|
ISSN 1977-0626 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 234 |
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 57 |
|
Obsah |
|
II Nelegislativní akty |
Strana |
|
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
|
* |
||
|
|
* |
||
|
|
|
|
|
|
Opravy |
|
|
|
* |
|
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
7.8.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 234/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 855/2014
ze dne 4. srpna 2014,
kterým se schvaluje změna menšího rozsahu ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Robiola di Roccaverano (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Itálie o schválení změn údajů ve specifikaci chráněného označení původu „Robiola di Roccaverano“, zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1107/96 (2) ve znění nařízení Komise (ES) č. 1263/96 (3) a nařízení Komise (EU) č. 217/2011 (4). |
|
(2) |
Cílem žádosti je změnit specifikaci, pokud jde o teplotu prostor, v nichž produkt zraje. |
|
(3) |
Komise posoudila danou změnu a rozhodla, že je odůvodněná. Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu malého rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012, může ji Komise schválit, aniž by použila postup podle článků 50 až 52 uvedeného nařízení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Specifikace chráněného označení původu „Robiola di Roccaverano“ se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.
Článek 2
Konsolidovaný jednotný dokument obsahující hlavní body specifikace je uveden v příloze II tohoto nařízení.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 4. srpna 2014.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Ferdinando NELLI FEROCI
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1.
PŘÍLOHA I
Ve specifikaci chráněného označení původu „Robiola di Roccaverano“ se schvaluje tato změna:
V části specifikace věnované výrobnímu postupu se ruší tato věta: „Přirozené zrání se provádí tak, že se čerstvý produkt uloží ve speciálních prostorách po dobu nejméně tří dnů od okamžiku uložení do forem při teplotě 15 až 20°.“ Tato změna je vhodná proto, aby se vyhovělo producentům, kteří často využívají stejné prostory pro produkci, při níž je nezbytná teplota 20 až 24°, a pro první sušení. Vzhledem k tomu, že je velice náročné udržovat ve stejných prostorách různé teploty, výše uvedený požadavek penalizuje menší sýrárny. Žádost o změnu se opírá o zjištění z několika let, podle nichž daný požadavek nemá dopad na charakteristické vlastnosti sýra.
PŘÍLOHA II
KONSOLIDOVANÝ JEDNOTNÝ DOKUMENT
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (*1)
„ROBIOLA DI ROCCAVERANO“
č. ES: IT-PDO-0317-01185 – 11.12.2013
CHZO( ) CHOP (X)
1. Název
„Robiola di Roccaverano“
2. Členský stát nebo třetí země
Itálie
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 1.3 — Sýry
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
Sýr „Robiola di Roccaverano“ se produkuje během celého roku. Jedná se o sýr získávaný ze sýřeniny při působení kyseliny mléčné, čerstvý zrající nebo zralý.
CHOP „Robiola di Roccaverano“ má válcovitý tvar, ploché, slabě vroubkované podstavy a boční stranu mírně vypouklou ven. Průměr podstavy se pohybuje v rozmezí od 10 do 14 cm, výška bochníku od 2,5 do 4 cm. Hmotnost jednoho bochníku se pohybuje od 250 do 400 gramů. Tyto parametry pro produkt platí po uplynutí minimální doby zrání.
Referenční parametry sýra „Robiola di Roccaverano“ týkající se tuku, bílkovinných složek a popela jsou třetího dne zrání následující:
|
|
tuk: nejméně 40 % v sušině, |
|
|
bílkovinné složky: nejméně 34 % v sušině, |
|
|
popel: nejméně 3 % v sušině. |
Senzorické vlastnosti sýra „Robiola di Roccaverano“ se mění podle stupně stupně zrání takto:
|
|
čerstvý produkt od čtvrtého do desátého dne zrání: kůrka může mít podobu mírného přírodního plísňového povlaku nebo nemusí být přítomna, vnější vzhled je mléčně bílý nebo světle žlutý; hmota je mléčně bílá; struktura je krémová, jemná; chuť a aroma jsou delikátní, lahodná a/nebo lehce nakyslá, |
|
|
zrající produkt od jedenáctého dne zrání: kůrka má podobu přírodního plísňového povlaku; vnější vzhled je smetanově bílý, světle žlutý nebo lehce načervenalý; hmota je mléčně bílá; struktura je jemná, s postupujícím zráním lehce kompaktní, pod kůrou může být lahodně krémová. |
Sýr „Robiola di Roccaverano“ má tak výraznou chuť a aroma, že se zráním stává pikantní.
3.3. Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
K výrobě sýra „Robiola di Roccaverano“ se používá syrové plnotučné mléko získávané z koz plemen Roccaverano a Camosciata Alpina a jejich kříženců, z ovcí plemene Pecora delle Langhe a z krav plemen Piemontese a Bruna Alpina a jejich kříženců pocházejících výlučně z dané oblasti produkce s tímto procentním podílem: pouze syrové plnotučné kozí mléko nebo směs kozího mléka, které musí tvořit nejméně 50 %, a syrového plnotučného kravského a/nebo ovčího mléka, které může tvořit nejvýše 50 %, přičemž mléko musí pocházet z po sobě jdoucích dojení provedených v rozmezí 24 a 48 hodin.
3.4. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)
Krmivo ovcí a koz tvoří v období od 1. března do 30. listopadu pastva a dále se jako krmivo využívá zelená a/nebo konzervovaná píce a zrna obilovin, obiloviny, luskoviny a olejniny v surovém nebo zpracovaném stavu. Louky, pastviny a lesy musí být zapsány do rejstříku vedeného kontrolním subjektem. Krmivo krav tvoří pastva a zelená a/nebo konzervovaná píce a zrna obilovin, obiloviny, luskoviny a olejniny v surovém nebo zpracovaném stavu.
Více než 80 % krmiva všech zvířat musí pocházet z oblasti produkce. Je zakázáno používat silážovanou kukuřici a silážované zelené krmivo. Krmivo nesmí v žádném případě obsahovat geneticky modifikované organismy. Není povoleno použití mléka trvale ustájených krav.
3.5. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Mléko pro výrobu sýra „Robiola di Roccaverano“ musí pocházet z chovů umístěných ve vymezené zeměpisné oblasti.
Ve vymezené zeměpisné oblasti musí probíhat rovněž produkce mléka, výroba sýra a zrání.
3.6. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.
Balení musí probíhat v oblasti produkce, protože sýrová hmota tohoto sýra je čerstvá a měkká a absence kůry pro sýr znamená riziko dehydratace, oxidace a také změny tukové složky. Navíc není v okamžiku produkce možné sýr nesmazatelným způsobem označit, protože nemá kůrku.
3.7. Zvláštní pravidla pro označování
V okamžiku uvedení na trh musí být na sýru umístěn samolepicí štítek, který uzavírá balení a na kterém je uvedeno logo CHOP tvořené stylizovaným „R“. Ve stylizovaném grafickém symbolu velkého „R“ hnědé barvy je vyobrazena věž, nad níž se nachází cimbuří, inspirovaná historickou věží obce Roccaverano; oko písmene „R“ představuje bochník sýra „Robiola di Roccaverano“ a v nožičce pod ním se nachází zelený a zelenožlutý vlys, který připomíná louky a typický sinusový spád kopců v oblasti Langa. To vše je umístěno v zevním okruhu tmavě zelené barvy, v němž se nachází bílý nápis velkými písmeny „ROBIOLA DI ROCCAVERANO“ a dole uprostřed malý stylizovaný květ bílé barvy. Celé logo je vytištěno na bílém pozadí. Ve spodní části loga CHOP se uvádějí identifikační kód producenta a pořadové číslo etikety: na okrovém pozadí u sýra „Robiola di Roccaverano“ produkovaného pouze z kozího mléka a na bílém pozadí u sýrů produkovaných z mléka smíšeného. Na etiketě se povinně uvádějí procentní podíly použitých druhů mlék. Každý jednotlivý bochník se uvádí na trh celý, zabalený a opatřený štítkem.
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Zeměpisná oblast zahrnuje správní území těchto obcí: provincie Asti, Bubbio, Cessole, Loazzolo, Mombaldone, Monastero Bormida, Olmo Gentile, Roccaverano, San Giorgio Scarampi, Serole a Vesime, provincie Alexandrie, Castelletto d'Erro, Denice, Malvicino, Merana, Montechiaro d'Acqui, Pareto, Ponti, Spigno Monferrato a území obce Cartosio nacházející se na levém břehu horské bystřiny Erro.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
5.1. Specifičnost zeměpisné oblasti
Půda je jílovitá se slínovým podložím. V některých oblastech je půda díky sesedání typicky nánosová s velmi hlubokou vrstvou jílu, dobře zadržuje vodu a vyznačuje se vysokým indexem úrodnosti. Klima je typicky kontinentální, vyznačuje se nízkými teplotami, vydatným sněžením a střídáním mrazu a oblevy v zimním období a vysokými letními teplotami, které nastávají náhle koncem června. Atmosférické srážky kolísají jen mírně a ročně naprší v průměru 300 mm s nejnižšími hodnotami na přelomu jara a léta, a proto mohou být některé roky velmi suché. Toto půdně-klimatické prostředí určuje produkci typické krmné hmoty, která se získává z luk a pastvin. Jedná se o smíšené louky s převahou travin (přibližně 75 %) a luskovin (přibližně 25 %), které doplňují četné aromatické a léčivé rostliny. Hlavními travinami jsou: jílek (Lolium spp.), srha laločnatá (Dactylis glomerata), kostřava (Festuca spp.), lipnice (Poa spp.), tomka atd. Hlavními luskovinami jsou: jetel horský (Trifolium montanum), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), řebříček (Achillea spp.) atd. Mezi vonnými bylinami kromě tomky uvádíme celou řadu okoličnatých rostlin, jako je například mrkev obecná (Daucus carota carota), pcháč oset (Cirsium arvense), šalvěj lékařská (Salvia officinalis), levandule širolistá (Lavandula latifolia), mnoho druhů tymiánu (Thymus spp.), routa vonná (Ruta graveolens), růže šípková (Rosa canina canina) atd. Z těchto pícnin, ve kterých jsou živiny v podobě uhlohydrátů, bílkovin a vitamínů v přirozené rovnováze, se získává krmivo vysoké kvality pro chov ovcí a koz, jakož i pro skot. Ovce a kozy se pasou také v lesích, které kromě skutečné ochrany půdy slouží také jako ochrana zvířat před nadměrným horkem v letním období.
5.2. Specifičnost produktu
Sýr malého rozměru, s měkkou hmotou, bez kůrky. Je pro něj typická bílá hmota bez prasklin. Konzistence přechází od sametové a krémové po kompaktní a soudržnou. Sýr se rozplývá v ústech a zanechává po sobě příjemnou výraznou chuť, která má nejprve příchuť travin a léčivých bylin a postupně se zintenzivňuje, je pikantní a připomíná grilované lískové oříšky a kozí mléko.
5.3. Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)
Specifická chuť a vůně sýra „Robiola di Roccaverano“ souvisí s kvalitou používaného syrového mléka. Kvalita mléka je dána vysokou jakostí krmiva.
Zvláštní vlastnosti flóry různých vůní a aroma se následně projevují také v mléce, a díky tomu sýr „Robiola di Roccaverano“ získává vůni, která jej odlišuje od všech ostatních sýrů.
V rukopise kněze Pistoneho z roku 1899 je uvedena historie farnosti Roccaverano a jejích přifařených obcí od roku 960 do roku 1860. Mezi historickými zprávami politického zájmu se objevují také informace hospodářské povahy zdůrazňující důležitost sýra „robiola“, jako je skutečnost, že v obci Roccaverano se ročně koná pět trhů. Při jejich příležitosti se na vývoz prodávají „výborné sýry robiola“. Výslovně se mluví o vývozu, protože tento sýr byl již v té době známý nejen v Itálii, ale také ve Francii. Z toho vyplývá, že sýr „robiola“ nebyl ani tehdy považován za lecjaký obyčejný sýr, protože má vlastnosti, které jej od všech ostatních sýrů odlišují. Sýr „robiola“, který se produkuje v malém, se ukládá až na 6 měsíců do skleněných nádob s olejem nebo se bochníky ukládají do slámy.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)
Tento správní orgán zahájil vnitrostátní postup námitky tím, že zveřejnil návrh uznání CHOP „Robiola di Roccaverano“ v Úředním věstníku Italské republiky č. 160 ze dne 10. července 2013.
Úplné znění specifikace produkce je k dispozici na internetové adrese: http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335
nebo
přímo na domovské stránce ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (www.politicheagricole.it), kliknout na „Qualità e sicurezza“ (Jakost a bezpečnost – na obrazovce nahoře vpravo) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all'esame dell'UE“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU).
(*1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
|
7.8.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 234/6 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 856/2014
ze dne 4. srpna 2014,
kterým se schvaluje změna menšího rozsahu ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Lammefjordsgulerod (CHZO))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Dánska o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Lammefjordsgulerod“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 2400/96 (2) ve znění nařízení (ES) č. 564/2002 (3). |
|
(2) |
Účelem žádosti je změnit specifikaci upřesněním popisu produktu, důkazu původu, metody produkce a dalších údajů (příslušný kontrolní subjekt). |
|
(3) |
Komise prověřila danou změnu a rozhodla, že je odůvodněná. Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu malého rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012, může ji Komise schválit, aniž by použila postup podle článků 50 až 52 uvedeného nařízení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Specifikace chráněného zeměpisného označení „Lammefjordsgulerod“ se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.
Článek 2
Konsolidovaný jednotný dokument obsahující hlavní body specifikace je uveden v příloze II tohoto nařízení.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 4. srpna 2014.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Ferdinando NELLI FEROCI
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
PŘÍLOHA I
Schvalují se tyto změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Lammefjordsgulerod“:
|
a) |
Popis produktu
|
|
b) |
Zeměpisná oblast
|
|
c) |
Důkaz původu
|
|
d) |
Metoda produkce
|
|
e) |
Kontrolní subjekt
|
|
f) |
Označování
|
PŘÍLOHA II
KONSOLIDOVANÝ JEDNOTNÝ DOKUMENT
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (*1)
„LAMMEFJORDSGULEROD“
č. ES: DK-PGI-0205-01118 – 04.06.2013
CHZO (X) CHOP ( )
1. Název
„Lammefjordsgulerod“
2. Členský stát nebo třetí země
Dánsko
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 1.6. Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
Mrkev „Lammefjordsgulerod“ je velmi hladká a křehká a po oprání může nabýt lehce našedivělého zbarvení. Má poměrně vysoký obsah sušiny i vysoký obsah cukru. Kromě toho obsahuje vysoké množství karotenu.
Mrkev „Lammefjordsgulerod“ musí splňovat požadavky na „třídu I“ definovanou v normě EHK OSN týkající se mrkví (FFV-10).
Mrkev „Lammefjordsgulerod“ se musí pěstovat v souladu s normou Global G.A.P. (Global Partnership for Good Agricultural Practises), která stanoví rámec pro osvědčenou zemědělskou praxi.
3.3. Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
—
3.4. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)
—
3.5. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Všechny fáze produkce musí probíhat ve vymezené oblasti.
3.6. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.
Praní a balení mrkve musí probíhat pouze v místních podnicích.
3.7. Zvláštní pravidla pro označování
|
a) |
název a adresa balírny; |
|
b) |
logo „Lammefjordens Grøntsagslaug“; |
|
c) |
třída. |
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Region Lammefjord se skládá ze čtyř odvodněných oblastí v Odsherredu na ostrově Sjælland v Dánsku:
|
— |
odvodněná část Lammefjordu, kterou zeměpisně ohraničují Ringkanal a přehrada Audebo, |
|
— |
část Svinninge Vejle, kterou zeměpisně ohraničují na jihu, západě a severu Ringkanal a na východě železniční trať mezi Svinninge a Hørve, |
|
— |
fjord Sidinge, který zeměpisně ohraničují přehrada Sidinge a odvodňovací kanál, |
|
— |
část Klintsø, která je ohraničena odvodňovacími kanály. |
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
5.1. Specifičnost zeměpisné oblasti
Produkt se pěstuje na odvodněném bahnitém dně fjordu Lammefjord. První oblastí, která byla v regionu Lammefjordu vysušena, byl Sidinge Fjord (od roku 1841). Poté byla vysušena Svinninge Vejle a v roce 1873 bylo zahájeno odvodňování nejrozsáhlejší oblasti, Lammefjordu. Poslední vysušenou oblastí bylo Klintsø.
Spodní vrstvu půdy tvoří jíl a slín, nebo jíl a bahno s příměsí písku. Svrchní vrstvu tvoří několik metrů silná vrstva bahna složená z rostlinného a živočišného materiálu. V rozlehlých oblastech Lammefjordu se téměř nevyskytují kameny, ale velké množství skořápek měkkýšů a ústřic dodává půdě přirozeně vysoký obsah vápníku.
Podnebí Lammefjordu nabízí ideální podmínky pro pěstování mrkve: mírné zimy a chladnější léta se srážkami rovnoměrně rozloženými po celý rok.
5.2. Specifičnost produktu
Mrkev z regionu Lammefjord je na povrchu velmi hladká a po oprání a při skladování si zachovává své zbarvení. Zbarvení si zachovává díky tomu, že písek v písčité půdě je obroušený a jeho zrnka jsou jemnější a zaoblenější než v jiných půdách stejného typu, a proto při sklizni nedochází k poškrábání povrchu mrkve. Mrkev z regionu Lammefjord může být uchovávána v chladírnách a lze s ní manipulovat po celý rok bez rizika změny jejího zabarvení.
5.3. Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)
Podmínky pěstování na dně bývalého fjordu propůjčují mrkvi „Lammefjordsgulerod“ výjimečnou kvalitu. Díky zvláštnímu charakteru této půdy je možné s mrkví opatrně manipulovat a zachovat její charakteristický hladký povrch.
Název „Lammefjordsgulerod“ je známý po celém Dánsku.
Produkt „Lammefjordsgulerod“ rovněž přispívá k pověsti regionu Lammefjord, který si veřejnost spojuje s vysoce kvalitní zeleninou, zejména mrkví. Lammefjord je ve velké dánské encyklopedii (Den store danske Encyklopædi) popsán takto: „Na dně vysušeného fjordu se hojně pěstují plodiny: obiloviny, osiva a zelenina. Lammefjord je znám pěstováním mrkve a brambor; do roku 1980 se zde rovněž pěstovaly květinové cibule a chřest.“
Dánské i zahraniční sdělovací prostředky často uvádějí Lammefjord v souvislosti s úspěchem, kterému se v posledních letech těší dánské restaurace nabízející jídla ze skandinávských surovin.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)
http://www.foedevarestyrelsen.dk/SiteCollectionDocuments/Fødevarekvalitet/BGB-Lammefjordsgulerødder%20konsolideret.pdf
(*1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
|
7.8.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 234/12 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 857/2014
ze dne 6. srpna 2014
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
|
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 6. srpna 2014.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
|
(EUR/100 kg) |
||
|
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
|
0707 00 05 |
TR |
81,4 |
|
ZZ |
81,4 |
|
|
0709 93 10 |
TR |
94,3 |
|
ZZ |
94,3 |
|
|
0805 50 10 |
AR |
145,6 |
|
CL |
186,3 |
|
|
TR |
75,0 |
|
|
UY |
145,3 |
|
|
ZA |
114,6 |
|
|
ZZ |
133,4 |
|
|
0806 10 10 |
BR |
172,5 |
|
CL |
187,7 |
|
|
EG |
154,7 |
|
|
MA |
170,9 |
|
|
MX |
246,6 |
|
|
TR |
161,3 |
|
|
ZZ |
182,3 |
|
|
0808 10 80 |
AR |
142,3 |
|
BR |
105,8 |
|
|
CL |
98,9 |
|
|
CN |
120,8 |
|
|
NZ |
117,9 |
|
|
US |
156,0 |
|
|
ZA |
101,9 |
|
|
ZZ |
120,5 |
|
|
0808 30 90 |
AR |
97,0 |
|
CL |
83,1 |
|
|
TR |
158,2 |
|
|
ZA |
121,5 |
|
|
ZZ |
115,0 |
|
|
0809 29 00 |
CA |
324,1 |
|
CH |
367,5 |
|
|
TR |
405,8 |
|
|
US |
324,1 |
|
|
ZZ |
355,4 |
|
|
0809 30 |
MK |
58,0 |
|
TR |
138,8 |
|
|
ZZ |
98,4 |
|
|
0809 40 05 |
BA |
39,4 |
|
MK |
49,3 |
|
|
TR |
127,6 |
|
|
ZA |
206,8 |
|
|
ZZ |
105,8 |
|
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
Opravy
|
7.8.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 234/15 |
Oprava nařízení Komise (EU) č. 788/2014 ze dne 18. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro ukládání pokut a penále a zrušení uznání subjektů pověřených inspekcemi a prohlídkami lodí podle článků 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009
( Úřední věstník Evropské unie L 214 ze dne 19. července 2014 )
Nařízení Komise (EU) č. 788/2014 zní takto:
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 788/2014
ze dne 18. července 2014,
kterým se stanoví prováděcí pravidla pro ukládání pokut a penále a zrušení uznání subjektů pověřených inspekcemi a prohlídkami lodí podle článků 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (1), a zejména na čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Články 6 a 7 nařízení (ES) č. 391/2009 zmocňují Komisi k ukládání pokut a penále uznaným subjektům definovaným v článku 2 uvedeného nařízení nebo ke zrušení uznání těchto subjektů v zájmu dodržování kritérií a povinností stanovených v uvedeném nařízení s jasným cílem odstranit každou potenciální hrozbu pro bezpečnost nebo životní prostředí. |
|
(2) |
V zájmu transparentnosti je třeba podle čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 391/2009 stanovit prováděcí pravidla pro rozhodovací postup a metodiku pro výpočet pokut a penále Komisí, aby byla dotčeným subjektům předem známa, včetně zvláštních kritérií, na jejichž základě Komise posuzuje závažnost případu a míru ohrožení bezpečnosti nebo ochrany životního prostředí. |
|
(3) |
Zavedením pokut a penále by Komise měla získat doplňkový nástroj, který jí umožní v porovnání se zrušením uznání přesněji, pružněji a diferencovaněji reagovat na porušování pravidel obsažených v nařízení (ES) č. 391/2009, kterého se dopouštějí uznané subjekty. |
|
(4) |
Penále by mělo být účinné, aby každé porušení povinností a požadavků stanovených v nařízení (ES) č. 391/2009 mohlo být rychle a náležitě napraveno. Nařízení (ES) č. 391/2009 proto zmocňuje Komisi uložit penále, pokud uznaný subjekt nepřijal preventivní a nápravná opatření vyžadovaná Komisí, a to po uplynutí přiměřené lhůty a do doby, než dotyčný uznaný subjekt vyžadovaná opatření přijme. V případě potřeby se podle okolností daného případu může denní částka penále postupně zvyšovat, aby odrážela naléhavost požadovaných opatření. |
|
(5) |
Výpočet pokut a penále jako zlomku obratu subjektu s přihlédnutím k maximálnímu stropu stanovenému v souladu s nařízením (ES) č. 391/2009 představuje jednoduchý způsob, jak zajistit, aby byly pokuty a penále odrazující a současně přiměřené jak závažnosti daného případu, tak i ekonomickým možnostem dotčeného subjektu, s ohledem na rozdíly ve velikosti uznaných subjektů. |
|
(6) |
V zájmu transparentnosti a právní jistoty by mělo být jednoznačně objasněno uplatňování maximálního stropu úhrnné částky pokut a penále případně s přihlédnutím k různým okolnostem. Z téhož důvodu se pro každý uznaný subjekt stanoví rovněž způsob výpočtu celkového průměrného obratu za předchozí tři roky v souvislosti s činnostmi spadajícími do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 391/2009. |
|
(7) |
Je třeba, aby rozhodnutí o zrušení uznání subjektu na základě podmínek stanovených v čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009 zohledňovalo faktory související s obecným cílem, kterým je sledování činnosti uznaných subjektů a jejich celkové výkonnosti, včetně účinnosti případných pokut a penále, které již byly uloženy za opakovaná a závažná porušení uvedeného nařízení. |
|
(8) |
Je nutno stanovit zvláštní postup, aby Komise kromě svých pravomocí hodnotit uznané subjekty a ukládat pokuty a penále souvisejícími postupy stanovenými v tomto nařízení mohla z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu či členských států zrušit uznání subjektu podle nařízení (ES) č. 391/2009. |
|
(9) |
Je důležité, aby rozhodnutí o uložení pokut, penále nebo zrušení uznání podle tohoto nařízení bylo založeno výhradně na důvodech, k nimž měl uznaný subjekt možnost se vyjádřit. |
|
(10) |
Toto nařízení respektuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na obhajobu a zásady důvěrnosti údajů a zákazu dvojího trestu (ne bis in idem) v souladu s obecnými zásadami práva a judikatury Soudního dvora Evropské unie. |
|
(11) |
Rozhodnutí o uložení pokut a penále podle tohoto nařízení by měla být vykonatelná v souladu s článkem 299 Smlouvy o fungování Evropské unie a mohou podléhat přezkumu Soudního dvora Evropské unie. |
|
(12) |
V zájmu zajištění spravedlnosti a právní jistoty při provádění postupu je nezbytné stanovit podrobná pravidla pro výpočet lhůt stanovených Komisí v průběhu postupu a promlčecích lhůt, v jejichž rámci může Komise uložit a vymáhat pokuty a penále s přihlédnutím rovněž k datu vstupu nařízení (ES) č. 391/2009 v platnost. |
|
(13) |
Vykonatelnost tohoto nařízení vyžaduje účinnou spolupráci mezi dotčenými členskými státy, Komisí a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost. Za tímto účelem je nezbytné ujasnit práva a povinnosti každé z těchto stran v postupech stanovených v tomto nařízení, aby bylo možné zajistit účinné zkoumání, rozhodování a přijímání následných opatření podle článků 6 a 7 nařízení (ES) č. 391/2009. |
|
(14) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 (2), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví pravidla, podle nichž Komise provádí články 6 a 7 nařízení (ES) č. 391/2009.
Toto nařízení určuje kritéria pro stanovení výše pokut a penále a postup rozhodování o uložení pokuty a penále nebo o zrušení uznání uznaného subjektu z podnětu Komise či na žádost určitého členského státu.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 391/2009.
Kromě toho se použije následující definice:
‚dotčeným členským státem‘ se rozumí členský stát, který uznaný subjekt pověřil inspekcemi lodí plujících pod jeho vlajkou, jejich prohlídkami a vydáváním lodních osvědčení v souladu s mezinárodními úmluvami podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (3), a to i členský stát, který podal Komisi žádost o uznání uvedeného subjektu podle článku 3 nařízení (ES) č. 391/2009.
KAPITOLA II
POKUTY A PENÁLE
Článek 3
Zjištění nesplnění povinnosti
1. Komise zjišťuje, zda došlo k nesplnění povinnosti, postupem podle čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009, pokud:
|
a) |
závažné či opakované neplnění minimálních kritérií stanovených v příloze I nařízení (ES) č. 391/2009 nebo nedodržování povinností podle čl. 8 odst. 4 a článků 9, 10 a 11 nařízení (ES) č. 391/2009 ze strany uznaného subjektu odhalí vážné nedostatky ve struktuře, systémech, postupech nebo vnitřní kontrole uznaného subjektu; |
|
b) |
zhoršující se výkonnost uznaného subjektu s přihlédnutím k rozhodnutí Komise 2009/491/ES (4) odhalí vážné nedostatky ve struktuře, systémech postupech nebo vnitřní kontrole daného subjektu; |
|
c) |
uznaný subjekt úmyslně poskytl Komisi v průběhu hodnocení nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace nebo jiným způsobem mařil uvedené hodnocení. |
2. Ve všech řízeních o nesplnění povinnosti podle tohoto nařízení břemeno důkazu o nesplnění povinnosti spočívá na Komisi.
Článek 4
Výpočet pokut
1. Za každé nesplnění povinnosti zjištěné na základě článku 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009 bude nejprve uložena základní pokuta ve výši 0,6 % celkového průměrného obratu uznaného subjektu stanoveného podle článku 9.
2. Při výpočtu jednotlivé pokuty za každé nesplnění povinnosti se základní pokuta uvedená v odstavci 1 zvýší nebo sníží podle závažnosti a dopadů nesplnění povinnosti, zejména míry ohrožení bezpečnosti nebo ochrany životního prostředí, v souladu s článkem 5, resp. článkem 6.
3. Maximální částka jednotlivé pokuty nepřesáhne 1,8 % celkového průměrného obratu uznaného subjektu.
4. Pokud jedno jednání nebo opomenutí ze strany uznaného subjektu tvoří jediný základ pro dva či více případů nesplnění povinnosti podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 391/2009 zjištěného v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, představuje souběžnou jednotlivou pokutu nejvyšší z jednotlivých pokut vypočítaných za příslušné případy nesplnění povinnosti.
5. Celkovou pokutu uloženou uznanému subjektu v jednom rozhodnutí představuje součet všech jednotlivých pokut vyplývajících z použití odstavců 1 až 4 tohoto článku, aniž by byl dotčen maximální strop stanovený v čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 391/2009, jak je podrobněji rozvedeno v článku 8 tohoto nařízení.
Článek 5
Posouzení závažnosti nesplnění povinnosti
Při posuzování závažnosti každého nesplnění povinnosti vezme Komise v úvahu všechny příslušné přitěžující a polehčující okolnosti, zejména:
|
a) |
zda subjekt jednal z nedbalosti nebo úmyslně; |
|
b) |
počet případů jednání nebo opomenutí ze strany uznaného subjektu, která vedou k nesplnění povinnosti; |
|
c) |
zda se nesplnění povinnosti týká ojedinělých úřadů, zeměpisných oblastí nebo celého subjektu; |
|
d) |
opakované jednání nebo opomenutí ze strany uznaného subjektu vedoucí k nesplnění povinnosti; |
|
e) |
dobu trvání nesplnění povinnosti; |
|
f) |
zkreslení skutečného stavu lodí v lodních osvědčeních a dokladech o shodě vydaných uznaným subjektem nebo uvedení nesprávných či zavádějících informací v těchto dokumentech; |
|
g) |
předchozí sankce, včetně pokut, které byly uloženy témuž uznanému subjektu; |
|
h) |
zda nesplnění povinnosti vyplývá z dohody mezi uznanými subjekty nebo jednání ve vzájemné shodě, které mělo za cíl nebo za následek porušení kritérií a povinností stanovených v nařízení (ES) č. 391/2009; |
|
i) |
míru obezřetnosti a spolupráce uznaného subjektu při odhalování příslušného jednání nebo opomenutí, jakož i určování nesplnění povinnosti ze strany Komise. |
Článek 6
Posouzení dopadů nesplnění povinnosti
Při posuzování dopadů každého nesplnění povinnosti, zejména míry ohrožení bezpečnosti a ochrany životního prostředí, vezme Komise v úvahu všechny příslušné přitěžující i polehčující okolnosti, zejména:
|
a) |
povahu a rozsah nedostatků, které se skutečně nebo potenciálně dotýkají lodí, jimž dotyčný subjekt vydal osvědčení, a které zmíněný subjekt v důsledku nesplnění povinnosti neodhalil nebo nemůže odhalit či jejichž včasnou nápravu nevyžadoval nebo nemůže vyžadovat, zejména s přihlédnutím ke kritériím pro zadržení lodi stanoveným v příloze X směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES (5) o státní přístavní inspekci; |
|
b) |
počet lodí, kterým dotyčný subjekt vydal osvědčení a které jsou skutečně nebo potenciálně dotčeny; |
|
c) |
jakékoli jiné okolnosti, které představují zvláštní identifikovatelná rizika, jako je druh lodí, které jsou skutečně nebo potenciálně dotčeny. |
Článek 7
Penále
1. Komise může dotčenému subjektu uložit penále podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 391/2009, aniž jsou dotčeny pokuty uložené podle článku 3, s cílem zajistit přijetí preventivních a nápravných opatření vyžadovaných Komisí v průběhu hodnocení uznaného subjektu.
2. V rozhodnutí o uložení pokut podle článku 3 může Komise stanovit rovněž penále, které bude uznanému subjektu uloženo, pokud nápravné opatření neprovede nebo pokud při uzavírání nesplnění povinnosti jedná s neopodstatněným zpožděním.
3. V rozhodnutí o uložení penále je stanovena lhůta, v níž musí uznaný subjekt požadované opatření provést.
4. Penále se použije ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty stanovené podle odstavce 3 až do dne, kdy subjekt provedl náležité nápravné opatření, pokud toto nápravné opatření považuje Komise za uspokojivé.
5. Základní denní částka penále za každé nesplnění povinnosti činí 0,0033 % celkového průměrného obratu uznaného subjektu vypočítaného podle článku 9. Pro výpočet jednotlivé částky penále za každé nesplnění povinnosti se každá základní částka upraví podle závažnosti nesplnění povinnosti a s ohledem na míru ohrožení bezpečnosti nebo ochrany životního prostředí podle článků 5 a 6 tohoto nařízení.
6. S ohledem na okolnosti daného případu, zejména naléhavost nápravného opatření, které má dotčený subjekt provést, může Komise denní částku penále zvýšit až do této výše:
|
a) |
pokud uznaný subjekt překročí lhůtu stanovenou podle odstavce 3 o více než 120 dnů, od 121. do 300. dne od uplynutí lhůty 0,005 % celkového průměrného obratu subjektu vypočítaného podle článku 9 za každý den; |
|
b) |
pokud uznaný subjekt překročí lhůtu stanovenou podle odstavce 3 o více než 300 dnů, od 301. dne od uplynutí lhůty 0,01 % celkového průměrného obratu subjektu vypočítaného podle článku 9 za každý den. |
7. Celková částka penále uloženého podle tohoto článku individuálně nebo navíc k pokutám nesmí přesáhnout maximální strop stanovený v čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 391/2009, jak je podrobněji rozvedeno v článku 8 tohoto nařízení.
Článek 8
Stanovení maximální úhrnné částky pokut a penále
Maximální úhrnná částka pokut a penále uložených uznanému subjektu, jak je uvedena v čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 391/2009, se stanoví takto:
|
a) |
úhrnná částka pokut uložených uznanému subjektu v souladu s článkem 4 během jednoho hospodářského roku daného subjektu s přihlédnutím ke dni vydání rozhodnutí o uložení pokut a v případě více než jednoho rozhodnutí o uložení pokut danému subjektu ke dni vydání prvního rozhodnutí o uložení pokuty dotčenému subjektu nesmí přesáhnout 5 % celkového průměrného obratu tohoto subjektu, který byl vypočítán podle článku 9; |
|
b) |
úhrnná částka pokut uložených uznanému subjektu v souladu s článkem 4 během jednoho hospodářského roku daného subjektu stanovená podle odstavce 1 a penále, které bylo uloženo v týchž rozhodnutích podle čl. 7 odst. 2 a které vznikne do doby, než uznaný subjekt přijme náležitá nápravná opatření, nesmí přesáhnout 5 % celkového průměrného obratu tohoto subjektu, který byl vypočítán podle článku 9. Aniž je dotčen článek 21, nesmí penále vymáhané Komisí přesáhnout 5 % strop; |
|
c) |
úhrnná částka penále, které bylo uznanému subjektu uloženo podle čl. 7 odst. 1 a které vznikne do doby, než subjekt přijme náležitá preventivní nebo nápravná opatření, nesmí přesáhnout 5 % celkového průměrného obratu subjektu, který byl vypočítán podle článku 9. Aniž je dotčen článek 21, nesmí penále vymáhané Komisí přesáhnout 5 % strop. |
Článek 9
Výpočet obratu
1. Pro účely tohoto nařízení představuje celkový průměrný obrat dotčeného uznaného subjektu jednu třetinu částky získané sečtením celkového obratu mateřské společnosti, jíž bylo uděleno uznání, a všech právnických osob, na které se toto uznání vztahuje na konci každého roku, za tři hospodářské roky předcházející rozhodnutí Komise.
2. V případě skupiny s osvědčenou konsolidovanou účetní závěrkou představují obrat uvedený v odstavci 1 s ohledem na mateřskou společnost a všechny právnické osoby zahrnuté v této skupině, na které se uznání vztahuje na konci každého hospodářského roku, konsolidované příjmy těchto subjektů.
3. Při použití odstavců 1 a 2 se berou v úvahu pouze činnosti, které spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 391/2009.
KAPITOLA III
ZRUŠENÍ UZNÁNÍ
Článek 10
Zrušení uznání
1. Komise může z vlastního podnětu či na žádost určitého členského státu přijmout rozhodnutí o zrušení uznání subjektu v případech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (ES) č. 391/2009.
2. Aby bylo možné určit, zda opakované a závažné nesplnění povinnosti představuje nepřijatelnou hrozbu pro bezpečnost nebo životní prostředí podle čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 391/2009, vezmou se v úvahu:
|
a) |
informace a okolnosti uvedené v čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 391/2009, zejména s přihlédnutím k okolnostem uvedeným v článcích 5 a 6 tohoto nařízení; |
|
b) |
kritéria a případně prahové hodnoty stanovené v rozhodnutí Komise 2009/491/ES. |
3. Dosáhnou-li pokuty a penále uložené uznanému subjektu maximálního stropu stanoveného podle čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 391/2009 a nebyla-li uznaným subjektem přijata náležitá nápravná opatření, může Komise usoudit, že tato opatření nedosáhla svého cíle odstranění potenciální hrozby pro bezpečnost nebo životní prostředí.
Článek 11
Postup pro zrušení uznání na žádost členského státu
1. Pokud členský stát požaduje, aby Komise zrušila uznání určitého subjektu v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 391/2009, zašle tuto žádost Komisi písemně.
2. Dožadující členský stát svou žádost podrobně odůvodní a případně odkáže na kritéria uvedená v čl. 7 odst. 1 a okolnosti uvedené v čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 391/2009, jakož i okolnosti uvedené v čl. 10 odst. 2 a 3 tohoto nařízení.
3. Na podporu své žádosti poskytne dožadující členský stát Komisi veškeré potřebné písemné doklady, které jsou řádně označeny a očíslovány.
4. Komise přijetí žádosti členského státu potvrdí písemně.
5. Pokud se Komise domnívá, že pro vydání rozhodnutí jsou zapotřebí doplňkové informace, vysvětlení nebo důkazy, vyrozumí o tom dožadující členský stát a vyzve jej, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než čtyři týdny, své podání náležitě doplnil. Žádost členského státu se nepovažuje za úplnou, dokud nebyly poskytnuty všechny potřebné informace.
6. Dospěje-li Komise k závěru, že žádost členského státu je opodstatněná, zašle do jednoho roku od obdržení úplné žádosti dotyčnému subjektu prohlášení o námitkách podle článku 12 za účelem zrušení jeho uznání podle tohoto nařízení. V tomto případě je dožadujícímu členskému státu zaručeno zacházení a práva dotčeného členského státu podle kapitoly IV tohoto nařízení.
Pokud Komise v téže lhůtě dospěje k závěru, že žádost členského státu není opodstatněná, vyrozumí o tom dožadující členský stát s uvedením důvodů a vyzve jej, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce, podal své připomínky. Do šesti měsíců od obdržení těchto připomínek Komise žádost potvrdí jako neopodstatněnou, nebo vydá prohlášení o námitkách podle prvního pododstavce.
7. Dospěje-li Komise k závěru, že žádost členského státu je neopodstatněná nebo neúplná po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5, může se rozhodnout, že celou žádost nebo její část a připojené důkazy zahrne do hodnocení uznaného subjektu, které se provádí podle článku 8 nařízení (ES) č. 391/2009.
8. Komise podává výboru COSS každoročně zprávu o žádostech o zrušení, které předložily členské státy, a rovněž o probíhajících řízeních o zrušení uznání, jež zahájila Komise.
KAPITOLA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Článek 12
Prohlášení o námitkách
1. Pokud se Komise domnívá, že existují důvody pro uložení pokuty a penále uznanému subjektu podle článku 6 nařízení (ES) č. 391/2009 nebo pro zrušení uznání subjektu podle článku 7 uvedeného nařízení, zašle dotyčnému subjektu prohlášení o námitkách a vyrozumí dotčené členské státy.
2. Prohlášení o námitkách obsahuje:
|
a) |
podrobný výčet jednání a opomenutí uznaného subjektu, včetně popisu příslušných skutečností a určení ustanovení nařízení (ES) č. 391/2009, která uznaný subjekt podle názoru Komise porušil; |
|
b) |
určení důkazů, na nichž se zakládají příslušná zjištění, včetně odkazu na zprávy o inspekcích, hodnotící zprávy nebo jiné příslušné dokumenty, které již dříve dotyčnému subjektu předala Komise nebo Evropská agentura pro námořní bezpečnost jednající jménem Komise; |
|
c) |
oznámení, že Komise může uložit pokuty a penále nebo zrušit uznání v souladu s články 6 nebo 7 nařízení (ES) č. 391/2009. |
3. Při oznamování prohlášení o námitkách Komise uznaný subjekt a dotčené členské státy vyzve, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než šest týdnů ode dne obdržení prohlášení o námitkách, podaly písemné připomínky. Komise není povinna vzít v úvahu podání, která obdržela po uplynutí této lhůty, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 24 odst. 4 tohoto nařízení.
4. Oznámením prohlášení o námitkách není odloženo hodnocení dotyčného subjektu. Kdykoli před přijetím rozhodnutí o uložení pokuty a penále nebo o zrušení uznání podle tohoto nařízení se Komise může rozhodnout, že provede dodatečné kontroly kanceláří a zařízení subjektu, navštíví lodě, jimž subjekt vydal osvědčení, nebo uznaný subjekt písemně požádá, aby poskytl doplňkové informace týkající se dodržování kritérií a povinností podle nařízení (ES) č. 391/2009 z jeho strany.
5. Kdykoli před přijetím rozhodnutí o uložení pokuty a penále nebo o zrušení uznání podle tohoto nařízení může Komise změnit své hodnocení dotyčného uznaného subjektu. Je-li nové hodnocení jiné než hodnocení, které vedlo k prohlášení o námitkách, jelikož byly odhaleny nové skutečnosti nebo zjištěny nové případy nesplnění povinnosti či nové okolnosti týkající se závažnosti nesplnění povinnosti nebo jeho dopadů na bezpečnost a životní prostředí, vydá Komise nové prohlášení o námitkách.
Článek 13
Žádosti o informace
K objasnění skutečností pro účely článku 12 může Komise uznaný subjekt písemně požádat, aby podal písemné nebo ústní vysvětlení či předložil určité informace nebo dokumenty ve stanovené lhůtě, která v žádném případě nesmí být kratší než čtyři týdny. V tomto případě Komise informuje uznaný subjekt o pokutách a penále, které mohou být uloženy, pokud žádosti nevyhoví nebo pokud poskytne informace s neopodstatněným zpožděním či pokud Komisi poskytne úmyslně nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace.
Článek 14
Ústní slyšení
1. Na žádost uznaného subjektu, jemuž bylo zasláno prohlášení o námitkách, poskytne Komise tomuto subjektu možnost, aby svá tvrzení předložil při ústním slyšení.
2. Komise vyzve příslušné orgány dotčených členských států a z vlastního podnětu či na žádost dotčených členských států může vyzvat jakékoli jiné osoby, které mají oprávněný zájem ve věci nesplnění povinnosti, aby se zúčastnily ústního slyšení. Komise se může rozhodnout, že jí bude nápomocna Evropská agentura pro námořní bezpečnost.
3. Fyzické osoby nebo soukromé právnické osoby přizvané na jednání se dostaví osobně, nebo jsou zastoupeny právními či zplnomocněnými zástupci. Členské státy zastupují úředníci daného členského státu.
4. Ústní slyšení není veřejné. Každá osoba, která je přizvána na jednání, může být vyslechnuta zvlášť, nebo v přítomnosti jiných přizvaných osob, přičemž se přihlédne k oprávněnému zájmu uznaného subjektu a jiných stran ve věci ochrany jejich obchodního tajemství a jiných důvěrných údajů.
5. Výpovědi každé vyslechnuté osoby jsou zaznamenány. Osobám, které se jednání zúčastnily, a dotčeným členským státům je na požádání poskytnut záznam jednání.
Článek 15
Penále za nedostatečnou spolupráci
1. Pokud Komise zamýšlí přijmout rozhodnutí o uložení penále podle čl. 7 odst. 1 uznanému subjektu, který nepřijal preventivní a nápravná opatření vyžadovaná Komisí nebo který při přijímání těchto opatření jednal s neopodstatněným zpožděním, vyrozumí uznaný subjekt nejprve písemně.
2. Oznámení Komise podle odstavce 1 odkazuje na konkrétní preventivní a nápravná opatření, která uznaný subjekt neprovedl, a podpůrné důkazy, a uznaný subjekt rovněž informuje o penále, které Komise v této souvislosti zvažuje.
3. Komise stanoví lhůtu, v níž může uznaný subjekt podat Komisi písemné připomínky. Komise není povinna vzít v úvahu písemné připomínky, které obdrží po uplynutí této lhůty.
Článek 16
Přístup ke spisu
1. Na žádost uznaného subjektu, jemuž bylo zasláno prohlášení o námitkách, udělí Komise přístup ke spisu, který obsahuje dokumenty a jiné důkazy týkající se údajného nesplnění povinnosti, které Komise shromáždila.
2. Komise stanoví datum a přijme příslušná praktická opatření pro přístup uznaného subjektu ke spisu, který může být umožněn pouze v elektronické podobě.
3. Na požádání zpřístupní Komise dotyčnému uznanému subjektu seznam všech dokumentů, které jsou ve spisu obsaženy.
4. Dotyčný uznaný subjekt má právo na přístup k dokumentům a informacím obsaženým ve spisu. Při udělování tohoto přístupu zohlední Komise náležitě obchodní tajemství, důvěrné údaje nebo interní povahu dokumentů, které vydala Komise nebo Evropská agentura pro námořní bezpečnost.
5. Pro účely odstavce 4 mohou interní dokumenty Komise a Evropské agentury pro námořní bezpečnost zahrnovat:
|
a) |
dokumenty nebo části dokumentů, které se týkají interních porad Komise a jejích útvarů a Evropské agentury pro námořní bezpečnost, včetně stanovisek a doporučení, která Komisi zaslala Evropská agentura pro námořní bezpečnost; |
|
b) |
dokumenty nebo části dokumentů, které jsou součástí korespondence mezi Komisí a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost nebo mezi Komisí a členskými státy. |
Článek 17
Právní zastoupení
Uznaný subjekt má právo na právní zastoupení ve všech fázích řízení podle tohoto nařízení.
Článek 18
Důvěrnost informací, služební tajemství a právo zachovat mlčenlivost
1. Řízení podle tohoto nařízení se vede s dodržením zásady důvěrnosti informací a služebního tajemství.
2. Komise, Evropská agentura pro námořní bezpečnost a orgány dotčených členských států, jakož i jejich úředníci a další osoby pracující pod jejich dohledem nesmí sdělovat informace, které získali nebo které si vyměnili podle tohoto nařízení a na něž se vztahuje povinnost ochrany služebního tajemství a důvěrnosti informací.
3. Uznaný subjekt nebo jiná osoba, která poskytne informace nebo podá připomínky podle tohoto nařízení, jasně označí jakýkoli materiál, který považuje za důvěrný, s uvedením důvodů a ve lhůtě stanovené Komisí poskytne zvláštní verzi, která nemá důvěrný charakter.
4. Komise může uznaný subjekt nebo jiné zúčastněné strany rovněž požádat, aby označily určitou část zprávy, prohlášení o námitkách nebo rozhodnutí Komise, která podle jejich názoru obsahuje obchodní tajemství.
5. Pokud k označení uvedenému v odstavcích 3 a 4 nedojde, může mít Komise za to, že dotyčné dokumenty nebo připomínky neobsahují důvěrné údaje.
6. Aniž je dotčen článek 9 nařízení (ES) č. 391/2009, mají uznané subjekty právo zachovat mlčenlivost v situacích, kdy by byly nuceny poskytovat odpovědi, z nichž by vyplývalo, že mají podíl na tom, že došlo k porušení předpisů.
Článek 19
Rozhodnutí
1. Rozhodnutí o uložení pokut a penále nebo o zrušení uznání podle tohoto nařízení se zakládá výhradně na důvodech, k nimž měl uznaný subjekt možnost podat připomínky.
2. Rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále a stanovení příslušné částky se řídí zásadou, že pokuty a penále mají být účinné, přiměřené a odrazující.
3. Při přijímání opatření podle tohoto nařízení a rozhodování o závažnosti a dopadu příslušného jednání či opomenutí na bezpečnost a životní prostředí vezme Komise v úvahu vnitrostátní opatření, která již byla proti dotyčnému uznanému subjektu přijata na základě stejných skutečností, zejména v případě, bylo-li proti dotyčnému subjektu již vedeno soudní řízení nebo řízení o výkonu rozhodnutí.
4. Na jednání nebo opomenutí uznaného subjektu, na jehož základě byla přijata opatření podle tohoto nařízení, se nesmí vztahovat další opatření. Toto jednání nebo opomenutí však může být vzato v úvahu v následných rozhodnutích přijatých podle tohoto nařízení, aby bylo možné posoudit jejich opakování.
5. Rozhodnutí o uložení penále nebo rozhodnutí o uložení pokut a penále přijme Komise postupem podle čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 391/2009.
6. Rozhodnutí o zrušení uznání uznaného subjektu přijme Komise postupem podle čl. 12 odst. 3 nařízení (ES) č. 391/2009.
Článek 20
Opravné prostředky, oznamování a zveřejňování
1. Komise dotčený uznaný subjekt informuje o dostupných opravných prostředcích.
2. O přijetí rozhodnutí vyrozumí Komise pro informaci Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost a členské státy.
3. V odůvodněných případech, zejména z důvodu bezpečnosti nebo ochrany životního prostředí, může Komise své rozhodnutí zveřejnit. Při zveřejňování podrobností svého rozhodnutí nebo informování členských států zohledňuje Komise oprávněné zájmy dotyčného uznaného subjektu a jiných zúčastněných osob.
Článek 21
Vymáhání pokut a penále
Komise přistoupí k vymáhání pokut a penále vystavením inkasního příkazu a vydáním výzvy k úhradě zaslaným dotyčnému uznanému subjektu v souladu s články 78 až 80 a 83 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6) a články 80 až 92 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (7).
Článek 22
Promlčecí lhůty v případě ukládání pokut a penále
1. Právo Komise uložit uznanému subjektu pokuty a/nebo penále podle tohoto nařízení zaniká po uplynutí pěti let ode dne, kdy došlo k jednání nebo opomenutí ze strany uznaného subjektu, které mělo za následek nesplnění povinnosti zjištěné podle článku 3 tohoto nařízení. V případě trvajícího nebo opakovaného jednání či opomenutí, které má za následek nesplnění povinnosti, však začíná lhůta běžet dnem, kdy bylo toto jednání nebo opomenutí ukončeno.
Právo Komise uložit uznanému subjektu penále podle článku 15 tohoto nařízení zaniká po uplynutí tří let ode dne, kdy došlo k jednání nebo opomenutí ze strany uznaného subjektu, na něž se vztahovala náležitá preventivní a nápravná opatření požadovaná Komisí.
2. Promlčecí lhůty uvedené v odstavci 1 se přerušují každým opatřením, které Komise nebo Evropská agentura pro námořní bezpečnost přijme za účelem hodnocení nebo řízení o nesplnění povinnosti v souvislosti s jednáním či opomenutím uznaného subjektu. Promlčecí lhůta se přerušuje s účinkem ode dne, kdy je opatření Komise nebo agentury oznámeno uznanému subjektu.
3. Každým přerušením začíná promlčecí lhůta běžet znovu. Promlčecí lhůta však nesmí přesáhnout dobu rovnající se dvojnásobku původní lhůty, s výjimkou případů, kdy je promlčení pozastaveno podle odstavce 4.
4. Promlčecí lhůta pro uložení penále se pozastavuje po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem řízení před Soudním dvorem Evropské unie.
Článek 23
Promlčecí lhůty v případě výběru pokut a penále
1. Právo na zahájení vymáhání pokut a/nebo penále zaniká po uplynutí jednoho roku od dne, kdy rozhodnutí podle článku 19 nabude právní moci.
2. Promlčecí lhůta uvedená v odstavci 1 se přerušuje každým opatřením Komise nebo členského státu jednajícího na základě žádosti Komise, jehož cílem je vymoci úhradu pokut a/nebo penále.
3. Každý přerušením počíná lhůta běžet znovu.
4. Promlčecí lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se pozastaví:
|
a) |
po dobu lhůty pro zaplacení; |
|
b) |
po dobu, po kterou je vymáhání pozastaveno na základě rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. |
Článek 24
Počítání lhůt
1. Lhůty stanovené v tomto nařízení začínají běžet prvním dnem po obdržení sdělení Komise nebo po jeho osobním převzetí.
2. V případě sdělení určeného Komisi se má za to, že příslušné lhůty byly dodrženy, pokud bylo sdělení zasláno doporučeně před uplynutím příslušné lhůty.
3. Při stanovování lhůt zohledňuje Komise jak právo na řádný proces, tak zvláštní okolnosti každého rozhodovacího postupu podle tohoto nařízení.
4. V případě potřeby a na základě odůvodněné žádosti podané před uplynutím původní lhůty mohou být lhůty prodlouženy.
Článek 25
Spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány
Informace poskytnuté příslušnými vnitrostátními orgány v odpovědi na žádost Komise použije Komise pouze k těmto účelům:
|
a) |
plnění úkolů, které jí byly svěřeny podle nařízení (ES) č. 391/2009 v souvislosti s uznáváním uznaných subjektů a dohledem nad nimi; |
|
b) |
jako důkazy pro účely rozhodování podle tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny články 16 a 18 tohoto nařízení. |
KAPITOLA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 26
Použití
Události, k nimž došlo před vstupem nařízení (ES) č. 391/2009 v platnost, nezakládají důvod k opatřením přijatým podle tohoto nařízení.
Článek 27
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. července 2014.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11.
(2) Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.
(3) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47.
(4) Úř. věst. L 162, 25.6.2009, s. 6.
(5) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57.