11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/1

(1)

Jednotný výbor pro řešení krizí (dále jen „výbor“) byl zřízen v souladu s nařízením (EU) č. 806/2014 a pověřen uplatňováním jednotných ustanovení stanovených daným nařízením a správou Jednotného fondu pro řešení krizí. Článek 58 uvedeného nařízení stanoví, že výbor má samostatný rozpočet, který není součástí rozpočtu Unie.

(2)

Podle čl. 65 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014 výbor stanoví a získává příspěvky na správní výdaje výboru, které mají uhradit jednotlivé subjekty uvedené v článku 2 uvedeného nařízení. Těmito subjekty jsou úvěrové instituce usazené v zúčastněných členských státech ve smyslu článku 2 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (2) a mateřské podniky, investiční podniky a finanční instituce usazené v zúčastněných členských státech, pokud podléhají dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému Evropskou centrální bankou (dále jen „ECB“) podle čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1024/2013. Na pobočky, které jsou usazeny v zúčastněných členských státech a jež patří úvěrovým institucím usazeným v nezúčastněných členských státech, by se toto nařízení vztahovat nemělo.

(3)

V souladu s článkem 59 nařízení (EU) č. 806/2014 tvoří příspěvky na správní výdaje výboru příjmy části I rozpočtu výboru a pokrývají výdaje části I rozpočtu, které zahrnují alespoň výdaje na odměny zaměstnanců, správu, infrastrukturu, odborné vzdělávání a provoz.

(4)

V roce 2014 výbor nebude mít specifickou infrastrukturu a provozní kapacitu pro výběr příspěvků k pokrytí svých správních výdajů za období let 2014 a 2015 od všech subjektů uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 806/2014. Výbor bude nicméně muset v roce 2014 získat příjmy nezbytné k financování části I rozpočtu, aby pokryl své správní výdaje v těchto dvou letech. Správní výdaje výboru na oba dva roky 2014 a 2015 prozatímního období se odhadují na 22 milionů EUR.

(5)

Je třeba naplánovat dočasné řešení, které výboru umožní vybrat příspěvky k pokrytí jeho správních výdajů v letech 2014 a 2015 a současně zajistit, že výpočet a výběr příspěvků bude možné provést s velmi omezenými zdroji výboru a ve velmi krátkém časovém rámci. To by mělo být možné tak, že se stanoví, že výpočet a získání příspěvků k pokrytí správních výdajů výboru budou provedeny na základě přístupu sestávajícího ze dvou kroků: prozatímního systému během počátečních fází existence výboru a konečného systému.

(6)

Pouze subjekty, kterým ECB na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států oznámila své rozhodnutí považovat je za významné ve smyslu čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 1024/2013 a v souladu s čl. 147 odst. 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) (3) a které jsou uvedeny na seznamu zveřejněném na internetových stránkách ECB dne 4. září 2014, s výjimkou významných subjektů, jež jsou dceřinými podniky skupin, které již byly zohledněny (dále jen „významné subjekty“), by měly předem v plné výši poskytnout splátky k pokrytí správních výdajů výboru během prozatímního období. Na subjekty, které by byly považovány za významné a které o tom uvědomila ECB mezi dnem 5. září 2014 a koncem prozatímního období, by se povinnost platit splátky příspěvků vztahovat neměla. Za tímto účelem by měl být ustaven prozatímní systém splátek příspěvků (dále jen „splátky“), který výboru umožní vybírat během prozatímního období splátky od významných subjektů k pokrytí jeho výdajů.

(7)

Tento prozatímní systém je přiměřený, protože subjekty, které budou platit splátky, představují zhruba 85 % celkových aktiv úvěrových institucí, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 806/2014, a jsou snadno identifikovatelné. V této předběžné fázi by tato metoda výpočtu a výběru splátek měla obnášet nejnižší možnou administrativní zátěž jak pro výbor, tak pro dotčené subjekty.

(8)

Jakmile výbor bude mít nezbytnou strukturu a provozní kapacitu, přijme Komise konečný systém správních příspěvků, na jehož základě budou příspěvky vypočítávány a vybírány.

(9)

V rámci konečného systému budou příspěvky subjektů uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 806/2014 vypočítávány a vybírány podle konečných pravidel. Příspěvky významných subjektů, na něž se vztahuje prozatímní systém, by měly být znovu posouzeny za účelem zohlednění částek, které tyto subjekty v rámci prozatímního systému uhradily.

(10)

Veškeré rozdíly mezi splátkami uhrazenými na základě prozatímního systému a příspěvky vypočtenými v souladu s konečným systémem by měly být vyrovnány na základě výpočtu příspěvků na správní výdaje výboru pro rok následující po skončení prozatímního období.

(11)

Aby výbor mohl zahájit svou činnost do 1. ledna 2015, jak požaduje čl. 98 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014, a začít plnit úkoly uvedené v čl. 99 odst. 3 uvedeného nařízení, je naléhavě nutné zřídit jednoduchý a účinný mechanismus, který lze rychle a snadno provést během počáteční fáze existence výboru s cílem umožnit mu, aby získal nezbytné finanční zdroje na ustavení své organizační struktury a nábor zaměstnanců potřebných k plnění úkolů v souladu s tímto nařízením,

a)

prozatímního systému splátek příspěvků na správní výdaje výboru během prozatímního období;

b)

metodiky pro výpočet splátek, jež se mají vybrat předem od každého významného subjektu k pokrytí správních výdajů výboru během prozatímního období;

c)

postupu a způsobů, jakými výbor vybírá splátky uvedené v písmeni b);

d)

postupu pro odklad výpočtu a výběru příspěvků, které mají uhradit subjekty uvedené v článku 2 nařízení (EU) č. 806/2014, jež nejsou významnými subjekty, k pokrytí správních výdajů výboru během prozatímního období;

e)

postupu pro úpravu příspěvků, které mají uhradit významné subjekty, na správní výdaje výboru po uplynutí prozatímního období za účelem zohlednění veškerých rozdílů mezi splátkami uhrazenými předem na základě tohoto prozatímního systému a příspěvky, které mají být uhrazeny za prozatímní období na základě konečného systému.

a)

„splátkami“ nebo „splátkami příspěvků“ se rozumí splátky příspěvků, které má výbor vybrat v souladu s tímto nařízením k pokrytí svých správních výdajů během prozatímního období;

b)

„správními výdaji výboru“ se rozumí výdaje části I rozpočtu výboru během prozatímního období;

c)

„celkovými aktivy“ se rozumí celková hodnota aktiv odvozená od položky „celková aktiva“ rozvahy, v případě potřeby konsolidované, významného subjektu, jak byla vykázána v souladu s příslušným právem Unie za účelem obezřetnosti k 31. prosinci 2013 nebo k použitelnému dni vykázání za rozpočtový rok 2013, pokud rozpočtový rok končí po 31. prosinci;

d)

„významnými subjekty“ se rozumí subjekty, kterým ECB na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států oznámila své rozhodnutí považovat je za významné ve smyslu čl. 6 odst. 4 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 a v souladu s čl. 147 odst. 1 nařízení (EU) č. 468/2014 a které jsou uvedeny na seznamu zveřejněném na internetových stránkách ECB dne 4. září 2014, s výjimkou významných subjektů, jež jsou dceřinými podniky skupin, které již byly v této definici zohledněny, a poboček, které jsou usazeny v zúčastněných členských státech a jež patří úvěrovým institucím usazeným v nezúčastněných členských státech;

e)

„oznámením o splátce“ se rozumí oznámení upřesňující výši splátky příspěvku, který má být vybrán předem, jež bylo vydáno pro každý příslušný významný subjekt v souladu s tímto nařízením;

f)

„prozatímním obdobím“ se rozumí období začínající dne 19. srpna 2014 a končící dne 31. prosince 2015, nebo končící v den uplatnění konečného systému správních příspěvků přijatého Komisí v souladu s čl. 65 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 806/2014, podle toho, který den nastane později;

g)

„příslušným orgánem“ se rozumí příslušný orgán podle čl. 4 odst. 2 písm. i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (4).

11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/6

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 976/2009 (2) stanoví pravidla pro provádění veškerých síťových služeb s výjimkou služeb umožňujících vyvolání služeb prostorových dat.

(2)

Interoperabilita služeb prostorových dat je charakterizována schopností vzájemné komunikace, provádění nebo přenosu dat. Předpokladem pro vyvolání služeb prostorových dat je schopnost přistupovat k příslušným informacím. Členské státy prostřednictvím vyhledávacích služeb, které vyžaduje směrnice 2007/2/ES, přičemž prováděcí pravidla stanoví nařízení Komise (ES) č. 976/2009, zpřístupňují prvky metadat vyžadované nařízením Komise (ES) č. 1205/2008 (3). Prováděcí pravidla pro služby prostorových dat v nařízení Komise (EU) č. 1089/2010 (4) zavádí nové prvky metadat pro služby prostorových dat, a je tedy třeba aktualizovat definici prvku metadat v nařízení Komise (ES) č. 976/2009, aby bylo možné zajistit vyhledatelnost a dostupnost nových prvků metadat v rámci vyhledávacích služeb členských států.

(3)

Nařízení (ES) č. 976/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 22 směrnice 2007/2/ES,

11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/8

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 1089/2010 (2) stanoví technické podmínky pouze pro interoperabilitu sad prostorových dat.

(2)

Interoperabilita služeb prostorových dat je charakterizována schopností vzájemné komunikace, provádění nebo přenosu dat. Je proto třeba podrobněji dokumentovat tyto služby prostorových dat s použitím dalších metadat. V menší míře se rovněž týká harmonizace obsahu služeb, oproti prováděcím pravidlům pro sady prostorových dat.

(3)

Při vypracování prováděcích pravidel vyžadovaných směrnicí 2007/2/ES byl důraz nejprve kladen na základní služby, tj. na síťové služby v nařízení Komise (ES) č. 976/2009 (3) a na interoperabilitu sad prostorových dat v nařízení (EU) č. 1089/2010. Nařízení (EU) č. 1089/2010 by proto nyní mělo být změněno, aby obsahovalo prováděcí pravidla pro služby prostorových dat.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 22 směrnice 2007/2/ES,

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví požadavky na technické podmínky pro interoperabilitu a případně pro harmonizaci sad prostorových dat a služeb prostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v příloze I, II a III směrnice 2007/2/ES.

2.   Toto nařízení se nepoužije na síťové služby spadající do oblasti působnosti nařízení Komise (ES) č. 976/2009 (4).

2)

V článku 2 se vkládají nové body 31 až 38, které znějí:

3)

Článek 6 se mění takto:

4)

V článku 8 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.   Aktualizace dat se zpřístupní všem souvisejícím službám prostorových dat ve lhůtě uvedené v odstavci 2.“

5)

Za článek 14 se vkládají nové články, které znějí:

„Článek 14a

Požadavky na vyvolatelné služby prostorových dat

Nejpozději do 10. prosince 2015 členské státy poskytnou metadata vyvolatelných služeb prostorových dat v souladu s požadavky stanovenými v příloze V.

Článek 14b

Podmínky interoperability a požadavky na harmonizaci, pokud jde o vyvolatelné služby prostorových dat

Vyvolatelné služby prostorových dat, které se vztahují k datům obsaženým v alespoň jedné konformní sadě prostorových dat, musí splňovat požadavky na interoperabilitu stanovené v přílohách V a VII a případně požadavky na harmonizaci stanovené v příloze VII.“

6)

Doplňuje se příloha V uvedená v příloze I tohoto nařízení.

7)

Doplňuje se příloha VI uvedená v příloze II tohoto nařízení.

8)

Doplňuje se příloha VII uvedená v příloze III tohoto nařízení.

11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/17

(1)

Nařízením (ES) č. 1355/2008 (2) Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“). Opatření měla podobu zvláštního cla pro jednotlivé společnosti v rozmezí od 361,4 EUR/t do 531,2 EUR/t čisté hmotnosti výrobku.

(2)

Tato opatření byla Soudním dvorem EU dne 22. března 2012 (3) zrušena, avšak dne 18. února 2013 byla znovu uložena prováděcím nařízením Rady (EU) č. 158/2013 (4).

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných konečných antidumpingových opatření (5) obdržela Komise dne 12. srpna 2013 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podal subjekt Federación Nacional de Asociaciones de Transformados Vegetales y Alimentos Procesados (dále jen „FENAVAL“) jménem výrobců představujících více než 75 % celkové produkce některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů v Unii.

(4)

Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti konečných antidumpingových opatření pravděpodobně vedlo k pokračování dumpingu a obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(5)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 25. října 2013 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (6) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(6)

Šetření týkající se pokračování dumpingu se vztahovalo na období od 1. října 2012 do 30. září 2013 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy, se týkalo období od 1. října 2009 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla tyto strany: žadatele, výrobce v Unii a jejich příslušná sdružení, známé vyvážející výrobce v Číně a potenciálních srovnatelných zemích, dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jejich příslušná sdružení, dodavatele výrobcům v Unii a jejich příslušná sdružení, sdružení spotřebitelů v Unii, o nichž je známo, že se jich přezkum týká, a zástupce vyvážející země. Těmto stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(8)

Vzhledem k zjevně velkému počtu čínských vyvážejících výrobců a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, se považovalo za vhodné prověřit, zda by měl být proveden výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany požádány, aby se přihlásily do 15 dnů ode dne zahájení přezkumu a aby Komisi poskytly informace požadované v oznámení o zahájení.

(9)

Jelikož požadované informace předložila pouze jedna skupina vyvážejících výrobců z Číny, nebylo nutné vybírat vzorek vyvážejících výrobců.

(10)

Pokud jde o dovozce, kteří nejsou ve spojení, bylo identifikováno 32 dovozců a tito dovozci byli vyzváni, aby poskytli informace pro výběr vzorku. Sedm z nich se přihlásilo a poskytlo informace požadované pro výběr vzorku. Jako součást vzorku byli vybráni tři z nich, avšak pouze dva ve stanovené lhůtě potvrdili, že chtějí být do vzorku zahrnuti.

(11)

Na základě výše uvedených informací Komise všem zúčastněným stranám a těm, které se ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení přihlásily, zaslala dotazníky. Odpovědi obdržela od pěti výrobců v Unii, spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Číně, dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, osmi dodavatelů výrobcům v Unii, jednoho sdružení dodavatelů výrobcům v Unii a jednoho výrobce ve srovnatelné zemi.

(12)

Dvě sdružení dovozců se přihlásila jako zúčastněné strany. Své připomínky rovněž předložilo pět dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(13)

Pokud jde o výrobce ve srovnatelné zemi, byly identifikovány čtyři společnosti a vyzvány, aby poskytly potřebné informace. Pouze jedna z těchto společností poskytla požadované informace a souhlasila s inspekcí na místě.

(14)

Komise ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti pokračování dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(15)

Komise dne 13. října 2014 zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá uložit antidumpingová cla („poskytnutí konečných informací“). Po poskytnutí konečných informací předložilo několik zúčastněných stran písemné připomínky, včetně svých stanovisek ke konečným zjištěním. Účastníkům řízení, kteří o to požádali, byla poskytnuta možnost slyšení. Tři dovozci požádali o společné slyšení za přítomnosti úředníka pro slyšení v obchodních řízeních a bylo jim vyhověno. Jedno evropské sdružení obchodníků požádalo o konzultaci s útvary Komise a bylo mu vyhověno.

(16)

Výrobek, jehož se týká tento přezkum, je tentýž jako při původním šetření, tj. upravené nebo konzervované mandarinky (včetně tangerine a satsuma), klementinky, wilkingy a jiné podobné hybridy citrusů, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, vymezených pod číslem KN 2008, pocházející z Číny (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN 2008 30 55 a 2008 30 75 a ex 2008 30 90.

(17)

Dotčený výrobek se získává oloupáním a rozdělením plodů některých odrůd malých citrusových plodů (zejména druhu satsuma), které jsou poté baleny ponořené v cukrovém sirupu, šťávě nebo vodě v různých velikostech podle konkrétní poptávky na různých trzích.

(18)

Satsumy, klementinky a jiné malé citrusové plody jsou všeobecně známy pod souhrnným názvem „mandarinky“. Plody většiny z těchto různých odrůd ovoce jsou vhodné ke konzumaci v čerstvém stavu nebo ke zpracování. Jsou podobné a výrobky nebo konzervy z nich jsou proto považovány za jediný výrobek.

(19)

Výrobci z Unie tvrdili, že dovážený výrobek a výrobek z Unie jsou obdobnými výrobky z těchto důvodů:

(20)

Někteří dovozci na druhou stranu tvrdili, že dovážený výrobek má vyšší jakost, neboť obsahuje méně rozlámaných dílků (nejvýše 5 %), lepší chuť, vzhled a strukturu než výrobek z Unie. Tvrdili rovněž, že dovážený výrobek se od výrobku z Unie odlišuje i vůní.

(21)

Komise tato tvrzení prošetřila a na základě dostupných údaje dospěla k závěru, že tvrzení výrobního odvětví Unie uvedená v 19. bodě odůvodnění jsou správná.

(22)

Naopak tvrzení dovozců musela být zamítnuta z těchto důvodů:

(23)

Proto jsou podobně jako v původním šetření dovážené výrobky a výrobky vyrobené výrobním odvětvím Unie považovány za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(24)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k pokračování dumpingu.

(25)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že spolupracovala pouze jedna skupina společností, nebylo nutné vybírat vzorek vyvážejících výrobců v Číně. Na tuto společnost připadalo v období přezkumného šetření asi 12–20 % (z důvodu ochrany důvěrných informací je uvedeno rozpětí) dovozu dotčeného výrobku z Číny do Unie.

(26)

V souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo nutné určit běžnou hodnotu na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí.

(27)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že má v úmyslu použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely určení běžné hodnoty pro Čínu Turecko, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(28)

Ohledně Turecka jako navrhované srovnatelné země nebyly vzneseny žádné připomínky. Žádná ze zúčastněných stran nenavrhla jiné výrobce obdobného výrobku ve srovnatelné zemi.

(29)

Jeden z kontaktovaných tureckých vyvážejících výrobců, Frigo-Pak, odpověděl včas na všechny otázky v dotazníku a souhlasil s inspekcí na místě ve svých prostorách.

(30)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ověřených informací obdržených od výrobce v Turecku. Tato společnost neprodávala obdobný výrobek na domácím trhu, a proto byla běžná hodnota vypočítána v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě výrobních nákladů, přičemž v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. b) byla připočtena přiměřená částka pro prodejní, správní a režijní náklady a v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) přiměřený zisk. Pro prodejní, správní a režijní náklady byla použita sazba, kterou tento výrobce používá na svůj domácí prodej dalších konzervovaných produktů, a to 10–20 % (z důvodu ochrany důvěrných informací je uvedeno rozpětí). Použitá míra zisku je stejná jako míra použitá v původním šetření, tj. 6,8 %, což odpovídá zisku, kterého dosahovalo výrobní odvětví EU před tím, než mu byla způsobena újma dumpingovým dovozem z Číny.

(31)

Prodej na vývoz do Unie ze strany spolupracujícího vyvážejícího výrobce proběhl přímo nezávislým zákazníkům usazeným v Unii. V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byla vývozní cena stanovena na základě ceny skutečně zaplacené či ceny, kterou je třeba zaplatit, za výrobek prodaný za účelem vývozu z Číny do Unie.

(32)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(33)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny spolupracujícího vyvážejícího výrobce a v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení se formou úprav přihlédlo k některým rozdílům v dopravném, pojistném, provizích a bankovních poplatcích, které se promítly do cen a jejich srovnatelnosti.

(34)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(35)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce toto srovnání prokázalo existenci dumpingu. Dumpingové rozpětí dosahovalo více než 60 %.

(36)

Pokud jde o Čínu jako celek, ze srovnání váženého průměru vývozní ceny čínského dovozu dotčeného výrobku podle údajů Eurostatu s váženým průměrem běžné hodnoty stanovené pro srovnatelnou zemi (řádně upravené, aby s ohledem na sortiment prodeje spolupracujících vyvážejících výrobců srovnatelných druhů výrobků v EU odrážela pravděpodobný sortiment čínského dovozu) vyplynul rovněž značný, ještě vyšší dumping.

(37)

Po poskytnutí konečných informací tvrdilo evropské obchodní sdružení, že na rozdíl od čínských vyvážejících výrobců a španělských výrobců nemělo žádnou možnost ověřit přesné výpočty (dumpingu a újmy), a proto požádalo Komisi, aby poskytla podrobný výpočet výše dumpingu. Během slyšení za přítomnosti úředníka pro slyšení dali rovněž tři dovozci najevo, že by byli uvítali, kdyby obdrželi podrobnosti k výpočtu výše dumpingu.

(38)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že údaje, na jejichž základě Komise provedla své výpočty, obsahují obchodní tajemství a důvěrné informace. Spolupracující vyvážející výrobce, který poskytl tyto údaje, řádně obdržel konkrétní informace o podrobném výpočtu výše dumpingu a újmy a nevyslovil k nim žádné připomínky ani nepožádal o objasnění. Komise nemůže tyto údaje z důvodu jejich důvěrného charakteru zpřístupnit jiným zúčastněným stranám k nahlédnutí. Avšak metodika, kterou použila Komise, jak je uvedeno ve 30. až 36. bodě odůvodnění výše, byla poskytnuta všem zúčastněným stranám. Úředník pro slyšení během uvedeného slyšení informoval dovozce, že ho mohou požádat o ověření výpočtu Komise, pokud mají pochybnosti ohledně jeho přesnosti. Tři dovozci však v tomto ohledu o intervenci úředníka pro slyšení nepožádali.

(39)

V každém případě evropské obchodní sdružení vypočítalo samo dumpingové rozpětí porovnáním průměrných dovozních cen z Číny podle Eurostatu s průměrnými dovozními cenami z Turecka podle Eurostatu. Podle tohoto obchodního sdružení toto srovnání naznačuje nižší úroveň dumpingu, a to cca 30 %. V tomto ohledu je třeba nejprve poznamenat, že v přezkumu před pozbytím platnosti je přesná úroveň dumpingu méně důležitá než při šetření, v němž se určuje výše cla. Za druhé, jak je vysvětleno v 30. až 33. bodě odůvodnění, vycházel výpočet Komise ze „skutečných“ údajů o běžné hodnotě od spolupracujícího a prověřeného tureckého výrobce a porovnání s čínskými vývozními cenami bylo provedeno velmi podrobně. Údaje, na jejichž základě Komise provedla svůj výpočet, jsou proto považovány za mnohem spolehlivější a přesnější než odhad navrhovaný uvedeným sdružením v jeho připomínkách ke zveřejnění.

(40)

Během slyšení u úředníka pro slyšení tři dovozci dále tvrdili, že k dumpingu nedošlo. Své tvrzení podložili skutečností, že Komise zjistila, že průměrné prodejní ceny spolupracujícího čínského výrobce vyvážejícího na několik důležitých trhů mimo EU byly nižší než průměrné prodejní ceny na trh Unie. Toto tvrzení musí být zamítnuto, neboť dumping znamená prodej na daném trhu za ceny nižší, než je běžná hodnota, a nikoli za ceny nižší, než jakých se dosáhne na trzích v jiných třetích zemích.

(41)

V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření byla šetřena pravděpodobnost pokračování dumpingu, pokud by opatření byla zrušena, přičemž byla analyzována následující hlediska: výrobní kapacita a volná kapacita v Číně; objem a ceny dumpingového dovozu z Číny; atraktivita trhu Unie ve vztahu k dovozu z Číny.

(42)

Během velké části období přezkumného šetření nebyla v EU v platnosti žádná opatření, neboť byla zrušena (viz 2. bod odůvodnění výše). Během uvedeného období bylo dosaženo kulminace dovozu v letech 2011/12; ve zbývajícím období přezkumného šetření pak následoval pokles. Ve skutečnosti se zde jedná spíše o nahromadění zásob než o skutečné zvýšení nebo snížení spotřeby, přičemž lze tento vývoj přičítat vysokému dovozu z Číny v období od března do července 2012, kdy opatření nebyla v platnosti.

(43)

Pokud jde o celkovou čínskou výrobní kapacitu a volnou kapacitu, Komise od žádného čínského výrobce nebo jiné zúčastněné strany neobdržela žádné informace. V souladu s článkem 18 základního nařízení Komise vyvodila své závěry z dostupných údajů.

(44)

Podle zprávy zveřejněné Zahraničním zemědělským úřadem při Ministerstvu zemědělství USA (FAS/USDA), která byla přiložena k žádosti o přezkum a která je rovněž veřejně dostupná (7), se množství čerstvých mandarinek určených ke zpracování (tj. k výrobě konzervovaných mandarinek) v Číně mezi lety 2009/2010 (520 000 tun) a obdobím přezkumného šetření (660 000 tun) zvýšilo o 27 %. Výroba čínských konzervovaných mandarinek zaznamenala obdobný vývoj. Podle této zprávy Čína zvýšila výrobu konzervovaných mandarinek z 347 000 tun v období 2009/2010 na 440 000 tun v období přezkumného šetření. Kromě toho podle odhadů uvedených ve zprávě činila čínská domácí spotřeba konzervovaných mandarinek v období 2013/2014 asi 100 000–150 000 tun. Jelikož se v jiném veřejně přístupném zdroji odhaduje domácí spotřeba na 50 000–100 000 tun (8), jeví se odhadovaná domácí spotřeba ve výši 100 000 tun jako přiměřená. S ohledem na výše uvedené informace lze množství čínských konzervovaných mandarinek, které je k dispozici pro vývoz v období přezkumného šetření, odhadovat na 340 000 tun.

(45)

Odhady množství čínských konzervovaných mandarinek, které byly k dispozici pro vývoz od roku 2009 do roku 2014 (9), se podle dalších dostupných zdrojů mírně liší. Navzdory těmto rozdílům však všechny naznačují, že množství čínských konzervovaných mandarinek, které bylo od roku 2009 do roku 2013 k dispozici pro vývoz, činilo nejméně 300 000 tun na vykazovanou sezónu. Žádný z těchto zdrojů neobsahuje náznaky, že by se množství čínských konzervovaných mandarinek, které jsou k dispozici pro vývoz, mohlo v budoucnosti výrazně snížit.

(46)

I když dovoz z Číny činil během období přezkumného šetření 19 253 tun, ukazují údaje o dovozu z původního šetření, které se vztahují na období 2002 až 2007, že čínští výrobci mohou každou sezónu na trh Unie nasměrovat více než 60 000 tun, jak potvrzují údaje Eurostatu o dovozu za sezónu 2011/2012. Kromě toho vysoká úroveň dovozu v období 2011/2012, kdy opatření po většinu doby neplatila (tedy od 22. března 2012), ukazuje, že Unie je z hlediska cen pro čínské výrobce atraktivním trhem a že při zrušení stávajících antidumpingových opatření by se na trh Unie dostal značný objem dumpingového dovozu z Číny.

(47)

Skutečnost, že Čína v období 2002–2007 (kdy nebyla uložena žádná antidumpingová opatření) vyvezla v průměru za sezónu do Unie podstatně více (o 36 %) konzervovaných mandarinek než v období 2009–2013 (kdy byla kromě období od 22. března 2012 do 23. února 2013 uložena cla), přestože byl celkový objem, který měla Čína k dispozici na vývoz do celého světa, v prvním období nižší než ve druhém, potvrzuje pravděpodobnost, že by čínští výrobci při zrušení opatření objem svého dovozu do Unie zvýšili na úroveň, která byla zjištěna během původního šetření.

(48)

Pokud jde o vývoz do třetích zemí, šetření ukázalo, že průměrné prodejní ceny vývozu spolupracující společnosti na několik důležitých trhů (např. do Japonska, Malajsie, Filipín, Thajska) byly v období přezkumného šetření nižší, než průměrné prodejní ceny vývozu do Unie. Lze tedy očekávat, že by spolupracující vyvážející výrobce v případě nezavedení opatření přesunul přinejmenším část tohoto vývozu do Unie.

(49)

Také z čínských vývozních statistik týkajících se upravených a/nebo konzervovaných citrusových plodů ve vzduchotěsných nádobách vyplývá, že je pravděpodobné, že dojde k přesunu čínského vývozu do Unie. Na základě těchto statistik se tedy odhaduje, že během období přezkumného šetření bylo prodáno asi 20 000 tun dotčeného výrobku na vývozní trhy, na nichž jsou průměrné ceny nižší než ceny v EU, ačkoli se na dovoz z Číny na těchto trzích nevztahovala žádná antidumpingová cla. Během období přezkumného šetření by tento objem odpovídal domácímu prodeji výrobního odvětví Unie a 71 % celkové výroby výrobního odvětví Unie. Jinými slovy, na základě stávající velikosti evropského trhu s konzervovanými mandarinkami (celková spotřeba EU: 44 523 tun) a podle údajů z čínských vývozních statistik by objem stávajícího čínského vývozu do EU a potenciální objem vývozu, který se vyplatí přesměrovat do Unie, pokryl téměř celou poptávku EU po konzervovaných mandarinkách.

(50)

Šetřením bylo prokázáno, že čínský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. S ohledem na pokračující dumping, na skutečnost, že trh Unie je velký a byl v minulosti pro čínské vývozce zajímavý, a na volné výrobní kapacity v Číně, jež jsou vyšší než celková spotřeba Unie, jakož i na prokázanou připravenost a schopnost čínských výrobců v případě pobídky urychleně zvýšit vývoz do Unie, se vyvozuje závěr, že pokud by byla opatření zrušena, dumping by pravděpodobně pokračoval.

(51)

Mandarinky se sklízejí na podzim a v zimě, takže období sklizně a zpracování trvá od počátku října přibližně do konce ledna (u některých odrůd do února nebo března) následujícího roku. Většina smluv o koupi (např. nezávislými dovozci) a prodeji se vyjednává v prvních měsících každé sezóny. V odvětví konzervace mandarinek se obvykle jako základ pro srovnání používá sezóna (od 1. října jednoho roku do 30. září následujícího roku). Komise ve své analýze stejně jako v původním šetření tento postup převzala.

(52)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii pět výrobců. Celková výroba obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření byla zjištěna na základě odpovědí čtyř jednotlivých výrobců na dotazník, které byly ověřeny během inspekce na místě. Výroba zbývajícího výrobce, který přiměřeným způsobem nespolupracoval a u něhož nebyla provedena inspekce na místě, byla zjištěna na základě odpovědí na dotazník, které byly porovnány s údaji uvedenými v žádosti. Na tomto základě byla celková produkce Unie během období přezkumného šetření odhadnuta na přibližně 28 500 tun.

(53)

Má se proto za to, že výše uvedení výrobci Unie, na které připadá veškerá výroba Unie, představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(54)

Spotřeba v Unii byla zjištěna na základě údajů o dovozu předložených Eurostatem na úrovni TARIC (informační systém o integrovaném sazebníku Společenství), které se tak přesně kryjí s definicí dotčeného produktu, a na základě objemů prodeje výrobního odvětví Unie v EU.

(55)

Je třeba poznamenat, že ačkoli je analýza založena spíše na sezónách než na kalendářních letech, výše uvedena metodika nemusí nutně odrážet spotřebu na úrovni průmyslového uživatele/spotřebitele. Jelikož je hlavní surovina (čerstvé ovoce) k dispozici pouze sezónně, je v daném odvětví jak pro dovozce, tak pro výrobce v Unii běžnou praxí vytvářet zásoby, když je čerstvé ovoce konzervováno, a pak během roku prodávat zpracované produkty distributorům nebo průmyslovým uživatelům. Spotřeba tak může být někdy ovlivněna hromaděním zásob.

(56)

Na tomto základě se spotřeba Unie během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 1

(57)

Během posuzovaného období zůstala spotřeba citrusových plodů v Unii v průměru mírně pod 70 000 tunami. V období 2011/2012 však bylo dosaženo kulminace dovozu, po které pak během období přezkumného šetření následoval pokles. Tento vývoj je ve skutečnosti spíše odrazem nahromadění zásob než skutečného zvýšení nebo snížení spotřeby, přičemž jej lze přičítat vysokému dovozu z Číny v období od března do července 2012, kdy opatření dočasně nebyla v platnosti (viz 2. bod odůvodnění). Kulminace dovozu v období 2011/2012 byla vyrovnána nižší mírou dovozu během období přezkumného šetření a s tím související nižší spotřebou v Unii

(58)

Někteří dovozci tvrdili, že zásoby nehromadili. Uvedli také, že od 6. října 2011, kdy generální advokát přednesl své stanovisko ve věci C-338/10, již byli přesvědčeni, že Soudní dvůr opatření zruší. Proto odložili celní odbavení dotčeného výrobku do doby, kdy byl vynesen konečný rozsudek Soudního dvora.

(59)

V této souvislosti je třeba připomenout, že hromadění zásob lze definovat jako navyšování a skladování rezerv. Údaje, které měla Komise k dispozici, ukazují, že od zrušení opatření dne 22. března 2012 do července 2012 byl dovezen obrovský objem dotčeného výrobku: v průměru téměř 9 000 tun měsíčně. Poté se do konce období přezkumného šetření průměrná úroveň dovozu snížila na přibližně 1 650 tun měsíčně, což bylo asi o 2 000 tun měsíčně méně než v porovnání s průměrnou úrovní dovozu v období před zrušením opatření. Komise dospěla k závěru, že aby dovozci dosáhli tak výrazné úrovně měsíčního dovozu během poměrně krátké doby, museli nahromadit velký objem dotčeného výrobku. To ostatně potvrdili rovněž někteří dovozci, kteří přiznali, že odkládali celní odbavení, jakmile už byli přesvědčeni, že budou antidumpingová cla zrušena. Proto muselo být tvrzení, že dovozci nehromadili zásoby, zamítnuto.

(60)

Vzhledem k tomu, že při šetření spolupracovala pouze jedna skupina čínských vývozců a že tato skupina představovala během období přezkumného šetření zhruba 12–20 % (z důvodu ochrany důvěrných informací je uvedeno rozpětí) celkového dovozu z Číny, dospělo se k závěru, že údaje Eurostatu na úrovni TARIC (informační systém o integrovaném sazebníku Společenství) byly nejpřesnějším a nejlepším zdrojem informací ohledně objemů dovozu a cen. Individuální ceny spolupracujícího čínského vývozce byly nicméně rovněž prověřeny.

(61)

Objem čínského dovozu a odpovídající podíly na trhu se během posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 2

(62)

Po uložení antidumpingových opatření v roce 2008 objem čínského dovozu obecně vykazoval klesající tendenci. Je třeba připomenout, že dovoz dosáhl v období původního šetření (2006/2007) 56 108 tun.

(63)

Jak bylo již řečeno, dovoz kulminoval v období 2011/2012. Tato kulminace byla jasným výsledkem zrušení antidumpingových opatření v březnu 2012. Při pohledu na měsíční vývoj čínského dovozu na základě údajů Eurostatu je patrné, že zatímco měsíční čínský dovoz obecně kolísal mezi 2 000 a 6 000 tunami, v období od března do července 2012 však dosáhl úrovně 6 000 až 12 000 tun (v průměru téměř 9 000 tun měsíčně). V této souvislosti je třeba poznamenat, že opatření byla zrušena v březnu 2012 a obnovena opět v únoru 2013 avšak 29. června 2012 (10) byla zavedena celní evidence, což dovoz silně utlumilo.

(64)

Podobně jako objem dovozu se během posuzovaného období vyvíjel také čínský podíl na trhu, který se z 71 % snížil na 43 %. I při zohlednění dopadu neobvyklé úrovně čínského dovozu v období 2011/2012 a v období přezkumného šetření se podíl na trhu snížil ze zhruba 70 % v období 2009/2010 na průměrných 55 % v následujících letech.

(65)

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, ceny čínského dovozu se během posuzovaného období zvýšily o 37 %. Je však třeba poukázat na to, že se ceny v období 2011/2012 značně zvýšily a následně během období přezkumného šetření snížily.

(66)

Jelikož objem dovozu jediného spolupracujícího vývozce představoval pouze asi 12–20 % (z důvodu ochrany důvěrných informací je uvedeno rozpětí) dovozu z Číny během období přezkumného šetření, byla otázka, zda došlo k cenovému podbízení, prošetřena také na základě dovozní statistiky pro veškerý čínský vývoz.

(67)

Za tímto účelem byly porovnány vážené průměry prodejních cen spolupracujících výrobců v Unii, které byly účtovány odběratelům na trhu v Unii, kteří nejsou ve spojení, s odpovídacími váženými průměry cen CIF (náklady, pojištění a přepravné) dovozu z Číny, které předložil Eurostat. Tyto ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) byly upraveny tak, aby pokrývaly náklady související s celním odbavením, totiž clo a náklady po dovozu.

(68)

Srovnání provedené na tomto základě ukázalo, že u dovozu dotčeného výrobku v období přezkumného šetření došlo k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 4,8 %, pokud se při výpočtu zohledňuje dopad platných antidumpingových opatření. Pokud se však do dovozní ceny antidumpingové clo nezapočítá, dosahuje rozpětí cenového podbízení 28 %.

(69)

Na základě řádně upravených dovozních cen nahlášených čínským spolupracujícím vývozcem bylo v období přezkumného šetření zjištěno rozpětí cenového podbízení ve výši 14 %, přičemž byla zohledněna platná antidumpingová cla. Bez účinku antidumpingových cel dosáhlo rozpětí cenového podbízení 20 %. Je třeba poznamenat, že většina tohoto vývozu se uskutečnila během období přezkumného šetření, kdy byla opatření zrušena.

(70)

Objem dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období nikdy nepřekročil 11,2 % podílu na trhu. Většina tohoto dovozu (v posuzovaném období nejméně 89 %) byla z Turecka.

Tabulka 4

(71)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských faktorů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(72)

I když všech pět výrobců z Unie vyplnilo dotazník, bylo rozhodnuto, že odpovědi jednoho výrobce nelze využít úplně, neboť nebyly ověřeny inspekcí na místě. Analýza se proto opírala o následující metodiku.

(73)

Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, růst, velikost dumpingového rozpětí a zotavení z dřívějšího dumpingu) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Hodnocení vycházelo z informací poskytnutých čtyřmi plně spolupracujícími výrobci z Unie. U výrobce, jehož odpovědi na dotazník nebyly ověřeny, bylo hodnocení provedeno na základě údajů, které tento výrobce poskytl a které byly pokud možno porovnány s údaji uvedenými v žádosti a v auditované účetní závěrce tohoto výrobce.

(74)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získat kapitál, mzdy) byla provedena na úrovni čtyř plně spolupracujících výrobců v Unii. Hodnocení vycházelo z informací, které byly řádně ověřeny během inspekce na místě.

(75)

Výroba se během posuzovaného období výrazně zvýšila ze zhruba 12 000 tun na téměř 29 000 tun během období přezkumného šetření. V sezóně 2009/2010 se vyrábělo málo, neboť výrobní odvětví Unie bylo ještě ovlivňováno dumpingovým dovozem čínských konzervovaných mandarinek z předchozí sezóny a skutečností, že má ještě zásoby z předchozí sezóny, kdy neplatila antidumpingová opatření. Výroba se v sezóně 2010/2011 zvýšila, neboť na nový čínský dovoz se vztahovala platná antidumpingová opatření.

(76)

Jelikož se výrobní kapacita Unie během celého období nezměnila, vzrostlo odpovídajícím způsobem využití kapacity. Stále však zůstávalo pod 50 %.

(77)

Jedno evropské sdružení obchodníků tvrdilo, že jeden výrobce v Unii ukončil od období 2012/2013 výrobu a že tento výrobce a dva další byli v obtížné finanční situaci. Z těchto důvodů se tvrdilo, že údaje o výrobě a výrobní kapacitě/využití kapacit byly uměle nafouknuty.

(78)

V tomto ohledu je třeba nejprve připomenout, že informace shromážděné během šetření naznačují, že všichni výrobci v Unii, kteří jsou součástí výrobního odvětví Unie, ve všech sezónách během posuzovaného období vyráběli. První tvrzení, že jeden výrobce ukončil během období přezkumného šetření výrobu, by proto mělo být zamítnuto.

(79)

Pokud jde o údajnou obtížnou finanční situaci výrobců v Unii, jeden z těchto výrobců byl během posuzovaného období skutečně v insolvenčním řízení. Šetření však ukázalo, že úroveň výroby uvedeného výrobce se během posuzovaného období výrazně zvýšila, zatímco jeho kapacita se nezměnila. Proto se dospělo k závěru, že insolvenční řízení nemělo negativní dopad na produkci tohoto výrobce. U dalších dvou výrobců v Unii sice bylo zahájeno insolvenční řízení, avšak až po posuzovaném období. Tato skutečnost potvrzuje závěr (viz 96. až 98. bod odůvodnění), že újma byla skutečně obnovena a že výrobní odvětví Unie bylo stále v nestabilní finanční situaci.

(80)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období zvýšil o 35 %.

(81)

Také podíl výrobního odvětví Unie na trhu vykazoval během posuzovaného odvětví rostoucí trend. I při zohlednění nahromadění zásob na úroveň spotřeby Unie v období 2011/2012 a během období přezkumného šetření se podíl na trhu zvýšil ze zhruba 23 % na počátku období na průměrně 35 % v posledních dvou letech šetření.

(82)

Jak zaměstnanost, tak produktivita se během posuzovaného období zlepšily a odrážely celkové zvýšení výroby a objemu prodeje. Zvýšení produktivity v sezóně 2010/2011 bylo spojené s vyšším objemem výroby, který byl důsledkem toho, že v tomto období v plném rozsahu platila antidumpingová opatření.

(83)

Výše uvedené údaje o zaměstnanosti jsou ekvivalentem plného pracovního úvazku, a proto z nich nevyplývá absolutní počet sezónních pracovních míst. Aby bylo možné si lépe představit množství dotčených pracovních míst, je třeba podotknout, že údaj pro období přezkumného šetření představuje 2 400 sezónních pracovních míst přepočtených na ekvivalent plného pracovního úvazku.

(84)

Výrobnímu odvětví Unie se podařilo využít růstu na trhu Unie do roku 2011. Jakmile však byla zrušena opatření vůči Číně (viz 2. bod odůvodnění) a trh Unie zaplavil dovoz z Číny, ztratilo výrobní odvětví Unie značnou část svého podílu na trhu. Poté, co byla cla opět zavedena, bylo výrobní odvětví Unie schopné získat svůj ztracený podíl na trhu zpět, byť za cenu zhoršující se finanční situace.

(85)

Dumping během období přezkumného šetření pokračoval ve značném rozsahu, jak je vysvětleno v bodě 3.2.5 (viz 34. a 35. bod odůvodnění) výše.

(86)

Dopad velikosti skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie nelze vzhledem k objemu dumpingového dovozu z Číny považovat za zanedbatelný. Je třeba poznamenat, že se výrobní odvětví Unie stále ještě zotavuje z dřívějšího dumpingu, zejména pokud jde o využití kapacit a ziskovost (v porovnání s původním šetřením).

(87)

Výrobci Unie v posledních dvou sezónách značně navýšili své zásoby. Promítá se v tom skutečnost, že se výroba v posuzovaném období zvýšila více než prodej.

(88)

V období přezkumného šetření se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit své prodejní ceny v EU o 11 %. Tento nárůst byl zvlášť výrazný v období 2011/2012, avšak ceny se následně v období přezkumného šetření snížily. To lze přičítat vysoké úrovni čínského dovozu v období od března do července 2012, kdy opatření nebyla v platnosti, a cenovému podbízení u dotčeného výrobku z Číny v porovnání s cenami výrobního odvětví Unie.

(89)

Během posuzovaného období se ziskovost výrobního odvětví Unie nejprve (tj. v období 2010/2011–2011/2012) výrazně zlepšila. V období přezkumného šetření však výrobní odvětví Unie bylo opět ztrátové.

(90)

Zlepšení ziskovosti jednoznačně souviselo s tím, že výrobní odvětví Unie dokázalo v letech po zavedení antidumpingových opatření zvýšit svůj prodej a objem výroby, jakož i prodejní ceny. Skutečnost, že se v období přezkumného šetření obnovila ztrátovost, je důsledkem nízkých prodejních cen kvůli náhlému přílivu čínského dovozu poté, co Soudní dvůr EU zrušil cla.

(91)

V této souvislosti je třeba připomenout, že v období od března do července 2012 bylo dovezeno značné množství čínských výrobků osvobozených od antidumpingového cla. Kromě toho bylo zjištěno, že ceny čínského dovozu jsou podbízivé ve vztahu k cenám v Unii během období přezkumného šetření, zejména pokud se odečte vliv antidumpingových cel. To mělo za následek obecné stlačení cen, které pak vedlo ke ztrátovosti výrobního odvětví Unie.

Tabulka 11

(92)

Během posuzovaného období vývoj peněžního toku obecně odpovídal vývoji celkové ziskovosti výrobního odvětví Unie, spolu s účinky zvýšení zásob zejména v posledních dvou letech šetření.

(93)

Část výrobního odvětví Unie během posuzovaného období investovala do údržby a optimalizace stávajících výrobních strojních zařízení. Úroveň investic se zvýšila především v období 2011/2012, k čemuž s největší pravděpodobností přispěla úroveň zisku, které bylo dosaženo v daném roce a bezprostředně před ním. Tyto investice provedl zejména jeden výrobce v Unii, aby měl k dispozici jistý zdroj dodávek surovin, jenž by doplňoval stávající zdroje, a zlepšil dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí. Návratnosti investic během posuzovaného období kopírovala trend ziskovosti.

(94)

Část výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období potýkala s potížemi při opatřování kapitálu, byla však nakonec schopna svůj dluh restrukturalizovat.

(95)

Průměrná úroveň mezd zůstala během posuzovaného období poměrně konstantní, zatímco jednotkové výrobní náklady se snížily.

(96)

Z analýzy újmy je patrné, že se situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období zlepšila. Uložení antidumpingových opatření koncem roku 2008 umožnilo výrobnímu odvětví Unie se pomalu, ale vytrvale zotavovat ze škodlivých účinků dumpingu a dále využívat vlastní potenciál na trhu Unie. Skutečnost, že opatření byla ku prospěchu výrobního odvětví Unie, nejlépe ilustruje zvýšená úroveň výroby a prodeje a zejména úroveň ziskovosti.

(97)

Tato situace se však v období přezkumného šetření změnila. Opatření byla zrušena v březnu 2012, načež se dovoz z Číny do června 2012, kdy byla pro dovoz zavedena celní evidence, výrazně zvýšil. Dovozci využili zrušení antidumpingových cel, aby si v období 2011/2012 vytvořili zásoby a aby tyto výrobky během období přezkumného šetření uvedli na trh EU za nízké ceny. Tím došlo na trhu EU obecně k silnému cenovému tlaku a v důsledku toho opět ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví, které pak nemělo jinou možnost, než snížit své ceny, aby si udrželo svou úroveň prodeje. To však mělo zásadní důsledky pro jeho finanční situaci.

(98)

Situace, v níž výrobnímu odvětví stále vzniká újma, je nejvíce patrná na několika negativních finančních ukazatelích, zejména na ziskovosti a peněžním toku, v kombinaci s vysokými zásobami a nízkým využitím výrobní kapacity. Tato skutečnost je překážkou pro nové investice a růst.

(99)

Jedno evropské sdružení obchodníků zpochybnilo zjištění ohledně újmy a argumentovalo tím, že objem prodeje, zaměstnanost a prodejní ceny výrobního odvětví Unie, jakož i úroveň investic jednoho výrobce v Unii, se během posuzovaného období vyvíjely pozitivně.

(100)

Tato námitka by však měla být zamítnuta. Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení však seznam příslušných hospodářských ukazatelů, které by měly být posouzeny, není vyčerpávající; jedno nebo několik těchto kritérií nemusí být nezbytně rozhodující pro posouzení účinků dumpingového dovozu na dotčené výrobní odvětví Unie. Jak je vysvětleno v 98. bodě odůvodnění, ukazatele navržené žadatelem nebyly rozhodující pro to, aby Komise vyvodila své závěry o újmě vznikající výrobnímu odvětví Unie. Závěr o přetrvávání újmy vycházel spíše z negativních finančních ukazatelů souvisejících se ziskovostí a peněžním tokem v kombinaci s vysokými zásobami a nízkým využitím kapacity.

(101)

Pokud by byla opatření zrušena, objem dovozu by se zřejmě zvýšil a způsobil výrobnímu odvětví Unie další újmu. To lze odůvodnit následujícími prvky.

(102)

Výše uvedená analýza (viz 44. bod odůvodnění) ukazuje, že ačkoli objem čínského vývozu do Unie po zavedení opatření koncem roku 2008 výrazně klesl, čínští výrobci stále vyrábějí značný objem dotčeného výrobku, který je z převážné části určen na vývoz.

(103)

Pokud jde o očekávaný objem a ceny, je jasné, že trh Unie zůstává pro čínské vyvážející výrobce velmi atraktivní. Za prvé, pokud jde o objem, je trh Unie pro čínské konzervované mandarinky třetím největším trhem na světě. Kromě toho vývoj po zrušení opatření ukazuje, že čínští vývozci jsou schopni rychle vyvézt značná množství dotčeného výrobku na trh Unie, aniž by museli přesměrovat svůj prodej z jiných trhů. V tomto ohledu nakonec údaje z původního šetření ukázaly, že Čína může každou sezónu snadno vyvézt více než 60 000 tun na trh Unie, což představuje téměř 90 % průměrné spotřeby Unie v posuzovaném období.

(104)

Pokud by Čína na základě zrušení opatření skutečně zvýšila svůj vývoz do EU, došlo by s velkou pravděpodobností ke střednědobému obecnému snížení cen na trhu EU. Tím by se výrobci v EU dostali do ještě složitější situace, jak je vysvětleno níže.

(105)

Za druhé, pokud jde o ceny, ukazuje čínská databáze (11), že Čína v minulosti vyvážela značné objemy do zemí mimo EU za ceny nižší, než byly vývozní ceny do EU. Během období přezkumného šetření činil objem vývozu do těchto zemí mimo EU přibližně 20 000 tun, což odpovídá 71 % celkové výroby výrobního odvětví Unie. S ohledem na atraktivitu cen na trhu EU se dospělo k závěru, že pokud by byla opatření zrušena, čínští vývozci by pravděpodobně tento objem přesměrovali na lukrativnější trh Unie.

(106)

Kromě toho z výše uvedené analýzy (viz 68. a 69. bod odůvodnění) vyplývá, že ceny čínského dovozu na trh Unie jsou výrazně nižší než ceny výrobců v Unii během období přezkumného šetření, zejména pokud se odečte vliv antidumpingových cel. I když se ceny čínského dovozu v sezóně 2011/2012, kdy opatření nebyla v platnosti, zvýšily, byly podle údajů Eurostatu přesto výrazně nižší než ceny v EU. Na tomto základě byla výše cenového rozdílu v období 2011/2012 dokonce srovnatelná s výší v období přezkumného šetření.

(107)

Na trhu upravených nebo konzervovaných citrusových plodů existuje velká cenová konkurence, neboť hospodářská soutěž je založena zejména na cenách. Tato situace je dále umocněna tím, že prodej se obvykle uskutečňuje v poměrně velkém množství. Pokud by byl levný dumpingový dovoz na trhu Unie k dispozici ve značném množství, mělo by to přímý vliv na obecnou úroveň cen na trhu Unie, což by vedlo k celkovému poklesu cen.

(108)

Zrušení antidumpingových cel na konci posuzovaného období je dokonalým příkladem toho, co by se stalo v případě, že opatření pozbudou platnosti.

(109)

Jakmile Soudní dvůr EU opatření zrušil a než byla zavedena celní evidence, objem čínského dovozu se rychle a výrazně zvýšil. Obrovský objem tohoto levného dovozu na trhu Unie donutil výrobce v Unii snížit ceny, aby si udrželi pozici z hlediska objemu prodeje a výroby, což vedlo k jejich ztrátovosti.

(110)

Tato situace byla výsledkem dovozu výrobků osvobozených od antidumpingového cla během období pouze pěti měsíců. Vliv na situaci výrobního odvětví Unie by byl v případě uplynutí platnosti opatření zjevně ještě závažnější. Pokud by došlo k obnovení dovozu velkého množství výrobků za nízké ceny, se vší pravděpodobností by se újma způsobená výrobnímu odvětví Unie ještě prohloubila. Výrobci v Unii by se potýkali s poklesem objemu výroby a prodeje a snížením cen, což by vedlo ke zvýšení ztrát. Výpočet podbízení na základě údajů uvedených v bodě 4.4.2 (viz 68. a 69. bod odůvodnění) při nezapočtení antidumpingových cel přesahuje úroveň podbízení 20 %.

(111)

Jedno evropské sdružení obchodníků tvrdilo, že by výrobní odvětví Unie v případě zrušení opatření neutrpělo újmu, neboť by se v budoucnosti dal očekávat menší objem dovozu dotčeného výrobku. Toto tvrzení se opírá o následující důvody. Za prvé, domácí spotřeba čerstvého ovoce v Číně se v budoucnosti zvýší stejně jako čínský vývoz čerstvého ovoce do Ruska. Za druhé lze rovněž očekávat, že se zvýší domácí spotřeba konzervovaných mandarinek v Číně. Za třetí, statistiky Eurostatu výše uvedené informace potvrzují, neboť od sezóny 2012/2013 vykazují nižší dovoz dotčeného výrobku.

(112)

Tato tvrzení by však měla být zamítnuta z následujících důvodů:

(113)

Stejné evropské sdružení obchodníků rovněž tvrdilo, že větší objem čerstvého ovoce na trhu Unie, pravděpodobně kvůli ruskému embargu, by snížil ceny tohoto ovoce, což by výrobnímu odvětví Unie umožnilo dále zlepšovat svou konkurenceschopnost.

(114)

Takové tvrzení je však čistě spekulativní a nebylo podloženo žádnými důkazy. I když se mohou ceny surovin v budoucnosti snížit, nepovažuje se to za dostatečný důvod nenapravovat negativní účinek dumpingového dovozu na situaci výrobního odvětví Unie. Má se tedy za to, že bez zachování opatření by dumpingový dovoz pokračoval ve značném objemu a způsoboval odvětví Unie újmu. To by případně připravilo výrobní odvětví Unie o možnost plně využívat kladného účinku jakéhokoli budoucího snížení ceny surovin. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(115)

Na tomto základě se vyvozuje závěr, že zrušení opatření na dovoz z Číny by se vší pravděpodobností vedlo k pokračování újmy pro výrobní odvětví Unie.

(116)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení jednotlivých dotčených zájmů, tedy zájmů výrobního odvětví Unie na jedné straně a dovozců a dalších zúčastněných stran na straně druhé.

(117)

Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje posoudit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(118)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda by navzdory závěrům o pravděpodobnosti pokračování dumpingu působícího újmu bylo možno dospět k závěru, že by nebylo v zájmu Unie v tomto konkrétním případě opatření zachovávat.

(119)

Výrobní odvětví Unie, které tvořilo pět výrobců ve venkovských oblastech Španělska, získalo podíl na trhu a bylo schopné zvýšit cenu dotčeného výrobku na takovou úroveň, která mu během posuzovaného období, kdy byla opatření v platnosti, umožnila znovu obchodovat tak, aby pokrylo náklady či dosáhlo zisku. Stejným způsobem se zlepšil objem výroby a údaje o zaměstnanosti. Pokud by byla opatření zrušena, výrobní odvětví Unie by bylo kvůli nižším prodejním cenám a ještě vyšším ztrátám v mnohem horší situaci, než je popsáno výše (za předpokladu pravděpodobnosti obnovení újmy) (viz 110. bod odůvodnění). Zároveň by došlo k omezení nových investic zaměřených na konsolidaci společností a zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu s dotčeným výrobkem. Pokračování opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie a mělo by mu pomoci dále využívat svého potenciálu na trhu Unie v rámci obnovené hospodářské soutěže.

(120)

Jak bylo uvedeno v 10. bodě odůvodnění, vzhledem k zjevně vysokému počtu dovozců, kteří nejsou ve spojení, byl použit výběr vzorku. Dovozci se nacházejí především v Německu, ale také v jiných zemích, jako například (ale nejen) ve Spojeném království, Nizozemsku nebo České republice.

(121)

Dvě společnosti, které během posuzovaného období dotčený výrobek dovážely, při šetření spolupracovaly. Souhrnné podnikání těchto stran v oblasti konzervovaných citrusových plodů představovalo 3,8 % jejich celkového obratu. Přestože podnikání v oblasti konzervovaných citrusových plodů není pro tyto dovozce nejziskovější, je pevnou součástí jejich podnikatelského záměru, která spočívá v nabídce velmi široké škály výrobků pro určité zákazníky (například řetězce supermarketů) s cílem uzavřít velké smlouvy, v jejichž rámci se prodej méně ziskových výrobků vyrovná prodejem jiných výrobků a úsporami z rozsahu.

(122)

Zřejmě nic nenasvědčuje tomu, že by pokračování opatření mělo na činnost těchto dvou dovozců jakýkoli významný negativní vliv. Jejich činnost není na tomto výrobku závislá a dodavatelský řetězec se přizpůsobil nákladům spojeným s antidumpingovým clem. Kromě toho, jak ukazuje šetření, nebyl trh Unie v důsledku opatření pro čínské vývozce uzavřen, neboť dotčený výrobek se během posuzovaného období navzdory opatřením dovážel ve značném množství.

(123)

Jiný dovozce tvrdil, že antidumpingová cla měla na jeho podnikání v oblasti konzervovaných citrusových plodů negativní vliv. Jelikož tento dovozce nepředložil ověřitelné údaje, předpokládá se, že negativní vliv, který by pokračování antidumpingových opatření mohlo mít na tyto strany, by nepřevážil nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie.

(124)

Některé strany poukazovaly na to, že výrobní kapacity výrobního odvětví Unie nejsou dostatečné. Je třeba poznamenat, že zrušení cel by mohlo vést k situaci, kdy by alternativní zdroj dodávek musel ukončit svou činnost a dovozcům by zůstal jako jediný zdroj už jen dovoz z Číny. Je však třeba připomenout, že řetězce supermarketů a maloobchodníci si cení zachování bezpečnosti dodávek pro své podnikání. Jeden z nich skutečně podporoval pokračování opatření, aby existovala hospodářská soutěž a měl alespoň dva zdroje dodávek. Kromě toho je výrobní odvětví Unie, které ještě zdaleka nedosáhlo uspokojivé úrovně využití kapacity, schopné nadále uspokojovat potřeby trhu Unie v rámci obnovené hospodářské soutěže. Skutečnost, že výrobní odvětví Unie v současnosti neuspokojuje potřeby Unie na 100 %, nemůže být v tomto případě důvodem ani pro nekalé obchodní praktiky čínských vývozců, ani pro zrušení opatření.

(125)

Jedno evropské sdružení obchodníků tvrdilo, že pokračování opatření by nepatřičně omezilo běžné obchodování jeho členů, neboť jeho významná část souvisela s obchodem s dotčeným výrobkem. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že účel antidumpingového cla je napravit nekalé obchodní praktiky, tj. dumping, a nikoli omezovat obchod. Je třeba připomenout, že Komise dospěla k závěru, že zachování nápravných opatření je v tomto případě stále nezbytné.

(126)

Pro účely analýzy byli uživatelé rozděleni do dvou kategorií: na jedné straně domácnosti, a na druhé straně profesionální/průmysloví uživatelé, kteří působí v odvětvích, jako je výroba nápojů, džemů nebo jogurtů, pekárenství nebo catering.

(127)

Žádná ze stran patřících k jedné z těchto kategorií nebo zastupujících její zájmy se nepřihlásila ani žádným způsobem při šetření nespolupracovala.

(128)

Jeden dovozce tvrdil, že antidumpingová cla uložená na dotčený výrobek narušují hospodářskou soutěž, a tudíž nejsou v zájmu spotřebitelů v Unii. Na podporu tohoto tvrzení nebyly předloženy žádné důkazy.

(129)

Jelikož dotčený výrobek může mít na rozpočet průměrné domácnosti v Unii jen omezený vliv, nic nenasvědčuje tomu, že by případné zvýšení cen pro spotřebitele v důsledku zachování opatření mohlo převážit nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie.

(130)

I když nelze zpochybnit, že by zachování cel teoreticky mohlo mít negativní vliv na některé profesionální/průmyslové uživatele z hlediska nižších marží, neexistuje žádný důkaz, že by náklady spojené s dotčeným výrobkem (v porovnání s celkovými náklady) byly značné. Případné negativní dopady zachování opatření na tuto kategorii uživatelů by tak nebyly nepřiměřené.

(131)

Jak jednotliví dodavatelé čerstvého ovoce výrobnímu odvětví Unie, tak jedno sdružení takových dodavatelů uvedli, že opatření jsou v jejich zájmu a že by byla přínosná rovněž z hlediska nových investic a pracovních míst. Prodej ovoce výrobcům v Unii je pro dodavatele důležitým doplňkovým zdrojem příjmů, bez něhož by mohlo dojít k závažnému narušení odvětví zemědělství v dotčených španělských regionech. Podle odhadů by jen v samotném regionu Valencie počet dotčených členů družstev přesáhl 2 000. V souvislosti s dotčenými sezónními pracovními místy, mimo jiné v oblasti sklizně, dopravy a skladování ovoce, se odhaduje, že v regionech Valencie a Murcia by bylo dotčeno nejméně 2 500 pracovních míst.

(132)

Z údajů předložených Sdružením španělských dodavatelů vyplývá, že pokud čínský dovoz překročí 60 000 tun, což se během původního šetření již dvakrát stalo, dodavatelé se pravděpodobně ocitnou v situaci, kdy nebudou schopni prodat celý objem druhu satsuma určený konzervárenskému průmyslu Unie.

(133)

Jedno evropské sdružení obchodníků tvrdilo, že dodavatelé by mohli očekávat subvence na nákup ovoce, které nemohlo být do Ruska vyvezeno kvůli embargu. Žadatel však nepředložil žádný důkaz, který by tvrzení o subvencích podpořil. Navíc by se případné subvence vztahovaly pouze na neprodané ovoce určené na vývoz do Ruska, a nikoli na ovoce, které nebylo prodáno výrobnímu odvětví Unie z důvodu újmy způsobené dotčeným výrobkem po vypršení platnosti opatření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(134)

Šetření ukázalo, že stávající antidumpingová opatření neuzavřela trh Unie čínskému dovozu a přispěla k oživení výrobního odvětví Unie. Jelikož tento proces oživení stále trvá, je pokračování opatření v zájmu výrobního odvětví Unie. Pokud by opatření pozbyla platnosti, tento proces oživení by se zastavil, nedosáhlo by se ziskových cen a výrobní odvětví Unie by utrpělo vysoké ztráty. Zároveň by byl ohrožen dodatečný zdroj příjmů členů četných družstev a sezónních pracovníků v několika venkovských oblastech, kde existuje jen velmi málo pracovních alternativ.

(135)

Podle dostupných údajů se zdá, že stávající opatření neměla významný negativní dopad na hospodářskou situaci dovozců v Unii, kteří při šetření spolupracovali. Vzhledem k dostupným údajům nelze považovat za významný ani dopad opatření na další strany, které se přihlásily, ani na dovozce, obchodníky, uživatele a maloobchodníky. Případné zvýšení cen v důsledku pokračování antidumpingových opatření se nezdá být neúměrné v porovnání s přínosem pro výrobní odvětví Unie, kterého se dosáhne odstraněním narušení obchodu, jež bylo způsobeno dumpingovým dovozem.

(136)

S přihlédnutím ke všem faktorům uvedeným v předchozích bodech odůvodnění se vyvozuje závěr, že neexistují přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

(137)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se považuje za vhodné zachovat stávající opatření. Po sdělení těchto skutečností jim byla poskytnuta lhůta pro podání připomínek. Stanoviska a připomínky byly v podložených případech náležitě vzaty v úvahu.

(138)

Z výše uvedeného vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření použitelná na dovoz některých konzervovaných plodů pocházejících z Číny měla být zachována na období dalších pěti let.

(139)

Některé strany tvrdily, že opatření s určitým kvantitativním prvkem (systém kvót) jsou v porovnání s antidumpingovými opatřeními výhodnější. Toto tvrzení nelze podpořit vzhledem k tomu, že podle základního nařízení nelze formu opatření při přezkumu před pozbytím platnosti měnit. Tímto tvrzením nelze zpochybnit ani zjištění v rámci tohoto šetření, konkrétně, že požadavky na zachování antidumpingových opatření jsou splněné.

(140)

Společnost může požádat o uplatňování těchto individuálních antidumpingových celních sazeb, pokud změní název svého subjektu. Taková žádost musí být zaslána Komisi (13). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(141)

Výbor zřízený čl. 15 odst. 1 základního nařízení nevydal stanovisko,

a)

v období přezkumného šetření (tj. od 1. října 2012 do 30. září 2013) a v období původního šetření (od 1. října 2006 do 30. září 2007) nevyvezl do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1;

b)

není ve spojení s žádným vyvážejícím výrobcem v Čínské lidové republice, na kterého se vztahují opatření uložená tímto nařízením a

c)

po skončení období přezkumného šetření buď skutečně vyvezl dotčený výrobek do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného výrobku do Unie,

11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/38

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/41

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 2535/2001 (2) byly otevřeny roční celní kvóty pro dovoz produktů v odvětví mléka a mléčných výrobků.

(2)

Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 20. listopadu 2014 do 30. listopadu 2014 na podobdobí od 1. ledna 2015 do 30. června 2015, převyšují u některých kvót dostupná množství. Je proto třeba určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a stanovit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství a vypočítá se podle čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (3).

(3)

Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 20. listopadu 2014 do 30. listopadu 2014 na podobdobí od 1. ledna 2015 do 30. června 2015, nedosahují u některých kvót dostupných množství. Je proto třeba stanovit množství, pro něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k množství stanovenému pro následující kvótové podobdobí.

(4)

Aby byla zaručena účinnost tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/45

(1)

Směrnice 91/68/EHS stanoví veterinární podmínky obchodu s ovcemi a kozami v Unii. Stanoví podmínky, za kterých mohou být členské státy nebo jejich oblasti uznány za úředně prosté brucelózy.

(2)

Příloha II rozhodnutí Komise 93/52/EHS (2) uvádí seznam oblastí členských států, které jsou uznány za úředně prosté brucelózy (B. melitensis) podle směrnice 91/68/EHS.

(3)

Francie předložila Komisi dokumentaci prokazující splnění podmínek stanovených směrnicí 91/68/EHS, aby navíc k 64 správním oblastem (departementům) již uznaným za úředně prosté brucelózy (B. melitensis) a v současné době uvedeným v příloze II rozhodnutí 93/52/EHS mohlo být za úředně prosté této choroby uznáno 31 nových správních oblastí (departementů).

(4)

Na základě vyhodnocení dokumentace předložené Francií by uvedených 31 správních oblastí (departementů) mělo být uznáno za úředně prosté brucelózy (B. melitensis).

(5)

Údaje týkající se Francie v příloze II rozhodnutí 93/52/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/47

(1)

Podle nařízení (ES) č. 66/2010 lze ekoznačku EU udělit produktům, které mají během celého životního cyklu omezený dopad na životní prostředí.

(2)

Nařízení (ES) č. 66/2010 stanoví, že konkrétní kritéria pro udělování ekoznačky EU se stanoví podle skupin produktů.

(3)

Jelikož chemické látky používané v oplachových kosmetických přípravcích a obaly těchto přípravků s sebou nesou dopady na životní prostředí, především co se týče ekotoxicity a spotřeby zdrojů, u této skupiny produktů je vhodné stanovit kritéria pro udělování ekoznačky EU. Kritéria by měla zejména prosazovat přípravky, jež mají snížený dopad na vodní ekosystémy, obsahují omezené množství nebezpečných látek a minimalizují produkci odpadu díky menšímu množství obalových materiálů.

(4)

Rozhodnutím Komise 2007/506/ES (2) byla stanovena ekologická kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování pro mýdla, šampony a vlasové kondicionéry. Uvedená kritéria byla přezkoumána ve světle nového technologického vývoje. Z přezkumu vyplývá, že u dané skupiny produktů je nutno pozměnit název a definici tak, aby zahrnovala novou podskupinu produktů, a že je nutno stanovit nová kritéria.

(5)

Rozhodnutí 2007/506/ES by mělo být v zájmu jasnosti nahrazeno.

(6)

Pro výrobce, jejichž produktům byla udělena ekoznačka pro mýdla, šampony a vlasové kondicionéry na základě kritérií stanovených v rozhodnutí 2007/506/ES, by se mělo stanovit přechodné období, aby měli dostatek času na přizpůsobení svých produktů pozměněným kritériím a požadavkům. Až do uplynutí platnosti uvedeného rozhodnutí by také výrobci měli mít možnost podávat žádosti na základě kritérií stanovených v rozhodnutí 2007/506/ES nebo na základě kritérií stanovených v tomto rozhodnutí.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 16 nařízení (ES) č. 66/2010,

1)

„obsaženými látkami“ konzervační přísady, vonné přísady a barviva bez ohledu na koncentraci a jiné záměrně přidávané látky, vedlejší produkty a nečistoty ze surovin, jejichž koncentrace činí alespoň 0,010 % hmotnostních konečného složení;

2)

„aktivním obsahem (AC)“ celkové množství organických obsažených látek v přípravku (vyjádřené v gramech), vypočtené na základě úplného složení přípravku včetně hnacích plynů obsažených v aerosolech. Při výpočtu aktivního obsahu se nezohledňují abrazivní činitele;

3)

„primárním obalem“ obal, který je v přímém kontaktu s obsahem a který má představovat nejmenší prodejní jednotku pro distribuci konečným uživatelům nebo spotřebitelům v místě nákupu;

4)

„sekundárním obalem“ obal, který lze z přípravku odstranit, aniž by byly dotčeny jeho vlastnosti, a který má v místě nákupu představovat seskupení určitého počtu prodejních jednotek, přičemž nezáleží na tom, zda je toto seskupení takto prodáváno konečnému uživateli či spotřebiteli, nebo zda pouze slouží jako prostředek k doplňování zboží v místě prodeje.

11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/62