17.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 150/1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/923

ze dne 11. března 2015,

kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 třetí pododstavec, čl. 73 odst. 7 třetí pododstavec a čl. 84 odst. 4 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zamezilo regulatorní arbitráži a zajistilo harmonizované uplatňování kapitálových požadavků v Unii, je důležité zajistit jednotný přístup, pokud jde o odpočet nepřímých a syntetických kapitálových investic do vlastních kapitálových nástrojů institucí a nepřímých a syntetických kapitálových investic v subjektech finančního sektoru od kapitálu.

(2)

Jelikož nařízení (EU) č. 575/2013 již stanoví pravidla pro přímé investice do kapitálových nástrojů instituce ze strany samotné instituce a přímé investice do kapitálových nástrojů jiných subjektů finančního sektoru, měla by se stanovit doplňující pravidla pro odpočet kapitálových investic instituce, jež souvisejí s nepřímými a syntetickými investicemi do těchto nástrojů v samotné instituci nebo do těchto nástrojů v jiných subjektech finančního sektoru, od kapitálu.

(3)

Na zacházení s nepřímými investicemi do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů se vztahuje článek 76 nařízení (EU) č. 575/2013 a články 25 a 26 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 (2). Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 se však nevztahuje na nepřímé a syntetické kapitálové investice vznikající v rámci čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i), čl. 56 písm. a), c), d) a f) a čl. 66 písm. a), c) a d) nařízení (EU) č. 575/2013. Je třeba stanovit nová pravidla pro zacházení s nepřímými a syntetickými kapitálovými investicemi, na něž se vztahují uvedená ustanovení.

(4)

Pokud vlastní úvěrové hodnocení instituce ovlivňuje sazby stanovené tržními indexy, které se používají rovněž jako referenční hodnoty pro stanovení odměny u nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 uvedené instituce, vznikají obezřetnostní obavy v souvislosti s korelací mezi rozdělením výnosů z nástroje a úvěrovým hodnocením instituce. Počet a rozmanitost institucí v panelu by měly být dostatečné, aby náležitě odrážely činnosti na souvisejícím trhu. Pokud proto instituce vydá nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 s pohyblivou sazbou nebo s pevnou sazbou, která se změní na pohyblivou sazbu, neměla by sazba, kterou instituce hradí u tohoto nástroje, v případě snížení úvěrového hodnocení instituce vzrůst. Je-li proto sazba spojena s indexem, měl by být index dostatečně „široký“, aby bylo zajištěno, že úvěrové hodnocení instituce není hlavním faktorem ovlivňujícím sazby stanovené tímto indexem. V této souvislosti by se mělo rozlišovat mezi korelací v důsledku krize v celém sektoru, která ovlivňuje referenční sazbu, a korelací v důsledku toho, že referenční sazbu ovlivňuje úvěrové hodnocení jedné instituce.

(5)

Výpočet menšinových podílů na konsolidované a subkonsolidované úrovni by měl být jednotný. Způsobilé menšinové podíly dceřiného podniku, který je sám mateřským podnikem subjektu finančního sektoru, by proto měly představovat částku, která u mateřské instituce tohoto dceřiného podniku vzniká v případě, že mateřská instituce uplatňuje obezřetnostní konsolidaci uvedenou v hlavě II části první nařízení (EU) č. 575/2013.

(6)	Vzhledem k podobné povaze odpočtů, na něž se vztahují články 84, 85 a 87 nařízení (EU) č. 575/2013, by se na všechny uvedené případy měla použít stejná ustanovení týkající se výpočtu způsobilých menšinových podílů.

(7)	Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro bankovnictví.

(8)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3).

(9)	Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 se mění takto:

V článku 1 se doplňují nová písmena o) a p), která znějí:

„o)	podmínek, podle nichž se indexy považují za široké tržní indexy v souladu s čl. 73 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013;

p)	výpočtu na subkonsolidovaném základě požadovaného podle čl. 84 odst. 2 a článků 85 a 87 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s čl. 84 odst. 4 uvedeného nařízení.“

Vkládají se nové články 15a až 15j, které znějí:

„Článek 15a

Nepřímé kapitálové investice pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1. Pro účely článků 15c, 15d, 15e a 15i tohoto nařízení zahrnuje pojem ‚zprostředkující subjekt‘ uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 114 nařízení (EU) č. 575/2013 kterýkoli z těchto subjektů, které drží kapitálové nástroje v subjektech finančního sektoru:

a)	subjekt kolektivního investování;

b)	penzijní fond jiný než dávkově definovaný penzijní fond;

c)	dávkově definovaný penzijní fond, pokud instituce podporuje investiční riziko a pokud dávkově definovaný penzijní fond není nezávislý na sponzorující instituci;

subjekty, které přímo nebo nepřímo ovládá či na ně má podstatný vliv jeden z těchto subjektů:

1)	instituce nebo její dceřiné podniky;

2)	mateřský podnik instituce nebo dceřiné podniky tohoto mateřského podniku;

3)	mateřská finanční holdingová společnost instituce nebo dceřiné podniky této mateřské finanční holdingové společnosti;

4)	mateřská smíšená holdingová společnost instituce nebo dceřiné podniky mateřské smíšené holdingové společnosti;

5)	mateřská smíšená finanční holdingová společnost instituce nebo dceřiné podniky mateřské smíšené finanční holdingové společnosti;

subjekty, které společně přímo nebo nepřímo ovládá či na ně má podstatný vliv jedna instituce, několik institucí či síť institucí, které jsou členy stejného institucionálního systému ochrany, nebo institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;

f)	jednotky pro speciální účel;

g)	subjekty, jejichž činností je držba finančních nástrojů subjektů finančního sektoru;

h)	jakýkoli subjekt, o němž se příslušný orgán domnívá, že je využíván se záměrem obejít pravidla týkající se odpočtu nepřímých a syntetických kapitálových investic.

2. Aniž je dotčen odst. 1 písm. h), pojem ‚zprostředkující subjekt‘ uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 114 nařízení (EU) č. 575/2013 nezahrnuje:

a)	smíšené holdingové společnosti, instituce, pojišťovny, zajišťovny;

b)	subjekty, na něž se na základě použitelných vnitrostátních právních předpisů vztahují požadavky nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU;

c)	subjekty finančního sektoru jiné než uvedené v písmeni a), nad nimiž je vykonáván dohled a jež mají povinnost odečítat přímé a nepřímé kapitálové investice do svých vlastních kapitálových nástrojů a investice do kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru od svého regulatorního kapitálu.

3. Pro účely odst. 1 písm. c) se dávkově definovaný penzijní fond pokládá za nezávislý na sponzorující instituci, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)	dávkově definovaný penzijní fond je právně oddělen od sponzorující instituce a jeho řízení je nezávislé;

stanovy, zakládací dokumenty, popřípadě vnitřní pravidla zvláštního důchodového fondu, byly schváleny nezávislým regulačním orgánem; nebo jsou pravidla upravující založení, popřípadě fungování dávkově definovaného penzijního fondu stanovena v použitelných vnitrostátních právních předpisech příslušného členského státu;

správci dávkově definovaného penzijního fondu mají podle použitelných vnitrostátních právních předpisů povinnost jednat nestranně v nejlepším zájmu účastníků systému, a nikoli v zájmu sponzora, spravovat majetek dávkově definovaného penzijního fondu obezřetně a dodržovat omezení stanovená ve stanovách, zakládacích dokumentech, popřípadě vnitřních pravidlech zvláštního důchodového fondu nebo v právním či regulačním rámci popsaném v písmeni b);

d)	stanovy, zakládací dokumenty nebo pravidla upravující založení a fungování dávkově definovaného penzijního fondu uvedené v písmeni b) zahrnují omezení týkající se investic, které smí dávkově definovaný systém provést do kapitálových nástrojů emitovaných sponzorující institucí.

4. Pokud dávkově definovaný penzijní fond podle odst. 1 písm. c) drží kapitálové nástroje sponzorující instituce, tato sponzorující instituce s uvedenou kapitálovou investicí zachází jako s nepřímou kapitálovou investicí do svých nástrojů kmenového kapitálu tier 1, svých nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 nebo svých nástrojů kapitálu tier 2. Částka, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1, popřípadě kapitálu tier 2 sponzorující instituce, se vypočítá v souladu s článkem 15c.

Článek 15b

Syntetické kapitálové investice pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1. Za syntetické investice do kapitálových nástrojů podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013 se považují tyto finanční produkty:

a)	derivátové nástroje, jejichž podkladovým nástrojem jsou kapitálové nástroje určitého subjektu finančního sektoru, nebo je tento subjekt finančního sektoru jejich referenčním subjektem;

b)	záruky nebo zajištění úvěru poskytnuté třetí straně s ohledem na investice této třetí strany do kapitálového nástroje subjektu finančního sektoru.

2. Finanční produkty uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a)	investice do swapů veškerých výnosů (‚total return swaps‘) kapitálového nástroje subjektu finančního sektoru;

b)	kupní opce odkoupené institucí vztahující se na kapitálový nástroj subjektu finančního sektoru;

c)	prodejní opce prodané institucí vztahující se na kapitálový nástroj subjektu finančního sektoru nebo jakýkoli jiný stávající nebo podmíněný smluvní závazek instituce týkající se odkoupení vlastních kapitálových nástrojů;

d)	investice do forwardů na koupi kapitálového nástroje subjektu finančního sektoru.

Článek 15c

Výpočet nepřímých kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

Výše nepřímých kapitálových investic, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, se vypočítá jedním z těchto způsobů:

a)	podle standardního přístupu uvedeného v článku 15d;

podle přístupu založeného na struktuře, který je popsán v článku 15e, pokud instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že metoda popsaná v článku 15d je nepřiměřeně náročná. Přístup založený na struktuře, který je popsán v článku 15e, však instituce nesmějí použít k výpočtu výše těchto odpočtů ve vztahu k investicím ve zprostředkujících subjektech uvedených v čl. 15a odst. 1 písm. d) a e).

Článek 15d

Standardní přístup k výpočtu nepřímých kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1. Výše nepřímých kapitálových investic do nástrojů kmenového kapitálu tier 1, která má být odečtena podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, se vypočítá takto:

a)	jsou-li expozice všech investorů do zprostředkujícího subjektu rovnocenné, rovná se tato výše procentnímu podílu financování vynásobenému hodnotou nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektu finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt;

nejsou-li expozice všech investorů do zprostředkujícího subjektu rovnocenné, rovná se tato výše procentnímu podílu financování vynásobenému nižší z těchto částek:

i)	výše nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektu finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt;

ii)	expozice instituce vůči zprostředkujícímu subjektu společně s veškerým jiným financováním poskytnutým zprostředkujícímu subjektu, které je rovnocenné expozici instituce.

2. Metoda výpočtu uvedená v odst. 1 písm. b) se použije pro každou tranši financování, která je rovnocenná financování poskytnutému institucí.

3. Procentním podílem financování pro účely odstavce 1 je expozice instituce vůči zprostředkujícímu subjektu vydělená součtem expozice instituce vůči zprostředkujícímu subjektu a veškerých jiných expozic vůči tomuto zprostředkujícímu subjektu, které jsou rovnocenné expozici instituce.

4. Výpočet uvedený v odstavci 1 se provede zvlášť pro každou kapitálovou investici v subjektu finančního sektoru, kterou drží každý zprostředkující subjekt.

5. Jsou-li investice do nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektu finančního sektoru drženy nepřímo prostřednictvím dalších zprostředkujících subjektů nebo několika zprostředkujících subjektů, stanoví se procentní podíl financování uvedený v odstavci 1 vydělením částky uvedené v písmeni a) tohoto odstavce částkou uvedenou v písmeni b) tohoto odstavce:

a)	výsledek vynásobení objemů financování, které instituce poskytla zprostředkujícím subjektům, objemy financování, které tyto zprostředkující subjekty poskytly dalším zprostředkujícím subjektům, a objemy financování, které tyto další zprostředkující subjekty poskytly subjektu finančního sektoru;

b)	výsledek vynásobení hodnoty kapitálových nástrojů nebo případně jiných nástrojů vydaných každým zprostředkujícím subjektem.

6. Procentní podíl financování uvedený v odstavci 5 se vypočítá zvlášť pro každou investici v subjektu finančního sektoru, kterou drží zprostředkující subjekty, a pro každou tranši financování, která je rovnocenná financování, jež poskytla instituce a další zprostředkující subjekty.

Článek 15e

Přístup založený na struktuře pro výpočet nepřímých kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1. Částka, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013, se rovná procentnímu podílu financování, jak je vymezen v čl. 15d odst. 3 tohoto nařízení, vynásobenému hodnotou nástrojů kmenového kapitálu tier 1 instituce, které drží zprostředkující subjekt.

2. Částka, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, se rovná procentnímu podílu financování, jak je vymezen v čl. 15d odst. 3 tohoto nařízení, vynásobenému souhrnnou výší nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt.

3. Pro účely odstavců 1 a 2 vypočítá instituce zvlášť pro každý zprostředkující subjekt souhrnnou částku nástrojů kmenového kapitálu tier 1 instituce, které drží zprostředkující subjekt, a souhrnnou částku nástrojů kmenového kapitálu tier 1 jiných subjektů finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt.

4. Instituce považuje částku kapitálových investic do nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru vypočítanou podle odstavce 2 tohoto článku za významnou investici ve smyslu článku 43 nařízení (EU) č. 575/2013 a odečte tuto částku podle čl. 36 odst. 1 písm. i) uvedeného nařízení.

5. Jsou-li investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 drženy nepřímo prostřednictvím dalších zprostředkujících subjektů nebo několika zprostředkujících subjektů, použijí se ustanovení čl. 15d odst. 5 a 6.

6. Není-li instituce schopna určit souhrnné částky, které zprostředkující subjekt drží v nástrojích kmenového kapitálu tier 1 instituce nebo v nástrojích kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, odhadne instituce částky, jež nemůže určit, pomocí maximálních částek, které může zprostředkující subjekt držet na základě svého investičního oprávnění.

7. Není-li instituce schopna na základě investičního oprávnění určit maximální částku, kterou zprostředkující subjekt drží v nástrojích kmenového kapitálu tier 1 instituce nebo v nástrojích kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, zachází instituce s částkou financování, které drží ve zprostředkujícím subjektu, jako s investicí do svých vlastních nástrojů kmenového kapitálu tier 1 a odečte je v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013.

8. Odchylně od odstavce 7 tohoto článku zachází instituce s částkou financování, které drží ve zprostředkujícím subjektu, jako s nevýznamnou investicí a odečte ji v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	objemy financování jsou nižší než 0,25 % kmenového kapitálu tier 1 instituce;

b)	objemy financování jsou nižší než 10 milionů EUR;

c)	instituce nemůže přiměřeně určit hodnotu svých nástrojů kmenového kapitálu tier 1, které drží zprostředkující subjekt.

9. Pokud má financování pro zprostředkující subjekt formu podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování, může se instituce při výpočtu a vykazování souhrnných částek uvedených v odstavci 6 tohoto článku spoléhat na třetí strany uvedené v čl. 132 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013, a to za podmínek stanovených v dotyčném článku.

Článek 15f

Výpočet syntetických kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1. Výše syntetických kapitálových investic, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, činí:

v případě pozic držených v obchodním portfoliu:

i)	u opcí, delta ekvivalent hodnoty příslušných nástrojů vypočítaný v souladu s hlavou IV části III nařízení (EU) č. 575/2013;

ii)	u jiných syntetických kapitálových investic, nominální, popřípadě pomyslná hodnota.

v případě pozic držených v investičním portfoliu:

i)	u kupních opcí, současná tržní hodnota;

ii)	u jiných syntetických kapitálových investic, nominální, popřípadě pomyslná hodnota.

2. Instituce odečte syntetické kapitálové investice uvedené v odstavci 1 ode dne podpisu smlouvy mezi institucí a protistranou.

Článek 15g

Výpočet významných investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 575/2013

1. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 575/2013 sečte instituce za účelem posouzení toho, zda vlastní více než 10 % nástrojů kmenového kapitálu tier 1 emitovaných subjektem finančního sektoru podle čl. 43 písm. a) uvedeného nařízení, objemy svých hrubých dlouhých pozic v přímých kapitálových investicích a nepřímé investice do nástrojů kmenového kapitálu tier 1 emitovaných tímto subjektem finančního sektoru uvedeným v čl. 15a odst. 1 písm. d) až h) tohoto nařízení.

2. Příslušný orgán vezme v úvahu nepřímé a syntetické kapitálové investice za účelem posouzení toho, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 43 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 15h

Investice do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2

Metodika uvedená v článcích 15a až 15f tohoto nařízení se použije obdobně na investice do vedlejšího kapitálu tier 1 pro účely čl. 56 písm. a), c) a d) nařízení (EU) č. 575/2013 a na investice do kapitálu tier 2 pro účely čl. 66 písm. a), c) a d) uvedeného nařízení, přičemž se odkazy na kmenový kapitál tier 1 považují za odkazy na vedlejší kapitál tier 1, popřípadě kapitál tier 2.

Článek 15i

Pořadí a maximální částka odpočtů nepřímých investic do kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru

1. Při dodržení limitů uvedených v odstavci 2, případně v odstavci 3 platí, že pokud zprostředkující subjekt drží nástroje kmenového kapitálu tier 1, nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroje kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, odečítají se nejprve nástroje kmenového kapitálu tier 1, poté se odečítají nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a nakonec se odečítají nástroje kapitálu tier 2.

2. Pokud zprostředkující subjekt drží kapitálové nástroje institucí, instituce při uplatňování prvního pododstavce na každý druh kapitálové investice nejprve odečítají investice do vlastních kapitálových nástrojů.

3. Pokud instituce drží kapitálové nástroje subjektů finančního sektoru nepřímo, částka, která má být odečtena od kapitálu instituce, nesmí být vyšší, než je nižší z těchto částek:

a)	celkové financování, jež instituce poskytla zprostředkujícímu subjektu;

b)	výše kapitálových nástrojů, které zprostředkující subjekt drží v subjektu finančního sektoru.

Článek 15j

Goodwill

Za účelem použití odpočtů uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013 nemusí instituce určit zvlášť goodwill při stanovení použitelné částky, která má být odečtena podle článku 46 uvedeného nařízení.“

Vkládá se nový článek 24a, který zní:

„Článek 24a

Rozdělení výnosů z kapitálových nástrojů – široké tržní indexy

1. Index úrokové míry se považuje za široký tržní index, pokud splňuje všechny tyto podmínky:

a)	používá se ke stanovení mezibankovních úrokových sazeb v jedné či více měnách;

b)	v příslušných případech se používá jako referenční sazba u dluhových nástrojů s pohyblivou sazbou, které instituce vydala v téže měně;

c)	je vypočítán jako průměrná sazba subjektem, který je nezávislý na institucích, které přispívají k indexu (dále jen ‚panel‘);

d)	každá sazba stanovená podle indexu je založena na kotacích poskytnutých panelem institucí, které působí na tomto mezibankovním trhu;

e)	složení panelu uvedeného v písmenu c) zajišťuje dostatečnou úroveň reprezentativnosti institucí působících v daném členském státě.

2. Pro účely odst. 1 písm. e) se má za to, že dostatečné úrovně reprezentativnosti bylo dosaženo v jednom z těchto případů:

a)	pokud panel uvedený v odst. 1 písm. c) zahrnuje nejméně šest různých poskytovatelů údajů před tím, než se pro účely stanovení sazby použije diskont kotací;

pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

i)	panel uvedený v odst. 1 písm. c) zahrnuje nejméně čtyři různé poskytovatele údajů před tím, než se pro účely stanovení sazby použije diskont kotací;

ii)	poskytovatelé údajů pro panel uvedený v odst. 1 písm. c) představují nejméně 60 % souvisejícího trhu.

3. Souvisejícím trhem podle odst. 2 písm. b) bodu ii) je součet aktiv a pasiv skutečných poskytovatelů údajů pro panel v domácí měně vydělený součtem aktiv a pasiv úvěrových institucí v příslušném členském státě, včetně poboček zřízených v daném členském státě, a fondů peněžního trhu v příslušném členském státě v domácí měně.

4. Akciový index se považuje za široký tržní index, je-li vhodně diverzifikován v souladu s článkem 344 nařízení (EU) č. 575/2013.“

Vkládá se nový článek 34a, který zní:

„Článek 34a

Menšinové podíly zahrnuté do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1

1. Za účelem upřesnění výpočtu na subkonsolidovaném základě podle čl. 84 odst. 2, čl. 85 odst. 2 a čl. 87 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 se kvalifikované menšinové podíly dceřiného podniku uvedeného v článku 81 uvedeného nařízení, který je sám mateřským podnikem subjektu uvedeného v čl. 81 odst. 1 uvedeného nařízení, vypočítají způsobem popsaným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku.

2. Využil-li příslušný orgán možnost volného uvážení podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, provede se výpočet podle odstavců 3 a 4 tohoto článku na základě situace instituce, jaká by existovala v případě, že by možnost volného uvážení nebyla uplatněna.

3. Pokud dceřiný podnik na základě své konsolidované situace splňuje ustanovení části třetí nařízení (EU) č. 575/2013, použije se toto zacházení:

kmenový kapitál tier 1 tohoto dceřiného podniku na konsolidovaném základě podle čl. 84 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 zahrnuje způsobilé menšinové podíly, které vyplývají z jeho vlastních dceřiných podniků, vypočítané podle článku 84 nařízení (EU) č. 575/2013 a ustanovení tohoto nařízení;

pro účely výpočtu na subkonsolidovaném základě představuje výši kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 84 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 575/2013 výše, která se požaduje pro splnění požadavků na kmenový kapitál tier 1 vztahujících se na daný dceřiný podnik na úrovni jeho konsolidované situace podle výpočtu v souladu s čl. 84 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Specifickými požadavky na kapitál uvedenými v článku 104 směrnice 2013/36/EU jsou požadavky stanovené příslušným orgánem dceřiného podniku;

výši konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, která se požaduje podle čl. 84 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (EU) č. 575/2013, představuje příspěvek dceřiného podniku na základě jeho konsolidované situace k požadavkům na kmenový kapitál tier 1 instituce, pro niž se vypočítávají způsobilé menšinové podíly na konsolidovaném základě. Pro účely výpočtu příspěvku se vyloučí veškeré vnitroskupinové transakce mezi podniky zahrnutými do obezřetnostní konsolidace instituce.

4. Při provádění konsolidace podle odst. 3 písm. c) nezahrnuje dceřiný podnik kapitálové požadavky vyplývající z jeho dceřiných podniků, které nejsou zahrnuty do obezřetnostní konsolidace instituce, pro niž se vypočítávají způsobilé menšinové podíly.

5. Vztahuje-li se na dceřiný podnik výjimka uvedená v čl. 84 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, může mateřský podnik dceřiného podniku, který využívá výjimku, zahrnout do svého kmenového kapitálu tier 1 menšinové podíly vyplývající z dceřiných podniků samotného dceřiného podniku využívajícího výjimku, pokud byly pro každý z těchto dceřiných podniků provedeny výpočty podle čl. 84 odst. 1 uvedeného nařízení a podle tohoto nařízení. Výše kmenového kapitálu tier 1 zahrnutého do kapitálu na úrovni mateřského podniku nesmí překročit částku, která by byla zahrnuta, pokud by dceřinému podniku nebyla poskytnuta žádná výjimka.

6. V případech, kdy má mateřská instituce zprostředkující dceřiný podnik, který není uveden v čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, a kdy má tento zprostředkující dceřiný podnik sám dceřiné podniky, jež jsou uvedeny v čl. 81 odst. 1 uvedeného nařízení, může mateřská instituce do svého kmenového kapitálu tier 1 zahrnout částku menšinového podílu vyplývajícího z uvedených dceřiných podniků, vypočítanou podle čl. 84 odst. 1 uvedeného nařízení. Mateřská instituce však nemůže do svého kmenového kapitálu tier 1 zahrnout žádné menšinové podíly vyplývající ze zprostředkujícího dceřiného podniku, který není uveden v čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

7. Metodika uvedená v odstavcích 2, 3 a 4 se použije obdobně rovněž na výpočet výše kvalifikovaných nástrojů kapitálu tier 1 podle článku 85 nařízení (EU) č. 575/2013 a výše kvalifikovaného kapitálu podle článku 87 uvedeného nařízení, přičemž se odkazy na kmenový kapitál tier 1 považují za odkazy na kapitál tier 1 nebo na kapitál.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. března 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

17.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 150/10

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/924

ze dne 8. června 2015,

kterým se mění nařízení (EU) č. 321/2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 (2) vyžaduje, aby Evropská agentura pro železnice („agentura“) zajistila přizpůsobování technických specifikací pro interoperabilitu („TSI“) technickému pokroku, vývoji trhu a sociálním požadavkům a navrhovala Komisi změny TSI, které považuje za nezbytné.

(2)

Rozhodnutím K(2007) 3371 ze dne 13. července 2007 udělila Komise agentuře rámcové pověření pro výkon některých činností podle směrnice Rady 96/48/ES (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES (4). Na základě podmínek tohoto rámcového pověření byla agentura požádána o provedení revize TSI týkající se nákladních vozů podle nařízení Komise (EU) č. 321/2013 (5).

(3)	Dne 21. ledna 2014 agentura vydala doporučení ohledně „prodloužení označování vozů označením ‚GE‘“ (ERA-ADV-2014-1).

(4)	Dne 21. května 2014 agentura vydala doporučení týkající se změn TSI, pokud jde o „posouzení kompozitních brzdových špalíků oznámeným subjektem“ (ERA-REC-109-2014-REC).

(5)	Nařízení (EU) č. 321/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 29 odst. 1 směrnice 2008/57/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 321/2013 se mění takto:

V článku 3 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c)

pokud jde o označení ‚GE‘, jak je znázorněno v bodě 5 dodatku C přílohy, vozy stávajícího vozového parku, které byly povoleny v souladu s rozhodnutím Komise 2006/861/ES ve znění rozhodnutí 2009/107/ES nebo rozhodnutí 2006/861/ES ve znění rozhodnutí 2009/107/ES a 2012/464/EU a které splňují podmínky stanovené v bodě 7.6.4 rozhodnutí 2009/107/ES, mohou obdržet toto označení ‚GE‘ bez jakéhokoli dalšího posuzování třetí stranou nebo nového povolení k uvedení do provozu. Používání tohoto označení na vozech v provozu zůstává v rámci odpovědnosti železničních podniků.“

Vkládají se nové články 8a, 8b a 8c, které znějí:

„Článek 8a

1. Bez ohledu na ustanovení oddílu 6.3 přílohy může být ES certifikát o ověření vydán pro subsystém obsahující součásti odpovídající prvku interoperability ‚třecí prvek špalíkových brzd‘, který nemá ES prohlášení o shodě, během přechodného období deseti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	součást byla vyrobena přede dnem použitelnosti tohoto nařízení a

b)	prvek interoperability byl použit v subsystému, který byl schválen a uveden do provozu alespoň v jednom členském státě před datem použitelnosti tohoto nařízení.

2. Výroba, modernizace nebo obnova jakéhokoli subsystému s použitím necertifikovaných prvků interoperability musí být dokončena, včetně udělení povolení k uvedení daného subsystému do provozu, před uplynutím přechodného období stanoveného v odstavci 1.

3. Během přechodného období stanoveného v odstavci 1:

a)	musí být řádně identifikovány důvody pro neprovedení certifikace jakýchkoli prvků interoperability v rámci postupu ověřování subsystému uvedeného v odstavci 1 a

b)	vnitrostátní bezpečnostní orgány musí ve svých výročních zprávách uvést informace podle článku 18 směrnice 2004/49/ES o použití necertifikovaných prvků interoperability ‚třecí prvek špalíkových brzd‘ v souvislosti s postupy schvalování.

Článek 8b

1. Až do uplynutí doby platnosti jejich současného schválení se na prvky interoperability ‚třecí prvek špalíkových brzd‘ uvedené v dodatku G přílohy nemusí vztahovat ES prohlášení o shodě. V průběhu této doby se má za to, že ‚třecí prvky špalíkových brzd‘ uvedené v dodatku G přílohy splňují požadavky tohoto nařízení.

2. Po uplynutí doby platnosti jejich současného schválení musí být na prvky interoperability ‚třecí prvek špalíkových brzd‘ uvedené v dodatku G přílohy vydáno ES prohlášení o shodě.

Článek 8c

1. Bez ohledu na ustanovení oddílu 6.3 přílohy může být ES certifikát o ověření vydán pro subsystém obsahující součásti odpovídající prvku interoperability ‚třecí prvek špalíkových brzd‘, který nemá ES prohlášení o shodě, během přechodného období deseti let po uplynutí doby platnosti schválení prvku interoperability, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	součást byla vyrobena před uplynutím doby platnosti schválení prvku interoperability a

b)	prvek interoperability byl použit v subsystému, který byl schválen a uveden do provozu alespoň v jednom členském státě před uplynutím doby platnosti jeho schválení.

3. Během přechodného období stanoveného v odstavci 1:

a)	musí být řádně identifikovány důvody pro neprovedení certifikace jakýchkoli prvků interoperability v rámci postupu ověřování subsystému uvedeného v odstavci 1 a

b)	vnitrostátní bezpečnostní orgány musí ve svých výročních zprávách uvést informace podle článku 18 směrnice 2004/49/ES o použití necertifikovaných prvků interoperability ‚třecí prvek špalíkových brzd‘ v souvislosti s postupy schvalování.“

Vkládá se nový článek 9a, který zní:

„Článek 9a

Certifikát ES přezkoušení typu nebo certifikát ES přezkoušení návrhu pro prvek interoperability ‚třecí prvek špalíkových brzd‘ je platný po dobu deseti let. Během tohoto období mohou být na trh uváděny nové prvky stejného typu na základě ES prohlášení o shodě odkazujícího na tento certifikát ES přezkoušení typu nebo certifikát ES přezkoušení návrhu.“

4)	V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Agentura na svých internetových stránkách zveřejní seznam plně schválených kompozitních brzdových špalíků pro mezinárodní dopravu uvedený v dodatku G přílohy pro období, ve kterém se na tyto brzdové špalíky nevztahují ES prohlášení.“

Vkládá se nový článek 10a, který zní:

„Článek 10a

1. Pro udržení tempa s technickým pokrokem může být nutné použít inovativní řešení, která nejsou v souladu se specifikacemi uvedenými v příloze a/nebo pro která nelze použít metody posuzování stanovené v příloze. V takovém případě musí být vypracovány nové specifikace a/nebo nové metody posuzování související s těmito inovativními řešeními.

2. Inovativní řešení se mohou týkat subsystému ‚kolejová vozidla – nákladní vozy‘, jeho částí a jeho prvků interoperability.

3. Je-li navrhováno inovativní řešení, výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený v Unii poskytne prohlášení, ve kterém uvede, jak se dané řešení odchyluje od příslušných ustanovení této TSI nebo jak je doplňuje, a předloží tyto odchylky Komisi k analýze.

4. Komise vydá k navrhovanému inovativnímu řešení stanovisko. Pokud je toto stanovisko kladné, vypracují se příslušné funkční specifikace a specifikace rozhraní a rovněž metoda posouzení, které musí být zahrnuty do TSI, aby toto inovativní řešení mohlo být používáno, a následně se začlení do TSI v rámci procesu revize prováděného podle článku 6 směrnice 2008/57/ES. Jestliže je stanovisko záporné, navrhované inovativní řešení se nesmí použít.

5. Až do přezkumu TSI se kladné stanovisko Komise považuje za přijatelný prostředek pro zajištění shody se základními požadavky směrnice 2008/57/ES, a lze je tedy použít pro posouzení subsystému.“

6)	Příloha nařízení (EU) č. 321/2013 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.

V Bruselu dne 8. června 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 1).

(3) Směrnice Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 6).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému (Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 1).

(5) Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ze dne 13. března 2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí Komise 2006/861/ES (Úř. věst. L 104, 12.4.2013, s. 1).

PŘÍLOHA

Příloha nařízení (EU) č. 321/2013 (TSI WAG) se mění takto:

V kapitole 3 „Základní požadavky“ se v tabulce 1 pod řádek obsahující text „4.2.4.3.4“ do buňky ve sloupci „Bod“ vkládá tento řádek:

„4.2.4.3.5

Třecí prvky špalíkových brzd

1.1.1, 1.1.2, 1.1.3, 2.4.1

2.4.3“

Kapitola 4 „Popis subsystému“ se mění takto:

a)	v bodě 4.2.1 se zrušuje třetí pododstavec;

doplňuje se nový bod 4.2.4.3.5, který zní:

„4.2.4.3.5. Třecí prvky špalíkových brzd

Třecí prvek špalíkových brzd (tj. brzdový špalík) vytváří brzdné síly třením při kontaktu s jízdní plochou kola.

Při použití špalíkových brzd přispívají vlastnosti třecího prvku spolehlivě k dosažení zamýšlené brzdicí výkonnosti.

Prokazování shody je popsáno v bodě 6.1.2.5 této TSI.“

Kapitola 5 „Prvky interoperability“ se mění takto:

část 5.2 se nahrazuje tímto:

„5.2. Inovativní řešení

Jak je uvedeno v článku 10a, inovativní řešení mohou vyžadovat nové specifikace a/nebo nové metody posuzování. Tyto specifikace a metody posuzování musí být vytvořeny postupem popsaným v bodě 6.1.3, kdykoli je pro prvek interoperability předpokládáno inovativní řešení.“;

vkládá se nový bod 5.3.4a, který zní:

„5.3.4a. Třecí prvek špalíkových brzd

Třecí prvek špalíkových brzd musí být konstruován a posuzován pro oblast použití definovanou:

—	dynamickými koeficienty tření a jejich rozsahy tolerancí,

—	minimálním statickým koeficientem tření,

—	maximálními povolenými brzdnými silami uplatňovanými na prvek,

—	vhodností pro detekci vlaků prostřednictvím systémů na bázi kolejových obvodů,

—	vhodností pro nepříznivé environmentální podmínky.

Třecí prvek špalíkových brzd musí splňovat požadavky definované v bodě 4.2.4.3.5. Tyto požadavky musí být posuzovány na úrovni prvků interoperability.“

Kapitola 6 „Posuzování shody a ES ověřování“ se mění takto:

v tabulce 8 se pod řádek obsahující text „Modul CH1“ doplňuje nový řádek, který zní:

„Modul CV

Ověření typu na základě zkušeností z provozu (vhodnost pro použití)“

Tabulka 9 se mění takto:

„Tabulka 9

Moduly, které se použijí pro prvky interoperability

Bod	Prvek	Moduly
Bod	Prvek	CA1 nebo CA2	CB + CD	CB + CF	CH	CH1	CV
4.2.3.6.1	Pojezd		X	X		X
4.2.3.6.1	Pojezd – zavedený	X			X
4.2.3.6.2	Dvojkolí	X (*)	X	X	X (*)	X
4.2.3.6.3	Kolo	X (*)	X	X	X (*)	X
4.2.3.6.4	Náprava	X (*)	X	X	X (*)	X
4.2.4.3.5	Třecí prvek špalíkových brzd	X (*)	X	X	X (*)	X	X (**)
5.3.5	Návěst konce vlaku	X			X

za bod 6.1.2.4 se doplňuje nový bod 6.1.2.5, který zní:

„6.1.2.5. Třecí prvky špalíkových brzd

Prokázání shody třecích prvků špalíkových brzd musí být provedeno stanovením těchto vlastností třecího prvku v souladu s technickým dokumentem Evropské agentury pro železnice ERA zn. ERA/TD/2013-02/INT verze 2.0 ze dne XX. XX. 2014 zveřejněným na internetových stránkách agentury ERA (http://www.era.europa.eu):

—	dynamického účinku třecích sil (kapitola 4),

—	statického koeficientu tření (kapitola 5),

—	mechanické charakteristiky včetně vlastností souvisejících se zkouškou pevnosti ve střihu a se zkouškou pevnosti v ohybu (kapitola 6).

Prokázání následujících případů vhodnosti musí být provedeno v souladu s kapitolami 7 a/nebo 8 technického dokumentu agentury ERA zn. ERA/TD/2013-02/INT verze 2.0 ze dne XX. XX. 2014 zveřejněného na internetových stránkách agentury ERA (http://www.era.europa.eu), jestliže má být třecí prvek vhodný pro:

—	detekci vlaků prostřednictvím systémů na bázi kolejových obvodů a/nebo

—	nepříznivé environmentální podmínky.

Jestliže výrobce nemá dostatečné zkušenosti (podle svého vlastního posouzení), pokud jde o navrhovanou konstrukci, musí být ověření typu na základě zkušeností z provozu (modul CV) součástí postupu posuzování vhodnosti pro použití. Před zahájením zkoušek za provozu musí být pro certifikaci návrhu prvku interoperability použit vhodný modul (CB nebo CH1).

Zkoušky za provozu se provádějí na žádost výrobce, který musí obdržet souhlas železničního podniku, který se na takovém posouzení bude podílet.

Vhodnost pro detekci vlaků prostřednictvím systémů na bázi kolejových obvodů u třecích prvků, které mají být použity v subsystémech nad rámec rozsahu stanoveného v kapitole 7 technického dokumentu agentury ERA zn. ERA/TD/2013-02/INT verze 2.0 ze dne XX. XX. 2014 zveřejněného na internetových stránkách agentury ERA (http://www.era.europa.eu), lze prokázat postupem pro inovativní řešení popsaným v bodě 6.1.3.

Vhodnost pro nepříznivé environmentální podmínky pomocí zkoušky s využitím siloměru u třecích prvků, které mají být použity v subsystémech nad rámec rozsahu stanoveného v bodě 8.2.1 technického dokumentu agentury ERA zn. ERA/TD/2013-02/INT verze 2.0 ze dne XX. XX. 2014 zveřejněného na internetových stránkách agentury ERA (http://www.era.europa.eu) lze prokázat postupem pro inovativní řešení popsaným v bodě 6.1.3.“;

d)	bod 6.1.3 se nahrazuje tímto: „6.1.3. Inovativní řešení Pokud je navrženo inovativní řešení uvedené v článku 10a pro určitý prvek interoperability, je výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený v Unii povinen použít postup stanovený v článku 10a.“;

v bodě 6.2.2.3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Jako alternativa k provádění traťových zkoušek na dvou různých úklonech kolejnice, jak je uvedeno v bodě 5.4.4.4 normy EN 14363:2005, mohou být zkoušky prováděny pouze na jednom úklonu kolejnice za předpokladu, že se prokáže, že tyto zkoušky pokrývají rozsah stykových podmínek stanovený v části 1.1 technického dokumentu agentury ERA zn. ERA/TD/2013/01/INT verze 1.0 ze dne 11. 2. 2013 zveřejněného na internetových stránkách agentury ERA (http://www.era.europa.eu).“;

f)	bod 6.2.3 se nahrazuje tímto: „6.2.3. Inovativní řešení Pokud je navrženo inovativní řešení uvedené v článku 10a pro subsystém ‚kolejová vozidla – nákladní vozy‘, je žadatel povinen použít postup stanovený v článku 10a.“

5)	V kapitole 7 „Provádění“ bodě 7.1.2 písm. j) se zrušuje druhá věta.

6)	V dodatku A se zrušuje poslední řádek tabulky A.1.

Dodatek C se mění takto:

v bodě 9 se písmeno l) nahrazuje tímto:

„l)

Jestliže brzdový systém vyžaduje jako prvek interoperability třecí prvek špalíkových brzd, prvek interoperability musí, kromě požadavků bodu 6.1.2.5, splňovat vyhlášku UIC 541-4: 2010. Výrobce třecího prvku špalíkových brzd nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený v Unii musí v takovém případě získat schválení UIC.“;

v bodě 14 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud jde o použití systémů špalíkových brzd, je tato podmínka považována za splněnou, jestliže je prvek interoperability, třecí prvek špalíkových brzd, kromě požadavků bodu 6.1.2.5 v souladu s vyhláškou UIC 541-4:2010 a jestliže kolo:

—	je posouzeno v souladu s bodem 6.1.2.3 a

—	splňuje podmínky bodu 15 dodatku C.“

Dodatek D se mění takto:

pod řádek obsahující text „Parkovací brzda | 4.2.4.3.2.2“ se do buňky ve sloupci „Posuzované charakteristiky“ vkládají nové řádky, které znějí:

„Třecí prvky špalíkových brzd	4.2.4.3.5	—	—
„Třecí prvky špalíkových brzd	6.1.2.5	Technický dokument agentury ERA zn. ERA/TD/2013-02/INT verze 2.0 ze dne XX. XX. 2014	všechny“

řádek obsahující text „EN 15551:2009 + A1:2010“ v buňce ve sloupci „Odkazy na závaznou normu“ se nahrazuje tímto:

„EN 15551:2009+A1:2010

6.2, 6.2.3.1“

pod řádek obsahující text „Vyhláška UIC 542:2010“ se do buňky ve sloupci „Odkazy na závaznou normu“ vkládá nový řádek, který zní:

„UIC 541-4:2010

všechny“

9)	V dodatku E bodě 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Barva koncových světel musí odpovídat normě EN 15153-1:2013 bodu 5.5.3.“

10)

V dodatku F se pod řádek s textem „Zařízení protismykové ochrany kola (WSP)“ do buňky ve sloupci „Prvek subsystému kolejová vozidla“ vkládá nový řádek, který zní:

„Třecí prvky špalíkových brzd

4.2.4.3.5

6.1.2.5“

(*) Moduly CA1, CA2 nebo CH lze použít pouze v případě produktů uvedených na trh, a tudíž vyvinutých před vstupem této TSI v platnost, jestliže výrobce prokáže oznámenému subjektu, že přezkum návrhu a přezkoušení typu byly pro předchozí použití provedeny za srovnatelných podmínek a splňují požadavky této TSI; toto prokázání musí být zdokumentováno, přičemž se má za to, že vykazuje stejnou míru průkaznosti jako modul CB nebo přezkoušení konstrukce v rámci modulu CH1.

(**) Modul CV se použije v případě, kdy výrobce třecího prvku špalíkových brzd nemá dostatečné zkušenosti (podle svého vlastního posouzení) pro navrhovaný projekt.“;

17.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 150/17

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/925

ze dne 16. června 2015

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. června 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	142,4
	MK	77,9
	TR	74,2
	ZZ	98,2
0707 00 05	AL	13,4
	MK	36,2
	TR	126,8
	ZZ	58,8
0709 93 10	TR	122,0
0709 93 10	ZZ	122,0
0805 50 10	AR	127,3
	BO	147,7
	BR	107,1
	TR	111,0
	ZA	147,8
	ZZ	128,2
0808 10 80	AR	167,0
	BR	99,4
	CL	126,0
	NZ	148,2
	US	180,2
	ZA	126,3
	ZZ	141,2
0809 10 00	TR	253,0
0809 10 00	ZZ	253,0
0809 29 00	TR	340,7
0809 29 00	ZZ	340,7

(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

17.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 150/19

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/926

ze dne 16. března 2015

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé, pokud jde o přijetí doporučení ohledně provádění akčního plánu EU-Tunisko (2013–2017), kterým se provádí privilegované partnerství

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 17. července 1995 a vstoupila v platnost dne 1. března 1998.

(2)

Strany mají v úmyslu schválit v rámci evropské politiky sousedství nový akční plán EU-Tunisko (2013–2017), kterým se provádí privilegované partnerství (dále jen „akční plán“). Tento akční plán zohledňuje zvláštní partnerství, které strany spojuje, a měl by podpořit provádění dohody vypracováním a přijetím konkrétních opatření směřujících k dosažení cílů, které vymezuje.

(3)	Postoj Unie v Radě přidružení by měl být založen na připojeném návrhu doporučení,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé, pokud jde o provádění akčního plánu, vychází z návrhu doporučení Rady přidružení připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 16. března 2015.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Úř. věst. L 97, 30.3.1998, s. 2.

NÁVRH

DOPORUČENÍ RADY PŘIDRUŽENÍ EU-TUNISKO č. 2015/…

ze dne …

k provádění akčního plánu EU-Tunisko (2013–2017), kterým se provádí privilegované partnerství v rámci evropské politiky sousedství

RADA PŘIDRUŽENÍ EU-TUNISKO,

s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé, a zejména na článek 80 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 80 Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) zmocňuje Radu přidružení vydávat vhodná doporučení za účelem dosažení cílů této dohody.

(2)	Podle článku 90 dohody strany přijmou všechna obecná nebo zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků z této dohody a dohlížejí na to, aby bylo dosaženo cílů v ní stanovených.

(3)	Strany schválily znění akčního plánu EU-Tunisko (2013–2017), kterým se provádí privilegované partnerství (dále jen „akční plán“) v rámci evropské politiky sousedství.

(4)	Tento akční plán by měl přispět k provádění dohody tím, že smluvní strany ve společné shodě vypracují a schválí konkrétní opatření, která budou představovat praktické pokyny pro její provádění.

(5)

Akční plán plní dvojí účel, neboť na jedné straně stanoví konkrétní opatření pro plnění závazků smluvních stran obsažených v dohodě a na straně druhé poskytuje širší rámec pro posilování vztahů mezi Evropskou unií a Tuniskem, aby se tak dosáhlo vysoké míry hospodářské integrace a aby se prohloubila politická spolupráce v souladu s obecnými cíli dohody,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Jediný článek

Rada přidružení doporučuje, aby strany provedly akční plán (2) v míře, v níž je takové provádění zaměřeno na dosažení cílů dohody.

V … dne

Za Radu přidružení

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. L 97, 30.3.1998, s. 2.

(2) Viz dokument ST 15164/14 ADD 1, s. 5, na stránkách http://register.consilium.europa.eu.

17.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 150/21

ROZHODNUTÍ POLITICKÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO VÝBORU (SZBP) 2015/927

ze dne 9. června 2015

o jmenování vedoucího poradní a pomocné mise Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Demokratické republice Kongo (EUSEC RD Congo) a o zrušení rozhodnutí EUSEC/1/2012 (EUSEC/1/2015)

POLITICKÝ A BEZPEČNOSTNÍ VÝBOR,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 38 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/565/SZBP ze dne 21. září 2010 o poradní a pomocné misi Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Demokratické republice Kongo (EUSEC RD Congo) (1), a zejména na článek 8 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 8 rozhodnutí 2010/565/SZBP je Politický a bezpečnostní výbor zmocněn k přijímání příslušných rozhodnutí v souladu s čl. 38 třetím pododstavcem Smlouvy o Evropské unii s cílem vykonávat politickou kontrolu a strategické řízení EUSEC RD Congo, včetně rozhodnutí o jmenování vedoucího mise.

(2)	Dne 8. června 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/883 (2), kterým prodloužila poradní a pomocnou misi Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Demokratické republice Kongo (EUSEC RD Congo) do 30. června 2016.

(3)	Dne 2. října 2012 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí EUSEC/1/2012 (3), jímž byl vedoucím mise EUSEC RD Congo jmenován plukovník Jean-Louis NURENBERG.

(4)	Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku navrhla jmenovat vedoucím mise EUSEC RD Congo plukovníka Johana DE LAERE, který má nahradit plukovníka Jean-Louise NURENBERGA od 1. července 2015 na období jednoho roku,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Plukovník Johan DE LAERE je jmenován vedoucím poradní a pomocné mise Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Demokratické republice Kongo (EUSEC RD Congo) od 1. července 2015 do 30. června 2016.

Článek 2

Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru EUSEC/1/2012 se zrušuje s účinkem od 1. července 2015.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použije se ode dne 1. července 2015.

V Bruselu dne 9. června 2015.

Za Politický a bezpečnostní výbor

předseda

W. STEVENS

(1) Úř. věst. L 248, 22.9.2010, s. 59.

(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/883 ze dne 8. června 2015 o změně a prodloužení platnosti rozhodnutí 2010/565/SZBP o poradní a pomocné misi Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Demokratické republice Kongo (EUSEC RD Congo) (Úř. věst. L 143, 9.6.2015, s. 14).

(3) Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru EUSEC/1/2012 ze dne 2. října 2012 o jmenování vedoucího poradní a pomocné mise Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Demokratické republice Kongo (EUSEC RD Congo) (Úř. věst. L 272, 6.10.2012, s. 19).

17.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 150/23

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/928

ze dne 15. června 2015

o jmenování jednoho litevského člena a jednoho litevského náhradníka řídící rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 ze dne 26. května 1975 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (1), a zejména na článek 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na seznamy kandidátů předložené vládami členských států a organizacemi zaměstnanců a zaměstnavatelů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rada rozhodnutími ze dne 2. prosince 2013 (2), 8. července 2014 (3) a 18. listopadu 2014 (4) jmenovala členy a náhradníky řídící rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek na období do 30. listopadu 2016, a to s výjimkou některých členů.

(2)	Organizace zaměstnavatelů BUSINESSEUROPE navrhla kandidáty na dvě volná místa,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Na období do 30. listopadu 2016 je jmenován tento člen a tento náhradník řídící rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek:

III. ZÁSTUPCI ORGANIZACÍ ZAMĚSTNAVATELŮ

Země	Člen	Náhradník
Litva	Danukas ARLAUSKAS	Vaidotas LEVICKIS

Článek 2

Dosud nenavržené členy a náhradníky bude Rada jmenovat později.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 15. června 2015.

Za Radu

předseda

Kaspars GERHARDS

(1) Úř. věst. L 139, 30.5.1975, s. 1.

(2) Rozhodnutí Rady ze dne 2. prosince 2013 o jmenování členů a náhradníků řídící rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Úř. věst. C 358, 7.12.2013, s. 5).

(3) Rozhodnutí Rady 2014/462/EU ze dne 8. července 2014 o jmenování maďarských členů a náhradníků řídící rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Úř. věst. L 209, 16.7.2014, s. 54).

(4) Rozhodnutí Rady ze dne 18. listopadu 2014 o jmenování jednoho maltského náhradníka řídící rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Úř. věst. C 420, 22.11.2014, s. 4).

17.6.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 150/24

Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES

( Úřední věstník Evropské unie L 127 ze dne 29. dubna 2014 )

Strana 12, Čl. 2 bod 34:

místo:

„34)

‚přeshraničním prodejem na dálku‘ prodej spotřebitelům na dálku, při němž se spotřebitel v okamžiku objednání výrobku z maloobchodního prodeje nachází v určitém členském státě a sídlo maloobchodního prodejce je v jiném členském státě nebo ve třetí zemi; má se za to, že sídlo maloobchodního prodejce se nachází ve členském státě:

a)	v případě fyzické osoby: nachází-li se místo její obchodní činnosti v tomto členském státě;

b)	v jiných případech: má-li maloobchodní prodejce své sídlo, ústřední správu nebo místo podnikání, včetně pobočky, zastoupení či jiné provozovny v tomto členském státě;“,

má být:

„34)

‚přeshraničním prodejem na dálku‘ prodej spotřebitelům na dálku, při němž se spotřebitel v okamžiku objednání výrobku z maloobchodního prodeje nachází v určitém členském státě a maloobchodní prodejce je usazen v jiném členském státě nebo ve třetí zemi; má se za to, že maloobchodní prodejce je usazen v členském státě:

a)	v případě fyzické osoby: nachází-li se místo její obchodní činnosti v tomto členském státě;

b)	v jiných případech: má-li maloobchodní prodejce své sídlo, ústřední správu nebo místo podnikání, včetně pobočky, zastoupení či jiné provozovny v tomto členském státě;“.

Strana 19, Čl. 10 odst. 1 písm. f):

místo:

„f)	být reprodukována v souladu s formátem, úpravou, designem a proporcemi stanovenými Komisí podle odstavce 3;“,

má být:

„f)	být reprodukována v souladu s formátem, úpravou, vzhledem a proporcemi stanovenými Komisí podle odstavce 4;“.

Strana 30, Čl. 23 odst. 1:

místo:

„1. Členské státy zajistí, aby výrobci a dovozci tabákových a souvisejících výrobků poskytli Komisi a příslušným orgánům členských států ucelené a správné informace v souladu s touto směrnicí a ve lhůtách v této směrnici stanovených. V případě, že výrobce je usazen v Unii, spočívá povinnost poskytovat požadované informace prvotně na výrobci. V případě, že výrobce je usídlen mimo Unii a dovozce je usídlen v Unii, spočívá povinnost poskytovat požadované informace prvotně na dovozci. Jsou-li jak výrobce, tak dovozce usídleni mimo Unii, spočívá povinnost poskytovat požadované informace společně na výrobci i dovozci.“,

má být:

„1. Členské státy zajistí, aby výrobci a dovozci tabákových a souvisejících výrobků poskytli Komisi a příslušným orgánům členských států ucelené a správné informace v souladu s touto směrnicí a ve lhůtách v této směrnici stanovených. V případě, že výrobce je usazen v Unii, spočívá povinnost poskytovat požadované informace prvotně na výrobci. V případě, že výrobce je usazen mimo Unii a dovozce je usazen v Unii, spočívá povinnost poskytovat požadované informace prvotně na dovozci. Jsou-li jak výrobce, tak dovozce usazeni mimo Unii, spočívá povinnost poskytovat požadované informace společně na výrobci i dovozci.“

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 150

České vydání	Právní předpisy	Svazek 58 17. června 2015

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/923 ze dne 11. března 2015, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce ( 1 )	1
	*	Nařízení Komise (EU) 2015/924 ze dne 8. června 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 321/2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – nákladní vozy železničního systému v Evropské unii ( 1 )	10
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/925 ze dne 16. června 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	17
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2015/926 ze dne 16. března 2015 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé, pokud jde o přijetí doporučení ohledně provádění akčního plánu EU-Tunisko (2013–2017), kterým se provádí privilegované partnerství	19
	*	Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2015/927 ze dne 9. června 2015 o jmenování vedoucího poradní a pomocné mise Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Demokratické republice Kongo (EUSEC RD Congo) a o zrušení rozhodnutí EUSEC/1/2012 (EUSEC/1/2015)	21
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2015/928 ze dne 15. června 2015 o jmenování jednoho litevského člena a jednoho litevského náhradníka řídící rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	23

		Opravy
	*	Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES ( Úř. věst. L 127, 29.4.2014 )	24