29.4.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 110/1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/661

ze dne 28. dubna 2015

o povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Talaromyces versatilis sp. nov. IMI CC 378536 a Talaromyces versatilis sp. nov DSM 26702 jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, odchov kuřat a kuřice a výkrm a odchov menšinových druhů drůbeže (držitel povolení Adisseo France S.A.S.)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy EC 3.2.1.8 a endo-1,3(4)-beta-glukanázy EC 3.2.1.6 z Talaromyces versatilis sp. nov. (dříve Penicillium funiculosum) IMI CC 378536 a Talaromyces versatilis sp. nov. DSM 26702. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Uvedená žádost se týká povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy EC 3.2.1.8 a endo-1,3(4)-beta-glukanázy EC 3.2.1.6 z Talaromyces versatilis (dříve Penicillium funiculosum) IMI CC 378536 a Talaromyces versatilis sp. nov. DSM 26702 jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, odchov kuřat a kuřice a výkrm a odchov menšinových druhů drůbeže se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 2. července 2014 (2) k závěru, že přípravek z endo-1,4-beta-xylanázy EC 3.2.1.8 a endo-1,3(4)-beta-glukanázy EC 3.2.1.6 z Talaromyces versatilis (dříve Penicillium funiculosum) IMI CC 378536 a Talaromyces versatilis sp. nov. DSM 26702 nemá za navržených podmínek použití nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a že má potenciál zlepšit přírůstek hmotnosti při výkrmu kuřat. Tento závěr lze rozšířit i na odchov kuřat a kuřice. Jelikož způsob účinku lze považovat za podobný u všech druhů drůbeže, lze tento závěr extrapolovat i na výkrm a odchov menšinových druhů drůbeže. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy EC 3.2.1.8 a endo-1,3(4)-beta-glukanázy EC 3.2.1.6 z Talaromyces versatilis (dříve Penicillium funiculosum) IMI CC 378536 a Talaromyces versatilis sp. nov. DSM 26702 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „látky zvyšující stravitelnost“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. dubna 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2) EFSA Journal 2014; 12(7):3793.

PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Jméno držitele povolení

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

Jednotky aktivity/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %

Kategorie: zootechnické doplňkové látky. Funkční skupina: látky zvyšující stravitelnost

4a22

Adisseo France S.A.S.

Endo-1,4-beta-xylanáza EC 3.2.1.8

endo-1,3(4)-beta-glukanáza EC 3.2.1.6

Složení doplňkové látky

Přípravek z endo-1,4-beta-xylanázy (EC 3.2.1.8) a endo-1,3(4)-beta-glukanázy (EC 3.2.1.6) z Talaromyces versatilis sp. nov. IMI CC 378536 a Talaromyces versatilis sp. nov. DSM 26702 s minimem aktivity:

—	pevná forma: endo-1,4-beta-xylanáza 22 000 VU/g a endo-1,3(4)-beta-glukanáza 15 200 VU (1)/g;

—	kapalná forma: aktivita endo-1,4-beta-xylanázy 5 500 VU/ml a endo-1,3(4)-beta-glukanázy 3 800 VU/ml.

Charakteristika účinné látky

Endo-1,4-beta-xylanáza (EC 3.2.1.8) a endo-1,3(4)-beta-glukanáza (EC 3.2.1.6) z Talaromyces versatilis sp. nov. IMI CC 378536 a Talaromyces versatilis sp. nov. DSM 26702.

Analytická metoda (2)

Pro účely stanovitelnosti aktivity endo-1,4-beta-xylanázy:

—	viskozimetrická metoda založená na poklesu viskozity vyvolaném působením endo-1,4-beta-xylanázy na substrát obsahující xylan (pšeničný arabinoxylan).

Pro účely stanovitelnosti aktivity endo-1,3(4)-beta-glukanázy:

—	viskozimetrická metoda založená na poklesu viskozity vyvolaném působením endo-1,3(4)-beta-glukanázy na glukanový substrát (ječný betaglukan) při pH = 5,5 a teplotě 30 °C.

Výkrm kuřat

Odchov kuřat a kuřice

Výkrm a odchov menšinových druhů ptactva

—

endo-1,4-beta-xylanáza 1 100 VU

endo-1,3(4)-beta-glukanáza 760 VU

—

1.	V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedeny podmínky skladování a stabilita při peletování.

2.	Bezpečnost: během manipulace se musí používat prostředky k ochraně dýchacích cest, bezpečnostní brýle a rukavice.

19. května 2025

(1) 1 VU (jednotka viskozimetrie) je množství enzymu, které hydrolyzuje substrát (ječný betaglukan, resp. pšeničný arabinoxylan) a snižuje viskozitu roztoku za účelem změny v relativní tekutosti ve výši 1 (bezrozměrná jednotka)/min při teplotě 30 °C a pH 5,5.

(2) Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports

29.4.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 110/5

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/662

ze dne 28. dubna 2015

týkající se povolení L-karnitinu a L-karnitinu L-tartarátu jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. Článek 10 uvedeného nařízení stanoví přehodnocení doplňkových látek povolených podle směrnice Rady 70/524/EHS (2).

(2)	L-karnitin a L-karnitin L-tartarát byly povoleny bez časového omezení v souladu se směrnicí 70/524/EHS jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat. Uvedené produkty byly v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1831/2003 následně zapsány do Registru pro doplňkové látky jako stávající produkty.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s článkem 7 uvedeného nařízení byly podány dvě žádosti o přehodnocení L-karnitinu a jeho přípravků a L-karnitinu L-tartarátu jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat a v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení pro nové použití ve vodě k napájení. Žadatelé požádali o zařazení uvedených doplňkových látek do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“. Tyto žádosti byly podány spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svých stanoviscích ze dne 24. dubna 2012 (3) k závěru, že za navržených podmínek použití v krmivu a ve vodě k napájení nemají L-karnitin a L-karnitin L-tartarát nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí. Úřad dospěl k závěru, že L-karnitin a L-karnitin L-tartarát se považují za účinné zdroje L-karnitinu. Úřad dále dospěl k závěru, že nevzniká žádné riziko pro uživatele. Zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje úřad za nutné. Ověřil take zprávu o metodě analýzy doplňkových látek přidaných do krmiv a do vody, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)	Posouzení L-karnitinu a L-karnitinu L-tartarátu prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Používání uvedených látek by proto mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)	Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité provedení změn v podmínkách pro povolení, je vhodné stanovit přechodné období, které by zúčastněným stranám umožnilo připravit se na plnění nových požadavků vyplývajících z povolení.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Látky uvedené v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“ a funkční skupiny „vitaminy, provitaminy a chemicky přesně definované látky se srovnatelným účinkem“, se povolují jako doplňkové látky ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

1. Látky uvedené v příloze a premixy obsahující tyto látky, vyrobené a označené před 19. listopadem 2015 v souladu s pravidly platnými před 19. květnem 2015, mohou být uváděny na trh a používány až do vyčerpání stávajících zásob.

2. Krmné směsi a krmné suroviny obsahující látky uvedené v příloze, vyrobené a označené před 19. listopadem 2015 v souladu s pravidly platnými před 19. květnem 2015, mohou být uváděny na trh a používány až do vyčerpání stávajících zásob, jestliže jsou určeny pro zvířata určená k produkci potravin.

3. Krmné směsi a krmné suroviny obsahující látky uvedené v příloze, vyrobené a označené před 19. květnem 2017 v souladu s pravidly platnými před 19. květnem 2015, mohou být uváděny na trh a používány až do vyčerpání stávajících zásob, jestliže jsou určeny pro zvířata neurčená k produkci potravin.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. dubna 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2) Směrnice Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech (Úř. věst. L 270, 14.12.1970, s. 1).

(3) EFSA Journal 2012;10(5):2676 a EFSA Journal 2012;10(5):2677.

PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Jméno držitele povolení

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

mg účinné látky/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 % nebo mg účinné látky/l vody.

Kategorie: nutriční doplňkové látky. Funkční skupina: vitaminy, provitaminy a chemicky přesně definované látky se srovnatelným účinkem

3a910

—

L-karnitin

Složení doplňkové látky

L-karnitin

Účinná látka

L-karnitin

C7H15NO3

č. CAS: 541-15-1

L-karnitin v pevné formě vyrobený chemickou syntézou: min. 97 %.

Analytická metoda (1)

Pro stanovení L-karnitinu v doplňkové látce: titrace kyselinou chloristou (Ph Eur 6. vydání, monografie 1339).

Pro stanovení L-karnitinu v premixech: metoda iontové chromatografie s detekcí elektrické vodivosti (IC-ECD) nebo spektrofotometrická metoda po enzymatické reakci s karnitinacetyltransferázou.

Pro stanovení L-karnitinu v krmivech: vysokoúčinná kapalinová chromatografie na reverzní fázi s UV detekcí (RP-HPLC) s fluorimetrickým detektorem nebo spektrofotometrická metoda po enzymatické reakci s karnitinacetyltransferázou.

Pro stanovení L-karnitinu ve vodě: potenciometrická titrace nebo spektrofotometrická metoda po enzymatické reakci s karnitinacetyltransferázou.

Všechny druhy zvířat

—

1.	L-karnitin smí být uváděn na trh a používán jako doplňková látka obsahující přípravek.

2.	V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedeny podmínky skladování a stability.

3.	Bezpečnost: během manipulace se musí používat prostředky k ochraně dýchacích cest a nosit bezpečnostní brýle a rukavice.

4.	Tato doplňková látka se smí používat v pitné vodě.

19. května 2025

3a911

—

L-karnitin L-tartarát

Složení doplňkové látky

L-karnitin L-tartarát

Účinná látka

L-karnitin L-tartarát

C18H36N2O12

č. CAS: 36687-82-8

L-karnitin L-tartarát v pevné formě vyrobený chemickou syntézou: min. 97 %.

Analytická metoda (1)

Pro stanovení L-karnitinu L-tartarátu v doplňkové látce: potenciometrická zpětná titrace.

Pro stanovení L-karnitinu L-tartarátu (vyjádřeno jako L- karnitin) v premixech: metoda iontové chromatografie s detekcí elektrické vodivosti (IC-ECD) nebo spektrofotometrická metoda po enzymatické reakci s karnitinacetyltransferázou.

Pro stanovení L-karnitinu L-tartarátu (vyjádřeno jako L- karnitin) v krmivech: vysokoúčinná kapalinová chromatografie na reverzní fázi s UV detekcí (RP-HPLC) s fluorimetrickým detektorem nebo spektrofotometrická metoda po enzymatické reakci s karnitinacetyltransferázou.

Pro stanovení L-karnitinu L-tartarátu (vyjádřeno jako L- karnitin) ve vodě: potenciometrická titrace nebo spektrofotometrická metoda po enzymatické reakci s karnitinacetyltransferázou.

Všechny druhy zvířat

—

1.	V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedeny podmínky skladování a stability.

2.	Bezpečnost: během manipulace se musí používat prostředky k ochraně dýchacích cest a nosit bezpečnostní brýle a rukavice.

3.	Tato doplňková látka se smí používat v pitné vodě.

19. května 2025

(1) Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře Evropské unie pro doplňkové látky: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports

29.4.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 110/9

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/663

ze dne 28. dubna 2015

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. dubna 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	91,5
	TR	96,0
	ZZ	93,8
0707 00 05	AL	97,3
	EG	191,6
	TR	125,6
	ZZ	138,2
0709 93 10	MA	134,6
	TR	141,8
	ZZ	138,2
0805 10 20	EG	53,9
	IL	64,4
	MA	53,7
	TR	70,3
	ZZ	60,6
0805 50 10	BO	97,3
	TR	57,0
	ZZ	77,2
0808 10 80	AR	100,0
	BR	90,5
	CL	119,2
	CN	167,0
	MK	30,8
	NZ	136,3
	US	151,5
	ZA	119,9
	ZZ	114,4
0808 30 90	AR	112,3
	CL	121,5
	NZ	212,0
	ZA	111,7
	ZM	112,8
	ZZ	134,1

(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

29.4.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 110/15

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/667

ze dne 4. února 2015

o státní podpoře SA.14551 (2013/C) poskytnuté Francií v důsledku změny podmínek podpor pro nájemce v případech časového pronájmu v rámci režimu zdanění podle tonáže

(oznámeno pod číslem C(2015) 434)

(Pouze francouzské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co byly zúčastněné strany vyzvány, aby předložily připomínky v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1), a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1)

Dopisem ze dne 6. listopadu 2013 oznámila Komise Francii své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) ohledně podpor pro nájemce v případech časového pronájmu v rámci režimu zdanění podle tonáže. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek k opatřením podpory.

(2)	Francouzské orgány předložily své komentáře a odpovědi na otázky obsažené v rozhodnutí o zahájení řízení v dopisech ze dne 28. dubna 2014, 14. května 2014 a 28. listopadu 2014. Setkání s francouzskými orgány se konalo dne 20. října 2014 v Bruselu.

(3)

Třetí strany (Armateurs de France a Svaz provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství – European Community Shipowners'Associations, ECSA) předložily své připomínky během lhůty stanovené v rozhodnutí o zahájení řízení. Dopisem ze dne 20. března 2014 předala Komise tyto připomínky francouzským orgánům. Francie vzala na vědomí připomínky třetích stran dopisem ze dne 28. dubna 2014.

2. SKUTKOVÝ RÁMEC

(4)

Francouzský režim zdanění na základě tonáže, jenž Komise schválila v roce 2003 na základě pokynů Společenství o státních podporách v námořní dopravě z roku 1997 (dále jen „pokyny z roku 1997“) (3), neukládal žádnou obecnou podmínku týkající se vlajky plavidel flotily provozované námořními dopravci – příjemci tohoto režimu.

(5)

Naproti tomu způsobilost činností uskutečňovaných na časově pronajatých plavidlech ke zdanění v tomto režimu (4) byla podmíněna zvláštním omezením týkajícím se procentního podílu, který na čisté tonáži flotily představovala plavidla neplující pod vlajkou Společenství. Podle 35. bodu odůvodnění rozhodnutí Komise C(2003) 1476 v konečném znění ze dne 13. května 2003, kterým se schvaluje francouzský režim zdanění podle tonáže (5), jsou činnosti uskutečňované na časově pronajatých plavidlech, která neplují pod vlajkou členského státu Evropského společenství, způsobilé pouze do výše 75 % čisté tonáže flotily provozované podnikem. V 36. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí se kromě toho uvádí, že se toto omezení nepoužije na plavidla plující pod vlajkou členského státu, jelikož jejich strategické a obchodní řízení je nutně prováděno z území členského státu.

(6)

Po přijetí pokynů Společenství o státních podporách v námořní dopravě z roku 2004 (dále jen „pokyny z roku 2004“) (6) zavedla Francie opravným finančním zákonem na rok 2005 (zákon č. 2005-1720 ze dne 30. prosince 2005) obecné pravidlo vlajky a zrušila zvláštní pravidlo pro časově pronajatá plavidla.

(7)

Obecná struktura opatření je popsaná ve správním pokynu 4-H-3-08 zveřejněném v Bulletin official des impôts (Daňový věstník, BOI) č. 41 ze dne 11. dubna 2008 takto:

„Článek 47 opravného finančního zákona na rok 2005 (zákon č. 2005-1720 ze dne 30. prosince 2005) uvedl do souladu volitelný režim zdanění podle tonáže, stanovený v článku 209-0 B všeobecného daňového zákoníku, s novými pokyny Společenství o státní podpoře v námořní dopravě zveřejněnými dne 17. ledna 2004 v Úředním věstníku Evropské unie.

Využití tohoto režimu je nyní podmíněno tím, že námořní společnosti, které se pro něj rozhodnou, se zavazují po dobu uplatňování tohoto nástroje zachovat nebo zvýšit ve své flotile podíl plavidel plujících pod vlajkou členského státu Evropského společenství.[…]“

(8)

Pokud jde o způsobilost plavidel pronajímaných s posádkou, správní pokyn 4-H-3-08 upřesňuje:

„[…] Podmínka posledního pododstavce čl. 209-0 B I [všeobecného daňového zákoníku], která vylučuje z možnosti tohoto režimu časově pronajatá plavidla plující pod vlajkou státu, který není členským státem Evropského společenství, pokud představují více než 75 % čisté tonáže provozované flotily, je zrušena.“ (7)

„Obchodní plavidla pronajímaná s posádkou a plující pod vlajkou státu, který není členským státem Evropského společenství, jsou tak způsobilá pro režim zdanění podle tonáže, byť představují více než 75 % čisté tonáže flotily provozované podnikem.

Jinými slovy, způsobilá plavidla pronajímaná s posádkou a plující pod vlajkou státu, který není členským státem Evropského společenství, těží z režimu zdanění podle tonáže bez omezení, pokud bude dodržena výše definovaného závazku […].“

(8)

3. DŮVODY, KTERÉ VEDLY K ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

(9)	V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti o slučitelnosti změny režimu zdanění podle tonáže, zavedené v roce 2005, s vnitřním trhem.

(10)

Komise měla za to, že zrušení omezení týkajícího se způsobilosti u činností uskutečňovaných na časově pronajatých plavidlech, která neplují pod vlajkou členského státu, představuje opatření, které zavádí novou podporu, neboť není v souladu s rozhodnutím K(2003) 1476 v konečném znění, kterým se schvaluje francouzský režim zdanění podle tonáže, a protože Francie jej neoznámila Komisi.

(11)	Komise měla za to, že zachování omezení způsobilosti činností uskutečňovaných na časově pronajatých plavidlech, která neplují pod vlajkou členského státu, je odůvodněno snahou o dosažení cílů pokynů z roku 1997 a 2004.

4. PŘIPOMÍNKY A ZÁVAZKY FRANCIE

(12)

Francouzské orgány potvrdily, že ve znění vycházejícím z článku 19 opravného finančního zákona na rok 2002 (zákon č. 2002-1576 ze dne 30. prosince 2002) článek 209-0 B všeobecného daňového zákoníku podmiňoval použití režimu zdanění podle tonáže dodržováním maximálního prahu způsobilosti ve výši 75 % čisté tonáže flotily provozované podnikem pro časově pronajatá plavidla, jež neplují pod vlajkou některého z členských států Evropského společenství (9). Tento poměr byl schválen Komisí v 35. bodě odůvodnění rozhodnutí K(2003) 1476 v konečném znění (10).

(13)

Podrobné údaje shromážděné francouzským ředitelstvím pro daňovou legislativu (Direction de la législation fiscale) potvrzují dodržování procentního podílu plavidel časově pronajímaných s posádkou, která neplují pod vlajkou Společenství, na celkové tonáži plavidel provozovaných podnikem, a to podle jednotlivých podniků a pro každý rok počínaje rokem volby režimu. V souhrnných tabulkách zaslaných Komisi jsou zastoupeny nejen všechny členské podniky sdružení Armateurs de France, které si zvolily režim zdanění podle tonáže (11), ale i plavidla lodních společností provozujících veřejnou službu přívozů (12). Zbývajících 15 % připadá na společnosti, které si nezvolily režim zdanění podle tonáže a nejsou členy žádného seskupení provozovatelů námořních plavidel (hlavně SNCM a CMN). Poskytnuté údaje ukazují, že od zavedení zdanění podle tonáže v roce 2003 až do roku 2014 nepřekročil žádný příjemce tento práh. Nejvyšší v poslední době zaznamenaný podíl činí 41 %, což je značně pod referenční hodnotou povolenou v roce 2003.

(14)	Žádný z dotčených podniků během roku, na který se vztahovala možnost volby režimu zdanění podle tonáže, nepřekročil hranici 75 %.

(15)

Kromě toho všichni stávající příjemci mají pod vlajkou členského státu Unie nebo státu, který je stranou Dohody o EHP (dále jen „evropskou vlajkou“), podíl čisté tonáže své flotily nejméně ve výši 25 %. Jelikož příjemci režimu mají povinnost udržovat nebo zvyšovat ve své flotile podíl plavidel plujících pod evropskou vlajkou, nikdy nebude možné, aby více než 75 % čisté tonáže jejich flotily bylo složeno z pronajímaných plavidel, jež neplují pod evropskou vlajkou. Na tomto základě budou příjemci vždy dodržovat podmínky rozhodnutí K(2003) 1476 v konečném znění.

(16)

Nicméně v rámci výměny názorů s Komisí francouzské orgány uznaly, že platné francouzské právní předpisy nestanoví právní požadavky zaručující, že přijímající podniky, které dočasně používají plavidla pronajatá s posádkou, vždy dostatečně přispějí ke splnění cílů pokynů z roku 2004. Zejména pro nové účastníky neexistují žádné specifické povinnosti ani z hlediska státu vlajky, ani z hlediska minimální vlastní námořní činnosti.

(17)

K nápravě této situace se francouzské orgány zavázaly, že počínaje fiskálním rokem 2015 (13) bude volba režimu zdanění podle tonáže platná pouze tehdy, pokud podnik provozuje pod evropskou vlajkou podíl čisté tonáže své flotily nejméně 25 % a zavazuje se zachovat nebo zvýšit tento podíl během desetileté lhůty, během níž je volba platná. V případě integrované daňové skupiny se tento závazek kvantifikuje na základě celkové čisté tonáže společností daňové skupiny.

5. PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH TŘETÍCH STRAN

5.1. Připomínky sdružení Armateurs de France

(18)	Armateurs de France (AdF) je profesním sdružením zastupujícím provozovatele námořní přepravy a služeb.

(19)	AdF připomíná, že původní francouzský systém, který byl Francií oznámen, byl schválen Komisí v roce 2003 na základě pokynů z roku 1997.

(20)

Francouzský režim z roku 2003 stanovil, že činnosti uskutečňované na časově pronajatých plavidlech plujících pod vlajkou třetího státu jsou způsobilé pouze do výše 75 % čisté tonáže flotily. Jinými slovy je třeba, aby podíl plavidel pronajímaných s posádkou, která neplují pod vlajkou Společenství, nepřesáhl 75 % celkové tonáže provozované podnikem.

(21)

V roce 2004, tedy po oznámení režimu Francií, byly pokyny z roku 1997 nahrazeny a upřesněny. Pokyny z roku 2004 však opakovaly jejich cíle, zejména „podporu registrace plavidel pod vlajky členských států nebo jejich přeregistraci pod tyto vlajky“ nebo „zachování a zlepšení námořního know-how, jakož i […] ochranu a podporu zaměstnanosti evropských námořníků“.

(22)

Za účelem dosažení souladu s novými pokyny se Francie rozhodla nahradit prahovou hodnotu 75 % novým kritériem. Toto nové kritérium spočívající v „zachování nebo zvýšení podílu plavidel flotily plujících pod vlajkou členského státu“ poskytuje větší záruky, pokud jde o ochranu a podporu pracovních míst Společenství, než omezení uplatnitelná pro časově pronajatá plavidla plující pod vlajkami vně Společenství.

(23)	Vzhledem k tomu, že francouzská právní úprava pouze přebírá znění pokynů z roku 2004, nelze pochybovat o jejím souladu. Jsou proto zmíněny zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání.

(24)	S ohledem na probíhající formální šetření členové sdružení Armateurs de France ověřili, zda prahová hodnota 75 % byla dodržena již od počátku a během celého období od roku 2003.

(25)

Toto ověření ukázalo, že procentní podíl – podle jednotlivých podniků a pro každý rok – pronajímaných plavidel, která plují pod vlajkou třetího státu, ve vztahu k celkové provozované tonáži nepřesahuje původní podíl 75 % schválený v roce 2003, a to nehledě na změny ve francouzských právních předpisech. Povinnost zachovat nebo zvýšit podíl flotily pod vlajkou Společenství vedla ve skutečnosti k témuž výsledku jako předchozí kritérium, a proto může být sama o sobě považována za dostatečně vhodné kritérium.

(26)	Takto nastavená stávající francouzská kritéria, zejména kritérium „zachovat nebo zvýšit podíl plavidel flotily plujících pod vlajkou členského státu“, jsou plně v souladu s cíli stanovenými v pokynech z roku 2004.

5.2. Připomínky Svazu provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA)

(27)

ECSA za prvé zdůrazňuje, že časový pronájem je jedním z hlavních mechanismů, jež mají rejdařské společnosti k dispozici. Umožňuje svěřit obchodní a provozní řízení po dohodnutou dobu nájemci plavidel, zatímco vlastnictví a další aspekty řízení plavidel nadále náleží jejich majiteli. Námořní přepravci mají tedy určitou flexibilitu, aby mohli optimálně reagovat na požadavky svých klientů, a upevnit tak své postavení na globálním trhu. Pomocí flexibility umožněné časovým pronájmem plavidel s posádkou mohly evropské námořní společnosti získat poměrně rychle tržní podíly.

(28)

V námořním odvětví je nejdůležitější zaměstnanost na pevnině přímo související s obchodním a provozním řízením plavidel a nepřímo zachování a přitažlivost námořních společností. V posledních desetiletích evropští majitelé plavidel nepochybně prokázali vynikající řídicí a operační schopnosti. Prostřednictvím pronájmu plavidel bez ohledu na vlajku, pod kterou plují, byla v námořních společnostech z EU rozvíjena a udržována pracovní místa a dovednosti na vysoké úrovni.

(29)

Podle názoru ECSA jsou změny provedené Francií v roce 2005, pokud jde o režim zdanění podle tonáže, v souladu s cíli stanovenými v pokynech z roku 2004. Trvat na formálním znovuzavedení omezení pro časově pronajatá plavidla, jež neplují pod vlajkou členského státu Unie, by evropské námořní společnosti zbavilo možnosti pružně reagovat na požadavky klientů přiměřeným a optimálním způsobem a posilovat své postavení na globálním trhu.

(30)

ECSA se domnívá, že pokud by Komise trvala na tom, že námořní společnosti mohou podléhat zdanění podle tonáže, pouze pokud vlastní a provozují určité procento obchodních plavidel, měla by námořním společnostem EU dovolit provozovat až 10 tun hrubé nosnosti (DWT) (14) na pronajatých plavidlech na jednu DWT u vlastního plavidla nebo u plavidla pronajatého bez posádky v rámci režimů zdanění podle tonáže. Použití výše uvedeného poměru nesmí podléhat kritériím, jako je registr Společenství.

(31)

Závěrem je, že pokyny Společenství by měly zůstat pružným rámcem. Musí umožnit členským státům přijmout vhodná opatření na podporu jejich flotil podle jejich vlastních potřeb, za předpokladu, že bude zajištěn jejich příspěvek k plnění cílů těchto pokynů. ECSA se domnívá, že evropské námořní společnosti, které provozují plavidla na základě pronájmu plavidel s posádkou, rovněž dosahují těchto cílů, ať už tato plavidla plují pod vlajkou členského státu, či nikoli.

6. VYJÁDŘENÍ FRANCIE K PŘIPOMÍNKÁM ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(32)	Francie v dopise ze dne 28. dubna 2014 vzala na vědomí připomínky třetích stran podporující její stanovisko.

7. POSOUZENÍ OPATŘENÍ

7.1. Existence podpory podle čl. 107 odst. 1 SFEU

(33)	V rozhodnutí K(2003) 1476 v konečném znění byl francouzský režim zdanění podle tonáže uznán jako režim podpory.

(34)

Důvody, které vedly Komisi k závěru, že režim zdanění podle tonáže vskutku představuje režim státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, zůstávají v platnosti. Konkrétně, režim zdanění podle tonáže je volitelný režim, který se odchyluje od pravidel platných pro výpočet daně z příjmu právnických osob, který některým podnikům – podnikům námořní dopravy – poskytuje hospodářskou výhodu související se snížením daňového základu, což obecně snižuje zdanění jejich příjmů. Podniky námořní dopravy působí na trzích, na kterých vládne silná hospodářská soutěž v mezinárodním měřítku takovým způsobem, že výhody režimu zdanění podle tonáže mohou narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

(35)

Zrušení omezení týkajícího se způsobilosti činností uskutečňovaných na časově pronajatých plavidlech, která neplují pod vlajkou členského státu, je opatření, které zavádí nové opatření podpory bez předchozího oznámení Komisi, což je v rozporu s tím, co stanoví čl. 108 odst. 3 SFEU. Jedná o novou podporu, neboť není v souladu s rozhodnutím K(2003) 1476 v konečném znění, kterým se schvaluje francouzský režim zdanění podle tonáže, a protože jej Francie neoznámila Komisi. Na rozdíl od toho, co tvrdí AdF (15), zrušení omezení nemůže být považováno za vhodné opatření, kterým francouzský režim zdanění podle tonáže dosáhne souladu s pokyny z roku 2004 (16), jelikož toto zrušení není v souladu s cíli pokynů z roku 2004, jak je vysvětleno v bodě 7.2 tohoto rozhodnutí. V důsledku toho zrušení omezení týkajícího se způsobilosti činností uskutečňovaných na časově pronajatých plavidlech, která neplují pod vlajkou členského státu, nemůže být součástí existující podpory ve smyslu bodu 13 pokynů z roku 2004 (17).

7.2. Slučitelnost s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 SFEU

(36)	Podmínky pro použití čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU v oblasti námořní dopravy byly objasněny v pokynech z roku 2004. Proto musí být slučitelnost opatření, které je předmětem tohoto rozhodnutí, posouzena na základě pokynů z roku 2004.

(37)

Pokyny z roku 2004, stejně jako pokyny z roku 1997, nestanoví výslovné omezení pro zařazení časově pronajímaných plavidel s posádkou do režimů zdanění podle tonáže. Nicméně v předchozích rozhodnutích (18) se Komise přesto domnívala, že nájemci využívající režim zdanění podle tonáže musí přispívat buď k cíli registraceplavidel pod vlajky členských států, nebo k cíli zachování evropského know-how v námořním odvětví prostřednictvím zajištění námořního řízení pro určitý procentní podíl své flotily. Žádný podnik nesmí využívat režim zdanění podle tonáže, aniž by přispěl k plnění hlavních cílů pokynů z roku 2004.

(38)

S ohledem na statistické údaje poskytnuté francouzskými orgány Komise konstatuje, že navzdory skutečnosti, že omezení pro časově pronajatá plavidla byla zrušena v roce 2005, příjemci francouzského režimu zdanění podle tonáže dostatečně přispěli k dosažení výše uvedených cílů, jelikož podíl plavidel pronajímaných s posádkou, která neplují pod vlajkou Společenství, nepřesahuje 41 % celkové tonáže přijímajících společností. Tento výsledek byl zajištěn buď vysokou mírou plavidel pod evropskou vlajkou, nebo prostřednictvím námořního řízení určité procentní části flotily (nebo kombinací těchto dvou faktorů).

(39)

Komise navíc konstatuje, že podle francouzských orgánů všichni stávající příjemci provozují pod evropskou vlajkou nejméně 25 % čisté tonáže své flotily. Komise také poznamenává, že dobrý výkon francouzského odvětví námořní dopravy, pokud jde o využívání evropské vlajky, je rovněž potvrzen externími studiemi, například studií vydanou v roce 2014 Oxford Economics s názvem „The economic value of the EU Shipping Industry“. Podle této studie lze konstatovat, že procentní podíl tonáže pod vlajkou Francie se pohybuje nad 25 % provozované tonáže (19). Jelikož příjemci režimu mají povinnost udržovat nebo zvyšovat podíl své flotily pod evropskou vlajkou, pronajímaná plavidla, jež neplují pod evropskou vlajkou, nebudou nikdy moci představovat více než 75 % čisté tonáže jejich flotily.

(40)

Nicméně Komise musí konstatovat, že platné francouzské právní předpisy nestanoví právní požadavky zaručující, že přijímající podniky, které dočasně používají plavidla pronajatá s posádkou, vždy dostatečně přispějí ke splnění cílů pokynů z roku 2004. Zejména pro nové účastníky neexistují žádné specifické povinnosti ani z hlediska státu vlajky, ani z hlediska vlastního námořního řízení.

(41)	Na tomto základě Komise vyvozuje závěr, že platné francouzské právní předpisy neobsahují nezbytné záruky, a tudíž nemohou být považovány za slučitelné s pokyny z roku 2004.

(42)

V této souvislosti bere Komise na vědomí závazek Francie napravit situaci zavedením povinnosti využívat určitý minimální podíl plavidel pod evropskou vlajkou jakožto podmínku pro možnost volby režimu paušálního zdanění. Tento procentní podíl bude počínaje rokem 2015 stanoven na 25 % čisté tonáže flotily a musí být dodržen během celého 10letého období, na které se vztahuje volba zdanění podle tonáže.

(43)

Tato podmínka je stejně přísná jako podmínka obsažená v původním rozhodnutí K(2003) 1476 v konečném znění, kterým se schvaluje francouzský režim zdanění podle tonáže. S ohledem na cíle pokynů z roku 2004, zejména na požadavek, aby příjemci přispěli buď k cíli registrace plavidel pod vlajky členských států, nebo k cíli zachování evropského know-how v námořním odvětví prostřednictvím zajištění námořního řízení pro určitý procentní podíl své flotily, dospěla Komise k závěru, že závazek Francie je přiměřený. Tímto závazkem přispějí k cíli registrace plavidel pod vlajky členských států i noví účastníci režimu zdanění podle tonáže.

7.3. Závěry

(44)	Komise konstatuje, že Francie v roce 2005 v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU protiprávně provedla změnu francouzských právních předpisů o zdanění podle tonáže, pokud jde o časový pronájem plavidel s posádkou.

(45)	Tato změna není v souladu se SFEU, neboť nezajišťuje, aby noví účastníci režimu zdanění podle tonáže přispívali k cílům pokynů z roku 2004, jelikož nemají právní povinnost, pokud jde o vlajku jejich flotily, ani pokud jde o minimální vlastní námořní činnosti.

(46)

S francouzskými orgány bylo dohodnuto, že stávající formální pravidla musí být upravena, aby se zajistilo, že v budoucnu budou moci vstoupit do daňového režimu na základě tonáže pouze společnosti, které mají alespoň 25 % své čisté tonáže pod evropskou vlajkou. Na tomto základě příjemci režimu zdanění podle tonáže přispějí k cílům pokynů z roku 2004, i když je celá jejich flotila v dočasném pronájmu.

(47)	Jelikož všichni příjemci již splňují výše uvedenou prahovou hodnotu a mají již povinnost zachovat nebo zvýšit procentní podíl plavidel své flotily plujících pod evropskou vlajkou, není třeba požadovat vrácení podpor,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změna režimu zdanění podle tonáže provedená v roce 2005 protiprávně Francií v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie je neslučitelná s vnitřním trhem, pokud jde o pravidla pro časově pronajatá plavidla.

Článek 2

Francie zreviduje právní předpisy režimu zdanění podle tonáže počínaje rokem 2015 podle závazku, který přijala a podle něhož jsou při vstupu do režimu zdanění podle tonáže příjemci tohoto režimu povinni mít alespoň 25 % své flotily pod vlajkou členského státu Unie nebo státu, který je stranou dohody o EHP, a nadále tento podíl zachovávat či zvyšovat.

Článek 3

Francie uvědomí Komisi po přijetí legislativních změn uvedených v článku 2.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.

V Bruselu dne 4. února 2015

Za Komisi

Margrethe VESTAGER

členka Komise

(1) Úř. věst. C 380, 28.12.2013, s. 29.

(2) Viz poznámka č. 1.

(3) Úř. věst. C 205, 5.7.1997, s. 5.

(4) Časový pronájem (anglicky „time charter“) je definován jako smlouva, kterou dá pronajímatel k dispozici nájemci vybavené plavidlo s kompletní posádkou na časové období určené smlouvou, a to za protislužbu ve formě nákladní dopravy. Nájemce zajišťuje obchodní řízení plavidla, zatímco pronajímatel si uchovává jeho námořní řízení.

(5) Rozhodnutí Komise ze dne 13. května 2003 o státní podpoře N 737/02, týkající se francouzského režimu paušálního zdanění na základě tonáže pro společnosti provozující námořní dopravu (Úř. věst. C 38, 12.2.2004, s. 5).

(6) Úř. věst. C 13, 17.1.2004, s. 3. Viz bod 3.1 odst. 7.

(7) Čl. 1 odst. 4 správního pokynu 4-H-3-08.

(8) Čl. 22 odst. 2 a 3 správního pokynu 4-H-3-08. „Výše definovaným závazkem“ se rozumí závazek podniků námořní přepravy po dobu uplatňování tohoto nástroje zachovat nebo zvýšit ve své flotile podíl plavidel plujících pod vlajkou členského státu Evropského společenství.

(9) Třetí odstavec článku 209-0 B (I) všeobecného daňového zákoníku upřesňuje, že „časově pronajímaná plavidla, jež neplují pod vlajkou některého z členských států Evropského společenství, nemohou využívat tento režim, pokud představují více než 75 % čisté tonáže flotily provozované podnikem“.

(10) 35. bod odůvodnění rozhodnutí K(2003) 1476 v konečném znění:„Činnosti uskutečňované na časově pronajatých plavidlech, která neplují pod vlajkou některého z členských států Evropského společenství, jsou způsobilé pro režim paušálního zdanění na základě tonáže, pouze pokud představují nejvýše 75 % čisté tonáže flotily provozované podnikem“.

(11) Členové sdružení Armateurs de France představují 80 % tonáže provozované francouzskými majiteli plavidel.

(12) Posledně uvedení tvoří 5 % celkové tonáže francouzských plavidel.

(13) Francouzský režim zdanění podle tonáže stanovený v článku 209-0 B všeobecného daňového zákoníku byl změněn článkem 75 druhého opravného finančního zákona na rok 2014 (zákon č. 2014-1655 ze dne 29. prosince 2014). Nová podmínka platí pro podniky, které budou využívat režim během rozpočtového roku ode dne 27. listopadu 2014.

(14) Tun hrubé nosnosti (DWT).

(15) Viz (21). až (23). bod odůvodnění tohoto rozhodnutí.

(16) Viz bod 13 pokynů z roku 2004.

(17) Oproti kritériu „zachování nebo […] zvýšení podílu plavidel flotily plujících pod vlajkou členského státu“, který je uveden v platnost s cílem dosáhnout souladu s pokyny z roku 2004.

(18) Viz například původní rozhodnutí K(2003) 1476 v konečném znění a rozhodnutí Komise 2009/626/ES ze dne 25. února 2009 o režimu podpory C 2/08 (ex N 572/07) o změně systému zdanění podle tonáže v Irsku (Úř. věst. L 228, 1.9.2009, s. 20). Viz také rozhodnutí o zahájení řízení, body 24 až 26.

(19) Viz například grafy 2.3d a 2.4b studie (http://www.oxfordeconomics.com/my-oxford/projects/272456).

29.4.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 110/22

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/668

ze dne 24. dubna 2015

o změně uznání některých subjektů v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009

(oznámeno pod číslem C(2015) 2595)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 a článek 16 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 16 nařízení (ES) č. 391/2009 musí Komise ověřit, zda je držitel uznání uděleného v souladu s čl. 4 odst. 3 a čl. 2 písm. c) uvedeného nařízení oprávněnou právnickou osobou v rámci subjektu, na nějž se vztahují ustanovení tohoto nařízení. Pokud tomu tak není, musí Komise rozhodnout o změně příslušného uznání.

(2)

Rozhodnutí Komise 2007/421/ES (2) se odvolávalo na subjekty uznané členskými státy v souladu se směrnicí Rady 94/57/ES (3), neboť v něm bylo stanoveno, že generální ředitel pro energetiku a dopravu zveřejňuje každý rok v Úředním věstníku Evropské unie do 1. července aktualizovaný seznam subjektů uznaných v souladu se směrnicí 94/57/ES.

(3)	Poslední seznam subjektů uznaných na základě směrnice 94/57/ES byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie (4) v roce 2007.

(4)	Subjekty Lloyd's Register of Shipping (LR), Korean Register of Shipping (KR), Nippon Kaiji Kyokai (NK) a Registro Italiano Navale (RINA) byly uznány v souladu se směrnicí 94/57/ES.

(5)	Subjektům, jež byly k 17. červnu 2009 uznány v souladu se směrnicí 94/57/ES, bylo v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009 uznání ponecháno.

(6)	V případě Korean Register of Shipping (KR) byla oprávněná mateřská společnost všech právních subjektů, jež tvoří uznaný subjekt, přejmenována na „KR (Korean Register)“.

(7)

V případě Nippon Kaiji Kyokai (NK) došlo u oprávněné mateřské společnosti všech právních subjektů, jež tvoří uznaný subjekt, ke změně právního postavení podle japonského práva – mateřská společnost se změnila z „Foundation“ na „General Incorporated Foundation“. Úplný název subjektu, který by měl být uznán, je tak „Nippon Kaiji Kyokai General Incorporated Foundation (ClassNK)“.

(8)

V případě Lloyd's Register of Shipping (LR) byl původně uznaný subjekt nejprve přejmenován na Lloyd's Register a následně na Lloyd's Register Group Limited, jelikož společnost se přeměnila ze společnosti ustavené podle britského zákona o podnikatelských sdruženích z roku 1965 ve znění pozdějších předpisů na společnost ustavenou podle britského zákona o společnostech z roku 2006. Nový název subjektu, který by měl být uznán, je tak „Lloyd's Register Group LTD (LR)“.

(9)

V případě Registro Italiano Navale (RINA) byly veškeré činnosti spadající do působnosti nařízení (ES) č. 391/2009 nejprve převedeny ze společnosti Registro Italiano Navale na společnost RINA S.p.A. (dceřinou společnost v plném vlastnictví společnosti RINA) a následně na společnost RINA Services S.p.A. (dceřinou společnost v plném vlastnictví společnosti RINA S.p.A.). Oprávněnou mateřskou společností všech právních subjektů tvořících uznaný subjekt, která by měla být uznána, je proto společnost „RINA Services S.p.A.“.

(10)	Změny v totožnosti uvedených oprávněných mateřských společností se nedotýkají schopnosti daných subjektů plnit požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 391/2009.

(11)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 (5),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Držitelem uznání, které bylo dříve uděleno společnosti Korean Register of Shipping (KR), je ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost společnost „KR (Korean Register)“, která je mateřskou společností všech právních subjektů tvořících uznaný subjekt pro účely nařízení (ES) č. 391/2009.

Článek 2

Držitelem uznání, které bylo dříve uděleno společnosti Lloyd's Register of Shipping (LR), je ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost společnost „Lloyd's Register Group LTD (LR)“, která je mateřskou společností všech právních subjektů tvořících uznaný subjekt pro účely nařízení (ES) č. 391/2009.

Článek 3

Držitelem uznání, které bylo dříve uděleno společnosti Nippon Kaiji Kyokai (NK), je ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost společnost „Nippon Kaiji Kyokai General Incorporated Foundation (ClassNK)“, která je mateřskou společností všech právních subjektů tvořících uznaný subjekt pro účely nařízení (ES) č. 391/2009.

Článek 4

Držitelem uznání, které bylo dříve uděleno společnosti Registro Italiano Navale (RINA), je ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost společnost „RINA Services S.p.A.“, která je mateřskou společností všech právních subjektů tvořících uznaný subjekt pro účely nařízení (ES) č. 391/2009.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 24. dubna 2015.

Za Komisi

Violeta BULC

členka Komise

(1) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11.

(2) Rozhodnutí Komise 2007/421/ES ze dne 14. června 2007, kterým se ruší rozhodnutí 96/587/ES o zveřejnění seznamu uznaných subjektů, které byly oznámeny členskými státy v souladu se směrnicí Rady 94/57/ES (Úř. věst. L 157, 19.6.2007, s. 18).

(3) Směrnice Rady 94/57/ES ze dne 22. listopadu 1994, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 20).

(4) Úř. věst. C 135, 19.6.2007, s. 4.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).

29.4.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 110/25

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/670

ze dne 27. dubna 2015

o souladu jednotkových sazeb pro oblasti zpoplatnění na rok 2015 podle článku 17 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013

(oznámeno pod číslem C(2015) 2635)

(Pouze bulharské, španělské, české, dánské, estonské, řecké, anglické, chorvatské, lotyšské, litevské, maďarské, maltské, polské, portugalské, rumunské, slovinské, finské a švédské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb) (1), a zejména na čl. 15 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 391/2013 (2) stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby. Společný systém poplatků je nedílnou součástí dosahování cílů systému sledování výkonnosti zřízeného článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 (3) a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 390/2013 (4).

(2)	Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/132/EU (5) stanoví výkonnostní cíle na úrovni Unie včetně cíle efektivity nákladů na traťové navigační služby vyjádřeného ve stanovených jednotkových nákladech na poskytování uvedených služeb na druhé referenční období, tj. pro období let 2015 až 2019 včetně.

(3)

Podle ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. b) a c) prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013 posoudí Komise jednotkové sazby pro oblasti zpoplatnění na rok 2015, které členské státy předložily Komisi do 1. června 2014 v souladu s požadavky čl. 9 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení. Uvedené posouzení se týká dodržování jednotkových sazeb s prováděcími nařízeními (EU) č. 390/2013 a (EU) č. 391/2013.

(4)

S podporou orgánu pro kontrolu výkonnosti, jenž je Komisi nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013, a s podporou Ústřední kanceláře pro letové poplatky při organizaci Eurocontrol provedla Komise vlastní posouzení jednotkových sazeb za použití údajů a dodatečných informací, které poskytly členské státy do 1. června 2014 a příslušných informací, které byly předloženy jako součást plánů výkonnosti. Posouzení také zohlednilo vysvětlení a opravy poskytnuté a učiněné před konzultačním zasedáním o jednotkových sazbách pro traťové navigační služby na rok 2015, které se konalo ve dnech 25. a 26. června 2014 v rámci uplatňování čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013, a také úpravy jednotkových sazeb členskými státy v návaznosti na následné kontakty mezi Komisí, orgánem pro kontrolu výkonnosti a dotčenými členskými státy. Posouzení jednotkových sazeb na rok 2015 dále vycházelo ze zprávy orgánu pro kontrolu výkonnosti o plánech výkonnosti na druhé referenční období, která byla Komisi předložena dne 7. října 2014 a následně aktualizována dne 15. prosince 2014.

(5)

Na základě uvedeného posouzení Komise v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. d) prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013 zjistila, že jednotkové sazby pro oblasti zpoplatnění na rok 2015, které předložilo Spojenékrálovství, Irsko, Bulharsko, Rumunsko, Kypr, Řecko, Malta, Chorvatsko, Česká republika, Slovinsko, Maďarsko, Polsko, Litva, Dánsko, Švédsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Portugalsko a Španělsko, jsou v souladu s prováděcími nařízeními (EU) č. 390/2013 a (EU) č. 391/2013.

(6)	Podle čl. 17 odst. 1 písm. d) prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013 uvědomí Komise o svém zjištění dotčené členské státy.

(7)	Zjištěním a oznámením, že jednotkové sazby pro oblasti zpoplatnění jsou v souladu s prováděcími nařízeními (EU) č. 390/2013 a (EU) č. 391/2013, není dotčen článek 16 nařízení (ES) č. 550/2004.

(8)

Protože plány výkonnosti pro druhé referenční období v konečném znění nebyly přijaty před datem 1. listopadu 2014, je třeba připomenout, že v souladu s čl. 17 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013 se od členských států požaduje, aby přepočítaly jednotkové sazby pro oblasti zpoplatnění na rok 2015, kde je to nutné na základě přijatých plánů výkonnosti v konečném znění, a aby co nejdříve v průběhu roku 2015 uplatnily tyto přepočítané sazby a převedly jakýkoli rozdíl způsobený dočasným použitím jednotkových sazeb uvedených v tomto rozhodnutí do výpočtu jednotkových sazeb na rok 2016.

(9)	Výbor pro jednotné nebe nepředložil stanovisko. Bylo považováno za nezbytné přijmout prováděcí akt a předseda předložil předlohu prováděcího aktu odvolacímu výboru k dalšímu projednání. Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem odvolacího výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Jednotkové sazby pro oblasti zpoplatnění na rok 2015 uvedené v příloze jsou v souladu s prováděcími nařízeními (EU) č. 390/2013 a (EU) č. 391/2013.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Bulharské republice, České republice, Dánskému království, Estonské republice, Irsku, Řecké republice, Španělskému království, Chorvatské republice, Kyperské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Maďarsku, Republice Malta, Polské republice, Portugalské republice, Rumunsku, Slovinské republice, Finské republice, Švédskému království a Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Bruselu dne 27. dubna 2015.

Za Komisi

Violeta BULC

členka Komise

(1) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 10.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 391/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby (Úř. věst. L 128, 9.5.2013, s. 31).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (Úř. věst. L 196, 31.3.2004, s. 1).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 390/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě (Úř. věst. L 128, 9.5.2013, s. 1).

(5) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/132/EU ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví výkonnostní cíle pro síť uspořádání letového provozu a varovné prahové hodnoty na úrovni Evropské unie na druhé referenční období 2015–2019 (Úř. věst. L 71, 12.3.2014, s. 20).

PŘÍLOHA

	Oblast zpoplatnění	Traťová jednotková sazba na rok 2015 vyjádřená v národní měně (1) (kód ISO)
1	Bulharsko	60,40 BGN
2	Chorvatsko	351,00 HRK
3	Kypr	36,91 EUR
4	Česká republika	1 204,05 CZK
5	Dánsko	471,12 DKK
6	Estonsko	31,10 EUR
7	Finsko	56,23 EUR
8	Řecko	38,38 EUR
9	Maďarsko	11 197,73 HUF
10	Irsko	29,60 EUR
11	Lotyšsko	27,58 EUR
12	Litva	46,82 EUR
13	Malta	22,33 EUR
14	Polsko	143,89 PLN
15	Portugalsko – Lisabon	37,13 EUR
16	Rumunsko	164,60 RON
17	Slovinsko	68,36 EUR
18	Španělsko – Kanárské ostrovy	58,36 EUR
19	Španělsko – pevninské	71,69 EUR
20	Švédsko	609,06 SEK
21	Spojené království	73,11 GBP

(1) Tyto jednotkové sazby nezahrnují administrativní jednotkovou sazbu podle čl. 18 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 391/2013, která se vztahuje na státy, které jsou stranami Mnohostranné úmluvy Eurocontrolu o letových poplatcích.

29.4.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 110/28

ROZHODNUTÍ RADY PŘIDRUŽENÍ EU-MOLDAVSKÁ REPUBLIKA č. 1/2014

ze dne 16. prosince 2014,

kterým se přijímá její jednací řád a jednací řád Výboru pro přidružení a podvýborů [2015/671]

RADA PŘIDRUŽENÍ EU-MOLDAVSKÁ REPUBLIKA,

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“), a zejména na článek 434 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s článkem 464 dohody se části dohody provádějí prozatímně ode dne 1. září 2014.

(2)	Podle čl. 435 odst. 2 dohody má Rada přidružení přijmout svůj jednací řád.

(3)	Podle čl. 437 odst. 1 dohody má být Radě přidružení při výkonu jejích povinností nápomocen Výbor pro přidružení a podle čl. 438 odst. 1 dohody má Rada přidružení stanovit ve svém jednacím řádu povinnosti Výboru pro přidružení a určit způsob jeho práce,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přijímá se jednací řád Rady přidružení obsažený v příloze I a jednací řád Výboru pro přidružení a podvýborů obsažený v příloze II.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 16. prosince 2014.

Za Radu přidružení

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Úř. věst. L 260, 30.8.2014, s. 4.

PŘÍLOHA I

JEDNACÍ ŘÁD RADY PŘIDRUŽENÍ

Článek 1

Obecná ustanovení

1. Rada přidružení, zřízená v souladu s čl. 434 odst. 1 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“), vykonává své povinnosti stanovené v článcích 434 a 436 dohody.

2. Jak stanoví čl. 435 odst. 1 dohody, skládá se Rada přidružení z členů Rady Evropské unie a členů Evropské komise na jedné straně a členů vlády Moldavské republiky na straně druhé. Složení Rady přidružení zohlední konkrétní záležitosti, jež se na daném zasedání mají projednávat. Rada přidružení se schází na ministerské úrovni.

3. Jak stanoví čl. 436 odst. 1 dohody, je Rada přidružení oprávněna za účelem dosažení cílů dohody přijímat rozhodnutí, jež jsou pro strany závazná. Rada přidružení přijme vhodná opatření k provedení těchto rozhodnutí, případně včetně pověření zvláštních orgánů zřízených podle dohody, aby jednaly jejím jménem. Rada přidružení může také vydávat doporučení. Svá rozhodnutí a doporučení přijímá vzájemnou dohodou stran po dokončení příslušných vnitřních postupů. Rada přidružení může své pravomoci přenést na Výbor pro přidružení.

4. Stranami se v tomto jednacím řádu rozumějí strany definované v článku 461 dohody.

Článek 2

Předsednictví

Strany předsedají Radě přidružení střídavě po dobu dvanácti měsíců. První období začíná dnem prvního zasedání Rady přidružení a končí 31. prosince téhož roku.

Článek 3

Zasedání

1. Rada přidružení zasedá nejméně jednou za rok, a vyžadují-li to okolnosti, po vzájemné dohodě stran. Nedohodnou-li se strany jinak, zasedá Rada přidružení na místě obvyklém pro zasedání Rady Evropské unie.

2. Každé zasedání Rady přidružení se koná v době dohodnuté stranami.

3. Zasedání Rady přidružení svolávají společně tajemníci Rady přidružení po dohodě s předsedou Rady přidružení nejpozději 30 kalendářních dní před datem zasedání.

Článek 4

Zastupování

1. Nemohou-li se členové Rady přidružení zúčastnit zasedání, mohou být zastoupeni. Přeje-li si být člen takto zastoupen, sdělí písemně předsedovi Rady přidružení před konáním zasedání, na kterém má být takto zastoupen, jméno svého zástupce.

2. Zástupce člena Rady přidružení vykonává všechna práva tohoto člena.

Článek 5

Delegace

1. Členové Rady přidružení mohou být doprovázeni úředníky. Předseda Rady přidružení musí být před každým zasedáním prostřednictvím sekretariátu Rady přidružení informován o zamýšleném složení delegací obou stran.

2. Rada přidružení může po dohodě stran přizvat zástupce jiných orgánů stran nebo nezávislé odborníky v příslušném oboru, aby se zúčastnili zasedání jako pozorovatelé nebo aby informovali o konkrétních záležitostech. Strany se dohodnou na podmínkách, za nichž se tito pozorovatelé mohou zasedání zúčastnit.

Článek 6

Sekretariát

Funkci tajemníků Rady přidružení vykonávají společně úředník Generálního sekretariátu Rady Evropské unie a úředník Moldavské republiky.

Článek 7

Korespondence

1. Korespondence určená Radě přidružení se zasílá buď tajemníkovi Unie, nebo tajemníkovi Moldavské republiky, a ten obratem uvědomí druhého tajemníka.

2. Tajemníci Rady přidružení zajistí předání korespondence předsedovi a podle potřeby ji rozešlou i členům Rady přidružení.

3. Takto rozesílaná korespondence se podle potřeby zasílá Generálnímu sekretariátu Evropské komise, Evropské službě pro vnější činnost, stálým zastoupením členských států při Evropské unii, Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie a misi Moldavské republiky při Evropské unii.

4. Sdělení předsedy zasílají adresátům jeho jménem tajemníci. Taková sdělení se případně rozešlou členům Rady přidružení, jak stanoví odstavec 3.

Článek 8

Důvěrnost

Zasedání Rady přidružení jsou neveřejná, nerozhodnou-li strany jinak. Pokud strana předloží Radě přidružení informace, jež označí za důvěrné, nakládá s nimi druhá strana jako s takovými.

Článek 9

Program zasedání

1. Předseda Rady přidružení připraví předběžný program každého zasedání Rady přidružení. Tento program zašlou tajemníci Rady přidružení nejpozději 15 kalendářních dní před zasedáním adresátům uvedeným v článku 7.

Předběžný program zasedání obsahuje body, o jejichž zahrnutí do programu byl předseda požádán nejpozději 21 kalendářních dní před zahájením zasedání. Tyto body se na předběžný program zasedání nezařadí, nejsou-li tajemníkům před datem odeslání programu zaslány příslušné podklady.

2. Na počátku každého zasedání Rada přidružení schválí program zasedání. Pokud s tím strany souhlasí, mohou být na pořad jednání zařazeny i jiné body, než které jsou uvedeny v předběžném programu jednání.

3. Předseda po konzultaci se stranami může zkrátit lhůty uvedené v odstavci 1 tak, aby se zohlednily potřeby konkrétního případu.

Článek 10

Zápis ze zasedání

1. Tajemníci Rady přidružení společně vypracují z každého jednání návrh zápisu.

2. Zápis ze zasedání zpravidla pro každý bod programu zasedání obsahuje:

a)	podklady předložené Radě přidružení;

b)	prohlášení, o jejichž zápis požádal některý člen Rady přidružení, a

c)	otázky dohodnuté stranami, jako jsou přijatá rozhodnutí, dohodnutá prohlášení a veškeré závěry.

3. Návrh zápisu se předkládá Radě přidružení ke schválení. Rada přidružení návrh zápisu schválí na následujícím zasedání. Návrh zápisu lze též schválit písemně.

Článek 11

Rozhodnutí a doporučení

1. Rada přidružení přijímá rozhodnutí a vydává doporučení vzájemnou dohodou mezi stranami a po dokončení příslušných vnitřních postupů.

2. Pokud se na tom strany dohodnou, může Rada přidružení přijmout rozhodnutí nebo vydat doporučení písemným postupem. Za tímto účelem předseda Rady přidružení znění návrhu rozešle písemně jejím členům podle článku 7 a členové musí ve lhůtě ne kratší než 21 kalendářních dní vyjádřit jakékoli výhrady nebo oznámit změny, které si přejí provést. Předseda může po konzultaci se stranami zkrátit výše uvedenou lhůtu tak, aby se zohlednily potřeby konkrétního případu.

3. Akty Rady přidružení ve smyslu čl. 436 odst. 1 dohody jsou označovány jako „rozhodnutí“ nebo „doporučení“, přičemž následuje pořadové číslo, datum jejich přijetí a popis předmětu. Rozhodnutí a doporučení Rady přidružení podepisuje předseda a správnost stvrzují tajemníci Rady přidružení. Rozhodnutí a doporučení se zasílají všem adresátům uvedeným v článku 7 tohoto jednacího řádu. Každá strana může rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí a doporučení Rady přidružení ve svém příslušném úředním tisku.

4. Všechna rozhodnutí Rady přidružení vstupují v platnost dnem přijetí, není-li v rozhodnutí stanoveno jinak.

Článek 12

Jazyky

1. Úředními jazyky Rady přidružení jsou úřední jazyky stran.

2. Není-li rozhodnuto jinak, vychází Rada přidružení ve svých jednáních z podkladů vyhotovených v těchto jazycích.

Článek 13

Výdaje

1. Každá strana hradí veškeré vlastní náklady vzniklé v důsledku účasti na zasedáních Rady přidružení, jak pokud jde o náklady na zaměstnance, cestovní výlohy a diety, tak výdaje za poštovné a telekomunikaci.

2. Výdaje související s tlumočením na zasedáních, překlady a rozmnožováním dokumentů hradí Unie. Požaduje-li Moldavská republika tlumočení či překlad do jiných jazyků a z jiných jazyků, než jsou jazyky uvedené v článku 12, hradí související náklady sama.

3. Ostatní výlohy spojené s vlastní organizací zasedání nese strana, jež zasedání pořádá.

Článek 14

Výbor pro přidružení

1. V souladu s čl. 437 odst. 1 dohody je Radě přidružení při plnění jejích povinností nápomocen Výbor pro přidružení. Výbor pro přidružení se skládá ze zástupců obou stran, v zásadě na úrovni vyšších úředníků veřejné služby.

2. Výbor pro přidružení zajišťuje přípravu zasedání a jednání Rady přidružení a případně i provádění jejích rozhodnutí; obecně pak zajišťuje kontinuitu vztahů v rámci přidružení a řádné provádění dohody. Výbor pro přidružení se zabývá všemi záležitostmi, které mu svěří Rada přidružení, jakož i dalšími otázkami, které mohou vyvstat během provádění dohody. Výbor pro přidružení předkládá Radě přidružení ke schválení návrhy, včetně návrhů rozhodnutí nebo doporučení. V souladu s čl. 438 odst. 2 dohody může Rada přidružení přenést na Výbor pro přidružení pravomoc přijímat rozhodnutí.

3. Výbor pro přidružení přijímá rozhodnutí a vydává doporučení, k nimž je na základě dohody zmocněn.

4. Tam, kde dohoda stanoví povinnost nebo možnost konzultací nebo kde se strany na konzultaci vzájemně dohodnou, se mohou takové konzultace konat ve Výboru pro přidružení, není-li v dohodě stanoveno jinak. Dohodnou-li se na tom strany, mohou konzultace pokračovat i v Radě přidružení.

Článek 15

Změna jednacího řádu

Tento jednací řád může být změněn v souladu s článkem 11.

PŘÍLOHA II

JEDNACÍ ŘÁD VÝBORU PRO PŘIDRUŽENÍ A PODVÝBORŮ

Článek 1

Obecná ustanovení

1. Výbor pro přidružení, zřízený v souladu s čl. 437 odst. 1 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“), je nápomocen Radě přidružení při výkonu jejích povinností a funkcí a plní úkoly stanovené v dohodě a jemu svěřené Radou přidružení. Podle čl. 438 odst. 1 dohody stanoví Rada přidružení ve svém jednacím řádu povinnosti Výboru pro přidružení a určí způsob jeho práce.

2. Výbor pro přidružení zajišťuje přípravu zasedání a jednání Rady přidružení a případně i provádění jejího rozhodnutí; obecně pak zajišťuje kontinuitu vztahů v rámci dohody a řádné provádění dohody. Výbor pro přidružení se zabývá všemi záležitostmi, které mu svěří Rada přidružení, jakož i dalšími otázkami, které mohou vyvstat během každodenního provádění dohody. Výbor pro přidružení předkládá Radě přidružení k přijetí návrhy, včetně návrhů rozhodnutí či doporučení.

3. Podle čl. 437 odst. 2 dohody se Výbor pro přidružení skládá ze zástupců obou stran v zásadě na úrovni vyšších úředníků veřejné služby příslušných pro konkrétní otázky, které mají být řešeny na daném zasedání.

4. Podle čl. 438 odst. 4 dohody se Výbor pro přidružení ve složení pro obchod, jak ho upravuje čl. 438 odst. 4 dohody, (dále jen „Výbor pro přidružení ve složení pro obchod“) při plnění úkolů, které mu byly svěřeny podle hlavy V dohody, skládá z vyšších úředníků Evropské komise a Moldavské republiky příslušných pro obchod a obchodní záležitosti. Zástupce Evropské komise nebo Moldavské republiky příslušný pro obchod a obchodní záležitosti předsedá Výboru pro přidružení ve složení pro obchod v souladu s článkem 2 tohoto jednacího řádu. Zasedání se účastní rovněž zástupce Evropské služby pro vnější činnost.

5. Jak stanoví čl. 438 odst. 3 dohody, má Výbor pro přidružení pravomoc přijímat rozhodnutí v případech stanovených v dohodě a v oblastech, v nichž na něj Rada přidružení přenesla pravomoci. Tato rozhodnutí jsou pro strany závazná a strany přijmou vhodná opatření k jejich provedení. Výbor pro přidružení přijímá rozhodnutí vzájemnou dohodou stran po dokončení příslušných vnitřních postupů.

6. Stranami se v tomto jednacím řádu rozumějí strany definované v článku 461 dohody.

Článek 2

Předsednictví

Strany předsedají Výboru pro přidružení střídavě po dobu dvanácti měsíců. První období začíná dnem prvního zasedání Rady přidružení a končí 31. prosince téhož roku.

Článek 3

Zasedání

1. Nedohodnou-li se strany jinak, schází se Výbor pro přidružení pravidelně nejméně jednou ročně. Na žádost kterékoli strany se může konat mimořádné zasedání Výboru pro přidružení, pokud s tím strany souhlasí.

2. Každé zasedání Výboru pro přidružení svolá jeho předseda na místo a čas, na nichž se strany dohodnou. Oznámení o svolání zasedání vydá sekretariát Výboru pro přidružení nejpozději 28 kalendářních dní před zahájením zasedání, pokud se strany nedohodnou jinak.

3. Výbor pro přidružení ve složení pro obchod zasedá nejméně jednou ročně a kdykoli to vyžadují okolnosti. Každé zasedání svolává předseda Výboru pro přidružení ve složení pro obchod na místo, na čas a způsobem, na nichž se strany dohodnou. Oznámení o svolání zasedání vydá sekretariát Výboru pro přidružení ve složení pro obchod nejpozději 15 kalendářních dní před zahájením zasedání, pokud se strany nedohodnou jinak.

4. Kdykoli je to možné, svolá se pravidelné zasedání Výboru pro přidružení v dostatečném předstihu před pravidelným zasedáním Rady přidružení.

5. Výjimečně, pokud s tím strany souhlasí, se zasedání Výboru pro přidružení mohou konat jakýmikoli technologickými prostředky, na nichž se strany dohodnou, například prostřednictvím videokonference.

Článek 4

Delegace

Strany musí být před každým zasedáním prostřednictvím sekretariátu Výboru pro přidružení informovány o zamýšleném složení delegací, jež se mají zasedání za každou stranu účastnit.

Článek 5

Sekretariát

1. Funkci tajemníků Výboru pro přidružení vykonávají společně úředník Unie a úředník Moldavské republiky a společně plní úkoly sekretariátu, nestanoví-li tento jednací řád jinak, v duchu vzájemné důvěry a spolupráce.

2. Funkci tajemníků Výboru pro přidružení ve složení pro obchod vykonávají společně úředník Evropské komise a úředník Moldavské republiky příslušní pro obchod a obchodní záležitosti.

Článek 6

Korespondence

1. Korespondence určená Výboru pro přidružení se zasílá tajemníkovi kterékoli ze stran, který obratem uvědomí druhého tajemníka.

2. Sekretariát Výboru pro přidružení zajistí, aby korespondence určená Výboru pro přidružení byla zaslána předsedovi výboru a případně rozeslána jako dokumenty uvedené v článku 7.

3. Korespondenci předsedy zašle stranám jeho jménem sekretariát. Taková korespondence se případně rozešle, jak stanoví článek 7.

Článek 7

Dokumenty

1. Dokumenty rozesílají tajemníci Výboru pro přidružení.

2. Strana své dokumenty předává svému tajemníkovi. Ten je předá tajemníkovi druhé strany.

3. Tajemník Unie rozešle dokumenty příslušným zástupcům Unie a jednu kopii vždy zasílá tajemníkovi Moldavské republiky.

4. Tajemník Moldavské republiky rozešle dokumenty příslušným zástupcům Moldavské republiky a jednu kopii vždy zasílá tajemníkovi Unie.

Článek 8

Důvěrnost

Zasedání Výboru pro přidružení jsou neveřejná, nerozhodnou-li strany jinak. Pokud strana předloží Výboru pro přidružení informace, jež označí za důvěrné, nakládá s nimi druhá strana jako s takovými.

Článek 9

Program zasedání

1. Sekretariát Výboru pro přidružení vypracuje předběžný program každého zasedání Výboru pro přidružení a návrh pracovních závěrů, jak stanoví článek 10, a vychází přitom z návrhů stran. Předběžný program zasedání obsahuje body, o jejichž zařazení byl sekretariát Výboru pro přidružení nejpozději 21 kalendářních dní před datem zasedání některou ze stran požádán a k nimž mu byly zaslány příslušné podklady.

2. Předběžný program zasedání a příslušné dokumenty se rozesílají v souladu s článkem 7 nejpozději 15 kalendářních dní před zahájením zasedání.

3. Program zasedání schvaluje Výbor pro přidružení na počátku každého zasedání. Pokud s tím strany souhlasí, mohou být na pořad jednání zařazeny i jiné body, než které jsou uvedeny v předběžném programu jednání.

4. Předsedající Výboru pro přidružení může po dohodě s druhou stranou pozvat příležitostné zástupce jiných orgánů stran nebo nezávislé odborníky v příslušném oboru, aby se zúčastnili zasedání a poskytli na něm informace ke konkrétním tématům. Strany zajistí, aby tito pozorovatelé nebo odborníci dodržovali požadavky na důvěrnost.

5. Předsedající Výboru pro přidružení může po konzultaci se stranami zkrátit lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2, aby se zohlednily zvláštní okolnosti.

Článek 10

Zápis ze zasedání a pracovní závěry

1. Tajemníci Výboru pro přidružení společně vypracují z každého jednání Výboru pro přidružení návrh zápisu.

2. Zápis ze zasedání zpravidla pro každý bod programu zasedání obsahuje:

a)	seznam účastníků zasedání, seznam úředníků, kteří je doprovázejí, a seznam všech pozorovatelů nebo odborníků, kteří se zasedání účastní;

b)	podklady předložené Výboru pro přidružení;

c)	prohlášení, o jejichž zápis požádal Výbor pro přidružení, a

d)	pracovní závěry ze zasedání, jak stanoví odstavec 4.

3. Návrh zápisu se předkládá Výboru pro přidružení ke schválení. Výbor pro přidružení tento návrh zápisu schválí na následujícím zasedání. Návrh zápisu lze též schválit písemně. Návrh zápisu ze zasedání Výboru pro přidružení ve složení pro obchod musí být schválen do 28 kalendářních dní po konání každého zasedání. Všem adresátům uvedeným v článku 7 je zaslána kopie zápisu.

4. Tajemník Výboru pro přidružení strany, která Výboru pro přidružení právě předsedá, vypracuje návrh pracovních závěrů každého zasedání a rozešle jej stranám společně s programem zasedání obvykle nejpozději 15 kalendářních dní před začátkem zasedání. Tento návrh se během zasedání aktualizuje tak, aby na jeho konci mohl Výbor pro přidružení, nedohodnou-li se strany jinak, přijmout pracovní závěry, které zohledňují navazující opatření stran. Po svém schválení se pracovní závěry připojí k zápisu a na některém z následujících zasedání Výboru pro přidružení se zkontroluje jejich provádění. Za tímto účelem přijme Výbor pro přidružení harmonogram s lhůtami pro jednotlivá opatření, podle nichž lze sledovat jejich provádění.

Článek 11

Rozhodnutí a doporučení

1. Ve zvláštních případech, kdy dohoda svěřuje Výboru pro přidružení pravomoci k přijetí rozhodnutí nebo na něj takovou pravomoc přenese Rada přidružení, přijímá Výbor pro přidružení rozhodnutí. Výbor pro přidružení rovněž vydává doporučení. Rozhodnutí a doporučení jsou přijímána vzájemnou dohodou mezi stranami a po dokončení příslušných vnitřních postupů. Veškerá rozhodnutí a doporučení podepisuje předseda Výboru pro přidružení a jejich správnost stvrzují tajemníci Výboru pro přidružení.

2. Pokud se na tom strany dohodnou, může Výbor pro přidružení přijmout rozhodnutí nebo vydat doporučení písemným postupem. Písemný postup spočívá ve výměně nót mezi tajemníky jednajícími se souhlasem stran. Za tímto účelem se znění návrhu rozešle podle článku 7 a lhůta pro vyslovení jakýchkoli výhrad nebo oznámení změn není kratší než 21 kalendářních dní. Předseda může po konzultaci se stranami zkrátit lhůty uvedené v tomto odstavci, aby se zohlednily zvláštní okolnosti. Jakmile se strany shodnou na znění rozhodnutí či doporučení, podepíše je předseda a jeho správnost stvrdí oba tajemníci.

3. Akty Výboru pro přidružení jsou označovány jako „rozhodnutí“ nebo „doporučení“. Všechna rozhodnutí vstupují v platnost dnem přijetí, není-li v nich stanoveno jinak.

4. Rozhodnutí a doporučení se zašlou stranám.

5. Každá strana může rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí a doporučení Výboru pro přidružení ve svém úředním tisku.

Článek 12

Zprávy

Výbor pro přidružení předloží Radě přidružení zprávu o svých činnostech a o činnostech svých podvýborů, pracovních skupin a jiných subjektů na každém řádném zasedání Rady přidružení.

Článek 13

Jazyky

1. Úředními jazyky Výboru pro přidružení jsou úřední jazyky stran.

2. Pracovními jazyky Výboru pro přidružení jsou angličtina a rumunština. Není-li rozhodnuto jinak, vychází Výbor pro přidružení ve svých jednáních z podkladů vyhotovených v těchto jazycích.

Článek 14

Výdaje

1. Každá strana hradí veškeré vlastní náklady vzniklé v důsledku účasti na zasedáních Výboru pro přidružení, jak pokud jde o náklady na zaměstnance, cestovní výlohy a diety, tak o výdaje za poštovné a telekomunikaci.

2. Výdaje související s pořádáním zasedání a rozmnožováním dokumentů hradí hostitelská strana zasedání.

3. Výdaje spojené s tlumočením na zasedáních a překlady dokumentů do angličtiny a rumunštiny nebo z nich podle čl. 13 odst. 1 hradí strana, jež zasedání pořádá.

Tlumočení a překlady do jiných úředních jazyků nebo z nich hradí přímo strana, která o ně požádá.

4. Je-li nutný překlad dokumentů do úředních jazyků Unie, nese náklady s ním spojené Unie.

Článek 15

Změna jednacího řádu

Tento jednací řád může být změněn rozhodnutím Rady přidružení v souladu s čl. 438 odst. 1 dohody.

Článek 16

Podvýbory, zvláštní výbory či orgány

1. V souladu s čl. 439 odst. 1 a 3 dohody může Výbor pro přidružení rozhodnout, že ve zvláštních oblastech, jež jsou pro provádění dohody nezbytné, zřídí podvýbory jiné než ty stanovené v dohodě, jež mu budou nápomocny při plnění jeho povinností. Výbor pro přidružení může rozhodnout o zrušení jakýchkoli takových podvýborů a stanovit nebo změnit jejich jednací řád. Není-li rozhodnuto jinak, působí tyto podvýbory na základě zmocnění Výboru pro přidružení, kterému podávají po každém zasedání zprávu.

2. Nestanoví-li dohoda jinak nebo není-li jinak dohodnuto v Radě přidružení, použije se tento jednací řád obdobně pro jakýkoli podvýbor podle odstavce 1.

3. Zasedání podvýborů se může konat flexibilně podle potřeby, osobně buď v Bruselu, nebo v Moldavské republice, nebo například prostřednictvím videokonference. Podvýbory jsou platformou pro sledování pokroku při sbližování konkrétních oblastí, diskuse o určitých otázkách a problémech, jež z tohoto postupu vyplývají, a vytváření doporučení a pracovních závěrů.

4. Sekretariát Výboru přidružení obdrží kopii veškeré relevantní korespondence, dokumentů a sdělení týkajících se podvýboru, zvláštního výboru či orgánu.

5. Nestanoví-li dohoda jinak nebo nedohodnou-li se jinak strany ve Výboru pro přidružení, mají podvýbory, zvláštní výbory či orgány pravomoc pouze činit Výboru pro přidružení doporučení.

Článek 17

Tento jednací řád se použije obdobně pro Výbor pro přidružení ve složení pro obchod, není-li stanoveno jinak.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 110

České vydání	Právní předpisy	Svazek 58 29. dubna 2015

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/661 ze dne 28. dubna 2015 o povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Talaromyces versatilis sp. nov. IMI CC 378536 a Talaromyces versatilis sp. nov DSM 26702 jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, odchov kuřat a kuřice a výkrm a odchov menšinových druhů drůbeže (držitel povolení Adisseo France S.A.S.) ( 1 )	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/662 ze dne 28. dubna 2015 týkající se povolení L-karnitinu a L-karnitinu L-tartarátu jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat ( 1 )	5
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/663 ze dne 28. dubna 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	9
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2015/664 ze dne 21. dubna 2015 o zřízení Výboru přispěvatelů na vojenskou poradní misi Evropské unie SBOP ve Středoafrické republice (EUMAM RCA) (EUMAM RCA/1/2015)	11
	*	Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2015/665 ze dne 21. dubna 2015 o přijetí příspěvků třetích států na vojenskou poradní misi Evropské unie SBOP e Středoafrické republice (EUMAM RCA) (EUMAM RCA/2/2015)	13
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/666 ze dne 28. dubna 2015, kterým se mění rozhodnutí 2013/184/SZBP o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě	14
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2015/667 ze dne 4. února 2015 o státní podpoře SA.14551 (2013/C) poskytnuté Francií v důsledku změny podmínek podpor pro nájemce v případech časového pronájmu v rámci režimu zdanění podle tonáže (oznámeno pod číslem C(2015) 434) ( 1 )	15
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/668 ze dne 24. dubna 2015 o změně uznání některých subjektů v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 (oznámeno pod číslem C(2015) 2595) ( 1 )	22
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2015/669 ze dne 24. dubna 2015, kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/421/ES o zveřejnění seznamu uznaných subjektů, které byly oznámeny členskými státy v souladu se směrnicí Rady 94/57/ES (oznámeno pod číslem C(2015) 2596)	24
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/670 ze dne 27. dubna 2015 o souladu jednotkových sazeb pro oblasti zpoplatnění na rok 2015 podle článku 17 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013 (oznámeno pod číslem C(2015) 2635) ( 1 )	25
		AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
	*	Rozhodnutí Rady přidružení EU-Moldavská republika č. 1/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se přijímá její jednací řád a jednací řád Výboru pro přidružení a podvýborů [2015/671]	28
	*	Rozhodnutí Rady přidružení EU-Moldavská republika č. 2/2004 ze dne 16. prosince 2014 o zřízení dvou podvýborů [2015/672]	38
	*	Rozhodnutí Rady přidružení EU-Moldavská republika č. 3/2014 ze dne 16. prosince 2014 o přenesení některých pravomocí Radou přidružení na Výbor pro přidružení ve složení pro obchod [2015/673]	40

		Opravy
	*	Oprava prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2015/655 ze dne 23. dubna 2015 podle čl. 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 týkajícího se přípravku na bázi polydimethylsiloxanu uváděného na trh za účelem regulace komárů ( Úř. věst. L 107, 25.4.2015 )	41