(1)

Dne 25. ledna 2013 oznámilo Spojené království Komisi svůj záměr zavést od 1. dubna 2013 do 31. března 2017 daňovou úlevu pro videohry. Komise požádala dopisem ze dne 7. března 2013 o dodatečné informace, které Spojené království poskytlo dopisem ze dne 22. března 2013.

(2)

Dopisem ze dne 16. dubna 2013 informovala Komise Spojené království, že se rozhodla zahájit ve věci plánovaného opatření podpory řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy.

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení („rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské Unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(4)

Spojené království předložilo své připomínky k rozhodnutí Komise dopisem ze dne 17. května 2013. Komise rovněž obdržela připomínky od zúčastněných stran. Zaslala je Spojenému království a poskytla mu možnost se k nim vyjádřit; jeho připomínky obdržela dopisem ze dne 22. srpna 2013. Dopisem ze dne 7. října 2013 Komise požádala Spojené království o další informace. Spojené království odpovědělo dopisem ze dne 4. listopadu 2013.

(5)

Cílem opatření umožňujícího daňovou úlevu pro videohry ve Spojeném království je poskytnout vývojářům videoher pobídku k produkci videoher založených na britské či evropské kultuře. Opatření vychází ze vzoru daňové pobídky pro film ve Spojeném království, kterou Komise schválila v roce 2006 (3) a v roce 2011 ji prodloužila (4) do 31. prosince 2015.

(6)

Navrhovaný celkový rozpočet opatření, které má probíhat do března 2017, je 115 milionů GBP. Předpokládané výdaje na rozpočtový rok 2013/2014 činí 10 milionů GBP a na následující tři rozpočtové roky vždy 35 milionů EUR. Podpora je financována Ministerstvem financí Spojeného království. Za hodnocení žádostí o certifikaci her založených na britské kultuře bude odpovídat certifikační oddělení Britského filmového ústavu.

(7)

Společnosti, které podléhají korporační dani ve Spojeném království a vytvoří videohry splňující kritéria, by mohly uplatnit daňovou úlevu z výdajů za zboží a služby užívané či spotřebovávané ve Spojeném království až do hodnoty 25 % rozpočtu na produkci. Úleva je poskytována jako dodatečný odečet způsobilých výrobních nákladů ze zdanitelného příjmu z videohry. Dodatečný odečet je však omezen na maximálně 80 % rozpočtu na produkci. Jestliže příjemci vznikla v daném účetním období ztráta, může požádat o daňový bonus. Podle článku 1217CF(3) návrhu novely zákona o korporační dani z roku 2009 jsou způsobilé výdaje omezeny na hlavní výdaje týkající se návrhu, produkce a testování hry.

(8)

Daňová úleva pro videohry ve Spojeném království podléhá kulturnímu testu podobně jako daňová pobídka pro film ve Spojeném království. Oba testy jsou rozděleny do čtyř oddílů: kulturní obsah, kulturní přínos, využití kulturních center Spojeného království a využití pracovníků v kultuře, kteří jsou občany nebo rezidenty Spojeného království nebo EHP.

(9)

Jelikož oznámené opatření je financováno odpočtem z daní, které jsou běžně splatné do státního rozpočtu, je financováno státem. Videohry se produkují v několika členských státech a existuje vnitřní trh s těmito videohrami. Jejich podpora proto může ovlivnit obchod a hospodářskou soutěž mezi členskými státy. V souladu s tím Komise v rozhodnutí o zahájení řízení shledala, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Komise měla rovněž pochybnosti, zda lze podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem.

(10)

Zaprvé měla Komise pochybnosti o tom, že je nezbytné nebo přiměřené spojovat s touto podporou územní podmínky. Spojené království založilo koncepci navrhovaného režimu na daňové pobídce pro film ve Spojeném království. Proto navrhlo, aby daňová úleva byla k dispozici pouze pro výdaje na zboží a služby užívané či spotřebovávané ve Spojeném království. Nicméně režim pobídky pro film využívá zvláštní výjimku z obvyklého zákazu územních omezení, kterou umožňuje sdělení o filmu (5), pouze pokud jde o podporu produkce filmů a televizních pořadů, nikoli pokud jde o videohry.

(11)

Zadruhé měla Komise pochybnosti, zda je podpora pro hry nezbytná, neboť se jedná o rychle rostoucí trh. Spojené království nepředložilo přesvědčivé důkazy, že by došlo k selhání trhu, které by bez státní podpory vedlo k nedostatečné produkci videoher založených na britské kultuře.

(12)

Kromě toho se Spojené království domnívá, že daňová úleva pro videohry ve Spojeném království je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy. Komise však nebyla přesvědčena, že kulturní test navrhovaný Spojeným královstvím by v praxi vedl k selektivní identifikaci omezeného počtu videoher, které představují kulturní kvalitu, již trh bez podpory dostatečně nenabízí, a které by byly nutné pro zajištění dostatečného zastoupení a zohlednění britských a evropských kulturních témat ve videohrách.

(13)

Komise rovněž vyjádřila obavu, že by podpora mohla podnítit soupeření v poskytování dotací v rámci Unie, a zpochybnila, že by možné narušení hospodářské soutěže bylo vyrovnáno pozitivními účinky.

(14)

Komise obdržela připomínky od jednoho členského státu, Francie, od vnitrostátních sdružení vývojářů her ze Spojeného království, Francie, Německa a Finska, Evropské federace vývojářů her (EGDF), veřejnoprávních subjektů Spojeného království zapojených do propagace filmů, jedné vysílací společnosti a profesních sdružení v oblasti filmové produkce ze Spojeného království. Všichni přispěvatelé zdůraznili kulturní kvalitu a význam, které hry mohou mít. Považovali tržní pobídky pro výrobu kulturně relevantnější her za nedostatečné. Nikdo z nich se nedomníval, že existuje riziko soupeření v poskytování finanční pomoci mezi členskými státy.

(15)

Pokud jde o nezbytnost podpory, zúčastněné strany uvedly, že Spojené království ztrácí své vedoucí postavení na trhu videoher, že v roce 2012 bylo ve Spojeném království vytvořeno méně než 10 % her, které byly uvedeny na jeho trh, že trh ovládají Severní Amerika a Asie a že probíhá odliv zaměstnanců do Kanady. Přispěvatelé poukázali rovněž na skutečnost, že hlavní výzvou pro členské státy je řešit hospodářskou soutěž ze třetích zemí, které hry silně dotují, zejména z Kanady.

(16)

Sdružení nezávislých vývojářů her Spojeného království (TIGA) předložilo četné příklady plánů a projektů, které mohly být ve Spojeném království/Evropě uskutečněny, kdyby existovala daňová úleva, ale bez ní k jejich realizaci nedošlo. Organizace United Kingdom Interactive Entertainment (Ukie), která ve Spojeném království zastupuje herní a interaktivní zábavní průmysl, uvedla, že na globálním trhu her působí na vývojáře tlak, aby své produkty zacílili na co nejširší trh. To zejména znamená, aby byly přístupné pro severoamerický trh a stále více také pro trhy na Dálném východě a aby odpovídaly kulturním normám a očekáváním těchto trhů. Proto jsou vývojáři her v Evropě pod stálým tlakem, aby nezdůrazňovali kulturně evropské prvky svých her s cílem prodávat je na celosvětovém trhu. Z toho důvodu je pro vývojáře her založených na evropské kultuře obtížnější získat soukromé financování. Organizace Ukie měla za to, že podpora by pomohla napravit selhání trhu.

(17)

Francie uvedla, že hry mají tendenci stále více zobrazovat „mezinárodní stereotypy“.

(18)

Na druhou stranu sdružení TIGA sdělilo, že 54 % obratu nezávislých vývojářů ve Spojeném království tvoří domácí prodej. To naznačuje, že kupující ve Spojeném království vykazují silné preference pro produkci ze Spojeného království. Navíc (podle údajů sdružení TIGA) mezi lety 2008 a 2011 v tomto odvětví více podniků vzniklo (216) než zaniklo (197).

(19)

Pokud jde o možné narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy, sdružení TIGA připustilo, že nižší náklady skutečně ovlivňují rozhodnutí o umístění společností produkujících videohry; domnívalo se však, že hlavní narušení je způsobeno třetími zeměmi, jako je Kanada, kde toto odvětví roste díky veřejné podpoře. Podle sdružení TIGA zaměstnanost v tomto odvětví mezi roky 2008 a 2010 v Kanadě vzrostla o 33 %, zatímco ve Spojeném království o 9 % poklesla.

(20)

Po vyjádření pochybností Komise o tom, zda by podmínky územní vázanosti výdajů vyplývající z testu „užívání či spotřebovávání ve Spojeném království“ byly přiměřené, se Spojené království zavázalo tyto obavy rozptýlit a změnit navrhovaný právní předpis tak, že výraz „užívané či spotřebovávané ve Spojeném království“ nahradí výrazem „užívané či spotřebovávané v Evropském hospodářském prostoru (EHP)“, a upřesnilo, že pro úlevu budou způsobilé veškeré výdaje vynaložené v EHP. Kromě toho hodlá omezit výši nákladů na subdodavatelskou činnost, které jsou způsobilé pro financování. Podporovaný výrobce může subdodavatelům vyplatit způsobilé hlavní výdaje na projekt ve výši až 1 milion EUR, v souladu s daňovou úlevou pro videohry ve Francii (6). Díky tomu bude podstatnou část vývoje hry provádět sám příjemce.

(21)

Spojené království se domnívá, že toto omezení způsobilosti nákladů na subdodavatelské činnosti má jen malý vliv na obchod mezi členskými státy. Z diskusí se zástupci z celého odvětví videoher, včetně malých a velkých vývojářů, vyplynulo, že vývoj videoher se stejně jako jiná tvůrčí odvětví vyznačuje vysokou mírou spolupráce, přičemž hlavní vývojové činnosti, jako je programování, design a umělecké ztvárnění, obvykle probíhají ve stejném místě.

(22)

Pokud jde o nezbytnost podpory z důvodu nedostatečné produkce her založených na dané kultuře, předložilo Spojené království doklady o tom, že tyto hry jsou na ústupu, a to v relativním i absolutním měřítku. Spojené království souhlasí s tím, že obecně je odvětví videoher dynamické a rostoucí. V roce 2012 však bylo ve Spojeném království vytvořeno méně než 10 % her, které byly ve Spojeném království uvedeny na trh, ve srovnání s 16 % v roce 2008. Spojené království rovněž provedlo další analýzu her uvedených na trh ve Spojeném království mezi roky 2003 a 2012. Údaje ukazují trvalý pokles počtu her založených na britské kultuře a prudký pokles jejich podíl na trhu z 9 % všech her uvedených na trh ve Spojeném království (včetně her z jiných zemí) v roce 2003 na 4 % v roce 2006 a na 3 % v letech 2009 až 2012. V roce 2003 by kulturním testem prošlo 41 % her vytvořených ve Spojeném království oproti pouze zhruba 25 % v roce 2012.

(23)

Spojené království souhlasí s tím, že rozšíření her pro chytré telefony odstranilo některé překážky vstupu na trh pro menší vývojáře, kteří chtějí začít působit na trhu videoher. Údaje zveřejněné v roce 2011 skutečně ukazují, že počet videoher vyvíjených nově založenými podniky v posledním roce vzrostl. Pokud však jde o obsah těchto her, průzkum provedený v rámci programu univerzity Abertay pro prototypy videoher ukazuje, že z 306 návrhů mobilních a on-line her, které univerzitě za uplynulé dva roky předložily malé podniky a mikropodniky z celého Spojeného království, se naprostá většina (255) neodehrávala ve Spojeném království ani neměla britské hrdiny či příběh (7).

(24)

To lze vysvětlit skutečností, že kulturně významné hry mohou mít stejné výrobní náklady jako „globální hry“, avšak mnohem menší trh. Jejich produkce s sebou tudíž nese vyšší ekonomické riziko. Proto jsou videohry založené na britské/evropské kultuře komerčně méně životaschopné než globalizovanější videohry. Mezinárodní vydavatelé i domácí vývojáři pravděpodobně nebudou ochotni nést riziko spojené s produkcí kulturně relevantního obsahu, a namísto toho budou vytvářet obecnější obsah zacílený na mezinárodní trhy.

(25)

Z průzkumu Spojeného království vyplynulo, že prvky britské kultury jsou ve hrách oslabovány s cílem zajistit smlouvu na vydání hry na globálním trhu, která umožní financovat vývoj hry a zaručí další existenci vývojáře. Téměř tři čtvrtiny britských vývojářů videoher uvedly, že vytváření původního duševního vlastnictví se během posledních pěti let zpomalilo nebo zastavilo. Průzkum zjistil, že řada vývojářů musela změnit kulturní obsah svých videoher, aby splnila komerční požadavky. Celých 53 % respondentů uvedlo, že změnili postavy a prostředí her tak, aby potlačili britskou nebo evropskou tematiku.

(26)

Z tohoto hlediska je motivačním cílem financování dosáhnout toho, aby se pravděpodobně ekonomicky nevýnosné kulturní produkty staly komerčně životaschopnými, čímž se podpoří vytváření nových kulturních produktů, které by bez daňové úlevy nebylo možné realizovat, a aby se napomohlo rozvoji dovedností pro udržitelnou produkci kulturních produktů, videoher relevantních pro britskou kulturu/kulturu EHP.

(27)

Pokud jde o kulturní test, který zajišťuje, že se režim vztahuje pouze na hry založené na určité kultuře, Spojené království vysvětlilo, že zaprvé má daňový orgán HM Revenue and Customs („HMRC“) zvláštní specializované „oddělení pro tvůrčí odvětví“, které bude odpovídat za správu a kontrolu žádostí o daňovou úlevu pro videohry. Oddělení provádí u žádostí posouzení rizik a tento proces mimo jiné zaručuje, že budou řádně dodržována stanovená kritéria. Existuje tedy jasný postup pro uplatnění testu.

(28)

Pokud jde o prvky testu, které mají pomoci určit kulturní kvalitu hry, Spojené království objasnilo, že většina bodů, které je možné v rámci navrhovaného kulturního testu získat, se vztahuje k obsahu. Až 20 bodů z 31 se týká kulturního obsahu a přínosu hry. Patří sem prvky jako umístění příběhu, hlavní postavy, téma, na němž je videohra založena, použití anglického jazyka a odraz britské kultury a kulturního dědictví. Pouze 3 body se vztahují k umístění vývojových činností a zbývajících 8 bodů lze získat v případě, že příslušní kulturní pracovníci, například autor scénáře, skladatel hudebního dopravu, designér, výtvarník nebo programátor, jsou občany nebo rezidenty Spojeného království nebo EHP. Navrhovaný test se tedy výrazně zaměřuje na obsah a nikoli na umístění činnosti. Toto zaměření na obsah je dále posíleno uplatněním pravidla o minimálním kulturním obsahu, „pravidlo nejvýznamnějších bodů“, které zajistí, že testem projdou pouze hry, které získají dostatečný počet bodů za kulturní obsah.

(29)

Toto zaměření na obsah zabraňuje obecnému uplatnění daňové úlevy. Spojené království provedlo analýzu her, které v něm byly uvedeny na trh v letech 2006, 2009 a 2012, přičemž kulturní test uplatnilo zpětně na všechny hry uvedené na trh během tohoto období, které byly vytvořeny ve Spojeném království. Z 822 her uvedených na trh ve Spojeném království v roce 2012 bylo pouze 74 vytvořeno vývojáři ve Spojeném království a z nich by kulturním testem prošlo 25,7 % (19 videoher), kdyby v té době existoval. Z testu vyplynulo, že i v letech 2006 a 2009 by se podíl těchto her na hrách vytvořených ve Spojeném království pohyboval kolem 27 % a jejich podíl mezi všemi hrami uvedenými na trh ve Spojeném království by činil 3 až 4 %.

(30)

Spojené království má za to, že 25,7 % míra úspěšnosti se nachází v rozpětí přijatém Komisí v případě francouzské daňové pobídky pro videohry (8). V daném rozhodnutí z roku 2007 Komise shledala, že skutečnost, že je vybráno zhruba 30 % her, ukazuje, že Francií vypracovaná kritéria zaručují, že je obsah videoher způsobilých k daňové úlevě skutečně kulturní. Podobně se Spojené království domnívá, že kulturní test videoher je dostatečně restriktivní na to, aby zajistil, že podpora bude zaměřena na videohry založené na britské kultuře/kultuře EHP.

(31)

Spojené království kromě toho souhlasilo s tím, že režim oznámí jako počáteční pilotní projekt na dobu čtyř let a toto období využije pro sledování úlevy a zajištění toho, aby byla využívána v souladu s původním záměrem.

(32)

Pokud jde o obavy Komise, že by podpora mohla podnítit soupeření v poskytování dotací v rámci Unie, jež by vedlo k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže, Spojené království uvedlo, že takové soupeření v poskytování dotací by nastalo, kdyby velký počet členských států používal režimy pro zvýšení konkurenceschopnosti svých domácích odvětví. Spojené království se nedomnívá, že by k tomu mělo dojít. Přestože daňové výhody mohou být určujícím faktorem pro rozhodnutí o umístění podniku, podpora je především reakcí na daňové úlevy v Kanadě, USA a Jižní Koreji. Jediným dalším členským státem, který nabízí daňovou pobídku pro produkci kulturně relevantních videoher, je v současnosti Francie.

(33)

Soupeření v poskytování dotací by navíc bylo zaměřeno čistě na hospodářskou soutěž bez jakýchkoli kulturních omezení. Pokud by dvě nebo více zemí chtělo chránit produkci určitých kulturních produktů (na základě schváleného kulturního testu, neznamenalo by to soupeření v poskytování dotací.

(34)

Cílem navrhované podpory je chránit produkci videoher založených na britské/evropské kultuře, a proto podpora poskytne úlevu pouze pro zlomek videoher vytvořených ve Spojeném království a v Evropě a bude se vztahovat pouze na malou část celkových výdajů na vývoj videoher. Na základě diskusí se zástupci odvětví Spojené království odhaduje, že pouze zhruba 10 % videoher založených na britské/evropské kultuře bude mít rozpočet přesahující 5 milionů GBP. Většina výdajů na vývoj her se bude týkat výrazně menších projektů.

(35)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy jsou, pokud jde o podpory poskytnuté členskými státy, podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.

(36)

Podpora pro produkci videoher poskytovaná po schválení daňovým úřadem HMRC přináší formou daňové úlevy finanční výhodu podnikům v odvětví produkce videoher na úkor rozpočtu ministerstva financí. Je tedy poskytnuta ze státních prostředků a lze ji přičíst státu. Účelem daného opatření je snížit výrobní náklady příjemce a představuje pro ně ekonomickou výhodu. Podpora je poskytována pouze podnikům v odvětví produkce videoher, a je proto selektivní. Má rovněž dopad na obchod a hospodářskou soutěž mezi členskými státy, protože videohry se vyrábějí také v jiných členských státech a obchoduje se s nimi po celém světě. Z tohoto důvodu představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(37)

Co se týče obecné zákonnosti režimu, Komise bere na vědomí, že Spojené království stáhlo ustanovení o územní vázanosti výdajů, které Komise považovala za problematické s ohledem na svobodu pohybu zboží a poskytování služeb na vnitřním trhu. Dále souhlasilo s omezením výše nákladů na subdodavatelské činnosti považované za způsobilé pro podporu na 1 milion GBP.

(38)

Komise se domnívá, že toto omezení je v daném případě přijatelné, neboť vzhledem k výši rozpočtů na produkci se nejeví jako pravděpodobné, že by limit 1 milionu GBP na náklady na subdodavatelské činnosti výrazně bránil využití subdodávek. Spojené království očekává, že většina videoher, na něž se vztahuje jejich kulturní test, bude mít rozpočet na produkci nižší než 1 milion GBP. Pouze asi 10 % z těchto videoher by mělo mít rozpočet přesahující 5 milionů GBP. V závislosti na vývoji rozpočtů na produkci videoher ve Spojeném království si Komise vyhrazuje právo výši horní hranice znovu zvážit, až bude toto opatření podpory do čtyř let od svého zavedení znovu oznámeno v souladu se závazkem, který si Spojené království stanovilo.

(39)

Spojené království má v úmyslu odůvodnit podporu vývoje her jako podporu určenou na pomoc kultuře. Proto by se muselo provádět posouzení podle čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy. Komise dosud nevypracovala pokyny pro uplatnění tohoto ustanovení na podporu her. O možnosti poskytování podpory pro hry se však hovoří ve sdělení o filmu. V odstavci 24 sdělení se uvádí, že opatření na podporu videoher budou i nadále posuzována případ od případu. Pokud bude možné prokázat, že režim podpory zaměřený na videohry, které slouží kulturním a vzdělávacím účelům, je nezbytný, uplatní Komise kritéria intenzity podpory uvedená ve sdělení o filmu.

(40)

Komise proto musí posoudit slučitelnost opatření přímo na základě čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy. Bude muset ověřit, zda skutečně slouží na pomoc kultuře a zda neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu. To znamená, že musí být vhodným nástrojem k dosažení tohoto cíle, zejména že bez této podpory by účastníci trhu neměli dostatečné pobídky pro produkci požadovaného druhu her. Pokud jde o přiměřenost podpory, je možné analogicky použít maximální intenzity podpory stanovené ve sdělení o filmu pro audiovizuální dílo. Komise již posoudila kulturní cíl a nezbytnost podpory pro určité videohry ve dvou rozhodnutích ohledně podpory pro videohry ve Francii, jež byla zmíněna v bodech odůvodnění 20 a 30 výše.

(41)

Aby byla podpora pro hry navrhovaná Spojeným královstvím slučitelná s čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy, musí být určena na pomoc kultuře. Na základě změny režimu a doplňujících důkazů předložených Spojeným královstvím je Komise přesvědčena, že Spojené království bude uplatňovat skutečně selektivní kulturní test, který zajistí, že podpora bude poskytnuta pouze na pomoc kultuře v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy.

(42)

Komise zaprvé bere na vědomí vysvětlení podaná Spojeným královstvím, pokud jde o test používaný k určení kulturní kvality hry (body odůvodnění 27 až 29): většina bodů, které je v rámci navrhovaného kulturního testu možno získat, až 20 z celkem 31 bodů, se vztahuje ke kulturnímu obsahu a přínosu hry. To je dále posíleno uplatněním pravidla o minimálním kulturním obsahu, „pravidlo nejvýznamnějších bodů“, které zajistí, že testem projdou pouze hry, které získají dostatečný počet bodů za kulturní obsah.

(43)

Toto zaměření na obsah zabraňuje obecnému uplatnění daňové úlevy. Simulace kulturního testu vycházející z her uvedených na trh v dřívějších letech ukázaly, že kulturním testem by prošlo 26 % až 27 % her produkovaných ve Spojeném království. Tato míra úspěšnosti ukazuje, že kritéria testu zajišťují, že obsah videoher způsobilých k daňové úlevě je skutečně kulturní, a že test je dostatečně restriktivní na to, aby byla podpora cílená na videohry založené na britské/evropské kultuře. Pro srovnání, ve svém rozhodnutí z roku 2007 ohledně francouzské daňové pobídky pro videohry (9) Komise došla k závěru, že způsobilost zhruba 30 % her ukazuje, že test je dostatečně selektivní.

(44)

Vzhledem k tomu byly pochybnosti vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení rozptýleny. Skutečnost, že je vybráno jen asi 27 % her, ukazuje, že toto opatření nemá pouhý průmyslový cíl spočívající v podpoře specifického odvětví, ale cíl skutečně kulturní. Opatření podpory tudíž sleduje skutečný cíl pomoci kultuře.

(45)

Daňová úleva pro videohry na základě čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy by měla být vhodným nástrojem ke splnění vybraného cíle. Státní podpora pro jiné účely, která by nebyla zaměřena na tento kulturní cíl, by pravděpodobněji podporovala průmyslové cíle související s daným odvětvím. Komise uznává, že navržená daňová úleva umožňuje skutečně směřovat veřejnou podporu na videohry s kulturním obsahem, a proto je vhodným nástrojem pro dosažení vybraného kulturního cíle.

(46)

S ohledem na velmi dynamický rozvoj a vývoj trhu her předložilo Spojené království údaje dokládající, že podpora je nezbytná pro udržení rozumné produkce takovýchto her, jelikož bez podpory pro kulturní hry by jejich produkce a podíl na trhu výrazně poklesly. Údaje ukazují trvalý pokles počtu her založených na britské kultuře a prudký pokles jejich podíl na trhu z 9 % všech her uvedených na trh ve Spojeném království v roce 2003 na 4 % v roce 2006 a na 3 % v letech 2009 až 2012.

(47)

Kulturně významné hry mohou mít stejné výrobní náklady jako globální hry, avšak mnohem menší trh. Jejich produkce s sebou tudíž nese vyšší ekonomické riziko. Videohry s obsahem založeným na britské/evropské kultuře jsou proto komerčně méně životaschopné než globalizovanější videohry. Z toho důvodu jsou vývojáři her v Evropě pod stálým tlakem trhu, aby nezdůrazňovali kulturně evropské prvky svých her s cílem prodávat je na celosvětovém trhu. Pro vývojáře her založených na evropské kultuře je obtížnější získat soukromé financování.

(48)

Navrhovaná daňová úleva by měla podpořit výrobu videoher s kulturním obsahem na rozdíl od her, které přinášejí pouze zábavu, a to snížením jejich produkčních nákladů. Lze tedy dospět k závěru, že opatření bude pravděpodobně mít ve vztahu ke svému cíli dostatečně stimulující účinek.

(49)

Kromě toho je opatření podpory přiměřené, jelikož omezuje intenzitu podpory na 25 % produkčních nákladů skutečně vynaložených na produkci způsobilých her. To je méně než 50 % intenzita podpory povolená pro audiovizuální produkci podle odstavce 52 bodu 1) sdělení o filmu, které se použije analogicky, pokud jde o přípustnou intenzitu podpory.

(50)

Aby nedošlo k ovlivnění podmínek obchodu a hospodářské soutěže v Unii v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem, je rovněž třeba, aby byly narušení hospodářské soutěže a vliv na obchod, které opatření vyvolává, vyrovnány jeho příznivými účinky.

(51)

Podle údajů poskytnutých Spojeným královstvím a zástupci odvětví bylo v roce 2012 ve Spojeném království vytvořeno méně než 10 % her, které zde byly vydány. Tržní podíl způsobilých her uvedených na trh ve Spojeném království je poměrně malý (4–5 %). Také podíl způsobilých her mezi videohrami produkovanými ve Spojeném království je poměrně nízký, přibližně 27 %.

(52)

Navíc žádná potenciálně postižená třetí strana nepoukázala na možný negativní účinek opatření. Naopak, sdružení výrobců videoher, která po zahájení řízení předložila své připomínky (TIGA a EGDF), zdůraznila malý dopad opatření na jejich domácí odvětví a jeho celkový dopad ve vztahu ke konkurenci především ze Severní Ameriky a Dálného východu. Soupeření v poskytování finanční pomoci mezi členskými státy by proto bylo spíše nepravděpodobné.

(53)

V každém případě je užitečné, že Spojené království omezuje dobu trvání režimu na čtyři roky, aby umožnilo hodnocení jeho uplatňování a přezkum kritérií s ohledem na vývoj trhu.

(54)

Komise proto dospěla k závěru, že pochybnosti vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení byly rozptýleny. Narušení hospodářské soutěže a vliv opatření na obchod mezi členskými státy jsou nyní omezeny tak, že nejsou v rozporu se společným zájmem.

(55)

Komise se proto domnívá, že podpora nepovede k nepřiměřenému posílení tržní síly podniků, kterým je podpora poskytnuta, ani k narušení dynamických pobídek pro účastníky trhu, ale naopak rozšíří nabídku na trhu. Lze tedy dojít k závěru, že narušení hospodářské soutěže a vliv opatření na obchod jsou omezeny tak, že celkové hodnocení podpory je příznivé. Proto je daňová úleva na vývoj videoher slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy,

(1)

Dopisem ze dne 7. června 2006 Komise informovala Polsko o svém rozhodnutí zahájit formální řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES týkající se uvedeného opatření podpory.

(2)

Dne 23. října 2007 Komise přijala rozhodnutí č. 2008/344/ES (1) (dále jen „rozhodnutí“), ve kterém potvrdila, že státní podpora, jež obdržel výrobce oceli, skupina Technologie Buczek („skupina TB“), není slučitelná s vnitřním trhem, a uložila Polsku, aby danou podporu získalo nazpět od subjektů tvořících skupinu TB, tj. od mateřské společnosti Technologie Buczek S.A. („TB“) a jejích dceřiných společností: Huta Buczek sp. z o.o. („HB“) a Buczek Automotive sp. z o.o. („BA“), a to v poměru, v jakém podporu skutečně získaly.

(3)

Dne 8. ledna 2008 podal podnik BA žalobu k Tribunálu na částečnou neplatnost rozhodnutí. Podniky TB a HB podaly samostatné žaloby, které však později stáhly.

(4)

Rozsudkem ze dne 17. května 2011 (2) Tribunál zrušil část rozhodnutí, která se týkala podniku BA (viz podrobný popis v 7. bodě odůvodnění). Dne 21. března 2013 Soudní dvůr zamítl odvolání Komise proti tomuto rozsudku Tribunálu (3).

(5)

V důsledku zrušení části rozhodnutí, která se týkala podniku BA, nebylo formální vyšetřovací řízení ve věci C23/06 uzavřeno, a Komise je tak musela znovu zahájit od momentu, kdy přestalo být shodné s právem.

(6)

Komise požádala Polsko o poskytnutí informací ve dnech: 22. dubna 2013, 12. června 2013 a 27. listopadu 2013. Polsko na tyto žádosti reagovalo ve dnech: 8. května 2013, 26. července 2013 a 10. února 2014.

(7)

Tribunál zrušil:

(8)

Vzhledem k tomu, že se článek 1 rozhodnutí týká skupiny TB jako celku, avšak byly zrušeny pouze články týkající se BA, se Komise domnívá, že je nejprve nutné připomenout, jaký dopad má zrušení rozhodnutí pro ostatní členy skupiny TB, tj. pro TB a HB.

(9)

Komise připomíná rozsudek ve věci T-227/95 (AssiDomän Kraft Products a další v. Komise,Sb. rozh. 1997, s. II-01185, body 59 a 60), ve kterém Soudní dvůr rozhodl, že pokud podnik, kterému je určeno rozhodnutí Komise, podá žalobu na neplatnost, Soudní dvůr Evropského společenství posoudí pouze ty části rozhodnutí, jež se týkají dotčeného podniku. Části rozhodnutí, které nebyly napadeny a které se týkají ostatních podniků dotčených rozhodnutím, nejsou předmětem sporu, o kterém má Tribunál rozhodnout. V případě žaloby na neplatnost smí Tribunál rozhodnout pouze o předmětu sporu, který příslušné strany napadly. Rozhodnutí smí být zrušeno pouze v míře, v jaké se týká podniků dotčených rozhodnutím, v jejichž prospěch Tribunál rozhodl.

(10)

Jak výše uvádí 3. bod odůvodnění, TB a HB svoje žaloby předložené Tribunálu stáhly, čímž rozhodnutí nabylo konečnou platnost, pokud jde o tyto podniky a povinnost Polska získat zpět protiprávně poskytnutou podporu. Polské orgány potvrdily, že TB vrátil 13 963 560,74 PLN, což je celá částka podpory, která měla být zpět získána od podniku TB, jakož i část podpory, která měla být zpět získána od podniku HB. Podnik HB se ocitl v platební neschopnosti a všechny nároky veřejných orgánů přešly do konkursní podstaty. Likvidační řízení probíhá. Polské orgány potvrdily, že po zrušení platnosti rozhodnutí nebyla podniku TB vrácena zpět částka podpory, kterou tento podnik již vrátil, stejně tak nebyla částka podpory, která spadá na podnik HB, odstraněna ze seznamu nároků věřitelů.

(11)

Z těchto důvodů zůstává formální vyšetřovací řízení otevřené, pouze pokud jde o podnik BA.

(12)

Komise bere na vědomí informace předložené Polskem, podle kterých bylo dne 28. září 2012 ukončeno insolvenční řízení podniku BA a dne 16. listopadu 2012 byl podnik BA vyškrtnut z národního soudního rejstříku (Krajowy Rejestr Sądowy).

(13)

Polsko informovalo Komisi, že aktiva podniku BA, která přešla do konkursní podstaty, byla prodána jako jednotlivá aktiva (nikoli jako celý podnik či jeho samostatná část) v rámci výběrových řízení, čímž se zajistilo zachování tržní ceny. V průběhu insolvenčního řízení nedošlo k tomu, že by jiný subjekt převzal zaměstnance, dodavatele či zákazníky podniku BA. Nelze tedy konstatovat, že by podnik dále fungoval.

(14)

Polsko rovněž informovalo Komisi, že v průběhu insolvenčního řízení správce konkursní podstaty zlikvidoval veškerý majetek podniku BA. Po ukončení insolvenčního řízení nezbyla žádná aktiva, která by mohly převzít jiné podniky.

(15)

Na tomto základě Komise došla k závěru, že neexistují žádné podniky, které by bylo možné označit za hospodářské nástupce podniku BA.

(16)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se stalo formální vyšetřovací řízení v dané věci bezpředmětným, neboť i kdyby byla podpora uznána za neslučitelnou s vnitřním trhem, nebylo by možné získat ji zpět,

(1)

Od roku 2006 provádí Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž každoročně monitorování ex post vzorku opatření podpory uplatňovaných členskými státy. Španělský režim osvobození od spotřební daně u biopaliv (věc č. NN61/2004) schválila Komise rozhodnutím C (2006) 2293 ze dne 6. června 2006 (dále jen „rozhodnutí Komise“). Tento režim byl zahrnut pod referenčním číslem MX 17/2009 do monitorování v letech 2009/2010, v rámci kterého Komise zkoumala, jak členské státy uplatňovaly vzorek platných režimů v průběhu roku 2009.

(2)

Komise se rozhodla tento režim znovu zahrnout do monitorování v letech 2011/2012, v rámci kterého zkoumala, jak členské státy uplatňovaly vzorek platných režimů v období 2009–2010.

(3)

Vzhledem k informacím poskytnutým Španělskem během monitorování měla Komise pochybnosti o správném uplatňování režimu španělskými orgány. Rozhodla se proto zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Komise o svém rozhodnutí informovala Španělsko dopisem ze dne 17. července 2013.

(4)

Španělsko předložilo své připomínky dne 20. září 2013.

(5)

Rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. února 2014 (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(6)

Komise obdržela dne 5. března 2014 připomínky od sekce pro biopaliva Španělského sdružení výrobců energie z obnovitelných zdrojů (APPA Biocarburantes). Předala je Španělsku, čímž mu umožnila vyjádřit se k nim. Dne 6. května 2014 španělské orgány uvedly, že se k připomínkám předloženým třetími stranami nechtějí vyjádřit.

(7)

Režim osvobození od spotřební daně u biopaliv NN 61/2004 spočívá v používání nulové sazby španělské daně na uhlovodíky. Vztahuje se na ethylalkohol vyráběný z produktů zemědělského nebo rostlinného původu (bioethanol), zařazený do kódu kombinované nomenklatury KN 2207 20 , na methylalkohol získávaný z produktů zemědělského nebo rostlinného původu, zařazený do kódu KN 2905 11 00 , a na produkty zařazené do kódů KN 1507 , 1508 , 1510 , 1511 , 1512 , 1513 , 1514 , 1515 a 1518 .

(8)

Nulová daňová sazba se na tyto produkty vztahovala bez ohledu na to, zda se používaly nezpracované, či po chemické úpravě. V případech, kdy bylo biopalivo smícháno s jiným palivem, se snížená sazba uplatnila pouze na biopalivovou část směsi. Snížená sazba spotřební daně se týkala všech biopaliv bez ohledu na jejich zeměpisný původ.

(9)

Režim byl Komisí schválen dne 6. června 2006 a jeho platnost skončila dne 31. prosince 2012 (3).

(10)

Na základě vyhodnocení informací poskytnutých španělskými orgány během monitorování vyvstaly pochybnosti o tom, zda byl režim v letech 2009 a 2010 uplatňován v souladu s rozhodnutím Komise. Kromě toho existovaly obavy, že Španělsko mohlo v roce 2010 poskytnout příjemcům nadměrné vyrovnání. Své výhrady Komise uvedla ve 13. až 29. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 17. července 2013.

(11)

Komise Španělsko požádala, aby:

(12)

Dne 5. března 2014 obdržela Komise připomínky od sdružení APPA Biocarburantes, jež byly velmi podobné připomínkám španělských orgánů (viz oddíl IV). Sdružení uvádělo, že režim byl uplatňován správně.

(13)

Porovnají-li se náklady na biopaliva s cenou fosilních paliv před zdaněním na čerpací stanici, lze jak u bioethanolu, tak u bionafty pozorovat nedostatečné vyrovnání během celého období, s výjimkou roku 2010, pokud jde o bioethanol, a roku 2012, pokud jde o bionaftu. Podle sdružení APPA Biocarburantes je tato metodika nesprávná, neboť součástí ceny fosilních paliv před zdaněním na čerpací stanici jsou všechny náklady na přepravu a distribuci paliv až do chvíle, kdy se produkt dostane ke konečnému spotřebiteli, zatímco do ceny biopaliv se ve zmíněné srovnávací analýze tyto logistické náklady nezahrnuly. Sdružení se domnívá, že by bylo vhodnější porovnat náklady na výrobu biopaliv s mezinárodně stanovenými cenami fosilních paliv. Při použití této metodiky se projeví výraznější nedostatečné vyrovnání u biopaliv v době trvání režimu a neprokážou se žádné případy nadměrného vyrovnání.

(14)

Sdružení APPA Biocarburantes rovněž uvádí, že i když se porovnají náklady na biopaliva s cenou fosilních paliv před zdaněním na čerpací stanici, jediné dva případy možného nadměrného vyrovnání byly čistě přechodné a byly způsobeny samotnou povahou režimu daňové podpory pro biopaliva (absolutní částky stanovené ex ante a hodnocení realizované ex post) a velmi nestálými cenami zemědělských surovin, které představují hlavní složku nákladů na výrobu biopaliv. Režim nebylo nutné nijak upravovat, protože v případě bioethanolu nebylo v následujících letech (2011 a 2012) zaznamenáno možné nadměrné vyrovnání a v případě bionafty bylo možné nadměrné vyrovnání pozorováno v posledním roce, tj. v roce 2012. Kromě toho již nebylo možné do budoucna provést žádné úpravy, jelikož platnost režimu skončila.

(15)

Španělské orgány zaslaly své připomínky dne 20. září 2013. Dne 6. května 2014 uvedly, že se nechtějí vyjádřit k připomínkám třetích stran, které jim byly předloženy.

(16)

V dopise ze dne 20. září 2013 poskytly španělské orgány informace o nákladech na výrobu bioethanolu a bionafty a údaje o cenách fosilních paliv v období let 2004 až 2012. Zároveň předložily tabulky, v nichž byly porovnány náklady na biopaliva s cenou fosilních paliv před zdaněním na čerpací stanici. Tyto tabulky jsou uvedeny v příloze.

(17)

Údaje a analýza v příslušných tabulkách se zakládají na těchto předpokladech:

(18)

Na základě příslušných údajů Španělsko uvedlo, že v období 2004–2012 bylo možné zaznamenat kumulované nedostatečné vyrovnání u obou druhů paliva (455,96 EUR/1 000 l v případě bionafty a 897,22 EUR/1 000 l v případě bioethanolu). Analyzuje-li se každý rok zvlášť, je patrné nedostatečné vyrovnání ve všech uvedených letech, s výjimkou roku 2010, pokud jde o bioethanol, a roku 2012, pokud jde o bionaftu.

(19)

Co se týče bioethanolu, Španělsko objasnilo, že zjevné nadměrné vyrovnání zaznamenané v roce 2010 bylo důsledkem jednorázového poklesu cen surovin, zejména zemědělských, mezi lednem a červnem 2010. Jednalo se tedy o jednotlivou, zvratitelnou a nepředvídatelnou situaci, jež se navíc v následujícím roce automaticky napravila růstem cen surovin. Nebyl proto důvod, aby španělské orgány přijímaly jakákoli opatření. Španělsko poskytlo podrobné informace o vývoji cen surovin a graf znázorňující vývoj indexů cen cukru a obilovin (základ 2002–2004 = 100).

Vývoj cen surovin v období 2009–2011  (6)

Zdroj: www.fao.org

(20)

V souvislosti s bionaftou Španělsko uvedlo, že případ nadměrného vyrovnání byl podle všeho zaznamenán v roce 2012, ale 31. prosince téhož roku skončila platnost režimu.

(21)

Španělsko tvrdilo, že cena použitá v této metodice jako referenční hodnota pro nahrazovaná paliva – cena před zdaněním na čerpací stanici – je nejpřísnější z dostupných možností a že by bylo vhodnější provést srovnání s hodnotou bližší cenám těchto produktů na světovém trhu. Španělské orgány rovněž předložily tabulky, v nichž byly porovnány náklady na biopaliva s cenou fosilních paliv na světovém trhu, a zdůraznily, že v tomto případě není u bionafty v žádném z posuzovaných roků patrné nadměrné vyrovnání a možné nadměrné vyrovnání za bioethanol je zanedbatelné (2 EUR/1 000 l ve srovnání se 142,13 EUR/1 000 l, jestliže se jako referenční hodnota použije cena fosilního paliva před zdaněním na čerpací stanici). Kumulované nedostatečné vyrovnání by bylo v porovnání s předchozí metodikou několikanásobně vyšší.

(22)

Španělské orgány uvedly, že v souladu se směrnicí Rady 2008/118/ES (7) poskytly informace o všech podnicích, které vyrábí, zpracovávají, drží, přijímají nebo odesílají zboží podléhající spotřební dani.

(23)

Podle definice v čl. 4 odst. 1 této směrnice je „oprávněným skladovatelem“ fyzická nebo právnická osoba oprávněná v rámci své podnikatelské činnosti vyrábět, zpracovávat, držet, přijímat nebo odesílat zboží podléhající spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně v daňovém skladu. V článku 8 směrnice se uvádí, že oprávněný skladovatel je osobou povinnou ke vzniklé daňové povinnosti ke spotřební dani.

(24)

Španělské orgány objasnily, proč poskytly daňové údaje jen jednoho ze dvou podniků, které podepsaly dohodu, že budou na subdodavatelské bázi vyrábět methylestery mastných kyselin ze sóje a palmového oleje. Jelikož se tato smlouva týká výrobků podléhajících spotřební dani ve smyslu jejich držení, pohybu a sledování, řídí se směrnicí 2008/118/ES. Španělské orgány uvádí, že vlastník výrobku nespadá do definice „oprávněného skladovatele“ podle čl. 4 odst. 1 zmíněné směrnice.

(25)

Komise již ve svém rozhodnutí ve věci NN61/2004 dospěla k závěru, že dotčené opatření představuje státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU. Komise režim posoudila na základě pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 (8) a konstatovala, že je slučitelný s vnitřním trhem.

(26)

Španělské orgány nyní poskytly Generálnímu ředitelství pro hospodářskou soutěž podrobné informace včetně příslušných údajů týkajících se nákladů na výrobu bioethanolu a bionafty během celého trvání režimu. Pokud se porovnají náklady na výrobu biopaliv s cenou fosilních paliv před zdaněním na čerpací stanici, jak je uvedeno v tabulkách v příloze tohoto rozhodnutí, je možné zaznamenat dva případy nadměrného vyrovnání: v roce 2010 v případě bioethanolu a v roce 2012 v případě bionafty.

(27)

Co se týče alternativní metodiky navržené Španělskem, v níž se jako referenční hodnoty použijí ceny fosilních paliv na světovém trhu, Komise konstatuje, že tato metodika se liší od metodiky, kterou Španělsko navrhlo a Komise použila pro posouzení opatření NN61/04. Jelikož Komise ověřuje, zda Španělsko uplatňovalo režim podpory správně v souladu s rozhodnutím ve věci NN61/04, kterým byl schválen, nelze navrženou alternativní metodiku přijmout.

(28)

Komise nicméně konstatuje, že nebyla zaznamenána trvalá tendence poskytovat nadměrné vyrovnání. Posoudí-li se kromě toho podpora během celého trvání režimu, nic nenasvědčuje tomu, že by vyrovnání bylo celkově nadměrné. Komise bere na vědomí objasnění předložená Španělskem (viz 18., 19., 20. a 22. bod odůvodnění).

(29)

Pokud jde o bioethanol, Komise se domnívá, že nebylo nutné provádět úpravy k nápravě nadměrného vyrovnání. Španělsko v tomto případě prokázalo, že k nápravě nadměrného vyrovnání došlo zejména díky významnému růstu cen surovin od června 2010. V letech 2011 a 2012 nebylo u bioethanolu skutečně žádné nadměrné vyrovnání zaznamenáno.

(30)

Co se týče bionafty, Komise konstatuje, že v roce 2012 bylo možné pozorovat nepatrné nadměrné vyrovnání ve výši 41,85 EUR/1 000 l. K tomuto nadměrnému vyrovnání došlo, aniž by byly dané opatření, a zejména úroveň podpory jakkoli změněny. Danou situaci způsobily faktory nesouvisející s režimem, konkrétně vysoký nárůst ceny fosilní nafty ve Španělsku. Komise poznamenává, že cena nafty byla v roce 2012 o 8 % vyšší než v roce 2011, o 36 % vyšší než v roce 2010 a o 71 % vyšší než v roce 2009. Náklady na výrobu bionafty byly naproti tomu v roce 2012 na stejné úrovni jako v roce 2011, o 16 % vyšší než v roce 2010 a o 25 % vyšší než v roce 2009. Komise konstatuje, že platnost režimu skončila ke konci roku 2012, a proto nebylo možné provést úpravy osvobození od spotřební daně k zamezení budoucímu nadměrnému vyrovnání v souladu s 19. bodem odůvodnění rozhodnutí Komise ve věci NN61/04. Komise rovněž konstatuje, že v roce 2013 ani později nebyla na základě režimu poskytnuta žádná podpora. Jak je též uvedeno ve 28. bodě odůvodnění, i při zohlednění údajů za rok 2012 nelze pro celé trvání režimu konstatovat nadměrné vyrovnání. To lze tak považovat za důkaz, že Španělsko mohlo vycházet z metodiky výpočtu ex ante předpokládané pro daný režim.

(31)

Po posouzení dodatečných informací poskytnutých Španělskem se Komise domnívá, že Španělsko neporušilo své povinnosti uvedené v 19. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ve věci NN61/04.

(32)

Na základě objasnění poskytnutých Španělskem v souvislosti s uplatňováním směrnice 2008/118/ES Komise souhlasí s tím, že španělské orgány předložily informace o všech příslušných podnicích.

(33)

Komise konstatuje, že Španělsko uplatňovalo režim podpory NN 61/04 správně, v souladu s rozhodnutím Komise, kterým byl schválen,

(1)

Dne 28. června 2012 oznámila Portugalská republika (dále jen „Portugalsko“) rekapitalizační opatření ve prospěch společnosti Caixa Geral de Depósitos, S.A (dále jen „CGD“ nebo „banka“).

(2)

Dne 18. července 2012 přijala Komise rozhodnutí ve věci SA.35062 (12/NN) (dále jen „rozhodnutí o podpoře na záchranu“) (2), kterým schválila rekapitalizaci společnosti CGD provedenou dne 29. června 2012 jako podporu na záchranu.

(3)

E-mailem ze dne 27. září 2012 Portugalsko Komisi informovalo, že společnost Caixa Geral Finance Limited (dále jen „CGDF“), přidružený podnik společnosti CGD, vyplatí další den dividendy držitelům časově neomezených nekumulativních preferenčních akcií.

(4)

Dne 28. září 2012 společnost CGDF dividendy skutečně vyplatila.

(5)

Dne 18. prosince 2012 přijala Komise rozhodnutí ve věci SA.35062 (12/NN) (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) (3), kterým zahájila formální vyšetřovací řízení týkající se zneužití podpory na záchranu podle článku 16 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 smlouvy o fungování Evropské unie (4).

(6)

Zveřejněním uvedeného rozhodnutí Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se vyjádřily k jejímu předběžnému závěru, že výplata dividend představuje porušení podmínek rozhodnutí o podpoře na záchranu, neobdržela však žádné související připomínky.

(7)

Kvůli naléhavosti případu Portugalsko výjimečně souhlasí s tím, aby bylo toto rozhodnutí přijato v angličtině.

(8)

CGD je bankovní skupina, která je plně ve vlastnictví Portugalska. Ke dni 31. prosince 2012 vlastnila celková čistá aktiva (podle účetních pravidel) (5) ve výši 116,9 miliardy EUR a její celkové čisté úvěrové portfolio ke dni 31. prosince 2012 činilo 74,7 miliardy EUR. Činnosti této banky zahrnují mimo jiné celostátní i mezinárodní komerční bankovnictví (zejména ve Španělsku, v portugalsky mluvících částech Afriky, v Macau a v Brazílii), investiční bankovnictví, správu aktiv, poskytování specializovaných úvěrů a pojišťovnictví.

(9)

V roce 2012 měla skupina CGD vedoucí postavení ve většině obchodních oblastí, v nichž působí na domácím portugalském trhu (zejména úvěry a zálohy pro klienty, vklady klientů, pojištění, leasing, investiční bankovnictví a správa aktiv).

Tabulka 1

Hlavní finanční údaje společnosti CGD (podle účetních pravidel)

(10)

Od počátku krize státního dluhu měla společnost CGD problémy se získáváním přístupu na velkoobchodní finanční trhy. Potíže se projevily nejprve u přístupu na trhy střednědobého a dlouhodobého kapitálu a postupně se rozšířily i na trhy krátkodobých peněžních prostředků.

(11)

V důsledku toho musela společnost CGD snížit své spoléhání se na velkoobchodní financování a v prvním čtvrtletí roku 2010 aktivovala svůj plán likvidity, přičemž se snažila a) nalézt alternativní zdroje financování, především prostřednictvím zajištěného financování; b) zvětšit soubor způsobilého zajištění, který je přijatelný pro ECB; c) prodat nestrategická aktiva a d) předložit investorům a protistranám doklady o vlastní úvěruschopnosti.

(12)

Podle plánu hospodářské a finanční pomoci, který byl dohodnut mezi Portugalskem, Komisí, ECB a MMF, měla společnost CGD předložit finanční a kapitálový plán pro období 2011–2015, jenž měl podléhat čtvrtletnímu přezkumu. První verze finančního a kapitálového plánu byla předložena dne 26. července 2011 a byla předmětem následných revizí.

(13)

Co se týká solventnosti, ke dni 31. prosince 2011 činil poměr kmenového kapitálu tier 1 společnosti CGD vypočítaný podle pravidel rámce Basilej II 9,48 %. Cílem finančního a kapitálového plánu bylo dosáhnout do 31. prosince 2012 mimo jiné poměru kmenového kapitálu tier 1 ve výši 10 % podle pravidel rámce Basilej II v souladu s požadavky memoranda o porozumění, které bylo podepsáno mezi portugalskou vládou na straně jedné a MMF, Komisí a ECB na straně druhé. Podle doporučení Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) byl finanční a kapitálový plán aktualizován s ohledem na výši kapitálu, která má být držena ode dne 30. června 2012, s cílem uspokojit potřeby kapitálu, jež byly vypočítány podle výše státního dluhu a dluhů obcí u banky (dále jen „rezerva na státní dluh“), a potřebu kapitálu vyplývající ze zátěžových testů, které provedl orgán EBA (dále jen „požadavky orgánu EBA“).

(14)

Podle znění finančního a kapitálového plánu z května 2012 a na základě doporučení orgánu EBA byla zjištěna potřeba navýšit kapitál o 1,650 miliardy EUR.

(15)

Rekapitalizační opatření, která Portugalsko provedlo jako jediný akcionář společnosti CGD, spočívala v

(16)

Podrobný popis opatření podpory je uveden v 12. až 25. bodě odůvodnění rozhodnutí o podpoře na záchranu.

(17)

Jak je uvedeno v 31. bodě odůvodnění rozhodnutí o podpoře na záchranu, Portugalsko se zavázalo, že zajistí, aby CGD (jakožto skupina) uplatňovala omezení týkající se chování, která odpovídala omezením vztahujícím se na banky, jež jsou rekapitalizovány v rámci nového režimu rekapitalizace úvěrových institucí v Portugalsku (6), včetně mimo jiné:

(18)

Dne 28. září 2012 vyplatila společnost CGDF, přidružený podnik společnosti CGD, bez předchozího schválení Komisí dividendy z časově neomezených nekumulativních preferenčních akcií ve výši 405 415 EUR. Tato částka odpovídá 0,025 % kapitálu, který byl vložen dne 29. června 2012.

(19)

V rozhodnutí o zahájení řízení zastávala Komise předběžný názor, že se na výplaty dividend, které společnost CGDF uskutečnila dne 28. září 2012, vztahuje zákaz vyplácení dividend, jenž platil pro společnost CGD podle rozhodnutí o podpoře na záchranu, a že výplata dividend představuje zneužití poskytnuté podpory na záchranu.

(20)

Společnost CGD předložila plán restrukturalizace, který obsahoval čtyři hlavní prvky:

(21)

Společnost CGD usilovala o snížení podílu cizích zdrojů v rozvaze již před navýšením kapitálu v červnu 2012. V období od prosince 2010 do června 2012 snížila banka svou bilanční sumu přibližně o 8,2 miliardy EUR (účetní pravidla).

(22)

Plán restrukturalizace počítá s dalším úsilím o snížení podílu cizích zdrojů. Plán předpokládá odprodej pojištění, společnosti Caixa Seguros, a jiných nestrategických účastí a rovněž likvidaci vedlejších aktiv, aby se společnost CGD mohla lépe zaměřit na své hlavní činnosti v oblasti retailového bankovnictví a uvolnit finanční prostředky, které následně posílí kmenový kapitál banky. Společnost CGD usiluje o další snížení podílu cizích zdrojů v rozvaze skupiny, a to o vedlejší aktiva v hodnotě [10–20] miliard EUR, což v porovnání s konsolidovanou rozvahou v prosinci 2012 (podle účetních pravidel) představuje snížení o [10–20] %. Prodej pojištění představuje důležitý prvek procesu snižování podílu cizích zdrojů a přispěje k tomuto snížení částkou ve výši přibližně […] (*3) miliard EUR. Prodej zbývajících nestrategických účastí přispěje částkou ve výši [0–5] miliard EUR, splacení dluhu bývalé Banco Português de Negócios (dále jen „BPN“) částkou ve výši [0–5] miliard EUR a likvidace vedlejších aktiv ve Španělsku částkou ve výši [0–5] miliard EUR. Přibližně dvě třetiny vedlejšího portfolia ([10–20] miliard EUR) budou zlikvidovány do konce roku 2017 a zbytek tohoto portfolia bude zlikvidován po roce 2017.

(23)

Společnost Caixa Seguro má v Portugalsku vedoucí postavení na trhu, přičemž její tržní podíl v prosinci 2012 dosahoval 31 % v oblasti životního pojištění a 26 % v oblasti neživotního pojištění, včetně všeobecné pojišťovny poskytující životní i neživotní pojištění a specializovaných pojišťoven působících v oblasti zdravotního pojištění a pojištění automobilů. Ke dni 31. prosince 2012 připadalo na společnost Caixa Seguros 9,2 % konsolidovaných čistých aktiv společnosti CGD a tato společnost vytvořila čistý příjem ve prospěch akcionářů společnosti CGD ve výši 89,7 milionu EUR, a to na základě objemu přímého pojistného, který v roce 2012 dosáhl 3 195 milionů EUR.

(24)

Společnost CGD bude společnost Caixa Seguros restrukturalizovat, aby zlepšila její prodejnost a usnadnila proces prodeje. Společnost CGD může […]. Při procesu prodeje budou přípustné veškeré možné kombinace, které mohou sahat od […]. Plán restrukturalizace společnosti CGD předpokládá, že […].

(25)

Společnost CGD odprodá rovněž veškeré své zbývající nestrategické účasti v kotovaných portugalských společnostech do […], a tím sníží podíl cizích zdrojů ve své rozvaze přibližně o dalších [200–250] milionů EUR. Společnost CGD již odprodala většinu nestrategických účastí, což zajistilo výnosy ve výši přibližně 450 milionů EUR.

(26)

Společnost CGD mimoto zamýšlí postupně zlikvidovat portfolio aktiv, které vyplývá z dluhu zkrachovalé společnosti Banco Português de Negócios („BPN“) (7), v nominální hodnotě [0–5] miliardy EUR a s hodnotou čistých aktiv ve výši přibližně [0–5] miliardy EUR. Podle příslušného splátkového kalendáře se hodnota čistých aktiv do konce roku 2017 sníží o [40–50] % na [0–5] miliard EUR.

(27)

Společnost CGD zlikviduje rovněž vedlejší úvěrové portfolio, které pochází z jejích činností v oblasti retailového a velkoobchodního bankovnictví ve Španělsku. Toto portfolio má hodnotu ve výši přibližně [0–5] miliard EUR.

(28)

Druhým hlavním prvkem plánu restrukturalizace je zvýšení provozní efektivnosti banky. Společnost CGD přijala již v roce 2011 a 2012 opatření k optimalizaci nákladové základny a v porovnání s finančními údaji z období před krizí snížila mzdové náklady i prodejní, správní a režijní náklady svých vnitrostátních činností.

(29)

Společnost CGD bude v tomto úsilí o optimalizaci pokračovat dalším snižováním provozních nákladů v období restrukturalizace. Hlavní páky k dosažení dalších úspor představuje snížení počtu zaměstnanců banky a nové sjednání smluvně zajišťovaných služeb. Podle plánu restrukturalizace bude společnost CGD v období restrukturalizace pokračovat ve snižování svých mzdových nákladů a usilovat o jejich snížení o [5–10] % a v prosinci 2013 předpokládá mzdové náklady ve výši [500–550] milionů EUR a v prosinci 2017 ve výši [450–500] milionů EUR. Pokud jde o počet zaměstnanců, v Portugalsku se jejich počet sníží o [5–10] %. Zatímco v prosinci 2012 pracovalo v oblasti vnitrostátních činností v rámci retailového bankovnictví 9 401 zaměstnanců, do prosince 2017 chce společnost CGD tento počet snížit na [8 500 – 9 000] osob.

(30)

Vyšší provozní efektivnosti společnosti CGD bude dále dosaženo optimalizací sítě poboček, a to omezením sítě vnitrostátních poboček o [5–10] % z 840 poboček v červnu 2012 na [750–800] poboček do […]. Uzavření [70–80] poboček v Portugalsku v období od června 2012 do […] je součástí pravidelného procesu optimalizace za účelem přehodnocení a racionalizace přítomnosti společnosti CGD v oblasti vnitrostátního retailového bankovnictví a očekává se, že to povede k ročním úsporám ve výši [0–5] milionů EUR. Uzavřeno již bylo nebo se postupně uzavírá 58 poboček, zbývajících [10–20] poboček bude uzavřeno do […].

(31)

Provozní efektivnost společnosti CGD se zlepší rovněž zvýšením příjmů ze služeb a provizí, které v roce 2012 přispěly k celkovým čistým provozním příjmům přibližně 25 %, zatímco v portugalském bankovním sektoru činil příslušný podíl v průměru 29 %. Společnost CGD zavede nové struktury poplatků s cílem lépe sladit své zdroje příjmů se zdroji svých protějšků.

(32)

Třetí hlavní prvek plánu restrukturalizace se týká restrukturalizace bankovních operací ve Španělsku. Zatímco obecně si mezinárodní operace společnosti CGD v současnosti vedou mnohem lépe než vnitrostátní činnosti a významně přispívají k celkové výkonnosti banky, činnosti společnosti CGD ve Španělsku jsou ztrátové. Společnost CGD zahájila činnost v oblasti retailového bankovnictví ve Španělsku v roce 1991 poté, co získala společnosti Banco de Extremadura a Chase Manhattan España a posléze v roce 1995 společnost Banco Simeón. Tyto činnosti v oblasti retailového bankovnictví jsou v současnosti ve Španělsku provozovány prostřednictvím dceřiného podniku společnosti CGD s názvem Banco Caixa Geral (dále jen „BCG“). V roce 2007 zahájila společnost CGD rovněž činnost v oblasti velkoobchodního bankovnictví, která byla vykonávána v pobočce, kterou společnost CGD ve Španělsku zřídila a která se zaměřila na projekty v oblasti nemovitostí, související projektové financování a syndikované úvěry. Zatímco činnostem společnosti CGD v oblasti retailového bankovnictví ve Španělsku se v minulém desetiletí stěží dařilo dosáhnout hranice rentability, u činností v oblasti velkoobchodního bankovnictví byla situace ještě horší. Činnost v oblasti velkoobchodního bankovnictví, která byla zahájena těsně před finanční krizí, vykazovala velmi špatné výsledky a v poměrně krátkém časovém období do prosince 2012 dosáhla značných ztrát ve výši přibližně 250 milionů EUR. Velkoobchodní bankovnictví bude zcela ukončeno a […].

(33)

Společnost CGD však považuje Španělsko za klíčový trh, na němž chce zachovat svou přítomnost, zejména s cílem podpořit vývozní činnost portugalských malých a středních podniků. Činnost v oblasti retailového bankovnictví ve Španělsku bude proto zachována, ačkoli v mnohem menším měřítku. V zájmu opětovného dosažení ziskovosti činnosti se počet poboček sníží o [47–52] %, z 209 poboček v červnu 2012 na [100–110] poboček ke dni […]. Počet zaměstnanců podílejících se na činnostech ve Španělsku se sníží o [46–49] %, z 974 zaměstnanců v červnu 2012 na [500–523] zaměstnanců ke dni […].

(34)

Pokud jde o geografické pokrytí, společnost BCG zaměří svou činnost v oblasti retailového bankovnictví na oblast Galície, Castilla y León, Asturie a Extremadury, zachová pouze omezenou přítomnost v hlavních centrech přeshraničního obchodu (Madrid a Katalánsko) a velmi omezenou přítomnost s [0–5] pobočkami v každém regionu v oblastech, které mají významné přeshraniční vztahy a slouží jako důležitý zdroj financování španělských činností, a to v Baskicku, Andalusii, Aragónu a Valencii.

(35)

Cílem čtvrtého hlavního prvku plánu restrukturalizace, splacení nástrojů CoCos v hodnotě 900 milionů EUR během období restrukturalizace, je snížení průměrných nákladů společnosti CGD na financování. Splacení nástrojů CoCos by společnosti CGD mělo umožnit snížení podílu cizích zdrojů v rozvaze a zvýšení provozní ziskovosti. Zejména odprodej pojištění by měl uvolnit regulatorní kapitál, a tudíž umožnit předčasné splacení.

(36)

S cílem dosáhnout rovnováhy mezi cílem týkajícím se snižování průměrných nákladů financování na straně jedné a cílem spočívajícím v zachování dostatečné kapitálové rezervy na straně druhé plán restrukturalizace stanoví, že na splacení nástrojů CoCos použije společnost CGD v účetním období 2014 [50–60] % svého nadměrného kapitálu (tj. kapitálu převyšujícího použitelný požadavek na minimální kapitál podle evropských a portugalských právních předpisů (včetně pilíře 1 a 2) a kapitálovou rezervu ve výši [100–150] bazických bodů), v účetním období 2015 a v případě potřeby v dalších letech použije společnost CGD na splacení nástrojů CoCos [90–100] % svého nadměrného kapitálu.

(37)

V tabulce 2 jsou uvedeny hlavní finanční výhledy založené na účetních pravidlech, které jsou obsaženy v plánu restrukturalizace společnosti CGD:

Tabulka 2

Klíčové finanční údaje společnosti CGD pro období 2011–2017

(38)

Portugalsko považuje navýšení kapitálu za státní podporu, zejména vzhledem k současné situaci na trhu a skutečnosti, že navýšení kapitálu bylo provedeno současně s úpisem nástrojů CoCos.

(39)

Portugalsko uznává, že úpis nástrojů CoCos představuje státní podporu, a to vzhledem ke skutečnosti, že podmínky úpisu byly v souladu s podmínkami, jež jsou stanoveny v novém režimu rekapitalizace, který představuje státní podporu (8).

(40)

Portugalsko uvedlo, že společnost CGD má pro portugalský finanční systém systémový význam, že opatření byla nezbytná k tomu, aby kapitál společnosti CGD odpovídal potřebám kapitálu, jak byly zjištěny v hodnocení portugalské centrální banky Banco de Portugal (dále jen „BdP“) a trojky, a že podmínky opatření podpory společně s podmínkami uvedenými v závazcích týkajících se restrukturalizace společnosti CGD obsahují dostatečné záruky proti možnému zneužití a narušení hospodářské soutěže.

(41)

Portugalsko nepovažuje platby pro držitele časově neomezených nekumulativních preferenčních akcií za výplatu dividend, nýbrž za vyplacení kupónů, které mohou být vyplaceny, existuje-li právní povinnost tak učinit.

(42)

Portugalsko uvedlo, že podle základních podmínek časově neomezených nekumulativních preferenčních akcií by nevyplacení dividend bance znemožnilo zpětný odkup nebo splacení rovnocenných či podřízených závazků, a to až do dne čtvrté po sobě následující výplaty dividend, k němuž jsou dividendy vyplaceny v plné výši. Portugalsko se domnívá, že zpětný odkup nástrojů CoCos, s ohledem na nějž obdrželo výslovný závazek ze strany společnosti CGD, představuje takovýto zpětný odkup rovnocenných nebo podřízených závazků.

(43)

Portugalsko potvrdilo, že souhlasilo s výplatou dividend na základě předpokladů, že jejich nevyplacení by společnosti CGD znemožnilo zpětný odkup nástrojů CoCos v následujících dvanácti měsících, a že pokud by během pětiletého období veřejné investice nebyly vyplaceny žádné dividendy, nemohla by společnost CGD nástroje CoCos odkoupit vůbec, aniž by porušila smluvní povinnosti. Podle názoru Portugalska by tato prodleva nebyla slučitelná s prvořadou povinností minimalizovat výši a dobu trvání státní podpory poskytnuté společnosti CGD. Portugalsko se proto domnívá, že tyto okolnosti vedly fakticky k tomu, že výplata dividend byla právně závazná.

(44)

Portugalsko přijalo řadu závazků týkajících se plánu restrukturalizace (dále jen „závazky“), které jsou připojeny k tomuto rozhodnutí.

(45)

Aby bylo zajištěno řádné plnění jednotlivých závazků, zavázaly se portugalské orgány jmenovat kontrolního správce (dále jen „kontrolní správce“), který bude sledovat veškeré závazky, jež přijaly portugalské orgány a společnost CGD vůči Komisi.

(46)

V čl. 107 odst. 1 Smlouvy je stanoveno, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.

(47)

Hodnocení opatření jakožto státní podpory vyžaduje, aby byly kumulativně splněny tyto podmínky: a) opatření musí být financováno ze státních prostředků; b) musí poskytovat selektivní výhodu, která může zvýhodnit určité podniky nebo určitá odvětví výroby; c) opatření narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a může ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(48)

Z důvodů uvedených ve 33. až 42. bodě odůvodnění rozhodnutí o podpoře na záchranu již Komise konstatovala, že opatření představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Rekapitalizační opatření spočívající v úpisu nových kmenových akcií v hodnotě 750 milionů EUR a v úpisu nástrojů CoCos v hodnotě 900 milionů EUR provedlo Portugalsko, a zahrnují tudíž státní prostředky. Opatření poskytla společnosti CGD selektivní výhodu a umožnila jí navýšit kapitál za příznivějších podmínek, než by bylo možné získat na trhu. CGD je mezinárodně působící banka, která soutěží s dalšími bankami v Portugalsku a v jiných zemích. Výhoda, která jí byla poskytnuta, proto může ovlivnit obchod uvnitř Unie a narušit hospodářskou soutěž.

(49)

Co se týká slučitelnosti podpory, která byla poskytnuta společnosti CGD, s vnitřním trhem, Komise musí za prvé určit, zda lze podporu posoudit podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, tj. zda podpora napravuje vážnou poruchu v portugalském hospodářství. Poté musí Komise s použitím tohoto právního základu posoudit, zda jsou navrhovaná opatření v souladu s vnitřním trhem.

(50)

Podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy je Komise oprávněna prohlásit podporu za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud má „napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“.

(51)

Pokud jde o portugalské hospodářství, existence vážné poruchy byla potvrzena při schválení různých opatření, která portugalské orgány přijaly v boji proti finanční krizi, ze strany Komise. Komise zejména ve svém posledním schválení prodloužení portugalského režimu rekapitalizace (9) uznala, že i nadále existuje hrozba vážné poruchy v portugalském hospodářství a že státní podpora bank je vhodná k nápravě této poruchy. Komise bere na vědomí, že v době, kdy byla opatření podpory provedena, čelil portugalský bankovní systém vážným potížím v důsledku skutečnosti, že některé portugalské banky byly vysoce zadlužené, měly vysoký poměr úvěrů k vkladům a musely se vypořádat s rostoucím podílem nesplácených půjček. Komise bere rovněž na vědomí, že Portugalsko dostává od členských států eurozóny finanční pomoc, jejíž část je vyhrazena na podporu portugalských bank (10).

(52)

Vzhledem k systémovému významu společnosti CGD, která je v Portugalsku přední bankou, a k významu jejích úvěrových činností pro portugalské hospodářství Komise uznává, že nesplnění vyšších kapitálových požadavků z její strany by mělo pro portugalské hospodářství vážné důsledky.

(53)

Vzhledem k současné situaci portugalského hospodářství a rozšířenému nedostatečnému přístupu bank na mezinárodní trhy a trhy velkoobchodního financování se Komise domnívá, že jsou splněny požadavky nezbytné k tomu, aby byla státní podpora schválena podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy.

(54)

Veškerá opatření označená za státní podporu byla provedena v rámci restrukturalizace společnosti CGD. Sdělení Komise o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu (dále jen „sdělení o restrukturalizaci“) (11) stanoví pravidla vztahující se na poskytování podpory na restrukturalizaci finančním institucím v současné krizi. Ve sdělení o restrukturalizaci je uvedeno, že aby byla restrukturalizace finanční instituce v současné finanční krizi slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, musí i) vést k obnovení životaschopnosti banky, ii) zahrnovat dostatečný vlastní příspěvek příjemce (sdílení nákladů) a zajistit, aby byla podpora omezena na nezbytné minimum, a iii) obsahovat dostatečná opatření omezující narušení hospodářské soutěže.

(55)

Bez ohledu na požadavky uvedené ve sdělení o restrukturalizaci je v bodě 14 sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. ledna 2012 (dále jen „sdělení o prodloužení z roku 2011“) (12) stanoveno, že „při posuzování dlouhodobé životaschopnosti bank vezme Komise plně v úvahu prvky, které naznačují, že banky by mohly být v dlouhodobém výhledu životaschopné i bez výrazné restrukturalizace, zejména v případech, kdy nedostatek kapitálu souvisí především s krizí důvěry ve státní dluhy, kapitálové vklady z veřejných prostředků jsou omezeny na výši nutnou pro kompenzaci ztrát způsobených uváděním [evropských] státních dluhopisů na trh bankami, které jsou jinak životaschopné, a kdy z analýzy vyplývá, že příslušné banky nepodstupovaly při nákupu státních dluhů nepřiměřené riziko“.

(56)

V této souvislosti Komise podotýká, že potřeby společnosti CGD v oblasti kapitálu v zásadě souvisely s krizí důvěry ve státní dluhy Portugalska. Ačkoli nebyly způsobeny přímo dopadem uvádění státních dluhopisů na trh, jejich příčina byla srovnatelná, jelikož orgán EBA vyžadoval, aby banky v souvislosti s objemem státních dluhopisů v rozvaze vytvořily kapitálovou rezervu (tzv. „rezerva na státní dluhopisy“), a jelikož se v důsledku toho zvýšily požadavky na minimální kapitál.

(57)

Z celkového požadavku na kapitálovou rezervu společnosti CGD ve výši 1 650 milionů EUR, který stanovil orgán EBA a který vedl k potřebě státní podpory v této výši, připadala na expozici vůči portugalským státním dluhopisům částka ve výši 1 073 milionů EUR (65 %). Analýza Komise rovněž ukázala, že společnost CGD nepodstupovala při nákupu státních dluhopisů nepřiměřené riziko. Portfolio státních dluhopisů bylo získáno prostřednictvím transakcí typu „carry trade“ (financovaných z jednoletých půjček ECB). Ačkoli tyto transakce mohly být za určitých okolností považovány za nadprůměrně rizikové, získané dluhopisy představovaly způsobilý kolaterál a příslušné ratingové hodnocení bylo značně vyšší než investiční stupeň (AA– v případě Portugalska).

(58)

Z těchto důvodů provede Komise příslušné posouzení podle bodu 14 sdělení o prodloužení z roku 2011.

(59)

Jak Komise uvedla ve sdělení o restrukturalizaci, dotyčný členský stát musí předložit komplexní plán restrukturalizace, z nějž je patrné, jak bude obnovena dlouhodobá životaschopnost příjemce bez státní podpory, a to v přiměřené lhůtě nepřesahující pět let. Dlouhodobé životaschopnosti je dosaženo, je-li banka schopna soutěžit na kapitálovém trhu na základě svých vlastních schopností a v souladu s požadavky vyplývajícími z příslušných právních předpisů. Aby tak mohla banka činit, musí být - s přihlédnutím ke svému rizikovému profilu - schopna pokrýt veškeré své náklady a vykazovat přiměřenou návratnost vlastního kapitálu. Obnovení životaschopnosti by mělo vycházet hlavně z interních opatření a být založeno na hodnověrném plánu restrukturalizace.

(60)

Portugalsko předložilo plán restrukturalizace společnosti CGD s pětiletým časovým horizontem do roku 2017, který prokazoval obnovení životaschopnosti na konci období restrukturalizace.

(61)

V bodě 10 sdělení o restrukturalizaci se vyžaduje, aby navrhovaná restrukturalizační opatření napravila problémy příjemce. V této souvislosti bere Komise na vědomí, že se plán restrukturalizace zabývá hlavním problémem společnosti CGD, tj. celkově nedostatečnou ziskovostí vnitrostátních bankovních operací, které představují 80 % její činnosti. Slabé výsledky vnitrostátních činností společnosti CGD mohou být jen částečně vyrovnány kladnými výsledky u mezinárodních operací společnosti CGD, ačkoli ty v minulosti vykazovaly a vykazují i v současnosti v průměru kladnou návratnost použitého kapitálu (ROCE). V roce 2012 dosáhly například bankovní činnosti v Angole ROCE ve výši [50–60] %, v Mosambiku ve výši [20–30] %, v Jižní Africe ve výši [20–30] % a v Macau ve výši [20–30] %. Pro srovnání, bankovní činnosti společnosti CGD v Portugalsku dosáhly v roce 2012 ROCE ve výši –[10–20] %. Jelikož mezinárodní činnosti sice přispívají kladně k celkové ekonomické situaci skupiny CGD, avšak představují malou část činnosti, zaměřuje se plán restrukturalizace na zvýšení ziskovosti vnitrostátních operací.

(62)

Komise hodnotí kladně skutečnost, že společnost CGD přijala opatření k snížení mzdových a správních nákladů ještě před obdržením státní podpory. Současná makroekonomická situace a vyhlídky domácího bankovního trhu však vyžadují rozhodnější přístup, jako je snaha o optimalizaci, jak je uvedeno v plánu restrukturalizace. Cílené snížení počtu zaměstnanců banky vedoucí k snížení počtu pracovníků v Portugalsku v oblasti bankovnictví z 9 401 na [8 500-9 000] osob v období restrukturalizace, a tudíž předpokládané snížení mzdových nákladů o [5–10] %, představuje vhodný způsob dosažení potřebných úspor, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že dojde rovněž k významnému snížení rozpočtu na správní náklady.

(63)

Analýza Komise týkající se sítě poboček společnosti CGD původně ukázala, že existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o pobočky s jednoznačně nedostatečnými výsledky. Pravidelný proces hodnocení poboček, který společnost CGD nyní zavedla, představuje vhodný přístup ke sledování výkonnosti maloobchodní sítě, aby bylo možno v případě potřeby upravit přítomnost na domácím trhu. V plánu restrukturalizace společnost CGD stanovila, že vnitrostátní síť poboček omezí o [5–10] % a uzavře [70–80] z celkem 840 poboček. Podle názoru Komise tato cílená redukce přizpůsobuje přítomnost společnosti CGD na domácím trhu náležitě tržním požadavkům, přičemž celkově zachovává odpovídající úroveň služeb poskytovaných klientům.

(64)

Komise bere rovněž na vědomí, že vyšší provozní efektivnosti společnosti CGD bude dosaženo i zvýšením příjmu ze služeb a provizí po zavedení nových struktur poplatků. Tento vyšší příjem z poplatků a provizí se jeví jako odůvodněný vzhledem k tomu, že na straně jedné je podíl provizí ve výsledovce společnosti CGD v porovnání s průměrem v portugalském bankovním sektoru poměrně nízký a na straně druhé má banka plnou kontrolu nad použitelnými strukturami poplatků.

(65)

Co se týká snižování podílu cizích zdrojů v rozvaze, Komise bere na vědomí, že plán restrukturalizace společnosti CGD je náležitě vyvážený a zamezuje vytvoření negativních dopadů na oživení portugalského hospodářství, ačkoli související opatření celkově představují částku ve výši [10–20] miliard EUR, což odpovídá snížení bilanční sumy o [10–20] %. Pokud by společnost CGD jakožto největší portugalská banka jednoduše snížila výši rozpočtu určeného na úvěry, mohla by přispět k úvěrové krizi a poškodit reálnou ekonomiku. Tomuto výsledku zabránila skutečnost, že hlavní zdroje snah společnosti CGD o snížení podílu cizích zdrojů nesouvisejí s výší úvěrů, které mohou být poskytnuty portugalskému hospodářství. Odprodejem pojištění, prodejem zbývajících nestrategických účastí, splacením dluhu bývalé společnosti BPN a likvidací vedlejších úvěrů ve Španělsku nebyla úvěrová kapacita společnosti CGD nepříznivě dotčena. Snahy o snížení podílu cizích zdrojů jsou proto náležitě zacílené, jelikož společnosti CGD umožňují zaměřit se na hlavní činnost v oblasti retailového bankovnictví a uvolňují finanční prostředky, které mohou posílit kmenový kapitál banky, a současně zamezují možným negativním dopadům snížení podílu cizích zdrojů na portugalské hospodářství.

(66)

Komise bere na vědomí rovněž závazek společnosti CGD vůči portugalské vládě týkající se přidělení částky ve výši 30 milionů EUR ročně do fondu, který bude investovat do vlastního kapitálu malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací s cílem zajistit financování pro reálnou ekonomiku v Portugalsku. Tyto investice nebudou zahrnovat nabývání majetkových účastí v konkurenčních podnicích a Komise se domnívá, že nepředstavují ani činnosti narušující trh ve smyslu bodu 23 sdělení o restrukturalizaci. Tento závazek neobsahuje nic, co by mohlo společnosti CGD poskytnout další výhodu, a Komise proto nemusí v tomto rozhodnutí status uvedeného závazku blíže posuzovat.

(67)

Co se týká odprodeje pojišťovacích činností společnosti CGD, společnost Caixa Seguros je nutné restrukturalizovat s cílem zlepšit její prodejnost, jak je uvedeno v plánu restrukturalizace společnosti CGD. Společnost CGD navrhla k uskutečnění prodeje společnosti Caixa Seguros v období restrukturalizace přiměřený přístup.

(68)

Změna u bankovních operací společnosti CGD ve Španělsku představuje významný prvek plánu společnosti CGD k dosažení celkově kladného zisku v krátkém časovém horizontu. Zejména vzhledem ke skutečnosti, že činnosti ve Španělsku nebyly ziskové již určitou dobu a přispívaly negativně k situaci společnosti ještě před začátkem finanční krize, je k řešení tohoto problému zapotřebí rozhodný přístup.

(69)

V plánu restrukturalizace uvedla společnost CGD jak upřednostňovanou možnost ukončit velkoobchodní činnosti ve Španělsku a maloobchodní činnosti restrukturalizovat a zachovat v menším měřítku, tak i alternativy, konkrétně úplné ukončení činnosti, zbavení se těchto činností ve formě odprodeje nebo výměny aktiv, jejich postupnou likvidaci nebo hledání partnera pro společný podnik. Všechny tyto alternativy však mají určité stinné stránky a podle očekávání by vedly k značným kapitálovým ztrátám. Společnost CGD proto dospěla k závěru, že z ekonomického hlediska je nejlepší možností restrukturalizace španělských činností.

(70)

Komise se domnívá, že restrukturalizace španělských činností v současné makroekonomické situaci bude problematická, současně však uznává, že by alternativní přístupy mohly být nákladnější. Komise hodnotí kladně, že velkoobchodní činnosti byly ukončeny a že společnost BCG každopádně zlikviduje významné portfolio vedlejších aktiv plynoucích ze španělských činností, významně omezí svou přítomnost ve Španělsku přibližně o [50–60] % a zkoumá možnosti úspor nákladů využíváním služeb, které jsou dostupné ve skupině.

(71)

Podle názoru Komise je však nutné posílit cíl spočívající v dosažení pozitivních změn u činností ve Španělsku co nejdříve. Z tohoto důvodu považuje Komise za nezbytné, aby Portugalsko přijalo závazek, že společnost BCG buď do […] splní klíčové ukazatele výkonnosti uvedené v bodě 4.2.7.3.1.5 závazků uvedených v příloze, co se týká příslušných prahových hodnot mzdových a správních nákladů, poměru nákladů k výnosům, financování, vkladů, nových úvěrů, čistého rozpětí a nesplácených půjček, nebo v případě, že těchto ukazatelů nedosáhne, nové podnikání ve Španělsku zastaví a všechny španělské činnosti ukončí. S ohledem na tuto záruku a neexistenci alternativ v krátkodobém horizontu Komise uznává plán týkající se dosažení pozitivních výsledků u činností v oblasti retailového bankovnictví ve Španělsku jako součást plánu restrukturalizace společnosti CGD.

(72)

Komise se rovněž domnívá, že plán restrukturalizace společnosti CGD je hodnověrný, a to i v případě, že by současná složitá ekonomická situace v Portugalsku trvala déle, než se předpokládá v základním scénáři. Společnost CGD předpokládá, že se rizikové úvěry v období restrukturalizace dále zvýší z již nyní vysoké úrovně 12 % na [10–20] % na konci roku 2017. Banka předpokládá rovněž zvýšení rezerv na rizikové úvěry na [50–60] %. Lze mít za to, že tento ukazatel krytí je v souladu s ukazatelem u ostatních portugalských bank, které neobdržely státní kapitál, například Banco Espirito Santo nebo Banco Santander Totta. Ukazatel krytí ve společnosti CGD je nutno posoudit na základě skutečnosti, že banka má tradičně silnou pozici jako poskytovatel hypoték ve Španělsku, a má tudíž ve svém úvěrovém portfoliu vysoký podíl hypoték s průměrným poměrem mezi úvěrem a hodnotou ve výši přibližně [70–80] %. S přihlédnutím k těmto faktorům se zdá, že krytí rizikových úvěrů ve výši [50–60] % je přiměřené, pokud jde o uhrazení budoucích ztrát společnosti CGD z úvěrů v období restrukturalizace.

(73)

Komise bere rovněž na vědomí, že všechna opatření uvedená v plánu restrukturalizace jsou motivována obnovením životaschopnosti společnosti CGD a vedou k uspokojivé úrovni ziskovosti, jak naznačuje návratnost vlastního kapitálu (ROE) ve výši [5–10] % u bankovních činností společnosti CGD v Portugalsku, která představuje cíl ke dni 31. prosince 2017, a rovněž ROE ve výši [5–10] % u konsolidovaných výsledků všech činností skupiny CGD ke dni 31. prosince 2017.

(74)

Ve sdělení o restrukturalizaci je uvedeno, že je nezbytný přiměřený příspěvek příjemce, aby byla podpora omezena na minimum a zabráněno narušení hospodářské soutěže a morálnímu hazardu. Za tímto účelem se v něm stanoví, že i) je nutno omezit restrukturalizační náklady i výši podpory a ii) je nezbytný významný vlastní příspěvek.

(75)

Plán restrukturalizace společnosti CGD neobsahuje žádné prvky, které by naznačovaly, že podpora převyšuje prostředky, jež jsou nezbytné k obnovení dlouhodobé životaschopnosti. Jak je popsáno v 13. bodě odůvodnění, nedostatek kapitálu, který bylo nutno odstranit, byl stanoven na základě memoranda o porozumění schváleného mezi portugalskou vládou na straně jedné a MMF, ECB a Komisí na straně druhé.

(76)

Podle bodu 34 sdělení o restrukturalizaci je jednou z nejvhodnějších možností, jak omezit narušení hospodářské soutěže, patřičné protiplnění za případnou státní intervenci. Komise v této souvislosti bere na vědomí, že za kapitál poskytnutý ve formě nástrojů CoCos bylo poskytnuto patřičné protiplnění v souladu s pokyny Komise a ECB (13). Protiplnění za nástroje CoCos začíná ve výši 8,5 % v prvním roce a postupem času se bude zvyšovat, přičemž za celé investiční období bude průměrná roční výše protiplnění činit 9,2 %. Mechanismus navýšení bude společnost CGD vybízet k ukončení státní intervence.

(77)

Komise bere na vědomí, že podle plánu restrukturalizace a souvisejících závazků použije společnost CGD nadměrný kapitál k úplnému splacení nástrojů CoCos (viz oddíl 5 závazků).

(78)

Na splacení nástrojů CoCos v hodnotě 900 milionů EUR použije společnost CGD v roce 2014 [50–60] % svého nadměrného kapitálu a v roce 2015 a v následujících letech [90–100] % nadměrného kapitálu. Mechanismus splácení snižuje kapitálovou rezervu, kterou může společnost CGD držet ve své rozvaze, a tudíž zajišťuje, aby byla podpora po celé období restrukturalizace omezena na nezbytné minimum.

(79)

Dále je důležité uvést, že odprodej pojištění uvolní regulatorní kapitál, a tudíž učiní pravděpodobnějším, že společnost CGD bude mít nadměrný kapitál, který lze použít k splacení nástrojů CoCos, a přispěje tak k restrukturalizačním nákladům vlastními prostředky.

(80)

Komise však podotýká, že společnost CGD nedodržela zákaz vyplacení dividend, nýbrž vyplatila dividendy ve výši 405 415 EUR v rozporu se závazkem, který Portugalsko přijalo v souvislosti s rozhodnutím o podpoře na záchranu.

(81)

Zákaz vyplácení dividend a kupónů má zamezit odlivu finančních prostředků, a tudíž zajistit splacení podpory a omezení státní podpory na nezbytné minimum. Za tímto účelem by mělo být pokud možno vyloučeno, aby ze státní podpory měli případný prospěch akcionáři banky a držitelé hybridních kapitálových nástrojů a podřízených dluhových nástrojů.

(82)

Jelikož společnost CGD byla s to vyplatit dividendy, bylo prokázáno, že výše podpory nebyla omezena na nezbytné minimum. Informace, které společnost CGD poskytla v průběhu vyšetřovacího řízení týkajícího se zneužití podpory, nezměnily hodnocení Komise uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení, že se platby pokládají za výplatu dividend, na niž se vztahuje zákaz vyplácení dividend stanovený v rozhodnutí o podpoře na záchranu, nebo že musí existovat právní povinnost provést platbu, jež by umožnila výplatu dividend podle rozhodnutí o podpoře na záchranu.

(83)

Komise vyvozuje závěr, že opatření podpory ve výši 1 650 milionů EUR byla omezena na nezbytné minimum s výjimkou částky ve výši 405 425 EUR, která byla použita na vyplacení dividend. V této souvislosti Komise bere na vědomí zejména závazek společnosti CGD splatit Portugalsku částku odpovídající výplatě dividend, a tudíž částku, o níž poskytnutá podpora překročila nezbytné minimum. Vzhledem k tomuto závazku se má za to, že podpora je omezena na nezbytné minimum.

(84)

Komise bere rovněž na vědomí, že se Portugalsko zavázalo dodržovat zákaz vyplácení dividend, kupónů a úroků (viz bod 6.7 závazků).

(85)

V bodě 24 sdělení o restrukturalizaci je dále stanoveno, že prostředkem k dosažení sdílení nákladů je i patřičné protiplnění za státní kapitál. Jak je uvedeno v 76). bodě odůvodnění, Komise se domnívá, že za kapitál poskytnutý ve formě nástrojů CoCos bylo poskytnuto patřičné protiplnění.

(86)

Komise bere rovněž na vědomí, že společnost CGD již provedla opatření k snížení nákladů, zejména snížila počet zaměstnanců a omezila síť poboček v Portugalsku, a bude v těchto opatřeních pokračovat, čímž přispívá k restrukturalizačním nákladům prostřednictvím interních opatření.

(87)

Z těchto důvodů vyvozuje Komise závěr, že plán restrukturalizace zajišťuje, aby byla podpora omezena na nezbytné minimum, a předpokládá přiměřený vlastní příspěvek a sdílení nákladů.

(88)

V oddíle 4 sdělení o restrukturalizaci se vyžaduje, aby plán restrukturalizace obsahoval opatření omezující narušení hospodářské soutěže. Tato opatření by měla být přizpůsobena konkrétním podmínkám na trzích, na kterých banka, jež přijala státní podporu, působí po restrukturalizaci. Povaha a forma takových opatření bude záležet na dvou kritériích: zaprvé na výši podpory a podmínkách a okolnostech, za kterých byla podpora udělena, a zadruhé na vlastnostech trhu či trhů, na kterých bude příjemce působit. Komise musí přihlédnout i k rozsahu vlastního příspěvku příjemce a sdílení nákladů v období restrukturalizace.

(89)

Komise připomíná, že společnost CGD obdržela státní podporu ve formě kapitálových injekcí a nástrojů CoCos v hodnotě 1 650 milionů EUR. Výše podpory odpovídá 2,3 % rizikově vážených aktiv společnosti CGD (14), což je poměrně nízká hodnota. Jelikož za nástroje CoCos je poskytnuto patřičné protiplnění, jsou k omezení narušení hospodářské soutěže zapotřebí pouze mírná opatření.

(90)

K omezení narušení hospodářské soutěže přispěje přiměřené omezení velikosti společnosti CGD z hlediska bilanční sumy, geografického pokrytí a počtu zaměstnanců. Zatímco odprodej společnosti Caixa Seguros a omezení velikosti a restrukturalizace činnosti ve Španělsku přispějí k obnovení životaschopnosti banky, zbývající snížení bilanční sumy se považuje za vhodné v porovnání s narušením hospodářské soutěže vyplývajícím z podpory.

(91)

Kromě těchto strukturálních opatření přijalo Portugalsko rovněž řadu omezení týkajících se chování. Komise bere na vědomí závazky týkající se chování uvedené v oddíle 6 závazků, jako je zákaz uvádět v reklamě státní podporu a zákaz agresivních obchodních praktik, které společnosti CGD zabrání v tom, aby podporu využila k tržnímu chování, které narušuje hospodářskou soutěž. Komise vítá zejména zákaz akvizic, který zajišťuje, že státní podpora nebude použita k převzetí konkurentů, nýbrž že bude sloužit zamýšlenému účelu, tj. obnovení životaschopnosti společnosti CGD.

(92)

Komise se celkově domnívá, že existují dostatečné záruky, které omezují možné narušení hospodářské soutěže, zejména vzhledem k použití bodu 14 sdělení o prodloužení z roku 2011 v důsledku událostí, které vedly k potřebě státní podpory, a to rezervy na státní dluhopisy vyžadované orgánem EBA.

(93)

Podle oddílu 5 sdělení o restrukturalizaci musí být pravidelně předkládány zprávy, aby Komise mohla ověřit, že je plán restrukturalizace řádně prováděn.

(94)

Řádné provádění plánu restrukturalizace a úplné a řádné plnění všech závazků obsažených v příloze týkající se závazků bude navíc průběžně sledovat nezávislý, dostatečně kvalifikovaný kontrolní správce.