12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/1

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 959/2014

ze dne 8. září 2014,

kterým se mění nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (1),

s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 269/2014 (2) provádí určitá opatření stanovená v rozhodnutí 2014/145/SZBP a stanoví zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů fyzických osob, které nesou odpovědnost za činnosti nebo politiky, jež narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny nebo stabilitu či bezpečnost Ukrajiny nebo brání působení mezinárodních organizací na Ukrajině, a fyzických osob, které tyto činnosti nebo politiky aktivně podporují nebo je provádějí, a fyzických či právnických osob, subjektů nebo orgánů s nimi spojených; právnických osob, subjektů či orgánů, které materiálně či finančně podporují činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny; právnických osob, subjektů či orgánů na Krymu nebo v Sevastopolu, jejichž vlastnictví bylo převedeno v rozporu s ukrajinským právem, nebo právnických osob, subjektů či orgánů, které mají z takového převodu prospěch; nebo právnických osob, subjektů či orgánů, které aktivně poskytují materiální či finanční podporu ruským činitelům s rozhodovací pravomocí odpovědným za anexi Krymu nebo za destabilizaci východní Ukrajiny nebo mají z vazby na tyto činitele prospěch.

(2)

Dne 8. září 2014 Rada odsouhlasila rozšíření omezujících opatření s cílem zaměřit se na fyzické osoby či subjekty, které provádějí transakce se separatistickými skupinami v oblasti Donbasu na Ukrajině. Rada přijala rozhodnutí 2014/658/SZBP (3), kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP a stanoví za tímto účelem pozměněná kritéria pro zařazení na seznam.

(3)	Toto opatření spadá do oblasti působnosti Smlouvy, a proto je, zejména z důvodu zajištění jeho jednotného uplatňování ve všech členských státech, k jeho provádění nezbytné regulační opatření na úrovni Unie.

(4)	Nařízení (EU) č. 269/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)	K zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením by mělo toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 269/2014 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„e)	fyzické či právnické osoby, subjekty či orgány, které provádějí transakce se separatistickými skupinami v oblasti Donbasu na Ukrajině.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. září 2014.

Za Radu

předseda

S. GOZI

(1) Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 16.

(2) Nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 6).

(3) Rozhodnutí Rady 2014/658/SZBP ze dne 8. září 2014, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (viz strana 47 v tomto čísle Úředního věstníku).

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/3

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 960/2014

ze dne 8. září 2014,

kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině

RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/659/SZBP ze dne 8. září 2014, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (1),

s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 833/2014 (2) provádí některá opatření stanovená v rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP (3). Uvedená opatření zahrnují omezení vývozu zboží a technologií dvojího užití, omezení poskytování souvisejících služeb a určitých služeb souvisejících s dodávkami zbraní a vojenského vybavení, omezení přímého či nepřímého prodeje, dodávek, převodu nebo vývozu určitých technologií pro ropný průmysl v Rusku v podobě požadavku předchozího povolení a omezení přístupu ke kapitálovým trhům pro některé finanční instituce.

(2)	Hlavy států a předsedové vlád Evropské unie vyzvali k přípravné práci na provedení dalších cílených opatření, aby mohly být bez prodlení podniknuty další kroky.

(3)	Vzhledem k závažnosti situace považuje Rada za vhodné přijmout v reakci na činnosti Ruska destabilizující situaci na Ukrajině další omezující opatření.

(4)	V tomto ohledu je vhodné uplatnit další omezení vývozu zboží a technologií dvojího užití, jak je stanoveno v nařízení Rady (ES) č. 428/2009 (4).

(5)	Kromě toho je třeba zakázat poskytování služeb pro průzkum a těžbu ropy v hlubinných vodách, pro arktický průzkum a těžbu ropy nebo pro projekty zaměřené na ropu z břidlic.

(6)

S cílem vyvinout tlak na ruskou vládu je rovněž vhodné uplatnit další omezení týkající se přístupu na kapitálové trhy pro některé finanční instituce, s výjimkou v Rusku sídlících institucí s mezinárodním statusem stanoveným mezivládními dohodami s Ruskem jakožto jedním z akcionářů, omezení pro právnické osoby, subjekty nebo orgány usazené v Rusku a působící v odvětví obrany, s výjimkou právnických osob, subjektů a orgánů působících zejména v kosmickém průmyslu a v odvětví jaderné energetiky, a omezení pro právnické osoby, subjekty nebo orgány usazené v Rusku, jejichž hlavní činnosti souvisejí s prodejem nebo přepravou surové ropy nebo ropných produktů. Tato omezení se nevztahují na jiné finanční služby, než jsou služby uvedené v článku 5 nařízení (EU) č. 883/2014, jako jsou například vkladové služby, platební služby, pojišťovací služby, půjčky od institucí uvedených v čl. 5 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení a deriváty používané pro účely zajištění na trhu s energií. Za půjčky se považují pouze nové půjčky, pokud jsou čerpány po dni 12. září 2014.

(7)	Tato opatření spadají do oblasti působnosti Smlouvy, a proto je, zejména z důvodu zajištění jednotného uplatňování ve všech členských státech, nezbytné regulační opatření na úrovni Unie.

(8)	K zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 833/2014 se mění takto:

V článku 1 se písmena e) a f) nahrazují tímto:

„e)

‚investičními službami‘ tyto služby a činnosti:

i)	přijímání a převody příkazů vztahujících se k jednomu či několika finančním nástrojům,

ii)	provádění klientských příkazů,

iii)	obchodování na vlastní účet,

iv)	správa portfolií,

v)	investiční poradenství,

vi)	upisování finančních nástrojů nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí,

vii)	umisťování finančních nástrojů bez pevného závazku převzetí,

viii)

jakákoli služba v souvislosti s přijetím k obchodování na regulovaném trhu nebo obchodování v mnohostranném obchodním systému;

‚převoditelnými cennými papíry‘ tyto druhy cenných papírů, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu, s výjimkou platebních nástrojů:

i)	akcie společností a další cenné papíry rovnocenné akciím společností, podílům v osobních společnostech či jiných subjektech, včetně cenných papírů nahrazujících akcie,

ii)	dluhopisy a jiné formy dluhových cenných papírů, včetně cenných papírů nahrazujících tyto cenné papíry,

iii)	všechny ostatní cenné papíry, se kterými je spojeno právo nabývat nebo prodávat takové převoditelné cenné papíry;“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

1. Zakazuje se přímý či nepřímý prodej, dodávky, převod nebo vývoz zboží a technologií dvojího užití zahrnutých do přílohy I nařízení (EU) č. 428/2009 bez ohledu na to, zda pocházejí z Unie či nikoli, fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům v Rusku uvedeným na seznamu v příloze IV tohoto nařízení.

2. Zakazuje se:

poskytování technické pomoci, zprostředkovatelských služeb nebo jiných služeb souvisejících se zbožím a technologiemi uvedenými v odstavci 1 a s poskytováním, výrobou, údržbou a používáním tohoto zboží a technologií, ať už přímo či nepřímo, jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku uvedeným na seznamu v příloze IV;

poskytování financování nebo finanční pomoci souvisejících se zbožím a technologiemi uvedenými v odstavci 1, což zahrnuje zejména dotace, půjčky a pojištění vývozního úvěru, pro jakýkoli prodej, dodávky, převod nebo vývoz tohoto zboží a technologií nebo pro poskytování související technické pomoci, zprostředkovatelských služeb nebo jiných služeb, ať už přímo či nepřímo, jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku uvedeným na seznamu v příloze IV.

3. Zákazy stanovenými v odstavcích 1 a 2 není dotčeno plnění smluv nebo dohod uzavřených přede dnem 12. září 2014 ani poskytování pomoci nezbytné pro údržbu a bezpečnost stávajících kapacit v Unii.

4. Zákazy stanovené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na prodej, dodávky, převod či vývoz zboží a technologií dvojího užití určených pro letecký a kosmický průmysl ani na související poskytování technické či finanční pomoci, pro nevojenské použití nebo pro nevojenské koncové uživatele, ani na údržbu a bezpečnost stávajících civilních jaderných kapacit v Unii, pro nevojenské použití nebo pro nevojenské koncové uživatele.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a

1. Zakazuje se poskytovat, ať už přímo či nepřímo, tyto související služby nezbytné pro průzkum a těžbu ropy v hlubinných vodách, pro arktický průzkum a těžbu ropy nebo pro projekty zaměřené na ropu z břidlic v Rusku:

i) vrty, ii) zkoušení vrtů, iii) těžba dřeva a vystrojovací servis, iv) dodávka specializovaných plavidel.

2. Zákazem stanoveným v odstavce 1 není dotčeno plnění závazků vyplývajících ze smluv nebo rámcových dohod uzavřených přede dnem 12. září 2014 nebo z doplňkových smluv, které jsou pro plnění takových smluv nezbytné.

3. Zákaz stanovený v odstavci 1 se nepoužije, jsou-li dotčené služby nezbytné k naléhavému zabránění nebo zmírnění události s pravděpodobným závažným a významným dopadem na lidské zdraví a bezpečnost nebo na životní prostředí.“

V čl. 4 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

poskytovat, ať už přímo či nepřímo, financování nebo finanční pomoc související se zbožím a technologiemi uvedenými na společném vojenském seznamu, což zahrnuje zejména dotace, půjčky a pojištění vývozního úvěru nebo záruky za vývozní úvěr, jakož i pojištění a zajištění pro jakýkoli jejich prodej, dodávky, převod nebo vývoz nebo pro poskytování související technické pomoci jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku nebo pro použití v Rusku;“

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

1. Zakazuje se přímý či nepřímý nákup nebo prodej převoditelných cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, poskytování souvisejících investičních služeb či pomoc při vydávání takových cenných papírů a nástrojů nebo jakékoli jiné přímé či nepřímé obchodování s nimi, pokud jde o převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu buď se splatností delší než 90 dnů vydané po dni 1. srpna 2014 a do 12. září 2014, nebo se splatností delší než 30 dnů vydané po dni 12. září 2014:

významnou úvěrovou institucí nebo jinou významnou institucí mající výslovný mandát podporovat konkurenceschopnost ruské ekonomiky, její diverzifikaci a podněcování investic, usazenou v Rusku, které jsou ke dni 1. srpna 2014 z více než 50 % ve veřejném vlastnictví či pod veřejnou kontrolou a které jsou uvedeny na seznamu v příloze III; nebo

b)	právnickou osobou, subjektem nebo orgánem usazeným mimo Unii, které jsou z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněny některým ze subjektů uvedených na seznamu v příloze III; nebo

c)	právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, které jednají jménem nebo na pokyn subjektu podle písmene b) tohoto odstavce nebo uvedeného na seznamu v příloze III.

2. Zakazuje se přímý či nepřímý nákup nebo prodej převoditelných cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, poskytování souvisejících investičních služeb či pomoc při vydávání takových cenných papírů a nástrojů nebo jakékoli jiné přímé či nepřímé obchodování s nimi, pokud jde o převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu se splatností delší než 30 dnů vydané po dni 12. září 2014:

právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, které jsou usazeny v Rusku a zabývají se především koncipováním, výrobou, prodejem či vývozem vojenského vybavení nebo služeb uvedených na seznamu v příloze V a jsou v těchto oborech významně činné, s výjimkou právnických osob, subjektů nebo orgánů působících v kosmickém odvětví nebo v odvětví jaderné energetiky;

právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, které jsou usazeny v Rusku, jsou pod veřejnou kontrolou nebo z více než 50 % ve veřejném vlastnictví, výše jejichž odhadovaných celkových aktiv přesahuje 1 bilion ruských rublů a jejichž odhadované příjmy pocházejí nejméně z 50 % z prodeje nebo přepravy surové ropy nebo ropných produktů, jak jsou uvedeny na seznamu v příloze VI;

c)	právnickou osobou, subjektem nebo orgánem usazeným mimo Unii, které jsou z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněny subjektem podle písmene a) nebo b) tohoto odstavce; nebo

d)	právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, které jednají jménem nebo na pokyn subjektu podle písmene a), b) nebo c) tohoto odstavce.

3. Zakazuje se přímo či nepřímo uzavírat jakékoli ujednání nebo se účastnit jakéhokoli ujednání s cílem poskytnout nové půjčky nebo úvěry se splatností delší než 30 dnů jakékoli právnické osobě, subjektu nebo orgánu uvedeným v odstavci 1 nebo 2 po dni 12. září 2014, s výjimkou půjček nebo úvěrů, jejichž specifickým a doloženým cílem je zajištění financování pro nezakázaný vývoz nebo dovoz zboží a nefinančních služeb mezi Unií a Ruskem, nebo půjček, jejichž specifickým a doloženým cílem je poskytnout nouzové financování s cílem splnit kritéria solventnosti a likvidity v případě právnických osob usazených v Unii, které jsou z více než 50 % vlastněny některým ze subjektů uvedených v příloze III.“

5a)

V čl. 11 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)	subjekty uvedenými v čl. 5 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo čl. 5 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo v příloze III, IV, V nebo VI;“

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Zakazuje se vědomá a záměrná účast na činnostech, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení zákazů uvedených v článcích 2, 2a, 3a, 4 nebo 5, včetně jednání jako zástupců subjektů uvedených v článku 5, nebo využívání výjimek uvedených v čl. 5 odst. 3 k financování subjektů uvedených v článku 5.“

7)	Příloha I tohoto nařízení se doplňuje jako příloha IV.

8)	Příloha II tohoto nařízení se doplňuje jako příloha V.

9)	Příloha III tohoto nařízení se doplňuje jako příloha VI.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. září 2014.

Za Radu

předseda

S. GOZI

(1) Viz strana 54 v tomto čísle Úředního věstníku.

(2) Nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 1).

(3) Rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 13).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1).

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA IV

Seznam fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů uvedené v článku 2a

JSC Sirius (optoelektronika pro civilní a vojenské účely)

OJSC Stankoinstrument (strojní inženýrství pro civilní a vojenské účely)

OAO JSC Chemcomposite (materiály pro civilní a vojenské účely)

JSC Kalashnikov (ruční palné zbraně)

JSC Tula Arms Plant (zbraňové systémy)

NPK Technologii Maschinostrojenija (střelivo)

OAO Wysokototschnye Kompleksi (protiletecké a protitankové systémy)

OAO Almaz Antey (státem vlastněný podnik; zbraně, střelivo, výzkum)

OAO NPO Bazalt (státem vlastněný podnik, výroba strojů pro výrobu zbraní a střeliva)“

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA V

Seznam osob, subjektů a orgánů uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a)

OPK OBORONPROM

UNITED AIRCRAFT CORPORATION

URALVAGONZAVOD“

PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA VI

Seznam osob, subjektů a orgánů uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. b)

ROSNEFT

TRANSNEFT

GAZPROM NEFT“

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/8

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 961/2014

ze dne 8. září 2014,

kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 17. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 269/2014.

(2)	Vzhledem k závažnosti situace se Rada domnívá, že by na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze I nařízení (EU) č. 296/2014 měly být zařazeny další osoby a subjekty.

(3)	Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Na seznam obsažený v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014 se doplňují osoby a subjekty uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. září 2014.

Za Radu

předseda

S. GOZI

(1) Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 6.

PŘÍLOHA

Seznam osob a subjektů podle článku 1

	Jméno	Identifikační údaje	Odůvodnění	Datum zařazení na seznam
1.	Alexander ZAKHARCHENKO Александр Владимирович Захарченко	Datum a místo narození: rok 1976, Donetsk (Doněck)	Ode dne 7. srpna vystřídal Alexandera Borodaie ve funkci tzv. předsedy vlády tzv. Doněcké lidové republiky. Převzetím a vykonáváním této funkce Zakharchenko podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
2.	Vladimir KONONOV/také znám jako „Tsar“ („Car“)	Datum a místo narození: 14.10.1974, Gorsky	Ode dne 14. srpna vystřídal Igora Strelkova/Girkina ve funkci tzv. ministra obrany tzv. Doněcké lidové republiky. Od dubna údajně velel divizi separatistických bojovníků v Doněcku a přislíbil, že „vyřeší strategický úkol zastavit ukrajinskou vojenskou agresi“. Kononov tudíž podporoval činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
3.	Miroslav Vladimirovich RUDENKO Мирослав Владимирович Руденко	Datum a místo narození: 21.1.1983, Debalcevo	Velitel Lidových milicí Donbasu. Mimo jiné prohlásil, že budou pokračovat v boji i na zbývajícím území země. Rudenko tudíž podporoval činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
4.	Gennadiy Nikolaiovych TSYPKALOV Геннадий Николаевич Цыпкалов.	Datum narození: 21.6.1973	Vystřídal Marata Bashirova ve funkci tzv. předsedy vlády tzv. Luganské lidové republiky. Dříve působil v milicích Armády jihovýchodu. Tsypkalov tudíž podporoval činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
5.	Andrey Yurevich PINCHUK Андрей Юрьевич ПИНЧУК		Tzv. ministr státní bezpečnosti tzv. Doněcké lidové republiky. Má vazby na Vladimira Antyufeyeva, který je odpovědný za separatistické „vládní“ aktivity tzv. vlády Doněcké lidové republiky. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
6.	Oleg BEREZA Олег БЕРЕЗА		Tzv. ministr vnitra tzv. Doněcké lidové republiky. Má vazby na Vladimira Antyufeyeva, který je odpovědný za separatistické „vládní“ aktivity tzv. vlády Doněcké lidové republiky. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
7.	Andrei Nikolaevich RODKIN Андрей Николаевич Родкин		Zástupce tzv. Doněcké lidové republiky působící v Moskvě. Ve svých prohlášeních hovořil mimo jiné o tom, že milice jsou připraveny na vedení partyzánské války a že se zmocnily zbraňových systémů ukrajinských ozbrojených sil. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
8.	Aleksandr KARAMAN Александр караман		Tzv. místopředseda vlády pro sociální otázky tzv. Doněcké lidové republiky. Má vazby na Vladimira Antyufeyeva, který je odpovědný za separatistické „vládní“ aktivity tzv. vlády Doněcké lidové republiky. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Chráněnec ruského místopředsedy vlády Dmitrije Rogozina.	12.9.2014
9.	Georgiy L'vovich MURADOV Георгий Львович Мурадов	Datum narození: 19.11.1954	Tzv. místopředseda vlády Krymu a zplnomocněný zástupce Krymu odpovědný prezidentu Putinovi. Od začátku nezákonné anexe hrál Muradov významnou úlohu při upevňování ruské institucionální kontroly nad Krymem. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
10.	Mikhail Sergeyevich SHEREMET Михаил Сергеевич Шеремет	Datum a místo narození: 23.5.1971, Dzhankoy	Tzv. první místopředseda vlády Krymu. Sheremet hrál klíčovou úlohu při organizaci a provedení referenda o sjednocení s Ruskem, které na Krymu proběhlo dne 16. března. V době konání referenda Sheremet údajně velel promoskevským „silám domobrany“ na Krymu. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
11.	Yuri Leonidovich VOROBIOV Юрий Леонидович Воробьев	Datum a místo narození: 2.2.1948, Krasnoyarsk (Krasnojarsk)	Místopředseda Rady federace Ruské federace. Dne 1. března 2014 Vorobiov na zasedání Rady federace veřejně podpořil rozmístění ruských sil na Ukrajině. Následně hlasoval pro přijetí souvisejícího výnosu.	12.9.2014
12.	Vladimir Volfovich ZHIRINOVSKY Владимир Вольфович Жириновски	Datum a místo narození: 10.6.1964, Eidelshtein, Kazachstán	Člen Rady Státní dumy; lídr Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR). Aktivně podpořil použití ruských ozbrojených sil na Ukrajině a anexi Krymu. Aktivně vyzýval k rozdělení Ukrajiny. Jménem LDPR, jíž předsedá, podepsal dohodu s tzv. Doněckou lidovou republikou.	12.9.2014
13.	Vladimir Abdualiyevich VASILYEV	Datum a místo narození: 11.8.1949, Klin	Místopředseda Státní dumy. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
14.	Viktor Petrovich VODOLATSKY Виктор Петрович Водолацкий	Datum a místo narození: 19.8.1957, Azov Region (Azovská oblast)	Předseda („ataman“) Svazu ruských a zahraničních kozáckých sil a poslanec Státní dumy. Podpořil anexi Krymu a přiznal, že ruští kozáci se aktivně účastní ukrajinského konfliktu na straně separatistů podporovaných Moskvou. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
15.	Leonid Ivanovich KALASHNIKOV Леонид Иванович Калашников	Datum a místo narození: 6.8.1960, Stepnoy Dvorets	První místopředseda Výboru Státní dumy pro zahraniční věci. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
16.	Vladimir Stepanovich NIKITIN	Datum a místo narození: 5.4.1948, Opochka	První místopředseda Výboru Státní dumy pro vztahy se zeměmi SNS, euroasijskou integraci a kontakt s krajany. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
17.	Oleg Vladimirovich LEBEDEV Олег Владимирович Лебедев	Datum a místo narození: 21.3.1964, Orel/Rudny	První místopředseda Výboru Státní dumy pro vztahy se zeměmi SNS, euroasijskou integraci a kontakt s krajany. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
18.	Ivan Ivanovich MELNIKOV Иван Иванович Мельников	Datum a místo narození: 7.8.1950, Bogoroditsk	První místopředseda Státní dumy. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
19.	Igor Vladimirovich LEBEDEV Игорь Владимирович Лебедев	Datum a místo narození: 27.9.1972, Moskva	Místopředseda Státní dumy. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
20.	Nikolai Vladimirovich LEVICHEV Николай Владимирович Левичев	Datum a místo narození: 28.5.1953, Pushkin (Puškino)	Místopředseda Státní dumy. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
21.	Svetlana Sergeevna ZHUROVA Светлана Сергеевна Журова	Datum a místo narození: 7.1.1972, Pavlov-on-the-Neva (Pavlovo)	První místopředsedkyně Výboru Státní dumy pro zahraniční věci. Dne 20. března 2014 hlasovala pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
22.	Aleksey Vasilevich NAUMETS Алексей Васильевич Hаумец	Datum narození: 11.2.1968	Generálmajor ruské armády. Velitel 76. výsadkářské divize, která se podílela na ruské vojenské přítomnosti na území Ukrajiny, zejména během nezákonné anexe Krymu.	12.9.2014
23.	Sergey Viktorovich CHEMEZOV	Datum a místo narození: 20.8.1952, Cheremkhovo	Sergey Chemezov je znám jako jeden z blízkých spolupracovníků prezidenta Putina (oba působili v Drážďanech jako důstojníci KGB) a je členem nejvyšší rady strany Jednotné Rusko. Má prospěch ze svých vazeb na ruského prezidenta tím, že získává vysoké pozice ve státem kontrolovaných firmách. Je předsedou koncernu Rostec, největší ruské státem kontrolované obranné a průmyslové korporace. Dceřiná společnost koncernu Rostec, Technopromexport, na základě rozhodnutí ruské vlády plánuje vybudování energetických zařízení na Krymu, čímž by se podpořila jeho integrace do Ruské federace. Dále také společnost Rosoboronexport, dceřiná společnost koncernu Rostec, podporuje integraci krymských společností působících v oblasti obrany do ruského obranného průmyslu, čímž se konsoliduje nezákonná anexe Krymu do Ruské federace.	12.9.2014
24.	Alexander Mikhailovich BABAKOV Aлександр Михайлович Бабаков	Datum a místo narození: 8.2.1963, Chisinau (Kišiněv)	Poslanec Státní dumy, předseda Komise Státní dumy pro právní ustanovení pro vývoj vojensko-průmyslového komplexu Ruské federace. Je předním členem strany Jednotné Rusko a obchodníkem s významnými investicemi na Ukrajině a na Krymu. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/14

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 962/2014

ze dne 29. srpna 2014

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Pescabivona (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Žádost o zápis názvu „Pescabivona“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)	Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Pescabivona“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Pescabivona“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.6. Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované uvedené v příloze XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. srpna 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Tonio BORG

člen Komise

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. C 103, 8.4.2014, s. 13.

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/15

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 963/2014

ze dne 29. srpna 2014

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Zázrivské vojky (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Žádost o zápis názvu „Zázrivské vojky“ do rejstříku předložená Slovenskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)	Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Zázrivské vojky“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Zázrivské vojky“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.3 Sýry uvedené v příloze XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. srpna 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Tonio BORG

člen Komise

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. C 109, 11.4.2014, s. 27.

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/16

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 964/2014

ze dne 11. září 2014,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o standardní podmínky pro finanční nástroje

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1), a zejména na čl. 38 odst. 3 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se usnadnilo používání finančních nástrojů, které byly zřízeny na celostátní, regionální, nadnárodní nebo přeshraniční úrovni a jsou spravovány řídicím orgánem podle čl. 38 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo na jeho odpovědnost, měla by být pro určité finanční nástroje stanovena pravidla upravující standardní podmínky. Tyto standardní podmínky by měly tyto nástroje připravit k používání – učinit z nich tzv. standardní finanční nástroje.

(2)	Aby se usnadnilo používání finančních nástrojů, je třeba, aby standardní podmínky zaručovaly, že jsou dodržována pravidla státní podpory, a usnadňovaly poskytování finanční podpory Unie konečným příjemcům prostřednictvím kombinace finančních nástrojů a grantů.

(3)

Standardní podmínky by poskytovateli finančních prostředků, např. veřejnému či soukromému investorovi nebo poskytovateli úvěru, správci finančního nástroje nebo konečnému příjemci, neměly umožnit, aby získal státní podporu, která není slučitelná s vnitřním trhem. Standardní podmínky by měly zohledňovat příslušná nařízení o podpoře de minimis, jako jsou nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 (2), nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 (3), nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (4), nařízení Komise (EU) č. 702/2014 (5), pokyny k státní podpoře investic v rámci rizikového financování (6) a pokyny ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020 (7).

(4)

Vzhledem k tomu, že se pravidla státní podpory nevztahují na zemědělské činnosti podporované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, mělo by být dodržování standardních podmínek dobrovolné. Na ostatní činnosti, na něž je poskytována podpora z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, se vztahují obecná pravidla státní podpory, a proto by standardní podmínky měly být povinné.

(5)

Je možné, že podniky v odvětví rybolovu, zejména malé a střední podniky, mohou být podporovány z finančních nástrojů financovaných z evropského strukturálního a investičního fondu. Je-li taková podpora financována z jiného evropského strukturálního a investičního fondu než z Evropského námořního a rybářského fondu, měla by být celková částka podpory poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů všem podnikům v odvětví rybolovu a akvakultury v průběhu tří let nižší než strop ročního obratu členského státu v odvětví rybolovu, akvakultury a zpracování, který je stanoven v nařízení Komise (EU) č. 717/2014 (8). Kromě toho je třeba zohlednit nařízení Komise (EU) č. 702/2014 (9) a pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (10).

(6)	Standardní podmínky by rovněž měly obsahovat minimální soubor požadavků na správu, aby se zaručilo řádné řízení finančních nástrojů, s cílem stanovit podrobnější pravidla, než jsou pravidla obsažená v nařízení (EU) č. 1303/2013.

(7)

Vhodným nástrojem k podpoření růstu malých a středních podniků v obtížných podmínkách financování je úvěr se sdílením rizik v portfoliu („úvěr SR“). Úvěr SR usnadňuje malým a středním podnikům přístup k finančním prostředkům tím, že finančním zprostředkovatelům poskytuje finanční příspěvek a sdílí s nimi úvěrové riziko, a tím malým a středním podnikům poskytuje více prostředků za zvýhodněných podmínek ve formě snížení úrokové sazby a/nebo snížení zajištění.

(8)

Financování prostřednictvím úvěru SR může představovat obzvláště účinný způsob, jak podpořit malé a střední podniky v prostředí, v němž jsou k dispozici jen omezené finanční prostředky nebo v němž jsou finanční zprostředkovatelé poměrně málo ochotní podstupovat rizika u určitých odvětví či druhů malých a středních podniků. Za těchto okolností představují standardní podmínky účinný způsob, jak takové tržní selhání řešit.

(9)	Vhodným finančním nástrojem k tomu, aby byli finanční zprostředkovatelé motivováni zvýšit úvěrování malým a středním podnikům, na které se vztahují záruky financované Unií, je limitovaná portfoliová záruka.

(10)

Limitovaná portfoliová záruka by měla odstranit stávající mezeru na dluhovém trhu u malých a středních podniků a podporovat nové úvěry poskytováním ochrany před úvěrovým rizikem (ve formě limitované portfoliové záruky za první ztrátu), aby se snížily konkrétní obtíže, jimž malé a střední podniky čelí ve snaze získat přístup k finančním prostředkům, a to kvůli nedostačujícímu zajištění v kombinaci s poměrně vysokým úvěrovým rizikem, které tyto podniky představují. Aby bylo dosaženo očekávaného dopadu, příspěvek Unie na limitovanou portfoliovou záruku by však neměl nahradit rovnocenné záruky, které finanční instituce obdrží na stejné účely v rámci stávajících finančních nástrojů na úrovni Unie a úrovni celostátní a regionální. Za těchto okolností představují standardní podmínky účinný způsob, jak takové tržní selhání řešit.

(11)	Vhodným finančním nástrojem k tomu, aby byl podnícen potenciál úspor energie, jenž vyplývá z renovace obytných budov, je úvěr na renovaci.

(12)

Úvěr na renovaci by se měl soustředit na dlouhodobé subvencované úvěrové podmínky a počáteční technickou podporu a financování, které je poskytováno vlastníkům obytných budov na přípravu a provádění projektů renovace budov. Rovněž počítá s trhem financování, na němž jsou bankovní zprostředkovatelé v podstatě jediným zdrojem financování, ale na němž je takovýchto prostředků příliš málo (kvůli neochotě zprostředkovatele podstupovat riziko), jsou příliš krátkodobé, příliš nákladné nebo jiným způsobem nevhodné vzhledem k tomu, že projekty, které jsou financovány, jsou spláceny dlouhodobě. Tato skutečnost společně s neúčinným systémem identifikace a obstarávání prací jménem majitelů budov s bytovými jednotkami, aniž by přitom byla vyloučena možnost podpory jednotlivců, představuje tržní selhání. Za těchto okolností představují standardní podmínky účinný způsob, jak takové tržní selhání řešit.

(13)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro koordinaci evropských strukturálních a investičních fondů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla týkající se standardních podmínek pro tyto finanční nástroje:

a)	úvěr na portfolio se sdílením rizik („úvěr SR“);

b)	limitovanou portfoliovou záruku;

c)	úvěr na renovaci.

Článek 2

Dodatečné podmínky

Řídicí orgány mohou do dohody o financování začlenit další podmínky kromě těch, které do ní mají být začleněny podle podmínek pro vybraný finanční nástroj stanovených v tomto nařízení.

Článek 3

Soulad s pravidly státní podpory podle standardních podmínek

1. V případě finančních nástrojů kombinovaných s granty na technickou podporu, které jsou poskytovány konečným příjemcům podporovaným z jednoho z nástrojů, takové granty nepřesáhnou 5 % příspěvku na nástroj z evropských strukturálních a investičních fondů a podléhají závěrům předběžného hodnocení podle článku 37 nařízení (EU) č. 1303/2013, které takovéto granty zdůvodňují.

2. Subjekt, který provádí finanční nástroj (dále jen „finanční zprostředkovatel“), řídí grant na technickou podporu. Technická podpora se nevztahuje na činnosti, jež jsou kryté z nákladů a poplatků spojených s řízením, které obdržel na správu finančního nástroje. Výdaje hrazené z technické podpory nesmějí představovat část investice, která má být financována úvěrem v rámci příslušného finančního nástroje.

Článek 4

Správa za standardních podmínek

1. Řídicí orgán nebo případně správce fondu fondů jsou zastoupeni v dozorčím výboru nebo obdobném druhu správní struktury finančního nástroje.

2. Řídicí orgán se přímo nepodílí na individuálních investičních rozhodnutích. V případě fondu fondů řídicí orgán plní pouze dozorčí úlohu na úrovni fondu fondů, aniž by zasahoval do individuálních rozhodnutí fondu fondů.

3. Finanční nástroj má takovou správní strukturu, aby bylo možno přijímat rozhodnutí o diverzifikaci úvěrů a rizik transparentně v souladu s příslušnou tržní praxí.

4. Správní struktura správce fondu fondů a finančního zprostředkovatele je taková, aby zaručovala jejich nestrannost a nezávislost.

Článek 5

Dohoda o financování za standardních podmínek

1. Řídicí orgán uzavře písemnou dohodu o financování pro účely příspěvků z programů na finanční nástroje, která obsahuje podmínky podle přílohy I.

2. Dohoda o financování v přílohách obsahuje:

a)	předběžné hodnocení požadované podle článku 37 nařízení (EU) č. 1303/2013, které zdůvodňuje finanční nástroj;

b)	obchodní plán finančního nástroje včetně investiční strategie a popisu politiky v oblasti investic, záruk či úvěrů;

c)	popis nástroje, který musí odpovídat podrobným standardním podmínkám nástroje a musí stanovit finanční parametry finančních nástrojů,

d)	šablony pro monitorování a podávání zpráv.

Článek 6

Úvěr SR

1. Úvěr SR má podobu úvěrového fondu, který zřídí finanční zprostředkovatel za využití příspěvků z programu a od finančního zprostředkovatele, přičemž příspěvek finančního zprostředkovatele odpovídá alespoň 25 % úvěrového fondu. Úvěrový fond financuje portfolio nově vytvořených úvěrů, přičemž je vyloučeno refinancování stávajících úvěrů.

2. Úvěr SR splňuje podmínky stanovené v příloze II.

Článek 7

Limitovaná portfoliová záruka

1. Limitovaná portfoliová záruka zajišťuje pokrytí úvěrového rizika u jednotlivých úvěrů až do maximální míry zajištění ve výši 80 % pro účely vytvoření portfolia nových úvěrů malým a středním podnikům až do výše maximální ztráty stanovené sazbou záručního limitu, která nepřekročí 25 % rizikové expozice na úrovni portfolia.

2. Limitovaná portfoliová záruka splňuje podmínky stanovené v příloze III.

Článek 8

Úvěr na renovaci

1. Úvěr na renovaci má podobu úvěrového fondu, který zřídí finanční zprostředkovatel za využití příspěvků z programu a od finančního zprostředkovatele, přičemž příspěvek finančního zprostředkovatele odpovídá alespoň 15 % úvěrového fondu. Úvěrový fond financuje portfolio nově vytvořených úvěrů, přičemž je vyloučeno refinancování stávajících úvěrů.

2. Konečnými příjemci mohou být fyzické nebo právnické osoby nebo nezávislí odborníci, jakož i správci či jiné právní subjekty, kteří jednají jménem vlastníků nemovitostí či v jejich prospěch a provádějí opatření v oblasti energetické účinnosti či energie z obnovitelných zdrojů, jež jsou způsobilá podle nařízení (EU) č. 1303/2013 a programové podpory.

3. Úvěr na renovaci splňuje podmínky stanovené v příloze IV.

Článek 9

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. září 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1).

(3) Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9).

(4) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(5) Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).

(6) Sdělení Komise – Pokyny k státní podpoře investic v rámci rizikového financování (Úř. věst. C 19, 22.1.2014, s. 4).

(7) Pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020 (Úř. věst. C 204, 1.7.2014, s. 1).

(8) Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45).

(9) Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).

(10) Pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury(Úř. věst. C 84, 3.4.2008, s. 10).

PŘÍLOHA I

Anotovaný obsah dohody o financování mezi řídicím orgánem a finančním zprostředkovatelem

Obsah:

Preambule

Definice

Oblast působnosti a cíl

Cíle politiky a předběžné hodnocení

Koneční příjemci

Finanční výhoda a státní podpora

Politika v oblasti investic, záruk či úvěrů

Činnosti a operace

Konečné výsledky

10)

Úloha a odpovědnost finančního zprostředkovatele: sdílení rizik a výnosů

11)

Řízení a audit finančního nástroje

12)

Příspěvek z programu

13)

Platby

14)

Správa účtů

15)

Správní náklady

16)

Doba trvání a způsobilost výdajů při uzavření

17)

Opětovné použití prostředků vyplacených řídicím orgánem (včetně vzniklého úroku)

18)

Kapitalizace subvencí úrokových sazeb a subvencí poplatků za záruky (v příslušných případech)

19)

Správa finančního nástroje

20)

Střety zájmů

21)

Podávání zpráv a monitorování

22)

Hodnocení

23)

Viditelnost a transparentnost

24)

Výlučnost

25)

Urovnání sporů

26)

Důvěrnost

27)

Změna dohody a převod práv a závazků

1. PREAMBULE

Název země/regionu

Identifikace řídicího orgánu

Číslo společného kódu pro identifikaci (CCI) programu

Název souvisejícího programu

Relevantní oddíl programu s odkazem na finanční nástroj

Název evropského strukturálního a investičního fondu (ESIF)

Určení prioritní osy

Regiony, v nichž budou finanční nástroje prováděny (úroveň NUTS či jiná)

Částka, kterou řídicí orgán přidělil na finanční nástroj

Částka z ESI fondů

Částka poskytnutá z veřejných zdrojů daného státu (programový příspěvek z veřejných zdrojů)

Částka poskytnutá ze soukromých zdrojů daného státu (programový příspěvek ze soukromých zdrojů)

Částka z veřejných a soukromých zdrojů daného státu mimo programový příspěvek

Očekávané datum zahájení finančního nástroje

Datum dokončení finančního nástroje

Kontaktní informace pro komunikaci stran

Účel dohody

2. DEFINICE

3. OBLAST PŮSOBNOSTI A CÍL

Popis finančního nástroje včetně jeho investiční strategie nebo politiky, druh podpory, která má být poskytnuta.

4. CÍLE POLITIKY A PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ

Kritéria pro způsobilost finančních zprostředkovatelů, jsou-li použitelná, jakož i dodatečné operační požadavky, jimiž se provádějí politické cíle nástroje, finanční produkty, které mají být nabízeny, cíloví koneční příjemci a zamýšlené spojení s granty.

5. KONEČNÍ PŘÍJEMCI

Identifikace a způsobilost konečných příjemců (cílové skupiny) finančního nástroje.

6. FINANČNÍ VÝHODA A STÁTNÍ PODPORA

Vyhodnocení finanční výhody plynoucí z programového příspěvku z veřejných zdrojů a sladění s pravidly pro poskytování státní podpory.

7. POLITIKA V OBLASTI INVESTIC, ZÁRUK ČI ÚVĚRŮ

Ustanovení týkající se politiky v oblasti investic, záruk či úvěru, a to zejména pokud jde o diverzifikaci portfolia (riziko, odvětví, zeměpisné zóny, velikost) a stávající portfolio finančního zprostředkovatele.

8. ČINNOSTI A OPERACE

Plán podnikání nebo rovnocenné dokumenty pro finanční nástroj, který má být proveden, včetně očekávaného pákového efektu uvedeného v čl. 37 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013.

Definice způsobilých činností.

Jasná definice přidělených činností a jejich omezení, zejména pokud jde o změny činností a správu portfolia (ztráty a selhání a proces zpětného získání).

9. KONEČNÉ VÝSLEDKY

Definice činností, výsledků a ukazatelů dopadu souvisejících se základním měřením a očekávanými výsledky.

Konečné výsledky, jichž má finanční nástroj podle očekávání dosáhnout ve formě přínosu ke specifickým cílům a výsledkům v rámci relevantní priority či opatření. Seznam ukazatelů v souladu s operačním programem a článkem 46 nařízení (EU) č. 1303/2013.

10. ÚLOHA A ODPOVĚDNOST FINANČNÍHO ZPROSTŘEDKOVATELE: SDÍLENÍ RIZIK A VÝNOSŮ

Identifikace a ustanovení o odpovědnosti finančního zprostředkovatele a dalších subjektů, které se podílejí na provádění finančního nástroje.

Vysvětlení hodnocení rizik a sdílení rizik a zisku různých stran.

Ustanovení podle článku 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 (1) o úloze, závazcích a odpovědnosti subjektů provádějících finanční nástroje.

11. ŘÍZENÍ A AUDIT FINANČNÍHO NÁSTROJE

Příslušná ustanovení podle článku 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 o řízení a kontrole finančních nástrojů.

Ustanovení o auditních požadavcích, jako např. minimálních požadavcích na dokumentaci, která má být vedena na úrovni finančního zprostředkovatele (a na úrovni fondu fondů), a (případně) požadavcích v souvislosti s vedením samostatných záznamů pro jednotlivé formy podpory v souladu s čl. 37 odst. 7 a 8 nařízení (EU) č. 1303/2013, včetně ustanovení a požadavků týkajících se přístupu k dokumentům ze strany auditních orgánů členských států, auditorů Komise a Evropského účetního dvora, aby byla zajištěna jasná auditní stopa v souladu s článkem 40 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Ustanovení, podle nichž bude auditní orgán dodržovat pokyny týkající se metodiky auditů, kontrolního seznamu a dostupnosti dokumentů.

12. PŘÍSPĚVEK Z PROGRAMU

Ustanovení podle čl. 38 odst. 10 nařízení (EU) č. 1303/2013 o způsobu převodu a správě příspěvků z programu.

Je-li to vhodné, ustanovení o rámci podmínek pro příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu.

13. PLATBY

Požadavky a postupy pro spravování plateb v tranších, dodržování stropů uvedených v článku 41 nařízení (EU) č. 1303/2013 a pro prognózu sazeb, při nichž jsou obdrženy investiční nabídky („deal flows“).

Podmínky pro možné stažení programových příspěvků z veřejných zdrojů poskytovaných na finanční nástroj.

Pravidla, jež určují, které podklady jsou požadovány ke zdůvodnění plateb ze strany řídicího orgánu finančnímu zprostředkovateli.

Podmínky, za nichž musejí být platby od řídicího orgánu finančnímu zprostředkovateli pozastaveny nebo přerušeny.

14. SPRÁVA ÚČTŮ

Údaje o účtech, případně včetně požadavků na svěřenské/oddělené účetnictví stanovených v čl. 38 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Ustanovení, která vysvětlují, jak je spravován účet finančního nástroje. Obsahuje podmínky upravující používání bankovních účtů: (případná) rizika protistrany, přijatelné pokladní operace, odpovědnost dotčených stran, nápravná opatření v případě nadměrně vysokých zůstatků na svěřenských účtech, vedení záznamů a podávání zpráv.

15. SPRÁVNÍ NÁKLADY

Ustanovení o odměně finančního zprostředkovatele, která se týkají výpočtu a platby nákladů a poplatků spojených s řízením finančnímu zprostředkovateli v souladu s články 12 a 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.

Ustanovení musejí obsahovat maximální použitelnou sazbu a referenční částky pro výpočet.

16. DOBA TRVÁNÍ A ZPŮSOBILOST VÝDAJŮ PŘI UZAVŘENÍ

Datum vstupu dohody v platnost.

Data, která vymezují období provádění finančního nástroje a období způsobilosti.

Ustanovení o možnosti prodloužení a o ukončení programového příspěvku z veřejných zdrojů poskytovaného finančnímu zprostředkovateli na finanční nástroj včetně podmínek pro předčasné ukončení či stažení programových příspěvků, výstupních strategií a zrušení finančního nástroje (případně včetně fondu fondů).

Ustanovení o způsobilých výdajích při uzavření programu podle článku 42 nařízení (EU) č. 1303/2013.

17. OPĚTOVNÉ POUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYPLACENÝCH ŘÍDICÍM ORGÁNEM (VČETNĚ VZNIKLÉHO ÚROKU)

Ustanovení o opětovném použití prostředků vyplacených řídicím orgánem.

Požadavky a postupy týkající se spravování úroku a dalších výnosů, jež připadají na podporu z ESI fondů, v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Ustanovení ohledně opětovného použití prostředků připadajících na podporu z ESI fondůI až do konce období způsobilosti v souladu s článkem 44 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Ustanovení ohledně opětovného použití prostředků připadajících na podporu z ESI fondů po skončení období způsobilosti v souladu s článkem 45 nařízení (EU) č. 1303/2013.

18. KAPITALIZACE SUBVENCÍ ÚROKOVÝCH SAZEB A SUBVENCÍ POPLATKŮ ZA ZÁRUKY (V PŘÍSLUŠNÝCH PŘÍPADECH)

Ustanovení podle článku 11 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014, na něž odkazuje čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 o kapitalizaci ročních splátek pro subvence úrokových sazeb a subvence poplatků za záruky.

19. SPRÁVA FINANČNÍHO NÁSTROJE

Ustanovení, která popisují vhodnou správní strukturu finančního nástroje, aby se zaručilo, že jsou rozhodnutí o úvěrech/zárukách/investicích, odprodeji a diverzifikaci rizik prováděna v souladu s použitelnými právními požadavky a tržními standardy.

Ustanovení o investiční radě finančního nástroje (o její úloze, nezávislosti, kritériích).

20. STŘETY ZÁJMŮ

Je třeba stanovit jasné postupy, jak řešit střety zájmů.

21. PODÁVÁNÍ ZPRÁV A MONITOROVÁNÍ

Ustanovení o monitorování způsobu, jímž jsou prováděny investice a uplatňovány sazby, při nichž jsou obdrženy investiční nabídky („deal flows“), včetně podávání zpráv ze strany finančního zprostředkovatele fondu fondů a/nebo řídicímu orgánu s cílem zajistit soulad s článkem 46 nařízení (EU) č. 1303/2013 a pravidly pro poskytování státní podpory.

Pravidla podávání zpráv řídicímu orgánu o tom, jak jsou plněny úkoly, a zpráv o výsledcích a nesrovnalostech a o přijatých nápravných opatřeních.

22. HODNOCENÍ

Podmínky a opatření pro hodnocení finančního nástroje.

23. VIDITELNOST A TRANSPARENTNOST

Ustanovení o viditelnosti financování ze strany Unie podle přílohy XII nařízení (EU) č. 1303/2013.

Ustanovení, která konečným příjemcům zaručují přístup k informacím.

24. VÝLUČNOST

Ustanovení, která stanoví, za jakých podmínek je správci fondu fondů či finančnímu zprostředkovateli povoleno zahájit nový investiční nástroj.

25. UROVNÁNÍ SPORŮ

Ustanovení o urovnání sporů.

26. DŮVĚRNOST

Ustanovení, která definují, na jaké prvky finančního nástroje se vztahují doložky o důvěrnosti. Všechny ostatní informace jsou považovány za veřejné.

Závazky ohledně důvěrnosti, které byly přijaty jako součást této dohody, nebrání tomu, aby byly investorům včetně těch, kteří poskytují veřejné finanční prostředky, podávány řádné zprávy.

27. ZMĚNA DOHODY A PŘEVOD PRÁV A ZÁVAZKŮ

Ustanovení, která definují rozsah a podmínky případné změny a ukončení dohody.

Ustanovení, která finančnímu zprostředkovateli zakazují převést právo či závazek, aniž by to nejprve schválil řídicí orgán.

PŘÍLOHA A	:	předběžné hodnocení vyžadované podle článku 37 nařízení (EU) č. 1303/2013, které zdůvodňuje finanční nástroj
PŘÍLOHA B	:	obchodní plán finančního nástroje včetně investiční strategie a popisu politiky v oblasti investic, záruk či úvěrů
PŘÍLOHA C	:	popis nástroje, který musí odpovídat podrobným standardním podmínkám nástroje a musí pevně stanovit finanční parametry finančních nástrojů
PŘÍLOHA D	:	šablony pro monitorování a podávání zpráv

(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 4).

PŘÍLOHA II

Úvěry pro malé a střední podniky na základě modelu úvěru se sdílením rizik v portfoliu (úvěr SR)

Schematické znázornění principu úvěru SR

Struktura finančního nástroje

Úvěr se sdílením rizik (úvěr SR nebo finanční nástroj SR) má podobu fondu úvěrů, který zřídí finanční zprostředkovatel s využitím příspěvků z programu a od finančního zprostředkovatele s cílem financovat portfolio nově vytvořených úvěrů, přičemž je vyloučeno refinancování stávajících úvěrů.

Úvěr se sdílením rizik je k dispozici v rámci operace, která je součástí prioritní osy definované v programu spolufinancovaném z příslušného ESI fondu a je definována v kontextu předběžného hodnocení, jež je požadováno článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Účel nástroje

Účelem nástroje je:

1.	zkombinovat zdroje z programu ESIF a od finančního zprostředkovatele s cílem podpořit financování malých a středních podniků, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013, a

usnadnit malým a středním podnikům přístup k finančním prostředkům tím, že finančnímu zprostředkovateli poskytne finanční příspěvek a sdílí s ním úvěrové riziko, a tím malým a středním podnikům poskytnout více prostředků za zvýhodněných podmínek ve formě snížení úrokové sazby a případně snížení zajištění.

Příspěvkem z programu ESIF finančnímu zprostředkovateli není vyloučeno financování, které je k dispozici od jiných soukromých či veřejných investorů.

Program ESIF poskytne finančnímu zprostředkovateli finanční prostředky, aby mohl vybudovat portfolio nových úvěrů malým a středním podnikům a souběžně se podílet na ztrátách/selháních a zpětném získání v souvislosti s úvěry malým a středním podnikům v tomto portfoliu, a to u každého úvěru zvlášť a ve stejném poměru, v jakém k nástroji přispívá program.

Pokud jde o strukturu fondu fondů, fond fondů převede příspěvek z programu ESIF finančnímu zprostředkovateli.

Kromě příspěvku z programu ESIF může fond fondů poskytovat vlastní prostředky, které se spojí s prostředky finančního zprostředkovatele. Fond fondů v takovém případě nese poměrnou část sdílení rizik mezi různými příspěvky v portfoliu úvěrů. Jestliže prostředky poskytované fondem fondů jsou státními prostředky, je třeba dodržovat pravidla pro poskytování státní podpory.

Dopady státní podpory

Úvěr SR je koncipován jako nástroj bez státní podpory, to znamená, že finančnímu zprostředkovateli je poskytována tržní odměna, finanční výhoda je finančním zprostředkovatelem v plném rozsahu přenesena na konečné příjemce a financování poskytnuté konečným příjemcům odpovídá použitelnému nařízení o podpoře de minimis.

a) Podpora na úrovni finančního zprostředkovatele a fondu fondů je vyloučena, jestliže:

1.	finanční zprostředkovatel a řídicí orgán nebo fond fondů nesou v kterémkoli okamžiku ztráty a přínosy v poměru ke svým příspěvkům (pro-rata) a finanční zprostředkovatel se v ekonomicky významné míře účastní úvěru se sdílením rizik, a

odměna (tj. náklady a/nebo poplatky spojené s řízením) pro finančního zprostředkovatele a fond fondů odrážejí stávající tržní odměnu ve srovnatelné situaci, která nastává v případě, že byl fond fondů vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního, nediskriminačního a objektivního výběrového řízení nebo jestliže odměna odpovídá článkům 12 a 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 a stát neposkytuje žádné jiné výhody. Pokud fond fondů pouze převádí příspěvek z ESI fondů finančnímu zprostředkovateli, plní poslání ve veřejném zájmu a při provádění opatření nevykonává žádnou obchodní činnost a pokud neprovádí spoluinvestici z vlastních zdrojů – a tudíž není považován za příjemce podpory –, stačí, že fondu fondů není poskytnuto nadměrné vyrovnání, a

finanční výhoda plynoucí z programového příspěvku z veřejných zdrojů poskytnutého na nástroj se v plném rozsahu přenese na konečné příjemce ve formě snížení úrokové sazby. Při výběru finančního zprostředkovatele řídicí orgán v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 posoudí cenovou politiku a metodiku přenesení finanční výhody na konečné příjemce.

Jestliže finanční zprostředkovatel nepřenese celou finanční výhodu na konečné příjemce, nevyplacený veřejný příspěvek se převede zpět řídicímu orgánu.

b) Na úrovni malých a středních podniků:

Na úrovni malých a středních podniků úvěr splňuje pravidla de minimis.

Finanční zprostředkovatel u každého úvěru zařazeného do portfolia vypočítá hrubý grantový ekvivalent (HGE) pomocí následující metodiky výpočtu:

výpočet HGE = nominální částka úvěru (EUR) × (náklady na financování (standardní postup) + náklady na riziko (standardní postup) – jakékoli poplatky účtované řídicím orgánem za programový příspěvek finančnímu zprostředkovateli) × vážený průměr doby splatnosti úvěru (v letech) × míra sdílení rizik.

Je-li HGE vypočten pomocí výše uvedeného vzorce, má se za to, že požadavek stanovený v článku 4 nařízení o podpoře de minimis (1) je pro účely úvěru se sdílením rizik splněn. Není stanoven žádný požadavek na minimální zajištění.

Ověřovací mechanismus zaručí, že HGE vypočtený pomocí výše uvedeného vzorce není nižší než HGE vypočtený podle čl. 4 odst. 3 písm. c) nařízení o podpoře de minimis.

Celková částka podpory vypočtená pomocí HGE nesmí během tříletého fiskálního období přesáhnout částku 200 000 EUR, a to s ohledem na pravidlo kumulace u konečných příjemců v nařízení o podpoře de minimis.

Grant na technickou podporu či jiný grant poskytnutý konečnému příjemci se kumuluje s vypočteným HGE.

Pokud jde o malé a střední podniky v odvětví rybolovu a akvakultury, podpora splňuje příslušná pravidla nařízení o podpoře de minimis v odvětví rybolovu.

U činností podporovaných z EZFRV se uplatní obecná pravidla.

Úvěrová politika

a) Výplata řídicím orgánem či fondem fondů finančnímu zprostředkovateli:

Po podpisu dohody o financování mezi řídicím orgánem a fondem fondů nebo finančním zprostředkovatelem převede příslušný řídicí orgán veřejné příspěvky z programu do fondu fondů nebo finančnímu zprostředkovateli a ti tyto příspěvky uloží do speciálního fondu na úvěry se sdílením rizik. Převod se uskuteční v tranších a budou dodrženy stropy stanovené v článku 41 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Cílový objem úvěrů a rozmezí úrokové sazby se potvrdí při předběžném hodnocení v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013 a zohlední se při určování povahy nástroje (revolvingový či nerevolvingový nástroj).

b) Vytvoření portfolia nových úvěrů:

Od finančního zprostředkovatele se vyžaduje, aby v předem určené omezené lhůtě vytvořil portfolio nových způsobilých úvěrů, kterým doplní své stávající úvěrové činnosti a které bude částečně financováno z prostředků vyplacených v rámci programu, přičemž bude uplatněna míra sdílení rizik, která byla dojednána v dohodě o financování.

Do portfolia se automaticky zařadí způsobilé úvěry malým a středním podnikům (podle předem definovaných kritérií způsobilosti na úrovni jednotlivých úvěrů a na úrovni portfolia), a to tak, že se alespoň jednou za čtvrt roku předloží oznámení o zařazení do portfolia.

Finanční zprostředkovatel provádí důslednou úvěrovou politiku, a to zejména pokud jde o diverzifikaci portfolia, což mu umožňuje řádně řídit úvěrové portfolio a diverzifikovat rizika a zároveň dodržet použitelné průmyslové normy a zůstat v souladu s finančními zájmy a politickými cíli řídicího orgánu.

Identifikaci, výběr, hloubkovou prověrku, dokumentaci a poskytování úvěrů konečným příjemcům provádí finanční zprostředkovatel v souladu se svými standardními postupy a v souladu se zásadami stanovenými v příslušné dohodě o financování.

c) Opětovné použití zdrojů vložených zpět do finančního nástroje:

Zdroje vložené zpět do finančního nástroje se buď znovu použijí v rámci téhož finančního nástroje (revolving ve stejném finančním nástroji), nebo se poté, co byly vyplaceny zpět řídicímu orgánu nebo fondu fondů, použijí v souladu s článkem 44 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Při revolvingu v rámci téhož finančního nástroje jsou částky, které připadají na podporu z ESI fondů a které finanční zprostředkovatel ve lhůtě pro investice nahradí a/nebo získá zpět z úvěrů konečným příjemcům, v zásadě dány k dispozici pro nové použití v rámci téhož finančního nástroje. Tento revolvingový přístup uvedený v článcích 44 a 45 nařízení (EU) č. 1303/2013 je součástí dohody o financování.

Alternativně, jestliže je splátka vyplácena přímo řídicímu orgánu nebo fondu fondů, dochází k ní pravidelně a odráží i) splátky jistiny (na poměrném základě podle míry sdílení rizik) a ii) všechny zpětně získané částky a odečtené ztráty (podle míry sdílení rizik) z úvěrů malým a středním podnikům a iii) platby úrokové sazby. Tyto prostředky se musejí použít v souladu s články 44 a 45 nařízení (EU) č. 1303/2013.

d) Náhrady ztrát:

Finanční zprostředkovatel přijme v souladu se svými vnitřními pokyny a postupy opatření k získání každého nesplaceného úvěru poskytnutého malým a středním podnikům a financovaného finančním nástrojem zpět.

Částky (čisté náklady na zpětné získání a náklady na zabavení pro nesplácení úvěru, pokud vzniknou), které finanční zprostředkovatel získá zpět, se v poměru ke sdílení rizik rozdělí mezi finančního zprostředkovatele a řídicí orgán nebo fond fondů.

e) Jiné:

Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančního nástroje poskytovanou z ESI fondů se použijí způsobem uvedeným v článku 43 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Politika stanovení cen

Při navrhování metody stanovení cen finanční zprostředkovatel předloží politiku a metodiku stanovení cen, aby se zaručilo, že je finanční výhoda plynoucí z veřejného programového příspěvku v plném rozsahu přenesena na způsobilé malé a střední podniky. Politika a metodika stanovení cen obsahují tyto prvky:

1)	Úroková sazba za účast finančního zprostředkovatele se stanoví tržně (tedy podle vlastní politiky finančního zprostředkovatele).

2)	Celková úroková sazba, jíž je zatížen úvěr pro způsobilé malé a střední podniky zařazené do portfolia, se musí snížit úměrně k přiděleným prostředkům poskytnutých v rámci veřejného programového příspěvku. Toto snížení zohlední poplatky, které by si za programový příspěvek mohl účtovat řídicí orgán.

3)	Na každý úvěr, který je součástí portfolia, se uplatní výpočet HGE popsaný v oddíle o státní podpoře.

4)	Politika a metodika stanovení cen zůstávají během období způsobilosti neměnné.

Příspěvek z programu na finanční nástroj: částka a sazba (podrobnosti produktu)

Skutečná míra sdílení rizik, programový příspěvek z veřejných zdrojů a úroková sazba u úvěrů vycházejí ze zjištění předběžného hodnocení a jsou takové, aby zaručily, že výhoda, kterou mají koneční příjemci, splňuje pravidlo de minimis.

Velikost úvěru se sdílením rizik v cílovém portfoliu se potvrdí při předběžném hodnocení, které zdůvodňuje podporu pro finanční nástroj (článek 37 nařízení (EU) č. 1303/2013) a zohlední revolvingový přístup nástroje (je-li to na místě). Složení cílového portfolia úvěrů se definuje tak, aby byla zaručena diverzifikace rizik.

Prostředky přidělené na úvěr SR a míra sdílení rizik musejí být stanoveny tak, aby byla zaplněna mezera vymezená v předběžném hodnocení, ale v každém případě musejí splňovat podmínky stanovené v tomto souboru podmínek.

Míra sdílení rizik dohodnutá s finančním zprostředkovatelem definuje u každého způsobilého úvěru zařazeného do portfolia, jaký je podíl jistiny způsobilého úvěru financované z programu.

Míra sdílení rizik dohodnutá s finančním zprostředkovatelem určuje expozici ztrát, které mají být odpovídajícím způsobem pokryty finančním zprostředkovatelem a z programového příspěvku.

Příspěvek z programu na finanční nástroj (činnosti)

Portfolio financované nástrojem spočívajícím v úvěru se sdílením rizik obsahuje pouze nově vytvořené úvěry poskytované malým a středním podnikům a je z něj vyloučeno refinancování stávajících úvěrů. Kritéria způsobilosti pro zařazení do portfolia se určí podle právních předpisů Unie (např. nařízení (EU) č. 1303/2013 a pravidel pro konkrétní fondy), programu, vnitrostátních pravidel způsobilosti a ve spolupráci s finančním zprostředkovatelem, aby byl osloven vysoký počet konečných příjemců a dosáhlo se dostatečné diverzifikace portfolia. Finanční zprostředkovatel provede rozumný odhad rizikového profilu portfolia. Tato kritéria odrážejí tržní podmínky a postupy v daném členském státě či regionu.

Odpovědnost řídicího orgánu

Odpovědnost řídicího orgánu ve vztahu k finančnímu nástroji je stanovena v článku 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.

Kryté ztráty jsou dlužné částky jistiny, splatný a nesplacený a standardní úrok (vyloučeny jsou však poplatky za pozdní platby a jakékoli další náklady a výdaje).

Doba trvání

Úvěrové období finančního nástroje se stanoví tak, aby bylo zaručeno, že se příspěvek z programu uvedený v článku 42 nařízení (EU) č. 1303/2013 použije pro úvěry vyplacené konečným příjemcům nejpozději do 31. prosince 2023.

Obvyklá doba nutná k vytvoření portfolia úvěrů by podle doporučení měla činit až 4 roky od data podpisu dohody o financování (mezi řídicím orgánem či fondem fondů a finančním zprostředkovatelem).

Poskytování úvěrů a sdílení rizik na úrovni finančního zprostředkovatele (sladění zájmů)

Sladění zájmů řídicího orgánu a finančního zprostředkovatele je dosaženo takto:

—	prostřednictvím výkonnostních poplatků podle článků 12 a 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014,

—	kromě programového příspěvku finanční zprostředkovatel přispěje za místních tržních podmínek k financování alespoň 25 % celkového finančního závazku týkajícího se úvěrů pro malé a střední podniky v rámci úvěrového nástroje se sdílením rizik,

—	ztráty a zpětně získané částky budou mít poměrný dopad na finančního zprostředkovatele a řídicí orgán v rámci jejich příslušné odpovědnosti podle míry sdílení rizik.

Očekávaná míra sdílení rizik se určí na základě zjištění předběžného hodnocení, která zdůvodňují podporu pro finanční nástroj.

Způsobilí finanční zprostředkovatelé

Veřejné a soukromé subjekty usazené v členském státě, které jsou podle právních předpisů oprávněny poskytovat úvěry podnikům, které působí v jurisdikci programu, který poskytuje příspěvky na finanční nástroj. Těmito subjekty jsou finanční instituce a případně instituce mikrofinancování nebo jakékoli jiné instituce oprávněné poskytovat úvěry.

Způsobilost konečných příjemců

Koneční příjemci jsou způsobilí podle právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů, příslušného programu a dohody o financování. V den podpisu úvěru jsou splněna tato kritéria způsobilosti:

a)	jde o mikropodnik, malý a střední podnik (včetně nezávislých podnikatelů/samostatně výdělečně činných osob), jak je definován v doporučení Komise 2003/361/ES (2) (3);

b)	nejde o mikropodnik, malý a střední podnik aktivní v odvětvích definovaných v čl. 1 písm. d)–f) nařízení o podpoře de minimis;

c)	nejde o část jednoho čí více odvětví podléhajících omezením (4);

d)	nejde o podnik v obtížích podle definice v pravidlech pro poskytování státní podpory;

e)	podle kontrol provedených v souladu s vnitřními pokyny finančního zprostředkovatele a standardní úvěrové politiky konečný příjemce nedluží za úvěr nebo pronájem, které mu poskytl buď finanční zprostředkovatel, nebo jiná finanční instituce, ani není se splácením tohoto úvěru či pronájmu v prodlení.

Kromě toho mají koneční příjemci v okamžiku investice a během úhrady úvěru registrované místo podnikání v členském státě a hospodářská činnost, na kterou byl úvěr vyplacen, je prováděna v příslušném členském státě a v regionu/jurisdikci programu ESIF.

Vlastnosti produktu pro konečné příjemce

Finanční zprostředkovatel poskytne konečným příjemcům úvěry, které přispívají k cíli programu a jsou spolufinancovány z programu v rámci úvěrového nástroje se sdílením rizik. Jejich podmínky jsou založeny na předběžném hodnocení uvedeném v článku 37 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Úvěry se používají výlučně k těmto povoleným účelům:

a)	investice do hmotných a nehmotných aktiv včetně převodu vlastnických práv v podnicích za předpokladu, že k takovému převodu dojde mezi nezávislými investory;

b)	pracovní kapitál související s rozvojem či rozšířením činností, které doplňují činnosti uvedené výše v písmeni a) (a souvisejí s nimi) (tato doplňková povaha bude doložena mimo jiné v podnikatelském plánu malých a středních podniků a částkou financování).

Úvěry obsažené v portfoliu musejí neustále splňovat následující kritéria způsobilosti:

c)	úvěry jsou nově vytvořené a je vyloučeno refinancování stávajících úvěrů;

jistina úvěru zařazeného do portfolia úvěrů se sdíleným rizikem i) činí až 1 000 000 EUR na základě předběžného hodnocení a ii) je poskytnuta za podmínek, které nezapříčiní, že by HGE u každého konečného příjemce přesáhl 200 000 EUR (nebo 100 000 EUR u silniční nákladní dopravy a 30 000 EUR v odvětví rybolovu a akvakultury) po dobu tří fiskálních let; způsobilé malé a střední podniky by případně mohly požádat o úvěry poskytované v kontextu tohoto finančního nástroje více než jednou za předpokladu, že je v plném rozsahu dodržena výše uvedená mezní hodnota HGE;

e)	úvěry zajišťují financování pro jeden či více povolených účelů v eurech a/nebo ve státní měně v příslušné jurisdikci, případně v jakékoli jiné měně;

f)	úvěry nemají formu mezaninových úvěrů, podřízeného dluhu nebo kvazivlastního kapitálu;

g)	úvěry nemají formu revolvingových úvěrových linek;

h)	úvěry mají splátkový kalendář včetně pravidelných amortizačních splátek a/nebo konečné platby;

i)	pokud jsou úvěry prováděny jako finanční investiční činnost, nefinancují čistě finanční činnosti či rozvoj nemovitostí ani poskytování spotřebitelských úvěrů;

j)	úvěry mají minimální dobu splatnosti 12 měsíců včetně příslušné doby odkladu (pokud existuje) a maximální dobu splatnosti až 120 měsíců.

Podávání zpráv a konečné výsledky

Finanční zprostředkovatelé poskytují řídicímu orgánu nebo fondu fondů alespoň čtvrtletně informace ve standardizované formě a rozsahu.

Taková zpráva obsahuje všechny příslušné prvky, aby mohl řídicí orgán splnit podmínky článku 46 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Členské státy rovněž plní své závazky ohledně podávání zpráv podle nařízení o podpoře de minimis.

Ukazatele musejí být v souladu se specifickými cíli příslušné priority programu ESIF, který financuje finanční nástroj, a s očekávanými výsledky předběžného hodnocení. U úvěrového nástroje se sdílením rizik jsou měřeny a vykazovány alespoň jednou za čtvrt roku a jsou přinejmenším sladěny s požadavky nařízení. Kromě běžných ukazatelů prioritní osy programu ESIF (nárůst zaměstnanosti, počet malých a středních podniků,…) existují tyto další ukazatele:

počet financovaných úvěrů/projektů

výše financovaných úvěrů

selhání (počet a výše)

splacené prostředky a výnosy

Vyhodnocení hospodářské prospěšnosti programového příspěvku

Finanční zprostředkovatel sníží celkovou efektivní úrokovou sazbu (a je-li to vhodné, politiku zajištění) účtovanou konečným příjemcům u každého způsobilého úvěru obsaženého v portfoliu, čímž zohlední příznivé podmínky financování a sdílení rizik spojené s úvěrem SR.

Celá finanční výhoda plynoucí z programového příspěvku z veřejných zdrojů poskytnutého na nástroj se v plném rozsahu přenese na konečné příjemce ve formě snížení úrokové sazby. Finanční zprostředkovatel monitoruje HGE a podává o něm zprávy konečným příjemcům, jak je uvedeno v oddíle o státní podpoře. Tato zásada je zohledněna v dohodě o financování mezi řídicím orgánem nebo fondem fondů a finančním zprostředkovatelem.

(1) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1).

(2) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (oznámeno pod číslem dokumentu K(2003) 1422) (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(3) Podnik s méně než 250 zaměstnanci a obratem nižším než 50 milionů EUR nebo celkovými aktivy nižšími než 43 milionů EUR; podnik rovněž nepatří do skupiny, která překračuje tyto prahy. Doporučení Komise stanoví, že „podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu“.

(4) Následující hospodářská odvětví jsou společně označována jako „odvětví podléhající omezením“.

a)	nezákonné hospodářské činnosti: výroba, obchod či jiná činnost, které jsou podle zákonů a předpisů vnitrostátní jurisdikce pro takovou výrobu, obchod nebo činnost nezákonné.

b)	Tabák a destilované alkoholické nápoje. Výroba tabáku a destilovaných alkoholických nápojů a souvisejících výrobků a obchod s nimi.

c)	Výroba zbraní a střeliva a obchod s nimi: financování výroby jakéhokoli druhu zbraní a střeliva a obchod s nimi. Toto omezení se neuplatní, pokud tyto činnosti tvoří součást jasně vymezených politik Evropské unie nebo tyto politiky doplňují.

d)	Kasina. Kasina a rovnocenné podniky.

Omezení v odvětví IT. Výzkum, vývoj či technické aplikace týkající se programů či řešení využívajících elektronická data, které i) se zaměřují konkrétně na: a) podporu jakékoli činnosti, která spadá do odvětví podléhajících omezením uvedených výše v písmenech a) až d); b) hazardní hry na internetu a on-line kasina; nebo (c) pornografii, nebo které (ii) mají umožnit nezákonný (a) vstup do sítí pro elektronickou výměnu dat; nebo (b) stahování elektronických dat.

f)	Omezení v odvětví přírodních věd. Při poskytování podpory na financování výzkumu, vývoje či technických aplikací týkajících se: i) klonování lidí pro výzkumné či terapeutické účely; nebo ii) geneticky modifikovaných organismů („GMO“).

PŘÍLOHA III

Omezená portfoliová záruka pro malé a střední podniky (Omezená záruka)

Schematické znázornění omezené záruky

Vztah mezi zúčastněnými stranami a pokrytím portfolia omezenou zárukou

Struktura finančního nástroje

Omezená záruka na portfolio zajišťuje pokrytí úvěrového rizika u jednotlivých úvěrů pro účely vytvoření portfolia nových úvěrů malým a středním podnikům až do výše maximální ztráty (strop).

Omezenou záruku na portfolio dá k dispozici řídicí orgán v rámci operace, která je součástí prioritní osy definované v programu, jenž je spolufinancován z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), a je definována v kontextu předběžného hodnocení, jež je požadováno článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Účel nástroje

Účelem nástroje je:

1)	zajistit cílovým malým a středním podnikům lepší přístup k financím a zabývat se konkrétními a řádně popsanými tržními mezerami,

2)	aktivovat ESI fondy s cílem podpořit financování malých a středních podniků, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Příspěvek z programu ESIF poskytnutý řídicím orgánem má formu záručního fondu spravovaného finančním zprostředkovatelem. Tímto příspěvkem nejsou vyloučeny záruky, které jsou k dispozici od jiných veřejných či soukromých investorů.

Záruční fond spravovaný finančním zprostředkovatelem se zaváže k poskytování prostředků z programu ESIF finančním institucím, které vytvářejí portfolia nových úvěrů, v případě, že jsou koneční příjemci v prodlení.

Pokud jde o strukturu fondu fondů, fond fondů převede příspěvek z programu ESIF finančnímu zprostředkovateli.

Nástroj omezené záruky se provádí za účelem pokrytí portfolia nových úvěrů, které vytvořila jedna či více finančních institucí.

Finanční instituce, které vytvářejí portfolia nových úvěrů, počítají při poskytování úvěrů způsobilým malým a středním podnikům s částečnou zárukou, která pokryje ztráty až do mezní částky.

Finanční výhoda plynoucí ze záruky se musí v plném rozsahu přenést na konečné příjemce (např. ve formě snížení úrokové sazby u úvěrů a/nebo snížení zajištění, finanční výhoda plynoucí z programového příspěvku z veřejných zdrojů však vždy musí být přenesena na konečné příjemce v plném rozsahu).

Dopady státní podpory

Omezená záruka na portfolio je koncipována jako nástroj bez státní podpory, to znamená, že odpovídá tržním podmínkám na úrovni finančního zprostředkovatele, který spravuje záruční fond, a finančních institucí, které vytvářejí portfolia nových úvěrů, a podpora poskytovaná konečným příjemcům splňuje použitelné nařízení o podpoře de minimis.

a) Na úrovni fondu fondů, finančního zprostředkovatele, který spravuje záruční fond, a finančních institucí, které vytvářejí portfolia nových úvěrů, je podpora vyloučena, pokud:

odměna (tj. náklady a/nebo poplatky spojené s řízením) pro finančního zprostředkovatele a fond fondů odrážejí stávající tržní odměnu ve srovnatelné situaci, která nastává v případě, že byl fond fondů vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního, nediskriminačního a objektivního výběrového řízení nebo jestliže odměna odpovídá článkům 12 a 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 a stát neposkytuje žádnou jinou výhodu. Pokud fond fondů pouze převádí příspěvek z ESI fondů finančnímu zprostředkovateli, plní poslání ve veřejném zájmu a při provádění opatření nevykonává žádnou obchodní činnost a pokud neprovádí spoluinvestici z vlastních zdrojů – tudíž není považován za příjemce podpory –, stačí, že fondu fondů není poskytnuto nadměrné vyrovnání, a

finanční instituce je vybrána prostřednictvím otevřeného, transparentního, nediskriminačního a objektivního výběrového řízení za účelem vytvoření portfolia nových úvěrů z vlastních zdrojů a riziko, které si ponechá finanční instituce, není v žádném případě nižší než 20 % částky úvěru (u individuálních úvěrů), a

finanční výhoda plynoucí z programového příspěvku z veřejných zdrojů poskytnutého na nástroj se navíc v plném rozsahu přenese na konečné příjemce ve formě snížení úrokové sazby. Při výběru finančního zprostředkovatele řídicí orgán v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 posoudí politiku stanovení cen a metodiku přenesení finanční výhody na konečné příjemce.

Jestliže finanční zprostředkovatel nepřenese celou finanční výhodu na konečné příjemce, nepřidělený veřejný příspěvek se převede zpět řídicímu orgánu.

Záruka musí souviset s konkrétní finanční transakcí, musí být poskytnuta pro pevně stanovenou maximální částku a na omezenou dobu.

b) Na úrovni konečných příjemců:

Na úrovni malých a středních podniků zajištěný úvěr splňuje pravidla de minimis.

U každého úvěru zařazeného do zajištěného portfolia finanční zprostředkovatel vypočítá hrubý grantový ekvivalent (HGE) pomocí následující metodiky výpočtu:

výpočet HGE = nominální částka úvěru (EUR) × náklady na riziko (standardní postup) × sazba záruky × sazba záručního limitu × vážený průměr doby splatnosti úvěru (v letech).

Je-li HGE vypočten pomocí výše uvedeného vzorce, má se za to, že požadavek stanovený v článku 4 nařízení o podpoře de minimis (1) je pro účely nástroje omezené záruky na portfolio splněn.

Ověřovací mechanismus zaručí, že HGE vypočtený pomocí výše uvedeného vzorce není nižší než HGE vypočtený podle čl. 4 odst. 6 písm. c) nařízení o podpoře de minimis.

Grant na technickou podporu či jiný grant poskytnutý konečnému příjemci se kumuluje s vypočteným HGE.

Pokud jde o malé a střední podniky v odvětví rybolovu a akvakultury, podpora splňuje relevantní pravidla nařízení o podpoře de minimis v odvětví rybolovu.

U činností podporovaných z EZFRV se uplatní obecná pravidla.

Politika v oblasti záruk

a) Převod od řídicího orgánu na finančního zprostředkovatele:

Po podpisu dohody o financování mezi řídicím orgánem a fondem fondů nebo finančním zprostředkovatelem relevantní řídicí orgán převede příspěvky z programu do fondu fondů nebo finančnímu zprostředkovateli a ti tyto příspěvky uloží do speciálního záručního fondu. Převod se uskuteční v tranších a budou dodrženy stropy stanovené v článku 41 nařízení (EU) č. 1303/2013.

b) Vytvoření portfolia nových úvěrů:

Od finančních institucí se bude vyžadovat, aby v předem určené omezené lhůtě vytvořily portfolia nových úvěrů pro malé a střední podniky. Nově vytvořené úvěry pro malé a střední podniky jsou zčásti kryty z příspěvku z programu, a to individuálně u jednotlivých úvěrů a do určité částky (stropu). Úvěry pro způsobilé malé a střední podniky jsou automaticky zařazeny do portfolia podle předem stanovených kritérií pro zařazení úvěru do portfolia.

K zařazení úvěrů pro malé a střední podniky do portfolia dojde automaticky poté, co finanční zprostředkovatel, jenž spravuje záruční fond, obdržel oznámení o zařazení úvěru do portfolia, které předkládá alespoň jednou za čtvrt roku až do konce příslušného období, během nějž je úvěr součástí portfolia.

Finanční instituce provádějí důslednou úvěrovou politiku, pokud jde o diverzifikaci portfolia, což jim umožňuje řádně řídit portfolio a diverzifikovat rizika a zároveň dodržet použitelné průmyslové normy a zůstat v souladu s finančními zájmy a politickými cíli řídicího orgánu.

Identifikaci, výběr, hloubkovou prověrku, dokumentaci a poskytování úvěrů konečným příjemcům provádějí finanční instituce v souladu se svými standardními postupy a v souladu se zásadami stanovenými v příslušné dohodě mezi finančním zprostředkovatelem a finanční institucí, která vytváří portfolio nových úvěrů.

c) Pokrytí ztrát:

Omezená záruka na portfolio pokrývá ztráty, které vzniknou finančním institucím u každého nesplaceného úvěru poskytnutého způsobilým malým a středním podnikům v souladu se mírou zajištění, která dosahuje maximálně 80 %.

Ztráty kryté omezenou zárukou na portfolio u portfolia úvěrů pro způsobilé malé a střední podniky v souhrnu nepřesáhnou maximální částku.

Maximální částka představuje maximální závazek v rámci tohoto nástroje a je součinem objemu cílového portfolia úvěrů, míry zajištění a sazby záručního limitu.

Krytými ztrátami jsou dlužné částky jistiny, splatný a nesplacený a standardní úrok (vyloučeny jsou však poplatky za pozdní platby a jakékoli jiné náklady a výdaje).

d) Platba záruky:

Po vzniku ztráty v souvislosti se selháním finanční zprostředkovatel, který spravuje záruční fond, provede platby záruky finanční instituci, na kterou se záruka vztahuje, a to zpravidla do 60 dnů.

Politika týkající se stanovení cen a zajištění

Finanční zprostředkovatel předloží metodiku, která zaručí, že je finanční výhoda plynoucí z veřejného programového příspěvku v plném rozsahu přenesena na způsobilé malé a střední podniky. Politika finanční instituce týkající se stanovení cen/zajištění je v souladu s danou metodikou. Politika a metodika stanovení cen/zajištění obsahují tyto prvky:

1)	Nástroj pokrývá nanejvýš 80 % rizikové expozice u každého úvěru způsobilým malým a středním podnikům (až do stropu).

2)	Finanční výhoda plynoucí z programového příspěvku z veřejných zdrojů se v plném rozsahu přenese na způsobilé malé a střední podniky, např. ve formě snížení uplatňované úrokové sazby a/nebo snížení zajištění, které požaduje finanční instituce.

3)	Na každý úvěr, který je součástí portfolia, se uplatní výpočet HGE popsaný v oddíle o státní podpoře.

4)	Finanční zprostředkovatel, který spravuje záruční fond, neúčtuje finanční instituci žádné poplatky za záruky.

Finanční instituce sníží celkovou úrokovou sazbu u každého úvěru a/nebo požadavek na zajištění způsobilým malým a středním podnikům, která je součástí portfolia, a to v souladu politikou a metodikou stanovení cen, čímž se zaručí, že je finanční výhoda v plném rozsahu přenesena na konečné příjemce. Finanční zprostředkovatel posoudí a potvrdí úroveň takového snížení navrženého finanční institucí na základě příslušné analýzy a hloubkové prověrky a tato úroveň bude považována za kritérium způsobilosti pro úvěry malým a středním podnikům, které mají být zařazeny do portfolia.

Řídicí orgán se může na základě předběžného hodnocení, v němž jsou určeny cílové malé a střední podniky, a předběžného posouzení rizik, které určuje riziko, rozhodnout, že od konečných příjemců bude vyžadovat poplatky za záruky. V takovém případě se HGE vypočítá pomocí vzorce popsaného v oddíle o státní podpoře, jenž je uveden výše, nebo bude sladěn s podmínkami sdělení o zárukách. Poplatky, které platí koneční příjemci, se vyplácejí zpět do záručního fondu jako zdroje vrácené ve smyslu článku 43 nařízení (EU) č. 1303/2013.

7)	Politika a metodika stanovení cen zůstávají během období způsobilosti neměnné.

Záruka poskytnutá finanční instituci – částka a sazba (podrobnosti produktu)

Omezená záruka na portfolio dodržuje podmínky stanovené v článku 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.

Sazba záručního limitu se určí v rámci předběžného posouzení rizik v souladu s čl. 42 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013 a článkem 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 a v žádném případě nepřesáhne 25 %. Záruka může pokrýt očekávané i neočekávané ztráty.

Multiplikátor záruky financované z programového příspěvku je definován takto:

Multiplikátor = (1/míra zajištění) × (1/sazba záručního limitu).

Multiplikační poměr vychází z předběžného posouzení rizik a rovná se 5 nebo je vyšší.

Velikost cílového portfolia částečně pokrytého zárukou je založena na zjištěních předběžného hodnocení, která zdůvodňují podporu pro finanční nástroj (článek 37 nařízení (EU) č. 1303/2013) a zohledňují revolvingový přístup nástroje (je-li to na místě). Složení cílového portfolia úvěrů se definuje tak, aby byla zaručena diverzifikace rizik.

Záruka pro finanční instituci (činnosti)

Portfolio úvěrů zajištěné záručním nástrojem obsahuje nově vytvořené úvěry poskytované konečným příjemcům a je z něj vyloučeno refinancování stávajících úvěrů. Kritéria způsobilosti pro zařazení do portfolia se určí podle práva Unie (např. nařízení (EU) č. 1303/2013 a pravidel pro konkrétní fondy), programu, vnitrostátních pravidel způsobilosti a společně s finančním zprostředkovatelem s cílem oslovit vysoký počet konečných příjemců a dosáhnout dostatečné diverzifikace portfolia. Finanční instituce provedou rozumný odhad rizikového profilu portfolia (např. mezní hodnoty koncentrace podle jednotlivých odvětví). Tato kritéria odrážejí tržní podmínky a postupy v daném členském státě či regionu.

Finanční instituce předběžně odhadne míru zpětného získání, která se použije pro výpočet částky, jež bude podle očekávání získána zpět ze selhání v rámci portfolia, což ovlivní vyhodnocení sazby záručního limitu.

Odpovědnost řídicího orgánu

Odpovědnost řídicího orgánu ve vztahu k finančnímu nástroji je stanovena v článku 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.

Selhání v případě úvěru konečnému příjemci znamená, že i) finanční instituce může kdykoli prokázat (v souladu se svými vnitřními postupy a způsobem, který se odráží v jejím finančním a regulačním výkaznictví), že konečný příjemce pravděpodobně nesplní své platební závazky; nebo ii) že konečný příjemce nesplnil žádný platební závazek v rámci příslušného úvěru malému a střednímu podniku a tento stav trval alespoň po 90 po sobě jdoucích kalendářních dnů.

Doba trvání

Záruční období finančního nástroje se stanoví tak, aby bylo zaručeno, že se příspěvek z programu uvedený v článku 42 nařízení (EU) č. 1303/2013 použije u záruk za úvěry vyplacené konečným příjemcům nejpozději do 31. prosince 2023.

Obvyklá doba nutná k vytvoření portfolia zajištěných úvěrů by podle doporučení měla činit až 4 roky od data podpisu dohody o financování (mezi řídicím orgánem či fondem fondů a finančním zprostředkovatelem).

Sdílení rizik na úrovni finančního zprostředkovatele (sladění zájmů)

Sladění zájmů řídicího orgánu, finančního zprostředkovatele a finanční instituce je dosaženo takto:

—	Vlastní úvěrové riziko, které si ponechá finanční instituce, není v žádném případě nižší než 20 % u jednotlivých úvěrů.

—	Finanční instituce se zavazuje, že vytvoří portfolio nových úvěrů z vlastních zdrojů.

—	Finanční výhoda plynoucí z omezené záruky se v plném rozsahu přenese na konečné příjemce z řad malých a středních podniků.

—	Výkonnostní poplatky pro finančního zprostředkovatele podle článků 12 a 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.

Způsobilí finanční zprostředkovatelé a finanční instituce

Finančními zprostředkovateli jsou veřejné a soukromé subjekty usazené v členském státě, které jsou podle právních předpisů oprávněny poskytovat záruky na úvěry podnikům, které působí v jurisdikci programu, který poskytuje příspěvky na finanční nástroj.

Finanční instituce jsou veřejné a soukromé subjekty usazené v členských státech, které jsou podle právních předpisů oprávněny poskytovat úvěry podnikům, které působí v jurisdikci programu, který poskytuje příspěvky na finanční nástroj. Těmito subjekty jsou finanční instituce a případně instituce mikrofinancování nebo jakékoli jiné instituce oprávněné poskytovat úvěry.

Koneční příjemci (způsobilost konečných příjemců)

Koneční příjemci jsou způsobilí podle práva Unie a vnitrostátních právních předpisů, relevantního programu a dohody o financování. Koneční příjemci splňují následující kritéria způsobilosti, a to ke dni schválení dokumentu, který dokládá, že byla malým a středním podnikům poskytnuta příslušná záruka, což znamená, že vznikl závazek ohledně záruky:

a)	jde o mikropodnik, malý a střední podnik (včetně nezávislých podnikatelů/samostatně výdělečně činných osob), jak je definován v doporučení Komise 2003/361/ES (2);

b)	nejde o mikropodnik, malý a střední podnik aktivní v odvětvích definovaných v čl. 1 písm. d) – f) nařízení o podpoře de minimis;

c)	nejde o část jednoho čí více odvětví podléhajících omezením (3);

d)	nejde o podnik v obtížích, jak je definován v pravidlech pro poskytování státní podpory.

e)	podle kontrol provedených v souladu s vnitřními pokyny finančního zprostředkovatele a standardní úvěrové politiky konečný příjemce nedluží za úvěr nebo pronájem, které mu poskytl buď finanční zprostředkovatel, nebo jiná finanční instituce, ani není se splácením tohoto úvěru či pronájmu v prodlení.

Kromě toho mají koneční příjemci v okamžiku investice a během úhrady zajištěného úvěru registrované místo podnikání v členském státě a hospodářská činnost, na kterou byl zajištěný úvěr vyplacen, je prováděna v příslušném členském státě a v regionu/jurisdikci programu ESIF.

Vlastnosti produktu pro konečné příjemce

Finanční instituce poskytne konečným příjemcům úvěry, které přispívají k cíli programu a jsou zajištěny z programu v rámci portfolia s omezenou zárukou. Podmínky záruk a úvěrů jsou založeny na předběžném hodnocení uvedeném v čl. 37 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Úvěry se používají výlučně k těmto povoleným účelům:

a)	investice do hmotných a nehmotných aktiv včetně převodu vlastnických práv v podnicích za předpokladu, že k takovému převodu dojde mezi nezávislými investory;

b)	pracovní kapitál související s rozvojem či rozšířením činností, které doplňují činnosti uvedené výše v písmeni a) (a souvisejí s nimi) (tato doplňková povaha bude doložena mimo jiné v podnikatelském plánu konečného příjemce a částkou financování).

Úvěry obsažené v portfoliu musejí neustále splňovat následující kritéria způsobilosti:

c)	úvěry jsou nově vytvořené a je vyloučeno refinancování stávajících úvěrů;

zajištěná část souvisejícího úvěru zařazeného do portfolia i) činí až 1 500 000 EUR na základě předběžného hodnocení a ii) je poskytnuta za podmínek, které nezapříčiní, že HGE u každého konečného příjemce přesáhne 200 000 EUR (nebo 100 000 EUR u silniční nákladní dopravy a 30 000 EUR v odvětví rybolovu a akvakultury) během kteréhokoli období v rámci tří fiskálních let. Způsobilé malé a střední podniky by případně mohly požádat o úvěry poskytované v kontextu tohoto finančního nástroje více než jednou za předpokladu, že je v plném rozsahu dodržena výše uvedená mezní hodnota HGE;

e)	úvěry zajišťují financování pro jeden či více povolených účelů v eurech a/nebo ve státní měně v příslušné jurisdikci a případně v jakékoli jiné měně;

f)	úvěry nemají formu mezaninových úvěrů, podřízeného dluhu nebo kvazivlastního kapitálu;

g)	úvěry nemají formu revolvingových úvěrových linek;

h)	úvěry mají splátkový kalendář včetně pravidelných amortizačních a/nebo jednorázové splátky;

i)	pokud jsou úvěry prováděny jako finanční investiční činnost, nefinancují čistě finanční činnosti či rozvoj nemovitostí ani poskytování spotřebitelských úvěrů;

j)	úvěry mají minimální dobu splatnosti 12 měsíců a maximální dobu splatnosti až 120 měsíců.

Podávání zpráv a konečné výsledky

Finanční zprostředkovatelé poskytují řídicímu orgánu nebo fondu fondů alespoň čtvrtletně informace ve standardizované formě a rozsahu.

Taková zpráva obsahuje všechny příslušné prvky, aby mohl řídicí orgán splnit ustanovení článku 46 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Členské státy rovněž plní své závazky ohledně podávání zpráv podle nařízení o podpoře de minimis.

Ukazatele musejí být v souladu se specifickými cíli příslušné priority programu ESIF, který financuje finanční nástroj, a s očekávanými výsledky předběžného hodnocení. U záručního fondu jsou měřeny a vykazovány alespoň jednou za čtvrt roku a jsou přinejmenším sladěny s požadavky nařízení. Kromě běžných ukazatelů prioritní osy programu ESIF (nárůst zaměstnanosti, počet malých a středních podniků,…) existují tyto další ukazatele:

počet zajištěných úvěrů

objem zajištěných úvěrů

počet úvěrů v selhání

objem úvěrů v selhání

přislíbené záruky/záruky, o které bylo požádáno (počet, objem)

nesplacené zdroje a výnosy (např. vzniklý úrok)

Vyhodnocení hospodářské prospěšnosti programového příspěvku

Finanční výhoda plynoucí z programového příspěvku z veřejných zdrojů poskytnutého na nástroj se v plném rozsahu přenese na konečné příjemce (přínos plynoucí ze záruky).

Finanční výhoda pro způsobilé malé a střední podniky se projeví snížením celkové úrokové sazby požadované finanční institucí a/nebo snížením zajištění u takového úvěru pro malé a střední podniky.

Finanční zprostředkovatel monitoruje HGE a podává o něm zprávy konečným příjemcům, jak je uvedeno v oddíle o státní podpoře.

Tyto zásady se odrážejí v dohodách mezi řídicím orgánem nebo fondem fondů a finančními zprostředkovateli a mezi finančními zprostředkovateli a finančními institucemi, které vytvářejí portfolia nových úvěrů.

(1) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1).

(2) Podnik s méně než 250 zaměstnanci a obratem nižším než 50 milionů EUR nebo celkovými aktivy nižšími než 43 milionů EUR; podnik rovněž nepatří do skupiny, která překračuje tyto prahy. Doporučení Komise stanoví, že „podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu“.

(3) Následující hospodářská odvětví jsou společně označována jako „odvětví podléhající omezením“.

a.	nezákonné hospodářské činnosti: výroba, obchod či jiná činnost, které jsou podle zákonů a předpisů vnitrostátní jurisdikce pro takovou výrobu, obchod nebo činnost nezákonné.

b.	Tabák a destilované alkoholické nápoje. Výroba tabáku a destilovaných alkoholických nápojů a souvisejících výrobků a obchod s nimi.

c.	Výroba zbraní a střeliva a obchod s nimi: financování výroby jakéhokoli druhu zbraní a střeliva a obchod s nimi. Toto omezení se neuplatní, pokud tyto činnosti tvoří součást jasně vymezených politik Evropské unie nebo tyto politiky doplňují.

d.	Kasina. Kasina a rovnocenné podniky.

Omezení v odvětví IT. Výzkum, vývoj či technické aplikace týkající se programů či řešení využívajících elektronická data, které i) mají konkrétně: a) podporovat jakoukoli činnost, která spadá do odvětví podléhajících omezením uvedených výše v písmenech a) až d); b) hazardní hry prostřednictvím internetu a on-line kasina; nebo (c) pornografii, nebo které (ii) mají umožnit nezákonný (a) vstup do sítí pro elektronickou výměnu dat; nebo (b) stahování elektronických dat.

f.	Omezení v odvětví přírodních věd. Při poskytování podpory na financování výzkumu, vývoje či technických aplikací týkajících se: i) klonování lidí pro výzkumné či terapeutické účely; nebo ii) geneticky modifikovaných organismů („GMO“).

PŘÍLOHA IV

Úvěr na energetickou účinnost a energie z obnovitelných zdrojů v odvětví obytných budov (úvěr na renovaci)

Schematické znázornění principu úvěru na renovaci

Struktura finančního nástroje

Úvěr na renovaci má podobu úvěrového fondu, který zřídí finanční zprostředkovatel za využití příspěvků z programu a od finančního zprostředkovatele s cílem financovat portfolio nově vytvořených úvěrů, přičemž je vyloučeno refinancování stávajících úvěrů.

Úvěr na renovaci je k dispozici v rámci operace, která je součástí prioritní osy definované v programu, jenž je financován z fondu ESIF, a je definována v kontextu předběžného hodnocení, jež je požadováno článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Účel nástroje

Účelem nástroje je poskytovat fyzickým a právnickým osobám či nezávislým odborníkům, kteří vlastní nemovitosti (byt, sociální bydlení či samostatnou domácnost), jakož i správcům a jiným právním subjektům, kteří jednají jménem vlastníků či v jejich prospěch, zvýhodněné úvěry na provádění renovačních prací, které jsou způsobilé pro podporu z evropských strukturálních a investičních fondů.

Příspěvkem z programu ESIF, který finančnímu zprostředkovateli poskytne řídicí orgán, není vyloučeno financování, které je k dispozici od jiných soukromých či veřejných investorů.

Program ESIF poskytne finančnímu zprostředkovateli finanční prostředky, aby mohl vybudovat portfolio nových úvěrů a souběžně se podílet na ztrátách/selháních a zpětném získání v souvislosti s v tomto portfoliu, a to u každého úvěru zvlášť a ve stejném poměru, v jakém k nástroji přispívá program.

Pokud jde o strukturu fondu fondů, fond fondů převede příspěvek z programu ESIF finančnímu zprostředkovateli.

Kromě příspěvku z programu ESIF může fond fondů poskytovat vlastní zdroje, které se spojí se zdroji finančního zprostředkovatele. Fond fondů v takovém případě nese poměrnou část sdílení rizik mezi různými příspěvky v portfoliu úvěrů. U takovýchto zdrojů je třeba dodržovat také pravidla státní podpory, jestliže se jedná o veřejné zdroje.

Dopady státní podpory

Úvěr na renovaci je koncipován jako nástroj bez státní podpory, to znamená, že finančnímu zprostředkovateli je poskytována tržní odměna, finanční výhoda je finančním zprostředkovatelem v plném rozsahu přenesena na konečné příjemce a financování poskytnuté konečným příjemcům odpovídá použitelnému nařízení o podpoře de minimis.

a) Podpora na úrovni finančního zprostředkovatele a fondu fondů je vyloučena, jestliže:

1)	finanční zprostředkovatel a řídicí orgán nebo fond fondů nesou v kterémkoli okamžiku ztráty a přínosy v poměru ke svým příspěvkům (pro-rata) a finanční zprostředkovatel se v ekonomicky významné míře účastní nástroje spočívajícího v úvěru na renovaci, a

odměna (tj. náklady a/nebo poplatky spojené s řízením) pro finančního zprostředkovatele a fond fondů odráží stávající tržní odměnu ve srovnatelné situaci, která nastává v případě, že byli vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního, nediskriminačního a objektivního výběrového řízení nebo jestliže jejich odměna odpovídá článkům 12 a 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 a stát neposkytuje žádné jiné výhody. Pokud fond fondů pouze převádí příspěvek z ESI fondů finančnímu zprostředkovateli, plní poslání ve veřejném zájmu a při provádění opatření nevykonává žádnou obchodní činnost a pokud neprovádí spoluinvestici z vlastních zdrojů – tudíž není považován za příjemce podpory –, stačí, že fondu fondů není poskytnuto nadměrné vyrovnání, a

finanční výhoda plynoucí z programového příspěvku z veřejných zdrojů poskytnutého na nástroj se v plném rozsahu přenese na konečné příjemce ve formě snížení úrokové sazby. Při výběru finančního zprostředkovatele řídicí orgán v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 posoudí politiku stanovení cen a metodiku přenesení finanční výhody na konečné příjemce.

Jestliže finanční zprostředkovatel nepřenese celou finanční výhodu na konečné příjemce, nevyplacený veřejný příspěvek se převede zpět řídicímu orgánu.

b) Podpora na úrovni subjektu, který jedná jménem vlastníků (tj. fyzických a právnických osob, nezávislých odborníků vlastnících nemovitosti, správců a jiných právních subjektů):

Podpora na úrovni subjektu, který jedná jménem vlastníků, je vyloučena, jestliže:

1)	subjekt nemá přínos z přímých převodů veřejné podpory a

2)	subjekt převede celou finanční výhodu plynoucí z veřejného programového příspěvku na konečné příjemce.

c) Na úrovni vlastníků bez hospodářské činnosti či s ní (právnická osoba či nezávislí odborníci, pronajímatelé, vlastníci, kteří provádějí montáž zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a dodávají část vyrobené energie do sítě):

Vlastníci z řad fyzických osob, kteří nejsou považováni za podniky, neboť nevykonávají hospodářskou činnost, nejsou považováni za příjemce státní podpory.

Vlastníci, kteří vykonávají hospodářskou činnost, jsou posouzeni jako „podniky“ a vztahují se na ně pravidla státní podpory. To platí zejména v případě, kdy jde o pronajímatele (pronájem je hospodářská činnost), a v případě montáže zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, pokud je část vyrobené energie z obnovitelných zdrojů dodávána do sítě (dodávka energie do sítě je považována za hospodářskou činnost).

Na úrovni vlastníků, kteří vykonávají hospodářskou činnost, podpora splňuje pravidla de minimis.

Pokud jde o vlastníky, kteří vykonávají hospodářskou činnost, u každého úvěru zařazeného do portfolia finanční zprostředkovatel vypočítá hrubý grantový ekvivalent (HGE) pomocí následující metodiky výpočtu:

Je-li HGE vypočten pomocí výše uvedeného vzorce, má se za to, že požadavek stanovený v článku 4 nařízení o podpoře de minimis (1) je pro účely nástroje spočívajícího v úvěru na renovaci splněn. Není stanoven žádný požadavek na minimální zajištění.

Ověřovací mechanismus zaručí, že HGE vypočtený pomocí výše uvedeného vzorce není nižší než HGE vypočtený podle čl. 4 odst. 3 písm. c) nařízení o podpoře de minimis.

Grant na technickou podporu či jiný grant poskytnutý konečnému příjemci se kumuluje s vypočteným HGE.

Úvěrová politika

a) Výplata řídicím orgánem či fondem fondů finančnímu zprostředkovateli:

Po podpisu dohody o financování mezi řídicím orgánem a fondem fondů nebo finančním zprostředkovatelem příslušný řídicí orgán převede veřejné příspěvky z programu do fondu fondů nebo finančnímu zprostředkovateli a ti tyto příspěvky uloží do speciálního fondu pro úvěry na renovaci. Převod se uskuteční v tranších a budou dodrženy stropy stanovené v článku 41 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Maximální sdílení rizik ze strany finančního nástroje vůči konečným příjemcům bude 85 % (tedy alespoň 15 % poskytne finanční zprostředkovatel z vlastních prostředků).

b) Vytvoření portfolia nových úvěrů:

Od finančního zprostředkovatele se vyžaduje, aby v předem určené omezené lhůtě vytvořil portfolio nových úvěrů financovaných podle míry sdílení rizik, která byla dojednána v dohodě o financování (tj. financovaných z i) příspěvku z programu, ii) z vlastních zdrojů finančního zprostředkovatele).

Do portfolia se automaticky zařadí způsobilé úvěry, které jsou předem individuálně a na úrovni portfolia definovány podle kritérií způsobilosti, a to tím, že se alespoň jednou za čtvrt roku předloží oznámení o zařazení úvěru do portfolia.

Finanční zprostředkovatel provádí důslednou úvěrovou politiku, a to zejména pokud jde o složení portfolia, což mu umožňuje řádně řídit úvěrové portfolio a diverzifikovat rizika a zároveň omezit tržní selhání vymezené v předběžném posouzení (s odkazem na článek 37 nařízení (EU) č. 1303/2013) a zůstat v souladu s finančními zájmy a politickými cíli řídicího orgánu.

c) Opětovné použití zdrojů vložených zpět do finančního nástroje:

Alternativně, jestliže je splátka vyplácena přímo řídicímu orgánu nebo fondu fondů, dochází k ní pravidelně a odráží i) splátky jistiny (na poměrném základě podle míry sdílení rizik) a ii) všechny zpětně získané částky a odečtené ztráty (podle míry sdílení rizik) z úvěrů na renovaci a iii) platby úrokové sazby. Tyto zdroje se musejí použít v souladu s články 44 a 45 nařízení (EU) č. 1303/2013.

d) Náhrady ztrát:

Finanční zprostředkovatel v souladu se svými vnitřními pokyny a postupy přijme opatření ke zpětnému získání každého nesplaceného úvěru, který je spolufinancován z úvěru na renovaci.

Částky, které finanční zprostředkovatel získá zpět (čisté náklady na zpětné získání a náklady na zabavení pro nesplácení úvěru, pokud vzniknou), se v poměru ke sdílení rizik rozdělí mezi finančního zprostředkovatele a řídicí orgán nebo fond fondů.

e) Jiné:

Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančního nástroje poskytovanou z ESI fondů se použijí v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Politika stanovení cen

Při navrhování metody stanovení cen finanční zprostředkovatel předloží politiku a metodiku stanovení cen, aby se zaručilo, že je finanční výhoda plynoucí z veřejného programového příspěvku v plném rozsahu přenesena na konečné příjemce. Politika a metodika stanovení cen obsahují tyto prvky:

1)	úroková sazba za účast finančního zprostředkovatele se stanoví tržně (tedy podle vlastní politiky finančního zprostředkovatele),

2)	celková úroková sazba, kterou bude zatížen úvěr pro konečné příjemce zařazené do portfolia, se musí snížit úměrně k přídělu prostředků poskytnutých v rámci veřejného programového příspěvku. Toto snížení zohlední poplatky, které by si za programový příspěvek mohl účtovat řídicí orgán.

3)	Na každý úvěr, který je součástí portfolia, se uplatní výpočet HGE popsaný v oddíle o státní podpoře.

4)	Politika a metodika stanovení cen zůstávají během období způsobilosti neměnné.

Příspěvek z programu na finanční nástroj: částka a sazba (podrobnosti produktu)

Úvěr na renovaci přidělený finančním zprostředkovatelům a minimální míra sdílení rizik jsou založeny na zjištěních předběžného hodnocení, která zdůvodňují podporu pro finanční nástroj (článek 37 nařízení (EU) č. 1303/2013) a zohledňují revolvingový přístup nástroje (je-li to na místě).

Příspěvek z programu na finanční nástroj (činnosti)

Portfolio úvěrů financované nástrojem spočívajícím v úvěru na renovaci obsahuje nově vytvořené úvěry poskytované konečným příjemcům a je z něj vyloučeno refinancování stávajících úvěrů. Kritéria způsobilosti pro zařazení do portfolia se určí podle práva Unie (např. nařízení (EU) č. 1303/2013 a pravidel pro konkrétní fondy), programu, vnitrostátních pravidel způsobilosti a společně s finančním zprostředkovatelem s cílem oslovit vysoký počet konečných příjemců a dosáhnout dostatečné diverzifikace a homogenity portfolia, aby bylo možno rozumně odhadnout rizikový profil portfolia. Tato kritéria odrážejí tržní podmínky a postupy v daném členském státě či regionu.

Od finančního zprostředkovatele se bude vyžadovat, aby spolupracoval s regionálními či vnitrostátními subjekty, které jsou odpovědné za poskytování dodatečných služeb souvisejících s prováděním projektů renovace, mimo jiné: poradenských služeb; ověřování a hodnocení přípravy projektu, stavby, technického dozoru a přípravy zadávací dokumentace; vyhodnocení souladu projektů renovace s právem Unie a jednotlivých států; poskytování grantové podpory, ověřování a registrace státní podpory.

Odpovědnost řídicího orgánu

Odpovědnost řídicího orgánu ve vztahu k finančnímu nástroji je stanovena v článku 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.

Doba trvání

Poskytování úvěrů a sdílení rizik na úrovni finančního zprostředkovatele (sladění zájmů)

Sladění zájmů řídicího orgánu a finančního zprostředkovatele je dosaženo takto:

—	prostřednictvím výkonnostních poplatků podle článků 12 a 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014,

—	finanční zprostředkovatel musí za místní tržních podmínek přispět k financování alespoň 15 % celkového finančního závazku týkajícího se úvěrů pro konečné příjemce (což umožňuje určit míru sdílení rizik),

—	ztráty a zpětně získané částky budou mít poměrný dopad na finančního zprostředkovatele a řídicí orgán v rámci jejich příslušné zodpovědnosti.

Způsobilí finanční zprostředkovatelé

Veřejné a soukromé subjekty usazené v členském státě, které jsou podle právních předpisů oprávněny poskytovat úvěry na renovaci osobám, jež vlastní nemovitosti v jurisdikci programu, který poskytuje příspěvky na finanční nástroj, a podnikům, které provozují činnost a vlastní nemovitosti v jurisdikci programu, který poskytuje příspěvky na finanční nástroj. Těmito subjekty jsou finanční instituce a případně instituce mikrofinancování nebo jakékoli jiné instituce oprávněné poskytovat úvěry.

Způsobilost konečných příjemců

Koneční příjemci jsou způsobilí podle práva Unie a vnitrostátních právních předpisů, příslušné priority a dohody o financování.

Koneční příjemci jsou fyzické nebo právnické osoby nebo nezávislí odborníci (hospodářská činnost), jakož i správci či jiné právní subjekty, kteří jednají jménem vlastníků nemovitostí (bytu či samostatné domácnosti) či v jejich prospěch a provádějí opatření v oblasti energetické účinnosti či energie z obnovitelných zdrojů, jež jsou způsobilá podle nařízení (EU) č. 1303/2013 a programové podpory.

V mezích pravidel způsobilosti v rámci programu a v souladu s vnitrostátními pravidly a pravidly Unie mohou být způsobilé následující příklady druhů prací:

—	technická podpora na přípravu části projektu, která se týká opatření v oblasti energetické účinnosti nebo energie z obnovitelných zdrojů,

—	prováděcí náklady na část projektu, která se týká opatření v oblasti energetické účinnosti nebo energie z obnovitelných zdrojů,

—	významné opravy či náhrada systémů vytápění a ohřevu teplé vody,

—	náhrada či renovace předávací stanice tepla nebo kotelny (jednotlivých kotlů), jakož i systémů ohřevu vody,

—	montáž vyvažovacích ventilů pro stojany,

—	zlepšení tepelné izolace potrubí,

—	nahrazení potrubí a topných zařízení,

—	montáž individuálního systému měření vytápění a termostatických ventilů v bytech,

—	náhrada či renovace potrubí a instalace systémů ohřevu vody,

—	náhrada či renovace ventilačního systému,

—	výměna oken a vstupních dveří,

—	izolace střechy včetně výstavby nové šikmé střechy (kromě výstavby v půdních prostorách),

—	izolace vnějších stěn,

—	izolace sklepního stropu,

—	montáž systémů alternativních zdrojů energie (sluneční, větrné atd.),

—	významné opravy výtahů či jejich náhrada výtahy s vyšší energetickou účinností,

—	náhrada či oprava společných inženýrských systémů v budově (kanalizačního systému, elektrických zařízení, zařízení požární prevence, potrubí s pitnou vodou a ventilačního systému).

Pokud jde o konečné příjemce, uplatní se při poskytování úvěrů konečným příjemcům/vlastníkům, kteří vykonávají hospodářskou činnost v rámci právního subjektu (např. nezávislí odborníci), následující kritéria způsobilosti. Tato kritéria způsobilosti budou splněna v den podpisu úvěru:

a)	jde o mikropodnik, malý a střední podnik (včetně individuálních podnikatelů/samostatně výdělečně činných osob), jak je definován v doporučení Komise 2003/361/ES;

b)	nejde o mikropodnik, malý a střední podnik aktivní v odvětvích definovaných v čl. 1 písm. a)–f) nařízení o podpoře de minimis;

c)	nejde o část jednoho čí více odvětví podléhajících omezením (2);

d)	nejde o podnik v obtížích podle definice v pravidlech státní podpory;

e)	podle kontrol provedených v souladu s vnitřními pokyny finančního zprostředkovatele a standardní úvěrové politiky konečný příjemce nedluží za úvěr nebo pronájem, které mu poskytl buď finanční zprostředkovatel, nebo jiná finanční instituce, ani není se splácením tohoto úvěru či pronájmu v prodlení.

Vlastnosti produktu pro konečné příjemce

Finanční zprostředkovatel poskytne konečným příjemcům nové úvěry, které přispívají k cíli programu a jsou spolufinancovány z programu v rámci úvěru na renovaci, je však vyloučeno refinancování stávajících úvěrů. Jejich podmínky jsou založeny na předběžném hodnocení uvedeném v článku 37 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Splatnost úvěru na renovaci může dosáhnout až 20 let.

Maximální částka každého úvěru na renovaci se stanoví ve vztahu ke zjištěním předběžného hodnocení, která zdůvodňují programový příspěvek na finanční nástroj, a stanoví se v dohodě o financování mezi řídicím orgánem, fondem fondů a finančním zprostředkovatelem. Maximální částka jednoho úvěru pro individuální domácnost nepřesáhne 75 000 EUR. Úvěry pro správce budov odpovídají součtu jednotlivých domácností v budově.

Finanční nástroj může od konečných příjemců či správců společného majetku, kteří jednají jménem konečných příjemců, vyžadovat příspěvek z „vlastních zdrojů“.

Úvěr na renovaci podléhá roční pevné úrokové sazbě a zahrnuje pravidelnou amortizaci. Úroková sazba za účast finančního zprostředkovatele je stanovena na tržním základě. Úroková sazba použitelná na příslušný způsobilý úvěr zařazený do portfolia se sníží o podíl veřejného programového příspěvku poskytnutého konečným příjemcům.

Subvenci úrokové sazby podle čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013 lze udělit domácnostem s nízkými příjmy či zranitelným domácnostem (3). Maximální subvence úrokové sazby odpovídá úrokové sazbě, kterou mají platit domácnosti s nízkými příjmy či zranitelné domácnosti z příspěvku finančního zprostředkovatele v rámci každého úvěru.

Do finančního nástroje mohou být v kontextu čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013 začleněny určité náklady na technickou podporu. Podpora musí být poskytována výhradně na přípravu projektů (přípravné studie a pomoc při přípravě investic až do rozhodnutí o investici). Tyto náklady na technickou podporu jsou způsobilé pouze v případě, že je úvěr na renovaci podepsán mezi finančním zprostředkovatelem a konečnými příjemci, a bez ohledu na subjekt, který tyto služby poskytuje (např. bez ohledu na to, zda tyto služby poskytuje finanční zprostředkovatel nebo zda jsou získány od jiného subjektu).

Podávání zpráv a konečné výsledky

Finanční zprostředkovatelé poskytují řídicímu orgánu nebo fondu fondů alespoň čtvrtletně informace ve standardizované formě a rozsahu.

Taková zpráva obsahuje všechny relevantní prvky, aby mohl řídicí orgán splnit podmínky článku 46 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Členské státy rovněž plní své závazky ohledně podávání zpráv podle nařízení o podpoře de minimis.

Ukazatele musejí být v souladu se specifickými cíli relevantní priority programu ESIF, který financuje finanční nástroj, a s očekávanými výsledky předběžného hodnocení. U úvěru na renovaci jsou měřeny a vykazovány alespoň jednou za čtvrt roku a jsou přinejmenším sladěny s požadavky nařízení. Kromě společných ukazatelů prioritní osy programu ESIF (počet domácností se zlepšenou klasifikací spotřeby energie, odhadované roční snížení emisí skleníkových plynů…) existují tyto další ukazatele:

počet a objem úvěrů

renovované rodinné domy (čtvereční metry)

renovované byty v budovách (čtvereční metry)

selhání (počet a částky)

splacené zdroje a výnosy

počet a částky technické podpory

počet a částky subvencí úrokových sazeb

Vyhodnocení hospodářské prospěšnosti programového příspěvku

Finanční zprostředkovatel sníží celkovou efektivní úrokovou sazbu (a politiku zajištění, je-li to vhodné) účtovanou konečným příjemcům u každého způsobilého úvěru obsaženého v portfoliu, čímž zohlední příznivé podmínky financování a sdílení rizik spojené s úvěrem na renovaci.

(1) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1).

(2) Následující hospodářská odvětví jsou společně označována jako „odvětví podléhající omezením“.

a)	nezákonné hospodářské činnosti: výroba, obchod či jiná činnost, které jsou podle zákonů a předpisů vnitrostátní jurisdikce pro takovou výrobu, obchod nebo činnost nezákonné.

b)	Tabák a destilované alkoholické nápoje. Výroba tabáku a destilovaných alkoholických nápojů a souvisejících výrobků a obchod s nimi.

c)	Výroba zbraní a střeliva a obchod s nimi: financování výroby jakéhokoli druhu zbraní a střeliva a obchod s nimi. Toto omezení se neuplatní, pokud tyto činnosti tvoří součást jasně vymezených politik Evropské unie nebo tyto politiky doplňují.

d)	Kasina. Kasina a rovnocenné podniky.

f)	Omezení v odvětví přírodních věd. Při poskytování podpory na financování výzkumu, vývoje či technických aplikací týkajících se: i) klonování lidí pro výzkumné či terapeutické účely; nebo ii) geneticky modifikovaných organismů („GMO“).

(3) Rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 je definuje jako znevýhodněné občany nebo příslušníky sociálně méně zvýhodněných skupin, kteří nejsou z důvodů omezené solventnosti schopni získat bydlení za tržních podmínek.

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/45

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 965/2014

ze dne 11. září 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. září 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MK	59,9
	TR	64,5
	ZZ	62,2
0707 00 05	TR	124,7
0707 00 05	ZZ	124,7
0709 93 10	TR	123,3
0709 93 10	ZZ	123,3
0805 50 10	AR	187,5
	BR	100,4
	CL	194,1
	IL	182,0
	UY	126,6
	ZA	179,1
	ZZ	161,6
0806 10 10	BR	163,2
	EG	159,9
	MA	157,9
	TR	120,3
	ZZ	150,3
0808 10 80	BA	50,7
	BR	65,4
	CL	74,2
	NZ	120,1
	US	129,1
	ZA	101,1
	ZZ	90,1
0808 30 90	CN	102,4
	TR	132,3
	XS	50,3
	ZA	120,5
	ZZ	101,4
0809 30	TR	134,9
0809 30	ZZ	134,9
0809 40 05	MK	41,2
0809 40 05	ZZ	41,2

(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/47

ROZHODNUTÍ RADY 2014/658/SZBP

ze dne 8. září 2014,

kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 17. března 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/145/SZBP (1).

(2)	Dne 30. srpna 2014 vyjádřila Evropská rada znepokojení nad pokračujícími a zostřujícími se boji na východní Ukrajině a požádala o vypracování nových ustanovení, na jejichž základě bude každá osoba a instituce jednající se separatistickými skupinami v oblasti Donbasu zařazena na příslušné seznamy.

(3)	Rada se dále domnívá, že by na seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze rozhodnutí 2014/145/SZBP, měly být zařazeny další fyzické a právnické osoby.

(4)	Vzhledem k pokračujícímu narušování nebo ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny by platnost rozhodnutí 2014/145/SZBP měla být prodloužena o dalších šest měsíců.

(5)	Rozhodnutí 2014/145/SZBP by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)	K provedení těchto opatření je nezbytná další činnost Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2014/145/SZBP se mění takto:

V článku 1 rozhodnutí se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zamezení vstupu na své území nebo průjezdu přes ně:

fyzickým osobám, které nesou odpovědnost za činnosti nebo politiky, jež narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny nebo stabilitu či bezpečnost Ukrajiny nebo brání působení mezinárodních organizací na Ukrajině, a fyzickým osobám, které tyto činnosti nebo politiky aktivně podporují nebo je provádějí, a fyzickým osobám s nimi spojeným;

b)	fyzickým osobám, které aktivně poskytují materiální či finanční podporu ruským činitelům s rozhodovací pravomocí odpovědným za anexi Krymu nebo za destabilizaci východní Ukrajiny nebo které mají z vazby na tyto činitele prospěch; nebo

c)	fyzickým osobám, které provádějí transakce se separatistickými skupinami v oblasti Donbasu na Ukrajině,

uvedeným na seznamu v příloze.“

V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náležejí:

b)	právnickým osobám, subjektům či orgánům, které materiálně či finančně podporují činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

c)	právnickým osobám, subjektům či orgánům na Krymu nebo v Sevastopolu, jejichž vlastnictví bylo převedeno v rozporu s ukrajinským právem, nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, které mají z takového převodu prospěch;

d)	fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, které aktivně poskytují materiální či finanční podporu ruským činitelům s rozhodovací pravomocí odpovědným za anexi Krymu nebo za destabilizaci východní Ukrajiny nebo které mají z vazby na tyto činitele prospěch; nebo

e)	fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, které provádějí transakce se separatistickými skupinami v oblasti Donbasu na Ukrajině,

uvedeným na seznamu v příloze, nebo které jsou těmito osobami, subjekty či orgány vlastněny, drženy či kontrolovány.“

3)	V článku 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Použije se do 15. března 2015.“

Článek 2

Na seznam obsažený v příloze rozhodnutí 2014/145/SZBP se doplňují osoby a subjekty uvedené v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. září 2014.

Za Radu

předseda

S. GOZI

(1) Rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 16).

PŘÍLOHA

Seznam osob a subjektů podle článku 2

	Jméno	Identifikační údaje	Odůvodnění	Datum zařazení na seznam
1.	Alexander ZAKHARCHENKO Александр Владимирович Захарченко	Datum a místo narození: rok 1976, Donetsk (Doněck)	Ode dne 7. srpna vystřídal Alexandera Borodaie ve funkci tzv. předsedy vlády tzv. Doněcké lidové republiky. Převzetím a vykonáváním této funkce Zakharchenko podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
2.	Vladimir KONONOV/také znám jako „Tsar“ („Car“)	Datum a místo narození: 14.10.1974, Gorsky	Ode dne 14. srpna vystřídal Igora Strelkova/Girkina ve funkci tzv. ministra obrany tzv. Doněcké lidové republiky. Od dubna údajně velel divizi separatistických bojovníků v Doněcku a přislíbil, že „vyřeší strategický úkol zastavit ukrajinskou vojenskou agresi“. Kononov tudíž podporoval činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
3.	Miroslav Vladimirovich RUDENKO Мирослав Владимирович Руденко	Datum a místo narození: 21.1.1983, Debalcevo	Velitel Lidových milicí Donbasu. Mimo jiné prohlásil, že budou pokračovat v boji i na zbývajícím území země. Rudenko tudíž podporoval činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
4.	Gennadiy Nikolaiovych TSYPKALOV Геннадий Николаевич Цыпкалов.	Datum narození: 21.6.1973	Vystřídal Marata Bashirova ve funkci tzv. předsedy vlády tzv. Luganské lidové republiky. Dříve působil v milicích Armády jihovýchodu. Tsypkalov tudíž podporoval činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
5.	Andrey Yurevich PINCHUK Андрей Юрьевич ПИНЧУК		Tzv. ministr státní bezpečnosti tzv. Doněcké lidové republiky. Má vazby na Vladimira Antyufeyeva, který je odpovědný za separatistické „vládní“ aktivity tzv. vlády Doněcké lidové republiky. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
6.	Oleg BEREZA Олег БЕРЕЗА		Tzv. ministr vnitra tzv. Doněcké lidové republiky. Má vazby na Vladimira Antyufeyeva, který je odpovědný za separatistické „vládní“ aktivity tzv. vlády Doněcké lidové republiky. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
7.	Andrei Nikolaevich RODKIN Андрей Николаевич Родкин		Zástupce tzv. Doněcké lidové republiky působící v Moskvě. Ve svých prohlášeních hovořil mimo jiné o tom, že milice jsou připraveny na vedení partyzánské války a že se zmocnily zbraňových systémů ukrajinských ozbrojených sil. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
8.	Aleksandr KARAMAN Александр караман		Tzv. místopředseda vlády pro sociální otázky tzv. Doněcké lidové republiky. Má vazby na Vladimira Antyufeyeva, který je odpovědný za separatistické „vládní“ aktivity tzv. vlády Doněcké lidové republiky. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Chráněnec ruského místopředsedy vlády Dmitrije Rogozina.	12.9.2014
9.	Georgiy L'vovich MURADOV Георгий Львович Мурадов	Datum narození: 19.11.1954	Tzv. místopředseda vlády Krymu a zplnomocněný zástupce Krymu odpovědný prezidentu Putinovi. Od začátku nezákonné anexe hrál Muradov významnou úlohu při upevňování ruské institucionální kontroly nad Krymem. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
10.	Mikhail Sergeyevich SHEREMET Михаил Сергеевич Шеремет	Datum a místo narození: 23.5.1971, Dzhankoy	Tzv. první místopředseda vlády Krymu. Sheremet hrál klíčovou úlohu při organizaci a provedení referenda o sjednocení s Ruskem, které na Krymu proběhlo dne 16. března. V době konání referenda Sheremet údajně velel promoskevským „silám domobrany“ na Krymu. Podporoval tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	12.9.2014
11.	Yuri Leonidovich VOROBIOV Юрий Леонидович Воробьев	Datum a místo narození: 2.2.1948, Krasnoyarsk (Krasnojarsk)	Místopředseda Rady federace Ruské federace. Dne 1. března 2014 Vorobiov na zasedání Rady federace veřejně podpořil rozmístění ruských sil na Ukrajině. Následně hlasoval pro přijetí souvisejícího výnosu.	12.9.2014
12.	Vladimir Volfovich ZHIRINOVSKY Владимир Вольфович Жириновски	Datum a místo narození: 10.6.1964, Eidelshtein, Kazachstán	Člen Rady Státní dumy; lídr Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR). Aktivně podpořil použití ruských ozbrojených sil na Ukrajině a anexi Krymu. Aktivně vyzýval k rozdělení Ukrajiny. Jménem LDPR, jíž předsedá, podepsal dohodu s tzv. Doněckou lidovou republikou.	12.9.2014
13.	Vladimir Abdualiyevich VASILYEV	Datum a místo narození: 11.8.1949, Klin	Místopředseda Státní dumy. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
14.	Viktor Petrovich VODOLATSKY Виктор Петрович Водолацкий	Datum a místo narození: 19.8.1957, Azov Region (Azovská oblast)	Předseda („ataman“) Svazu ruských a zahraničních kozáckých sil a poslanec Státní dumy. Podpořil anexi Krymu a přiznal, že ruští kozáci se aktivně účastní ukrajinského konfliktu na straně separatistů podporovaných Moskvou. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
15.	Leonid Ivanovich KALASHNIKOV Леонид Иванович Калашников	Datum a místo narození: 6.8.1960, Stepnoy Dvorets	První místopředseda Výboru Státní dumy pro zahraniční věci. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
16.	Vladimir Stepanovich NIKITIN	Datum a místo narození: 5.4.1948, Opochka	První místopředseda Výboru Státní dumy pro vztahy se zeměmi SNS, euroasijskou integraci a kontakt s krajany. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
17.	Oleg Vladimirovich LEBEDEV Олег Владимирович Лебедев	Datum a místo narození: 21.3.1964, Orel/Rudny	První místopředseda Výboru Státní dumy pro vztahy se zeměmi SNS, euroasijskou integraci a kontakt s krajany. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
18.	Ivan Ivanovich MELNIKOV Иван Иванович Мельников	Datum a místo narození: 7.8.1950, Bogoroditsk	První místopředseda Státní dumy. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
19.	Igor Vladimirovich LEBEDEV Игорь Владимирович Лебедев	Datum a místo narození: 27.9.1972, Moskva	Místopředseda Státní dumy. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
20.	Nikolai Vladimirovich LEVICHEV Николай Владимирович Левичев	Datum a místo narození: 28.5.1953, Pushkin (Puškino)	Místopředseda Státní dumy. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
21.	Svetlana Sergeevna ZHUROVA Светлана Сергеевна Журова	Datum a místo narození: 7.1.1972, Pavlov-on-the-Neva (Pavlovo)	První místopředsedkyně Výboru Státní dumy pro zahraniční věci. Dne 20. března 2014 hlasovala pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014
22.	Aleksey Vasilevich NAUMETS Алексей Васильевич Hаумец	Datum narození: 11.2.1968	Generálmajor ruské armády. Velitel 76. výsadkářské divize, která se podílela na ruské vojenské přítomnosti na území Ukrajiny, zejména během nezákonné anexe Krymu.	12.9.2014
23.	Sergey Viktorovich CHEMEZOV	Datum a místo narození: 20.8.1952, Cheremkhovo	Sergey Chemezov je znám jako jeden z blízkých spolupracovníků prezidenta Putina (oba působili v Drážďanech jako důstojníci KGB) a je členem nejvyšší rady strany Jednotné Rusko. Má prospěch ze svých vazeb na ruského prezidenta tím, že získává vysoké pozice ve státem kontrolovaných firmách. Je předsedou koncernu Rostec, největší ruské státem kontrolované obranné a průmyslové korporace. Dceřiná společnost koncernu Rostec, Technopromexport, na základě rozhodnutí ruské vlády plánuje vybudování energetických zařízení na Krymu, čímž by se podpořila jeho integrace do Ruské federace. Dále také společnost Rosoboronexport, dceřiná společnost koncernu Rostec, podporuje integraci krymských společností působících v oblasti obrany do ruského obranného průmyslu, čímž se konsoliduje nezákonná anexe Krymu do Ruské federace.	12.9.2014
24.	Alexander Mikhailovich BABAKOV Aлександр Михайлович Бабаков	Datum a místo narození: 8.2.1963, Chisinau (Kišiněv)	Poslanec Státní dumy, předseda Komise Státní dumy pro právní ustanovení pro vývoj vojensko-průmyslového komplexu Ruské federace. Je předním členem strany Jednotné Rusko a obchodníkem s významnými investicemi na Ukrajině a na Krymu. Dne 20. března 2014 hlasoval pro přijetí návrhu federálního ústavního zákona „o přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol s federálním statusem“.	12.9.2014

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/54

ROZHODNUTÍ RADY 2014/659/SZBP

ze dne 8. září 2014,

kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 31. července 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/512/SZBP (1).

(2)	Dne 30. srpna 2014 odsoudila Evropská rada narůstající příliv bojovníků a zbraní z území Ruské federace na východní Ukrajinu a agresi ruských ozbrojených sil na ukrajinském území.

(3)	Evropská rada vyzvala k provedení přípravných prací na patřičných návrzích, aby mohly být s ohledem na vývoj na místě přijaty další významné kroky.

(4)	Vzhledem k závažnosti situace považuje Rada za vhodné přijmout v reakci na činnosti Ruska destabilizující situaci na Ukrajině další omezující opatření.

(5)

V této souvislosti je vhodné rozšířit zákaz vztahující se na některé finanční nástroje. Měla by být zavedena další omezení týkající se přístupu na kapitálové trhy, pokud jde o ruské finanční instituce ve vlastnictví státu, některé ruské subjekty působící v odvětví obrany a některé ruské subjekty, jejichž hlavní obchodní činností je prodej či přeprava ropy. Těmito zákazy nejsou dotčeny finanční služby, které nejsou uvedeny v článku 1. Za půjčky se považují pouze nové půjčky, pokud jsou čerpány po dni 12. září 2014.

(6)	Dále by měl být zakázán prodej, dodávky nebo převod zboží dvojího užití některým osobám, subjektům nebo orgánům v Rusku.

(7)	Kromě toho je třeba zakázat poskytování služeb nezbytných pro průzkum a těžbu ropy v hlubinných vodách, pro arktický průzkum a těžbu ropy nebo pro projekty zaměřené na ropu z břidlic.

(8)	K provedení některých opatření je nezbytná další činnost Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2014/512/SZBP se mění takto:

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1. Zakazuje se přímý či nepřímý nákup nebo prodej dluhopisů, akcií či obdobných finančních nástrojů, přímé či nepřímé poskytování souvisejících investičních služeb či pomoc při vydávání takových nástrojů nebo jakékoli jiné přímé či nepřímé obchodování s nimi, pokud jde o takové nástroje buď se splatností delší než 90 dnů vydané po dni 1. srpna 2014 a do 12. září 2014, nebo se splatností delší než 30 dnů vydané po dni 12. září 2014:

a)	významnými úvěrovými institucemi nebo institucemi pro financování rozvoje usazenými v Rusku, které jsou ke dni 1. srpna 2014 z více než 50 % ve veřejném vlastnictví či pod veřejnou kontrolou, jejichž seznam je uveden v příloze I;

b)	jakoukoli právnickou osobou, subjektem nebo orgánem usazenými mimo Unii, které jsou z více než 50 % vlastněny některým subjektem uvedeným v příloze I; nebo

c)	jakoukoli právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, které jednají jménem nebo na pokyn subjektu spadajícího do kategorie podle písmene b) tohoto odstavce nebo uvedeného v příloze I.

2. Zakazuje se přímý či nepřímý nákup nebo prodej dluhopisů, akcií či obdobných finančních nástrojů, přímé či nepřímé poskytování souvisejících investičních služeb či pomoc při vydávání takových nástrojů nebo jakékoli jiné přímé či nepřímé obchodování s nimi, pokud jde o takové nástroje se splatností delší než 30 dnů vydané po dni 12. září 2014:

a)	subjekty usazenými v Rusku, jež se zabývají především koncipováním, výrobou, prodejem či vývozem vojenského vybavení nebo služeb a jsou v těchto oborech významně činné, jak jsou uvedeny na seznamu v příloze II, s výjimkou subjektů působících v odvětví kosmického průmyslu a jaderné energetiky;

subjekty usazenými v Rusku, které jsou pod veřejnou kontrolou nebo z více než 50 % ve veřejném vlastnictví, výše jejichž odhadovaných celkových aktiv přesahuje 1 bilion ruských rublů a jejichž odhadované příjmy pocházejí nejméně z 50 % z prodeje nebo přepravy surové ropy nebo ropných produktů ke dni 12. září 2014, jak jsou uvedeny na seznamu v příloze III;

c)	jakoukoli právnickou osobou, subjektem nebo orgánem usazenými mimo Unii a vlastněnými z více než 50 % subjektem podle písmen a) a b); nebo

d)	jakoukoli právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, které jednají jménem nebo na pokyn subjektu spadajícího do kategorie podle písmene c) nebo uvedeného na seznamu v příloze II nebo III.

3. Zakazuje se přímo či nepřímo uzavírat jakékoli ujednání nebo se účastnit jakéhokoli ujednání s cílem poskytnout nové půjčky nebo úvěry se splatností delší než 30 dní jakékoli právnické osobě, subjektu nebo orgánu uvedeným v odstavci 1 nebo 2 po dni 12. září 2014, s výjimkou půjček nebo úvěrů, jejichž specifickým a doloženým cílem je zajištění financování pro nezakázaný dovoz nebo vývoz zboží a nefinančních služeb mezi Unií a Ruskem, nebo půjček, jejichž specifickým a doloženým cílem je poskytnout nouzové financování s cílem splnit kritéria solventnosti a likvidity v případě právnických osob usazených v Unii, které jsou z více než 50 % vlastněny některým ze subjektů uvedených v příloze I.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a

1. Zakazuje se přímý či nepřímý prodej, dodávky, převod nebo vývoz zboží a technologií dvojího užití zahrnutých do přílohy I nařízení (ES) č. 428/2009 jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku uvedeným na seznamu v příloze IV tohoto rozhodnutí státními příslušníky členských států nebo z území členských států nebo za použití plavidel či letadel pod vlajkou členských států, bez ohledu na to, zda pocházejí z území členských států, či nikoli.

2. Zakazuje se:

4. Zákazy stanovené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na vývoz, prodej, dodávky a převod zboží a technologií dvojího užití určených pro letecký a kosmický průmysl ani na související poskytování technické či finanční pomoci, pro nevojenské použití a pro nevojenské koncové uživatele, ani na údržbu a bezpečnost stávajících civilních jaderných kapacit v Unii, pro nevojenské použití a pro nevojenské koncové uživatele.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 4a

1. Zakazuje se přímé či nepřímé poskytování souvisejících služeb nezbytných pro průzkum a těžbu ropy v hlubinných vodách, pro arktický průzkum a těžbu ropy nebo pro projekty zaměřené na ropu z břidlic v Rusku státními příslušníky členských států nebo z území členských států nebo za použití plavidel či letadel spadajících do pravomoci členských států.

2. Zákazem stanoveným v odstavci 1 není dotčeno plnění smluv nebo rámcových dohod uzavřených přede dnem 12. září 2014 nebo z doplňkových smluv, které jsou pro plnění takových smluv nezbytné.

Čl. 7 odst. 1 písm. a) se nahrazuje tímto:

„a)	subjekty uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo v čl. 1 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo na seznamu v příloze I, II, III nebo IV;“

5)	Článek 8 se nahrazuje tímto: „Článek 8 Zakazuje se podílet se vědomě nebo záměrně na činnostech, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení zákazů uvedených v článcích 1 až 4a, včetně jednání jako zástupce subjektů uvedených v článku 1.“ .

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. září 2014.

Za Radu

předseda

S. GOZI

(1) Rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 13).

PŘÍLOHA

1.	Příloha rozhodnutí 2014/512/SZBP se označuje jako „Příloha I“.

Doplňují se nové přílohy, které znějí:

„

PŘÍLOHA II

SEZNAM PRÁVNICKÝCH OSOB, SUBJEKTŮ NEBO ORGÁNŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 2 PÍSM. a)

OPK OBORONPROM

UNITED AIRCRAFT CORPORATION

URALVAGONZAVOD

PŘÍLOHA III

SEZNAM PRÁVNICKÝCH OSOB, SUBJEKTŮ NEBO ORGÁNŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 2 PÍSM. b)

ROSNEFT

TRANSNEFT

GAZPROM NEFT

PŘÍLOHA IV

SEZNAM PRÁVNICKÝCH OSOB, SUBJEKTŮ NEBO ORGÁNŮ UVEDENÝCH V ČLÁNKU 3a

JSC Sirius (optoelektronika pro civilní a vojenské účely)

OJSC Stankoinstrument (strojní inženýrství pro civilní a vojenské účely)

OAO JSC Chemcomposite (materiály pro civilní a vojenské účely)

JSC Kalashnikov (ruční palné zbraně)

JSC Tula Arms Plant (zbraňové systémy)

NPK Technologii Maschinostrojenija (střelivo)

OAO Wysokototschnye Kompleksi (protiletecké a protitankové systémy)

OAO Almaz Antey (státem vlastněný podnik; zbraně, střelivo, výzkum)

OAO NPO Bazalt (státem vlastněný podnik, výroba strojů pro výrobu zbraní a střeliva)

“

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/58

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 11. září 2014

o vzoru dohody o financování pro příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na společné finanční nástroje pro neomezené záruky a sekuritizaci ve prospěch malých a středních podniků

(2014/660/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1), a zejména na druhý pododstavec čl. 39 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Od roku 2009 zasáhla finanční krize malé a střední podniky v Evropské unii mimo jinéi kvůli snižování finanční páky, které prováděly evropské banky ve svých rozvahách za účelem plnění kapitálových požadavků stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (2) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (3). Za účelem řešení potenciálních selhání trhu finančních služeb a finančních nástrojů pro malé a střední podniky, k nimž by mohlo v důsledku toho dojít, pověřila Evropská rada Komisi, aby prozkoumala možnosti zpřístupnění finančních nástrojů malým a středním podnikům na celoevropské úrovni.

(2)	Komise společně s Evropskou investiční bankou (EIB) v prosinci 2013 provedla předběžné posouzení (4), z něhož vyplynulo, že došlo k selhání trhu s ohledem na poskytování finančních prostředků životaschopným malým a středním podnikům v Evropské unii v odhadovaném rozmezí 20 až 112 miliard EUR.

(3)

V předběžném hodnocení se klade důraz na důležitost rychlé reakce na finanční krizi postihující malé a střední podniky, a to v rámci společného evropského úsilí o oživení zablokovaného úvěrového kanálu pro malé a střední podniky, o podnícení hospodářského růstu a o vyrovnání roztříštěnosti vnitřního trhu, pokud jde o přístup malých a středních podniků k úvěrům.

(4)

Součástí této reakce je zpřístupnění specifické složky v rámci finančních nástrojů zřizovaných na úrovni Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (5), i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (6).

(5)

Vzhledem k tomu, že čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) č. 1287/2013 (COSME) a články 20 a 21 nařízení (EU) č. 1291/2013, kterým se zavádí Horizont 2020, výslovně usilují o zajištění doplňkovosti a součinnosti s evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy), další část této reakce má umožnit členským státům využívat Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) za účelem poskytnutí finančního příspěvku na tyto finanční nástroje zřízené na úrovni Unie v souladu s čl. 39 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

(6)

Tyto finanční nástroje zřízené na úrovni Unie jsou nepřímo řízeny Komisí, přičemž úkoly provádění jsou svěřeny EIB nebo Evropskému investičnímu fondu (EIF) v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem iii) a čl. 139 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (7), pokud jde o finanční nástroje pro neomezené záruky a sekuritizaci ve prospěch malých a středních podniků. Za tímto účelem musí Komise uzavřít pověřovací dohody s Evropskou investiční bankou nebo Evropským investičním fondem.

(7)	Pokud členský stát využije možnosti poskytnout finanční příspěvek z prostředků EFRR a EZFRV na finanční nástroje zřízené na úrovni Unie, čl. 39 odst. 4 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013 požaduje, aby zúčastněné členské státy uzavřely dohodu o financování s EIB nebo EIF.

(8)

Finanční nástroje zřízené na úrovni Unie mohou zajistit požadovanou rychlou reakci pouze v případě, že jejich fungování bude splňovat dvě podmínky. Za prvé je třeba zajistit jednotné podmínky a rovné zacházení pro zúčastněné členské státy i mezi nimi při využívání prostředků EFRR a EZFRV. Za druhé podmínky pro příspěvky z prostředků EFRR a EZFRV na základě jednotlivých dohod o financování, které se zúčastněné členské státy a EIB nebo EIF chystají uzavřít, a podmínky obsažené v pověřovacích dohodách týkající se dalších zdrojů v rámci programů COSME a Horizont 2020 musí být vzájemně v souladu. Dodržování těchto podmínek lze nejlépe zajistit pomocí vzoru dohody o financování, který budou mít k dispozici jak zúčastněné členské státy, tak EIB nebo EIF. Je proto zapotřebí stanovit vzor dohody o financování.

(9)

V zájmu zajištění účinného využití dotčených zdrojů EFRR a EZFRV by měl vzor dohody o financování obsahovat mimo jiné úkoly a povinnosti EIB nebo EIF, jako např. odměnu, minimální pákový efekt, jehož má být dosaženo podle jasně stanovených milníků, podmínky pro vytvoření nového dluhového financování ve prospěch malých a středních podniků, ustanovení týkající se nezpůsobilých činností a kritérií pro vyloučení, harmonogram plateb z EFRR a EZFRV do finančních nástrojů, sankce pro případ špatného výkonu dotčených finančních zprostředkovatelů, ustanovení o výběru finančních zprostředkovatelů, ustanovení o monitorování, podávání zpráv, auditu a viditelnosti finančních nástrojů a podmínky pro vypovězení dohody.

(10)	Aby bylo umožněno okamžité uplatňování opatření stanovených v tomto rozhodnutí, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost dnem následujícím po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(11)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro koordinaci evropských strukturálních a investičních fondů zřízeného čl. 150 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Vzor dohody o financování pro příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na společné finanční nástroje pro neomezené záruky a sekuritizaci ve prospěch malých a středních podniků, která má být uzavřena mezi Evropskou investiční bankou nebo Evropským investičním fondem a každým zúčastněným členským státem, je stanoven v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 11. září 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.

(3) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(4) Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2013) 517 final.

(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33.

(6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.

(7) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

PŘÍLOHA

[ŘÍDICÍ ORGÁN ČLENSKÉHO STÁTU ÚČASTNÍCÍ SE INICIATIVY NA PODPORU MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ]

[EVROPSKÝ INVESTIČNÍ FOND]/[EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA]

VZOR DOHODY O FINANCOVÁNÍ

OBSAH

Článek 1

Definice a výklad

Článek 2

Účel a oblast působnosti této dohody o financování

Článek 3

Kritéria způsobilosti a kritéria pro vyloučení nového dluhového financování

Článek 4

Obecné zásady týkající se provádění a řízení účelové složky [účelových složek]

Článek 5

Cíle a popis účelové složky [účelových složek]

Článek 6

Územní pokrytí

Článek 7

Minimální pákový efekt, milníky a sankce

Článek 8

Úkoly a povinnosti EIF

Článek 9

Výběr finančních zprostředkovatelů a operačních dohod

Článek 10

Správa a řízení

Článek 11

Příspěvek členského státu

Článek 12

Příspěvek EIF

Článek 13

Účet účelové složky [účty účelových složek] a správa pokladny

Článek 14

Náklady a poplatky spojené s řízením

Článek 15

Účetnictví

Článek 16

Provozní a účetní výkaznictví

Článek 17

Audity, kontroly a monitorování

Článek 18

Hodnocení

Článek 19

Veřejné zakázky na zboží, stavební práce a služby

Článek 20

Viditelnost

Článek 21

Zveřejňování informací o finančních zprostředkovatelích a konečných příjemcích

Článek 22

Postoupení práv a povinností

Článek 23

Odpovědnost

Článek 24

Rozhodné právo a jurisdikce

Článek 25

Účinnost – ukončení

Článek 26

Oznámení a sdělení

Článek 27

Změny a různé

Článek 28

Přílohy

Příloha 1

Soubor podmínek pro účelovou složku [účelové složky]

Příloha 2

Kritéria pro vyloučení platná pro finanční zprostředkovatele a konečné příjemce a kritéria způsobilosti pro příspěvek EU [budou zčásti stanovena v rámci zvláštních dohod o financování]

Příloha 3

Žádost o platbu [bude stanoveno v rámci zvláštních dohod o financování]

Příloha 4

Pokyny pro správu pokladny [budou stanoveny v rámci zvláštních dohod o financování]

Příloha 5

Podávání zpráv o provozních aspektech účelové složky [účelových složek] [bude stanoveno v rámci zvláštních dohod o financování]

Příloha 6

Podávání zpráv o finančních aspektech účelové složky [účelových složek] [bude stanoveno v rámci zvláštních dohod o financování]

Tato dohoda se uzavírá dne [•] 2014 mezi:

1)	[řídicím orgánem členského státu, který se účastní iniciativy na podporu malých a středních podniků] (dále jen „řídicí orgán“), který je zastoupen pro účely podpisu této dohody [jméno osoby], [funkce]; a

[Evropským investičním fondem]/[Evropskou investiční bankou], [15, avenue J.F. Kennedy]/[98-100 Boulevard Konrad Adenauer], [L-2968]/[L-2950] Lucemburk, Lucembursko (dále jen „EIF“), který je zastoupen [která je zastoupena] pro účely podpisu této dohody [jméno osoby], [funkce]; společně dále jen „smluvní strany“ a jednotlivě „smluvní strana“ podle kontextu.

VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:

(1)

V návaznosti na závěry Evropské rady ze dne 27. a 28. června 2013 provedly Evropská investiční banka (EIB) a Evropská komise předběžné hodnocení, jehož cílem bylo přesné vymezení selhání trhu v oblasti finančních služeb a dostupných finančních nástrojů pro malé a střední podniky, které v současné době působí na celoevropské úrovni (dále jen „předběžné posouzení“), v rámci společného evropského úsilí o oživení zablokovaného úvěrového kanálu pro malé a střední podniky, o podnícení hospodářského růstu a o vyrovnání roztříštěnosti vnitřního trhu, pokud jde o přístup malých a středních podniků k úvěrům (dále jen „iniciativa na podporu malých a středních podniků“).

(2)	Z předběžného posouzení, které bylo dokončeno v prosinci 2013, vyplynulo, že došlo k selhání trhu s ohledem na poskytování finančních prostředků životaschopným malým a středním podnikům [v] [ve] [na] [název členského státu] v odhadovaném rozmezí [•] až [•] milionů EUR.

(3)

Dne 17. prosince 2013 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“).

(4)

Podle čl. 38 odst. 1 písm. a) nařízení o společných ustanoveních mohou řídicí orgány poskytnout finanční příspěvek na finanční nástroje zřízené na úrovni Unie; podle čl. 39 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních může [název členského státu] využít až 7 % souhrnného přídělu z EFRR a EZFRV pro tento členský stát za účelem poskytnutí finančního příspěvku na takové finanční nástroje, které jsou nepřímo spravovány Evropskou komisí a v souvislosti s nimiž jsou svěřeny prováděcí úkoly skupině EIB (EIB je vymezena v čl. 2 odst. 23 nařízení o společných ustanoveních jako Evropská investiční banka, Evropský investiční fond nebo jakákoli dceřiná společnost EIB) (dále jen „skupina EIB“), a to v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem iii) a čl. 139 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (2) (finančního nařízení), pokud jde o [neomezené záruky umožňující snížení kapitálových požadavků pro finanční zprostředkovatele v případě nových portfolií dluhového financování pro způsobilé malé a střední podniky v souladu s čl. 37 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních] A/NEBO [sekuritizaci ve smyslu definice v čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (3), týkající se [stávajících portfolií dluhového financování pro malé a střední podniky a jiné podniky s méně než 500 zaměstnanci;] A/NEBO [nových portfolií dluhového financování pro malé a střední podniky] (možnost 2); [se sdružením příspěvku členského státu s příspěvky z jiných členských států (možnost 3)].

(5)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (4) (dále jen „nařízení o programu COSME“), zřídila Evropská komise finanční nástroje (dále jen „finanční nástroje COSME“), které mají za cíl usnadnit a zlepšit přístup k financování pro malé a střední podniky ve fázi zahájení činnosti, růstu i převodu podniku způsobem, který bude doplňovat využití finančních nástrojů ze strany členských států pro malé a střední podniky na celostátní a regionální úrovni; orientační příspěvek Evropské komise do finančních nástrojů COSME v období 2014–2016 se předpokládá ve výši až [•] milionů EUR.

(6)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (5) a v souladu s rozhodnutím Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (6) (souhrnně „nařízení o programu H2020“), zřídila Evropská komise finanční nástroje (dále jen„finanční nástroje H2020“), které mají za cíl usnadnit přístup k financování rizik pro konečné příjemce, kteří provádějí výzkumné a inovační projekty; orientační příspěvek Evropské komise na finanční nástroje H2020 v období 2014–2016 se předpokládá ve výši až [•] milionů EUR.

(7)

Dne [datum] [a dne [datum]] Evropská komise [, EIB] a EIF podepsaly pověřovací dohodu[y] (dále jen „pověřovací dohoda[y]“), které mimo jiné stanoví podmínky vztahující se na i) [finanční nástroje COSME] A/NEBO [finanční nástroje H2020] a zejména na účelové složky odpovídající jednotlivým akciovým či dluhovým finančním produktům (včetně produktů navržených v rámci iniciativy na podporu malých a středních podniků), které jsou také otevřené příspěvkům členských států, ii) příspěvek Evropské komise do těchto účelových složek [finančních nástrojů COSME] A/NEBO [finančních nástrojů H2020].

(8)

V rámci iniciativy na podporu malých a středních podniků jsou smluvní strany ochotny spolupracovat při provádění a řízení účelové složky [účelových složek] odpovídajícího [odpovídajících] příspěvku členských států do [finančních nástrojů COSME] [A/NEBO] [finančních nástrojů H2020] (dále jen „účelová složka [účelové složky]“) a poskytovat [neomezené záruky pro nová portfolia dluhového financování pro způsobilé malé a střední podniky v souladu s čl. 37 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních (možnost 1)] [A/NEBO] [sekuritizaci, jak je vymezena v čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení (EU) č. 575/2013, týkající se [stávajících portfolií dluhového financování pro malé a střední podniky a jiné podniky s méně než 500 zaměstnanci;] [A/NEBO] [nových portfolií dluhového financování pro malé a střední podniky] (možnost 2); [tak, že dojde ke sloučení příspěvku členského státu s příspěvky z jiných členských států (možnost 3)].

(9)

V souladu s čl. 39 odst. 4 písm. b) nařízení o společných ustanoveních dne [vložit datum] 2014 předložil(a)(o) [název členského státu] Komisi jediný specializovaný národní program v souvislosti s účastí na účelové složce [účelových složkách] (dále jen „jediný specializovaný národní program“). Jediný specializovaný národní program byl schválen dne [vložit datum] 2014 rozhodnutím Evropské komise C(2014)[•].

(10)	Podle článku 39 nařízení o společných ustanoveních musí být podmínky pro účast v iniciativě na podporu malých a středních podniků stanoveny v dohodě o financování uzavřené mezi každým zúčastněným členským státem a skupinou EIB.

(11)

Účelová složka [účelové složky] je prováděna v rámci segmentu [finančních nástrojů COSME] A/NEBO [finančních nástrojů H2020] určeného [JMÉNO ČLENSKÉHO STÁTU] (dále jen „segment“); segment také využívá příspěvek Evropské unie, stejně jako příspěvky EIF a EIB a případně vlastní zdroje dalších investorů v souladu s podmínkami pověřovací dohody [pověřovacích dohod] a případně jakékoli jiné dohody uzavřené mezi EIF a příslušnými investory. Aby bylo možné náležitě zohlednit rozsah a úlohu příspěvku členského státu v rámci [finančních nástrojů COSME] A/NEBO [finančních nástrojů H2020], mají smluvní strany v úmyslu stanovit zvláštní správu účelové složky [účelových složek] včetně,mimo jiné, ad hoc rady investorů, která bude plnit poradní úlohu, a doplnění ustanovení pověřovací dohody [pověřovacích dohod] o záležitostech týkajících se příspěvků členských států.

(12)

Rovněž s přihlédnutím k výsledkům předběžného posouzení a jednání s příslušnými institucemi a účastníky trhu s cílem vymezit výši veřejných prostředků, které mají být přiděleny na účelovou složku [účelové složky], získává účelová složka [získávají účelové složky] orientační příspěvek členského státu ve výši [•] milionů EUR; předpokládaná výše orientačního příspěvku EU na období 2014–2016 činí [•] milionů EUR.

(13)

Zřízení účelové složky [účelových složek] je v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory podle práva Unie; [JMÉNO ČLENSKÉHO STÁTU] a EIF berou na vědomí, že provádění účelové složky [účelových složek] musí být v souladu s nařízením Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (7) (nařízení o podpoře de minimis) nebo nařízením Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (8) nebo s příslušným obecným nařízením o blokových výjimkách, a že v opačném případě je nutné podat oznámení Evropské komisi, aby provedla individuální posouzení.

(14)	Podpis této dohody o financování jménem řídicího orgánu schválil [doplní řídicí orgán].

(15)	Podpis této dohody o financování jménem EIF schválil [doplní EIF],

smluvní strany se dohodly takto:

Článek 1

Definice a výklad

1.1.

V této dohodě mají následující pojmy význam, který je stanoven v uvedených definicích:

„činnostmi EIF“

se rozumí povinnosti a úkoly, které má v rámci této dohody o financování provést EIF;

„dohodou o financování“

se rozumí tato dohoda o financování, ve znění pozdějších změn, doplnění nebo úprav;

„dohodou o zárukách“

se rozumí operační dohoda a v případě tradiční sekuritizace v rámci možnosti č. 2 dohoda o zárukách uzavřená mezi EIF a příjemcem v souvislosti s určitou operací;

„důvodem ukončení“

se rozumí některá z událostí uvedených v čl. 25 odst. 5;

„EIF“

má význam uvedený v preambuli;

„EFRR“

Evropský fond pro regionální rozvoj;

„finančním nařízením“

se rozumí nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, spolu s jeho prováděcími pravidly (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (9)), ve znění pozdějších změn, doplnění nebo úprav;

„finanční nástroje COSME“

má význam uvedený v 5. bodě odůvodnění;

„finančními nástroji H2020“

má význam uvedený v 6. bodě odůvodnění;

„finančním zprostředkovatelem“

se rozumí finanční subjekty, jako jsou banky, finanční instituce, fondy, subjekty provádějící záruční systém, vzájemné záruční organizace, mikrofinanční instituce, leasingové společnosti nebo jakékoli jiné právnické osoby nebo subjekty vybrané v souladu s podmínkami stanovenými v této dohodě o financování Evropským investičním fondem pro operaci s cílem provádění účelové složky [účelových složek]; aby se zamezilo pochybnostem ohledně definice finančního zprostředkovatele i) zahrnuje případně také finanční subjekty vybrané finančním zprostředkovatelem jako finanční sub-zprostředkovatelé a ii) nezahrnuje protistrany vybrané Evropským investičním fondem pro účely správy aktiv prováděné EIF nebo, v případě možnosti 2 u tradiční sekuritizace, příjemce dohody o zárukách;

„fondem EZFRV“

se rozumí Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova;

„hodnocením“

se rozumí jakékoli hodnocení nebo posouzení uvedené v článku 18, které má být provedeno v souvislosti s účelovou složkou [účelovými složkami], s výjimkou hodnocení stanoveného v čl. 57 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních;

„iniciativa pro malé a střední podniky“

má význam uvedený v 1. bodě odůvodnění;

„jediný specializovaný národní program“

má význam uvedený v 9. bodě odůvodnění;

„konečným příjemcem“

se rozumí malé a střední podniky, které jsou příjemci nového dluhového financování v rámci určité transakce;

„malým a středním podnikem“

se rozumí mikropodnik (včetně samostatných podnikatelů/osob samostatně výdělečně činných) a malý a střední podnik v souladu s definicí uvedenou v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (10);

„milníkem“

se rozumí každý milník podle čl. 39 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních, jak je stanoveno v článku 7;

„možnost 1“

má význam uvedený v čl. 5 bodě i);

„možnost 2“

má význam uvedený v čl. 5 bodě ii);

„možnost 3“

má význam uvedený v čl. 5 bodě ii);

„náklady a poplatky spojené s řízením“

má význam uvedený v článku 14;

„nařízení o programu COSME“

má význam uvedený v 5. bodě odůvodnění;

„nařízení o programu H2020“

má význam uvedený v 6. bodě odůvodnění;

„nařízení o společných ustanoveních“

má význam uvedený ve 3. bodě odůvodnění;

„novým dluhovým financováním“

se rozumí nové půjčky, leasingy nebo záruky konečným příjemcům poskytnuté finančním zprostředkovatelem nejpozději ke dni 31. prosince 2023 v souladu s podmínkami stanovenými v operačních dohodách;

„obdobím provádění“

se rozumí období, během něhož může EIF přidělit kteroukoli část příspěvku členských států na operace v rámci účelové složky [účelových složek]. Období provádění končí dne 31. prosince 2016 s výjimkou vrácených částek a výnosů, které mohou být realizovány až do vypořádání účelové složky [účelových složek];

„operací“

se rozumí soubor činností prováděných [Evropským investičním fondem a finančním zprostředkovatelem] [v případě možnosti 1] A/NEBO [Evropským investičním fondem, finančním zprostředkovatelem a dalšími stranami] [v případě možnosti 2] , jak je dále upřesněno v příloze 1, s cílem provádění účelové složky [účelových složek];

„operační dohodou“

se rozumí dohoda (dohody) uzavřená (uzavřené) mezi [EIF a finančním zprostředkovatelem, v níž (nichž) jsou stanoveny podmínky operace] [v případě možnosti 1] A/NEBO [EIF a finančním zprostředkovatelem za účelem vzniku nového dluhového financování] [možnost 2] ;

„pákovým efektem“

se v souvislosti s touto dohodou o financování rozumí poměr mezi novým dluhovým financováním, které má být poskytnuto konečným příjemcům v rámci účelové složky [účelových složek], a odpovídajícím příspěvkem členského státu, nebo v případě konkrétní operační dohody poměr mezi novým dluhovým financováním, které má být poskytnuto konečným příjemcům v rámci této operační dohody, a odpovídajícím příspěvkem členského státu;

„politikou pro případ vystoupení“

se rozumí postup pro rozdělení výnosu z likvidace účelové složky [účelových složek] po ukončení platnosti této dohody o financování, a to zejména i) výpočet zůstatku účtu účelové složky [účtů účelových složek] s ohledem na příspěvek členských států po odečtení příslušných nákladů a poplatků spojených s řízením, ii) vrácení čistého zůstatku účtu účelové složky [účtů účelových složek] řídicímu orgánu a iii) uzavření účtu účelové složky [účtů účelových složek] [postup se blíže smluvně upřesní];

„pověřovací dohoda [dohody]“

má význam uvedený v 7. bodě odůvodnění;

„pracovním dnem“

se rozumí jakýkoli pracovní den, kdy mají oddělení poskytování služeb veřejnosti řídicího orgánu a EIF [v] [ve] [na] [členský stát místa podnikání] a v Lucembursku otevřeno;

„přiděleným příspěvkem členského státu“

se rozumí celková částka veškerých prostředků na závazky v rámci rozpočtu [operačního programu EFRR] [a programu EZFRV pro rozvoj venkova] určená pro účelovou složku [účelové složky];

„příspěvkem členského státu“

se rozumí přidělený příspěvek členského státu nebo uhrazený příspěvek členského státu, případně obojí;

„příspěvkem EIF“

se rozumí celková výše finančních prostředků přidělených Evropským investičním fondem (včetně prostředků přidělených na základě mandátu EIB, avšak kromě jiných zdrojů z ESI fondů a zdrojů z finančních nástrojů COSME a finančních nástrojů H2020) ve vztahu k segmentu, jak je stanoveno v článku 12;

„příspěvkem EU“

se rozumí celková částka veškerých finančních prostředků přidělených nebo uhrazených např. Evropskou komisí do segmentu;

„radou investorů“

se rozumí řídicí výbor účelové složky [účelových složek] stanovený v článku 10;

„řídicí orgán“

má význam uvedený v preambuli;

„sankcemi“

se rozumí smluvní pokuty stanovené v článku 7, které hradí finanční zprostředkovatel na základě operační dohody a podle platného práva;

„segment“

má význam uvedený v 11. bodě odůvodnění;

„sekretariátem“

se rozumí sekretariát rady investorů podle článku 10;

„správou pokladny“

se rozumí finanční správa uhrazeného příspěvku členského státu, jak je blíže uvedeno v článku 13;

„strategií provádění“

se rozumí politika EIF týkající se přidělování operací v souladu s čl. 4 odst. 6;

„transakcí“

se rozumí transakce provedená v souvislosti s půjčkou, leasingem nebo zárukou vedoucí ke vzniku nového dluhového financování provedená mezi finančním zprostředkovatelem (nebo finančním zprostředkovatelem na úrovni sub-zprostředkovatele) a konečným příjemcem;

„uhrazeným příspěvkem členského státu“

se rozumí celková částka veškerých finančních prostředků z [operačního programu EFRR] [a programu EZFRV pro rozvoj venkova] uhrazených řídicím orgánem ve vztahu k účelové složce [účelovým složkám] včetně výnosů a vrácených částek;

„určeným útvarem“

se rozumí útvar Evropské komise, který je pověřen nepřímým řízením [finančních nástrojů COSME] [A/NEBO] [finančních nástrojů H2020]; pro účely této dohody o financování se u jednotlivých nástrojů jedná o generální ředitelství Evropské komise [pro podniky a průmysl A/NEBO pro výzkum a inovace] nebo jejich nástupce;

„účelová složka [účelové složky]“

má význam uvedený v 8. odůvodnění;

„účtem účelové složky [účelových složek]“

se rozumí jakýkoli oddělený účet [oddělené účty], i) který [které] v zastoupení řídicího orgánu pod svým jménem založil EIF u některé obchodní banky a ii) který je spravován [které jsou spravovány] jménem řídicího orgánu v souladu s článkem 13 této dohody o financování;

„účtem vedeným v jiné měně než v EUR“

se rozumí účet vedený v jiné měně než v EUR, který je součástí účelové složky [účelových složek];

„účtem v EUR“

se rozumí účet vedený v EUR, který je součástí účtu [účtů] účelové složky [účelových složek];

„úřadem OLAF“

se rozumí Evropský úřad pro boj proti podvodům;

„vnitřní kontrolou“

se rozumí postup použitelný na všech úrovních řízení, jehož smyslem je poskytovat přiměřenou jistotu, že bylo dosaženo těchto cílů:

a)	účinnosti, účelnosti a hospodárnosti operací;

b)	spolehlivosti vykazování;

c)	ochrany majetku a informací;

d)	předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravy a následných opatření reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti;

e)	náležitého řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací, s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotčených plateb;

„vrácenými částkami“

se rozumí částky plynoucí z uvolněných záruk a částek vymáhaných v rámci účelové složky [účelových složek];

„vyšší mocí“

se rozumí jakákoli nepředvídatelná výjimečná situace nebo událost, která je mimo kontrolu smluvních stran a která brání kterékoli ze smluvních stran v plnění závazků vyplývajících z této dohody o financování, kdy nelze přičítat pochybení nebo nedbalost žádné ze smluvních stran nebo jejich subdodavatelům, a které by nebylo možné zabránit ani při vynaložení náležité a přiměřené péče. Neplnění služby, závadu na vybavení nebo materiálu ani zpoždění v jejich dodání, pokud nejsou přímým důsledkem náležitého zásahuvyšší moci, stejně jako pracovní spory nebo stávky či finanční potíže, nelze považovat za vyšší moc;

„výnosy“

se rozumí jakékoli příjmy včetně poplatků za záruku a úroků z částek na svěřeneckých účtech, které jsou vyplaceny na účet účelové složky [účty účelových složek] v rámci účelové složky [účelových složek] a včetně částek vzniklých v souvislosti s politikou pro případ vystoupení z finančního nástroje;

„zadáním“

se rozumí otevřená výzva k projevení zájmu vypracovaná EIF;

„závazkovým obdobím“

se rozumí období, během něhož může [NÁZEV ČLENSKÉHO STÁTU] přidělit příspěvek členského státu z rozpočtu [NÁZEV ČLENSKÉHO STÁTU] do Evropského investičního fondu pro účely účelové složky [účelových složek]. Závazkové období končí dne 31. prosince 2016;

„znakem Unie“

se rozumí logo Evropské unie tvořené dvanácti žlutými hvězdami na modrém poli;

„žádostí o platbu“

se rozumí žádost o platbu podle čl. 11 odst. 3.

1.2.

V této dohodě, pokud ze souvislosti nevyplývá jinak:

a)	plní nadpisy pouze pomocnou úlohu a nemají vliv na výklad nebo interpretaci kteréhokoli ustanovení této dohody o financování;

b)	slova použitá v jednotném čísle zahrnují množné číslo a naopak;

c)	odkaz na článek, oddíl, část nebo harmonogram je vždy odkazem na článek, oddíl, část nebo harmonogram této dohody o financování.

Článek 2

Účel a oblast působnosti této dohody o financování

2.1.	Tato dohoda o financování stanoví podmínky pro využití příspěvku členského státu v souvislosti s prováděním účelové složky [účelových složek] ze strany EIF.

2.2.	Orientační výši příspěvku členského státu na účelovou složku [účelové složky] tvoří částka do [•] milion EUR.

2.3.	Řídicí orgán tímto pověřuje EIF prováděním a řízením účelové složky [účelových složek] ve vztahu k příspěvku členského státu, a to jménem EIF a v zastoupení řídicího orgánu a na jeho vlastní odpovědnost, v souladu s ustanoveními nařízení o společných ustanoveních a této dohody o financování.

Článek 3

Kritéria způsobilosti a kritéria pro vyloučení nového dluhového financování

3.1.

EIF přidělí příspěvek členského státu na operace určené k vytvoření nového dluhového financování v rámci účelové složky [účelových složek] na podporu malých a středních podniků a za účelem:

—	zakládání nových podniků,

—	počáteční kapitál (tj. zárodečný kapitál a startovní kapitál),

—	kapitál na rozšíření,

—	kapitál na posílení obecných činností podniku, nebo

—	realizace nových projektů, pronikání na nové trhy nebo nový vývoj prováděný stávajícími podniky,

v každém případě, aniž by byla dotčena příslušná pravidla Unie pro státní podporu a v souladu s příslušnými zvláštními pravidly EFRR a EZFRV.

3.2.

V rámci kritérií stanovených v čl. 3 odst. 1 účelová složka [účelové složky]:

může [mohou] zahrnovat investice do hmotného a nehmotného majetku i do provozního kapitálu v mezích platných pravidel Unie pro státní podporu, a to s cílem podnítit soukromý sektor, aby poskytoval financování podnikům. Investice rovněž mohou zahrnovat náklady na převod vlastnických práv v podnicích za předpokladu, že se takový převod uskuteční mezi nezávislými investory;

ii)	podporuje [podporují] investice, u nichž se očekává, že budou finančně životaschopné, a investice, které nejsou ke dni, kdy jsou začleněny do nového dluhového financování, fyzicky dokončeny nebo plně provedeny, a

iii)

podporuje [podporují] konečné příjemce, kteří jsou v okamžiku poskytnutí podpory z příspěvku členského státu pokládáni za potenciálně hospodářsky životaschopné v souladu s cíli stanovenými v nařízení o společných ustanoveních, [nařízení o programu COSME] NEBO [nařízení o programu H2020], které mohou být dále rozvedeny v této dohodě o financování.

[3.3]

[Účelová složka může [účelové složky mohou] podporovat pouze provozní kapitál, který je doplňkový a souvisí s novou investicí v odvětví zemědělství nebo lesnictví do výše, která nepřesáhne 30 % celkové částky transakce, a jen pokud předloží odůvodnění přijatelné pro finančního zprostředkovatele. U jiných než zemědělských činností nesmí být provozní kapitál podporován.] [Tento odstavec se použije pouze v případě účelové složky podporovaného [účelových složek podporovaných] v rámci EZFRV.]

3.4.	Finanční podpora v rámci účelové složky [účelových složek] se uděluje s přihlédnutím ke kritériím pro vyloučení, která se vztahují na příspěvek EU v rámci [finančních nástrojů COSME] A/NEBO [finančních nástrojů H2020] a která jsou pro informaci uvedena v příloze 2.

3.5.

Smluvní strany berou na vědomí, že část nového dluhového financování vytvořeného v souladu s čl. 3 odst. 1 odpovídající násobku příspěvků EU v rámci [finančních nástrojů COSME] A/NEBO [finančních nástrojů H2020] podléhá ustanovením uvedeným v pověřovací dohodě (pověřovacích dohodách), kterou (kterými) se řídí příspěvek EU.

Článek 4

Obecné zásady týkající se provádění a řízení účelové složky [účelových složek]

4.1.

EIF provádí, řídí, monitoruje a ukončuje účelovou složku [účelové složky] v souladu s dohodou o financování, platnými podmínkami nařízení o společných ustanoveních, pověřovací dohodou (pověřovacími dohodami), finančním nařízením a dalšími příslušnými ustanoveními práva Unie, zejména s pravidly pro státní podporu. EIF přitom uplatňuje vlastní pravidla, politiky a postupy, které mohou být průběžně měněny, upravovány nebo doplňovány, a zásady správné odvětvové praxe a provádí odpovídající monitorování, kontroly a audity, jak je blíže vysvětleno v této dohodě o financování.

4.2.

EIF je odpovědný za přijímání a zaměstnávání pracovníků a/nebo konzultantů, kterým může zadat provádění účelové složky [účelových složek] a za něž pro účely této dohody o financování nese odpovědnost EIF, přičemž se v každém ohledu řídí pravidly, zásadami a postupy, které EIF uplatňuje vůči svým pracovníkům a/nebo konzultantům.

4.3.	EIF plní své povinnosti týkající se účelové složky [účelových složek] výslovně uvedené v této dohodě o financování s potřebnou odbornou péčí, účinností, transparentností a pečlivostí, stejně jako při plnění vlastních záležitostí.

4.4.

Smluvní strana, která je vystavena zásahu vyšší moci, neprodleně informuje o této skutečnosti druhou smluvní stranu a uvede povahu, pravděpodobné trvání a předpokládané účinky. Smluvní strany přijmou nezbytná opatření s cílem omezit nebo minimalizovat náklady a případné škody v důsledku zásahu vyšší moci.

4.5.	Řízení a provádění účelové složky [účelových složek] je založeno na zásadě sladění zájmů smluvních stran. Pokud jde o zásadu sladění zájmů smluvních stran, musí EIF postupovat v souladu se zásadami stanovenými v článku 12 a příloze 1.

4.6.	Přidělování operací je založeno na kritériích stanovených v prováděcí strategii. EIF informuje řídicí orgán o své prováděcí strategii do [3] měsíců ode dne podpisu této dohody o financování a bez zbytečného odkladu uvědomí řídicí orgán o jakékoli změně prováděcí strategie.

4.7.	Příspěvek členského státu nesmí poskytovat nepatřičné výhody, zejména ve formě neoprávněné výplaty dividend nebo zisku třetím osobám, které nesplňují podmínky stanovené touto dohodou o financování.

4.8.	Finanční podpora v rámci účelové složky [účelových složek] se neposkytuje finančním zprostředkovatelům nebo konečným příjemcům, na které se vztahuje některá ze situací uvedených v čl. 9 odst. 4 [tyto podmínky se smluvně blíže upřesní].

Článek 5

Cíle a popis účelové složky [účelových složek]

Jak je dále uvedeno v příloze 1, účelová složka pokrývá [účelové složky pokrývají] rizika:

i)	portfolií nového dluhového financování prostřednictvím neomezených záruk umožňujících snížení kapitálových požadavků v závislosti na příslušných pravidlech pro kapitálové požadavky a pokrývajících až 80 % z každého úvěru příslušných portfolií („možnost 1“) NEBO

ii)

[stávajících portfolií půjček, leasingů nebo záruk pro malé a střední podniky a jiné podniky s méně než 500 zaměstnanci] NEBO [portfolií nového dluhového financování] prostřednictvím sekuritizace, jak je vymezena v čl. 4 odst. 1 bodě 61 nařízení (EU) č. 575/2013 („možnost 2“) [se sdružením příspěvku členského státu s příspěvky z jiných členských států („možnost 3“)].

Článek 6

Územní pokrytí

Příspěvek členského státu se využije pro účely vytvoření nového dluhového financování pouze pro konečné příjemce, kteří jsou registrováni a působí na území [[NÁZEV ČLENSKÉHO STÁTU], podle následujícího členění: [•] [tyto podmínky se smluvně blíže upřesní]].

Článek 7

Minimální pákový efekt, milníky a sankce

7.1.

EIF zajistí, aby součástí každé operační dohody byla ustanovení vyžadující od finančních zprostředkovatelů dosažení těchto milníků:

i)	na konci období, jež zahrnuje [•] měsíců po podpisu operační dohody, nesmí být pákový efekt nižší než [•];

ii)	k datu ukončení platnosti této dohody nebo k 31. prosinci 2023, podle toho, které datum nastane dřív, nesmí být pákový efekt nižší než [•].

7.2.	EIF v rámci zprávy uvedené v čl. 16 odst. 1 písemně informuje řídicí orgán o dosažení milníku před daty uvedenými v čl. 7 odst. 1 nebo po těchto datech a poskytne řídicímu orgánu informace týkající se objemu nového dluhového financování, jak je dále uvedeno v této smlouvě.

7.3.

Každá operační dohoda stanoví sankce pro finanční zprostředkovatele, z nichž má konečný prospěch řídicí orgán, přibližně takto:

v případě, že výše nového dluhového financování vytvořeného finančním zprostředkovatelem podle příslušných operačních dohod je nižší než [A] % z částky nového dluhového financování sjednané v rámci této dohody pro příslušný milník, je stanovena sankce ve výši [X] % z rozdílu mezi výší dohodnutého nového dluhového financování a vytvořeného nového dluhového financování; nebo

v případě, že výše nového dluhového financování vytvořeného finančním zprostředkovatelem podle příslušných operačních dohod je vyšší než [A] %, ale nižší než [B] % z částky nového dluhového financování sjednané v rámci této dohody pro příslušný milník, je stanovena sankce ve výši [Y] % z rozdílu mezi výší dohodnutého nového dluhového financování a vytvořeného nového dluhového financování.

Kromě toho je u účelové složky [účelových složek] v rámci možnosti č. 2 v případě, že finanční zprostředkovatel nedosáhne pákového efektu alespoň ve výši možnosti 1, stanovena sankce ve výši rozdílu mezi příslušným uhrazeným příspěvkem členského státu přiděleným příslušné operaci a příslušnou vytvořenou částkou nového dluhového financování.

[Podmínky pro stanovení sankcí a způsoby jejich uplatňování na úrovni každé operace se smluvně upřesní.]

7.4.	Řídicí orgán bere na vědomí, že nesplněním požadavků na pákový efekt ze strany finančního zprostředkovatele stanovených v souladu s touto dohodou o financování, případně příslušnou operační dohodou, nejsou dotčeny dohody o zárukách ani příslušné operace.

7.5.

Sankci u každé operace tvoří jednorázová částka, kterou vypočítá EIF pro každý milník, přičemž poslední vypočtené částky uvedené v čl. 7 odst. 3 jsou splatné finančními zprostředkovateli Evropskému investičnímu fondu v rámci každé operační dohody buď (x) při ukončení operační dohody z důvodů, které lze připsat finančnímu zprostředkovateli, nebo (y) na konci příslušné doby určené k vytvoření nového dluhového financování, podle toho, která z variant nastane dříve. Tuto částku po zaplacení finančním zprostředkovatelem v souladu s touto dohodou vyplatí EIF řídicímu orgánu. [V případě potřeby mohou být smluvně stanoveny další podmínky.]

7.6.	[Aby se zamezilo pochybnostem, použitím sankcí nejsou dotčeny jiné platné sankce nebo poplatky vyplývající z pověřovacích dohod [o finančních nástrojích COSME] NEBO [o finančních nástrojích H2020] souvisejících s příslušným příspěvkem EU.]

Článek 8

Úkoly a povinnosti EIF

8.1.	Po podpisu této dohody o financování a pro účely provádění operací usiluje EIF o uzavření první operační dohody nejpozději do [X] měsíců od podpisu této dohody o financování.

8.2.

Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této dohody o financování, EIF:

a)	při provádění každé účelové složky uplatňuje po celou dobu trvání této dohody o financování účinný a účelný systém vnitřní kontroly;

b)	začleňuje příslušné podmínky této dohody o financování, zejména ustanovení týkající se pákového efektu uvedené v článku 7, do operačních dohod s finančními zprostředkovateli;

c)	přijímá veškerá rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na operace a případně o zrušení jejich přidělení, o čemž informuje radu investorů;

d)	sjednává a uzavírá veškeré právní nástroje, které EIF na základě svého odborného mínění považuje za vhodné z hlediska provádění, řízení a případně ukončení operací;

e)	vyžaduje, aby finanční zprostředkovatelé vrátili veškeré částky, které jim byly v rámci operačních dohod neoprávněně vyplaceny;

f)	požaduje, aby se finanční zprostředkovatelé v rámci každé operační dohody zavázali, že přijmou vhodná opatření k vymáhání dlužné částky od příslušných konečných příjemců v rámci příslušných transakcí;

g)	v případě potřeby a pod podmínkou úhrady příslušných nákladů spojených s vedením sporů podle čl. 14 odst. 9 řídí vedení sporů (včetně např. jejich zahájení, vedení, urovnání či obhajoby) v souvislosti s jakoukoli operací;

zřizuje účet účelové složky [účelových složek], vede jej [je] a zrušuje, připisuje na vrub a ve prospěch účtu účelové složky [účtů účelových složek] v souladu s ustanoveními této dohody o financování, provádí veškeré platby stanovené v této dohodě o financování a provádí veškeré další transakce zamýšlené touto dohodou o financování v souvislosti s účtem účelové složky [účty účelových složek];

i)	vede oddělené účetní knihy a řádné a přesné účetnictví týkající se čerpání příspěvků členských států;

přijímá potřebná opatření s cílem zajistit ochranu osobních údajů, které má EIF k dispozici, v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (11), ve znění pozdějších předpisů;

k)	zajišťuje, aby byly do operačních dohod zahrnuty smluvní požadavky na přenášení sjednaných snížení úrokových sazeb finančními zprostředkovateli na konečné příjemce, a sleduje jejich provádění;

l)	přijímá jiná opatření, která považuje za nutná pro řádné provádění a řízení účelové složky [účelových složek] v rámci mezí stanovených v této dohodě o financování.

8.3.

EIF se zavazuje náležitě odborně plnit veškeré své povinnosti a úkoly vyplývající z této dohody o financování, a to zejména:

a)	uplatňovat odborné standardy a postupy neméně příznivé než standardy a postupy, které uplatňuje pro své vlastní činnosti s přihlédnutím k podmínkám této dohody o financování;

b)	vyčleňovat dostatečné zdroje umožňující řádné provádění a řízení účelové složky [účelových složek];

c)	propagovat účelovou složku [účelové složky] a pomáhat řídicímu orgánu při celkovém zviditelňování podpory Unie mezi subjekty podílejícími se na jeho [jejich] provádění až ke konečným příjemcům, jak je blíže upřesněno v této dohodě o financování;

d)	nevytvářet poplatky, zástavní práva, závazky či jiná břemena v souvislosti s jakýmikoli finančními prostředky na účtu účelové složky [účtech účelových složek] (s výjimkou těch, jež vyplývají ze zákona nebo z obvyklé bankovní praxe);

e)	provádět správu pokladny veškerých zůstatků na účtu účelové složky [účtech účelových složek], jak je stanoveno v článku 13 této dohody o financování.

8.4.	[Aby se zamezilo pochybnostem, úkoly a povinnostmi EIF v rámci této dohody o financování nejsou dotčeny jiné příslušné povinnosti EIF v rámci pověřovací dohody (pověřovacích dohod) [programu COSME] NEBO [programu H2020].]

Článek 9

Výběr finančních zprostředkovatelů a operačních dohod

9.1.

EIF v rámci své odpovědnosti vybere jednoho nebo více finančních zprostředkovatelů k provádění účelové složky [účelových složek] v souladu s příslušnými podmínkami pověřovací dohody (pověřovacích dohod) [programu COSME] A/NEBO [programu H2020]. [V případě potřeby mohou být smluvně stanoveny další podmínky.]

9.2.

Finanční zprostředkovatelé, se kterými má EIF v úmyslu uzavřít operační dohodu, jsou vybíráni na základě zásad a postupů EIF v rámci otevřených, transparentních, přiměřených, nediskriminačních a objektivních procesů výběru a způsobem, který zabrání střetu zájmů a náležitě zohlední povahu účelové složky [účelových složek] i zkušenosti a finanční způsobilost finančního zprostředkovatele. Výběr těchto finančních zprostředkovatelů se provádí průběžně a je založen na bodovém systému, který seřazuje finanční zprostředkovatele podle konkrétních kritérií.

9.3.	Operační dohody, které uzavírá EIF s finančními zprostředkovateli, odráží veškeré příslušné povinnosti EIF vyplývající z této dohody o financování. Tyto operační dohody obsahují zejména ustanovení týkající se odpovědnosti finančních zprostředkovatelů, pokud jde o sankce.

9.4.

Operační dohody stanoví, že pro účely provádění účelové složky [účelových složek] vybraní finanční zprostředkovatelé:

a)	plně spolupracují při ochraně finančních zájmů Unie;

b)	zajišťují právo řídicího orgánu komplexně vykonávat své pravomoci:

poskytují úřadu OLAF veškeré nástroje společně s informacemi a dokumentací k dotčeným operacím, které úřad OLAF potřebuje ke komplexnímu výkonu svých pravomocí a které mu umožní provádět šetření, včetně kontrol na místě a inspekcí, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (12), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (13) a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (14), ve znění pozdějších změn, doplnění nebo úprav, za účelem ochrany finančních zájmů Unie s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s jakoukoli finanční operací v rámci účelové složky [účelových složek];

d)	udržují a jsou schopni poskytnout veškerou dokumentaci související s prováděním účelové složky [účelových složek] po dobu sedmi ([7]) let po skončení období provádění nebo ukončení operační dohody či operací, podle toho, které období je nejdelší;

e)	poskytují Evropskému účetnímu dvoru veškerou podporu a veškeré informace, které Účetní dvůr pokládá za nezbytné pro plnění svých úkolů v souladu s článkem 161 finančního nařízení;

f)	dodržují příslušné normy a platné právní předpisy v oblasti prevence praní peněz, boje proti terorismu a boje proti daňovým podvodům;

začleňuje příslušné podmínky stanovené v tomto čl. 9 odst. 4 a v čl. 9 odst. 5 ve vztahu ke všem dalším zprostředkovatelům a konečným příjemcům do smluv, které s nimi uzavírají, a kromě toho podle čl. 9 odst. 5 musí finanční zprostředkovatelé a koneční příjemci potvrdit, že se jich netýká situace zakládající vyloučení ve smyslu přílohy 2;

h)	se zavazují, že v souvislosti s prováděním operací nebudou EIF účtovat žádné poplatky;

i)	vypočítají hrubý grantový ekvivalent ve smyslu čl. 4 odst. 2 nařízení o podpoře de minimis pro každou transakci podle vzorce uvedeného v příloze 1 a výpočet oznámí EIF; a

j)	plně přenášejí na konečného příjemce celou část finanční výhody státní podpory plynoucí z příspěvku členského státu, jak je blíže upřesněno v příloze 1.

[Další podmínky se stanoví smluvně.]

9.5.	Finanční zprostředkovatelé, kterých se týká některá ze situací uvedených v příloze 2, nejsou vybráni.

9.6.	Před podpisem operační dohody informuje EIF písemně řídicí orgán o hlavních prvcích každé operace, jak je blíže upřesněno v dohodě o financování. [Další podmínky se stanoví smluvně]. EIF bez zbytečného odkladu písemně informuje řídicí orgán o podpisu operační dohody.

9.7.	EIF písemně bez zbytečného odkladu informuje řídicí orgán o částečném zrušení, závažné změně nebo předčasném ukončení operační dohody a o důvodech, proč k nim dochází, jak je dále uvedeno v této dohodě o financování. [Další podmínky se stanoví smluvně.]

Článek 10

Správa a řízení

10.1.

Na provádění účelové složky [účelových složek] ze strany EIF dohlíží rada investorů (dále jen „rada investorů“). Rada investorů je složena ze [4] řádně zmocněných členů jmenovaných řídicím orgánem, který také zastupují, z [1] člena jmenovaného EIF, [1] pozorovatele jmenovaného EIB a [2] pozorovatelů jmenovaných Evropskou komisí.

10.2.

Rada investorů:

a)	schvaluje zadání a v případě potřeby veškeré jeho změny nebo revize a přezkoumává výzvy k předkládání návrhů Evropského investičního fondu před jejich zveřejněním;

b)	přezkoumává pokrok v provádění účelové složky [účelových složek], včetně dosahování milníků a přehledu nových operací;

c)	přezkoumává a vydává stanoviska ke strategickým a politickým otázkám týkajícím se účelové složky [účelových složek];

d)	poskytuje pokyny v otázkách týkajících se výkladu kritérií způsobilosti stanovených v čl. 3 odst. 1 až 4;

e)	přezkoumává výroční zprávy účelové složky [účelových složek] uvedené v článku 16;

f)	přezkoumává zadání pro hodnocení a přezkoumává případné hodnotící zprávy účelové složky [účelových složek];

g)	přezkoumává navrhované účelové složky [účelových složek] na základě hodnotících zpráv uvedených v článku 18;

h)	navrhuje případné změny této dohody o financování;

i)	[další úkoly]. [V případě potřeby mohou být smluvně stanoveny další podmínky.]

10.3.

Rada investorů rozhoduje na základě konsenzu a v žádném případě nesmí mařit žádné rozhodnutí přijaté příslušným řídicím výborem ohledně provádění celkové strategie [finančních nástrojů COSME] [A/NEBO] [finančních nástrojů H2020] prostřednictvím příslušné pověřovací dohody [příslušných pověřovacích dohod].

10.4.

Rada investorů zvolí svého předsedu. Předseda je zástupce řídicího orgánu.

Rada investorů se schází na žádost některého z členů, avšak zasedá nejméně [•] krát ročně. Zasedání rady investorů organizuje její sekretariát.

10.5.

Rada investorů přijme svůj jednací řád na základě návrhu sekretariátu.

10.6.

Účast na zasedání rady investorů není odměňována. Veškeré náklady, které vzniknou členovi v souvislosti s cestováním a účastí na zasedání rady investorů, nese subjekt, který příslušného člena jmenoval.

10.7.

EIF zajišťuje sekretariát v souladu s touto dohodou o financování.

Sekretariát plní mimo jiné tyto úkoly:

a)	pořádání zasedání rady investorů, včetně vypracování a šíření dokumentů, programů jednání a zápisů z jednání rady investorů;

b)	veškeré další úkoly [vymezené v této dohodě o financování] nebo od rady investorů.

c)	sdělení související s činností rady investorů probíhá prostřednictvím sekretariátu.

Článek 11

Příspěvek členského státu

11.1.

Příspěvek členského státu se používá výhradně v souvislosti s účelovou složkou [účelovými složkami] a se souvisejícími operacemi.

11.2.

EIF poskytne řídicímu orgánu nejpozději do [X] každého roku i) přehled plánovaných operací, které mají být podepsány v daném roce, a navrhovanou výši příspěvku členského státu, která má být v daném roce vyplacena, ii) harmonogram plateb navrhované částky příspěvku členského státu na každý rok až do konce závazkového období, včetně příslušných poplatků spojených s řízením, iii) jakékoli změny považované za nezbytné pro oznámený příspěvek členského státu, který má být v daném roce přidělen.

V případě potřeby poskytne EIF řídicímu orgánu do [X] každého roku revidované údaje týkající se předchozího pododstavce.

11.3.

Po hloubkové prověrce finančních zprostředkovatelů, kteří mají být vybráni v souladu s článkem 9, zašle EIF řídicímu orgánu, kdykoli to považuje za nutné, žádost o platbu podle přílohy 3 („žádost o platbu“). Žádost o platbu uvádí: i) navrhovanou částku příspěvku členského státu na úhradu závazků vyplývajících z dohody o zárukách, jež má být podepsána do tří měsíců ode dne podání žádosti o platbu, a ii) splátkový kalendář příspěvku členského státu, který se vyplácí každý rok až do konce závazkového období v souvislosti s příslušnými operacemi.

11.4.

Žádost o platbu může obsahovat navrhovanou částku příspěvku členského státu ve výši 100 % částky potřebné k pokrytí závazků podle dohody o zárukách.

11.5.

Po obdržení žádosti o platbu a dle dostupnosti rozpočtových prostředků uloží řídicí orgán bez zbytečného odkladu – a v každém případě dříve, než EIF uzavře jakoukoli dohodu o zárukách – na účet účelové složky [účty účelových složek] příspěvek členského státu odpovídající částce příspěvku členského státu uvedené v žádosti o platbu a uvědomí o tom Evropský investiční fond.

11.6.

Řídicí orgán může kdykoli vyplácení příspěvku členského státu pozastavit tím, že EIF oznámí, že jeho žádosti o platbu nelze vyhovět, protože:

a)	nesplňuje v kterémkoli významném ohledu ustanovení této dohody o financování; nebo

b)	existují vážné pochybnosti o přijatelnosti příslušného předpokládaného výdaje; nebo

řídicí orgán získá informace, které svědčí o významném nedostatku ve fungování systému vnitřní kontroly, nebo naznačují, že výdajů, jež EIF potvrdil, se týká vážná nesrovnalost a nebyly opraveny. V tomto případě může řídicí orgán pozastavit vyplácení pouze v případě, že to vyžaduje potřeba zabránit závažnému poškození jeho finančních zájmů ve vztahu k rozpočtu Evropské unie.

Jakékoli pozastavení plateb musí být řádně odůvodněno řídicím orgánem a nesmí být přijímáno se zpětnou účinností. EIF je co nejdříve o tomto pozastavení plateb informován a jsou mu sděleny důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly.

Pozastavení plateb nabývá účinnosti dnem, kdy o nich řídicí orgán informuje EIF. Zbývající platební lhůta začne znovu běžet ode dne, kdy řídicí orgán obdrží požadované informace či revidované dokumenty nebo po provedení dalších nezbytných kontrol, včetně kontrol na místě.

Přesáhne-li doba pozastavení plateb [dva] měsíce, může EIF požádat příslušný řídicí orgán, aby rozhodl o dalším trvání pozastavení plateb.

Článek 12

Příspěvek EIF

EIF přispívá příspěvkem EIF do segmentu v souladu s podmínkami stanovenými v příloze 1.

Článek 13

Účet účelové složky [účty účelových složek] a správa pokladny

13.1.

Správu pokladny účtu účelové složky [účtech účelových složek] provádí EIF nebo jiný subjekt jím určený na základě schválení rady investorů v souladu s pokyny pro správu pokladny v příloze č. 4.

13.2.

Pro každou účelovou složku musí EIF zřídit a vést účet účelové složky [účty účelových složek] [v souvislosti s prostředky vloženými z operačního programu EFRR a účet účelové složky [účty účelových složek] v souvislosti s prostředky vloženými z programu pro rozvoj venkova EZFRV] v souladu s vnitřními politikami a postupy EIF.

13.3.

Příspěvek členského státu do účelové složky [účelových složek] se převádí na účet účelové složky [účty účelových složek] v souladu s článkem 11 této dohody.

13.4.

Používání účtu účelové složky [účtů účelových složek], přidělování prostředků či jiné nakládání s tímto účtem [těmito účty] nebo jeho [jejich] správa musí z účetního hlediska probíhat vždy a za všech okolností odděleně od ostatních fondů nebo účtů EIF. U všech transakcí musí být uveden den připsání.

13.5.

Účet účelové složky [účty účelových složek] se používá [používají] výhradně v souvislosti s transakcemi nebo operacemi podle této dohody o financování.

13.6.

Správa pokladny se provádí v souladu se zásadami a postupy EIF, zásadou řádného finančního řízení a v souladu se zásadami stanovenými v příloze 4. Riziko spojené s investicemi těchto aktiv nese řídicí orgán (včetně záporného úroku a ztrát při správě aktiv) v souladu s předem sjednaným rizikovým profilem a investiční strategií a s případnými pokyny pro správu aktiv, jak je stanoveno v příloze 4.

13.7.

S ohledem na správu pokladny prováděnou EIF nebo jejím jménem účtuje EIF poplatek řídicímu orgánu v souladu s článkem 14.

13.8.

Pro účely správy účtu účelové složky [účtů účelových složek] zřídí a vede EIF účet v EUR a v případě potřeby i účet v jiné měně než v EUR pro operace prováděné v jiné měně než v EUR.

13.9.

Na účet účelové složky [účty účelových složek] se připisují:

a)	uhrazené příspěvky členského státu;

b)	vrácené částky;

výnosy.

13.10.

Z účtu účelové složky [účtů účelových složek] se čerpají:

a)	částky potřebné v souvislosti s operacemi;

b)	částky na závazky vůči EIF podle článku 14;

c)	částky vracené řídicímu orgánu v rámci politiky pro případ vystoupení z finančního nástroje;

d)	částky potřebné pro správu pokladny.

13.11.

Převod podle v čl. 13 odst. 11 písm. c) se provede na bankovní účet řídicího orgánu:

Název [banky]:	[•]
Adresa [banky]:	[•]
BIC:	[•]
IBAN:	[•]
Jméno příjemce:	[•]
Adresa příjemce:	[•]
BIC příjemce:	[•]
Odkazy:	Vrácení částek v souvislosti s politikou pro případ vystoupení [uveďte zkratku účelové složky [účelových složek] a případné další odkazy].

13.12.

Při ukončení platnosti této dohody o financování, jak je stanoveno v článku 25, EIF zruší účet účelové složky [účty účelových složek] a bez zbytečného odkladu uvědomí o tomto zrušení řídicí orgán.

13.13.

EIF použije výnosy a vrácené částky pro účely účelové složky [účelových složek], včetně úhrad nákladů a poplatků spojených s řízením, a o použití výnosů a vrácených částek vede záznamy.

13.14.

[Pokud je to vhodné, a v každém případě po skončení závazkového období, ale nejpozději do [X] každého roku, oznámí EIF řídicímu orgánu výši příspěvku členského státu, který byl přidělený, ale nebyl uhrazený na účet účelové složky [účty účelových složek], a který již není potřebný pro účely této dohody o financování nebo jakékoli dohody zárukách, jak je blíže stanoveno v této dohodě [Další podmínky se stanoví smluvně.].]

13.15.

[Po skončení závazkového období a v případě, že nezbývá žádný příspěvek členského státu, který má být uhrazen, EIF každoročně, a to nejpozději do [X] každého roku, oznámí řídicímu orgánu výši částek, které již nepotřebuje pro účely účelové složky [účelových složek] nebo jakékoli dohody o zárukách. Na základě toho může řídicí orgán zaslat EIF výzvu k úhradě s cílem získat odpovídající částku zpět do rozpočtu řídicího orgánu.]

Článek 14

Náklady a poplatky spojené s řízením

14.1.

Řídicí orgán odměňuje EIF za činnosti prováděné EIF prostřednictvím poplatků zahrnujících i) správní poplatek, ii) motivační poplatek, iii) poplatek za správu pokladny a iv) rezervní poplatek na pokrytí nepředvídaných výdajů (souhrnně „náklady a poplatky spojené s řízením“), jak je blíže uvedeno v tomto článku.

14.2.

Náklady a poplatky spojené s řízením odečte EIF z účtu účelové složky [účtů účelových složek] při fakturaci řídicímu orgánu, který provádí přezkum těchto plateb [bude smluvně blíže upřesněno], a poskytuje plnou náhradu EIF za činnosti prováděné EIF. [V případě potřeby mohou být smluvně stanoveny další podmínky.]

14.3.

Souhrn správního poplatku a motivačního poplatku nesmí v žádném případě překročit 6 % přiděleného příspěvku členského státu, s výjimkou řádně odůvodněných okolností. S výhradou čl. 14 odst. 6 a 7 není motivační poplatek nižší než jedna třetina součtu správního poplatku a motivačního poplatku.

Kromě správního a motivačního poplatku nepřekročí poplatek za správu pokladny [1] % [není-li v jednotlivých dohodách o financování uvedeno jinak] přiděleného příspěvku členského státu. Kromě toho nepřekročí rezervní poplatek [0,5] % [není-li v jednotlivých dohodách o financování uvedeno jinak] přiděleného příspěvku členského státu.

14.4.

Správní poplatek tvoří úplnou náhradu za správní náklady, které EIF vznikly v souvislosti s účelovou složkou [účelovými složkami], včetně mimo jiné: průzkumu trhu, uvádění na trh, vývoje produktů, osvětových činností, vyjednávání, monitorování, úprav systémů IT, právních výloh, cestovních výdajů, daňového poradenství, bankovních poplatků, nákladů spojených se subdodavatelskými smlouvami, účetnictví a výkaznictví, monitorování a kontrol, sekretariátu, (případných) hodnocení, interních a externích auditů, zviditelnění a publicity. Bere v úvahu náklady účtované finančním zprostředkovatelům. [V případě potřeby mohou být smluvně stanoveny další podmínky.]

14.5.

S výhradou limitů uvedených v čl. 14 odst. 3 se správní poplatek hradí EIF takto:

1)	První část správního poplatku je vázána na vytvoření účelové složky [účelových složek] a dosahuje [2] % uhrazeného příspěvku členského státu. Tato částka je vyplacena EIF při podpisu první operační dohody. [Tyto podmínky se blíže upřesní smluvně.]

2)	Zbývající část správního poplatku je vázána na provádění, řízení, monitorování a vypořádání účelové složky [účelových složek] a vyplácí se jednou ročně zpětně. [V případě potřeby mohou být smluvně stanoveny další podmínky.]

14.6.

Motivační poplatek představuje odměnu pro EIF za dosaženou výkonnost v oblasti finanční i v oblasti politiky v rámci účelové složky [účelových složek].

14.7.

S výhradou limitů uvedených v čl. 14 odst. 3 se motivační poplatek hradí EIF na základě dosažení výkonnostních ukazatelů, zejména dosažného pákového efektu v souladu s milníky stanovenými v článku 7. [Tyto podmínky se blíže upřesní smluvně]. Motivační poplatek se vyplácí pololetně zpětně.

14.8.

Poplatek za správu pokladny je použit pro činnost správy pokladny.

14.9.

Rezervní poplatek se použije na pokrytí nepředvídaných výdajů, např. nákladů na vedení sporu. Platba za nepředvídané výdaje podléhá předchozímu schválení ze strany řídicího orgánu. [Další podmínky se stanoví smluvně].

14.10.

Náklady a poplatky spojené s řízením jsou hrazeny především z výnosů a vrácených částek. Pokud jsou tyto výnosy a vrácené částky nedostatečné, rozdíl je pokryt z uhrazeného příspěvku členského státu v souladu s pravidly stanovenými v tomto článku. Bez ohledu na výše uvedené řídicí orgán odmění EIF za činnosti prováděné EIF po 31. prosinci 2023 prostřednictvím poplatků, které budou oddělené od nákladů a poplatků spojených s řízením blíže upřesněných v této dohodě financování. [Další podmínky se stanoví smluvně.]

Článek 15

Účetnictví

15.1.

EIF vede oddělený účet účelové složky [oddělené účty účelových složek] pro činnosti spojené s jednotlivými finančními nástroji v souladu s pravidly a postupy EIF.

15.2.

Finanční transakce a účetní závěrky účelové složky [účelových složek] jsou v souladu s:

a)	pravidly a postupy EIF platnými pro příslušnou účelovou složku [účelové složky] a

účetními pravidly Unie stanovenými účetním Evropské komise na základě standardů stanovených Radou pro mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor (IPSAS), o jejichž případné změně Evropská komise předem informuje EIF v souladu s podmínkami pověřovací dohody [pověřovacích dohod][v případě potřeby mohou být smluvně stanoveny další podmínky].

15.3.

EIF vede finanční a účetní doklady týkající se uhrazeného příspěvku členského státu po dobu sedmi (7) let po skončení prováděcího období nebo po skončení platnosti této dohody o financování nebo po ukončení operací v rámci finančního nástroje, podle toho, které období je nejdelší.

15.4.

EIF předkládá řídicímu orgánu každoročně auditované účetní závěrky účelové složky [účelových složek].

Článek 16

Provozní a účetní výkaznictví

16.1.

EIF podává řídicímu orgánu zprávu tak často, jak bylo sjednáno [další podmínky se stanoví smluvně], o provozních aspektech účelové složky [účelových složek] v souladu s přílohou 5, a zejména o:

a)	identifikaci jediného specializovaného národního programu a priorit nebo opatření, z nichž je poskytován příspěvek členského státu;

b)	popisu účelové složky [účelových složek] a prováděcích opatření;

c)	určení finančních zprostředkovatelů;

d)	celkové výši uhrazeného příspěvku členského státu z priority nebo opatření v rámci jediného specializovaného národního programu;

e)	celkové částce nového dluhového financování v příslušném čtvrtletí a k danému datu;

f)	celkové částce nákladů a poplatků spojených s řízením;

g)	výkonnosti účelové složky [účelových složek], včetně pokroku při jejich zřizování a při výběru finančních zprostředkovatelů;

h)	celkové částce vrácených částek a výnosů;

i)	pokroku při dosahování pákového efektu;

j)	příspěvku účelové složky [účelových složek] k dosažení ukazatelů priority nebo opatření v rámci jediného specializovaného národního programu;

k)	počtu konečných příjemců (celkem a podle jednotlivých operací);

l)	hrubém grantovém ekvivalentu pro každou transakci.

[Další podmínky se stanoví smluvně.]

16.2.

EIF podává řídicímu orgánu zprávu s četností stanovenou v čl. 16 odst. 1 o finančních aspektech účelové složky [účelových složek] v souladu s přílohou 6. [Další podmínky se stanoví smluvně.]

16.3.

Nejpozději do [•] každého roku předloží EIF řídicímu orgánu výroční zprávu obsahující veškeré shromážděné údaje o případných provozních a finančních aspektech účelové složky [účelových složek] od jeho [jejich] založení. Tato výroční zpráva je bez zbytečného odkladu předložena k přezkumu radě investorů. [Další podmínky se stanoví smluvně.].

EIF předkládá řídicímu orgánu zprávy o pravidelných kontrolách externích auditorů určených v této dohodě o financování ve formě dopisu vedení. [Další podmínky se stanoví smluvně.]

Kromě toho v případě potřeby mohou smluvní strany sjednat a schválit další opatření týkající se podávání zpráv o operacích. [Další podmínky se mohou stanovit smluvně.]

16.4.

Příslušné požadavky na podávání zpráv uvedené v čl. 16 odst. 1 a 2 se zakládají na informacích, které průběžně EIF získává v rámci příslušné oznamovací povinnosti stanovené v operačních dohodách mezi EIF a finančními zprostředkovateli, kteří provádí účelovou složku [účelové složky]. Operační dohoda stanoví povinnost finančních zprostředkovatelů poskytovat tyto informace EIF. [Další podmínky se stanoví smluvně.]

16.5.

Zprávy předkládané řídicímu orgánu jsou vyjádřeny v EUR. Tyto zprávy mohou čerpat z účetních závěrek vedených v jiných měnách dle požadavků EIF. V případě potřeby jsou částky převedeny na EUR. Není-li v této dohodě o financování stanoveno jinak, částky vyjádřené v jiné měně než v EUR a vykazované jednou smluvní stranou druhé smluvní straně v EUR se přepočítávají na EUR směnným kurzem platným k příslušnému datu vykazování, stanoveným Evropskou centrální bankou.

Článek 17

Audity, kontroly a monitorování

17.1.

V souladu s příslušnými právními předpisy Unie mají Účetní dvůr a Evropská komise pravomoc provádět audit provádění účelové složky [účelových složek].

17.2.

EIF provádí kontroly provádění účelové složky [účelových složek] v souladu se svými pravidly, zásadami a postupy a v souladu s touto dohodou o financování, včetně – pokud je to vhodné – kontrol na místě na reprezentativních vzorcích transakcí a/nebo vzorcích transakcí vybraných na základě rizika, aby tak zajistil, že účelová složka [účelové složky] je [jsou] účinně a správně prováděna [prováděny], a abymimo jinépředcházelnesrovnalostem a podvodům a zajišťoval jejich nápravu.

17.3.

V případě podezření na podvod, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie informuje EIF neprodleně úřad OLAF a v úzké spolupráci s úřadem OLAF může přijmout vhodná preventivní opatření, včetně opatření pro zabezpečení důkazů. V případě nesrovnalostí souvisejících s příspěvkem členského státu informuje EIF neprodleně řídicí orgán a přijme veškerá nezbytná opatření, včetně soudního řízení, s cílem získat veškeré dlužné částky zpět v souladu s ustanoveními operační dohody podle přílohy 1 a okamžitě vrátit všechny částky získané zpět na účet účelové složky [účty účelových složek].

17.4.

EIF monitoruje provádění účelové složky [účelových složek] prostřednictvím podávání zpráv a/nebo účetních závěrek poskytnutých finančními zprostředkovateli, interních a externích auditů a veškerých kontrol provedených auditory nebo Evropským investičním fondem, včetně analýzy povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech, stejně jako přijatých nebo plánovaných nápravných opatření. EIF oznámí řídicímu orgánu veškeré závažné výsledky těchto činností.

17.5.

Monitorování provádění účelové složky [účelových složek] ze strany EIF je určeno k tomu, aby řídicí orgán mohl posoudit, i) zda je systém vnitřní kontroly účinný a účelný, ii) zda byl příspěvek členského státu použit v souladu s příslušnými právními a smluvními ustanoveními a iii) zda pokrok směrem k dosažení cílů politiky odráží příslušné ukazatele výstupů a výsledků.

17.6.

Řídicí orgán může provádět kontroly a monitorování provádění účelové složky [účelových složek] prostřednictvím své účasti v radě investorů a prostřednictvím auditovaných účetních závěrek, které předkládá EIF v souladu s čl. 15 odst. 4.

17.7.

OLAF může provádět šetření, včetně kontrol na místě a inspekcí, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95, ve znění pozdějších změn, doplnění nebo úprav, za účelem ochrany finančních zájmů Unie s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s jakoukoli finanční operací v rámci účelové složky [účelových složek].

Článek 18

Hodnocení

18.1.

Smluvní strany se mohou dohodnout na provádění jakýchkoli hodnocení realizace této dohody o financování za podmínek blíže stanovených v této dohodě. [Další podmínky se mohou stanovit smluvně.]

18.2.

EIF vyžaduje, aby finanční zprostředkovatelé v souvislosti s každou operační dohodou poskytli EIF informace, které mají k dispozici a které jsou přiměřené pro účely hodnocení, které má Evropská komise provést v souladu s čl. 57 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních.

Článek 19

Veřejné zakázky na zboží, stavební práce a služby

19.1.

Zadávání veřejných zakázek na zboží, stavební práce nebo služby ze strany EIF v rámci účelové složky [účelových složek] se provádí v souladu s platnými pravidly a postupy přijatými Evropským investičním fondem s přihlédnutím k zásadám transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení, ekonomicky nejvýhodnější nabídky, zamezení střetu zájmů a nediskriminace při zadávání zakázek za předpokladu, že s ohledem na trvání a náklady nepovedou subdodávky ke zvýšení nákladů oproti přímému provádění samotným EIF. Aby se zamezilo pochybnostem, tyto subdodávky se nevztahují na výběr finančních zprostředkovatelů podle článku 9.

19.2.

Zájemci a uchazeči, kteří jsou vedeni v ústřední databázi pro vyloučení zřízené a provozované Evropskou komisí na základě nařízení Komise (ES, Euratom) č. 1302/2008 ze dne 17. prosince 2008 o ústřední databázi pro vyloučení (15), jsou pro účely řízení účelové složky [účelových složek] vyřazeni.

Článek 20

Viditelnost

20.1.

EIF přijme veškerá vhodná opatření stanovená v této dohodě o financování s cílem propagovat skutečnost, že tato účelová složka [tyto účelové složky] je [jsou] spolufinancován[y] z fondu [EFRR] NEBO [EZFRV], a zahrne ustanovení požadující, aby byly veškeré požadavky vyplývající z tohoto článku prostřednictvím příslušných smluv přeneseny na finanční zprostředkovatele a konečné příjemce. [Další podmínky se stanoví smluvně.]

20.2.

EIF vyžaduje, aby informace poskytované sdělovacím prostředkům, zúčastněným stranám, finančním zprostředkovatelům a konečným příjemcům účelové složky [účelových složek] obsahovaly uznání skutečnosti, že účelová složka [účelové složky] byla provedena [byly provedeny] „s financováním z prostředků Evropské unie“ (v příslušném jazyce Unie), a vhodným způsobem zobrazovaly znak Unie (dvanáct žlutých hvězd na modrém poli) v souladu s požadavky pověřovací dohody [pověřovacích dohod].

20.3.

EIF vyžaduje, aby finanční zprostředkovatelé prováděli informační, marketingové a propagační kampaně stanovené v této dohodě o financování [další podmínky se stanoví smluvně] na území [NÁZEV ČLENSKÉHO STÁTU] s cílem posílit povědomí o účelové složce [účelových složkách] v rámci tohoto území a zajistit, aby všechny dokumenty týkající se podpory poskytované prostřednictvím účelové složky [účelových složek] obsahovaly prohlášení uvádějící, že transakce využívá podpory Evropské unie v souladu s „[iniciativou na podporu malých a středních podniků], s účelovou složkou [účelovými složkami], s financováním z prostředků Evropské unie v rámci [EFRR] A/NEBO [EZFRV], [COSME] A/NEBO [Horizont 2020]“.

20.4.

Velikost a umístění uznání a znaku Unie jsou zřetelně viditelné takovým způsobem, který nevyvolává nejasnosti ohledně uvedení činnosti EIF a uplatnění výsad a imunit EIF ve vztahu k účelové složce [účelovým složkám].

20.5.

Všechny publikace EIF, které se konkrétně týkají účelové složky [účelových složek] v jakékoli formě a na jakémkoli médiu, obsahují následující nebo podobné prohlášení v příslušném jazyce Unie: „Tento dokument byl vytvořen s finančním přispěním Evropské unie. Názory zde vyjádřené v žádném případě nemohou být považovány za názory odrážející oficiální stanovisko Evropské unie.“

20.6.

Řídicí orgán přijme veškerá vhodná opatření k propagaci skutečnosti, že účelová složka [účelové složky] je spolufinancována [jsou spolufinancovány] Evropským investičním fondem a případně Evropskou investiční bankou. Informace poskytované sdělovacím prostředkům, zúčastněným stranám, finančním zprostředkovatelům a konečným příjemcům, všechny související propagační materiály, oficiální oznámení, zprávy, publikace a informace na internetu uvádí, že účelová složka [účelové složky] je [jsou] „spolufinancována [spolufinancovány] z prostředků Evropského investičního fondu [a Evropské investiční banky]“ (v příslušném jazyce Unie), a vhodným způsobem zobrazují logo EIF a případně i logo EIB.

20.7.

S výhradou platných požadavků na zachování důvěrnosti vydá EIF při prvním podpisu operačního dohody bez zbytečného odkladu po podpisu tiskovou zprávu v angličtině, která bude zveřejněna na internetových stránkách EIF. O obsahu tiskových zpráv rozhoduje EIF.

20.8.

Smluvní strany provádí vzájemné konzultace ohledně přípravy zpráv o pokroku a situačních zpráv, publikací, tiskových zpráv a aktualizací v souvislosti s touto dohodou o financování před tím, než jsou dotčené dokumenty vydány nebo zveřejněny, a navzájem si tyto dokumenty po vydání předávají.

20.9.

EIF začlení do každé operační dohody požadavky z příslušných pověřovacích dohod týkající se povědomí finančních zprostředkovatelů o podpoře poskytované Evropskou unií.

Článek 21

Zveřejňování informací o finančních zprostředkovatelích

21.1.

EIF každoročně zveřejní jména finančních zprostředkovatelů podporovaných v rámci účelové složky [účelových složek] v souladu s ustanoveními pověřovací dohody (pověřovacích dohod).

21.2.

Kritéria pro zveřejňování a míra detailnosti zveřejňovaných informací zohledňují zvláštnosti finančního sektoru a povahu účelové složky [účelových složek] a případně splňují zvláštní pravidla EFRR a EZFRV.

Článek 22

Postoupení práv a povinností

Smluvní strany nepřevedou zcela ani zčásti žádné ze svých práv nebo povinností vyplývajících z této dohody o financování třetí straně bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany.

Článek 23

Odpovědnost

23.1.

EIF je řídicímu orgánu odpovědný za to, že bude vykonávat své povinnosti a závazky vyplývající z této dohody o financování s náležitou odborností a pečlivostí, i za veškeré ztráty zaviněné úmyslně protiprávním jednáním nebo hrubou nedbalostí.

[23.2

S ohledem na provádění této dohody o financování sjedná řídicí orgán a EIF smluvní opravné prostředky pro případ ztráty, škody nebo poškození, které EIF utrpí.]

23.3.

Smluvní strana, která je vystavena zásahu vyšší moci, neporušuje povinnosti vyplývající z této dohody o financování, pokud jí v jejich plnění zabránila vyšší moc.

Článek 24

Rozhodné právo a jurisdikce

24.1.

Tato dohoda o financování a její výklad se řídí právními předpisy [budou stanoveny smluvně], bez ohledu na jakékoli platné zásady pro kolizi právních norem.

24.2.

Smluvní strany se budou snažit o smírné urovnání sporů nebo stížností týkajících se výkladu, provádění nebo plnění této smlouvy o financování, včetně její existence, platnosti nebo ukončení.

24.3.

V případě, že smírného urovnání nebude dosaženo, smluvní strany se dohodly, že výlučnou příslušnost k urovnání sporů v rámci této dohody o financování má [příslušná jurisdikce bude stanovena smluvně].

Článek 25

Účinnost – ukončení

25.1.

Tato dohoda o financování vstupuje v platnost dnem podpisu smluvními stranami a zůstává v platnosti až do [31. prosince 2023], nebo dokud nenastane důvod ukončení, pro který nebyla zjednána náprava, jak je stanoveno v čl. 25 odst. 5, podle toho, co nastane dříve.

25.2.

Nejpozději [6] měsíců před [31. prosincem 2023] budou smluvní strany vzájemně konzultovat prodloužení platnosti této dohody o financování na další období.

25.3.

V případě, že ke dni [31. prosince 2023] bude stále v platnosti jedna nebo více operačních dohod a/nebo dohod o zárukách, tato dohoda o financování se po dohodě mezi smluvními stranami prodlouží. Není-li taková dohoda v platnosti, tato dohoda o financování zůstává v platnosti pouze ve vztahu ke skutečným nebo podmíněným závazkům nebo expozicím v rámci některé z operací, dokud nedojde ke zrušení tohoto závazku nebo expozice nebo dokud nebudou označeny za nedobytné a nedojde k jejich promlčení.

25.4.

Během platnosti této dohody o financování může kterákoli ze smluvních stran kdykoli tuto dohodu o financování s okamžitou platností vypovědět prostřednictvím oznámení druhé smluvní straně, že nastal důvod ukončení.

25.5.

Důvody, jež mohou vést k ukončení, jsou uvedeny níže:

řídicí orgán může oznámit důvod ukončení v případě, že:

a)	EIF nepodepíše operační dohodu v souvislosti s příspěvkem, jenž je součástí žádosti o platbu, a to do tří měsíců ode dne podání takové žádosti o platbu; nebo

b)	EIF nesplní některou z podstatných povinností podle této dohody;

c)	EIF nepodepíše první operační dohodu ve lhůtě stanovené v článku 8.2;

a to vždy za předpokladu, že řídicí orgán zaslal EIF výstražné upozornění uvádějící potenciální důvod ukončení a že EIF během období (60) dnů od data přijetí tohoto upozornění nezjedná nápravu; a

ii)

EIF může oznámit důvod ukončení v případě, že:

a)	aniž je dotčen článek 11, řídicí orgán bez zbytečného odkladu nevloží na účet účelové složky [účty účelových složek] příspěvek členského státu ve výši odpovídající výši příspěvku členského státu uvedené v žádosti o platbu; nebo

b)	řídicí orgán nesplní některou z podstatných povinností podle této dohody o financování;

a to vždy za předpokladu, že EIF zaslal řídicímu orgánu výstražné upozornění uvádějící potenciální důvod ukončení a že řídicí orgán během období 60 (šedesáti) dnů od data přijetí tohoto upozornění nezjedná nápravu.

25.6.

Aniž je dotčen článek 25.9, v případě ukončení této dohody je EIF osvobozen od povinnosti plnit činnosti EIF ode dne účinnosti ukončení platnosti dohody. Náklady a poplatky spojené s řízením, na které EIF vzniká nárok s ohledem na období před datem účinnosti ukončení platnosti dohody, jsou splatné k tomuto datu. [V případě potřeby mohou být smluvně stanoveny další podmínky, včetně případných změn nákladů a poplatků spojených s řízením splatných při předčasném ukončení této dohody o financování.]

25.7.

Výdaje vzniklé kterékoli ze smluvních stran v souvislosti s důvodem ukončení hradí smluvní strany odpovědné za vznik tohoto důvodu ukončení.

25.8.

Po uplynutí nebo ukončení platnosti této dohody o financování se čistý zůstatek příspěvku členského státu uložený na účtu účelové složky [účtech účelových složek] vrátí řídicímu orgánu v rámci opatření při vystoupení z finančního nástroje. Veškeré výdaje, které vzniknou EIF v souvislosti s tímto převodem, nese řídicí orgán a odečtou se z příspěvku členského státu, který má být vrácen, pokud k tomuto převodu nedochází při ukončení platnosti této dohody o financování v důsledku některého důvodu ukončení oznámeného řídicím orgánem.

25.9.

Ukončením nebo vypršením platnosti této dohody o financování nejsou dotčena práva a povinnosti kterékoli smluvní strany, vzniklé nebo existující ke dni tohoto ukončení nebo vypršení platnosti, včetně – nikoli však výhradně – práv a povinností vztahujících se k platebním povinnostem jednotlivých smluvních stran. Po ukončení nebo vypršení této dohody zůstává tato dohoda o financování v platnosti pouze ve vztahu ke skutečným nebo podmíněným závazkům nebo expozicím v rámci některé z operací, dokud nedojde ke zrušení těchto závazků nebo expozic nebo dokud nebudou označeny za nedobytné a nedojde k jejich promlčení, přičemž zejména EIF má právo ponechat si takové částky, jejichž zaplacení může požadovat na úhradu dluhu vyplývajícího z této dohody nebo z jakékoliv operační dohody nebo k uspokojení případných vzniklých nebo podmíněných závazků vyplývajících z probíhajících operací.

25.10.

V případě, že EIF po konzultaci s Evropskou komisí rozhodne, že celkový minimální příspěvek do účelové složky [účelových složek] představující souhrn příspěvků všech zúčastněných členských států Evropské unie je s přihlédnutím k minimálnímu kritickému množství stanovenému v předběžném posouzení nedostatečný, může oznámit řídicímu orgánu, že nastal důvod ukončení.

25.11.

Ustanovení článků 23 (Odpovědnost), 24 (Rozhodné právo a jurisdikce), 25 (Účinnost – ukončení) a 26 (Oznámení a sdělení) zůstávají v platnosti i po ukončení nebo vypršení platnosti této dohody o financování.

25.12.

V případě vypořádání [finančních nástrojů COSME] A/NEBO [finančních nástrojů H2020] se smluvní strany dohodnou na využití příspěvku členského státu.

Článek 26

Oznámení a sdělení

26.1.

Oznámení a sdělení týkající se této dohody o financování si smluvní strany navzájem zasílají písemně v tištěné nebo elektronické podobě v souladu s ustanoveními uvedenými v odstavcích 2 a 3 níže s použitím těchto údajů pro komunikaci:

Za řídicí orgán:

[bude doplněno].

Za EIF:

Evropský investiční fond

[útvar bude doplněn]

15, Avenue J.F. Kennedy

2968 Luxembourg (GD Luxembourg)

Kontaktní osoba: [bude doplněno]

Funkční e-mailová adresa: [bude doplněno]

26.2.

Veškeré změny uvedených údajů pro komunikaci nabývají platnosti poté, co byly oznámeny písemně v tištěné nebo elektronické podobě druhé straně.

26.3.

Tato oznámení a sdělení se považují za řádně předaná, jestliže [bude doplněno].

Článek 27

Změny a různé

27.1.

Veškeré změny, obměny nebo úpravy této dohody o financování je třeba provést formou písemného dokumentu řádně podepsaného oběma smluvními stranami s uvedením data, kdy nabývají účinku.

27.2.

Jestliže se jedna ze smluvních stran v některém případě nebo i ve více případech zřekne práva nebo promine povinnost v souvislosti s plněním některého ustanovení této dohody o financování, nelze to považovat za zřeknutí se práv této smluvní strany na budoucí plnění dotčeného ustanovení a povinnosti budoucího plnění druhé smluvní strany zůstávají v plném rozsahu v platnosti a účinnosti.

Článek 28

Přílohy

Body odůvodnění a tyto přílohy jsou nedílnou součástí této dohody o financování:

Příloha 1

Soubor podmínek pro účelovou složku [účelové složky]

—	Nástroj pro neomezené záruky (možnost 1)

—	Nástroj sekuritizace (možnost 2)

Příloha 2

Příloha 3

Žádost o platbu [bude stanoveno v rámci zvláštních dohod o financování]

Příloha 4

Pokyny pro správu pokladny [budou stanoveny v rámci zvláštních dohod o financování]

Příloha 5

Podávání zpráv o provozních aspektech účelové složky [účelových složek] [bude stanoveno v rámci zvláštních dohod o financování]

Příloha 6

Podávání zpráv o finančních aspektech účelové složky [účelových složek] [bude stanoveno v rámci zvláštních dohod o financování]

PŘÍLOHA 1

NÁSTROJ PRO NEOMEZENÉ ZÁRUKY (16)

Iniciativa na podporu malých a středních podniků – možnost 1

NÁSTROJ PRO NEOMEZENÉ ZÁRUKY INICIATIVY NA PODPORU MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ – MOŽNOST 1

Tento nástroj předpokládá využití neomezených záruk poskytovaných EIF na krytí úvěrového rizika z půjček, leasingů nebo záruk malých a středních podniků. Nástroj pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků je založen na ponechání určitého rizika na různých úrovních zdrojů EU (COSME a/nebo Horizont 2020), EFRR/EZFRV spolu s prostředky ze skupiny EIB a potenciálně i s prostředky vnitrostátních bank poskytujících podporu a vnitrostátních systémů záruk.

V rámci nástroje pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků by EIF poskytoval neomezené záruky až do sjednané maximální částky. Finanční instituce původce si ponechávají hmotný zájem ve svých zaručených portfoliích tím, že si ponechají 20 % ekonomické expozice v každé zaručené půjčce, aby bylo zajištěno potřebné sladění zájmů (mají vlastní finanční zájem).

Finanční zprostředkovatelé získají neomezené záruky od Evropského investičního fondu jednotlivě výměnou za uhrazení poplatků za záruku. Vyšší riziko výsledného portfolia bude pokryto kombinací příspěvku členského státu a prostředků z programu COSME a/nebo Horizont 2020. Nižší riziko výsledného portfolia bude pokryto kombinací prostředků ze skupiny EIB až do výše sjednané maximální částky a potenciálně prostřednictvím prostředků vnitrostátních bank poskytujících podporu a vnitrostátních systémů záruk. Převedení tohoto nekrytého rizika umožňující částečné převedení úvěrového rizika na třetí strany, aniž by ve skutečnosti došlo k odstranění portfolia aktiv z rozvahy finanční instituce, nabízí ve vhodných případech převádějící finanční instituci příležitost ke snížení kapitálových požadavků. Taková operace musí zohlednit legislativní požadavky dané země.

Vytváření, hloubkové prověření, dokumentaci a servis portfolia tvořeného způsobilými transakcemi půjček, leasingů nebo záruk malým a středním podnikům provádí finanční zprostředkovatelé v souladu s obvyklými postupy pro vytváření a servis portfolií. Finanční zprostředkovatel (nebo finanční sub-zprostředkovatel v případě protizáruky) si vůči každému konečnému příjemci zachovává přímý vztah úvěrového klienta. Finanční zprostředkovatel pravidelně poskytuje informace o portfoliu EIF a EIF pak v souladu s příslušnými dohodami předává všechny potřebné informace příjemcům rizika.

Finanční zprostředkovatel v plné výši přenáší na malé a střední podniky výhody státní podpory v souladu s orientačními podmínkami a na základě vzorce v oddílech 5 a 6 níže. Navíc se má za to, že implicitní náklady (riziko ztráty dobrého jména, finanční riziko, administrativní riziko, riziko spojené s provedením segmentu (17)) finančního zprostředkovatele vyvažují veškeré výhody plynoucí ze státních prostředků (tj. příspěvku členského státu), čímž je zajištěno, že finanční zprostředkovatel nemá prospěch z neoprávněné podporys.

Pokud není výslovně uvedeno jinak, vymezené pojmy v této příloze mají stejný význam jako odpovídající pojmy vymezené v rámci tohoto modelu dohody o financování.

Orientační podmínky neomezených záruk v rámci možnosti 1

1.	Základní charakteristiky

Rozsah finančního nástroje

Finanční zprostředkovatel vytvoří portfolio nového dluhového financování (s výhradou minimálního pákového efektu), pro které obdrží neomezenou portfoliovou záruku (ve formě přímých záruk, protizáruk nebo společných záruk) z EIF výměnou za uhrazení poplatku za záruku.

EIF provádí běžnou správu finančního nástroje pro příspěvky členského státu, příspěvky EU (tj. příspěvky podle [nařízení o programu COSME] A/NEBO [nařízení o programu H2020], příspěvky EIF a úvěrové riziko, které přijímá EIB a případně vnitrostátní banka poskytující podporu.

Záruka

Záruku poskytuje EIF finančnímu zprostředkovateli výměnou za uhrazení poplatku za záruku. Záruka se vztahuje na část (až do výše sazby záruky) úvěrového rizika spojeného s portfoliem příslušného nového dluhového financování (dále jen „portfolio“).

Sazba záruky

Až 80 % z každé transakce v portfoliu, takže finanční zprostředkovatel si v portfoliu ponechává hmotný ekonomický zájem, který dosahuje alespoň 20 % ekonomické expozice, čímž je zajištěno sladění zájmů.

Struktura

Záruka se vztahuje na nesplacené částky, které nejsou finančnímu zprostředkovateli uhrazeny v rámci způsobilých transakcí zahrnutých do portfolia, a to až do výše sazby záruky.

Příspěvek členského státu bude použit na pokrytí nejvyššího rizika v portfoliu, a to až do výše, která bude stanovena s ohledem na multiplikační účinek na příspěvek členského státu sjednaný v dohodě o financování. To může běžně vést k tomu, že pokrytí čisté ztráty v rámci portfolia si vyžádá 100 % této částky.

Druhá nejrizikovější část portfolia bude pokryta kombinací zdrojů EIF, rozpočtu EU a řídicího orgánu. Zbývající riziko portfolia je pokryto kombinací prostředků ze skupiny EIB a potenciálně z prostředků vnitrostátních bank poskytujících podporu a vnitrostátních systémů záruk.

Výše prostředků, které poskytují jednotliví příjemci rizika, se stanoví na takové úrovni, aby bylo riziko slučitelné s tolerancí rizika skupiny EIB a dalších potenciálních příjemců rizika.

Aby EIF mohl ohodnotit jednotlivá portfolia na základě své metodiky hodnocení rizik, každé portfolio musí být dostatečně homogenní a vklady dostatečně diverzifikované.

Nesplacené částky

Týkají se nezaplacených jistin a úroků, které nejsou finančním zprostředkovatelům uhrazeny v rámci transakcí zahrnutých do portfolia.

Portfolio

Období dostupnosti

EIF a finanční zprostředkovatel se dohodnou na období dostupnosti (obvykle až 3 roky), během něhož mohou být transakce zahrnovány do portfolia.

Způsobilí koneční příjemci

Koneční příjemci musí splňovat požadavky na způsobilost podle čl. 37 odst. 4 a článku 39 nařízení o společných ustanoveních, stejně jako specifické požadavky na způsobilost stanovené v nařízeních o EFRR a EZFRV.

Kritéria způsobilosti programu COSME

Viz příloha 2.

Kritéria způsobilosti programu Horizont 2020

Viz příloha 2.

Postup vyloučení

Transakce, která nesplňuje kritéria způsobilosti, je vyloučena z portfolia (a nevztahuje se na ni záruka). Za určitých přesně vymezených okolností a při uplatňování požadavků čl. 39 odst. 2 písm. a) nařízení o společných ustanoveních může určení, zda dotčené nesplnění kritérií bylo v moci finančního zprostředkovatele, mít za následek pokračování záruky.

Požadavek na pákový efekt pro příspěvek členského státu

Pákový efekt se vypočítá vydělením celkového nového dluhového financování pro způsobilé konečné příjemce příspěvkem členského státu. Minimální pákový efekt musí být alespoň [X] násobek celkového příspěvku členského státu.

Požadavek na minimální pákový efekt pro příspěvek v rámci programu COSME

Pokud jde o případný příspěvek v rámci nařízení o programu COSME, objem nového dluhového financování pro způsobilé konečné příjemce v souladu s požadavky na pákový efekt stanovenými v právním základu programu COSME a pověřovací dohodě musí splňovat rovněž kritéria způsobilosti programu COSME.

Požadavek na minimální pákový efekt pro příspěvek v rámci programu Horizont 2020

Pokud jde o případný příspěvek v rámci nařízení o programu H2020, objem nového dluhového financování pro způsobilé konečné příjemce v souladu s požadavky na pákový efekt stanovenými v právním základu programu Horizont 2020 a pověřovací dohodě musí splňovat rovněž kritéria způsobilosti programu Horizont 2020.

Oceňování

Poplatek za záruku

EIF vybírá za transakce zahrnuté do portfolia od finančního zprostředkovatele poplatek za záruku.

Výše poplatku za záruku, vyjádřená jako [X] % ročně, bude stanovena čtvrtletně na základě zbývající částky v portfoliu.

Oceňování příspěvku členského státu

Příspěvek členského státu je oceněn na úrovni, která je úměrná příslušnému riziku s výjimkou pokrytí nejrizikovější části portfolia, která se oceňuje na nulu (to znamená, že příspěvek členského státu je poskytován zdarma).

Různé

Sankce

Viz článek 7.

Podávání zpráv

Viz příloha 5.

Monitorování a audit

Viz článek 17.

5.	Přenos výhody

Přenos výhody

EIF posoudí mechanismus přenosu výhody na konečné příjemce. Tento mechanismus je součástí postupu výběru finančních zprostředkovatelů a tvoří součást konečného rozhodnutí EIF o tom, zda uzavřít dohodu o zárukách a za jakých podmínek. Přenos výhody se uplatní na část nového dluhového financování, na kterou se vztahuje záruka na standardní úrokové sazby účtované konečným příjemcům, a to formou snížení prémie za úvěrové riziko/záruku. Mechanismus přenosu výhody je odpovídajícím způsobem zdokumentován.

Celková výhoda

Celková výhoda je stanovena pro část půjčky, která je krytá zárukou, jako snížení úrokové sazby nebo poplatku za záruku – podle okolností –, které účtuje finanční zprostředkovatel konečným příjemcům, přičemž se zohlední přijímané úvěrové riziko a účinek záruky a náklady s ní spojené. Protože finanční zprostředkovatel nezískává žádnou odměnu/financování od EIF, posouzení celkové výhody se zaměřuje pouze na prémii za úvěrové riziko. Při výpočtu nové prémie za úvěrové riziko/záruku pro každou půjčku nebo záruku zohlední finanční zprostředkovatel náklady na záruku (poplatek za záruku).

Celková výhoda se vypočte podle následujícího vzorce:

Celková výhoda = standardní prémie za úvěrové riziko/záruku – poplatek za záruku

6.	Státní podpora:

Výhoda státní podpory

Výhoda státní podpory pro část úvěru, na který se vztahuje záruka, tvoří součást celkového zvýhodnění, úměrnou příspěvku členského státu (18) do portfolia nového dluhového financování, která se vypočte podle následujícího vzorce:

výhoda státní podpory = celková výhoda * % příspěvku členského státu na záruku (zaručená část portfolia nového dluhového financování).

Výhodu státní podpory přenáší finanční zprostředkovatel plně na konečného příjemce.

Výpočet hrubého grantového ekvivalentu

Na úrovni konečného příjemce se výhoda státní podpory posuzuje jako subvence úrokové sazby ve smyslu čl. 4 odst. 2 nařízení o podpoře de minimis.

Hrubý grantový ekvivalent se vypočte podle následujícího vzorce:

hrubý grantový ekvivalent (19) * splatnost (vážená průměrná životnost) půjčky (záruka) (20) * výhoda státní podpory

Finanční zprostředkovatel vypočítá hrubý grantový ekvivalent pro každou půjčku (záruku) (20) v portfoliu nového dluhového financování a sdělí jeho výši EIF. Hrubý grantový ekvivalent nemůže v žádném případě přesáhnout limit stanovený v nařízení o podpoře de minimis.

Sankce ze státní podpory

EIF stanoví finančnímu zprostředkovateli sankce ze státní podpory v případě, že výhoda státní podpory není plně přenesena na konečného příjemce.

NÁSTROJ SEKURITIZACE

Iniciativa na podporu malých a středních podniků – možnost 2

NÁSTROJ SEKURITIZACE INICIATIVY NA PODPORU MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Tento nástroj předpokládá využití sekuritizačních transakcí doprovázených půjčkami, leasingy nebo zárukami malým a středním podnikům, přičemž prostředky EU (COSME a/nebo Horizont 2020), EFRR/EZFRV, stejně jako prostředky skupiny EIB a potenciálně i vnitrostátních bank poskytujících podporu, vnitrostátních systémů záruk a dalších institucionálních investorů upíší nebo zaručí určité částky na různých úrovních rizika.

V rámci nástroje sekuritizace se používá portfolio nástrojů financování způsobilých malých a středních podniků jako zajištění pro obchodovatelné cenné papíry (tranše) diverzifikované podle úrovně rizika.

Další možností je převádění nekrytého rizika (syntetická sekuritizace) umožňující převedení úvěrového rizika na třetí strany, aniž by ve skutečnosti došlo k odstranění portfolia aktiv z rozvahy banky, čímž nabízí převádějící bance příležitost ke snížení kapitálových požadavků. Taková operace musí zohlednit legislativní požadavky dané země.

Nástroj sekuritizace poskytne záruku podstatné části způsobilých portfolií dluhového financování, jakmile se příslušný finanční zprostředkovatel zaváže vytvořit doplňkové portfolio, a to i pomocí zdrojů uvolněných v důsledku sekuritizační transakce pro nové financování pro malé a střední podniky.

V rámci nástroje sekuritizace iniciativy na podporu malých a středních podniků upíše nebo zaručí EIF a EIB (potenciálně spolu s vnitrostátními bankami poskytujícími podporu, vnitrostátními systémy záruk a dalšími institucionálními investory) určité tranše až do maximální sjednané částky. Převádějící finanční instituce si ponechá hmotný zájem na transakci, jako je odpovídající podíl (nejméně 50 %) v podřízené tranši a odpovídající expozice každé tranše nabízené investorům, nebo přijme podobná opatření k zajištění nezbytného sladění zájmu (vlastní finanční zájem) a souladu s požadavkem na ponechání si rizika stanoveným ve směrnici 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013.

Hodnocení přednostní a mezaninové tranše je slučitelné s tolerancí rizik skupiny EIB a potenciálně vnitrostátních bank poskytujících podporu, vnitrostátních systémů záruk a institucionálních investorů třetích stran, kteří mohou rovněž investovat do přednostních tranší těchto sekuritizací, a zvýšit tak pákový efekt přidělených rozpočtových zdrojů.

Podřízené a mezaninové tranše, které si původce neponechává, jsou upsány pomocí kombinace EFRR/EZFRV, COSME/Horizont 2020 a vlastních zdrojů EIF.

Řídicí orgány, které se chtějí podílet se na programu záruk (prostřednictvím EIF, ale riziko je kryto z příspěvků ESI fondů), poskytují záruky/investice až do výše 50 % podřízené tranše.

Vytváření, hloubkové prověření, dokumentaci a servis sekuritizovaného portfolia tvořeného způsobilými transakcemi půjček, leasingů nebo záruk pro malé a střední podniky a jiné podniky s méně než 500 zaměstnanci provádí finanční zprostředkovatelé v souladu s obvyklými postupy pro vytváření a servis portfolií. Finanční zprostředkovatelé si vůči malým a středním podnikům obvykle zachovávají přímý vztah úvěrového klienta. Finanční zprostředkovatelé poskytují informace o sekuritizovaném portfoliu, stejně jako doplňkovém portfoliu (nově vytvořeném financování pro malé a střední podniky) čtvrtletně EIB případně EIF, a to až do skončení sekuritizační transakce.

Orientační podmínky sekuritizace

1.	Obecné podmínky

Rozsah finančního nástroje

Sekuritizací aktiv finanční zprostředkovatelé uvolní regulatorní a ekonomický kapitál a/nebo získají nové zdroje financování, které jim umožní vytvořit nové dluhové financování pro způsobilé konečné příjemce (k vytvoření doplňkového portfolia).

Finanční zprostředkovatel obdrží záruky/investice z EIF k pokrytí sekuritizovaného portfolia výměnou za uhrazení poplatku a závazek, že vytvoří portfolio nového dluhového financování (s výhradou minimálního pákového efektu).

EIF provádí běžnou správu finančního nástroje pro příspěvky členského státu, příspěvky EU (tj. příspěvky v rámci [nařízení o programu COSME] A/NEBO [nařízení o programu H2020], příspěvky EIF a úvěrové riziko, které přijímá od EIB a případně vnitrostátní banky poskytujících podporu.

Struktura transakce

Jsou povoleny buď sekuritizace hotovostní („skutečný prodej“), nebo syntetické („nekryté“).

Hotovostní sekuritizace je transakce, v jejímž rámci původce (finanční zprostředkovatel) sekuritizuje aktiva tím, že je sloučí do sekuritizovaného portfolia a toto sekuritizované portfolio prodá některé zvláštní účelové jednotce. Zvláštní účelová jednotka financuje koupi sekuritizovaného portfolia prostřednictvím vydávání dluhopisů zajištěných těmito aktivy (cenné papíry zajištěné aktivy – „ABS“). Výtěžek z emise těchto dluhopisů použije zvláštní účelová jednotka na uhrazení kupní ceny sekuritizovaného portfolia finančnímu zprostředkovateli.

U syntetické sekuritizace si finanční zprostředkovatel ponechává příslušná aktiva ve své rozvaze a EIF pokrývá část rizika sekuritizovaného portfolia. To může pro finančního zprostředkovatele představovat potenciální snížení kapitálových požadavků.

EIF stanoví tranše pro sekuritizované portfolio v závislosti na riziku souvisejících operací.

Podřízenou tranši tvoří nejrizikovější část sekuritizovaného portfolia až do předem určeného podílu, přičemž se zohlední vlastnosti portfolia, požadavky úvěrového posílení a požadavek na pákový efekt pro příspěvek členského státu. Příspěvek členského státu pokrývá až 50 % podřízené tranše a zbývající část podřízené tranše si ponechá finanční zprostředkovatel. To může běžně vést k tomu, že pokrytí čisté ztráty v rámci portfolia si vyžádá 100 % této částky.

Mezaninovou tranši tvoří druhá nejrizikovější část sekuritizovaného portfolia, která se skládá ze tří dílčích tranší kombinujících zdroje EIF, rozpočtu EU a řídicího orgánu. Příspěvek členského státu pokrývá zejména riziko nižší mezaninové tranše. Příspěvek v rámci [nařízení o programu COSME] a/nebo [nařízení o programu H2020] pokrývá riziko střední mezaninové tranše. Příspěvek EIF pokrývá riziko vyšší mezaninové tranše.

Velikost mezaninové tranše stanoví EIF, přičemž se zohlední vlastnosti portfolia, požadavky na úvěrové posílení a požadavek na pákový efekt pro příspěvek členského státu.

Nižší a střední mezaninové tranše tvoří [předem stanovený podíl sekuritizovaného portfolia.

Přednostní tranši tvoří zbytkové riziko sekuritizovaného portfolia, které bude financováno/pokryto prostřednictvím kombinace prostředků ze skupiny EIB až do výše sjednané maximální částky a potenciálně prostřednictvím prostředků vnitrostátních bank poskytujících podporu a vnitrostátních systémů záruk či dalších investorů.

Přednostní a vyšší mezaninové tranše se stanoví na takové úrovni, aby bylo riziko slučitelné s tolerancí rizika skupiny EIB a dalších zúčastněných příjemců rizika.

2.	Referenční portfolio (sekuritizované portfolio)

Sekuritizované portfolio

Sekuritizované portfolio může zahrnovat stávající aktiva (dluhové financování malých a středních podniků a jiných podniků s méně než 500 zaměstnanci), stejně jako portfolia nového dluhového financování malých a středních podniků.

Aby EIF mohl ohodnotit jednotlivá portfolia na základě své metodiky hodnocení rizik, každé sekuritizované portfolio musí být dostatečně homogenní a vklady dostatečně diverzifikované.

Stávající portfolia se nezahrnují do sekuritizovaného portfolia v průběhu závazkového období.

3.	Doplňkové portfolio

Doplňkové portfolio

Každý finanční zprostředkovatel bude smluvně vázán povinností poskytnout způsobilým konečným příjemcům nové dluhové financování (doplňkové portfolio).

Porušení některých požadavků uvedených v příslušné operační dohodě ze strany finančního zprostředkovatele nemá vliv na záruky vydané ve vztahu k sekuritizovanému portfoliu.

Požadavek na pákový efekt pro příspěvek členského státu

Období dostupnosti

EIF a finanční zprostředkovatel se dohodnou na období dostupnosti (obvykle až 3 roky), během něhož jsou transakce zahrnovány do doplňkového portfolia.

Způsobilí koneční příjemci

Kritéria způsobilosti programu COSME

Viz nařízení o programu COSME.

Kritéria způsobilosti programu Horizont 2020

Viz nařízení o programu H2020.

Požadavek na minimální pákový efekt pro příspěvek v rámci programu COSME

Požadavek na minimální pákový efekt pro příspěvek v rámci programu Horizont 2020

Oceňování

Poplatek

Poplatek se stanoví na základě oceňování tranší pro každého příjemce rizik jednotlivých finančních nástrojů (viz oceňování níže).

EIF vybírá od finančního zprostředkovatele poplatek ve výši [X] % za rok v poměru ke kryté části sekuritizovaného portfolia.

Oceňování přednostní tranše

Provádí se podle předem stanoveného ročního podílu Evropským investičním fondem a dalšími potenciálnímu příjemci rizika v souladu s jejich cenovou politikou.

Oceňování mezaninové tranše

Mezaninové tranše stanoví EIF ve výši [X] % ročně v souladu s cenovou politikou EIF.

Střední a nižší mezaninové tranše se oceňují s ohledem na rizika očekávané ztráty z jednotlivých tranší. V řádně odůvodněných případech může být ocenění dále sníženo tak, aby přilákalo finanční zprostředkovatele.

Oceňování podřízené tranše

Ocenění se rovná nule (to znamená, že podřízená tranše s výjimkou tranše, kterou si ponechává původce, se poskytuje bezplatně).

Různé

Sankce

Viz článek 7.

Podávání zpráv

Viz příloha 5.

Monitorování a audit

Viz článek 17.

6.	Přenos výhody

Přenos výhody

EIF posoudí mechanismus přenosu výhody z finančního zprostředkovatele na konečné příjemce v rámci doplňkového portfolia. Tento mechanismus je součástí bodového systému pro výběr finančních zprostředkovatelů a tvoří součást konečného rozhodnutí EIF o tom, zda uzavřít dohodu o zárukách nebo dohodu o investicích a za jakých podmínek.

Přenos výhody se uplatní na standardní úrokové sazby účtované konečným příjemcům v rámci nového dluhového financování v doplňkovém portfoliu prostřednictvím snížení prémie za úvěrové riziko. Mechanismus přenosu výhody je odpovídajícím způsobem zdokumentován.

Celková výhoda

Celková výhoda zohledňuje přínos pro finančního zprostředkovatele v každé tranši sekuritizovaného portfolia.

Celková výhoda se vypočte jako rozdíl mezi tržní cenou a cenou účtovanou Evropským investičním fondem za každou tranši se stejnou mírou rizika. Úroveň rizika každé tranše se stanoví pomocí metodiky interního ratingu EIF.

Pokud není tržní cena stanovena, použije EIF ke stanovení stejné úrovně rizika záruk prémii „safe-harbour“ stanovenou ve sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 25). Prémie „safe- harbour“ pro podřízené tranše dosahuje až 10 % ročně.

Celková výhoda se vypočte podle následujícího vzorce:

celková výhoda = součet výhod jednotlivých tranší

Výhoda individuální tranše se vypočte takto:

výhoda jednotlivé tranše = (tržní cena tranše – poplatek) * celková výše tranše v EUR * splatnost tranše (vážená průměrná životnost)

7.	Státní podpora:

Výhoda státní podpory

Celková výhoda státní podpory je částí celkové výhody úměrná příspěvku členského státu (21) do sekuritizovaného portfolia.

Celková výhoda státní podpory poskytnutá finančnímu zprostředkovateli se vypočítá podle následujícího vzorce:

celková výhoda státní podpory (v EUR) = součet (výhoda jednotlivé tranše * % z příspěvku členského státu do tranše).

Celkovou výhodu státní podpory přenáší finanční zprostředkovatel na všechny konečné příjemce, kteří jsou součástí doplňkového portfolia.

Výhoda státní podpory pro konečné příjemce se vypočítá podle následujícího vzorce:

výhoda státní podpory (subvence úrokových sazeb v bazických bodech) = (celková výhoda státní podpory/nové dluhové financování v doplňkovém portfoliu)/splatnost doplňkového portfolia (vážená průměrná životnost)

Výpočet hrubého grantového ekvivalentu

Výhoda státní podpory poskytovaná konečným příjemcům v doplňkovém portfoliu se posuzuje jako subvence úrokové sazby ve smyslu čl. 4 odst. 2 nařízení o podpoře de minimis.

Hrubý grantový ekvivalent se vypočte podle následujícího vzorce:

hrubý grantový ekvivalent = nominální částka půjčky * splatnost (vážená průměrná životnost) půjčky * výhoda státní podpory

Finanční zprostředkovatel vypočítá hrubý grantový ekvivalent pro každou půjčku v doplňkovém portfoliu a sdělí jeho výši EIF. Hrubý grantový ekvivalent nemůže v žádném případě přesáhnout limit stanovený v nařízení o podpoře de minimis.

Žádné další výhody pro snížení kapitálových požadavků

Při použití příslušných vnitrostátních pravidel týkajících se kapitálových požadavků není objem nového dluhového financování nastaven na nižší úroveň, než je objem dluhového financování malých a středních podniků, které by mohli poskytnout finanční zprostředkovatelé prostřednictvím uvolnění kapitálu na základě příspěvku členského státu.

Sankce ze státní podpory

EIF stanoví finančnímu zprostředkovateli sankce ze státní podpory v případě, že výhoda státní podpory není plně přenesena na konečného příjemce.

PŘÍLOHA 2

Kritéria pro vyloučení finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců a kritéria způsobilosti pro příspěvky EU

1. KRITÉRIA PRO VYLOUČENÍ FINANČNÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŮ

Nebudou vybráni finanční zprostředkovatelé, kteří se nacházejí v některé z níže uvedených situací, která by podle odborného stanoviska EIF měla vliv na jejich schopnost provádět finanční nástroj:

1.	jsou v úpadku nebo v likvidaci, jsou předmětem soudní správy, je vůči nim vedeno v těchto věcech soudní řízení nebo jsou v podobné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních předpisů;

2.	byli pravomocně odsouzeni pro trestný čin související s jejich podnikáním, což by mohlo ovlivnit jejich schopnost provádět transakce;

3.	byli pravomocně odsouzeni za podvod, korupci, zločinné spolčení nebo za jiné protiprávní jednání, které ve všech případech poškozují finanční zájmy Unie;

4.	dopustili se závažného zkreslování informací požadovaných pro výběr finančního zprostředkovatele;

5.	jsou vedeni v ústřední databázi pro vyloučení podle čl. 9 odst. 5 písm. e);

jsou usazeni na územích, jejichž soudy při uplatňování mezinárodně uznávaných daňových standardů nespolupracují s Unií nebo se jejich daňové praktiky neřídí zásadami doporučení Komise ze dne 6. prosince 2012 týkající se opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní (C(2012) 8805);

7.	jejich podnikatelské činnosti nejsou v souladu s politikou EIF ve vztahu k omezeným sektorům.

Body 2 a 3 se nepoužijí, pokud finanční zprostředkovatelé mohou ke spokojenosti EIF prokázat, že vůči osobám oprávněným za ně jednat či je zastupovat, rozhodovat o nich nebo je ovládat a které byly odsouzeny, jak se uvádí v bodech 2 a 3, byla přijata odpovídající opatření.

2. KRITÉRIA PRO VYLOUČENÍ KONEČNÝCH PŘÍJEMCŮ

Finanční zprostředkovatelé nemusejí vybrat konečné příjemce, pokud splňují jeden nebo více kritérií stanovených níže:

1.	nejsou potenciálně hospodářsky životaschopní;

3.	jsou v úpadku nebo v likvidaci, jsou předmětem soudní správy, je vůči nim vedeno v těchto věcech soudní řízení nebo jsou v podobné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních předpisů;

4.	byli pravomocně odsouzeni pro trestný čin související s jejich podnikáním, což by mohlo ovlivnit jejich schopnost provádět transakce;

5.	byli pravomocně odsouzeni za podvod, korupci, zločinné spolčení nebo za jiné protiprávní jednání, které ve všech případech poškozují finanční zájmy Unie;

6.	poskytli vědomě nesprávné informace požadované pro výběr konečného příjemce;

7.	jsou vedeni v ústřední databázi pro vyloučení zřízené a provozované Komisí na základě nařízení (ES, Euratom) č. 1302/2008;

jejich podnikatelská činnost spočívá v jedné nebo více z následujících činností:

a)	protiprávní hospodářská činnost (tj. jakákoli výroba, obchod nebo jiná činnost, která je protiprávní podle zákonů a nařízení platných pro finanční zprostředkovatele nebo příslušné konečné příjemce, včetně např. klonování lidí pro účely reprodukce);

b)	výroba tabákových výrobků a destilovaných alkoholických nápojů a souvisejících produktů a obchod s nimi;

c)	financování výroby a obchodu se zbraněmi a střelivem jakéhokoli druhu nebo vojenských operací všeho druhu;

d)	provozování kasin a srovnatelných podniků;

e)	provozování internetových hazardních her a on-line kasin;

f)	pornografie a prostituce;

g)	jaderná energie;

h)	činnosti uvedené v článku 19 nařízení o programu H2020.

i)	výzkum, vývoj nebo technické využívání elektronických dat, programů nebo řešení konkrétně zaměřených na podporu některé z činností uvedených v písmenech a) až h) výše nebo určených k protiprávnímu proniknutí do elektronických datových sítí nebo stahování elektronických dat;

9.	jejich podnikatelské činnosti nejsou v souladu s politikou EIF ve vztahu k omezeným sektorům;

10.	přijali nové dluhové financování, které nesplňuje pravidla kumulace podpor stanovená v příslušném nařízení o podpoře de minimis;

11.	získali podporu pro činnosti související s vývozem do třetích zemí, zejména podporu přímo související s vyváženým množstvím, s vytvořením a provozováním distribuční sítě nebo s jinými běžnými náklady souvisejícími s vývozní činností;

12.	získali podporu podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží.

3. KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI PRO PŘÍSPĚVEK EU

3.1.

Kritéria způsobilosti pro příspěvek EU do finančních nástrojů COSME [bude stanoveno v rámci zvláštních dohod o financování na základě dohody mezi Komisí a EIF sjednané v rámci pověřovací dohody pro COSME]

3.2.

Kritéria způsobilosti pro příspěvek EU do finančních nástrojů H2020 [bude stanoveno v rámci zvláštních dohod o financování na základě dohody mezi Komisí a EIF sjednané v rámci pověřovací dohody pro H2020]

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(3) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33.

(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.

(6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965.

(7) Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1.

(8) Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9.

(9) Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1.

(10) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(11) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(12) Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.

(13) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(14) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(15) Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s. 12.

(16) „Neomezené záruky“ je pojem používaný v článku 39 nařízení o společných ustanoveních.

(17) Specifické požadavky spojené s účastí v segmentu zahrnují:

a)	minimální pákový efekt k dosažení portfolia s minimálním objemem nového dluhového financování, které splňuje požadavky na způsobilost pro příspěvky členského státu;

b)	minimální objem nového dluhového financování, který musí rovněž splňovat parametry způsobilosti podle programů COSME a/nebo Horizont 2020;

c)	posouzení a kontrolu kritérií způsobilosti;

d)	sankce pro případ, že při dosažení milníku nebude dosaženo minimálního pákového efektu, a v případě, že nedojde k přenosu výhody státní podpory;

e)	závazky přenosu výhody, včetně posouzení jeho mechanismu a vykazování EIF;

f)	výpočet hrubého grantového ekvivalentu pro každý úvěr v portfoliu nového dluhového financování a vykazování EIF;

g)	viditelnost podpory EU v dokumentaci smluv s konečnými příjemci a marketingových materiálech;

h)	závazky provedení auditu a monitoringu vůči Evropské komisi a Evropskému účetnímu dvoru.

Uvedená rizika a požadavky představují pro finančního zprostředkovatele, který neobdrží za činnosti související s řízením transakce žádnou úhradu, ani žádné správní nebo výkonnostní poplatky, implicitní náklady.

(18) Z hlediska státní podpory se bere v úvahu pouze příspěvek členského státu. Prostředky Komise a EIB a vlastní zdroje EIF nepředstavují státní podporu.

(19) Zaručená částka úvěru = nominální částka úvěru (nominální částka záruky) * sazba záruky.

(20) V případě protizáruky.

(21) Z hlediska státní podpory se zohledňuje pouze příspěvek členského státu EIF pro sekuritizované portfolio. Prostředky Komise a EIB a vlastní zdroje EIF nepředstavují státní podporu.

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/93

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 10. září 2014

o monitorování přítomnosti 2- a 3-monochlorpropan-1,2-diolu (2- a 3-MCPD), 2- a 3-MCDP esterů mastných kyselin a glycidylesterů mastných kyselin v potravinách

(Text s významem pro EHP)

(2014/661/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sloučenina 3-monochlorpropan-1,2-diol (3-MCPD) je kontaminující látka vznikající při zpracování potravin klasifikovaná jako možný lidský karcinogen, pro niž byl stanoven tolerovatelný denní příjem (TDI) ve výši 2 μg/kg tělesné hmotnosti (1). Nařízením Komise (ES) č. 1881/2006 (2) byl pro hydrolyzované rostlinné bílkoviny (HVP) a sójovou omáčku stanoven maximální limit ve výši 20 μg/kg u tekutých výrobků obsahujících 40 % sušiny, což odpovídá maximálnímu limitu 50 μg/kg v sušině.

(2)

Estery 2- a 3-monochlorpropan-1,2-diolu (MCPD) a glycidylestery jsou významnými kontaminujícími látkami ve zpracovaných jedlých olejích používaných jako potravina nebo složka potravin. Komise Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (CONTAM) souhlasila s odhadem, že do lidského organismu se uvolňuje 100 % 3-MCPD z jeho esterů (3).

(3)

Glycidylestery mastných kyselin jsou kontaminující látky vznikající během dezodorizační fáze rafinace jedlých olejů. Toxikologická relevance glycidylesterů mastných kyselin nebyla dosud plně objasněna. Glycidol samotný je kategorizován jako pravděpodobně karcinogenní pro člověka. Nejnovější vědecké studie poukazují na (téměř) kompletní uvolnění glycidolu z esterů s mastnými kyselinami do zažívacího traktu člověka.

(4)	Dne 20. září 2013 vydal EFSA vědeckou zprávu o analýze přítomnosti 3-monochlorpropan-1,2-diolu (3-MCPD) v potravinách v Evropě v letech 2009–2011 a předběžné hodnocení expozice (4).

(5)	Pro vypracování přesnějšího hodnocení expozice je zapotřebí větší objem dat o přítomnosti MCPD esterů mastných kyselin a glycidylesterů mastných kyselin.

(6)	Proto je vhodné doporučit monitorování přítomnosti MCPD, MCPD esterů a glycidylesterů v rostlinných olejích a tucích, odvozených potravinách a potravinách obsahujících rostlinné oleje a tuky,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Členské státy by s aktivní účastí provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků měly monitorovat přítomnost 2- a 3-MCPD, 2- a 3-MCPD esterů mastných kyselin a glycidylesterů mastných kyselin v potravinách, a zejména v:

a)	rostlinných olejích a tucích a odvozených výrobcích, jako je margarin a podobné výrobky;

potravinách pro zvláštní výživu definovaných směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES (5), jež jsou určeny pro kojence a malé děti, včetně počáteční a pokračovací kojenecké výživy definované směrnicí Komise 2006/141/ES (6) a dietních potravin pro zvláštní léčebné účely definovaných směrnicí Komise 1999/21/ES (7) určených pro kojence;

c)	jemném pečivu, chlebu a houskách;

d)	konzervovaném mase (uzeném) a konzervovaných rybách (uzených);

e)	svačinkách na bázi brambor nebo obilovin, jiných výrobcích na bázi smažených brambor;

f)	potravinách obsahujících rostlinný olej a potravinách připravených/vyrobených pomocí rostlinných olejů.

Uznává se, že analýza 2- a 3-MCPD, 2- a 3-MCPD esterů mastných kyselin a glycidylesterů mastných kyselin v potravinách uvedených v bodech b) až f) je velice náročná a že prozatím nejsou k dispozici metody analýzy, jež by byly validovány kolaborativní studií. Při analyzování potravin uvedených v bodech b) až f) je tudíž nutné věnovat zvláštní pozornost tomu, aby získané údaje byly spolehlivé.

Členské státy, které hodlají analyzovat přítomnost 2- a 3-MCPD, 2- a 3-MCPD esterů mastných kyselin a glycidylesterů mastných kyselin v potravinách uvedených v bodech b) až f), mohou tudíž ve vhodných a nutných případech požádat o technickou pomoc Společného výzkumného střediska Komise, Institutu pro referenční materiály a měření (IRMM), oddělení norem pro potravinářskou biovědu.

2.	Pro zajištění reprezentativnosti vzorků testované šarže by se členské státy měly řídit metodami odběru vzorků stanovenými v části B přílohy nařízení Komise (ES) č. 333/2007 (8).

Pro stanovení esterově vázaného MCPD a glycidolu se doporučuje použít standardní metody American Oil Chemists' Society. Jde o metody plynové chromatografie/hmotnostní spektrometrie (GC-MS), jež byly pro rostlinné oleje a tuky validovány kolaborativní studií a jež jsou dostupné na stránce www.aocs.org.

U analýzy MCPD a glycidolu vázaných na estery mastných kyselin v jedlých olejích a tucích by mez kvantifikace neměla být vyšší než 100 μg/kg. Pokud jde o ostatní potraviny s obsahem tuku vyšším než 10 %, mez kvantifikace by pokud možno neměla být vyšší než obsah tuku v potravině, tj. mez kvantifikace u analýzy esterů mastných kyselin s MCPD a glycidolem v potravinách s obsahem tuku 20 % by neměla být vyšší než 20 μg/kg na základě celkové hmotnosti. Pokud jde o potraviny s obsahem tuku nižším než 10 %, mez stanovitelnosti by neměla být vyšší než 10 μg/kg na základě celkové hmotnosti.

Laboratoře by měly zavést takové postupy řízení kvality, aby během analýzy nedocházelo k přeměně glycidylesterů na MCPD estery a naopak. Dále je nutné jednoznačně specifikovat měřenou látku a vypracovat samostatné zprávy o přítomnosti volného 2- a 3-MCPD v analyzované matrici z 2- a 3-MCPD esterů mastných kyselin, neboť obě tyto látky jsou měřeny jako 3-MCPD. Samostatné zprávy je třeba vypracovat pro tyto měřené látky:

—

2-MCPD,

—

3-MCPD,

—	2-MCPD estery,

—	3-MCPD estery,

—	glycidylestery.

Přítomnost volného glycidolu v potravinách uvedených v bodě 1 nebyla zatím prokázána. V případě, že by volný glycidol analyzován byl, měla by být vypracována samostatná zpráva.

Členské státy by měly zajistit, aby výsledky analýzy byly pravidelně (každých šest měsíců) předávány Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin v jím stanoveném formátu pro předávání údajů v souladu s požadavky uvedenými v jeho pokynech o standardním popisu vzorku (SSD) u potravin a krmiv (9) a v souladu s dalšími konkrétními požadavky EFSA na podávání zpráv.

Ve snaze o získání co největšího objemu užitečných monitorovacích údajů bude k dispozici také zjednodušený formát s menším počtem povinně vyplňovaných polí.

6.	Budou vypracovány pokyny, které zajistí jednotné uplatňování tohoto doporučení a podávání srovnatelných zpráv o výsledcích.

V Bruselu dne 10. září 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise

(1) Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny k 3-monochlorpropan-1,2-diolu (3-MCPD), které aktualizuje stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny z roku 1994 (přijaté dne 30. května 2001), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out91_en.pdf

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).

(3) Stanovisko Komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (CONTAM) na žádost Evropské komise týkající se esterů 3-MCPD, http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/1048.pdf

(4) Evropský úřad pro bezpečnost potravin, 2013 Analysis of occurrence of 3-monochloropropane-1,2-diol (3-MCPD) in food in Europe in the years 2009-2011 and preliminary exposure assessment. EFSA Journal 2013;11(9):3381, 45 s. doi:10.2903/j.efsa.2013.3381. Přístupné online: www.efsa.europa.eu/efsajournal.

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES ze dne 6. května 2009 o potravinách určených pro zvláštní výživu (Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 21).

(6) Směrnice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES (Úř. věst. L 401, 30.12.2006, s. 1).

(7) Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely (Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 29).

(8) Nařízení Komise (ES) č. 333/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách (Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 29).

(9) http://www.efsa.europa.eu/en/datex/datexsubmitdata.htm

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/96

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 10. září 2014

o správné praxi pro předcházení a snižování výskytu opiových alkaloidů v máku a makových produktech

(Text s významem pro EHP)

(2014/662/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Mák se získává z máku setého (Papaver somniferum L.). Používá se v pekárenských výrobcích, k posypání pokrmů, v náplních pro cukrářské výrobky, v dezertech a k výrobě jedlého oleje. Rostlina mák setý obsahuje narkotické alkaloidy, jako jsou morfin a kodein. Maková semena neobsahují opiové alkaloidy nebo obsahují jen jejich velmi nízké hladiny, mohou ale být kontaminovány alkaloidy v důsledku poškození hmyzem nebo vnější kontaminace semen při sklizni, pokud částice prachu z makoviny (včetně stěny tobolek) ulpívají na semenech.

(2)	Vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (CONTAM) Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) vydala vědecké stanovisko týkající se rizik pro veřejné zdraví v souvislosti s výskytem opiových alkaloidů v máku určeném pro lidskou spotřebu (1).

(3)	Odhady dietární expozice morfinu z potravin obsahujících mák prokázaly, že akutní referenční dávka (ARfD) může být překročena během podávání jedné porce u některých spotřebitelů, zejména dětí, v celé Unii.

(4)	Je proto vhodné, aby byla uplatňována správná praxe k předcházení a snižování výskytu opiových alkaloidů v máku a makových produktech,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Členským státům se doporučuje, aby přijaly nezbytná opatření, která zajistí, aby správnou praxi pro předcházení a snižování výskytu opiových alkaloidů v máku a makových produktech, jak je popsána v příloze tohoto doporučení, uplatňovaly všechny hospodářské subjekty, které se podílejí na produkci a zpracování máku.

V Bruselu dne 10. září 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise

(1) Vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (CONTAM) Evropského úřadu pro bezpečnost potravin; Vědecké stanovisko k rizikům pro veřejné zdraví v souvislosti s výskytem alkaloidů opia v máku. EFSA Journal 2011;9(11):2405. [150 s.]. doi:10.2903/j.efsa.2011.2405. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu/efsajournal

PŘÍLOHA

I. Správná zemědělská praxe pro předcházení výskytu opiových alkaloidů během pěstování, sklizně a skladování

Výskyt morfinových a jiných alkaloidních sloučenin je způsoben především vnější kontaminací, zejména nevhodnou ochranou rostlin a postupy sklizně a čištění. Dalšími faktory ovlivňujícími kontaminaci máku a makových produktů alkaloidy jsou např. odrůda máku setého a podmínky pěstování, např. sucho a houby jako stresové faktory. Kromě toho při kontaminaci máku hraje významnou roli hmyz.

Volba odrůdy máku setého

Odrůdy máku setého lze rozdělit do dvou kategorií:

a)	odrůdy máku setého, které se pěstují k produkci máku pouze pro potravinářské využití. Tyto odrůdy obsahují nízkou hladinu opiových alkaloidů;

b)	odrůdy máku setého, které se pěstují pro farmaceutické účely, avšak jejichž semena jsou jako vedlejší produkt využívána jako potravina. Ve srovnání s tobolkou a stonkem obsahují maková semena poměrně nízké hladiny opiových alkaloidů.

Vhodná ochrana před škůdci a chorobami

Ne všichni škůdci a choroby uvedené v tomto oddíle se vyskytují ve všech pěstitelských oblastech Unie. Proto jsou opatření pro ochranu před těmito škůdci a chorobami relevantní pouze u pěstitelských oblastí, kde se vyskytují.

U máku setého jsou důležité dvě choroby: Peronospora arborescens (plíseň maková) a Pleospora papaveracea. Mycelium těchto hub proniká do tobolek, což vede ke špatné kvalitě plodiny, která má následně předčasně zralá tmavá až černá semena. Tyto choroby rovněž zhoršují senzorické vlastnosti máku, tj. chuť a barvu, a plesnivá semena odlišující se barvou nelze zcela oddělit čisticí linkou.

Podstatné snížení kvality potraviny způsobují rovněž škůdci máku, kteří napadají rostliny máku v pozdějších stadiích vývoje. Nejčastěji jde o krytonosce makovicového (Neoglycianus macula-alba) a bejlomorku makovou (Dasineura papaveris). Krytonosec makovicový klade vajíčka uvnitř mladých zelených tobolek. Larvy vylíhnuté uvnitř makovic se živí vnitřkem tobolek (tvořícími se makovými semeny) a špiní vnitřek tobolek, poškozují maková semena a nakonec tobolku opouštějí prokousanými dírami. Tyto díry využívá bejlomorka maková ke kladení vajíček. Zralá tobolka obsahuje až 50 oranžových larev, které v konečném důsledku dokonávají zkázu tobolky. Semena jsou černá, nedostatečně vyvinutá a nepoživatelná.

Významnější je skutečnost, že průnik mycelia a krytonosců způsobuje, že uvolněné „makové slzy“ a mléčný latex kontaminují semena. Tyto problémy jsou vlastní pěstování máku setého vůbec.

Proto se v případě jejich výskytu doporučuje vhodná ochrana před těmito chorobami a škůdci.

Předcházení špatným sklizňovým podmínkám způsobeným poléháním rostlin

Poléhání se lze do značné míry vyhnout vhodnou hustotou výsevu máku setého.

V období dlouživého růstu lze u máku pro potravinářské účely použít regulátory růstu k redukci dloužení stonku. Regulátory růstu se obecně nepoužívají při pěstování máku pro farmaceutické účely, protože jejich použití mění biosyntetickou dráhu alkaloidu. Regulace růstu zajišťuje nejen zkrácení stonku, nýbrž také zesílení dolní části stonku. Krátké a silné rostliny jsou odolné vůči poléhání, zejména v období zelené tobolky a jejího zrání.

Poléhání způsobuje nerovnoměrnost zrání a vede ke kontaminaci alkaloidy při sklizni. Polehlé rostliny většinou znovu začínají větvit. Tobolky na těchto mladých větvích zrají později. Když se mák sklízí, měl by být proces zrání regulován, protože nezralé makové tobolky obsahují latex. Při sklizni se tyto tobolky drtí a latex vytéká z mléčnic, a způsobuje tak přímou kontaminaci povrchu makových semen opiovými alkaloidy, které později na povrchu semen zaschnou. Rovněž semena z nezralých tobolek, která mají rezavou barvu, zhoršují kvalitu máku, jeho vzhled a zejména senzorické vlastnosti.

K zajištění úplné senescence všech tobolek při sklizni lze v souladu s vnitrostátními pravidly pro povolování přípravků na ochranu rostlin a podmínkami jejich použití použít vysoušedlo.

Sklizeň

Mák pro potravinářské využití se sklízí při vlhkosti nepřesahující 10 %. Vlhkost semen při sklizni se obvykle pohybuje kolem 6–10 %. Pokud z klimatických důvodů nelze maková semena sklízet za výše uvedených podmínek, mák by měl být sklízen společně s makovinou a měl by být okamžitě vysušen na vzduchu při teplotě nepřesahující 40 °C. Za těchto okolností však každé zpoždění vyvolává riziko, které by mohlo mít nepříznivé důsledky pro kvalitu semen, a to co se týče jejich senzorických vlastností i fyzikálních, chemických a mikrobiologických parametrů semen jako potraviny pro lidskou spotřebu.

Mák pěstovaný pro farmaceutické využití se někdy sklízí při vyšší vlhkosti, okamžitě po sklizni se ale vysuší a, což je důležitější, zchladí. Po vysušení a zchlazení obsahují semena přibližně 8–9 % vlhkosti.

Mák pro potravinářské využití se sklízí sklízecími mlátičkami upravenými ke sklízení malých semen. Mák vyžaduje zvláštní úpravy jednotlivých částí stroje, neboť makové semeno je velmi náchylné k mechanickému poškození. Potravinářský mák obsahuje 45–50 % oleje. Je-li mák poškozen, povrch semen je potřísněn olejem, na němž ulpívá prach z rozdrcených tobolek. Ulpělý prach zvyšuje koncentraci opiových alkaloidů na makových semenech. Makový olej má kromě toho krátkou trvanlivost a velice rychle oxiduje. Poškození semen tedy značně snižuje senzorickou kvalitu potravinářského máku i jeho trvanlivost a také způsobuje kontaminaci a zvýšení hladin opiových alkaloidů.

Pro sklizeň máku pro farmaceutické využití má zásadní význam, aby se sbíraly jen tobolky a část stonků. Proto by se ke sklizni měla používat sklízecí mlátička se speciálně seřízeným žacím válem, který sklízí pouze vršek rostliny. Použití sklízecí mlátičky znamená, že se sklízí pouze nezbytná část rostliny, a tudíž se omezuje možnost kontaminace.

Posklizňové úpravy

Maková semena neobsahují opiové alkaloidy nebo obsahují jen poměrně nízké hladiny opiových alkaloidů. Pokud se uvádí hladiny opiových alkaloidů na makových semenech, týká se to nepatrných prachových částeček ze stonku (stěny tobolky). Proto má zásadní význam čištění nebo zpracování po sklizni, a to bez ohledu na to, zda má tento prach vysoký nebo nízký obsah opiových alkaloidů.

Po sklizni a před použitím máku k potravinářským účelům by semena měla být čištěna, prachové částečky odstraněny fukarem, odstraněny by měly být i jakékoli jiné nečistoty a nakonec by mělo být dosaženo čistoty přesahující 99,8 %.

Skladování

Má-li být mák uskladněn před konečnou úpravou, měl by být sklízen společně s makovinou a sklizená směs by měla být náležitě odvětrávána na roštech s aktivním větráním, aby se zajistilo, že obsah vlhkosti nepřesáhne 8 % až 10 %.

Při dlouhodobém skladování s větráním by měl být používán neupravený vzduch, tj. vzduch, který nebyl předehřát.Mák, který byl takto ošetřen, lze snadno skladovat po dobu 12 měsíců bez podstatné změny kvality.

Jakmile se mák očistí, měl by být uskladněn ve větraných kontejnerech nebo velkoobjemových vacích nebo pytlích s osvědčením pro balení volně ložených potravin, a to bez přímého styku s podlahou skladu.

Označování

V případě, že je třeba, aby byl mák podroben dodatečnému ošetření omezujícímu výskyt opiových alkaloidů před lidskou spotřebou nebo použitím jako potravinová složka, měl by být mák vhodným způsobem označen s uvedením, že před lidskou spotřebou nebo použitím jako potravinová složka je třeba, aby byl mák podroben fyzikálnímu ošetření omezujícímu obsah opiových alkaloidů.

II. Správná praxe pro předcházení výskytu opiových alkaloidů během zpracování

Obsah opiových alkaloidů v máku lze snížit několika způsoby předošetření a zpracování potravin. Bylo prokázáno, že při zpracování potravin se obsah alkaloidů může snížit přibližně až o 90 % a při kombinaci předošetření a procesů ohřevu dokonce téměř úplně.

K nejúčinnějším metodám patří promývání a namáčení, tepelné ošetření s použitím teplot nejméně nad 135 °C, ale pokud možno nad 200 °C, nižších teplot (např. 100 °C) v kombinaci s vlhkostí nebo promýváním, jakož i mletím a kombinací více ošetření.

Potraviny obsahující mák procházejí před podáváním obvykle několika procesy.

V případě chleba a pečiva se často používá celý, neošetřený mák hlavně na ozdobu a kromě pečení se neprovádí žádné jiné ošetření.

Pokud jde o jiné potraviny, je mák před přidáním na pokrm nebo před použitím v pekárenských výrobcích obvykle semlet. Mák se rovněž používá jako maková náplň, která je kombinací mletého máku, cukru, tekutiny (vody nebo mléka) a případně dalších složek a koření. Maková náplň se obvykle před použitím při přípravě potravin tepelně ošetřuje. Podle některých kulinárních tradic se mák používá syrový, celý nebo mletý, bez tepelného ošetření jako důležitá součást jídla.

Mák v potravinách tak často prochází kombinací různých kroků zpracování, včetně mletí, míchání s tekutinou, tepelného ošetření a někdy dokonce několika kroky tepelného ošetření. Přestože jednotlivý krok zpracování nemusí mít významný vliv na snížení obsahu alkaloidů v máku, kombinace předošetření (např. zpracování makové náplně) následovaná tepelným ošetřením (např. pečením) může snížit obsah alkaloidů v máku na nezjistitelné množství. Kombinací promývání a sušení v technickém měřítku bylo dosaženo snížení koncentrací morfinu také ve vysoce kontaminovaných šaržích surového máku (původní koncentrace v rozmezí od 50 do 220 mg morfinu/kg) na koncentrace pod 4 mg morfinu/kg bez ztráty kvality a organoleptických vlastností.

Doporučené metody předošetření a zpracování snižující obsah alkaloidů v máku a makových produktech jsou uvedeny níže v tabulce.

Nicméně je třeba vznést tyto připomínky:

—	Tepelné ošetření před konečným zpracováním potravin se nedoporučuje, protože přispívá k rozkladu tuků a může způsobit žluklost a ztrátu typické makové chuti.

—	Pokud je ke snížení obsahu alkaloidů v máku nutné promývání nebo namáčení ve vodě, mělo by se provádět krátce po sklizni. Je však třeba vzít v úvahu, že to může snížit kvalitu a/nebo dobu skladovatelnosti máku.

Tabulka

Doporučené metody předošetření a zpracování snižující obsah alkaloidů v máku a makových produktech

Metody předošetření a zpracování	Další podmínky	Účinek	Kvantifikovaný účinek
Promývání nebo namáčení ve vodě	Doba (5 minut) Delší doba a teplota (30 s – 2 min. – 30 min.) ve vodě o teplotě	Snížení obsahu alkaloidů	46 % ↓
	15 °C 60 °C 100 °C		60 % – 75 % ↓ 80 % – 95 % ↓ 80 % – 100 % ↓
	Jedno promývání, mírně kyselé podmínky		40 % ↓
Teplota/tepelné ošetření	Pečení chleba 135 °C 220 °C 200 °C + mletí	Snížení obsahu alkaloidů	~10–50 % ↓ ~30 % ↓ ~80–90 % ↓ ~90 % ↓
Mletí	Kyslík (velký aktivní povrch) Vyšší pH	Vyšší rychlost rozkladu morfinu, vytváření pseudomorfinu, lepší vůně produktu	~25–34 % ↓
Světlo		Malý vliv na rychlost rozkladu
Kombinace předošetření	Promývání, 100 °C, 1 min. + pražení 200 °C, 20 min.	Snížení obsahu alkaloidů	98–100 % ↓
	Promývání, 100 °C, 1 min. + sušení (90 °C, 120 min.)		99 % ↓
	Vlhkost s parou 100 °C, 10 min. + sušení (90 °C, 120 min.)		50–75 % ↓
	Vlhkost, 100 °C, 10 min. + mletí + sušení (90 °C, 120 min.)		90–98 % ↓
Předošetření + pečení	Mletí + pečení	Významné snížení obsahu alkaloidů u kombinace předošetření vlhkostí a tepelného předošetření, po níž následuje suché tepelné ošetření	80–95 % ↓
	Kombinace předošetření parou + mletí + pečení		90–95 % ↓
	Kombinace předošetření promýváním + mletí + pečení		100 % ↓

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/101

Oprava rozhodnutí Rady ze dne 26. května 2014 o podpisu a uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o účasti Švýcarské konfederace na misi Evropské unie pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi (EUBAM Libya)

( Úřední věstník Evropské unie L 205 ze dne 12. července 2014 )

Strana 2, v titulku:

místo:

„ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 26. května 2014,

o podpisu a uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o účasti Švýcarské konfederace na misi Evropské unie pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi (EUBAM Libya)

(2014/451/EU)“

má být:

„ROZHODNUTÍ RADY 2014/451/SZBP

ze dne 26. května 2014,

12.9.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 271/102

Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/201 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o výdaje na veřejnou intervenci

( Úřední věstník Evropské unie L 255 ze dne 28. srpna 2014 )

Strana 1, znění uvedeného nařízení se nahrazuje tímto zněním:

„

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 906/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o výdaje na veřejnou intervenci

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (1), a zejména na čl. 20 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 mají být intervenční opatření pro regulaci zemědělských trhů financována Unií za podmínek stanovených právními předpisy v odvětví zemědělství. Pokud jde o opatření týkající se veřejné intervence, určuje se částka, kterou má Unie financovat, ročními účetními závěrkami sestavenými platebními agenturami.

(2)

Výdaje na veřejnou intervenci se mohou do značné míry lišit. Je tedy nezbytné upřesnit pro každou kategorii operací, jaké výdaje jsou způsobilé k financování Unií, a zejména za jakých podmínek je lze uhradit. Pro tento účel je třeba stanovit podmínky způsobilosti a metody výpočtu těchto výdajů. Dále je třeba stanovit, zda se tyto výdaje mají zaúčtovat na základě údajů skutečně zaznamenaných platebními agenturami, nebo na základě paušálních částek stanovených Komisí.

(3)	Aby mohly členské státy, jejichž měnou není euro, provádět za harmonizovaných podmínek konsolidaci svých výdajů a svých nákladů v národní měně i v eurech, je třeba stanovit podmínky, za kterých se operace týkající se veřejného skladování zapíší do jejich účtů, a jaký směnný kurz se má použít.

(4)

Ocenění operací týkajících se veřejného skladování závisí rovněž na povaze operací a na platných právních předpisech z jednotlivých odvětví zemědělství. Napříště je proto třeba vymezit obecné pravidlo, kterým se stanoví, že hodnota nákupů a prodejů se rovná součtu plateb a příjmů, které byly nebo mají být realizovány u hmotných operací, a zvláštní pravidla nebo zvláštní případy, které je třeba vzít v úvahu.

(5)	Opatření tohoto nařízení nahrazují příslušná ustanovení uvedená v nařízení Komise (ES) č. 884/2006 (2), které bylo zrušeno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podmínky a pravidla pro financování výdajů na intervenční opatření související s veřejným skladováním z Evropského zemědělského záručního fondu (dále jen ‚EZZF‘).

Článek 2

Intervenční opatření v podobě veřejného skladování

Intervenční opatření v podobě veřejného skladování mohou zahrnovat operace v souvislosti s nákupem, skladováním, dopravou a převodem zásob, jakož i prodejem a jiným způsobem odbytu zemědělských produktů za podmínek stanovených použitelnými právními předpisy v odvětví zemědělství a tímto nařízením.

Článek 3

Financování intervenčních výdajů vzniklých v rámci operací veřejného skladování

1. V rámci operací veřejného skladování podle článku 2 financuje EZZF z titulu intervence, pokud odpovídající výdaje nebyly jiným způsobem stanoveny použitelnými právními předpisy v odvětví zemědělství, tyto výdaje:

a)	finanční náklady na finanční prostředky mobilizované členskými státy pro nákup produktů podle metod výpočtu stanovených v příloze I;

b)	výdaje na hmotné operace související s nákupem, prodejem nebo jinými způsoby převodu produktů (uskladnění, skladování a vyskladnění produktů v rámci veřejného skladování) podle přílohy II na základě paušálních částek jednotných pro celou Unii a vypočítaných metodami uvedenými v příloze III;

c)	výdaje na hmotné operace, které nejsou nutně spojeny s nákupem, prodejem nebo jakýmkoli jiným způsobem převodu produktů na základě paušálních nebo nepaušálních částek podle ustanovení stanovených Komisí v rámci právních předpisů v odvětví zemědělství týkajících se dotčených produktů a v příloze IV;

d)	výdaje na přepravu na území členského státu nebo mimo jeho území nebo na vývoz na základě paušálních nebo nepaušálních částek; tyto výdaje je třeba schválit v souladu s postupem uvedeným v čl. 229 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1308/2013 (4);

e)	snížení hodnoty skladovaných produktů podle metod výpočtu stanovených v příloze V;

f)	rozdíly (zisky a ztráty) mezi účetní hodnotou a odbytovou cenou produktů nebo rozdíly vyplývající z jiných činitelů.

2. Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla a rozhodné činitele stanovené v přílohách tohoto nařízení nebo v zemědělských právních předpisech, pro členské státy, jejichž měnou není euro, platí, že výdaje podle odst. 1 písm. b) a c) tohoto článku, které se vypočítají na základě částek stanovených v eurech, a výdaje nebo příjmy uskutečněné v národní měně podle tohoto nařízení se převádějí na národní měnu nebo na euro na základě posledního směnného kurzu stanoveného Evropskou centrální bankou před účetním obdobím, během něhož se operace zapisují na účty platební agentury.

Pro účely tohoto nařízení se účetním obdobím rozumí období uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014.

Článek 4

Ocenění operací týkajících se veřejného skladování

1. Hodnota nákupů a prodejů se rovná součtu plateb nebo příjmů, které byly nebo mají být realizovány za hmotné operace, s výjimkou případů, kdy se použijí zvláštní ustanovení uvedená v tomto článku, a s výhradou ustanovení v:

a)	příloze VI, pokud jde o chybějící množství;

b)	příloze VII, pokud jde o produkty znehodnocené nebo zničené;

c)	příloze VIII, pokud jde o uskladněné produkty, u nichž bylo zamítnuto převzetí.

2. Hodnota nákupů se pro uskladňovaná množství produktů určí na základě ceny v rámci veřejné intervence s přihlédnutím k přirážkám, bonifikacím, srážkám, procentním podílům a koeficientům, které se použijí na ceny v rámci veřejné intervence při nákupu produktů v souladu s kritérii vymezenými právními předpisy v odvětví zemědělství.

V případech a situacích uvedených v příloze VI a v bodě 2 písm. a) a c) přílohy VII se však k přirážkám, bonifikacím, srážkám, procentním podílům a koeficientům nepřihlíží.

Hodnota produktů znehodnocených nebo zničených buď v důsledku přírodních katastrof, nebo příliš dlouhého skladování, jak je uvedeno v bodě 2 přílohy VII tohoto nařízení, se určí prováděcím aktem Komise. Tento akt se přijme v souladu s přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3. Aniž je dotčena příloha V, hodnota produktů poskytnutých v rámci Fondu evropské pomoci nejchudším osobám a financovaných z tohoto Fondu je cena v rámci veřejné intervence použitelná 1. října každého roku. Pro členské státy, jejichž měnou není euro, se účetní hodnota intervenčních produktů převádí na národní měnu pomocí směnného kurzu použitelného 1. října uvedeného roku.

Pokud se intervenční produkty převádí z jednoho členského státu do druhého, dodavatelský členský stát zaznamená doručený produkt v účtech jako nulovou položku a členský stát určení jej zaznamená jako příjem v měsíci odeslání, přičemž použije cenu vypočítanou v souladu s prvním pododstavcem.

4. Náklady placené nebo účtované při nákupu produktů za hmotné operace uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. c) v souladu s právními předpisy Unie se zanášejí na účet jako výdaje nebo příjmy vztahující se k technickým nákladům, a to odděleně od nákupní ceny.

5. Na finančních účtech uvedených v čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 se množství produktů, která se nacházejí na skladě na konci účetního období a která se mají převést do následujícího účetního období, ocení průměrnou účetní hodnotou (převodní cenou), která se určí v měsíčním účetnictví z posledního měsíce účetního období.

6. Uskladněná množství, u kterých se ukáže, že nesplňují podmínky pro skladování, se zaúčtují v okamžiku vyskladnění jako prodaná za cenu, za kterou byla nakoupena.

Pokud však jsou v okamžiku fyzického vyskladnění produktů splněny podmínky pro uplatnění písm. b) přílohy VI, vyskladnění zboží se předem zkonzultuje s Komisí.

7. Jestliže účet vykazuje kreditní zůstatek, odečte se tento od výdajů běžného účetního období.

8. Jestliže po prvním dni v měsíci nastane změna v paušálních částkách, platebních lhůtách, úrokových sazbách či v jiných činitelích používaných pro výpočet, nové činitele se pro hmotné operace použijí od následujícího měsíce.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. března 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO

PŘÍLOHA I

VÝPOČET SAZEB PRO NÁHRADU FINANČNÍCH NÁKLADŮ

(čl. 3 odst. 1 písm. a))

I. POUŽITELNÉ ÚROKOVÉ SAZBY

Pro výpočet finančních nákladů, které má uhradit EZZF za finanční prostředky mobilizované členskými státy pro nákup produktů stanoví Komise v souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 na začátku každého účetního období jednotnou úrokovou sazbu pro celou Unii. Tato jednotná úroková sazba odpovídá průměru tříměsíční a dvanáctiměsíční forwardové sazby EURIBOR zjištěné v průběhu referenčního období šesti měsíců, které stanoví Komise, s jejich příslušným třetinovým a dvoutřetinovým vážením.

Pro stanovení použitelných úrokových sazeb na dané účetní období sdělují členské státy Komisi na její žádost průměrnou úrokovou sazbu, kterou reálně využívaly v průběhu referenčního období uvedeného v bodě 1, a to nejpozději ve lhůtě stanovené v uvedené žádosti. Pro toto sdělení se použije formulář, který členským státům za tímto účelem poskytne Komise.

Pokud členský stát toto sdělení nezašle v podobě a ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci, považuje se průměrná úroková sazba využívaná uvedeným členským státem za 0 %.

V případě, kdy členský stát prohlásí, že nezaznamenal žádné úrokové náklady, protože neměl v době referenčního období ve veřejném skladování zemědělské produkty, stanoví Komise uvedenou sazbu na základě průměrných referenčních úrokových sazeb během referenčního období uvedeného v prvním odstavci tohoto bodu s navýšením o jeden procentní bod. Tyto referenční úrokové sazby jsou:

a)	pro členské státy, jejichž měnou je euro – tříměsíční evropská mezibankovní úroková sazba (EURIBOR);

b)	pro členské státy, jejichž měnou není euro – tříměsíční mezibankovní úroková sazba použitelná v každém členském státě (IBOR).

Pokud nejsou k dispozici referenční úrokové sazby nebo sazby Euribor uvedené v písmenu a) pro celé referenční období, použijí se sazby, které pro toto období k dispozici jsou.

V případě každého příslušného členského státu se úroková sazba stanovená na základě ustanovení písmena b) porovná s jednotnou úrokovou sazbou stanovenou na základě ustanovení písmena a). V každém členském státě se uplatňuje nižší z těchto dvou úrokových sazeb.

Úrokové sazby stanovené v prováděcím nařízení Komise přijatém na základě čl. 20 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 pro každé účetní období se zaokrouhlí na jedno desetinné místo.

II. VÝPOČET FINANČNÍCH NÁKLADŮ

Výpočet finančních nákladů se dále člení podle období platnosti úrokových sazeb stanovených Komisí v souladu s ustanoveními části I.

Finanční náklady uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) se vypočítají použitím úrokové sazby členského státu na průměrnou hodnotu tuny nakoupeného produktu a vynásobením získaného výsledku průměrným stavem zásob za dané účetní období.

Průměrná hodnota tuny produktu se vypočítá tak, že se součet hodnot produktů uskladněných k prvnímu dni účetního období a produktů nakoupených v průběhu tohoto období vydělí součtem množství produktů uskladněných k prvnímu dni účetního období a množství produktů nakoupených v průběhu tohoto období.

Průměrný stav zásob v účetním období se vypočítá tak, že se součet zásob na začátku každého měsíce a zásob na konci každého měsíce vydělí číslem, které se rovná dvojnásobku počtu měsíců účetního období.

Jestliže je pro produkt stanoven koeficient snížení hodnoty v souladu s bodem 1 přílohy V, vypočítá se hodnota produktů nakoupených během účetního období tak, že se od nákupní ceny odečte částka snížení hodnoty získaná použitím uvedeného koeficientu.

Je-li pro produkty stanoveno druhé snížení hodnoty v souladu s bodem 3 druhým pododstavcem přílohy V, vypočítá se průměrný stav zásob dříve, než nabude účinnost každé snížení hodnoty, které se bere v úvahu při výpočtu průměrné hodnoty.

Jestliže je v pravidlech upravujících společnou organizaci trhů stanoveno, že platba za produkt nakoupený platební agenturou může být uskutečněna teprve po uplynutí nejméně měsíční lhůty ode dne převzetí dodávky, sníží se průměrný stav zásob o množství, které vyplývá z následujícího výpočtu:

Formula

kde:

Q	=	množství nakoupená v průběhu účetního období,
N	=	počet měsíců minimální lhůty pro platbu.

Pro účely tohoto výpočtu se za lhůtu pro platbu považuje minimální lhůta uvedená v pravidlech, přičemž za jeden měsíc se považuje 30 dnů. Jakákoli část měsíce delší než 15 dnů se považuje za celý měsíc; jakákoli část měsíce v délce 15 dnů nebo kratší se pro výpočet nebere v úvahu.

Jestliže výpočet průměrného stavu zásob na konci účetního období vykazuje po odpočtu uvedeném v prvním pododstavci negativní výsledek, tato částka se odečte od průměrného stavu zásob vypočítaného pro další účetní období.

III. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ, ZA NĚŽ ODPOVÍDAJÍ PLATEBNÍ AGENTURY

V případě, že pro prodej produktů platebními agenturami je v předpisech upravujících společnou organizaci trhů nebo v oznámeních o výzvě k podání nabídek pro tento prodej stanovena případná lhůta pro vyskladnění produktů po zaplacení ze strany kupujícího, a v případě, že tato lhůta je delší než 30 dnů, sníží platební agentury v účtech finanční náklady vypočítané podle ustanovení části II o částku vyplývající z následujícího výpočtu:

Formula

kde:

V	=	částka zaplacená kupujícím,
J	=	počet dnů od obdržení platby do vyskladnění produktu snížený o 30 dnů,
i	=	úroková sazba použitelná pro dané účetní období.

Jestliže u prodejů zemědělských produktů prováděných platebními agenturami za použití konkrétních předpisů Unie překročí skutečná platební lhůta po vyskladnění těchto produktů 30 dnů, navýší platební agentury v účtech finanční náklady vypočítané v souladu s ustanoveními části II o částku vyplývající z následujícího výpočtu:

Formula

kde:

M	=	částka, kterou má zaplatit kupující,
D	=	počet dnů, které uplynuly od vyskladnění produktu do obdržení platby, snížený o 30 dnů,
i	=	úroková sazba použitelná pro dané účetní období.

Finanční náklady uvedené v odstavcích 1 a 2 se na konci každého účetního období zaúčtují do daného zemědělského rozpočtového roku za počet dnů, které připadnou až do tohoto data, a zbývající část se zaúčtuje do nového účetního období.

PŘÍLOHA II

HMOTNÉ OPRACE, NA KTERÉ SE VZTAHUJÍ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKY

(čl. 3 odst. 1 písm. b))

Obiloviny a rýže

I. PŘEJÍMKA A USKLADNĚNÍ

a)	fyzické přemístění obilovin z dopravního prostředku do skladovacího zásobníku (silo nebo skladovací komora) – první překládka;

vážení;

c)	odběr vzorků/analýza/zjištění jakosti.

II. SKLADOVÁNÍ

a)	pronájem prostor za smluvní cenu;

b)	náklady na pojištění (nejsou-li obsaženy v písmenu a));

c)	náklady na ochranu před škůdci zajišťující počáteční kvalitu produktu na skladě (nejsou-li obsaženy v písmenu a));

d)	roční inventura (není-li obsažena v písmenu a));

e)	případná ventilace (není-li obsažena v písmenu a)).

III. VYSKLADNĚNÍ

a)	vážení obilovin;

b)	odběr vzorků/analýza (je-li odpovědností intervenčních agentur);

c)	fyzické vyskladnění a nakládka obilovin na první dopravní prostředek.

Hovězí/telecí maso

I. PŘEJÍMKA, VYKOSTĚNÍ A USKLADNĚNÍ (VYKOSTĚNÉHO MASA)

a)	kontrola jakosti masa s kostí;

b)	vážení masa s kostí;

c)	manipulace s masem;

smluvní náklady na vykostění zahrnující:

i)	první chlazení,

ii)	přemístění z intervenčního skladovacího místa do bourárny (pokud zboží není dodáno do bourárny prodejcem),

iii)	vykostění, odřezávání, vážení, balení a rychlé zmražení,

iv)	dočasné uskladnění kusů; nakládku, dopravu a opětovné uskladnění v chladírně intervenčního skladovacího místa,

v)	náklady na balicí materiál: polyethylenové sáčky, lepenkové krabice, pytle,

vi)	hodnotu kostí, kousků tuku a jiných odřezků při úpravě masa, které se nechají v bourárně (příjmy se odečtou od nákladů).

II. SKLADOVÁNÍ

a)	pronájem prostor za smluvní cenu;

b)	náklady na pojištění (nejsou-li obsaženy v písmenu a));

c)	kontrola teploty (není-li obsažena v písmenu a));

d)	roční inventura (není-li obsažena v písmenu a)).

III. VYSKLADNĚNÍ

vážení;

b)	kontrola jakosti (je-li odpovědností intervenčních agentur);

c)	přemístění masa z chladírny na nakládací rampu skladu.

Máslo

I. PŘEJÍMKA A USKLADNĚNÍ

a)	fyzické přemístění másla z dopravního prostředku na místo uskladnění;

b)	vážení a identifikace balíků;

c)	odběr vzorků/kontrola jakosti;

d)	uložení v chladírně a zmrazení;

e)	druhý odběr vzorků/kontrola jakosti na konci zkušebního období.

II. SKLADOVÁNÍ

a)	pronájem prostor za smluvní cenu;

b)	náklady na pojištění (nejsou-li obsaženy v písmenu a));

c)	kontrola teploty (není-li obsažena v písmenu a));

d)	roční inventura (není-li obsažena v písmenu a)).

III. VYSKLADNĚNÍ

a)	vážení a identifikace balíků;

b)	přemístění másla z chladírny na nakládací rampu skladu, je-li dopravním prostředkem kontejner, nebo naložení z rampy, je-li dopravním prostředkem nákladní automobil nebo železniční vagón.

IV. ZVLÁŠTNÍ OZNAČOVÁNÍ NEBO ZNAČENÍ

Pokud je toto označování povinné podle právního předpisu Unie upravujícího odbyt produktů.

Sušené odstředěné mléko

I. PŘEJÍMKA A USKLADNĚNÍ

a)	přemístění sušeného odstředěného mléka z dopravního prostředku do skladové komory;

vážení;

c)	odběr vzorků/kontrola jakosti;

d)	kontrola označení a balení.

II. SKLADOVÁNÍ

a)	pronájem prostor za smluvní cenu;

b)	náklady na pojištění (nejsou-li obsaženy v písmenu a));

c)	kontrola teploty (není-li obsažena v písmenu a));

d)	roční inventura (není-li obsažena v písmenu a)).

III. VYSKLADNĚNÍ

vážení;

b)	odběr vzorků/kontrola zboží (je-li odpovědností intervenčních agentur);

přemístění odstředěného sušeného mléka na nakládací rampu skladu a naložení, s výjimkou zajištění nákladu, na dopravní prostředek, pokud jde o nákladní automobil nebo železniční vagon; přemístění odstředěného sušeného mléka na nakládací rampu, jedná-li se o jiný dopravní prostředek, např. kontejner.

IV. ZVLÁŠTNÍ OZNAČOVÁNÍ NEBO ZNAČENÍ

Pokud je toto označování povinné podle právního předpisu Unie upravujícího odbyt produktů.

PŘÍLOHA III

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKY PRO UNII

(čl. 3 odst. 1 písm. b))

I. POUŽITELNÉ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKY

Paušální částky pro celou Unii jsou podle jednotlivých produktů stanoveny na základě nejnižších nákladů zaznamenaných za referenční období, které začíná 1. října roku n a končí 30. dubna následujícího roku.

‚Zaznamenanými náklady‘ se rozumí náklady na hmotné operace uvedené v příloze II, k nimž došlo v průběhu referenčního období buď na základě individuální fakturace těchto operací, nebo na základě podepsané smlouvy o jejich úhradě. Jestliže u daného produktu v referenčním období existuje zásoba, ovšem k žádným uskladněním ani vyskladněním nedošlo, mohou u tohoto produktu být rovněž použity referenční náklady uvedené ve smlouvách o skladování.

Náklady na přijetí a uskladnění (I) a na vyskladnění (III) se vykazují na tunu produktu pro každou jednotlivou činnost (a, b, c, …), jak je uvedeno v příloze II. Náklady na skladování (II) se vykazují za měsíc na každou skladovanou tunu produktu pro každou jednotlivou činnost (a, b, c…), jak je uvedeno v příloze II.

Nejpozději 10. května oznámí členské státy Komisi náklady uvedené v bodě 2 týkající se operací uvedených v příloze II, které zaznamenaly v průběhu referenčního období. Paušální částky zmíněné v bodě 1 se stanoví v eurech na základě váženého průměru těchto nákladů zaznamenaných v rámci referenčního období alespoň ve čtyřech členských státech, které mají nejnižší náklady na danou hmotnou operaci, představují-li tyto státy alespoň 33 % celkových průměrných zásob příslušného produktu v průběhu referenčního období. Není-li tomu tak, zahrnou se do váženého průměru náklady dalších států, dokud se nedosáhne míry 33 % uskladněných produktů.

Jestliže je u daného produktu počet členských států provádějících veřejné skladování menší než čtyři, stanoví se paušální částky u tohoto produktu na základě nákladů zaznamenaných v příslušných členských státech. Konečná paušální částka uvedeného produktu se však nemůže lišit od částky stanovené pro předchozí rok o více než 2 %.

Jestliže u některého skladovaného produktu překračují náklady, které vykázal členský stát a které se použily na výpočet uvedený v bodech 3 a 4, dvojnásobek aritmetického průměru nákladů, které vykázaly pro účely tohoto výpočtu ostatní členské státy, sníží se náklady na úroveň tohoto aritmetického průměru.

Náklady použité na výpočet uvedený v bodech 3 a 4 se váží na základě množství uskladněného členskými státy zahrnutými do výpočtu.

V případě členských států, jejichž měnou není euro, se vykázané náklady přepočítávají na eura na základě průměrného kurzu jejich měny v průběhu referenčního období uvedeného v bodě 1.

II. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Paušální náklady na vyskladnění se mohou zvýšit o částku, kterou vypočítá Komise v souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013, za předpokladu, že členský stát v souvislosti s celým účetním obdobím a veškerými zásobami daného produktu prohlásí, že se vzdává uplatnění přípustné odchylky uvedené v článku 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 a zaručí dané množství.

Toto prohlášení se zasílá Komisi a musí jí být doručeno před přijetím prvního měsíčního prohlášení o výdajích za příslušné účetní období nebo, jestliže se daný produkt nenachází v intervenčním skladě na začátku účetního období, nejpozději v měsíci, který následuje po prvním uskladnění tohoto produktu.

Navýšení uvedené v prvním pododstavci se vypočítá tak, že se vynásobí referenční prahová hodnota příslušného produktu podle čl. 7 nařízení (EU) č. 1308/2013 přípustnou odchylkou pro daný produkt stanovenou v příloze IV nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014.

V případě všech uskladněných produktů s výjimkou hovězího/telecího masa se paušální částky stanovené pro náklady na uskladnění a vyskladnění snižují těmito koeficienty, pokud se příslušná množství fyzicky nepřesouvají.

Produkt	Uskladnění	Vyskladnění
Obiloviny	36,50 %	22,80 %
Rýže	17,50 %	20,30 %
Máslo	25,90 %	22,20 %
Sušené odstředěné mléko	21,00 %	35,10 %

Komise může zvolit paušální částky, které byly u některého produktu stanoveny dříve, jestliže se v běžném účetním období veřejné skladování neuskutečnilo nebo neuskuteční.

PŘÍLOHA IV

ZVLÁŠTNÍ SKUTEČNOSTI, JEŽ JE NUTNO ZOHLEDNIT VE VÝDAJÍCH A PŘÍJMECH ZA HOVĚZÍ A TELECÍ MASO

(čl. 3 odst. 1 písm. c))

Pro účely uplatňování ustanovení přílohy VI a bodu 2 písm. a) a c) přílohy VII se jako základní cena pro vykostěné hovězí maso použije referenční prahová hodnota uvedená v článku 7 nařízení (EU) č. 1308/2013, vynásobená koeficientem 1,47.

PŘÍLOHA V

SNÍŽENÍ HODNOTY SKLADOVANÝCH PRODUKTŮ

(čl. 3 odst. 1 písm. e))

Jestliže jsou v případě některého produktu odhady prodejní ceny ve veřejném skladování nižší než nákupní cena, uplatní se při nákupu procentní podíl snížení hodnoty nazvaný ‚koeficient k‘. Tento koeficient se pro každý produkt stanoví na začátku účetního období v souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.	Procentní podíl snížení hodnoty nesmí překročit rozdíl mezi nákupní cenou a předpokládanou odbytovou cenou příslušného produktu.

Komise může omezit snížení hodnoty v okamžiku nákupu na část procentního podílu vypočítaného v souladu s bodem 2. Tato část nesmí být nižší než 70 % snížení hodnoty stanovené podle bodu 1.

V takových případech Komise přistoupí k druhému snížení hodnoty na konci každého účetního období v souladu s metodou uvedenou v bodě 5.

V případě snížení hodnoty podle bodu 3 druhého pododstavce stanoví Komise celkové částky snížení hodnoty podle jednotlivých produktů a podle jednotlivých členských států před začátkem následujícího účetního období.

Pro tyto účely se předpokládaná prodejní cena uskladněných produktů porovnává s odhadovanou převáděnou hodnotou podle jednotlivých produktů a podle jednotlivých členských států. Celkové částky snížení hodnoty podle jednotlivých produktů a příslušných členských států se získají tak, že se rozdíly mezi odhadovanými převáděnými hodnotami a předpokládanými prodejními cenami vynásobí odhadovanými skladovanými množstvími na konci účetního období.

Odhad množství ve veřejném skladování a převáděných hodnot podle jednotlivých produktů a podle jednotlivých členských států se zakládá na oznámení členských států zaslaném Komisi nejpozději 7. září roku n+1, které se týká skladovaných produktů k 30. září téhož roku a ve kterém jsou uvedeny tyto skutečnosti:

—	množství nakoupená v průběhu období od 1. října roku n do 31. srpna roku n+1,

—	množství skladovaná k 31. srpnu roku n+1,

—	hodnota skladovaných produktů k 31. srpnu roku n+1 v eurech,

—	odhady množství skladovaných k 30. září roku n+1,

—	odhady množství nakoupených od 1. do 30. září roku n+1,

—	odhad hodnoty množství nakoupených od 1. do 30. září roku n+1 v eurech.

6.	Hodnoty v národních měnách oznámené členskými státy, jejichž měnou není euro, se pro účely výpočtu snížení hodnoty na konci účetního období přepočítávají na eura s použitím směnných kurzů platných v okamžiku výpočtu celkových částek snížení hodnoty na konci uvedeného účetního období.

7.	Komise oznámí celkové částky snížení hodnoty podle jednotlivých produktů každému příslušnému členskému státu, aby měl možnost zahrnout je do svého posledního měsíčního prohlášení o výdajích pro EZZF za příslušné účetní období.

PŘÍLOHA VI

OCENĚNÍ CHYBĚJÍCÍCH MNOŽSTVÍ

(čl. 4 odst. 1 písm. a))

S výhradou zvláštních pravidel uvedených v příloze IV se hodnota chybějících množství vypočítává takto:

Jestliže se překročí přípustné odchylky týkající se skladování nebo zpracování produktů uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 nebo jestliže se zjistí, že množství chybí v důsledku krádeže nebo jiných zjistitelných příčin, vypočítá se hodnota chybějících množství tak, že se tato množství vynásobí referenční prahovou hodnotou uvedenou v článku 7 nařízení (EU) č. 1308/2013, která platí pro standardní jakost jednotlivých produktů v první den účetního období, v němž dojde k překročení přípustných odchylek nebo v němž jsou zjištěna chybějící množství, navýšenou o 5 %.

Jestliže je v den zjištění chybějících množství průměrná tržní cena za standardní jakost v členském státě, kde se skladování uskutečňuje, vyšší než 105 % základní referenční prahové hodnoty uvedené v článku 7 nařízení (EU) č. 1308/2013, uhradí smluvní strany intervenčním agenturám tržní cenu zaznamenanou členským státem navýšenou o 5 %.

Průměrnou tržní cenu stanoví členský stát na základě informací, které pravidelně oznamuje Komisi.

Rozdíly mezi částkami inkasovanými na základě uplatnění tržní ceny a částkami zaúčtovanými v EZZF s uplatněním referenční prahové hodnoty uvedené v článku 7 nařízení (EU) č. 1308/2013 se připíší ve prospěch EZZF na konci účetního období mezi další připisované položky.

Jestliže se zjistí, že množství chybí v důsledku převodu nebo převozu produktů z intervenčního skladovacího místa nebo skladovacího místa určeného platební agenturou na jiné místo, a v příslušných předpisech Unie není stanovena konkrétní hodnota, určuje se hodnota těchto chybějících množství v souladu s písmenem a).

PŘÍLOHA VII

OCENĚNÍ ZNEHODNOCENÝCH NEBO ZNIČENÝCH PRODUKTŮ

(čl. 4 odst. 1 písm. b))

1.	Pokud se ve zvláštních předpisech Unie nestanoví jinak, považuje se produkt za znehodnocený, pokud již nesplňuje požadavky na kvalitu uplatňované při jeho nákupu.

Hodnota znehodnocených nebo zničených produktů se vypočítá podle povahy příčiny takto:

v případě nehod, pokud se ve zvláštních ustanoveních v příloze IV nestanoví jinak: hodnota produktů se vypočítá tak, že se příslušná množství vynásobí základní referenční prahovou hodnotou uvedenou v článku 7 nařízení (EU) č. 1308/2013, která platí pro standardní jakost v první den běžného účetního období, sníženou o 5 %;

b)	přírodní katastrofy: hodnota příslušných množství se určí prováděcím aktem Komise přijatým v souladu s čl. 4 odst. 2 třetím pododstavcem;

c)	v případě špatných podmínek uchovávání, zejména z důvodu nevhodných skladovacích metod, se hodnota produktu zaúčtuje podle přílohy VI písm. a) a b);

d)	příliš dlouhé skladování: účetní hodnota produktu se určí na základě prodejní ceny při prodeji produktu prováděcím aktem Komise přijatým v souladu s čl. 4 odst. 2 třetím pododstavcem.

Rozhodnutí o prodeji se přijme v souladu s právními předpisy v odvětví zemědělství platnými pro příslušný produkt. Příjmy z prodeje se zaúčtují do měsíce vyskladnění produktu.

PŘÍLOHA VIII

ÚČETNÍ PRAVIDLA POUŽITELNÁ PRO USKLADNĚNÉ PRODUKTY, JEJICHŽ PŘEVZETÍ BYLO ODMÍTNUTO

(čl. 4 odst. 1 písm. c))

Pokud se ve zvláštních předpisech Unie nestanoví jinak, náklady na uskladnění, vyskladnění, skladování a financování už zaúčtované pro každé zamítnuté množství se odečtou a vedou se na odděleném účtu takto:

a)	náklady na uskladnění a vyskladnění, které se mají odečíst, se vypočítají tak, že se zamítnutá množství vynásobí příslušnými paušálními částkami platnými v měsíci vyskladnění;

b)	výdaje na skladování, které se mají odečíst, se vypočítají tak, že se zamítnutá množství vynásobí počtem měsíců, které uplynou od uskladnění do vyskladnění, a paušální částkou platnou v měsíci vyskladnění;

finanční náklady, které se mají odečíst, se vypočítají tak, že se zamítnutá množství vynásobí počtem měsíců, které uplynou od uskladnění do vyskladnění (po odečtení počtu měsíců platební lhůty použitelné při uskladnění), kurzem financování použitelným v měsíci vyskladnění vyděleným dvanácti a průměrnou převáděnou účetní hodnotou zásob platnou na začátku účetního období nebo průměrnou účetní hodnotou zásob platnou první měsíc prohlášení v případě, že průměrná převáděná účetní hodnota zásob neexistuje.

2.	Náklady uvedené v bodě 1 se zaúčtují do hmotných operací v měsíci vyskladnění.

“

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 884/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a o zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států (Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 35).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura (viz strana 18 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 271

České vydání	Právní předpisy	Svazek 57 12. září2014

	Opravy
*	Oprava rozhodnutí Rady ze dne 26. května 2014 o podpisu a uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o účasti Švýcarské konfederace na misi Evropské unie pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi (EUBAM Libya) ( Úř. věst. L 205, 12.7.2014 )	101
*	Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/201 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o výdaje na veřejnou intervenci ( Úř. věst. L 255, 28.8.2014 )	102

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) č. 959/2014 ze dne 8. září 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny	1
	*	Nařízení Rady (EU) č. 960/2014 ze dne 8. září 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině	3
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 961/2014 ze dne 8. září 2014, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny	8
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 962/2014 ze dne 29. srpna 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Pescabivona (CHZO))	14
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 963/2014 ze dne 29. srpna 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Zázrivské vojky (CHZO))	15
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 964/2014 ze dne 11. září 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o standardní podmínky pro finanční nástroje	16
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 965/2014 ze dne 11. září 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	45
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady 2014/658/SZBP ze dne 8. září 2014, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny	47
	*	Rozhodnutí Rady 2014/659/SZBP ze dne 8. září 2014, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině	54
		2014/660/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 11. září 2014 o vzoru dohody o financování pro příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na společné finanční nástroje pro neomezené záruky a sekuritizaci ve prospěch malých a středních podniků	58
		DOPORUČENÍ
		2014/661/EU
	*	Doporučení Komise ze dne 10. září 2014 o monitorování přítomnosti 2- a 3-monochlorpropan-1,2-diolu (2- a 3-MCPD), 2- a 3-MCDP esterů mastných kyselin a glycidylesterů mastných kyselin v potravinách ( 1 )	93
		2014/662/EU
	*	Doporučení Komise ze dne 10. září 2014 o správné praxi pro předcházení a snižování výskytu opiových alkaloidů v máku a makových produktech ( 1 )	96