25.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 219/4

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 799/2014

ze dne 24. července 2014

o vytvoření vzorů výročních a závěrečných zpráv o provádění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (1), a zejména na čl. 54 odst. 8 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost zřízeným podle čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) č. 514/2014,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) č. 514/2014, spolu se zvláštními nařízeními uvedenými v čl. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 514/2014, představují rámec pro financování z prostředků Unie podpory rozvoje prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

(2)

Nařízení (EU) č. 514/2014 vyžaduje, aby členské státy Komisi předkládaly výroční zprávu o provádění pro každý národní program. Členské státy musí rovněž předložit závěrečnou zprávu o provádění svých národních programů do konce roku 2023. Aby se zajistilo, že informace poskytované Komisi budou konzistentní a srovnatelné, je nutné vytvořit vzor výročních a závěrečných zpráv o provádění.

(3)	Aby bylo umožněno co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených tímto nařízením a aby se neoddalovalo schválení národních programů, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(4)	Spojené království a Irsko jsou vázány nařízením (EU) č. 514/2014, a v důsledku toho i tímto nařízením.

(5)	Dánsko není vázáno nařízením (EU) č. 514/2014 ani tímto nařízením.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vzory zpráv o provádění

Vzor výročních a závěrečných zpráv o provádění je uveden v příloze.

Předkládají se Komisi prostřednictvím systému elektronické výměny dat stanoveného v článku 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 802/2014 (2).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 24. července 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 802/2014 ze dne 24. července 2014 o vytvoření vzorů vnitrostátních programů a stanovení podmínek pro systémy elektronické výměny dat mezi Komisí a členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (viz strana 22 v tomto čísle Úředního věstníku).

PŘÍLOHA

VZOR VÝROČNÍCH A ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PROVÁDĚNÍ

ODDÍL 1

Cíle programu (čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 514/2014)

Specifický cíl (stanovený ve zvláštních nařízeních): uvést shrnutí pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění strategie a plnění vnitrostátních cílů během rozpočtového roku.

Uvést veškeré změny strategie nebo národních cílů nebo veškeré faktory, které mohou vést ke změnám v budoucnosti.

Stanovit veškeré významné otázky, které ovlivňují výkonnost národního programu.

Vnitrostátní cíl : sestavit seznam hlavních akcí, které jsou podporovány a prováděny během rozpočtového roku, úspěchů a zjištěných (a vyřešených) problémů.

Specifická akce (stanovená ve zvláštních nařízeních): sestavit seznam hlavních akcí, které jsou podporovány a prováděny během rozpočtového roku, úspěchů a zjištěných (a vyřešených) problémů.

Informace v kolonkách musí být úplné a nesmějí odkazovat na informace v přiloženém dokumentu ani obsahovat hypertextové odkazy.

SPECIFICKÝ CÍL N: Název

Vnitrostátní cíl n: název

Specifická akce n: název

Podávání zpráv o orientačním harmonogramu

Uveďte veškeré změny orientačního harmonogramu stanoveného v národním programu.

Orientační harmonogram

	Název akce	Začátek plánování	Začátek provádění	Uzavření
Specifický cíl n: název
Vnitrostátní cíl n:

ODDÍL 2

Zvláštní případy

Uveďte výsledky (čísla pro každou kategorii) odhadu počtu závazků

Plán závazků
Kategorie	Období závazků	Období závazků	Období závazků

Celkem

ODDÍL 3

Společné a programově specifické ukazatele (čl. 14 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 514/2014)

Uveďte údaje pro každý ukazatel za příslušný rozpočtový rok.

ID ukazatele	Popis ukazatele	Měrná jednotka	Výchozí hodnota	Cílová hodnota	Zdroj údajů	Rozpočtový rok n	Rozpočtový rok n + 1	Celkový součet
SPECIFICKÝ CÍL: n název

Uveďte vysvětlení každé otázky, jež může mít významný vliv na dosahování jakýchkoli cílů, zejména nedostatečný pokrok.

Pro každý rozpočtový rok je možné připojit dokument, jenž vysvětluje významný nedostatečný pokrok nebo potenciál překročení cíle jednoho nebo více ukazatelů.

ODDÍL 4

Rámec pro provádění daného programu příslušným členským státem

4.1. Monitorovací výbor (čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) č. 514/2014)

Uveďte seznam hlavních rozhodnutí, jež byla přijata, a nevyřešených otázek u monitorovacího výboru.

4.2. Společný monitorovací a hodnotící rámec (čl. 14 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 514/2014)

Opatření k monitorování a hodnocení přijatá odpovědným orgánem, včetně opatření pro sběr dat, hodnotících činností, vzniklých potíží a kroků podniknutých k jejich řešení.

4.3. Účast na partnerství prostřednictvím provádění, monitorování a hodnocení národního programu (čl. 12 odst. 3 nařízení (EU) č. 514/2014)

Uveďte stručný popis hlavních informací a názorů poskytnutých partnery během rozpočtového roku.

4.4. Informační a propagační činnosti (článek 53 nařízení (EU) č. 514/2014):

Uveďte odkaz na internetové stránky programu.

Uveďte seznam hlavních informačních a propagačních činností uskutečněných během rozpočtového roku. Měly by být přiloženy ukázkové materiály.

4.5. Doplňování s jinými nástroji Unie (čl. 14 odst. 2 písm. e) a čl. 14 odst. 5 písm. f) nařízení (EU) č. 514/2014)

Stručně popište hlavní akce a konzultace, jež byly provedeny za účelem zajištění koordinace s jinými nástroji Unie, konkrétně s:

—	evropskými strukturálními a investičními fondy (Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova, Evropským námořním a rybářským fondem),

—	jinými fondy nebo programy EU (například programem celoživotního učení, programem Kultura, programem Mládež v akci),

—	nástroji EU pro vnější vztahy (např. nástrojem předvstupní pomoci, evropským nástrojem sousedství a partnerství, nástrojem stability), pokud jde o akce ve třetích zemích nebo ve vztahu ke třetím zemím.

4.6. Přímé zadávání

Uveďte odůvodnění pro každý případ, kdy bylo provedeno přímé zadání.

ODDÍL 5

Finanční zpráva (čl. 54 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 514/2014)

5.1. Finanční zpráva podle specifických cílů

Tabulka

(v EUR)
Specifický cíl: n název
Vnitrostátní cíl n
Dílčí součet vnitrostátních cílů
Specifická akce n
Celkem 1 specifický cíl
Vnitrostátní cíl n + 1
Dílčí součet vnitrostátních cílů
Specifická akce n + 1
Celkem n
Zvláštní případy
Zvláštní případy celkem
Technická pomoc: (Maximum = paušální částka + (přidělené prostředky celkem) *5 nebo 5,5 % podle zvláštních nařízení)
CELKEM

Provádění plánu financování národního programu s uvedením celkového příspěvku EU za každý rozpočtový rok

5.2. Plán financování za jednotlivé rozpočtové roky

Tabulka

(v EUR)
ROK	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	CELKEM
Plánované náklady celkem
Závazky celkem

5.3. Zdůvodnění odchylky od minimálních podílů stanovených ve zvláštním nařízení.

(Nutné pouze v případě, že situace není stejná jako ve schváleném národním programu, čl. 14 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 514/2014)

Uveďte podrobné vysvětlení pro odchýlení se od minimálních podílů stanovených ve zvláštních nařízeních.

25.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 219/10

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 800/2014

ze dne 24. července 2014

o vytvoření postupů pro podávání zpráv a dalších praktických podrobnostech o financování operační podpory v rámci národních programů a v rámci zvláštního režimu průjezdu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz (1), a zejména na čl. 10 odst. 6 a čl. 11 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 19 nařízení (EU) č. 515/2014 je na nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (2). Na nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jsou tudíž použitelná veškerá nařízení Komise v přenesené pravomoci a prováděcí nařízení přijatá na základě nařízení (EU) č. 514/2014.

(2)	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 802/2014 (3) a (EU) č. 799/2014 (4) konkrétně stanoví podmínky systému elektronické výměny dat mezi Komisí a členskými státy, vzory pro národní programy a vzory pro výroční a závěrečné zprávy o provádění.

(3)

Podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 515/2014 mohou členské státy přidělit až 40 % částky poskytnuté v rámci nástroje na finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz na financování operační podpory pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a služeb, které představují pro Unii veřejnou službu. Před schválením národního programu by mělo být po členském státu, který si přeje financování operační podpory v rámci svého národního programu, požadováno, aby poskytl konkrétní informace, zejména aby Komise mohla posoudit podmínky stanovené v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) č. 515/2014. Rovněž by měly být stanoveny další požadavky na podávání zpráv ohledně operační podpory.

(4)

Ustanovením čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 515/2014 se přidělují zdroje Litvě jako dodatečná konkrétní operační podpora v rámci zvláštního režimu průjezdu mezi Litvou a Komisí. Po Litvě by mělo být požadováno, aby poskytla konkrétní informace v tomto ohledu, zejména aby Komise mohla posoudit způsobilost nákladů uvedených v čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 515/2014, jež Litva plánuje účtovat v rámci nástroje. Rovněž by měly být stanoveny další požadavky na podávání zpráv ohledně operační podpory na zvláštní režim průjezdu.

(5)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že tento návrh navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 tohoto Protokolu do šesti měsíců od přijetí tohoto nařízení Radou, zda toto nařízení provede ve svém vnitrostátním právu.

(6)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (5), která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (6).

(7)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (8).

(8)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (9), která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (10).

(9)	Aby se zajistilo rychlé uplatňování opatření stanovených v tomto nařízení a neoddalovalo přijetí národních programů, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(10)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem „Výboru pro Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost“,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Praktické podrobnosti týkající se operační podpory financované v rámci národního programu a v rámci zvláštního režimu průjezdu

1. Pokud se členský stát rozhodne požádat o operační podporu podle článku 10 nařízení (EU) č. 515/2014, musí poskytnout Komisi vedle informací požadovaných v příloze I prováděcího nařízení (EU) č. 802/2014 informace uvedené v příloze tohoto nařízení.

Členský stát Komisi rovněž poskytne orientační plánovací formulář vytvořený podle vzoru uvedeného v příloze II tohoto nařízení.

2. Pokud se Litva rozhodne využít operační podpory dostupné pro zvláštní režim průjezdu podle článku 11 nařízení (EU) č. 515/2014, musí poskytnout Komisi vedle informací požadovaných v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 802/2014 informace uvedené v příloze III tohoto nařízení.

3. Informace a formuláře uvedené v tomto článku se Komisi zasílají prostřednictvím systému elektronické výměny dat stanoveného v článku 2 prováděcího nařízení (EU) č. 802/2014.

Článek 2

Vzor zpráv týkajících se operační podpory financované v rámci národního programu a v rámci zvláštního režimu průjezdu

1. Je-li operační podpora financována v rámci národního programu, předkládá dotčený členský stát zprávu o jeho provádění v rámci zprávy o provádění uvedené v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014, vypracovanou podle vzoru uvedeného v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 799/2014 (poznámka pod čarou č. 4).

Kromě toho členský stát při předkládání své zprávy o provádění Komisi poskytne informace uvedené v příloze IV tohoto nařízení.

2. Je-li operační podpora financována v rámci zvláštního režimu průjezdu Litvy, předkládá Litva zprávu o jeho provádění v rámci zprávy o provádění uvedené v článku 54 nařízení (EU) č. 514/2014, vypracovanou podle vzoru uvedeného v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 799/2014.

Kromě toho Litva při předkládání své zprávy o provádění Komisi poskytne informace uvedené v příloze V tohoto nařízení.

3. Informace uvedené v tomto článku se Komisi zasílají prostřednictvím systému elektronické výměny dat stanoveného v článku 2 prováděcího nařízení (EU) č. 802/2014.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 24. července 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 802/2014 ze dne 24. července 2014 o vytvoření vzorů vnitrostátních programů a stanovení podmínek pro systémy elektronické výměny dat mezi Komisí a členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (viz strana 22 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 799/2014 ze dne 24. července 2014 o vytvoření vzorů výročních a závěrečných zpráv o provádění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (viz strana 4 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(6) Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(7) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(8) Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(9) Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(10) Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

PŘÍLOHA I

PROGRAMOVÁNÍ OPERAČNÍ PODPORY V RÁMCI NÁRODNÍHO PROGRAMU

Každý členský stát musí potvrdit, že splňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) č. 515/2014, je-li součástí národního programu operační podpora.

Vnitrostátní cíl: poskytnout obecné informace pro používání operační podpory, včetně cílů, jichž má být dosaženo, jakož i uvedení služeb a úkolů, které budou financovány v rámci mechanismu operační podpory.

Pokud národní program zahrnuje operační podporu v oblasti víz nebo hranic, je třeba vyplnit a přiložit „orientační plánovací formulář“. „Orientační plánovací formulář“ nebude součástí rozhodnutí Komise o schválení národního programu.

SPECIFICKÝ CÍL: Operační podpora/Ustanovení čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) č. 515/2014

Členský stát tímto potvrzuje, že dodržuje acquis Unie týkající se hranic a víz.

Členský stát tímto potvrzuje, že dodržuje normy a pokyny Unie týkající se řádné správy věcí veřejných v oblasti hranic a víz, zejména schengenského katalogu týkajícího se ochrany vnějších hranic, Praktické příručky pro příslušníky pohraniční stráže a příručky o vízech.

Vnitrostátní cíl: Operační podpora pro víza

Vnitrostátní cíl: Operační podpora pro hranice

PŘÍLOHA II

ORIENTAČNÍ PLÁNOVACÍ FORMULÁŘ PRO OPERAČNÍ PODPORU V RÁMCI NÁRODNÍHO PROGRAMU

Tento formulář nebude součástí rozhodnutí Komise o schválení národního programu.

Pro každý typ operační podpory (víza nebo hranice) dodejte:

orientační seznam příjemců:

—	jméno příjemce (například ministerstvo zahraničních věcí, imigrační oddělení policie, pobřežní hlídka, přístavní orgán, ozbrojené síly) a jeho právní postavení (např. orgán veřejné moci, akciová společnost atd.)

—	s jejich zákonnými povinnostmi

—	hlavní druhy prováděných úkolů ve vztahu ke správě hranic/víz, včetně úkolů, které by měly být podporovány;

V případě potřeby přidejte další řádky.

ii)

orientační seznam úkolů: popište hlavní druhy úkolů prováděných příjemcem ve vztahu k:

—	udělování víz, včetně úkolů, které by měly být podporovány podle článku 10 nařízení (EU) č. 515/2014, nebo

—

správě hranic, včetně úkolů, které by měly být podporovány podle článku 10 nařízení (EU) č. 515/2014. Není nutné popsat všechny úkoly prováděné příjemcem, ale pouze ty, které souvisí se správou hranic a kontrolou přistěhovalectví (například ozbrojené síly provádějící námořní dohled, aby nedocházelo k nelegálním vstupům).

Úkoly musí být seskupeny podle zeměpisné polohy, kde budou prováděny (například Generální konzulát v Pekingu nebo Ministerstvo zahraničních věcí nebo slovensko-ukrajinská hranice). Pokud možno uveďte hraniční úsek pro každý úkol popsaný v rámci operační podpory v oblasti hranic.

iii)	orientační počet zaměstnanců:V případě potřeby uveďte pro každého příjemce a pro každý úkol počet dotčených zaměstnanců, kteří by měli být podporováni (jako ekvivalent plného pracovního úvazku po celou dobu trvání operační podpory).

iv)

orientační rozdělení rozpočtu podle typu příjemce v následujících kategoriích nákladů:

personální náklady, včetně nákladů na vzdělávání

servisní náklady, jako např. údržba a oprava

modernizace/obměna vybavení

nemovitosti (odpisy, rekonstrukce)

informační systémy (operační řízení VIS, SIS a nových informačních systémů, pronájem a rekonstrukce prostor, komunikační infrastruktura a záležitosti související s bezpečností)

provoz (náklady, jež nespadají do předchozích výše uvedených kategorií)

Orientační plánovací formulář I: Operační podpora pro víza

Část I. 1: Orientační seznam úkolů

Úkoly

Příjemce

Zaměstnanci

1.	Konzuláty a další subjekty umístěné v jiných zemích

1.1

1.n

2.	Centrální a další subjekty (centralizované specializované služby v oblasti udělování víz, jejichž poskytování není vázáno na konkrétní místo (například ministerstvo zahraničních věcí – odbor vízových záležitostí))

2.1

2.n

Část I. 2: Orientační rozpis rozpočtu

Celkem na jednoho příjemce

Příjemce:

1.1

personální náklady, včetně nákladů na vzdělávání

1.2

servisní náklady, jako např. údržba a oprava

1.3

modernizace/obměna vybavení

1.4

nemovitosti (odpisy, rekonstrukce)

1.5

informační systémy (operační řízení VIS, SIS a nových informačních systémů, pronájem a rekonstrukce prostor, komunikační infrastruktura a záležitosti související s bezpečností)

1.6

provoz (náklady, jež nespadají do předchozích výše uvedených kategorií)

Celkem:

Orientační plánovací formulář II: Operační podpora pro hranice

Část II. 1: Orientační seznam úkolů

Úkol

Příjemce

Zaměstnanci

1.	Pozemní hranice

1.1

1.n

2.	Námořní hranice

2.1

2.n

3.	Vzdušné hranice

3.1

3.n

4.	Centrální a jiné služby (centralizované specializované služby v oblasti správy hranic, jejichž poskytování není vázáno na konkrétní místo (například analýzy rizik prováděné na ústředí stanovišť pohraniční stráže, školení))

4.1

4.n

Část II. 2: Rozpis předběžného rozpočtu

Celkem na jednoho příjemce

Příjemce:

1.1

personální náklady, včetně nákladů na vzdělávání

1.2

servisní náklady, jako např. údržba a oprava

1.3

modernizace/obměna vybavení

1.4

nemovitosti (odpisy, rekonstrukce)

1.5

informační systémy (operační řízení VIS, SIS a nových informačních systémů, pronájem a rekonstrukce prostor, komunikační infrastruktura a záležitosti související s bezpečností)

1.6

operace (náklady, jež nespadají do předchozích výše uvedených kategorií)

Celkem:

PŘÍLOHA III

PROGRAMOVÁNÍ OPERAČNÍ PODPORY V RÁMCI ZVLÁŠTNÍHO REŽIMU PRŮJEZDU

Operační podpora na zvláštní režim průjezdu (Litva): uveďte národní strategii pro provádění zvláštního režimu průjezdu, požadavky této strategie a vnitrostátní cíle zaměřené na uspokojení těchto potřeb. Předložte výsledky a požadovaný účinek této strategie.

Druhy dodatečných nákladů: uveďte informace o druzích dodatečných nákladů, které mají být financovány v rámci podpory v souvislosti s prováděním zvláštního režimu průjezdu.

Zvláštní případ: Operační podpora na zvláštní režim průjezdu (Litva)

Druhy dodatečných nákladů

PŘÍLOHA IV

PODÁVÁNÍ ZPRÁV O OPERAČNÍ PODPOŘE

Shrnutí: Předložte shrnutí o pokroku dosaženého při provádění operační podpory během rozpočtového roku v souvislosti s výchozí situací a cíly a splněnými cíli.

Akce: Uveďte seznam hlavních akcí uskutečněných v průběhu rozpočtového roku, úspěchy a zjištěné (a vyřešené) problémy.

SPECIFICKÝ CÍL: Shrnutí operační podpory

Opatření v rámci operační podpory pro víza

Operační podpora pro hranice

PŘÍLOHA V

PODÁVÁNÍ ZPRÁV O OPERAČNÍ PODPOŘE V RÁMCI ZVLÁŠTNÍHO REŽIMU PRŮJEZDU

Zvláštní režim průjezdu (stanovený ve zvláštních nařízeních): uveďte přehled provádění zvláštního režimu průjezdu.

Uveďte veškeré změny strategie nebo národních cílů nebo veškeré faktory, které mohou vést ke změnám v budoucnosti.

Stanovte veškeré významné otázky, které ovlivňují výkonnost zvláštního režimu průjezdu.

—	Vnitrostátní cíle: Uveďte seznam hlavních akcí uskutečněných v průběhu roku, úspěchy a zjištěné (a vyřešené) problémy.

SPECIFICKÝ CÍL: Shrnutí operační podpory na zvláštní režim průjezdu (Litva)

Vnitrostátní cíl: Akce v rámci zvláštního režimu průjezdu

25.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 219/22

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 802/2014

ze dne 24. července 2014

o vytvoření vzorů národních programů a stanovení podmínek pro systémy elektronické výměny dat mezi Komisí a členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) č. 514/2014 spolu se zvláštními nařízeními uvedenými v čl. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 514/2014 tvoří rámec pro financování podpory rozvoje prostoru svobody, bezpečnosti a práva z prostředků Unie.

(2)	Nařízení (EU) č. 514/2014 vyžaduje, aby každý členský stát navrhl víceletý národní program. Aby se zajistilo, že informace poskytované Komisi budou konzistentní a srovnatelné, je nutné vytvořit vzor, kterým by se měl řídit národní program.

(3)

Podle čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) č. 514/2014 se všechny úřední výměny informací mezi členskými státy a Komisí provádějí za použití systému pro elektronickou výměnu dat. Je proto nutné stanovit podmínky, jež má uvedený systém pro elektronickou výměnu dat splňovat. V zájmu nákladové efektivity a zajištění celkové soudržnosti se všemi fondy Unie se sdíleným řízením musí být podmínky systému elektronické výměny dat v co nejvyšší možné míře stejné jako podmínky stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 184/2014 (2).

(4)	Za účelem zlepšení kvality výměny informací a aby byl systém výměny informací jednodušší a užitečnější, je nutné stanovit základní požadavky na formu a rozsah informací, které se mají vyměňovat.

(5)	Měly by být stanoveny zásady a pravidla, pokud jde o určení strany odpovědné za zadávání dokumentů do systému elektronické výměny dat a jejich aktualizaci.

(6)	Měly by být stanoveny technické vlastnosti účinného systému elektronické výměny informací, aby se snížila administrativní zátěž členských států a Komise.

(7)	Aby se zajistilo, že členské státy a Komise dokáží pokračovat ve výměně informací v případech, kdy z důvodu vyšší moci nebude možné použití systému výměny elektronických dat, je třeba určit alternativní prostředky pro zadávání a přenos dat.

(8)	Členské státy a Komise by měly zajistit, aby přenos dat prostřednictvím systému elektronické výměny dat probíhal zabezpečeným způsobem, který zajistí dostupnost, úplnost, pravost, důvěrnost a nepopiratelnost informací. Z tohoto důvodu je nutné stanovit pravidla týkající se bezpečnosti.

(9)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů. Toto nařízení by se tedy mělo používat v souladu s těmito právy a zásadami. Pokud jde o osobní údaje zpracovávané členskými státy, použije se směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (3). Pokud jde o zpracování osobních údajů orgány a institucemi Unie a o volný pohyb těchto údajů, použije se nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (4).

(10)	Aby se zajistilo rychlé uplatňování opatření stanovených v tomto nařízení a neoddalovalo přijetí národních programů, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(11)	Spojené království a Irsko jsou vázány nařízením (EU) č. 514/2014, a v důsledku toho i tímto nařízením.

(12)	Dánsko není vázáno nařízením (EU) č. 514/2014 ani tímto nařízením.

(13)	Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vzory národních programů

Vzor národních programů je uveden v příloze.

Článek 2

Zřízení systému pro elektronickou výměnu dat

Komise zřídí systém pro elektronickou výměnu dat určený pro veškerou úřední výměnu informací mezi členskými státy a Komisí (dále jen „SFC2014“).

Článek 3

Obsah systému pro elektronickou výměnu dat

1. SFC2014 obsahuje přinejmenším informace podle vzorů, formátů a šablon stanovených v souladu s článkem 1 tohoto nařízení, jež jsou v souladu s nařízením (EU) č. 514/2014 a zvláštními nařízeními uvedenými v čl. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 514/2014.

2. Informace uvedené v elektronických formulářích, které jsou součástí SFC2014 (dále jen „strukturovaná data“), nelze nahradit nestrukturovanými daty ani hypertextovými odkazy nebo jiným typem nestrukturovaných dat, jako jsou přílohy s dokumenty nebo obrázky. Pokud členský stát předává stejné informace formou strukturovaných dat a nestrukturovaných dat, v případě nesrovnalostí se použijí strukturovaná data.

Článek 4

Provoz SFC2014

1. Komise a příslušné orgány uvedené v článku 25 nařízení (EU) č. 514/2014 zadávají do SFC 2014 informace a aktualizace informací, za jejichž předávání odpovídají.

2. Informace předávané Komisi ověřuje a předává jiná osoba než ta, která předávaná data vložila. Toto rozdělení úkolů podporuje SFC2014 nebo řídící a kontrolní informační systémy členského státu automaticky propojené s SFC2014.

3. Členské státy jmenují na celostátní či regionální úrovni nebo na obou úrovních osobu či osoby odpovídající za správu přístupových práv k SFC2014. Tyto osoby plní tyto úkoly:

a)	zjišťují totožnost uživatelů, kteří žádají o přístup, a ujišťují se, že tito uživatelé jsou zaměstnanci organizace;

b)	informují uživatele o jejich povinnostech za účelem zajištění bezpečnosti systému;

c)	ověřují oprávnění uživatelů na požadovanou úroveň oprávnění v souvislosti s jejich úkoly a hierarchickým postavením;

d)	žádají o ukončení přístupových práv v případě, že tato přístupová práva již nejsou potřebná nebo opodstatněná;

e)	neprodleně hlásí podezřelé události, které by mohly narušit bezpečnost systému;

f)	hlášením změn zajišťují trvalou přesnost identifikačních údajů uživatelů;

g)	přijímají nutná preventivní opatření pro ochranu dat a obchodního tajemství podle použitelných unijních a vnitrostátních pravidel; a

h)	informují Komisi o všech změnách majících vliv na schopnost orgánů členského státu nebo uživatelů SFC2014 plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 nebo na osobní schopnost plnit povinnosti uvedené v bodech a) až g).

4. Výměny dat a transakce jsou opatřeny povinným elektronickým podpisem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES (5). Členské státy a Komise uznávají právní účinky elektronického podpisu použitého v SFC2014 a jeho přípustnost jako důkazu v soudním řízení.

5. Informace zpracované systémem SFC2014 musejí respektovat ochranu soukromí osobních údajů fyzických osob a obchodního tajemství právnických osob podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (6), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES (7), směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 5

Vlastnosti SFC2014

Za účelem zajištění elektronické výměny informací má SFC2014 tyto vlastnosti:

a)	interaktivní formuláře nebo formuláře předvyplněné systémem na základě informací, které byly do systému zadány již dříve;

b)	automatické výpočty tam, kde sníží náročnost zadávání pro uživatele;

c)	automatické kontroly jako součást systému umožňující provádět kontrolu vnitřní soudržnosti předávaných dat a jejich soulad s použitelnými pravidly;

d)	systémem vytvářená upozornění, která uživatele SFC2014 upozorní na proveditelnost nebo neproveditelnost určitých úkonů;

e)	on-line sledování stavu zpracovávání informací zadaných do systému; a

f)	dostupná historie, pokud jde o všechny informace zadané pro národní program.

Článek 6

Předávání informací prostřednictvím SFC2014

1. Přístup k SFC2014 mají všechny členské státy a Komise buď přímo přes interaktivní uživatelské rozhraní (tj. internetovou aplikaci) nebo prostřednictvím technického rozhraní využívajícího předem definované protokoly (tj. internetové služby) a umožňujícího automatickou synchronizaci a předávání dat mezi informačními systémy členských států a SFC2014.

2. Datum elektronického předání informací členským státem Komisi a naopak se považuje za datum předložení dotčeného dokumentu.

3. V případě vyšší moci, nesprávného fungování SFC2014 nebo přerušení připojení k SFC2014 po dobu delší než jeden pracovní den v průběhu posledního týdne před lhůtou stanovenou pro předložení informací nebo pět pracovních dnů v jiných obdobích se výměna informací mezi členským státem a Komisí může uskutečnit v papírové podobě za použití vzorů, formátů a šablon uvedených v čl. 3 odst. 1.

Jakmile dojde k obnovení správného fungování systému pro elektronickou výměnu dat, obnovení připojení k tomuto systému nebo jakmile pomine příčina vyšší moci, dotčená strana informaci, která již byla zaslána v papírové podobě, neprodleně zadá do SFC2014.

4. V případech uvedených v odstavci 3 se za datum předložení dotčeného dokumentu považuje datum uvedené na poštovním razítku.

Článek 7

Bezpečnost dat předávaných prostřednictvím SFC2014

1. Komise pro SFC2014 stanoví politiku bezpečnosti informačních technologií (dále jen „politika bezpečnosti IT SFC“), která se použije na pracovníky, kteří podle příslušných pravidel Unie SFC2014 používají, zejména rozhodnutí Komise K(2006) 3602 (8) a jeho prováděcí pravidla. Komise určí jednu nebo více osob odpovědných za vymezení, dodržování a zajišťování správného používání politiky bezpečnosti pro SFC2014.

2. Členské státy a evropské orgány jiné než Komise, jimž byla udělena přístupová práva k SFC2014, jednají v souladu s podmínkami týkajícími se bezpečnosti IT zveřejněnými na portálu SFC2014 a opatřeními, která v rámci SFC2014 provádí Komise za účelem zabezpečení přenosu dat, zejména v souvislosti s používáním technického rozhraní uvedeného v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení.

3. Členské státy a Komise provedou přijatá bezpečnostní opatření a zajistí jejich účinnost tak, aby byla data, jež uložily a předaly prostřednictvím SFC2014, chráněna.

4. Členské státy přijmou celostátní, regionální nebo místní politiky bezpečnosti informačních technologií týkající se přístupu do SFC2014 a automatického zadávání dat do tohoto systému, které zajistí minimální soubor bezpečnostních požadavků. Tyto celostátní, regionální nebo místní politiky bezpečnosti IT mohou odkazovat na další dokumenty týkající se bezpečnosti. Každý členský stát zajistí, aby se uvedené politiky bezpečnosti IT použily pro všechny orgány používající SFC2014.

5. Součástí celostátní, regionální nebo místní politiky bezpečnosti IT jsou:

a)	aspekty bezpečnosti IT při práci vykonávané osobou či osobami, které odpovídají za správu přístupových práv uvedených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení, pokud pracují přímo v systému SFC2014; a

opatření týkající se bezpečnosti IT pro celostátní, regionální a místní počítačové systémy, které jsou spojeny s SFC 2014 prostřednictvím technického rozhraní uvedeného v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) jsou případně upraveny tyto aspekty bezpečnosti IT:

a)	fyzická bezpečnost;

b)	nosiče dat a kontrola přístupu;

c)	kontrola uchovávání;

d)	kontrola přístupu a hesla;

e)	sledování;

f)	spojení s SFC2014;

g)	komunikační infrastruktura;

h)	lidské zdroje; a

i)	řízení incidentů.

6. Celostátní, regionální nebo místní politiky bezpečnosti IT jsou založeny na posouzení rizik a popsaná opatření jsou úměrná zjištěným rizikům.

7. Dokumenty vymezující celostátní, regionální nebo místní politiku bezpečnosti IT se na vyžádání poskytnou Komisi.

8. Členské státy určí na celostátní nebo regionální úrovni jednu nebo více osob odpovědných za dodržování a zajišťování správného používání celostátní, regionální nebo místní politiky bezpečnosti IT. Uvedená osoba nebo osoby působí jako kontaktní místo s osobou nebo osobami určenými Komisí a uvedenými v odstavci 1.

9. Politika bezpečnosti IT SFC i příslušné celostátní, regionální a místní politiky bezpečnosti IT se aktualizují v případě technologických změn, zjištění nových hrozeb nebo jiných významných změn. Uvedené politiky se v každém případě každoročně přezkoumávají, aby bylo zajištěno, že i nadále zajišťují vhodnou reakci.

Článek 8

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 24. července 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 184/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu stanoví podmínky týkající se systému pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí a kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce přijímá nomenklatura kategorií zásahů pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 57, 27.2.2014, s. 7.)

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11).

(8) Rozhodnutí Komise K(2006) 3602 ze dne 16. srpna 2006 o bezpečnosti informačních systémů užívaných v Evropské komisi.

PŘÍLOHA

VZOR NÁRODNÍHO PROGRAMU

Příslušné orgány odpovědné za systémy řízení a kontroly (článek 25 nařízení (EU) č. 514/2014)

Identifikační a kontaktní údaje:

Příloha: oznámení určení a

a)	základní rozdělení odpovědnosti mezi organizačními jednotkami;

b)	případně popis jejich vztahu k pověřeným orgánům, činnosti, jež mají být svěřeny, a hlavní postupy pro dohled nad těmito svěřenými činnostmi a

c)	souhrn hlavních postupů pro zpracovávání žádostí o platbu podaných příjemci a pro schvalování a zaznamenávání výdajů.

Stručně popište zamýšlený systém řízení a kontroly (čl. 14 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 514/2014).

ODDÍL1

Shrnutí

Uveďte celkové shrnutí programu zdůrazňující národní strategie, obecné a specifické národní cíle (kýžené výstupy a výsledky)

ODDÍL 2

Výchozí situace v členském státě (čl. 14 odst. 2 písm. A) a b) nařízení (EU) č. 514/2014)

Výchozí situace je krátkým popisem stavu k prosinci 2013 v daném členském státě v oblastech relevantních pro fond. Tento oddíl musí obsahovat:

—	popis výchozí situace v daném členském státě doplněný o nezbytné věcné informace pro řádné posouzení požadavků,

—	analýzu potřeb v členských státech, včetně klíčových témat – výstup politického dialogu,

—	doposud přijatá opatření, včetně opatření provedených s využitím někdejších fondů v oblasti vnitřních věcí,

—	posouzení národních potřeb, včetně problémů zjištěných v příslušných hodnoceních a

—	orientační roční výši zdrojů z vnitrostátního rozpočtu s rozdělením do jednotlivých složek podle specifických cílů stanovených v národních programech.

Informace musí být úplné a nesmí odkazovat na informace v přiložených dokumentech ani obsahovat hypertextové odkazy. Lze přiložit dokument s dalšími podrobnostmi.

Přiložené dokumenty nebudou tvořit součást rozhodnutí Komise o schválení národního programu zmíněného v čl. 14 odst. 7 nařízení (EU) 514/2014.

ODDÍL 3

Cíle programu (čl. 14 odst. 2 písm. B), c) a d) nařízení (EU) č. 514/2014)

Informace o specifických cílech musí být úplné a nesmí odkazovat na informace v přiloženém dokumentu ani obsahovat hypertextové odkazy.

Specifický cíl (stanovený ve zvláštních nařízeních): popište vhodnou strategii, jež pojmenovává národní cíle a uvádí, jak jsou zahrnuty cíle stanovené ve zvláštních nařízeních, aby bylo možné naplnit požadavky formulované na základě výchozí situace.

Národní cíl : vložte stručný popis hlavních akcí, jejichž prostřednictvím se dosáhne národního cíle s uvedením příkladů akcí, které budou podporovány v rámci národního programu (tj. priority financování); součástí popisu musí být cíle (kýžené výstupy a výsledky).

Specifické akce (stanovené ve zvláštních nařízeních):

—	popis způsobu, jakým bude akce prováděna, a odůvodnění přidělené částky,

—	u společných akcí (nadnárodní projekty) uvádí zúčastněné členské státy, jejich roli a případný finanční příspěvek pouze vedoucí členský stát a

—	zúčastněný členský stát by případně měl popsat svou roli a finanční příspěvek.

SPECIFICKÝ CÍL N: Název

Národní cíl n: název

Specifická akce n: název

Orientační harmonogram: u každého národního cíle uveďte tři hlavní akce, jež mají být podporovány v rámci národního programu. U každé akce zadejte rok, na který je plánovaná (např. výzva k předkládání návrhů), rok, ve kterém bude prováděna (např. podepsání smluv/grantů), a rok, kdy bude akce uzavřena či ukončena (např. závěrečná zpráva).

Orientační harmonogram

(čl. 14 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 514/2014)

ODDÍL 4

Zvláštní případy

V případě, že národní program zahrnuje závazky, uveďte číselné hodnoty pro každou kategorii a příslušné období závazku.

Vyplněním plánu závazků členský stát potvrzuje, že se úředně zavazuje závazek v daném období ctít a že v tomto období budou skutečně prováděna opatření.

Plán závazků: uveďte odůvodnění závazku, oficiální příslib závazek ctít, orientační harmonogram, proces výběru a činnosti potřebné k výkonu závazku.

Plán závazků

Kategorie	Období závazku	Období závazku	Období závazku

Celkem

ODDÍL 5

Společné a programově specifické ukazatele (čl. 14 odst. 2 písm. F) nařízení (EU) č. 514/2014)

Společný ukazatel (stanovený ve zvláštních nařízeních): pro každý specifický cíl uveďte cílovou hodnotu každého společného ukazatele a zdroj údajů (např. projektové zprávy).

V případě, že národní program obsahuje programově specifické ukazatele, uveďte: napojení na příslušný specifický cíl, popis ukazatele, měrnou jednotku, výchozí hodnotu, kýženou cílovou hodnotu a zdroj údajů. Každý programově specifický ukazatel musí být napojen na specifický cíl.

ID ukazatele	Popis ukazatele	Měrná jednotka	Výchozí hodnota	Cílová hodnota	Zdroj údajů
Specifický cíl n: název

ODDÍL 6

Rámec pro přípravu a provádění daného programu příslušným členským státem

6.1. Účast na partnerství prostřednictvím přípravy programu (čl. 12 odst. 3 nařízení (EU) č. 514/2014)

Shrnutí zvoleného přístupu, vyjmenování partnerů a jejich zapojení, klíčových stádií širší konzultace, případně seznam hlavních partnerů (či typu partnerů), kteří byli do programu zapojeni nebo se kterými byly vedeny konzultace.

6.2. Monitorovací výbor (čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) č. 514/2014)

6.3 Společný monitorovací a hodnotící rámec (čl. 14 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 514/2014)

Stručně popište plánovaný přístup a metody, které mají být použity.

Odpovězte na následující otázky:

a)	Kde bude umístěna hodnotící a monitorovací funkce? Který subjekt bude odpovědný za hodnocení?

b)	Bude hodnocení či monitorování vykonáváno externím subjektem?

c)	Jakým způsobem budou sbírány údaje o projektech a ukazatelích (systém monitorování)?

6.4 Účast na partnerství prostřednictvím provádění, monitorování a hodnocení národního programu (čl. 12 odst. 3 a čl. 14 odst. 2 písm. h) nařízení (EU) č. 514/2014)

Krátce popište přístup zvolený pro partnery, úroveň jejich zapojení a klíčová stádia širší konzultace, případně také uveďte seznam typů partnerů, kteří byli do programu zapojeni nebo se kterými byly vedeny konzultace, nebo seznam hlavních partnerů.

6.5 Informační a propagační činnosti (čl. 14 odst. 2 písm. j) a článek 53 nařízení (EU) č. 514/2014)

Popište mechanismy a metody, jež mají být použity k propagaci národního programu.

6.6 Koordinace a doplňkovost s jinými nástroji (čl. 14 odst. 2 písm. e) a čl. 14 odst. 5 písm. f) nařízení (EU) č. 514/2014)

Stručně popište mechanismy k zajištění koordinace mezi nástroji, které jsou ustaveny ve zvláštních nařízeních, a s jinými nástroji Unie a členských států. Popis by měl dle potřeby zahrnovat identifikační údaje subjektů odpovědných za koordinaci v těchto oblastech a případně struktury či uspořádání (např. výbory, konzultační postupy), které budou ke koordinaci použity.

Co se týče doplňkovosti s jinými nástroji Unie, měly by být zváženy následující:

—	evropské strukturální a investiční fondy (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský námořní a rybářský fond),

—	jiné fondy nebo programy EU (například program celoživotního učení, program Kultura, program Mládež v akci),

—	nástroje EU pro vnější vztahy (např. nástroj předvstupní pomoci, evropský nástroj sousedství a partnerství, nástroj stability), pokud jde o akce ve třetích zemích nebo ve vztahu ke třetím zemím.

6.7 Příjemci a přímé udělení

6.7.1. Uveďte hlavní příjemce programu (použijte níže uvedený seznam)

Typy příjemců: státní/federální orgány, místní veřejné orgány, nevládní organizace, mezinárodní veřejné organizace, národní Červený kříž, Mezinárodní výbor Červeného kříže, Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce, soukromoprávní nebo veřejnoprávní subjekty, vzdělávací a výzkumné organizace, sociální partneři.

6.7.2. Přímé udělení

Uveďte národní cíl, dobu, kdy má začít využívat přímého udělení a odůvodnění každé okolnosti.

ODDÍL 7

Plán financování programu (čl. 14 odst. 2 písm. I) nařízení (EU) č. 514/2014)

Plán financování národního programu, ve kterém je uvedena celková výše příspěvku EU pro každý specifický cíl, a sice za celé programové období. Uvedené výše položek pro národní cíle v rámci specifických cílů jsou orientační. Celkové výdaje na technickou pomoc jsou uvedeny.

7.1 Plán financování podle specifických cílů (v EUR)

Tabulka

Specifický cíl: název
Národní cíl n
Dílčí součet národních cílů
Specifická akce n
Celkem 1 specifický cíl
Národní cíl n + 1
Dílčí součet národních cílů
Specifická akce n + 1
Celkem n
Zvláštní případy
Zvláštní případy celkem
Technická pomoc: (Maximum = paušální částka + (přidělené prostředky celkem) *5 nebo 5,5 % podle zvláštních nařízení)
CELKEM

Orientační plán financování národního programu s uvedením celkového příspěvku EU za každý rozpočtový rok

7.2 Plán financování za jednotlivé rozpočtové roky (v EUR)

Tabulka

ROK	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	CELKEM
CELKEM

7.3. Zdůvodnění odchylky od minimálních podílů stanovených ve zvláštních nařízeních (nutné jen v případech, kdy minimálních podílů nebylo dosaženo) čl. 14 odst. 5 písm. b)

Uveďte podrobné vysvětlení pro odchýlení se od minimálních podílů stanovených ve zvláštních nařízeních.

25.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 219/42

SMĚRNICE RADY 2014/87/EURATOM

ze dne 8. července 2014,

kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na články 31 a 32 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise, vypracovaný po obdržení stanoviska skupiny osobností jmenovaných Výborem pro vědu a techniku z řad vědeckých odborníků členských států,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice Rady 2013/59/Euratom (3) stanoví jednotné základní bezpečnostní standardy ochrany zdraví osob, které jsou vystaveny profesnímu ozáření, lékařskému ozáření a ozáření obyvatelstva, před nebezpečím vyplývajícím z ionizujícího záření.

(2)

Směrnice Rady 2009/71/Euratom (4) ukládá členským státům povinnost stanovit a udržovat vnitrostátní rámec pro jadernou bezpečnost. Uvedená směrnice odráží ustanovení hlavního mezinárodního nástroje v oblasti jaderné bezpečnosti, jímž je Úmluva o jaderné bezpečnosti (5), jakož i základní bezpečnostní principy (6) zavedené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

(3)	Směrnice Rady 2011/70/Euratom (7) ukládá členským státům povinnost stanovit a udržovat vnitrostátní rámec pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

(4)

V závěrech Rady ze dne 8. května 2007 týkajících se jaderné bezpečnosti a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se zdůrazňuje, že „odpovědnost za jadernou bezpečnost je vnitrostátní záležitostí, která se ve vhodných případech vykonává v rámci EU. Rozhodnutí týkající se bezpečnostních opatření a dohledu, pokud jde o jaderná zařízení, zůstávají výhradně v pravomoci provozovatelů a vnitrostátních orgánů“.

(5)

Jaderná havárie ve Fukušimě v Japonsku, k níž došlo v roce 2011, opětovně zaměřila celosvětovou pozornost na opatření, jež je třeba přijmout za účelem minimalizace rizik a zajištění co nejvyšších úrovní jaderné bezpečnosti. Na základě závěrů Evropské rady ze dnů 24. a 25. března 2011 provedly příslušné vnitrostátní dozorné orgány spolu s Komisí v rámci Skupiny evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG), zřízené rozhodnutím Komise 2007/530/Euratom (8), na úrovni Společenství komplexní posouzení rizik a bezpečnosti jaderných elektráren (dále jen „zátěžové testy“). Výsledky identifikovaly řadu zlepšení, jež by mohla být v zúčastněných zemích zahrnuta do přístupů k jaderné bezpečnosti a provozních postupů.

Evropská rada kromě toho pověřila Komisi, aby případně přezkoumala stávající právní a regulační rámec pro bezpečnost jaderných zařízení a aby navrhla veškerá zlepšení, která se budou jevit jako nezbytná. Evropská rada rovněž zdůraznila, že v Unii je třeba zavést a soustavně zlepšovat nejvyšší standardy jaderné bezpečnosti.

(6)

Silný příslušný dozorný orgán, který je fakticky nezávislý v rozhodování o věcech týkajících se výkonu dozoru, je základním předpokladem rámce Společenství pro dozor nad jadernou bezpečností. Aby byla zajištěna vysoká úroveň jaderné bezpečnosti, je vrcholně důležité, aby byl příslušný dozorný orgán schopen vykonávat své pravomoci nestranně, transparentně a bez toho, že by byl v rozhodování o věcech týkajících se výkonu dozoru nepřípustně ovlivňován. Vydávání rozhodnutí v otázkách dozoru v oblasti jaderné bezpečnosti a přijímání opatření k jejich prosazování by mělo vycházet z objektivních odborných úvah týkajících se bezpečnosti a mělo by probíhat bez nepatřičných vnějších vlivů, jež by mohly bezpečnost nepříznivě ovlivnit, což se týká například nepřípustných vlivů vznikajících v souvislosti se změnou politických, hospodářských a společenských podmínek.

Ustanovení směrnice 2009/71/Euratom týkající se funkčního oddělení příslušných dozorných orgánů by měla být posílena, aby byla zajištěna faktická nezávislost dozorných orgánů z hlediska nepřípustných vlivů na jejich rozhodování o věcech týkajících se výkonu dozoru a aby bylo zaručeno, že tyto orgány budou mít přiměřené prostředky a pravomoci pro náležitý výkon svěřených povinností. Aby mohly dozorné orgány svěřené povinnosti náležitě plnit, měly by být vybaveny zejména dostatečnými zákonnými pravomocemi, dostatečným počtem zaměstnanců a dostatečnými finančními zdroji.

Posílenými požadavky by nicméně neměla být dotčena případná úzká spolupráce s jinými příslušnými vnitrostátními orgány nebo všeobecné politické pokyny vydané členskými státy.

(7)

Při rozhodování o věcech týkajících se výkonu dozoru by se měly zohlednit schopnosti a odborná způsobilost, které mohou poskytnout organizace pro technickou podporu. Tato odborná způsobilost by měla být založena na nejmodernějších vědeckých a technických poznatcích, včetně provozních zkušeností a poznatků z výzkumu týkajícího se bezpečnosti, na řízení znalostí a na odpovídajících technických zdrojích.

(8)	V souladu s částí 1 Obecných bezpečnostních požadavků MAAE by měla být respektována úloha členských států, pokud jde o stanovení rámce pro jadernou bezpečnost, i úloha dozorného orgánu, pokud jde o provádění tohoto rámce.

(9)

Vzhledem ke specializované povaze jaderného odvětví a omezenému počtu zaměstnanců s požadovanou odbornou způsobilostí a schopnostmi může docházet k přesunům zaměstnanců s výkonnými pravomocemi mezi jaderným průmyslem a dozornými orgány, a proto je třeba věnovat zvláštní pozornost zabránění střetům zájmů. Nadto je třeba přijmout opatření, která by zabránila střetu zájmů v případě organizací, jež poskytují dozorným orgánům poradenství nebo služby.

(10)

Jelikož důsledky jaderné havárie mohou přesáhnout hranice jednotlivých států, je třeba podporovat úzkou spolupráci, koordinaci a výměnu informací mezi příslušnými dozornými orgány členských států v okolí jaderných zařízení, bez ohledu na to, zda tyto členské státy provozují jaderná zařízení, či nikoliv. V tomto ohledu by měly členské státy zajistit vhodná opatření pro usnadnění takové spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti s přeshraničním dopadem.

(11)

Aby bylo zajištěno osvojení náležitých dovedností a dosažení a udržení odpovídající úrovně schopností, měly by všechny strany zajistit, aby všichni zaměstnanci, kteří mají odpovědnost ve věcech jaderné bezpečností jaderných zařízení, havarijní připravenosti a odezvy na mimořádné situace v areálu jaderného zařízení, průběžně procházeli odbornou přípravou. Toho lze dosáhnout zavedením programů a plánů školení a postupů pro pravidelný přezkum a aktualizaci těchto programů, jakož i přidělením přiměřených rozpočtových prostředků na tato školení.

(12)

Dalším zásadním poučením z fukušimské jaderné havárie je poznání významu posílení transparentnosti v otázkách jaderné bezpečnosti. Transparentnost je rovněž důležitým prostředkem podpory nezávislosti v rozhodování o věcech týkajících se výkonu dozoru. Stávající ustanovení směrnice 2009/71/Euratom týkající se informací, jež je třeba poskytnout obyvatelstvu, by proto měla být formulována konkrétněji, pokud jde o typ takto poskytovaných informací. Obyvatelstvu by měla být dále umožněna účast na příslušných fázích procesu rozhodování týkajícího se jaderných zařízení v souladu s vnitrostátním rámcem pro jadernou bezpečnost, při zohlednění různých vnitrostátních systémů. Za rozhodnutí o udělování povolení jsou i nadále odpovědné příslušné vnitrostátní orgány.

(13)

Požadavky této směrnice týkající se transparentnosti doplňují požadavky vyplývající ze stávajících právních předpisů Euratomu. Rozhodnutí Rady 87/600/Euratom (9) ukládá členským státům vůči Komisi a ostatním členským státům oznamovací povinnost a povinnost poskytovat informace v případě radiační mimořádné situace na vlastním území, zatímco směrnice 2013/59/Euratom vyžaduje, aby členské státy informovaly obyvatelstvo o tom, jaká opatření na ochranu zdraví je třeba uplatnit a jaké kroky je třeba přijmout v případě radiační mimořádné situace, a aby v pravidelných intervalech poskytovaly aktuální informace obyvatelstvu, jež bude v případě takové mimořádné situace pravděpodobně postiženo.

(14)

Strany Úmluvy o jaderné bezpečnosti během 6. hodnotící konference potvrdily význam, jejž přikládají závěrům 2. mimořádné konference, konané po havárii ve Fukušimě. Především zdůraznily, že jaderné elektrárny by měly být projektovány, stavěny a provozovány s cílem předcházet haváriím, zmírňovat následky havárií, pokud k nim dojde, a zamezovat kontaminaci mimo areál zařízení, a dále že by dozorné orgány měly zajistit uplatňování těchto cílů při identifikaci a provádění příslušných bezpečnostních zlepšení v již existujících elektrárnách.

(15)

S ohledem na technický pokrok, kterého bylo dosaženo pomocí předpisů MAAE a Asociací západoevropských jaderných dozorů (WENRA) a v reakci na poznatky získané ze zátěžových testů a z vyšetřování jaderné havárie ve Fukušimě, by směrnice 2009/71/Euratom měla být změněna tak, aby obsahovala jaderněbezpečnostní cíl na vysoké úrovni, zahrnující všechny etapy životního cyklu jaderných zařízení (umístění, projekt, výstavba, uvedení do provozu, provoz, vyřazení z provozu). Tento cíl si zejména žádá výrazná posílení bezpečnosti při projektování nových reaktorů, v jejichž případě by měly být použity současné poznatky a technologie s přihlédnutím k nejnovějším mezinárodním bezpečnostním požadavkům.

(16)

Uvedeného cíle by mělo být dosaženo především prostřednictvím hodnocení jaderné bezpečnosti, která spadají do oblasti působnosti této směrnice. Hodnocení jaderné bezpečnosti by měli provádět držitelé povolení za kontroly příslušného dozorného orgánu, přičemž daných hodnocení lze využít pro posouzení rizika závažných nehod podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (10), jsou-li splněny požadavky této směrnice.

(17)

Pro bezpečnost jaderných zařízení má klíčový význam koncepce ochrany do hloubky, jež je zároveň základem pro plnění jaderněbezpečnostních cílů na vysoké úrovni. Uplatňování zásad ochrany do hloubky podle mezinárodních norem a doporučení WENRA zajistí, aby činnosti související s bezpečností byly, v rozumně proveditelné míře, zajišťovány nezávislými prostředky na různých úrovních tak, aby bylo případné selhání detekováno a napraveno vhodnými opatřeními. Účinnost každé z jednotlivých úrovní představuje zásadní prvek, má-li ochrana do hloubky předcházet haváriím a zmírňovat následky havárií, k nimž může dojít. Ochrana do hloubky je obecně strukturována do pěti úrovní. V případě selhání jedné z úrovní dochází k působení úrovně následující. Cílem první úrovně ochrany je předcházet abnormálnímu provozu a selháním systému. Selže-li první úroveň, abnormální provoz je zvládnut a případné selhání odhaleno druhou úrovní ochrany. Pokud selže druhá úroveň ochrany, třetí úroveň zajistí, aby byly i nadále plněny bezpečnostní funkce, neboť aktivuje zvláštní bezpečnostní systémy a další bezpečnostní prvky. V případě selhání třetí úrovně omezí úroveň čtvrtá další vývoj poruchy prostřednictvím postupů pro zvládání havárií, aby se předešlo závažným havarijním podmínkám vedoucím k únikům radioaktivních materiálů nebo aby tyto podmínky byly zmírněny. Posledním cílem (v rámci páté úrovně ochrany) je zmírnění radiologických následků významných úniků formou odezvy na mimořádnou událost mimo areál zařízení.

(18)

Spolu s ochranou do hloubky je za klíčový faktor pro dosažení vysoké úrovně jaderné bezpečnosti a pro její průběžné zlepšování považována účinná kultura jaderné bezpečnosti. Mezi ukazatele účinné kultury jaderné bezpečnosti patří zejména tyto aspekty: v rámci dané organizace mají osoby na všech pracovních a vedoucích úrovních zájem na jaderné bezpečnosti a jejím průběžném zlepšování; prosazuje se, aby se zaměstnanci na všech úrovních mohli vyjadřovat k dodržování relevantních bezpečnostních zásad a postupů pro průběžné zlepšování jaderné bezpečnosti; zaměstnanci mají možnost neprodleně hlásit bezpečnostní záležitosti; na základě provozních zkušeností jsou identifikovány poznatky užitečné do budoucna; veškeré odchylky od podmínek nebo uspořádání normálního provozu se vztahem ke zvládání havárií, které mohou mít na jadernou bezpečnost dopad, jsou systematicky hlášeny. Důležité prvky, jež napomáhají k dosažení vysoké kultury jaderné bezpečnosti, zahrnují zejména účinné systémy řízení, patřičné vzdělání a odbornou přípravu, opatření přijatá držitelem povolení pro zaznamenávání, hodnocení a dokumentování vlastních a cizích bezpečnostně významných provozních zkušeností, jakož i účinných řešení vznesených problémů.

(19)	Tam, kde se v této směrnici používá výraz „rozumně proveditelné“, je třeba jej uplatňovat v souladu se zavedenými definicemi, zejména s definicemi WENRA a MAAE.

(20)

Po jaderných haváriích v elektrárně Three Mile Island a v Černobylu fukušimská jaderná havárie opětovně poukázala na zásadní význam funkce kontejnmentu, který představuje poslední bariéru, jež chrání lidi a životní prostředí proti radioaktivním únikům následkem havárie. Žadatel o povolení k výstavbě nového reaktoru určeného k výrobě energie či k výzkumným účelům by měl proto prokázat, že projekt omezuje následky poškození aktivní zóny reaktoru na vnitřek kontejnmentu, což znamená, že žadatel by měl prokázat, že rozsáhlý či nedovolený radioaktivní únik mimo kontejnment je mimořádně nepravděpodobný, a měl by být schopen prokázat s vysokou mírou jistoty, že k takovému úniku nedojde.

(21)

V zájmu předcházení haváriím a jejich zmírňování by měly být vyžadovány konkrétnější opatření pro zvládání havárií a odezvu na mimořádné situace v areálu jaderného zařízení. Tato opatření by měla být v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice 2013/59/Euratom, která by jimi neměla být dotčena. Držitel povolení by měl přijmout postupy, pokyny a opatření pro případy havárií, včetně těžkých havárií, k nimž by mohlo dojít ve všech provozních režimech včetně plného výkonu, odstavení a přechodových stavů, a měl by zajistit soulad a kontinuitu mezi všemi takovými postupy a opatřeními, jakož i jejich procvičování, revize a aktualizace. V rámci těchto opatření by měl být zajištěn rovněž dostatečný počet zaměstnanců a dostatečné množství vybavení a dalších nezbytných zdrojů. Měla by být zajištěna organizační struktura s jasným rozdělením odpovědnosti, jakož i koordinace jednotlivých orgánů zajišťujících odezvu.

(22)

Zátěžové testy poukázaly na klíčovou úlohu mechanismů posílené spolupráce a koordinace mezi všemi stranami, jež mají v oblasti jaderné bezpečnosti odpovědnost. Dobrým nástrojem pro budování důvěry se ukázalo být vzájemné hodnocení, jehož cílem je rozvíjení a výměna zkušeností a zajištění společného uplatňování vysokých standardů jaderné bezpečnosti.

(23)

Spolupráce členských států v oblasti jaderné bezpečnosti má pevné základy a může vytvářet přidanou hodnotu, pokud jde o jadernou bezpečnost, transparentnost a otevřenost vůči zúčastněným stranám na evropské i mezinárodní úrovni.

Členské státy by měly prostřednictvím svých příslušných dozorných orgánů a s patřičným využitím skupinu ENSREG a odborných poznatků WENRA, každých šest let stanovit metodiku, postupy a časový rámec pro vzájemná hodnocení vybraných společných, technických témat souvisejících s jadernou bezpečností jejich jaderných zařízení. Společné vybrané technické téma, které má být zvažováno, by mělo být stanoveno v rámci bezpečnostních referenčních úrovní WENRA nebo na základě zpětné vazby plynoucí z provozních zkušeností, z nehod a havárií a na základě technologického a vědeckého vývoje. Na vnitrostátní úrovni by členské státy měly provádět vlastní hodnocení a přijmout opatření pro vzájemná hodnocení těchto vlastních hodnocení, která budou provádět příslušné dozorné orgány jiných členských států.

O zjištěních těchto vzájemných hodnocení by měly být vypracovány zprávy. Členské státy by měly vypracovat své akční plány, jimiž budou reagovat na příslušná zjištění i na výsledky vlastního vnitrostátní hodnocení, se zřetelem k výsledkům těchto zpráv o vzájemných hodnoceních. Zprávy o vzájemných hodnoceních by měly být rovněž základem pro souhrnnou zprávu o výsledcích tematického vzájemného hodnocení na úrovni celé Unie, vypracovanou kolektivně příslušnými dozornými orgány členských států. Účelem souhrnné zprávy by nemělo být stanovit pořadí jaderných zařízení na základě jejich bezpečnosti, nýbrž věnovat pozornost procesu a technickým zjištěním tematického vzájemného hodnocení, aby bylo možno sdílet získané poznatky.

Vzájemná hodnocení by měla být založena na vzájemné důvěře, a proto by bylo vhodné, aby Komise, kdykoli to bude prakticky proveditelné, informovala členské státy, že zamýšlí výsledky zpráv o vzájemných hodnoceních použít ve svých politických dokumentech.

(24)

Povinnosti členských států předkládat zprávy o uplatňování této směrnice a povinnost Komise vypracovat zprávu na základě zpráv jednotlivých států jsou příležitostí pro posouzení a hodnocení různých aspektů uplatňování této směrnice, jakož i její účinnosti. Na mezinárodní úrovni existuje ve věci předkládání zpráv řada relevantních závazků, například pokud jde o podávání zpráv podle Úmluvy o jaderné bezpečnosti, a výsledky těchto zpráv by mohly být také využity pro hodnocení uplatňování této směrnice. Kromě toho by tato směrnice měla stanovit další požadavky na podávání zpráv, pokud jde o zjištění plynoucí z tematických vzájemných hodnocení jaderných zařízení. V zájmu zjednodušení právní úpravy a snížení administrativní zátěže by měla být povinnost členských států podávat zprávy zmírněna co do četnosti podávání zpráv i jejich obsahu.

(25)

V souladu s odstupňovaným přístupem závisí použitelnost ustanovení této směrnice na druhu jaderných zařízení na území každého členského státu. Při provádění těchto ustanovení ve vnitrostátním právu by proto měly členské státy zohlednit potenciální závažnost a povahu rizik, která se pojí s jadernými zařízeními, jejichž výstavbu plánují nebo která provozují. Odstupňovaný přístup by se měl týkat zejména těch členských států, jež mají v držení jen malé zásoby jaderných a radioaktivních materiálů, například pro účely provozování menších výzkumných reaktorů, které by v případě těžké havárie nezpůsobily následky srovnatelné s následky havárie v jaderné elektrárně.

(26)

Ustanovení této směrnice, která jsou ze své podstaty spojena s existencí jaderných zařízení, konkrétně ta ustanovení, jež se týkají povinností držitelů povolení, jakož i nové zvláštní požadavky na jaderná zařízení a ustanovení týkající se havarijní připravenosti na mimořádné situace v areálu zařízení a odezvy na ně, by se neměla vztahovat na členské státy, které nemají jaderná zařízení. Ustanovení této směrnice by se měla provést ve vnitrostátním právu a uplatňovat přiměřeným způsobem v souladu s podmínkami na vnitrostátní úrovni a s přihlédnutím k tomu, že tyto členské státy nemají jaderná zařízení, přičemž by se mělo zajistit, že se otázkám jaderné bezpečnosti dostane ze strany vlády či příslušných orgánů náležité pozornosti.

(27)

V souladu se směrnicí 2009/71/Euratom mají členské státy zavést a udržovat vnitrostátní legislativní, dozorný a organizační rámec pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Rozhodování o tom, jak ustanovení vnitrostátního rámce přijímat a prostřednictvím jakého nástroje je uplatňovat, zůstává v pravomoci jednotlivých členských států.

(28)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(29)	Směrnice 2009/71/Euratom by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2009/71/Euratom se mění takto:

1)	Nadpis kapitoly 1 se nahrazuje tímto: „CÍLE, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE“.

Článek 2 se mění takto:

a)	odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Tato směrnice se vztahuje na každé civilní jaderné zařízení podléhající povolení.“;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Tato směrnice doplňuje základní standardy uvedené v článku 30 Smlouvy, pokud jde o jadernou bezpečnost jaderných zařízení, a nedotýká se stávajících právních předpisů Společenství týkajících se ochrany zdraví pracovníků a obyvatelstva před nebezpečím ionizujícího záření, zvláště pak směrnice Rady 2013/59/Euratom. (11)

(11) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).“"

Článek 3 se mění takto:

v bodě 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)	jaderná elektrárna, obohacovací závod, závod na výrobu jaderného paliva, závod na přepracování, výzkumný reaktor, sklad vyhořelého paliva; a“;

doplňují se nové body, které znějí:

„6)	‚havárií‘ jakákoliv nezamýšlená událost, jejíž důsledky či potenciální důsledky jsou z hlediska radiační ochrany či jaderné bezpečnosti významné;

7)	‚nehodou‘ jakákoliv nezamýšlená událost, jejíž důsledky či potenciální důsledky nejsou z hlediska radiační ochrany či jaderné bezpečnosti zanedbatelné;

‚abnormálním provozem‘ provozní proces odchylný od normálního provozu, který může nastat alespoň jednou během životního cyklu jaderného zařízení, který však s ohledem na příslušná projektová opatření nezpůsobuje žádné významné poškození částí důležitých z hlediska bezpečnosti ani nevede ke vzniku podmínek pro havárii;

‚projektovými východisky‘ soubor situací a událostí, jež jsou podle stanovených kritérií explicitně zohledněny v projektu jaderného zařízení, včetně jeho modernizace, a to tak, aby jim dotčené zařízení dokázalo odolat, aniž by plánovaným provozem bezpečnostních systémů došlo k překročení povolených limitů;

10)	‚projektovou havárií‘ havarijní situace, proti nimž je jaderné zařízení podle stanovených projektových kritérií projektováno a při nichž poškození paliva, je-li to možné, a únik radioaktivních látek nepřekročí povolené limity;

11)	‚závažnými situacemi‘ situace, jež jsou závažnější než situace týkající se projektových havárií; tyto situace mohou nastat vícenásobným selháním, jako je úplná ztráta všech úrovní bezpečnostního systému, nebo v důsledku mimořádně nepravděpodobné události.“

4)	V kapitole 2 se za nadpis „POVINNOSTI“ vkládá nový nadpis, který zní: „ODDÍL 1 Obecné povinnosti“.

V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy stanoví a udržují vnitrostátní legislativní, dozorný a organizační rámec (dále jen ‚vnitrostátní rámec‘) pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Vnitrostátní rámec zejména stanoví:

a)	rozdělení odpovědností a koordinaci mezi příslušnými státními orgány;

b)	vnitrostátní požadavky v oblasti jaderné bezpečnosti vztahující se na všechny fáze životního cyklu jaderných zařízení;

c)	systém vydávání povolení a zákazu provozu jaderných zařízení bez povolení;

d)	systém dozorné kontroly jaderné bezpečnosti prováděné příslušným dozorným orgánem;

e)	účinná a přiměřená donucovací opatření, případně včetně nápravných opatření nebo pozastavení provozu a změny nebo zrušení povolení.

Stanovení způsobu přijetí vnitrostátních požadavků v oblasti jaderné bezpečnosti uvedených v prvním pododstavci písm. b) a nástroje pro jejich uplatňování spadá do pravomoci členských států.“

V článku 5 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Členské státy zajistí příslušnému dozornému orgánu skutečnou nezávislost z hlediska nepřípustného vlivu při přijímání rozhodnutí v oblasti dozoru. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval, aby příslušný dozorný orgán:

a)	byl funkčně oddělen od jiných subjektů nebo organizací činných v oblasti podpory či využívání jaderné energie a při plnění úkolů v oblasti dozoru od takového subjektu nebo organizace nevyžadoval ani nepřijímal pokyny;

b)	přijímal rozhodnutí v oblasti dozoru na základě účinných a transparentních požadavků týkajících se jaderné bezpečnosti;

c)	měl přiděleny vyčleněné a dostatečné rozpočtové prostředky umožňující plnění úkolů v oblasti dozoru, jak jsou vymezeny ve vnitrostátním rámci, a odpovídal za plnění přiděleného rozpočtu;

d)	zaměstnával náležitý počet zaměstnanců s kvalifikací, zkušenostmi a odbornou způsobilostí nezbytnými pro plnění svých povinností. Může využít externích vědeckých a technických zdrojů a odborné způsobilosti na podporu svých dozorných činností;

e)	zavedl postupy pro předcházení všem střetům zájmu a pro jejich řešení;

f)	poskytoval informace týkající se jaderné bezpečnosti, aniž by potřeboval povolení od jakéhokoli jiného subjektu či organizace, nejsou-li tím ohroženy jiné prvořadé zájmy, jako je bezpečnost, uznané v příslušných právních předpisech či mezinárodních nástrojích.

3. Členské státy zajistí, aby byly příslušnému dozornému orgánu svěřeny pravomoci nezbytné k plnění jeho povinností v souvislosti s vnitrostátním rámcem podle čl. 4 odst. 1. Za tím účelem členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec pověřil příslušné dozorné orgány těmito hlavními úkoly v oblasti dozoru:

a)	navrhovat či stanovovat vnitrostátní požadavky v oblasti jaderné bezpečnosti nebo se podílet na jejich stanovení;

b)	vyžadovat od držitele povolení, aby dodržoval a prokázal dodržování vnitrostátních požadavků na jadernou bezpečnost a dodržování podmínek příslušného povolení;

c)	ověřovat toto dodržování požadavků hodnocením a inspekcemi;

d)	navrhovat nebo uplatňovat účinná a přiměřená vynucovací opatření.“

Články 6, 7 a 8 se nahrazují tímto:

„Článek 6

Držitelé povolení

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval, že:

a)	prvotní odpovědnost za jadernou bezpečnost jaderného zařízení nese držitel povolení. Tuto odpovědnost není možné přenést a zahrnuje odpovědnost za činnost dodavatelů a subdodavatelů, jejichž činnost by mohla mít dopad na jadernou bezpečnost jaderného zařízení;

b)	při podávání žádosti o povolení musí žadatele prokázat jadernou bezpečnost. Rozsah a podrobnost tohoto prokazování musí odpovídat potenciální síle a povaze rizika týkajícího se jaderného zařízení a jeho umístění;

držitelé povolení musí v rozumně proveditelné míře pravidelně, systematicky a ověřitelným způsobem vyhodnocovat, ověřovat a průběžně zlepšovat jadernou bezpečnost svých jaderných zařízení. Toto posouzení zahrnuje ověření, že jsou zavedena opatření pro předcházení haváriím a zmírňování důsledků havárií, včetně ověření uplatňování ustanovení o ochraně do hloubky;

d)	držitelé povolení vypracují a zavedou systémy řízení, ve kterých má jaderná bezpečnost požadovanou prioritu;

držitelé povolení přijmou odpovídající postupy a opatření pro mimořádné situace v areálu jaderných zařízení, včetně pokynů ke zvládání těžkých havárií či jiných odpovídajících opatření, pro účinnou odezvu na havárie s cílem předcházet jejich důsledkům nebo je zmírnit. Tyto postupy zejména musí:

i)	být v souladu s dalšími provozními postupy a být pravidelně procvičovány s cílem ověřit jejich použitelnost,

ii)	zahrnovat havárie a těžké havárie, k nimž by mohlo dojít za všech provozních režimů, a ty, které současně zahrnují několik bloků nebo na ně mají dopad,

iii)	stanovit opatření pro příjem vnější pomoci,

iv)	být pravidelně přezkoumávány a aktualizovány, při zohlednění zkušeností ze cvičení a poznatků získaných při haváriích;

držitelé povolení poskytují a udržují finanční a lidské zdroje s náležitou kvalifikací a způsobilostí, jež jsou nezbytné pro plnění jejich povinností s ohledem na jadernou bezpečnost jaderného zařízení. Držitelé povolení rovněž zajistí, aby dodavatelé a subdodavatelé, za něž nesou odpovědnost a jejichž činnost by mohla mít dopad na jadernou bezpečnost jaderného zařízení, měli nezbytné lidské zdroje s odpovídající kvalifikací a schopnostmi pro plnění svých povinností.

Článek 7

Odborná způsobilost a dovednosti pro potřeby jaderné bezpečnosti

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec od všech stran vyžadoval přijetí opatření týkajících se vzdělávání a odborné přípravy jejich zaměstnanců odpovědných za jadernou bezpečnost jaderných zařízení s cílem získat, udržovat a dále rozvíjet odbornou způsobilost a dovednosti v oblasti jaderné bezpečnosti a havarijní připravenost na mimořádné situace v areálu jaderného zařízení.

Článek 8

Transparentnost

1. Členské státy zajistí, aby byly pracovníkům a obyvatelstvu dostupné nezbytné informace týkající se jaderné bezpečnosti jaderných zařízení a dozoru nad ní, a to se zvláštním ohledem na místní orgány, obyvatelstvo a zúčastněné strany žijící v okolí jaderného zařízení. Tato povinnost zahrnuje zajištění toho, aby příslušný dozorný orgán a držitelé povolení v rozsahu své působnosti a v rámci své komunikační politiky poskytovali:

a)	informace o normálním provozu jaderných zařízení pracovníkům a obyvatelstvu; a

b)	neprodleně informace v případě nehod a havárií pracovníkům a obyvatelstvu a rovněž příslušným dozorným orgánům dalších členských států v okolí jaderného zařízení.

2. Informace se veřejnosti zpřístupňují v souladu s příslušnými právními předpisy a mezinárodními nástroji a za podmínky, že to neohrozí jiné prvořadé zájmy, jako je bezpečnost, uznané v příslušných právních předpisech či mezinárodních nástrojích.

3. Členské státy zajistí, aniž je dotčen čl. 5 odst. 2, aby se příslušný dozorný orgán případně zapojil do spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti jaderných zařízení s příslušnými dozornými orgány jiných členských států v okolí jaderného zařízení, mimo jiné prostřednictvím výměny nebo sdílení informací.

4. Členské státy zajistí, aby obyvatelstvo mělo v souladu s příslušnými právními předpisy a mezinárodními nástroji vhodnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se udělování povolení pro jaderná zařízení.“

Za článek 8 se vkládá nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 2

Zvláštní povinnosti

Článek 8a

Jaderněbezpečnostní cíl pro jaderná zařízení

1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec pro jadernou bezpečnost vyžadoval, aby byla jaderná zařízení projektována, umisťována, stavěna, uváděna do provozu, provozována a vyřazována z provozu s cílem předejít haváriím, a pokud by došlo k havárii, zmírnit její důsledky a zabránit:

a)	časným radioaktivním únikům, které by vyžadovaly opatření pro mimořádné situace mimo areál jaderného zařízení, s nedostatečnou dobou k jejich provedení;

b)	velkým radioaktivním únikům, které by vyžadovaly ochranná opatření, jež nelze omezit místně nebo časově.

2. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval, aby cíl stanovený v odstavci 1:

a)	se vztahoval na jaderná zařízení, pro něž je stavební povolení uděleno poprvé po 14. srpnu 2014;

b)	byl používán jako referenční pro včasné provedení rozumně proveditelných bezpečnostních zlepšení stávajících jaderných zařízení, mimo jiné v rámci periodického hodnocení bezpečnosti, jak je stanoveno v čl. 8c písm. b).

Článek 8b

Zavedení jaderněbezpečnostního cíle pro jaderná zařízení

1. V zájmu dosažení jaderněbezpečnostního cíle stanoveného v článku 8a členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval tam, kde se uplatňuje ochrana do hloubky, aby zajistila, že:

a)	je minimalizován dopad mimořádných vnějších přírodních vlivů a náhodných rizik majících původ v činnosti člověka;

b)	je předcházeno abnormálnímu provozu a selháním;

c)	je abnormální provoz zvládnut a jsou odhalena selhání;

d)	jsou zvládnuty havárie zvažované v projektových východiscích;

e)	jsou zvládány závažné situace, včetně předcházení rozvoji havárie a zmírnění důsledků těžkých havárií;

f)	jsou vytvořeny organizační struktury podle čl. 8d odst. 1.

2. V zájmu dosažení jaderněbezpečnostního cíle stanoveného v článku 8a členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval, aby příslušný dozorný orgán a držitel povolení přijali opatření na podporu a zlepšení účinné kultury jaderné bezpečnosti. Tato opatření zahrnují zejména:

a)	systémy řízení, ve kterých má jaderná bezpečnost náležitou prioritu a které podporují na všech pracovních a vedoucích úrovních možnost vyjadřovat se k účinnému provádění příslušných bezpečnostních zásad a postupů a včas hlásit bezpečnostní otázky, v souladu s čl. 6 písm. d);

b)	opatření držitele povolení pro zaznamenávání, hodnocení a dokumentaci vlastních a cizích bezpečnostně významných provozních zkušeností;

c)	povinnost držitele povolení hlásit události s možným dopadem na jadernou bezpečnost příslušnému dozornému orgánu; a

d)	opatření pro vzdělávání a odbornou přípravu v souladu s článkem 7.

Článek 8c

Úvodní a periodické hodnocení bezpečnosti

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval, aby:

a)	všechna povolení vydaná pro výstavbu jaderného zařízení nebo provoz jaderného zařízení byla založena na náležitém hodnocení místa a konkrétních specifik zařízení, zahrnující prokázání jaderné bezpečnosti v souladu s vnitrostátními požadavky stanovenými na základě cíle uvedeného v článku 8a;

držitel povolení, na nějž se vztahuje dozorná kontrola příslušného dozorného orgánu, systematicky a pravidelně, a to alespoň každých deset let, přehodnocoval bezpečnost jaderných zařízení, jak je stanoveno v čl. 6 písm. c). Cílem tohoto hodnocení bezpečnosti je zajištění shody se stávajícími projektovými východisky a nalezení dalších bezpečnostních zlepšení při zohlednění stárnutí, provozních zkušeností, nejnovějších výsledků výzkumu a vývoje v oblasti mezinárodních standardů, za použití cíle stanoveného v článku 8a jakožto reference.

Článek 8d

Havarijní připravenost a odezva na mimořádné situace v areálu jaderného zařízení

1. Aniž je dotčena směrnice 2013/59/Euratom, členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval, aby organizační struktura pro havarijní připravenost a odezvu na mimořádné situace v areálu jaderného zařízení byla zřízena s jasným přidělením odpovědností a stanovením postupů koordinace mezi držitelem povolení, příslušnými orgány a organizacemi, při zohlednění všech fází mimořádné situace.

2. Členské státy zajistí soulad a kontinuitu mezi opatřeními pro havarijní připravenost a odezvu na mimořádné situace v areálu jaderného zařízení a požadovanými vnitrostátním rámcem a dalšími opatřeními pro havarijní připravenost a odezvu na mimořádné situace požadovanými podle směrnice 2013/59/Euratom.“

Za článek 8d se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA 2a

VZÁJEMNÁ HODNOCENÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 8e

Vzájemná hodnocení

1. Členské státy nejméně jednou za deset let zajistí pravidelné vlastní hodnocení svých vnitrostátních rámců a příslušných dozorných orgánů a přizvou mezinárodní misi, která provede vzájemné hodnocení příslušných částí jejich vnitrostátních rámců a příslušných dozorných orgánů s cílem soustavného zlepšování jaderné bezpečnosti. O výsledcích takových vzájemných hodnocení, jakmile jsou k dispozici, se podají zprávy členským státům a Komisi.

2. Členské státy zajistí, aby koordinovaně:

a)	bylo provedeno jejich vlastní hodnocení určité vybrané tematické oblasti týkající se jaderné bezpečnosti příslušných jaderných zařízení na jejich území;

b)	byly všechny ostatní členské státy a Komise jako pozorovatel přizvány ke vzájemnému hodnocení vlastního hodnocení uvedeného v písmenu a);

c)	byla přijata vhodná následná opatření podle příslušných zjištění vyplývajících z provedeného vzájemného hodnocení;

d)	byly po tom, co jsou výsledky k dispozici, zveřejněny příslušné zprávy o výše uvedeném vzájemném hodnocení a jeho hlavním výsledku.

3. Členské státy zajistí, aby byla přijata opatření umožňující zahájení prvního tematického vzájemného hodnocení v roce 2017 a aby se mohla následující tematická vzájemná hodnocení uskutečňovat každých šest let.

4. V případě havárie, jež má za následek situace vyžadující opatření pro mimořádné situace mimo areál jaderného zařízení nebo ochranná opatření pro obyvatelstvo, zajistí příslušný členský stát neprodlené pozvání mise k provedení mezinárodního vzájemného hodnocení.“

10)

Článek 9 se mění takto:

a)	odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Členské státy předloží Komisi zprávu o uplatňování této směrnice poprvé do 22. července 2014 a následně do 22. července 2020.“;

b)	odstavec 3 se zrušuje.

11)

V článku 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. Povinnost provedení článků 6, 8a, 8b, 8c a 8d ve vnitrostátním právu a jejich uplatňování se netýká členských států bez jaderných zařízení, pokud se tyto státy nerozhodnou vyvinout jakoukoliv činnost související s jadernými zařízeními podléhajícími povolení v jejich jurisdikci.“

Článek 2

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 15. srpna 2017. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, a veškeré jejich následné změny.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 8. července 2014.

Za Radu

předseda

P. C. PADOAN

(1) Stanovisko ze dne 2. dubna 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. C 341, 21.11.2013, s. 92.

(3) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).

(4) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009. s. 18).

(5) Rozhodnutí Komise 1999/819/Euratom ze dne 16. listopadu 1999 o přistoupení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) k Úmluvě o jaderné bezpečnosti z roku 1994 (Úř. věst. L 318, 11.12.1999, s. 20).

(6) Základní bezpečnostní principy MAAE: Základní zásady bezpečnosti, Řada bezpečnostních standardů MAAE č. SF-1 (2006).

(7) Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011. s. 48).

(8) Rozhodnutí Komise 2007/530/Euratom ze dne 17. července 2007 o zřízení Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem (Úř. věst. L 195, 27.7.2007, s. 44).

(9) Rozhodnutí Rady 87/600/Euratom ze dne 14. prosince 1987 o opatřeních Společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace (Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 76).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

25.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 219/53

ROZHODNUTÍ RADY 2014/496/SZBP

ze dne 22. července 2014

o aspektech zavádění, provozu a využívání evropského globálního družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie a o zrušení společné akce 2004/552/SZBP

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 28 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropský globální družicový navigační systém (dále jen „GNSS“) je zejména vzhledem ke svému strategickému rozměru, regionálnímu a globálnímu pokrytí a mnohonásobnému využití citlivou infrastrukturou, jejíž zavádění a využívání může mít vliv na bezpečnost Evropské unie a jejích členských států.

(2)	Vyžaduje-li mezinárodní situace operativní akci Unie a může-li mít provoz GNSS dopad na bezpečnost Evropské unie nebo jejích členských států, nebo je-li ohrožen provoz systému, měla by Rada rozhodnout o přijetí nezbytných opatření.

(3)	Z tohoto důvodu Rada dne 12. července 2004 přijala společnou akci 2004/552/SZBP (1).

(4)	V návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost by měl úkoly a povinnosti dříve vykonávané generálním tajemníkem Rady/vysokým představitelem vykonávat vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

(5)	Pokrok ve vývoji, zahájení zavádění a nadcházející zahájení využívání systému vytvořeného v rámci programu Galileo vyžadují úpravu postupu stanoveného ve společné akci 2004/552/SZBP.

(6)

Informace a odborné poznatky o tom, zda událost spojená se systémem představuje hrozbu pro Unii, členské státy nebo pro samotný GNSS může Radě a vysokému představiteli poskytnout Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (dále jen „GSA“), členské státy a Komise. Navíc mohou takové informace poskytovat rovněž třetí státy.

(7)	V linii operačního vedení by měly být vyjasněny příslušné úlohy Rady, vysokého představitele, GSA jakožto provozovatele bezpečnostního střediska systému Galileo (dále jen „bezpečnostní středisko“) a členských států, aby bylo možné reagovat na hrozby pro Unii, členské státy nebo GNSS.

(8)

V tomto ohledu jsou základní vymezení hrozeb obsažena v bezpečnostních požadavcích pro daný systém, které obsahují hlavní obecné hrozby, jimž má čelit GNSS jako celek, a v bezpečnostním plánu systému, který zahrnuje rejstřík bezpečnostních rizik zřízený v rámci procesu bezpečnostní akreditace. Budou používány jako vodítka pro určení hrozeb, kterými se má toto rozhodnutí konkrétně zabývat, a pro dokončení operačních postupů pro provedení tohoto rozhodnutí.

(9)	V naléhavých případech může být nutné přijmout rozhodnutí pouze v rámci několika hodin od obdržení informací o hrozbě.

(10)	V případě, že není vzhledem k okolnostem možné přijmout rozhodnutí Rady s cílem odvrátit hrozbu či zmírnit vážné poškození zásadních zájmů Unie či jednoho nebo více členských států, by měl být k přijetí nezbytných prozatímních opatření oprávněn vysoký představitel.

(11)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 683/2008 (2) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 (3) upravila správu evropských globálních družicových navigačních systémů. Zejména pak článek 14 nařízení (EU) č. 1285/2013 stanoví, že GSA zajišťuje provoz bezpečnostního střediska.

(12)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2014 (4) ukládá výkonnému řediteli GSA povinnost zajišťovat, aby GSA jakožto provozovatel bezpečnostního střediska byla schopna reagovat na pokyny vydávané prostřednictvím podle společné akce 2004/552/SZBP, ve znění nahrazeném tímto rozhodnutím. Kromě toho rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU (5) stanoví podmínky, za kterých mohou mít členské státy, Rada, Komise, Evropská služba pro vnější činnost, agentury Unie, třetí státy a mezinárodní organizace přístup k veřejné regulované službě (dále jen „PRS“) poskytované globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo. Zejména pak článek 6 rozhodnutí 1104/2011/EU vymezuje bezpečnostní středisko jako operační rozhraní mezi příslušnými orgány PRS, Radou a vysokým představitelem a kontrolními středisky,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Toto rozhodnutí stanoví povinnosti, které má vykonávat Rada a vysoký představitel s cílem zamezit ohrožení bezpečnosti Unie nebo jednoho nebo více členských států či zmírnit vážné poškození zásadních zájmů Unie či jednoho nebo více jejích členských států v důsledku zavádění, provozu a využívání evropského globálního družicového navigačního systému, zejména v důsledku mezinárodní situace, jež vyžaduje akci Unie, nebo v případě ohrožení provozu samotného systému nebo jeho služeb.

Článek 2

V případě takové hrozby členské státy, Komise nebo GSA neprodleně informují Radu a vysokého představitele o všech prvcích, které mají k dispozici a jež považují za relevantní.

Článek 3

1. Rada, která jedná jednomyslně na návrh vysokého představitele, rozhodne o nezbytných pokynech pro GSA.

2. GSA a Komise poskytnou Radě poradenství ohledně možného širšího dopadu jakýchkoli pokynů, které se chystá vydat, na GNSS.

3. Politický a bezpečnostní výbor případně poskytne Radě stanovisko k veškerým navrhovaným pokynům.

Článek 4

1. Pokud naléhavost situace vyžaduje okamžitou akci ještě předtím, než Rada přijme rozhodnutí podle čl. 3 odst. 1, je vysoký představitel oprávněn vydat pro GSA nezbytné prozatímní pokyny. Vysoký představitel může instruovat výkonného generálního tajemníka nebo některého z jeho náměstků, aby pro GSA vydali pokyny. Vysoký představitel neprodleně uvědomí Radu a Komisi o veškerých pokynech vydaných podle tohoto odstavce.

2. Rada co nejdříve rozhodne o potvrzení, změně nebo zrušení prozatímních pokynů vysokého představitele.

3. Vysoký představitel své prozatímní pokyny průběžně přezkoumává, příslušným způsobem je mění nebo zruší, pokud již okamžitá akce není zapotřebí. Prozatímní pokyny pozbývají v každém případě platnosti čtyři týdny po jejich vydání nebo na základě rozhodnutí Rady podle odstavce 2.

Článek 5

Do šesti měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí připraví vysoký představitel za podpory odborníků z členských států nezbytné prvotní operační postupy pro praktické provedení ustanovení tohoto rozhodnutí a předá je ke schválení Politickému a bezpečnostnímu výboru. Konečné operační postupy se předloží ke schválení Politickému a bezpečnostnímu výboru do jednoho roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Politický a bezpečnostní výbor operační postupy přezkoumává a aktualizuje alespoň jednou za dva roky.

Článek 6

1. V souladu s dosavadními mezinárodními dohodami, které Unie, nebo Unie a členské státy uzavřely, včetně dohod o poskytnutí přístupu k PRS podle čl. 3 odst. 5 rozhodnutí 1104/2011/EU, má vysoký představitel pravomoc uzavírat správní ujednání se třetími státy, pokud jde o spolupráci v souvislosti s tímto rozhodnutím. Tato ujednání podléhají jednomyslnému schválení Radou.

2. Pokud taková ujednání vyžadují přístup k utajovaným informacím Unie, musí být poskytnutí či výměna utajovaných informací schváleny v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly.

Článek 7

Rada přezkoumá toto rozhodnutí a v případě potřeby upraví pravidla a postupy, které jsou v něm uvedeny, do tří let ode dne přijetí tohoto rozhodnutí, nebo na žádost členského státu, nebo v návaznosti na jakékoli opatření přijaté podle článku 3.

Článek 8

V případě potřeby přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění provádění tohoto rozhodnutí v příslušné oblasti své pravomoci v souladu zejména s článkem 28 nařízení (EU) č. 1285/2013. Za tímto účelem zřídí členské státy kontaktní místa, která budou přispívat k operativnímu řešení ohrožení. Může se jednat o fyzické nebo právnické osoby.

Článek 9

Společná akce 2004/552/SZBP se zrušuje.

Článek 10

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 22. července 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON

(1) Společná akce Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie (Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo) (Úř. věst. L 196, 24.7.2008, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 72).

(5) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU ze dne 25. října 2011 o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo (Úř. věst. L 287, 4.11.2011. s. 1)

25.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 219/56

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 23. července 2014

o opatřeních proti zavlékání organismu Xylella fastidiosa (Well et Raju) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie

(oznámeno pod číslem C(2014) 5082)

(2014/497/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (1), a zejména na čl. 16 odst. 3 čtvrtou větu uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Komise přijala prováděcí rozhodnutí 2014/87/EU (2) o opatřeních proti rozšiřování Xylella fastidiosa (Well et Raju) (dále jen „dotčený organismus“) na území Unie.

(2)	Od přijetí uvedeného rozhodnutí prováděly italské orgány šetření v oblastech napadených dotčeným organismem a v okolních oblastech, jež se týkala výskytu a vlastností dotčeného organismu. Předběžné výsledky těchto šetření jsou dostatečné k tomu, aby bylo možné přijmout konkrétnější opatření.

(3)

Šetření ze strany italských orgánů, jakož i dostupné vědecké a technické informace potvrdily, že rostliny Catharanthus G. Don, Nerium L., Olea L., Prunus L.a Vinca L. jsou hostitelskými rostlinami dotčeného organismu. S ohledem na dostupné informace je pravděpodobné, že rostliny Malva L., Portulaca L., Quercus L. a Sorghum L. mohou být rovněž hostitelskými rostlinami tohoto organismu. Proto by se opatření měla vztahovat na rostliny určené k pěstování, kromě osiva, rodů Catharanthus G. Don, Nerium L., Olea L., Prunus L., Vinca L., Malva L., Portulaca L., Quercus L. a Sorghum L. (dále jen „dotčené rostliny“).

(4)

Je třeba stanovit podmínky pro dovoz dotčených rostlin do Unie ze třetích zemí, v nichž je znám výskyt dotčeného organismu. Měly by být přijaty zvláštní požadavky týkající se registrace a statusu stanovišť produkce a dohledu nad nimi a dále prohlídek, odběru vzorků, testování a přepravy dotčených rostlin, aby se zajistilo, že rostliny dovážené do Unie jsou prosté dotčeného organismu.

(5)

U dotčených rostlin, které byly pěstovány alespoň po část svého životního cyklu ve vymezené oblasti nebo které byly přepravovány přes tuto oblast, je v porovnání s jinými rostlinami pravděpodobnější, že budou napadeny dotčeným organismem. Jejich přemísťování by proto mělo podléhat zvláštním požadavkům. Tyto požadavky by měly být obdobné požadavkům týkajícím se dotčených rostlin dovážených ze třetích zemí, v nichž je znám výskyt dotčeného organismu.

(6)	Členské státy by měly na svém území provádět každoroční průzkumy ke zjištění výskytu dotčeného organismu s cílem zabránit jeho zavlečení a rozšíření.

(7)

V zájmu zajištění co nejvčasnější reakce v případě potenciálního výskytu dotčeného organismu by měla každá osoba, která zjistí výskyt tohoto organismu, o tom informovat daný členský stát. S cílem zajistit, aby zúčastněné subjekty podnikly odpovídající kroky, by členské státy měly rovněž informovat profesionální provozovatele o potenciálním výskytu dotčeného organismu na svém území a o opatřeních, jež je třeba přijmout.

(8)

K eradikaci dotčeného organismu a k zamezení jeho rozšiřování by měly členské státy stanovit vymezené oblasti a přijmout nezbytná opatření. Tyto vymezené oblasti by měly sestávat ze zamořené zóny a z nárazníkové zóny. Šíře nárazníkové zóny by se měla vypočítat s ohledem na riziko rozšíření dotčeného organismu do jiných oblastí.

(9)

Tam, kde se stanovení vymezené oblasti nejeví pro eliminaci dotčeného organismu jako nutné, měl by mít dotčený členský stát možnost nestanovit vymezenou oblast okamžitě. V takovém případě by měl eliminovat dotčený organismus na rostlinách, kde byl jeho výskyt poprvé zjištěn, a provést průzkum ke zjištění, zda byly napadeny i další rostliny.

(10)	Měla by být zavedena zvláštní opatření s cílem zajistit eradikaci dotčeného organismu v místě, kde byl zjištěn jeho výskyt.

(11)	Prováděcí rozhodnutí 2014/87/EU by v zájmu jasnosti mělo být zrušeno.

(12)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)	„dotčenými rostlinami“ všechny rostliny určené k pěstování, kromě osiva, rodů Catharanthus G. Don, Nerium L., Olea L., Prunus L., Vinca L., Malva L., Portulaca L., Quercus L. a Sorghum L.;

b)	„dotčeným organismem“Xylella fastidiosa (Well et Raju).

Článek 2

Dovoz dotčených rostlin pocházejících ze třetích zemí, v nichž je znám výskyt dotčeného organismu, do Unie

Dotčené rostliny pocházející ze třetích zemí, v nichž je znám výskyt dotčeného organismu, mohou být dováženy do Unie, pouze pokud splňují následující podmínky:

a)	splňují zvláštní dovozní požadavky stanovené v příloze I oddíle 1;

b)	při dovozu do Unie byly podrobeny prohlídce odpovědným úředním subjektem v souladu s přílohou I oddílem 2 ke zjištění výskytu dotčeného organismu;

c)	při prohlídce v souladu s přílohou I oddílem 2 nebyl zjištěn výskyt dotčeného organismu ani příznaky napadení dotčeným organismem.

Článek 3

Přemísťování dotčených rostlin v rámci Unie

Dotčené rostliny, které byly pěstovány alespoň po část svého životního cyklu ve vymezené oblasti stanovené v souladu s článkem 7 nebo které byly přemísťovány přes tuto oblast, mohou být přemísťovány do jiných oblastí než zamořených zón a v rámci těchto oblastí, pouze pokud splňují podmínky stanovené v příloze II.

Článek 4

Průzkumy o dotčeném organismu

1. Členské státy na svém území provádějí každoroční průzkumy ke zjištění výskytu dotčeného organismu na dotčených rostlinách a na jiných potenciálních hostitelských rostlinách.

Tyto průzkumy jsou prováděny odpovědným úředním subjektem nebo pod úředním dohledem tohoto subjektu. Sestávají z vizuální prohlídky a v případě jakéhokoli podezření na napadení dotčeným organismem z odběru vzorků a testování. Průzkumy jsou založeny na řádných vědeckých a odborných zásadách a jsou prováděny ve vhodnou dobu s ohledem na možnost zjistit výskyt dotčeného organismu.

Při těchto průzkumech se přihlíží k dostupným vědeckým a technickým údajům, biologii dotčeného organismu a jeho přenašečů, výskytu a biologii dotčených rostlin nebo potenciálních hostitelských rostlin dotčeného organismu a k veškerým dalším relevantním informacím souvisejícím s výskytem dotčeného organismu.

2. Členské státy oznámí výsledky uvedených průzkumů Komisi a ostatním členským státům do 31. prosince každého roku.

Článek 5

Informování o dotčeném organismu

1. Každá osoba, která zjistí výskyt dotčeného organismu nebo má důvodné podezření na jeho výskyt, neprodleně informuje odpovědný úřední subjekt.

Odpovědný úřední subjekt o takovém oznámení neprodleně provede záznam.

2. V případě potřeby odpovědný úřední subjekt požádá osobu uvedenou v odstavci 1, aby mu o výskytu dotčeného organismu poskytla veškeré další informace, které má k dispozici.

Článek 6

Potvrzení výskytu

1. Pokud byl odpovědný úřední subjekt informován o výskytu či podezření na výskyt dotčeného organismu na základě průzkumů uvedených v čl. 4 odst. 1 nebo v souladu s článkem 5, přijme nezbytné kroky k potvrzení tohoto výskytu.

2. Je-li výskyt dotčeného organismu potvrzen v oblasti, ve které nebyl dříve znám, dotčený členský stát do pěti pracovních dnů ode dne potvrzení oznámí daný výskyt Komisi a ostatním členským státům.

Totéž platí v případě úředního potvrzení výskytu dotčeného organismu na rostlinných druzích, o nichž nebylo dříve známo, že jsou hostitelskými rostlinami. Uvedená oznámení je třeba předložit písemně.

3. Členské státy zajistí, aby profesionální provozovatelé, jejichž dotčené rostliny mohou být napadeny dotčeným organismem, byli neprodleně informováni o výskytu dotčeného organismu na území daného členského státu a o případných rizicích a opatřeních, jež je třeba přijmout.

Článek 7

Vymezené oblasti

1. Pokud výsledky průzkumů uvedených v čl. 4 odst. 1 prokáží výskyt dotčeného organismu nebo pokud je tento výskyt potvrzen v souladu s čl. 6 odst. 1, dotčený členský stát neprodleně vymezí příslušnou oblast (dále jen „vymezená oblast“).

2. Vymezená oblast sestává ze zóny, v níž je zjištěn výskyt dotčeného organismu (dále jen „zamořená zóna“). Tato zóna se stanoví podle přílohy III oddílu 1. Vymezenou oblast dále tvoří zóna obklopující zamořenou zónu (dále jen „nárazníková zóna“). Tato zóna se stanoví podle přílohy III oddílu 1.

3. Ve vymezených oblastech přijmou členské státy opatření stanovená v příloze III oddíle 2.

4. Odchylně od odstavce 1 může členský stát rozhodnout, že nepřistoupí k okamžitému stanovení vymezené oblasti, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)	existují důkazy o tom, že dotčený organismus byl do dané oblasti zavlečen nedávno spolu s rostlinami, na nichž byl nalezen;

b)	existují náznaky, že uvedené rostliny byly napadeny před jejich dovozem do dané oblasti;

c)	v okolí uvedených rostlin nebyli zjištěni případní přenašeči, což prokazuje, že nedošlo k dalšímu rozšíření dotčeného organismu.

V takovém případě provede členský stát průzkum ke zjištění, zda byly napadeny i jiné rostliny než ty, na nichž byl dotčený organismus poprvé nalezen. Na základě tohoto průzkumu členský stát určí, je-li zapotřebí stanovit vymezenou oblast. Dotčený členský stát oznámí Komisi a ostatním členským státům výsledky uvedených průzkumů a důvody nestanovení vymezené oblasti.

5. Členské státy stanoví časové lhůty pro provedení opatření podle odstavce 3 a případně pro provedení průzkumu podle odstavce 4.

Článek 8

Podávání zpráv o opatřeních

1. Členské státy podají do třiceti dnů od oznámení uvedeného v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci Komisi a ostatním členským státům zprávu o opatřeních, která přijaly nebo zamýšlejí přijmout v souladu s čl. 7 odst. 3, a o časových lhůtách uvedených v čl. 7 odst. 5.

Zpráva musí rovněž zahrnovat následující prvky:

a)	informace o umístění vymezené oblasti a popis jejích vlastností, které mohou být mít význam pro eradikaci a prevenci rozšíření dotčeného organismu;

b)	mapu se znázorněním hranic vymezené oblasti;

c)	informace o výskytu dotčeného organismu a jeho přenašečů;

d)	opatření přijatá ke splnění požadavků týkajících se přemísťování dotčených rostlin v rámci Unie podle článku 3.

Zpráva popíše důkazy a kritéria, na nichž jsou opatření založena.

2. Členské státy podají do 31. prosince každého roku Komisi a ostatním členským státům zprávu obsahující aktualizované informace uvedené v odstavci 1.

Článek 9

Zrušení

Prováděcí rozhodnutí 2014/87/EU se zrušuje.

Článek 10

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 23. července 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise

(1) Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.

(2) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/87/EU ze dne 13. února 2014 o opatřeních proti rozšiřování Xylella fastidiosa (Well et Raju) na území Unie (Úř. věst. L 45, 15.2.2014, s. 29).

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA DOVOZ DOTČENÝCH ROSTLIN UVEDENÉ V ČLÁNKU 2

ODDÍL 1

Prohlášení, která má obsahovat osvědčení uvedené v čl. 13 odst. 1 bodě ii) směrnice 2000/29/ES

Dotčené rostliny pocházející ze třetích zemí, v nichž je znám výskyt dotčeného organismu, mohou být dováženy do Unie pouze tehdy, je-li k nim připojeno rostlinolékařské osvědčení uvedené v čl. 13 odst. 1 bodě ii) směrnice 2000/29/ES, které splňuje podmínky stanovené v bodě 2 nebo 3.

Rostlinolékařské osvědčení musí v kolonce „Dodatkové prohlášení“ uvádět, že rostliny byly pěstovány trvale na stanovišti produkce, které je registrováno státní organizací ochrany rostlin v zemi původu a tato organizace nad ním vykonává dohled, a které je umístěno v oblasti prosté škodlivého organismu stanovené touto organizací v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření.

Název oblasti prosté škodlivého organismu musí být uveden v kolonce „místo původu“.

Rostlinolékařské osvědčení musí v kolonce „Dodatkové prohlášení“ obsahovat tato prohlášení:

dotčené rostliny byly pěstovány trvale na stanovišti produkce, které splňuje následující podmínky:

i)	je stanoveno jako prosté dotčeného organismu a jeho přenašečů v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření;

ii)	je registrováno státní organizací ochrany rostlin v zemi původu a tato organizace nad ním vykonává dohled;

iii)	je fyzicky chráněno proti zavlečení dotčeného organismu jeho přenašeči;

iv)	je podrobováno vhodným fytosanitárním ošetřením, aby zůstalo prosté přenašečů dotčeného organismu;

je každoročně podrobováno alespoň dvěma úředním prohlídkám prováděným ve vhodných termínech. Během předchozích prohlídek nebyly zjištěny příznaky napadení dotčeným organismem ani jeho přenašeči, nebo bylo v případě podezření na napadení provedeno testování a byla potvrzena nepřítomnost dotčeného organismu;

b)	v těsné blízkosti stanoviště produkce se provádí fytosanitární ošetření proti přenašečům dotčeného organismu;

c)	partie dotčených rostlin byly podrobeny každoročnímu testování na základě odběru vzorků a byla vyloučena bezpříznaková přítomnost dotčeného organismu;

d)	dotčené rostliny byly přepravovány mimo letové období známých přenašečů dotčeného organismu, nebo v uzavřených kontejnerech či obalech, aby se zajistilo, že nedojde k napadení dotčeným organismem nebo některým z jeho známých přenašečů;

bezprostředně před vývozem byly partie dotčených rostlin podrobeny úřední vizuální prohlídce, odběru vzorků a testování při použití systému odběru vzorků umožňujícího s 99 % spolehlivostí potvrdit, že míra výskytu dotčeného organismu na uvedených rostlinách je nižší než 1 %, a zvlášť zaměřeného na rostliny vykazující podezřelé příznaky napadení tímto organismem.

Body 2 a 3 se obdobně použijí v případě dotčených rostlin, které byly pěstovány jak v oblasti prosté dotčeného organismu, tak mimo tuto oblast.

ODDÍL 2

Prohlídky

Dotčené rostliny musí být podrobeny důkladné prohlídce odpovědným úředním subjektem ve vstupním místě nebo v místě určení stanoveném v souladu se směrnicí Komise 2004/103/ES (1). Tato prohlídka sestává z vizuálních prohlídek a v případě podezření na výskyt dotčeného organismu z odběru vzorků a testování každé partie dotčených rostlin. Vzorky musí mít takovou velikost, která umožní potvrdit s 99 % spolehlivostí, že míra výskytu dotčeného organismu na uvedených rostlinách je nižší než 1 %.

(1) Směrnice Komise 2004/103/ES ze dne 7. října 2004 o kontrolách totožnosti a rostlinolékařských kontrolách rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvedených v části B přílohy V směrnice Rady 2000/29/ES, které lze provádět jinde než ve vstupním místě do Společenství nebo v místě jeho blízkosti, a o podmínkách souvisejících s těmito kontrolami (Úř. věst. L 313, 12.10.2004, s. 16).

PŘÍLOHA II

PODMÍNKY PRO PŘEMÍSŤOVÁNÍ DOTČENÝCH ROSTLIN V RÁMCI UNIE UVEDENÉ V ČLÁNKU 3

Dotčené rostliny, které byly pěstovány alespoň po část svého životního cyklu ve vymezené oblasti, mohou být přemísťovány do jiných oblastí než zamořených zón a v rámci těchto oblastí, pouze pokud jsou opatřeny rostlinolékařským pasem vyhotoveným a vydaným v souladu se směrnicí Komise 92/105/EHS (1).

Dotčené rostliny, které byly pěstovány alespoň po část svého životního cyklu ve vymezené oblasti, mohou být přemísťovány do jiných oblastí než zamořených zón a v rámci těchto oblastí, pouze pokud po celou dobu, kterou strávily ve vymezené oblasti, splňují kromě ustanovení bodu 1 následující požadavky:

stanoviště produkce, na kterém byly ve vymezené oblasti pěstovány, splňuje tyto podmínky:

i)	je stanoveno jako prosté dotčeného organismu;

ii)	je registrováno v souladu se směrnicí Komise 92/90/EHS (2);

iii)	je fyzicky chráněno proti zavlečení dotčeného organismu jeho přenašeči;

iv)	je podrobováno vhodným fytosanitárním ošetřením, aby zůstalo prosté přenašečů dotčeného organismu;

b)	reprezentativní vzorky každého druhu dotčených rostlin z každého stanoviště produkce byly podrobeny každoročnímu testování a byla vyloučena bezpříznaková přítomnost dotčeného organismu;

c)	v těsné blízkosti stanoviště produkce se provádí fytosanitární ošetření proti přenašečům dotčeného organismu.

3.	Dotčené rostliny přemísťované přes vymezené oblasti nebo v rámci těchto oblastí se přepravují mimo letové období známých přenašečů dotčeného organismu, nebo v uzavřených kontejnerech či obalech, aby se zajistilo, že nedojde k napadení dotčeným organismem nebo některým z jeho známých přenašečů.

(1) Směrnice Komise 92/105/EHS ze dne 3. prosince 1992, kterou se stanoví míra sjednocení rostlinolékařských pasů užívaných pro přemísťování některých rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů na území Společenství a podrobné postupy pro vydávání těchto rostlinolékařských pasů, jakož i podmínky a podrobné postupy pro jejich nahrazování (Úř. věst. L 4, 8.1.1993, s. 22).

(2) Směrnice Komise 92/90/EHS ze dne 3. listopadu 1992, kterou se stanoví povinnosti, jimž podléhají producenti a dovozci rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, a kterou se stanoví podrobnosti pro jejich registraci (Úř. věst. L 344, 26.11.1992, s. 38).

PŘÍLOHA III

STANOVENÍ VYMEZENÝCH OBLASTÍ A OPATŘENÍ PODLE ČLÁNKU 7

ODDÍL 1

Stanovení vymezených oblastí

Zamořená zóna zahrnuje všechny rostliny, o nichž je známo, že jsou napadeny dotčeným organismem, všechny rostliny vykazující příznaky možného napadení tímto organismem a veškeré další rostliny, které by mohly být tímto organismem napadeny z důvodu jejich těsné blízkosti napadeným rostlinám nebo z důvodu společného zdroje produkce s napadenými rostlinami nebo rostlinami vypěstovanými z těchto rostlin, je-li tento zdroj znám.

Nárazníková zóna je široká nejméně 2 000 m.

Šíři nárazníkové zóny lze snížit na alespoň 1 000 m, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	napadené rostliny byly odstraněny spolu se všemi rostlinami vykazujícími příznaky možného napadení dotčeným organismem a všemi rostlinami, u nichž existuje pravděpodobnost napadení. Odstranění je třeba provést takovým způsobem, aby nezůstaly žádné zbytky odstraněných rostlin;

b)	byl proveden vymezující průzkum zahrnující testování, při kterém se použije systém odběru vzorků umožňující s 99 % spolehlivostí potvrdit, že míra výskytu dotčeného organismu na rostlinách do vzdálenosti 2 000 m od hranice zamořené zóny je nižší než 0,1 %.

Přesné vymezení zón je založeno na řádných vědeckých zásadách, biologii dotčeného organismu a jeho přenašečů, míře napadení, výskytu přenašečů a rozmístění potenciálních hostitelských rostlin v dané oblasti.

Pokud se výskyt dotčeného organismu potvrdí mimo zamořenou zónu, hranice zamořené zóny i nárazníkové zóny se patřičným způsobem přezkoumají a změní.

Pokud ve vymezené oblasti při průzkumech uvedených v čl. 4 odst. 1 a monitorování uvedeném v oddíle 2 písm. h) této přílohy není během pěti let zjištěn výskyt dotčeného organismu, může být toto vymezení zrušeno.

ODDÍL 2

Opatření, která je nutno přijmout ve vymezených oblastech

Dotčený členský stát přijme ve vymezené oblasti následující opatření k eradikaci dotčeného organismu:

odstraní co nejdříve všechny rostliny napadené dotčeným organismem, jakož i všechny rostliny vykazující příznaky možného napadení tímto organismem a všechny rostliny, u nichž existuje pravděpodobnost napadení. Odstranění je třeba provést takovým způsobem, aby nezůstaly žádné zbytky odstraněných rostlin, a přijmou se veškerá nezbytná opatření k zabránění rozšíření dotčeného organismu během odstraňování i po něm;

provede odběr vzorků a testování dotčených rostlin, rostlin stejného rodu jako napadené rostliny a všech dalších rostlin vykazujících příznaky napadení dotčeným organismem v okruhu 200 m okolo napadených rostlin, přičemž se použije systém odběru vzorků umožňující s 99 % spolehlivostí potvrdit, že míra výskytu dotčeného organismu na těchto rostlinách je nižší než 0,1 %;

na stanovišti nebo na blízkém místě v rámci vymezené oblasti vyhrazeném pro tento účel provede zničení celých rostlin, částí rostlin nebo dřeva, jež by mohly přispět k rozšíření dotčeného organismu. Při zničení je třeba postupovat odpovídajícím způsobem, aby se zajistilo, že nedojde k rozšíření dotčeného organismu;

na stanovišti nebo na blízkém místě provede zničení veškerého rostlinného materiálu pocházejícího z prořezávání dotčených rostlin a rostlin stejného rodu jako napadené rostliny. Při zničení je třeba postupovat odpovídajícím způsobem, aby se zajistilo, že nedojde k rozšíření dotčeného organismu jeho přenašečem;

e)	provede vhodné fytosanitární ošetření dotčených rostlin a rostlin, jež mohou být hostiteli přenašečů dotčeného organismu, k prevenci rozšíření dotčeného organismu těmito přenašeči;

provede zpětné vysledování původu nákazy a následné dohledání dotčených rostlin spojených s případem dané nákazy, které mohly být přemístěny ještě před stanovením vymezené oblasti. Příslušné orgány v místě určení těchto rostlin je třeba informovat o veškerých podrobnostech takového přemístění, aby mohly v případě potřeby provést vyšetření rostlin a uplatnit vhodná opatření;

g)	zakáže výsadbu dotčených rostlin a rostlin stejného rodu jako napadené rostliny na stanovištích, která nejsou zabezpečena před přenašeči;

provede intenzívní monitorování výskytu dotčeného organismu prostřednictvím prohlídek prováděných ve vhodných termínech alespoň jedenkrát ročně, se zvláštním zaměřením na nárazníkovou zónu a na dotčené rostliny a rostliny stejného rodu jako napadené rostliny, včetně testování zejména u rostlin s příznaky napadení. Počet odebraných vzorků bude uveden ve zprávě podle článku 8;

uskuteční činnosti zaměřené na zvýšení informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným organismem a o opatřeních přijatých k zabránění jeho zavlečení do Unie a rozšiřování na území Unie, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin z vymezené oblasti stanovené podle článku 7;

v případě potřeby přijme specifická opatření pro řešení jakékoli zvláštnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit, brzdit nebo zpožďovat eradikaci, zejména opatření týkající se dostupnosti a adekvátní eradikace všech rostlin napadených nebo podezřelých z napadení bez ohledu na jejich lokalitu, veřejné či soukromé vlastnictví nebo osobu či subjekt, který je za ně odpovědný;

k)	přijme jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného organismu, s přihlédnutím k ISPM č. 9 (1) a při uplatnění integrovaného přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14 (2).

(1) Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 15. prosince 2011.

(2) Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu k řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 8. ledna 2014.

25.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 219/66

Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Přepracované znění)

( Úřední věstník Evropské unie L 335 ze dne 17. prosince 2009 )

1)	Strana 3, 15. bod odůvodnění

Místo:

„(…) v rámci Mezinárodní a. s.ociace orgánů pro dohled v pojišťovnictví, Rady pro mezinárodní účetní standardy a Mezinárodní aktuárské a. s.ociace a v souladu …“;

má být:

„(…) v rámci Mezinárodní asociace orgánů pro dohled v pojišťovnictví, Rady pro mezinárodní účetní standardy a Mezinárodní aktuárské asociace a v souladu …“.

2)	Strana 8, 80. bod odůvodnění

Místo:

„Pojišťovna nabízející a. s.istenční smlouvy …“

má být:

„Pojišťovna nabízející asistenční smlouvy …“.

3)	Strana 10, 96. bod odůvodnění

Místo:

„Při tomto dohledu nad skupinou by se měly v nutném rozsahu brát v potaz holdingové pojišťovny a holdingové pojišťovny se smíšenou činností.“

má být:

„Při tomto dohledu nad skupinou by se měly v nutném rozsahu brát v potaz pojišťovací holdingové společnosti a pojišťovací holdingové společnosti se smíšenou činností.“

4)	Strana 10, 109. bod odůvodnění

Místo:

„Orgány dohledu by proto měly mít možnost provádět dohled nad těmito koncentracemi rizik a operacemi uvnitř skupiny, přičemž by měly vzít v úvahu povahu vztahů mezi regulovanými i neregulovanými subjekty včetně holdingových pojišťoven a holdingových pojišťoven se smíšenou činností, a přijímat ….“

má být:

„Orgány dohledu by proto měly mít možnost provádět dohled nad těmito koncentracemi rizik a operacemi uvnitř skupiny, přičemž by měly vzít v úvahu povahu vztahů mezi regulovanými i neregulovanými subjekty včetně pojišťovacích holdingových společností a pojišťovacích holdingových společností se smíšenou činností, a přijímat…“.

5)	Strana 11, 112. bod odůvodnění

Místo:

„…neměly by být transakce uvnitř skupiny a zajištění skupiny při posuzování jejich poměrného významu na trhu započítány dvakrát.“

má být:

„…neměly by být operace uvnitř skupiny a zajištění skupiny při posuzování jejich poměrného významu na trhu započítány dvakrát.“

6)	Strana 12, 130. bod odůvodnění

Místo:

„Na ochranu oprávněných očekávání a právní jistoty u některých transakcí v jiných členských státech ….“

má být:

„Na ochranu oprávněných očekávání a právní jistoty u některých operací v jiných členských státech …“.

7)	Strana 16, obsah

Místo:

„KAPITOLA V

HOLDINGOVÉ POJIŠŤOVNY SE SMÍŠENOU ČINNOSTÍ

Články 265 a 266

má být:

„KAPITOLA V

POJIŠŤOVACÍ HOLDINGOVÉ SPOLEČNOSTI SE SMÍŠENOU ČINNOSTÍ

Články 265 a 266.

8)	Strana 22, článek 13

Body 1. až 39. se označují jako body 1) až 39).

9)	Strana 22, čl. 13 bod 17.

Místo:

„‚úzkým propojením‘ se rozumí situace, ve kterých jsou dvě nebo více fyzické nebo právnické osoby trvale spojeny s touž osobou vztahem kontroly;“

má být:

„‚úzkým propojením‘ se rozumí situace, ve kterých jsou dvě nebo více fyzických nebo právnických osob spojeny kontrolou nebo účastí, nebo situace, ve kterých jsou dvě nebo více fyzických nebo právnických osob trvale spojeny s touž osobou vztahem kontroly;“.

10)	Strana 23, čl. 13 bod 19.

Místo:

„‚transakcí uvnitř skupiny‘ se rozumí jakákoliv transakce, při níž pojišťovna nebo zajišťovna závisí přímo či nepřímo na jiných podnicích ve stejné skupině …“

má být:

„‚operací uvnitř skupiny‘ se rozumí jakákoliv operace, při níž pojišťovna nebo zajišťovna závisí přímo či nepřímo na jiných podnicích ve stejné skupině …“.

11)	Strana 25, čl. 18 odst. 1 písm. d)

Místo:

„měla v držení použitelný kapitál na krytí absolutní dolní meze minimálního kapitálového požadavku stanovené v čl. 129 odst. 1 písm. d);“

má být:

„měla v držení použitelný primární kapitál na krytí absolutní dolní meze minimálního kapitálového požadavku stanovené v čl. 129 odst. 1 písm. d);“.

12)	Strana 32, čl. 37 odst. 5 druhý pododstavec

Místo:

„Aniž je dotčen první pododstavec, solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje navýšení kapitálového požadavku v souladu s odst. 1 písm. c) pro účely výpočtu rizikové přirážky uvedené v čl. 77 odst. 5.“

má být:

„Aniž je dotčen první pododstavec, solventnostní kapitálový požadavek pro účely výpočtu rizikové přirážky uvedené v čl. 77 odst. 5 nezahrnuje navýšení kapitálového požadavku v souladu s odst. 1 písm. c).“

13)	Strana 36, čl. 48 odst. 2

Místo:

„Pojistněmatematickou funkci vykonávají osoby, které mají znalosti pojistné a finanční matematiky, jež jsou přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, a které jsou schopné prokázat své příslušné zkušenosti na příslušné odborné a jiné úrovni.“

má být:

„Pojistněmatematickou funkci vykonávají osoby, které mají znalosti pojistné a finanční matematiky, jež jsou přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, a které jsou schopné prokázat své zkušenosti, pokud jde o příslušné profesní a jiné standardy.“

14)	Strana 46, čl. 77 odst. 5 první pododstavec

Místo:

„Pokud pojišťovny a zajišťovny oceňují nejlepší odhad a rizikovou přirážku odděleně, riziková přirážka se vypočte tak, že se určí náklady na obstarání použitelného kapitálu, které se rovnají solventnostnímu kapitálovému požadavku, jenž je nezbytný na podporu pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání.“

má být:

„Pokud pojišťovny a zajišťovny oceňují nejlepší odhad a rizikovou přirážku odděleně, riziková přirážka se vypočte tak, že se určí náklady na obstarání použitelného kapitálu ve výši rovnající se solventnostnímu kapitálovému požadavku, jenž je nezbytný na podporu pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání.“

15)	Strana 46, čl. 78

Místo:

„Kromě článku 77 přihlédnou pojišťovny a zajišťovny při výpočtu technických rezerv k:

1.	veškerým nákladům, které vzniknou při správě pojistných a zajistných závazků;

2.	inflaci, včetně nákladů a pojistných plnění, které vzniknou v důsledku inflace;…“

má být:

„Kromě článku 77 přihlédnou pojišťovny a zajišťovny při výpočtu technických rezerv k:

1.	veškerým nákladům, které vzniknou při správě pojistných a zajistných závazků;

2.	inflaci, včetně inflace nákladů a nároků z pojištění;…“.

16)	Strana 48, čl. 89 odst. 1 první pododstavec

Místo:

„Doplňkový kapitál je tvořen jinými položkami než základním kapitálem, které si lze vyžádat k absorbování ztrát.“

má být:

„Doplňkový kapitál je tvořen jinými položkami než primárním kapitálem, které si lze vyžádat k absorbování ztrát.“

17)	Strana 52, čl. 104 odst. 3

Místo:

„Celkový solventnostní kapitálový požadavek, který musí být v souladu se zásadami stanovenými v článku 101, se stanoví na základě korelačního koeficientu pro agregaci rizikových modulů podle odstavce 1, jakož i na základě kalibrace kapitálových požadavků ke každému rizikovému modulu.“

má být:

„Celkový solventnostní kapitálový požadavek, který musí být v souladu se zásadami stanovenými v článku 101, se stanoví na základě korelačních koeficientů pro agregaci rizikových modulů podle odstavce 1, jakož i na základě kalibrace kapitálových požadavků ke každému rizikovému modulu.“

18)	Strana 61, čl. 132 odst. 2 druhý pododstavec

Místo:

„Veškerá aktiva, zejména aktiva na krytí minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku, jsou investována tak, aby se zajistila bezpečnost, likvidita a ziskovost portfolia jako celku. Mimoto musí být umístění těchto aktiv takové, aby bylo zajištěno, že budou k dispozici.“

má být:

„Veškerá aktiva, zejména aktiva na krytí minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku, jsou investována tak, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost portfolia jako celku. Mimoto musí být umístění těchto aktiv takové, aby bylo zajištěno, že budou k dispozici.“

19)	Strana 61, čl. 132 odst. 2 třetí pododstavec

Místo:

„Aktiva držená na krytí technických rezerv jsou rovněž investována způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání pojistných a zajistných závazků. Uvedená aktiva jsou investována v nejlepším zájmu všech pojistníků a oprávněných osob, přičemž je zohledněn případný politický cíl, jenž je zveřejněn v plném rozsahu.“

má být:

20)	Strana 61, čl. 132 odst. 4 druhý pododstavec

Místo:

„Použití derivátů je možné, pokud přispívají ke snižování investičních rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia.“

má být:

„Použití derivátů je možné, pokud přispívají ke snižování rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia.“

21)	Strana 63, čl. 139 odst. 2

Místo:

„Poté, co dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna zjistí, že nedodržuje minimální kapitálový požadavek, předloží do jednoho měsíce orgánu dohledu ke schválení reálný plán krátkodobého financování, jímž by se do tří měsíců od daného zjištění obnovily použitelný primární kapitál alespoň na úroveň minimálního kapitálového požadavku nebo jímž by se snížil rizikový profil, aby se zajistilo dodržování solventnostního kapitálového požadavku.“

má být:

22)	Strana 86, čl. 226, nadpis

Místo:

„Zprostředkující holdingové pojišťovny“

má být:

„Zprostředkující pojišťovací holdingové společnosti“.

23)	Strana 86, čl. 226 odst. 1 druhý pododstavec

Místo:

„Zprostředkující holdingová pojišťovna bude výhradně za účelem tohoto výpočtu posuzována jako ….“

má být:

„Zprostředkující pojišťovací holdingová společnost bude výhradně za účelem tohoto výpočtu posuzována jako ….“.

24)	Strana 89, čl. 232

Místo:

„Při určování, zda konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek odpovídajícím způsobem zohledňuje rizikový profil skupiny, věnuje orgán dohledu nad skupinou zvláštní pozornost veškerým případům, v nichž mohou nastat okolnosti uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. a) až c), zejména pokud:

(…);

Ustanovení čl. 37 odst. 1 až 5 a prováděcí opatření přijatá podle čl. 37 odst. 6 se použijí obdobně.

Pokud rizikový profil skupiny není dostatečně zohledněn, může být uloženo navýšení kapitálového požadavku ke skupinovému konsolidovanému solventnostnímu kapitálovému požadavku.“

má být:

(…);

Pokud rizikový profil skupiny není dostatečně zohledněn, může být uloženo navýšení kapitálového požadavku ke skupinovému konsolidovanému solventnostnímu kapitálovému požadavku.

Ustanovení čl. 37 odst. 1 až 5 a prováděcí opatření přijatá podle čl. 37 odst. 6 se použijí obdobně.“

25)	Strana 90, čl. 236

Místo:

„Členské státy zajistí, aby se pravidla stanovená v článcích 238 a 239 vztahovala na jakoukoli pojišťovnu nebo zajišťovnu, která je jejím dceřiným podnikem, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:“

má být:

„Členské státy zajistí, aby se pravidla stanovená v článcích 238 a 239 vztahovala na jakoukoli pojišťovnu nebo zajišťovnu, která je dceřiným podnikem pojišťovny nebo zajišťovny, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:“.

26)	Strana 94, čl. 244 odst. 2

Místo:

„Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny nebo holdingové pojišťovny pravidelně …“

má být:

„Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny nebo pojišťovací holdingové společnosti pravidelně …“.

27)	Strana 94, článek 245

Místo:

„1. Dohled nad transakcemi uvnitř skupiny se vykonává v souladu s odstavcem 2 a 3 tohoto článku, článkem 246 a kapitolou III.

2. Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny nebo holdingové pojišťovny pravidelně a nejméně jednou ročně poskytovaly orgánu dohledu nad skupinou zprávy o veškerých významných transakcích mezi pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině, včetně transakcí provedených fyzickými osobami, které mají k některému z podniků ve skupině úzký vztah.

…)

4. Komise může pro účely odstavců 2 a 3 přijmout prováděcí opatření ohledně definice a určení významných transakcí uvnitř skupiny a ohlašovací povinnosti, která se vztahuje na transakce uvnitř skupiny.“

má být:

„1. Dohled nad operacemi uvnitř skupiny se vykonává v souladu s odstavcem 2 a 3 tohoto článku, článkem 246 a kapitolou III.

2. Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny nebo pojišťovací holdingové společnosti pravidelně a nejméně jednou ročně poskytovaly orgánu dohledu nad skupinou zprávy o veškerých významných operacích mezi pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině, včetně operací provedených fyzickými osobami, které mají k některému z podniků ve skupině úzký vztah.

…)

4. Komise může pro účely odstavců 2 a 3 přijmout prováděcí opatření ohledně definice a určení významných operací uvnitř skupiny a ohlašovací povinnosti, která se vztahuje na operace uvnitř skupiny.“

28)	Strana 99, čl. 256 odst. 1

Místo:

„Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny držící účast nebo holdingové pojišťovny každoročně …“

má být:

„Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny držící účast nebo pojišťovací holdingové společnosti každoročně …“.

29)	Strana 99, čl. 257 nadpis

Místo:

„Správní, řídící nebo kontrolní orgán holdingových pojišťoven“

má být:

„Správní, řídící nebo kontrolní orgán pojišťovacích holdingových společností“.

30)	Strana 100, čl. 258 odst. 1 čtvrtý pododstavec

Místo:

„Aniž je dotčen odstavec 2, členské státy určí opatření, která mohou jejich orgány dohledu přijmout vůči holdingovým pojišťovnám.“

má být:

„Aniž je dotčen odstavec 2, členské státy určí opatření, která mohou jejich orgány dohledu přijmout vůči pojišťovacím holdingovým společnostem.“

31)	Strana 100, čl. 258 odst. 2

Místo:

„Aniž jsou dotčena ustanovení trestního práva, členské státy zajistí, aby na holdingové pojišťovny, nebo na osoby, které skutečně tyto společnosti řídí, mohly být uvaleny sankce nebo opatření v případě, že poruší právní nebo správní předpisy přijaté k provedení této hlavy. ….“

má být:

„Aniž jsou dotčena ustanovení trestního práva, členské státy zajistí, aby na pojišťovací holdingové společnosti, nebo na osoby, které skutečně tyto společnosti řídí, mohly být uvaleny sankce nebo opatření v případě, že poruší právní nebo správní předpisy přijaté k provedení této hlavy. ...“.

32)	Strana 102, kapitola V nadpis

Místo:

„Holdingové pojišťovny se smíšenou činností“

má být:

„Pojišťovací holdingové společnosti se smíšenou činností“.

33)	Strana 102, čl. 265 odst. 1

Místo:

„Členské státy zajistí, aby v případě, že mateřský podnik jedné nebo více pojišťoven nebo zajišťoven je pojišťovací holdingovou společností se smíšenou činností, orgány dohledu odpovědné za dohled nad těmito pojišťovnami nebo zajišťovnami vykonávaly obecný dohled nad transakcemi mezi těmito pojišťovnami. ….“

má být:

34)	Strana 108, čl. 289 odst. 2

Místo:

„2. (…) která může být použita pro odložení plateb nebo transakcí podle právních předpisů platných pro tento trh.“

má být:

„2. (…) která může být použita pro odložení plateb nebo operací podle právních předpisů platných pro tento trh.“

35)	Strana 132, Příloha VII, srovnávací tabulka, sloupec "TATO SMĚRNICE", předposlední řádek

Místo:

„-“

má být:

„ČL. 13 ODST. 27“.

36)	Strana 133, Příloha VII, srovnávací tabulka, sloupec „TATO SMĚRNICE“, 10. a 11. řádek

Místo:

„ČL. 18 PÍSM.G)

ČL. 18 PÍSM. H)“

má být:

„ČL. 18 ODST. 1 PÍSM.G)

ČL. 18 ODST. 1 PÍSM. H)“.

37)	Strana 134, Příloha VII, srovnávací tabulka, sloupec "SMĚRNICE 73/239/EHS, první řádek

Místo:

„ČL. 8 ODST. 1 A“

má být:

„ČL. 8 ODST. 1A“.

38)	Strana 148, Příloha VII, srovnávací tabulka, sloupec „TATO SMĚRNICE“, čtvrtý řádek

Místo:

„ČL. 210 ODST. 1 PÍSM F)“

má být:

„ČL. 212 ODST. 1 PÍSM F)“.

39)	Strana 148, Příloha VII, srovnávací tabulka, sloupec „TATO SMĚRNICE“, pátý řádek

Místo:

„ČL. 210 ODST. 1 PÍSM G)“

má být:

„ČL. 212 ODST. 1 PÍSM G)“.

40)	Strana 152, Příloha VII, srovnávací tabulka, sloupec „SMĚRNICE 2002/83/ES“, osmý řádek

Místo:

„ČL. 19 ODST. 1 DRUHÝ PODODSTAVEC DRUHÁ ODRÁŽKA“

má být:

„ČL. 19 ODST. 1 PRVNÍ PODODSTAVEC DRUHÁ ODRÁŽKA“.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 219

České vydání	Právní předpisy	Svazek 57 25. července 2014

	Opravy
*	Oprava rozhodnutí Smíšeného výboru č. 2 o Regionální úmluvě o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu ze dne 21. května 2014, pokud jde o žádost Moldavské republiky, aby se stala smluvní stranou Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu ( Úř. věst. L 217, 23.7.2014 )	65
*	Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Přepracované znění) ( Úř. věst. L 335, 17.12.2009 )	66

Kód KN	Popis zboží	Reprezentativní cena (EUR/100 kg)	Jistota podle čl. 3 odst. 3 (EUR/100 kg)	Původ (1)
0207 12 10	70 % kuřata – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete, zmrazená	121,8	0	AR
0207 12 90	65 % kuřata – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete, zmrazená	131,2 143,0	0 0	AR BR
0207 14 10	Dělené maso z drůbeže druhu kur domácí, zmrazené	293,6 220,0 326,7 244,2	2 24 0 17	AR BR CL TH
0207 14 60	Kuřecí stehna, zmrazená	122,7	6	BR
0207 27 10	Dělené maso z krocanů a krůt, zmrazené	344,2 310,2	0 0	BR CL
1602 32 11	Tepelně neupravené přípravky z drůbeže druhu kur domácí	251,6	11	BR

Společnost	Doplňkový kód TARIC
Liling Taiyu Porcelain Industries Co., Ltd	B956
Liling Xinyi Ceramics Industry Ltd.	B957
T&C Shantou Daily Chemical Industry Co., Ltd.	B958
Jing He Ceramics Co., Ltd	B959

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MK	59,9
	TR	55,3
	XS	56,8
	ZZ	57,3
0707 00 05	MK	50,7
	TR	81,4
	ZZ	66,1
0709 93 10	TR	84,5
0709 93 10	ZZ	84,5
0805 50 10	AR	107,5
	BO	98,4
	CL	116,3
	NZ	145,2
	TR	74,0
	UY	125,4
	ZA	127,5
	ZZ	113,5
0806 10 10	BR	149,7
	CL	81,7
	EG	186,0
	MA	159,8
	TR	78,9
	ZZ	131,2
0808 10 80	AR	243,2
	BR	134,1
	CL	111,9
	NZ	124,8
	US	145,0
	ZA	142,5
	ZZ	150,3
0808 30 90	AR	77,9
	CL	94,9
	NZ	163,0
	ZA	63,9
	ZZ	99,9
0809 10 00	MK	91,5
	TR	245,3
	XS	80,5
	ZZ	139,1
0809 29 00	CA	344,6
	TR	292,8
	US	344,6
	ZZ	327,3
0809 30	MK	72,6
	TR	137,7
	ZZ	105,2
0809 40 05	BA	54,7
	MK	53,5
	ZZ	54,1

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 798/2014 ze dne 23. července 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 799/2014 ze dne 24. července 2014 o vytvoření vzorů výročních a závěrečných zpráv o provádění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí	4
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 800/2014 ze dne 24. července 2014 o vytvoření postupů pro podávání zpráv a dalších praktických podrobnostech o financování operační podpory v rámci národních programů a v rámci zvláštního režimu průjezdu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz	10
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 801/2014 ze dne 24. července 2014, kterým se stanoví harmonogram a další prováděcí podmínky spojené s mechanismem přidělování finančních zdrojů na program Unie pro znovuusídlení v rámci Azylového, migračního a integračního fondu	19
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 802/2014 ze dne 24. července 2014 o vytvoření vzorů národních programů a stanovení podmínek pro systémy elektronické výměny dat mezi Komisí a členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí	22
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 803/2014 ze dne 24. července 2014, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky	33
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 804/2014 ze dne 24. července 2014, kterým se stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1122/2009, pokud jde o snížení částek podpory z důvodu opožděného podání jednotných žádostí a žádostí o přiznání platebních nároků týkajících se určitých oblastí Itálie zasažených povodněmi v roce 2014	35
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 805/2014 ze dne 24. července 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	37
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Rady 2014/86/EU ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států	40
	*	Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení	42
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady 2014/496/SZBP ze dne 22. července 2014 o aspektech zavádění, provozu a využívání evropského globálního družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie a o zrušení společné akce 2004/552/SZBP	53
		2014/497/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 23. července 2014 o opatřeních proti zavlékání organismu Xylella fastidiosa (Well et Raju) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie (oznámeno pod číslem C(2014) 5082)	56

Název orgánu

Vedení orgánu

E-mailová adresa

Datum určení

Svěřené činnosti

Odpovědný orgán

Auditní orgán

Pověřený orgán 1

Pověřený orgán 2

Pověřený orgán n (max. 10)