20.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 366/1

(1)

V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.

(2)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) se požaduje, aby byla s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, případně včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR), přijata opatření pro zachování zdrojů.

(3)

Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci nebo oblast rybolovu s náležitým ohledem na cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(4)

Celkové přípustné odlovy (TAC) by měly být stanoveny na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty a současně by měly odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení; rovněž je nezbytné zohlednit názory vyjádřené v konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních dotčených regionálních poradních sborů.

(5)

Rybolovná práva by měla být v souladu s mezinárodními dohodami a zásadami, například s dohodou Organizace spojených národů o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995 (2) a podrobnými zásadami řízení stanovenými v mezinárodních pokynech Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008, podle nichž by měl regulační orgán zejména zvýšit obezřetnost v případech, kdy jsou informace neurčité, nespolehlivé nebo nedostatečné. Nedostatek odpovídajících vědeckých informací by neměl být použit jako důvod pro odklad nebo nepřijetí ochranných a řídicích opatření.

(6)

Nejnovější vědecká doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a výboru VTHVR uvádějí, že většina populací hlubinných druhů je stále lovena neudržitelným způsobem a že v zájmu udržitelnosti by rybolovná práva na tyto populace měla být snížena do doby, než vývoj stavu těchto populací začne vykazovat pozitivní tendenci. Rada ICES dále doporučila, aby nebyl povolen cílený rybolov červenice obecné v žádné oblasti ani cílený rybolov určitých populací růžichy šedé a hlavouna tuponosého.

(7)

V případě čtyř populací hlavouna tuponosého se na základě vědeckého poradenství a nedávných diskusí v Komisi pro rybolov v severovýchodním Atlantiku ukazuje, že úlovky tohoto druhu byly zřejmě chybně nahlášeny jako úlovky hlavouna severního.V této souvislosti je vhodné stanovit celkový přípustný odlov, který by se vztahoval na oba druhy, avšak zároveň umožňoval nahlásit odlovy pro každý druh zvlášť.

(8)

Pokud jde o hlubinné druhy žraloků, hlavní komerční druhy jsou považovány za vyčerpané, a proto by neměl probíhat žádný cílený rybolov těchto druhů. Navíc s ohledem na stěhovavý charakter hlubinných druhů žraloků a jejich široké rozšíření v severovýchodním Atlantiku doporučil výbor VTHVR, aby byla řídicí opatření pro uvedené druhy rozšířena na vody Unie oblastí Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF) v okolí Madeiry.

(9)

O rybolovných právech pro hlubinné druhy ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 (3) se rozhoduje každé dva roky. Platí však výjimka pro populace stříbrnice atlantské a mníka modrého. V případě mníka modrého souvisí hlavní rybolov tohoto druhu s každoročními jednáními s Norskem; v zájmu zjednodušení by podle toho měly být stanoveny všechny celkové přípustné odlovy mníka modrého a měly by být v rámci téhož právního předpisu. Rybolovná práva pro populace stříbrnice atlantské a mníka modrého by proto měla být stanovena v jiném příslušném každoročním nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva.

(10)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 847/96 (4) je třeba určit populace, které mají podléhat různým opatřením, na něž uvedené nařízení odkazuje. Preventivní TAC by se měl vztahovat na populace, pro které neexistuje žádné vědecky podložené vyhodnocení rybolovných práv pro rok, v jehož průběhu mají být TAC stanoveny; ve všech ostatních případech je třeba použít analytický TAC. Vzhledem k doporučením vydaným radou ICES a VTHVR pro populace hlubinných druhů by se na populace ryb, pro něž není dostupné vědecky podložené vyhodnocení dotčených rybolovných práv, měl v tomto nařízení vztahovat preventivní TAC.

(11)

S cílem zabránit přerušení rybolovných činností a za účelem zajištění obživy rybářů v Unii by se toto nařízení mělo použít od 1. ledna 2015. Z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost bezprostředně po vyhlášení,

a)

„rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;

b)

„vodami Unie“ vody spadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce členských států s výjimkou vod přiléhajících k územím uvedeným v příloze II Smlouvy;

c)

„celkovým přípustným odlovem“ (TAC) množství, které může být každoročně z každé populace ryb uloveno a vyloženo;

d)

„kvótou“ podíl TAC přidělený Unii nebo členskému státu;

e)

„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu.

a)

„oblastmi ICES“ (Mezinárodní rada pro průzkum moří) se rozumí zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 (5);

b)

„oblastmi CECAF“ (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) se rozumí zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 (6).

a)

výměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

odpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (7) nebo podle čl. 10 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (8);

c)

dodatečné vykládky povolené podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96;

d)

odpočty provedené podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

20.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 366/15

(1)

Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení byla požádána členskými státy o pozměnění položek v příloze 1 nařízení (ES) č. 987/2009, aby uvedenou přílohu sladila s vývojem jejich vnitrostátních právních předpisů.

(2)

Příloha 1 nařízení (ES) č. 987/2009 má za cíl poskytnout přehled prováděcích ustanovení pro bilaterální smlouvy mezi členskými státy, které zůstávají v platnosti na základě čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení nebo které jsou uzavřeny a uvedeny na základě čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 téhož nařízení.

(3)

Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení předala Komisi příslušné návrhy na požadované změny na základě čl. 72 písm. f) nařízení (ES) č. 883/2004.

(4)

Komise souhlasila se zahrnutím návrhů technických změn přílohy 1 nařízení (ES) č. 987/2009.

(5)

Nařízení Komise (EU) č. 1372/2013 (3) v čl. 1 odst. 2 omylem změnilo přílohu XI nařízení (ES) č. 883/2004. Uvedené pozměňující ustanovení by proto mělo být zrušeno. Z důvodů právní jasnosti by se zrušení čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1372/2013 mělo použít zpětně od 1. ledna 2014.

(6)

Nařízení (ES) č. 987/2009 a (EU) č. 1372/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Příloha 1 se mění takto:

2)

V oddílu „FRANCIE – LUCEMBURSKO“ se písmeno b) nahrazuje tímto:

.

20.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 366/17

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Itálie o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Garda“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 2325/97 (2).

(2)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být tato změna specifikace schválena,

20.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 366/18

(1)

Ruská vláda zavedla dne 7. srpna 2014 zákaz dovozu některých zemědělských produktů, včetně mléčných výrobků, z Unie do Ruska.

(2)

Finsko vyváží více než 25 % své produkce mléka do Ruska, což představuje 64 % celkového vývozu mléka a mléčných výrobků do třetích zemí; tím se řadí mezi členské státy, jejichž produkce mléka byla před zavedením zákazu na vývozu do Ruska nejvíce závislá.

(3)

Výkupní ceny mléka ve Finsku se v září 2014 prudce snížily, což je dáno výlučně ruským zákazem dovozu. Zatímco průměrná cena mléka je ve Finsku v rámci celé Unie poměrně vysoká, výrobní náklady jsou ve Finsku v Unii nejvyšší.

(4)

Kontinuita finského odvětví mléka a mléčných výrobků je ruským zákazem dovozu ohrožena, neboť se v daném odvětví investovalo do produktů s vysokou přidanou hodnotou přizpůsobených chutím a potřebám na ruském trhu. Mléčné výrobky vyráběné pro ruský trh musí za snížené ceny absorbovat finský maloobchodní trh. Odvětví ve Finsku potřebuje čas k nalezení nových odbytišť či k přizpůsobení výroby novým produktům, které by mohly uspokojit poptávku. Pro řešení tohoto problému nestačí spoléhat se na veřejnou intervenci a soukromé skladování.

(5)

Za účelem účinného a efektivního řešení vzniklého narušení trhu je vhodné poskytnout Finsku podporu ve formě jednorázových finančních prostředků na podporu producentů mléka, kteří jsou postiženi ruským zákazem dovozu a mají v jeho důsledku problémy s likviditou.

(6)

Finanční krytí pro Finsko by mělo být vypočteno na základě produkce mléka v období let 2013/14 v rámci vnitrostátních kvót a mělo by být úměrné zaznamenanému poklesu cen mléka. Aby se zajistilo, že podpora bude určena producentům postiženým zákazem, a s ohledem na omezené rozpočtové zdroje by mělo Finsko příslušnou částku rozdělit podle objektivních kritérií a nediskriminačně, se zamezením jakémukoli narušení trhu a hospodářské soutěže.

(7)

Jelikož bude finanční krytí přidělené Finsku kompenzovat jen malou část skutečné ztráty producentů, mělo by mu být povoleno, aby producentům mléka poskytlo další podporu.

(8)

Uvedená další podpora by měla být poskytnuta za stejných podmínek objektivity, nediskriminace, nenarušování hospodářské soutěže a při jejím poskytnutí by se mělo přihlížet k vnitrostátní podpoře, kterou producenti ke stejnému účelu obdrželi na základě článku 142 aktu o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska.

(9)

Podpora stanovená v tomto nařízení by měla být udělena jako opatření na podporu zemědělských trhů v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (2).

(10)

Z rozpočtových důvodů by měla Unie financovat výdaje, které Finsku vzniknou v souvislosti s podporou poskytovanou producentům mléka, pouze v případech, kdy jsou takové platby provedeny v určité lhůtě.

(11)

K zajištění transparentnosti, sledování a řádné správy částek, které má k dispozici, by mělo Finsko oznámit Komisi objektivní kritéria používaná ke stanovení metod udělování podpory a ustanovení přijatá za účelem zabránění narušení trhu.

(12)

Aby producenti mléka obdrželi podporu co nejdříve, mělo by být Finsku umožněno provést toto nařízení neprodleně. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení,

a)

neprodleně a nejpozději do 30. dubna 2015 objektivní kritéria používaná ke stanovení metod udělování cílené podpory a opatření přijatá k zamezení narušení hospodářské soutěže;

b)

nejpozději do 31. července 2015 celkové vyplacené částky a počet a druh příjemců.

20.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 366/20

(1)

Dne 7. srpna 2014 zavedla ruská vláda zákaz dovozu některých produktů z Unie do Ruska, včetně ovoce a zeleniny.

(2)

Aby narušení trhu s ovocem a zeleninou, tzn. trhu s velkým množstvím produktů podléhajících rychlé zkáze, ke kterému vinou tohoto zákazu došlo, nenabylo závažnějšího nebo dlouhodobého charakteru, bylo přijato nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 932/2014 (2). Uvedené nařízení stanovilo maximální výše podpory na stažení z trhu, nesklízení a sklízení nezralých produktů. Mechanismus zavedený tímto nařízením byl později doplněn o opatření podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014 (3) v podobě dodatečné, cílené podpory pro určitá množství produktů, vypočtená na základě tradičního vývozu do Ruska.

(3)

Ruský zákaz dovozu nadále představuje vážnou hrozbu narušení trhu v důsledku významných poklesů cen vzhledem k tomu, že náhle není k dispozici důležitý vývozní trh. Pro takové situace na trhu se běžná opatření, která mohou být přijata podle nařízení (EU) č. 1308/2013, stále jeví jako nedostatečná. Mechanismus založený na podpoře pro určitá množství produktů podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014 je proto třeba prodloužit.

(4)

Finanční podpora Unie by měla být prodloužena podle množství dotyčných produktů, přičemž se zohlední odhadované množství postižené zákazem. Výpočet uvedených množství by měl být proveden pro jednotlivé členské státy podle objemu jejich průměrného vývozu dotyčných produktů do Ruska za předchozí tři roky, a to v těchto měsících: duben a květen pro ovoce a leden až květen pro zeleninu. Citróny kódu KN 0805 50 10 by kromě toho měly být z důvodu jejich sezónních vývozů přidány na seznam produktů způsobilých pro podporu podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014.

(5)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Aby mělo toto nařízení okamžitý dopad na trh a přispělo ke stabilizaci cen, mělo by vstoupit v platnost dnem jeho vyhlášení,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Podpora podle čl. 1 odst. 1 se členským státům poskytuje na tato množství produktů:

Pro období uvedené v čl. 1 odst. 3 písm. a) bude uvedená podpora rovněž k dispozici ve všech členských státech pro stahování z trhu, sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklízení u jednoho nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 2, jak to určí členský stát, za předpokladu, že toto další množství nepřesáhne 3 000 t na jeden členský stát.“

3)

Článek 9 se mění takto:

4)

V čl. 10 odst. 1 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:

„Do 30. září 2014, 15. října 2014, 31. října 2014, 15. listopadu 2014, 30. listopadu 2014, 15. prosince 2014, 31. prosince 2014, 15. ledna 2015, 31. ledna 2015 a 15. února 2015 za období uvedené v čl. 1 odst. 3 písm. a) a do 30. září 2015 do 15. a posledního dne každého měsíce za období uvedené v čl. 1 odst. 3 písm. b) oznámí členské státy Komisi tyto informace týkající se každého produktu:“

5)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Vyplácení finanční podpory Unie

Výdaje členských států týkající se plateb podle tohoto nařízení jsou způsobilé pro finanční podporu Unie, pouze pokud budou vyplaceny do:

6)

Název přílohy I se nahrazuje tímto:

„Maximální množství produktů přidělená jednotlivým členským státům podle čl. 2 odst. 1 písm. a)“

7)

Vkládá se příloha Ia, jejíž znění je uvedeno v příloze I tohoto nařízení.

8)

Přílohy III a IV se nahrazují zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

20.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 366/32

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

20.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 366/34

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 413/2014 (2) byly otevřeny roční celní kvóty pro dovoz produktů v odvětví drůbežího masa pocházejícího z Ukrajiny.

(2)

Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané od 1. do 7. prosince 2014 na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2015, převyšují pro kvótu s pořadovým číslem 09.4273 dostupná množství. Je tedy třeba stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní práva vydávána, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství, jenž se vypočítá podle čl. 6 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (3) ve spojení s čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení.

(3)

Aby byla zaručena účinnost tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

20.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 366/36

(1)

Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že pro splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči Evropské centrální bance (ECB) má ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami právo shromažďovat statistické informace v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a v mezích toho, co je nutné k provádění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB). Z čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2533/98 vyplývá, že pojišťovací společnosti jsou součástí referenčního souboru zpravodajských jednotek pro účely plnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB mimo jiné v oblasti měnové a finanční statistiky. Čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 2533/98 kromě toho stanoví, že v řádně odůvodněných případech má ECB právo shromažďovat statistické informace na konsolidovaném základě. Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek, a opravňuje ji, aby některé kategorie zpravodajských jednotek zčásti nebo zcela zprostila statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB.

(2)

Účelem uložení statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacím společnostem je poskytnout ECB přiměřenou statistiku o finanční činnosti subsektoru pojišťovacích společností v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“), na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor. Shromažďování statistických informací o pojišťovacích společnostech je nezbytné pro uspokojení potřeby pravidelných i ad hoc analýz, k podpoře ECB při provádění měnové a finanční analýzy a pro příspěvek ESCB ke stabilitě finančního systému.

(3)

Národní centrální banky by měly mít pravomoc shromažďovat informace o pojišťovacích společnostech od skutečného souboru zpravodajských jednotek v rámci širšího statistického zpravodajského rámce, pokud tím není ohroženo plnění statistických požadavků ECB. V těchto případech je vhodné v zájmu transparentnosti informovat zpravodajské jednotky o různých statistických účelech, pro něž jsou údaje shromažďovány.

(4)

S cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž pro pojišťovací společnosti by národní centrální banky měly být oprávněny sloučit zpravodajskou povinnost podle tohoto nařízení se zpravodajskou povinností podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) (3).

(5)

Údaje, které národní centrální banky na základě tohoto nařízení shromažďují pro statistické účely, úzce souvisejí s údaji, které shromažďují příslušné vnitrostátní orgány pro účely dohledu na základě rámce zavedeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (4). S ohledem na obecný mandát ECB, zakotvený v článku 5.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), spolupracovat v oblasti statistiky s ostatními orgány a s cílem omezit administrativní zatížení a zamezit duplicitnímu provádění úkolů mohou národní centrální banky odvozovat údaje, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, z údajů shromažďovaných podle směrnice 2009/138/ES (včetně vnitrostátních právních předpisů, kterými se tato směrnice provádí), a to s náležitým ohledem na podmínky jakékoli dohody o spolupráci mezi příslušnou národní centrální bankou a příslušným vnitrostátním orgánem. Podle článku 70 směrnice 2009/138/ES mohou příslušné vnitrostátní orgány předávat informace potřebné pro plnění svých úkolů na základě uvedené směrnice národním centrálním bankám nebo jiným subjektům s funkcí podobnou měnovým institucím.

(6)

Evropský systém účtů zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (5) (dále jen „ESA 2010“) vyžaduje, aby byla aktiva a pasiva institucionálních jednotek vykazována v zemi, v níž jsou tyto jednotky rezidenty. Pokud národní centrální banky odvozují údaje, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, z údajů shromažďovaných podle směrnice 2009/138/ES, mohou být aktiva a pasiva poboček pojišťovacích společností, jejichž ústředí se nachází v Evropském hospodářském prostoru (EHP), v zájmu minimalizace zpravodajské zátěže sloučena s aktivy a pasivy ústředí. O pobočkách pojišťovacích společností by měly být shromažďovány omezené informace pro účely sledování jejich velikosti a případných odchylek od systému ESA 2010.

(7)

Na shromažďování statistických informací podle tohoto nařízení by se měla vztahovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98.

(8)

Přestože se uznává, že nařízení přijatá ECB podle článku 34.1 statutu ESCB nezakládají práva ani neukládají povinnosti členským státům, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), článek 5 statutu ESCB se vztahuje jak na členské státy eurozóny, tak na členské státy mimo eurozónu. V 17. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 2533/98 se uvádí, že z článku 5 statutu ESCB spolu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost členských států mimo eurozónu přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která tyto členské státy považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy eurozóny.

(9)

Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které poruší statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB.

(10)

Rada guvernérů by měla nejpozději do roku 2020 posoudit přínosy a náklady: a) zvýšení pokrytí čtvrtletního vykazování z 80 % na 95 % celkového tržního podílu pojišťovacích společností v každém členském státě eurozóny; b) odděleného vykazování aktiv a pasiv poboček pojišťovacích společností v případech, kdy jsou pobočky rezidenty členských států eurozóny, a mateřské společnosti těchto poboček jsou rezidenty v EHP, a c) dalšího zkrácení lhůty pro předávání údajů zpravodajskými jednotkami na čtyři týdny po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují,

1.

„pojišťovací společností“ (S.128, ESA 2010) se rozumí finanční instituce nebo kvazikorporace, která se převážně zabývá finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik, hlavně ve formě přímého pojištění nebo ve formě zajištění.

Tato definice zahrnuje:

Tato definice nezahrnuje:

2.

„pobočkou“ se rozumí v obchodním rejstříku nezapsané zastoupení nebo pobočka (nikoli však ústředí) pojišťovací společnosti nebo zajišťovny;

3.

„dceřinou společností“ se rozumí subjekt zapsaný v obchodním rejstříku, v němž jiný subjekt drží většinový podíl nebo všechny podíly;

4.

„zpravodajská jednotka“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98;

5.

„rezident“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98. Pro účely tohoto nařízení se rezidentská příslušnost právnické osoby, která nemá fyzický rozměr, určí podle hospodářského prostoru, podle jehož práva je zapsána do obchodního rejstříku. Není-li právnická osoba zapsána do obchodního rejstříku, její rezidentská příslušnost se určí podle jejího sídla, a to země, jejímž právním řádem se řídí vznik a pokračující existence této osoby;

6.

„příslušnou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je pojišťovací společnost rezidentem;

7.

„příslušným vnitrostátním orgánem“ se rozumí příslušný vnitrostátní orgán členského státu eurozóny, v němž je pojišťovací společnost rezidentem;

8.

„údaji podle jednotlivých cenných papírů“ se rozumí údaje členěné podle jednotlivých cenných papírů;

9.

„údaji podle jednotlivých položek“ se rozumí údaje členěné podle jednotlivých aktiv nebo pasiv;

10.

„agregovanými údaji“ se rozumí údaje, které nejsou členěny podle jednotlivých aktiv nebo pasiv;

11.

„finančními transakcemi“ se rozumí transakce, které vyplývají ze vzniku, zániku nebo změny vlastnictví finančních aktiv nebo pasiv, jak je podrobně uvedeno v části 5 přílohy II;

12.

„přeceněním v důsledku změn cen a směnných kurzů“ se rozumí změny ocenění aktiv a pasiv, k nimž dochází v důsledku změn v cenách aktiv a pasiv a/nebo vlivu směnných kurzů na hodnoty aktiv a pasiv denominovaných v cizí měně, vyjádřené v eurech, jak je podrobně uvedeno v části 5 přílohy II.

a)

pojišťovacích společností, které jsou zapsány v obchodním rejstříku v příslušném členském státě eurozóny a které jsou rezidenty na tomto území, včetně dceřiných společností, jejichž mateřské společnosti se nacházejí mimo toto území;

b)

poboček pojišťovacích společností uvedených v písmenu a), které jsou rezidenty mimo území příslušného členského státu eurozóny, a

c)

poboček pojišťovacích společností, které jsou rezidenty na území příslušného členského státu eurozóny, avšak jejichž ústředí se nachází mimo EHP.

a)

čtvrtletně údaje o stavech aktiv a pasiv pojišťovacích společností ke konci čtvrtletí a v souladu s článkem 5 případně údaje o čtvrtletních úpravách z přecenění nebo finančních transakcích;

b)

čtvrtletně údaje o stavu technických rezerv neživotního pojištění ke konci čtvrtletí v členění podle druhu pojištění;

c)

ročně údaje o stavu technických rezerv neživotního pojištění ke konci roku v členění podle druhu pojištění a zeměpisné oblasti;

a)

údajů obsažených v kvantitativních výkazech pro účely dohledu, které příslušné vnitrostátní orgány předávají národním centrálním bankám (ať už jsou národní centrální banka a příslušný vnitrostátní orgán zřízeny samostatně nebo integrovány v rámci téže instituce) v souladu s podmínkami místních ujednání o spolupráci mezi oběma subjekty; nebo

b)

údajů obsažených v kvantitativních výkazech pro účely dohledu, které zpravodajské jednotky předávají přímo a současně národní centrální bance a příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

a)

zpravodajské jednotky vykazují agregované údaje o úpravách z přecenění a/nebo finančních transakcích podle pokynů příslušné národní centrální banky;

b)

Národní centrální banky buď odvozují přibližné odhady hodnoty obchodů s cennými papíry z údajů podle jednotlivých cenných papírů, nebo shromažďují údaje o těchto obchodech přímo od zpravodajských jednotek podle jednotlivých cenných papírů. Národní centrální banky mohou postupovat obdobně v případě aktiv, která nejsou cennými papíry, shromažďují-li údaje podle jednotlivých položek;

c)

přibližné odhady hodnoty finančních transakcí týkajících se pojistných technických rezerv v držení pojišťovacích společností odvozují:

a)

národní centrální banky mohou udělit výjimky nejmenším pojišťovacím společnostem z hlediska podílu na trhu ve smyslu čl. 35 odst. 6 směrnice 2009/138/ES, a to za předpokladu, že pojišťovací společnosti přispívající ke čtvrtletní agregované rozvaze představují alespoň 80 % celkového tržního podílu pojišťovacích společností v každém členském státě eurozóny;

b)

pojišťovací společnost, které byla udělena výjimka podle písmene a), plní zpravodajskou povinnost stanovenou v článku 4 na roční bázi, tak aby pojišťovací společnosti přispívající k roční agregované rozvaze představovaly alespoň 95 % celkového tržního podílu pojišťovacích společností v každém členském státě eurozóny;

c)

pojišťovací společnost, která není povinna vykazovat žádné údaje podle písmen a) a b), vykazuje omezený soubor informací, který vymezí příslušná národní centrální banka.

d)

národní centrální banky každoročně kontrolují plnění podmínek uvedených v písmenech a) a b), a to včas tak, aby mohly udělit nebo v případě nutnosti zrušit výjimku s účinností od počátku následujícího kalendářního roku.