30.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 163/1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1018

ze dne 29. června 2015,

kterým se stanoví seznam klasifikovaných událostí v civilním letectví, které podléhají povinnému hlášení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (1), a zejména na čl. 4 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 376/2014 požaduje vytvoření systémů hlášení událostí na úrovni organizace, členského státu a Unie, aby byly všechny příslušné informace týkající se bezpečnosti civilního letectví hlášeny, shromažďovány, ukládány, chráněny, vyměňovány, rozšiřovány a analyzovány a aby byla přijata návazná opatření. Kromě toho stanoví pravidla, podle kterých lze shromážděné informace použít pouze s cílem zvýšit bezpečnost letectví a která přiměřeně chrání osoby podávající hlášení a další osoby uvedené v hlášeních za účelem zajištění stálé dostupnosti informací o bezpečnosti. Nařízení (EU) č. 376/2014 se použije na všechna letadla, která jsou v něm definována a na která se nařízení vztahuje, včetně letadel s posádkou, a na systémy dálkově řízených letadel.

(2)

Podle čl. 4 odst. 5 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 376/2014 je Komise povinna přijmout seznam klasifikovaných událostí, k nimž se má odkazovat při hlášení událostí v rámci povinných systémů podávání zpráv stanovených v uvedeném nařízení a které spadají do kategorií podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení. Druhý seznam by měl podle druhého pododstavce čl. 4 odst. 5 nařízení (EU) č. 376/2014 obsahovat klasifikaci událostí vztahující se na jiná než složitá motorová letadla. Tento druhý seznam by se měl případně upravit podle zvláštností dotčeného odvětví letectví.

(3)

Rozdělení událostí, které mají být hlášeny podle nařízení (EU) č. 376/2014, do kategorií bylo vytvořeno s cílem umožnit osobám určeným tímto nařízením identifikaci událostí, které jimi mají být hlášeny. V souladu s tímto cílem by seznamy událostí měly být rozděleny do kategorií, v jejichž rámci by osoby podávající hlášení měly jednotlivé případy hlásit v souladu s nařízením (EU) č. 376/2014.

(4)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 65 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Podrobná klasifikace událostí, ke kterým se má odkazovat při hlášení událostí v rámci povinných systémů podávání zpráv podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 376/2014, je uvedena v přílohách I až V tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 15. listopadu 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. června 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 18.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1).

PŘÍLOHA I

UDÁLOSTI SOUVISEJÍCÍ S PROVOZEM LETADLA

Poznámka: Tato příloha je strukturována tak, že příslušné události jsou propojeny s kategoriemi činností, během nichž jsou dle zkušeností tyto události obvykle pozorovány, s cílem hlášení těchto událostí usnadnit. Toto uspořádání však nelze chápat tak, že tyto události nesmí být hlášeny v případě, že k nim dojde mimo kategorii činností, s nimiž jsou v seznamu propojeny.

1. LETECKÝ PROVOZ

1.1. Letová příprava

1)	Použití chybných údajů nebo chybné vstupní údaje v zařízeních pro navigaci nebo výpočet výkonu, které ohrožují nebo mohly ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

2)	Přeprava nebo pokus o přepravu nebezpečného zboží za porušení příslušných předpisů, včetně nesprávného označení a balení nebezpečného zboží a manipulace s ním.

1.2. Příprava letadla

1)	Nesprávný druh paliva nebo znečištěné palivo.

2)	Chybějící, nesprávné nebo nedostatečné odmrazování a ochrana proti námraze.

1.3. Vzlet a přistání

1)	Vyjetí z pojezdové, vzletové nebo přistávací dráhy.

2)	Skutečné nebo potenciální narušení vzletové, přistávací nebo pojezdové dráhy.

3)	Narušení plochy konečného přiblížení a vzletu (FATO).

4)	Jakýkoli přerušený vzlet.

5)	Neschopnost dosáhnout požadovaného nebo očekávaného výkonu při vzletu, průletu nebo při přistání.

6)	Skutečný vzlet, přiblížení a přistání s nesprávným nastavením konfigurace nebo pokus o ně.

7)	Dosednutí ocasu, listu/okrajové části křídla nebo gondoly při vzletu nebo přistání.

8)	Pokračování přiblížení navzdory kritériím stabilizovaného přiblížení leteckého dopravce.

9)	Pokračování v postupu přiblížení podle přístrojů s nedostatečnou vizuální kontrolou, aniž by byla dodržena zveřejněná minima.

10)	Preventivní nebo vynucené přistání.

11)	Krátké a dlouhé přistání.

12)	Tvrdé přistání.

1.4. Kterákoli fáze letu

1)	Ztráta kontroly.

2)	Nezvyklá poloha letadla přesahující běžný sklon podélné osy, úhel příčného náklonu nebo rychlost letu nevhodné vzhledem k daným podmínkám.

3)	Nedodržení povolené letové hladiny.

4)	Aktivace jakékoliv ochrany letové obálky, včetně signalizátoru přetažení, („stick shaker“), systému varování proti pádu („stick pusher“) a automatických ochranných prvků.

5)	Neúmyslná odchylka od zamýšlené nebo přidělené trati v rozsahu dvojnásobku požadované navigační výkonnosti nebo 10 námořních mil podle toho, která z těchto hodnot je nižší.

6)	Překročení omezení uvedeného v letové příručce letadla.

7)	Provoz s nesprávným nastavením výškoměru.

8)	Události, při nichž došlo k náporu tryskového, rotorového nebo vrtulového proudu, který ohrozil nebo mohl ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

9)	Nesprávná interpretace automatického režimu nebo jakýchkoli palubních letových informací poskytnutých letové posádce, která ohrožuje nebo mohla ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

1.5. Jiné typy událostí

1)	Neúmyslné uvolnění nákladu nebo jiného zařízení přepravovaného vně letadla.

2)	Ztráta situačního uvědomování (včetně povědomí o prostředí, režimu a systému, prostorová dezorientace a povědomí o časovém horizontu).

3)	Jakákoli událost, kde lidský výkon přímo přispěl nebo mohl přispět k nehodě či vážnému incidentu.

2. TECHNICKÉ UDÁLOSTI

2.1. Konstrukce a systémy

1)	Ztráta jakéhokoli konstrukčního prvku letadla za letu.

2)	Ztráta systému.

3)	Ztráta redundantní funkce systému.

4)	Únik jakékoli kapaliny, který měl za následek nebezpečí požáru nebo možnou nebezpečnou kontaminaci konstrukce, systémů nebo zařízení letadla nebo který ohrožuje nebo mohl ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

5)	Závady nebo poruchy palivového systému, které mají vliv na dodávku nebo distribuci paliva.

6)	Porucha nebo závada jakéhokoli signalizačního systému s následkem klamné signalizace pro posádku letadla.

7)	Chybná funkce řídicích prvků, jako jsou například asymetrické nebo zaseknuté řídicí prvky (například vztlaková zařízení (přistávací klapky/sloty), zařízení pro nadměrný odpor vzduchu (spoilery), řízení letové polohy (křidélka, výšková kormidla, směrové kormidlo)).

2.2. Pohonné jednotky (včetně motorů, vrtulí a rotorů) a pomocné energetické jednotky (APU)

1)	Porucha nebo významná závada jakékoli součásti vrtule, rotoru nebo hnacího ústrojí nebo řízení této součásti.

2)	Poškození nebo selhání hlavního nebo ocasního rotoru nebo jeho hnacího ústrojí a/nebo rovnocenných systémů.

3)	Vysazení nebo vypnutí motoru nebo APU za letu, je-li to požadováno (například: ETOPS (provoz dvoumotorových letounů se zvětšenou vzdáleností od přiměřeného letiště), MEL (seznam minimálního vybavení)).

4)	Překročení provozního omezení motoru, včetně překročení otáček nebo neschopnosti kontrolovat rychlost jakékoli vysokorychlostní rotační součásti (například: pomocné energetické jednotky, tlakového startéru, klimatizace, vzduchové pomocné turbíny, vrtule nebo rotoru).

Porucha nebo závada jakékoli součásti motoru, hnací jednotky, APU nebo hnacího ústrojí s následkem jedné nebo více z těchto událostí:

a)	porucha provozu systému reverze tahu, který neodpovídá pokynům;

b)	neschopnost kontrolovat výkon, tah nebo otáčky (otáčky za minutu);

c)	vypadnutí součástí nebo úlomků.

3. INTERAKCE S LETOVÝMI NAVIGAČNÍMI SLUŽBAMI A S USPOŘÁDÁNÍM LETOVÉHO PROVOZU

1)	Nebezpečné povolení řízení letového provozu.

2)	Dlouhodobá ztráta komunikace s jednotkou letové provozní služby nebo uspořádání letového provozu.

3)	Rozporuplné pokyny od různých jednotek letové provozní služby, které mohou potenciálně vést ke ztrátě odstupu.

4)	Nesprávná interpretace rádiové komunikace, která ohrožuje nebo mohla ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

5)	Úmyslná odchylka od pokynů ATC, která ohrožuje nebo mohla ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

4. NOUZOVÉ STAVY A JINÉ KRITICKÉ SITUACE

1)	Jakákoli událost s následkem vyhlášení nouzového stavu (volání „MAYDAY“ nebo „PAN“).

2)	Jakékoli hoření, tavení, kouř, výpary, elektrický oblouk, přehřátí, požár nebo výbuch.

3)	Kontaminovaný vzduch v pilotním prostoru nebo v prostoru pro cestující, který ohrožuje nebo mohl ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

4)	Nepoužití správného mimořádného nebo nouzového postupu členem posádky letadla nebo palubními průvodčími ve stavu nouze.

5)	Nepoužití jakéhokoli nouzového vybavení nebo mimořádného postupu, které má dopad na výkonnost během letu nebo přistání.

6)	Porucha jakéhokoli nouzového nebo záchranného systému nebo zařízení, která ohrožuje nebo mohla ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

7)	Nekontrolovatelný tlak v kabině.

8)	Kriticky nízký stav paliva nebo stav paliva na místě určení nižší než požadovaná konečná záloha paliva.

9)	Jakékoli použití kyslíkového systému pro posádku členem posádky.

10)	Ztráta zdravotní způsobilosti jakéhokoli člena posádky letadla nebo palubního průvodčího, jejímž důsledkem je snížení počtu členů posádky pod minimální certifikované složení letové posádky.

11)	Únava člena posádky, která má nebo by mohla mít dopad na jeho schopnost bezpečného výkonu jeho povinností během letu.

5. VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ A METEOROLOGIE

1)	Srážka, k níž došlo, nebo srážka, k níž téměř došlo, s jiným letadlem, terénem nebo s překážkou na zemi nebo ve vzduchu (1).

2)	ACAS RA (rada k vyhnutí od palubního protisrážkového systému).

3)	Aktivace skutečné signalizace výstražného systému pro přiblížení k zemi, jako je například GPWS (systém signalizace nebezpečného přiblížení k zemi)/TAWS (systém výstrahy nebezpečné blízkosti terénu).

4)	Střet s divokými zvířaty, včetně střetu s ptákem.

5)	Poškození cizím předmětem (FOD).

6)	Neočekávané špatné podmínky povrchu vzletové či přistávací dráhy.

7)	Průlet turbulencemi.

8)	Ovlivnění letadla střelnými zbraněmi, ohňostroji, modely létacích draků, laserovým osvětlením, vysoce výkonnými laserovými světly, systémy dálkově řízených letadel, modely letadel nebo obdobnými prostředky.

9)	Úder blesku s následkem poškození letadla nebo ztráty či poruchy jakéhokoli systému letadla.

10)	Průlet krupobitím s následkem poškození letadla nebo ztráty či poruchy jakéhokoli systému letadla.

11)	Průlet těžkou turbulencí nebo jakýkoli průlet s následkem zranění cestujících nebo s nezbytnou následnou kontrolou letadla („Turbulence Check“).

12)	Významný průlet zlomem větru nebo bouřkou, který ohrožuje nebo by mohl ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

13)	Námraza s následkem obtíží při ovládání, poškození letadla nebo ztráty či poruchy jakéhokoli systému letadla.

14)	Průlet vulkanickým popelem.

6. BEZPEČNOST

1)	Bombové ohrožení nebo únos.

2)	Obtíže při zvládání opilých, násilných nebo neukázněných cestujících.

3)	Odhalení černých pasažérů.

(1) Mezi překážky patří dopravní prostředky.

PŘÍLOHA II

UDÁLOSTI SOUVISEJÍCÍ S TECHNICKÝMI PODMÍNKAMI, ÚDRŽBOU A OPRAVOU LETADLA

1. VÝROBA

Výrobky, letadlové části nebo zařízení uvolněné do provozu výrobní organizací s odchylkami od příslušných konstrukčních údajů, které by mohly potenciálně vést k nebezpečnému stavu a které byly identifikovány držitelem typového osvědčení nebo schválení konstrukce.

2. KONSTRUKCE

Jakákoli porucha, nesprávná činnost, závada nebo jiná událost, která se týká výrobku, letadlové části nebo zařízení a která měla nebo může mít za následek nebezpečný stav.

Poznámka: Tento seznam se uplatní pro události, k nimž došlo na výrobku, letadlové části nebo zařízení, na které se vztahuje typové osvědčení, typové osvědčení pro zvláštní účely, doplňkové typové osvědčení, oprávnění ETSO, schválení návrhu významné opravy nebo jakékoliv jiné odpovídající schválení považované za schválení vydané podle nařízení Komise (EU) č. 748/2012 (1).

3. ÚDRŽBA A ŘÍZENÍ ZACHOVÁNÍ LETOVÉ ZPŮSOBILOSTI

1)	Závažné poškození konstrukce (například trhliny, trvalá deformace, delaminace, uvolnění, spálení, nadměrné opotřebení nebo koroze) zjištěné při údržbě letadla nebo letadlové části.

2)	Závažný únik nebo kontaminace kapalin (například hydraulických kapalin, paliva, oleje, plynu nebo jiných kapalin).

Porucha nebo závada jakékoli součásti motoru, hnací jednotky a/nebo hnacího ústrojí s následkem jedné nebo více z těchto událostí:

a)	vypadnutí součástí nebo úlomků;

b)	porucha závěsu motoru;

4)	Poškození, porucha nebo závada vrtule, která by mohla mít za následek oddělení vrtule nebo její větší části za letu nebo poruchy ovládání vrtule.

5)	Poškození, porucha nebo závada hnacího ústrojí nebo upevnění hlavního rotoru, které mohou mít za následek oddělení rotoru za letu nebo poruchy ovládání rotoru.

6)	Významná porucha systému nebo vybavení, které jsou kritické pro bezpečnost, včetně nouzového systému nebo vybavení při testování při údržbě nebo selhání aktivace těchto systémů po údržbě.

7)	Chybná montáž nebo instalace komponentů letadla zjištěná při kontrolním nebo zkušebním postupu, který nebyl určen pro tento zvláštní účel.

8)	Nesprávné vyhodnocení závažné závady nebo závažný nesoulad se seznamem minimálního vybavení (MEL) a s postupy uvedenými v technickém deníku.

9)	Závažné poškození propojovacího systému elektrického vedení (EWIS).

10)	Jakákoli závada na kritické součásti s omezenou životností s následkem vyjmutí z provozu před uplynutím doby její životnosti.

11)	Používání výrobků, součástí nebo materiálů neznámého, podezřelého původu, nebo nefunkčních kritických součástí.

12)	Zavádějící, chybné nebo nedostatečné relevantní údaje o údržbě nebo postupy údržby, které by mohly mít za následek významné nedostatky v údržbě, včetně jazykových obtíží.

13)	Nesprávná kontrola nebo uplatňování omezení údržby letadel nebo plánované údržby.

14)	Uvolnění letadla z údržby do provozu v případě jakéhokoli nevyhovění požadavkům, které ohrožuje bezpečnost letu.

15)	Závažné poškození letadla během údržbové činnosti v důsledku nesprávné údržby nebo používání nevhodného nebo nefunkčního pozemního vybavení, které vyžaduje další údržbové činnosti.

16)	Zjištění události, při níž došlo k hoření, tavení, kouři, elektrickému oblouku, přehřátí nebo požáru.

17)	Jakákoli událost, kde lidský výkon, včetně únavy personálu, přímo přispěl nebo mohl přispět k nehodě či vážnému incidentu.

18)

Vážná porucha, nedostatečná spolehlivost nebo opakující se problém s kvalitou zápisu postihující systém letového zapisovače (jako je systém zapisovače letových údajů, systém záznamu komunikace datovým spojem nebo systém zapisovače hlasu v pilotním prostoru) nebo nedostatek informací nutných k zajištění provozuschopnosti systému letového zapisovače.

(1) Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).

PŘÍLOHA III

UDÁLOSTI TÝKAJÍCÍ SE LETOVÝCH NAVIGAČNÍCH SLUŽEB A ZAŘÍZENÍ

Poznámka: Tato příloha je strukturována tak, že příslušné události jsou propojeny s kategoriemi činností, během nichž jsou dle zkušeností tyto události obvykle pozorovány, s cílem usnadnit hlášení těchto událostí. Toto uspořádání však nelze chápat tak, že tyto události nesmí být hlášeny v případě, že k nim dojde mimo kategorii činností, s nimiž jsou v seznamu propojeny.

1. UDÁLOSTI TÝKAJÍCÍ SE LETADEL

1)	Srážka, k níž došlo, nebo srážka, k níž téměř došlo, s jiným letadlem, terénem nebo s překážkou na zemi nebo ve vzduchu (1), včetně případů, kdy téměř dojde k řízenému letu do terénu („near CFIT“).

2)	Nedodržení minimálního odstupu (2).

3)	Nedostatečný odstup (3).

4)	Rady k vyhnutí od palubního protisrážkového systému (ACAS).

5)	Střet s divokými zvířaty, včetně střetu s ptákem.

6)	Vyjetí z pojezdové, vzletové nebo přistávací dráhy.

7)	Skutečné nebo potenciální narušení pojezdové, vzletové nebo přistávací dráhy.

8)	Narušení plochy konečného přiblížení a vzletu (FATO).

9)	Odchýlení letadla od povolení řízení letového provozu.

10)

Odchýlení letadla od příslušných předpisů uspořádání letového provozu:

a)	odchýlení letadla od příslušných zveřejněných postupů uspořádání letového provozu;

b)	narušení vzdušného prostoru, včetně neoprávněného narušení vzdušného prostoru;

c)	odchýlení od příslušných předpisů pro přepravu a provoz zařízení uspořádání letového provozu v letadlech.

11)	Události související se záměnou volací značky.

2. ZHORŠENÍ NEBO ÚPLNÝ VÝPADEK SLUŽEB NEBO FUNKCÍ

Neschopnost poskytovat služby uspořádání letového provozu nebo provádět funkce uspořádání letového provozu:

a)	Neschopnost poskytovat letové provozní služby nebo provádět funkce letových provozních služeb;

b)	Neschopnost poskytovat služby uspořádání vzdušného prostoru nebo vykonávat funkce uspořádání vzdušného prostoru;

c)	Neschopnost poskytovat služby uspořádání toku letového provozu a kapacity nebo provádět funkce uspořádání toku letového provozu a kapacity.

2)	Chybějící nebo významně nesprávné, poškozené, nedostatečné nebo zavádějící informace jakékoli podpůrné služby (4), včetně těch, které se vztahují ke špatným podmínkám povrchu dráhy.

3)	Výpadek služby komunikace.

4)	Výpadek služby dozoru.

5)	Výpadek služby nebo funkce zpracování a distribuce dat.

6)	Výpadek služby navigace.

7)	Výpadek bezpečnosti systému uspořádání letového provozu, který měl nebo mohl mít přímý negativní dopad na bezpečné poskytování služby.

8)	Významné přetížení sektoru/pozice letové provozní služby vedoucí k možnému zhoršení poskytování služby.

9)	Chybné přijetí nebo výklad významných komunikací, včetně nedostatečného porozumění použitému jazyku v situaci, kdy to mělo nebo mohlo mít přímý negativní dopad na bezpečné poskytování služby.

10)	Ztráta komunikace s letadlem nebo s jinou jednotkou letové provozní služby po delší dobu.

3. JINÉ UDÁLOSTI

1)	Vyhlášení nouzového stavu (volání „MAYDAY“ nebo „PAN“).

2)	Významná vnější interference s letovými navigačními službami (například vysílání rozhlasových stanic v pásmu FM, které ovlivňuje ILS (systém pro přesné přiblížení a přistání), VOR (pozemní zařízení všesměrové radiové stanice VHF) a komunikaci).

3)	Ovlivnění letadla, jednotky letové provozní služby nebo radiokomunikace střelnými zbraněmi, ohňostroji, modely létacích draků, laserovým osvětlením, vysoce výkonnými laserovými světly, systémy dálkově řízených letadel, modely letadel nebo obdobnými prostředky.

4)	Vypouštění paliva za letu.

5)	Bombové ohrožení nebo únos.

6)	Únava, která ovlivňuje nebo by potenciálně mohla ovlivnit schopnost bezpečného provádění povinností souvisejících s letovou navigací nebo s letovým provozem.

7)	Jakákoli událost, kde lidský výkon přímo přispěl nebo mohl přispět k nehodě či vážnému incidentu.

(1) Mezi překážky patří i dopravní prostředky.

(2) To se týká situace, kdy nebyly dodrženy předepsané minimální odstupy mezi letadly nebo mezi letadlem a vzdušným prostorem, pro nějž jsou minimální odstupy předepsány.

(3) Pokud neexistují předepsané minimální odstupy, jedná se o situaci, kdy byl zaznamenán průlet letadel tak blízko u sebe, že piloti nebyli schopni zajistit bezpečný odstup.

(4) Například letové provozní služby (ATS), automatické informační služby v koncové řízené oblasti (ATIS), meteorologické služby, navigační databáze, mapy, grafy, letecká informační služba (AIS), příručky.

PŘÍLOHA IV

UDÁLOSTI SOUVISEJÍCÍ S LETIŠTI A POZEMNÍMI SLUŽBAMI

1. ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI LETIŠTĚ

Poznámka: Tento oddíl je strukturován tak, že příslušné události jsou propojeny s kategoriemi činností, během nichž jsou dle zkušeností tyto události obvykle pozorovány, s cílem usnadnit hlášení těchto událostí. Toto uspořádání však nelze chápat tak, že tyto události nesmí být hlášeny v případě, že k nim dojde mimo kategorii činností, s nimiž jsou v seznamu propojeny.

1.1. Události související s letadly a s překážkami

1)	Srážka, k níž došlo, nebo srážka, k níž téměř došlo, s jiným letadlem, terénem nebo s překážkou na zemi nebo ve vzduchu (1).

2)	Střet s divokými zvířaty, včetně střetu s ptákem.

3)	Vyjetí z pojezdové, vzletové nebo přistávací dráhy.

4)	Skutečné nebo potenciální narušení vzletové, přistávací nebo pojezdové dráhy.

5)	Narušení plochy konečného přiblížení a vzletu (FATO) nebo vyjetí z ní.

6)	Letadlo nebo dopravní prostředek se při provozu na dopravní ploše letiště neřídí povoleními, pokyny nebo omezením (například: pohyb na nesprávné vzletové či přistávací dráze, pojezdové dráze nebo části letiště s omezeným přístupem).

7)	Cizí těleso na dopravní ploše letiště, které ohrožuje nebo mohlo ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

8)	Přítomnost překážek, které nejsou zveřejněny v AIP („Aeronautical Information Publication“) nebo v NOTAM („Notice to Airmen“) a/nebo které nejsou řádně označeny nebo osvětleny, na letišti nebo v blízkosti letiště.

9)	Vytlačování („push-back“), výjezd vlastním pohonem („power-back“) nebo pojíždění prováděné pomocí dopravního prostředku, zařízení nebo osoby.

10)	Cestující nebo neoprávněná osoba ponechaná bez dozoru na odbavovací ploše.

11)	Důsledky náporu tryskového, rotorového nebo vrtulového proudu.

12)	Vyhlášení nouzového stavu (volání „MAYDAY“ nebo „PAN“).

1.2. Zhoršení nebo úplný výpadek služeb nebo funkcí

Výpadek nebo porucha komunikace mezi:

a)	personálem letiště, dopravního prostředku nebo jiným pozemním personálem a stanovištěm letové provozní služby nebo stanovištěm služby uspořádání provozu na odbavovací ploše;

b)	stanovištěm uspořádání provozu na odbavovací ploše a stanovištěm služby pro letadla a dopravní prostředky nebo stanovištěm letové provozní služby.

2)	Významná porucha, nesprávná činnost nebo závada letištního zařízení nebo systému, která ohrožuje nebo mohla ohrozit letadlo nebo osoby na palubě.

3)	Významné nedostatky osvětlení, značení nebo označení letiště.

4)	Porucha letištního systému varování v nouzové situaci.

5)	Záchranné a požární služby nejsou k dispozici v souladu s příslušnými požadavky.

1.3. Jiné události

1)	Požár, kouř, výbuchy letištního zařízení, v blízkosti letiště a letištního vybavení, které ohrožují nebo mohly ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

2)	Události související se zabezpečením letiště (například: neoprávněný vstup, sabotáž, bombové ohrožení).

3)	Nenahlášení významné změny provozních podmínek na letišti, které ohrožuje nebo mohlo ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

4)	Chybějící, nesprávné nebo nedostatečné odmrazování/ochrana proti námraze.

5)	Únik významného množství paliva při tankování.

6)	Natankování znečištěného nebo nesprávného paliva nebo jiných provozních kapalin nebo plynů (včetně kyslíku, dusíku, oleje a pitné vody).

7)	Neschopnost zvládnout špatné podmínky povrchu dráhy.

8)	Jakákoli událost, kde lidský výkon přímo přispěl nebo mohl přispět k nehodě či vážnému incidentu.

2. POZEMNÍ ODBAVOVÁNÍ LETADLA

Poznámka: Tento oddíl je strukturován tak, že příslušné události jsou propojeny s kategoriemi činností, během nichž jsou tyto události dle zkušeností obvykle pozorovány, s cílem usnadnit hlášení těchto událostí. Toto uspořádání však nelze chápat tak, že tyto události nesmí být hlášeny v případě, že k nim dojde mimo kategorii činností, s nimiž jsou v seznamu propojeny.

2.1. Události související s letadly a letištěm

1)	Srážka, k níž došlo, nebo srážka, k níž téměř došlo, s jiným letadlem, terénem nebo s překážkou na zemi nebo ve vzduchu (2).

2)	Narušení rozjezdové, přistávací nebo pojezdové dráhy.

3)	Vyjetí ze vzletové, přistávací nebo pojezdové dráhy.

4)	Významná kontaminace konstrukce, systémů a zařízení letadla v důsledku přepravy zavazadel, pošty nebo nákladu.

5)	Vytlačování („push-back“), výjezd vlastním pohonem („power-back“) nebo pojíždění prováděné pomocí dopravního prostředku, zařízení nebo osoby.

6)	Cizí těleso na dopravní ploše letiště, které ohrožuje nebo mohlo ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

7)	Cestující nebo neoprávněná osoba ponechaná bez dozoru na odbavovací ploše.

8)	Požár, kouř, výbuchy letištního zařízení, v blízkosti letiště a letištního vybavení, které ohrožují nebo mohly ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

9)	Události související se zabezpečením letiště (například: neoprávněný vstup, sabotáž, bombové ohrožení).

2.2. Zhoršení nebo úplný výpadek služeb nebo funkcí

1)	Výpadek nebo porucha komunikace mezi letadlem, dopravním prostředkem, stanovištěm letové provozní služby nebo stanovištěm služby uspořádání provozu na odbavovací ploše.

2)	Významná porucha, nesprávná činnost nebo závada letištního zařízení nebo systému, která ohrožuje nebo mohla ohrozit letadlo nebo osoby na palubě.

3)	Významné nedostatky v osvětlení, značení nebo označení letiště.

2.3. Zvláštní události související s pozemním odbavováním

1)	Nesprávné zacházení s cestujícími, zavazadly, poštou nebo nákladem nebo jejich rozmístění, které může mít významný vliv na rozložení hmotnosti nebo vyvážení letadla (včetně významných chyb ve výpočtech nákladového listu).

2)	Odstranění nástupního zařízení vedoucí k ohrožení osob na palubě letadla.

3)	Nesprávné uložení nebo zajištění zavazadel, pošty nebo nákladu, které může jakýmkoli způsobem ohrozit letadlo, jeho zařízení nebo cestující nebo bránit v nouzové evakuaci.

4)	Doprava, pokus o dopravu nebo manipulace s nebezpečným zbožím, které vedly nebo mohly vést k ohrožení bezpečnosti provozu nebo k nebezpečnému stavu (například: incident nebo nehoda v souvislosti s nebezpečným zbožím, jak je definována v technických pokynech ICAO (3)).

5)	Nedodržení zásady spojení zavazadla s cestujícím.

6)	Nedodržení požadovaných postupů pozemního odbavování letadla a postupů odbavení zejména v oblasti odmrazování, doplňování paliva nebo nakládky, včetně nesprávného umístění nebo odstranění zařízení.

7)	Únik významného množství paliva při tankování.

8)	Natankování nesprávného množství paliva, které může mít významný vliv na životnost, výkon, rovnováhu nebo konstrukční pevnost letadla.

9)	Natankování znečištěného nebo nesprávného paliva nebo jiných provozních kapalin nebo plynů (včetně kyslíku, dusíku, oleje a pitné vody).

10)	Porucha, nesprávná činnost nebo závada pozemního vybavení používaného pro pozemní odbavování, která vede nebo může vést k poškození letadla (například tažné tyče nebo GPU (pozemního zdroje energie)).

11)	Chybějící, nesprávné nebo nedostatečné odmrazování/ochrana proti námraze.

12)	Poškození letadla zařízením na pozemní odbavování nebo dopravními prostředky, včetně poškození, které nebylo hlášeno již dříve.

13)	Jakákoli událost, kde lidský výkon přímo přispěl nebo mohl přispět k nehodě či vážnému incidentu.

(1) Mezi překážky patří i dopravní prostředky.

(2) Mezi překážky patří i dopravní prostředky.

(3) Technické pokyny pro bezpečnou leteckou přepravu nebezpečného zboží (ICAO – Dok. 9284).

PŘÍLOHA V

UDÁLOSTI TÝKAJÍCÍ SE LETADEL JINÝCH NEŽ SLOŽITÝCH MOTOROVÝCH LETADEL, VČETNĚ KLUZÁKŮ A VZDUŠNÝCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ LEHČÍCH NEŽ VZDUCH

Pro účely této přílohy:

a)	se „letadlem jiným než složité motorové letadlo“ rozumí jakékoli jiné letadlo než letadlo definované v čl. 3 písm. j) nařízení (ES) č. 216/2008

b)	termín „kluzák“ má význam stanovený v čl. 2 odst. 117 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 923/2012 (1)

c)	termín „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“ má význam stanovený v bodě ML10 oddílu „Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu“ přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES (2)

1. LETADLO JINÉ NEŽ SLOŽITÉ MOTOROVÉ LETADLO S VÝJIMKOU KLUZÁKŮ A VZDUŠNÝCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ LEHČÍCH NEŽ VZDUCH

1.1. Letový provoz

1)	Neúmyslná ztráta kontroly.

2)	Přistání mimo určenou přistávací plochu.

3)	Neschopnost dosáhnout nebo nedosažení požadované výkonnosti letadla, která je očekávána za normálních podmínek při vzletu, stoupání nebo přistání.

4)	Narušení rozjezdové nebo přistávací dráhy.

5)	Vyjetí ze vzletové nebo přistávací dráhy.

6)	Jakýkoli let provedený s letadlem, které nebylo způsobilé k letu nebo u něhož nebyla dokončena letová příprava, a který ohrožuje nebo mohl ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

7)	Nezamýšlený vlet letadla, které není certifikováno pro pravidla pro let podle přístrojů (IFR) nebo jehož pilot není pro IFR kvalifikován, do meteorologických podmínek pro let podle přístrojů (IMC), který ohrožuje nebo mohl ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

8)	Neúmyslné uvolnění nákladu (3).

1.2. Technické události

1)	Nadměrné silné vibrace (například: „chvění“ křidélek nebo výškového kormidla, vibrace vrtule).

2)	Jakýkoli řídicí prvek nefunguje správně nebo je odpojen.

3)	Porucha nebo podstatné opotřebení konstrukce letadla.

4)	Ztráta jakéhokoli konstrukčního prvku nebo instalace letadla za letu.

5)	Porucha motoru, rotoru, vrtule, palivového systému nebo jiného podstatného systému.

6)	Únik jakékoli kapaliny s následkem požárního ohrožení, možné nebezpečné kontaminace konstrukce, systémů nebo zařízení letadla nebo ohrožení osob na palubě.

1.3. Interakce s letovými navigačními službami a s uspořádáním letového provozu

1)	Interakce s letovými navigačními službami (například poskytování nesprávných služeb, rozporuplné komunikace nebo odchylka od povolení), která ohrožuje nebo mohla ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

2)	Narušení vzdušného prostoru.

1.4. Nouzové stavy a jiné kritické situace

1)	Jakákoli událost, která vede k tísňovému volání.

2)	Požár, výbuch, kouř, toxické plyny nebo toxické výpary v letadle.

3)	Ztráta zdravotní způsobilosti pilota, která mu znemožňuje vykonávat jakoukoli povinnost.

1.5. Vnější prostředí a meteorologie

1)	Srážka s jiným letadlem, terénem nebo s překážkou na zemi nebo ve vzduchu (4).

2)	Srážka, k níž téměř došlo, s jiným letadlem, terénem nebo s překážkou na zemi nebo ve vzduchu (4), která vyžaduje nouzový vyhýbací manévr pro zabránění srážce.

3)	Střet s divokými zvířaty, včetně střetu s ptákem, s následkem poškození letadla nebo ztráty či poruchy jakékoli podstatné funkce.

4)	Ovlivnění letadla střelnými zbraněmi, ohňostroji, modely létacích draků, laserovým osvětlením, vysoce výkonnými laserovými světly, systémy dálkově řízených letadel, modely letadel nebo obdobnými prostředky.

5)	Úder blesku s následkem poškození letadla nebo ztráty funkcí letadla.

6)	Průlet těžkou turbulencí s následkem zranění cestujících nebo s nezbytnou následnou kontrolou letadla.

7)	Námraza, včetně námrazy karburátoru, která ohrožuje nebo mohla ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

2. KLUZÁKY

2.1. Letový provoz

1)	Neúmyslná ztráta kontroly.

2)	Událost, při níž pilot kluzáku nebyl schopen uvolnit buď lano navijáku, nebo lano aerovleku, a musel je uvolnit nouzovými postupy.

3)	Každé uvolnění lana navijáku nebo lana aerovleku, které ohrozilo nebo mohlo ohrozit kluzák, osoby na palubě nebo jinou osobu.

4)	V případě motorového kluzáku porucha motoru při vzletu.

5)	Jakýkoli let provedený s kluzákem, který nebyl způsobilý k letu nebo u něhož nedokončená letová příprava ohrožuje nebo mohla ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

2.2. Technické události

1)	Nadměrné silné vibrace (například: „chvění“ křidélek nebo výškového kormidla, vibrace vrtule).

2)	Jakýkoli řídicí prvek nefunguje správně nebo je odpojen.

3)	Porucha nebo podstatné opotřebení konstrukce kluzáku.

4)	Ztráta jakéhokoli konstrukčního prvku nebo instalace kluzáku za letu.

2.3. Interakce s letovými navigačními službami a s řízením letového provozu

1)	Interakce s letovými navigačními službami (například poskytování nesprávných služeb, rozporuplné komunikace nebo odchylka od povolení), která ohrožuje nebo mohla ohrozit letadlo, osoby na palubě nebo jinou osobu.

2)	Narušení letového prostoru.

2.4. Nouzové stavy a jiné kritické situace

1)	Jakákoli událost, která vede k tísňovému volání.

2)	Jakákoliv situace, kdy již není k dispozici žádná bezpečná přistávací plocha.

3)	Požár, výbuch, kouř nebo toxické plyny či výpary v kluzáku.

4)	Ztráta zdravotní způsobilosti pilota, která mu znemožňuje vykonávat jakoukoli povinnost.

2.5. Vnější prostředí a meteorologie

1)	Srážka s letadlem, terénem nebo s překážkou na zemi nebo ve vzduchu (5).

2)	Srážka, k níž téměř došlo, s letadlem, terénem nebo s překážkou na zemi nebo ve vzduchu (5), která vyžadovala nouzový vyhýbací manévr pro zabránění srážce.

3)	Střet kluzáku se střelnými zbraněmi, ohňostroji, modely létacích draků, laserovým osvětlením, vysoce výkonnými laserovými světly, dálkově řízenými letadlovými systémy, modely letadel nebo obdobnými prostředky.

4)	Úder blesku mající za následek poškození kluzáku.

3. VZDUŠNÉ DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY LEHČÍ NEŽ VZDUCH (BALONY A VZDUCHOLODĚ)

3.1. Letový provoz

1)	Jakýkoli let provedený se vzdušným dopravním prostředkem lehčím než vzduch, který nebyl způsobilý k letu nebo u něhož nedokončená letová příprava ohrožuje nebo mohla ohrozit vzdušný dopravní prostředek lehčí než vzduch, osoby na palubě nebo jinou osobu.

2)	Neúmyslné trvalé zhasnutí zapalovacího hořáku.

3.2. Technické události

Porucha kterékoli z následujících částí nebo ovládacích prvků: ponorné trubky v palivové lahvi, kladky obalu, ovládací šňůry, poutacího lana, netěsnost ventilů hořáku, netěsnost ventilů palivové lahve, karabiny, poškození palivového vedení, paraventilu, obalu nebo balonetu, dmychadla, přetlakového ventilu (plynový balon), navijáku (upoutané plynové balony).

2)	Významný únik nebo ztráta nosného plynu (například: poréznost, netěsnící ventily nosného plynu).

3.3. Interakce s letovými navigačními službami a s uspořádáním letového provozu

1)	Interakce s letovými navigačními službami (například poskytování nesprávných služeb, rozporuplné komunikace nebo odchylka od povolení), která ohrožuje nebo mohla ohrozit vzdušný dopravní prostředek lehčí než vzduch, osoby na palubě nebo jinou osobu.

2)	Narušení letového prostoru.

3.4. Nouzové stavy a jiné kritické situace

1)	Každá událost, která vede k tísňovému volání.

2)	Požár, výbuch, kouř nebo toxické výpary ve vzdušném dopravním prostředku lehčím než vzduch (kromě běžného fungování hořáku).

3)	Osoby na palubě vzdušného dopravního prostředku lehčího než vzduch byly katapultovány z koše nebo z gondoly.

4)	Ztráta zdravotní způsobilosti pilota, která mu znemožňuje vykonávat jakoukoli povinnost.

5)	Neúmyslné zvednutí nebo vlečení pozemního personálu vedoucí ke smrtelnému zranění nebo úrazu člověka.

3.5. Vnější prostředí a meteorologie

1)	Srážka, k níž došlo, nebo srážka, k níž téměř došlo, s letadlem, terénem nebo s překážkou na zemi nebo ve vzduchu (6), která ohrožuje nebo mohla ohrozit vzdušný dopravní prostředek lehčí než vzduch, osoby na palubě nebo jinou osobu.

2)	Střet vzdušného dopravního prostředku lehčího než vzduch se střelnými zbraněmi, ohňostroji, modely létacích draků, laserovým osvětlením, vysoce výkonnými laserovými světly, dálkově řízenými letadlovými systémy, modely letadel nebo obdobnými prostředky.

3)	Neočekávaný průlet nepříznivými meteorologickými podmínkami, který ohrožuje nebo mohl ohrozit vzdušný dopravní prostředek lehčí než vzduch, osoby na palubě nebo jinou osobu.

(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 730/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010 (Úř. věst. L 281, 13.10.2012, s. 1).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1.)

(3) Tato položka se vztahuje pouze na obchodní provoz ve smyslu čl. 3 písm. i) nařízení (ES) č. 216/2008.

(4) Mezi překážky patří i dopravní prostředky.

(5) Mezi překážky patří i dopravní prostředky.

(6) Mezi překážky patří i dopravní prostředky.

30.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 163/18

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1019

ze dne 29. června 2015,

kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1106/2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 861/2013, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/49

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“),

s ohledem na prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1106/2013 ze dne 5. listopadu 2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (2), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PLATNÁ OPATŘENÍ

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1106/2013 uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz drátů z nerezavějící oceli obsahujících:

—	2,5 % hmotnostních nebo více niklu, jiných než drátů obsahujících 28 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 31 % hmotnostních niklu a 20 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 22 % hmotnostních chromu;

—	méně než 2,5 % hmotnostních niklu, jiných než drátů obsahujících 13 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 25 % hmotnostních chromu a 3,5 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 6 % hmotnostních hliníku,

v současnosti kódů KN 7223 00 19 a 7223 00 99 a pocházejících z Indie (dále jen „dotčený výrobek“).

(2)	Při šetření, které vedlo k uložení konečného antidumpingového cla, spolupracoval velký počet vyvážejících výrobců z Indie. Evropská komise (dále jen „Komise“) proto vybrala vzorek indických vyvážejících výrobců, kteří byli podrobeni šetření.

(3)	Rada uložila individuální celní sazby na dovoz dotčeného výrobku ve výši od 0 % do 12,5 % pro společnosti zařazené do vzorku a váženou průměrnou celní sazbu ve výši 5 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku.

(4)	Rada rovněž uložila celostátní celní sazbu ve výši 12,5 % pro všechny ostatní společnosti, které se buď nepřihlásily, nebo při šetření nespolupracovaly.

(5)

Článek 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1106/2013 uvádí, že pokud jakýkoli nový vyvážející výrobce z Indie předloží Komisi dostatečné důkazy o tom, že:

a)	nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, na nějž se vztahují opatření, tj. od 1. dubna 2011 do 31. března 2012 (dále jen „období šetření“);

b)	není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem, na něž se vztahují antidumpingová opatření uložená uvedeným nařízením; a

c)	po skončení období šetření buď vyvezl dotčený výrobek do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného výrobku do Unie,

může být ustanovení čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení změněno tak, že novému vyvážejícímu výrobci bude přiznána celní sazba použitelná pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, tj. vážená průměrná celní sazba ve výši 5 %.

B. ŽÁDOST NOVÉHO VYVÁŽEJÍCÍHO VÝROBCE

(6)	Indické společnosti Superon Schweisstechnik India Ltd. (dále jen „první žadatel“) a Anand ARC Ltd. (dále jen „druhý žadatel“) požádaly o přiznání celní sazby použitelné pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku (dále jen „status nového vyvážejícího výrobce“).

(7)	Bylo provedeno šetření s cílem určit, zda žadatelé splňují kritéria pro přiznání statusu nového vyvážejícího výrobce stanovená v článku 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1106/2013.

(8)	Žadatelům byl zaslán dotazník, ve kterém byli požádáni, aby předložili důkazy, že splňují všechna kritéria uvedená v článku 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1106/2013.

(9)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely určení, zda žadatelé splňují tři kritéria pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách:

—	Superon Schweisstechnik India Ltd., Gurgaon,

—	Anand ARC Ltd., Bombaj.

(10)

První žadatel předložil dostatečné důkazy prokazující, že splnil tři kritéria uvedená v článku 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1106/2013. První žadatel byl skutečně schopen prokázat, že:

i)	během období od 1. dubna 2011 do 31. března 2012 nevyvážel dotčený výrobek do Unie;

ii)	není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem v Indii, na něž se vztahují antidumpingová opatření uložená prováděcím nařízením (EU) č. 1106/2013; a

iii)	počínaje říjnem 2012 skutečně vyvezl značné množství – 30 tun – dotčeného výrobku do Unie,

a proto mu v souladu s článkem 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1106/2013 může být přiznána celní sazba použitelná na spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku (tj. 5 %), a měl by být přidán na seznam indických spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku.

(11)	Druhý žadatel však nesplnil první kritérium, protože během období šetření vyvezl dotčený výrobek do Unie. Jeho žádost o přiznání statusu nového vyvážejícího výrobce byla proto zamítnuta.

(12)

Komise informovala žadatele a výrobní odvětví Unie o výše uvedených zjištěních a poskytla jim možnost se k nim vyjádřit. Jeden vyvážející výrobce požadoval zpětné uplatňování rozhodnutí. S touto možností však stávající postup nepočítá a dotyčný vyvážející výrobce o tom byl informován. Komise neobdržela žádné jiné připomínky

(13)	Prvnímu žadateli je třeba přidělit nový doplňkový kód TARIC (B997). Výlučně z důvodů technické integrace v TARIC by toto nařízení mělo měnit prováděcí nařízení Rady (EU) č. 861/2013 (3) tak, že týž doplňkový kód TARIC (B997) přidělí prvnímu žadateli.

(14)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/49 (4) bylo přijato bez stanoviska výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení. V zájmu zajištění právní jistoty a ochrany oprávněných očekávání by tedy prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/49 mělo být zrušeno a jeho obsah znovu přijat s účinkem od vstupu prováděcího nařízení (EU) 2015/49 v platnost.

(15)	[Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení.] [Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení nezaujal žádné stanovisko,]

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Prováděcí nařízení (EU) č. 1106/2013 se mění takto:

a)	doplňkový kód TARIC „B781“ uvedený v tabulce v čl. 1 odst. 2 se nahrazuje slovy „viz příloha“;

b)	příloha se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Údaj „B999“ uvedený v tabulce v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 861/2013 se nahrazuje tímto: „B999 (Doplňkový kód TARIC pro společnost Superon Schweisstechnik India Ltd., Gurgaon, Harijána, Indie je B997)“.

Článek 3

Prováděcí nařízení (EU) 2015/49 se s účinkem ode dne 16. ledna 2015 zrušuje.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Právního účinku nabývá dne 16. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. června 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2) Úř. věst. L 298, 8.11.2013, s. 1.

(3) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 861/2013 ze dne 2. září 2013, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (Úř. věst. L 240, 7.9.2013, s. 1).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/49 ze dne 14. ledna 2015, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1106/2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie, a kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 861/2013, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (Úř. věst. L 9, 15.1.2015, s. 17).

PŘÍLOHA

Indičtí spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku:

Název společnosti	Město	Doplňkový kód TARIC
Bekaert Mukand Wire Industries	Lonand, Tal. Khandala, okres Satara, Maháráštra	B781
Bhansali Bright Bars Pvt. Ltd.	Mumbaí, Maháráštra	B781
Bhansali Stainless Wire	Mumbaí, Maháráštra	B781
Chandan Steel	Mumbaí, Maháráštra	B781
Drawmet Wires	Bhiwadi, Rádžasthán	B781
Jyoti Steel Industries Ltd.	Mumbaí, Maháráštra	B781
Mukand Ltd.	Tháné	B781
Panchmahal Steel Ltd.	okres Pančmahál, Gudžarát	B781
Superon Schweisstechnik India Ltd	Gurgaon, Harijána	B997

30.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 163/22

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1020

ze dne 29. června 2015

o povolení přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) jako doplňkové látky pro nosnice a nosnice menšinových druhů drůbeže (držitel povolení Kemin Europa N.V.)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)	V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o nové užití přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737). Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)	Žádost se týká povolení nového užití přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) jako doplňkové látky pro nosnice a nosnice menšinových druhů drůbeže se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Přípravek Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737), náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“, byl povolen na deset let jako doplňková látka pro výkrm kuřat nařízením Komise (EU) č. 107/2010 (2), pro kuřice, pro výkrm kachen, pro křepelky, bažanty, koroptve, perličky, holuby a výkrm hus a pro pštrosy prováděcím nařízením Komise (EU) č. 885/2011 (3), pro odstavená selata a odstavené prasatovité (Suidae) jiné než prase domácí (Sus scrofa domesticus) prováděcím nařízením Komise (EU) č. 306/2013 (4) a pro výkrm krůt a odchov krůt prováděcím nařízením Komise (EU) č. 787/2013 (5).

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 11. prosince 2014 (6) dospěl k závěru, že za navržených podmínek použití nemá přípravek Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí. Rovněž dospěl k závěru, že existují určité důkazy, že tato doplňková látka má prospěšné účinky na produkci vajec u nosnic. Tento závěr lze rozšířit i na nosnice menšinových druhů drůbeže. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)	Posouzení přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „stabilizátory střevní flóry“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. června 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2) Nařízení Komise (EU) č. 107/2010 ze dne 8. února 2010 o povolení látky Bacillus subtilis ATCC PTA-6737 jako doplňkové látky pro výkrm kuřat (držitel povolení Kemin Europa N.V.) (Úř. věst. L 36, 9.2.2010, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 885/2011 ze dne 5. září 2011 o povolení přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) jako doplňkové látky pro kuřice, pro výkrm kachen, pro křepelky, bažanty, koroptve, perličky, holuby a výkrm hus a pro pštrosy (držitel povolení Kemin Europa N.V.) (Úř. věst. L 229, 6.9.2011, s. 3).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 306/2013 ze dne 2. dubna 2013 o povolení přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) pro odstavená selata a odstavené prasatovité (Suidae) jiné než prase domácí (Sus scrofa domesticus) (držitel povolení Kemin Europa N.V.) (Úř. věst. L 91, 3.4.2013, s. 5).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 787/2013 ze dne 16. srpna 2013 o povolení přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) jako doplňkové látky pro výkrm krůt a odchov krůt (držitel povolení Kemin Europa N.V.) (Úř. věst. L 220, 17.8.2013, s. 15).

(6) EFSA Journal 2015; 13(1):3970.

PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky	Jméno držitele povolení	Doplňková látka	Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda	Druh nebo kategorie zvířat	Maximální stáří	Minimální obsah	Maximální obsah	Jiná ustanovení	Konec platnosti povolení
						CFU/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %
Kategorie: zootechnické doplňkové látky. Funkční skupina: stabilizátory střevní flóry
4b1823	Kemin Europa N.V.	Bacillus subtilis ATCC PTA-6737	Složení doplňkové látky Přípravek Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) s obsahem nejméně 1 × 1010 CFU/g doplňkové látky Pevná forma Charakteristika účinné látky Životaschopné spory Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) Analytická metoda (1) Stanovení počtu mikroorganismů: kultivací na trypton-sójovém agaru po předehřátí vzorků krmiva. Identifikace: metoda gelové elektroforézy s pulzním polem (PFGE).	Nosnice Nosnice menšinových druhů drůbeže	—	1 × 108	—	V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedeny podmínky skladování a stabilita při peletování.	20. července 2025

(1) Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports

30.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 163/25

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1021

ze dne 29. června 2015

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. června 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	32,3
	MA	145,9
	MK	33,7
	ZZ	70,6
0707 00 05	MK	20,6
	TR	106,1
	ZZ	63,4
0709 93 10	TR	122,9
0709 93 10	ZZ	122,9
0805 50 10	AR	124,3
	BO	143,4
	TR	102,0
	ZA	160,8
	ZZ	132,6
0808 10 80	AR	169,6
	BR	101,4
	CL	129,4
	NZ	141,7
	US	148,6
	ZA	120,0
	ZZ	135,1
0809 10 00	TR	263,1
0809 10 00	ZZ	263,1
0809 29 00	TR	340,5
	US	581,4
	ZZ	461,0

(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

30.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 163/27

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1022

ze dne 29. června 2015,

kterým se stanoví koeficient přidělení použitelný na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané pro období od 1. července 2015 do 30. června 2016 v rámci celní kvóty pro zmrazené hovězí maso otevřené nařízením (ES) č. 431/2008

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením Komise (ES) č. 431/2008 (2) byla otevřena roční celní kvóta pro dovoz produktů v odvětví hovězího masa.

(2)

Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané pro období od 1. července 2015 do 30. června 2016, převyšují dostupná množství. Je tedy třeba stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní práva vydávána, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství a jenž se vypočítá podle čl. 6 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (3) ve spojení s čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení.

(3)	Aby byla zaručena účinnost tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané podle nařízení (ES) č. 431/2008 pro období od 1. července 2015 do 30. června 2016, se vztahuje koeficient přidělení uvedený v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. června 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 431/2008 ze dne 19. května 2008 o otevření a správě dovozní celní kvóty pro zmrazené hovězí maso kódu KN 0202 a pro produkty kódu KN 0206 29 91 (Úř. věst. L 130, 20.5.2008, s. 3).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13).

PŘÍLOHA

Pořadové číslo

Koeficient přidělení – žádosti podané pro období od 1. července 2015 do 30. června 2016

(v %)

09.4003

27,836632

30.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 163/29

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/1023

ze dne 15. června 2015,

kterým se některé členské státy opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Andorry k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 3 ve spojení s článkem 218 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská unie si za jeden ze svých cílů stanovila podporu ochrany práv dítěte, jak je uvedeno v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Opatření na ochranu dětí proti protiprávnímu přemístění nebo zadržení jsou nedílnou součástí této politiky.

(2)

Unie přijala nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (2) (dále jen „nařízení Brusel IIa“), jehož cílem je chránit děti před škodlivými účinky jejich protiprávního přemístění či zadržení a zavést postupy, aby byl zajištěn jejich bezodkladný návrat do státu jejich obvyklého bydliště, jakož i zajistit ochranu práv na styk s dítětem a práva péče o dítě.

(3)

Nařízení (ES) č. 2201/2003 doplňuje a posiluje Haagskou úmluvy ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (dále jen „Haagská úmluva z roku 1980“), která na mezinárodní úrovni stanoví systém závazků a spolupráce mezi smluvními státy a mezi ústředními orgány s cílem zajistit bezodkladný návrat protiprávně přemístěných nebo zadržovaných dětí.

(4)	Všechny členské státy Unie jsou smluvními stranami Haagské úmluvy z roku 1980.

(5)	Unie vyzývá třetí státy, aby přistoupily k Haagské úmluvě z roku 1980, a podporuje její řádné provádění svou účastí, spolu se členskými státy, mimo jiné ve zvláštních komisích pravidelně organizovaných Haagskou konferencí o mezinárodním právu soukromém.

(6)	Lze mít za to, že společný právní rámec uplatňovaný mezi členskými státy Unie a třetími státy může nabídnout nejlepší řešení citlivých případů mezinárodních únosů dětí.

(7)	Haagská úmluva z roku 1980 uvádí, že se uplatňuje ve vztazích mezi přistupujícím státem a těmi smluvními státy, které prohlásí, že s přistoupením souhlasí.

(8)	Haagská úmluva z roku 1980 neumožňuje organizacím pro regionální hospodářskou integraci, jako je Unie, stát se její smluvní stranou. Unie proto nemůže k úmluvě přistoupit, ani nemůže uložit prohlášení o přijetí přistupujícího státu.

(9)	V souladu s posudkem 1/13 Soudního dvora Evropské unie spadají prohlášení o přijetí v rámci Haagské úmluvy z roku 1980 do výlučné vnější pravomoci Unie.

(10)	Andorra uložila listinu o přistoupení k Haagské úmluvě z roku 1980 dne 6. dubna 2011. Uvedená úmluva vstoupila pro Andorru v platnost dne 1. července 2011.

(11)	Několik členských států již přistoupení Andorry k Haagské úmluvě z roku 1980 přijalo. Posouzení situace v Andoře vedlo k závěru, že členské státy, které přistoupení Andorry dosud nepřijaly, jsou s to přijmout v zájmu Unie přistoupení Andorry v souladu s podmínkami Haagské úmluvy z roku 1980.

(12)

Členské státy, které přistoupení Andorry dosud nepřijaly, by proto měly být oprávněny uložit prohlášení o přijetí přistoupení Andorry v zájmu Unie, a to za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí. Belgické království, Česká republika, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Španělské království, Francouzská republika, Italská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Slovenská republika a Finská republika, které přistoupení Andorry k Haagské úmluvě z roku 1980 již přijaly, by neměly ukládat nová prohlášení o přijetí, protože stávající prohlášení zůstávají podle mezinárodního práva veřejného platná.

(13)	Spojené království a Irsko jsou vázány nařízením (ES) č. 2201/2003 a účastní se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(14)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Členské státy, které tak dosud neučinily, jsou oprávněny přijmout v zájmu Unie přistoupení Andorry k Haagské úmluvě ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (dále jen „Haagská úmluva z roku 1980“).

2. Uvedené členské státy uloží do dne 16. června 2016 prohlášení o přijetí přistoupení Andorry k Haagské úmluvě z roku 1980 v zájmu Unie v tomto znění:

„[Plný název ČLENSKÉHO STÁTU] prohlašuje, že v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/1023 přijímá přistoupení Andorry k Haagské úmluvě ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí.“

3. Každý členský stát uvědomí Radu a Komisi o uložení svého prohlášení o přijetí přistoupení Andorry a sdělí Komisi znění tohoto prohlášení do dvou měsíců od jeho uložení.

Článek 2

Členské státy, které uložily prohlášení o přijetí přistoupení Andorry k Haagské úmluvě z roku 1980 před datem přijetí tohoto rozhodnutí, neučiní žádná nová prohlášení.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno všem členským státům s výjimkou Belgického království, České republiky, Dánského království, Spolkové republiky Německo, Estonské republiky, Irska, Španělského království, Francouzské republiky, Italské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Slovenské republiky a Finské republiky.

V Lucemburku dne 15. června 2015.

Za Radu

předseda

Dz. RASNAČS

(1) Stanovisko ze dne 11. února 2015 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1).

30.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 163/32

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/1024

ze dne 15. června 2015,

kterým se některé členské státy opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Singapuru k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 3 ve spojení s článkem 218 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská unie si za jeden ze svých cílů stanovila podporu ochrany práv dítěte, jak je uvedeno v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Opatření na ochranu dětí proti protiprávnímu přemístění nebo zadržení jsou nedílnou součástí této politiky.

(2)

(3)

(4)	Všechny členské státy Unie jsou smluvními stranami Haagské úmluvy z roku 1980.

(5)	Unie vyzývá třetí státy, aby přistoupily k Haagské úmluvě z roku 1980, a podporuje její řádné provádění svou účastí, spolu se členskými státy, mimo jiné ve zvláštních komisích pravidelně organizovaných Haagskou konferencí o mezinárodním právu soukromém.

(6)	Lze mít za to, že společný právní rámec uplatňovaný mezi členskými státy Unie a třetími státy může nabídnout nejlepší řešení citlivých případů mezinárodních únosů dětí.

(7)	Haagská úmluva z roku 1980 uvádí, že se uplatňuje ve vztazích mezi přistupujícím státem a těmi smluvními státy, které prohlásí, že s přistoupením souhlasí.

(8)	Haagská úmluva z roku 1980 neumožňuje organizacím pro regionální hospodářskou integraci, jako je Unie, stát se její smluvní stranou. Unie proto nemůže k úmluvě přistoupit, ani nemůže uložit prohlášení o přijetí přistupujícího státu.

(9)	V souladu s posudkem 1/13 Soudního dvora Evropské unie spadají prohlášení o přijetí v rámci Haagské úmluvy z roku 1980 do výlučné vnější pravomoci Unie.

(10)	Singapur uložil listinu o přistoupení k Haagské úmluvě z roku 1980 dne 28. prosince 2010. Uvedená úmluva vstoupila pro Singapur v platnost dne 1. března 2011.

(11)

Několik členských států již přistoupení Singapuru k Haagské úmluvě z roku 1980 přijalo. Posouzení situace v Singapuru vedlo k závěru, že členské státy, které přistoupení Singapuru dosud nepřijaly, jsou s to přijmout v zájmu Unie přistoupení Singapuru v souladu s podmínkami Haagské úmluvy z roku 1980.

(12)

Členské státy, které přistoupení Singapuru dosud nepřijaly, by proto měly být oprávněny uložit prohlášení o přijetí přistoupení Singapuru v zájmu Unie, a to za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí. Belgické království, Česká republika, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Italská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Republika Malta, Slovenská republika a Švédské království, které přistoupení Singapuru k Haagské úmluvě z roku 1980 již přijaly, by neměly ukládat nová prohlášení o přijetí, protože stávající prohlášení zůstávají podle mezinárodního práva veřejného platná.

(13)	Spojené království a Irsko jsou vázány nařízením (ES) č. 2201/2003 a účastní se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(14)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Členské státy, které tak dosud neučinily, jsou oprávněny přijmout v zájmu Unie přistoupení Singapuru k Haagské úmluvě ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (dále jen „Haagská úmluva z roku 1980“).

2. Uvedené členské státy uloží do dne 16. června 2016 prohlášení o přijetí přistoupení Singapuru k Haagské úmluvě z roku 1980 v zájmu Unie v tomto znění:

„[Plný název ČLENSKÉHO STÁTU] prohlašuje, že v souladu s rozhodnutím Rady (EU) č. 2015/1024 přijímá přistoupení Singapuru k Haagské úmluvě ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí.“

3. Každý členský stát uvědomí Radu a Komisi o uložení svého prohlášení o přijetí přistoupení Singapuru a sdělí Komisi znění tohoto prohlášení do dvou měsíců od jeho uložení.

Článek 2

Členské státy, které uložily prohlášení o přijetí přistoupení Singapuru k Haagské úmluvě z roku 1980 před datem přijetí tohoto rozhodnutí, neučiní žádná nová prohlášení.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno všem členským státům s výjimkou Belgického království, České republiky, Dánského království, Spolkové republiky Německo, Estonské republiky, Irska, Řecké republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Italské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Republiky Malta, Slovenské republiky a Švédského království.

V Lucemburku dne 15. června 2015.

Za Radu

předseda

Dz. RASNAČS

(1) Stanovisko ze dne 11. února 2015 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (ES) č. 1347/2000 a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1).

30.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 163/35

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/1025

ze dne 19. června 2015,

kterým se zrušuje rozhodnutí 2013/319/EU o existenci nadměrného schodku na Maltě

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 12 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím 2013/319/EU (1) Rada na základě doporučení Komise rozhodla, že na Maltě existuje nadměrný schodek. Rada uvedla, že schodek veřejných financí Malty dosáhl výše 3,3 % HDP, a překročil tak referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě, přičemž hrubý veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP podle Smlouvy. Rada rovněž shledala, že Malta neuskutečnila dostatečný pokrok k dodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu, a tedy nesplnila požadavky přechodného období (2), které následovalo po odstranění nadměrného schodku v roce 2012 (3).

(2)	V souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 a na základě doporučení Komise vydala Rada dne 21. června 2013 doporučení Maltě, aby nejpozději roku 2014 nadměrný schodek odstranila. Doporučení bylo zveřejněno.

(3)

Podle článku 4 Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, poskytuje údaje pro provedení postupu při nadměrném schodku Komise. V rámci uplatňování uvedeného protokolu mají členské státy oznamovat údaje o výši schodku veřejných financí a veřejném dluhu a dalších souvisejících proměnných dvakrát ročně, a to před 1. dubnem a 1. říjnem, v souladu s článkem 3 nařízení Rady (ES) č. 479/2009 (4).

(4)

Rada má na základě oznámených údajů přijmout rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku. Rozhodnutí o existenci nadměrného schodku mají být navíc zrušena pouze tehdy, pokud z prognóz Komise vyplývá, že v horizontu prognózy schodek nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP (5), a poměr dluhu k HDP splňuje podmínku přibližování se k referenční hodnotě pro dluh.

(5)

Podle údajů poskytnutých Komisí (Eurostatem) v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 479/2009 na základě údajů oznámených Maltou v dubnu 2015, podle programu stability na rok 2015 a podle prognózy Komise z jara 2015 jsou oprávněné následující závěry:

—

Po dosažení nejvyšší hodnoty 3,6 % HDP v roce 2012 se schodek veřejných financí Malty v roce 2013 snížil na 2,6 % HDP a v roce 2014 klesl na 2,1 % HDP. Snížení schodku v roce 2014 bylo způsobeno zejména zlepšením cyklických podmínek a rozpočtovými opatřeními, která vedla ke značnému nárůstu běžných příjmů (o 2,5 % HDP), které více než dostatečně vyrovnají růst běžných výdajů (o 0,8 % HDP), a čistými kapitálovými výdaji (0,1 % HDP), které lze vysvětlit vyšší mírou čerpání fondů EU.

—

Program stability na období 2015–2018 předložený maltskou vládou dne 30. dubna 2015 plánuje snížení schodku na 1,6 % HDP v roce 2015 a na 1,1 % HDP v roce 2016. Prognóza Komise z jara 2015 očekává schodek ve výši 1,8 % HDP v roce 2015 a 1,5 % HDP v roce 2016. Po celé období prognózy má tedy schodek zůstat pod referenční hodnotou Smlouvy ve výši 3 % HDP.

—	Strukturální saldo, tj. cyklicky očištěné saldo veřejných financí bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, se v období 2013–2014 zlepšilo o 1,3 % HDP ročně.

—

Z důvodu vnitřní dynamiky dluhu dočasně zvyšující zadlužení se poměr k HDP zvýšil na 69,2 % HDP v roce 2013 z 67,4 % HDP v roce 2012. Následně se v roce 2014 snížil na 68,0 % HDP. Předpokládá se, že z důvodu příznivého makroekonomického scénáře bude hrubý veřejný dluh v roce 2016 dále klesat na 65,4 % HDP. Navíc je dodržení pravidla pro dluh, které je zaměřeno na budoucí vývoj, pro rok 2014 zajištěno.

(6)

Počínaje rokem 2015, což je rok následující po odstranění nadměrného schodku, podléhá Malta preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu a měla by přiměřeným tempem směřovat k dosažení svého střednědobého rozpočtového cíle, včetně dodržení výdajového kritéria a dodržení kritéria dluhu v souladu s čl. 2 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97. V této souvislosti se zdá, že existuje riziko určitého odchýlení od požadované korekce o 0,6 % HDP směrem k dosažení střednědobého cíle v roce 2015 i 2016. V roce 2015 se předpovídá zlepšení strukturálního salda o 0,1 % HDP pod požadovanou hranicí. Zatímco předpokládaná korekce pro rok 2016 je v souladu s požadavky, pro společné období let 2015 a 2016 existuje riziko určitého odchýlení. Proto budou v letech 2015 a 2016 nutná další opatření.

(7)	V souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování Evropské unie se má rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku zrušit, pokud Rada uzná, že nadměrný schodek v dotyčném členském státě byl napraven.

(8)	Podle názoru Rady byl nadměrný schodek na Maltě odstraněn, a rozhodnutí 2013/319/EU by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového posouzení vyplývá, že nadměrný schodek na Maltě byl odstraněn.

Článek 2

Rozhodnutí 2013/319/EU se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Maltě.

V Lucemburku dne 19. června 2015.

Za Radu

předseda

J. REIRS

(1) Rozhodnutí Rady 2013/319/EU ze dne 21. června 2013 o existenci nadměrného schodku na Maltě (Úř. věst. L 173, 26.6.2013, s. 52).

(2) Po zrušení postupu při nadměrném schodku v prosinci 2012 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu Malta využívala tříletého přechodného období pro dosažení souladu s referenční hodnotou pro snížení dluhu, počínaje rokem 2012. Požadavky pro přechodné období jsou stanoveny v druhém pododstavci čl. 2 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97 a podrobnější informace o uvedených požadavcích jsou uvedeny v dokumentu „Technické podmínky provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecné zásady pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“ ze dne 3. září 2012 (viz http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/pdf/coc/code_of_conduct_en.pdf). Výše minimální lineární strukturální korekce požadovaná pro rok 2012 byla 0,4 procentního bodu HDP, zatímco strukturální schodek se v roce 2012 zhoršil o 0,5 procentního bodu HDP.

(3) Schodek veřejných financí a veřejný dluh za rok 2012 byly následně revidovány na současných 3,6 % HDP a 67,4 % HDP.

(4) Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1).

(5) V souladu s dokumentem Technické podmínky provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecné zásady pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů.

30.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 163/37

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/1026

ze dne 19. června 2015,

kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/589/ES o existenci nadměrného schodku v Polsku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 12 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rada dne 7. července 2009 rozhodnutím 2009/589/ES (1) na základě doporučení Komise v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství rozhodla, že v Polsku existuje nadměrný schodek.

(2)	V souladu s čl. 104 odst. 7 Smlouvy o založení Evropského společenství a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (2) a na základě doporučení Komise vydala Rada téhož dne Polsku doporučení, aby do roku 2012 nadměrný schodek odstranilo.

(3)

Dne 21. června 2013 Rada dospěla k závěru, že Polsko sice přijalo účinná opatření, ale že na něj po přijetí původního doporučení dolehly nepříznivé hospodářské události se zásadními dopady na veřejné finance. Proto Rada na základě doporučení Komise dospěla k závěru, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 3 odst. 5 nařízení (ES) č. 1467/97, a podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie přijala pro Polsko nové doporučení, aby nadměrný schodek odstranilo do roku 2014 (3).

(4)

Dne 10. prosince 2013 Rada na základě čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodla, že Polsko nepřijalo účinná opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 21. června 2013 k odstranění nadměrného schodku do roku 2014 (4), a přijala nové doporučeni podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie, jímž Polsku doporučila, aby nadměrný schodek odstranilo do roku 2015 (5). V uvedeném doporučení Rada Polsku doporučila dosáhnout celkového schodku ve výši 4,8 % HDP v roce 2013, 3,9 % HDP v roce 2014 a 2,8 % HDP v roce 2015 (bez dopadu převodů aktiv z druhého pilíře důchodového systému). Na základě makroekonomické prognózy, z níž doporučení Rady vycházelo, to odpovídalo zlepšení strukturálního salda ve výši 1 % HDP v roce 2014 a 1,2 % HDP v roce 2015. Polsku bylo rovněž doporučeno, aby důsledně provádělo opatření, která již oznámilo a přijalo, a aby je doplnilo dodatečnými opatřeními k dosažení udržitelného odstranění nadměrného schodku do roku 2015. Polsko mělo do 15. dubna 2014 předložit zprávu o opatřeních přijatých k dosažení souladu s tímto doporučením.

(5)	Dne 2. června 2014 Komise dospěla k závěru, že v dané chvíli nejsou potřeba žádné další kroky v rámci postupu při nadměrném schodku.

(6)

Podle článku 4 Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o Evropské uniia a Smlouvě o fungování Evropské unie, poskytuje údaje pro provedení postupu při nadměrném schodku Komise. V rámci uplatňování uvedeného protokolu mají členské státy oznamovat údaje o výši schodku veřejných financí a veřejném dluhu a dalších souvisejících proměnných dvakrát ročně, a to před 1. dubnem a 1. říjnem, v souladu s článkem 3 nařízení Rady (ES) č. 479/2009 (6).

(7)

Rada má na základě oznámených údajů přijmout rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku. Rozhodnutí o existenci nadměrného schodku má být navíc zrušeno pouze tehdy, pokud z prognóz Komise vyplývá, že v horizontu prognózy schodek nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP (7), a poměr dluhu k HDP splňuje podmínku přibližování se k referenční hodnotě pro dluh.

(8)	V souladu s Paktem o stabilitě a růstu by měla být věnována patřičná pozornost reformám důchodových systémů, které zavádějí systém sestávající z několika pilířů, včetně povinného, plně fondově financovaného pilíře.

(9)

Podle údajů poskytnutých Komisí (Eurostatem) v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 479/2009 na základě údajů oznámených Polskem v dubnu 2015, podle konvergenčního programu na rok 2015 a podle prognózy Komise z jara 2015 jsou oprávněné následující závěry:

—

V roce 2014 činil schodek veřejných financí 3,2 % HDP. Protože tento údaj lze považovat za hodnotu, která se blíží referenční hodnotě, a poměr dluhu k HDP je v Polsku nižší než referenční hodnota 60 % HDP a je udržitelný, lze na Polsko použít čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1467/97 týkající se reforem důchodových systémů. Polská reforma důchodového systému z roku 1999 byla zrušena zákonem přijatým v prosinci 2013. Na základě tohtoo zrušení byla část aktiv nahromaděných v soukromých plně fondově financovaných penzijních fondech (které tvoří druhý pilíř polského důchodového systému) převedena do veřejného systému sociálního zabezpečení (prvního pilíře polského důchodového systému). Druhý pilíř důchodového systému kromě toho přišel o všeobecnost pojištění, protože účast přestala být povinná. Zrušení z roku 2013 tedy odstranilo systémový charakter reformy z roku 1999. Nicméně do konce července 2014 sociální příspěvky všech účastníků proudily nadále do druhého pilíře. Tyto příspěvky představují čisté náklady na reformu důchodového systému z roku 1999 a při posuzování nápravy nadměrného schodku musí být zohledněny. Celkové přímé čisté náklady za období leden–červenec 2014 jsou odhadovány na 0,4 % HDP, a poskytují tak dostatečné vysvětlení, proč schodek veřejných financí v roce 2014 překročil referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě.

—

Polská vláda si v konvergenčním programu předloženém dne 30. dubna 2015 klade za cíl snížit schodek v roce 2015 na 2,7 % HDP a v roce 2016 na 2,3 % HDP. Prognóza Komise z jara 2015 očekává schodek ve výši 2,8 % HDP v roce 2015 a 2,6 % HDP v roce 2016 za předpokladu nezměněné politiky. Po celé období prognózy má tedy schodek zůstat pod referenční hodnotou Smlouvy ve výši 3 % HDP.

—	Komise odhaduje, že strukturální saldo, tj. cyklicky očištěné saldo veřejných financi bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, se v roce 2014 zlepšilo o 0,9 % HDP.

—	Celkový hrubý veřejný dluh v roce 2014 představoval 50,1 % HDP. Prognóza Komise z jara 2015 předpokládá, že hrubý veřejný dluh dále vzroste na 50,9 % HDP v roce 2015 a 50,8 % HDP v roce 2016, bude tedy ležet pod referenční hodnotou 60 % HDP.

(10)

Počínaje rokem 2015, což je rok následující po odstranění nadměrného schodku, podléhá Polsko preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu a mělo by přiměřeným tempem směřovat k dosažení svého střednědobého cíle, včetně dodržení výdajového kritéria. Prognóza Komise z jara 2015 očekává, že strukturální saldo se za předpokladu nezměněné politiky zlepší o 0,2 % HDP jak v roce 2015, tak 2016. V rámci celkového posouzení se předpokládá, že Polsko na základě růstu čistých výdajů pod referenční hodnotou splňuje požadovanou korekci pro postupné dosažení střednědobého cíle v roce 2015, nelze však vyloučit určité odchýlení od požadované korekce v roce 2016, neboť strukturální přizpůsobení v roce 2016 nesplňuje nutné požadavky, a v daném roce proto bude třeba přijmout další opatření.

(11)	V souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování Evropské unie se má rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku zrušit, pokud Rada uzná, že nadměrný schodek v dotyčném členském státě byl napraven.

(12)	Podle názoru Rady byl nadměrný schodek v Polsku odstraněn, a rozhodnutí 2009/589/ES by proto mělo být zrušeno.

(13)

Rada připomíná, že v rámci reformy důchodového systému z roku 1999 byl dávkově definovaný veřejný důchodový systém nahrazen třípilířovým systémem založeným na koncepci definovaných příspěvků. Hlavním cílem reformy bylo zlepšit udržitelnost polského důchodového systému zejména s ohledem na nepříznivý demografický vývoj v Polsku. Zrušení systémové reformy přijaté na konci roku 2013 opět posílilo úlohu prvního veřejného pilíře, který na rozdíl od druhého pilíře není plně fondově financován, nýbrž představuje příspěvkově definovaný systém. Toto zrušení systémové reformy z roku 1999 sice v krátkodobém horizontu pomohlo do určité míry ulevit rozpočtu, nezlepšuje však dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, neboť efekt krátkodobých přínosů z vyšších sociálních příspěvků a nižších úrokových plateb bude do budoucna vyrušen vyššími částkami důchodů vyplácenými z veřejného důchodového pilíře. Z celkového a dlouhodobého hlediska s sebou zrušení reformy důchodového systému z roku 1999 nese určitá rizika pro polské veřejné finance,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového posouzení vyplývá, že nadměrný schodek v Polsku byl odstraněn.

Článek 2

Rozhodnutí 2009/589/ES se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Lucemburku dne 19. června 2015.

Za Radu

předseda

J. REIRS

(1) Rozhodnutí Rady 2009/589/ES ze dne 7. července 2009 o existenci nadměrného schodku v Polsku (Úř. věst. L 202, 4.8.2009, s. 46).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(3) Doporučení Rady ze dne 21. června 2013 s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí v Polsku.

(4) Rozhodnutí Rady 2013/758/EU ze dne 10. prosince 2013, kterým se stanoví, že Polsko nepřijalo účinná opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 21. června 2013 (Úř. věst. L 335, 14.12.2013, s. 46).

(5) Doporučení Rady ze dne 2. prosince 2013 s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí v Polsku.

(6) Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1).

(7) V souladu s dokumentem „Technické podmínky provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecné zásady pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“ ze dne 3. září 2012. Viz: http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/pdf/coc/code_of_conduct_en.pdf

30.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 163/40

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/1027

ze dne 23. června 2015

o pravidlech pro odborníky vyslané ke generálnímu sekretariátu Rady a o zrušení rozhodnutí 2007/829/ES

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 240 odst. 2 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vyslání odborníků může být užitečné pro generální sekretariát Rady, který je v souladu s čl. 235 odst. 4 a čl. 240 odst. 2 Smlouvy o fungování EU nápomocen Evropské radě a Radě, tím, že mu umožní využívat vysoké úrovně odborných znalostí a zkušeností těchto odborníků, zejména v oblastech, v nichž není takováto odbornost bezprostředně dostupná v rámci samotného generálního sekretariátu Rady.

(2)	Výměna odborných zkušeností a znalostí v oblasti evropských politik by měla být podporována prostřednictvím dočasného přidělení odborníků z veřejného sektoru členských států (vyslaní národní odborníci) nebo z mezivládních veřejných organizací (dále jen „mezivládní organizace“).

(3)	Předpokládá se, že odborníci získají během svého vyslání ke generálnímu sekretariátu Rady znalosti, které jim pomohou při plnění jejich úkolů v průběhu budoucích předsednictví Rady.

(4)	Práva a povinnosti odborníků by měla zajistit, že budou vykonávat své povinnosti pouze v zájmu generálního sekretariátu Rady.

(5)	Z důvodu dočasné povahy jejich práce a jejich zvláštního statusu by odborníci neměli vystupovat jménem generálního sekretariátu Rady v rámci výkonu jeho veřejnoprávních výsad, jak jsou vymezeny Smlouvami, pokud toto rozhodnutí nestanoví jinak.

(6)	Podmínky zaměstnávání odborníků by měly být stanoveny a měly by se použít bez ohledu na původ rozpočtových položek použitých na krytí výdajů.

(7)	Jelikož pravidla stanovená tímto rozhodnutím by měla nahradit pravidla stanovená v rozhodnutí Rady 2007/829/ES (1), mělo by být uvedené rozhodnutí zrušeno, aniž by byla dotčena jeho pokračující použitelnost na všechna vyslání probíhající v době vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

(8)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 (2), změnilo služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „služební řád“), a zejména pracovní podmínky, dovolené a výpočet příspěvků stanovených v příloze VII uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1. Pravidla stanovená tímto rozhodnutím se vztahují odborníky, kteří splňují podmínky stanovené v článku 2, kteří jsou v zájmu Evropské rady a Rady vysíláni ke generálnímu sekretariátu Rady a kteří jsou buď:

vyslanými národními odborníky, což zahrnuje odborníky vyslané:

i)	ústředními i regionálními orgány veřejné správy členských států;

ii)

jiným zaměstnavatelem, než je ústřední nebo regionální orgán veřejné správy členského státu, s výhradou povolení generálním sekretariátem Rady na základě individuálního posouzení a pokud zájmy generálního sekretariátu Rady vyžadují zajištění specifických odborných znalostí, a to jako dočasné opatření a za podmínky, že zaměstnavatel:

—	je nezávislá vysoká škola nebo výzkumná organizace, jejichž cílem není vytváření zisku za účelem jeho přerozdělování, nebo

—	je subjektem veřejného sektoru podle vnitrostátního práva uvedeného zaměstnavatele.

Vyslaný národní odborník může být vyslán bez nároku na příspěvky (dále jen „bezplatné vyslání“);

b)	odborníky bezplatně vyslanými mezivládními veřejnými organizacemi (dále jen „mezivládní organizace“) (s výjimkou subjektů Unie ve smyslu čl. 1a odst. 2 služebního řádu) v případech, kdy je zapotřebí předat specifické znalosti nebo odborné zkušenosti.

2. Články 18, 19 a 20 se na bezplatně vyslané odborníky nepoužijí.

Článek 2

Podmínky pro vyslání

Aby mohl být odborník vyslán ke generálnímu sekretariátu Rady, musí:

1)	být v trvalém nebo smluvním zaměstnaneckém poměru ke svému zaměstnavateli alespoň dvanáct měsíců před svým vysláním;

2)	zůstat ve službě u svého zaměstnavatele i po dobu svého vyslání;

mít nejméně tři roky praxe na plný úvazek ve správních, vědeckých, technických, poradních nebo kontrolních funkcích, které jsou relevantní pro plnění jemu svěřených povinností. Zaměstnavatel zašle generálnímu sekretariátu Rady před vysláním potvrzení o tom, že odborník byl u něj předchozích dvanáct měsíců zaměstnán;

být státním příslušníkem členského státu.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto bodu mohou být odborníci, kteří nejsou státními příslušníky členského státu, vysláni z mezivládní organizace; v takových výjimečných případech generální sekretariát Rady zajistí, aby nenastal střet zájmů a aby byla zachována nezávislost a soudržnost politik a činností generálního sekretariátu Rady;

5)	mít pro výkon svých povinností důkladnou znalost jednoho úředního jazyka Unie a uspokojivou znalost druhého jazyka.

Článek 3

Výběrové řízení

1. Odborníci jsou vybíráni na základě otevřeného a transparentního řízení, o jehož praktických podrobnostech se rozhodne v souladu s článkem 32.

Aniž je dotčen čl. 2 odst. 4, vyslání odborníků se provádí na co nejširším zeměpisném základě mezi státními příslušníky členských států. Členské státy a generální sekretariát Rady spolupracují při zajišťování toho, aby byla v co největší míře respektována rovnováha mezi muži a ženami a zásada rovných příležitostí.

2. Výzva k vyjádření zájmu je zaslána stálým zastoupením členských států nebo případně mezivládním organizacím. Ve výzvě je uveden popis pracovního místa, výběrová kritéria a lhůta pro zaslání přihlášek.

3. Veškeré přihlášky jsou generálnímu sekretariátu Rady zasílány prostřednictvím stálých zastoupení členských států nebo prostřednictvím útvarů pro lidské zdroje mezivládních organizací.

4. V řádně odůvodněných výjimečných případech, které jsou v zájmu Evropské rady, může generální sekretariát Rady rozhodnout, že se odborník vybere bez výběrového řízení popsaného v odstavcích 1, 2 a 3.

5. Vysílání odborníků podléhá zvláštním požadavkům a rozpočtové kapacitě generálního sekretariátu Rady.

6. Generální sekretariát Rady vytvoří pro daného odborníka individuální spis. V tomto spise jsou obsaženy příslušné administrativní informace.

Článek 4

Správní postup pro vyslání

1. Vyslání se provádí výměnou dopisů mezi generálním ředitelem pro administrativu generálního sekretariátu Rady a stálým zastoupením dotyčného členského státu nebo mezinárodní organizací. Stálé zastoupení je rovněž informováno o jakémkoliv vyslání státních příslušníků vlastního členského státu z mezivládních organizací. Ve výměně dopisů se uvede místo vyslání a funkční skupina, do které bude odborník zařazen (AD nebo AST, jak jsou vymezeny ve služebním řádu). Ve výměně dopisů se rovněž uvede nadřízený odborníka v generálním ředitelství, ředitelství, oddělení nebo útvaru, do kterého je vyslán, a podrobný popis úkolů, které má odborník plnit. K výměně dopisů se připojí jeden exemplář pravidel pro odborníky.

2. Na základě individuálního posouzení lze povolit krátkodobé bezplatné vyslání odborníků, jak je uvedeno v kapitole IV. Toto povolení zohlední místo náboru odborníka, generální ředitelství, k němuž bude přidělen, zeměpisnou rovnováhu uvedenou v čl. 3 odst. 1 druhém pododstavci a plánované povinnosti.

Článek 5

Doba vyslání

1. Doba vyslání je nejméně šest měsíců a nejvýše dva roky. Lze ji postupně obnovovat až na celkovou dobu nepřekračující čtyři roky.

Ve výjimečných případech však na žádost příslušného generálního ředitele z generálního sekretariátu Rady a po předchozím souhlasu zaměstnavatele může generální ředitel pro administrativu generálního sekretariátu Rady povolit jedno nebo více prodloužení vyslání nad čtyřleté maximum uvedené v prvním pododstavci, a to nejvýše o další dva roky.

2. Doba vyslání se stanoví na počátku ve výměně dopisů podle čl. 4 odst. 1. Stejný postup se použije i v případě obnovy nebo prodloužení doby vyslání.

3. Odborník, který již byl dříve ke generálnímu sekretariátu Rady vyslán, může být vyslán znovu, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	odborník i nadále splňuje podmínky pro vyslání uvedené v článku 2;

od skončení předchozího období vyslání včetně případných obnovení nebo prodloužení nebo jakékoliv následné pracovní smlouvy s generálním sekretariátem Rady uplynulo nejméně šest let.

Toto ustanovení nebrání tomu, aby generální sekretariát Rady souhlasil s vysláním odborníka dříve než za šest let od konce jeho předchozího vyslání, pokud předchozí vyslání tohoto odborníka včetně případného obnovení nebo prodloužení trvalo méně než šest let a pokud v takovém případě nová doba vyslání nepřekročí zbývající část uvedeného šestiletého období.

Článek 6

Povinnosti zaměstnavatele

Po celou dobu vyslání zaměstnavatel odborníka nadále:

1)	vyplácí mzdu odborníka;

2)	odpovídá za veškerá sociální práva odborníka, zejména ta, která se týkají sociálního zabezpečení, pojištění a důchodu; a

3)	s výhradou čl. 10 odst. 2 písm. d) zachová administrativní postavení odborníka jako úředníka nebo smluvního zaměstnance a informuje generální ředitelství pro administrativu generálního sekretariátu Rady o každé změně jeho administrativního postavení jako úředníka nebo smluvního zaměstnance.

Článek 7

Povinnosti

1. Odborníci jsou nápomocni úředníkům a dalším zaměstnancům generálního sekretariátu Rady a plní jim svěřené úkoly.

Povinnosti, jež má odborník vykonávat, jsou vymezeny vzájemnou dohodou mezi generálním sekretariátem Rady a zaměstnavatelem:

a)	v zájmu útvaru generálního sekretariátu Rady, do nějž je odborník vyslán; a

b)	s přihlédnutím ke kvalifikaci odborníka.

2. Mezi svěřené úkoly mohou mimo jiné patřit analýzy, studie, výměny znalostí mezi správními orgány, řízení projektů a podpora pracovních skupin a přípravných výborů generálního sekretariátu Rady.

Bez ohledu na odst. 1 první pododstavec a první pododstavec tohoto odstavce může generální tajemník na návrh generálního ředitele útvaru, do kterého je odborník přidělen, pověřit odborníka plněním zvláštních povinností a pověřit ho uskutečněním jednoho nebo více konkrétních úkolů, poté, co ověří, že nedochází ke střetu zájmů.

3. Odborník se účastní pracovních cest a jednání pouze:

a)	pokud doprovází úředníka nebo jiného zaměstnance generálního sekretariátu Rady; nebo

b)	pokud je sám, jako pozorovatel nebo výhradně pro účely informování.

Odborníkovi nesmí zavazovat generální sekretariát Rady navenek, ledaže mu generální ředitel dotčeného útvaru generálního sekretariátu Rady v souladu s ujednáními pro provádění tohoto rozhodnutí udělí zvláštní zmocnění.

4. Za schválení výsledků úkolů, které odborník plní, je odpovědný pouze generální sekretariát Rady.

5. Dotčené útvary generálního sekretariátu Rady, zaměstnavatel odborníka a odborník učiní vše pro to, aby vyloučili jakýkoliv skutečný či možný střet zájmů ve vztahu k povinnostem odborníka po dobu vyslání. Za tím účelem generální sekretariát Rady informuje odborníka a jeho zaměstnavatele včas o plánovaných povinnostech a každého z nich požádá, aby písemně potvrdili, že nevidí žádný důvod, který by bránil přidělení odborníka na plnění těchto povinností.

Odborník se zejména vyzve, aby oznámil jakýkoliv možný střet mezi svými rodinnými okolnostmi (zejména profesní činnost blízkých nebo vzdálených příbuzných nebo jakékoliv významné finanční zájmy – své nebo rodinných příslušníků) a plánovanými povinnostmi během vyslání.

Zaměstnavatel i odborník se zaváží, že oznámí generálnímu sekretariátu Rady každou změnu okolností během doby vyslání, v jejímž důsledku by mohl střet zájmů vzniknout.

6. Pokud se generální sekretariát Rady domnívá, že povaha úkolů svěřených odborníkovi vyžaduje mimořádná bezpečnostní opatření, musí odborník před vysláním získat bezpečnostní prověrku.

7. V případě nedodržení ustanovení odstavců 2, 3 a 5 tohoto článku může generální sekretariát Rady ukončit vyslání odborníka podle čl. 10 odst. 2 psím. c).

Článek 8

Práva a povinnosti odborníků

1. Po dobu vyslání jedná odborník čestně. Zejména:

odborník vykonává svěřené povinnosti a i jinak se chová pouze s ohledem na zájmy Evropské rady a Rady.

Při výkonu svých povinností odborník zejména nepřijímá žádné pokyny od svého zaměstnavatele, jakékoliv vlády nebo jakékoliv jiné osoby, soukromoprávní společnosti nebo veřejného subjektu, ani pro ně nevykonává žádnou činnost;

b)	se odborník zdrží jakékoliv činnosti, a zejména jakéhokoliv veřejného vyjadřování názorů, které by mohlo být na škodu vážnosti jeho postavení v rámci generálního sekretariátu Rady;

c)	odborník informuje svého nadřízeného, jestliže má při plnění svých povinností rozhodnout v záležitosti, na jejímž projednání nebo řešení má odborník osobní zájem, jenž by mohl ohrozit jeho nezávislost;

odborník nezveřejní ani nedá zveřejnit, sám ani spolu s jinými osobami, žádný text související s činností Unie bez předchozího povolení uděleného podle platných podmínek a pravidel generálního sekretariátu Rady. Povolení může být odmítnuto pouze tehdy, pokud zamýšlené zveřejnění může způsobit újmu zájmům Unie;

e)	veškerá práva související s jakoukoliv činností, kterou odborník uskutečňuje při výkonu povinností odborníka, náležejí generálnímu sekretariátu Rady;

f)	odborník má bydliště v místě vyslání, nebo v takové vzdálenosti od něj, která není větší, než je slučitelné s řádným výkonem jeho povinností;

g)	odborník je nápomocen a poskytuje poradenství nadřízenému, k němuž je přidělen, a je tomuto nadřízenému odpovědný za plnění svěřených povinností.

2. Po dobu vyslání i po jejím uplynutí se na odborníka vztahuje povinnost mlčenlivosti, pokud jde o veškeré skutečnosti a informace, s nimiž se seznámí při plnění svých povinností nebo v souvislosti s ním. Odborník nezpřístupní v žádné formě žádné nepovolané osobě žádný dokument ani informaci, které dosud nebyly řádně zveřejněny, ani uvedené dokumenty nebo informace nevyužije pro svůj osobní prospěch.

3. Po skončení vyslání je odborník nadále vázán povinností jednat čestně a zdrženlivě při plnění nových povinností a při přijímání některých funkcí nebo výhod.

Za tímto účelem odborník v průběhu tří let po uplynutí doby vyslání okamžitě informuje generální sekretariát Rady o povinnostech nebo úkolech, které by mohly vést ke střetu zájmů v souvislosti s úkoly prováděnými odborníkem během vyslání.

4. Na odborníka se vztahují bezpečnostní pravidla platná v generálním sekretariátu Rady, včetně pravidel pro ochranu údajů a pravidel pro ochranu sítě generálního sekretariátu Rady. Dále se na odborníka vztahují pravidla upravující ochranu finančních zájmů Unie.

5. V případě nedodržení ustanovení odstavců 1, 2 a 4 tohoto článku v průběhu vyslání je generální sekretariát Rady oprávněn ukončit vyslání odborníka v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. c).

6. Odborník neprodleně písemně uvědomí svého nadřízeného, jestliže se během vyslání tento odborník setká se skutečnostmi vyvolávajícími domněnku existence:

a)	možné protiprávní činnosti, včetně podvodu nebo korupce, poškozujících zájmy Unie; nebo

b)	chování souvisejícího s plněním služebních povinností, které může představovat závažné porušení povinností úředníků Unie nebo odborníků.

Tento odstavec se použije také v případě závažného porušení obdobné povinnosti členem orgánu nebo jinou osobou, která je u orgánu ve služebním poměru nebo pro uvedený orgán vykonává práci.

7. Jestliže nadřízený obdrží oznámení uvedené v odstavci 6 tohoto článku, přijme opatření stanovená v čl. 22a odst. 2 služebního řádu. Na nadřízeného ve smyslu čl. 4 odst. 1 tohoto rozhodnutí se použijí články 22a, 22b a 22c služebního řádu. Uvedená ustanovení se použijí obdobně i na dotyčného odborníka, aby bylo zajištěno dodržení jeho práv.

Článek 9

Pozastavení vyslání

1. Na základě písemné žádosti odborníka nebo jeho zaměstnavatele a se souhlasem tohoto zaměstnavatele může generální sekretariát Rady za určitých podmínek, které stanoví, povolit pozastavení vyslání. Během pozastavení se:

a)	nevyplácejí příspěvky uvedené v článku 19;

b)	výdaje uvedené v článku 20 vyplácejí pouze v případě, že k pozastavení došlo na žádost generálního sekretariátu Rady.

2. Generální sekretariát Rady informuje zaměstnavatele a stálé zastoupení dotčeného členského státu.

Článek 10

Ukončení vyslání

1. S výhradou odstavce 2 může být vyslání na žádost generálního sekretariátu Rady nebo zaměstnavatele ukončeno za podmínky, že je dodržena tříměsíční výpovědní lhůta. Může být také ukončeno na žádost odborníka, a to se stejnou výpovědní lhůtou a s výhradou souhlasu zaměstnavatele a generálního sekretariátu Rady.

2. Za určitých mimořádných okolností může být vyslání ukončeno bez výpovědní lhůty:

a)	zaměstnavatelem, pokud to vyžadují zásadní zájmy zaměstnavatele;

b)	vzájemnou dohodou mezi generálním sekretariátem Rady a zaměstnavatelem, na žádost odborníka podanou oběma stranám, pokud to vyžadují zásadní osobní nebo profesní zájmy odborníka;

c)	generálním sekretariátem Rady v případě, že odborník neplní povinnosti stanovené v tomto rozhodnutí. Odborníkovi se nejprve poskytne možnost předložit připomínky.

d)	generálním sekretariátem Rady v případě ukončení nebo změny administrativního postavení odborníka jako úředníka nebo smluvního zaměstnance zaměstnavatele. Odborníkovi se nejprve poskytne možnost předložit připomínky.

3. V případě ukončení vyslání podle odst. 2 písm. c) o tom generální sekretariát Rady neprodleně uvědomí zaměstnavatele a stálé zastoupení dotčeného členského státu.

KAPITOLA II

PRACOVNÍ PODMÍNKY

Článek 11

Sociální zabezpečení

1. Před začátkem vyslání předloží zaměstnavatel generálnímu sekretariátu Rady osvědčení, že po celou dobu vyslání se na odborníka budou vztahovat právní předpisy týkající se sociálního zabezpečení platné pro veřejnou správu daného členského státu nebo mezivládní organizaci, jež odborníka zaměstnává. Za tímto účelem veřejná správa členského státu poskytne generálnímu sekretariátu Rady potvrzení uvedené v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 (3) (přenositelný dokument A1). Mezivládní organizace předloží generálnímu sekretariátu Rady potvrzení rovnocenné přenositelnému dokumentu A1 a prokáže, že příslušné právní předpisy týkající se sociálního zabezpečení stanoví úhradu nákladů na zdravotní péči vzniklých v zahraničí.

2. Od počátku svého vyslání je odborník pojištěn generálním sekretariátem Rady proti úrazu. Generální sekretariát Rady poskytne odborníkovi kopii podmínek pojištění v den, kdy se dostaví na příslušný útvar generálního ředitelství pro administrativu, aby vyřídil administrativní náležitosti související s vysláním.

3. Pokud je v rámci pracovní cesty, které se odborník účastní podle čl. 7 odst. 3 a článku 29, nezbytné dodatečné nebo zvláštní pojištění, jsou související výdaje hrazeny generálním sekretariátem Rady.

Článek 12

Pracovní doba

1. Na odborníka se vztahují pravidla pro pracovní dobu a flexibilní uspořádání pracovní doby platná v generálním sekretariátu Rady, a to v závislosti na požadavcích pracovního místa, na které je v rámci generálního sekretariátu Rady přidělen.

2. Odborník pracuje po celou dobu vyslání na plný úvazek. Pokud je to slučitelné se zájmy generálního sekretariátu Rady, může generální sekretariát Rady na základě řádně odůvodněné žádosti generálního ředitelství a se souhlasem zaměstnavatele povolit práci odborníka na částečný úvazek.

3. Je-li povolena práce na částečný úvazek, pracuje odborník nejméně polovinu obvyklé pracovní doby.

4. Odborníkovi mohou být poskytnuty příspěvky vztahující se v rámci generálního sekretariátu Rady na práci na směny nebo pohotovostní službu.

Článek 13

Nepřítomnost z důvodů nemoci nebo úrazu

1. Nepřítomnost z důvodu nemoci nebo úrazu oznámí odborník svému nadřízenému co nejdříve a uvede svou aktuální adresu. Pokud je odborník nepřítomen déle než tři po sobě následující dny, předloží lékařské potvrzení, a může být požádán, aby podstoupil lékařské vyšetření, které zprostředkuje generální sekretariát Rady.

2. Pokud nepřítomnost z důvodu nemoci nebo úrazu kratší než tři dny překročí během dvanáctiměsíčního období celkově dvanáct dní, musí odborník předložit lékařské potvrzení při každé další nepřítomnosti z důvodu nemoci nebo úrazu.

3. Pokud nepřítomnost z důvodu nemoci nebo úrazu překročí jeden měsíc nebo dobu služby vykonávanou odborníkem, podle toho, které období je delší, příspěvky podle čl. 19 odst. 1 a 2 se automaticky pozastavují. Tento odstavec se nepoužije v případě nemoci související s těhotenstvím. Nepřítomnost z důvodu nemoci nebo úrazu nesmí být delší než doba vyslání dotyčné osoby.

4. Odborníkovi, který utrpí pracovní úraz během vyslání, jsou však příspěvky uvedené v čl. 19 odst. 1 a 2 poskytovány nadále v plné výši po celé období pracovní neschopnosti až do konce doby vyslání.

Článek 14

Dovolená za kalendářní rok, mimořádné volno a svátky

1. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto rozhodnutí, odborník podléhá pravidlům platným v rámci generálního sekretariátu Rady týkajícím se dovolené za kalendářní rok, mimořádného volna a svátků.

2. K čerpání dovolené je nutný předchozí souhlas útvaru, do kterého je odborník přidělen.

3. Na řádně odůvodněnou žádost zaměstnavatele odborníka může generální sekretariát Rady udělit až dva dny dodatečného mimořádného volna za dvanáctiměsíční období. Žádosti se posuzují individuálně.

4. Nevyčerpaná dovolená za kalendářní rok na konci doby vyslání propadá.

5. Odborníkovi, jehož doba vyslání je kratší než šest měsíců, může být rozhodnutím generálního ředitele útvaru, do kterého je přidělen, uděleno na základě odůvodněné žádosti mimořádné volno. Doba trvání tohoto mimořádného volna nesmí přesáhnout tří dny za celou dobu vyslání. Před udělením tohoto volna konzultuje generální ředitel daného útvaru generálního ředitele pro administrativu.

Článek 15

Mimořádné volno na vzdělávání

Tento článek se vztahuje na odborníky, kteří jsou vysláni na dobu šesti měsíců nebo delší.

Bez ohledu na čl. 14 odst. 3 může generální sekretariát Rady na řádně odůvodněnou žádost zaměstnavatele poskytnout dodatečné mimořádné volno na vzdělávání odborníka organizované zaměstnavatelem za účelem jeho opětovného začlenění. V průběhu uvedeného dodatečného mimořádného volna se nevyplácejí příspěvky uvedené v článku 19.

Článek 16

Mateřská a otcovská dovolená

1. Na odborníky se vztahují pravidla pro mateřskou a otcovskou dovolenou platná v rámci generálního sekretariátu Rady.

2. Pokud vnitrostátní právní předpisy zaměstnavatele odbornice zaručují delší mateřskou dovolenou, vyslání se na žádost odbornice a s předchozím souhlasem jejího zaměstnavatele pozastaví na dobu překračující dovolenou poskytnutou generálním sekretariátem Rady. V takovém případě se doba vyslání odpovídajícím způsobem prodlouží, pokud je to v zájmu generálního sekretariátu Rady.

3. Bez ohledu na odstavec 1 může odbornice požádat o pozastavení vyslání na celou dobu mateřské dovolené, a to po předchozím souhlasu zaměstnavatele. V takovém případě se doba vyslání odpovídajícím způsobem prodlouží, pokud je to v zájmu generálního sekretariátu Rady.

4. Odstavce 2 a 3 se použijí rovněž v případě adopce.

Článek 17

Řízení a kontrola

Řízením a kontrolou pracovní doby a nepřítomnosti je pověřeno generální ředitelství pro administrativu generálního sekretariátu Rady a generální ředitelství nebo útvar, do kterého je odborník přidělen, v souladu pravidly a postupy platnými v rámci generálního sekretariátu Rady.

KAPITOLA III

PŘÍSPĚVKY A VÝDAJE

Článek 18

Výpočet příspěvků a cestovních výdajů

1. Pro účely tohoto rozhodnutí stanoví generální sekretariát Rady místa náboru, vyslání a návratu vyslaného národního odborníka coby zeměpisnou polohu těchto míst vyjádřenou podle zeměpisné šířky a zeměpisné délky, již orgán generálního sekretariátu Rady oprávněný ke jmenování uvádí v příslušné databázi.

2. Zeměpisná vzdálenost, uvedená v článcích 19 a 20 tohoto rozhodnutí, mezi místem vyslání na jedné straně a místem náboru nebo návratu na straně druhé se stanoví podle ortodromické vzdálenosti mezi oběma body vymezenými jejich zeměpisnou šířkou a zeměpisnou délkou podle souřadnicového systému WGS84 (World Geodetic System 1984).

3. Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)	místem náboru místo, kde vyslaný národní odborník vykonával své povinnosti pro zaměstnavatele před vysláním;

b)	místem vyslání Brusel;

c)	místem návratu místo, kde bude vyslaný národní odborník vykonávat svou hlavní činnost po ukončení vyslání.

Místo náboru se stanoví ve výměně dopisů uvedené v čl. 4 odst. 1. Místo návratu se stanoví na základě prohlášení zaměstnavatele.

4. Pro účely tohoto článku se neberou v úvahu okolnosti související s prací, kterou odborníci vykonávají pro jiný členský stát, než je stát místa vyslání, nebo pro mezivládní organizaci.

Článek 19

Příspěvky

1. Vyslaný národní odborník má po dobu vyslání nárok na denní příspěvek na základě stejných kritérií jako v případě příspěvku za práci v zahraničí pro úředníky podle článku 4 přílohy VII služebního řádu. Jestliže jsou tato kritéria splněna, denní příspěvek činní 128,67 EUR. V opačném případě činí 32,18 EUR.

2. Vyslaný národní odborník má po dobu vyslání nárok na dodatečný měsíční příspěvek podle této tabulky:

Zeměpisná vzdálenost mezi místem náboru a místem vyslání (v km)	Částka v EUR
0 – 150	0,00
> 150	82,70
> 300	147,03
> 500	238,95
> 800	385,98
> 1 300	606,55
> 2 000	726,04

3. Příspěvky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku jsou určeny rovněž na pokrytí nákladů vzniklých v souvislosti se stěhováním vyslaných národních odborníků a veškerých ročních cestovních výdajů vzniklých během vyslání. Tyto příspěvky se vyplácejí po dobu pracovní cesty, dovolené za kalendářní rok, mateřské a otcovské dovolené a dovolené z důvodu adopce, mimořádného volna a svátků přiznaných generálním sekretariátem Rady, aniž jsou dotčeny články 14, 15 nebo 16. Jestliže je povolena práce na částečný úvazek, vyslaný národní odborník má nárok na snížené příspěvky stanovené na poměrném základě.

4. Na začátku vyslání obdrží vyslaný národní odborník zálohu ve výši rovnající se 75 dnům denního příspěvku, přičemž tímto vyplacením zaniká právo na jakékoliv další obdobné (denní) příspěvky během odpovídajícího období. V případě, že vyslání ke generálnímu sekretariátu Rady skončí před uplynutím doby vzaté v úvahu pro výpočet zálohy, je vyslaný národní odborník povinen vrátit částku odpovídající zbývající části dané doby.

5. Při výměně dopisů podle čl. 4 odst. 1 informuje zaměstnavatel generální sekretariát Rady o veškerých příspěvcích vyplacených vyslanému národnímu odborníkovi, které jsou obdobné příspěvku uvedenému v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Každá taková částka se odečte od odpovídajících příspěvků vyplácených vyslanému národnímu odborníkovi generálním sekretariátem Rady.

6. Aktualizace odměn a příspěvků přijatá na základě článku 65 a přílohy XI služebního řádu se uplatní automaticky na měsíční a denní příspěvky v měsíci následujícím po jejím přijetí bez zpětného účinku. Po úpravě jsou nové částky zveřejněny v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Článek 20

Cestovní výdaje

1. Vyslaný národní odborník má na počátku vyslání nárok na paušální náhradu svých nákladů na cestu.

2. Výše paušální náhrady je založena na příspěvku na jeden kilometr zeměpisné vzdálenosti mezi místem náboru a místem vyslání. Výše příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech se stanoví v souladu článkem 7 přílohy VII služebního řádu.

3. Vyslaný národní odborník má po skončení doby vyslání nárok na náhradu svých nákladů na cestu do místa návratu. Úhrada těchto nákladů na cestu nesmí přesahovat částku, na kterou má vyslaný národní odborník právo v případě návratu do místa náboru.

4. Náklady na cestu rodinných příslušníků vyslaného národního odborníka se nehradí.

Článek 21

Pracovní cesty a výdaje na pracovní cesty

1. Odborník může být vyslán na pracovní cestu za podmínek čl. 7 odst. 2 a 3.

2. Výdaje na pracovní cestu se hradí v souladu s předpisy platnými v rámci generálního sekretariátu Rady.

Článek 22

Odborná příprava

Odborník má nárok na účast v kursech odborné přípravy organizovaných generálním sekretariátem Rady, jestliže je to v zájmu generálního sekretariátu Rady. Při rozhodování o vydání povolení k účasti v kursu odborné přípravy se bere v úvahu rozumný zájem odborníka, zejména s ohledem na jeho profesní postup po vyslání.

Článek 23

Správní ustanovení

1. Odborník se první den vyslání dostaví na příslušný útvar generálního ředitelství pro administrativu, aby vyřídil požadované administrativní náležitosti. Odborník se svých povinností ujme buď prvního, nebo šestnáctého dne v měsíci.

2. Platby provádí generální sekretariát Rady v eurech na bankovní účet otevřený u bankovní instituce v Unii.

KAPITOLA IV

KRÁTKODOBĚ BEZPLATNĚ VYSLANÍ ODBORNÍCI

Článek 24

Krátkodobě bezplatně vyslaní odborníci

1. Vysoce specializovaný odborník může být krátkodobě bezplatně vyslán ke generálnímu sekretariátu Rady za účelem vykonávání zvláštních úkolů na období nejdéle šesti měsíců, které lze v souladu s čl. 25 odst. 1 prodloužit.

Aniž je dotčena jakákoliv opačná dohoda mezi generálním sekretariátem Rady a správním orgánem, který krátkodobě bezplatně odborníka vysílá, nesmí být toto vyslání spojeno s vyplacením jakýchkoliv příspěvků nebo výdajů generálním sekretariátem Rady, s výjimkou případných výdajů stanovených v článku 29.

2. S výhradou článků 25 až 29 platí pravidla stanovená v článcích 1 až 17, 21 až 23 a 30 až 32 rovněž pro krátkodobě bezplatně vyslané odborníky.

3. Aniž je dotčen článek 8, musí jednání krátkodobě bezplatně vyslaného odborníka vždy zohledňovat skutečnost, že tento odborník je vyslán do generálního sekretariátu Rady a nesmí negativně ovlivňovat jeho postavení v generálním sekretariátu Rady.

Článek 25

Obnova a prodloužení krátkodobého bezplatného vyslání

1. Dobu uvedenou v čl. 24 odst. 1 je možné jednou prodloužit, a to nejdéle o šest měsíců. Ve výjimečných případech však může generální sekretariát Rady rozhodnout o prodloužení delším než šest měsíců.

2. Krátkodobě bezplatně vyslaný odborník může být znovu vyslán ke generálnímu sekretariátu Rady v souladu s pravidly stanovenými v tomto rozhodnutí, pokud mezi koncem předchozí doby vyslání a novým vysláním uplynul nejméně jeden rok.

3. Ve výjimečných případech může být doba jednoho roku uvedená v odstavci 2 zkrácena.

Článek 26

Popis povinností

1. Ve výměně dopisů podle čl. 4 odst. 1 je určena odpovědná osoba v rámci generálního ředitelství nebo ředitelství, oddělení nebo jiného útvaru, do kterého je krátkodobě bezplatně vyslaný odborník přidělen, a jsou podrobně popsány povinnosti, které má tento odborník plnit.

2. Krátkodobě bezplatně vyslaný odborník dostává pokyny od odpovědné osoby uvedené v odstavci 1 týkající se konkrétních úkolů, jež mají být vykonávány.

Článek 27

Pojištění

Aniž je dotčen článek 29 a bez ohledu na čl. 11 odst. 2 a 3 je krátkodobě bezplatně vyslaný odborník pojištěn generálním sekretariátem Rady proti úrazu v případech, na které se nevztahuje pojištění proti stejnému riziku poskytované jeho zaměstnavatelem.

Článek 28

Pracovní podmínky

1. Bez ohledu na čl. 12 odst. 2 druhou větu pracuje krátkodobě bezplatně vyslaný odborník během svého vyslání pouze na plný úvazek.

2. Ustanovení čl. 12 odst. 4 se na krátkodobě bezplatně vyslaného odborníka nepoužije.

3. Ustanovení čl. 14 odst. 3 a 5 se na krátkodobě bezplatně vyslaného odborníka nepoužije. Avšak na základě odůvodněné žádosti předložené krátkodobě bezplatně vyslaným odborníkem mu lze poskytnout mimořádné volno rozhodnutím generálního ředitele útvaru, ke kterému je odborník krátkodobě bezplatně vyslán. Doba trvání tohoto mimořádného volna nesmí přesáhnout tři dny za celou dobu vyslání. Před udělením tohoto volna konzultuje generální ředitel daného útvaru generálního ředitele pro administrativu.

Článek 29

Pracovní cesty

1. Pokud se krátkodobě bezplatně vyslaný odborník účastní pracovních cest v jiném místě, než je místo vyslání, jsou mu hrazeny náklady podle platných pravidel pro hrazení nákladů na služební cesty úředníků, není-li stanoveno jinak v ujednání mezi generálním sekretariátem Rady a zaměstnavatelem.

2. Pokud generální sekretariát Rady v souvislosti se služební cestou poskytne úředníkům zvláštní pojištění proti vysokým rizikům, je toto pojištění poskytnuto i krátkodobě bezplatně vyslanému odborníkovi, který se této služební cesty účastní.

3. Krátkodobě bezplatně vyslaný odborník, který se účastní pracovní cesty mimo území EU, v jejím průběhu podléhá příslušným platným bezpečnostním opatřením generálního sekretariátu Rady.

KAPITOLA V

STÍŽNOSTI

Článek 30

Stížnosti

Aniž je poté, co se odborník ujme funkce, dotčena možnost podat žalobu za podmínek a ve lhůtách stanovených v článku 263 Smlouvy o fungování EU, může odborník podat oddělení generálního ředitelství pro administrativu, které se zabývá stížnostmi a žádostmi podle služebního řádu, stížnost na akt přijatý generálním tajemníkem Rady podle tohoto rozhodnutí, který se jej nepříznivě dotýká, s výjimkou aktů, které přímo vyplývají z rozhodnutí přijatých jeho zaměstnavatelem.

Stížnost musí být podána do dvou měsíců. Tato lhůta běží ode dne, kdy bylo rozhodnutí dotčené osobě oznámeno, nejpozději však ode dne, kdy dotčená osoba toto oznámení obdrží. Generální ředitel pro administrativu oznámí dotčené osobě své odůvodněné rozhodnutí do čtyř měsíců od podání stížnosti. Pokud po uplynutí této lhůty odborník neobdržel odpověď na svou stížnost, má se za to, že stížnost byla implicitně zamítnuta.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 31

Poskytování informací

Stálá zastoupení všech členských států jsou každoročně informována o počtu odborníků v generálním sekretariátu Rady. Tyto informace zahrnují rovněž:

a)	státní příslušnost odborníků vyslaných mezivládní organizací podle čl. 2 odst. 4 druhého pododstavce;

b)	veškeré výjimky udělené v souvislosti s výběrovým řízením podle čl. 3 odst. 4;

c)	místo přidělení všech odborníků;

d)	veškerá pozastavení nebo předčasná ukončení vyslání odborníků podle článků 9 a 10;

e)	každoroční aktualizaci příspěvků poskytovaných vyslaným národním odborníkům podle článku 19.

Článek 32

Přenesení pravomocí

Veškeré pravomoci svěřené generálnímu sekretariátu Rady na základě tohoto rozhodnutí vykonává generální tajemník Rady. Generální tajemník Rady je oprávněn přenést některé nebo všechny tyto pravomoci na generálního ředitele pro administrativu generálního sekretariátu Rady.

Článek 33

Zrušení

Rozhodnutí Rady 2007/829/ES se zrušuje. Ustanovení čl. 2 odst. 1 a článků 15 až 19 uvedeného rozhodnutí se však i nadále použijí na všechna vyslání, která probíhají v době vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, aniž je dotčen článek 34.

Článek 34

Vstup v platnost a použitelnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od prvního dne měsíce následujícího po dni jeho vstupu v platnost pro každé nové vyslání nebo obnovu či prodloužení vyslání.

V Luxembourg dne 23. června 2015.

Za Radu

předseda

E. RINKĒVIČS

(1) Rozhodnutí Rady 2007/829/ES ze dne 5. prosince 2007 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál vyslané ke generálnímu sekretariátu Rady a o zrušení rozhodnutí 2003/479/ES (Úř. věst. L 327, 13.12.2007, s. 10).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

30.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 163/53

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/1028

ze dne 26. června 2015,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/88/EU, kterým se dočasně pozastavuje dovoz potravin, které obsahují listy pepře betelového („Piper betle“) nebo jsou z nich složeny, z Bangladéše, pokud jde o dobu jeho použitelnosti

(oznámeno pod číslem C(2015) 4187)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 1 písm. b) bod i) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/88/EU (2) bylo přijato na základě vysokého počtu oznámení zaslaných do systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) týkajících se přítomnosti široké řady kmenů salmonely, včetně Salmonella Typhimurium, v potravinách. Uvedený kmen je druhým nejčastěji hlášeným sérotypem u lidí a jeho vysoký výskyt byl zjištěn v potravinách, které obsahují listy pepře betelového („Piper betle“, obecně známý jako betel) z Bangladéše, nebo jsou z nich složeny. Spojené království od roku 2011 oznámilo několik ohnisek otravy salmonelou z listů pepře betelového. Kromě toho je pravděpodobné, že řada případů v Unii nebyla nahlášena.

(2)	Prováděcí rozhodnutí 2014/88/EU proto zakazuje dovoz potravin, které obsahují listy pepře betelového nebo jsou z nich složeny, z Bangladéše do Unie do 31. července 2014.

(3)	Prováděcím rozhodnutím Komise 2014/510/EU (3) byla prodloužena doba použitelnosti prováděcího rozhodnutí 2014/88/EU do 30. června 2015.

(4)

Akční plán předložený Bangladéšem v květnu 2015 je neúplný a neexistují záruky, že bude účinně prováděn a prosazován. Zákaz vývozu listů pepře betelového, který si tato země sama stanovila a zavedla v květnu 2013, zůstává v platnosti. Nicméně se neprokázalo, že by tento zákaz byl plně účinný, a od jeho přijetí bylo prostřednictvím systému RASFF nahlášeno 25 pokusů o dovoz listů pepře betelového do Unie. Proto nelze dospět k závěru, že záruky, které Bangladéš poskytl, jsou k řešení závažných rizik pro lidské zdraví dostačující. Mimořádná opatření stanovená prováděcím rozhodnutím 2014/88/EU by proto měla zůstat zachována.

(5)	Doba použitelnosti prováděcího rozhodnutí 2014/88/EU by proto měla být dále prodloužena.

(6)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Článek 4 prováděcího rozhodnutí 2014/88/EU se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Toto rozhodnutí se použije do dne 30. června 2016.“

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 26. června 2015.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/88/EU ze dne 13. února 2014, kterým se dočasně pozastavuje dovoz potravin, které obsahují listy pepře betelového („Piper betle“) nebo jsou z nich složeny, z Bangladéše (Úř. věst. L 45, 15.2.2014, s. 34).

(3) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/510/EU ze dne 29. července 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/88/EU, kterým se dočasně pozastavuje dovoz potravin, které obsahují listy pepře betelového („Piper betle“) nebo jsou z nich složeny, z Bangladéše, pokud jde o dobu jeho použitelnosti (Úř. věst. L 228, 31.7.2014, s. 33).

30.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 163/55

DOPORUČENÍ RADY (EU) 2015/1029

ze dne 19. června 2015

s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí ve Spojeném království

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 7 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie se členské státy mají vyvarovat nadměrných schodků veřejných financí.

(2)

Podle odstavce 4 Protokolu č. 15 o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se povinnost stanovená v čl. 126 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie vyvarovat se nadměrných schodků veřejných financí na Spojené království nepoužije, pokud nepřijme euro. Podle odstavce 5 uvedeného protokolu se má Spojené království snažit vyvarovat nadměrných schodků veřejných financí.

(3)	Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem k posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(4)

Dne 8. července 2008 Rada v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství rozhodla, že Spojené království má nadměrný schodek, a v souladu s čl. 104 odst. 7 Smlouvy o založení Evropského společenství a článkem 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (1) vydala doporučení k nápravě nadměrného schodku nejpozději v rozpočtovém roce 2009–2010 (2).

(5)

Rada dne 27. dubna 2009 v souladu s čl. 104 odst. 8 Smlouvy o založení Evropského společenství rozhodla, že Spojené království nepřijalo opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 8. července 2008 (3). Dne 2. prosince 2009 Rada podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie vydala revidovaná doporučení, v nichž Spojenému království doporučuje odstranit nadměrný schodek do období 2014–2015. Dne 6. července 2010 Komise dospěla k závěru, že na základě prognózy útvarů Komise z jara 2010 přijalo Spojené království účinná opatření v souladu s doporučeními Rady ze dne 2. prosince 2009 a domnívala se, že žádné další kroky v rámci postupu při nadměrném schodku nejsou proto v dané chvíli nutné.

(6)	Dne 19. června 2015 Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování Evropské unie shledala, že Spojené království v období let 2010–2011 až 2014–2015 nepřijalo účinná opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 2. prosince 2009.

(7)

V souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 3 nařízení (ES) č. 1467/97 je Rada povinna předložit dotčenému členskému státu doporučení s cílem odstranit nadměrný schodek ve stanovené lhůtě. Doporučení má stanovit nejvýše šestiměsíční lhůtu, během níž má dotčený členský stát přijmout účinná opatření k odstranění nadměrného schodku. Rada má ve svém doporučení k odstranění nadměrného schodku dále požadovat dosažení ročních rozpočtových cílů, které jsou na základě prognózy, z níž doporučení vychází, v souladu s minimálním ročním zlepšením strukturálního salda, tj. cyklicky očištěného salda bez jednorázových a jiných dočasných opatření, v orientační výši nejméně 0,5 % HDP.

(8)

Aktualizovaná prognóza Komise z jara 2015 (4) předpokládá, že po růstu v období 2014–2015 (5) ve výši 2,8 % vzroste reálný HDP v období 2015–2016 o 2,4 % a v období 2016–2017 o 2,1 %. Růst v obou obdobích vychází zejména z domácí poptávky. Očekává se, že soukromá spotřeba v časovém horizontu prognózy postupně poroste, neboť se bude zrychlovat růst nominálních mezd a inflace zůstane nízká. Inflace od září 2011, kdy dosáhla svého vrcholu ve výši 5,2 %, prudce klesla a v prvním čtvrtletí roku 2015 dosáhla 0,1 %. Při zohlednění ročního odhadu ve výši 0,4 % se očekává, že v posledním čtvrtletí roku 2015 vzroste na 1,1 % a v roce 2016 dále na 1,6 %. Investice by měly od roku 2014 poněkud klesnout, avšak vzhledem k příznivým úvěrovým podmínkám, zdravým ziskům podniků a silné poptávce by měly zůstat i nadále poměrně vysoké. Předpokládá se, že vnější sektor bude i nadále přispívat k růstu negativně, avšak v menší míře, neboť se zlepšuje výhled v eurozóně, která je největším obchodním partnerem Spojeného království. Míra zaměstnanosti je vysoká a očekává se, že míra nezaměstnanosti klesne v roce 2015 na 5,4 % a v roce 2016 na 5,3 %.

(9)

Schodek veřejných financí se v období 2014–2015 snížil na 5,2 % HDP poté, co v období 2009–2010 dosáhl vrcholu ve výši 10,9 % HDP. Strukturální saldo se během téhož období snížilo z 8,0 % HDP na 4,7 % HDP. Průměrné roční zlepšení strukturálního úsilí dosáhlo v období 2010–2011 až 2014–2015 výše 0,7 %. Po korekci z důvodu dopadů revizí potenciálního růstu výkonnosti mezi aktuální prognózou a prognózou, z níž vycházela doporučení Rady ze dne 2. prosince 2009, a z důvodu dopadu vývoje příjmů ve srovnání s obvyklými elasticitami ve vztahu k růstu HDP se předpokládá, že výše průměrného ročního očištěného strukturálního úsilí v tomto období bude činit 1,1 % HDP. Převážná většina opatření pro plán konsolidace byla stanovena v mimořádném rozpočtu v červnu 2010, který v období 2010–2011 až 2014– 2015 činil 2,5 % HDP. O něco více než jednu čtvrtinu z těchto opatření tvořila daňová opatření, přičemž zbývající tři čtvrtiny připadaly na krácení výdajů. Zbývající fiskální konsolidace ve výši přibližně 1 % HDP byla prováděna až do listopadu 2014 prostřednictvím dvou fiskálních oznámení před rozpočtem z června 2010 a následnými rozpočty a zprávami z podzimu. Došlo k určitým přesunům mezi běžnými a kapitálovými výdaji a období konsolidace bylo prodlouženo až do období 2018–2019.

(10)

Hrubý veřejný dluh se zvýšil z 42,7 % HDP v období 2007–2008 na 88,4 % HDP v období 2014–2015; od období 2009–2010 je trvale nad referenční hodnotou stanovenou ve Smlouvě. Dynamika primárního schodku a zásahy do finančního sektoru, které vedly ke znárodnění dvou bank, k tomuto nárůstu dluhu přispěly. Na základě prognózy Komise z jara 2015 se očekává, že poměr dluhu k HDP dále mírně vzroste. Současně by podrozvahové položky týkající se zásahů do finančního sektoru mohly mít na budoucí vývoj dluhu pozitivní vliv.

(11)

Vzhledem k tomu, že celkový schodek státního rozpočtu v období 2014–2015 činil 5,2 % HDP, Spojené království neodstranilo nadměrný schodek ve lhůtě stanovené v doporučení Rady ze dne 2. prosince 2009. Důvodem byla nedostatečná opatření a mnohem méně příznivá výchozí pozice pro růst, kdy revize upravily růst HDP v období 2008–2009 o 1 procentní bod směrem dolů, a to na – 2,3 %. Revidované doporučení pro Spojené království podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie, které stanoví novou lhůtu pro odstranění nadměrného schodku, je opodstatněné a je v souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu.

(12)	V situaci, kdy je hospodářský i rozpočtový vývoj nejistý, je třeba v zájmu zajištění účinné a trvalé nápravy v požadované lhůtě rozpočtový cíl doporučený pro konečný rok v období nápravy stanovit poněkud nižší, než je referenční hodnota stanovená ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

(13)

V případě Spojeného království by prodloužení o další rok, což je podle nařízení (ES) č. 1467/97 obecným pravidlem, bylo příliš náročné, neboť by to znamenalo úpravu celkového schodku ve výši 2,2 % HDP. Taková úprava v období 2015–2016 by mohla podstatně ovlivnit nedávné zvýšení růstu reálných mezd a mohla by tak mít negativní důsledky pro růst. Vyžadovala by rovněž, aby ve velmi omezeném časovém plánu byla přijata další opatření. Podle aktualizované prognózy Komise z jara 2015 by taková úprava měla velmi negativní dopad na hospodářský růst. Z tohoto důvodu se zdá vhodné prodloužit lhůtu Spojeného království k odstranění nadměrného schodku o dva roky.

(14)

Udělení dodatečných dvou let na odstranění nadměrného schodku by znamenalo střednědobé cíle celkových schodků na úrovni 4,1 % HDP v období 2015–2016 a 2,7 % HDP v období 2016–2017. Zlepšení strukturálního rozpočtového salda vyplývající z těchto cílů dosahuje 0,5 % HDP a 1,1 % HDP. Základním scénářem je aktualizovaná prognóza Komise z jara 2015, která zahrnuje již dříve ohlášená diskreční opatření ve výši 1,4 % HDP v letech 2015–2016 a 2016–2017, z nichž přibližně tři čtvrtiny představují výdajové škrty. Tento postup korekce poskytuje dostatečnou bezpečnostní rezervu vůči referenční hodnotě schodku ve výši 3 % HDP a předpokládá se, že bude nejméně nepříznivý pro růst, přičemž zároveň umožní dodržení minimálního požadovaného ročního strukturální zlepšení ve výši 0,5 % HDP. K dosažení těchto cílů musí Spojené království v plném rozsahu a včas provést opaření oznámená až do rozpočtu na rok 2015 včetně, přičemž případné změny ve vztahu k současným plánům musí být fiskálně neutrální; v tom případě nebudou kromě již oznámených opatření potřebná žádná další opatření,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Spojené království by mělo odstranit současný nadměrný schodek nejpozději v období 2016–2017.

V období 2015–2016 by Spojené království mělo dosáhnout celkového schodku ve výši 4,1 % HDP a v období 2016–2017 ve výši 2,7 % HDP, což by podle aktualizované prognózy Komise z jara 2015 mělo odpovídat zlepšení strukturálního salda ve výši 0,5 % HDP v období 2015–2016 a 1,1 % HDP v období 2016–2017.

Spojené království by v zájmu dosažení doporučovaného strukturálního úsilí mělo plně provést konsolidační opatření, která jsou obsažena ve všech rozpočtech a zprávách z podzimu, až do rozpočtu na rok 2015 včetně, přičemž všechny úpravy musí být ve vztahu k současným plánům fiskálně neutrální. Spojené království by mělo v nadcházejícím přezkumu výdajů dále uvést podrobné informace týkající se výdajových škrtů. Tyto škrty jsou nezbytné pro zajištění odstranění nadměrného schodku do období 2016–2017.

Spojené království by mělo urychlit snížení celkového schodku v období 2015–2016 a 2016–2017, jestliže se hospodářská, finanční nebo rozpočtová situace bude vyvíjet lépe, než se v současnosti předpokládá. Opatření k rozpočtové konsolidaci by měla zajistit trvalé a prorůstově orientované zlepšování strukturálního salda veřejných financí. Zejména by se mělo předejít dalším škrtům v kapitálových výdajích.

Rada stanoví lhůtu do 15. října 2015, aby Spojené království přijalo účinná opatření a v souladu s čl. 3 odst. 4a nařízení (ES) č. 1467/97 podrobně informovalo o konsolidační strategii, kterou plánuje za účelem dosažení cílů.

Kromě toho by orgány Spojeného království měly i) splnit povinnost stanovit střednědobý cíl podle Paktu o stabilitě a růstu a ii) provést plánované reformy ke zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu v zájmu posílení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

V zájmu zajištění úspěchu strategie fiskální konsolidace bude rovněž důležité, aby byla fiskální konsolidace podpořena komplexními strukturálními reformami v souladu s doporučeními Rady, jež byla Velké Británii adresována v rámci evropského semestru, a zejména těmi, která se týkají preventivní složky postupu při makroekonomické nerovnováze.

Toto doporučení je určeno Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Lucemburku dne 19. června 2015.

Za Radu

předseda

J. REIRS

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

(2) Všechny dokumenty týkající se postupu o nadměrném schodku Spojeného království jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/deficit/countries/uk_en.htm

(3) Rozhodnutí Rady 2009/409/ES ze dne 27. dubna 2009, kterým se v souladu s čl. 104 odst. 8 Smlouvy stanoví, zda Spojené království přijalo účinná opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 8. července 2008 v souladu s čl. 104 odst. 7 (Úř. věst. L 132, 29.5.2009, s. 11).

(4) Růst HDP za první čtvrtletí roku 2015 byl zveřejněn po dokončení prognózy Komise z jara 2015, což znamená, že současné posouzení účinných opatření vychází z aktualizované prognózy.

(5) Zveřejněná jarní prognóza uvádí pouze údaje kalendářního roku. Hodnoty za rozpočtový rok se vypočítají ze čtvrtletního profilu zveřejněné prognózy.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 163

České vydání	Právní předpisy	Svazek 58 30. června 2015

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1018 ze dne 29. června 2015, kterým se stanoví seznam klasifikovaných událostí v civilním letectví, které podléhají povinnému hlášení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ( 1 )	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1019 ze dne 29. června 2015, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1106/2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 861/2013, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/49	18
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1020 ze dne 29. června 2015 o povolení přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) jako doplňkové látky pro nosnice a nosnice menšinových druhů drůbeže (držitel povolení Kemin Europa N.V.) ( 1 )	22
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1021 ze dne 29. června 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	25
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1022 ze dne 29. června 2015, kterým se stanoví koeficient přidělení použitelný na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané pro období od 1. července 2015 do 30. června 2016 v rámci celní kvóty pro zmrazené hovězí maso otevřené nařízením (ES) č. 431/2008	27
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1023 ze dne 15. června 2015, kterým se některé členské státy opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Andorry k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980	29
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1024 ze dne 15. června 2015, kterým se některé členské státy opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Singapuru k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980	32
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1025 ze dne 19. června 2015, kterým se zrušuje rozhodnutí 2013/319/EU o existenci nadměrného schodku na Maltě	35
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1026 ze dne 19. června 2015, kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/589/ES o existenci nadměrného schodku v Polsku	37
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1027 ze dne 23. června 2015 o pravidlech pro odborníky vyslané ke generálnímu sekretariátu Rady a o zrušení rozhodnutí 2007/829/ES	40
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1028 ze dne 26. června 2015, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/88/EU, kterým se dočasně pozastavuje dovoz potravin, které obsahují listy pepře betelového (Piper betle) nebo jsou z nich složeny, z Bangladéše, pokud jde o dobu jeho použitelnosti (oznámeno pod číslem C(2015) 4187) ( 1 )	53
		DOPORUČENÍ
	*	Doporučení Rady (EU) 2015/1029 ze dne 19. června 2015 s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí ve Spojeném království	55