ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 135

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 58
2. června 2015


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/850 ze dne 30. ledna 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce ( 1 )

1

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/851 ze dne 27. března 2015, kterým se mění přílohy II, III a VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky

8

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/852 ze dne 27. března 2015, kterým se nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014, pokud jde o případy nedodržení pravidel a případy závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky, jež mohou vést k přerušení platební lhůty nebo pozastavení plateb v rámci Evropského námořního a rybářského fondu

13

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/853 ze dne 1. června 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

18

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/854 ze dne 1. června 2015, kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) v devatenáctém regionu

20

 

 

OBECNÉ ZÁSADY

 

*

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/855 ze dne 12. března 2015, kterými se stanoví zásady etického rámce Eurosystému a zrušují obecné zásady ECB/2002/6 o minimálních standardech pro Evropskou centrální banku a národní centrální banky při provádění operací měnové politiky, provádění devizových operací s devizovými rezervami ECB a správě devizových rezerv ECB (ECB/2015/11)

23

 

*

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/856 ze dne 12. března 2015, kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu (ECB/2015/12)

29

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

Rozhodnutí Rady stabilizace a přidružení EU–Srbsko č. 1 ze dne 21. října 2013, kterým se přijímá její jednací řád [2015/857]

35

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

2.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/850

ze dne 30. ledna 2015,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 28 odst. 5 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Negativní vliv na kapitál by neměl být nepřiměřený, pokud jde jak o rozdělení výnosů z jakéhokoli jednotlivého nástroje CET1, tak o rozdělení výnosů z celkového kapitálu instituce. Pojem nepřiměřený negativní vliv na kapitál by tedy měl být stanoven pomocí pravidel vztahujících se na oba dva aspekty.

(2)

Mandát pro možný nepřiměřený negativní vliv na kapitál stanovený v čl. 28 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 se nevztahuje na nástroje spadající pod článek 27 tohoto nařízení, neboť ty jsou vyjmuty na základě čl. 28 odst. 1 písm. h) bodu iii) tohoto nařízení.

(3)

Význam přednostního rozdělování výnosů by měl být založen na rysech těch nástrojů, které splňují požadavky čl. 28 odst. 1 písm. h) bodu i) nařízení (EU) č. 575/2013 ohledně toho, že by nemělo existovat přednostní zacházení při rozdělování výnosů, pokud jde o pořadí výplat rozdělovaných výnosů, ani jiná přednostní práva, včetně přednostního rozdělování výnosů z nástrojů CET1 oproti jiným nástrojům CET1. Vzhledem k tomu, že čl. 28 odst. 1 písm. h) bod i) nařízení (EU) č. 575/2013 rozlišuje mezi přednostními právy na výplatu rozdělovaných výnosů a přednostním zacházením, pokud jde o pořadí výplat rozdělovaných výnosů, pravidla pro přednostní rozdělování výnosů by se měla vztahovat na oba případy.

(4)

Odlišná pravidla by se měla uplatnit na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 institucí uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 575/2013 (dále jen „jiné než akciové společnosti“), je-li to odůvodněno specifickými rysy nástrojů zakládajících hlasovací práva a nástrojů, které hlasovací práva nezakládají. Pokud podíly, které nezakládají hlasovací práva, mohou upsat pouze držitelé nástrojů zakládajících hlasovací práva, pak nedochází k tomu, že by držitelé nástrojů, které nezakládají hlasovací práva, byli zbaveni hlasovacích práv. Diferencované rozdělování výnosů z nástroje jiných než akciových společností, který nezakládá hlasovací práva, se proto neřídí neexistencí hlasovacího práva stejným způsobem jako v případě akciových společností. Pokud také existuje strop pro rozdělení výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací práva stanovený v souladu s použitelnými vnitrostátními předpisy, limity navržené pro akciové společnosti by měly být nahrazeny jinými pravidly, která zajistí, že nebude existovat přednostní právo na výplatu rozdělovaných výnosů.

(5)

Odlišné zacházení v případě jiných než akciových společností je odůvodněno pouze tehdy, pokud uvedené instituce nevydávají kapitálové nástroje s předem stanoveným vícenásobným rozdělováním výnosů, které by bylo stanoveno ve smlouvě nebo ve stanovách příslušné instituce. Pokud se tak děje, existují zde stejné obavy ohledně přednostního práva na výplatu rozdělovaných výnosů jako v případě akciových společností, a měl by se proto uplatnit stejný přístup.

(6)

To by nemělo bránit jiným než akciovým společnostem v tom, aby vydávaly další kapitálové nástroje s diferencovaným rozdělováním výnosů za předpokladu, že prokážou, že tyto nástroje nezakládají přednostní právo na výplatu rozdělovaných výnosů. Prokázání této skutečnosti by mělo být založeno na posouzení výše rozdělovaných výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací právo a výše rozdělovaných výnosů z celkového kmenového kapitálu tier 1. Instituce by měla prokázat, že výše rozdělovaných výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací právo je nízká, a to prostřednictvím odkazu na jiné kapitálové nástroje, a dále že výplatní poměr z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 je nízký.

(7)

Aby mohly jiné než akciové společnosti posoudit, zda je výplatní poměr nízký, měla by být stanovena referenční hodnota. Aby bylo zohledněno, že výplatní poměry mohou kolísat v závislosti na ročních výsledcích, tato referenční hodnota by měla být založena na průměru z předchozích pěti let. Vzhledem k tomu, že jde o nové pravidlo, a vzhledem k jeho možnému dopadu na některé z těchto institucí, by mělo být v případě potřeby zajištěno postupné zavádění pravidel pro výpočet výše výplatního poměru. Limity pro výplatní poměr lze zavádět postupně během prvních pěti let, přičemž jejich postupné uplatňování je možné do konce roku 2017 a v roce 2018 by pravidlo mělo být všemi institucemi plně provedeno.

(8)

Některé společnosti, jež nejsou akciovými společnostmi, nemohou v případě mimořádné rekapitalizace, kdy instituce podléhají opatřením v oblasti včasné intervence, vydávat nástroje, které jsou stejně flexibilní jako běžné akcie. V těchto případech by tyto instituce potřebovaly vydat kapitálové nástroje, které usnadní obnovu; pro tyto instituce, ve kterých nástroje, jež nezakládají hlasovací právo, obvykle drží pouze držitelé nástrojů zakládajících hlasovací právo, by proto mělo být přijatelné výjimečně prodat nástroje, jež nezakládají hlasovací právo, také vnějším investorům. Kapitálové nástroje poskytnuté pro mimořádnou rekapitalizaci by dále měly poskytovat vyhlídku přiměřené nadcházející výhody, kterou je možné získat po fázi obnovy. Pro tyto instituce by proto mělo být přijatelné překročit po fázi obnovy limity stanovené pro výplatní poměr s cílem zajistit tyto případné výhody držitelům nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 poskytnutých pro účely mimořádné rekapitalizace.

(9)

Podle článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013 mohou příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem částečně nebo zcela upustit od uplatňování požadavků stanovených v části druhé až osmé tohoto nařízení na úvěrové instituce přidružené k ústřednímu subjektu. Kromě toho podle stejného článku mohou příslušné orgány v jednotlivých případech upustit od uplatňování ustanovení části druhé až osmé tohoto nařízení na ústřední subjekt, pokud jsou závazky ústředního subjektu plně zaručeny přidruženými institucemi. Na základě tohoto článku by příslušné orgány měly být schopny upustit od požadavků uvedených v tomto nařízení týkajících se kapitálových nástrojů uvnitř skupiny. Příslušné orgány by také měly být schopny posoudit, jak jsou dodržovány požadavky stanovené tímto nařízením, na základě konsolidované situace těchto institucí, na které se vztahují tyto výjimky, zejména pokud jde o výpočet výplatního poměru.

(10)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(11)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2).

(12)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 (3) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 se mění takto:

1)

Vkládá se nový článek 7a:

„Článek 7a

Vícenásobné rozdělování výnosů představující nepřiměřený negativní vliv na kapitál

1.   Má se za to, že rozdělení výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, které jsou uvedeny v článku 28 nařízení (EU) č. 575/2013, nepředstavuje nepřiměřený negativní vliv na kapitál tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)

vícenásobné dividendy jsou násobkem rozdělovaných výnosů vyplacených z nástrojů zakládajících hlasovací práva, a nikoli předem stanovenou pevnou částkou;

b)

vícenásobné dividendy jsou stanoveny ve smlouvě nebo ve stanovách příslušné instituce;

c)

vícenásobné dividendy nelze změnit;

d)

na všechny nástroje s vícenásobnými dividendami se uplatní stejné vícenásobné dividendy;

e)

výše rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami nepředstavuje více než 125 % výše rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 zakládajícího hlasovací právo.

Formálně se tato skutečnost vyjádří takto:

Formula

kde:

 

k představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje bez vícenásobných dividend;

 

l představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami;

f)

celková výše rozdělovaných výnosů vyplacených ze všech nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 během období jednoho roku nepřesáhne 105 % částky, která by byla vyplacena, pokud by nástroje s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv obdržely stejné rozdělované výnosy jako nástroje, které hlasovací práva zakládají.

Formálně se tato skutečnost vyjádří takto:

Formula

kde:

 

k představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje bez vícenásobných dividend;

 

l představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami;

 

X představuje počet nástrojů zakládajících hlasovací práva;

 

Y představuje počet nástrojů, které nezakládají hlasovací práva.

Tento vzorec se použije na jednoročním základě.

2.   Pokud není splněna podmínka odst. 1 písm. f), má se za to, že nepřiměřený negativní vliv na kapitál způsobila pouze ta částka z nástrojů s vícenásobnými dividendami, která překračuje prahovou hodnotu stanovenou v tomto písmeni.

3.   Pokud nejsou splněny některé z podmínek stanovených v odst. 1 písm. a) až e), má se za to, že nepřiměřený negativní vliv na kapitál způsobily všechny nevyplacené nástroje s vícenásobnými dividendami.“

2)

Vkládá se nový článek 7b:

„Článek 7b

Přednostní rozdělování výnosů týkající se přednostních práv na výplatu rozdělovaných výnosů

1.   Co se týče nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článku 28 nařízení (EU) č. 575/2013, rozdělení výnosů z nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 se považuje za přednostní oproti ostatním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1 tehdy, když existují diferencované úrovně rozdělování výnosů, s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky článku 7a tohoto nařízení.

2.   Co se týče nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv, které vydaly instituce uvedené v článku 27 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou rozdělované výnosy násobkem rozdělovaných výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací právo a tento násobek rozdělovaných výnosů je stanoven ve smlouvě nebo stanovách, rozdělované výnosy se nepovažují za přednostní, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

vícenásobné dividendy jsou násobkem rozdělovaných výnosů vyplacených z nástrojů zakládajících hlasovací práva, a nikoli předem stanovenou pevnou částkou;

b)

vícenásobné dividendy jsou stanoveny ve smlouvě nebo ve stanovách příslušné instituce;

c)

vícenásobné dividendy nelze změnit;

d)

na všechny nástroje s vícenásobnými dividendami se uplatní stejné vícenásobné dividendy;

e)

výše rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami nepředstavuje více než 125 % výše rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 zakládajícího hlasovací práva.

Formálně se tato skutečnost vyjádří takto:

Formula

kde:

 

k představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje bez vícenásobných dividend;

 

l představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami;

f)

celková výše rozdělovaných výnosů vyplacených ze všech nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 během období jednoho roku nepřesáhne 105 % částky, která by byla vyplacena, pokud by nástroje s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv obdržely stejné rozdělované výnosy jako nástroje, které hlasovací práva zakládají.

Formálně se tato skutečnost vyjádří takto:

Formula

kde:

 

k představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje bez vícenásobných dividend;

 

l představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami;

 

X představuje počet nástrojů zakládajících hlasovací právo;

 

Y představuje počet nástrojů, které nezakládají hlasovací práva.

Uvedený vzorec se použije na jednoročním základě.

3.   Pokud není splněna podmínka odst. 2 písm. f), je z kmenového kapitálu tier 1 vyloučena pouze ta částka z nástrojů s vícenásobnými dividendami, která překračuje prahovou hodnotu stanovenou v tomto písmeni.

4.   Pokud nejsou splněny některé z podmínek stanovených v odst. 2 písm. a) až e), jsou z kmenového kapitálu tier 1 vyloučeny všechny nevyplacené nástroje s vícenásobnými dividendami.

5.   Pro účely odstavce 2 se v případě, kdy jsou rozdělované výnosy z nástrojů zakládajících hlasovací práva nebo z nástrojů, které hlasovací práva nezakládají, zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vyjádřeny s odkazem na nákupní cenu při vydání nástroje, vzorce pro nástroj nebo nástroje, které jsou vyjádřeny s odkazem na nákupní cenu při vydání, upraví takto:

a)

l představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje bez vícenásobných dividend vydělenou jeho nákupní cenou při vydání;

b)

k představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami vydělenou jeho nákupní cenou při vydání.

6.   Co se týče nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv, které vydaly instituce uvedené v článku 27 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud rozdělované výnosy nejsou násobkem rozdělovaných výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací právo, rozdělované výnosy se nepovažují za přednostní, je-li splněna jakákoli z podmínek uvedených v odstavci 7 a obě podmínky uvedené v odstavci 8.

7.   Pro účely odstavce 6 se z následujících podmínek a) a b) uplatní jakákoli z nich:

a)

jsou splněny body i) i ii):

i)

nástroj s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv mohou upsat a držet pouze držitelé nástrojů zakládajících hlasovací práva;

ii)

počet hlasovacích práv všech jednotlivých držitelů je omezen;

b)

na rozdělení výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací práva vydaných institucemi se vztahuje strop stanovený v souladu s použitelným vnitrostátním právem.

8.   Pro účely odstavce 6 platí obě následující podmínky:

a)

instituce prokáže, že průměr rozdělovaných výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací práva během předchozích pěti let je vzhledem k jiným srovnatelným nástrojům nízký;

b)

instituce prokáže, že výplatní poměr je nízký, je-li výplatní poměr vypočítán v souladu s článkem 7c. Výplatní poměr nižší než 30 % se považuje za nízký.

9.   Pro účely odst. 7 písm. a) se hlasovací práva všech jednotlivých držitelů považují za omezená v těchto případech:

a)

pokud každý držitel obdrží pouze jedno hlasovací právo bez ohledu na počet nástrojů zakládajících hlasovací práva pro jakéhokoli držitele;

b)

pokud je počet hlasovacích práv omezen bez ohledu na počet nástrojů zakládajících hlasovací práva držených jakýmikoli držiteli;

c)

pokud je počet nástrojů zakládajících hlasovací práva, které může držet jakýkoli držitel, omezen na základě stanov příslušné instituce nebo v souladu s použitelným vnitrostátním právem.

10.   Pro účely tohoto článku se výše uvedené jednoleté období považuje za ukončené ke dni poslední účetní závěrky příslušné instituce.

11.   Instituce posoudí, jak jsou dodržovány podmínky uvedené v odstavcích 7 a 8, a informují příslušný orgán o výsledku tohoto posouzení přinejmenším v těchto situacích:

a)

vždy, když se rozhodne o výši rozdělovaných výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1;

b)

vždy, když je vydána nová kategorie nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv.

12.   Pokud není splněna podmínka odst. 8 písm. b), má se za to, že pouze ta částka z nástrojů, které nezakládají hlasovací práva a u nichž rozdělované výnosy překračují prahovou hodnotu stanovenou v tomto písmeni, vede k přednostnímu rozdělování výnosů.

13.   Pokud není splněna podmínka odst. 8 písm. a), považují se rozdělované výnosy ze všech nevyplacených nástrojů, které nezakládají hlasovací práva, za přednostní, s výjimkou případů, kdy splňují podmínky odstavce 2.

14.   Pokud není splněna žádná z podmínek odstavce 7, považují se rozdělované výnosy ze všech nevyplacených nástrojů, které nezakládají hlasovací práva, za přednostní, s výjimkou případů, kdy splňují podmínky odstavce 2.

15.   Od požadavku uvedeného v odst. 7 písm. a) bodě i) nebo od požadavku uvedeného v odst. 8 písm. b) nebo od obou těchto požadavků lze případně upustit, jsou-li splněny tyto dvě podmínky:

a)

instituce porušuje nebo je pravděpodobné, že mimo jiné i z důvodu rychle se zhoršující finanční situace v blízké budoucnosti poruší některý z požadavků nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

příslušný orgán požádal instituci, aby ve stanoveném období naléhavě zvýšila svůj kmenový kapitál tier 1, a vyhodnotil, že instituce není schopna ve stanoveném období porušení uvedené v písmeni a) napravit nebo mu zabránit, aniž by se uchýlila k upuštění uvedenému v tomto odstavci.“

3)

Vkládá se nový článek 7c:

„Článek 7c

Výpočet výplatního poměru pro účely čl. 7b odst. 8 písm. b)

1.   Pro účely čl. 7b odst. 8 písm. b) instituce zvolí k výpočtu výplatního poměru jeden ze způsobů popsaných v písmeni a) a b). Instituce používá zvolený způsob dlouhodobě a důsledně.

a)

jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do kmenového kapitálu tier 1 během předchozích pětiletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími pětiletými obdobími;

b)

pouze pro období od data použitelnosti tohoto nařízení do 31. prosince 2017:

i)

v roce 2014 jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do celkového kmenového kapitálu tier 1 během předchozích jednoletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími jednoletými obdobími;

ii)

v roce 2015 jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do celkového kmenového kapitálu tier 1 během předchozích dvouletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími dvouletými obdobími;

iii)

v roce 2016 jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do celkového kmenového kapitálu tier 1 během předchozích tříletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími tříletými obdobími;

iv)

v roce 2017 jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do celkového kmenového kapitálu tier 1 během předchozích čtyřletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími čtyřletými obdobími.

2.   Pro účely odstavce 1 se zisky rozumí částka uvedená v řádku 670 šablony 2 přílohy III prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 (*1) nebo případně v řádku 670 šablony 2 přílohy IV tohoto prováděcího nařízení, pokud jde o podávání zpráv v rámci dohledu nad institucemi podle nařízení (EU) č. 575/2013.

(*1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).“ "

4)

Vkládá se nový článek 7d:

„Článek 7d

Přednostní rozdělování výnosů týkající se pořadí výplat rozdělovaných výnosů

Pro účely článku 28 nařízení (EU) č. 575/2013 se rozdělení výnosů z nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 považuje za přednostní oproti ostatním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1 a týkající se pořadí výplat rozdělovaných výnosů tehdy, když je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)

o rozdělení výnosů se rozhoduje v rozdílných okamžicích;

b)

rozdělované výnosy se vyplácejí v rozdílných okamžicích;

c)

emitent má povinnost vyplácet rozdělované výnosy z jednoho typu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 před vyplacením rozdělovaných výnosů z jiného typu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1;

d)

rozdělované výnosy jsou vyplaceny z některých nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, z některých však ne, není-li splněna podmínka čl. 7b odst. 7 písm. a).“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. ledna 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8).


2.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/8


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/851

ze dne 27. března 2015,

kterým se mění přílohy II, III a VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (1), a zejména na čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3 a čl. 20 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 oznámilo Chorvatsko Komisi do 31. ledna 2015 rozlohu odminované půdy navrácené v roce 2014 k opětovnému použití pro zemědělskou činnost, počet platebních nároků, které měli zemědělci k dispozici k 31. prosinci 2014, jakož i částku, která ve zvláštní vnitrostátní rezervě na odminování půdy zůstala ke stejnému dni nevyužita.

(2)

Podle čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 musí Komise vypočítat částku, která má být doplněna k vnitrostátním stropům stanoveným pro Chorvatsko v příloze II uvedeného nařízení, na základě údajů oznámených Chorvatskem v souladu s čl. 20 odst. 1 uvedeného nařízení a odhadovaných průměrných přímých plateb na hektar v Chorvatsku pro daný rok.

(3)

Průměrné přímé platby na hektar pro rok 2015 by měly být vypočteny vydělením vnitrostátního stropu pro Chorvatsko na rok 2015, od něhož se odečte částka, která ve zvláštní vnitrostátní rezervě pro odminování zůstala k 31. prosinci 2014 nevyužita, počtem platebních nároků, které mají zemědělci ke stejnému datu k dispozici. Částka, která má být doplněna k vnitrostátnímu stropu pro rok 2015 a pro následující roky se vypočítá na základě plánu zvýšení podle článku 17 nařízení (EU) č. 1307/2013 a odráží skutečnost, že oznámením ze dne 31. ledna 2015 se dosahuje maximální částky ročního zvýšení stanovené v příloze VII uvedeného nařízení pro kalendářní rok 2015 a následující roky.

(4)

V souladu s čl. 20 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 by příloha VI uvedeného nařízení měla být upravena za účelem zohlednění důsledků opětovného využití odminované půdy pro zemědělskou činnost v roce 2014, jak oznámilo Chorvatsko.

(5)

Přílohy II, III a VI nařízení (EU) č. 1307/2013 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(6)

Jelikož má toto nařízení zásadní význam pro hladké a včasné přijetí prováděcích aktů podle čl. 22 odst. 1, čl. 36 odst. 4, čl. 42 odst. 2, čl. 47 odst. 3, čl. 49 odst. 2, čl. 51 odst. 4 a čl. 53 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013, je vhodné, aby vstoupilo v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy II, III a VI nařízení (EU) č. 1307/2013 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a použitelné přímo ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. března 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.


PŘÍLOHA

Přílohy II, III a VI nařízení (EU) č. 1307/2013 se mění takto:

1)

Příloha II se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA II

Vnitrostátní stropy uvedené v článku 6

(v tisících EUR)

Kalendářní rok

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Belgie

523 658

509 773

502 095

488 964

481 857

505 266

Bulharsko

721 251

792 449

793 226

794 759

796 292

796 292

Česká republika

844 854

844 041

843 200

861 708

861 698

872 809

Dánsko

870 751

852 682

834 791

826 774

818 757

880 384

Německo

4 912 772

4 880 476

4 848 079

4 820 322

4 792 567

5 018 395

Estonsko

114 378

114 562

123 704

133 935

143 966

169 366

Irsko

1 215 003

1 213 470

1 211 899

1 211 482

1 211 066

1 211 066

Řecko

1 921 966

1 899 160

1 876 329

1 855 473

1 834 618

1 931 177

Španělsko

4 842 658

4 851 682

4 866 665

4 880 049

4 893 433

4 893 433

Francie

7 302 140

7 270 670

7 239 017

7 214 279

7 189 541

7 437 200

Chorvatsko (*1)

183 735

202 865

241 125

279 385

317 645

306 080

Itálie

3 902 039

3 850 805

3 799 540

3 751 937

3 704 337

3 704 337

Kypr

50 784

50 225

49 666

49 155

48 643

48 643

Lotyšsko

181 044

205 764

230 431

255 292

280 154

302 754

Litva

417 890

442 510

467 070

492 049

517 028

517 028

Lucembursko

33 604

33 546

33 487

33 460

33 432

33 432

Maďarsko

1 345 746

1 344 461

1 343 134

1 343 010

1 342 867

1 269 158

Malta

5 241

5 241

5 242

5 243

5 244

4 690

Nizozemsko

749 315

736 840

724 362

712 616

700 870

732 370

Rakousko

693 065

692 421

691 754

691 746

691 738

691 738

Polsko

3 378 604

3 395 300

3 411 854

3 431 236

3 450 512

3 061 518

Portugalsko

565 816

573 954

582 057

590 706

599 355

599 355

Rumunsko

1 599 993

1 772 469

1 801 335

1 872 821

1 903 195

1 903 195

Slovinsko

137 987

136 997

136 003

135 141

134 278

134 278

Slovensko

438 299

441 478

444 636

448 155

451 659

394 385

Finsko

523 333

523 422

523 493

524 062

524 631

524 631

Švédsko

696 890

697 295

697 678

698 723

699 768

699 768

Spojené království

3 173 324

3 179 880

3 186 319

3 195 781

3 205 243

3 591 683

2)

Příloha III se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA III

Čisté stropy uvedené v článku 7

(v milionech EUR)

Kalendářní rok

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Belgie

523,7

509,8

502,1

489,0

481,9

505,3

Bulharsko

720,9

788,8

789,6

791,0

792,5

798,9

Česká republika

840,1

839,3

838,5

856,7

856,7

872,8

Dánsko

870,2

852,2

834,3

826,3

818,3

880,4

Německo

4 912,8

4 880,5

4 848,1

4 820,3

4 792,6

5 018,4

Estonsko

114,4

114,5

123,7

133,9

143,9

169,4

Irsko

1 214,8

1 213,3

1 211,8

1 211,4

1 211,0

1 211,1

Řecko

2 109,8

2 087,0

2 064,1

2 043,3

2 022,4

2 119,0

Španělsko

4 902,3

4 911,3

4 926,3

4 939,7

4 953,1

4 954,4

Francie

7 302,1

7 270,7

7 239,0

7 214,3

7 189,5

7 437,2

Chorvatsko (*2)

183,7

202,9

241,1

279,4

317,6

306,1

Itálie

3 897,1

3 847,3

3 797,2

3 750,0

3 702,4

3 704,3

Kypr

50,8

50,2

49,7

49,1

48,6

48,6

Lotyšsko

181,0

205,7

230,3

255,0

279,8

302,8

Litva

417,9

442,5

467,1

492,0

517,0

517,0

Lucembursko

33,6

33,5

33,5

33,5

33,4

33,4

Maďarsko

1 276,7

1 275,5

1 274,1

1 274,0

1 273,9

1 269,2

Malta

5,2

5,2

5,2

5,2

5,2

4,7

Nizozemsko

749,2

736,8

724,3

712,5

700,8

732,4

Rakousko

693,1

692,4

691,8

691,7

691,7

691,7

Polsko

3 359,2

3 375,7

3 392,0

3 411,2

3 430,2

3 061,5

Portugalsko

565,9

574,0

582,1

590,8

599,4

599,5

Rumunsko

1 600,0

1 772,5

1 801,3

1 872,8

1 903,2

1 903,2

Slovinsko

138,0

137,0

136,0

135,1

134,3

134,3

Slovensko

435,5

438,6

441,8

445,2

448,7

394,4

Finsko

523,3

523,4

523,5

524,1

524,6

524,6

Švédsko

696,8

697,2

697,6

698,7

699,7

699,8

Spojené království

3 169,8

3 176,3

3 182,7

3 191,4

3 200,8

3 591,7

3)

Příloha VI se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VI

Finanční ustanovení pro Chorvatsko uvedená v článcích 10 a 19

A.

Částka pro použití ustanovení čl. 10 odst. 1 písm. a):

382 600 000 EUR

B.

Celková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb podle čl. 19 odst. 3:

(v tisících EUR)

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

248 690

229 560

191 300

153 040

114 780

76 520

38 260 “


(*1)  Vnitrostátní strop pro Chorvatsko na kalendářní rok 2021 činí 344 340 000 EUR a na rok 2022 činí 382 600 000 EUR.“

(*2)  Čistý strop pro Chrovatsko na kalendářní rok 2021 činí 344 340 000 EUR a na rok 2022 činí 382 600 000 EUR.“


2.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/13


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/852

ze dne 27. března 2015,

kterým se nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014, pokud jde o případy nedodržení pravidel a případy závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky, jež mohou vést k přerušení platební lhůty nebo pozastavení plateb v rámci Evropského námořního a rybářského fondu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (1), a zejména na článek 102 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dosahování cílů společné rybářské politiky (SRP) by nemělo být ohrožováno členskými státy, které porušují její pravidla. Podle článku 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (2) je finanční pomoc z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) podmíněna dodržováním pravidel SRP ze strany členských států. Nedodržování pravidel SRP členskými státy může mít za následek přerušení nebo pozastavení plateb nebo provedení finanční opravy finanční pomoci Unie poskytované v rámci SRP.

(2)

V čl. 83 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) jsou stanoveny podmínky, za nichž lze uložit přerušení platební lhůty, a v čl. 142 odst. 1 téhož nařízení pozastavení plateb. Tyto dva články stanoví, že v souvislosti s nedodržením pravidel v rámci SRP mohou zvláštní pravidla pro ENRF stanovit zvláštní důvody pro přerušení a pozastavení plateb.

(3)

V zájmu ochrany finančních zájmů Unie a jejích daňových poplatníků v případě, že členský stát nesplnil své povinnosti v rámci SRP, nebo má-li Komise důkazy naznačující takové neplnění, má Komise možnost v rámci preventivního opatření přerušit platební lhůty podle článku 100 nařízení (EU) č. 508/2014.

(4)

Kromě přerušení platební lhůty a s cílem zabránit riziku vyplácení nezpůsobilých výdajů může Komise v případě závažného nedodržení pravidel SRP v souladu s článkem 101 nařízení (EU) č. 508/2014 platby pozastavit.

(5)

Finanční důsledky sankcí uložených členským státům, pokud nedodržují pravidla SRP, by měly být přiměřené povaze, závažnosti, délce trvání a opakování nedodržování pravidel.

(6)

Aby byla zajištěna právní jistota pro členské státy provádějící operační programy v rámci ENRF, je nutné vymezit případy nedodržování pravidel SRP podstatných pro zachování mořských biologických zdrojů, které mohou v souladu s nařízením (EU) č. 508/2014 vést k přerušení platební lhůty nebo pozastavení plateb. Aniž jsou dotčeny všechny ostatní sankce uložené pravidly SRP, budou tyto případy využity pro účely nařízení (EU) č. 508/2014 a provádění článku 41 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(7)

Případy nedodržování pravidel SRP, která jsou podstatná pro zachování biologických mořských zdrojů, by měly být považovány za závažné, pokud členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty.

(8)

Před přerušením nebo pozastavením plateb musí Komise přijmout prováděcí akty podle čl. 100 odst. 2 a čl. 101 odst. 2 nařízení (EU) č. 508/2014, které dále upřesní neplnění povinností v rámci SRP ze strany členského státu, jež může mít vliv na výdaje, pro které je požadována průběžná platba.

(9)

Jelikož je důležité zajistit jednotné a rovné zacházení s hospodářskými subjekty ve všech členských státech od začátku programového období, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Případy nedodržení pravidel

V příloze tohoto nařízení jsou stanoveny případy neplnění povinností členského státu v rámci SRP, jež mohou vést k přerušení platební lhůty týkající se žádosti o průběžnou platbu podle článku 100 nařízení (EU) č. 508/2014.

Článek 2

Případy závažného nedodržení pravidel

V příloze tohoto nařízení jsou uvedeny případy závažného neplnění povinností členského státu v rámci SRP, jež mohou vést k pozastavení plateb podle článku 101 nařízení (EU) č. 508/2014, pokud kromě toho:

a)

vedou k přerušení platební lhůty týkající se žádosti o průběžnou platbu podle článku 100 nařízení (EU) č. 508/2014 a

b)

členský stát během období přerušení platební lhůty v souvislosti s těmito případy nepřijal opatření nezbytná k nápravě situace.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. března 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).


PŘÍLOHA

Kategorie 1:   Nesplnění povinnosti přispívat k dosažení cílů společné rybářské politiky podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, které jsou podstatné pro zachování mořských biologických zdrojů.

1.1.

Nesplnění povinnosti zajistit dodržování rybolovných práv přidělených členskému státu podle článků 16 a 17 nařízení (EU) č. 1380/2013.

1.2.

Nesplnění požadavků stanovených v různých typech ochranných opatření uvedených v článku 7 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Kategorie 2:   Nedodržení mezinárodních závazků v oblasti ochrany

2.1.

Nesplnění povinností vyplývajících z článku 28 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Kategorie 3:   Nesplnění povinnosti zajistit, aby loďstvo zachovávalo vyváženost přírodních zdrojů

3.1.

Nesplnění povinnosti předložit zprávu o vyváženosti mezi rybolovnou kapacitou loďstva a rybolovnými právy splňující všechny požadavky čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

3.2.

Neprovedení akčního plánu podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, je-li tento plán začleněn do každoročně předkládané zprávy.

3.3.

Nesplnění povinnosti zajistit, aby v případě rybolovné kapacity stažené s veřejnou podporou byly rovněž předem odebrány příslušné licence a oprávnění k rybolovu a kapacita nebyla nahrazena podle čl. 22 odst. 5 a čl. 22 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013.

3.4.

Nesplnění povinnosti zajistit, aby rybolovná kapacita nikdy nepřesáhla stropy stanovené v čl. 22 odst. 7 a v příloze II nařízení (EU) č. 1380/2013.

3.5.

Neprovedení režimu vstupu/výstupu podle požadavků článku 23 nařízení (EU) č. 1380/2013.

3.6.

Nesplnění povinnosti spravovat rejstřík rybářského loďstva v souladu s článkem 24 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nařízení Komise (ES) č. 26/2004 (1).

Kategorie 4:   Neprovedení rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. 1380/2013, dále konkretizovaným v nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (2) , v jehož důsledku není k dispozici dostatek informací o přírodních zdrojích

4.1.

Nesplnění povinnosti shromažďovat a spravovat biologické, environmentální, technické a sociálně ekonomické údaje potřebné pro řízení rybolovu, jak je uvedeno v článcích 4, 13 a 17 nařízení (ES) č. 199/2008.

4.2.

Nesplnění povinnosti předkládat každoročně zprávu o provádění národních programů pro shromažďování údajů a zveřejnit ji, jak je stanoveno v článku 7 nařízení (ES) č. 199/2008.

4.3.

Nesplnění povinnosti zajistit vnitrostátní koordinaci shromažďování a správy vědeckých údajů pro řízení rybolovu, jak je stanoveno v článku 4 nařízení (ES) č. 199/2008.

4.4.

Nesplnění povinnosti koordinovat činnosti v oblasti shromažďování údajů s ostatními členskými státy ve stejném regionu, jak je stanoveno v článku 5 nařízení (ES) č. 199/2008.

4.5.

Nesplnění povinnosti poskytnout konečným uživatelům včas údaje v souladu s články 18 až 20 nařízení (ES) č. 199/2008.

Kategorie 5:   Nezprovoznění účinného systému kontroly a vynucování

5.1.

Nedodržení obecných zásad kontroly a vymáhání práva v souladu s hlavou II nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (3).

5.2.

Nesplnění povinnosti zajistit, aby byly dodržovány obecné podmínky přístupu do vod a ke zdrojům v souladu s hlavou III nařízení (ES) č. 1224/2009.

5.3.

Neprovedení kontroly uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh s cílem zajistit účinnou sledovatelnost těchto produktů v souladu s hlavou V nařízení (ES) č. 1224/2009.

5.4.

Nesplnění povinnosti provádět účinný dohled a inspekce a zajistit systematická a přiměřená donucovací opatření v souvislosti s případy porušení pravidel společné rybářské politiky v souladu s hlavou VI, VII a VIII nařízení (ES) č. 1224/2009.

5.5.

Nesplnění povinnosti vypracovat a provádět národní kontrolní akční programy podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009, a případně provádět zvláštní kontrolní a inspekční programy stanovené Komisí v souladu s hlavou IX uvedeného nařízení.

5.6.

Nesplnění povinnosti spolupracovat s Komisí s cílem usnadnit úředníkům Komise plnění jejich úkolů při misích zaměřených na ověřování a nezávislé inspekce a audity podle hlavy X nařízení (ES) č. 1224/2009.

5.7.

Neprovedení opatření, o kterých rozhodla Komise za účelem zajištění souladu členských států s cíli společné rybářské politiky, jako jsou akční plány nebo jiná opatření podle hlavy XI nařízení (ES) č. 1224/2009.

5.8.

Nesplnění požadavků týkajících se analýzy, ověřování a výměny údajů a informací a přístupu k nim podle hlavy XII nařízení (ES) č. 1224/2009.

5.9.

Nesplnění povinnosti kontrolovat provádění účinného systému osvědčení o úlovku stanoveného rovněž v kapitole III nařízení (ES) č. 1005/2008 (4).

5.10.

Nečinnost ve věci domnělého nebo nahlášeného nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu podle čl. 26 odst. 3 a článků 39 a 40 nařízení (ES) č. 1005/2008.

Kategorie 6:   Nesplnění povinnosti zavést a provozovat funkční systém účinných, přiměřených a odrazujících sankcí

6.1.

V případě porušení právních předpisů nesplnění povinnosti vyrozumět členský stát vlajky, členský stát, jehož státním příslušníkem je osoba, která se dopustila porušení předpisů, nebo jakýkoli jiný členský stát, který má zájem na následných opatřeních přijatých k zajištění souladu s čl. 89 odst. 4 nařízení (ES) č. 1224/2009.

6.2.

Nesplnění povinnosti přijmout okamžitá opatření podle článku 91 nařízení (ES) č. 1224/2009 s cílem zabránit velitelům rybářských plavidel nebo jiným fyzickým či právnickým osobám přistiženým při závažném porušení předpisů v pokračování v tomto jednání.

6.3.

Nesplnění povinnosti stanovit kritéria pro určení závažné povahy daného porušení pravidel společné rybářské politiky podle článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008.

6.4.

Nesplnění povinnosti zajistit, aby byly systematicky uplatňovány účinné sankce za porušení pravidel společné rybářské politiky a aby výše těchto sankcí byla dostatečně přísná a přiměřená závažnosti porušení předpisů, a tím účinně odrazovala od dalšího porušování předpisů a přinejmenším připravila pachatele o hospodářský zisk plynoucí z porušení předpisů v souladu s hlavou VIII nařízení (ES) č. 1224/2009.

6.5.

Nesplnění povinnosti používat bodový systém za závažná porušení předpisů pro držitele licencí k rybolovu, jakož i pro velitele v souladu s článkem 92 nařízení (ES) č. 1224/2009.

6.6.

Nesplnění povinnosti zřídit a odpovídajícím způsobem spravovat vnitrostátní rejstřík porušení předpisů v souladu s článkem 93 nařízení (ES) č. 1224/2009.


(1)  Nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).


2.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/18


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/853

ze dne 1. června 2015

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. června 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)   Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)   Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

56,4

MA

94,4

MK

108,8

TR

80,1

ZZ

84,9

0707 00 05

AL

34,4

MK

36,9

TR

105,8

ZZ

59,0

0709 93 10

TR

126,8

ZZ

126,8

0808 10 80

AR

92,8

BR

102,7

CL

160,8

NZ

129,3

US

221,5

ZA

121,9

ZZ

138,2

0809 29 00

US

715,4

ZZ

715,4


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

2.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/20


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/854

ze dne 1. června 2015,

kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) v devatenáctém regionu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (1), a zejména na čl. 48 odst. 3 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle prováděcího rozhodnutí Komise 2013/493/EU (2) zahrnuje devatenáctý region, ve kterém by mělo být pro všechny žádosti zahájeno shromažďování a přenos údajů do Vízového informačního systému (VIS), Čínu, Japonsko, Mongolsko, Severní Koreu, Jižní Koreu a Tchaj-wan.

(2)

Členské státy oznámily Komisi, že provedly nezbytné technické a právní úpravy ke shromažďování a přenosu údajů uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 767/2008 do systému VIS pro všechny žádosti v tomto regionu, včetně úprav ke shromažďování a/nebo přenosu údajů jménem jiného členského státu.

(3)

Protože tak byla splněna příslušná podmínka stanovená v čl. 48 odst. 3 první větě nařízení (ES) č. 767/2008, je nutno určit datum zahájení provozu VIS v devatenáctém regionu.

(4)

Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 767/2008 navazuje na schengenské acquis, Dánsko se v souladu s článkem 5 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství rozhodlo provést nařízení (ES) č. 767/2008 ve svém vnitrostátním právu. Ve smyslu mezinárodního práva je proto toto rozhodnutí pro Dánsko závazné.

(5)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (3). Rozhodnutí proto není pro Spojené království závazné ani použitelné.

(6)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (4). Rozhodnutí proto není pro Irsko závazné ani použitelné.

(7)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (5), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (6).

(8)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (8).

(9)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přidružení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (10).

(10)

Toto rozhodnutí představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011.

(11)

Vzhledem k tomu, že je nutné stanovit datum použití VIS v devatenáctém regionu v nejbližší době, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Vízový informační systém zahajuje provoz v devatenáctém regionu, jenž je určen prováděcím rozhodnutím 2013/493/EU, dne 12. října 2015.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí se použije v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 1. června 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/493/EU ze dne 30. září 2013, kterým se stanoví třetí a poslední skupina regionů pro zahájení provozu Vízového operačního systému (VIS) (Úř. věst. L 268, 10.10.2013, s. 13).

(3)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(4)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(5)   Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(6)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(7)   Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(8)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(9)   Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(10)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).


OBECNÉ ZÁSADY

2.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/23


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/855

ze dne 12. března 2015,

kterými se stanoví zásady etického rámce Eurosystému a zrušují obecné zásady ECB/2002/6 o minimálních standardech pro Evropskou centrální banku a národní centrální banky při provádění operací měnové politiky, provádění devizových operací s devizovými rezervami ECB a správě devizových rezerv ECB (ECB/2015/11)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 127 a 128 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 12.1 a 14.3 ve spojení s článkem 3.1 a články 5 a 16 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Eurosystém přikládá prvořadý význam takovému způsobu správy a řízení, který do popředí činnosti Eurosystému staví odpovědnost, transparentnost a nejvyšší etické standardy. Dodržování těchto zásad je klíčovým prvkem důvěryhodnosti Eurosystému a zcela zásadní pro zajištění důvěry evropských občanů.

(2)

S ohledem na výše uvedené se považuje za nezbytné zavést pro Eurosystém etický rámec, který stanoví etické standardy, jejichž dodržování zajistí jeho důvěryhodnost a dobrou pověst, jakož i důvěru veřejnosti v bezúhonnost a nestrannost členů orgánů a zaměstnanců Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „národní centrální banky“) (dále jen „etický rámec Eurosystému“). Etický rámec Eurosystému by měly tvořit tyto obecné zásady, které stanoví zásady tohoto rámce, soubor osvědčených postupů týkajících se provádění těchto zásad a vnitřní pravidla a postupy, jež přijme každá centrální banka Eurosystému.

(3)

Obecné zásady ECB/2002/6 (1) stanoví minimální etické standardy pro centrální banky Eurosystému při provádění operací měnové politiky, provádění devizových operací s devizovými rezervami ECB a správě devizových rezerv ECB. Rada guvernérů považuje za nezbytné rozšířit platnost těchto minimálních etických standardů na všechny úkoly, které jsou Eurosystému svěřeny, tak aby se na členy orgánů a zaměstnance zapojené do plnění úkolů Eurosystému vztahovaly stejné etické standardy a aby byla zaručena dobrá pověst Eurosystému jako celku. Obecné zásady ECB/2002/6 by proto měly být nahrazeny těmito obecnými zásadami.

(4)

Kromě toho je třeba dále rozvinout stávající minimální standardy, které se týkají předcházení zneužití vnitřních informací a které jsou upraveny v obecných zásadách ECB/2002/6, s cílem posílit prevenci takového zneužití ze strany členů orgánů ECB či národní centrálních bank nebo ze strany jejich zaměstnanců a vyloučit možné střety zájmů vyplývající ze soukromých finančních transakcí. Za tímto účelem by měl etický rámec Eurosystému jasně vymezit hlavní pojmy, jakož i úlohy a povinnosti jednotlivých zúčastněných orgánů. Kromě obecného zákazu zneužití vnitřních informací by měl stanovit další omezení pro osoby, které mají přístup k vnitřním informacím. Etický rámec Eurosystému by měl dále stanovit požadavky týkající se kontroly dodržování pravidel a oznamování případů jejich nedodržení.

(5)

Etický rámec Eurosystému by měl rovněž zahrnovat minimální standardy týkající se předcházení střetu zájmů a přijímání darů a projevů pohostinnosti.

(6)

Etický rámec Eurosystému by se měl uplatňovat při plnění úkolů Eurosystému. Je vhodné, aby centrální banky Eurosystému uplatňovaly rovnocenné standardy i ve vztahu k zaměstnancům či externím pracovníkům, kteří jsou zapojeni do plnění úkolů, které s Eurosystémem nesouvisejí.

(7)

Ustanoveními těchto obecných zásad nejsou dotčeny použitelné vnitrostátní právní předpisy. Pokud použitelné vnitrostátní právní předpisy brání národní centrální bance v provedení některého z ustanovení těchto obecných zásad, měla by o tom vyrozumět ECB. Dotčená národní centrální banka by měla navíc zvážit přijetí přiměřených opatření, která má k dispozici, s cílem překonat překážku spočívající ve vnitrostátním právu.

(8)

Ustanoveními těchto obecných zásad není dotčen kodex chování členů Rady guvernérů (2).

(9)

Zatímco etický rámec Eurosystému se vztahuje jen na plnění úkolů Eurosystému, Rada guvernérů přijala rovnocenný etický rámec ve vztahu k úkolům, které ECB a vnitrostátní příslušné orgány plní v oblasti dohledu jako součást jednotného mechanismu dohledu (3),

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely těchto obecných zásad:

(1)

„centrální bankou Eurosystému“ se rozumí ECB a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro;

(2)

„úkoly Eurosystému“ se rozumí úkoly svěřené Eurosystému podle Smlouvy a statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky;

(3)

„vnitřní informací“ se rozumí jakákoli tržně citlivá informace týkající se plnění úkolů Eurosystému centrálními bankami Eurosystému, která nebyla zveřejněna nebo není veřejnosti dostupná;

(4)

„tržně citlivou informací“ se rozumí informace přesné povahy, jejíž zveřejnění by pravděpodobně mělo značný vliv na ceny aktiv nebo ceny na finančních trzích;

(5)

„zasvěcenou osobou“ se rozumí člen orgánu nebo zaměstnanec, jenž má jiný než jednorázový přístup k vnitřním informacím;

(6)

„zaměstnancem“ se rozumí osoba, které je v pracovním poměru s centrální bankou Eurosystému, s výjimkou osob, které jsou pověřeny výlučně úkoly, jež nesouvisejí s plněním úkolů Eurosystému;

(7)

„členem orgánu“ se rozumí členové rozhodovacích a jiných vnitřních orgánů centrálních bank Eurosystému, kteří nejsou zaměstnanci;

(8)

„finanční instituce“ má stejný význam jako v odstavci 2.55 kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (4);

(9)

„střetem zájmů“ se rozumí situace, kdy člen orgánu nebo zaměstnanec mají osobní zájem, který může ovlivnit nebo se zdá, že by mohl ovlivnit nestranné a objektivní plnění jejich povinností;

(10)

„osobním zájmem“ se rozumí výhoda či potenciální výhoda – finanční či nefinanční povahy – pro členy orgánů nebo zaměstnance, jejich rodinné příslušníky a další příbuzné nebo pro jejich přátele a blízké známé;

(11)

„výhodou“ se rozumí dar, projev pohostinnosti nebo jiná výhoda finanční či nefinanční povahy, jež objektivně zlepšují finanční, právní nebo osobní situaci obdarovaného a na něž obdarovaný nemá právní nárok.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tyto obecné zásady se vztahují na centrální banky Eurosystému při plnění úkolů Eurosystému. Vnitřní pravidla, která centrální banky Eurosystému přijmou za účelem provedení ustanovení těchto obecných zásad, se vztahují na členy jejich orgánů a jejich zaměstnance.

2.   V rozsahu, v jakém to umožňují právní předpisy, usilují centrální banky Eurosystému o rozšíření povinností vymezených při provedení těchto obecných zásad na osoby, které jsou zapojeny do plnění úkolů Eurosystému a které nejsou zaměstnanci centrálních bank Eurosystému.

3.   Ustanoveními těchto obecných zásad není dotčena možnost centrálních bank Eurosystému uplatňovat ve vztahu k členům jejich orgánů a zaměstnancům přísnější etická pravidla.

Článek 3

Úlohy a povinnosti

1.   Rada guvernérů v těchto obecných zásadách vymezuje zásady etického rámce Eurosystému a s ohledem na odpovědnost za utváření podnikové a etické kultury na úrovni Eurosystému stanoví osvědčené postupy k jejich provedení.

2.   Výbor pro audit, Výbor interních auditorů a Výbor pro organizační rozvoj se v souladu se svým příslušným mandátem podílejí na uplatňování a sledování dodržování etického rámce Eurosystému.

3.   Centrální banky Eurosystému podrobně vymezí úlohy a povinnosti orgánů, útvarů a zaměstnanců zapojených do provádění, uplatňování a sledování dodržování etického rámce Eurosystému na místní úrovni.

Článek 4

Komunikace a zvyšování povědomí

1.   Centrální banky Eurosystému formulují svá vnitřní pravidla, kterými provádějí tyto obecné zásady, jasným a transparentním způsobem, oznámí je členům svých orgánů a svým zaměstnancům a zajistí, aby byla snadno dostupná.

2.   Centrální banky Eurosystému přijmou vhodná opatření ke zvýšení povědomí členů svých orgánů a svých zaměstnanců tak, aby pochopili své povinnosti vyplývající z etického rámce Eurosystému.

Článek 5

Sledování dodržování pravidel

1.   Centrální banky Eurosystému sledují dodržování pravidel, kterými se provádějí tyto obecné zásady. Sledování podle potřeby zahrnuje provádění pravidelných kontrol a/nebo kontrol ad hoc. Centrální banky Eurosystému zavedou přiměřené postupy s cílem neprodleně reagovat v případech nedodržení pravidel a tyto případy řešit.

2.   Sledováním dodržování pravidel nejsou dotčena vnitřní pravidla umožňující provádět vnitřní vyšetřování v případech, kdy existuje podezření, že člen orgánu nebo zaměstnanec porušil pravidla, kterými se provádějí tyto obecné zásady.

Článek 6

Oznamování případů nedodržení pravidel a následný postup

1.   Centrální banky Eurosystému přijmou vnitřní postupy pro oznamování případů nedodržení pravidel, kterými se provádějí tyto obecné zásady, včetně pravidel týkajících se oznamování nekalých praktik na pracovišti (whistleblowing) v souladu s platnými právními a správními předpisy.

2.   Centrální banky Eurosystému přijmou opatření, která zajistí přiměřenou ochranu osob, jež oznamují případy nedodržení pravidel.

3.   Centrální banky Eurosystému zajistí, aby případy nedodržení pravidel byly řešeny, včetně případného přijetí přiměřených disciplinárních opatření v souladu s platnými disciplinárními pravidly a postupy.

4.   Centrální banky Eurosystému oznamují všechny závažné případy týkající se nedodržení pravidel, kterými se provádějí tyto obecné zásady, bez zbytečného odkladu Radě guvernérů, a to prostřednictvím Výboru pro organizační rozvoj v souladu s příslušnými vnitřními postupy. V naléhavých případech může centrální banka Eurosystému oznámit závažný případ týkající se nedodržení pravidel Radě guvernérů přímo. V každém případě jsou centrální banky Eurosystému povinny současně informovat Výbor pro audit.

KAPITOLA II

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE PŘEDCHÁZENÍ ZNEUŽITÍ VNITŘNÍCH INFORMACÍ

Článek 7

Obecný zákaz zneužívání vnitřních informací

1.   Centrální banky Eurosystému zajistí, aby členům jejich orgánů a jejich zaměstnancům bylo zakázáno zneužívat vnitřní informace.

2.   Zákaz zneužívání vnitřních informací zahrnuje alespoň: a) využívání vnitřních informací pro účely soukromých transakcí na vlastní účet nebo na účet třetích osob; b) zpřístupnění vnitřních informací jiným osobám, ledaže k takovému zpřístupnění dochází při výkonu pracovních povinností na základě potřeby přístupu k informacím (need-to-know), a c) využívání vnitřních informací s cílem doporučit jiným osobám, aby uskutečnily soukromé finanční transakce, nebo je k tomu navádět.

Článek 8

Zvláštní omezení pro zasvěcené osoby

1.   Centrální banky Eurosystému zajistí, aby přístup k vnitřním informacím měli pouze ti členové orgánů a zaměstnanci, kteří přístup k těmto informacím potřebují k plnění svých povinností.

2.   Centrální banky Eurosystému zajistí, aby všechny zasvěcené osoby podléhaly zvláštním omezením týkajícím se kritických soukromých finančních transakcí. Soukromá finanční transakce se považuje za kritickou, jestliže úzce souvisí s plněním úkolů Eurosystému nebo tak může být vnímána. Centrální banky Eurosystému ve svých vnitřních pravidlech stanoví seznam kritických transakcí, které zahrnují zejména:

a)

transakce s akciemi a dluhopisy vydanými finančními institucemi usazenými v Unii;

b)

devizové transakce, transakce se zlatem, obchodování s cennými papíry vydanými členskými státy eurozóny;

c)

krátkodobé obchodování, tj. nákup a následný prodej nebo prodej a následný nákup téhož finančního nástroje v určitém referenčním období;

d)

transakce s deriváty, které souvisejí s finančními nástroji uvedenými v písmenech a) až c), a programy kolektivního investování, jejichž hlavním účelem je investovat do těchto finančních nástrojů.

3.   S přihlédnutím ke kritériím účinnosti, efektivity a proporcionality přijmou centrální banky Eurosystému vnitřní pravidla, která stanoví zvláštní omezení pro zasvěcené osoby. Tato zvláštní omezení mohou zahrnovat kterékoli z následujících omezení nebo jejich kombinaci:

a)

zákaz určitých finančních transakcí;

b)

požadavek předchozího povolení pro určité finanční transakce;

c)

požadavek na předběžné nebo následné oznámení určitých finančních transakcí, a/nebo

d)

období embarga pro určité finanční transakce.

4.   Centrální banky Eurosystému mohou rozhodnout, že tato zvláštní omezení uplatní i vůči zaměstnancům, kteří nejsou zasvěcenými osobami.

5.   Centrální banky Eurosystému zajistí, že jejich seznamy kritických soukromých finančních transakcí lze v krátké době upravit tak, aby zohlednily rozhodnutí Rady guvernérů.

6.   Centrální banky Eurosystému stanoví ve svých vnitřních pravidlech podmínky a záruky, za nichž se zvláštní omezení vymezená v tomto článku nevztahují na členy orgánů a zaměstnance, kteří svěří správu svých soukromých finančních transakcí nezávislé třetí osobě na základě písemné smlouvy o správě aktiv.

KAPITOLA III

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE PŘEDCHÁZENÍ STŘETU ZÁJMŮ

Článek 9

Střet zájmů

1.   Centrální banky Eurosystému zavedou mechanismy, které zabrání situaci, kdy je v případě potenciálního zaměstnance dán střet zájmů vyplývající z předchozí profesní činnosti nebo osobních vztahů.

2.   Centrální banky Eurosystému přijmou vnitřní pravidla, která požadují, aby se členové jejich orgánů a jejich zaměstnanci během svého zaměstnání vyhnuli jakékoli situaci, která by mohla vést ke střetu zájmů, a aby tyto situace oznámili. Centrální banky Eurosystému zajistí, aby v případě oznámení střetu zájmů byla k dispozici přiměřená opatření k zamezení takového střetu, včetně zproštění povinností v dané záležitosti.

3.   Centrální banky Eurosystému zavedou mechanismy za účelem posouzení a předcházení možných střetů zájmů vyplývajících z profesní činnosti, kterou členové jejich orgánů a jejich vedoucí zaměstnanci, kteří přímo podléhají výkonné úrovni řízení, vykonávají po skončení pracovního poměru.

4.   Centrální banky Eurosystému případně zavedou mechanismy za účelem posouzení a předcházení možných střetů zájmů vyplývajících z profesní činnosti, kterou jejich zaměstnanci vykonávají během neplaceného volna.

KAPITOLA IV

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE PŘIJÍMÁNÍ DARŮ A PROJEVŮ POHOSTINNOSTI

Článek 10

Zákaz přijímání výhod

1.   Centrální banky Eurosystému přijmou vnitřní pravidla, která členům jejich orgánů a jejich zaměstnancům zakazují vyžadovat, dostávat nebo přijímat příslib týkající se přijetí jakékoli výhody v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných osob, která jakkoli souvisí s výkonem jejich služebních povinností.

2.   Centrální banky Eurosystému mohou ve svých vnitřních pravidlech stanovit výjimky ze zákazu uvedeného v odstavci 1, pokud jde o výhody nabízené centrálními bankami, orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, mezinárodními organizacemi a vládními subjekty a pokud jde o výhody obvyklé či zanedbatelné hodnoty nabízené soukromým sektorem, za předpokladu, že výhody poskytované soukromým sektorem nejsou časté a nepocházejí od téhož zdroje. Centrální banky Eurosystému zajistí, aby tyto výjimky neovlivnily nezávislost a nestrannost členů jejich orgánů a jejich zaměstnanců a aby takto nemohly být vnímány.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 11

Zrušení

Obecné zásady ECB/2002/6 se zrušují.

Článek 12

Nabytí účinku a provádění

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám.

2.   Centrální banky Eurosystému přijmou opatření nezbytná k provedení těchto obecných zásad a dosažení souladu s nimi a použijí je ode dne 18. března 2016. Národní centrální banky uvědomí ECB o jakýchkoli překážkách provedení těchto obecných zásad a nejpozději do 18. ledna 2016 informují ECB o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.

Článek 13

Podávání zpráv a přezkum

1.   Národní centrální banky podávají ECB jednou ročně zprávu o provádění těchto obecných zásad.

2.   Rada guvernérů přezkoumá tyto obecné zásady nejméně jednou za tři roky.

Článek 14

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 12. března 2015.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Obecné zásady ECB/2002/6 ze dne 26. září 2002 o minimálních standardech pro Evropskou centrální banku a národní centrální banky při provádění operací měnové politiky, provádění devizových operací s devizovými rezervami ECB a správě devizových rezerv ECB (Úř. věst. L 270, 8.10.2002, s. 14).

(2)  Kodex chování členů Rady guvernérů Evropské centrální banky (Úř. věst. C 123, 24.5.2002, s. 9).

(3)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/856 ze dne 12. března 2015, kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu (ECB/2015/12) (viz strana 29 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).


2.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/29


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/856

ze dne 12. března 2015,

kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu (ECB/2015/12)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (1) (dále jen „nařízení o jednotném mechanismu dohledu“), a zejména na čl. 6 odst. 1 ve spojení s čl. 6 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská centrální banka (ECB) přikládá prvořadý význam takovému způsobu správy a řízení, který do popředí činnosti jednotného mechanismu dohledu staví odpovědnost, transparentnost a nejvyšší etické standardy. Dodržování těchto zásad je klíčovým prvkem důvěryhodnosti jednotného mechanismu dohledu a zcela zásadní pro zajištění důvěry evropských občanů.

(2)

S ohledem na výše uvedené se považuje za nezbytné zavést pro jednotný mechanismus dohledu etický rámec, který stanoví etické standardy, jejichž dodržování zajistí jeho důvěryhodnost a dobrou pověst, jakož i důvěru veřejnosti v bezúhonnost a nestrannost členů orgánů a zaměstnanců ECB a vnitrostátních příslušných orgánů členských států, které se účastní jednotného mechanismu dohledu (dále jen „etický rámec jednotného mechanismu dohledu“). Etický rámec jednotného mechanismu dohledu by měly tvořit tyto obecné zásady, které stanoví zásady tohoto rámce, soubor osvědčených postupů týkajících se provádění těchto zásad a vnitřní pravidla a postupy, jež přijme ECB a každý vnitrostátní příslušný orgán.

(3)

Minimální standardy týkající se předcházení zneužití vnitřních informací by měly posílit prevenci takového zneužití ze strany členů orgánů ECB či vnitrostátních příslušných orgánů nebo ze strany jejich zaměstnanců a vyloučit možné střety zájmů vyplývající ze soukromých finančních transakcí. Za tímto účelem by měl etický rámec jednotného mechanismu dohledu jasně vymezit hlavní pojmy, jakož i úlohy a povinnosti jednotlivých zúčastněných orgánů. Kromě obecného zákazu zneužití vnitřních informací by měl stanovit další omezení pro osoby, které mají přístup k vnitřním informacím. Etický rámec jednotného mechanismu dohledu by měl dále stanovit požadavky týkající se kontroly dodržování pravidel a oznamování případů jejich nedodržení.

(4)

Etický rámec jednotného mechanismu dohledu by měl rovněž zahrnovat minimální standardy týkající se předcházení střetu zájmů a přijímání darů a projevů pohostinnosti.

(5)

Etický rámec jednotného mechanismu dohledu by se měl uplatňovat při plnění úkolů v oblasti dohledu. Je vhodné, aby ECB a vnitrostátní příslušné orgány uplatňovaly rovnocenné standardy i ve vztahu k zaměstnancům či externím pracovníkům, kteří jsou zapojeni do plnění jiných úkolů.

(6)

Ustanoveními těchto obecných zásad nejsou dotčeny použitelné vnitrostátní právní předpisy. Pokud použitelné vnitrostátní právní předpisy brání vnitrostátnímu příslušnému orgánu v provedení některého z ustanovení těchto obecných zásad, měl by o tom vyrozumět ECB. Dotčený vnitrostátní příslušný orgán by měl navíc zvážit přijetí přiměřených opatření, která má k dispozici, s cílem překonat překážku spočívající ve vnitrostátním právu.

(7)

Ustanoveními těchto obecných zásad není dotčen kodex chování členů Rady guvernérů (2) a kodex chování členů Rady dohledu (3).

(8)

Zatímco etický rámec jednotného mechanismu dohledu se vztahuje jen na plnění úkolů v oblasti dohledu, Rada guvernérů přijala rovnocenný etický rámec ve vztahu k úkolům, které ECB a národní centrální banky plní v rámci Eurosystému (4),

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely těchto obecných zásad:

(1)

„vnitrostátním příslušným orgánem“ se rozumí vnitrostátní příslušný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení o jednotném mechanismu dohledu. Touto definicí nejsou dotčena ujednání podle vnitrostátních právních předpisů, která svěřují určité úkoly v oblasti dohledu národní centrální bance, která není určena jako vnitrostátní příslušný orgán. V tomto případě se odkaz na vnitrostátní příslušný orgán v těchto obecných zásadách přiměřeně vztahuje na národní centrální banku, pokud jde o úkoly, které jsou jí svěřeny na základě vnitrostátních právních předpisů;

(2)

„vnitřní informací“ se rozumí jakákoli tržně citlivá informace týkající se plnění úkolů svěřených ECB v oblasti dohledu, která nebyla zveřejněna nebo není veřejnosti dostupná;

(3)

„tržně citlivou informací“ se rozumí informace přesné povahy, jejíž zveřejnění by pravděpodobně mělo značný vliv na ceny aktiv nebo ceny na finančních trzích;

(4)

„zasvěcenou osobou“ se rozumí člen orgánu nebo zaměstnanec, jenž má jiný než jednorázový přístup k vnitřním informacím;

(5)

„zaměstnancem“ se rozumí osoba, které je v pracovním poměru s ECB nebo vnitrostátním příslušným orgánem, s výjimkou osob, které jsou pověřeny výlučně úkoly, jež nesouvisejí s plněním úkolů v oblasti dohledu podle nařízení o jednotném mechanismu dohledu;

(6)

„členem orgánu“ se rozumí členové rozhodovacích a jiných vnitřních orgánů ECB nebo vnitrostátních příslušných orgánů, kteří nejsou zaměstnanci;

(7)

„finanční instituce“ má stejný význam jako v odstavci 2.55 kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (5);

(8)

„střetem zájmů“ se rozumí situace, kdy člen orgánu nebo zaměstnanec mají osobní zájem, který může ovlivnit nebo se zdá, že by mohl ovlivnit nestranné a objektivní plnění jejich povinností;

(9)

„osobním zájmem“ se rozumí výhoda či potenciální výhoda – finanční či nefinanční povahy – pro členy orgánů nebo zaměstnance, jejich rodinné příslušníky a další příbuzné nebo pro jejich přátele a blízké známé;

(10)

„výhodou“ se rozumí dar, projev pohostinnosti nebo jiná výhoda finanční či nefinanční povahy, jež objektivně zlepšují finanční, právní nebo osobní situaci obdarovaného a na něž obdarovaný nemá právní nárok.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tyto obecné zásady se vztahují na ECB a vnitrostátní příslušné orgány při plnění úkolů svěřených ECB v oblasti dohledu. Vnitřní pravidla, která ECB a vnitrostátní příslušné orgány přijmou za účelem provedení ustanovení těchto obecných zásad, se vztahují na členy jejich orgánů a jejich zaměstnance.

2.   V rozsahu, v jakém to umožňují právní předpisy, usilují ECB a vnitrostátní příslušné orgány o rozšíření povinností vymezených při provedení těchto obecných zásad na osoby, které jsou zapojeny do plnění úkolů v oblasti dohledu a které nejsou zaměstnanci.

3.   Ustanoveními těchto obecných zásad není dotčena možnost ECB nebo vnitrostátních příslušných orgánů uplatňovat ve vztahu k členům jejich orgánů a zaměstnancům přísnější etická pravidla.

Článek 3

Úlohy a povinnosti

1.   Rada guvernérů v těchto obecných zásadách vymezuje zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu a s ohledem na odpovědnost za utváření podnikové a etické kultury na úrovni jednotného mechanismu dohledu stanoví osvědčené postupy k jejich provedení.

2.   Výbor pro audit, Výbor interních auditorů a Výbor pro organizační rozvoj se v souladu se svým příslušným mandátem podílejí na uplatňování a sledování dodržování etického rámce jednotného mechanismu dohledu.

3.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány podrobně vymezí úlohy a povinnosti orgánů, útvarů a zaměstnanců zapojených do provádění, uplatňování a sledování dodržování etického rámce jednotného mechanismu dohledu na místní úrovni.

Článek 4

Komunikace a zvyšování povědomí

1.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány formulují svá vnitřní pravidla, kterými provádějí tyto obecné zásady, jasným a transparentním způsobem, oznámí je členům svých orgánů a svým zaměstnancům a zajistí, aby byla snadno dostupná.

2.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány přijmou vhodná opatření ke zvýšení povědomí členů svých orgánů a svých zaměstnanců tak, aby pochopili své povinnosti vyplývající z etického rámce jednotného mechanismu dohledu.

Článek 5

Sledování dodržování pravidel

1.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány sledují dodržování pravidel, kterými se provádějí tyto obecné zásady. Sledování podle potřeby zahrnuje provádění pravidelných kontrol a/nebo kontrol ad hoc. ECB a vnitrostátní příslušné orgány zavedou přiměřené postupy s cílem neprodleně reagovat v případech nedodržení pravidel a tyto případy řešit.

2.   Sledováním dodržování pravidel nejsou dotčena vnitřní pravidla umožňující provádět vnitřní vyšetřování v případech, kdy existuje podezření, že člen orgánu nebo zaměstnanec porušil pravidla, kterými se provádějí tyto obecné zásady.

Článek 6

Oznamování případů nedodržení pravidel a následný postup

1.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány přijmou vnitřní postupy pro oznamování případů nedodržení pravidel, kterými se provádějí tyto obecné zásady, včetně pravidel týkajících se oznamování nekalých praktik na pracovišti (whistleblowing) v souladu s platnými právními a správními předpisy.

2.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány přijmou opatření, která zajistí přiměřenou ochranu osob, jež oznamují případy nedodržení pravidel.

3.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány zajistí, aby případy nedodržení pravidel byly řešeny, včetně případného přijetí přiměřených disciplinárních opatření v souladu s platnými disciplinárními pravidly a postupy.

4.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány oznamují všechny závažné případy týkající se nedodržení pravidel, kterými se provádějí tyto obecné zásady, bez zbytečného odkladu Radě guvernérů, a to prostřednictvím Výboru pro organizační rozvoj a Rady dohledu v souladu s příslušnými vnitřními postupy. V naléhavých případech může ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán oznámit závažný případ týkající se nedodržení pravidel Radě guvernérů přímo. V každém případě jsou ECB a vnitrostátní příslušné orgány povinny současně informovat Výbor pro audit.

KAPITOLA II

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE PŘEDCHÁZENÍ ZNEUžITÍ VNITŘNÍCH INFORMACÍ

Článek 7

Obecný zákaz zneužívání vnitřních informací

1.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány zajistí, aby členům jejich orgánů a jejich zaměstnancům bylo zakázáno zneužívat vnitřní informace.

2.   Zákaz zneužívání vnitřních informací zahrnuje alespoň: a) využívání vnitřních informací pro účely soukromých transakcí na vlastní účet nebo na účet třetích osob; b) zpřístupnění vnitřních informací jiným osobám, ledaže k takovému zpřístupnění dochází při výkonu pracovních povinností na základě potřeby přístupu k informacím (need-to-know), a c) využívání vnitřních informací s cílem doporučit jiným osobám, aby uskutečnily soukromé finanční transakce, nebo je k tomu navádět.

Článek 8

Zvláštní omezení pro zasvěcené osoby

1.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány zajistí, aby přístup k vnitřním informacím měli pouze ti členové orgánů a zaměstnanci, kteří přístup k těmto informacím potřebují k plnění svých povinností.

2.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány zajistí, aby všechny zasvěcené osoby podléhaly zvláštním omezením týkajícím se kritických soukromých finančních transakcí. Soukromá finanční transakce se považuje za kritickou, jestliže úzce souvisí s plněním úkolů v oblasti dohledu nebo tak může být vnímána. ECB a vnitrostátní příslušné orgány ve svých vnitřních pravidlech stanoví seznam kritických transakcí, které zahrnují zejména:

a)

transakce s akciemi a dluhopisy vydanými finančními institucemi usazenými v Unii;

b)

krátkodobé obchodování, tj. nákup a následný prodej nebo prodej a následný nákup téhož finančního nástroje v určitém referenčním období;

c)

transakce s deriváty, které souvisejí s finančními nástroji uvedenými v písmenu a), a programy kolektivního investování, jejichž hlavním účelem je investovat do těchto finančních nástrojů.

3.   S přihlédnutím ke kritériím účinnosti, efektivity a proporcionality přijmou ECB a vnitrostátní příslušné orgány vnitřní pravidla, která stanoví zvláštní omezení pro zasvěcené osoby. Tato zvláštní omezení mohou zahrnovat kterékoli z následujících omezení nebo jejich kombinaci:

a)

zákaz určitých finančních transakcí;

b)

požadavek předchozího povolení pro určité finanční transakce;

c)

požadavek na předběžné nebo následné oznámení určitých finančních transakcí, a/nebo;

d)

období embarga pro určité finanční transakce.

4.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány mohou rozhodnout, že tato zvláštní omezení uplatní i vůči zaměstnancům, kteří nejsou zasvěcenými osobami.

5.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány zajistí, že jejich seznamy kritických soukromých finančních transakcí lze v krátké době upravit tak, aby zohlednily rozhodnutí Rady guvernérů.

6.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány stanoví ve svých vnitřních pravidlech podmínky a záruky, za nichž se zvláštní omezení vymezená v tomto článku nevztahují na členy orgánů a zaměstnance, kteří svěří správu svých soukromých finančních transakcí nezávislé třetí osobě na základě písemné smlouvy o správě aktiv.

KAPITOLA III

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE PŘEDCHÁZENÍ STŘETU ZÁJMŮ

Článek 9

Střet zájmů

1.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány zavedou mechanismy, které zabrání situaci, kdy je v případě potenciálního zaměstnance dán střet zájmů vyplývající z předchozí profesní činnosti nebo osobních vztahů.

2.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány přijmou vnitřní pravidla, která požadují, aby se členové jejich orgánů a jejich zaměstnanci během svého zaměstnání vyhnuli jakékoli situaci, která by mohla vést ke střetu zájmů, a aby tyto situace oznámili. ECB a vnitrostátní příslušné orgány zajistí, aby v případě oznámení střetu zájmů byla k dispozici přiměřená opatření k zamezení takového střetu, včetně zproštění povinností v dané záležitosti.

3.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány zavedou mechanismy za účelem posouzení a předcházení možných střetů zájmů vyplývajících z profesní činnosti, kterou členové jejich orgánů a jejich vedoucí zaměstnanci, kteří přímo podléhají výkonné úrovni řízení, vykonávají po skončení pracovního poměru.

4.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány případně zavedou mechanismy za účelem posouzení a předcházení možných střetů zájmů vyplývajících z profesní činnosti, kterou jejich zaměstnanci vykonávají během neplaceného volna.

KAPITOLA IV

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE PŘIJÍMÁNÍ DARŮ A PROJEVŮ POHOSTINNOSTI

Článek 10

Zákaz přijímání výhod

1.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány přijmou vnitřní pravidla, která členům jejich orgánů a jejich zaměstnancům zakazují vyžadovat, dostávat nebo přijímat příslib týkající se přijetí jakékoli výhody v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných osob, která jakkoli souvisí s výkonem jejich služebních povinností.

2.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány mohou ve svých vnitřních pravidlech stanovit výjimky ze zákazu uvedeného v odstavci 1, pokud jde o výhody nabízené centrálními bankami, orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, mezinárodními organizacemi a vládními subjekty nebo pokud jde o výhody obvyklé či zanedbatelné hodnoty nabízené soukromým sektorem, za předpokladu, že výhody poskytované soukromým sektorem nejsou časté a nepocházejí od téhož zdroje. ECB a vnitrostátní příslušné orgány zajistí, aby tyto výjimky neovlivnily nezávislost a nestrannost členů jejich orgánů a jejich zaměstnanců nebo aby takto nemohly být vnímány.

3.   Odchylně od odstavce 2 nelze stanovit výjimky, pokud jde o výhody, které úvěrové instituce nabízejí ECB nebo zaměstnancům vnitrostátních příslušných orgánů během kontrol na místě nebo při provádění auditu, s výjimkou projevů pohostinnosti zanedbatelné hodnoty nabízených v průběhu jednání souvisejícího s pracovní činností.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 11

Nabytí účinku a provádění

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení vnitrostátním příslušným orgánům.

2.   ECB a vnitrostátní příslušné orgány přijmou opatření nezbytná k provedení těchto obecných zásad a dosažení souladu s nimi a použijí je ode dne 18. března 2016. Vnitrostátní příslušné orgány uvědomí ECB o jakýchkoli překážkách provedení těchto obecných zásad a nejpozději do 18. ledna 2016 informují ECB o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.

Článek 12

Podávání zpráv a přezkum

1.   Vnitrostátní příslušné orgány podávají ECB jednou ročně zprávu o provádění těchto obecných zásad.

2.   Rada guvernérů přezkoumá tyto obecné zásady nejméně jednou za tři roky.

Článek 13

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny ECB a vnitrostátním příslušným orgánům.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 12. března 2015.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)   Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.

(2)  Kodex chování členů Rady guvernérů Evropské centrální banky (Úř. věst. C 123, 24.5.2002, s. 9).

(3)  Kodex chování členů Rady dohledu Evropské centrální banky (Úř. věst. C 93, 20.3.2015, s. 2).

(4)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/855 ze dne 12. března 2015, kterými se stanoví zásady etického rámce Eurosystému a zrušují obecné zásady ECB/2002/6 o minimálních standardech pro Evropskou centrální banku a národní centrální banky při provádění operací měnové politiky, provádění devizových operací s devizovými rezervami ECB a správě devizových rezerv ECB (ECB/2015/11) (viz strana 23 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

2.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/35


ROZHODNUTÍ RADY STABILIZACE A PŘIDRUŽENÍ EU–SRBSKO č. 1

ze dne 21. října 2013,

kterým se přijímá její jednací řád [2015/857]

RADA STABILIZACE A PŘIDRUŽENÍ,

s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Srbsko (dále jen „Srbsko“) na straně druhé (dále jen „dohoda“), a zejména na články 119, 120, 122 a 124 uvedené dohody,

vzhledem k tomu, že uvedená dohoda vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předsednictví

Radě stabilizace a přidružení předsedají střídavě po dobu dvanácti měsíců předseda Rady Evropské unie ve složení pro zahraniční záležitosti jménem Evropské unie a jejích členských států a Evropského společenství pro atomovou energii a zástupce vlády Srbska. První období začíná dnem prvního zasedání Rady stabilizace a přidružení a končí dne 31. prosince 2013.

Článek 2

Zasedání

Rada stabilizace a přidružení se schází jednou ročně na ministerské úrovni. Mimořádná zasedání Rady stabilizace a přidružení se mohou konat po dohodě stran na žádost kterékoli ze stran. Každé zasedání Rady stabilizace a přidružení se koná na místě obvyklém pro zasedání Rady Evropské unie a v den dohodnutý oběma stranami, nedohodnou-li se strany jinak. Zasedání Rady stabilizace a přidružení svolávají společně tajemníci Rady stabilizace a přidružení po dohodě s předsedou.

Článek 3

Zastupování

Nemohou-li se členové Rady stabilizace a přidružení zúčastnit zasedání, mohou za sebe poslat zástupce. Přeje-li si být člen takto zastoupen, je povinen sdělit předsedovi jméno svého zástupce, a to před konáním zasedání, na kterém má být takto zastoupen. Zástupce člena Rady stabilizace a přidružení vykonává všechna práva člena, jehož zastupuje.

Článek 4

Delegace

Členové Rady stabilizace a přidružení mohou být doprovázeni úředníky. Předseda musí být před každým zasedáním informován o plánovaném složení delegací každé ze stran. Budou-li na programu jednání záležitosti týkající se Evropské investiční banky, zúčastní se zasedání Rady stabilizace a přidružení jako pozorovatel zástupce této banky. Za účelem získání informací o konkrétních záležitostech může Rada stabilizace a přidružení přizvat k účasti na zasedání nečleny.

Článek 5

Sekretariát

Funkci tajemníků Rady stabilizace a přidružení vykonávají společně úředník generálního sekretariátu Rady Evropské unie a úředník mise Srbska při Evropské unii.

Článek 6

Korespondence

Korespondence určená Radě stabilizace a přidružení se zasílá předsedovi Rady stabilizace a přidružení na adresu generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

Oba tajemníci zajistí zaslání korespondence předsedovi Rady stabilizace a přidružení a podle potřeby její rozeslání ostatním členům Rady stabilizace a přidružení. Rozesílaná korespondence se zasílá generálnímu sekretariátu Komise, stálým zastoupením členských států a misi Srbska při Evropské unii.

Sdělení předsedy Rady stabilizace a přidružení jsou zasílána oběma tajemníky adresátům a podle potřeby rozesílána i dalším členům Rady stabilizace a přidružení, jak je uvedeno v druhém pododstavci.

Článek 7

Veřejnost zasedání

Zasedání Rady stabilizace a přidružení jsou neveřejná, není-li rozhodnuto jinak.

Článek 8

Program zasedání

1.   Předseda připraví pro každé zasedání předběžný program zasedání. Tento program zašlou nejpozději 15 dnů před konáním zasedání tajemníci Rady stabilizace a přidružení adresátům uvedeným v článku 6. Předběžný program zasedání obsahuje body, o jejichž zahrnutí do programu byl předseda požádán nejpozději 21 dnů před konáním zasedání; do předběžného programu však nejsou zahrnuty body, ke kterým tajemníci neobdrží podklady nejpozději v den odeslání programu. Na začátku každého zasedání Rada stabilizace a přidružení schválí program zasedání. Body neuvedené v předběžném programu zasedání mohou být do programu zahrnuty po dohodě obou stran.

2.   S ohledem na okolnosti konkrétního případu, může předseda po dohodě s oběma stranami lhůty uvedené v odstavci 1 zkrátit.

Článek 9

Zápis

Oba tajemníci vypracují z každého zasedání návrh zápisu. Zápis ze zasedání zpravidla pro každý bod programu zasedání obsahuje:

 

dokumenty předložené Radě stabilizace a přidružení,

 

prohlášení, o jejichž zanesení do zápisu požádal člen Rady stabilizace a přidružení,

 

přijatá rozhodnutí, učiněná doporučení, schválená prohlášení a přijaté závěry.

Návrh zápisu se předkládá Radě stabilizace a přidružení ke schválení. Schválený zápis podepíše předseda a oba tajemníci. Zápis se ukládá v archivu generálního sekretariátu Rady Evropské unie, který je depozitářem dokumentů Rady stabilizace a přidružení. Všem adresátům uvedeným v článku 6 bude zaslána ověřená kopie.

Článek 10

Rozhodnutí a doporučení

1.   Rada stabilizace a přidružení přijímá rozhodnutí a činí doporučení po vzájemné dohodě stran. Pokud se na tom strany dohodnou, může Rada stabilizace a přidružení přijímat rozhodnutí nebo činit doporučení v písemném řízení.

2.   Rozhodnutí a doporučení Rady stabilizace a přidružení ve smyslu článku 121 dohody se označují jako „rozhodnutí“ a „doporučení“, dále následuje pořadové číslo, datum jejich přijetí a popis jejich předmětu. Rozhodnutí a doporučení Rady stabilizace a přidružení podepisuje předseda a správnost stvrzují oba tajemníci. Rozhodnutí a doporučení se zasílají všem adresátům uvedeným v článku 6 výše. Každá strana může rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí a doporučení Rady stabilizace a přidružení ve svém příslušném úředním tisku.

Článek 11

Jazyky

Úředními jazyky Rady stabilizace a přidružení jsou úřední jazyky obou stran. Není-li stanoveno jinak, vychází Rada stabilizace a přidružení ve svých rozpravách z podkladů vypracovaných v těchto jazycích.

Článek 12

Výdaje

Evropská unie a Srbsko hradí vlastní výdaje vzniklé v důsledku jejich účasti na zasedáních Rady stabilizace a přidružení, a to jak výdaje na zaměstnance, cestovní výlohy a diety, tak výdaje za poštovné a telekomunikace. Výdaje spojené s tlumočením na zasedáních, překlady a kopírováním dokumentů nese Evropská unie, s výjimkou výdajů spojených s tlumočením a překladem z a do úředního jazyka Srbska, jež nese Srbsko. Ostatní výdaje spojené s organizací zasedání nese strana, jež zasedání pořádá.

Článek 13

Výbor pro stabilizaci a přidružení

1.   Zřizuje se Výbor pro stabilizaci a přidružení, který je Radě stabilizace a přidružení nápomocen při výkonu jejích povinností. Výbor tvoří zástupci Rady Evropské unie a zástupci Evropské komise na jedné straně a zástupci vlády Srbska na straně druhé, obvykle na úrovni vyšších státních úředníků.

2.   Výbor pro stabilizaci a přidružení připravuje zasedání a rozpravy Rady stabilizace a přidružení a případně i provádí rozhodnutí Rady stabilizace a přidružení; obecně pak zajišťuje kontinuitu vztahů v rámci přidružení a řádné fungování dohody o stabilizaci a přidružení. Zabývá se všemi záležitostmi, které mu postoupí Rada stabilizace a přidružení, jakož i jakýmikoliv dalšími otázkami, které mohou vyvstat během každodenního provádění dohody o stabilizaci a přidružení. Předkládá Radě stabilizace a přidružení všechny návrhy rozhodnutí či doporučení ke schválení.

3.   V případech, kdy dohoda o stabilizaci a přidružení stanoví povinnost nebo možnost konzultací, mohou se takové konzultace konat v rámci Výboru pro stabilizaci a přidružení. Po dohodě obou stran mohou konzultace pokračovat i v rámci Rady stabilizace a přidružení.

4.   Jednací řád Výboru pro stabilizaci a přidružení je obsažen v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 14

Smíšený poradní výbor složený ze zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru a sociálních partnerů Srbska a dalších organizací občanské společnosti

1.   Zřizuje se smíšený poradní výbor složený ze zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru a sociálních partnerů Srbska a dalších organizací občanské společnosti, který je pověřen úkolem pomáhat Radě stabilizace a přidružení při podpoře dialogu a spolupráce mezi sociálními partnery a dalšími organizacemi občanské společnosti v Evropské unii a v Srbsku. Tento dialog a spolupráce zahrnují všechny příslušné aspekty vztahů mezi Evropskou unií a Srbskem, které mohou vyplynout v souvislosti s prováděním dohody o stabilizaci a přidružení. Tento dialog a spolupráce se zaměří především na:

a)

přípravu srbských sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti na činnosti v rámci budoucího členství v Evropské unii;

b)

přípravu srbských sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti na jejich účast na práci Evropského hospodářského a sociálního výboru po přistoupení Srbska;

c)

výměnu informací o otázkách společného zájmu, zejména o dosavadním vývoji procesu přistoupení a přípravě srbských sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti na tento proces;

d)

prosazování výměny zkušeností, osvědčených postupů a strukturovaného dialogu mezi: a) srbskými sociálními partnery a dalšími organizacemi občanské společnosti a b) sociálními partnery a dalšími organizacemi občanské společnosti členských států, mimo jiné budováním sítí v konkrétních oblastech, v nichž by mohly přímé kontakty a spolupráce představovat nejúčinnější způsob řešení jednotlivých problémů;

e)

projednání jakýchkoli dalších relevantních záležitostí navržených jednou ze stran, jež mohou vyvstat v souvislosti s prováděním dohody o stabilizaci a přidružení a v rámci předvstupní strategie.

2.   Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 se skládá z devíti zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru a z devíti zástupců sociálních partnerů Srbska a dalších organizací občanské společnosti. Smíšený poradní výbor může k účasti přizvat pozorovatele.

3.   Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 provádí své úkoly na základě konzultace s Radou stabilizace a přidružení nebo z vlastního podnětu, pokud jde o podporu dialogu mezi hospodářskými a sociálními skupinami.

4.   Členové jsou vybíráni tak, aby smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 co nejvěrněji odrážel zájmy různých sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti jak v Evropské unii, tak v Srbsku. Oficiální jmenování srbských členů provede vláda Srbska na návrh sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti. Tyto návrhy musí být učiněny na základě souhrnných a transparentních postupů výběru mezi sociálními partnery a dalšími organizacemi občanské společnosti.

5.   Smíšenému poradnímu výboru uvedenému v odstavci 1 předsedají společně člen Evropského hospodářského a sociálního výboru a zástupce sociálních partnerů Srbska a dalších organizací občanské společnosti.

6.   Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 přijme svůj jednací řád.

7.   Evropský hospodářský a sociální výbor na jedné straně a srbská vláda na straně druhé hradí vlastní náklady vzniklé z důvodu účasti jejich delegátů na zasedáních smíšeného poradního výboru a jeho pracovních skupin, pokud jde o mzdové náklady, cestovní výlohy a diety.

8.   Podrobnosti týkající se nákladů na tlumočení a překlady stanoví jednací řád smíšeného poradního výboru uvedeného v odstavci 1. Ostatní výlohy spojené s vlastní organizací zasedání nese strana, jež zasedání pořádá.

Článek 15

Smíšený poradní výbor složený ze zástupců Výboru regionů Evropské unie a srbských místních a regionálních orgánů

1.   Zřizuje se smíšený poradní výbor složený ze zástupců Výboru regionů Evropské unie a srbských místních a regionálních orgánů, který je pověřen úkolem pomáhat Radě stabilizace a přidružení při podpoře dialogu a spolupráce mezi místními a regionálními orgány v Evropské unii a Srbsku. Tento dialog a spolupráce se zaměří především na:

a)

přípravu místních a regionálních orgánů v Srbsku na činnosti v rámci budoucího členství v Evropské unii;

b)

přípravu místních a regionálních orgánů v Srbsku na jejich účast na práci Výboru regionů po přistoupení Srbska;

c)

výměnu informací o stávajících otázkách společného zájmu, zejména o dosavadním vývoji týkajícím se procesu přistoupení a oblastí politiky, ve kterých má Výbor regionů být podle Smluv konzultován, jakož i příprav místních a regionálních orgánů v Srbsku na tyto politiky;

d)

prosazování vícestranného strukturovaného dialogu mezi a) srbskými místními a regionálními orgány a b) místními a regionálními orgány členských států, mimo jiné budováním sítí v konkrétních oblastech, v nichž by přímé kontakty a spolupráce mezi srbskými místními a regionálními orgány a místními a regionálními orgány členských států mohly představovat nejúčinnější způsob řešení jednotlivých témat společného zájmu;

e)

zajištění pravidelné výměny informací o interregionální spolupráci mezi místními a regionálními orgány v Srbsku a místními a regionálními orgány členských států;

f)

podporu výměny zkušeností a znalostí v oblastech politiky, ve kterých má být Výbor regionů podle Smlouvy o fungování Evropské unie konzultován, mezi a) srbskými místními a regionálními orgány a b) místními a regionálními orgány členských států, zejména výměny know-how a technik týkajících se přípravy plánů nebo strategií místního a regionálního rozvoje a nejúčinnějšího využívání předvstupních a strukturálních fondů;

g)

pomoc místním a regionálním orgánům v Srbsku prostřednictvím výměny informací o praktickém provádění zásady subsidiarity ve všech oblastech života na místní i regionální úrovni;

h)

projednání jakýchkoli dalších relevantních záležitostí navržených jednou ze stran, jež mohou vyvstat v souvislosti s prováděním dohody o stabilizaci a přidružení a v rámci předvstupní strategie.

2.   Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 se skládá ze sedmi zástupců Výboru regionů na jedné straně a sedmi volených zástupců místních a regionálních orgánů Srbska na straně druhé. Jmenován je i stejný počet náhradníků.

3.   Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 provádí své činnosti na základě konzultace s Radou stabilizace a přidružení nebo z vlastního podnětu, pokud jde o podporu dialogu mezi místními a regionálními orgány.

4.   Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 může Radě stabilizace a přidružení činit doporučení.

5.   Členové jsou vybíráni tak, aby smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 co nejvěrněji odrážel různé úrovně místních a regionálních orgánů jak v Evropské unii, tak v Srbsku. Oficiální jmenování srbských členů provede vláda Srbska na návrh organizací zastupujících místní a regionální orgány Srbska. Tyto návrhy musí být učiněny na základě souhrnných a transparentních postupů výběru mezi představiteli, kteří byli zvoleni na místní nebo regionální úrovni.

6.   Smíšený poradní výbor uvedený v odstavci 1 přijme svůj jednací řád.

7.   Smíšenému poradnímu výboru uvedenému v odstavci 1 předsedají společně člen Výboru regionů a zástupce místních a regionálních orgánů v Srbsku.

8.   Výbor regionů na jedné straně a srbská vláda na straně druhé hradí vlastní náklady vzniklé z důvodu účasti jejich delegátů a podpůrného personálu na zasedáních smíšeného poradního výboru uvedeného v odstavci 1, zejména pokud jde o cestovní výlohy a diety.

9.   Podrobnosti týkající se nákladů na tlumočení a překlady stanoví jednací řád smíšeného poradního výboru uvedeného v odstavci 1. Ostatní výlohy spojené s vlastní organizací zasedání nese strana, jež zasedání pořádá.

V Lucemburku dne 21. října 2013.

Za Výbor pro stabilizaci a přidružení

předsedkyně

C. ASHTON


PŘÍLOHA

JEDNACÍ ŘÁD VÝBORU PRO STABILIZACI A PŘIDRUŽENÍ

Článek 1

Předsednictví

Výboru pro stabilizaci a přidružení předsedají střídavě po dobu dvanácti měsíců zástupce Evropské komise jménem Evropské unie a jejích členských států a Evropského společenství pro atomovou energii a zástupce vlády Srbska. První období začíná dnem prvního zasedání Rady stabilizace a přidružení a končí dne 31. prosince 2013.

Článek 2

Zasedání

Zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení se konají podle potřeby, se souhlasem obou stran. Každé zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení se koná v čase a místě dohodnutém oběma stranami. Zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení svolává předseda tohoto výboru.

Článek 3

Delegace

Předseda musí být před každým zasedáním informován o plánovaném složení delegací každé ze stran.

Článek 4

Sekretariát

Funkci tajemníků Výboru pro stabilizaci a přidružení zastávají společně jeden úředník Evropské komise a jeden úředník vlády Srbska. Všechna sdělení předsedy nebo předsedovi Výboru pro stabilizaci a přidružení v rámci tohoto rozhodnutí se zasílají tajemníkům Výboru pro stabilizaci a přidružení a tajemníkům a předsedovi Rady stabilizace a přidružení.

Článek 5

Veřejnost zasedání

Zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení jsou neveřejná, není-li rozhodnuto jinak.

Článek 6

Program zasedání

1.   Předseda připraví pro každé zasedání předběžný program zasedání. Tento program zašlou nejpozději patnáct dnů před konáním zasedání tajemníci Výboru pro stabilizaci a přidružení adresátům uvedeným v článku 4. Předběžný program zasedání obsahuje body, o jejichž zahrnutí do programu byl předseda požádán nejpozději 21 dnů před konáním zasedání; do předběžného programu však nejsou zahrnuty body, ke kterým tajemníci neobdrží podklady nejpozději v den odeslání programu. Za účelem získání informací o konkrétních záležitostech může Výbor pro stabilizaci a přidružení přizvat k účasti na zasedání odborníky. Na počátku každého zasedání Výbor pro stabilizaci a přidružení schválí program zasedání. Body neuvedené v předběžném programu zasedání mohou být do programu zahrnuty po dohodě obou stran.

2.   S ohledem na okolnosti konkrétního případu, může předseda po dohodě s oběma stranami lhůty uvedené v odstavci 1 zkrátit.

Článek 7

Zápis

Z každého zasedání se pořizuje zápis, který vychází se shrnutí závěrů Výboru pro stabilizaci a přidružení vypracovaného předsedou. Zápis po schválení Výborem pro stabilizaci a přidružení podepisuje předseda a tajemníci a ukládá se u každé ze smluvních stran. Jedno vyhotovení zápisu se zašle adresátům uvedeným v článku 4.

Článek 8

Rozhodnutí a doporučení

V jednotlivých případech, kdy Rada stabilizace a přidružení zmocní Výbor pro stabilizaci a přidružení přijímat v souladu s článkem 122 dohody o stabilizaci a přidružení rozhodnutí anebo doporučení, označí se tyto akty jako „rozhodnutí“ a „doporučení“, dále následuje pořadové číslo, datum jejich přijetí a popis jejich předmětu. Rozhodnutí a doporučení se přijímají po vzájemné dohodě stran. Pokud se na tom strany dohodnou, může Výbor pro stabilizaci a přidružení přijímat rozhodnutí nebo činit doporučení v písemném řízení. Rozhodnutí a doporučení Výboru pro stabilizaci a přidružení podepisuje předseda a správnost stvrzují oba tajemníci a zasílají se adresátům uvedeným v článku 4. Každá strana může rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí a doporučení Výboru pro stabilizaci a přidružení ve svém příslušném úředním tisku.

Článek 9

Výdaje

Evropská unie a Srbsko hradí vlastní výdaje vzniklé v důsledku jejich účasti na zasedáních Výboru pro stabilizaci a přidružení, a to jak výdaje na zaměstnance, cestovní výlohy a diety, tak výdaje za poštovné a telekomunikace. Výdaje spojené s tlumočením na zasedáních, překlady a kopírováním dokumentů nese Evropská unie, s výjimkou výdajů spojených s tlumočením a překladem z a do úředního jazyka Srbska, jež nese Srbsko. Ostatní výdaje spojené s organizací zasedání nese strana, jež zasedání pořádá.

Článek 10

Podvýbory a zvláštní skupiny

Výbor pro stabilizaci a přidružení může vytvářet podvýbory nebo zvláštní skupiny, které pracují pod kontrolou Výboru pro stabilizaci a přidružení, jemuž po každém svém zasedání podávají zprávy. Výbor pro stabilizaci a přidružení může rozhodnout o zrušení jakýchkoli stávajících podvýborů nebo skupin, stanovit nebo změnit jejich mandát nebo založit další podvýbory nebo skupiny, jež mu budou nápomocny při výkonu jeho povinností. Tyto podvýbory a skupiny nemají žádné rozhodovací pravomoci.