ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 366 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 57 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/1 |
NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 1367/2014
ze dne 15. prosince 2014,
kterým se pro roky 2015 a 2016 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Unie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv. |
(2) |
V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) se požaduje, aby byla s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, případně včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR), přijata opatření pro zachování zdrojů. |
(3) |
Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci nebo oblast rybolovu s náležitým ohledem na cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013. |
(4) |
Celkové přípustné odlovy (TAC) by měly být stanoveny na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty a současně by měly odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení; rovněž je nezbytné zohlednit názory vyjádřené v konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních dotčených regionálních poradních sborů. |
(5) |
Rybolovná práva by měla být v souladu s mezinárodními dohodami a zásadami, například s dohodou Organizace spojených národů o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995 (2) a podrobnými zásadami řízení stanovenými v mezinárodních pokynech Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008, podle nichž by měl regulační orgán zejména zvýšit obezřetnost v případech, kdy jsou informace neurčité, nespolehlivé nebo nedostatečné. Nedostatek odpovídajících vědeckých informací by neměl být použit jako důvod pro odklad nebo nepřijetí ochranných a řídicích opatření. |
(6) |
Nejnovější vědecká doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a výboru VTHVR uvádějí, že většina populací hlubinných druhů je stále lovena neudržitelným způsobem a že v zájmu udržitelnosti by rybolovná práva na tyto populace měla být snížena do doby, než vývoj stavu těchto populací začne vykazovat pozitivní tendenci. Rada ICES dále doporučila, aby nebyl povolen cílený rybolov červenice obecné v žádné oblasti ani cílený rybolov určitých populací růžichy šedé a hlavouna tuponosého. |
(7) |
V případě čtyř populací hlavouna tuponosého se na základě vědeckého poradenství a nedávných diskusí v Komisi pro rybolov v severovýchodním Atlantiku ukazuje, že úlovky tohoto druhu byly zřejmě chybně nahlášeny jako úlovky hlavouna severního.V této souvislosti je vhodné stanovit celkový přípustný odlov, který by se vztahoval na oba druhy, avšak zároveň umožňoval nahlásit odlovy pro každý druh zvlášť. |
(8) |
Pokud jde o hlubinné druhy žraloků, hlavní komerční druhy jsou považovány za vyčerpané, a proto by neměl probíhat žádný cílený rybolov těchto druhů. Navíc s ohledem na stěhovavý charakter hlubinných druhů žraloků a jejich široké rozšíření v severovýchodním Atlantiku doporučil výbor VTHVR, aby byla řídicí opatření pro uvedené druhy rozšířena na vody Unie oblastí Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF) v okolí Madeiry. |
(9) |
O rybolovných právech pro hlubinné druhy ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 (3) se rozhoduje každé dva roky. Platí však výjimka pro populace stříbrnice atlantské a mníka modrého. V případě mníka modrého souvisí hlavní rybolov tohoto druhu s každoročními jednáními s Norskem; v zájmu zjednodušení by podle toho měly být stanoveny všechny celkové přípustné odlovy mníka modrého a měly by být v rámci téhož právního předpisu. Rybolovná práva pro populace stříbrnice atlantské a mníka modrého by proto měla být stanovena v jiném příslušném každoročním nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva. |
(10) |
V souladu s nařízením Rady (ES) č. 847/96 (4) je třeba určit populace, které mají podléhat různým opatřením, na něž uvedené nařízení odkazuje. Preventivní TAC by se měl vztahovat na populace, pro které neexistuje žádné vědecky podložené vyhodnocení rybolovných práv pro rok, v jehož průběhu mají být TAC stanoveny; ve všech ostatních případech je třeba použít analytický TAC. Vzhledem k doporučením vydaným radou ICES a VTHVR pro populace hlubinných druhů by se na populace ryb, pro něž není dostupné vědecky podložené vyhodnocení dotčených rybolovných práv, měl v tomto nařízení vztahovat preventivní TAC. |
(11) |
S cílem zabránit přerušení rybolovných činností a za účelem zajištění obživy rybářů v Unii by se toto nařízení mělo použít od 1. ledna 2015. Z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost bezprostředně po vyhlášení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se stanoví pro roky 2015 a 2016 roční rybolovná práva na populace ryb některých hlubinných druhů pro rybářská plavidla Unie ve vodách Unie a v některých vodách mimo vody Unie, které podléhají omezením odlovů.
Článek 2
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) |
„rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii; |
b) |
„vodami Unie“ vody spadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce členských států s výjimkou vod přiléhajících k územím uvedeným v příloze II Smlouvy; |
c) |
„celkovým přípustným odlovem“ (TAC) množství, které může být každoročně z každé populace ryb uloveno a vyloženo; |
d) |
„kvótou“ podíl TAC přidělený Unii nebo členskému státu; |
e) |
„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu. |
2. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice oblastí:
a) |
„oblastmi ICES“ (Mezinárodní rada pro průzkum moří) se rozumí zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 (5); |
b) |
„oblastmi CECAF“ (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) se rozumí zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 (6). |
Článek 3
Celkové přípustné odlovy a jejich rozdělení
Celkové přípustné odlovy pro hlubinné druhy ulovené rybářskými plavidly Unie ve vodách Unie nebo v některých vodách mimo vody Unie a rozdělení těchto celkových přípustných odlovů mezi členské státy a případně podmínky, které jsou s nimi funkčně spjaty, jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 4
Zvláštní ustanovení o rozdělení rybolovných práv
1. Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny:
a) |
výměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013; |
b) |
odpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (7) nebo podle čl. 10 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (8); |
c) |
dodatečné vykládky povolené podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96; |
d) |
odpočty provedené podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009. |
2. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se použije na populace, na které se vztahuje preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení se použijí na populace, na které se vztahuje analytický TAC, není-li v příloze tohoto nařízení uvedeno jinak.
Článek 5
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků
Ryby populací, pro něž jsou stanoveny celkové přípustné odlovy, smějí být uchovávány na palubě nebo vyloženy pouze tehdy, pokud odlovy provedla rybářská plavidla plující pod vlajkou členského státu, jenž disponuje kvótou, která dosud nebyla vyčerpána.
Článek 6
Předávání údajů
Předkládají-li členské státy podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 Komisi údaje vztahující se k vykládkám objemů odlovených populací, použijí kódy populací stanovené v příloze tohoto nařízení.
Článek 7
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2015.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 15. prosince 2014.
Za Radu
předseda
M. MARTINA
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
(2) Dohoda o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 16).
(3) Nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky (Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6).
(4) Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).
(7) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č.1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).
(8) Nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 ze dne 29. září 2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 1627/94 a o zrušení nařízení (ES) č. 3317/94 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 33).
PŘÍLOHA
Není-li uvedeno jinak, představují odkazy na rybolovné oblasti odkazy na oblasti ICES.
ČÁST 1
Definice druhů a skupin druhů
1. |
Na seznamu uvedeném v části 2 této přílohy jsou populace ryb vyjmenovány v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů. Hlubinné druhy žraloků jsou však uvedeny na začátku tohoto seznamu. Pro účely tohoto nařízení je níže uvedena srovnávací tabulka obecných a latinských názvů:
|
2. |
Pro účely tohoto nařízení se „hlubinnými druhy žraloků“ rozumějí druhy uvedené v tomto seznamu:
|
ČÁST 2
Roční rybolovná práva pro rybářská plavidla Unie v oblastech, které podléhají celkovým přípustným odlovům (TAC) podle druhů a oblastí (v tunách živé hmotnosti)
Druh: |
Hlubinné druhy žraloků |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí V, VI, VII, VIII a IX; vody Unie oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2 (DWS/56789-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Německo |
0 |
0 |
|
|
Estonsko |
0 |
0 |
|
|
Irsko |
0 |
0 |
|
|
Španělsko |
0 |
0 |
|
|
Francie |
0 |
0 |
|
|
Litva |
0 |
0 |
|
|
Polsko |
0 |
0 |
|
|
Portugalsko |
0 |
0 |
|
|
Spojené království |
0 |
0 |
|
|
Unie |
0 |
0 |
|
|
TAC |
0 |
0 |
|
Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. |
Druh: |
Hlubinné druhy žraloků |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblasti X (DWS/10-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Portugalsko |
0 |
0 |
|
|
Unie |
0 |
0 |
|
|
TAC |
0 |
0 |
|
Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. |
Druh: |
Hlubinné druhy žraloků, Deania hystricosa a Deania profundorum |
Oblast: |
Mezinárodní vody oblasti XII (DWS/12INT-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Irsko |
0 |
0 |
|
|
Španělsko |
0 |
0 |
|
|
Francie |
0 |
0 |
|
|
Spojené království |
0 |
0 |
|
|
Unie |
0 |
0 |
|
|
TAC |
0 |
0 |
|
Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. |
Druh: |
Tkaničnice tmavá Aphanopus carbo |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí I, II, III a IV (BSF/1234-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Německo |
3 |
3 |
|
|
Francie |
3 |
3 |
|
|
Spojené království |
3 |
3 |
|
|
Unie |
9 |
9 |
|
|
TAC |
9 |
9 |
|
Preventivní TAC
|
Druh: |
Tkaničnice tmavá Aphanopus carbo |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí V, VI, VII a XII (BSF/56712-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Německo |
42 |
39 |
|
|
Estonsko |
20 |
19 |
|
|
Irsko |
104 |
96 |
|
|
Španělsko |
208 |
191 |
|
|
Francie |
2 918 |
2 684 |
|
|
Lotyšsko |
136 |
125 |
|
|
Litva |
1 |
1 |
|
|
Polsko |
1 |
1 |
|
|
Spojené království |
208 |
191 |
|
|
Ostatní (1) |
11 |
10 |
|
|
Unie |
3 649 |
3 357 |
|
|
TAC |
3 649 |
3 357 |
|
Analytický TAC
|
Druh: |
Tkaničnice tmavá Aphanopus carbo |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí VIII, IX a X (BSF/8910-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Španělsko |
12 |
12 |
|
|
Francie |
29 |
29 |
|
|
Portugalsko |
3 659 |
3 659 |
|
|
Unie |
3 700 |
3 700 |
|
|
TAC |
3 700 |
3 700 |
|
Analytický TAC
|
Druh: |
Tkaničnice tmavá Aphanopus carbo |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody CECAF 34.1.2 (BSF/C3412-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Portugalsko |
3 141 |
2 827 |
|
|
Unie |
3 141 |
2 827 |
|
|
TAC |
3 141 |
2 827 |
|
Preventivní TAC
|
Druh: |
Pilonoši rodu Beryx Beryx spp. |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV (ALF/3X14-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Irsko |
9 |
9 |
|
|
Španělsko |
67 |
67 |
|
|
Francie |
18 |
18 |
|
|
Portugalsko |
193 |
193 |
|
|
Spojené království |
9 |
9 |
|
|
Unie |
296 |
296 |
|
|
TAC |
296 |
296 |
|
Analytický TAC
|
Druh: |
Hlavoun tuponosý a hlavoun severní Coryphaenoides rupestris a Macrourus berglax |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí I, II a IV (RNG/124-) u hlavouna tuponosého (RHG/124-) u hlavouna severního |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Dánsko |
1 |
1 |
|
|
Německo |
1 |
1 |
|
|
Francie |
10 |
10 |
|
|
Spojené království |
1 |
1 |
|
|
Unie |
13 |
13 |
|
|
TAC |
13 |
13 |
|
Preventivní TAC
|
Druh: |
Hlavoun tuponosý a hlavoun severní Coryphaenoides rupestris a Macrourus berglax |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblasti III (RNG/03-) u hlavouna tuponosého (2) (RHG/03-) u hlavouna severního |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Dánsko |
412 |
329 |
|
|
Německo |
2 |
2 |
|
|
Švédsko |
21 |
17 |
|
|
Unie |
435 |
348 |
|
|
TAC |
435 |
348 |
|
Preventivní TAC
|
Druh: |
Hlavoun tuponosý a hlavoun severní Coryphaenoides rupestris a Macrourus berglax |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí Vb, VI a VII (RNG/5B67-) u hlavouna tuponosého (5) (RHG/5B67-) u hlavouna severního |
|
Rok |
|
|
||
Německo |
8 |
8 |
|
|
Estonsko |
59 |
60 |
|
|
Irsko |
260 |
265 |
|
|
Španělsko |
65 |
66 |
|
|
Francie |
3 302 |
3 358 |
|
|
Litva |
76 |
77 |
|
|
Polsko |
38 |
39 |
|
|
Spojené království |
194 |
197 |
|
|
Ostatní (4) |
8 |
8 |
|
|
Unie |
4 010 |
4 078 |
|
|
TAC |
4 010 |
4 078 |
|
Analytický TAC
|
Druh: |
Hlavoun tuponosý a hlavoun severní Coryphaenoides rupestris a Macrourus berglax |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí VIII, IX, X, XII a XIV (RNG/8X14-) u hlavouna tuponosého (RHG/8X14-) u hlavouna severního (7) |
|
Rok |
2015 (6) |
2016 (6) |
|
|
Německo |
24 |
21 |
|
|
Irsko |
5 |
5 |
|
|
Španělsko |
2 617 |
2 354 |
|
|
Francie |
121 |
109 |
|
|
Lotyšsko |
42 |
38 |
|
|
Litva |
5 |
5 |
|
|
Polsko |
819 |
737 |
|
|
Spojené království |
11 |
10 |
|
|
Unie |
3 644 |
3 279 |
|
|
TAC |
3 644 |
3 279 |
|
Analytický TAC
|
Druh: |
Červenice obecná Hoplostethus atlanticus |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblasti VI (ORY/06-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Irsko |
0 |
0 |
|
|
Španělsko |
0 |
0 |
|
|
Francie |
0 |
0 |
|
|
Spojené království |
0 |
0 |
|
|
Unie |
0 |
0 |
|
|
TAC |
0 |
0 |
|
Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. |
Druh: |
Červenice obecná Hoplostethus atlanticus |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblasti VII (ORY/07-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Irsko |
0 |
0 |
|
|
Španělsko |
0 |
0 |
|
|
Francie |
0 |
0 |
|
|
Spojené království |
0 |
0 |
|
|
Ostatní |
0 |
0 |
|
|
Unie |
0 |
0 |
|
|
TAC |
0 |
0 |
|
Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. |
Druh: |
Červenice obecná Hoplostethus atlanticus |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí I, II, III, IV, V, VIII, IX, X, XII a XIV (ORY/1CX14) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Irsko |
0 |
0 |
|
|
Španělsko |
0 |
0 |
|
|
Francie |
0 |
0 |
|
|
Portugalsko |
0 |
0 |
|
|
Spojené království |
0 |
0 |
|
|
Ostatní |
0 |
0 |
|
|
Unie |
0 |
0 |
|
|
TAC |
0 |
0 |
|
Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. |
Druh: |
Růžicha šedá Pagellus bogaraveo |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí VI, VII a VIII (SBR/678-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Irsko |
5 |
5 |
|
|
Španělsko |
135 |
128 |
|
|
Francie |
7 |
6 |
|
|
Spojené království |
17 |
16 |
|
|
Ostatní (8) |
5 |
5 |
|
|
Unie |
169 |
160 |
|
|
TAC |
169 |
160 |
|
Analytický TAC
|
Druh: |
Růžicha šedá Pagellus bogaraveo |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblasti IX (SBR/09-) |
|
Rok |
2015 (9) |
2016 (9) |
|
|
Španělsko |
294 |
144 |
|
|
Portugalsko |
80 |
39 |
|
|
Unie |
374 |
183 |
|
|
TAC |
374 |
183 |
|
Analytický TAC
|
Druh: |
Růžicha šedá Pagellus bogaraveo |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblasti X (SBR/10-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Španělsko |
6 |
5 |
|
|
Portugalsko |
678 |
507 |
|
|
Spojené království |
6 |
5 |
|
|
Unie |
690 |
517 |
|
|
TAC |
690 |
517 |
|
Analytický TAC
|
Druh: |
Mníkovec velkooký Phycis blennoides |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí I, II, III a IV (GFB/1234-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Německo |
10 |
10 |
|
|
Francie |
10 |
10 |
|
|
Spojené království |
17 |
17 |
|
|
Unie |
37 |
37 |
|
|
TAC |
37 |
37 |
|
Analytický TAC
|
Druh: |
Mníkovec velkooký Phycis blennoides |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí V, VI a VII (GFB/567-) |
|
Rok |
2015 (10) |
2016 (10) |
|
|
Německo |
12 |
12 |
|
|
Irsko |
312 |
312 |
|
|
Španělsko |
706 |
706 |
|
|
Francie |
427 |
427 |
|
|
Spojené království |
977 |
977 |
|
|
Unie |
2 434 |
2 434 |
|
|
TAC |
2 434 |
2 434 |
|
Analytický TAC
|
Druh: |
Mníkovec velkooký Phycis blennoides |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí VIII a IX (GFB/89-) |
|
Rok |
2015 (11) |
2016 (11) |
|
|
Španělsko |
290 |
290 |
|
|
Francie |
18 |
18 |
|
|
Portugalsko |
12 |
12 |
|
|
Unie |
320 |
320 |
|
|
TAC |
320 |
320 |
|
Analytický TAC
|
Druh: |
Mníkovec velkooký Phycis blennoides |
Oblast: |
Vody Unie a mezinárodní vody oblastí X a XII (GFB/1012-) |
|
Rok |
2015 |
2016 |
|
|
Francie |
10 |
10 |
|
|
Portugalsko |
45 |
45 |
|
|
Spojené království |
10 |
10 |
|
|
Unie |
65 |
65 |
|
|
TAC |
65 |
65 |
|
Analytický TAC
|
(1) Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.
(2) V oblasti ICES IIIa nebude prováděn žádný cílený lov hlavouna tuponosého až do ukončení konzultací mezi Evropskou unií a Norskem.
(3) Nejvýše 10 % každé kvóty může být uloveno ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí VIII, IX, X, XII a XIV (RNG/*8X14-).
(4) Pouze pro vedlejší úlovky. Není povolen cílený rybolov.
(5) Vykládky hlavouna tuponosého nesmí nepřesáhnout 95 % kvóty každého členského státu.
(6) Nejvýše 10 % každé kvóty může být uloveno ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí Vb, VI a VII (RNG/*5B67).
(7) Vykládky hlavouna tuponosého nesmí nepřesáhnout 80 % kvóty každého členského státu.
(8) Pouze pro vedlejší úlovky. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov.
(9) Nejvýše 8 % každé kvóty může být uloveno ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí VI, VII a VIII (SBR/*678-).
(10) Nejvýše 8 % každé kvóty může být uloveno ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí VIII a IX (GFB/*89-).
(11) Nejvýše 8 % každé kvóty může být uloveno ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí V, VI a VII (GFB/*567-).
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/15 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1368/2014
ze dne 17. prosince 2014,
kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a nařízení Komise (EU) č. 1372/2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 48 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (1), a zejména na čl. 72 písm. f) uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (2), a zejména na články 8, 9 a 92 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení byla požádána členskými státy o pozměnění položek v příloze 1 nařízení (ES) č. 987/2009, aby uvedenou přílohu sladila s vývojem jejich vnitrostátních právních předpisů. |
(2) |
Příloha 1 nařízení (ES) č. 987/2009 má za cíl poskytnout přehled prováděcích ustanovení pro bilaterální smlouvy mezi členskými státy, které zůstávají v platnosti na základě čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení nebo které jsou uzavřeny a uvedeny na základě čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 téhož nařízení. |
(3) |
Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení předala Komisi příslušné návrhy na požadované změny na základě čl. 72 písm. f) nařízení (ES) č. 883/2004. |
(4) |
Komise souhlasila se zahrnutím návrhů technických změn přílohy 1 nařízení (ES) č. 987/2009. |
(5) |
Nařízení Komise (EU) č. 1372/2013 (3) v čl. 1 odst. 2 omylem změnilo přílohu XI nařízení (ES) č. 883/2004. Uvedené pozměňující ustanovení by proto mělo být zrušeno. Z důvodů právní jasnosti by se zrušení čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1372/2013 mělo použít zpětně od 1. ledna 2014. |
(6) |
Nařízení (ES) č. 987/2009 a (EU) č. 1372/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1) |
Příloha 1 se mění takto:
|
2) |
V oddílu „FRANCIE – LUCEMBURSKO“ se písmeno b) nahrazuje tímto:
. |
Článek 2
V článku 1 nařízení (EU) č. 1372/2013 se zrušuje odstavec 2.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení.
Použije se ode dne 1. ledna 2015, s výjimkou článku 2, který se použije ode dne 1. ledna 2014.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2014.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.
(2) Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1.
(3) Nařízení Komise (EU) č. 1372/2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 27).
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/17 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1369/2014
ze dne 17. prosince 2014,
kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Garda (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Itálie o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Garda“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 2325/97 (2). |
(2) |
Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3). |
(3) |
Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být tato změna specifikace schválena, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Garda“ (CHOP) se schvaluje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. prosince 2014.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Phil HOGAN
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 2325/97 ze dne 24. listopadu 1997 (Úř. věst. L 322, 25.11.1997, s. 33).
(3) Úř. věst. C 260, 9.8.2014, s. 17.
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/18 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1370/2014
ze dne 19. prosince 2014,
kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora producentům mléka ve Finsku
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 219 odst. 1 ve spojení s článkem 228 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ruská vláda zavedla dne 7. srpna 2014 zákaz dovozu některých zemědělských produktů, včetně mléčných výrobků, z Unie do Ruska. |
(2) |
Finsko vyváží více než 25 % své produkce mléka do Ruska, což představuje 64 % celkového vývozu mléka a mléčných výrobků do třetích zemí; tím se řadí mezi členské státy, jejichž produkce mléka byla před zavedením zákazu na vývozu do Ruska nejvíce závislá. |
(3) |
Výkupní ceny mléka ve Finsku se v září 2014 prudce snížily, což je dáno výlučně ruským zákazem dovozu. Zatímco průměrná cena mléka je ve Finsku v rámci celé Unie poměrně vysoká, výrobní náklady jsou ve Finsku v Unii nejvyšší. |
(4) |
Kontinuita finského odvětví mléka a mléčných výrobků je ruským zákazem dovozu ohrožena, neboť se v daném odvětví investovalo do produktů s vysokou přidanou hodnotou přizpůsobených chutím a potřebám na ruském trhu. Mléčné výrobky vyráběné pro ruský trh musí za snížené ceny absorbovat finský maloobchodní trh. Odvětví ve Finsku potřebuje čas k nalezení nových odbytišť či k přizpůsobení výroby novým produktům, které by mohly uspokojit poptávku. Pro řešení tohoto problému nestačí spoléhat se na veřejnou intervenci a soukromé skladování. |
(5) |
Za účelem účinného a efektivního řešení vzniklého narušení trhu je vhodné poskytnout Finsku podporu ve formě jednorázových finančních prostředků na podporu producentů mléka, kteří jsou postiženi ruským zákazem dovozu a mají v jeho důsledku problémy s likviditou. |
(6) |
Finanční krytí pro Finsko by mělo být vypočteno na základě produkce mléka v období let 2013/14 v rámci vnitrostátních kvót a mělo by být úměrné zaznamenanému poklesu cen mléka. Aby se zajistilo, že podpora bude určena producentům postiženým zákazem, a s ohledem na omezené rozpočtové zdroje by mělo Finsko příslušnou částku rozdělit podle objektivních kritérií a nediskriminačně, se zamezením jakémukoli narušení trhu a hospodářské soutěže. |
(7) |
Jelikož bude finanční krytí přidělené Finsku kompenzovat jen malou část skutečné ztráty producentů, mělo by mu být povoleno, aby producentům mléka poskytlo další podporu. |
(8) |
Uvedená další podpora by měla být poskytnuta za stejných podmínek objektivity, nediskriminace, nenarušování hospodářské soutěže a při jejím poskytnutí by se mělo přihlížet k vnitrostátní podpoře, kterou producenti ke stejnému účelu obdrželi na základě článku 142 aktu o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska. |
(9) |
Podpora stanovená v tomto nařízení by měla být udělena jako opatření na podporu zemědělských trhů v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (2). |
(10) |
Z rozpočtových důvodů by měla Unie financovat výdaje, které Finsku vzniknou v souvislosti s podporou poskytovanou producentům mléka, pouze v případech, kdy jsou takové platby provedeny v určité lhůtě. |
(11) |
K zajištění transparentnosti, sledování a řádné správy částek, které má k dispozici, by mělo Finsko oznámit Komisi objektivní kritéria používaná ke stanovení metod udělování podpory a ustanovení přijatá za účelem zabránění narušení trhu. |
(12) |
Aby producenti mléka obdrželi podporu co nejdříve, mělo by být Finsku umožněno provést toto nařízení neprodleně. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Finsku se poskytne podpora Unie v celkové výši 10 729 307 EUR pro účely cílené podpory producentům mléka postiženým ruským zákazem dovozu produktů Unie.
Finsko uvedenou částku použije na základě objektivních a nediskriminačních kritérií a za předpokladu, že výsledné platby nezpůsobí narušení hospodářské soutěže. Za tímto účelem Finsko přihlédne k tomu, v jakém rozsahu ruský zákaz dovozu dotyčné producenty zasáhl.
Finsko provede tyto platby nejpozději do 31. května 2015.
Článek 2
Finsko může producentům mléka, již jsou příjemci podpory uvedené v článku 1, poskytnout další podporu, a to až do výše rovnající se částce stanovené v uvedeném článku.
Uvedená další podpora se poskytne za stejných podmínek objektivity, nediskriminace, nenarušování hospodářské soutěže a při jejím poskytnutí se přihlédne k vnitrostátní podpoře, kterou producenti ke stejnému účelu obdrželi na základě článku 142 aktu o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska.
Finsko uhradí další podporu nejpozději do 31. května 2015.
Článek 3
Finsko oznámí Komisi:
a) |
neprodleně a nejpozději do 30. dubna 2015 objektivní kritéria používaná ke stanovení metod udělování cílené podpory a opatření přijatá k zamezení narušení hospodářské soutěže; |
b) |
nejpozději do 31. července 2015 celkové vyplacené částky a počet a druh příjemců. |
Článek 4
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. prosince 2014.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/20 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1371/2014
ze dne 19. prosince 2014,
kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014, kterým se stanoví další dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 219 odst. 1 ve spojení s čl. 228 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 7. srpna 2014 zavedla ruská vláda zákaz dovozu některých produktů z Unie do Ruska, včetně ovoce a zeleniny. |
(2) |
Aby narušení trhu s ovocem a zeleninou, tzn. trhu s velkým množstvím produktů podléhajících rychlé zkáze, ke kterému vinou tohoto zákazu došlo, nenabylo závažnějšího nebo dlouhodobého charakteru, bylo přijato nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 932/2014 (2). Uvedené nařízení stanovilo maximální výše podpory na stažení z trhu, nesklízení a sklízení nezralých produktů. Mechanismus zavedený tímto nařízením byl později doplněn o opatření podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014 (3) v podobě dodatečné, cílené podpory pro určitá množství produktů, vypočtená na základě tradičního vývozu do Ruska. |
(3) |
Ruský zákaz dovozu nadále představuje vážnou hrozbu narušení trhu v důsledku významných poklesů cen vzhledem k tomu, že náhle není k dispozici důležitý vývozní trh. Pro takové situace na trhu se běžná opatření, která mohou být přijata podle nařízení (EU) č. 1308/2013, stále jeví jako nedostatečná. Mechanismus založený na podpoře pro určitá množství produktů podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014 je proto třeba prodloužit. |
(4) |
Finanční podpora Unie by měla být prodloužena podle množství dotyčných produktů, přičemž se zohlední odhadované množství postižené zákazem. Výpočet uvedených množství by měl být proveden pro jednotlivé členské státy podle objemu jejich průměrného vývozu dotyčných produktů do Ruska za předchozí tři roky, a to v těchto měsících: duben a květen pro ovoce a leden až květen pro zeleninu. Citróny kódu KN 0805 50 10 by kromě toho měly být z důvodu jejich sezónních vývozů přidány na seznam produktů způsobilých pro podporu podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014. |
(5) |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(6) |
Aby mělo toto nařízení okamžitý dopad na trh a přispělo ke stabilizaci cen, mělo by vstoupit v platnost dnem jeho vyhlášení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014 se mění takto:
1) |
Článek 1 se mění takto:
|
2) |
V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Podpora podle čl. 1 odst. 1 se členským státům poskytuje na tato množství produktů:
Pro období uvedené v čl. 1 odst. 3 písm. a) bude uvedená podpora rovněž k dispozici ve všech členských státech pro stahování z trhu, sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklízení u jednoho nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 2, jak to určí členský stát, za předpokladu, že toto další množství nepřesáhne 3 000 t na jeden členský stát.“ ; |
3) |
Článek 9 se mění takto:
|
4) |
V čl. 10 odst. 1 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto: „Do 30. září 2014, 15. října 2014, 31. října 2014, 15. listopadu 2014, 30. listopadu 2014, 15. prosince 2014, 31. prosince 2014, 15. ledna 2015, 31. ledna 2015 a 15. února 2015 za období uvedené v čl. 1 odst. 3 písm. a) a do 30. září 2015 do 15. a posledního dne každého měsíce za období uvedené v čl. 1 odst. 3 písm. b) oznámí členské státy Komisi tyto informace týkající se každého produktu:“ ; |
5) |
Článek 11 se nahrazuje tímto: „Článek 11 Vyplácení finanční podpory Unie Výdaje členských států týkající se plateb podle tohoto nařízení jsou způsobilé pro finanční podporu Unie, pouze pokud budou vyplaceny do:
|
6) |
Název přílohy I se nahrazuje tímto: „Maximální množství produktů přidělená jednotlivým členským státům podle čl. 2 odst. 1 písm. a)“ |
7) |
Vkládá se příloha Ia, jejíž znění je uvedeno v příloze I tohoto nařízení. |
8) |
Přílohy III a IV se nahrazují zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení. |
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. prosince 2014.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 932/2014 ze dne 29. srpna 2014, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny a kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 913/2014 (Úř. věst. L 259, 30.8.2014, s. 2).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014 ze dne 29. září 2014, kterým se stanoví další dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 284, 30.9.2014, s. 22).
PŘÍLOHA I
„PŘÍLOHA Ia
Maximální množství produktů přidělené členskému státu podle čl. 2 odst. 1 písm. b)
(v tunách) |
Jablka a hrušky |
Švestky, hrozny stolní a kiwi |
Rajčata, mrkev, paprika zeleninová (sladká paprika), okurky salátové a okurky nakládačky |
Pomeranče, klementinky, mandarinky a citróny |
Belgie |
21 200 |
0 |
13 200 |
0 |
Německo |
3 450 |
0 |
0 |
0 |
Řecko |
200 |
3 100 |
2 000 |
0 |
Španělsko |
300 |
0 |
26 650 |
15 775 |
Francie |
3 800 |
0 |
1 450 |
0 |
Itálie |
8 400 |
3 800 |
0 |
0 |
Kypr |
0 |
0 |
0 |
1 750 |
Litva |
0 |
0 |
6 000 |
0 |
Nizozemsko |
9 700 |
0 |
24 650 |
0 |
Rakousko |
500 |
0 |
0 |
0 |
Polsko |
155 700 |
0 |
18 650 |
0 |
Portugalsko |
350 |
0 |
0 |
0“ |
PŘÍLOHA II
PŘÍLOHA III
Vzory pro oznámení podle článku 10
OZNÁMENÍ O STAŽENÍ Z TRHU – BEZPLATNÉ ROZDĚLENÍ
Členský stát: |
Za období: |
Datum: |
Produkt |
Organizace producentů |
Producenti-nečlenové |
Celková množství (t) |
Celková finanční podpora Unie (v EUR) |
||||||||||
Množství (t) |
Finanční podpora Unie (v EUR) |
Množství (t) |
Finanční podpora Unie (v EUR) |
|||||||||||
Stažení |
Přeprava |
Třídění a balení |
CELKEM |
Stažení |
Přeprava |
Třídění a balení |
CELKEM |
|||||||
(a) |
(b) |
(c) |
(d) |
(e) = (b) + (c) + (d) |
(f) |
(g) |
(h) |
(i) |
(j) = (g) + (h) + (i) |
(k) = (a) + (f) |
(l) = (e) + (j) |
|||
Jablka |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Hrušky |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Jablka a hrušky celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Rajčata |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Mrkev |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Paprika zeleninová (sladká paprika) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Okurky salátové a okurky nakládačky |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Zelenina celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Švestky |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Čerstvé stolní vinné hrozny |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Kiwi |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ostatní ovoce celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Pomeranče |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Klementinky |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Mandarinky |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Citrony |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Citrusové plody celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Zelí |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Květák a brokolice květáková |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Houby |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Bobuloviny |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ostatní celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
CELKEM |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
OZNÁMENÍ O STAŽENÍ Z TRHU – JINÁ URČENÍ
Členský stát: |
Za období: |
Datum: |
Produkt |
Organizace producentů |
Producenti-nečlenové |
Celková množství (t) |
Celková finanční podpora Unie (v EUR) |
||||
Množství (t) |
Finanční podpora Unie (v EUR) |
Množství (t) |
Finanční podpora Unie (v EUR) |
|||||
(a) |
(b) |
(c) |
(d) |
e) = (a) + (c) |
f) = (b) + (d) |
|||
Jablka |
|
|
|
|
|
|
||
Hrušky |
|
|
|
|
|
|
||
Jablka a hrušky celkem |
|
|
|
|
|
|
||
Rajčata |
|
|
|
|
|
|
||
Mrkev |
|
|
|
|
|
|
||
Paprika zeleninová (sladká paprika) |
|
|
|
|
|
|
||
Okurky salátové a okurky nakládačky |
|
|
|
|
|
|
||
Zelenina celkem |
|
|
|
|
|
|
||
Švestky |
|
|
|
|
|
|
||
Čerstvé stolní vinné hrozny |
|
|
|
|
|
|
||
Kiwi |
|
|
|
|
|
|
||
Ostatní ovoce celkem |
|
|
|
|
|
|
||
Pomeranče |
|
|
|
|
|
|
||
Klementinky |
|
|
|
|
|
|
||
Mandarinky |
|
|
|
|
|
|
||
Citrony |
|
|
|
|
|
|
||
Citrusové plody celkem |
|
|
|
|
|
|
||
Zelí |
|
|
|
|
|
|
||
Květák a brokolice květáková |
|
|
|
|
|
|
||
Houby |
|
|
|
|
|
|
||
Bobuloviny |
|
|
|
|
|
|
||
Ostatní celkem |
|
|
|
|
|
|
||
CELKEM |
|
|
|
|
|
|
||
|
OZNÁMENÍ O NESKLÍZENÍ A SKLÍZENÍ NEZRALÉHO OVOCE A ZELENINY
Členský stát: |
Za období: |
Datum: |
Produkt |
Organizace producentů |
Producenti-nečlenové |
Celková množství (t) |
Celková finanční podpora Unie (v EUR) |
||||||
Plocha (ha) |
Množství (t) |
Finanční podpora Unie (v EUR) |
Plocha (ha) |
Množství (t) |
Finanční podpora Unie (v EUR) |
|||||
(a) |
(b) |
(c) |
(d) |
(e) |
(f) |
g) = (b) + (e) |
h) = (c) + (f) |
|||
Jablka |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Hrušky |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Jablka a hrušky celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Rajčata |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Mrkev |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Paprika zeleninová (sladká paprika) |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Okurky salátové a okurky nakládačky |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Zelenina celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Švestky |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Čerstvé stolní vinné hrozny |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Kiwi |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ostatní ovoce celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Pomeranče |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Klementinky |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Mandarinky |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Citrony |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Citrusové plody celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Zelí |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Květák a brokolice květáková |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Houby |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Bobuloviny |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ostatní celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
CELKEM |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
PŘÍLOHA IV
TABULKY, JEŽ MAJÍ BÝT ZASLÁNY S PRVNÍM OZNÁMENÍM PODLE ČL. 10 ODST. 1
STAŽENÍ Z TRHU – JINÁ URČENÍ
Maximální částky podpory stanovené členským státem v souladu s čl. 79 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 a články 4 a 5 tohoto nařízení
Členský stát: |
Datum: |
Produkt |
Příspěvek organizace producentů (EUR/100 kg) |
Finanční podpora Unie (EUR/100 kg) |
Jablka |
|
|
Hrušky |
|
|
Rajčata |
|
|
Mrkev |
|
|
Zelí |
|
|
Paprika zeleninová (sladká paprika) |
|
|
Květák a brokolice květáková |
|
|
Okurky salátové a okurky nakládačky |
|
|
Houby |
|
|
Švestky |
|
|
Bobuloviny |
|
|
Čerstvé stolní vinné hrozny |
|
|
Kiwi |
|
|
Pomeranče |
|
|
Klementinky |
|
|
Mandarinky |
|
|
Citrony |
|
|
NESKLÍZENÍ A SKLÍZENÍ NEZRALÉHO OVOCE A ZELENINY
Maximální částky podpory stanovené členským státem v souladu s čl. 85 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 a článkem 6 tohoto nařízení
Členský stát: |
Datum: |
Produkt |
Volně pěstované |
Ve skleníku |
||
Příspěvek organizace producentů (EUR/100 kg) |
Finanční podpora Unie (EUR/100 kg) |
Příspěvek organizace producentů (EUR/100 kg) |
Finanční podpora Unie (EUR/100 kg) |
|
Jablka |
|
|
|
|
Hrušky |
|
|
|
|
Rajčata |
|
|
|
|
Mrkev |
|
|
|
|
Zelí |
|
|
|
|
Paprika zeleninová (sladká paprika) |
|
|
|
|
Květák a brokolice květáková |
|
|
|
|
Okurky salátové a okurky nakládačky |
|
|
|
|
Houby |
|
|
|
|
Švestky |
|
|
|
|
Bobuloviny |
|
|
|
|
Čerstvé stolní vinné hrozny |
|
|
|
|
Kiwi |
|
|
|
|
Pomeranče |
|
|
|
|
Klementinky |
|
|
|
|
Mandarinky |
|
|
|
|
Citrony |
|
|
|
|
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/32 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1372/2014
ze dne 19. prosince 2014
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. prosince 2014.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
AL |
65,6 |
EG |
176,9 |
|
IL |
88,5 |
|
MA |
85,1 |
|
TN |
241,9 |
|
TR |
106,4 |
|
ZZ |
127,4 |
|
0707 00 05 |
IL |
241,9 |
TR |
149,1 |
|
ZZ |
195,5 |
|
0709 93 10 |
MA |
83,0 |
TR |
137,8 |
|
ZZ |
110,4 |
|
0805 10 20 |
AR |
35,3 |
MA |
68,6 |
|
TR |
59,8 |
|
UY |
32,5 |
|
ZA |
50,5 |
|
ZW |
33,9 |
|
ZZ |
46,8 |
|
0805 20 10 |
MA |
68,5 |
ZZ |
68,5 |
|
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90 |
IL |
97,8 |
MA |
75,3 |
|
TR |
79,5 |
|
ZZ |
84,2 |
|
0805 50 10 |
TR |
65,2 |
US |
236,5 |
|
ZZ |
150,9 |
|
0808 10 80 |
BR |
59,1 |
CL |
80,1 |
|
NZ |
90,6 |
|
US |
97,4 |
|
ZA |
54,1 |
|
ZZ |
76,3 |
|
0808 30 90 |
CN |
90,3 |
US |
141,4 |
|
ZZ |
115,9 |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/34 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1373/2014
ze dne 19. prosince 2014,
kterým se stanoví koeficient přidělení použitelný na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané od 1. do 7. prosince 2014 v rámci celních kvót pro drůbeží maso pocházející z Ukrajiny otevřených prováděcím nařízením (EU) č. 413/2014
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 188 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 413/2014 (2) byly otevřeny roční celní kvóty pro dovoz produktů v odvětví drůbežího masa pocházejícího z Ukrajiny. |
(2) |
Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané od 1. do 7. prosince 2014 na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2015, převyšují pro kvótu s pořadovým číslem 09.4273 dostupná množství. Je tedy třeba stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní práva vydávána, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství, jenž se vypočítá podle čl. 6 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (3) ve spojení s čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení. |
(3) |
Aby byla zaručena účinnost tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané podle prováděcího nařízení (EU) č. 413/2014 na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2015, se vztahuje koeficient přidělení uvedený v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. prosince 2014.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 413/2014 ze dne 23. dubna 2014 o otevření a správě celních kvót Unie pro dovoz drůbežího masa pocházejícího z Ukrajiny (Úř. věst. L 121, 24.4.2014, s. 37).
(3) Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13).
PŘÍLOHA
Pořadové číslo |
Koeficient přidělení – žádosti podané pro podobdobí od 1. ledna do 31. března 2015 (v %) |
09.4273 |
3,3555 |
09.4274 |
— |
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/36 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1374/2014
ze dne 28. listopadu 2014
o statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacích společností
(ECB/2014/50)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,
s ohledem na stanovisko Evropské komise (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že pro splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči Evropské centrální bance (ECB) má ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami právo shromažďovat statistické informace v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a v mezích toho, co je nutné k provádění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB). Z čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2533/98 vyplývá, že pojišťovací společnosti jsou součástí referenčního souboru zpravodajských jednotek pro účely plnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB mimo jiné v oblasti měnové a finanční statistiky. Čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 2533/98 kromě toho stanoví, že v řádně odůvodněných případech má ECB právo shromažďovat statistické informace na konsolidovaném základě. Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek, a opravňuje ji, aby některé kategorie zpravodajských jednotek zčásti nebo zcela zprostila statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB. |
(2) |
Účelem uložení statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacím společnostem je poskytnout ECB přiměřenou statistiku o finanční činnosti subsektoru pojišťovacích společností v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“), na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor. Shromažďování statistických informací o pojišťovacích společnostech je nezbytné pro uspokojení potřeby pravidelných i ad hoc analýz, k podpoře ECB při provádění měnové a finanční analýzy a pro příspěvek ESCB ke stabilitě finančního systému. |
(3) |
Národní centrální banky by měly mít pravomoc shromažďovat informace o pojišťovacích společnostech od skutečného souboru zpravodajských jednotek v rámci širšího statistického zpravodajského rámce, pokud tím není ohroženo plnění statistických požadavků ECB. V těchto případech je vhodné v zájmu transparentnosti informovat zpravodajské jednotky o různých statistických účelech, pro něž jsou údaje shromažďovány. |
(4) |
S cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž pro pojišťovací společnosti by národní centrální banky měly být oprávněny sloučit zpravodajskou povinnost podle tohoto nařízení se zpravodajskou povinností podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) (3). |
(5) |
Údaje, které národní centrální banky na základě tohoto nařízení shromažďují pro statistické účely, úzce souvisejí s údaji, které shromažďují příslušné vnitrostátní orgány pro účely dohledu na základě rámce zavedeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (4). S ohledem na obecný mandát ECB, zakotvený v článku 5.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), spolupracovat v oblasti statistiky s ostatními orgány a s cílem omezit administrativní zatížení a zamezit duplicitnímu provádění úkolů mohou národní centrální banky odvozovat údaje, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, z údajů shromažďovaných podle směrnice 2009/138/ES (včetně vnitrostátních právních předpisů, kterými se tato směrnice provádí), a to s náležitým ohledem na podmínky jakékoli dohody o spolupráci mezi příslušnou národní centrální bankou a příslušným vnitrostátním orgánem. Podle článku 70 směrnice 2009/138/ES mohou příslušné vnitrostátní orgány předávat informace potřebné pro plnění svých úkolů na základě uvedené směrnice národním centrálním bankám nebo jiným subjektům s funkcí podobnou měnovým institucím. |
(6) |
Evropský systém účtů zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (5) (dále jen „ESA 2010“) vyžaduje, aby byla aktiva a pasiva institucionálních jednotek vykazována v zemi, v níž jsou tyto jednotky rezidenty. Pokud národní centrální banky odvozují údaje, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, z údajů shromažďovaných podle směrnice 2009/138/ES, mohou být aktiva a pasiva poboček pojišťovacích společností, jejichž ústředí se nachází v Evropském hospodářském prostoru (EHP), v zájmu minimalizace zpravodajské zátěže sloučena s aktivy a pasivy ústředí. O pobočkách pojišťovacích společností by měly být shromažďovány omezené informace pro účely sledování jejich velikosti a případných odchylek od systému ESA 2010. |
(7) |
Na shromažďování statistických informací podle tohoto nařízení by se měla vztahovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98. |
(8) |
Přestože se uznává, že nařízení přijatá ECB podle článku 34.1 statutu ESCB nezakládají práva ani neukládají povinnosti členským státům, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), článek 5 statutu ESCB se vztahuje jak na členské státy eurozóny, tak na členské státy mimo eurozónu. V 17. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 2533/98 se uvádí, že z článku 5 statutu ESCB spolu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost členských států mimo eurozónu přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která tyto členské státy považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy eurozóny. |
(9) |
Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které poruší statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB. |
(10) |
Rada guvernérů by měla nejpozději do roku 2020 posoudit přínosy a náklady: a) zvýšení pokrytí čtvrtletního vykazování z 80 % na 95 % celkového tržního podílu pojišťovacích společností v každém členském státě eurozóny; b) odděleného vykazování aktiv a pasiv poboček pojišťovacích společností v případech, kdy jsou pobočky rezidenty členských států eurozóny, a mateřské společnosti těchto poboček jsou rezidenty v EHP, a c) dalšího zkrácení lhůty pro předávání údajů zpravodajskými jednotkami na čtyři týdny po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto nařízení:
1. |
„pojišťovací společností“ (S.128, ESA 2010) se rozumí finanční instituce nebo kvazikorporace, která se převážně zabývá finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik, hlavně ve formě přímého pojištění nebo ve formě zajištění. Tato definice zahrnuje:
Tato definice nezahrnuje:
|
2. |
„pobočkou“ se rozumí v obchodním rejstříku nezapsané zastoupení nebo pobočka (nikoli však ústředí) pojišťovací společnosti nebo zajišťovny; |
3. |
„dceřinou společností“ se rozumí subjekt zapsaný v obchodním rejstříku, v němž jiný subjekt drží většinový podíl nebo všechny podíly; |
4. |
„zpravodajská jednotka“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98; |
5. |
„rezident“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98. Pro účely tohoto nařízení se rezidentská příslušnost právnické osoby, která nemá fyzický rozměr, určí podle hospodářského prostoru, podle jehož práva je zapsána do obchodního rejstříku. Není-li právnická osoba zapsána do obchodního rejstříku, její rezidentská příslušnost se určí podle jejího sídla, a to země, jejímž právním řádem se řídí vznik a pokračující existence této osoby; |
6. |
„příslušnou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je pojišťovací společnost rezidentem; |
7. |
„příslušným vnitrostátním orgánem“ se rozumí příslušný vnitrostátní orgán členského státu eurozóny, v němž je pojišťovací společnost rezidentem; |
8. |
„údaji podle jednotlivých cenných papírů“ se rozumí údaje členěné podle jednotlivých cenných papírů; |
9. |
„údaji podle jednotlivých položek“ se rozumí údaje členěné podle jednotlivých aktiv nebo pasiv; |
10. |
„agregovanými údaji“ se rozumí údaje, které nejsou členěny podle jednotlivých aktiv nebo pasiv; |
11. |
„finančními transakcemi“ se rozumí transakce, které vyplývají ze vzniku, zániku nebo změny vlastnictví finančních aktiv nebo pasiv, jak je podrobně uvedeno v části 5 přílohy II; |
12. |
„přeceněním v důsledku změn cen a směnných kurzů“ se rozumí změny ocenění aktiv a pasiv, k nimž dochází v důsledku změn v cenách aktiv a pasiv a/nebo vlivu směnných kurzů na hodnoty aktiv a pasiv denominovaných v cizí měně, vyjádřené v eurech, jak je podrobně uvedeno v části 5 přílohy II. |
Článek 2
Skutečný soubor zpravodajských jednotek
1. Shromažďují-li národní centrální banky údaje podle systému ESA 2010, který vyžaduje, aby byla aktiva a pasiva institucionálních jednotek vykazována v zemi, v níž je daná jednotka rezidentem, sestává skutečný soubor zpravodajských jednotek z pojišťovacích společností, které jsou rezidenty na území příslušného členského státu eurozóny.
2. Pokud národní centrální banky odvozují údaje, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, z údajů shromážděných na základě ustanovení směrnice 2009/138/ES nebo vnitrostátních právních předpisů, kterými se tato směrnice provádí, sestává skutečný soubor zpravodajských jednotek z:
a) |
pojišťovacích společností, které jsou zapsány v obchodním rejstříku v příslušném členském státě eurozóny a které jsou rezidenty na tomto území, včetně dceřiných společností, jejichž mateřské společnosti se nacházejí mimo toto území; |
b) |
poboček pojišťovacích společností uvedených v písmenu a), které jsou rezidenty mimo území příslušného členského státu eurozóny, a |
c) |
poboček pojišťovacích společností, které jsou rezidenty na území příslušného členského státu eurozóny, avšak jejichž ústředí se nachází mimo EHP. |
Pobočky pojišťovacích společností, které jsou rezidenty na území členského státu eurozóny a jejichž ústředí se nachází v EHP, nejsou součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek.
3. Pojišťovací společnosti ve skutečném souboru zpravodajských jednotek mají úplnou statistickou zpravodajskou povinnost, pokud se na ně nevztahuje výjimka podle článku 7.
Článek 3
Seznam pojišťovacích společností pro statistické účely
1. Výkonná rada vytváří a vede pro statistické účely seznam pojišťovacích společností, které tvoří skutečný soubor zpravodajských jednotek podle tohoto nařízení. Tento seznam může vycházet ze seznamů pojišťovacích společností, které v současné době sestavují vnitrostátní orgány (pokud jsou takové seznamy k dispozici), a mohou jej doplňovat další seznamy pojišťovacích společností spadajících pod definici „pojišťovací společnosti“ v článku 1.
2. Příslušná národní centrální banka může po zpravodajské jednotce uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) požadovat poskytnutí nezbytných informací o jejích pobočkách, pokud jsou tyto informace zapotřebí pro účely seznamu.
3. Národní centrální banky a ECB tento seznam a jeho aktualizace vhodným způsobem zpřístupní, zejména pomocí elektronických prostředků, prostřednictvím internetu nebo pokud o to dotčené zpravodajské jednotky požádají, v tištěné podobě.
4. Je-li nejnovější elektronická verze seznamu podle tohoto článku nesprávná, ECB neuloží sankci zpravodajské jednotce, která řádně nesplnila zpravodajskou povinnost, pokud v dobré víře spoléhala na tento nesprávný seznam.
Článek 4
Statistická zpravodajská povinnost
1. Zpravodajské jednotky poskytují příslušné národní centrální bance přímo nebo prostřednictvím příslušného vnitrostátního orgánu podle místních ujednání o spolupráci a v souladu s přílohami I a II:
a) |
čtvrtletně údaje o stavech aktiv a pasiv pojišťovacích společností ke konci čtvrtletí a v souladu s článkem 5 případně údaje o čtvrtletních úpravách z přecenění nebo finančních transakcích; |
b) |
čtvrtletně údaje o stavu technických rezerv neživotního pojištění ke konci čtvrtletí v členění podle druhu pojištění; |
c) |
ročně údaje o stavu technických rezerv neživotního pojištění ke konci roku v členění podle druhu pojištění a zeměpisné oblasti; |
2. Kromě požadavků uvedených v odstavci 1 zpravodajské jednotky, které jsou pojišťovacími společnostmi zapsanými v obchodním rejstříku v členském státě eurozóny a rezidenty na jeho území, poskytují příslušné národní centrální bance (buď přímo, nebo prostřednictvím příslušného vnitrostátního orgánu v souladu s místními ujednáními o spolupráci) informace o předepsaném pojistném, nákladech na pojistná plnění a zaplacených provizích. Tyto informace se poskytují jednou ročně v souladu s přílohami I a II.
3. Národní centrální banky mohou údaje, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, získat z následujících údajů shromažďovaných na základě rámce zavedeného směrnicí 2009/138/ES:
a) |
údajů obsažených v kvantitativních výkazech pro účely dohledu, které příslušné vnitrostátní orgány předávají národním centrálním bankám (ať už jsou národní centrální banka a příslušný vnitrostátní orgán zřízeny samostatně nebo integrovány v rámci téže instituce) v souladu s podmínkami místních ujednání o spolupráci mezi oběma subjekty; nebo |
b) |
údajů obsažených v kvantitativních výkazech pro účely dohledu, které zpravodajské jednotky předávají přímo a současně národní centrální bance a příslušnému vnitrostátnímu orgánu. |
Jestliže kvantitativní výkaz pro účely dohledu obsahuje údaje nezbytné ke splnění statistické zpravodajské povinnosti podle tohoto nařízení, mají národní centrální banky přístup k celému výkazu a ke všem souvisejícím výkazům potřebným pro účely zajištění kvality údajů.
Členské státy mohou zavést mechanismy spolupráce, které umožní, aby příslušný vnitrostátní orgán centralizovaně shromažďoval informace jak v souvislosti s požadavky na shromažďování údajů na základě rámce zavedeného směrnicí 2009/138/ES, tak i v souvislosti s dodatečnými požadavky na shromažďování údajů stanovenými tímto nařízením, a to v souladu s vnitrostátním právem a harmonizovanými podmínkami, které může vymezit ECB.
4. Národní centrální banky uvědomí zpravodajské jednotky o různých účelech, pro něž jsou jejich údaje shromažďovány.
Článek 5
Úpravy z přecenění a finanční transakce
Informace o úpravách z přecenění a finančních transakcích, které jsou podrobně vymezeny v příloze I a popsány v příloze II, se získávají takto:
a) |
zpravodajské jednotky vykazují agregované údaje o úpravách z přecenění a/nebo finančních transakcích podle pokynů příslušné národní centrální banky; |
b) |
Národní centrální banky buď odvozují přibližné odhady hodnoty obchodů s cennými papíry z údajů podle jednotlivých cenných papírů, nebo shromažďují údaje o těchto obchodech přímo od zpravodajských jednotek podle jednotlivých cenných papírů. Národní centrální banky mohou postupovat obdobně v případě aktiv, která nejsou cennými papíry, shromažďují-li údaje podle jednotlivých položek; |
c) |
přibližné odhady hodnoty finančních transakcí týkajících se pojistných technických rezerv v držení pojišťovacích společností odvozují:
|
Článek 6
Účetní pravidla
1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, používají pojišťovací společnosti pro účely vykazování podle tohoto nařízení účetní pravidla stanovená v příslušných vnitrostátních předpisech, kterými se provádí směrnice 2009/138/ES, nebo v jakýchkoli jiných vnitrostátních či mezinárodních normách, kterými se mají pojišťovací společnosti řídit na základě pokynů poskytnutých národními centrálními bankami.
2. Kromě požadavků na používání účetních pravidel pojišťovacími společnostmi v souladu s odstavcem 1 se vklady a úvěry v držení pojišťovacích společností, které jsou v tabulce 2.1 a 2.2 přílohy I označeny jako vedené v „nominální hodnotě“, vykazují v zůstatkové hodnotě částky jistiny ke konci čtvrtletí. Tato částka nezahrnuje odpisy a snížení hodnoty podle příslušných účetních postupů.
3. Aniž jsou dotčeny účetní postupy a možnosti vzájemného započtení běžné v členských státech eurozóny, jsou veškerá finanční aktiva a pasiva pro statistické účely vykazována v hrubém vyjádření.
Článek 7
Výjimky
1. Výjimky lze udělit malým pojišťovacím společnostem, a to v následujících případech:
a) |
národní centrální banky mohou udělit výjimky nejmenším pojišťovacím společnostem z hlediska podílu na trhu ve smyslu čl. 35 odst. 6 směrnice 2009/138/ES, a to za předpokladu, že pojišťovací společnosti přispívající ke čtvrtletní agregované rozvaze představují alespoň 80 % celkového tržního podílu pojišťovacích společností v každém členském státě eurozóny; |
b) |
pojišťovací společnost, které byla udělena výjimka podle písmene a), plní zpravodajskou povinnost stanovenou v článku 4 na roční bázi, tak aby pojišťovací společnosti přispívající k roční agregované rozvaze představovaly alespoň 95 % celkového tržního podílu pojišťovacích společností v každém členském státě eurozóny; |
c) |
pojišťovací společnost, která není povinna vykazovat žádné údaje podle písmen a) a b), vykazuje omezený soubor informací, který vymezí příslušná národní centrální banka. |
d) |
národní centrální banky každoročně kontrolují plnění podmínek uvedených v písmenech a) a b), a to včas tak, aby mohly udělit nebo v případě nutnosti zrušit výjimku s účinností od počátku následujícího kalendářního roku. |
2. Národní centrální banky mohou udělit výjimky pojišťovacím společnostem, pokud jde o vykazování držby oběživa a vkladů v nominální hodnotě.
Pokud údaje shromážděné na vyšší úrovni agregace ukazují, že rezidentské pojišťovací společnosti drží oběživo a vklady představující méně než 10 % celkového národního úhrnu rozvah pojišťovacích společností a méně než 10 % celkového objemu oběživa a vkladů držených pojišťovacími společnosti eurozóny z hlediska stavů, může příslušná národní centrální banka rozhodnout, že nebude vyžadovat vykazování držby oběživa a vkladů v nominální hodnotě. Příslušná národní centrální banka oznámí každé takové rozhodnutí zpravodajským jednotkám.
3. Pojišťovací společnosti se mohou rozhodnout, že výjimky nevyužijí a že budou namísto toho plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost uvedenou v článku 4. Pokud pojišťovací společnost zvolí tuto možnost, musí před každým následným využitím této výjimky obdržet souhlas příslušné národní centrální banky.
Článek 8
Lhůty
1. Za rok 2016 předávají zpravodajské jednotky příslušné národní centrální bance a/nebo příslušnému vnitrostátnímu orgánu v souladu s místními ujednáními o spolupráci požadované čtvrtletní údaje nejpozději osm týdnů po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují. Tato lhůta se v každém následujícím roce zkracuje o jeden týden a v případě čtvrtletí končících v roce 2019 činí pět týdnů.
2. Za rok 2016 předávají zpravodajské jednotky příslušné národní centrální bance a/nebo příslušnému vnitrostátnímu orgánu v souladu s místními ujednáními o spolupráci požadované roční údaje nejpozději 20 týdnů po skončení roku, ke kterému se údaje vztahují. Tato lhůta se v každém následujícím roce zkracuje o dva týdny a v v roce 2019 činí 14 týdnů.
Článek 9
Minimální standardy a vnitrostátní zpravodajské postupy
1. Zpravodajské jednotky plní statistickou zpravodajskou povinnost v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou stanoveny v příloze III.
2. Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se mají řídit zpravodajské jednotky, v souladu s vnitrostátními požadavky. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a umožňovaly přesnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou uvedeny v příloze III.
Článek 10
Fúze, rozdělení a reorganizace
V případě fúze, rozdělení nebo reorganizace, která by mohla ovlivnit splnění jejich statistických povinností, informují dotčené zpravodajské jednotky příslušnou národní centrální banku, buď přímo nebo prostřednictvím příslušného vnitrostátního orgánu v souladu s místními ujednáními o spolupráci, jakmile byl záměr takovou operaci provést zveřejněn a před jejím uskutečněním, o postupech, které plánují použít ke splnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené tímto nařízením.
Článek 11
Ověřování a nucené shromažďování
Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo vynuceně shromažďovat informace, které jsou zpravodajské jednotky povinny poskytovat podle tohoto nařízení, aniž je dotčeno právo ECB ověřovat nebo vynuceně shromažďovat tyto informace sama. Národní centrální banky vykonávají toto právo zejména tehdy, jestliže některá zpravodajská jednotka neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu nebo opravy stanovené v příloze III.
Článek 12
První vykazování
1. Poprvé se vykazují čtvrtletní údaje za první čtvrtletí roku 2016 a roční údaje za rok 2016.
2. Pojišťovací společnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b) vykazují roční údaje od referenčního roku 2016. Kromě toho tyto pojišťovací společnosti vykáží úplný soubor údajů v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) za první čtvrtletí roku 2016, aby bylo možné sestavovat statistické informace o subsektoru pojišťovacích společností od počátku roku 2016.
Článek 13
Závěrečné ustanovení
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 28. listopadu 2014.
Za Radu guvernérů ECB
prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.
(2) Úř. věst. C 427, 28.11.2014, s. 1.
(3) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (Úř. věst. L 305, 1.11.2012, s. 6).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).
(6) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2013/38) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 73).
(7) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2013/40) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 107).
(8) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).
PŘÍLOHA I
STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST
ČÁST 1
Obecná statistická zpravodajská povinnost
1. |
Skutečný soubor zpravodajských jednotek musí čtvrtletně poskytovat tyto statistické informace:
|
2. |
Agregované údaje musí být poskytnuty jako stavové údaje a v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky buď: a) jako přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů, nebo b) jako finanční transakce. |
3. |
Pojišťovací společnosti, které jsou zapsány v obchodním rejstříku v členském státě eurozóny a jsou rezidenty na jeho území, jsou rovněž povinny každoročně poskytovat údaje o pojistném, pojistných plněních a provizích, přičemž musí rozlišit činnost vykonávanou v tuzemsku a prostřednictvím poboček v zahraničí, a to v členění podle jednotlivých zemí, jedná-li se o země Evropského hospodářského prostoru (EHP). |
4. |
Údaje, které mají být poskytovány příslušné národní centrální bance podle jednotlivých cenných papírů, jsou uvedeny v tabulce 2.1, pokud jde o cenné papíry s kódy ISIN, a v tabulce 2.2, pokud jde o cenné papíry bez kódů ISIN. Agregovaná čtvrtletní statistická zpravodajská povinnost, pokud jde o stavové údaje, je uvedena v tabulkách 1a a 1b; pokud jde o přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů nebo finanční transakce, je tato povinnost uvedena v tabulkách 3a a 3b. Roční zpravodajská povinnost týkající se pojistného, pojistných plnění a provizí je uvedena v tabulce 4. |
ČÁST 2
Pojistné technické rezervy
1. |
Co se týče pojistných technických rezerv, pro účely níže uvedené čtvrtletní zpravodajské povinnosti odvozují zpravodajské jednotky přibližné hodnoty, nelze-li údaje přímo zjistit, v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky na základě osvědčených postupů vymezených na úrovni eurozóny:
|
2. |
Národní centrální banky mohou rovněž rozhodnout, že požadované informace odvodí z údajů, o nichž mají za to, že je třeba je pro účely této části vyžadovat od zpravodajských jednotek. |
ČÁST 3
Vykazovací tabulky
Tabulka 1a
Čtvrtletní stavy
|
Celkem |
Eurozóna |
Zbytek světa |
||||||
Tuzemsko |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska (informace podle jednotlivých zemí) |
Celkem |
Nezúčastněné členské státy (informace podle jednotlivých zemí) |
Hlavní protistrany mimo Evropskou unii (informace podle jednotlivých zemí – Brazílie, Kanada, Čína, Hongkong, Indie, Japonsko, Rusko, Švýcarsko a USA) |
||||
AKTIVA (F) |
|||||||||
|
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
|
||
do 1 roku (zbývající doba splatnosti) |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
do 1 roku (zbývající doba splatnosti) |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
do 1 roku (původní doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
od 1 roku do 2 let (původní doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
nad 2 roky (původní doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
do 1 roku (zbývající doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
od 1 roku do 2 let (zbývající doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
od 2 do 5 let (zbývající doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
nad 5 let (zbývající doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
|
||
původní doba splatnosti do 1 roku – reálná hodnota |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
měnovým finančním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
vládním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
investičním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
ostatním finančním zprostředkovatelům |
|
|
|
|
|
|
|
||
pojišťovacím společnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
penzijním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
nefinančním podnikům |
|
|
|
|
|
|
|
||
domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
původní doba splatnosti od 1 roku do 5 let – reálná hodnota |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
měnovým finančním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
vládním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
investičním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
ostatním finančním zprostředkovatelům |
|
|
|
|
|
|
|
||
pojišťovacím společnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
penzijním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
nefinančním podnikům |
|
|
|
|
|
|
|
||
domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
původní doba splatnosti nad 5 let – reálná hodnota |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
měnovým finančním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
vládním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
investičním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
ostatním finančním zprostředkovatelům |
|
|
|
|
|
|
|
||
pojišťovacím společnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
penzijním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
nefinančním podnikům |
|
|
|
|
|
|
|
||
domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
zbývající doba splatnosti do 1 roku – reálná hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
zbývající doba splatnosti od 1 roku do 2 let – reálná hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
zbývající doba splatnosti od 2 do 5 let – reálná hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
zbývající doba splatnosti nad 5 let – reálná hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
|
||
původní doba splatnosti do 1 roku – nominální hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
původní doba splatnosti od 1 roku do 5 let – nominální hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
původní doba splatnosti nad 5 let – nominální hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
|
||
|
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
SUM
Pole, která lze odvodit z podrobnějších členění |
Tabulka 1b
Čtvrtletní stavy (2)
|
Celkem |
Eurozóna |
Zbytek světa |
||||||
Tuzemsko |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska (informace podle jednotlivých zemí) |
Celkem |
Nezúčastněné členské státy (informace podle jednotlivých zemí) |
Hlavní protistrany mimo Evropskou unii (informace podle jednotlivých zemí – Brazílie, Kanada, Čína, Hongkong, Indie, Japonsko, Rusko, Švýcarsko a USA) |
||||
PASIVA (F) |
|||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi (MFI) (3) |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
emitované institucemi jinými než MFI (3) |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
SUM |
|
|
|
|
||
z toho spojené s investičním fondem |
|
|
|
|
|
|
|
||
z toho nespojené s investičním fondem |
|
|
|
|
|
|
|
||
z toho penzijní nároky |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
z toho příspěvkově definované programy |
|
|
|
|
|
|
|
||
z toho dávkově definované programy |
|
|
|
|
|
|
|
||
z toho hybridní programy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
SUM |
|
|
|
|
||
podle skupin pojištění |
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojištění léčebných výloh |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
Pojištění ochrany příjmu |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorových vozidel |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
Ostatní pojištění motorových vozidel |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
Pojištění námořní a letecké dopravy a pojištění přepravy |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
Pojištění pro případ požáru a jiných škod na majetku |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
Obecné pojištění odpovědnosti |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
Pojištění úvěru a záruky |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
Pojištění právní ochrany |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
Pojištění asistence |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
Pojištění různých finančních ztrát |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
Zajištění |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka 2
Požadované údaje podle jednotlivých cenných papírů
Údaje v polích v tabulce 2.1 a tabulce 2.2 musí být vykazovány za každý cenný papír zatříděný do kategorií nástrojů „dluhové cenné papíry“, „účasti“ a „akcie/podílové listy investičních fondů“ (jak jsou vymezeny v tabulce A části 1 přílohy II). Zatímco tabulka 2.1. se týká cenných papírů, kterým byl přidělen kód ISIN, tabulka 2.2. se týká cenných papírů bez kódu ISIN.
Tabulka 2.1
Držba cenných papírů s kódem ISIN
Údaje v každém z polí musí být vykazovány za každý cenný papír podle následujících pravidel:
1. |
Údaje za pole 1 musí být vykázány. |
2. |
Pokud příslušná národní centrální banka neshromažďuje údaje o finančních transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány údaje za dvě ze tří polí 2, 3 a 4 (tj. pole 2 a 3, pole 2 a 4, nebo pole 3 a 4). Shromažďují-li se údaje za pole 3, musí být shromažďovány též údaje za pole 3b. |
3. |
Pokud příslušná národní centrální banka shromažďuje údaje o finančních transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány rovněž údaje za tato pole:
|
4. |
Příslušná národní centrální banka může také požadovat, aby zpravodajské jednotky vykazovaly údaje za pole 8, 9, 10 a 11.
|
Tabulka 2.2
Držba cenných papírů bez kódu ISIN
Údaje v každém z polí musí být vykazovány buď: a) za každý cenný papír, nebo b) jako jediná položka agregací libovolného počtu cenných papírů.
V případě a) platí tato pravidla:
1. |
Údaje za pole 1, 12, 13, 14 a 15 musí být vykázány. |
2. |
Pokud příslušná národní centrální banka neshromažďuje údaje o finančních transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány údaje za dvě ze tří polí 2, 3 a 4 (tj. pole 2 a 3, pole 2 a 4, nebo pole 3 a 4). Shromažďují-li se údaje za pole 3, musí být shromažďovány též údaje za pole 3b. |
3. |
Pokud příslušná národní centrální banka shromažďuje údaje o finančních transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány rovněž údaje za tato pole:
|
4. |
Příslušná národní centrální banka může také požadovat, aby zpravodajské jednotky vykazovaly údaje za pole 3b, 8, 9, 10 a 11. V případě b) platí tato pravidla:
|
Tabulka 3a
Čtvrtletní úpravy z přecenění nebo finanční transakce
|
Celkem |
Eurozóna |
Zbytek světa |
||||||
Tuzemsko |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska (informace podle jednotlivých zemí) |
Celkem |
Nezúčastněné členské státy (informace podle jednotlivých zemí) |
Hlavní protistrany mimo Evropskou unii (informace podle jednotlivých zemí – Brazílie, Kanada, Čína, Hongkong, Indie, Japonsko, Rusko, Švýcarsko a USA) |
||||
AKTIVA (F) |
|||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
do 1 roku (zbývající doba splatnosti) |
|
|
|
|
|
|
|
||
do 1 roku (zbývající doba splatnosti) |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované vládními institucemi |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované penzijními fondy |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
do 1 roku (původní doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
od 1 roku do 2 let (původní doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
nad 2 roky (původní doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
do 1 roku (zbývající doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
od 1 roku do 2 let (zbývající doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
od 2 do 5 let (zbývající doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
nad 5 let (zbývající doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
původní doba splatnosti do 1 roku – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
měnovým finančním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
vládním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
investičním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
ostatním finančním zprostředkovatelům |
|
|
|
|
|
|
|
||
pojišťovacím společnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
penzijním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
nefinančním podnikům |
|
|
|
|
|
|
|
||
domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
původní doba splatnosti od 1 roku do 5 let – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
měnovým finančním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
vládním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
investičním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
ostatním finančním zprostředkovatelům |
|
|
|
|
|
|
|
||
pojišťovacím společnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
penzijním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
nefinančním podnikům |
|
|
|
|
|
|
|
||
domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
původní doba splatnosti nad 5 let – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
měnovým finančním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
vládním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
investičním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
ostatním finančním zprostředkovatelům |
|
|
|
|
|
|
|
||
pojišťovacím společnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
penzijním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
nefinančním podnikům |
|
|
|
|
|
|
|
||
domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
zbývající doba splatnosti do 1 roku – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
zbývající doba splatnosti od 1 roku do 2 let – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
zbývající doba splatnosti od 2 do 5 let – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
zbývající doba splatnosti nad 5 let – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
původní doba splatnosti do 1 roku – nominální hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
původní doba splatnosti od 1 roku do 5 let – nominální hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
původní doba splatnosti nad 5 let – nominální hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
|
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
|
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
||
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojišťovací společnosti vykazují: pole označená výrazem „MINIMUM“, nejsou-li údaje o kategoriích nástrojů shromažďovány podle jednotlivých položek. Národní centrální banky mohou tento postup rozšířit i na pole, která neobsahují výraz „MINIMUM“. |
Tabulka 3b
Čtvrtletní úpravy z přecenění nebo finanční transakce
|
Celkem |
Eurozóna |
Zbytek světa |
||||||
Tuzemsko |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska (informace podle jednotlivých zemí) |
Celkem |
Nezúčastněné členské státy (informace podle jednotlivých zemí) |
Hlavní protistrany mimo Evropskou unii (platí poznámky k předcházejícím tabulkám) (informace podle jednotlivých zemí – Brazílie, Kanada, Čína, Hongkong, Indie, Japonsko, Rusko, Švýcarsko a USA) |
||||
PASIVA (F) |
|||||||||
|
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
emitované měnovými finančními institucemi (MFI) (7) |
|
|
|
|
|
|
|
||
emitované institucemi jinými než MFI (7) |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
z toho spojené s investičním fondem |
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
z toho nespojené s investičním fondem |
|
|
|
|
|
|
|
||
z toho penzijní nároky |
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
z toho příspěvkově definované programy |
|
|
|
|
|
|
|
||
z toho dávkově definované programy |
|
|
|
|
|
|
|
||
z toho hybridní programy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
podle skupin pojištění |
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojištění léčebných výloh |
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojištění ochrany příjmu |
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání |
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorových vozidel |
|
|
|
|
|
|
|
||
Ostatní pojištění motorových vozidel |
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojištění námořní a letecké dopravy a pojištění přepravy |
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojištění pro případ požáru a jiných škod na majetku |
|
|
|
|
|
|
|
||
Obecné pojištění odpovědnosti |
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojištění úvěru a záruky |
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojištění právní ochrany |
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojištění asistence |
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojištění různých finančních ztrát |
|
|
|
|
|
|
|
||
Zajištění |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Pojišťovací společnosti vykazují: pole označená výrazem „MINIMUM“, nejsou-li údaje o kategoriích nástrojů shromažďovány podle jednotlivých položek. Národní centrální banky mohou tento postup rozšířit i na pole, která neobsahují výraz „MINIMUM“. |
Tabulka 4
Roční pojistné, pojistná plnění a provize
|
Celkem (9) |
|
|
|
||
z toho: tuzemsko |
z toho: pobočky v rámci EHP (informace podle jednotlivých zemí) |
z toho: pobočky mimo EHP (celkem) |
||||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
(1) Není-li zpravodajská jednotka schopna určit rezidentskou příslušnost protistrany přímo, může odvozovat přibližné hodnoty, popřípadě vykazovat jiné informace požadované příslušnou národní centrální bankou tak, aby tato národní centrální banka mohla přibližné hodnoty odvodit (v souladu s částí 2 přílohy I tohoto nařízení).
(2) Není-li uvedena roční periodicita.
(3) V případě členských států mimo eurozónu se měnovými finančními institucemi rozumí banky a institucemi jinými než měnové finanční instituce se rozumí nebankovní subjekty.
(4) Není-li zpravodajská jednotka schopna určit informaci přímo, může odvozovat přibližné hodnoty, popřípadě vykazovat jiné informace požadované příslušnou národní centrální bankou tak, aby tato národní centrální banka mohla přibližné hodnoty odvodit (v souladu s částí 2 přílohy I tohoto nařízení).
(5) Příslušná národní centrální banka může vyžadovat, aby zpravodajské jednotky odděleně rozlišovaly subsektory „domácností“ (S.14) a „neziskových institucí sloužících domácnostem“ (S.15).
(6) Není-li zpravodajská jednotka schopna určit rezidentskou příslušnost protistrany přímo, může odvozovat přibližné hodnoty, popřípadě vykazovat jiné informace požadované příslušnou národní centrální bankou tak, aby tato národní centrální banka mohla přibližné hodnoty odvodit (v souladu s částí 2 přílohy I tohoto nařízení).
(7) V případě členských států mimo eurozónu se měnovými finančními institucemi rozumí banky a institucemi jinými než měnové finanční instituce se rozumí nebankovní subjekty.
(8) Není-li zpravodajská jednotka schopna určit rezidentskou příslušnost protistrany přímo, může odvozovat přibližné hodnoty, popřípadě vykazovat jiné informace požadované příslušnou národní centrální bankou tak, aby tato národní centrální banka mohla přibližné hodnoty odvodit (v souladu s částí 2 přílohy I tohoto nařízení).
(9) Položka „celkem“ zahrnuje činnost vykonávanou na základě volného pohybu služeb podle článku 56 Smlouvy.
PŘÍLOHA II
POPIS
ČÁST 1
Popis kategorií nástrojů
1. |
Tabulka A uvádí podrobný standardní popis kategorií nástrojů, které musí národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převést na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni. V tabulce uvedený seznam jednotlivých finančních nástrojů ani jejich příslušný popis se nepovažuje za vyčerpávající. Popisy odkazují na Evropský systém účtů zavedený nařízením (EU) č. 549/2013 (dále jen „ESA 2010“). |
2. |
V případě některých kategorií nástrojů se vyžaduje členění podle splatnosti. Jedná se o:
|
3. |
Finanční pohledávky lze rozlišovat podle toho, zda jsou převoditelné, či nikoli. Pohledávka je převoditelná, pokud lze její vlastnictví snadno převést z jedné jednotky na jinou jednotku prostřednictvím dodání nebo rubopisu nebo, v případě finančních derivátů, pokud lze snadno vyrovnat jí vytvořenou pozici. Je sice možné obchodovat s jakýmkoli finančním nástrojem, avšak převoditelné nástroje jsou určeny k tomu, aby se s nimi obchodovalo na organizované burze nebo na mimoburzovním trhu, i když skutečné obchodování není nezbytnou podmínkou převoditelnosti. |
Tabulka A
Popis kategorií nástrojů aktiv a pasiv pojišťovacích společností
AKTIVA
Kategorie nástrojů |
Popis hlavních znaků |
||||||||||||||
|
Držba bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb, a vklady pojišťovacích společností u měnových finančních institucí. Mohou zahrnovat jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností a vklady s výpovědní lhůtou, jakož i pohledávky z reverzních rep nebo výpůjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění. |
||||||||||||||
|
Převoditelné vklady jsou vklady, které jsou na žádost přímo převoditelné za účelem provedení plateb ve prospěch jiných hospodářských subjektů pomocí běžně užívaných platebních prostředků, jako jsou úhrady a inkasa, případně též pomocí kreditních či debetních karet, transakcí s elektronickými penězi, šeků nebo obdobných prostředků, a to bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Do převoditelných vkladů se nezahrnují vklady, které slouží pouze pro výběr hotovosti, nebo vklady, z nichž lze prostředky vybrat nebo převést prostřednictvím jiného účtu téhož majitele. |
||||||||||||||
|
Držba dluhových cenných papírů, které jsou obchodovatelnými finančními nástroji sloužícími jako důkaz dluhu, obvykle obchodovanými na sekundárních trzích. Lze jimi rovněž vyrovnávat pozici na trhu a nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala. Tato kategorie nástrojů zahrnuje:
Cenné papíry zapůjčené v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci repo operace zůstávají v rozvaze původního majitele (a nezaznamenávají se v rozvaze dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace, a nejen pouhá možnost tak učinit. V případě, kdy dočasný nabyvatel získané cenné papíry prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako negativní pozici v portfoliu cenných papírů. |
||||||||||||||
|
Pro účely výkaznictví tato kategorie sestává z finančních prostředků půjčených pojišťovacími společnostmi dlužníkům nebo z úvěrů poskytnutých pojišťovacím společnostem, které jsou buď podloženy neobchodovatelnými dokumenty, nebo nejsou podloženy žádnými dokumenty. Zahrnuty jsou tyto položky:
Tato kategorie nezahrnuje aktiva v podobě vkladů pojišťovacích společností (která jsou zahrnuta do kategorie 1). |
||||||||||||||
|
Depozita složená zajišťovnami jako kolaterál ve prospěch pojišťovacích společností, které vystupují jako společnosti postupující rizika při zajišťovacích operacích. |
||||||||||||||
|
Finanční aktiva, která představují vlastnická práva na korporace nebo kvazikorporace. Tato finanční aktiva obecně dávají držitelům právo na podíl ze zisků korporací nebo kvazikorporací a v případě likvidace na podíl z jejích čistých aktiv. Tato kategorie zahrnuje kótované a nekótované akcie a ostatní účasti. S majetkovými cennými papíry zapůjčenými v rámci půjček cenných papírů nebo prodanými v rámci repo obchodů se zachází podle kategorie 2 „dluhové cenné papíry“. |
||||||||||||||
|
Majetkové cenné papíry kótované na burze. Touto burzou může být uznaná burza cenných papírů nebo jakákoli jiná forma sekundárního trhu. Kótované akcie se v anglickém jazyce označují jako „listed shares“ i jako „quoted shares“. |
||||||||||||||
|
Nekótované akcie jsou majetkové cenné papíry, které nejsou kótované na burze. |
||||||||||||||
|
Ostatní účasti zahrnují všechny formy účastí jiné než kótované a nekótované akcie. |
||||||||||||||
|
Tato kategorie zahrnuje držbu akcií nebo podílových listů vydaných fondy peněžního trhu a investičními fondy jinými než fondy peněžního trhu (tj. investičními fondy, které nejsou fondy peněžního trhu), které jsou zahrnuty do seznamů měnových finančních institucí a investičních fondů, které ECB vede pro statistické účely. |
||||||||||||||
|
Držba akcií nebo podílových listů vydaných fondy peněžního trhu ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). |
||||||||||||||
|
Držba akcií nebo podílových listů vydaných investičními fondy (které nejsou fondy peněžního trhu) ve smyslu článku 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38). |
||||||||||||||
|
Finanční deriváty jsou finanční nástroje vázané na určený finanční nástroj, ukazatel nebo komoditu, jejichž prostřednictvím lze na finančních trzích samostatně obchodovat s konkrétními finančními riziky. Tato kategorie zahrnuje:
Finanční deriváty se rozvaze zaznamenávají v tržní hodnotě v hrubém vyjádření. Jednotlivé derivátové smlouvy s kladnými tržními hodnotami se v rozvaze zaznamenávají na straně aktiv a smlouvy se zápornými tržními hodnotami se v rozvaze zaznamenávají na straně pasiv. Hrubé budoucí závazky vyplývající z derivátových smluv by neměly být zachycovány jako rozvahové položky. Tato kategorie nezahrnuje finanční deriváty, které se v rozvaze neevidují podle vnitrostátních pravidel. |
||||||||||||||
|
Finanční pohledávky pojišťovacích společností vůči zajišťovnám vyplývající z životního a neživotního zajištění. |
||||||||||||||
|
Hmotná a nehmotná aktiva s výjimkou finančních aktiv. Tato kategorie zahrnuje obydlí, ostatní budovy a stavby, stroje a zařízení, cennosti a produkty duševního vlastnictví, jako jsou počítačové programové vybavení (software) a databáze. |
||||||||||||||
|
Toto je zbytková kategorie rozvahy na straně aktiv, která je definována jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou vyžadovat vykazování určitých dílčích pozic, které jsou v této kategorii zahrnuty. Ostatní aktiva mohou zahrnovat:
|
PASIVA
Kategorie nástrojů |
Popis hlavních znaků |
||||||||||
|
Cenné papíry emitované pojišťovacími společnostmi (jiné než účasti), které jsou obvykle obchodovatelnými nástroji a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci. |
||||||||||
|
Částky, které pojišťovací společnost dluží věřitelům a které nevznikají z emise obchodovatelných cenných papírů. Tato kategorie zahrnuje:
|
||||||||||
|
Depozita přijatá postupujícími pojišťovnami jako kolaterál od zajišťoven. |
||||||||||
|
Viz kategorie 4. |
||||||||||
|
Viz kategorie 4.1. |
||||||||||
|
Viz kategorie 4.2. |
||||||||||
|
Viz kategorie 4.3. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků z titulu životního pojištění. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích nároků pojistníků z titulu životního pojištění spojeného s investičním fondem. Budoucí nároky pojistníka na základě smlouvy týkající se životního pojištění spojeného s investičním fondem závisí na výkonnosti souboru aktiv, do nichž jsou peněžní prostředky pojistníka investovány. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích nároků pojistníků z titulu životního pojištění nespojeného s investičním fondem. Budoucí nároky pojistníka na základě smlouvy týkající se životního pojištění nespojeného s investičním fondem nezávisí na výkonnosti žádného stanoveného souboru aktiv. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích nároků vyplývajících z jejích penzijních plánů. Tato kategorie se týká pouze zaměstnaneckých penzijních plánů. Individuální penzijní plány, které nejsou vázány na pracovní poměr, do této kategorie nespadají. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků z titulu jejího příspěvkově definovaného programu. U příspěvkově definovaného programu závisejí vyplácené dávky na vývoji hodnoty aktiv pořízených penzijním programem. Závazek příspěvkově definovaného programu má běžnou tržní hodnotu aktiv fondu. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků z titulu jejího dávkově definovaného programu. U dávkově definovaného penzijního programu je úroveň penzijních dávek slíbených zaměstnancům jako účastníkům programu stanovena podle předem dohodnutého vzorce. Závazek dávkově definovaného penzijního programu se rovná současné hodnotě slíbených dávek. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků vyplývajících z jejích programů, které kombinují prvky dávkově a příspěvkově definovaného programu. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků z titulu neživotního pojištění. |
||||||||||
|
Závazky z pojištění léčebných výloh v případě, že předmětná činnost není provozována na podobném technickém základě jako životní pojištění, kromě závazků uvedených pod druhem pojištění 13.2.3. |
||||||||||
|
Závazky z pojištění ochrany příjmu v případě, že předmětná činnost není provozována na podobném technickém základě jako životní pojištění, kromě závazků uvedených pod druhem pojištění 13.2.3. |
||||||||||
|
Závazky ze zdravotního pojištění, které se vztahují na nehody na pracovišti, pracovní úrazy a nemoci z povolání, v případě, že předmětná činnost není provozována na podobném technickém základě jako životní pojištění. |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí veškerou odpovědnost za škody vyplývající z používání motorových vozidel provozovaných na pozemních komunikacích (včetně odpovědnosti dopravce za škodu). |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí veškeré poškození či ztrátu pozemních motorových vozidel (včetně železničních kolejových vozidel). |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí veškeré poškození či ztrátu námořních, jezerních, říčních a průplavových plavidel, letadel a poškození či ztrátu přepravovaného zboží nebo zavazadel bez ohledu na způsob dopravy. Pojistné závazky, které kryjí odpovědnost za škody vyplývající z používání letadel, lodí, plavidel nebo člunů na moři, jezerech, řekách či v průplavech (včetně odpovědnosti dopravce za škodu). |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí veškeré poškození či ztrátu majetku následkem požáru, výbuchu, přírodních živlů včetně vichřice (bouře), krupobití nebo mrazu, jaderné energie, sesuvu nebo poklesu půdy a jakékoli události, jako je krádež, kromě případů uvedených pod druhy pojištění 13.2.5 a 13.2.6. |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí veškerou odpovědnost za škodu kromě odpovědností uvedených pod druhy pojištění 13.2.4 and 13.2.6. |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí platební neschopnost, exportní úvěry, splátkové úvěry, hypotéky, zemědělské úvěry a přímé i nepřímé záruky (kauce). |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí výdaje za právní ochranu a náklady vedení sporů. |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí asistenční služby poskytované osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo svůj domov nebo při pobytu mimo své bydliště. |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí rizika z výkonu povolání, nedostatečný příjem, nepříznivé počasí, ušlé příjmy, trvalé běžné výdaje, nepředvídané obchodní výdaje, ztrátu tržní hodnoty, ztrátu příjmů z nájmu nebo jiných příjmů, nepřímé obchodní ztráty kromě výše uvedených, jiné finanční ztráty (neobchodní), jakož i veškerá další rizika neživotního pojištění, jež nejsou kryta druhy pojištění 13.2.1 až 13.2.11. |
||||||||||
|
Zajistné závazky |
||||||||||
|
Viz kategorie 6. |
||||||||||
|
Toto je zbytková položka rozvahy na straně pasiv, která je definována jako „pasiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou vyžadovat vykazování určitých dílčích pozic, které jsou v této kategorii zahrnuty. Ostatní pasiva mohou zahrnovat:
|
ČÁST 2
Popis atributů podle jednotlivých cenných papírů
Tabulka B
Popis atributů podle jednotlivých cenných papírů
Pole |
Popis |
Identifikační kód cenného papíru |
Kód, který jednoznačně identifikuje cenný papír, podle pokynů národní centrální banky (např. identifikační číslo národní centrální banky, CUSIP, SEDOL). |
Počet jednotek nebo agregovaná nominální hodnota |
Počet jednotek cenného papíru nebo agregovaná nominální hodnota, pokud je cenný papír obchodován v množství, a nikoli v jednotkách, bez naběhlého úroku. |
Cena |
Tržní cena za jednotku cenného papíru nebo procentní podíl agregované nominální hodnoty v případě, že je cenný papír obchodován v určitém množství, a nikoli v jednotkách. Národní centrální banky mohou v této pozici vyžadovat rovněž naběhlé úroky. |
Způsob kotace |
Označuje, zda cenný papír je zaznamenán v procentech nebo v jednotkách. |
Celková hodnota |
Celková tržní hodnota cenného papíru. V případě cenných papírů obchodovaných v jednotkách se tato hodnota rovná počtu cenných papírů vynásobenému cenou za jednotku. Jsou-li cenné papíry obchodovány v určitém množství, a nikoli v jednotkách, rovná se tato hodnota agregované nominální hodnotě vynásobené cenou, která je vyjádřena jako procento nominální hodnoty. Národní centrální banky musí zásadně vyžadovat, aby byl naběhlý úrok vykazován buď v rámci této pozice, nebo samostatně. Národní centrální banky však mohou dle svého uvážení vyžadovat údaje bez naběhlého úroku. |
Finanční transakce |
Suma nákupů po odečtení prodejů (cenné papíry na straně aktiv) nebo emisí po odečtení zpětných odkupů či splacení (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce vyjádřené v eurech. |
Cenné papíry koupené |
Suma nákupů cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce. |
Cenné papíry prodané |
Suma prodejů cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce. |
Měna zaúčtování cenného papíru |
Kód ISO nebo ekvivalentní kód měny používané k vyjádření ceny nebo zůstatkové hodnoty cenného papíru. |
Jiné změny objemu vyjádřeného v nominální hodnotě |
Jiné změny objemu drženého cenného papíru v nominální hodnotě vyjádřené v nominální měně/jednotce nebo v eurech. |
Jiné změny objemu vyjádřeného v tržní hodnotě |
Jiné změny objemu drženého cenného papíru v tržní hodnotě vyjádřené v eurech. |
Portfoliová investice nebo přímá investice |
Funkce investice podle její klasifikace ve statistice platební bilance (1). |
Země emitenta |
Rezidentská příslušnost emitenta. V případě akcií/podílových listů investičních fondů odkazuje země emitenta na místo, kde je investiční fond rezidentem, a nikoli na rezidentskou příslušnost správce fondu. |
ČÁST 3
Tabulka C
Popis pojistného, pojistných plnění a provizí
Kategorie |
Popis |
Předepsané pojistné |
Hrubá výše předepsaného pojistného zahrnuje veškeré částky, které se na základě pojistných smluv stanou splatnými v průběhu účetního roku, bez ohledu na skutečnost, že se tyto částky mohou vztahovat zcela nebo zčásti k příštímu účetnímu roku. |
Náklady na pojistná plnění |
Suma vyplacených náhrad za daný účetní rok a rezervy na pojistná plnění pro daný účetní rok po odečtení rezervy na pojistná plnění za předchozí účetní rok. |
Provize |
Získatelské provize, které pojišťovací společnosti platí jiným subjektům za prodej svých produktů. |
ČÁST 4
Popis sektorů
Klasifikace sektorů se řídí standardem ESA 2010. Tabulka D uvádí podrobný popis těch sektorů, které musí národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převést na klasifikace použitelné na vnitrostátní úrovni. Protistrany, které jsou rezidenty na území členských států, jejichž měnou je euro, se rozlišují podle svého sektoru v souladu se seznamy, které Evropská centrální banka (ECB) vede pro statistické účely, a podle pokynů pro statistickou klasifikaci protistran obsažených v příručce ECB „Monetary Financial Institutions and Markets Statistics Sector Manual: Guidance for the Statistical Classification of Customers“ (2).
Tabulka D
Popis jednotlivých sektorů
Sektor |
Popis |
||
|
Měnové finanční instituce jsou definovány v článku 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Sektor měnových finančních institucí sestává z národních centrálních bank, úvěrových institucí ve smyslu práva Unie, fondů peněžního trhu, ostatních finančních institucí, jejichž předmětem podnikání je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od subjektů jiných než měnové finanční instituce a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů, a institucí elektronických peněz, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v podobě vydávání elektronických peněz. |
||
|
Sektor vládních institucí (S.13) zahrnuje institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství (ESA 2010, odstavce 2.111 až 2.113). |
||
|
Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady (nebo vkladům velmi podobné prostředky), akcie/podílové listy investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy. Tento subsektor zahrnuje účelové finanční společnosti pro sekuritizaci ve smyslu nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) (ESA 2010, odstavce 2.86 až 2.94). Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu jsou definovány v článku 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38). Subsektor pomocných finančních institucí (S.126) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se zabývají převážně činnostmi, jež úzce souvisejí s finančním zprostředkováním, ale které samy finančními zprostředkovateli nejsou. Tento subsektor zahrnuje též vedení podniků (ústředí), jejichž všechny dceřiné společnosti nebo většina z nich jsou finančními institucemi (ESA 2010, odstavce 2.95 až 2.97). Subsektor kaptivních finančních institucí a půjčovatelů peněz (S.127) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se nezabývají finančním zprostředkováním ani neposkytují pomocné finanční služby, pokud se s většinou jejich aktiv nebo závazků neobchoduje na otevřených trzích. Tento subsektor zahrnuje holdingové společnosti, jejichž majetková účast ve skupině dceřiných společností umožňuje kontrolu této skupiny a jejichž hlavním předmětem činnosti je vlastnění skupiny, aniž poskytují jakékoli další služby podnikům, v nichž mají podíl na vlastním kapitálu, tzn. že nespravují ani neřídí jiné jednotky (ESA 2010, odstavce 2.98 a 2.99). |
||
|
Pojišťovací společnosti jsou definovány v článku 1 tohoto nařízení. |
||
|
Subsektor penzijních fondů (S.129) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění). Penzijní fondy jako programy sociálního pojištění poskytují příjmy v důchodu a často také dávky v případě smrti a invalidity (ESA 2010, odstavce 2.105 až 2.110). Tento subsektor nezahrnuje fondy sociálního zabezpečení spadající do sektoru vládních institucí. |
||
|
Sektor nefinančních podniků (S.11) je tvořen institucionálními jednotkami, které jsou samostatnými právnickými osobami a tržními výrobci a jejichž hlavní činností je výroba výrobků a nefinančních služeb. Tento sektor zahrnuje také nefinanční kvazikorporace (ESA 2010, odstavce 2.45 až 2.50). |
||
|
Sektor domácností (S.14) zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitele a jako podnikatele vyrábějící tržní výrobky a poskytující nefinanční a finanční služby (tržní výrobci) za předpokladu, že výroba výrobků a služeb není prováděna samostatnými subjekty, které jsou kvazikorporacemi. Zahrnuje také jednotlivce nebo skupiny jednotlivců vyrábějící výrobky a nefinanční služby výlučně pro vlastní konečné užití. Do sektoru domácností patří podnikatelé (fyzické osoby) a společenství bez samostatné právní subjektivity – nepovažované za kvazikorporace – jež jsou tržními výrobci (ESA 2010, odstavce 2.118 až 2.128). Sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (S.15) zahrnuje neziskové instituce, které jsou samostatnými právnickými osobami, poskytují služby domácnostem a jsou soukromými netržními výrobci. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví (ESA 2010, odstavce 2.129 a 2.130). |
ČÁST 5
Popis finančních transakcí a úprav z přecenění pro účely tohoto nařízení
1. |
„Finanční transakce“ se měří jako rozdíl mezi stavovými pozicemi ve dnech na konci období, ke kterým se sestavují výkazy, od nějž se odečtou účinky změn, které vzniknou vlivem „úprav z přecenění“ (v důsledku změn cen a směnných kurzů) a „reklasifikací a ostatních úprav“. ECB požaduje statistické informace pro účely sestavování údajů o finančních transakcích ve formě úprav, které zahrnují „reklasifikace a ostatní úpravy“, jakož i „přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“. |
2. |
„Přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“ odráží změny v ocenění aktiv/pasiv, které vyplývají ze změn cen, v nichž jsou aktiva/pasiva evidována nebo za něž jsou obchodována, nebo ze změn směnných kurzů, jež ovlivňují hodnoty aktiv a pasiv denominovaných v cizí měně, vyjádřené v eurech. Přecenění v důsledku změny cen zohledňuje změny hodnoty stavů ke konci období, ke kterým průběžně dochází z důvodu změn referenčních hodnot, za které se tyto stavy vedou v účetnictví, tj. zisky či ztráty z držby. V důsledku pohybů směnných kurzů vůči euru, k nimž dochází mezi termíny vykazování ke konci období, se rovněž mění hodnota aktiv/pasiv v cizích měnách, pokud jsou vyjádřeny v eurech. Jelikož tyto změny představují zisky/ztráty z držby a nejsou způsobeny finančními transakcemi, musí se tyto vlivy z údajů o finančních transakcích odstranit. „Přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“ v zásadě rovněž zohledňuje změny hodnoty, které vznikají v důsledku transakcí s aktivy/pasivy, tj. realizované zisky/ztráty; v tomto ohledu však v jednotlivých státech existuje různá praxe. |
(1) Obecné zásady ECB/2011/23 ze dne 9. prosince 2011 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti externí statistiky (Úř. věst. L 65, 3.3.2012, s. 1).
(2) Březen 2007, k dispozici na internetových stránkách ECB https://www.ecb.europa.eu/.
PŘÍLOHA III
MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK
Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči Evropské centrální bance („ECB“).
1. |
Minimální standardy pro přenos:
|
2. |
Minimální standardy pro přesnost:
|
3. |
Minimální standardy pro pojmovou shodu:
|
4. |
Minimální standardy pro opravy: Je nutné dodržovat metody a postupy pro opravy, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka. Opravy odchylující se od pravidelných oprav musí být doplněny vysvětlivkami. |
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/77 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1375/2014
ze dne 10. prosince 2014,
kterým se mění nařízení (EU) č. 1071/2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33)
(ECB/2014/51)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou (2), a zejména na čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,
s ohledem na stanovisko Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Článek 19.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky stanoví, že Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) může vydat nařízení týkající se výpočtu a určování požadované výše minimálních rezerv. Podrobnosti uplatňování minimálních rezerv jsou stanoveny v nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) (3). |
(2) |
Dne 3. července 2014 rozhodla Rada guvernérů o tom, že se její zasedání věnovaná měnové politice budou od 1. ledna 2015 konat namísto čtyřtýdenního v šestitýdenním cyklu a že udržovací období pro povinné minimální rezervy budou v souladu s tím prodloužena ze čtyř na šest týdnů. |
(3) |
Podle nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) se udržovacím obdobím rozumí období, pro něž se vypočítává dodržování povinnosti minimálních rezerv a po které musí být drženy minimální rezervy na účtech minimálních rezerv. |
(4) |
Změna délky udržovacích období nemá vliv na výpočet výše minimálních rezerv, kterou musí během udržovacího období dodržovat instituce, na něž se vztahuje úplná zpravodajská povinnost podle nařízení (EU) č. 1071/2013 Evropské centrální banky (ECB/2013/33) (4). Tyto instituce i nadále vypočítávají základ pro stanovení minimálních rezerv pro určité udržovací období na základě údajů podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), které se vztahují k měsíci předcházejícímu o dva měsíce měsíc, v němž udržovací období začíná. Změna délky udržovacích období má na druhé straně vliv na výpočet výše minimálních rezerv v případě institucí, které vykazují údaje čtvrtletně podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), protože čtvrtletí bude nyní zahrnovat dvě udržovací období. |
(5) |
Nařízení (EU) č. 2013/33 (ECB/2013/33) je proto třeba příslušným způsobem změnit, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna
V článku 12 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Údaje pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv institucí ve zbytkové části pro dvě udržovací období vycházejí z údajů ke konci čtvrtletí, které shromažďují národní centrální banky ve lhůtě 28 pracovních dnů následujících po skončení čtvrtletí, ke kterému se vztahují.“
Článek 2
Závěrečné ustanovení
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 10. prosince 2014.
Za Radu guvernérů ECB
prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.
(2) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 1.
(3) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10).
(4) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/79 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1376/2014
ze dne 10. prosince 2014,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1745/2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9)
(ECB/2014/52)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 19.1 tohoto statutu,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou (1),
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Článek 19.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky stanoví, že Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) může vydat nařízení týkající se výpočtu a určování požadované výše minimálních rezerv. Podrobnosti uplatňování minimálních rezerv jsou upraveny v nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) (3). |
(2) |
Dne 3. července 2014 rozhodla Rada guvernérů o tom, že se její zasedání věnovaná měnové politice budou od 1. ledna 2015 konat namísto čtyřtýdenního v šestitýdenním cyklu a že udržovací období pro povinné minimální rezervy budou v souladu s tím prodloužena ze čtyř na šest týdnů. |
(3) |
Podle nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) se udržovacím obdobím rozumí období, pro něž se vypočítává dodržování povinnosti minimálních rezerv a po které musí být drženy minimální rezervy na účtech minimálních rezerv. |
(4) |
Změna délky udržovacích období nemá vliv na výpočet výše minimálních rezerv, kterou musí během udržovacího období dodržovat instituce, na něž se vztahuje úplná zpravodajská povinnost podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) (4). Tyto instituce i nadále vypočítávají základ pro stanovení minimálních rezerv pro určité udržovací období na základě údajů podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), které se vztahují k měsíci předcházejícímu o dva měsíce měsíc, v němž udržovací období začíná. Změna délky udržovacích období má na druhé straně vliv na výpočet výše minimálních rezerv v případě institucí, které vykazují údaje čtvrtletně podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), protože čtvrtletí bude nyní zahrnovat dvě udržovací období. |
(5) |
Nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) je proto třeba příslušným způsobem změnit, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny
Nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) se mění takto:
1. |
V článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Pro instituce, kterým byla povolena výjimka stanovená v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) (5) (‚instituce ve zbytkové části‘), se základ pro stanovení minimálních rezerv pro dvě po sobě následující udržovací období, počínaje udržovacím obdobím, které začíná třetím měsícem po skončení čtvrtletí, vypočte na základě údajů z konce čtvrtletí vykázaných v souladu s bodem 4 části 1 přílohy III nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Tyto instituce nahlašují své minimální rezervy podle článku 5. |
2. |
V článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Pokud Rada guvernérů ECB nezmění kalendář v souladu s odstavcem 2, začíná udržovací období dnem vypořádání hlavní refinanční operace po schůzi Rady guvernérů, na kterou je plánováno hodnocení měnové politiky. Výkonná rada ECB zveřejní kalendář udržovacích období alespoň tři měsíce před začátkem každého kalendářního roku. Zveřejní jej v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách ECB a zúčastněných národních centrálních bank.“ |
3. |
V čl. 3 odst. 1 a 3, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 5, čl. 10 odst. 6, článku 11 a čl. 13a odst. 1 písm. b) se odkaz na nařízení (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13) nahrazuje odkazem na nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). |
4. |
V čl. 5 odst. 3 a čl. 13 odst. 4 se odkaz na článek 5 nařízení (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13) nahrazuje odkazem na článek 6 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). |
5. |
V čl. 13 odst. 2 se odkaz na přílohu II nařízení (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13) nahrazuje odkazem na přílohu III nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). |
Článek 2
Závěrečné ustanovení
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 10. prosince 2014.
Za Radu guvernérů ECB
prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 1.
(2) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4.
(3) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10).
(4) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).
(5) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).“
SMĚRNICE
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/81 |
SMĚRNICE KOMISE 2014/110/EU
ze dne 17. prosince 2014,
kterou se mění směrnice 2004/33/ES, pokud jde o kritéria dočasného vyloučení dárců allogenních odběrů krve
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek a kterou se mění směrnice 2001/83/ES (1), a zejména na článek 29 druhý odstavec písm. d),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Bod 2.2 přílohy III směrnice Komise 2004/33/ES (2) stanoví kritéria pro dočasné vyloučení dárců s infekční chorobou nebo dárců, kteří opustili oblast, kde je přítomna infekční choroba. |
(2) |
Bod 2.2.1 přílohy III směrnice 2004/33/ES zavádí období vyloučení potenciálních dárců v délce 28 dní ode dne, kdy opustili oblast, kde probíhá přenos viru západonilské horečky (WNV) na lidi. |
(3) |
Z nejnovějších vědeckých poznatků vyplývá, že takové dočasné vyloučení potenciálních dárců není nutné, pokud byla provedena zkouška metodou amplifikace nukleových kyselin (NAT) a její výsledek byl negativní. |
(4) |
Členské státy by tudíž měly mít možnost tuto zkoušku používat, pokud chtějí nahradit příslušné kritérium pro dočasné vyloučení. |
(5) |
Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného směrnicí 2002/98/ES, |
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Kritérium pro vyloučení, pokud jde o virus západonilské horečky (WNV), uvedené v druhém sloupci posledního řádku tabulky v bodě 2.2.1 přílohy III směrnice 2004/33/ES se nahrazuje tímto:
„28 dní po opuštění oblasti s rizikem místního získání viru západonilské horečky, ledaže jednotlivě provedená zkouška metodou amplifikace nukleových kyselin (NAT) je negativní“
Článek 2
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2015. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 17. prosince 2014.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 33, 8.2.2003, s. 30.
(2) Směrnice Komise 2004/33/ES ze dne 22. března 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES, pokud jde o některé technické požadavky na krev a krevní složky (Úř. věst. L 91, 30.3.2004, s. 25).
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/83 |
PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE 2014/111/EU
ze dne 17. prosince 2014,
kterou se mění směrnice 2009/15/ES s ohledem na přijetí určitých předpisů a souvisejících změn některých úmluv a protokolů Mezinárodní námořní organizací (IMO)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (1), a zejména na čl. 7 odst. 2 větu druhou uvedené směrnice,
v souladu s postupem kontroly shody stanoveným v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 2099/2002 spolupracují členské státy s Komisí, aby podle potřeby definovaly společný postoj nebo přístup na příslušných mezinárodních fórech s cílem snížit nebezpečí konfliktu mezi námořními předpisy Společenství a mezinárodními právními nástroji. |
(2) |
Směrnice 2009/15/ES tvoří spolu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 (3) jeden ucelený soubor právních předpisů, který činnosti uznaných subjektů upravuje komplexně a v souladu s týmiž zásadami a definicemi. Jak je stanoveno v čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/15/ES, pokud se členský stát rozhodne ve vztahu k lodím plujícím pod jeho vlajkou udělit oprávnění subjektu, aby jeho jménem prováděl inspekce a prohlídky v souvislosti se zákonnými osvědčeními, svěří tyto povinnosti jedině uznanému subjektu, jímž se podle čl. 2 písm. g) uvedené směrnice rozumí subjekt uznaný v souladu s nařízením (ES) č. 391/2009. Soubor pravidel, na jejichž základě jsou dotčené subjekty uznávány, má tudíž dopad na oba akty. |
(3) |
Termínem „mezinárodní úmluvy“, jak je definován v čl. 2 písm. d) směrnice 2009/15/ES, se rozumějí Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři ze dne 1. listopadu 1974 (dále jen „úmluva SOLAS“) s výjimkou kapitoly XI-2 přílohy, Mezinárodní úmluva o nákladové značce ze dne 5. dubna 1966 (dále jen „úmluva o nákladové značce“) a Mezinárodní úmluva o zabránění znečištění z lodí ze dne 2. listopadu 1973 (dále jen „úmluva MARPOL“), včetně protokolů a změn těchto úmluv a souvisejících předpisů, které jsou závazné ve všech členských státech, v platném znění. |
(4) |
Shromáždění organizace IMO na svém 28. zasedání přijalo předpis pro provádění nástrojů IMO (předpis III), jak je uvedeno v rezoluci IMO A.1070(28) ze dne 4. prosince 2013, a změny úmluvy o nákladové značce mající za cíl učinit předpis III závazným spolu se systémem auditu přidružených států vlajky, jak je uvedeno v rezoluci IMO A.1083(28) ze dne 4. prosince 2013. |
(5) |
Výbor pro ochranu mořského prostředí organizace IMO (MEPC) na svém 66. zasedání přijal změny protokolu z roku 1978 k úmluvě MARPOL, jak je uvedeno v usnesení MEPC.246(66) ze dne 4. dubna 2014, a protokolu z roku 1997 k úmluvě MARPOL (ve znění upraveném protokolem z roku 1978), jak je uvedeno v usnesení MEPC.247(66) ze dne 4. dubna 2014, mající za cíl učinit předpis III závazným spolu se systémem auditu přidružených států vlajky. |
(6) |
Výbor pro námořní bezpečnost organizace IMO (MSC) na svém 93. zasedání přijal změny protokolu k úmluvě SOLAS, jak je uvedeno v usnesení MSC.366(93) ze dne 22. května 2014, a protokolu z roku 1988 k úmluvě o nákladové značce, jak je uvedeno v usnesení MSC.375(93) ze dne 22. května 2014, mající za cíl učinit předpis III závazným spolu se systémem auditu přidružených států vlajky. |
(7) |
Výbor MEPC na svém 65. zasedání a výbor MSC na svém 92. zasedání přijaly předpis organizace IMO pro uznané subjekty (dále jen „předpis RO“), jak je uvedeno v usnesení MSC.349(92) ze dne 21. června 2013. |
(8) |
Výbor MEPC na svém 65. zasedání přijal změny protokolu z roku 1978 k úmluvě MARPOL mající za cíl učinit předpis RO závazným, jak je uvedeno v usnesení MEPC.238(65) ze dne 17. května 2013. |
(9) |
Výbor MSC na svém 92. zasedání přijal změny úmluvy SOLAS a protokolu z roku 1988 k úmluvě o nákladové značce mající za cíl učinit předpis RO závazným, jak je uvedeno v usneseních MSC.350(92) a MSC.356(92) ze dne 21. června 2013. |
(10) |
Očekává se tedy, že předpis III a předpis RO vstoupí v platnost v období mezi 1. lednem 2015 a 1. lednem 2018, v souladu s platnými předpisy týkajícími se přijímání, ratifikace a vstupu v platnost změn jednotlivých úmluv v rámci organizace IMO. |
(11) |
Dne 13. května 2013 přijala Rada rozhodnutí Rady 2013/268/EU o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) k přijetí některých předpisů a souvisejících změn některých úmluv a protokolů (4). V souladu s článkem 5 uvedeného rozhodnutí Rada zmocnila členské státy, aby vyjádřily svůj souhlas s tím, že v zájmu Unie a s výhradou prohlášení uvedeného v příloze daného rozhodnutí budou vázány změnami uvedenými ve 4. až 9. bodě odůvodnění této směrnice. |
(12) |
Prohlášení připojené k rozhodnutí Rady 2013/268/EU uvádí, že členské státy zastávají názor, že předpis III a předpis RO obsahují soubor minimálních požadavků, které mohou státy podle potřeby vypracovat a zdokonalit s cílem zvýšit námořní bezpečnost a ochranu životního prostředí. |
(13) |
Uvádí rovněž, že žádné ustanovení uvedených předpisů nelze vykládat v tom smyslu, že by jakýmkoli způsobem omezovalo plnění povinností členského státu podle práva Unie, které se týkají definice „zákonných osvědčení“ a „osvědčení o třídě“, rozsahu povinností a kritérií stanovených pro uznané subjekty a povinností Evropské komise při uznávání a posuzování uznaných subjektů a případném ukládání nápravných opatření nebo sankcí těmto subjektům. Totéž prohlášení uvádí, že v případě auditu IMO členské státy stanoví, že by měl být ověřován pouze soulad s těmi ustanoveními příslušných mezinárodních úmluv, která byla členskými státy přijata, a to i s ohledem na podmínky tohoto prohlášení. |
(14) |
V právním řádu Unie zahrnuje oblast působnosti směrnice 2009/15/ES a nařízení (ES) č. 391/2009 odkazy na „mezinárodní úmluvy“, jak jsou popsány v 3. bodě odůvodnění. V rámci těchto ustanovení se změny úmluv organizace IMO automaticky stávají součástí práva Unie ve chvíli, kdy vstoupí v platnost na mezinárodní úrovni, včetně souvisejících předpisů závazné povahy, jakými jsou předpis III a předpis RO, které tudíž tvoří součást nástrojů organizace IMO příslušných k uplatňování směrnice 2009/15/ES. |
(15) |
Z působnosti námořních předpisů Unie mohou být nicméně v souladu s postupem kontroly shody vyňaty změny mezinárodních úmluv, pokud splňují alespoň jedno ze dvou kritérií stanovených v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 2099/2002. |
(16) |
Komise posoudila změny úmluv IMO v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 2099/2002 a rozhodla, že mezi předpisem III a předpisem RO na jedné straně a směrnicí 2009/15/ES a nařízením (ES) č. 391/2009 na straně druhé existuje řada rozporů. |
(17) |
Za prvé, část 2 odst. 16.1 předpisu III stanoví minimální seznam zdrojů a postupů, které státy vlajky musí vytvořit, včetně poskytnutí administrativních pokynů týkajících se mimo jiné osvědčení o třídě lodi, které vyžaduje stát vlajky za účelem prokázání shody s požadavky na konstrukci, mechanické a elektrické vybavení nebo s jinými požadavky stanovenými mezinárodní úmluvou, již se stát vlajky jako smluvní strana zavázal dodržovat, nebo s požadavkem stanoveným vnitrostátními právními předpisy státu vlajky. Jak je však podrobně vysvětleno ve 21. bodě odůvodnění, právo Unie rozlišuje mezi zákonným osvědčením a osvědčením o třídě. Osvědčení o třídě jsou dokumenty soukromé povahy, nikoli akty státu vlajky, a nejsou ani vydávány jeho jménem. Toto ustanovení předpisu III ve skutečnosti odkazuje na kapitolu II-1, část A-1, předpis 3-1 úmluvy SOLAS, která stanoví, že lodi mají být projektovány, stavěny a udržovány v souladu s požadavky klasifikační společnosti, která je uznána orgány v souladu s ustanoveními předpisu XI-1/1, na konstrukci a mechanické a elektrické vybavení. 1. Úmluva SOLAS jako předmět tohoto požadavku jasně uvádí loď nebo její právní zastoupení vůči státu vlajky. Vystupuje-li navíc uznaný subjekt jako klasifikační společnost, vydává osvědčení o třídě lodi v souladu s vlastními pravidly, postupy, podmínkami a soukromými smluvními ujednáními, jichž stát vlajky není smluvní stranou. Toto ustanovení předpisu III je tudíž v rozporu s tím, jak jsou činnosti související se statusem a třídou vymezeny ve stávajících právních předpisech EU. |
(18) |
Za druhé, část 2 odst. 18.1 předpisu III vyžaduje, aby stát vlajky určil, zda má uznaný subjekt odpovídající zdroje, pokud jde o technické, řídicí a výzkumné kapacity, k tomu, aby dokázal plnit svěřené povinnosti, a to „pouze ve vztahu k plavidlům, která jsou oprávněna plout pod jeho vlajkou“. Podle práva Unie je tento aspekt naproti tomu upraven v podobě požadavku, který je třeba splnit za účelem uznání, uvedeného jako kritérium A.3 v příloze I nařízení (ES) č. 391/2009 ve vztahu k celému loďstvu v příslušné třídě dotčeného subjektu, bez rozlišování na základě státu vlajky. Pokud by bylo výše uvedené ustanovení předpisu III začleněno do práva Unie, omezilo by použití kritéria A.3 přílohy I nařízení (ES) č. 391/2009 týkajícího se činnosti uznaných subjektů pouze na plavidla plující pod vlajkou členských států, což je v rozporu s platnými požadavky. |
(19) |
Za třetí, část 2 odst. 19 předpisu III zavádí ustanovení zakazující, aby stát vlajky udílel svým uznaným subjektům pravomoc klást na plavidla jiná než ta, která jsou oprávněna plout pod jeho vlajkou, jakékoli požadavky týkající se mimo jiné jejich pravidel, požadavků či postupů v souvislosti s klasifikací. Podle směrnice 2009/15/ES může členský stát udělit subjektu oprávnění, aby jednal jeho jménem v souvislosti se zákonnými osvědčeními pro jeho příslušné loďstvo, pouze pokud je daný subjekt uznán a za tímto účelem monitorován v souladu s nařízením (ES) č. 391/2009. Podle tohoto rámce musí uznané subjekty jako takové splňovat určité požadavky, které se týkají příslušných činností ve vztahu ke klasifikované třídě, bez ohledu na stát vlajky. To se týká většiny kritérií stanovených v příloze I nařízení (ES) č. 391/2009 i dalších povinností, zejména těch, jež jsou stanoveny v čl. 10 odst. 4 uvedeného nařízení. Pokud by bylo výše uvedené ustanovení předpisu III začleněno do práva Unie, omezilo by použití stávajících požadavků týkajících se činnosti uznaných subjektů, jež je třeba splnit za účelem uznání, stanovených v nařízení (ES) č. 391/2009, mimo jiné pokud je možné je označit za pravidla, požadavky a postupy, pouze na plavidla plující pod vlajkou členských států. |
(20) |
Za čtvrté, část 2 oddíl 1.1 předpisu RO definuje „uznaný subjekt“ jako subjekt, jehož posouzení provádí stát vlajky a který splňuje požadavky části 2 předpisu RO. Naproti tomu čl. 2 písm. g) směrnice 2009/15/ES stanoví, že uznaným subjektem se rozumí „subjekt uznaný v souladu s nařízením (ES) č. 391/2009“. Na základě posouzení Komise uvedeného v 21. až 23. bodě odůvodnění lze říci, že několik ustanovení části 2 předpisu RO je neslučitelných s nařízením (ES) č. 391/2009. Uznaný subjekt, jak je definován v předpisu RO, by tudíž nesplňoval všechny požadavky stanovené nařízením (ES) č. 391/2009, a neodpovídal by tak definici uznaného subjektu podle práva Unie. |
(21) |
Za páté, část 2 oddíl 1.3 předpisu RO definuje „vydávání zákonného osvědčení a poskytování služeb“ jako jedinou kategorii činností, kterou je uznaný subjekt oprávněn jménem státu vlajky vykonávat a která zahrnuje vydávání osvědčení souvisejících se zákonnými požadavky i požadavky ohledně třídy. Naproti tomu definice uvedené v čl. 2 písm. i) a k) směrnice 2009/15/ES jasně rozlišují mezi „zákonnými osvědčeními“, což jsou osvědčení vydaná státem vlajky nebo jeho jménem v souladu s mezinárodními úmluvami, a „osvědčeními o třídě“, což jsou doklady vydané uznaným subjektem jakožto klasifikační společností, které osvědčují způsobilost lodě k určitému použití nebo službě v souladu s pravidly a postupy stanovenými a zveřejněnými zmíněným uznaným subjektem. Z toho vyplývá, že podle práva Unie se zákonná osvědčení a osvědčení o třídě liší a mají různý charakter. Konkrétněji – zákonná osvědčení jsou veřejná, zatímco osvědčení o třídě jsou soukromá a vydává je klasifikační společnost v souladu s vlastními pravidly, postupy a podmínkami. Z toho vyplývá, že osvědčení o klasifikaci vydávaná plavidlům uznanými subjekty s cílem potvrdit dodržení pravidel a postupů klasifikace, a to i tehdy, pokud je ověřuje stát vlajky jako důkaz o dodržení ustanovení kapitoly II-I, části A-1, předpisu 3-1 úmluvy SOLAS, jsou dokumenty výhradně soukromé povahy, nejedná se tedy o akty státu vlajky, ani nejsou vydávána jeho jménem. V předpisu RO se o „vydávání zákonných osvědčení a poskytování služeb“ soustavně hovoří jako o činnosti, kterou uznaný subjekt provádí „jménem členského státu“, což odporuje právnímu rozlišení, které je zakotveno v právu Unie. Bez ohledu na tento rozpor vyplývá z tohoto ustanovení předpisu RO – pokud by bylo přijato jako závazná součást právního řádu Unie – zjevné riziko, že požadavky obsažené v nařízení (ES) č. 391/2009, které je třeba splnit za účelem uznání a které se týkají veškeré činnosti subjektu bez ohledu na stát vlajky, již nebude možné v rámci EU prosazovat. Kvůli vazbě mezi těmito dvěma nástroji, jak je vysvětleno v 2. bodě odůvodnění, se toto riziko týká i směrnice 2009/15/ES. |
(22) |
Za šesté, část 2 oddíl 3.9.3.1 předpisu RO stanoví mechanismus spolupráce mezi uznanými subjekty výhradně v rámci stanoveném státem vlajky za účelem standardizace postupů souvisejících s vydáváním zákonných osvědčení nebo se službami poskytovanými jménem státu vlajky, zatímco část 2 oddíl 3.9.3.2 týchž předpisů zavádí rámec „stanovený státem vlajky nebo skupinou států vlajky“ s cílem regulovat spolupráci mezi jeho či jejich uznanými subjekty týkající se technických aspektů a aspektů souvisejících s bezpečností při „vydávání zákonných osvědčení a poskytování služeb lodím […] jménem uvedeného státu či států vlajky“. Naproti tomu podle práva Unie se spolupráce mezi uznanými subjekty řídí čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009, který stanoví, že uznané subjekty provádějí vzájemné konzultace, aby zachovaly rovnocennost a směrovaly k harmonizaci svých pravidel a postupů a jejich uplatňování, a stanoví rámec pro vzájemné uznávání osvědčení o třídě pro materiál, vybavení a součásti ve vhodných případech. Tyto dva postupy spolupráce podle čl. 10 odst. 1 se týkají soukromých činností uznaných subjektů vystupujících jako klasifikační společnosti, a tudíž platí bez rozlišování na základě státu vlajky. Pokud by byly mechanismy spolupráce stanovené v předpisu RO začleněny do práva Unie, znamenalo by to omezení působnosti rámce pro spolupráci stanoveného nařízením (ES) č. 391/2009 týkajícího se činnosti uznaných subjektů pouze na plavidla plující pod vlajkou členských států, což je v rozporu s platnými požadavky. |
(23) |
Za sedmé, část 2 oddíl 3.9.3.3 předpisu RO je totožný s částí 2 odst. 19 předpisu III, a proto se tohoto ustanovení předpisu RO rovněž týkají úvahy vysvětlené v 19. bodě odůvodnění. |
(24) |
Žádné z ustanovení předpisu III ani předpisu RO by nemělo nijak omezovat oprávnění Unie stanovit v souladu se Smlouvami a mezinárodním právem vhodné podmínky pro udělování uznání subjektům, které si přejí získat od členských států oprávnění k provádění činností v oblasti prohlídek lodí a udělování osvědčení jménem členských států, za účelem dosažení cílů Unie, zejména zvýšení námořní bezpečnosti a ochrany životního prostředí. |
(25) |
Režim vzájemného uznávání osvědčení o třídě pro materiál, vybavení a součásti stanovené v čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009 je vymahatelné pouze v Unii ve vztahu k plavidlům plujícím pod vlajkou některého členského státu. Pokud jde o zahraniční plavidla, uznávání dotčených osvědčení zůstává na rozhodnutí příslušného státu vlajky, který není členem EU, při výkonu jeho výhradní pravomoci, zejména podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. |
(26) |
Na základě svého hodnocení dospěla Komise k závěru, že ustanovení předpisu III a předpisu RO uvedená v předchozích bodech odůvodnění jsou neslučitelná se směrnicí 2009/15/ES nebo s nařízením (ES) č. 391/2009 a v důsledku toho se směrnicí 2009/15/ES kvůli vazbě mezi těmito dvěma nástroji, jak je vysvětleno v 2. bodě odůvodnění, a měla by být z působnosti uvedené směrnice vyloučena. Ustanovení čl. 2 písm. d) směrnice 2009/15/ES by mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(27) |
Protože předpis RO vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2015, měla by tato směrnice vstoupit v platnost co nejdříve po datu svého vyhlášení. |
(28) |
Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) k opatřením uvedeným v této směrnici stanovisko nevydal. Považovalo se za nezbytné přijmout prováděcí akt a předseda předal návrh prováděcího aktu odvolacímu výboru k dalšímu projednání. Ustanovení této směrnice jsou v souladu se stanoviskem odvolacího výboru, |
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
V článku 2 směrnice 2009/15/ES se písmeno d) nahrazuje tímto:
„d) |
‚mezinárodními úmluvami‘ se rozumějí Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři ze dne 1. listopadu 1974 (dále jen ‚úmluva SOLAS 74‘) s výjimkou kapitoly XI-2 přílohy, Mezinárodní úmluva o nákladové značce ze dne 5. dubna 1966 a Mezinárodní úmluva o zabránění znečištění z lodí ze dne 2. listopadu 1973 (dále jen ‚úmluva MARPOL‘), včetně protokolů a změn těchto úmluv a souvisejících předpisů, které jsou závazné ve všech členských státech, s výjimkou části 2 odstavců 16.1, 18.1 a 19 předpisu pro provádění nástrojů IMO a části 2 oddílů 1.1, 1.3, 3.9.3.1, 3.9.3.2 a 3.9.3.3 předpisu pro uznané subjekty organizace IMO, v jejich platném znění.“ |
Článek 2
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2015. Jejich znění neprodleně sdělí Komisi.
Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2016.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 17. prosince 2014.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47.
(2) Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11).
(4) Úř. věst. L 155, 7.6.2013, s. 3.
ROZHODNUTÍ
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/88 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 9. července 2014
o opatření SA.35668 (13/C) (ex 13/NN) (ex 12/CP), které provádí Dánsko a Švédsko v případě skupiny Scandinavian Airlines
(oznámeno pod číslem C(2014) 4532)
(Pouze anglické znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
(2014/938/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,
s ohledem na rozhodnutí, kterým se Komise rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie ve věci podpory SA.35668 (13/C) (ex 13/NN) (ex 12/CP) (1),
poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s uvedenými články, a s ohledem na tyto připomínky,
vzhledem k těmto důvodům:
1. ŘÍZENÍ
(1) |
Koncem října 2012 Dánsko, Norsko a Švédsko (dále společně jen „dotčené státy“) neformálně kontaktovaly Komisi a Kontrolní úřad ESVO v souvislosti se svým záměrem podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji ve prospěch skupiny Scandinavian Airlines (dále jen „společnost SAS“, „skupina SAS“ či „společnost“). Dne 12. listopadu 2012 se dotčené státy rozhodly podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji, aniž by však tento krok Komisi formálně oznámily. |
(2) |
Dne 14. listopadu 2012 se Komise věcí nového revolvingového úvěrového nástroje začala ex officio zabývat. Komise zaslala Dánsku a Švédsku ve dnech 29. listopadu 2012, 18. prosince 2012, 28. ledna 2013 a 18. února 2013 žádosti o informace, na něž ve dnech 6. prosince 2012, 8. ledna 2013, 5. a 13. února 2013 a 22. března 2013 obdržela odpovědi. V dopise ze dne 3. června 2013 poskytly Dánsko a Švédsko doplňující informace. |
(3) |
Dne 20. listopadu 2012 navíc Komise obdržela stížnost od společnosti Ryanair a následně dne 4. února 2013 stížnost od Sdružení evropských nízkonákladových leteckých dopravců (European Low Fares Airline Association, dále jen „ELFAA“), k nimž Dánsko a Švédsko podaly připomínky v dopise ze dne 22. března 2013. |
(4) |
Dopisem ze dne 19. června 2013 oznámila Komise Dánsku a Švédsku své rozhodnutí (dále „rozhodnutí o zahájení řízení“) zahájit v souvislosti s touto podporou řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“). Dánsko a Švédsko podaly k rozhodnutí o zahájení řízení připomínky v dopisech ze dne 19. srpna 2013. |
(5) |
Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2) dne 28. září 2013. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k uvedeným opatřením podaly připomínky. |
(6) |
Dne 28. října obdržela Komise připomínky od skupiny SAS a od společnosti Foundation Asset Management Sweden AB (dále jen „společnost FAM“) (3). Dne 5. listopadu 2013 Komise tyto připomínky postoupila Dánsku a Švédsku, aby na ně mohly reagovat. V dopisech ze dne 4. a 5. prosince 2013 dánské a švédské úřady uvedly, že k připomínkám skupiny SAS a společnosti FAM nemají žádné připomínky. |
(7) |
Komise si dopisem ze dne 25. února 2014 od Dánska a Švédska vyžádala další informace, oba členské státy na něj odpověděly dne 25. března 2014. V dopisech ze dne 5. a 7. března 2014 navíc dánské a švédské úřady Komisi informovaly, že se společnost SAS rozhodla nový revolvingový úvěrový nástroj zrušit a prozkoumat jiné možnosti, jak posílit svou kapitálovou základnu. Toto zrušení nabylo účinnosti dne 4. března 2014. |
(8) |
Švédsko a Dánsko dopisem ze dne 4. července 2014 respektive dopisem ze dne 7. července 2014 vyjádřily svůj souhlas s tím, že se vzdávají práv plynoucích z článku 342 SFEU ve spojení s článkem 3 nařízení ES 1/1958 a že toto rozhodnutí bude přijato a oznámeno v angličtině. |
(9) |
V rámci tohoto řízení je k posouzení toho, zda Dánsko a Švédsko dodržely ustanovení SFEU, příslušná výlučně Komise. Na druhou stranu je k posouzení toho, zda ustanovení Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „dohoda o EHS“) dodrželo Norsko, podle čl. 109 odst. 1 této dohody ve spojení s článkem 24 Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora příslušný Kontrolní úřad ESVO. Podle ustanovení čl. 109 odst. 2 dohody o EHS a protokolu 27 k této dohodě mají dále za účelem zajištění jednotného uplatňování v celém EHS Kontrolní úřad ESVO a Komise spolupracovat, vyměňovat si informace a navzájem konzultovat politické otázky týkající se kontroly i jednotlivých případů. |
(10) |
Ve světle výše uvedeného a vzhledem k tomu, že oba orgány jsou v této věci příslušné paralelně, spolupracovala Komise před přijetím tohoto rozhodnutí s Kontrolním úřadem ESVO a věc s ním konzultovala. |
2. SKANDINÁVSKÝ TRH LETECKÉ DOPRAVY
(11) |
V období let 2001 až 2011 skandinávský trh letecké dopravy (zahrnující Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko) vyjádřený sedadlokilometry ve vztahu k dostupným sedadlům (4) podle dostupných údajů vzrostl o 126 %. Téměř veškerý tento nárůst na skandinávském trhu v oblasti přepravy na krátké vzdálenosti lze přičíst nízkonákladovým dopravcům, zejména společnostem Norwegian Air Shuttle a Ryanair. Odhaduje se, že nízkonákladové společnosti se na růstu v tomto období podílely 90 % (5). |
(12) |
Navzdory tomu, že se zvýšil význam nízkonákladových leteckých společností, zůstává na skandinávském trhu největším hráčem společnost SAS, jejíž podíl na trhu v roce 2011 dosahoval 35,6 %, což je podstatně méně než podíl přesahující 50 %, kterého tato společnost dosahovala před deseti lety. Podíl společnosti Norwegian Air Shuttle dosahoval v témže roce 18,7 % a podíl společnosti Ryanair pak 6,8 %. |
3. PŘÍJEMCE
(13) |
Společnost SAS je vlajkovým dopravcem dotčených států, největší leteckou společností ve Skandinávii a osmou největší leteckou společností v Evropě. Je také zakládajícím členem Star Alliance. Sídlo této skupiny leteckých společností, jejíž součástí jsou společnosti Scandinavian Airlines, Widerøe (6) a Blue1, je ve Stockholmu a jejím hlavním evropským a mezikontinentálním uzlem je letiště v Kodani. V roce 2013 přepravila společnost SAS přibližně 28 milionů cestujících, přičemž její obrat se pohyboval okolo 42 miliard SEK. |
(14) |
V současnosti vlastní 50 % společnosti SAS dotčené státy: 21,4 % připadá na Švédsko, 14,3 % na Dánsko a 14,3 % na Norsko. Hlavním soukromým akcionářem je nadace Knuta a Alice Wallenbergových („nadace KAW“) s podílem 7,6 %, velikost podílů zbylých akcionářů nepřesahuje 1,5 %. Tabulka 1 Hlavní akcionáři společnosti SAS AB k 31. březnu 2012 (7)
|
(15) |
Finanční situace SAS je již několik let neutěšená, mezi lety 2008 a 2013 byla společnost opakovaně ve ztrátě. V listopadu 2012 snížila ratingová agentura Standard and Poor's („S&P“) rating této společnosti z B- na CCC+ (8). Tržním prostředím, jež se vyznačovalo vysokými cenami paliv a nejistou poptávkou, se tyto problémy zvýraznily. |
(16) |
Z výročních zpráv společnosti SAS konkrétně vyplývá, že mezi lety 2008 a 2012 zaznamenala tato společnost každý rok výrazné ztráty a vykazovala významné částky čistého finančního dluhu. Tabulka 2 Klíčové finanční údaje společnosti SAS za období 2007–2012 (v milionech SEK) (9)
|
(17) |
Protože se její finanční situaci zhoršovala, realizovala společnost SAS v letech 2009–2010 program výrazného snížení nákladů („Core SAS“). Při provádění tohoto programu musela společnost SAS získat od svých akcionářů vlastní kapitál, a to prostřednictvím dvou emisí s předkupním právem: i) v hodnotě 6 miliard SEK v dubnu 2009 a ii) v hodnotě 5 miliard SEK v květnu 2010 (10). |
(18) |
Finanční problémy SAS kulminovaly v roce 2012, kdy společnost představila obchodní plán „4 Excellence Next Generation“ (dále jen „plán 4XNG“), který její vedení považovalo za „poslední výzvu“ pro společnost SAS (11). V listopadu 2012 se navíc v tisku objevila zpráva o možném úpadku společnosti SAS (12). |
4. POPIS OPATŘENÍ: NOVÝ REVOLVINGOVÝ ÚVĚROVÝ NÁSTROJ V ROCE 2012
(19) |
Podobně jako ostatní letecké společnosti na celém světě spoléhá i společnost SAS při zajištění minimální úrovně likvidity na vnější úrokové nástroje. Od 20. prosince 2006 spoléhala skupina SAS na revolvingový úvěrový nástroj, který měl skončit v červnu 2013 („starý revolvingový úvěrový nástroj“). Hodnota starého revolvingového úvěrového nástroje dosahovala 366 milionů EUR, přičemž tento nástroj poskytlo výhradně několik bank ([…] (13)). Jeho součástí byla i řada doplňkových finančních ujednání neboli podmínek, jako například […]. |
(20) |
Vzhledem ke zhoršení výsledků společnosti se vedení skupiny SAS v prosinci 2011 rozhodlo starý revolvingový úvěrový nástroj plně vyčerpat. Poté, co dceřiná společnost skupiny SAS (konkrétně Spanair) v lednu 2012 podala návrh na vyhlášení úpadku, začala skupina SAS jednat s bankami a 15. března 2012 se dohodla na změně doplňkových ujednání. V důsledku této změny doplňkových ujednání se zvýšily náklady na čerpání starého revolvingového úvěrového nástroje, zpřísnily podmínky čerpání a společnosti SAS vznikla povinnost okamžitě splatit čerpanou částku v plné výši. Skupina SAS navíc musela věřitelům předložit plán rekapitalizace, který muselo schválit její představenstvo a hlavní akcionáři, tedy dotčené státy a nadace KAW. |
(21) |
Plán rekapitalizace vycházel z tzv. plánu 4XNG, na němž se pracovalo již na počátku roku 2012. Plán 4XNG zohledňoval také obavy, které byly v souvislosti se stávajícím obchodním plánem skupiny SAS nazvaným „4 Excellence“ („plán 4X“) vyjádřeny […] v květnu 2012. Skupina SAS prohlašovala, že by se díky plánu 4XNG mohla stát finančně soběstačnou leteckou společností. Plán stanovil řadu finančních cílů, které skupina SAS musí ve finančním roce 2014/2015 splnit. K těmto cílům patřilo mj. dosažení ziskového rozpětí před zdaněním a úrokovými náklady (EBIT) přes 8 %, poměru finanční připravenosti přes 20 % a poměru vlastního kapitálu a celkových aktiv přes 35 %. Předpokládalo se, že plán 4XNG umožní skupině SAS zvýšit zisk před zdaněním (EBT) o přibližně 3 miliardy SEK ročně, přičemž jeho provedení si vyžádá náklady na restrukturalizaci a jednorázové náklady ve výši přibližně 1,5 miliardy SEK. |
(22) |
Dalším cílem plánu 4XNG bylo připravit společnost na zavedení nových účetních pravidel pro důchody, a to od listopadu 2013, přičemž se očekávalo, že tato pravidla budou mít negativní dopad na vlastní kapitál skupiny SAS. Plán dále obsahoval závazek dokončit plán pozbytí aktiv a financování v celkovém rozsahu asi 3 miliardy SEK v potenciálních čistých peněžních výnosech z prodeje. Součástí pozbytí aktiv byl (14) i) prodej společnosti Widerøe, dceřiné regionální letecké společnosti v Norsku (15), ii) prodej menšinového podílu v […], iii) prodej podílů v nemovitostech spojených s letištěm, iv) externí zajištění pozemního odbavování (16), v) prodej leteckých motorů (17), vi) prodej a zpětný pronájem či další finanční transakce, pokud jde o […], vii) externí zajištění služeb řídicích systémů a telefonních center (18) a viii) prodej nebo zajištěné financování tří letadel typu Q400. |
(23) |
Dotčené státy trvají na tom, že plán 4XNG je samofinancující, což znamená, že společnost SAS z provozní činnosti a pozbytím aktiv nesouvisejících s její hlavní činností získá dostatek peněžních prostředků k financování počátečních nákladů na realizaci plánu 4XNG. Společnost SAS však měla obavy z toho, že se investoři vzhledem k významným počátečním nákladům na realizaci plánu 4XNG budou domnívat, že její situace z hlediska likvidity je neutěšená. Společnost SAS tedy požádala, aby byl spolu se zavedením nového revolvingového nástroje podporovaného dotčenými státy a nadací KAW prodloužena platnost revolvingového úvěrového nástroje starého. Společnost SAS však tvrdí, že ani starý (prodloužený) revolvingový úvěrový nástroj ani nový revolvingový úvěrový nástroj nebude čerpán. |
(24) |
Diskuse o novém revolvingovém úvěrovém nástroji začaly 4. června 2012 (19). Banky, které byly v rámci starého revolvingového úvěrového nástroje věřiteli, zpočátku v souladu s plánem rekapitalizace (viz bod 20 výše) požadovaly, aby členské státy znovu poskytly vlastní kapitál, např. prostřednictvím emise s předkupním právem, protože nebyly ochotny podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji samy. Dotčené státy však tuto myšlenku odmítly. |
(25) |
Po určitém vyjednávání banky souhlasily se zřízením nového revolvingového úvěrového nástroje, který sestaví společně s dotčenými státy a nadací KAW a jenž se bude z hlediska struktury vyznačovat naprostou rovnoprávností, tj. neuplatní se v něm podřízené postavení či nepřiměřená práva na zajištění. Je třeba poznamenat, že původně měl nový revolvingový úvěrový nástroj dosahovat objemu [3–6] miliard SEK, přičemž k dispozici bylo zajištění ve výši pouze [1–4] miliard SEK. Dne 22. října 2012 byl objem nového revolvingového úvěrového nástroje s konečnou platností snížen na 3,5 miliardy SEK (přibližně 400 milionů EUR). |
(26) |
Nový revolvingový úvěrový nástroj poskytly tytéž banky jako nástroj starý (s jednou výjimkou (20)) spolu s dotčenými státy a nadací KAW. Dotčené státy tedy v souladu s výší svého podílu ve společnosti SAS poskytly 50 % nového revolvingového úvěrového nástroje a zbývajících 50 % poskytly banky a nadace KAW. Dotčené státy a nadace KAW se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji podílely za týchž podmínek (poplatky, úrokové sazby, doplňková ujednání) jako banky. |
(27) |
Níže jsou uvedeny hlavní charakteristiky nového revolvingového úvěrového nástroje:
|
(28) |
Podmínky nového revolvingového úvěrového nástroje byly sjednány 25. října 2012. Zřízení nástroje však bylo podmíněno mj. souhlasem parlamentů všech dotčených států a podpisem kolektivních smluv s letovými posádkami a palubními průvodčími. |
(29) |
Dotčené státy předložily zprávu, kterou připravila společnost CITI ze dne 7. listopadu 2012 („zpráva společnosti CITI“) a jejímž cílem bylo posoudit, zda by se soukromý investor nacházející se v situaci, jež by se co nejvíce podobala situaci dotčených států, případně mohl podílet na novém revolvingovém úvěrovém nástroji za obdobných podmínek. Pro případ úspěšné realizace plánu 4XNG v jeho základním scénáři došla zpráva společnosti CITI k závěru, že důsledkem účasti dotčených států na novém revolvingovém úvěrovém nástroji by (od listopadu 2012 do března 2015) byla vnitřní míra návratnosti („IRR“) ve výši [90–140] %, [4–9]násobná návratnost investice a nárůst hodnoty vlastního kapitálu téměř o [700–1 200] %. Zpráva společnosti CITI došla k závěru, že návratnost, kterou požadovaly dotčené státy, by tedy byla minimálně totožná jako návratnost, již by v podobné situaci požadovali soukromí investoři. Ve zprávě společnosti CITI však nebylo posouzeno, s jakou pravděpodobností společnost SAS „základní scénář“ plánu 4XNG úspěšně provede, ani to, jaký dopad budou mít odchylky od „základního scénáře“, např. pokud by se nepodařilo zpeněžit aktiva nesouvisející s hlavní činností. |
(30) |
Dne 19. prosince 2012 oznámila společnost SAS, že veškeré podmínky nezbytné k tomu, aby nový revolvingový úvěrový nástroj vstoupil v platnost (viz bod 28 výše), jsou splněny, a to včetně souhlasu parlamentů v dotčených členských státech. Počínaje tímto dnem byl až do 3. března 2014 účinný nový revolvingový úvěrový nástroj, který tak nahradil revolvingový úvěrový nástroj starý (22). |
(31) |
Dopisem ze dne 3. června 2013 Dánsko a Švédsko vysvětlily, že prodej 80 % akcií společnosti Widerøe (viz bod 22 výše) vedl k tomu, že se dotčené státy a věřitelské banky se společností SAS dohodly na změně podmínek nového revolvingového úvěrového nástroje, přestože smlouva o změně ještě nebyla formálně podepsána. V připomínkách, které během formálního vyšetřovacího řízení podaly, informovaly dánské a švédské úřady Komisi, že smlouvu o změně nového revolvingového úvěrového nástroje podepsaly všechny strany a že tato změna vstoupí v platnost, jakmile bude převod společnosti Widerøe dokončen, tj. 30. září 2013. Tato změna sestávala z těchto kroků:
|
5. ROZHODNUTÍ O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ
(32) |
Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochybnosti o tom, že se účast dotčených států, nadace KAW a bank na novém revolvingovém úvěrovém nástroji uskutečnila za rovných podmínek, a to zejména z těchto důvodů:
|
(33) |
Komise si dále kladla otázku, zda lze účast dotčených států na novém revolvingovém úvěrovém nástroji z pohledu akcionáře považovat za racionální, či nikoliv, a zda by takováto účast byla v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství, i pokud by se odhlédlo od argumentace účastí za rovných podmínek. Komise v tomto ohledu posuzovala, zda jsou předpoklady, o něž se plán 4XNG opírá, dostatečně podložené na to, aby přiměly soukromého investora k účasti na novém revolvingovém úvěrovém nástroji, a zda analýzy citlivosti, jež byly v rámci tohoto plánu provedeny, nejsou příliš optimistické. |
(34) |
Komise například poukázala mj. na optimistická čísla v plánu, pokud jde o růst trhu v sedadlokilometrech ve vztahu k dostupným sedadlům a růst HDP i 0 % inflaci, jež se pro období let 2015–2017 předpokládala. Dále vyjádřila pochyby, zda v době podpisu smlouvy o novém revolvingovém úvěrovém nástroji bylo možné předpokládat, že všechny iniciativy zaměřené na úspory nákladů a pozbytí aktiv budou úspěšně provedeny. |
(35) |
Co se týče podmínek nového revolvingového úvěrového nástroje a posouzení společnosti CITI týkajícího se očekávané návratnosti při účasti dotčených států na novém revolvingovém úvěrovém nástroji, zdůraznila Komise, že se ve zprávě společnosti CITI neposuzoval plán 4XNG ani nebyla provedena analýza citlivosti finančního modelu, a že se společnost CITI v této zprávě opírala pouze o informace, které jí byly poskytnuty. Komise dále zdůraznila, že ve zprávě společnosti CITI nebylo zajištění nového revolvingového úvěrového nástroje oceněno z pohledu soukromého investora v tržním hospodářství a že zde nebyl vzat v potaz dopad možných alternativních scénářů pracujících s méně příznivými předpoklady (včetně neplnění závazků) na analýzu návratnosti. Komise v tomto směru konstatovala, že podle zprávy společnosti CITI byla pravděpodobnost toho, že by společnost SAS v následujících třech letech nedostála svým závazkům, nulová, což se zdá být podceněním rizika. |
(36) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nemohla Komise vyloučit, že by účast dotčených států na novém revolvingovém úvěrovém nástroji mohla společnost SAS zvýhodnit ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. |
(37) |
Komise v neposlední řadě vyjádřila pochybnosti o tom, zda je možné nový revolvingový úvěrový nástroj považovat za slučitelný s vnitřním trhem, pokud měla být v jeho rámci poskytnuta státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Komise v tomto směru posuzovala, zda lze uplatnit některé z důvodů slučitelnosti, které stanoví čl. 107 odst. 1 SFEU. S ohledem na povahu opatření a na obtíže společnosti SAS Komise konstatovala, že jedinými relevantními kritérii se zdají být pravidla týkající se státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU na základě pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (24) („pokyny k záchraně a restrukturalizaci“). Komise však dospěla k předběžnému závěru, že podmínky státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podle pokynů k záchraně a restrukturalizaci zřejmě nejsou naplněny. |
6. PŘIPOMÍNKY K ROZHODNUTÍ O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ
6.1. Připomínky Dánska a Švédska
(38) |
Dánsko a Švédsko tvrdí, že podmínky jejich účasti na novém revolvingovém úvěrovém nástroji byly tržní, protože jejich účast se vzhledem k účasti bank a nadace KAW uskutečnila za rovných podmínek, což vylučuje, že by došlo ke státní podpoře. |
(39) |
Dánsko a Švédsko tvrdí, že společnost SAS ze starého revolvingového úvěrového nástroje během období, kdy probíhalo vyjednávání o novém revolvingovém úvěrovém nástroji, ani jednou nečerpala. V tomto směru poukazují na změny starého revolvingového úvěrového nástroje, k nimž došlo v březnu 2012 a jež zaváděly ještě přísnější podmínky čerpání, a tvrdí, že od konce června 2012 mohly banky případnou žádost společnosti SAS o čerpání odmítnout. V březnu 2012 společnost SAS částku čerpanou z revolvingového úvěrového nástroje plně splatila a od té doby ze starého revolvingového úvěrového nástroje nečerpala. Tyto banky lze tedy opodstatněně považovat za „vnější“ investory, kteří se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji podílejí za podmínek, jež jsou vzhledem k dotčeným státům rovné (25), a aniž by měly vůči společnosti SAS nějakou významnou nezajištěnou expozici (26). |
(40) |
Co se týče účasti nadace KAW na novém revolvingovém úvěrovém nástroji spolu s bankami, zastávají dánské a švédské úřady názor, že hospodářská expozice nadace KAW vůči bance SEB je pouze omezená, a že nemohla její rozhodnutí podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji ovlivnit. |
(41) |
Dánsko a Švédsko jsou nadto přesvědčeny, že plán 4XNG je realistický a lze jej úspěšně realizovat. Zastávají názor, že všechna hlediska a všechny předpoklady, včetně prognóz výnosů („ukazatele RASK“) (27), opatření k úspoře nákladů a plánovaná pozbytí aktiv, byly pečlivě prověřeny s ohledem na splnění finančních cílů v rámci plánu 4XNG na období 2014–2015. Plán 4XNG – a všechny předpoklady, o něž se opírá, – navíc pečlivě posoudili externí finanční poradci dotčených států (Goldman Sachs) i bank ([…]), přičemž tento plán byl podle jejich připomínek a doporučení následně upraven. Dánsko a Švédsko dále zdůrazňují, že očekávání úspěšné realizace plánu při rozhodování o účasti na novém revolvingovém úvěrovém nástroji navíc podpořila skutečnost, že odkládací podmínkou pro nový revolvingový úvěrový nástroj bylo uzavření nových kolektivních smluv. Podle Dánska a Švédska nasvědčuje vývoj od prosince 2012 a zrušení nového revolvingového úvěrového nástroje dne 4. března 2014 tomu, že plán bude mít očekávané výsledky (28). |
(42) |
Dánsko a Švédsko tvrdí, že podmínky nového revolvingového úvěrového nástroje odpovídají běžným tržním podmínkám, neboť jsou srovnatelné s podmínkami u obdobných transakcí, a nový revolvingový úvěrový nástroj se navíc v porovnání s většinou analyzovaných transakcí vyznačuje vyššími přímými poplatky a přísnějšími podmínkami čerpání. Co se týče balíčku prvků zajištění, uvádí Dánsko a Švédsko, že vlastní finanční rizika věřitelských bank jsou zanedbatelná, neboť odhadovaná hodnota zajištění jasně převyšuje objem nástroje A. V případě likvidace by tedy pohledávky všech věřitelských bank byly uspokojeny z balíčku prvků zajištění nebo z jiných aktiv společnosti SAS, která by bylo možné prodat, např. […], její podíl v […] atd. Výše uvedený argument podporuje také to, že během první poloviny roku 2013 skutečně došlo ke zrušení významné části závazků v rámci nástroje A. Podle Dánska a Švédska to dokazuje, že banky při rozhodování, zda se budou spolu s dotčenými státy a nadací KAW na novém revolvingovém úvěrovém nástroji podílet, jednaly tržně a obezřetně. |
(43) |
Dánsko a Švédsko v neposlední řadě také uvádějí, že účast na novém revolvingovém úvěrovém nástroji přinesla věřitelům, kteří na něj poskytli prostředky, významnou návratnost, a to aniž by společnost SAS musela z nástroje čerpat. Tato skutečnost by měla podpořit názor, že účast dotčených států na novém revolvingovém úvěrovém nástroji spolu s nadací KAW a bankami je plně v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství. |
6.2. Připomínky skupiny SAS
(44) |
Skupina SAS tvrdí, že dotčené státy se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji podílely jako akcionáři, ne jako veřejné orgány. Z tohoto pohledu bylo namístě dát účasti na takovémto nástroji přednost před kapitálovým vkladem, a to vzhledem k výraznému výnosu pro akcionáře/věřitele z poplatků i vzhledem k pravděpodobnému nárůstu hodnoty akcií. |
(45) |
Pokud jde o zásadu rovných podmínek, uvádí skupina SAS, že byla naplněna vzhledem k tomu, že banky vůči SAS neměly žádnou expozici, a proto by se s nimi mělo zacházet jako s „vnějšími“ investory. Účast dotčených států na novém revolvingovém úvěrovém nástroji navíc neměla vliv na chování bank, neboť akcionáře o tuto účast požádala společnost SAS, a nikoliv banky. Skupina SAS dále tvrdí, že banky se rozhodly podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji za rovných podmínek vzhledem k dotčeným státům a nadaci KAW na základě velmi pozitivních výsledků analýzy rizik a výnosů. |
(46) |
Skupina SAS dále potvrzuje tvrzení Dánska a Švédska, že předpoklady, ze kterých plán 4XNG vycházel, byly dostatečně podložené a dotčené prognózy ohledně tří hlavních faktorů, tedy růstu trhu v sedadlokilometrech ve vztahu k dostupným sedadlům, růstu HDP v období let 2015–2017 a předpokládané 0 % inflaci, velmi reálné. Všechny věřitelské banky rizika spojená s realizací plánu důkladně prověřily, přičemž se zaměřily především na ukazatel RASK, který je klíčovým ukazatelem ziskovosti společnosti. |
(47) |
Skupina SAS zároveň tvrdí, že balíček prvků zajištění byl posouzen dostatečně a že riziko toho, že by společnost SAS neplnila podmínky realizace plánu 4XNG, bylo zmírněno. Nasvědčuje tomu i to, že odkládací podmínkou pro vstup věřitelů do nového revolvingového úvěrového nástroje byly úspory nákladů a že pro úspěšnou realizaci plánu bylo klíčové uzavření nových kolektivních smluv v listopadu 2012. |
(48) |
Skupina SAS dále kritizuje Komisi, že nevzala v úvahu možnost úpadku a to, že by dotčené státy ztratily hodnotu svého společného podílu, pokud by nový revolvingový úvěrový nástroj nebyl poskytnut. Skupina SAS v této souvislosti zdůrazňuje, že se dotčené státy na novém revolvingovém úvěrovém nástroji podílely jako klíčoví akcionáři společnosti SAS s cílem zajistit si odpovídající návratnost svých investic. |
(49) |
Skupina SAS v neposlední řadě uvádí, že se díky realizaci plánu 4XNG podařilo dosáhnout zisku před zdaněním ve výši 3 miliard SEK, v důsledku čehož společnost SAS v období od listopadu 2012 do července 2013 zaznamenala pozitivní výsledek. |
6.3. Připomínky společnosti FAM
(50) |
Podle společnosti FAM, která je odpovědná za správu aktiv nadace KAW, se nadace KAW rozhodla podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji bez ohledu na svůj podíl v bance SEB a na expozici SEB vůči společnosti SAS. Společnost FAM tvrdí, že nadace KAW nemá v bance SEB většinový podíl, ani nelze říci, že by banku SEB ovládala. |
(51) |
Společnost FAM posoudila plán 4XNG, finanční rizika s ním spojená a balíček prvků zajištění, a dospěla k závěru, že účast na novém revolvingovém úvěrovém nástroji je v zájmu nadace KAW. V tomto ohledu porovnala vyhlídky ochrany dlouhodobých investic nadace KAW do společnosti SAS a možnou budoucí návratnost těchto investic i vysoké poplatky, které by společnost SAS v rámci nového revolvingového úvěrového nástroje zaplatila na jedné straně, a likvidaci společnosti SAS na straně druhé, která z jejího hlediska nepředstavovala ekonomicky zajímavou variantu. |
(52) |
Společnost FAM také souhlasí s Dánskem, Švédskem a skupinou SAS v tom, že se všichni akcionáři podíleli na novém revolvingovém úvěrovém nástroji za rovných podmínek, aniž by se uplatnila jakákoliv forma podřízení, nepřiměřených práv na zajištění či jiných nerovných podmínek. Rozhodnutí podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji vycházelo z podrobné analýzy vyhlídek na ziskovost v důsledku toho, že společnost SAS bude v budoucnu silná a konkurenceschopná. |
(53) |
Společnost FAM v neposlední řadě souhlasí s názorem Dánska a Švédska, že rozhodnutí věřitelských bank podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji vycházelo z obchodních úvah, neboť v rámci starého revolvingového úvěrového nástroje byla stávající expozice těchto bank pouze teoretická. Společnost FAM tvrdí, že banky měly k účasti na novém revolvingovém úvěrovém nástroji ještě menší motivaci než dotčené státy a nadace KAW, které mohly spoléhat na růst ceny akcií. Proto má za to, že je zásadu rovných podmínek třeba považovat za naplněnou. |
7. POSOUZENÍ OPATŘENÍ
7.1. Existence státní podpory
(54) |
Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.“ |
(55) |
Pojem státní podpory se vztahuje na jakoukoli výhodu financovanou ze státních prostředků poskytnutou přímo či nepřímo státem jako takovým nebo zprostředkujícím subjektem jednajícím na základě svěřených pravomocí. |
(56) |
Má-li určité opatření představovat státní podporu, musí být financováno ze státních prostředků a musí je být možnost státu přičíst. Za státní prostředky se v zásadě považují prostředky některého z členských států a jeho veřejných orgánů, jakož i prostředky veřejných podniků, v nichž mají veřejné orgány přímo nebo nepřímo kontrolní vliv. |
(57) |
Je nepochybné, že dotčené opatření obnášelo státní prostředky, neboť bylo financováno z prostředků pocházejících z rozpočtů dotčených států, a že lze toto opatření státu přičíst. Lze zejména poukázat na skutečnost, že dánský i švédský parlament účast obou států na novém revolvingovém úvěrovém nástroji schválily (viz bod 30 výše). |
(58) |
Dotčené opatření by muselo narušovat hospodářskou soutěž či představovat hrozbu v tomto směru a pravděpodobně ovlivňovat obchod mezi členskými státy. |
(59) |
Z ustálené judikatury vyplývá, že pokud finanční podpora poskytnutá některým z členských států posiluje postavení podniku oproti jiným podnikům, jež jsou při obchodu v rámci Unie jeho konkurenty, pak je dán přinejmenším potenciální vliv na obchod mezi členskými státy a na hospodářskou soutěž (29). V tomto ohledu zastává Komise názor, že tuto podmínku by splňovala jakákoli potenciální hospodářská výhoda poskytnutá společnosti SAS ze státních prostředků. Společnosti SAS konkurují jiné letecké společnosti v Evropské unii a v Evropském hospodářském prostoru, zejména od 1. ledna 1993, kdy vstoupila v platnost třetí fáze liberalizace letecké přepravy („třetí balíček“) (30). Kromě toho letecké dopravě u cest na relativně kratší vzdálenosti v rámci EU konkuruje i doprava silniční a železniční, a mohli by proto být dotčeni i silniční a železniční dopravci. |
(60) |
Jediným z kritérií pojmu státní podpory, kterým je třeba se v tomto případě zabývat, je, zda opatření společnosti SAS selektivně poskytuje nepatřičnou hospodářskou výhodu. |
(61) |
Vzhledem ke zrušení nového revolvingového úvěrového nástroje ode dne 4. března 2014 posuzovala Komise, zda nový revolvingový úvěrový nástroj od svého zřízení v roce 2012 do svého zrušení v roce 2014 poskytoval společnosti SAS selektivně nepatřičnou hospodářskou výhodu. |
7.2. Hospodářská výhoda pro společnost SAS
(62) |
K určení toho, zda byla společnosti SAS poskytnuta státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, či nikoliv, posoudí Komise, zda byla letecké společnosti poskytnuta hospodářská výhoda, kterou by za běžných tržních podmínek nezískala. Komise ke zkoumání této otázky uplatňuje zásadu investora v tržním hospodářství; podle této zásady by se o státní podporu nejednalo v případě, že by za obdobných okolností soukromý investor, jehož velikost by byla srovnatelná s velikostí příslušných orgánů ve veřejném sektoru a jenž by jednal v běžných tržních podmínkách v tržním hospodářství, mohl být motivován k tomu, aby ve prospěch příjemce provedl dotčené opatření. |
(63) |
Komise tedy na základě zásady investora v tržním hospodářství musí posoudit, zda by soukromý investor uzavřel posuzovanou transakci za týchž podmínek. Hypotetický soukromý investor jedná jako obezřetný poskytovatel kapitálu, který usiluje o maximalizaci svých zisků, aniž by však podstupoval příliš velká rizika v poměru k výnosu (31). |
(64) |
Příspěvek z veřejných prostředků v zásadě nepředstavuje státní podporu, pokud k němu dochází souběžně s významným kapitálovým vkladem soukromého investora, který proběhl za srovnatelných okolností a za srovnatelných podmínek (rovné podmínky) (32). |
7.2.1. Rovné podmínky při účasti států, nadace KAW a bank na novém revolvingovém úvěrovém nástroji
(65) |
Komise konstatuje, že věřitelské banky, které se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji podílely, se podílely také na revolvingovém úvěrovém nástroji starém. V novém revolvingovém úvěrovém nástroji však dotčené státy svou expozici vůči společnosti SAS navýšily, zatímco banky svůj vklad snížily přibližně na polovinu (z 366 milionů EUR na asi 200 milionů EUR), čímž svou celkovou stávající expozici v rámci revolvingového úvěrového nástroje vůči společnosti SAS přibližně o 50 % omezily. Vzhledem k tomu vyjádřila Komise v rozhodnutí o zahájení řízení pochybnosti ohledně toho, že by mohl být argument rovných podmínek naplněn, neboť se nezdálo, že by postavení dotčených států a bank bylo srovnatelné. |
(66) |
Dánsko, Švédsko a skupina SAS argumentují tím, že věřitelské banky při jednání o své účasti na novém revolvingovém úvěrovém nástroji žádnou expozici v rámci starého revolvingového úvěrového nástroje neměly. Tyto banky by proto měly být považovány za „vnější“ investory v postavení srovnatelném s dotčenými státy a nadací KAW. |
(67) |
Komise konstatuje, že společnost SAS v lednu 2012 starý revolvingový úvěrový nástroj (viz bod 20 výše) zcela vyčerpala. Změny starého revolvingového úvěrového nástroje v březnu 2012 dokonce mj. zahrnovaly i podmínku úplného a okamžitého splacení čerpané částky. Dotčené částky byly v plné výši splaceny v březnu 2012, přičemž změny starého revolvingového úvěrového nástroje, jež byly v témže měsíci přijaty, společnosti SAS následně čerpání z tohoto nástroje nesmírně komplikovaly (33). Společnosti SAS byla také uložena povinnost předložit do června 2012 plán rekapitalizace, který muselo schválit její představenstvo a rovněž dotčené státy a nadace KAW jako hlavní akcionáři. Banky tento plán nejprve odmítly. Teprve v listopadu 2012 se dotčené státy poté, co revidovaný plán 4XNG pečlivě posoudily, rozhodly k účasti na novém revolvingovém úvěrovém nástroji a banky je následovaly. |
(68) |
Dánské a švédské úřady a skupina SAS proto tvrdí, že společnost SAS žádat o čerpání starého revolvingového úvěrového nástroje fakticky nemohla. Banky, které si této situace byly vědomy, se musely rozhodnout, zda pokračovat v rámci starého revolvingového úvěrového nástroje až do uplynutí jeho platnosti v červnu 2013, nebo se s dotčenými státy a nadací KAW podílet na novém revolvingovém úvěrovém nástroji za rovných podmínek, a to přes skutečnost, že dotčené státy a nadace KAW, měly jako akcionáři po provedení plánu 4XNG větší motivaci se na tomto nástroji podílet vzhledem k možnosti dosáhnout zvýšení hodnoty svých akcií. |
(69) |
Ačkoliv Komise považuje za pravděpodobné, že přinejmenším ty z bank, které vůči společnosti SAS neměly jiné nezajištěné dvoustranné expozice, nebyly v rámci starého revolvingového úvěrového nástroje v době, kdy se rozhodly podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji, významně exponovány, zastává také názor, že přesto existovalo riziko, že společnost SAS mohla před zřízením nového revolvingového úvěrového nástroje podmínky čerpání splnit. Skutečnost, že se tak nestalo a že starý revolvingový úvěrový nástroj nebyl poté, co byl v březnu 2012 v plné výši splacen, využit, je v tomto směru irelevantní. Z tohoto hlediska se situace jeví tak, že banky měly v rámci starého revolvingového úvěrového nástroje vůči společnosti SAS určitou míru expozice, kterou se státy (a nadace KAW) nevyznačovaly. Komise proto nemůže přijmout argument dánských a švédských úřadů, že se banky na novém revolvingovém úvěrovém nástroji podílely jako „vnější“ investoři bez ohledu na svou expozici v rámci starého revolvingového úvěrového nástroje. |
(70) |
Komise nadto nemůže souhlasit s Dánskem a se Švédskem, že expozice některých bank ve formě dvoustranných nástrojů spojených se starým revolvingovým úvěrovým nástrojem (34) nepředstavovala během období vyjednávání o novém revolvingovém úvěrovém nástroji žádné finanční riziko vzhledem k tomu, že tyto nástroje by bývaly nemohly být čerpány, pokud by nebyl starý revolvingový úvěrový nástroj čerpán v plné výši. Jak je uvedeno výše, existovalo riziko, byť nesporně malé, že podmínky čerpání mohly být splněny, přestože po změnách v březnu 2012 a zavedení přísných podmínek, byla pravděpodobnost, že společnost SAS bude starý revolvingový úvěrový nástroj čerpat, velice malá. |
(71) |
Nadto se zdá, že některé banky byly vůči společnosti SAS exponovány i jinak. Například kromě účasti na starém revolvingovém úvěrovém nástroji měla […] k 30. září 2012 nezajištěnou (a nečerpanou) dvoustranou expozici vůči společnosti SAS ve výši [200–600] milionů SEK, a rovněž nezajištěnou expozici na kreditních kartách ve výši [500–900] milionů SEK. Mohla proto odpovídat za pokrytí veškerých nákladů na poskytnutí náhrady zákazníkům, pokud by společnost SAS zrušila příslušné lety. Přestože tato nezajištěná expozice na kreditních kartách tvořila pouze [0–2] % z celkového úvěrového portfolia […] ve výši přibližně [1 000–3 000] miliard SEK, představovala i tak finanční riziko, a nelze tedy přijmout tvrzení, že […] byla při rozhodování o účasti na novém revolvingovém úvěrovém nástroji vůči dotčeným státům ve srovnatelném postavení. |
(72) |
Tři další banky měly nadto expozici ve formě nesplacených nástrojů na financování letadel (např. […]). Ačkoliv dotčené státy tvrdí, že tato financování byla zajištěna letadly, a nepředstavovala pro banky finanční riziko, protože je bylo možné na trhu snadno prodat, fakticky to prokázáno nebylo. Zůstává nejasné, zda by v případě urgentního prodeje letadel byla celková částka skutečně získána zpět v plné výši. |
(73) |
V rozhodnutí o zahájení řízení si navíc Komise kladla otázku, zda jednání bank mohlo být ovlivněno jednáním dotčených států, a to vzhledem k průběžné finanční podpoře, kterou dotčené státy letecké společnosti v minulých letech poskytovaly (např. problémy emisí s předkupním právem v letech 2009 a 2010). Banky kromě toho byly, jak je vysvětleno v bodech 23 a 24 výše, ochotny se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji podílet pouze pod podmínkou, že se na něm budou podílet i dotčené státy. |
(74) |
Komise má v zásadě za to, že podmínku rovných podmínek nelze uplatnit v případech, kdy je účast dotčených států nezbytným předpokladem toho, aby se na dotčené transakci podíleli soukromí provozovatelé. |
(75) |
V průběhu formálního vyšetřovacího řízení Dánsko, Švédsko a skupina SAS argumentovaly tím, že při vyjednávání o novém revolvingovém úvěrovém nástroji se banky v žádné fázi necítily být jednáním dotčených států v minulosti a jejich ochotou nadále společnost SAS podporovat „zasaženy“, a to bez ohledu na to, že prognózy dotčených států týkající se výnosů při emisích s předkupním právem z let 2009 a 2010 se nenaplnily. |
(76) |
Komise nemůže vyloučit možnost, že by soukromé hospodářské subjekty nebyly ochotny do podniku, jejž v minulosti charakterizovaly takovéto výsledky a u kterého jsou prognózy nepředvídatelné, investovat jinak než při účasti dotčených států. Zároveň nemůže vyloučit ani to, že dotčené státy, které odmítly poskytnout nový vlastní kapitál a podílet se na podřízeném revolvingovém úvěrovém nástroji, již nechtěly do společnosti SAS vkládat další prostředky. Bez ohledu na tyto úvahy Komise stále není přesvědčena o tom, že účast států na novém revolvingovém úvěrovém nástroji proběhla za podmínek, jež byly ve vztahu k podmínkám věřitelských bank rovné, a to vzhledem k tomu, že účast dotčených států vedla ke snížení celkové expozice bank vůči společnosti SAS v rámci revolvingového úvěrového nástroje přibližně o 50 %, zatímco dotčené státy svou expozici vůči této společnosti týmž krokem navýšily. |
(77) |
Pokud jde o to, zda lze jednání nadace KAW považovat za referenční kritérium, které umožňuje stanovit, jak by v dané situaci jednal soukromý investor, či nikoliv, vyplynulo z formálního vyšetřovacího řízení, že expozice nadace KAW vůči společnosti SAS prostřednictvím podílu v bance SEB byla menší, než se uvádělo v rozhodnutí o zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že nadace KAW je pouze menšinovým akcionářem banky SEB a expozice banky SEB vůči společnosti SAS je omezená, lze dovozovat, že podíl nadace KAW na novém revolvingovém úvěrovém nástroji byl motivován vyhlídkami na ziskovost investice. |
(78) |
Formální vyšetřovací řízení Komisi nad rámec skutečností uvedených výše neumožnilo dospět s jistotou k závěru, že dotčená transakce proběhla za rovných podmínek. |
(79) |
Nezávisle na posouzení rovnosti podmínek zkoumala Komise také to, zda účast dotčených států na novém revolvingovém úvěrovém nástroji lze z hlediska akcionářů považovat za racionální, či nikoliv a zda by naplnila zásadu investora v tržním hospodářství, i pokud by se rovností podmínek neargumentovalo. |
7.2.2. Posouzení účasti států na novém revolvingovém úvěrovém nástroji z hlediska zásady investora v tržním hospodářství
(80) |
Otázka, kterou je třeba se zabývat, zní, zda by se soukromý investor v téže situaci jako dotčené státy, tj. stávající akcionáři společnosti SAS, za okolností podobných těm, s nimiž byly v roce 2012 dotčené státy konfrontovány, na novém revolvingovém úvěrovém nástroji za podobných podmínek podílel, či nikoliv (35). |
(81) |
V tomto ohledu jsou poučné nezávislé analýzy, které před dojednáním nového revolvingového úvěrového nástroje provedly externí finanční poradenské společnosti (konkrétně společnost Goldman Sachs International a společnost CITI jako poradenské společnosti dotčených států a […] jako poradenská společnost věřitelských bank). Podle Dánska a Švédska se dotčené státy rozhodly podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji teprve poté, co plán 4XNG podrobně posoudili jejich externí poradci, a po úpravě podmínek nového revolvingového úvěrového nástroje. |
(82) |
Komise vyjádřila ve svém rozhodnutí o zahájení řízení k rozsahu zprávy zpracované společností CITI určité výhrady, ovšem Dánsko a Švédsko vysvětlily, že se jejich rozhodnutí podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji se opíralo o všechny analýzy zpracované jejich finančními poradci, a zpráva společnosti CITI by proto neměla být posuzována izolovaně. |
(83) |
Finančním poradcům byl mj. zadán úkol, aby v tomto směru zpracovali kritickou analýzu plánu 4XNG a nového revolvingového úvěrového nástroje a relevantních citlivých a zranitelných míst. Tato analýza byla provedena na základě série zpráv s odkazem na historické výsledky společnosti SAS a na jiná referenční odvětvová kritéria. Poradci v souvislosti s plánem 4XNG i novým revolvingovým úvěrovým nástrojem vydali různá doporučení týkající se strategií ke zmírňování rizik. V souladu s těmito doporučeními požadovaly dotčené státy řadu úprav plánu 4XNG (aby se urychlila opatření na úsporu nákladů a aby se plán přizpůsobil dalším iniciativám) a rovněž úpravy podmínek nového revolvingového úvěrového nástroje tak, aby se snížila pravděpodobnost čerpání. |
(84) |
Při analýze plánu 4XNG externí poradci určili klíčové oblasti možného rizika, mj. oblast cílů na poli úspory nákladů, oblast pozbytí aktiv a oblast tlaku na ukazatel RASK, a věnovali jim zvláštní pozornost. Toto posouzení rizik vyústilo mj. v následující úvahy:
|
(85) |
Co se týče pochybností Komise o optimistickém pohledu na konkrétní faktory v plánu 4XNG (např. růst trhu měřeno ukazatelem RASK, prognózy vývoje HDP a 0 % inflace v období 2015–2017) vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení, vyplývá z informací předložených během formálního vyšetřovacího řízení Dánskem, Švédskem a skupinou SAS, že tyto odhady zohlednily zejména hlavní trhy, na kterých je společnost SAS aktivní. Projevila se zde i výraznější expozice společnosti vůči severní spíše než jižní Evropě a také její expozice vůči americkému trhu a asijskému trhu. Z učiněných vyjádření dále vyplývá, že odhadovaná inflace nákladů ve výši 0 % za rok v období 2015–2017 představuje čistý výsledek spojení základní míry inflace ve výši 2 % za rok (což odpovídá odhadované výši inflace v EU) a předpokladu, že bude možné její vliv neutralizovat prostřednictvím nových opatření ke snížení nákladů. |
(86) |
Pokud jde o nedostatečné testování citlivosti u analýzy vnitřní míry návratnosti uvedené ve zprávě společnosti CITI (viz bod 35 výše) a o počáteční obavy Komise ohledně potenciálního dopadu méně optimistických scénářů, obdržela Komise od Dánska a Švédska v jejich vyjádřeních k rozhodnutí o zahájení řízení dodatečné informace o rozsahu provedené analýzy citlivosti. Při zpracovávání plánu 4XNG v období červen–září 2012 v tomto směru společnost Goldman Sachs představila řadu testů citlivosti. Revidovaná analýza v září 2012 ukázala, že společnosti SAS nedojdou peněžní prostředky ani při scénářích s horšími výsledky, tj. že by se ve všech analyzovaných případech hotovostní pozice společnosti SAS udržela nad spodní hranicí pásma revolvingového úvěrového nástroje. Mělo se však za to, že k zachování důvěry trhů je zapotřebí mechanismus k zajištění likvidity a že revolvingový úvěrový nástroj zůstává nejrealističtější možností, jak tuto záložní likviditu získat. |
(87) |
Komise tedy bere na vědomí sérii finančních revizí plánu 4XNG (včetně rozsáhlé analýzy a testování různých iterací tohoto plánu). Komise si je rovněž vědoma výsledných požadavků dotčených států na snížení rizik při provádění a na vytvoření konsolidovaného plánu restrukturalizace ještě před vstupem do nového revolvingového úvěrového nástroje. Tyto kroky se zdají být v souladu s postupem obezřetného soukromého investora v tržním hospodářství. I tak je ovšem třeba zvážit, zda podmínky nového revolvingového úvěrového nástroje odpovídaly, či neodpovídaly tomu, co by soukromý investor v tržním hospodářství v téže situaci jako dotčené státy, tj. stávající akcionáři společnosti SAS, býval přijal. |
(88) |
Dánsko, Švédsko a skupina SAS vysvětlily, že specifickým rysem odvětví letecké dopravy je nutnost zachovat si vysokou úroveň finanční připravenosti tak, aby bylo možno udržet si důvěru zákazníků i zúčastněných stran, pokud jde o schopnost společnosti i nadále vykonávat svou činnost. Vzhledem k finančním potížím, jimž společnost SAS v roce 2012 čelila, a situaci v oblasti likvidity, jež v uvedené době panovala, byla pravděpodobně jedním z motivů pro účast dotčených států jakožto akcionářů společnosti SAS na novém revolvingovém úvěrovém nástroji snaha zabránit větším ztrátám či úpadku v případě rozsáhlého odčerpávání likvidity společnosti. |
(89) |
V tomto ohledu se zdá být patrné, že státy při dokončování podmínek nového revolvingového úvěrového nástroje čerpaly z doporučení nezávislých finančních poradců. Zdá se dokonce, že podmínky nového revolvingového úvěrového nástroje byly celkově zaměřeny na zmírnění hlavních zjištěných obchodních rizik. Jak se uvádí v bodě 84, klíčovou odkládací podmínkou pro realizaci nového revolvingového úvěrového nástroje bylo například úspěšné uzavření nových kolektivních smluv s letovými posádkami. Navíc se vzhledem k podmínkám čerpání platným pro nástroj B zdálo být velmi nepravděpodobné, že by k jeho čerpání mohlo dojít dříve než v březnu 2015 (37). Doplňková finanční ujednání, jež byla s novým revolvingovým úvěrovým nástrojem spojena, byla také z hlediska struktury koncipována tak, aby společnost SAS v případě, že se jí nepodaří naplnit klíčové finanční prognózy obsažené v plánu 4XNG, neměla k revolvingovému úvěrovému nástroji přístup nebo aby musela vrátit veškeré částky, které za dotčenou dobu z revolvingového úvěrového nástroje čerpala (38). |
(90) |
Nad rámec výše uvedených zjištění navíc Komise obdržela další informace týkající se přiměřenosti podkladového zajištění nového revolvingového úvěrového nástroje. Ve zprávě z května 2012 zpracovala […] nezávislé ocenění společnosti Widerøe a některých hmotných aktiv (včetně náhradních motorů, příslušných letadel, řady menších nemovitostí a některého vybavení), jež byly následně použity k zajištění nového revolvingového úvěrového nástroje. Ačkoliv se pozornost soustředila na společnost Widerøe, která se považovala za nejvýznamnější aktivum v rámci balíčku prvků zajištění, a posouzení dalších aktiv vycházelo z omezenějších informací, dosáhla v souhrnném ocenění celková hodnota aktiv výše přibližně [1–4]–[3–6] miliard SEK. Celková odhadovaná hodnota aktiv, která byla použita k zajištění, tedy převyšuje objem nástroje A. Podle názoru Dánska a Švédska se tento stav považoval pro věřitele nového revolvingového úvěrového nástroje za dostatečně uspokojivý vzhledem k tomu, že pravděpodobnost, že společnost SAS někdy bude čerpat nástroj B, se, jak je uvedeno výše, považovala za zanedbatelnou. |
(91) |
Vlastní finanční rizika spojená s novým revolvingovým úvěrovým nástrojem dále zmírňovala ustanovení o povinné platbě předem a/nebo zrušení závazků v rámci nového revolvingového úvěrového nástroje v případě, že by společnost SAS pozbyla určitých aktiv nebo využila jiných možností financování. Tato ustanovení o platbě předem a zrušení závazků měla za následek postupné snižování potenciálních ztrát. Celkový objem nového revolvingového úvěrového nástroje byl v důsledku prodeje společnosti Widerøe a na základě dohody, jež vstoupila v platnost po uskutečnění uvedeného prodeje v září roku 2013 (viz bod 31 výše) dokonce snížen z 3,5 na 2 miliardy SEK. |
(92) |
Zdá se tedy, že byl přijat komplexní a soudržný soubor opatření, jež se konkrétně zaměřila na zajištění další životaschopnosti společnosti SAS v období let 2012–2015 a snížení hlavních finančních rizik spojených s novým revolvingovým úvěrovým nástrojem. |
(93) |
Komise dále uznává, že je zapotřebí zvážit, zda mohl být srovnatelný soukromý investor za podobných tržních podmínek jako dotčené státy (tj. stávající akcionáři společnosti SAS) motivován k tomu, aby ve prospěch příjemce provedl dotčené opatření. Z toho důvodu je rovněž účelné zohlednit pro srovnání možné hypotetické situace, k nimž by došlo, pokud by dotčené opatření podniknuto nebylo. |
(94) |
Dánsko, Švédsko a skupina SAS v tomto ohledu ve svých vyjádřeních k rozhodnutí o zahájení řízení tvrdí, že by v případě, že by revolvingový úvěrový nástroj v roce 2012 nebyl poskytnut, pravděpodobně došlo k úpadku. Podle Dánska a Švédska by tak dotčeným státům vznikla celková ztráta ve výši 1 044 milionů SEK, tj. ve výši hodnoty jejich celkového akciového podílu. Zohledňovala se také vyhlídka ztráty budoucích kapitálových zisků v případě úspěšného provedení plánu 4XNG. Pro srovnání: Dánsko a Švédsko ve svých vyjádřeních odhadují, že pokud by společnost SAS nedostála svým závazkům v rámci nového revolvingového úvěrového nástroje, činila by celková možná ztráta vyplývající ze společného podílu dotčených států a jejich vkladů do revolvingového úvěrového nástroje v nejkrajnějším případě až kolem [1 000–3 000] milionů SEK (39). |
(95) |
V případě úpadku společnosti SAS se tedy případné další ztráty související s účastí dotčených států na novém revolvingovém úvěrovém nástroji (tj. přibližně 447,5 milionu SEK, pokud vyjdeme z ilustračního příkladu uvedeného Dánskem a Švédskem) jeví jako relativně omezené ve srovnání se ztrátou, k níž by tak jako tak došlo v souvislosti s jejich akciovými podíly. Z porovnání této poměrně omezené postupné změny v rámci scénáře s nedosažením výsledků (scénář s úpadkem), s nímž dotčené státy pracovaly, s možným pozitivním efektem pro dotčené státy při úspěšném provedení plánu 4XNG podle všeho vyplývá další argument ve prospěch rozhodnutí dotčených států o účasti na novém revolvingovém úvěrovém nástroji. Při nejoptimističtějším „základním“ scénáři se ve zprávě společnosti CITI celková výše možného kapitálového zisku dotčených států odhaduje na [7 000–12 000] milionů SEK. Ačkoliv Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila určité výhrady k optimismu takovýchto růstových prognóz, uznává, že i v konzervativnějších příznivých scénářích by potenciální kapitálový zisk stále mohl výrazně převyšovat potenciální ztráty při scénářích nepříznivých. |
(96) |
Komise tedy bere na vědomí výše uvedené posouzení rizik a výnosů, jakož i rozsáhlý přezkum a testování plánu 4XNG, dodatečná ověření podkladového kolaterálu, (40) ustanovení o zrušení a platbách předem, která vedla k postupnému snižování potenciálních ztrát (41), a různá další opatření ke zmírnění rizik začleněná do nového revolvingového úvěrového nástroje (42). Při zohlednění výše uvedeného se rozhodnutí dotčených států podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji zdá být v souladu s kroky soukromého hospodářského subjektu, jenž by jednal s cílem dosáhnout běžné tržní návratnosti s ohledem na konkrétní situaci dané společnosti v dané době. |
(97) |
V návaznosti na skutečnosti uvedené výše dochází Komise k závěru, že se dotčené státy v postavení stávajících akcionářů společnosti SAS při rozhodnutí podílet se společně s nadací KAW a věřitelskými bankami v období od prosince 2012 do března 2014 na novém revolvingovém úvěrovém nástroji řídily přiměřenými a realistickými vyhlídkami na ziskovost. Z jejich účasti tedy pro společnost SAS neplynuly žádné výhody ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. |
7.3. Závěr ohledně existence státní podpory
(98) |
S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že účast Dánska a Švédska na novém revolvingovém úvěrovém nástroji nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. |
(99) |
Závěrem Komise konstatuje, že Dánsko a Švédsko souhlasily s přijetím a oznámením tohoto rozhodnutí v anglickém znění, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Financování společnosti Scandinavian Airlines prostřednictvím nového revolvingového úvěrového nástroje, který Dánské království a Švédské království zřídily v prosinci roku 2012, nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Dánskému království a Švédskému království.
V Bruselu dne 9. července 2014.
Za Komisi
Joaquín ALMUNIA
místopředseda
(1) Úř. věst. C 283, 28.9.2013, s. 8.
(2) Viz poznámka pod čarou 1.
(3) FAM je společnost odpovědná za správu majetku nadace Knuta a Alice Wallenbergových.
(4) Sedadlokilometry ve vztahu k dostupným sedadlům (ASK) jsou měřítkem kapacity pro přepravu cestujících u leteckých společností. Hodnota této veličiny je rovna součinu počtu dostupných sedadel a počtu nalétaných kilometrů.
(5) Zdroj: http://www.airlineleader.com/regional-focus/nordic-region-heats-up-as-all-major-players-overhaul-their-strategies.
(6) Viz poznámka pod čarou 12 a bod 31 o prodeji 80 % akcií společnosti Widerøe.
(7) Zdroj: http://www.sasgroup.net/SASGroup/default.asp.
(8) Aktuálnější vývoj úvěrového ratingu S&P společnosti SAS je uveden v poznámce pod čarou 25 níže.
(9) Zdroj: výroční zprávy společnosti SAS za období let 2008–2012, dostupné z: http://www.sasgroup.net/SASGroup/default.asp.
(10) Profesní tajemství.
(11) Dvě emise s předkupním právem z let 2009 a 2010 byly předmětem rozhodnutí Komise ve věci SA.29785 (dostupné z: http://ec.europa.eu/competition/state_aid/cases/249053/249053_1461974_61_2.pdf), v němž Komise dospěla k závěru, že v rámci těchto emisí s předkupním právem ke státní podpoře nedošlo.
(12) V tomto smyslu viz slova generálního ředitele společnosti SAS, která dne 12. listopadu 2012 citovala agentura Reuters: „‚Jedná se pro nás skutečně o »poslední výzvu«, pokud má společnost SAS v budoucnu existovat,‘uvedl generální ředitel v souvislosti se zahájením nového záchranného plánu pro tuto leteckou společnost […], které se celoročně nepodařilo dosáhnout zisku od roku 2007“, dostupná z: http://www.reuters.com/article/2012/11/12/uk-sas-idUSLNE8AB01O20121112. Viz také článek nazvaný „Na prvním místě seznamu ohrožených leteckých společností Evropy je SAS“ v deníku Financial Times ze dne 13. listopadu 2012, dostupný z: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/fa1cbd88-2d87-11e2-9988-00144feabdc0.html#axzz2TSY5JHUh.
(13) Viz například zpráva agentury Reuters ze dne 18. listopadu 2012 ( http://www.reuters.com/article/2012/11/19/sas-idUSL5E8MI6IY20121119) a deník Financial Times ze dne 19. listopadu 2012 ( http://www.ft.com/intl/cms/s/0/43e37eba-322f-11e2-b891-00144feabdc0.html#axzz2TSY5JHUh).
(14) Podle informací poskytnutých dánskými a švédskými úřady byl prodej […] uvedený v rozhodnutí o zahájení řízení z konečného seznamu aktiv, u kterých se plánovalo pozbytí, odstraněn vzhledem ke značné nejistotě ohledně načasování prodeje a tvorby výnosů.
(15) Dne 20. května 2013 společnost SAS uvedla, že podepsala dohodu o prodeji 80 % svých akcií ve společnosti Widerøe skupině investorů. Společnost SAS si ve společnosti Widerøe ponechá 20 % akcií, avšak bude mít opci na převod úplného vlastnictví v roce 2016. Viz http://mb.cision.com/Main/290/9410155/119539.pdf.
(16) Skupina SAS prodala 10 % akcií své společnosti pozemního odbavování společnosti Swissport. Tato akvizice nabyla účinnosti dne 1. listopadu 2013. V současnosti jsou vyjednávání pozastavena, dokud společnost Swissport nedokončí akvizici a integraci společnosti Servisair.
(17) Tento prodej byl dokončen a z hlediska likvidity přinesl přibližné 1,7 miliard SEK.
(18) Tato opatření byla z velké části realizována a povedou k úspoře přibližně 1 miliardy SEK.
(19) […]
(20) […], jeden z věřitelů v rámci starého revolvingového úvěrového nástroje uvedl, že není připraven podílet se na novém nástroji. V důsledku toho […] a […] svůj podíl v novém revolvingovém úvěrovém nástroji úměrně tomu navýšily.
(21) Viz poznámka pod čarou 34 níže.
(22) Viz http://www.reuters.com/finance/stocks/SAS.ST/key-developments/article/2662973.
(23) Závazek v rámci nástroje A byl dne 31. října 2013 snížen z 0,8 miliardy SEK na 0,6 miliardy SEK v souvislosti s tím, že společnost SAS prodala podíl ve společnosti SAS Ground Handling společnosti Swissport.
(24) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.
(25) Alternativou by bylo nechat platnost starého revolvingového úvěrového nástroje dne 20. června 2013 prostě vypršet a zároveň zamezit jeho případnému využívání, dokud společnost SAS nesplní podmínky čerpání.
(26) Dánské a švédské úřady poskytly informace o dalších expozicích některých bank vůči společnosti SAS, a to formou dvoustranných nástrojů, různých ujednání o zajištění, kreditních karet, nástrojů na financování letadel, kontokorentních nástrojů a transakcí s nemovitostmi. Dánské a švédské úřady tvrdí, že tyto banky vůči společnosti SAS nemají – s možnou výjimkou expozice banky […] vůči platbám kreditní kartou – žádnou nezajištěnou expozici. Různé formy expozice, na něž bylo poukázáno, jsou podle nich buď omezeného rozsahu, nebo zajištěné, a proto se ve vztahu k rozhodnutí bank podílet se na novém revolvingovém úvěrovém nástroji jeví jako nepodstatné.
(27) Výnos na sedadlokilometr ve vztahu k dostupným sedadlům (RASK) je u leteckých společností běžně používaným měřítkem výnosů.
(28) Dánsko a Švédsko a společnost SAS v tomto ohledu také zdůrazňují, že agentura S&P zvýšila dne 5. srpna 2013 rating společnosti SAS z CCC+ na B- se stabilním výhledem.
(29) Viz věc 730/79 Philip Morris Holland BV v. Komise, Recueil 1980, s. 2671, bod 11; věc T-288/97 Regione Friuli Venezia Giulia v. Komise, Recueil. 2001, s. II-1169, bod 41; a věc C-280/00 Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH (Altmark), Recueil 2003, s. I-7747, bod 75.
(30) „Třetí balíček“ zahrnoval tři legislativní opatření: i) nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 1); ii) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství (Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 8); a iii) nařízení Rady (EHS) č. 2409/92 ze dne 23. července 1992 o tarifech a sazbách za letecké služby (Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 15). Tato nařízení byla začleněna do Dohody o EHP, a to do svého zrušení nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3), které bylo do Dohody o EHP začleněno prostřednictvím přílohy XIII k Dohodě o EHP.
(31) Spojené věci T-228/99 a T-233/99 Westdeutsche Landesbank Girozentrale a Land Nordrhein – Westfalen v. Komise, Recueil 2003, s. II-435, bod 255.
(32) Věc T-296/97 Alitalia, Recueil 2000, s. II-3871, bod 81.
(33) […].
(34) Kromě starého revolvingového úvěrového nástroje byly tři banky do 30. září 2012 exponovány i formou dvoustranných nástrojů spojených se starým revolvingovým úvěrovým nástrojem, které nemohly být čerpány, dokud nebyl starý revolvingový úvěrový nástroj čerpán v plné výši. Objem jednotlivých dvoustranných nástrojů činil v případě […] [400–800] milionů EUR, v případě […] [200–400] milionů EUR a v případě […] [400–800] milionů EUR.
(35) Věc C-305/89 Itálie v. Komise, Recueil 1991, I-1603, bod 20.
(36) Z konečného seznamu plánovaných pozbytí […] bylo například odstraněno […].
(37) Jednou z podmínek čerpání nástroje B bylo například to, aby společnost SAS dosáhla zisku před zdaněním, úrokovými náklady, odpisy a před zohledněním nákladů na pronájem nebo restrukturalizaci (EBITDAR) ve výši minimálně [5–9] miliard SEK, a to průběžně za posledních 12 měsíců. Vzhledem k tomu, že tato hodnota EBITDAR převyšovala hodnotu EBITDAR, jejíž dosažení se u všech jednotlivých let v období 2012–2015 na základě prognózy předpokládalo, považovalo se za nepravděpodobné, že by v časovém horizontu nového revolvingového úvěrového nástroje společnost SAS mohla nástroj B čerpat.
(38) Doplňková finanční ujednání v souvislosti s […]. Tato druhá dvě doplňková finanční ujednání se čtvrtletně upravovala na základě finančního modelu, z něhož plán 4XNG vycházel, společnost SAS tedy měla povinnost plnit své vlastní finanční cíle.
(39) Dánsko a Švédsko provedly pro ilustraci odhad celkové ztráty dotčených států v souvislosti s novým revolvingovým úvěrovým nástrojem, pokud by došlo k plnému čerpání nástroje A (v němž na dotčené státy připadalo [700–1 200] milionů SEK), pokud by se zajištění vztahovalo pouze na 50 % závazku nástroje A a pokud již dotčené státy obdržely první splátku poplatku za poskytnutí. Výsledkem by byla odhadovaná ztráta v souvislosti s novým revolvingovým úvěrovým nástrojem ve výši [400–800] milionů SEK, k níž je třeba přičíst odhadovanou ztrátu v souvislosti s celkovým akciovým podílem dotčených států ve výši [700–1 200] milionů SEK, tj. celkem [1 100–2 000] milionů SEK.
(40) Viz bod 90.
(41) Viz body 84 a 91.
(42) Viz body 84 a 89.
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/104 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 18. prosince 2014,
kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/833/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s nedávno objevenými ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 v Nizozemsku
(oznámeno pod číslem C (2014) 9741)
(Pouze nizozemské znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
(2014/939/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,
s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nizozemsko oznámilo dne 16. listopadu 2014 ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 v hospodářství s chovem nosnic v obci Hekendorp v provincii Utrecht a v návaznosti na toto oznámení bylo přijato prováděcí rozhodnutí Komise 2014/808/EU (3). |
(2) |
Prováděcí rozhodnutí 2014/808/EU stanoví, že ochranná pásma a pásma dozoru, která Nizozemsko vymezí v souladu se směrnicí Rady 2005/94/ES (4), mají zahrnovat přinejmenším oblasti uvedené jako ochranná pásma a pásma dozoru v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí. |
(3) |
Dočasná ochranná opatření zavedená v návaznosti na ohnisko v obci Hekendorp v Nizozemsku byla dne 20. listopadu 2014 přezkoumána v rámci Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva. Opatření byla potvrzena a příloha uvedeného prováděcího rozhodnutí byla změněna prováděcím rozhodnutím Komise 2014/833/EU (5), aby se zohlednilo vymezení ochranných pásem a pásem dozoru kolem dalších ohnisek v obcích Ter Aar a Kamperveen, kde platí veterinární omezení podle směrnice 2005/94/ES. |
(4) |
Dne 30. listopadu 2014 bylo potvrzeno další ohnisko v hospodářství s chovem drůbeže v obci Zoeterwoude v provincii Zuid-Holland. Neprodleně byla přijata opatření podle směrnice 2005/94/ES, včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru. |
(5) |
Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a kladení neopodstatněných překážek obchodu ze strany třetích zemí, je nutné ve spolupráci s Nizozemskem definovat na úrovni Unie ochranná pásma a pásma dozoru vymezená z důvodu uvedeného nového ohniska v Nizozemsku a stanovit dobu trvání uvedené regionalizace. |
(6) |
Prováděcí rozhodnutí 2014/833/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(7) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí 2014/833/EU se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Nizozemskému království.
V Bruselu dne 18. prosince 2014.
Za Komisi
Vytenis ANDRIUKAITIS
člen Komise
(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.
(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.
(3) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/808/EU ze dne 17. listopadu 2014 o určitých dočasných ochranných opatřeních v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků podtypu H5N8 v Nizozemsku (Úř. věst. L 332, 19.11.2014, s. 44).
(4) Směrnice Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16).
(5) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/833/EU ze dne 25. listopadu 2014 o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s nedávno objevenými ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 v Nizozemsku (Úř. věst. L 341, 27.11.2014, s. 16)..
PŘÍLOHA
V části A se doplňuje nový text, který zní:
„Kód země ISO |
Členský stát |
Kód (pokud je k dispozici) |
Název |
Datum ukončení platnosti podle článku 29 směrnice 2005/94/ES |
||||||||||||||||||||||||
NL |
Nizozemsko |
PSČ/kód ADNS |
Obec Zoeterwoude, provincie Zuid-Holland: Oblast zahrnující: |
22.12.2014 |
||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
V části B se doplňuje nový text, který zní:
„Kód země ISO |
Členský stát |
Kód (pokud je k dispozici) |
Název |
Datum ukončení platnosti podle článku 31 směrnice 2005/94/ES |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
NL |
Nizozemsko |
PSČ/kód ADNS |
Obec Zoeterwoude, provincie Zuid-Holland: Oblast zahrnující: |
31.12.2014 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|