ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 111

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 58
30. dubna 2015


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2015/674 ze dne 20. dubna 2015 o přijetí pozměněné dohody o vytvoření Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři jménem Evropské unie

1

 

 

Pozměněná dohoda o vytvoření Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři

3

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/675 ze dne 26. února 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 673/2005 o stanovení dodatečných cel na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických

16

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/676 ze dne 23. dubna 2015 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

18

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/677 ze dne 23. dubna 2015 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

21

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/678 ze dne 29. dubna 2015, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011, pokud jde o spouštěcí hodnoty pro dodatečná cla na rajčata, okurky salátové, stolní hrozny, meruňky, třešně, s výjimkou višní, broskve včetně nektarinek a švestky

24

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/679 ze dne 29. dubna 2015, kterým se pozastavuje podávání žádostí o podporu soukromého skladování vepřového masa stanovenou v prováděcím nařízení (EU) 2015/360

27

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/680 ze dne 29. dubna 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

28

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/681 ze dne 29. dubna 2015 o zveřejnění odkazů na normu EN ISO 4210, části 1–9, pro městská a trekkingová jízdní kola, horská jízdní kola a závodní jízdní kola a normu EN ISO 8098 pro kola pro mladší děti v Úředním věstníku Evropské unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ( 1 )

30

 

 

DOPORUČENÍ

 

*

Doporučení Komise (EU) 2015/682 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování přítomnosti perchlorátu v potravinách ( 1 )

32

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

30.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/1


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/674

ze dne 20. dubna 2015

o přijetí pozměněné dohody o vytvoření Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři jménem Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o vytvoření Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) (dále jen „dohoda“) byla dojednána a schválena na pátém zasedání konference Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 1949 a vstoupila v platnost dne 20. února 1952.

(2)

Evropské společenství se stalo členem GFCM coby smluvní strana dohody na základě přijetí rozhodnutí Rady 98/416/ES (1).

(3)

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 nahradila Evropská unie Evropské společenství a stala se jeho právní nástupkyní.

(4)

Dne 15. listopadu 2013 zmocnila Rada Komisi, aby jménem Unie jednala o změnách dohody v záležitostech, které spadají do pravomoci Unie.

(5)

Jednání byla vedena členskými státy a Komisí podle jejich příslušných oblastí pravomocí v souladu s jejich mandátem a v úzké spolupráci mezi nimi.

(6)

Jednání byla úspěšně uzavřena na zasedání GFCM ve dnech 19. až 24. května 2014. Na tomto zasedání GFCM schválila znění pozměněné dohody.

(7)

Účelem změny je modernizace dohody a posílení její role při zachování rybolovných zdrojů v oblasti její působnosti.

(8)

Cíle, obecné zásady a funkce GFCM byly přezkoumány a rozšířeny tak, aby se zajistilo dlouhodobé zachování a udržitelné využívání živých mořských zdrojů a jejich životního prostředí.

(9)

Tato pozměněná dohoda je v souladu se zásadami společné rybářské politiky Unie. Je proto v zájmu Unie pozměněnou dohodu přijmout,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pozměněná dohoda, kterou se zřizuje Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři, se schvaluje jménem Unie.

Znění pozměněné dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady jmenuje osobu zmocněnou oznámit jménem Unie organizaci FAO, že Evropská unie tuto pozměněnou dohodu přijala. (2)

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 20. dubna 2015.

Za Radu

předseda

J. DŪKLAVS


(1)  Rozhodnutí Rady 98/416/ES ze dne 16. června 1998 o přistoupení Evropského společenství ke Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (Úř. věst. L 190, 4.7.1998, s. 34).

(2)  Den vstupu pozměněné dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.


30.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/3


POZMĚNĚNÁ DOHODA

o vytvoření Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři

Smluvní strany,

PŘIPOMÍNAJÍCE mezinárodní právo, jak vyplývá z příslušných ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982,

ODVOLÁVAJÍCE SE na Dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. prosince 1995, Dohodu k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři ze dne 24. listopadu 1993, jakož i na další příslušné mezinárodní nástroje týkající se ochrany a řízení živých mořských zdrojů,

PŘIHLÍŽEJÍCE KE kodexu chování pro odpovědný rybolov přijatému na dvacátém osmém zasedání konference Organizace OSN pro výživu a zemědělství dne 31. října 1995 a souvisejícím nástrojům přijatým na konferenci Organizace OSN pro výživu a zemědělství,

MAJÍCE SPOLEČNÝ ZÁJEM na rozvoji a náležitém využití živých vodních zdrojů ve Středozemním moři a v Černém moři (dále jen „oblast použití“),

UZNÁVAJÍCE zvláštnosti různých subregionů v oblasti použití,

ODHODLÁNY zajistit dlouhodobé zachování a udržitelné využívání živých mořských zdrojů a mořských ekosystémů v oblasti použití,

UZNÁVAJÍCE hospodářské, sociální a nutriční přínosy vyplývající z udržitelného využívání živých mořských zdrojů v oblasti použití,

UZNÁVAJÍCE DÁLE, že státy mají podle ustanovení mezinárodního práva spolupracovat při zachování a řízení živých mořských zdrojů a při ochraně svých ekosystémů,

POTVRZUJÍCE, že odpovědně spravovaná akvakultura snižuje stres živých mořských zdrojů a hraje významnou roli v propagaci a lepším využívání vodních živých zdrojů, včetně zajištění potravin,

VĚDOMY si nutnosti bránit nepříznivým důsledkům na mořské prostředí, uchovat biologickou rozmanitost a omezit nebezpečí dlouhodobých nebo nevratných důsledků využívání živých mořských zdrojů na minimum,

S VĚDOMÍM TOHO, že účinné zachování a řízení se musí zakládat na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a na uplatnění přístupu předběžné opatrnosti,

UVĚDOMUJÍCE SI důležitost pobřežních rybářských komunit a potřebu zapojit rybáře a příslušné profesní organizace a organizace občanské společnosti do rozhodovacích procesů;

ODHODLÁNY účinně spolupracovat a přijímat opatření k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu,

UZNÁVAJÍCE zvláštní požadavky rozvojových států na pomoc, aby se mohly účinně podílet na ochraně, řízení a chovu živých mořských zdrojů,

PŘESVĚDČENY, že ochrana a udržitelné využívání živých mořských zdrojů v oblasti použití a ochrana mořských ekosystémů, v nichž se tyto zdroje vyskytují, hrají významnou roli při modrém růstu a udržitelném rozvoji,

UZNÁVAJÍCE potřebu vytvořit pro tyto účely v rámci Organizace OSN pro výživu a zemědělství podle článku XIV jejích stanov Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM),

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

(Definice)

Pro účely této dohody se rozumí:

a)

„úmluvou z roku 1982“ Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982;

b)

„dohodou z roku 1995“ Dohoda o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. prosince 1995;

c)

„akvakulturou“ chov vodních živých zdrojů;

d)

„smluvní stranou“ stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci tvořící komisi podle článku 4;

e)

„spolupracující nesmluvní stranou“ člen nebo přidružený člen organizace, jakož i státy, které členy organizace nejsou, avšak jsou členy Organizace spojených národů nebo jakékoliv její specializované agentury, které nejsou formálně přidruženy jako smluvní strana komise a která se řídí opatřeními uvedenými v čl. 8 písm. b);

f)

„rybolovem“ hledání, pokládání návnad, zjištění stanoviště, lov, odlov nebo výlov živých mořských zdrojů či jakákoli činnost, o níž lze odůvodněně předpokládat, že povede k pokládání návnad, zjištění stanoviště, lovu, odlovu nebo výlovu živých mořských zdrojů;

g)

„rybolovnou kapacitou“ maximální množství ryb, které může být uloveno v rámci jednoho druhu rybolovu nebo v rámci jedné rybářské jednotky (např. rybář, společenství, plavidlo nebo loďstvo) za určité období (např. sezóna, rok), s ohledem na biomasu a věkovou strukturu rybí populace a současný stav technologie při neexistenci regulovaných omezení odlovu při úplném využití všech dostupných prostředků;

h)

„intenzitou rybolovu“ počet rybolovných zařízení určitého druhu používaných v lovištích po danou časovou jednotku (např. počet hodin používání vlečných sítí za den, počet háků použitých za den nebo počet zátahů pobřežních nevodů za den). Pokud jsou použita dvě nebo více lovných zařízení, musí být příslušná intenzita upravena na určitý standardní typ a následně připočtena;

i)

„činnostmi spojenými s rybolovem“ jakákoli činnost na podporu nebo na přípravu rybolovu, včetně vykládky, balení, zpracování, překládky nebo přepravy ryb, jakož i zajištění pracovních sil, paliva, zařízení a jiných dodávek;

j)

„nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem“ činnosti uvedené v odstavci 3 Mezinárodního akčního plánu pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, který přijala FAO v roce 2001;

k)

„maximálním udržitelným výnosem“ nejvyšší teoretický vyvážený výnos, který je možné nepřetržitě (v průměru) odebírat z populace za stávajících (průměrných) environmentálních podmínek, aniž by byl významně narušen proces reprodukce;

l)

„stěhovavými rybími populacemi“ populace, které se nacházejí ve výlučných ekonomických zónách a v oblastech mimo tyto zóny a v oblastech, které s těmito zónami sousedí;

m)

„plavidlem“ jakékoli plavidlo, člun nebo jiný typ lodi, které je používáno, vybaveno či zamýšleno k rybolovu nebo činnostem spojeným s rybolovem.

Článek 2

(Cíl)

1.   Smluvní strany tímto v rámci Organizace OSN pro výživu a zemědělství (dále jen „organizace“) zřizují komisi s názvem Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (dále jen „komise“), která bude pověřena vykonáváním funkcí a plněním povinností stanovených v této dohodě.

2.   Cílem této dohody je zajistit na biologické, sociální, ekonomické a environmentální úrovni zachování a udržitelné využívání živých mořských zdrojů, jakož i udržitelný rozvoj akvakultury v oblasti použití.

3.   Sídlem komise je Řím (Itálie).

Článek 3

(Oblast použití)

1.   Zeměpisná oblast použití této dohody zahrnuje všechny mořské vody Středozemního a Černého moře.

2.   Žádné ustanovení této dohody ani opatření nebo činnosti při jejím provádění nepředstavují uznání nároků nebo postojů kterékoli smluvní strany této dohody, pokud jde o právní status a rozlohu vod a území, které si takové smluvní strany nárokují.

Článek 4

(Členství)

1.   Členy komise se mohou stát členové a přidružení členové organizace, jakož i státy, které členy organizace nejsou, avšak jsou členy OSN a jakékoliv její specializované agentury,

a)

které jsou:

i)

pobřežními státy nebo přidruženými členy nacházejícími se zcela nebo zčásti v oblasti použití;

ii)

státy nebo přidruženými členy, jejichž plavidla loví nebo hodlají lovit v oblasti použití ty populace, na něž se vztahuje tato dohoda, nebo

iii)

regionálními organizacemi pro hospodářskou integraci, jejichž členem je jakýkoliv stát uvedený v bodu i) nebo ii) a na které tento stát přenesl pravomoci týkající se záležitostí, které spadají do oblasti působnosti této dohody,

b)

a které přijaly tuto dohodu v souladu s ustanoveními článku 23 níže.

2.   Pro účely této dohody se formulací „jejichž plavidla“ ve vztahu k regionální organizaci pro hospodářskou integraci, která je smluvní stranou, rozumí plavidla členského státu této regionální organizace pro hospodářskou integraci, která je smluvní stranou.

Článek 5

(Obecné zásady)

Komise při plnění cílů této dohody:

a)

přijímá doporučení týkající se opatření pro zachování a řízení, jejichž cílem je zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovných činností, aby byly zachovány živé mořské zdroje, hospodářská a sociální životaschopnost rybolovu a akvakultura; při přijímání těchto doporučení komise věnuje zvláštní pozornost opatřením pro zabránění nadměrnému rybolovu a minimalizaci výmětů. Komise věnuje zvláštní pozornost též potenciálnímu dopadu na drobný rybolov a místní komunity;

b)

v souladu s čl. 8 písm. b) formuluje vhodná opatření založená na nejlepších dostupných vědeckých doporučeních, přičemž zohlední příslušné ekologické, hospodářské a společenské faktory;

c)

uplatňuje přístup předběžné opatrnosti v souladu s dohodou z roku 1995 a kodex chování pro odpovědný rybolov přijatý Organizací pro výživu a zemědělství;

d)

považuje akvakulturu, včetně rybolovu založeného na akvakultuře, za prostředek na podporu diverzifikace příjmu a stravy, a tím zajišťuje odpovědné využívání živých mořských zdrojů, zachování genetické rozmanitosti a minimalizuje nepříznivé dopady na životní prostředí a místní komunity;

e)

podle potřeby podporuje subregionální přístup k řízení rybolovu a rozvoji akvakultury za účelem lepšího řešení specifik Středozemního a Černého moře;

f)

přijímá vhodná opatření k zajištění souladu se svými doporučeními za účelem odrazení od nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a jeho vymýcení;

g)

podporuje transparentnost ve svém procesu rozhodování a v ostatních činnostech; a

h)

vykonává všechny ostatní činnosti, které se jeví nezbytné, aby komise dosáhla výše definovaných cílů.

Článek 6

(Komise)

1.   Každá smluvní strana je na zasedáních komise zastoupena jedním delegátem, který může být doprovázen náhradníkem, odborníky a poradci. Účast na zasedáních komise neopravňuje náhradníky, odborníky ani poradce k hlasování, kromě případů, kdy náhradník zastupuje delegáta v době jeho nepřítomnosti.

2.   S výhradou odstavce 3 náleží každé smluvní straně jeden hlas. Pokud tato dohoda nestanoví jinak, jsou rozhodnutí komise přijímána většinou odevzdaných hlasů. Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna většina členů.

3.   Regionální organizace pro hospodářskou integraci, která je smluvní stranou komise, může na každém zasedání komise nebo některého jejího pomocného orgánu využít počet hlasů rovnající se počtu jejích členských států, které mají právo na těchto zasedáních hlasovat.

4.   Regionální organizace pro hospodářskou integraci, která je smluvní stranou komise, uplatňuje práva spojená s členstvím střídavě se svými členskými státy, které jsou smluvními stranami komise, podle oblastí jejich příslušné působnosti. Pokaždé, když regionální organizace pro hospodářskou integraci, která je smluvní stranou komise, uplatní své právo hlasovat, její členské státy své právo neuplatní, a naopak.

5.   Každá smluvní strana komise může regionální organizaci pro hospodářskou integraci, která je smluvní stranou komise, nebo její členské státy, které jsou smluvními stranami komise, požádat, aby uvedly, kdo ze smluvních stran regionální organizace pro hospodářskou integraci nebo z jejích členských států má pravomoc řešit danou záležitost. Regionální organizace pro hospodářskou integraci nebo její příslušné členské státy žádosti vyhoví a tyto údaje poskytnou.

6.   Před každým zasedáním komise nebo jejího pomocného orgánu upřesní regionální organizace pro hospodářskou integraci, která je smluvní stranou komise, nebo její členské státy, jež jsou smluvní stranou komise, kdo z regionální organizace pro hospodářskou integraci nebo z jejích členských států má pravomoc řešit veškeré dané záležitosti a kdo má právo o daném bodu pořadu jednání hlasovat. Tento odstavec nebrání regionální organizaci pro hospodářskou integraci, která je smluvní stranou komise, nebo jejím členským státům, které jsou smluvními stranami komise, aby pro účely tohoto odstavce učinily jediné prohlášení, které zůstane platné pro záležitosti a body pořadu jednání, které budou přezkoumány na všech následných zasedáních, až na výjimky nebo změny, které bude možno před některým z těchto zasedání upřesnit.

7.   Pokud se bod pořadu jednání týká záležitostí, u nichž byla pravomoc přenesena na regionální organizaci pro hospodářskou integraci a které zároveň spadají do působnosti členských států, mohou se jednání zúčastnit regionální organizace pro hospodářskou integraci i její členské státy. V takovém případě se při přijímání rozhodnutí na zasedání zohlední pouze příspěvek té smluvní strany, která má právo hlasovat.

8.   Při určování usnášeníschopnosti na zasedáních komise se delegace regionální organizace pro hospodářskou integraci, která je smluvní stranou komise, zohlední pouze tehdy, má-li právo hlasovat o záležitosti, v jejímž případě má být komise usnášeníschopná.

9.   Na četnost, trvání a harmonogram zasedání a jiných schůzek a činností konaných pod záštitou komise se vztahuje zásada nákladové efektivity.

Článek 7

(Předsednictvo)

Komise volí dvoutřetinovou většinou svého předsedu a dva místopředsedy. Tyto tři osoby tvoří předsednictvo komise, které vykonává svoji činnost v souladu s pravomocemi vymezenými v jednacím řádu.

Článek 8

(Funkce Komise)

Komise v souladu se svými cíli a obecnými zásadami vykonává tyto funkce:

a)

pravidelně přezkoumává a posuzuje stav živých mořských zdrojů;

b)

v souladu s ustanoveními článku 13 vypracovává a doporučuje náležitá opatření, včetně opatření pro:

i)

zachování a řízení živých mořských zdrojů vyskytujících se v oblasti použití;

ii)

minimalizaci dopadu rybolovných činností na živé mořské zdroje a jejich ekosystém;

iii)

přijetí víceletých plánů řízení založených na ekosystémovém přístupu k rybolovu, které se vztahují na příslušné subregiony, za účelem zajištění zachování populací nad úroveň umožňující maximální udržitelný výnos, a které jsou v souladu s opatřeními přijatými již na úrovni jednotlivých států;

iv)

určení oblastí s omezením rybolovu na ochranu citlivých mořských ekosystémů (včetně, avšak nikoli výlučně oblastí, kde dochází k líhnutí ryb, a trdlišť) k podobným opatřením, která již mohou být zahrnuta do plánů řízení, nebo jako jejich doplněk;

v)

zajištění, pokud možno v elektronické podobě, shromažďování, předkládání, ověřování, uchovávání a šíření údajů a informací v souladu s příslušnými zásadami a požadavky na důvěrnost údajů;

vi)

přijetí opatření pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, včetně mechanismu pro účinné sledování, kontrolu a dohled;

vii)

řešení situací nedodržení předpisů, včetně prostřednictvím vhodného systému opatření. Komise vymezí tento systém opatření a způsob jejich provádění ve svém jednacím řádu;

c)

podporuje udržitelný rozvoj akvakultury;

d)

pravidelně přezkoumává sociálně ekonomické aspekty rybářského průmyslu, včetně shromažďování a vyhodnocování ekonomických a jiných údajů a informací, které jsou pro práci komise relevantní;

e)

podporuje rozvoj institucionálních kapacit a lidských zdrojů, zejména prostřednictvím vzdělávání, výcviku a odborné přípravy v oblastech příslušnosti komise;

f)

posiluje komunikaci a konzultace s občanskou společností, které se akvakultura a rybolov týkají;

g)

podněcuje, doporučuje, koordinuje a organizuje výzkumné a vývojové činnosti, včetně projektů spolupráce, v oblastech rybolovu a ochrany živých mořských zdrojů;

h)

přijímá a pozměňuje dvoutřetinovou většinou svých členů svůj jednací řád a finanční nařízení a jiná interní správní nařízení, která by mohla být potřebná pro výkon jejích funkcí;

i)

schvaluje svůj rozpočet a pracovní program a vykonává jakékoli další funkce, které mohou být potřebné pro dosažení cíle této dohody.

Článek 9

(Pomocné orgány Komise)

1.   Komise může v případě potřeby vytvářet dočasné, zvláštní nebo stálé pomocné orgány a pověřovat je zkoumáním otázek spojených s cíli, které komise sleduje, a vypracováváním příslušných zpráv a může rovněž vytvářet pracovní skupiny a pověřovat je zkoumáním zvláštních technických problémů a vydáváním doporučení. Mandát vytvořených pomocných orgánů je stanoven v jednacím řádu, přičemž je zohledněna potřeba subregionálního přístupu. Komise může též vytvořit zvláštní mechanismus pro oblast Černého moře, který bude usilovat o zajištění plného zapojení všech států podél Dunaje do rozhodování týkajících se řízení rybolovu, a to v souladu s jejich postavením v komisi.

2.   Předseda komise svolává pomocné orgány a pracovní skupiny uvedené v odstavci 1 tohoto článku ve dnech a na místa, která podle potřeby určuje předseda ve spolupráci s generálním ředitelem organizace.

3.   Vytvoření pomocných orgánů a pracovních skupin komise uvedených v odstavci 1 výše závisí na dostupnosti nezbytných finančních zdrojů, přičemž si Komise před přijetím rozhodnutí týkajícího se výdajů musí vyžádat od výkonného tajemníka zprávu o správních a finančních důsledcích.

4.   Každá smluvní strana má právo jmenovat do pomocného orgánu a pracovních skupin jednoho zástupce, kterého mohou na zasedáních doprovázet náhradníci, odborníci a poradci.

5.   Smluvní strany poskytnou dostupné informace, které jsou relevantní pro fungování každého pomocného orgánu a pracovní skupiny takovým způsobem, aby jim umožnily plnit jejich úkoly.

Článek 10

(Sekretariát)

1.   Sekretariát tvoří výkonný tajemník a zaměstnanci ve službách komise. Výkonný tajemník a zaměstnanci sekretariátu jsou jmenováni v souladu s podmínkami a postupy stanovenými ve správní příručce, služebním řádu a služebním pořádku organizace, které jsou platné všeobecně pro všechny zaměstnance organizace, a řídí se těmito podmínkami a postupy.

2.   Výkonný tajemník komise (dále jen „tajemník“) je jmenován generálním ředitelem se souhlasem komise nebo se souhlasem smluvních stran, dojde-li ke jmenování v období mezi pravidelnými zasedáními komise.

3.   Výkonný tajemník je v souladu s podmínkami stanovenými v jednacím řádu odpovědný za sledování provádění politik a činností komise a podává o tom zprávu komisi. Výkonný tajemník působí případně také jako výkonný tajemník dalších pomocných orgánů zřízených komisí.

Článek 11

(Finanční ustanovení)

1.   Na každém pravidelném zasedání přijme komise svůj samostatný rozpočet na tři roky, který může být každoročně na pravidelných zasedáních přezkoumán. Rozpočet bude přijat na základě shody smluvních stran, nebude-li však navzdory snahám možné na zasedání ke shodě dospět, bude se o dané záležitosti hlasovat a rozpočet se přijme dvoutřetinovou většinou smluvních stran komise.

2.   Každá smluvní strana se zaváže, že bude ročně do samostatného rozpočtu přispívat na základě klíče příspěvků, který na základě shody přijímá a mění komise. Tento klíč je uveden ve finančním nařízení.

3.   Každý nečlen organizace, který se stane smluvní stranou, je povinen uhradit příspěvek stanovený komisí na výdaje vzniklé organizaci v souvislosti s činností komise.

4.   Pokud komise se souhlasem generálního ředitele organizace nerozhodne jinak, jsou příspěvky splatné ve volně směnitelných měnách.

5.   Pro účely související s plněním svých úkolů může komise přijímat dary a jiné formy pomoci od organizací, jednotlivců a z jiných zdrojů. Komise může též přijímat dobrovolné příspěvky na obecné úrovni nebo příspěvky určené na některé ze zvláštních projektů nebo činností komise, které vykonává sekretariát. Dobrovolné příspěvky, dary a jiné formy obdržené pomoci jsou vloženy do svěřenského fondu zřízeného a spravovaného organizací v souladu s finančním nařízením a pravidly organizace.

6.   Smluvní strana, která je v prodlení s placením finančních příspěvků komisi, nemá v komisi hlasovací právo, pokud její nedoplatek dosahuje nebo přesahuje součet příspěvků za předchozí dva kalendářní roky. Komise však může takové smluvní straně povolit hlasovat v případě, že je přesvědčena, že nezaplacení bylo způsobeno okolnostmi nezávislými na vůli smluvní strany, avšak v žádném případě nemůže právo hlasovat prodloužit na více než dva nové kalendářní roky.

Článek 12

(Výdaje)

1.   Výdaje sekretariátu, včetně výdajů na zveřejňování a komunikaci, jakož i výdaje vzniklé předsedovi a místopředsedům komise při výkonu funkcí pro komisi mezi dvěma zasedáními komise, jsou schvalovány a hrazeny z rozpočtu komise.

2.   Výdaje na projekty pro výzkum a vývoj, které podnikají smluvní strany nezávisle na doporučení komise nebo podle něj, jsou schvalovány a hrazeny příslušnými smluvními stranami.

3.   Výdaje na projekty vzniklé v rámci spolupráce týkající se výzkumu a vývoje, jsou schvalovány a hrazeny, nejsou-li dostupné jiné finanční prostředky, jednotlivými smluvními stranami ve formě a v rozsahu, na nichž se vzájemně dohodnou.

4.   Výdaje, které vzniknou odborníkům, kteří byli přizváni k účasti na zasedáních komise a jejích pomocných orgánů v rámci jejich individuální působnosti, hradí komise.

5.   Výdaje komise se hradí z jejího samostatného rozpočtu, s výjimkou výdajů souvisejících se zaměstnanci a zařízením, které může poskytnout organizace. Výdaje, které ponese organizace, se schvalují a hradí v rámci dvouletého rozpočtu připraveného generálním ředitelem a schváleného shromážděním organizace v souladu s finančním nařízením a pravidly organizace.

6.   Výdaje na účast delegátů a jejich náhradníků, odborníků a poradců, kteří se jako zástupci vlád účastní zasedání komise a jejích pomocných orgánů, jakož i výdaje na účast pozorovatelů na zasedáních, nesou příslušné vlády nebo organizace. Vzhledem k tomu, že smluvní strany uznávají zvláštní požadavky rozvojových států v regionu, mohou být výdaje podle článku 17 a v závislosti na dostupnosti finančních zdrojů hrazeny z rozpočtu komise.

Článek 13

(Rozhodování)

1.   Doporučení uvedená v čl. 8 písm. b) se přijímají dvoutřetinovou většinou smluvních stran komise, které se účastní hlasování. Výkonný tajemník sdělí znění těchto doporučení všem smluvním stranám, spolupracujícím nesmluvním stranám a příslušným nesmluvním stranám.

2.   Smluvní strany komise se zavazují, že se budou řídit v souladu s tímto článkem všemi doporučeními přijatými podle čl. 8 písm. b), a to od data určeného komisí, avšak nikoli dříve než před uplynutím lhůty pro předkládání připomínek.

3.   Každá smluvní strana komise může ve lhůtě 120 dnů od data, kdy bylo doporučení oznámeno, k tomuto doporučení předložit připomínky a v tom případě není povinna se jím řídit. Připomínka by měla obsahovat písemné zdůvodnění připomínky a popřípadě návrhy alternativních opatření. Je-li ve lhůtě sto dvaceti dnů předložena připomínka, mohou všechny ostatní smluvní strany rovněž proti tomuto doporučení vystoupit kdykoliv v průběhu dodatečného období o délce šedesáti dnů. Smluvní strana může rovněž svoji připomínku kdykoliv stáhnout a doporučení provést.

4.   Pokud připomínky k doporučení předloží více než třetina smluvních stran komise, ostatní smluvní strany jsou zproštěny povinnosti se tímto doporučením řídit; všechny smluvní strany nebo kterákoli z nich se však mohou dohodnout, že se příslušným doporučením řídit budou.

5.   Výkonný tajemník neprodleně informuje všechny smluvní strany o obdržení nebo stažení jakékoliv připomínky.

6.   Pokud smluvní strany musí přijmout rozhodnutí o naléhavých záležitostech mezi dvěma zasedáními komise, mohou za výjimečných okolností na žádost smluvní strany, kterou určí výkonný tajemník po konzultaci s předsedou, použít jakékoli komunikační prostředky, včetně elektronických komunikačních prostředků, na přijetí rozhodnutí výlučně o procedurálních a správních záležitostech komise, včetně jakýchkoli jiných jejích pomocných orgánů, avšak tato možnost neplatí pro záležitosti týkající se výkladu a přijetí změn dohody nebo jednacího řádu.

Článek 14

(Povinnosti týkající se provádění rozhodnutí smluvními stranami)

1.   Smluvní strany komise se zavazují, že se budou řídit v souladu s ustanoveními tohoto článku všemi doporučeními komise podle čl. 8 písm. b), a to od data určeného komisí, avšak nikoli dříve než před uplynutím lhůty podle článku 14 pro předkládání připomínek.

2.   Každá smluvní strana provede případně přijatá doporučení ve vnitrostátních právních předpisech nebo příslušných právních nástrojích regionální organizace pro hospodářskou integraci. Smluvní strany každý rok podávají komisi zprávu, ve které uvedou, jakým způsobem doporučení vykonaly nebo provedly ve svém vnitrostátním právu, včetně poskytnutí všech relevantních legislativních dokumentů v souvislosti s doporučeními, které komise může požadovat, jakož i informace o monitorování a kontrole jejich rybolovu. Komise použije tyto informace k posouzení, zda jsou doporučení prováděna jednotně.

3.   Každá smluvní strana přijme opatření a spolupracuje, aby zajistila, že jsou plněny její povinnosti jako státu vlajky a státu přístavu v souladu s příslušnými mezinárodními nástroji, k nimž přistoupila, a doporučeními přijatými komisí.

4.   Komise se prostřednictvím postupu vedoucího ke zjištění případů nedodržení předpisů obrací na smluvní strany, které nedodržují doporučení přijatá komisí, s cílem vyřešit situaci nedodržování předpisů.

5.   Komise ve svém jednacím řádu určí vhodná opatření, která může komise přijmout, pokud zjistí, že smluvní strany její doporučení po delší dobu a neoprávněně nedodržují.

Článek 15

(Pozorovatelé)

1.   V souladu s pravidly organizace může komise pozvat pozorovatele z regionálních nebo mezinárodních vládních institucí a regionálních nebo mezinárodních či jiných nevládních organizací, včetně soukromého sektoru, či je na jejich žádost přizvat na zasedání, pokud jsou jejich cíle a zájmy společné s cíli a zájmy komise nebo pokud se jejich činnosti týkají komise nebo jejich pomocných orgánů.

2.   Každý člen nebo přidružený člen organizace, který není smluvní stranou komise, může být na vlastní žádost pozván na zasedání komise a na zasedání jejích pomocných orgánů jako pozorovatel. Pozorovatel může předkládat memoranda a účastnit se rozprav bez práva hlasovat.

Článek 16

(Spolupráce s jinými organizacemi a institucemi)

1.   Komise spolupracuje s ostatními mezinárodními organizacemi a institucemi v otázkách společného zájmu.

2.   Komise usiluje o vhodnou formu konzultací a spolupráce s jinými příslušnými organizacemi a institucemi, včetně uzavírání memorand o porozumění a dohod o partnerství.

Článek 17

(Uznání zvláštních požadavků rozvojových států, které jsou smluvními stranami)

1.   Komise plně uznává zvláštní požadavky rozvojových států, které jsou smluvními stranami této dohody, v souladu s příslušnými ustanoveními dohody z roku 1995.

2.   Smluvní strany mohou spolupracovat buď přímo nebo prostřednictvím komise pro účely uvedené v této dohodě a poskytovat pomoc při zjištěných potřebách.

Článek 18

(Nesmluvní strany)

1.   Komise prostřednictvím sekretariátu může vyzvat nesmluvní strany, jejichž plavidla provádějí rybolovnou činnost v oblasti použití, zejména pobřežní státy, aby plně spolupracovaly při provádění doporučení komise, včetně možnosti, že se stanou spolupracujícími nesmluvními stranami. Komise může na základě konsenzu mezi smluvními stranami přijmout žádost o udělení statusu spolupracující nesmluvní strany, avšak v případě, že po vynaložení veškerého úsilí není možné dosáhnout konsenzu, bude záležitost předložena k hlasování a status spolupracující nesmluvní strany bude udělen dvoutřetinovou většinou smluvních stran komise.

2.   Komise prostřednictvím sekretariátu slouží jako platforma pro výměnu informací týkajících se plavidel provádějících rybolovné činnosti nebo činnosti související s rybolovem v oblasti působnosti dohody, která plují pod vlajkami nesmluvních stran této dohody, a popřípadě identifikuje a řeší případy činností nesmluvních stran, které mají negativní dopad na cíl dohody, a to též prostřednictvím uplatňování sankcí v souladu s mezinárodním právem, které jsou stanoveny v jednacím řádu. Sankce mohou zahrnovat nediskriminační tržní opatření.

3.   Komise přijímá opatření, která jsou v souladu s mezinárodním právem a s touto dohodou, aby bránila rybolovu plavidel, která oslabují účinnost použitelných doporučení, a pravidelně podává zprávy o opatřeních přijatých v reakci na rybolovné činnosti nebo činnosti související s rybolovem prováděné nesmluvními stranami v oblasti působnosti dohody.

4.   Komise upozorňuje nesmluvní strany na činnosti, které podle názoru smluvní strany negativně ovlivňují provádění cíle této dohody.

Článek 19

(Urovnávání sporů týkajících se výkladu a uplatňování této dohody)

1.   V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami, který se týká výkladu nebo uplatňování této dohody, dotčené strany povedou vzájemné konzultace s cílem nalézt řešení prostřednictvím vyjednávání, mediace, vyšetřování nebo jinými smírnými prostředky, které si samy zvolí.

2.   Pokud dotčené strany nedospějí k dohodě podle odstavce 1, mohou záležitost společně postoupit výboru, který sestává z jednoho zástupce jmenovaného každou stranou sporu a předsedy komise. Zjištění uvedeného výboru, ačkoli nejsou závazná, představují pro dotčené smluvní strany východisko pro nové projednávání sporné záležitosti.

3.   Spor týkající se výkladu nebo používání této dohody, není-li urovnán podle odstavce 1 nebo odstavce 2, může být v každém případě se souhlasem všech stran sporu předložen k rozhodčímu řízení. Výsledky rozhodčího řízení jsou pro strany závazné.

4.   V případech, kdy se spor předkládá k rozhodčímu řízení, je rozhodčí soud sestaven způsobem stanoveným v příloze této dohody. Příloha je nedílnou součástí této dohody.

Článek 20

(Vztak k jiným dohodám)

Odkazy v této dohodě na úmluvu z roku 1982 nebo na jakoukoliv jinou mezinárodní úmluvu není dotčen postoj jakéhokoliv státu ve vztahu k podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k úmluvě z roku 1982 ani k jiným dohodám, právům, pravomocím a povinnostem smluvních stran podle úmluvy z roku 1982 nebo dohody z roku 1995.

Článek 21

(Úřední jazyky Komise)

Úředními jazyky komise jsou úřední jazyky organizace, které si určí sama komise. Delegace mohou na zasedáních a při sestavování zpráv a sdělení používat jakýkoliv z těchto jazyků. Používání úředních jazyků pro simultánní tlumočení a překlad dokumentů na statutárních zasedáních komise je stanoveno v jednacím řádu.

Článek 22

(Změny)

1.   Komise může tuto dohodu změnit dvoutřetinovou většinou všech smluvních stran. S výhradou odstavce 2 tohoto článku vstupují změny v platnost dnem jejich přijetí komisí.

2.   Změny, ze kterých vyplývají pro smluvní strany nové povinnosti, vstupují v platnost poté, co byly přijaty dvoutřetinovou většinou smluvních stran komise, a pro každou smluvní stranu pouze po jejich přijetí touto smluvní stranou. Listiny o přijetí změn zahrnujících nové povinnosti se uloží u generálního ředitele organizace a ten informuje o těchto přijetích a vstupech těchto změn v platnost všechny členy organizace, jakož i generálního tajemníka OSN. Práva a povinnosti smluvní strany, která nepřijala změny zahrnující další povinnosti, se nadále řídí ustanoveními této dohody, která byla v platnosti před změnou.

3.   Změny této dohody se předloží radě organizace, která je oprávněna je odmítnout, domnívá-li se, že jsou v rozporu s cíli a účely organizace nebo s ustanoveními její zakládající listiny. Považuje-li to rada organizace za vhodné, může změny zaslat konferenci organizace, která má tutéž pravomoc.

Článek 23

(Přijetí)

1.   Tato dohoda je otevřena k přijetí členům nebo přidruženým členům organizace.

2.   Komise může dvoutřetinovou většinou členů přijmout za členy další státy, které jsou členy OSN, jakékoliv její specializované agentury nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii a které předložily žádost o přijetí společně s prohlášením ve formě úřední listiny o tom, že přijímají tuto dohodu jako platnou k okamžiku přijetí.

3.   Smluvní strany komise, které nejsou členy ani přidruženými členy organizace, se mohou účastnit činností komise, pokud uhradí poměrnou část výdajů sekretariátu, která jim přísluší, jak byla stanovena na základě příslušných ustanovení finančního nařízení a pravidel organizace.

4.   Přijetí této dohody jakýmkoliv členem nebo přidruženým členem organizace se provede uložením listiny o přijetí u generálního ředitele organizace a nabývá účinku dnem, kdy generální ředitel tuto listinu přijme.

5.   Přijetí této dohody jakýmkoliv nečlenem organizace se provede uložením listiny o přijetí u generálního ředitele organizace a členství nabývá účinku dnem, kdy komise přijme žádost o členství v souladu s ustanoveními odstavce 2 tohoto článku.

6.   Generální ředitel organizace oznámí všem smluvním stranám komise, všem členům organizace a generálnímu tajemníkovi OSN veškerá přijetí, která nabyla účinku.

7.   Přijetí této dohody nesmluvními stranami může podléhat výhradám, které nabydou účinku po dvoutřetinovém schválení smluvními stranami komise. Výhrada smluvních stran, jejichž dotčené příslušné orgány se nevyjádřily do tří měsíců po dni oznámení, se považuje za přijatou. Pokud k takovému schválení nedojde, stát nebo regionální organizace pro hospodářskou integraci, který nebo která výhradu vznesl či vznesla, se smluvní stranou této dohody nestane. Generální ředitel organizace oznámí okamžitě všechny výhrady všem smluvním stranám komise.

Článek 24

(Vstup v platnost)

Tato dohoda vstupuje v platnost dnem přijetí páté listiny o přijetí.

Článek 25

(Výhrady)

1.   Přijetí této dohody může podléhat výhradám, které nesmí být v rozporu s cíli této dohody a jsou učiněny podle obecných pravidel mezinárodního práva veřejného, jak jsou vyjádřena v ustanoveních části II oddílu 2 Vídeňské úmluvy o smluvním právu z roku 1969.

2.   Komise pravidelně posuzuje, zda výhrada může mít za následek nedodržení doporučení přijatých podle čl. 8 písm. b), a může zvážit přiměřená opatření podle svého jednacího řádu.

Článek 26

(Odstoupení od dohody)

1.   Každá smluvní strana může od této dohody odstoupit po uplynutí dvouletého období od data, kdy pro ni tato dohoda vstoupí v platnost, a to na základě předložení písemného oznámení o odstoupení generálnímu řediteli organizace, který o něm informuje všechny smluvní strany komise a členy organizace. Odstoupení nabývá účinku tři měsíce bezodkladně ode dne, kdy generální ředitel organizace oznámení obdrží.

2.   Smluvní strana může oznámit odstoupení týkající se jednoho či více území, za jejichž mezinárodní vztahy odpovídá. Oznamuje-li smluvní strana své odstoupení od komise, uvede území, na něž se toto odstoupení vztahuje. Není-li takové prohlášení učiněno, má se za to, že se odstoupení vztahuje na všechna území, za jejichž mezinárodní vztahy daná smluvní strana odpovídá, avšak s výjimkou přidružených členů.

3.   Každá smluvní strana, která oznámí svoje odstoupení od organizace, bude současně pokládána za odstoupivší od komise. Má se za to, že se toto odstoupení vztahuje na všechna území, za jejichž mezinárodní vztahy daná smluvní strana odpovídá, avšak s výjimkou přidružených členů.

Článek 27

(Ukončení platnosti)

Tato dohoda automaticky pozbývá platnosti, jakmile v důsledku odstoupení od ní klesne počet smluvních stran komise pod pět, pokud zbývající smluvní strany jednomyslně nerozhodnou jinak.

Článek 28

(Osvědčení a registrace)

Znění této dohody bylo původně vyhotoveno v Římě dne 24. září 1949 ve francouzském jazyce.

Dvě kopie této dohody v arabském, anglickém, francouzském a španělském jazyce a všechny související změny osvědčuje předseda komise a generální ředitel organizace. Jedna z těchto dvou kopií se uloží v archivu organizace. Druhá se předá generálnímu tajemníkovi OSN k registraci. Generální tajemník dále osvědčí kopie této dohody a předá je všem členům organizace, jakož i nečlenům organizace, které jsou smluvními stranami dohody nebo se jimi stát mohou.


PŘÍLOHA TÝKAJÍCÍ SE ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ

1.

Rozhodčí soud uvedený v čl. 19 odst. 4 je složen ze tří rozhodců, kteří jsou jmenováni takto:

a)

Smluvní strana zahajující řízení sdělí jméno rozhodce druhé smluvní straně, která pak ve lhůtě 40 dnů po tomto oznámení sdělí jméno druhého rozhodce. V případě sporu mezi více než dvěma smluvními stranami jmenují strany, jež sledují stejný zájem, na základě společné dohody jednoho rozhodce. Smluvní strany pak ve lhůtě 60 dnů po jmenování druhého rozhodce jmenují třetího rozhodce, který nesmí být státním příslušníkem ani jedné ze smluvních stran a nesmí mít stejnou státní příslušnost jako některý z prvních dvou rozhodců. Třetí rozhodce bude předsedou soudu.

b)

Pokud nebyl druhý rozhodce jmenován ve stanovené lhůtě nebo pokud smluvní strany v předepsané lhůtě nedosáhnou dohody o třetím rozhodci, jmenuje tohoto rozhodce na žádost jedné ze smluvních stran generální tajemník organizace do dvou měsíců od přijetí žádosti.

2.

Rozhodčí soud rozhodne, kde bude mít své sídlo, a přijme svůj jednací řád.

3.

Rozhodčí soud provede svá rozhodnutí v souladu s ustanoveními této dohody a mezinárodním právem.

4.

Nález rozhodčího soudu se přijímá většinou jeho členů, kteří se nesmí zdržet hlasování.

5.

Kterákoli smluvní strana, která není stranou sporu, může se schválením rozhodčího soudu do řízení zasáhnout.

6.

Nález rozhodčího soudu je konečný a závazný pro všechny smluvní strany sporu, jakož i pro všechny smluvní strany zasahující do řízení, a je neprodleně vykonán. Na žádost jedné ze smluvních stran vedoucích spor nebo některé ze zasahujících smluvních stran podá rozhodčí soud výklad nálezu.

7.

Pokud na základě konkrétních okolností případu nerozhodne rozhodčí soud jinak, výdaje soudu, včetně odměny jeho členům ponesou smluvní strany sporu rovným dílem.


NAŘÍZENÍ

30.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/16


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/675

ze dne 26. února 2015,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 673/2005 o stanovení dodatečných cel na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 673/2005 ze dne 25. dubna 2005 o stanovení dodatečných cel na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických (1), a zejména na článek 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V důsledku toho, že Spojené státy neuvedly zákon o kompenzaci trvajícího dumpingu a subvencí (Continued Dumping and Subsidy Offset Act, dále jen „CDSOA“) do souladu se svými závazky podle dohod v rámci Světové obchodní organizace (WTO), uložilo nařízení (ES) č. 673/2005 od 1. května 2005 15 % dodatečné valorické clo na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických. V souladu s povolením WTO pozastavit používání celních koncesí vůči Spojeným státům upraví Komise každý rok rozsah pozastavení podle úrovně zrušení nebo zmenšení výhod, které v daném období způsobí CDSOA Evropské unii.

(2)

Vyplacené částky podle CDSOA v posledním roce, za který jsou údaje k dispozici, se týkají rozdělení antidumpingových a vyrovnávacích cel vybraných v průběhu rozpočtového roku 2014 (od 1. října 2013 do 30. září 2014). Na základě údajů zveřejněných Úřadem Spojených států amerických pro cla a ochranu hranic je úroveň zrušení nebo zmenšení výhod pro Unii vypočtena na částku 3 295 333 USD.

(3)

Úroveň zrušení nebo zmenšení výhod a v důsledku toho rozsah pozastavení se zvýšily. Úroveň pozastavení však nelze upravit na úroveň zrušení nebo zmenšení výhod doplněním produktů do seznamu v příloze I nařízení (ES) č. 673/2005 nebo jejich odstraněním z uvedeného seznamu. V důsledku toho by měla Komise v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení ponechat seznam produktů v příloze I beze změny a pozměnit sazbu dodatečného cla za účelem přizpůsobení rozsahu pozastavení úrovni zrušení nebo zmenšení výhod. Čtyři produkty uvedené v příloze I by proto měly zůstat na seznamu a sazba dodatečného cla by měla být pozměněna a stanovena na 1,5 %.

(4)

Dopad 1,5 % dodatečného valorického cla na dovoz produktů uvedených v příloze I ze Spojených států představuje v průběhu jednoho roku hodnotu obchodu, která nepřesahuje 3 295 333 USD.

(5)

Aby bylo zajištěno, že při uplatňování pozměněné sazby dodatečného dovozního cla nebude docházet k prodlevám, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem svého vyhlášení.

(6)

Nařízení (ES) č. 673/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 673/2005 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Na produkty pocházející ze Spojených států amerických uvedené v příloze I tohoto nařízení se ukládá dodatečné valorické clo ve výši 1,5 % ke clům uplatňovaným podle nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. května 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. února 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 110, 30.4.2005, s. 1.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Produkty, na které se uplatní dodatečná cla, jsou určeny svými osmimístnými kódy KN. Popis produktů zařazených do těchto kódů se nachází v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1) ve znění nařízení Komise (ES) č. 1810/2004 (2).

 

0710 40 00

 

9003 19 30

 

8705 10 00

 

6204 62 31



30.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/18


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/676

ze dne 23. dubna 2015

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2). Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být nadále používány podle ustanovení čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 23. dubna 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Heinz ZOUREK

generální ředitel pro daně a celní unii


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Výrobek ve formě rukávu o délce přibližně 20 cm zhotovený z pleteného textilního materiálu a doplněný o tenkou pěnovou vycpávku v části, která zakrývá dlaň. Součástí výrobku je jedna mírně zahnutá hliníková palmární dlaha o šířce přibližně 2 cm, kterou lze manuálně ohýbat, a dva pružné plastové dorzální stabilizátory o šířce přibližně 1 cm. Dlaha a stabilizátory jsou vloženy do přišitých rukávců z kontrastního materiálu, které vedou po celé délce výrobku, a lze je vyjmout.

Na obou koncích výrobku jsou dva pásky o šířce 2 cm se suchým zipem, kterými se výrobek přizpůsobuje ruce a zápěstí. Uprostřed výrobku se nachází širší látkový pásek o šířce 5 cm se suchým zipem, který se obtáčí kolem zápěstí tak, aby se v tomto místě dosáhlo požadovaného omezení pohybu.

Látkové pásky spolu s ohebnou hliníkovou dlahou pohyb zápěstí ztěžují. Ohebnost zápěstí závisí na utažení pásků.

Výrobek je prezentován jako stabilizátor zápěstí.

(Viz fotografie A + B) (1)

6307 90 10

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1, 3 b) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 6307, 6307 90 a 6307 90 10.

Výrobek nelze přizpůsobit konkrétnímu postižení pacienta, ale má multifunkční využití. V tomto směru nemá výrobek vlastnosti, jež by jej metodou fungování nebo přizpůsobitelností podle konkrétních postižení pacientů odlišovaly od běžných opěr k obecnému použití (viz poznámka 6 ke kapitole 90 a rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Lohmann GmbH & Co. KG a Medi Bayreuth Weihermüller & Voigtmann GmbH & Co. KG v. Oberfinanzdirektion Koblenz, C-260/00 až C-263/00, ECLI:EU:C:2002:637). Zařazení do čísla 9021 jako ortopedické pomůcky je proto vyloučeno.

Podstatné rysy výrobku ve smyslu všeobecného pravidla 3 b) pro výklad kombinované nomenklatury jsou určeny pleteným textilním materiálem rukávu a pásku, protože tento materiál je převládající z hlediska množství a hraje důležitou roli ve vztahu k použití výrobku. Pro kýžené omezení pohybu v zápěstí je zásadní především textilní pásek uprostřed výrobku.

Výrobek je proto třeba zařadit do kódu KN 6307 90 10 mezi ostatní zcela zhotovené výrobky.


Image

Image

Fotografie A

Fotografie B


(1)  Fotografie slouží pouze pro informaci.


30.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/21


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/677

ze dne 23. dubna 2015

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2). Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být nadále používány podle ustanovení čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. dubna 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Heinz ZOUREK

generální ředitel pro daně a celní unii


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Výrobek se skládá ze čtyř stolních noh z obecného kovu, které jsou šrouby připevněny ke čtyřem kovovým destičkám, jež je drží pohromadě.

Proti skluzu a k ochraně podlahy je spodní konec každé stolní nohy potažen kaučukem.

Horní konec stolních noh má otvory pro šrouby, které umožňují upevnění stolní desky.

 (1) Viz obrázek.

9403 90 10

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 9403, 9403 90 a 9403 90 10.

Zařazení jako kompletní nábytek je vyloučeno, protože výrobku chybí podstatná součást, a to stolní deska.

Výrobek je proto třeba zařadit do kódu KN 9403 90 10 jako části a součásti nábytku z kovu.

Image

(1)  Obrázek slouží pouze pro informaci.


30.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/24


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/678

ze dne 29. dubna 2015,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011, pokud jde o spouštěcí hodnoty pro dodatečná cla na rajčata, okurky salátové, stolní hrozny, meruňky, třešně, s výjimkou višní, broskve včetně nektarinek a švestky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 183 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (2) stanoví dohled nad dovozem produktů uvedených v příloze XVIII uvedeného nařízení. Tento dohled se vykonává v souladu s pravidly stanovenými v článku 308d nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (3).

(2)

Pro účely čl. 5 odst. 4 dohody o zemědělství (4) uzavřené v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání a vzhledem k nejnovějším údajům za roky 2012, 2013 a 2014 by měly být změněny spouštěcí hodnoty pro uplatnění dodatečných cel na okurky salátové a třešně, s výjimkou višní, od 1. května 2015 a na rajčata, stolní hrozny, meruňky, broskve včetně nektarinek a švestky od 1. června 2015.

(3)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Z důvodů přehlednosti by měla být nahrazena celá příloha XVIII uvedeného nařízení.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze XVIII prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 se spouštěcí hodnoty pro rajčata, okurky salátové, stolní hrozny, meruňky, třešně, s výjimkou višní, broskve včetně nektarinek a švestky nahrazují hodnotami uvedenými v příslušném sloupci uvedené přílohy ve znění přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. dubna 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 22.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA XVIII

DODATEČNÁ DOVOZNÍ CLA: HLAVA IV KAPITOLA I ODDÍL 2

Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, popis produktů se chápe pouze jako orientační. Působnost dodatečných cel je pro účely této přílohy určena působností kódů KN tak, jak existují v době přijetí tohoto nařízení.

Pořadové číslo

Kód KN

Popis produktů

Období uplatnění

Spouštěcí hodnoty (v tunách)

78.0015

0702 00 00

Rajčata

od 1. října do 31. května

451 045

78.0020

od 1. června do 30. září

29 768

78.0065

0707 00 05

Okurky salátové

od 1. května do 31. října

16 093

78.0075

od 1. listopadu do 30. dubna

13 271

78.0085

0709 91 00

Artyčoky

od 1. listopadu do 30. června

7 421

78.0100

0709 93 10

Cukety

od 1. ledna do 31. prosince

263 359

78.0110

0805 10 20

Pomeranče

od 1. prosince do 31. května

251 798

78.0120

0805 20 10

Klementinky

od 1. listopadu do konce února

81 399

78.0130

0805 20 30

0805 20 50

0805 20 70

0805 20 90

Mandarinky (včetně tangerinek a satsum), wilkingy a podobné citrusové hybridy

od 1. listopadu do konce února

101 160

78.0155

0805 50 10

Citrony

od 1. června do 31. prosince

302 950

78.0160

od 1. ledna do 31. května

41 410

78.0170

0806 10 10

Stolní hrozny

od 21. července do 20. listopadu

68 450

78.0175

0808 10 80

Jablka

od 1. ledna do 31. srpna

558 203

78.0180

od 1. září do 31. prosince

464 902

78.0220

0808 30 90

Hrušky

od 1. ledna do 30. dubna

184 269

78.0235

od 1. července do 31. prosince

235 468

78.0250

0809 10 00

Meruňky

od 1. června do 31. července

5 422

78.0265

0809 29 00

Třešně, s výjimkou višní

od 21. května do 10. srpna

29 831

78.0270

0809 30

Broskve, včetně nektarinek

od 11. června do 30. září

4 701

78.0280

0809 40 05

Švestky

od 11. června do 30. září

17 825“


30.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/27


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/679

ze dne 29. dubna 2015,

kterým se pozastavuje podávání žádostí o podporu soukromého skladování vepřového masa stanovenou v prováděcím nařízení (EU) 2015/360

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 826/2008 ze dne 20. srpna 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro poskytování podpory soukromého skladování některých zemědělských produktů (2), a zejména na čl. 23 odst. 3 písm. a) a c) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Po přezkoumání situace na trhu a stavu využívání podpory soukromého skladování vepřového masa podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/360 (3) se zdá vhodné zvážit ukončení této podpory. Komise proto hodlá předložit příslušné nařízení o ukončení Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, aby získala jeho stanovisko. Ovšem již sám tento záměr s sebou nese riziko, že bude podán nadměrně vysoký počet žádostí o podporu.

(2)

Podávání žádostí o podporu podle prováděcího nařízení (EU) 2015/360 je proto třeba pozastavit a zamítnout některé žádosti podané před dobou pozastavení.

(3)

S cílem zamezit spekulacím by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Použití článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2015/360 se pozastavuje na dobu od 2. května 2015 do 8. května 2015. Žádosti o uzavření smluv podané v tomto období se nepřijímají.

2.   Žádosti podané od 29. dubna 2015, o jejichž přijetí by se bývalo rozhodovalo během období uvedeného v odstavci 1, se zamítají.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. dubna 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 223, 21.8.2008, s. 3.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/360 ze dne 5. března 2015 o zahájení soukromého skladování vepřového masa a stanovení výše podpory předem (Úř. věst. L 62, 6.3.2015, s. 16).


30.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/28


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/680

ze dne 29. dubna 2015

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. dubna 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

153,9

MA

89,6

MK

119,9

TR

96,0

ZZ

114,9

0707 00 05

AL

97,3

TR

136,5

ZZ

116,9

0709 93 10

MA

102,7

TR

144,0

ZZ

123,4

0805 10 20

EG

43,6

IL

76,5

MA

53,3

TR

70,3

ZZ

60,9

0805 50 10

TR

57,0

ZZ

57,0

0808 10 80

AR

146,4

BR

107,2

CL

153,9

CN

167,0

MK

31,3

NZ

163,8

US

238,2

UY

92,0

ZA

128,3

ZZ

136,5

0808 30 90

AR

132,8

CL

114,5

NZ

212,0

ZA

124,3

ZM

112,8

ZZ

139,3


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

30.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/30


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/681

ze dne 29. dubna 2015

o zveřejnění odkazů na normu EN ISO 4210, části 1–9, pro městská a trekkingová jízdní kola, horská jízdní kola a závodní jízdní kola a normu EN ISO 8098 pro kola pro mladší děti v Úředním věstníku Evropské unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (1), a zejména na čl. 4 odst. 2 první pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/95/ES jsou výrobci povinni uvádět na trh pouze bezpečné výrobky.

(2)

Podle čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce směrnice 2001/95/ES se, pokud jde o rizika a kategorie rizik, na které se vztahují příslušné vnitrostátní normy, předpokládá, že výrobek je bezpečný, je-li ve shodě s nezávaznými vnitrostátními normami přejímajícími evropské normy, na něž v souladu s článkem 4 uvedené směrnice Komise zveřejnila odkazy v Úředním věstníku Evropské unie.

(3)

Podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/95/ES evropské normy vypracovávají evropské normalizační organizace pověřené Komisí.

(4)

Podle čl. 4 odst. 2 směrnice 2001/95/ES musí Komise zveřejnit odkazy na tyto normy.

(5)

Dne 29. listopadu 2011 Komise přijala rozhodnutí 2011/786/EU (2) o požadavcích na bezpečnost, které mají splňovat evropské normy pro kola, kola pro mladší děti a zavazadlové nosiče pro kola podle směrnice 2001/95/ES.

(6)

Dne 6. září 2012 Komise vydala mandát M/508 evropským normalizačním organizacím k vypracování evropských norem zaměřených na hlavní rizika spojená s koly, koly pro mladší děti a zavazadlovými nosiči pro kola.

(7)

V reakci na mandát Komise přijal Evropský výbor pro normalizaci řadu nových norem: EN ISO 4210, části 1–9 pro městská a trekkingová jízdní kola, horská jízdní kola a závodní jízdní kola a EN ISO 8098 pro kola pro mladší děti. Tyto normy nahrazují předchozí normy EN 14764:2005, EN 14766:2005 a EN 14781:2005.

(8)

Evropská norma EN ISO 4210, části 1–9, a evropská norma EN ISO 8098 odpovídají mandátu M/508 a jsou v souladu s obecným požadavkem na bezpečnost podle směrnice 2001/95/ES. Odkazy na tyto normy by proto měly být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného směrnicí 2001/95/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V řadě C Úředního věstníku Evropské unie se zveřejňují odkazy na tyto normy:

a)

EN ISO 4210-1:2014 „Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola“ – Část 1: „Termíny a definice“;

b)

EN ISO 4210-2:2014 „Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola“ – Část 2: „Požadavky na městská a trekkingová kola, na kola pro mladé lidi, na horská a závodní kola“;

c)

EN ISO 4210-3:2014 „Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola“ – Část 3: „Obecné zkušební metody“;

d)

EN ISO 4210-4:2014 „Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola“ – Část 4: „Zkušební metody pro brzdění“;

e)

EN ISO 4210-5:2014 „Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola“ – Část 5: „Zkušební metody pro řízení“;

f)

EN ISO 4210-6:2014 „Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola“ – Část 6: „Zkušební metody pro rám a vidlici“;

g)

EN ISO 4210-7:2014 „Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola“ – Část 7: „Zkušební metody pro kola a ráfky“;

h)

EN ISO 4210-8:2014 „Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola“ – Část 8: „Zkušební metody pro systém pohonu a pedálů“;

i)

EN ISO 4210-9:2014 „Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola“ – Část 9: „Zkušební metody pro sedlo a sedlovku“;

j)

EN ISO 8098:2014 „Jízdní kola pro mladší děti“ – „Bezpečnostní požadavky a zkušební metody“.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. dubna 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.

(2)  Rozhodnutí Komise 2011/786/EU ze dne 29. listopadu 2011 o požadavcích na bezpečnost, které mají splňovat evropské normy pro kola, kola pro mladší děti a zavazadlové nosiče pro kola podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (Úř. věst. L 319, 2.12.2011, s. 106).


DOPORUČENÍ

30.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/32


DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2015/682

ze dne 29. dubna 2015

o monitorování přítomnosti perchlorátu v potravinách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Perchlorát se vyskytuje přirozeně v životním prostředí v ložiscích dusičnanů a potaše a může vznikat v atmosféře a usazovat se v půdě a podzemních vodách. Vyskytuje se také jako látka znečišťující životní prostředí vznikající v důsledku používání dusíkatých hnojiv a při výrobě, používání a zneškodňování chloristanu amonného, který se používá v tuhých pohonných hmotách, výbušninách, zábavní pyrotechnice, světlicích, nafukovačích airbagů a při dalších průmyslových procesech. Perchlorát se může vytvořit rovněž během rozkladu chlornanu sodného použitého pro dezinfekci vody a může kontaminovat dodávky vody. Voda, půda a hnojiva se považují za potenciální zdroje kontaminace potravin perchlorátem.

(2)

Vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen „komise CONTAM“) při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) vydala vědecké stanovisko o riziku pro veřejné zdraví v souvislosti s přítomností perchlorátu v potravinách (1). Komise CONTAM dospěla k závěru, že chronická dietární expozice perchlorátu může představovat riziko, zejména pro nadprůměrné konzumenty z mladších věkových skupin obyvatelstva s mírným až středním nedostatkem jódu. Navíc je možné, že krátkodobá expozice perchlorátu představuje riziko pro kojence a malé děti s nízkým příjmem jódu.

(3)

Komise CONTAM vydala doporučení v tom smyslu, že je zapotřebí více údajů o výskytu perchlorátu v potravinách v Evropě, zejména pokud jde o zeleninu, počáteční kojeneckou výživu a mléko a mléčné výrobky, aby se ještě více omezila nejistota při posuzování rizik. Vysoký obsah byl zjištěn u tykvovitých (Cucurbitaceae) a listové zeleniny, zejména té, která se pěstuje ve sklenících/pod ochranným krytem. Není k dispozici dostatek údajů o přítomnosti perchlorátu v potravinách, zejména u potravin, z nichž byly odebrány vzorky po 1. září 2013. Analýza perchlorátu v pitné vodě by měla pokud možno zahrnovat také pitnou vodu, která nespadá do definice potravin stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (2). Ode dne 1. září 2013 byla zavedena opatření ke zmírnění rizika a údaje o perchlorátu ze vzorků odebraných poté lépe odráží zásadu „riziko tak nízké, jak je to rozumně dosažitelné“ v návaznosti na osvědčené postupy (tj. používání hnojiv obsahujících malá množství perchlorátu) a stávající přítomnost perchlorátu v potravinách.

(4)

Proto je vhodné doporučit monitorování přítomnosti perchlorátu v potravinách,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1.

Členské státy by měly spolu s aktivním zapojením provozovatelů potravinářských podniků provádět monitorování přítomnosti perchlorátu v potravinách, a zejména v:

a)

ovoci, zelenině a zpracovaných produktech z ovoce a zeleniny, včetně šťáv;

b)

potravinách pro zvláštní výživu určených pro kojence a malé děti podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (3);

c)

sušených bylinách a koření, čaji, bylinných a ovocných čajích;

d)

nápojích, včetně pitné vody.

2.

Aby se zajistilo, že vzorky pro testovanou šarži budou reprezentativní, měly by se členské státy řídit postupy odběru vzorků stanovenými v příloze nařízení Komise (ES) č. 1882/2006 (4) pro listovou zeleninu a v části B přílohy nařízení Komise (ES) č. 333/2007 (5) pro ostatní potraviny spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 333/2007.

3.

Spolehlivé výsledky poskytuje tato analytická metoda:

„Quick Method for the Analysis of Residues of numerous Highly Polar Pesticides in Foods of Plant Origin involving Simultaneous Extraction with Methanol and LC-MS/MS Determination (QuPPe-Method) – verze 7.1“. Metodu lze stáhnout z internetových stránek: http://www.crl-pesticides.eu/library/docs/srm/meth_QuPPe.pdf

Kromě toho by měl být konzultován článek s názvem „Analysis of Perchlorate in Food Samples of Plant Origin Applying the QuPPe-Method and LC-MS/MS“, v němž je uvedeno, jak začlenit látku znečišťující životní prostředí perchlorát do výše zmíněné multireziduální metody QuPPe. Tento článek lze stáhnout z internetových stránek http://www.analytik-news.de/Fachartikel/Volltext/cvuase2.pdf.

Mez kvantifikace (LOQ) by měla být zacílena tak, aby nebyla vyšší než 2 μg/kg pro analýzu perchlorátu v potravinách pro kojence a malé děti, 10 μg/kg v ostatních potravinách a 20 μg/kg v sušených bylinách, koření a bylinných a ovocných čajích.

4.

Členské státy by měly spolu s aktivním zapojením provozovatelů potravinářských podniků provádět šetření s cílem určit faktory, které jsou příčinou přítomnosti perchlorátu v potravinách. Vhodná je zejména analýza přítomnosti perchlorátu v hnojivech, půdě, vodě určené k zavlažování nebo k provozu v situacích, kdy jsou tyto faktory relevantní.

5.

Členské státy by měly zajistit, aby výsledky analýzy byly pravidelně a nejpozději do konce února 2016 předávány úřadu EFSA v jím stanoveném formátu pro předávání údajů v souladu s požadavky uvedenými v jeho pokynech o standardním popisu vzorku (SSD) u potravin a krmiv (6) a v souladu s dalšími konkrétními požadavky EFSA na podávání zpráv.

V Bruselu dne 29. dubna 2015.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  EFSA CONTAM Panel (EFSA Panel on Contaminants in the Food Chain), 2014. „Scientific Opinion on the risks to public health related to the presence of perchlorate in food, in particular fruits and vegetables“. EFSA Journal 2014;12(10):3869, 106 s. doi:10.2903/j.efsa.2014.3869.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 1882/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství dusičnanů v některých potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 25).

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 333/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách (Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 29).

(6)  http://www.efsa.europa.eu/en/datex/datexsubmitdata.htm