| ISSN 1977-0626 | ||
| Úřední věstník Evropské unie | L 298 | |
|   | ||
| České vydání | Právní předpisy | Ročník 57 | 
| 
 | 
 | Opravy | |
| 
 | * | 
| 
 |  | 
| 
 | (1) Text s významem pro EHP | 
| CS | Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. | 
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
| 16.10.2014 | CS | Úřední věstník Evropské unie | L 298/1 | 
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1081/2014
ze dne 13. října 2014,
kterým se stanoví zákaz rybolovu štikozubce obecného v oblastech VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe plavidly plujícími pod vlajkou Belgie
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
| (1) | Nařízení Rady (EU) č. 43/2014 (2) stanoví kvóty na rok 2014. | 
| (2) | Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2014. | 
| (3) | Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat, | 
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vyčerpání kvóty
Rybolovná kvóta přidělená na rok 2014 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.
Článek 2
Zákazy
Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. října 2014.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Lowri EVANS
generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(2) Nařízení Rady (EU) č. 43/2014 ze dne 20. ledna 2014, kterým se pro rok 2014 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 24, 28.1.2014, s. 1).
PŘÍLOHA
| Č. | 48/TQ43 | 
| Členský stát | Belgie | 
| Populace | HKE/8ABDE. | 
| Druh | Štikozubec obecný (Merluccius merluccius) | 
| Oblast | VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe | 
| Datum ukončení | 13.9.2014 | 
| 16.10.2014 | CS | Úřední věstník Evropské unie | L 298/3 | 
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1082/2014
ze dne 13. října 2014,
kterým se stanoví zákaz rybolovu tkaničnice tmavé ve vodách EU a v mezinárodních vodách oblastí VIII, IX a X plavidly plujícími pod vlajkou Španělska
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
| (1) | Nařízení Rady (EU) č. 1262/2012 (2) stanoví kvóty na rok 2014. | 
| (2) | Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2014. | 
| (3) | Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat, | 
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vyčerpání kvóty
Rybolovná kvóta přidělená na rok 2014 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.
Článek 2
Zákazy
Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. října 2014.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Lowri EVANS
generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(2) Nařízení Rady (EU) č. 1262/2012 ze dne 20. prosince 2012, kterým se pro roky 2013 a 2014 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro plavidla EU (Úř. věst. L 356, 22.12.2012, s. 22).
PŘÍLOHA
| Č. | 54/DSS | 
| Členský stát | Španělsko | 
| Populace | BSF/8910 | 
| Druh | Tkaničnice tmavá (Aphanopus carbo) | 
| Oblast | Vody EU a mezinárodní vody oblastí VIII, IX a X | 
| Datum ukončení | 16.9.2014 | 
| 16.10.2014 | CS | Úřední věstník Evropské unie | L 298/5 | 
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1083/2014
ze dne 15. října 2014
o povolení přípravku Enterococcus faecium DSM 7134 (Bonvital) jako doplňkové látky pro prasnice
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
| (1) | Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. | 
| (2) | V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku Enterococcus faecium DSM 7134 (Bonvital). Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003. | 
| (3) | Tato žádost se týká povolení přípravku Enterococcus faecium DSM 7134 (Bonvital) jako doplňkové látky pro prasnice, který má být používán po dobu celého reprodukčního cyklu, se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“. | 
| (4) | Používání přípravku Enterococcus faecium DSM 7134 bylo povoleno dočasně pro selata a výkrm prasat nařízením Komise (ES) č. 666/2003 (2), dočasně pro prasnice nařízením Komise (ES) č. 2154/2003 (3), dočasně pro výkrm kuřat nařízením Komise (ES) č. 521/2005 (4), na období 10 let pro selata po odstavu a pro výkrm prasat nařízením Komise (ES) č. 538/2007 (5) a na období 10 let pro prasnice od 90. dne březosti až do konce laktace nařízením Komise (ES) č. 1521/2007 (6). | 
| (5) | Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 18. února 2014 (7) dospěl k závěru, že za navržených podmínek užití nemá přípravek Enterococcus faecium DSM 7134 (Bonvital) nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí. Došel rovněž k závěru, že doplňková látka může zvýšit přírůstek hmotnosti vrhu nebo zachovat hmotnost prasnice. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodách analýzy uvedených doplňkových látek přidaných do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003. | 
| (6) | Posouzení přípravku Enterococcus faecium DSM 7134 (Bonvital) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení. | 
| (7) | Vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení uděluje povolení, mělo by být nařízení (ES) č. 1521/2007 zrušeno. | 
| (8) | Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, | 
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „stabilizátory střevní flóry“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.
Článek 2
Zrušuje se nařízení (ES) č. 1521/2007.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 15. října 2014.
Za Komisi
předseda
José Manuel BARROSO
(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 666/2003 ze dne 11. dubna 2003, kterým se dočasně povoluje užívání některých mikroorganismů v krmivech (Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 11).
(3) Nařízení Komise (ES) č. 2154/2003 ze dne 10. prosince 2003, kterým se dočasně povolují některé mikroorganismy v krmivech (Enterococcus faecium a Lactobacillus acidophilus) (Úř. věst. L 324, 11.12.2003, s. 11).
(4) Nařízení Komise (ES) č. 521/2005 ze dne 1. dubna 2005 o trvalém povolení doplňkové látky a dočasném povolení nových použití některých již povolených doplňkových látek v krmivech (Úř. věst. L 84, 2.4.2005, s. 3).
(5) Nařízení Komise (ES) č. 538/2007 ze dne 15. května 2007 o povolení nového užití přípravku Enterococcus faecium DSM 7134 (Bonvital) jako doplňkové látky (Úř. věst. L 128, 16.5.2007, s. 16).
(6) Nařízení Komise (ES) č. 1521/2007 ze dne 19. prosince 2007 o povolení nového užití přípravku Enterococcus faecium DSM 7134 (Bonvital) jako doplňkové látky (Úř. věst. L 335, 20.12.2007, s. 24).
(7) EFSA Journal 2014; 12(2):3565.
PŘÍLOHA
| Identifikační číslo doplňkové látky | Jméno držitele povolení | Doplňková látka | Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda | Druh nebo kategorie zvířat | Maximální stáří | Minimální obsah | Maximální obsah | Jiná ustanovení | Konec platnosti povolení | ||||||||
| CFU/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 % | |||||||||||||||||
| Kategorie: zootechnické doplňkové látky. Funkční skupina: stabilizátory střevní flóry | |||||||||||||||||
| 4b1841 | Lactosan GmbH & Co KG | Enterococcus faecium DSM 7134 | Složení doplňkové látky Přípravek Enterococcus faecium DSM 7134 s obsahem nejméně: 
 
 Charakteristika účinné látky Životaschopné buňky Enterococcus faecium DSM 7134 Analytická metoda (1) Stanovení počtu mikroorganismů: kultivační metoda na žluč-eskulin-azidovém agaru (EN 15788) Identifikace: gelová elektroforéza s pulzním polem (PFGE). | Prasnice | — | 5 × 108 | — | 
 
 | 5. listopadu 2024 | ||||||||
(1) Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře Evropské unie pro doplňkové látky: http://irmm.jrc.ec.europa.eu/EURLs/EURL_feed_additives/Pages/index.aspx.
| 16.10.2014 | CS | Úřední věstník Evropské unie | L 298/8 | 
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1084/2014
ze dne 15. října 2014,
kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o používání difosforečnanů (E 450) jako kypřicích látek a regulátorů kyselosti v hotových kvasnicových těstech
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (1), a zejména na čl. 10 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
| (1) | Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití. | 
| (2) | Tento seznam potravinářských přídatných látek Unie lze aktualizovat v souladu s jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 (2) buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti. | 
| (3) | Dne 7. července 2013 byla předložena žádost o povolení používání difosforečnanů (E 450) jako kypřicích látek a regulátorů kyselosti v hotových kvasnicových těstech a byla zpřístupněna členským státům. | 
| (4) | Pro čerstvá těsta, která se používají jako základ pro přípravu pizzy, lotrinských koláčů (quichů), koláčů a podobných výrobků, je vyžadován kypřicí systém založený na hydrogenuhličitanu sodném (E 500), difosforečnanech (E 450) a kvasnicích. Tato těsta by neměla kynout ve zchlazeném stavu, ale ke kynutí by mělo dojít až zásahem spotřebitele během konečné přípravy. Kynutí způsobuje z převážné části hydrogenuhličitan sodný, zatímco kvasnice, jejichž kypřicí účinek je nízký, jsou zejména potřeba k získání typicky aromatické chuti. Difosforečnany jsou nezbytné jako regulátory kyselosti k řízení procesu, kdy z hydrogenuhličitanu sodného vzniká oxid uhličitý. | 
| (5) | Takový kypřicí systém založený na hydrogenuhličitanu sodném, difosforečnanech a kvasnicích lze použít jako alternativu k mouce s práškem do pečiva, u níž je povolena vyšší koncentrace fosforečnanů. Povolení používat difosforečnany v hotových kvasnicových těstech tak nebude mít za následek zvýšený příjem fosforečnanů. Je proto vhodné povolit používání difosforečnanů jako kypřicích látek a regulátorů kyselosti v kvasnicových těstech používaných jako základ pro pizzy, lotrinské koláče (quiche), koláče a podobné výrobky. | 
| (6) | Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1331/2008 je Komise povinna požádat o stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za účelem aktualizace seznamu potravinářských přídatných látek Unie stanoveného v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008, s výjimkou případů, kdy tato aktualizace pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví. Vzhledem k tomu, že se povolení používat difosforečnany jako regulátor kyselosti v kvasnicových těstech používaných jako základ pro pizzy, lotrinské koláče (quiche), koláče a podobné výrobky nepovažuje za bezpečnostní riziko, není nutné žádat Evropský úřad pro bezpečnost potravin o stanovisko. | 
| (7) | Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. | 
| (8) | Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, | 
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 15. října 2014.
Za Komisi
předseda
José Manuel BARROSO
(1) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1).
PŘÍLOHA
V příloze II části E nařízení (ES) č. 1333/2008 se v kategorii 07.1 „Chléb a pečivo“ za položku pro potravinářskou přídatnou látku E 338 – 452 vkládá nová položka, která zní:
| 
 | „E 450 | Difosforečnany | 12 000 | (4) | pouze chlazená balená kvasnicová těsta používaná jako základ pro pizzy, lotrinské koláče (quiche), koláče a podobné výrobky“ | 
| 16.10.2014 | CS | Úřední věstník Evropské unie | L 298/10 | 
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1085/2014
ze dne 15. října 2014
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
| (1) | Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. | 
| (2) | Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, | 
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 15. října 2014.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
| (EUR/100 kg) | ||
| Kód KN | Kód třetích zemí (1) | Paušální dovozní hodnota | 
| 0702 00 00 | AL | 64,0 | 
| MA | 122,4 | |
| MK | 60,9 | |
| ZZ | 82,4 | |
| 0707 00 05 | TR | 158,2 | 
| ZZ | 158,2 | |
| 0709 93 10 | TR | 142,8 | 
| ZZ | 142,8 | |
| 0805 50 10 | AR | 95,1 | 
| BR | 84,6 | |
| CL | 109,5 | |
| TR | 111,7 | |
| UY | 97,0 | |
| ZA | 101,1 | |
| ZZ | 99,8 | |
| 0806 10 10 | BR | 191,0 | 
| MK | 34,4 | |
| TR | 143,7 | |
| ZZ | 123,0 | |
| 0808 10 80 | BA | 49,5 | 
| BR | 53,2 | |
| CL | 89,4 | |
| NZ | 134,3 | |
| US | 192,1 | |
| ZA | 119,7 | |
| ZZ | 106,4 | |
| 0808 30 90 | CN | 75,7 | 
| TR | 116,3 | |
| ZA | 80,2 | |
| ZZ | 90,7 | |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
SMĚRNICE
| 16.10.2014 | CS | Úřední věstník Evropské unie | L 298/12 | 
PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE 2014/96/EU
ze dne 15. října 2014
o požadavcích na označování, uzavírání a balení rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce, spadajících do oblasti působnosti směrnice Rady 2008/90/ES
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
| (1) | Je vhodné přijmout požadavky týkající se označování, uzavírání a balení rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce, aby uvádění na trh probíhalo v souladu se směrnicí 2008/90/ES. | 
| (2) | Co se týče rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin úředně certifikovaného jako prvotní, základní nebo certifikovaný materiál a ovocných rostlin úředně certifikovaných jako certifikovaný materiál, je nutné stanovit požadavky na uzavírání a balení. | 
| (3) | Prvotní, základní nebo certifikovaný materiál by měl být uváděn na trh s návěskou splňující určité požadavky. Tato návěska by měla být připravena a upevněna příslušným úředním subjektem. Členské státy by měly mít možnost stanovit, že příslušný úřední subjekt může povolit dodavateli připravit a upevnit návěsku pod jeho dohledem. Návrh návěsky by měl v každém případě stanovit příslušný úřední subjekt, a to v souladu s požadavky uvedenými v této směrnici. | 
| (4) | Aby mohly být partie různých odrůd nebo typů prvotního, základního nebo certifikovaného materiálu uváděny na trh společně, členským státům by mělo být umožněno stanovit průvodní doklad doplňující návěsku s cílem usnadnit informování uživatelů a zlepšit vysledovatelnost a kontroly partií ve všech etapách uvádění na trh. Tento doklad by měl být připraven příslušným úředním subjektem nebo dotčeným dodavatelem pod dohledem příslušného úředního subjektu. | 
| (5) | Pro uvádění na trh materiálu CAC (Conformitas Agraria Communitatis) by měl být vyžadován doklad připravený dodavatelem. | 
| (6) | Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rozmnožovací materiál a rostliny ovocných rodů a druhů, | 
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Požadavky na označování, uzavírání a balení
Členské státy zajistí, aby rozmnožovací materiál ovocných rostlin, dále jen „rozmnožovací materiál“, úředně certifikovaný jako prvotní materiál, základní materiál nebo certifikovaný materiál, a ovocné rostliny určené k produkci ovoce, dále jen „ovocné rostliny“, úředně certifikované jako certifikovaný materiál, byly uváděny na trh pouze tehdy, pokud splňují požadavky na označování, uzavírání a balení stanovené v článcích 2 a 4. Popřípadě lze jako doplněk návěsky použít průvodní doklad, jak je stanoveno v článku 3.
Členské státy zajistí, aby rozmnožovací materiál a ovocné rostliny, které jsou kvalifikovány jako materiál CAC (Conformitas Agraria Communitatis), byly uváděny na trh pouze tehdy, pokud splňují požadavky pro doklad dodavatele stanovené v článku 5.
Článek 2
Návěska pro prvotní, základní nebo certifikovaný materiál
1. Členské státy zajistí, aby pro prvotní, základní nebo certifikovaný materiál, který splňuje požadavky odstavců 2 až 5, příslušný úřední subjekt připravil návěsku a upevnil ji na rostliny nebo části rostlin, které mají být uvedeny na trh jako rozmnožovací materiál nebo ovocné rostliny. Členské státy mohou stanovit, že příslušný úřední subjekt může povolit dodavateli připravit a upevnit návěsku pod jeho dohledem. Návrh návěsky stanoví příslušný úřední subjekt, a to v souladu s odstavci 2, 3 a 4.
Rozmnožovací materiál nebo ovocné rostliny, které tvoří součást stejné partie, lze uvádět na trh s jednou návěskou, pokud jsou takový materiál nebo takové rostliny součástí stejného balení, svazku nebo nádoby a uvedená návěska je upevněna v souladu s odst. 5 druhým pododstavcem.
Členské státy mohou stanovit, že ovocné rostliny, které jsou jeden nebo více roků staré, se mají označovat jednotlivě. V tomto případě lze označení provést na poli před vydobytím, během vydobytí nebo později. V případě, že označení je prováděno později, rostliny ze stejné partie musí být vydobyty společně a musí být uchovávány odděleně od ostatních partií v označených nádobách, dokud tyto rostliny nejsou označeny.
2. Návěska musí obsahovat tyto informace:
| a) | údaj „pravidla a normy EU“; | 
| b) | členský stát označení nebo příslušný kód; | 
| c) | příslušný úřední subjekt nebo příslušný kód; | 
| d) | jméno dodavatele nebo jeho registrační číslo/kód vydané příslušným úředním subjektem; | 
| e) | referenční číslo obalu nebo svazku, individuální pořadové číslo, číslo týdne nebo číslo šarže; | 
| f) | botanický název; | 
| g) | kategorie a pro základní materiál rovněž číslo generace; | 
| h) | název odrůdy a popřípadě klonu. V případě podnoží, které nepatří k odrůdě, název dotčeného druhu nebo interspecifického hybridu. V případě naroubovaných ovocných rostlin musí být tyto informace uvedeny pro podnož a roub. V případě odrůd, u nichž se žádost o úřední registraci nebo o odrůdové právo projednává, musí tato informace uvádět tyto údaje: „navržený název“ a „žádost se projednává“; | 
| i) | popřípadě údaj „odrůda s úředně uznaným popisem“; | 
| j) | množství; | 
| k) | země produkce a příslušný kód, pokud se liší od členského státu označení; | 
| l) | rok vydání; | 
| m) | pokud je původní návěska nahrazena jinou návěskou, rok vydání původní návěsky. | 
3. Návěska musí být nesmazatelně vytištěna v jednom z úředních jazyků Unie a musí být snadno viditelná a čitelná.
4. Pokud se používá barevná návěska pro jakoukoliv kategorii rostlin nebo částí rostlin, barva návěsky je:
| a) | bílá s úhlopříčným fialovým pruhem pro prvotní materiál; | 
| b) | bílá pro základní materiál; | 
| c) | modrá pro certifikovaný materiál. | 
5. Návěska musí být upevněna na rostliny nebo části rostlin, které mají být uvedeny na trh jako rozmnožovací materiál nebo ovocné rostliny. Jestliže takové rostliny nebo části rostlin mají být uvedeny na trh v jednom balení, svazku nebo nádobě, návěska musí být upevněna na uvedené balení, svazek nebo nádobu.
Jestliže v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem jsou rozmnožovací materiál nebo ovocné rostliny uváděny na trh s jednou návěskou, návěska musí být upevněna na balení, svazek nebo nádobu tvořené uvedeným rozmnožovacím materiálem nebo uvedenými ovocnými rostlinami.
Článek 3
Průvodní doklad pro prvotní, základní nebo certifikovaný materiál
1. Členské státy mohou stanovit, že příslušný úřední subjekt nebo dotčený dodavatel pod dohledem uvedeného subjektu mohou vystavit průvodní doklad pro partie různých odrůd nebo typů prvotního, základního nebo certifikovaného materiálu, které mají být uvedeny na trh společně, jako doplněk návěsky uvedené v článku 2.
2. Průvodní doklad musí splňovat tyto požadavky:
| a) | obsahovat informace stanovené v čl. 2 odst. 2 a jak je uvedeno na příslušné návěsce; | 
| b) | být napsán v jednom z úředních jazyků Unie; | 
| c) | být dodán alespoň ve dvou vyhotoveních (dodavatel a příjemce); | 
| d) | doprovázet materiál z místa dodavatele do místa příjemce; | 
| e) | obsahovat jméno a adresu příjemce; | 
| f) | obsahovat datum vydání dokladu; | 
| g) | obsahovat popřípadě další informace týkající se dotčených partií. | 
3. Pokud jsou informace v průvodním dokladu v rozporu s informacemi na návěsce uvedené v článku 2, informace na uvedené návěsce mají přednost.
Článek 4
Požadavky na uzavírání a balení pro prvotní, základní nebo certifikovaný materiál
1. Členské státy zajistí, aby v případě, kdy je prvotní, základní nebo certifikovaný materiál uváděn na trh v partiích o dvou nebo více rostlinách nebo částech rostlin, byly uvedené partie dostatečně homogenní.
Rostliny nebo části rostlin, které tvoří takové partie, musí splňovat požadavky písmene a) nebo písmene b):
| a) | rostliny nebo části rostlin jsou v balení nebo nádobě, které jsou uzavřeny, jak je vymezeno v odstavci 2; | 
| b) | rostliny nebo části rostlin tvoří součást svazku, který je uzavřen, jak je vymezeno v odstavci 2. | 
2. Pro účely této směrnice se „uzavřením“ rozumí: v případě balení nebo nádoby uzavření způsobem, že balení nebo nádobu nelze otevřít bez poškození uzávěru, v případě svazku spojení takovým způsobem, že rostliny nebo části rostlin tvořící součást svazku nelze oddělit bez poškození vazby nebo vazeb. Balení, nádoba nebo svazek musí být označeny takovým způsobem, že je odstranění návěsky zneplatní.
Článek 5
Doklad dodavatele pro materiál CAC
1. Členské státy zajistí, aby materiál CAC byl uváděn na trh s dokladem, který připraví dodavatel a který je v souladu s odstavci 2 a 3, dále jen „doklad dodavatele“.
Členské státy zajistí, aby se doklad dodavatele nepodobal návěsce uvedené v článku 2 nebo průvodnímu dokladu uvedenému v článku 3, aby se zabránilo možné záměně mezi dokladem dodavatele a uvedenými dvěma dokumenty.
2. Doklad dodavatele musí obsahovat alespoň tyto informace:
| a) | údaj „pravidla a normy EU“; | 
| b) | členský stát, v němž byl doklad dodavatele připraven, nebo příslušný kód; | 
| c) | příslušný úřední subjekt nebo příslušný kód; | 
| d) | jméno dodavatele nebo jeho registrační číslo/kód vydané příslušným úředním subjektem; | 
| e) | individuální pořadové číslo, číslo týdne nebo číslo šarže; | 
| f) | botanický název; | 
| g) | materiál CAC; | 
| h) | název odrůdy a popřípadě klonu. V případě podnoží, které nepatří k odrůdě, název dotčeného druhu nebo interspecifického hybridu. V případě naroubovaných ovocných rostlin musí být tyto informace uvedeny pro podnož a roub. V případě odrůd, u nichž se žádost o úřední registraci nebo o odrůdové právo projednává, musí tato informace uvádět tyto údaje: „navržený název“ a „žádost se projednává“; | 
| i) | množství; | 
| j) | země produkce a příslušný kód, pokud se liší od členského státu, kde byl doklad dodavatele připraven; | 
| k) | datum vydání dokladu. | 
3. Doklad dodavatele musí být nesmazatelně vytištěn v jednom z úředních jazyků Unie a musí být snadno viditelný a čitelný.
Článek 6
Provedení
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2016. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2017.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 7
Ustanovení o přezkumu
Komise přezkoumá čl. 2 odst. 4 do 1. ledna 2019.
Článek 8
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 9
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 15. října 2014.
Za Komisi
předseda
José Manuel BARROSO
| 16.10.2014 | CS | Úřední věstník Evropské unie | L 298/16 | 
PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE 2014/97/EU
ze dne 15. října 2014,
kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o registraci dodavatelů a odrůd a společný seznam odrůd
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 2008/90/EHS ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (1), a zejména na čl. 5 odst. 3 a čl. 7 odst. 5 a 6 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
| (1) | Je nezbytné stanovit pravidla týkající se registru dodavatelů podle směrnice 2008/90/ES a ohlašovací povinnosti dodavatelů. | 
| (2) | Pro účely transparentnosti by členské státy měly ve vhodných případech uvedený registr zpřístupnit. Rozhodnutí, zda uvedený registr nebo jeho části mají být zveřejněny, je ponecháno na členských státech. | 
| (3) | Měl by být stanoven odrůdový registr. V uvedeném registru by měly být zapsány odrůdy registrované podle směrnice Rady 92/34/EHS (2) a dále odrůdy registrované podle směrnice 2008/90/ES. Uvedený registr by měl uvádět, zda odrůdy mají úřední popis nebo úředně uznaný popis. | 
| (4) | Geneticky modifikované odrůdy by měly být registrovány pouze v případě, že geneticky modifikovaný organismus, z něhož odrůda sestává, je povolen za účelem pěstování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (3) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (4). | 
| (5) | Měly by být stanoveny podmínky, za nichž mají být odrůdy registrovány jako odrůdy s úředním popisem, a postup pro jejich registraci. Členské státy mohou, jak je uvedeno ve směrnici 2008/90/ES, stanovit podmínky týkající se registrace odrůdy s úředně uznaným popisem. | 
| (6) | Pro registraci odrůdy jako odrůdy s úředním popisem by měl tento popis sestavit příslušný úřední subjekt. | 
| (7) | Měla by být stanovena pravidla pro dobu platnosti registrace, prodloužení registrace a výmaz odrůdy z odrůdového registru. | 
| (8) | Členské státy by měly ohlásit sobě navzájem a Komisi určité informace týkající se registrovaných odrůd a žádostí o registraci odrůd. Na základě těchto informací by Komise měla zveřejnit společný seznam odrůd za účelem vytvoření transparentní a snadno konzultovatelné databáze, aby byla zvýšena důvěra na trhu. | 
| (9) | Je vhodné zrušit směrnici Komise 93/79/EHS (5). | 
| (10) | Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rozmnožovací materiál a rostliny ovocných rodů a druhů, | 
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Registr dodavatelů
1. Členské státy vedou a aktualizují registr dodavatelů, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 směrnice 2008/90/ES. Na uvedený registr se dále odkazuje jako na „registr dodavatelů“.
Kromě dodavatelů registrovaných v souladu s touto směrnicí musí uvedený registr zahrnovat dodavatele schválené v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí čl. 6 odst. 1 směrnice 92/34/EHS.
Pokud je to vhodné, členské státy registr dodavatelů zpřístupní.
2. Registr dodavatelů musí obsahovat tyto informace:
| a) | jméno, adresu a kontaktní údaje žadatele; | 
| b) | činnosti ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2008/90/ES, které jsou vykonávány dodavatelem v dotčeném členském státě, adresu zapojených provozoven a hlavní dotčené rody nebo druhy; a | 
| c) | registrační číslo nebo kód. | 
3. Členské státy zajistí, aby příslušný úřední subjekt provedl výmaz fyzické nebo právnické osoby z registru dodavatelů, pokud se prokáže, že uvedená osoba již nevykonává žádnou činnost ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2008/90/ES.
Článek 2
Ohlašovací povinnost dodavatelů
1. Členské státy zajistí, aby dodavatelé ohlásili informace uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a) a b).
Ohlášení se však nevyžaduje od dodavatelů schválených v souladu s čl. 6 odst. 1 směrnice 92/34/EHS.
2. Členské státy zajistí, aby dodavatelé ohlásili jakoukoliv změnu své situace týkající se informací uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a) a b).
3. Členské státy zajistí, aby dodavatelé byli informováni o své registraci a o jakýkoliv jejích změnách ve lhůtě stanovené vnitrostátními právními předpisy.
Článek 3
Odrůdový registr
1. Členské státy vedou, aktualizují a zveřejní registr odrůd (dále jen „odrůdový registr“).
Kromě odrůd registrovaných v souladu s touto směrnicí musí být v odrůdovém registru zapsány odrůdy registrované před 30. zářím 2012 v souladu s čl. 9 odst. 3 směrnice 92/34/ES a odrůdy registrované v souladu s čl. 7 odst. 4 prvním pododstavcem druhou větou směrnice 2008/90/ES.
2. Odrůdový registr musí obsahovat tyto informace:
| a) | název odrůdy a synonyma; | 
| b) | druh, k němuž odrůda patří; | 
| c) | údaj „úřední popis“ nebo popřípadě „úředně uznaný popis“; | 
| d) | datum registrace nebo popřípadě datum prodloužení registrace; | 
| e) | konec platnosti registrace. | 
3. Členské státy vedou pro každou odrůdu, kterou zaregistrovaly, dokumentaci. Tato dokumentace musí obsahovat popis odrůdy a shrnutí všech skutečností relevantních pro registraci odrůdy.
Článek 4
Podmínky pro registraci odrůd
1. Členské státy zajistí, aby odrůda byla zaregistrována jako odrůda s úředním popisem, jestliže splňuje tyto požadavky:
| a) | je odlišná, uniformní a stálá ve smyslu odstavce 2; | 
| b) | je k dispozici vzorek odrůdy; a | 
| c) | pokud jde o geneticky modifikované odrůdy, geneticky modifikovaný organismus, z něhož odrůda sestává, je schválen za účelem pěstování podle směrnice 2001/18/ES nebo nařízení (ES) č. 1829/2003. | 
2. Odrůda je považována za:
| a) | „odlišnou“, jestliže je zřetelně odlišitelná, odkazem na projev znaků vyplývajících z daného genotypu nebo kombinace genotypů, od každé jiné odrůdy obecně známé v den podání žádosti uvedené v článku 5; | 
| b) | „uniformní“, jestliže, s výhradou odchylek, které lze očekávat v důsledku zvláštností jejího rozmnožování, je dostatečně jednotná v projevu znaků, které jsou zahrnuty do přezkoumání odlišnosti, jakož i jakýchkoliv jiných znaků používaných k popisu odrůdy; | 
| c) | „stálou“, jestliže v projevu znaků zahrnutých do přezkoumání odlišnosti, jakož i jakýchkoliv jiných znaků používaných k popisu odrůdy zůstává beze změny po opakovaném množení, nebo v případě mikrorozmnožování na konci každého cyklu. | 
Článek 5
Žádost o registraci odrůdy
1. Pro registraci odrůdy jako odrůdy s úředním popisem členské státy vyžadují, aby byla podána písemná žádost příslušnému úřednímu subjektu dotčeného členského státu.
2. K žádosti musí být připojeny tyto náležitosti:
| a) | informace požadované technickými dotazníky uvedenými v době podání žádosti: 
 
 
 | 
| b) | informace o tom, zda je odrůda úředně registrována v jiném členském státě nebo je předmětem žádosti o takovou registraci v jiném členském státě; | 
| c) | navrhovaný název; | 
| d) | pokud jde o geneticky modifikované odrůdy, důkaz, že geneticky modifikovaný organismus, z něhož odrůda sestává, je povolen za účelem pěstování podle směrnice 2001/18/ES nebo nařízení (ES) č. 1829/2003. | 
3. Žadatel může k žádosti připojit cokoliv z níže uvedeného:
| a) | úřední popis sestavený v souladu s čl. 6 odst. 5 příslušným úředním subjektem jiného členského státu; | 
| b) | jakékoli další relevantní informace. | 
Článek 6
Přezkum žádostí
1. Členské státy zajistí, aby v případech, kdy příslušný úřední subjekt obdrží žádost o registraci odrůdy jako odrůdy s úředním popisem, byla provedena zkouška uvedené odrůdy v souladu s odstavci 2, 3 a 4.
2. Pro sestavení úředního popisu odrůdy se provedou pěstitelské zkoušky.
Pokud žadatel předložil informace v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. a) a příslušný úřední subjekt se domnívá, že tyto informace prokazují, že podmínky pro registraci stanovené v článku 4 jsou splněny, pěstitelské zkoušky nemusí být prováděny.
Pokud mají být pěstitelské zkoušky provedeny, příslušný úřední subjekt požádá o vzorek materiálu odrůdy.
3. Pěstitelské zkoušky uvedené v odstavci 2 musí provést:
| a) | příslušný úřední subjekt, který obdržel žádost; nebo | 
| b) | příslušný úřední subjekt jiného členského státu, který souhlasil tyto zkoušky provést; nebo | 
| c) | jakákoliv právnická osoba, v souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice 2008/90/ES. | 
Pokud se použije písmeno c) a zkoušky jsou provedeny v prostorách soukromých podniků, příslušný úřední subjekt zajistí, aby nebyla uplatňována žádná opatření, která by mohla úřední zkoušku narušit.
4. Pěstitelské zkoušky se provádějí v souladu s následujícími ustanoveními, minimálně pokud jde o požadavky na uspořádání zkoušky, pěstební podmínky a znaky odrůdy:
| a) | v souladu s „Protokoly pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti“ (Protocols for distinctness, uniformity and stability tests) Správní rady Odrůdového úřadu Společenství (CPVO) platné na začátku technického zkoušení; nebo, pokud pro příslušný druh žádné protokoly nebyly zveřejněny; | 
| b) | v souladu se „Zásadami zkoušení pro provádění zkoušek“ odlišnosti, uniformity a stálosti (Test guidelines for the conduct of tests for distinctness, uniformity and stability) Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) platnými na začátku technického zkoušení; nebo, pokud pro příslušný druh žádné zásady nebyly zveřejněny; | 
| c) | v souladu s vnitrostátními právními předpisy. | 
5. Pokud na základě zkoušky uvedené v odstavci 1 příslušný úřední subjekt dospěje k závěru, že dotčená odrůda splňuje podmínky článku 5, sestaví úřední popis a zapíše uvedenou odrůdu do odrůdového registru.
Článek 7
Doba platnosti registrace odrůdy
Maximální doba platnosti registrace odrůdy je 30 let.
V případě geneticky modifikovaných odrůd je doba platnosti registrace omezena na dobu, po kterou je geneticky modifikovaný organismus, ze kterého odrůda sestává, povolen za účelem pěstování podle směrnice 2001/18/ES nebo nařízení (ES) č. 1829/2003.
Článek 8
Prodloužení registrace odrůdy
1. Členské státy zajistí, aby registrace odrůdy mohla být prodloužena o další maximální období 30 let za předpokladu, že materiál této odrůdy je ještě k dispozici.
V případě geneticky modifikované odrůdy lze registraci navíc prodloužit jen za podmínky, že příslušný geneticky modifikovaný organismus je i nadále povolen za účelem pěstování podle směrnice 2001/18/ES nebo nařízení (ES) č. 1829/2003. Doba platnosti prodloužení je omezena na dobu platnosti povolení dotčeného geneticky modifikovaného organismu.
2. Pro prodloužení registrace členské státy vyžadují, aby byla podána písemná žádost příslušnému úřednímu subjektu dotčeného členského státu. K žádosti se připojí důkazy prokazující, že podmínky stanovené v odstavci 1 jsou splněny.
Členský stát však může prodloužit registraci odrůdy, pro kterou nebyla podána žádná písemná žádost, pokud se domnívá, že uvedené prodloužení slouží k zachování genetické rozmanitosti a udržitelné produkci nebo slouží k jinému obecnému zájmu.
Článek 9
Výmaz odrůdy z odrůdového registru
Členské státy zajistí, aby byl proveden výmaz odrůdy z odrůdového registru, jestliže:
| a) | podmínky pro registraci, jak je stanoveno v článku 4, již nejsou splněny; | 
| b) | v době podání žádosti o registraci nebo během zkoušení byly dodány chybné nebo zavádějící údaje o skutečnostech, na jejichž základě byla odrůda registrována. | 
Článek 10
Ohlašování
1. Každý členský stát ohlásí příslušným úředním subjektům ostatních členských států a Komisi informace požadované pro přístup do odrůdového registru dotčeného členského státu.
Každý členský stát ohlásí Komisi co nejdříve zápis odrůdy do svého odrůdového registru a jakoukoliv jinou změnu svého odrůdového registru.
2. Každý členský stát zpřístupní na požádání jinému členskému státu nebo Komisi:
| a) | úřední nebo úředně uznaný popis odrůd registrovaných v odrůdovém registru dotčeného členského státu; | 
| b) | výsledky přezkumu žádostí o registraci odrůd provedeného dotčeným členským státem podle článku 6; | 
| c) | jakékoliv další dostupné informace týkající se odrůd zapsaných do odrůdového registru dotčeného členského státu nebo z uvedeného registru vymazaných; | 
| d) | seznam odrůd, u nichž se v dotčeném členském státě projednávají žádosti o registraci. | 
Článek 11
Společný seznam
Komise na základě informací obdržených podle čl. 10 odst. 1 druhého pododstavce vypracuje, pravidelně aktualizuje a zveřejní v elektronické podobě společný seznam odrůd zapsaných do odrůdových registrů členských států.
Článek 12
Provedení
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2016. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.
Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2017.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 13
Zrušení
Směrnice 93/79/EHS se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2017.
Článek 14
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 15
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 15. října 2014.
Za Komisi
předseda
José Manuel BARROSO
(1) Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8.
(2) Směrnice Rady 92/34/EHS ze dne 28. dubna 1992 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (Úř. věst. L 157, 10.6.1992, s. 10.)
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).
(5) Směrnice Komise 93/79/EHS ze dne 21. září 1993, kterou se stanoví dodatečná prováděcí ustanovení týkající se odrůdových seznamů rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin, které vedou dodavatelé podle směrnice Rady 92/34/EHS (Úř. věst. L 256, 14.10.1993, s. 25).
| 16.10.2014 | CS | Úřední věstník Evropské unie | L 298/22 | 
PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE 2014/98/EU
ze dne 15. října 2014,
kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o zvláštní požadavky na rody a druhy ovocných rostlin uvedených v příloze I uvedené směrnice, zvláštní požadavky na dodavatele a podrobná pravidla pro úřední inspekce
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (1), a zejména na článek 4, čl. 6 odst. 4, čl. 9 odst. 1 a čl. 13 odst. 3 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
| (1) | V ustanoveních o certifikaci a uvádění na trh prvotního, základního a certifikovaného materiálu by měly být zohledněny odlišné produkční cykly různých rodů a druhů, na které se vztahuje tato směrnice. | 
| (2) | Je nezbytné, aby prvotní materiál splňoval velmi přísné rostlinolékařské a jakostní požadavky, aby se zaručil dobrý rostlinolékařský stav a jakost rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin odvozených z prvotního materiálu. | 
| (3) | S cílem zajistit identifikaci a jakost prvotního materiálu je třeba stanovit pravidla pro určování a ověřování shody s odrůdou, ke které tento materiál patří. Identifikace a jakost prvotního materiálu by rovněž měly být zajištěny prostřednictvím pravidel pro jeho rozmnožování, což může zahrnovat i přemnožení a množení. S cílem zajistit dobrý rostlinolékařský stav prvotního materiálu je důležité stanovit pravidla ohledně nepřítomnosti škodlivých organismů, pravidla pro provádění kontrol a případně odběru vzorků a testování příslušných rodů a druhů. Jakost uvedeného materiálu by dále měla být zajištěna i přijetím pravidel ohledně vad. | 
| (4) | Aby se zajistila identifikace a jakost podnoží, které nepatří k dané odrůdě, měly by tyto podnože odpovídat popisu druhu, ke kterému patří. | 
| (5) | Je nezbytné, aby rostliny, ze kterých má být odebírán materiál za účelem produkce základního materiálu nebo certifikovaného materiálu jiného než ovocné rostliny, byly identifikovány. Tyto rostliny se označují jako „matečné rostliny“. Matečné rostliny pro produkci prvotního materiálu („prvotní matečné rostliny“) by měly splňovat stejné požadavky jako prvotní materiál. Prvotní matečné rostliny a prvotní materiál by měly být identifikovány v průběhu celého procesu produkce. Příslušný úřední subjekt by na základě pozorování projevu znaků dané odrůdy měl určit, zda prvotní matečná rostlina odpovídá popisu odrůdy. Shoda prvotní matečné rostliny a odvozeného prvotního materiálu s popisem odrůdy by dále měla být pravidelně ověřována. | 
| (6) | V případě materiálu určeného k certifikaci by shoda s popisem odrůdy měla být určena na základě úředního popisu této odrůdy, který zajistí, že daná odrůda je odlišná, uniformní a stálá, popisu připojeného k žádosti o registraci nebo k žádosti o odrůdové právo nebo úředně uznaného popisu. V případě odrůdy s úředně uznaným popisem je třeba vyžadovat, aby tato odrůda byla registrována v národním registru, aby se tak zajistilo, že tento popis je vhodný pro materiál, který se certifikuje. | 
| (7) | V případě prvotního a základního materiálu by určení shody s popisem odrůdy mělo být možné také na základě popisu připojeného k žádosti o registraci odrůdy v členském státě a popisu připojeného k žádosti o registraci odrůdového práva, za předpokladu, že v Unii nebo v některé třetí zemi je již dostupná zpráva, z níž vyplývá, že příslušná odrůda je odlišná, uniformní a stálá. Účelem poskytnutí této možnosti je urychlit počáteční fáze postupu certifikace v případech, kdy se registrace odrůdy blíží k závěru, ale dosud nebyla ukončena. Aby se však zajistila transparentnost a možnost informované volby pro uživatele tohoto materiálu, jeho uvedení na trh by mělo být povoleno až po dokončení registrace odrůdy. | 
| (8) | Je důležité zavést přísná ustanovení na ochranu prvotního materiálu před infekcemi všeho druhu způsobenými škodlivými organismy. Dodavatelé by proto měli uchovávat prvotní matečné rostliny a prvotní materiál v určených zařízeních, která jsou chráněna proti hmyzu a zajišťují ochranu před infekcí přenášenou přeletem vektorů nebo pocházející z jiných možných zdrojů. Ze stejného důvodu by prvotní matečné rostliny a prvotní materiál měly být pěstovány nebo produkovány izolovaně od půdy, v nádobách s pěstebními substráty neobsahujícími půdu nebo v nádobách se sterilizovanými pěstebními substráty. Aby však bylo možné reagovat na konkrétní potřeby produkce, mělo by členským státům být umožněno požádat o povolení produkovat prvotní matečné rostliny a prvotní materiál na poli, za předpokladu, že byla přijata vhodná opatření s cílem zabránit infekci způsobované příslušnými škodlivými organismy. | 
| (9) | Směrnice Rady 2000/29/ES (2) stanoví pravidla, jež zabraňují zavlékání určitých škodlivých organismů do Unie a jejich rozšiřování v Unii. To zahrnuje požadavky pro určité rody a druhy, jež doplňují certifikační požadavky této směrnice v souvislosti se škodlivými organismy, na které se vztahuje směrnice 2000/29/ES. Měla by být stanovena další pravidla ohledně jiných škodlivých organismů. Pokud by určitý škodlivý organismus mohl způsobit nepřijatelné škody z hlediska rostlinolékařského stavu nebo užitné hodnoty prvotního materiálu dotčených rodů či druhů, mělo by být požadováno, aby se v něm tento škodlivý organismus nevyskytoval. Měl by existovat seznam těchto škodlivých organismů. Pokud může určitý škodlivý organismus způsobit takovou škodu pouze tehdy, jestliže jeho výskyt přesáhne určitou úroveň, měl by být zakázán pouze jeho výskyt v množstvích, jež tuto úroveň přesahují. Tyto škodlivé organismy by měly být uvedeny na zvláštním seznamu, odděleně od škodlivých organismů, u nichž je požadováno, aby se nevyskytovaly vůbec. | 
| (10) | Kandidátské prvotní matečné rostliny představují výchozí bod procesu produkce a certifikace rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin. Z tohoto důvodu by rovněž měly podléhat nejpřísnějším fytosanitárním požadavkům, aby se zajistilo, že jsou prosté příslušných škodlivých organismů. S ohledem na biologii a charakteristiky příslušných rodů či druhů rostlin a příslušných dotčených škodlivých organismů by měly být vyžadovány vizuální prohlídky kandidátských prvotních matečných rostlin zaměřené na výskyt škodlivých organismů uvedených v příloze I. V případě pochyb ohledně výskytu těchto škodlivých organismů by z každé kandidátské prvotní matečné rostliny měly být odebrány a testovány vzorky s cílem zajistit správnost poznatků. Testována by měla být každá kandidátská prvotní matečná rostlina na škodlivé organismy uvedené v příloze II, aby byl výskyt příslušných škodlivých organismů s jistotou vyloučen. Velmi obdobné požadavky by se měly uplatňovat na prvotní matečné rostliny vyprodukované pomocí přemnožení vzhledem k jejich důležitosti pro další proces produkce a certifikace. | 
| (11) | S ohledem na biologii a charakteristiky příslušných rodů či druhů rostlin a příslušných dotčených škodlivých organismů by měly být vyžadovány vizuální prohlídky prvotních matečných rostlin nebo prvotního materiálu zaměřené na výskyt škodlivých organismů uvedených v přílohách I a II. V případě pochyb ohledně výskytu těchto škodlivých organismů by měly být odebrány a testovány vzorky prvotních matečných rostlin a prvotního materiálu, aby se zajistila správnost zjištění. | 
| (12) | S ohledem na biologii a charakteristiky příslušných rodů či druhů rostlin a dotčených škodlivých organismů by měla být zavedena vhodná pravidla upravující četnost vizuálních prohlídek, odběru vzorků a testování základních matečných rostlin, základního materiálu, certifikovaných matečných rostlin a certifikovaného materiálu. Tato pravidla by měla vycházet ze zkušeností, které příslušné úřední subjekty a producenti ovocných rostlin získali při uplatňování vnitrostátních systémů certifikace. Tato pravidla by měla zohledňovat potřeby uživatelů dané kategorie. | 
| (13) | Výskyt určitých škodlivých organismů, zejména hlístic, v půdě může způsobit nepřijatelné škody z hlediska rostlinolékařského stavu a užitné hodnoty dotčených rostlin, jestliže jsou tyto škodlivé organismy hostiteli virů napadajících dotčené rody či druhy. Tyto škodlivé organismy by proto měly být uvedeny na zvláštním seznamu a identifikovány zvlášť a jejich výskyt v příslušné půdě by neměl být povolen, pokud se testováním neprokáže, že příslušné viry neobsahují. Odběr vzorků a testování by měly prokázat, zda se tyto škodlivé organismy nebo příslušné viry vyskytují, či nikoli. Při stanovování pravidel pro odběr vzorků a testování by měly být zohledněny různé kategorie rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin. Je však přiměřené za určitých okolností povolit, aby odběr vzorků a testování nemusely být prováděny, pokud hostitelské rostliny nebyly v daném místě produkce pěstovány alespoň po dobu pěti let. | 
| (14) | Provádí-li se odběr vzorků a testování, měly by se uskutečňovat v souladu s protokoly Evropské a středozemní organizace ochrany rostlin (EPPO) nebo v souladu s jinými mezinárodně uznávanými protokoly. To je nezbytné pro zajištění toho, aby praxe odběru vzorků a testování prováděná v Unii byla na úrovni nejnovějšího mezinárodního vědeckotechnického rozvoje. Pokud takové protokoly nejsou dostupné, měly by se odběr vzorků a testování uskutečňovat v souladu s odpovídajícími protokoly stanovenými na vnitrostátní úrovni. | 
| (15) | Jakost a užitnou hodnotu prvotních matečných rostlin a prvotního materiálu mohou nepříznivě ovlivnit poškození, zbarvení, zjizvení tkání, uschnutí a jiné vady. Mělo by se proto stanovit, že prvotní matečné rostliny a prvotní materiál musí být prakticky bez jakýchkoli takových vad. | 
| (16) | Aby se zaručila vhodná kvalita rozmnožovacího materiálu, měla by být stanovena pravidla pro jeho uchovávání za vhodných podmínek. Tyto podmínky by měly záviset na kategorii rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin, které se certifikují. Vzhledem k nedávnému vývoji je rovněž důležité povolit metodu uchovávání ochlazením na velmi nízké teploty, známou jako kryokonzervace. Tato metoda je považována za užitečnou alternativu ke kultuře in vitro, protože vlastnosti rozmnožovacího materiálu během uchovávání za těchto teplot zůstávají nezměněny. | 
| (17) | Základní materiál představuje další fázi procesu produkce po prvotním materiálu. Matečné rostliny pro produkci základního materiálu (základní matečné rostliny) by proto měly být pěstovány z prvotního materiálu nebo množeny z jiných základních matečných rostlin. | 
| (18) | Požadavky na základní materiál by měly být stejné jako požadavky na prvotní materiál týkající se identifikace, rostlinolékařského stavu a jakosti, protože tyto požadavky jsou stejně důležité i z hlediska rostlinolékařského stavu a užitné hodnoty základního materiálu. Měla by však být povolena produkce základního materiálu na volném poli, aby se usnadnilo jeho účinné rozmnožování do dalších generací a kategorií. Požadavky na uchovávání základního materiálu by proto měly umožňovat uchovávání v zařízeních chráněných proti hmyzu nebo na polích izolovaných od možných zdrojů infekce přeletem vektorů, kontaktem kořenů, přenosem infekce strojní technikou, nástroji pro štěpování nebo z jakýchkoli jiných možných zdrojů. | 
| (19) | Základní matečné rostliny, které jsou pěstovány z prvotního materiálu, by mělo být povoleno množit v několika generacích, aby bylo dosaženo množství základních matečných rostlin nezbytného pro produkci základního a certifikovaného materiálu. Různé generace základních matečných rostlin by měly být uchovávány odděleně jedna od druhé a měly by být identifikovatelné v průběhu celého procesu produkce. | 
| (20) | Certifikovaný materiál a certifikované ovocné rostliny mohou představovat další fázi procesu produkce po prvotním materiálu nebo základním materiálu. Matečné rostliny pro produkci certifikovaného materiálu (certifikované matečné rostliny) by proto měly být pěstovány buď z prvotního materiálu, nebo ze základního materiálu. | 
| (21) | Měly by být přijaty minimální požadavky, které zajistí harmonizovaný postup při určování a ověřování shody s popisem odrůdy, pokud jde o rozmnožovací materiál a ovocné rostliny, které mají být kvalifikovány jako materiál CAC. Tyto požadavky by měly být méně přísné než požadavky na prvotní, základní a certifikovaný materiál, neboť materiál CAC vzbuzuje v uživatelích nižší očekávání, pokud jde o jeho rostlinolékařský stav a jakost, jelikož jsou v jeho případě uplatňovány jednodušší postupy a fáze produkce. Dodavatelé by však měli zajistit identifikaci materiálu, který má být použit pro rozmnožování. Mělo by se rovněž zajistit, aby byly uplatňovány normy jakosti a rostlinolékařské normy vhodné pro kultivaci materiálu CAC a z hlediska očekávání uživatelů tohoto rozmnožovacího materiálu. S ohledem na povahu škodlivých organismů napadajících určité druhy Citrus L., a sice Fortunella Swingle a Poncirus Raf., jsou nutná zvláštní pravidla pro vizuální prohlídku, odběr vzorků a testování s cílem zajistit, aby příslušný rozmnožovací materiál nebo ovocné rostliny měly náležitou jakost a rostlinolékařský stav. | 
| (22) | Aby mohl příslušný úřední subjekt provádět úřední inspekce a ověřovat, zda rozmnožovací materiál a ovocné rostliny splňují normy jakosti a rostlinolékařské normy pro úřední certifikaci stanovené v této směrnici, měl by mít dodavatel zaveden plán zjišťování a monitorování kritických bodů v rámci procesu produkce rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin pro příslušné rody nebo druhy a měl by uchovávat záznamy o tomto sledování. Tento plán a záznamy o přehlídkách porostu, odběru vzorků a testování by měly být uchovávány tak dlouho, dokud příslušný rozmnožovací materiál nebo ovocné rostliny zůstanou pod kontrolou daného dodavatele, a nejméně po dobu tří let poté, co tento rozmnožovací materiál nebo tyto ovocné rostliny byly odstraněny nebo uvedeny na trh.Toto období je nezbytné, aby se umožnilo zjištění škodlivých organismů na dřevinách, kde se příznaky mohou projevit až několik let poté, co došlo k infekci. | 
| (23) | Členské státy by měly zajistit, aby rozmnožovací materiál a ovocné rostliny byly během produkce a uvedení na trh podrobovány úřední inspekci s cílem ověřit dodržování požadavků a podmínek stanovených v této směrnici. S cílem zajistit harmonizovaný postup při provádění úředních inspekcí by měla být stanovena pravidla pro vizuální prohlídku a případně pro odběr vzorků a testování. | 
| (24) | Aby nedošlo k narušení obchodu, mělo by být členským státům na určité přechodné období umožněno, aby na svém vlastním území mohly povolit uvedení na trh rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin vyprodukovaných z prvotních, základních a certifikovaných matečných rostlin nebo z matečných rostlin CAC, které již existovaly ke dni použitelnosti této směrnice, a to i v případech, kdy takový materiál nebo takové ovocné rostliny nesplňují tyto nové podmínky. | 
| (26) | Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rozmnožovací materiál a rostliny ovocných rodů a druhů, | 
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
KAPITOLA 1
DEFINICE A OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Definice
Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:
| 1) | „matečnou rostlinou“ se rozumí identifikovaná rostlina určená k rozmnožování; | 
| 2) | „kandidátskou prvotní matečnou rostlinou“ se rozumí matečná rostlina, kterou dodavatel chce nechat akceptovat jako prvotní matečnou rostlinu; | 
| 3) | „prvotní matečnou rostlinou“ se rozumí matečná rostlina určená k produkci prvotního materiálu; | 
| 4) | „základní matečnou rostlinou“ se rozumí matečná rostlina určená k produkci základního materiálu; | 
| 5) | „certifikovanou matečnou rostlinou“ se rozumí matečná rostlina určená k produkci certifikovaného materiálu; | 
| 6) | „škodlivým organismem“ se rozumějí všechny druhy, kmeny či biotypy rostlin, živočichů nebo patogenů škodlivé rostlinám nebo rostlinným produktům a uvedené v přílohách I, II a III; | 
| 7) | „vizuální prohlídkou“ se rozumí zkoumání rostlin nebo částí rostlin pouhým okem, pomocí rozptylového skla, stereoskopu nebo mikroskopu; | 
| 8) | „testem“ se rozumí zkoumání jiné než vizuální prohlídka; | 
| 9) | „plodící rostlinou“ se rozumí rostlina rozmnožená z matečné rostliny a vypěstovaná pro produkci ovoce s cílem umožnit ověření odrůdové pravosti uvedené matečné rostliny; | 
| 10) | „kategorií“ se rozumí prvotní materiál, základní materiál, certifikovaný materiál nebo materiál CAC; | 
| 11) | „množením“ se rozumí vegetativní produkce matečné rostliny za účelem získání dostatečného množství matečných rostlin stejné kategorie; | 
| 12) | „přemnožením matečné rostliny“ se rozumí nahrazení matečné rostliny rostlinou z ní vegetativně vyprodukovanou; | 
| 13) | „mikrorozmnožováním“ se rozumí množení rostlinného materiálu za účelem produkce velkého množství rostlin pomocí kultury in vitro diferencovaných vegetativních pupenů nebo diferencovaných vegetativních meristémů odebraných z rostliny; | 
| 14) | výrazem „prakticky bez vad“ se rozumí, že vady, které by mohly zhoršovat jakost a užitnou hodnotu daného rozmnožovacího materiálu nebo ovocných rostlin, se vyskytují na úrovni stejné nebo nižší, než je úroveň, jakou lze očekávat při dodržení osvědčených postupů jejich pěstování a nakládání s nimi, a že tato úroveň odpovídá osvědčeným postupům jejich pěstování a nakládání s nimi; | 
| 15) | výrazem „prakticky prostý škodlivých organismů“ se rozumí, že míra, v jaké se škodlivé organismy vyskytují v daném rozmnožovacím materiálu nebo ovocných rostlinách, je dostatečně nízká, aby byla zajištěna přijatelná jakost a užitná hodnota tohoto rozmnožovacího materiálu; | 
| 16) | „laboratoří“ se rozumí každé zařízení používané pro testování rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin; | 
| 17) | „kryokonzervací“ se rozumí uchovávání rostlinného materiálu jeho ochlazením na velmi nízké teploty za účelem zachování životaschopnosti tohoto materiálu. | 
Článek 2
Obecná ustanovení
1. Členské státy zajistí, aby rozmnožovací materiál a ovocné rostliny náležející do rodů a druhů uvedených v příloze I směrnice 2008/90/ES během produkce a při uvedení na trh byly v souladu s články 3 až 27 této směrnice.
2. Členské státy zajistí, aby během produkce rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin náležejících do rodů a druhů uvedených v příloze I směrnice 2008/90/ES dodavatelé splňovali požadavky stanovené v článcích 28 a 29.
3. Členské státy zajistí, aby rozmnožovací materiál a ovocné rostliny náležející do rodů a druhů uvedených v příloze I směrnice 2008/90/ES byly během produkce a při uvedení na trh podrobovány úřední inspekci v souladu s článkem 30.
4. Rozmnožovací materiál, který splňuje požadavky určité kategorie, se nesmí míchat s materiálem z jiných kategorií.
KAPITOLA 2
POŽADAVKY NA ROZMNOŽOVACÍ MATERIÁL A PŘÍPADNĚ NA OVOCNÉ ROSTLINY
ODDÍL 1
Požadavky na prvotní materiál
Článek 3
Požadavky na certifikaci prvotního materiálu
1. Rozmnožovací materiál jiný než matečné rostliny a jiný než podnože, které nepatří k odrůdě, se na žádost úředně certifikuje jako prvotní materiál, bylo-li shledáno, že splňuje tyto požadavky:
| a) | byl přímo rozmnožen z matečné rostliny v souladu s článkem 13 nebo článkem 14; | 
| b) | odpovídá popisu své odrůdy a jeho shoda s popisem této odrůdy byla ověřena podle článku 7; | 
| c) | je uchováván podle článku 8; | 
| d) | splňuje rostlinolékařské požadavky uvedené v článku 10; | 
| e) | pokud Komise udělila výjimku podle čl. 8 odst. 4, aby bylo možné pěstovat prvotní matečné rostliny a prvotní materiál na poli v podmínkách nechráněných proti hmyzu, půda je v souladu s článkem 11; | 
| f) | je v souladu s článkem 12, pokud jde o vady. | 
2. Matečná rostlina podle odst. 1 písm. a) musí být akceptována v souladu s článkem 5 nebo musí být získána množením v souladu s článkem 13 nebo mikrorozmnožováním v souladu s článkem 14.
3. Pokud prvotní matečná rostlina nebo prvotní materiál již nesplňují požadavky článků 7 až 12, dodavatel je odstraní z blízkosti ostatních prvotních matečných rostlin a prvotního materiálu. Tato odstraněná matečná rostlina nebo materiál mohou být použity jako základní nebo certifikovaný materiál či materiál CAC za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v této směrnici pro tyto příslušné kategorie.
Namísto odstranění této matečné rostliny nebo tohoto materiálu může dodavatel přijmout odpovídající opatření, jejichž cílem je zajistit, aby tato matečná rostlina nebo tento materiál byly opět v souladu s uvedenými požadavky.
Článek 4
Požadavky na certifikaci podnoží, které nepatří k odrůdě, jako prvotního materiálu
1. Podnož, která nepatří k odrůdě, se na žádost úředně certifikuje jako prvotní materiál, bylo-li shledáno, že splňuje tyto požadavky:
| a) | byla rozmnožena přímo z matečné rostliny vegetativním nebo pohlavním rozmnožováním; v případě pohlavního rozmnožování byly opylující stromy (opylovače) vyprodukovány přímo z matečné rostliny vegetativním rozmnožováním; | 
| b) | odpovídá popisu svého druhu; | 
| c) | je uchovávána podle článku 8; | 
| d) | splňuje rostlinolékařské požadavky uvedené v článku 10; | 
| e) | pokud Komise udělila výjimku podle čl. 8 odst. 4, aby bylo možné pěstovat prvotní matečné rostliny a prvotní materiál na poli v podmínkách chráněných proti hmyzu, půda je v souladu s článkem 11; | 
| f) | je v souladu s článkem 12, pokud jde o vady. | 
2. Matečná rostlina podle odst. 1 písm. a) musí být akceptována v souladu s článkem 6 nebo musí být získána množením v souladu s článkem 13 nebo mikrorozmnožováním v souladu s článkem 14.
3. Pokud podnož, která je prvotní matečnou rostlinou nebo prvotním materiálem, již nesplňuje požadavky článků 8 až 12, dodavatel ji odstraní z blízkosti ostatních prvotních matečných rostlin a prvotního materiálu. Tato odstraněná podnož může být použita jako základní nebo certifikovaný materiál či materiál CAC za předpokladu, že splňuje požadavky stanovené v této směrnici pro tyto příslušné kategorie.
Namísto odstranění takové podnože může dodavatel přijmout odpovídající opatření, jejichž cílem je zajistit, aby tato podnož byla opět v souladu s uvedenými požadavky.
Článek 5
Požadavky na akceptaci prvotní matečné rostliny
1. Příslušný úřední subjekt akceptuje rostlinu jako prvotní matečnou rostlinu, pokud je v souladu s články 7 až 12 a pokud bylo v souladu s odstavci 2, 3 a 4 určeno, že odpovídá popisu své odrůdy.
Tato akceptace se uskuteční na základě úřední inspekce a výsledků testování, záznamů a postupů podle článku 30.
2. Příslušný úřední subjekt na základě pozorování projevu znaků dané odrůdy určí, zda prvotní matečná rostlina odpovídá popisu své odrůdy. Toto pozorování vychází z jednoho z těchto prvků:
| a) | z úředního popisu odrůd registrovaných v kterémkoli národním registru a odrůd právně chráněných podle odrůdového práva; | 
| b) | z popisu připojeného k žádosti v případě odrůd, které podléhají žádosti o registraci v kterémkoli členském státě, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 prováděcí směrnice Komise 2014/97/EU (5); | 
| c) | z popisu připojeného k žádosti v případě odrůd, které podléhají žádosti o registraci odrůdového práva; | 
| d) | z úředně uznaného popisu, je-li odrůda, na kterou se tento popis vztahuje, registrována v národním registru. | 
3. Pokud se uplatňuje odst. 2 písm. b) nebo c), prvotní matečná rostlina se akceptuje pouze tehdy, je-li k dispozici zpráva vypracovaná kterýmkoli příslušným úředním subjektem v Unii nebo ve třetí zemi a prokazující, že příslušná odrůda je odlišná, uniformní a stálá. Až do registrace dané odrůdy však dotčená matečná rostlina a materiál z ní vyprodukovaný mohou být používány pouze k produkci základního nebo certifikovaného materiálu a nelze je uvádět na trh jako prvotní, základní nebo certifikovaný materiál.
4. Pokud je určení shody s popisem odrůdy možné pouze na základě znaků plodící rostliny, pozorování projevu znaků dané odrůdy se provede na ovoci z plodící rostliny rozmnožené z prvotní matečné rostliny. Tyto plodící rostliny se uchovávají odděleně od prvotních matečných rostlin a prvotního materiálu.
Plodící rostliny jsou podrobeny vizuální prohlídce v nejvhodnějších obdobích roku s ohledem na klimatické podmínky a podmínky pro pěstování dotčených rodů nebo druhů rostlin.
Článek 6
Požadavky na akceptaci podnoží, které nepatří k odrůdě
Příslušný úřední subjekt akceptuje podnož, která nepatří k odrůdě, jako prvotní matečnou rostlinu, pokud odpovídá popisu svého druhu a pokud je v souladu s články 8 až 12.
Tato akceptace se uskuteční na základě úřední inspekce a výsledků testování, záznamů a postupů používaných dodavatelem podle článku 30.
Článek 7
Ověřování shody s popisem odrůdy
Příslušný úřední subjekt a případně dodavatel pravidelně ověřují shodu prvotních matečných rostlin a prvotního materiálu s popisem jejich odrůdy v souladu s čl. 5 odst. 2 a 3, a to způsobem odpovídajícím dotčené odrůdě a použité metodě rozmnožování.
Kromě pravidelného ověřování prvotních matečných rostlin a prvotního materiálu ověřují příslušný úřední subjekt a případně dodavatel po každém přemnožení výsledné prvotní matečné rostliny.
Článek 8
Požadavky týkající se uchovávání prvotních matečných rostlin a prvotního materiálu
1. Dodavatelé uchovávají prvotní matečné rostliny a prvotní materiál v zařízeních, která jsou určena pro dotčené rody nebo druhy a která jsou chráněna proti hmyzu a zajišťují ochranu proti infekci přeletem vektorů a z jakýchkoli jiných možných zdrojů během celého procesu produkce.
Kandidátské prvotní matečné rostliny se uchovávají v podmínkách chráněných proti hmyzu a fyzicky oddělené od prvotních matečných rostlin v zařízeních uvedených v prvním pododstavci, dokud nebyly dokončeny všechny testy ohledně souladu s čl. 9 odst. 1 a 2.
2. Prvotní matečné rostliny a prvotní materiál se uchovávají způsobem zaručujícím, aby během celého procesu produkce byly jednotlivě identifikované.
3. Prvotní matečné rostliny a prvotní materiál se pěstují nebo produkují izolovaně od půdy, v nádobách s pěstebními substráty neobsahujícími půdu nebo v nádobách se sterilizovanými pěstebními substráty. Identifikují se návěskami umožňujícími jejich vysledovatelnost.
4. Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 lze členskému státu pro konkrétní rody a druhy povolit produkci prvotních matečných rostlin a prvotního materiálu na poli za podmínek nechráněných proti hmyzu. Takový materiál se identifikuje návěskami umožňujícími jeho vysledovatelnost. Toto povolení se udělí za předpokladu, že dotčený členský stát zaručuje, že jsou přijata náležitá opatření k předcházení infekce rostlin přeletem vektorů, kontaktem kořenů, přenosem infekce strojní technikou, nástroji pro štěpování nebo z jakýchkoli jiných možných zdrojů.
5. Prvotní matečné rostliny a prvotní materiál lze uchovávat pomocí kryokonzervace.
6. Prvotní matečné rostliny lze používat pouze po dobu vypočítanou na základě stálosti odrůdy nebo podmínek prostředí, za nichž jsou pěstovány, a veškerých dalších určujících faktorů, jež ovlivňují stálost odrůdy.
Článek 9
Rostlinolékařské požadavky na kandidátské prvotní matečné rostliny a prvotní matečné rostliny vyprodukované pomocí přemnožení
1. Kandidátská prvotní matečná rostlina musí být prosta škodlivých organismů uvedených v příloze I v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
U dotčené kandidátské prvotní matečné rostliny musí být vizuální prohlídkou v zařízeních a na polích shledáno, že je prosta škodlivých organismů uvedených v příloze I v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
Tuto vizuální prohlídku provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel.
V případě pochyb ohledně výskytu těchto škodlivých organismů příslušný úřední subjekt a případně dodavatel provedou odběr vzorků a testování dotčené kandidátské prvotní matečné rostliny.
2. Kandidátská prvotní matečná rostlina musí být prosta škodlivých organismů uvedených v příloze II v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
U dotčené kandidátské prvotní matečné rostliny musí být vizuální prohlídkou v zařízeních a na polích a na základě odběru vzorků a testování shledáno, že je prosta škodlivých organismů uvedených v příloze II v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
Tuto vizuální prohlídku, odběr vzorků a testování provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel.
Tento odběr vzorků a testování se uskutečňují v nejvhodnějším období roku s ohledem na klimatické podmínky a podmínky pro pěstování dané rostliny a s ohledem na biologii škodlivých organismů relevantních pro tuto rostlinu. Odběr vzorků a testování se rovněž uskuteční kdykoliv během roku v případě pochyb ohledně výskytu těchto škodlivých organismů.
3. Pokud jde o odběr vzorků a testování, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2, členské státy použijí protokoly Evropské a středozemní organizace ochrany rostlin (EPPO) nebo jiné mezinárodně uznávané protokoly. Pokud takové protokoly neexistují, příslušný úřední subjekt použije odpovídající protokoly stanovené na vnitrostátní úrovni. V tomto případě členské státy na žádost zpřístupní uvedené protokoly ostatním členským státům a Komisi.
Příslušný úřední subjekt a případně dodavatel předloží vzorky laboratořím, jež jsou úředně akceptovány příslušným úředním orgánem.
Testovací metodou pro viry, viroidy, virům podobné choroby a fytoplazmy, která se použije pro testování kandidátských prvotních matečných rostlin, je biologické indexování indikátorových rostlin. Mohou být použity jiné metody testování v případě, že členský stát na základě vzájemně ověřených vědeckých důkazů má za to, že povedou ke stejně spolehlivým výsledkům jako biologické indexování indikátorových rostlin.
4. Odchylně od odstavce 2, pokud je kandidátskou prvotní matečnou rostlinou semenáč, jsou vizuální prohlídka, odběr vzorků a testování požadovány pouze ve vztahu k virům, viroidům nebo virům podobným chorobám přenášeným pylem a uvedeným v příloze II v souvislosti s dotčenými rody nebo druhy, za předpokladu, že úřední inspekce potvrdila, že dotčený semenáč byl vypěstován ze semene vyprodukovaného rostlinou prostou příznaků vyvolaných těmito viry, viroidy a virům podobnými chorobami a že tento semenáč byl uchováván v souladu s čl. 8 odst. 1 a 3.
5. Odstavce 1 a 3 se rovněž použijí na prvotní matečnou rostlinu vyprodukovanou pomocí přemnožení.
Prvotní matečná rostlina vyprodukovaná pomocí přemnožení musí být prosta virů a viroidů uvedených v příloze II v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
Tato prvotní matečná rostlina musí být shledána prostou těchto virů a viroidů, a to na základě vizuální prohlídky v zařízeních, na polích a v partiích a na základě vzorkování a testování.
Tuto vizuální prohlídku, odběr vzorků a testování provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel.
Článek 10
Rostlinolékařské požadavky na prvotní matečné rostliny a na prvotní materiál
1. Prvotní matečná rostlina nebo prvotní materiál musí být prosty škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
Dotčená prvotní matečná rostlina nebo dotčený prvotní materiál musí být při vizuální prohlídce v zařízeních, na polích a v partiích shledány prostými škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem. Tuto vizuální prohlídku provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel.
Procentní podíl prvotních matečných rostlin nebo prvotního materiálu, které jsou infikovány škodlivými organismy uvedenými v části B přílohy I, nesmí překračovat úrovně tolerance tam stanovené. Dotčené prvotní matečné rostliny nebo dotčený prvotní materiál musí být při vizuální prohlídce v zařízeních, na polích a v partiích shledány vyhovujícími těmto úrovním. Tuto vizuální prohlídku provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel.
V případě pochyb ohledně výskytu těchto škodlivých organismů příslušný úřední subjekt a případně dodavatel provedou odběr vzorků a testování dotčené prvotní matečné rostliny nebo prvotního materiálu.
2. Příslušný úřední subjekt a případně dodavatel provádí vizuální prohlídku, odběr vzorků a testování prvotní matečné rostliny nebo prvotního materiálu tak, jak je stanoveno v příloze IV v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
3. Pokud jde o odběr vzorků a testování stanovené v odstavci 1, členské státy použijí protokoly EPPO nebo jiné mezinárodně uznávané protokoly. Pokud takové protokoly neexistují, příslušný úřední subjekt použije odpovídající protokoly stanovené na vnitrostátní úrovni. V tomto případě členské státy na žádost zpřístupní uvedené protokoly ostatním členským státům a Komisi.
Příslušný úřední subjekt a případně dodavatel předloží vzorky laboratořím, jež jsou úředně akceptovány příslušným úředním orgánem.
4. Odstavec 1 se nepoužije na prvotní matečné rostliny a prvotní materiál během kryokonzervace.
Článek 11
Požadavky na půdu
1. Prvotní matečné rostliny a prvotní materiál smějí být pěstovány pouze v půdě, která je prosta jakýchkoli škodlivých organismů, jež jsou uvedeny v příloze III pro dotčený rod nebo druh a jež jsou hostiteli virů napadajících tento rod nebo druh. Nepřítomnost takových škodlivých organismů se stanoví odběrem vzorků a testováním.
Tento odběr vzorků provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel.
Tento odběr vzorků a testování se provádí před pěstováním dotčených prvotních matečných rostlin nebo prvotního materiálu a opakuje se během růstu, pokud existuje podezření na výskyt škodlivých organismů uvedených v prvním pododstavci.
Tento odběr vzorků a testování se provádí s ohledem na klimatické podmínky a na biologii škodlivých organismů uvedených v příloze III a pokud jsou tyto škodlivé organismy relevantní pro dotčené prvotní matečné rostliny nebo prvotní materiál.
2. Odběr vzorků a testování se neprovádí, pokud rostliny, které jsou hostiteli škodlivých organismů uvedených v příloze III pro dotčený rod nebo druh, nebyly v dané produkční půdě pěstovány po dobu nejméně pěti let a pokud nejsou pochyby ohledně toho, že se v této půdě nevyskytují relevantní škodlivé organismy.
Odběr vzorků a testování se neprovádí, jestliže příslušný úřední subjekt na základě úřední inspekce dospěje k závěru, že tato půda je prosta jakýchkoli škodlivých organismů, jež jsou uvedeny v příloze III pro dotčený rod nebo druh a jež jsou hostiteli virů napadajících tento rod nebo druh.
3. V případě odběru vzorků a testování podle odstavce 1 členské státy použijí protokoly EPPO nebo jiné mezinárodně uznávané protokoly. Pokud takové protokoly neexistují, použijí členské státy odpovídající protokoly stanovené na vnitrostátní úrovni. V tomto případě členské státy na žádost zpřístupní uvedené protokoly ostatním členským státům a Komisi.
Článek 12
Požadavky týkající se vad, které by mohly zhoršovat jakost
Na základě vizuální prohlídky musí být patrné, že prvotní matečné rostliny a prvotní materiál jsou prakticky bez vad. Tuto vizuální prohlídku provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel. Poškození, zbarvení, zjizvené tkáně nebo uschnutí se považují za vady, pokud nepříznivě ovlivňují jakost a užitnou hodnotu rozmnožovacího materiálu.
Článek 13
Požadavky týkající se množení, přemnožení a rozmnožování prvotních matečných rostlin
1. Dodavatel smí množit nebo přemnožit prvotní matečnou rostlinu akceptovanou v souladu s čl. 5 odst. 1.
2. Dodavatel smí rozmnožovat prvotní matečnou rostlinu za účelem produkce prvotního materiálu.
3. Množení, přemnožení a rozmnožování prvotních matečných rostlin se uskutečňuje v souladu s protokoly uvedenými v odstavci 4.
4. Členské státy použijí protokoly pro množení, přemnožení a rozmnožování prvotních matečných rostlin. Členské státy použijí protokoly EPPO nebo jiné mezinárodně uznávané protokoly. Pokud takové protokoly neexistují, použijí členské státy odpovídající protokoly stanovené na vnitrostátní úrovni. V tomto případě členské státy na žádost zpřístupní uvedené protokoly ostatním členským státům a Komisi.
Protokoly uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce musí být odzkoušeny na příslušných rodech nebo druzích po dobu, která se pro dané rody nebo druhy považuje za přiměřenou. Tato doba se považuje za přiměřenou, pokud umožňuje ověření fenotypu rostlin z hlediska jejich shody s popisem odrůdy na základě pozorování produkce ovoce nebo pozorování vegetativního růstu podnoží.
5. Dodavatel smí přemnožit prvotní matečnou rostlinu pouze do uplynutí doby uvedené v čl. 8 odst. 6.
Článek 14
Požadavky týkající se množení, přemnožení a rozmnožování prvotních matečných rostlin mikrorozmnožováním
1. Množení, přemnožení nebo rozmnožování prvotních matečných rostlin mikrorozmnožováním za účelem produkce jiných prvotních matečných rostlin nebo prvotního materiálu se uskutečňuje v souladu s protokoly stanovenými v odstavci 2.
2. Členské státy použijí protokoly pro mikrorozmnožování prvotních matečných rostlin a prvotního materiálu, které jsou protokoly EPPO, nebo jiné mezinárodně uznávané protokoly. Pokud takové protokoly neexistují, použijí členské státy odpovídající protokoly stanovené na vnitrostátní úrovni. V tomto případě členské státy na žádost zpřístupní uvedené protokoly ostatním členským státům a Komisi.
Členské státy použijí pouze protokoly, které byly odzkoušeny na příslušném rodu nebo druhu po dobu, která se považuje za dostačující, aby umožňovala ověření fenotypu rostlin z hlediska jejich shody s popisem odrůdy na základě pozorování produkce ovoce nebo pozorování vegetativního růstu podnoží.
ODDÍL 2
Požadavky na základní materiál
Článek 15
Požadavky na certifikaci základního materiálu
1. Rozmnožovací materiál jiný než základní matečné rostliny a jiný než podnože, které nepatří k odrůdě, se na žádost úředně certifikuje jako základní materiál, pokud splňuje požadavky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4.
2. Rozmnožovací materiál musí být rozmnožen ze základní matečné rostliny.
Základní matečná rostlina musí splňovat jeden z těchto požadavků:
| a) | je vypěstována z prvotního materiálu; nebo | 
| b) | je vyprodukována množením ze základní matečné rostliny v souladu s článkem 19. | 
3. Rozmnožovací materiál musí splňovat požadavky stanovené v článku 7, v čl. 8 odst. 6 a v článku 12.
4. Rozmnožovací materiál musí splňovat další požadavky týkající se:
| a) | rostlinolékařského stavu, jak je stanoveno v článku 16; | 
| b) | půdy, jak je stanoveno v článku 17; | 
| c) | uchovávání základních matečných rostlin a základního materiálu, jak je stanoveno v článku 18; a | 
| d) | zvláštních podmínek pro rozmnožování, jak je stanoveno v článku 19. | 
5. Podnož, která nepatří k odrůdě, se na žádost úředně certifikuje jako základní materiál, pokud odpovídá popisu svého druhu, splňuje požadavky stanovené v čl. 8 odst. 2 a 6 a další požadavky uvedené v článcích 12, 16, 17, 18 a 19.
6. Pro účely tohoto oddílu se veškeré odkazy na prvotní matečné rostliny v ustanoveních uvedených v odstavcích 3 a 5 považují za odkazy na základní matečné rostliny a veškeré odkazy na prvotní materiál se považují za odkazy na základní materiál.
7. Pokud základní matečná rostlina nebo základní materiál již nesplňují požadavky článku 7, čl. 8 odst. 2 a 6 a článků 12, 16 a 17, dodavatel je odstraní z blízkosti ostatních základních matečných rostlin a základního materiálu. Tato odstraněná matečná rostlina nebo materiál mohou být použity jako certifikovaný materiál nebo materiál CAC za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v této směrnici pro příslušné kategorie.
Namísto odstranění této matečné rostliny nebo tohoto materiálu může dodavatel přijmout odpovídající opatření, jejichž cílem je zajistit, aby tato matečná rostlina nebo tento materiál byly opět v souladu s uvedenými požadavky.
8. Pokud podnož, která nepatří k odrůdě, je základní matečnou rostlinou nebo základním materiálem, které již nesplňují požadavky čl. 8 odst. 2 a 6 a článků 12, 16 a 17, dodavatel je odstraní z blízkosti ostatních základních matečných rostlin a základního materiálu. Tato odstraněná podnož může být použita jako certifikovaný materiál nebo materiál CAC za předpokladu, že splňuje požadavky stanovené v této směrnici pro příslušné kategorie.
Namísto odstranění této podnože může dodavatel přijmout odpovídající opatření, jejichž cílem je zajistit, aby tato podnož byla opět v souladu s uvedenými požadavky.
Článek 16
Rostlinolékařské požadavky
1. Základní matečná rostlina nebo základní materiál musí být prosty škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
Dotčená základní matečná rostlina nebo dotčený základní materiál musí být při vizuální prohlídce v zařízeních, na polích a v partiích shledány prostými škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem. Tuto vizuální prohlídku provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel.
Procentní podíl základních matečných rostlin nebo základního materiálu, které jsou infikovány škodlivými organismy uvedenými v části B přílohy I, nesmí překročit úrovně tolerance tam stanovené. Dotčené základní matečné rostliny nebo dotčený základní materiál musí být při vizuální prohlídce v zařízeních, na polích a v partiích shledány vyhovujícími těmto úrovním. Tuto vizuální prohlídku provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel.
V případě pochyb ohledně výskytu těchto škodlivých organismů příslušný úřední subjekt a případně dodavatel provedou odběr vzorků a testování dotčené základní matečné rostliny nebo základního materiálu.
2. Příslušný úřední subjekt a případně dodavatel provádí vizuální prohlídku, odběr vzorků a testování základní matečné rostliny nebo základního materiálu tak, jak je stanoveno v příloze IV v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
3. Pokud jde o odběr vzorků a testování stanovené v odstavci 1, členské státy použijí protokoly EPPO nebo jiné mezinárodně uznávané protokoly. Pokud takové protokoly neexistují, příslušný úřední subjekt použije odpovídající protokoly stanovené na vnitrostátní úrovni. V tomto případě členské státy na žádost zpřístupní uvedené protokoly ostatním členským státům a Komisi.
Příslušný úřední subjekt a případně dodavatel předloží vzorky laboratořím, jež jsou úředně akceptovány příslušným úředním orgánem.
4. Odstavec 1 se nepoužije na základní matečné rostliny a základní materiál během kryokonzervace.
Článek 17
Požadavky na půdu
1. Základní matečné rostliny a základní materiál mohou být pěstovány pouze v půdě, která je prosta jakýchkoli škodlivých organismů, jež jsou uvedeny v příloze III pro dotčený rod nebo druh a jež jsou hostiteli virů napadajících tento rod nebo druh. Nepřítomnost takových škodlivých organismů, kteří jsou hostiteli virů, se stanoví odběrem vzorků a testováním.
Tento odběr vzorků provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel.
Tento odběr vzorků a testování se provádí před pěstováním dotčených základních matečných rostlin nebo základního materiálu a opakují se během růstu, pokud existuje podezření na výskyt škodlivých organismů uvedených v prvním pododstavci.
Tento odběr vzorků a testování se provádí s ohledem na klimatické podmínky a na biologii škodlivých organismů uvedených v příloze III, a pokud jsou tyto škodlivé organismy relevantní pro dotčené základní matečné rostliny nebo základní materiál.
2. Odběr vzorků a testování se neprovádí, pokud rostliny, které jsou hostiteli škodlivých organismů uvedených v příloze III pro dotčený rod nebo druh, nebyly v dané produkční půdě pěstovány po dobu nejméně pěti let a pokud nejsou pochyby ohledně toho, že se v této půdě nevyskytují relevantní škodlivé organismy.
Odběr vzorků a testování se neprovádí, jestliže příslušný úřední subjekt na základě úřední inspekce dospěl k závěru, že tato půda je prosta jakýchkoli škodlivých organismů, jež jsou uvedeny v příloze III pro dotčený rod nebo druh a jež jsou hostiteli virů napadajících tento rod nebo druh.
3. V případě odběru vzorků a testování podle odstavce 1 členské státy použijí protokoly EPPO nebo jiné mezinárodně uznávané protokoly. Pokud takové protokoly neexistují, použijí členské státy odpovídající protokoly stanovené na vnitrostátní úrovni. V tomto případě členské státy na žádost zpřístupní uvedené protokoly ostatním členským státům a Komisi.
Článek 18
Požadavky týkající se uchovávání základních matečných rostlin a základního materiálu
1. Základní matečné rostliny a základní materiál se uchovávají na polích izolovaných od možných zdrojů infekce přeletem vektorů, kontaktem kořenů, přenosem infekce strojní technikou, nástroji pro štěpování nebo z jakýchkoli jiných možných zdrojů.
2. Izolační vzdálenost polí podle odstavce 1 závisí na regionální situaci, druhu rozmnožovacího materiálu, výskytu škodlivých organismů v dotčené oblasti a relevantních existujících rizicích stanovených příslušným úředním orgánem na základě úřední inspekce.
Článek 19
Podmínky pro množení
1. Základní matečná rostlina, která je pěstována z prvotního materiálu ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a), může být množena v několika generacích za účelem získání potřebného množství základních matečných rostlin. Základní matečné rostliny se množí v souladu s článkem 13 nebo se množí mikrorozmnožováním v souladu s článkem 14. Maximální povolený počet generací a maximální povolená životnost základních matečných rostlin jsou stanoveny v příloze V pro příslušné rody a druhy.
2. Pokud je povoleno více generací základních matečných rostlin, každá generace jiná než první generace může být odvozena z kterékoli z předchozích generací.
3. Rozmnožovací materiál různých generací se uchovává odděleně.
ODDÍL 3
Požadavky na certifikovaný materiál
Článek 20
Požadavky na certifikaci certifikovaného materiálu
1. Rozmnožovací materiál, jiný než matečné rostliny, a ovocné rostliny se na žádost úředně certifikují jako certifikovaný materiál, pokud splňují požadavky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.
2. Rozmnožovací materiál a ovocné rostliny musí být rozmnoženy z certifikované matečné rostliny.
Certifikovaná matečná rostlina musí splňovat jeden z těchto požadavků:
| a) | je vypěstována z prvotního materiálu; | 
| b) | je vypěstována ze základního materiálu. | 
3. Tento rozmnožovací materiál a ovocné rostliny musí splňovat požadavky stanovené v článku 7, v čl. 8 odst. 6 a v článcích 12, 21 a 22.
4. Tento rozmnožovací materiál a ovocné rostliny musí splňovat rostlinolékařské požadavky stanovené v článku 21.
Tento rozmnožovací materiál a ovocné rostliny musí být rozmnoženy z certifikované matečné rostliny, která splňuje požadavky na půdu uvedené v článku 22.
5. Podnož, která nepatří k odrůdě, se na žádost úředně certifikuje jako certifikovaný materiál, pokud odpovídá popisu svého druhu, splňuje požadavky stanovené v čl. 8 odst. 6 a další požadavky uvedené v článcích 12, 21 a 22.
6. Pro účely tohoto oddílu se veškeré odkazy na prvotní matečné rostliny v ustanoveních uvedených v odstavcích 3 a 5 považují za odkazy na certifikované matečné rostliny a veškeré odkazy na prvotní materiál se považují za odkazy na certifikovaný materiál.
7. Pokud certifikovaná matečná rostlina nebo certifikovaný materiál již nesplňují požadavky článku 7, čl. 8 odst. 6 a článků 12, 21 a 22, dodavatel je odstraní z blízkosti ostatních certifikovaných matečných rostlin a certifikovaného materiálu. Tato odstraněná matečná rostlina nebo materiál mohou být použity jako materiál CAC za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v oddíle 4.
Namísto odstranění této matečné rostliny nebo tohoto materiálu může dodavatel přijmout odpovídající opatření, jejichž cílem je zajistit, aby tato matečná rostlina nebo tento materiál byly opět v souladu s uvedenými požadavky.
8. Pokud podnož, která nepatří k odrůdě, je certifikovanou matečnou rostlinou nebo certifikovaným materiálem, které již nesplňují požadavky čl. 8 odst. 6 a článků 12, 21 a 22, dodavatel je odstraní z blízkosti ostatních certifikovaných matečných rostlin a certifikovaného materiálu. Tato odstraněná matečná rostlina nebo materiál mohou být použity jako materiál CAC za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v oddíle 4.
Namísto odstranění této podnože může dodavatel přijmout odpovídající opatření, jejichž cílem je zajistit, aby tato podnož byla opět v souladu s uvedenými požadavky.
Článek 21
Rostlinolékařské požadavky
1. Certifikovaná matečná rostlina nebo certifikovaný materiál musí být prosty škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
Dotčená certifikovaná matečná rostlina nebo dotčený certifikovaný materiál musí být při vizuální prohlídce v zařízeních, na polích a v partiích shledány prostými škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem. Tuto vizuální prohlídku provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel.
Procentní podíl certifikovaných matečných rostlin nebo certifikovaného materiálu, které jsou infikovány škodlivými organismy uvedenými v části B přílohy I, nesmí překračovat úrovně tolerance tam stanovené. Dotčené certifikované matečné rostliny nebo dotčený certifikovaný materiál musí být při vizuální prohlídce v zařízeních, na polích a v partiích shledány vyhovujícími těmto úrovním. Tuto vizuální prohlídku provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel.
V případě pochyb ohledně výskytu těchto škodlivých organismů příslušný úřední subjekt a případně dodavatel provedou odběr vzorků a testování dotčené certifikované matečné rostliny nebo certifikovaného materiálu.
2. Příslušný úřední subjekt a případně dodavatel provádí vizuální prohlídku, odběr vzorků a testování certifikované matečné rostliny nebo certifikovaného materiálu tak, jak je stanoveno v příloze IV v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
3. Pokud jde o odběr vzorků a testování stanovené v odstavci 1, členské státy použijí protokoly EPPO nebo jiné mezinárodně uznávané protokoly. Pokud takové protokoly neexistují, příslušný úřední subjekt použije odpovídající protokoly stanovené na vnitrostátní úrovni. V tomto případě členské státy na žádost zpřístupní uvedené protokoly ostatním členským státům a Komisi.
Příslušný úřední subjekt a případně dodavatel předloží vzorky laboratořím, jež jsou úředně akceptovány příslušným úředním orgánem.
4. Odstavec 1 se nepoužije na certifikované matečné rostliny a certifikovaný materiál během kryokonzervace.
Článek 22
Požadavky na půdu
1. Certifikované matečné rostliny se smějí pěstovat pouze v půdě, která je prosta jakýchkoli škodlivých organismů, jež jsou uvedeny v příloze III pro dotčený rod nebo druh a jež jsou hostiteli virů napadajících tento rod nebo druh. Nepřítomnost takových škodlivých organismů, které jsou hostiteli virů, se stanoví odběrem vzorků a testováním.
Tento odběr vzorků provádí příslušný úřední subjekt a případně dodavatel.
Tento odběr vzorků a testování se provádí před pěstováním dotčených certifikovaných matečných rostlin a opakují se během růstu, pokud existuje podezření na výskyt škodlivých organismů uvedených v prvním pododstavci.
Tento odběr vzorků a testování se provádí s ohledem na klimatické podmínky a na biologii škodlivých organismů uvedených v příloze III, a pokud jsou tyto škodlivé organismy relevantní pro dotčené certifikované matečné rostliny nebo certifikovaný materiál.
2. Odběr vzorků a testování se neprovádí, pokud rostliny, které jsou hostiteli škodlivých organismů uvedených v příloze III pro dotčený rod nebo druh, nebyly v dané produkční půdě pěstovány po dobu nejméně pěti let a pokud nejsou pochyby ohledně toho, že se v této půdě nevyskytují relevantní škodlivé organismy.
Odběr vzorků a testování se neprovádí, jestliže příslušný úřední subjekt na základě úřední inspekce dospěl k závěru, že tato půda je prosta jakýchkoli škodlivých organismů, jež jsou uvedeny v příloze III pro dotčený rod nebo druh a jež jsou hostiteli virů napadajících tento rod nebo druh.
V případě certifikovaných ovocných rostlin se odběr vzorků a testování neprovádí.
3. V případě odběru vzorků a testování podle odstavce 1 členské státy použijí protokoly EPPO nebo jiné mezinárodně uznávané protokoly. Pokud takové protokoly neexistují, použijí členské státy odpovídající protokoly stanovené na vnitrostátní úrovni. V tomto případě členské státy na žádost zpřístupní uvedené protokoly ostatním členským státům a Komisi.
ODDÍL 4
Požadavky na materiál CAC
Článek 23
Podmínky pro materiál CAC jiný než podnože, které nepatří k odrůdě
1. Materiál CAC jiný než podnože, které nepatří k odrůdě, se smí uvádět na trh pouze tehdy, pokud bylo shledáno, že splňuje tyto požadavky:
| a) | byl rozmnožen z identifikovaného zdroje materiálu zaznamenaného dodavatelem; | 
| b) | odpovídá popisu odrůdy v souladu s článkem 25; | 
| c) | splňuje rostlinolékařské požadavky článku 26; | 
| d) | je v souladu s článkem 27, pokud jde o vady. | 
2. Opatření za účelem dosažení souladu s odstavcem 1 provádí dodavatel.
3. V případě, že materiál CAC již není v souladu s odstavcem 1, dodavatel učiní jedno z těchto opatření:
| a) | odstraní tento materiál z blízkosti ostatního materiálu CAC; nebo | 
| b) | přijme vhodná opatření, jež zajistí, aby byl tento materiál opět v souladu s uvedenými požadavky. | 
Článek 24
Podmínky pro materiál CAC v případě podnoží, které nepatří k odrůdě
1. V případě podnoží, které nepatří k odrůdě, musí materiál CAC splňovat tyto požadavky:
| a) | odpovídá popisu svého druhu; | 
| b) | splňuje rostlinolékařské požadavky článku 26; | 
| c) | je v souladu s článkem 27, pokud jde o vady. | 
2. Opatření za účelem splnění požadavků odstavce 1 provádí dodavatel.
3. V případě, že materiál CAC již nesplňuje požadavky odstavce 1, dodavatel učiní jedno z těchto opatření:
| a) | odstraní tento materiál z blízkosti ostatního materiálu CAC; nebo | 
| b) | přijme vhodná opatření, jež zajistí, aby byl tento materiál opět v souladu s uvedenými požadavky. | 
Článek 25
Shoda s popisem odrůdy
1. Shoda materiálu CAC s popisem jeho odrůdy se určí pozorováním projevu znaků této odrůdy. Toto pozorování vychází z jednoho z těchto prvků:
| a) | z úředního popisu registrovaných odrůd, jak je uvedeno v prováděcí směrnici 2014/97/EU, a odrůd právně chráněných podle odrůdového práva; nebo | 
| b) | z popisu připojeného k žádosti v případě odrůd, které podléhají žádosti o registraci v kterémkoli členském státě, jak je uvedeno v prováděcí směrnici 2014/97/EU; | 
| c) | z popisu připojeného k žádosti o odrůdové právo; | 
| d) | z úředně uznávaného popisu odrůdy podle čl. 7 odst. 2 písm. c) bodu iii) směrnice 2008/90/ES. | 
2. Shoda materiálu CAC s popisem jeho odrůdy se pravidelně ověřuje pozorováním projevu znaků této odrůdy v dotčeném materiálu CAC.
Článek 26
Rostlinolékařské požadavky
1. Materiál CAC musí být prakticky prostý škodlivých organismů uvedených v příloze I a příloze II v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
U dotčeného materiálu CAC musí být vizuální prohlídkou provedenou dodavatelem v zařízeních, na polích a v partiích shledáno, že je prakticky prostý škodlivých organismů uvedených v příloze I a příloze II v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
V případě pochyb ohledně výskytu těchto škodlivých organismů dodavatel provede odběr vzorků a testování dotčeného materiálu CAC.
2. Dodavatel provádí vizuální prohlídku, odběr vzorků a testování materiálu CAC tak, jak je stanoveno v příloze IV v souvislosti s dotčeným rodem nebo druhem.
3. Odstavec 1 se nepoužije na materiál CAC během kryokonzervace.
4. Kromě požadavků odstavců 1 a 2 musí materiál CAC, který patří k druhům Citrus L., Fortunella Swingle a Poncirus Raf., splňovat všechny tyto požadavky:
| a) | musí být vyprodukován z identifikovaného zdroje materiálu, a u tohoto zdroje materiálu musí být na základě odběru vzorků a testování shledáno, že je prostý škodlivých organismů uvedených pro tyto druhy v příloze II; | 
| b) | od počátku posledního vegetačního cyklu musí být na základě vizuální prohlídky, odběru vzorků a testování shledáno, že je prakticky prostý škodlivých organismů uvedených v příloze II v souvislosti s dotčenými druhy. | 
Článek 27
Požadavky týkající se vad
U materiálu CAC musí být na základě vizuální prohlídky shledáno, že je prakticky bez vad. Poškození, zbarvení, zjizvené tkáně nebo uschnutí se považuje za vady, pokud nepříznivě ovlivňují jakost a užitnou hodnotu rozmnožovacího materiálu.
KAPITOLA 3
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA DODAVATELE ZAPOJENÉ DO PRODUKCE NEBO ROZMNOŽOVÁNÍ ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU A OVOCNÝCH ROSTLIN
Článek 28
Plán zjišťování a monitorování kritických bodů v rámci procesu produkce
Během produkce rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin členské státy zajistí, aby dodavatelé měli zaveden plán zjišťování a monitorování kritických bodů v rámci procesu produkce, vhodný pro příslušné rody nebo druhy. Tento plán se musí týkat alespoň těchto prvků:
| a) | umístění a množství rostlin; | 
| b) | časové vymezení jejich pěstování; | 
| c) | rozmnožovací činnosti; | 
| d) | činnosti při balení, skladování a přepravě. | 
Článek 29
Uchovávání informací o monitorování pro případ šetření
1. Členské státy zajistí, aby dodavatelé uchovávali záznamy s informacemi o monitorování kritických bodů podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/90/ES a na žádost je zpřístupnili za účelem šetření.
2. Tyto záznamy zůstanou dostupné po dobu nejméně tří let od produkce dotčeného materiálu.
3. Členské státy zajistí, aby dodavatelé uchovávali záznamy o přehlídkách porostu, odběrech vzorků a testování, dokud se příslušný rozmnožovací materiál a ovocné rostliny nacházejí pod jejich kontrolou, a po dobu nejméně tří let od okamžiku, kdy tento rozmnožovací materiál a tyto ovocné rostliny byly odstraněny nebo uvedeny na trh.
KAPITOLA 4
ÚŘEDNÍ INSPEKCE
Článek 30
Obecné požadavky týkající se úředních inspekcí
1. Úřední inspekce zahrnují vizuální prohlídky a případně odběr vzorků a testování.
2. Během úředních inspekcí příslušný úřední subjekt věnuje zvláštní pozornost:
| a) | vhodnosti a skutečnému používání metod, jimiž dodavatel kontroluje každý z kritických bodů v rámci procesu produkce; | 
| b) | celkové způsobilosti zaměstnanců dodavatele pro provádění činností stanovených v čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/90/ES. | 
3. Členské státy zajistí, aby příslušné úřední subjekty vypracovávaly a uchovávaly záznamy o výsledcích a datech všech přehlídek porostu, odběrů vzorků a testování, které provádí.
KAPITOLA 5
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 31
Provedení
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2016. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2017.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 32
Přechodná opatření
Členské státy mohou do 31. prosince 2022 povolit, aby byl na jejich vlastním území uveden na trh rozmnožovací materiál a ovocné rostliny vyprodukované z prvotních, základních a certifikovaných matečných rostlin nebo materiálu CAC, které existovaly před 1. lednem 2017 a byly úředně certifikovány nebo které splňují podmínky pro to, aby byly kvalifikovány jako materiál CAC před 31. prosincem 2022. Při uvádění na trh jsou takovýto rozmnožovací materiál a takového ovocné rostliny identifikovány prostřednictvím odkazu na tento článek uvedeného na návěsce a v dokumentaci.
Článek 33
Zrušení
Směrnice 93/48/EHS a směrnice 93/64/EHS se zrušují.
Článek 34
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 35
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 15. října 2014.
Za Komisi
předseda
José Manuel BARROSO
(1) Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8.
(2) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).
(3) Směrnice Komise 93/48/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rostlin a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle směrnice Rady 92/34/EHS (Úř. věst. L 250, 7.10.1993, s. 1).
(4) Směrnice Komise 93/64/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (Úř. věst. L 250, 7.10.1993, s. 33).
(5) Prováděcí směrnice Komise 2014/97/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o registraci dodavatelů a odrůd a společný seznam odrůd (viz strana 16 v tomto čísle Úředního věstníku).
PŘÍLOHA I
SEZNAM ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ, OHLEDNĚ JEJICHŽ VÝSKYTU SE MUSÍ PROVÁDĚT VIZUÁLNÍ PROHLÍDKA A ZA URČITÝCH PODMÍNEK ODBĚR VZORKŮ A TESTOVÁNÍ
ČÁST A
Seznam škodlivých organismů, které se nesmí nebo prakticky nesmí vyskytovat podle čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 1, čl. 16 odst. 1, čl. 21 odst. 1 a čl. 26 odst. 1
| Rod nebo druh | Škodlivé organismy | 
| Castanea sativa Mill. | Houby Mycosphaerella maculiformis Phytophthora cambivora Phytophthora cinnamomi Virům podobné choroby Virus mozaiky kaštanu (ChMV) | 
| Citrus L., Fortunella Swingle, Poncirus Raf. | Hmyz Aleurotrixus floccosus Parabemisia myricae Hlístice Pratylenchus vulnus Tylenchus semi-penetrans Houby Phytophthora citrophtora Phytophthora parasitica | 
| Corylus avellana L. | Roztoči Phytoptus avellanae Houby Armillariella mellea Verticillium dahliae Verticillium albo-atrum Bakterie Xanthomonas arboricola pv. corylina Pseudomonas avellanae | 
| Cydonia oblonga Mill., Malus Mill. a Pyrus L. | Hmyz Eriosoma lanigerum Psylla spp. Hlístice Meloidogyne hapla Meloidogyne javanica Pratylenchus penetrans Pratylenchus vulnus Houby Armillariella mellea Chondrostereum purpureum Glomerella cingulata Pezicula alba Pezicula malicorticis Nectria galligena Phytophthora cactorum Roessleria pallida Verticillium dahliae Verticillium albo-atrum Bakterie Agrobacterium tumefaciens Pseudomonas syringae pv. syringae Viry Jiné než viry uvedené v příloze II | 
| Ficus carica L. | Hmyz Ceroplastes rusci Hlístice Heterodera fici Meloidogyne arenaria Meloidogyne incognita Meloidogyne javanica Pratylenchus penetrans Pratylenchus vulnus Houby Armillaria mellea Bakterie Phytomonas fici Virům podobné choroby Mozaiková choroba fíkovníku (Fig mosaic disease) | 
| Juglans regia L. | Hmyz Epidiaspis leperii Pseudaulacaspis pentagona Quadraspidiotus perniciosus Houby Armillariella mellea Nectria galligena Chondrostereum purpureum Phytophthora cactorum Bakterie Agrobacterium tumefaciens Xanthomonas arboricola pv. Juglandi | 
| Olea europaea L. | Hlístice Meloidogyne arenaria Meloidogyne incognita Meloidogyne javanica Pratylenchus vulnus Bakterie Pseudomonas savastanoi pv. savastanoi Virům podobné choroby Leaf yellowing complex disease 3 | 
| Pistacia vera L. | Hlístice Pratylenchus penetrans Pratylenchus vulnus Houby Phytophthora cryptogea Phytophthora cambivora Rosellinia necatrix Verticillium dahliae | 
| Prunus amygdalus, P. armeniaca, P. domestica, P. persica a P. salicina | Hmyz Pseudaulacaspis pentagona Quadraspidiotus perniciosus Hlístice Meloidogyne arenaria Meloidogyne javanica Meloidogyne incognita Pratylenchus penetrans Pratylenchus vulnus Houby Phytophthora cactorum Verticillium dahliae Bakterie Agrobacterium tumefaciens Pseudomonas syringae pv. morsprunorum Pseudomonas syringae pv. syringae (na P. armeniaca) Pseudomonas viridiflava (na P. armeniaca) | 
| Prunus avium, P. cerasus | Hmyz Quadraspidiotus perniciosus Hlístice Meloidogyne arenaria Meloidogyne javanica Meloidogyne incognita Pratylenchus penetrans Pratylenchus vulnus Houby Phytophthora cactorum Bakterie Agrobacterium tumefaciens Pseudomonas syringae pv. morsprunorum | 
| Ribes L. | Hmyz a roztoči Dasyneura tetensi Ditylenchus dipsaci Pseudaulacaspis pentagona Quadraspidiotus perniciosus Tetranycus urticae Cecidophyopsis ribis Houby Sphaerotheca mors-uvae Microsphaera grossulariae Diaporthe strumella (Phomopsis ribicola) | 
| Rubus L. | Houby Peronospora rubi | 
ČÁST B
Seznam škodlivých organismů, které se nesmí nebo prakticky nesmí vyskytovat nebo jejichž výskyt je omezen úrovněmi tolerance podle čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 1, čl. 16 odst. 1, čl. 21 odst. 1 a čl. 26 odst. 1
| Škodlivé organismy jednotlivých rodů a druhů | Úrovně tolerance (%) | ||
| Prvotní | Základní | Certifikovaný | |
| Fragaria L. | |||
| Hmyz a roztoči | |||
| Chaetosiphon fragaefoliae | 0 | 0,5 | 1 | 
| Phytonemus pallidus | 0 | 0 | 0,1 | 
| Hlístice | |||
| Aphelenchoides fragariae | 0 | 0 | 1 | 
| Ditylenchus dipsaci | 0 | 0,5 | 1 | 
| Meloidogyne hapla | 0 | 0,5 | 1 | 
| Pratylenchus vulnus | 0 | 1 | 1 | 
| Houby | |||
| Rhizoctonia fragariae | 0 | 0 | 1 | 
| Podosphaera aphanis (Wallroth) Braun & Takamatsu | 0 | 0,5 | 1 | 
| Verticillium albo-atrum | 0 | 0,2 | 2 | 
| Verticillium dahliae | 0 | 0,2 | 2 | 
| Bakterie | |||
| Candidatus Phlomobacter fragariae | 0 | 0 | 1 | 
| Viry | |||
| Virus strakatosti jahodníku (Strawberry mottle virus – SMoV) | 0 | 0,1 | 2 | 
| Fytoplazmy | 0 | 0 | 1 | 
| Fytoplazma žloutenky aster (Aster yellow phytoplasma) | 0 | 0,2 | 1 | 
| Multiplier disease | 0 | 0,1 | 0,5 | 
| Stolbur jako chřadnutí a odumírání jahodníku (Stolbur as strawberry lethal decline) | 0 | 0,2 | 1 | 
| Fytoplazmy zelenokvětosti jahodníku (Strawberry green petal phytoplasmas) | 0 | 0 | 1 | 
| Phytoplasma fragariae | 0 | 0 | 1 | 
| Ribes L. | |||
| Hlístice | |||
| Aphelenchoides ritzemabosi | 0 | 0,05 | 0,5 | 
| Viry | |||
| Virus aukubové mozaiky spolu s virem žloutenky černého rybízu (Aucuba mosaic and blackcurrant yellows combined) | 0 | 0,05 | 0,5 | 
| Vein clearing a vein net černého rybízu (Vein clearing and vein net of blackcurrant), žilková mozaika angreštu (Gooseberry vein banding) | 0 | 0,05 | 0,5 | 
| Rubus L. | |||
| Hmyz | |||
| Resseliella theobaldi | 0 | 0 | 0,5 | 
| Bakterie | |||
| Agrobacterium spp. | 0 | 0,1 | 1 | 
| Rhodococcus fascians | 0 | 0,1 | 1 | 
| Viry | |||
| Virus mozaiky jabloně (Apple mosaic virus – ApMV), Virus černé nekrózy maliníku (Black raspberry necrosis virus – BRNV), Virus mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus – CMV), Virus strakatosti listů maliníku (Raspberry leaf mottle – RLMV), Virus skvrnitosti listů maliníku (Raspberry leaf spot – RLSV), Virus žilkové chlorózy maliníku (Raspberry vein chlorosis virus – RVCV), Virus žluté síťovitosti maliníku (Rubus yellow net virus – RYNV) | 0 | 0 | 0,5 | 
| Vaccinium L. | |||
| Houby | |||
| Exobasidium vaccinii var. vaccinii | 0 | 0,5 | 1 | 
| Godronia cassandrae (anamorfa Topospora myrtilli) | 0 | 0,1 | 0,5 | 
| Bakterie | |||
| Agrobacterium tumefaciens | 0 | 0 | 0,5 | 
| Viry | 0 | 0 | 0,5 | 
PŘÍLOHA II
Seznam škodlivých organismů, na jejichž výskyt se musí provádět vizuální prohlídka a v konkrétních případech odběr vzorků a testování podle čl. 9 odst. 2 a 4, čl. 10 odst. 1, čl. 16 odst. 1, čl. 21 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a 4
| Rod nebo druh | Škodlivé organismy | 
| Citrus L., Fortunella Swingle a Poncirus Raf. | Viry Virus pestrolistosti citrusů (Citrus variegation virus – CVV) Virus psorózy citrusů (Citrus psorosis virus – CPsV) Virus skvrnitosti listů citrusů (Citrus leaf Blotch virus – CLBV) Virům podobné choroby Impietratura Cristacortis Viroidy Viroid vrásčitosti kůry citroníku (Citrus exocortis viroid – CEVd) Viroid zakrslosti chmele, varianta Cachexia (Hop stunt viroid – HSVd, Cachexia variant) | 
| Corylus avellana L. | Viry Virus mozaiky jabloně (Apple mosaic virus – ApMV) Fytoplazmy Hazelnut maculatura lineare phytoplasma | 
| Cydonia oblonga Mill. a Pyrus L. | Viry Virus chlorotické skvrnitosti listů jabloně (Apple chlorotic leaf spot virus – ACLSV) Virus žlábkovitosti kmene jabloně (Apple stem-grooving virus – ASGV) Virus mělké vrásčitosti kmene jabloně (Apple stem-pitting virus – ASPV) Virům podobné choroby Štěpení kůry (bark split), nekróza kůry (bark necrosis) Drsnost kůry (rough bark) Gumovitost (rubbery wood), žlutá skvrnitost kdouloně (quince yellow blotch) Viroidy Viroid puchýřovité rakoviny kůry hrušně (Pear blister canker viroid – PBCVd) | 
| Fragaria L. | Hlístice Aphelenchoides blastoforus Aphelenchoides fragariae Aphelenchoides ritzemabosi Ditylenchus dipsaci Houby Phytophthora cactorum Colletotrichum acutatum Viry Virus strakatosti jahodníku (Strawberry mottle virus – SMoV) | 
| Juglans regia L. | Viry Virus svinování listů třešně (Cherry leaf roll virus – CLRV) | 
| Malus Mill. | Viry Virus chlorotické skvrnitosti listů jabloně (Apple chlorotic leaf spot virus – ACLSV) Virus mozaiky jabloně (Apple mosaic virus – ApMV) Virus žlábkovitosti kmene jabloně (Apple stem-grooving virus – ASGV) Virus mělké vrásčitosti kmene jabloně (Apple stem-pitting virus – ASPV) Virům podobné choroby Gumovitost (rubbery wood), zploštělost jabloně (flat limb) Podkovovitost jabloně (horseshoe wound) Poruchy na plodech: chat fruit, green crinkle, bumpy fruit of Ben Davis, rough skin, star crack, russet ring, russet wart Viroidy Apple scar skin viroid (ASSVd) Apple dimple fruit viroid (ADFVd) | 
| Olea europaea L. | Houby Verticillium dahliae Viry Virus mozaiky huseníku (Arabis mosaic virus – ArMV) Virus svinování listů třešně (Cherry leaf roll virus – CLRV) Virus latentní kroužkovitosti jahodníku (Strawberry latent ringspot virus – SLRSV) | 
| Prunus amygdalus Batsch | Viry Virus chlorotické skvrnitosti listů jabloně (Apple chlorotic leaf spot virus – ACLSV) Virus mozaiky jabloně (Apple mosaic virus – ApMV) Virus zakrslosti slivoně (Prune dwarf virus – PDV) Virus nekrotické kroužkovitosti slivoně (Prunus necrotic ringspot virus – PNRSV) | 
| Prunus armeniaca L. | Viry Virus chlorotické skvrnitosti listů jabloně (Apple chlorotic leaf spot virus – ACLSV) Virus mozaiky jabloně (Apple mosaic virus – ApMV) Latentní virus meruňky (Apricot latent virus – ApLV) Virus zakrslosti slivoně (Prune dwarf virus – PDV) Virus nekrotické kroužkovitosti slivoně (Prunus necrotic ringspot virus – PNRSV) | 
| Prunus avium a P. cerasus | Viry Virus chlorotické skvrnitosti listů jabloně (Apple chlorotic leaf spot virus – ACLSV) Virus mozaiky jabloně (Apple mosaic virus – ApMV) Virus mozaiky huseníku (Arabis mosaic virus – ArMV) Virus zelenokroužkovité strakatosti třešně (Cherry green ring mottle virus – CGRMV) Virus svinování listů třešně (Cherry leaf roll virus – CLRV) Virus nekrotické rzivé strakatosti třešně (Cherry necrotic rusty mottle virus – CNRMV) Virus maloplodosti třešně-1 (Little cherry virus 1 – LChV1) a virus maloplodosti třešně-2 (Little cherry virus 2 – LChV2) Virus strakatosti listů třešně (Cherry mottle leaf virus – ChMLV) Virus zakrslosti slivoně (Prune dwarf virus – PDV) Virus nekrotické kroužkovitosti slivoně (Prunus necrotic ringspot virus – PNRSV) Virus kroužkovitosti maliníku (Raspberry ringspot virus – RpRSV) Virus latentní kroužkovitosti jahodníku (Strawberry latent ringspot virus – SLRSV) Virus černé kroužkovitosti rajčete (Tomato black ring nepovirus – TBRV) | 
| Prunus domestica a P. salicina | Viry Virus chlorotické skvrnitosti listů jabloně (Apple chlorotic leaf spot virus – ACLSV) Virus mozaiky jabloně (Apple mosaic virus – ApMV) Virus latentní kroužkovitosti myrobalánu (Myrobalan latent ringspot virus – MLRSV) Virus zakrslosti slivoně (Prune dwarf virus – PDV) Virus nekrotické kroužkovitosti slivoně (Prunus necrotic ringspot virus – PNRSV) | 
| Prunus persica | Viry Virus chlorotické skvrnitosti listů jabloně (Apple chlorotic leaf spot virus – ACLSV) Virus mozaiky jabloně (Apple mosaic virus – ApMV) Latentní virus meruňky (Apricot latent virus – ApLV) Virus zakrslosti slivoně (Prune dwarf virus – PDV) Virus nekrotické kroužkovitosti slivoně (Prunus necrotic ringspot virus – PNRSV) Virus latentní kroužkovitosti jahodníku (Strawberry latent ringspot virus – SLRSV) Viroidy Viroid latentní mozaiky broskvoně (Peach latent mosaic viroid – PLMVd) | 
| Ribes L. | Viry podle vhodnosti pro dotčený druh Virus mozaiky huseníku (Arabis mosaic virus – ArMV) Virus zvratu černého rybízu (Blackcurrant reversion virus – BRV) Virus mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus – CMV) Viry související s žilkovou mozaikou angreštu (Gooseberry vein banding associated viruses – GVBaV) Virus latentní kroužkovitosti jahodníku (Strawberry latent ringspot virus – SLRSV) Virus kroužkovitosti maliníku (Raspberry ringspot virus – RpRSV) | 
| Rubus L. | Houby Phytophthora spp. infikující Rubus Viry podle vhodnosti pro dotčený druh Virus mozaiky jabloně (Apple mosaic virus – ApMV) Virus černé nekrózy maliníku (Black raspberry necrosis virus – BRNV) Virus mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus – CMV) Virus strakatosti listů maliníku (Raspberry leaf mottle – RLMV) Virus skvrnitosti listů maliníku (Raspberry leaf spot – RLSV) Virus žilkové chlorózy maliníku (Raspberry vein chlorosis virus – RVCV) Virus žluté síťovitosti maliníku (Rubus yellow net virus – RYNV) Virus keříčkovité zakrslosti maliníku (Raspberry bushy dwarf virus – RBDV) Fytoplazmy Fytoplazma zakrslosti maliníku (Rubus stunt phytoplasma) Virům podobné choroby Žlutá skvrnitost maliníku (Raspberry yellow spot) | 
| Vaccinium L. | Viry Blueberry shoestring virus (BSSV) Virus červené kroužkovitosti borůvky (Blueberry red ringspot virus – BRRV) Blueberry scorch virus (BlScV) Blueberry shock virus (BlShV) Fytoplazmy Fytoplazma zakrslosti borůvky (Blueberry stunt phytoplasma) Fytoplazma metlovitosti borůvky (Blueberry witches' broom phytoplasma) Cranberry false blossom phytoplasma Virům podobné choroby Blueberry mosaic agent Cranberry ringspot agent | 
PŘÍLOHA III
Seznam škodlivých organismů, jejichž výskyt v půdě upravuje čl. 11 odst. 1 a 2, čl. 17 odst. 1 a 2 a čl. 22 odst. 1 a 2
| Rod nebo druh | Konkrétní škodlivé organismy | 
| Fragaria L. | Hlístice Longidorus attenuatus Longidorus elongatus Longidorus macrosoma Xiphinema diversicaudatum | 
| Juglans regia L. | Hlístice Xiphinema diversicaudatum | 
| Olea europaea L. | Hlístice Xiphinema diversicaudatum | 
| Pistacia vera L. | Hlístice Xiphinema index | 
| Prunus avium a P. cerasus | Hlístice Longidorus attenuatus Longidorus elongatus Longidorus macrosoma Xiphinema diversicaudatum | 
| P. domestica, P. persica a P. salicina | Hlístice Longidorus attenuatus Longidorus elongatus Xiphinema diversicaudatum | 
| Ribes L. | Hlístice Longidorus elongatus Longidorus macrosoma Xiphinema diversicaudatum | 
| Rubus L. | Hlístice Longidorus attenuatus Longidorus elongatus Longidorus macrosoma Xiphinema diversicaudatum | 
PŘÍLOHA IV
Požadavky týkající se vizuální prohlídky, odběru vzorků a testování jednotlivých rodů nebo druhů a kategorií podle čl. 10 odst. 2, čl. 16 odst. 2, čl. 21 odst. 2 a čl. 26 odst. 2
Castanea sativa Mill.
Všechny kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I.
Citrus L., Fortunella Swingle a Poncirus Raf.
Prvotní kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí dvakrát ročně.
Odběr vzorků a testování
Z každé prvotní matečné rostliny se odeberou vzorky a šest let po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a následně v šestiletých intervalech se testují s ohledem na výskyt škodlivých organismů uvedených v příloze II a v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I.
Základní kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Odběr vzorků a testování
Z reprezentativní části základních matečných rostlin se každých šest let odeberou vzorky a testují se s ohledem na výskyt škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Certifikované kategorie a kategorie CAC
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II.
Corylus avellana L.
Všechny kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II.
Cydonia oblonga Mill., Malus Mill., Pyrus L.
Všechny kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Prvotní kategorie
Odběr vzorků a testování
Z každé prvotní matečné rostliny se odeberou vzorky a patnáct let po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a následně v patnáctiletých intervalech se testují s ohledem na výskyt škodlivých organismů jiných než virům podobných chorob a viroidů uvedených v příloze II a v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I.
Základní kategorie
Odběr vzorků a testování
Z reprezentativní části základních matečných rostlin se každých patnáct let odeberou vzorky a testují se s ohledem na výskyt škodlivých organismů jiných než virům podobných chorob a viroidů uvedených v příloze II a v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Certifikovaná kategorie
Odběr vzorků a testování
Z reprezentativní části certifikovaných matečných rostlin se každých patnáct let odeberou vzorky a testují se s ohledem na výskyt škodlivých organismů jiných než virům podobných chorob a viroidů uvedených v příloze II a v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Z certifikovaných ovocných rostlin se odeberou vzorky a testují se v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II.
Kategorie CAC
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II.
Ficus carica L.
Všechny kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I.
Fragaria L.
Všechny kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí dvakrát ročně během vegetačního období.
V případě rostlin a materiálu vyprodukovaného mikrorozmnožováním, který se uchovává po dobu kratší než tři měsíce, je v této době nezbytná jen jedna prohlídka.
Prvotní kategorie
Odběr vzorků a testování
Z každé prvotní matečné rostliny se odeberou vzorky a jeden rok po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a následně v ročních intervalech se testují s ohledem na výskyt škodlivých organismů uvedených v příloze II a v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části B přílohy I.
Základní a certifikované kategorie a kategorie CAC
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části B přílohy I a v příloze II.
Juglans regia L.
Všechny kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Prvotní kategorie
Odběr vzorků a testování
Z každé kvetoucí prvotní matečné rostliny se odeberou vzorky a jeden rok po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a následně v ročních intervalech se testují s ohledem na výskyt škodlivých organismů uvedených v příloze II a v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I.
Základní kategorie
Odběr vzorků a testování
Z reprezentativní části základních matečných rostlin se každý rok odeberou vzorky a testují se s ohledem na výskyt škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Certifikovaná kategorie
Odběr vzorků a testování
Z reprezentativní části certifikovaných matečných rostlin se každé tři roky odeberou vzorky a testují se s ohledem na výskyt škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Z certifikovaných ovocných rostlin se odeberou vzorky a testují se v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II.
Kategorie CAC
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II.
Olea europaea L.
Všechny kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Prvotní kategorie
Odběr vzorků a testování
Z každé prvotní matečné rostliny se odeberou vzorky a deset let po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a následně v desetiletých intervalech se testují s ohledem na výskyt škodlivých organismů uvedených v příloze II a v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I.
Základní kategorie
Odběr vzorků a testování
Z reprezentativní části základních matečných rostlin se odeberou vzorky tak, aby byly všechny rostliny v intervalu třiceti let testovány s ohledem na výskyt škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Certifikovaná kategorie
Odběr vzorků a testování
V případě matečných rostlin používaných pro produkci semen (dále jen: „semenné matečné rostliny“) se z reprezentativní části těchto semenných matečných rostlin odeberou vzorky tak, aby byly všechny rostliny v intervalu čtyřiceti let testovány s ohledem na výskyt škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin. V případě matečných rostlin jiných než semenné matečné rostliny se z reprezentativní části těchto rostlin odeberou vzorky tak, aby byly všechny rostliny v intervalu třiceti let testovány s ohledem na výskyt škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Kategorie CAC
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II.
Pistacia vera L.
Všechny kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I.
Prunus amygdalus, P. armeniaca, P. domestica, P. persica a P. salicina
Všechny kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Prvotní kategorie
Odběr vzorků a testování
Z každé kvetoucí prvotní matečné rostliny se odeberou vzorky a testují se na PDV a PNRSV rok po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a následně v ročních intervalech. Z každého stromu pěstovaného záměrně za účelem opylování a případně z hlavních opylovačů v daném prostředí se odeberou vzorky a testují se na PDV a PNRSV.
V případě P. persica se z každé kvetoucí prvotní matečné rostliny odeberou vzorky rok po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a testují se na PLMVd.
Z každé prvotní matečné rostliny se odeberou vzorky deset let po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a následně v desetiletých intervalech a testují se s ohledem na výskyt virů jiných než PDV a PNRSV, relevantních pro daný druh a uvedených v příloze II, a v případě pochyb se testují ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I.
Základní kategorie
Odběr vzorků a testování
Každý rok se odeberou vzorky z reprezentativní části kvetoucích základních matečných rostlin a testují se na PDV a PNRSV na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin. Z reprezentativní části stromů pěstovaných záměrně pro opylování a případně z hlavních opylovačů v daném prostředí se odeberou vzorky a testují se na PDV a PNRSV na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
V případě P. persica se z reprezentativní části kvetoucích základních matečných rostlin jednou ročně odeberou vzorky a testují se na PLMVd na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Každé tři roky se odeberou vzorky z reprezentativní části nekvetoucích základních matečných rostlin a testují se na PDV a PNRSV na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Z reprezentativní části základních matečných rostlin se každých deset let odeberou vzorky a testují se na výskyt škodlivých organismů jiných než PDV a PNRSV, relevantních pro daný druh a uvedených v části A přílohy I a v příloze II, na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Certifikovaná kategorie
Odběr vzorků a testování
Každý rok se odeberou vzorky z reprezentativní části kvetoucích certifikovaných matečných rostlin a testují se na PDV a PNRSV na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin. Z reprezentativní části stromů pěstovaných záměrně pro opylování a případně z hlavních opylovačů v daném prostředí se odeberou vzorky a testují se na PDV a PNRSV na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
V případě P. persica se z reprezentativní části kvetoucích certifikovaných matečných rostlin jednou ročně odeberou vzorky a testují se na PLMVd na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Každé tři roky se odeberou vzorky z reprezentativní části nekvetoucích certifikovaných matečných rostlin a testují se na PDV a PNRSV na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Z reprezentativní části certifikovaných matečných rostlin se každých patnáct let odeberou vzorky a testují se na výskyt škodlivých organismů jiných než PDV a PNRSV, relevantních pro daný druh a uvedených v části A přílohy I a v příloze II, na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Kategorie CAC
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II.
Prunus avium a P. cerasus
Všechny kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Prvotní kategorie
Odběr vzorků a testování
Z každé kvetoucí prvotní matečné rostliny se odeberou vzorky a testují se na PDV a PNRSV rok po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a následně v ročních intervalech. Z každého stromu pěstovaného záměrně za účelem opylování a případně z hlavních opylovačů v daném prostředí se odeberou vzorky a testují se na PDV a PNRSV.
Z každé prvotní matečné rostliny se odeberou vzorky deset let po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a následně v desetiletých intervalech a testují se s ohledem na výskyt virů jiných než PDV a PNRSV, relevantních pro daný druh a uvedených v příloze II, a v případě pochyb se testují ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I.
Základní kategorie
Odběr vzorků a testování
Každý rok se odeberou vzorky z reprezentativní části kvetoucích základních matečných rostlin a testují se na PDV a PNRSV na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin. Z reprezentativní části stromů pěstovaných záměrně pro opylování a případně z hlavních opylovačů v daném prostředí se odeberou vzorky a testují se na PDV a PNRSV na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Každé tři roky se odeberou vzorky z reprezentativní části nekvetoucích základních matečných rostlin a testují se na PDV a PNRSV na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Z reprezentativní části základních matečných rostlin se každých deset let odeberou vzorky a testují se s ohledem na výskyt škodlivých organismů jiných než PDV a PNRSV, relevantních pro daný druh a uvedených v části A přílohy I a v příloze II, na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Certifikovaná kategorie
Odběr vzorků a testování
Každý rok se odeberou vzorky z reprezentativní části kvetoucích certifikovaných matečných rostlin a testují se na PDV a PNRSV na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin. Z reprezentativní části stromů pěstovaných záměrně pro opylování a případně z hlavních opylovačů v daném prostředí se odeberou vzorky a testují se na PDV a PNRSV na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Každé tři roky se odeberou vzorky z reprezentativní části nekvetoucích certifikovaných matečných rostlin a testují se na PDV a PNRSV na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Z reprezentativní části certifikovaných matečných rostlin se každých patnáct let odeberou vzorky a testují se na výskyt škodlivých organismů jiných než PDV a PNRSV, relevantních pro daný druh a uvedených v části A přílohy I a v příloze II, na základě posouzení rizika infekce těchto rostlin.
Kategorie CAC
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části A přílohy I a v příloze II.
Ribes L.
Prvotní kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí dvakrát ročně.
Odběr vzorků a testování
Z každé prvotní matečné rostliny se čtyři roky po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a následně v čtyřletých intervalech odeberou vzorky a testují se na výskyt škodlivých organismů uvedených v příloze II a v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v příloze I.
Základní a certifikované kategorie a kategorie CAC
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v přílohách I a II.
Rubus L.
Prvotní kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí dvakrát ročně.
Odběr vzorků a testování
Z každé prvotní matečné rostliny se dva roky po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a následně ve dvouletých intervalech odeberou vzorky a testují se na výskyt škodlivých organismů uvedených v příloze II a v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v příloze I.
Základní kategorie
Vizuální prohlídka
Pokud jsou rostliny pěstovány na poli nebo v nádobách, vizuální prohlídky se provádějí dvakrát ročně.
V případě rostlin a materiálu vyprodukovaného mikrorozmnožováním, který se uchovává po dobu kratší než tři měsíce, je v této době nezbytná jen jedna prohlídka.
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v přílohách I a II.
Certifikované kategorie a kategorie CAC
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v přílohách I a II.
Vaccinium L.
Prvotní kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí dvakrát ročně.
Odběr vzorků a testování
Z každé prvotní matečné rostliny se pět let po její akceptaci jako prvotní matečné rostliny a následně v pětiletých intervalech odeberou vzorky a testují se na výskyt škodlivých organismů uvedených v příloze II a v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části B přílohy I.
Základní kategorie
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí dvakrát ročně.
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části B přílohy I a v příloze II.
Certifikované kategorie a kategorie CAC
Vizuální prohlídka
Vizuální prohlídky se provádějí jednou ročně.
Odběr vzorků a testování
Odběr vzorků a testování se provádějí v případě pochyb ohledně výskytu škodlivých organismů uvedených v části B přílohy I a v příloze II.
PŘÍLOHA V
Maximální povolený počet generací na poli v podmínkách nechráněných proti hmyzu a maximální povolená životnost základních matečných rostlin podle jednotlivých rodů nebo druhů, jak je stanoveno v čl. 19 odst. 1
Castanea sativa Mill.
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po dvě generace.
V případě, že základní matečnou rostlinou ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) je podnož, může být množena maximálně po tři generace.
Pokud jsou podnože součástí základní matečné rostliny, jsou tyto podnože základním materiálem první generace.
Citrus L., Fortunella Swingle a Poncirus Raf.
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po jednu generaci.
V případě, že základní matečnou rostlinou ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) je podnož, může být množena maximálně po tři generace.
Pokud jsou podnože součástí základní matečné rostliny, jsou tyto podnože základním materiálem první generace.
Corylus avellana L.
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po dvě generace.
Cydonia oblonga Mill., Malus Mill., Pyrus L.
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po dvě generace.
V případě, že základní matečnou rostlinou ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) je podnož, může být množena maximálně po tři generace.
Pokud jsou podnože součástí základní matečné rostliny, jsou tyto podnože základním materiálem první generace.
Ficus carica L.
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po dvě generace.
Fragaria L.
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po pět generací.
Juglans regia L.
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po dvě generace.
Olea europaea L.
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po jednu generaci.
Prunus amygdalus, P. armeniaca, P. domestica, P. persica a P. salicina
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po dvě generace.
V případě, že základní matečnou rostlinou ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) je podnož, může být množena maximálně po tři generace.
Pokud jsou podnože součástí základní matečné rostliny, jsou tyto podnože základním materiálem první generace.
Prunus avium a P. cerasus
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po dvě generace.
V případě, že základní matečnou rostlinou ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) je podnož, může být množena maximálně po tři generace.
Pokud jsou podnože součástí základní matečné rostliny, jsou tyto podnože základním materiálem první generace.
Ribes L.
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po tři generace. Matečná rostlina se uchovává jako matečná rostlina maximálně šest let.
Rubus L.
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po dvě generace. Matečná rostlina každé generace se uchovává jako matečná rostlina maximálně čtyři roky.
Vaccinium L.
Základní kategorie
Základní matečná rostlina ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. a) může být množena maximálně po dvě generace.
Opravy
| 16.10.2014 | CS | Úřední věstník Evropské unie | L 298/62 | 
Oprava rozhodnutí Komise 2014/314/EU ze dne 28. května 2014, kterým se stanoví kritéria pro udělování ekoznačky EU pro teplovodní ohřívače
( Úřední věstník Evropské unie L 164 ze dne 3. června 2014 )
Strana 91, v tabulce 4 v příloze:
místo:
„ES = ES,R “
má být:
„Es = Es,r “
Strana 93, ve druhém řádku tabulky 7 v příloze:
místo:
                     „
                     
                  
má být:
                     „
                     
                  
Strana 93, ve třetím řádku tabulky 7 v příloze:
místo:
                     „
                     
                  
má být:
                     „
                     
                  
Strana 93, ve čtvrtém řádku tabulky 7 v příloze:
místo:
                     „
                     
                  
má být:
                     „
                     
                  
Strana 95, ve druhém řádku tabulky 9 v příloze:
místo:
„βοil “,
má být:
„βοil “.