29.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 223/7

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 821/2014

ze dne 28. července 2014,

kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o podrobná ujednání pro převod a správu příspěvků z programu, podávání zpráv o finančních nástrojích, technické vlastnosti informačních a komunikačních opatření k operacím a systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1), a zejména na čl. 38 odst. 10, čl. 46 odst. 3, čl. 115 odst. 4 a čl. 125 odst. 8 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 215/2014 (2) obsahuje ustanovení nezbytná pro přípravu programů. Aby se zajistilo provádění programů financovaných evropskými strukturálními a investičními fondy (dále jen „ESI fondy“), je nutné stanovit další ustanovení pro uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013. Aby se umožnil komplexní pohled a přístup k těmto ustanovením, měla by být tato ustanovení stanovena v jednom prováděcím aktu.

(2)

V zájmu zvýšení flexibility v rámci mobilizace podpory finančních nástrojů z různých zdrojů spravovaných řídicím orgánem, a to jedním ze způsobů uvedených v čl. 38 odst. 4 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013, je třeba upřesnit, jak se převádějí příspěvky z programu a jak jsou spravovány. Zejména je nutné upřesnit podmínky, za kterých finanční nástroj může obdržet příspěvky z více než jednoho programu nebo z více než jedné prioritní osy nebo opatření stejného programu, a podmínky, za kterých lze vnitrostátní veřejné nebo soukromé příspěvky na finanční nástroje poskytnuté na úrovni konečných příjemců považovat za zdroje vnitrostátního spolufinancování.

(3)

Je nutné stanovit vzor pro podávání zpráv o finančních nástrojích Komisi, aby se zajistilo, že řídicí orgány budou předkládat informace požadované v čl. 46 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 konzistentním a srovnatelným způsobem. Vzor pro podávání zpráv o finančních nástrojích je rovněž potřebný pro to, aby Komise mohla poskytovat souhrn údajů o pokroku při financování a provádění finančních nástrojů.

(4)

Aby se zajistila harmonizovaná vizuální identita informačních a komunikačních opatření k operacím v oblasti politiky soudržnosti Unie, měly by být stanoveny pokyny pro vytvoření znaku Unie a vymezení standardních barev, jakož i technické vlastnosti zobrazení znaku Unie a odkaz na fond nebo fondy, z nichž je operace podporována.

(5)

Aby se zajistila harmonizovaná vizuální identita informačních a komunikačních opatření k operacím v oblasti infrastruktury a stavebních prací v rámci politiky soudržnosti Unie, je nutné stanovit technické parametry billboardů a stálé desky pro operace v oblasti infrastruktury a stavebních prací, pokud výše podpory z veřejných zdrojů na operaci přesahuje 500 000 EUR.

(6)	Pro účely čl. 125 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013 je nezbytné stanovit technické specifikace systému pro zaznamenávání a uchovávání počítačových údajů o každé operaci, které jsou nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit.

(7)

Pro účely účinného provádění čl. 122 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1303/2013 je nutné zajistit, aby technické specifikace systému pro zaznamenávání a uchovávání údajů zaručovaly plnou interoperabilitu se systémem, na nějž se odkazuje v čl. 122 odst. 3 uvedeného nařízení, a to na architektonické, technické a sémantické úrovni.

(8)	Podrobné technické specifikace systému pro zaznamenávání a uchovávání údajů by měly být dostatečně zdokumentované, aby se zajistila auditní stopa, pokud jde o soulad s právními požadavky.

(9)	Systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů by měl rovněž zahrnovat vhodné nástroje vyhledávání a funkce podávání zpráv, aby v něm bylo možné snadno vyhledat a agregovat uložené informace za účelem monitorování, hodnocení, finančního řízení, ověřování a auditu.

(10)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro koordinaci evropských strukturálních a investičních fondů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PODROBNÁ PRAVIDLA PRO PŘEVOD A SPRÁVU PŘÍSPĚVKŮ Z PROGRAMŮ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV O FINANČNÍCH NÁSTROJÍCH

Článek 1

Převod a správa příspěvků z programů

(Čl. 38 odst. 10 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1. Pokud se na finanční nástroj přispívá z více než jednoho programu nebo více než jedné prioritní osy nebo opatření stejného programu, vede subjekt provádějící tento finanční nástroj zvláštní účet nebo používá vhodný účetní kód pro příspěvky z každého programu, každé prioritní osy nebo opatření pro účely podávání zpráv a auditu.

2. Pokud jsou vnitrostátní veřejné a soukromé příspěvky na finanční nástroje poskytovány na úrovni konečných příjemců v souladu s pravidly pro daný fond, spravují subjekty provádějící tyto finanční nástroje vnitrostátní veřejné nebo soukromé příspěvky, které tvoří vnitrostátní spolufinancování na úrovni konečných příjemců, podle odstavců 3 až 6.

3. Subjekty provádějící finanční nástroje uchovávají doklady o:

a)	právních dohodách uzavřených se soukromými nebo veřejnými subjekty, pokud jde o vnitrostátní veřejné nebo soukromé příspěvky představující vnitrostátní spolufinancování, které mají tyto subjekty poskytnout na úrovni konečných příjemců;

b)	účinném převodu zdrojů představujících vnitrostátní spolufinancování soukromými nebo veřejnými subjekty konečným příjemcům;

c)	vnitrostátních veřejných nebo soukromých příspěvcích představujících vnitrostátní spolufinancování od soukromých nebo veřejných subjektů, oznámených subjektu provádějícímu finanční nástroj.

4. Subjektům provádějícím finanční nástroje přísluší celková odpovědnost za investice do konečných příjemců včetně následného monitorování příspěvků z programů podle dohod o financování.

5. Subjekty provádějící finanční nástroje zajistí, aby výdaje, které jsou hrazené z vnitrostátních veřejných nebo soukromých příspěvků představujících vnitrostátní spolufinancování a které předkládají řídicímu orgánu, byly způsobilé.

6. Subjekty provádějící finanční nástroje zachovávají auditní stopu vnitrostátních veřejných nebo soukromých příspěvků představujících vnitrostátní spolufinancování, a to až na úroveň konečného příjemce.

Článek 2

Vzor pro podávání zpráv o finančních nástrojích

(Čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013)

Pro zvláštní zprávu uvedenou v čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 použijí řídicí orgány vzor stanovený v příloze I tohoto nařízení.

KAPITOLA II

TECHNICKÉ VLASTNOSTI INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH OPATŘENÍ K OPERACÍM A POKYNY PRO VYTVOŘENÍ ZNAKU UNIE A VYMEZENÍ STANDARDNÍCH BAREV

(Čl. 115 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013)

Článek 3

Pokyny pro vytvoření znaku a vymezení standardních barev

Znak Unie se vytvoří v souladu s grafickými normami stanovenými v příloze II.

Článek 4

Technické vlastnosti zobrazení znaku Unie a odkaz na fond nebo fondy, z nichž je operace podporována

1. Znak Unie uvedený v bodě 1 písm. a) oddílu 2.2 přílohy XII nařízení (EU) č. 1303/2013 se na internetových stránkách zobrazuje v barevném provedení. Ve všech ostatních médiích se barevné provedení použije, kdykoliv je to možné, monochromatickou verzi lze použít pouze v odůvodněných případech.

2. Znak Unie musí být vždy umístěn tak, aby byl zřetelně viditelný. Jeho umístění a velikost musí být úměrné rozměrům použitého materiálu nebo dokumentu. Povinnost uvedení odkazu na fond se nevztahuje na malé propagační předměty.

3. Jsou-li znak Unie, odkaz na Unii a příslušný fond uvedeny na internetové stránce, musí být:

a)	znak Unie a odkaz na Unii viditelné při otevření internetové stránky v rámci prohlížecí plochy digitálního zařízení, aniž by byl uživatel nucen přesunout se na spodní část této stránky;

b)	odkaz na příslušný fond viditelný na stejné internetové stránce.

4. Název „Evropská unie“ se vždy uvádí celý. V názvu finančního nástroje se uvede skutečnost, že daný finanční nástroj je podporovaný z ESI fondů. V souvislosti se znakem Unie lze použít kterýkoli z těchto typů písma: Arial, Auto, Calibri, Garamond, Trebuchet, Tahoma, Verdana, Ubuntu. Písmo nesmí být vyznačeno kurzívou, nesmí být podtrženo a nesmí obsahovat efekty. Text je ve vztahu ke znaku Unie umístěn tak, aby se vzájemně nijak nepřekrývaly. Použitá velikost písma musí být úměrná velikosti znaku. Jako barva písma se v závislosti pozadí použije reflexní modrá, černá nebo bílá.

5. Jsou-li kromě znaku Unie zobrazena další loga, musí mít znak Unie nejméně stejnou velikost, měřeno na výšku nebo šířku, jako největší z těchto dalších použitých log.

Článek 5

Technické parametry stálých desek a dočasných nebo stálých billboardů

1. Název operace, hlavní cíl operace, znak Unie společně s odkazem na Unii a odkazem na fond nebo fondy, které mají být zobrazeny na dočasném billboardu uvedeném v bodě 4 oddíle 2.2 přílohy XII nařízení (EU) č. 1303/2013, musí pokrývat nejméně 25 % daného billboardu.

2. Název operace a hlavní cíl činnosti podporované operací, znak Unie společně s odkazem na Unii a odkazem na fond nebo fondy, které mají být zobrazeny na stálé desce nebo stálém billboardu uvedených v bodě 5 oddíle 2.2 přílohy XII nařízení (EU) č. 1303/2013, musí pokrývat nejméně 25 % dané desky nebo billboardu.

KAPITOLA III

SYSTÉM PRO ZAZNAMENÁVÁNÍ A UCHOVÁVÁNÍ ÚDAJŮ

(Čl. 125 odst. 8 nařízení (EU) č. 1303/2013)

Článek 6

Obecná ustanovení

Systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů o operacích uvedený v čl. 125 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013 splňuje technické specifikace stanovené v článcích 7 až 11.

Článek 7

Ochrana a uchovávání údajů a dokumentů a jejich integrita

1. Přístup do systému je založený na předem vymezených právech pro různé typy uživatelů, a jestliže přestane být potřebný, musí být zrušen.

2. Systém registruje každý záznam, změnu nebo vymazání dokumentů a údajů.

3. Systém neumožňuje změnu obsahu dokumentů, které jsou opatřeny elektronickým podpisem. Uložení dokumentu s elektronickým podpisem se potvrzuje časovým razítkem, které se vytvoří a spojí s daným dokumentem a není možné jej měnit. Vymazání takových dokumentů se registruje v souladu s odstavcem 2.

4. Údaje podléhají pravidelnému zálohování. V případě nouze musí být k dispozici záloha s přesnou kopií celého obsahu registru elektronických souborů.

5. Elektronické zařízení pro uchovávání údajů je chráněno proti jakémukoli riziku ztráty nebo pozměnění jeho integrity. Tato ochrana zahrnuje fyzickou ochranou proti nevhodné teplotě a vlhkosti vzduchu, systémy detekce požáru a krádeží, přiměřené systémy ochrany proti virovým útokům, útokům hackerů a jakýmkoli jiným neoprávněným přístupům.

6. Systém zprostředkuje přenos údajů, formát a počítačové prostředí v intervalech, které jsou dostatečné k tomu, aby zaručily způsobilost a dostupnost dokumentů a údajů do konce příslušného období uvedeného v čl. 140 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 8

Interoperabilita

1. Systém je interoperabilní se systémy pro elektronickou výměnu údajů s příjemci v souladu s čl. 122 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.

V příslušných případech umožňuje systém ověření věrohodnosti a úplnosti údajů poskytnutých příjemci předtím, než jsou zabezpečeným způsobem uloženy.

2. Systém je interoperabilní s dalšími příslušnými počítačovými systémy vnitrostátního rámce interoperability a evropského rámce interoperability (EIF), které byly zřízeny rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 922/2009/ES (3).

3. Systém je interoperabilní na technické a sémantické úrovni. Specifikace podporují standardní formáty pro výměnu údajů a zajišťují, aby tyto formáty byly rozpoznatelné mezi nestejnorodými systémy a mohly být mezi nimi vyměňovány.

Článek 9

Funkce vyhledávání a podávání zpráv

Systém zahrnuje:

a)	vhodné vyhledávací nástroje umožňující snadné vyhledávání dokumentů, údajů a jejich metadat;

b)	funkci podávání zpráv umožňující vytváření zpráv na základě předem definovaných kritérií, zejména v případě údajů stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 (4);

c)	možnost uchovávání, exportování nebo tisku zpráv uvedených v písmenu b), nebo odkaz na externí aplikaci, která tuto možnost nabízí.

Článek 10

Dokumentace systému

Řídicí orgán poskytne podrobnou a aktualizovanou funkční a technickou dokumentaci týkající se fungování a vlastností systému, ke které mají na žádost přístup příslušné subjekty odpovědné za řízení programu, Komise a Evropský účetní dvůr.

Dokumentace uvedená v prvním pododstavci poskytuje důkazy o provádění nařízení (EU) č. 1303/2013 v dotčeném členském státě.

Článek 11

Bezpečnost výměny informací

Používaný systém je chráněný vhodnými bezpečnostními opatřeními, pokud jde o klasifikaci dokumentů, ochranu informačních systémů a ochranu osobních údajů. Tato opatření jsou v souladu s mezinárodními standardy a požadavky vnitrostátních právních předpisů.

Bezpečnostní opatření uvedená v prvním pododstavci chrání sítě a zařízení pro přenos dat, kdykoli je tento systém propojen s jinými moduly a systémy.

Článek 12

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. července 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 215/2014 ze dne 7. března 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o metodiky podpory opatření v souvislosti se změnou klimatu, určování milníků a cílů ve výkonnostním rámci a nomenklaturu kategorií zásahů pro evropské strukturální a investiční fondy (Úř. věst. L 69, 8.3.2014, s. 65).

(3) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) (Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 5).

PŘÍLOHA I

Vzor pro podávání zpráv o finančních nástrojích

Č.	Informace požadované u každého finanční nástroje
I. Uvedení programu a priority nebo opatření, v jejichž rámci se podpora z ESI fondů poskytuje (čl. 46 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013)
1	Prioritní osy nebo opatření na podporu finančního nástroje, včetně fondu fondů, v rámci programu ESI fondu
1.1	Odkaz (číslo a název) na každou prioritní osu nebo opatření na podporu finančního nástroje v rámci programu ESI fondu
2	Název ESI fondu (fondů) na podporu finančního nástroje v rámci prioritní osy nebo opatření
3	Tematický cíl (tematické cíle) podle čl. 9 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1303/2013 podporovaný (podporované) z finančního nástroje
4	Ostatní programy ESI fondu poskytující příspěvky na finanční nástroj
4.1	Číslo kódu CCI každého z těchto ostatních programů ESI fondů poskytujících příspěvky na finanční nástroj
II. Popis finančního nástroje a prováděcích opatření (čl. 46 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013)
5	Název finančního nástroje
6	Úřední adresa/místo podnikání týkající se finančního nástroje (název země a obce)
7	Prováděcí opatření
7.1	Finanční nástroj zřízený na úrovni Unie, spravovaný přímo či nepřímo Komisí, jak je uvedeno v čl. 38 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013, podporovaný prostřednictvím příspěvků z programu ESI fondu
7.1.1	Název finančního nástroje na úrovni Unie
7.2	Finanční nástroj zřízený na vnitrostátní, regionální, nadnárodní nebo přeshraniční úrovni, spravovaný řídicím orgánem nebo na jeho odpovědnost, jak je uvedeno v čl. 38 odst. 1 písm. b), podporovaný prostřednictvím příspěvků z programu ESI fondu podle čl. 38 odst. 4 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 1303/2013
8	Druh finančního nástroje
8.1	Individuálně přizpůsobené nebo finanční nástroje, které jsou v souladu se standardními podmínkami
8.2	Finanční nástroj organizovaný prostřednictvím fondu fondů nebo bez fondu fondů
8.2.1	Název fondu fondů zřízeného za účelem provádění finančních nástrojů
9	Typ produktů poskytovaných finančním nástrojem: půjčky, mikroúvěry, záruky, investice do vlastního nebo kvazivlastního kapitálu, jiný finanční produkt nebo jiná podpora kombinovaná s finančním nástrojem podle čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013
9.1	Popis jiného finančního produktu
9.2	Jiná podpora kombinovaná s finančním nástrojem: grant, subvence úrokových sazeb, subvence poplatků za záruky podle čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013
10	Právní status finančního nástroje podle čl. 38 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013 (pouze pro finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. b)): svěřenský účet otevřený na jméno prováděcího orgánu a jménem řídicího orgánu nebo samostatný blok finančních prostředků v rámci finanční instituce
III. Určení subjektu provádějícího finanční nástroj uvedeného v čl. 38 odst. 1 písm. a), čl. 38 odst. 4 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 1303/2013 a finančních zprostředkovatelů uvedených v čl. 38 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 (čl. 46 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013)
11	Subjekt provádějící finanční nástroj
11.1	Typ provádějícího subjektu podle čl. 38 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013: stávající nebo nově vytvořená právní osoba, jež se věnuje provádění finančních nástrojů; Evropská investiční banka; Evropský investiční fond; mezinárodní finanční instituce, jejímž akcionářem je členský stát; finanční instituce se sídlem v členském státě, jejímž úkolem je dosahovat veřejného zájmu pod kontrolou orgánu veřejné správy; veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt; řídicí orgán, který přímo plní prováděcí úkoly (pouze pro půjčky nebo záruky)
11.1.1	Název subjektu provádějícího finanční nástroj
11.1.2	Úřední adresa/místo podnikání (název země a obce) subjektu provádějícího finanční nástroj
12	Postup pro výběr subjektu provádějícího finanční nástroj: zadání veřejné zakázky; jiný postup
12.1	Popis jiného postupu pro výběr subjektu provádějícího finanční nástroj
13	Datum podpisu dohody o financování se subjektem provádějícím finanční nástroj
IV. Celková částka příspěvků z programu, podle priorit nebo opatření, které byly vyplaceny na finanční nástroj, a vzniklé správní náklady nebo zaplacené správní poplatky (čl. 46 odst. 2 písm. d) a e) nařízení (EU) č. 1303/2013)
14	Celková částka příspěvků z programu vyčleněných v rámci dohody o financování (v EUR)
14.1	z čehož z ESI fondů (v EUR)
15	Celková částka příspěvků z programu vyplacená na finanční nástroj (v EUR)
15.1	z čehož částka příspěvků z ESI fondů (v EUR)
15.1.1	z čehož z EFRR (v EUR)
15.1.2	z čehož z Fondu soudržnosti (v EUR)
15.1.3	z čehož z ESF (v EUR)
15.1.4	z čehož z EZFRV (v EUR)
15.1.5	z čehož z EMFF (v EUR)
15.2	z čehož celková výše vnitrostátního spolufinancování (v EUR)
15.2.1	z čehož celková výše financování z vnitrostátních veřejných zdrojů (v EUR)
15.2.2	z čehož celková výše financování z vnitrostátních soukromých zdrojů (v EUR)
16	Celková částka příspěvků z programu poskytnutých na finanční nástroj v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (1) (v EUR)
17	Celková částka správních nákladů a poplatků zaplacených z příspěvků z programu (v EUR)
17.1	z čehož na základní odměnu (v EUR)
17.2	z čehož na výkonnostní odměnu (v EUR)
18	Kapitalizované správní náklady nebo poplatky podle čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 (týká se pouze závěrečné zprávy) (v EUR)
19	Kapitalizované subvence úrokových sazeb nebo subvence poplatků za záruky podle čl. 42 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013 (týká se pouze závěrečné zprávy) (v EUR)
20	Výše programových příspěvků na následné investice do konečných příjemců podle čl. 42 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 (týká se pouze závěrečné zprávy) (v EUR)
21	Příspěvky formou pozemků a/nebo nemovitého majetku v rámci finančního nástroje podle čl. 37 odst. 10 nařízení (EU) č. 1303/2013 (týká se pouze závěrečné zprávy) (v EUR)
V. Celková výše podpory vyplacené konečným příjemcům nebo v jejich prospěch nebo vázané ve smlouvách o zárukách prostřednictvím finančního nástroje, a to na investice u konečných příjemců, v členění podle programu ESI fondů, priorit nebo opatření (čl. 46 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 1303/2013)
22	Název každého finančního produktu nabízeného finančním nástrojem
23	Datum podpisu dohody o financování pro finanční produkt
24	Celková částka příspěvků z programu vázaná na půjčky, záruky, vlastní kapitál, kvazivlastní kapitál nebo jiné smlouvy o finančním produktu s konečnými příjemci (v EUR)
24.1	z čehož celková částka příspěvků z ESI fondů (v EUR)
25	Celková částka příspěvků z programu vyplacená konečným příjemcům prostřednictvím půjček, mikroúvěrů, vlastního kapitálu nebo jiných produktů, nebo v případě záruk vyčleněná na půjčky vyplacené konečným příjemcům, podle produktu (v EUR)
25.1	z čehož celková částka příspěvků z ESI fondů (v EUR)
25.1.1	z čehož z EFRR (v EUR)
25.1.2	z čehož z Fondu soudržnosti (v EUR)
25.1.3	z čehož z ESF (v EUR)
25.1.4	z čehož z EZFRV (v EUR)
25.1.5	z čehož z EMFF (v EUR)
25.2	z čehož celková výše spolufinancování z vnitrostátních veřejných zdrojů (v EUR)
25.3	z čehož celková výše spolufinancování z vnitrostátních soukromých zdrojů (v EUR)
26	Celková hodnota půjček skutečně vyplacená konečným příjemcům v souvislosti s podepsanými smlouvami o zárukách (v EUR)
27	Počet úvěrových smluv/záručních smluv/smluv o vlastním nebo kvazivlastním kapitálu/smluv o jiném finančním produktu podepsaných s konečnými příjemci, podle produktu
28	Počet investic v podobě půjčky/záruky/vlastního nebo kvazivlastního kapitálu/jiného finančního produktu poskytnutých konečným příjemcům, podle produktu
29	Počet konečných příjemců, kterým je poskytována podpora prostřednictvím finančního produktu
29.1	z čehož velké podniky
29.2	z čehož malé a střední podniky
29.2.1	z čehož mikropodniky
29.3	z čehož fyzické osoby
29.4	z čehož jiný typ podporovaných konečných příjemců
29.4.1	popis jiného typu podporovaných konečných příjemců
VI. Výkonnost finančního nástroje, včetně pokroku při jeho vytváření a při výběru subjektů provádějících finanční nástroj (včetně subjektu provádějícího fond fondů) (čl. 46 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 1303/2013)
30	Datum dokončení předběžného hodnocení
31	Výběr subjektů provádějících finanční nástroj
31.1	počet již zahájených výběrových řízení
31.2	počet již podepsaných dohod o financování
32	Informace o tom, zda finanční nástroj stále fungoval na konci vykazovaného roku
32.1	Pokud finanční nástroj na konci vykazovaného roku nefungoval, den jeho ukončení
33	Celkový počet vyplacených úvěrů, které jsou v selhání, nebo celkový počet záruk, které byly poskytnuty a které je třeba zaplatit v důsledku selhání úvěru
34	Celková částka vyplacených úvěrů, které jsou v selhání (v EUR), nebo celková částka vázaná jako záruky, které byly poskytnuty a které je třeba zaplatit v důsledku selhání úvěru (v EUR)
VII. Úroky a jiné výnosy vytvořené díky podpoře z ESI fondů poskytnuté finančnímu nástroji a programové zdroje vložené zpět do finančních nástrojů a pocházející z investic, jak je uvedeno v článcích 43 a 44, a hodnota kapitálových investic oproti předchozím rokům (čl. 46 odst. 2 písm. g) a i) nařízení (EU) č. 1303/2013)
35	Úroky a jiné výnosy z plateb z ESI fondů pro daný finanční nástroj (v EUR)
36	Částky vrácené na finanční nástroj, jež připadají na podporu z ESI fondů do konce vykazovaného roku (v EUR)
36.1	z čehož kapitálové splátky (v EUR)
36.2	z čehož výnosy a jiné příjmy (v EUR)
37	Počet znovu použitých zdrojů, jež byly vráceny finančnímu nástroji a jež připadají na podporu z ESI fondů
37.1	z čehož částky poskytnuté na preferenční odměňování soukromých investorů nebo veřejných investorů působících podle zásady tržní ekonomiky, kteří poskytují doplňkové zdroje odpovídající výši podpory z ESI fondů poskytované na finanční nástroj, nebo kteří se podílejí na investicích na úrovni konečných příjemců (v EUR)
37.2	z čehož částky poskytnuté na úhradu vynaložených správních nákladů a poplatků za správu finančního nástroje (v EUR)
VIII. Pokrok při vytváření předpokládaného pákového efektu investic provedených prostřednictvím finančního nástroje a hodnota investic a podílů (čl. 46 odst. 2 písm. h) nařízení (EU) č. 1303/2013)
38	Celková částka jiných příspěvků, mimo ESI fondy, získaných z finančního nástroje (v EUR)
38.1	Celková částka jiných příspěvků, mimo ESI fondy, vyčleněná v dohodě o financování se subjektem provádějícím finanční nástroj (v EUR)
38.2	Celková částka jiných příspěvků, mimo ESI fondy, vyplacená na finanční nástroj (v EUR)
38.2.1	z čehož příspěvky z veřejných zdrojů (v EUR)
38.2.2	z čehož příspěvky ze soukromých zdrojů (v EUR)
38.3	Celková částka jiných příspěvků, mimo ESI fondy, uvolněných na úrovni konečných příjemců (v EUR)
38.3.1	z čehož příspěvky z veřejných zdrojů (v EUR)
38.3.2	z čehož příspěvky ze soukromých zdrojů (v EUR)
39	Předpokládaný a dosažený pákový efekt, s odkazem na dohodu o financování
39.1	Předpokládaný pákový efekt na půjčku/záruku/investice do vlastního nebo kvazivlastního kapitálu/jiný finanční produkt, s odkazem na dohodu o financování, podle produktu
39.2	Dosažený pákový efekt na konci vykazovaného roku na půjčku/záruku/investice do vlastního nebo kvazivlastního kapitálu/jiný finanční produkt, podle produktu
40	Hodnota investic a podílů oproti předchozím rokům (v EUR)
IX. Příspěvek finančního nástroje ke splnění ukazatelů dotyčné priority nebo opatření (čl. 46 odst. 2 písm. j) nařízení (EU) č. 1303/2013)
41	Ukazatel výstupů (číselný kód a název), k němuž finanční nástroj přispívá
41.1	Cílová hodnota ukazatele výstupů
41.2	Hodnota dosažená prostřednictvím finančního nástroje v souvislosti s cílovou hodnotou ukazatele výstupů

(1) Zahrnuje zvláštní příděl a odpovídající podporu z ESF.

PŘÍLOHA II

Grafické normy pro vytvoření znaku Unie a vymezení standardních barev

OBRAZNÝ POPIS

Dvanáct zlatých hvězd vytváří na pozadí modré oblohy kruh, který představuje jednotu národů Evropy. Počet hvězd je pevně stanoven, číslo dvanáct je symbolem dokonalosti a jednoty.

HERALDICKÝ POPIS

Kruh dvanácti zlatých pěticípých hvězd na azurovém poli, jejich špičky se nedotýkají.

GEOMETRICKÝ POPIS

Znak má tvar modré obdélníkové vlajky, jejíž delší strana je jeden a půl násobkem strany kratší. Dvanáct zlatých hvězd je pravidelně rozmístěno do tvaru nevyznačeného kruhu, jehož střed je průsečíkem úhlopříček obdélníku. Poloměr kruhu se rovná třetině výšky vlajky. Každá hvězda má pět cípů, které jsou umístěny po obvodu pomyslného kruhu, jehož poloměr je roven jedné osmnáctině výšky kratší strany obdélníku. Všechny hvězdy směřují vzhůru, tzn. jeden cíp je vertikální a dva další jsou v přímé lince v pravých úhlech ke stožáru vlajky. Hvězdy jsou umístěny v pozici hodin na ciferníku. Jejich počet je neměnný.

PŘEDEPSANÉ BARVY

Znak má následující barevné provedení:

—	PANTONE REFLEX BLUE pro povrch obdélníku;

—	PANTONE YELLOW pro hvězdy.

ČTYŘBAREVNÝ PROCES

Použije-li se čtyřbarevný proces, je nutné vytvořit dvě standardní barvy pomocí čtyř barev čtyřbarevného procesu.

PANTONE YELLOW se získá použitím 100 % barvy „Process Yellow“.

PANTONE REFLEX BLUE se získá smícháním 100 % barvy „Process Cyan“ a 80 % barvy „Process Magenta“.

INTERNET

PANTONE REFLEX BLUE odpovídá na internetové paletě barvě RGB: 0/51/153 (hexadecimálně: 003399) a PANTONE YELLOW odpovídá na internetové paletě barvě RGB: 255/204/0 (hexadecimálně: FFCC00).

POSTUP PŘI JEDNOBAREVNÉM ZOBRAZENÍ

Při použití černé barvy ohraničte obdélník černě a vytiskněte hvězdy černě na bílém pozadí.

Při použití modré barvy (reflexní modrá) ji aplikujte jako stoprocentní barvu a hvězdy zobrazte negativní bílou.

ZOBRAZENÍ NA BAREVNÉM POZADÍ

Musí-li být použito vícebarevné pozadí, je třeba obdélník ohraničit bílým pruhem o tloušťce rovnající se 1/25 výšky obdélníku.

29.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 223/19

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 822/2014

ze dne 28. července 2014

o odchylce od nařízení (EHS) č. 2454/93, pokud jde o pravidla původu v rámci systému všeobecných celních preferencí pro jízdní kola vyráběná v Kambodži, konkrétně o využívání součástí jízdních kol pocházejících z Malajsie na základě kumulace

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (1), a zejména na článek 247 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (2), a zejména na čl. 89 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 (3), kterým se od 1. ledna 2014 uplatňuje systém všeobecných celních preferencí, poskytla Unie Kambodže všeobecné celní preference.

(2)

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (4) stanoví definici pojmu „původní produkty“ určenou k použití pro účely systému všeobecných celních preferencí. Uvedené nařízení stanoví možnost udělit za určitých přesně vymezených okolností odchylky od uvedené definice ve prospěch zemí zvýhodněných v rámci systému všeobecných celních preferencí. Ustanovení o regionální kumulaci podle nařízení (EHS) č. 2454/93 byla změněna prováděcím nařízením (EU) č. 530/2013, v němž se vysvětluje, že regionální kumulace lze uplatnit pouze mezi zeměmi téhož regionálního sdružení, které jsou v okamžiku vývozu do Unie zvýhodněnými zeměmi systému regionální kumulace. Tyto změny podle prováděcího nařízení (EU) č. 530/2013 se uplatňují ode dne 1. ledna 2014.

(3)

Dne 15. května 2013 podala Kambodža žádost o povolení přechodného období, na jejímž základě by pro účely určení původu jízdních kol čísla HS 8712 , které Kambodža vyváží do Unie, mělo kambodžské odvětví výroby jízdních kol nadále nárok považovat součásti pocházející z Malajsie a Singapuru za materiál pocházející z Kambodže vzhledem k regionální kumulaci podle všeobecného systému preferencí platného ode dne 1. ledna 2014, což je datum, od něhož se uplatňují změněná ustanovení o regionální kumulaci.

(4)

Kambodža má prosperující odvětví výroby jízdních kol, které však zůstává slabé a výrazně závisí na dodávce součástí pocházejících ze sousedních zemí, které bývaly zvýhodněné v rámci systému všeobecných celních preferencí a náležely do stejného sdružení regionální kumulace; zejména se jednalo o Singapur a Malajsii.

(5)	Dopisem ze dne 9. srpna 2013 Komise požádala Kambodžu o předložení dalších informací. Dne 26. září 2013 Kambodža na tuto výzvu odpověděla a její žádost tak byla považována na úplnou.

(6)

Singapur již není od 1. ledna 2014 způsobilý pro systém všeobecných celních preferencí ani zemí zvýhodněnou v rámci tohoto systému, takže možnost kumulace s dalšími zeměmi sdružení regionální kumulace I již dále neexistuje. Malajsie již není od 1. ledna 2014 zemí zvýhodněnou v rámci systému všeobecných celních preferencí, zůstává však na seznamu zemí způsobilých pro tento systém.

(7)

V důsledku toho nemohou být součásti jízdních kol pocházející ze Singapuru a Malajsie od 1. ledna 2014 považovány za součásti pocházející z Kambodže v rámci regionální kumulace a Kambodža tedy nemůže splňovat pravidlo původu platné pro nejméně rozvinuté země pro tento výrobek (číslo HS 8712 ). Ačkoliv toto pravidlo umožňuje použití nepůvodních materiálů až do výše 70 %, podíl nepůvodních materiálů v některých jízdních kolech sestavených v Kambodži by tuto mez překročil.

(8)

Kambodža představila v žádosti odeslané Komisi plány na podporu výrobců součástí jízdních kol, pokud jde o investice v této zemi v příštích třech letech – odvětví se tak má stát nezávislejším, co se týče dodávek, a má být vybudován místní průmysl dodávající původní materiály pro výrobu jízdních kol. Aby průmysl zůstal v krátkodobém horizontu životaschopný, musí se mezitím kambodžští výrobci pro účely vývozu do Unie v rámci systému všeobecných celních preferencí podle Kambodži i nadále spoléhat na používání součástí jízdních kol podle pravidel regionální kumulace.

(9)	Kambodža proto požaduje tříletou odchylku, aby měla dostatek času na přípravu na dosažení souladu s pravidly pro získání statusu původu.

(10)

Vzhledem k vysvětlení, které Kambodža podala, se má za to, že není nezbytné jí udělovat neomezenou odchylku, aby skutečně mohla konsolidovat odvětví výroby jízdních kol. Mělo by se tedy formou kvóty stanovit omezení množství jízdních kol pocházejících a dovážených z Kambodže, na která se vztahuje tato odchylka, jež by během tří let, kdy bude tato odchylka použitelná, klesala. Množství byla stanovena na základě modelů jízdních kol, pro něž země potřebuje odchylku, aby splnila výše uvedenou 70 % prahovou hodnotu, a měla by být spravována v souladu s nařízením (EHS) č. 2454/93.

(11)	V zájmu účinné kontroly uplatňování dané odchylky je nutné kambodžským orgánům uložit povinnost pravidelně sdělovat Komisi podrobnosti o osvědčeních o původu na tiskopise A vydávaných v rámci této odchylky.

(12)	Odchylka by se měla týkat výrobků čísla HS 8714 pocházejících z Malajsie.

(13)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Odchylně od čl. 86 odst. 2 písm. a) bodu i) nařízení (EHS) č. 2454/93 je Kambodža oprávněna používat součásti jízdních kol čísla HS 8714 pocházející z Malajsie v souladu s pravidly původu v části I hlavě IV kapitole 2 oddílu 1 nařízení (EHS) č. 2454/93 v rámci kumulace původu pro výrobu jízdních kol čísla HS 8712 .

2. Doklady o původu pro tyto součásti se vypracují stejným způsobem, jak je stanoveno v části I hlavě IV kapitole 2 oddílu 1 A nařízení (EHS) č. 2454/93.

Článek 2

Odchylka uvedená v článku 1 se použije na jízdní kola čísla HS 8712 vyvážená z Kambodži, která jsou v celním prohlášení navržena na propuštění do volného oběhu v Unii během období od 29. července 2014 do 31. prosince 2016, nejvýše v množstvích stanovených v příloze.

Článek 3

Množství stanovená v příloze tohoto nařízení jsou spravována v souladu s články 308a, 308b a 308c nařízení (EHS) č. 2454/93.

Článek 4

Do kolonky 4 osvědčení o původu na tiskopise A vydaných příslušnými orgány Kambodži podle tohoto nařízení se uvede tato poznámka:

„Derogation — Commission Implementing Regulation (EU) No 822/2014“

;

Příslušné orgány Kambodži předají Komisi ke konci měsíce každého kalendářního čtvrtletí čtvrtletní výkaz množství, pro která byla vydána osvědčení o původu na tiskopise A podle tohoto nařízení, a pořadová čísla těchto osvědčení.

Článek 5

Příslušné orgány Kambodži se zavazují, že přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění souladu s článkem 1 a článkem 4 tohoto nařízení a že zavedou a budou udržovat správní struktury a systémy k zajištění správného uplatňování této odchylky a správní spolupráce, a to jak s orgány Malajsie, tak s členskými státy, jak je uvedeno v části I hlavě IV kapitole 2 oddílu 1 A nařízení (EHS) č. 2454/93.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. července 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

(2) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

(3) Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1.

(4) Ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 530/2013 (Úř. věst. L 159, 11.6.2013, s. 1).

PŘÍLOHA

Pořadové číslo

Kód KN

Popis zboží

Rok

Množství (v jednotkách)

09.8094

8712

Jízdní kola a jiná kola (včetně dodávkových tříkolek), bez motoru

2014 (1)

2015

2016

400 000

300 000

150 000

(1) Ode dne 29. července 2014.

29.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 223/25

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 25. července 2014,

kterým se provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU, pokud jde o formulář pro poskytování informací o plánování připravenosti a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby

(oznámeno pod číslem C(2014) 5180)

(Text s významem pro EHP)

(2014/504/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (1), a zejména na čl. 4 odst. 6 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutí č. 1082/2013/EU stanoví mechanismy a struktury pro koordinaci reakcí na vážné přeshraniční zdravotní hrozby, včetně plánování připravenosti a reakce týkajícího se těchto reakcí.

(2)

Podle čl. 4 odst. 1 rozhodnutí č. 1082/2013/EU se členské státy a Komise mají v souvislosti s plánováním připravenosti a reakce vzájemně konzultovat ve Výboru pro zdravotní bezpečnost za účelem sdílení osvědčených postupů a zkušeností, podpory vzájemné spolupráce při plánování připravenosti na vnitrostátní úrovni, řešení meziodvětvového rozměru na úrovni Unie a podpory provádění požadavků základních kapacit pro dozor a reakci uvedených v Mezinárodních zdravotnických předpisech (2005).

(3)	V čl. 4 odst. 2 rozhodnutí č. 1082/2013/EU jsou uvedeny informace o plánování připravenosti a reakce na vnitrostátní úrovni, které mají členské státy poskytnout Komisi do 7. listopadu 2014 a poté každé tři roky.

(4)	Podle čl. 4 odst. 3 rozhodnutí č. 1082/2013/EU mají členské státy informovat Komisi o podstatných revizích svého vnitrostátního plánování připravenosti a reakce.

(5)

Podle čl. 4 odst. 5 rozhodnutí č. 1082/2013/EU má Komise provést analýzu informací poskytnutých členskými státy v souladu s čl. 4 odst. 2 a 3 a připravit souhrnnou zprávu či tematickou zprávu o pokroku. Pro účely čl. 4 odst. 1 má Komise včas zahájit jednání ve Výboru pro zdravotní bezpečnost a ve vhodných případech vycházet z této zprávy.

(6)

Podle čl. 4 odst. 6 rozhodnutí č. 1082/2013/EU má Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout formuláře, které mají členské státy používat při poskytování informací o svém plánování připravenosti a reakce uvedených v čl. 4 odst. 2 a 3, aby byla zajištěna jejich relevance pro cíle určené v čl. 4 odst. 1 a jejich srovnatelnost.

(7)

Aby nedocházelo k duplicitnímu vykazování, měly by pro účel poskytnutí informací v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 1082/2013/EU být použity informace o provádění základních kapacit pro plánování připravenosti a reakce, které již členské státy poskytly Světové zdravotnické organizaci (WHO).

(8)	Opatření stanovená v tomto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro vážné přeshraniční zdravotní hrozby,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V příloze tohoto rozhodnutí je uveden formulář, který mají členské státy používat při poskytování informací o svém plánování připravenosti a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby v podle čl. 4 odst. 2 a 3 rozhodnutí č. 1082/2013/EU.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 25. července 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise

(1) Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.

PŘÍLOHA

Formulář, který mají členské státy používat při poskytování informací o plánování připravenosti a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby

Stát:

Název a adresa kontaktního místa:

Datum:

Vhodné kontaktní místo, které odpoví na níže uvedené otázky, si členské státy vyberou podle vlastního uvážení. Bylo by nicméně užitečné, kdyby odpovědi byly poskytnuty v součinnosti s národním kontaktním místem pro provádění Mezinárodních zdravotnických předpisů (MZP). Všechny otázky by měly být zodpovězeny. Pokud se má na otázku odpovědět volbou z několika možností, označte vždy pouze jednu příslušnou možnost (ano, ne, není relevantní nebo není známo). Pokud otázka vyžaduje volnou odpověď, podejte stručně vysvětlení. Pokud není otázka pro kontext vaší země relevantní, uveďte tuto skutečnost spolu s odůvodněním v poli pro poznámky na konci každého oddílu. V souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) a c) rozhodnutí č. 1082/2013/EU platí povinnost poskytovat informace požadované v kapitole II (Interoperabilita) a III (Kontinuita činností) pouze v případě, že jsou tato opatření nebo ujednání zavedena nebo stanovena v rámci vnitrostátního plánování připravenosti a reakce.

I. Provádění základních kapacit podle Mezinárodních zdravotnických předpisů (MZP), jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 1082/2013/EU

1.	Předložte kopii posledního vámi vyplněného dotazníku Světové zdravotnické organizace (WHO) o sledování pokroku při provádění základních kapacit podle MZP v členských státech a pokud možno také profil země zpracovaný WHO. Dále uveďte následující:
2.1	Dokončili jste již provedení základních kapacit podle MZP?	ano	ne

2.2	Pokud ne, co bylo důvodem?

3.	Uveďte, pokud to považujete za vhodné, názor na to, jaké kroky by měla Komise, agentury EU nebo členské státy podniknout pro to, aby základní kapacity podle MZP byly v budoucnu udrženy a dále posíleny.

4.	Uveďte, pokud to považujete za vhodné, poznámky nebo bližší vysvětlení k výše uvedeným otázkám, a pokud to považujete za nutné, uveďte relevantní činnosti, kterým se vaše země věnovala a které nejsou v tomto dotazníku zohledněny (lze přiložit další volné listy).

II. Vzájemná spolupráce mezi zdravotnictvím a dalšími odvětvími, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. b) rozhodnutí č. 1082/2013/EU

V souladu s čl. 4 odst. 2 rozhodnutí č. 1082/2013/EU platí povinnost poskytovat informace pouze v případě, že jsou tato opatření nebo ujednání zavedena nebo stanovena v rámci vnitrostátního plánování připravenosti a reakce.

Národními koordinačními strukturami pro meziodvětvové incidenty, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. b) bodě i) rozhodnutí č. 1082/2013/EU, se rozumí struktury, které disponují strategickými správními a rozhodovacími funkcemi, zejména pokud jde o linii velení. Může to být orgán, výbor nebo pracovní skupina. Národními operačními středisky pro mimořádné události, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. b) bodě ii) rozhodnutí č. 1082/2013/EU, se rozumí operační struktury a/nebo ujednání, které zajišťují logistické funkce a nástroje, zejména pokud jde o komunikaci v případě vznikající vážné přeshraniční zdravotní hrozby.

5.1

Jsou do činností zdravotnictví souvisejících s plánováním připravenosti a reakce zapojena další odvětví?

ano

není rele-vantní

není známo

5.2

Pokud ano, u kterých typů hrozeb spadajících do oblasti působnosti rozhodnutí č. 1082/2013/EU?

5.2.1

Hrozby biologického původu, které tvoří:

5.2.1.1

přenosné nemoci, pokud možno blíže upřesněte, např.:

—	nemoci přenášené potravou

—

zoonózy

—	nemoci přenášené vodou

—	jiné přenosné nemoci, upřesněte

5.2.1.2

antimikrobiální rezistence a infekce spojené se zdravotní péčí a související s přenosnými nemocemi

5.2.1.3

biotoxiny nebo jiné škodlivé biologické činitele nesouvisející s přenosnými nemocemi

5.2.2

Hrozby chemického původu

5.2.3

Hrozby environmentálního původu

5.2.4

Hrozby neznámého původu

5.2.5

Události, které mohou představovat ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu podle MZP, nebo byly za takovou hrozbu prohlášeny, za předpokladu, že spadají do jedné z výše uvedených kategorií

	6.	Která z následujících odvětví vaše země identifikuje jako kritická v případě mimořádné události související s vážnou přeshraniční zdravotní hrozbou?				7.	Jsou pro koordinaci mezi zdravotnictvím a některým z následujících odvětví k dispozici standardní operační postupy („SOP“)?
		ano	ne	nepoužije se	není známo		ano	ne	není známo
Energetika	6.1					7.1
Informační a komunikační technologie	6.2					7.2
Doprava	6.3					7.3
Voda pro zdravotnická zařízení, farmaceutické provozy, kanalizaci	6.4					7.4
Zemědělství včetně veterinářství	6.5					7.5
Bezpečnost potravin	6.6					7.6
Zásobování potravinami	6.7					7.7
Chemický průmysl	6.8					7.8
Průmysl zajišťující léčivé přípravky a jiný spotřební materiál pro zdravotnictví	6.9					7.9
Bezpečnost a mimořádné události: policie, hasiči a záchranné služby	6.10					7.10
Místní environmentální služby	6.11					7.11
Pohřební služby	6.12					7.12
Vojsko	6.13					7.13
Civilní ochrana	6.14					7.14
Útvary státní správy	6.15					7.15
Vědecká zařízení	6.16					7.16
Kulturní zařízení a média	6.17					7.17
Dobrovolníci	6.18					7.18
Jiná odvětví (upřesněte)
	6.19					7.19

8.1	Pro která kritická odvětví nemá zdravotnictví ve vaší zemi připravena ujednání o koordinaci? (odpověď není povinná)

8.2	U kterých prioritních odvětví by koordinace se zdravotnictvím měla být zkvalitněna? Uveďte podle důležitosti. (odpověď není povinná)

9.1	Popište v současnosti existující ujednání pro strategické koordinační struktury (vnitrostátní právo nebo standardní operační postupy), jejichž cílem je zajistit interoperabilitu mezi zdravotnictvím a jinými odvětvími včetně veterinářství, která byla identifikována jako kritická v případě mimořádné události. Uveďte odvětví, kterých se tyto koordinační struktury týkají.

9.2	Jak je národní zástupce ve Výboru pro zdravotní bezpečnost napojen na tyto struktury?

10.	Popište v současnosti existující ujednání pro operační střediska (krizová střediska) (vnitrostátní právo nebo standardní operační postupy), jejichž cílem je zajistit interoperabilitu mezi zdravotnictvím a jinými odvětvími včetně veterinářství, která byla identifikována jako kritická v případě mimořádné události. Uveďte odvětví, kterých se tyto koordinační struktury týkají.

11.	Byla interoperabilita mezi zdravotnictvím a dalšími odvětvími odzkoušena na vnitrostátní úrovni?	ano	ne	není známo

12.	Uveďte, pokud to považujete za vhodné, poznámky nebo bližší vysvětlení k výše uvedeným otázkám a uveďte relevantní činnosti, které vaše země provedla (např. formou cvičení nebo následkem skutečných událostí) (lze přiložit další volné listy).

III. Plánování kontinuity činností, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. c) rozhodnutí č. 1082/2013/EU

Plánováním kontinuity činností se zde rozumí procesy řízení a integrované plány, které udržují kontinuitu kritických procesů organizace – tedy procesů, jejichž prostřednictvím organizace poskytuje kritické služby nebo produkty – v případě události, která způsobí narušení procesů. Kontinuita činností zahrnuje všechny aspekty organizace, které přispívají k udržení kritických procesů, a to: pracovníků, pracovních prostor, dodavatelů, technologií, dat atd. Analýza dopadů na činnost („BIA“) předvídá následky narušení funkcí a procesů činnosti organizace a shromažďuje informace, které jsou potřeba k vypracování strategií pro návrat k normální činnosti.

13.1	Existují národní plány kontinuity činností, jejichž cílem je zajištění kontinuálního poskytování kritických služeb a produktů v případě mimořádné události související s vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami, jež jsou definovány v rozhodnutí 1082/3013/EU?			ano	ne	není známo
13.1
13.2	Jsou tyto národní plány kontinuity činností generické (viz otázka 14), nebo specifické (viz otázka 15)?

14.1	Kterých zdravotnických služeb se tyto generické plány týkají? Uveďte níže.			ano	ne	není známo
14.1.1	Základní zdravotní péče
14.1.2	Nemocnice
14.1.3	Jiné služby (upřesněte)

14.2	Pokud ano, kterých kritických odvětví jiných než zdravotnictví se tyto plány týkají?
14.2.1	Energetika
14.2.2	Informační a komunikační technologie
14.2.3	Doprava
14.2.4	Voda pro zdravotnická zařízení, farmaceutické provozy, kanalizaci
14.2.5	Zemědělství včetně veterinářství
14.2.6	Bezpečnost potravin
14.2.7	Zásobování potravinami
14.2.8	Chemický průmysl
14.2.9	Průmysl zajišťující léčivé přípravky a jiný spotřební materiál pro zdravotnictví
14.2.10	Bezpečnost a mimořádné události: policie, hasiči a záchranné služby
14.2.11	Místní environmentální služby
14.2.12	Pohřební služby
14.2.13	Vojsko
14.2.14	Civilní ochrana
14.2.15	Útvary státní správy
14.2.16	Vědecká zařízení
14.2.17	Kulturní zařízení a média
14.2.18	Dobrovolníci
14.2.19	Jiná odvětví (upřesněte)

14.3	Pokud ano, které z následujících prvků jsou zahrnuty?	ano	Pokud ano, popište		ne	není známo
14.3.1	Analýza dopadů na činnosti
14.3.2	Prioritizace kritických služeb a funkcí prostřednictvím posouzení rizik pro vyšší účinnost lékařských zákroků
14.3.3	Odborná příprava, cvičení, hodnocení, aktualizace, validace
14.3.4	Určení pracovníků, kteří jsou rozhodující pro zachování kritických funkcí; řešení absentérství tak, aby mělo minimální dopad na kritické funkce
14.3.5	Zajištění jasných velících struktur, delegování pravomocí a posloupnosti velení
14.3.6	Vyhodnocení potřeby strategických rezerv zásob, materiálu a vybavení
14.3.7	Určení útvarů, oddělení nebo služeb, které lze zredukovat nebo zavřít
14.3.8	Jmenování a příprava náhradníků na kritické posty
14.3.9	Zvážení a odzkoušení způsobů, jak snížit společenskou disrupci (např. práce na dálku, práce z domova, snížení počtu fyzických setkání a omezení cest)
14.3.10	Plánování potřeby zajistit podporu sociálních služeb pro nepostradatelné pracovníky
14.3.11	Plánování potřeby zajistit služby psychosociální podpory pro pracovníky, aby se nesnižoval jejich pracovní výkon
14.3.12	Plánování fáze návratu k normálu
14.3.13	Jiné prvky (upřesněte)

15.1	Kterých specifických vážných přeshraničních zdravotních hrozeb se tyto specifické plány týkají? Uveďte níže v souladu s článkem 2 rozhodnutí č. 1082/2013/EU.

15.2	Kterých zdravotnických služeb se tyto plány týkají? Uveďte níže.			ano	ne	není známo
15.2.1	Základní zdravotní péče
15.2.2	Nemocniční péče
15.2.3	Jiné služby (upřesněte)

15.3	Pokud ano, kterých kritických odvětví jiných než zdravotnictví se tyto plány týkají?
15.3.1	Energetika
15.3.2	Informační a komunikační technologie
15.3.3	Doprava
15.3.4	Voda pro zdravotnická zařízení, farmaceutické provozy, kanalizaci
15.3.5	Zemědělství včetně veterinářství
15.3.6	Bezpečnost potravin
15.3.7	Zásobování potravinami
15.3.8	Chemický průmysl
15.3.9	Průmysl zajišťující léčivé přípravky a jiný spotřební materiál pro zdravotnictví
15.3.10	Bezpečnost a mimořádné události: policie, hasiči a záchranné služby
15.3.11	Místní environmentální služby
15.3.12	Pohřební služby
15.3.13	Vojsko
15.3.14	Civilní ochrana
15.3.15	Útvary státní správy
15.3.16	Vědecká zařízení
15.3.17	Kulturní zařízení a média
15.3.18	Dobrovolníci
15.3.19	Jiná odvětví (upřesněte)

15.4	Pokud ano, které z následujících prvků jsou zahrnuty?	ano	Pokud ano, popište		ne	není známo
15.4.1	Analýza dopadů na činnosti
15.4.2	Prioritizace kritických služeb a funkcí prostřednictvím posouzení rizik pro vyšší účinnost lékařských zákroků
15.4.3	Odborná příprava, cvičení, hodnocení, aktualizace, validace
15.4.4	Určení pracovníků, kteří jsou rozhodující pro zachování kritických funkcí; řešení absentérství tak, aby mělo minimální dopad na kritické funkce
15.4.5	Zajištění jasných velících struktur, delegování pravomocí a posloupnosti velení
15.4.6	Vyhodnocení potřeby strategických rezerv zásob, materiálu a vybavení
15.4.7	Určení útvarů, oddělení nebo služeb, které lze zredukovat nebo zavřít
15.4.8	Jmenování a příprava náhradníků na kritické posty
15.4.9	Zvážení a odzkoušení způsobů, jak snížit společenskou disrupci (např. práce na dálku, práce z domova, snížení počtu fyzických setkání a omezení cest)
15.4.10	Plánování potřeby zajistit podporu sociálních služeb pro nepostradatelné pracovníky
15.4.11	Plánování potřeby zajistit služby psychosociální podpory pro pracovníky, aby se nesnižoval jejich pracovní výkon
15.4.12	Plánování fáze návratu k normálu
15.4.13	Jiné prvky (upřesněte)

16	Existují pro vstupní místa dle definice MZP plány kontinuity činností?			ano	ne	není známo
16
17	Uveďte, pokud to považujete za vhodné, poznámky nebo bližší vysvětlení k výše uvedeným otázkám a uveďte relevantní činnosti, které vaše země provedla (lze přiložit další volné listy).

IV. Revize plánů připravenosti na vnitrostátní úrovni, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí č. 1082/2013/EU

Hlavním účelem této kapitoly je získat informace o současném stavu v členských státech. V souladu s čl. 4 odst. 3 mají však členské státy prostřednictvím tohoto formuláře poskytovat informace při zásadní revizi plánů připravenosti na vnitrostátní úrovni bez vyzvání a bez ohledu na žádost Komise.

18.1	Kdy byly provedeny zásadní revize vašich plánů připravenosti na vnitrostátní úrovni?
	Podrobně tyto zásadní změny popište ve formátu kapitol I, II a III této přílohy.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 223

České vydání	Právní předpisy	Ročník 57 29. července 2014

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (EU) č. 818/2014 ze dne 24. července 2014, kterým se stanoví zákaz rybolovu okouníků rodu Sebastes v oblasti NAFO 3M plavidly plujícími pod vlajkou členského státu Evropské unie	1
	*	Nařízení Komise (EU) č. 819/2014 ze dne 24. července 2014, kterým se stanoví zákaz rybolovu mníka mořského ve vodách Unie a v mezinárodních vodách oblastí I a II plavidly plujícími pod vlajkou Francie	3
	*	Nařízení Komise (EU) č. 820/2014 ze dne 24. července 2014, kterým se stanoví zákaz rybolovu mníka mořského ve vodách Unie a v mezinárodních vodách oblasti V plavidly plujícími pod vlajkou Francie	5
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 821/2014 ze dne 28. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o podrobná ujednání pro převod a správu příspěvků z programu, podávání zpráv o finančních nástrojích, technické vlastnosti informačních a komunikačních opatření k operacím a systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů	7
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 822/2014 ze dne 28. července 2014 o odchylce od nařízení (EHS) č. 2454/93, pokud jde o pravidla původu v rámci systému všeobecných celních preferencí pro jízdní kola vyráběná v Kambodži, konkrétně o využívání součástí jízdních kol pocházejících z Malajsie na základě kumulace	19
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 823/2014 ze dne 28. července 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	22
		ROZHODNUTÍ
		2014/504/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 25. července 2014, kterým se provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU, pokud jde o formulář pro poskytování informací o plánování připravenosti a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby (oznámeno pod číslem C(2014) 5180) ( 1 )	25

Č.	18/TQ43
Členský stát	Evropská unie (všechny členské státy)
Populace	RED/N3M
Druh	Okouník (Sebastes spp.)
Oblast	NAFO 3M
Datum ukončení	10.7.2014

Č.	16/TQ43
Členský stát	Francie
Populace	LIN/1/2.
Druh	Mník mořský (Molva molva)
Oblast	Vody Unie a mezinárodní vody oblastí I a II
Datum ukončení	7.7.2014

Č.	17/TQ43
Členský stát	Francie
Populace	LIN/05EI.
Druh	Mník mořský (Molva molva)
Oblast	Vody Unie a mezinárodní vody oblasti V
Datum ukončení	7.7.2014

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	TR	44,1
	XS	56,8
	ZZ	50,5
0707 00 05	MK	65,0
	TR	81,4
	ZZ	73,2
0709 93 10	TR	94,7
0709 93 10	ZZ	94,7
0805 50 10	AR	123,5
	BO	98,4
	CL	153,3
	NZ	145,2
	TR	74,0
	UY	114,6
	ZA	133,9
	ZZ	120,4
0806 10 10	BR	154,3
	CL	81,7
	EG	159,6
	MA	154,4
	TR	152,4
	ZZ	140,5
0808 10 80	AR	93,9
	BR	111,9
	CL	115,4
	NZ	130,3
	US	159,4
	ZA	116,6
	ZZ	121,3
0808 30 90	AR	71,8
	CL	81,4
	NZ	177,1
	ZA	90,3
	ZZ	105,2
0809 10 00	MK	106,1
	TR	240,9
	XS	111,2
	ZZ	152,7
0809 29 00	CA	664,5
	TR	290,5
	US	344,6
	ZZ	433,2
0809 30	MK	72,6
	TR	139,3
	ZZ	106,0
0809 40 05	BA	55,3
	MK	53,5
	TR	141,2
	ZZ	83,3