10.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 201/5

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 745/2014

ze dne 9. července 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9. července 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	53,5
	MK	67,1
	TR	88,1
	XS	47,9
	ZZ	64,2
0707 00 05	AL	74,4
	MK	31,3
	TR	76,3
	ZZ	60,7
0709 93 10	TR	98,0
0709 93 10	ZZ	98,0
0805 50 10	AR	119,5
	TR	77,0
	UY	116,7
	ZA	125,3
	ZZ	109,6
0808 10 80	AR	121,1
	BR	94,8
	CL	102,6
	NZ	130,2
	ZA	132,8
	ZZ	116,3
0808 30 90	AR	70,8
	CL	99,9
	NZ	184,8
	ZA	91,8
	ZZ	111,8
0809 10 00	BA	112,1
	MK	85,8
	TR	241,7
	XS	59,5
	ZZ	124,8
0809 29 00	TR	239,9
0809 29 00	ZZ	239,9
0809 30	MK	63,3
	TR	141,7
	ZA	249,3
	ZZ	151,4
0809 40 05	BA	71,0
0809 40 05	ZZ	71,0

(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

10.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 201/9

SMĚRNICE KOMISE 2014/88/EU

ze dne 9. července 2014,

kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES, pokud jde o společné bezpečnostní ukazatele a společné metody pro stanovení výše škod při nehodách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic) (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice 2004/49/ES mají být členskými státy shromažďovány informace o společných bezpečnostních ukazatelích (CSI) s cílem usnadnit posuzování toho, zda bylo dosaženo společných bezpečnostních cílů (CST), a s cílem stanovit sledování obecného vývoje bezpečnosti železnic. V souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice by cíle CST měly definovat úrovně bezpečnosti vyjádřené v kritériích přijatelnosti rizik, pokud jde o rizika pro společnost. Hlavním účelem ukazatelů CSI by mělo být měření stavu bezpečnosti a usnadnění posuzování hospodářského dopadu cílů CST. Je tedy nezbytné přejít od ukazatelů souvisejících s výší škod při nehodách, které železnici vzniknou, k ukazatelům souvisejícím s hospodářským dopadem nehod na společnost.

(2)	Přisuzování peněžních hodnot zlepšené bezpečnosti by mělo být vnímáno v kontextu omezených rozpočtových zdrojů na opatření v oblasti veřejné politiky. Přednost by proto měla být dána iniciativám, které zajistí účinné rozdělování zdrojů.

(3)

Článek 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 (2) pověřuje Evropskou agenturu pro železnice (dále jen „agentura“) vytvořením sítě propojující bezpečnostní orgány (jak jsou definovány v článku 3 směrnice 2004/49/ES) a vnitrostátní orgány odpovědné za vyšetřování s cílem stanovit obsah ukazatelů CSI uvedených v příloze I směrnice 2004/49/ES. Agentura vydala své doporučení týkající se revize přílohy I dne 10. prosince 2013 (ERA-REC-08-2013).

(4)	Příloha I směrnice 2004/49/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 27 odst. 1 směrnice 2004/49/ES,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 2004/49/ES se nahrazuje zněním přílohy této směrnice.

Článek 2

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. července 2015. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

3. Povinnost provést tuto směrnici do vnitrostátního práva se nevztahuje na Kyperskou republiku a na Republiku Malta, dokud na jejich území nebude vytvořen železniční systém.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 9. července 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice (nařízení o agentuře) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 1).

PŘÍLOHA

„

PŘÍLOHA I

Společné bezpečnostní ukazatele

Bezpečnostní orgány definované v čl. 3 písm. g) předkládají zprávu o společných bezpečnostních ukazatelích (CSI).

Pokud se předkládají ukazatele pro činnosti podle čl. 2 odst. 2 písm. a) a b), měly by být uváděny samostatně.

Pokud se po předložení zprávy objeví nové skutečnosti nebo chyby, provede bezpečnostní orgán změnu nebo opravu ukazatelů za daný rok při první vhodné příležitosti a nejpozději v následující výroční zprávě.

Společné definice pro CSI a metody pro stanovení hospodářského dopadu nehod jsou uvedeny v dodatku.

1. Ukazatele týkající se nehod

1.1

Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet vážných nehod a poruch u následujících druhů nehod:

—	srážka vlaku s železničním vozidlem,

—	srážka vlaku s překážkami v průjezdném průřezu,

—	vykolejení vlaku,

—	nehody na úrovňových přejezdech, včetně nehod, jejichž účastníky byli chodci na úrovňových přejezdech, a další rozdělení podle pěti typů úrovňových přejezdů definovaných v bodě 6.2,

—	nehody osob, na kterých se podílí pohybující se kolejová vozidla, kromě sebevražd a pokusů o sebevraždu,

—	požár kolejových vozidel,

—

jiné.

Každá vážná nehoda se uvede pod druhem původní nehody, i když jsou důsledky druhotné nehody závažnější, např. požár po vykolejení.

1.2

Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet vážně zraněných a usmrcených osob podle následujících kategorií:

—	cestující (také ve vztahu k celkovému počtu osobokilometrů a vlakových kilometrů v osobní dopravě),

—	zaměstnanec nebo smluvní subjekt,

—	uživatelé úrovňových přejezdů,

—	nepovolané osoby,

—	jiná osoba na nástupišti,

—	jiná osoba, která není na nástupišti.

2. Ukazatele týkající se nebezpečných věcí

Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet nehod při přepravě nebezpečných věcí po železnici podle následujících kategorií:

—	nehoda, na které se podílelo alespoň jedno železniční vozidlo přepravující nebezpečné věci, jak stanoví dodatek,

—	počet takových nehod, při kterých došlo k uvolnění nebezpečných věcí.

3. Ukazatele týkající se sebevražd

Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet sebevražd a pokusů o sebevraždu.

4. Ukazatele týkající se původců nehod

Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet původců nehod a jejich rozdělení podle následujících druhů původců:

—	lom kolejnice,

—	vybočení kolejnice a ostatní nespojitosti koleje,

—	selhání návěstních systémů,

—	projetá návěstidla zakazující jízdu při přejezdu nebezpečného místa,

—	projetá návěstidla zakazující jízdu bez přejezdu nebezpečného místa,

—	lom kola u provozovaných kolejových vozidel,

—	lom nápravy u provozovaných kolejových vozidel.

Uvádějí se všichni původci, bez ohledu na to, zda byli či nebyli příčinou nehod. (Původci, kteří mají za následek vážnou nehodu, se rovněž uvádějí podle ukazatelů týkajících se původců; původci, kteří nemají za následek vážnou nehodu, se uvádějí pouze podle ukazatelů týkajících se původců).

5. Ukazatele pro stanovení hospodářského dopadu nehod

Celkové v EUR a relativní (na vlakový kilometr):

—	počet úmrtí a vážných zranění násobený hodnotou prevence nehody (Value of Preventing a Casualty, VPC),

—	náklady na škody na životním prostředí,

—	náklady na hmotné škody na kolejovém vozidle nebo infrastruktuře,

—	náklady na zpoždění v důsledku nehod.

Bezpečnostní orgány musí informovat o hospodářském dopadu vážných nehod.

Hodnota prevence nehody je hodnota, kterou společnost přisuzuje prevenci nehody, a jako taková není základem pro odškodnění mezi stranami, které jsou účastníky nehod.

6. Ukazatele týkající se technické bezpečnosti infrastruktury a jejího uplatňování

6.1

Procento tratí s provozovanými vlakovými zabezpečovacími systémy (Train Protection System, TPS) a procento vlakových kilometrů s využitím palubních systémů TPS, kde tyto systémy poskytují:

—	výstražné zařízení,

—	výstražné zařízení a automatické zastavení,

—	výstražné zařízení a automatické zastavení a nespojité sledování rychlosti,

—	výstražné zařízení a automatické zastavení a nepřetržité sledování rychlosti.

6.2

Počet úrovňových přejezdů (celkový počet, na kilometr trati a kilometr kolejí) podle následujících pěti druhů:

a)	pasivní úrovňový přejezd;

aktivní úrovňový přejezd:

manuální,

ii)	automatický s výstražným zařízením na straně uživatele,

iii)	automatický se zabezpečovacím zařízením na straně uživatele,

iv)	s kolejovým zabezpečovacím zařízením.

Dodatek

Společné definice pro CSI a metody pro výpočet hospodářského dopadu nehod

1. Ukazatele týkající se nehod

1.1 ‚Vážnou nehodou‘ se rozumí každá nehoda, na které se podílí nejméně jedno železniční vozidlo v pohybu a při níž je usmrcena nebo vážně zraněna nejméně jedna osoba nebo při níž dojde ke značným hmotným škodám na vozidle, na kolejích, na jiných zařízeních nebo na životním prostředí nebo která má za následek rozsáhlé narušení dopravy. Vyjímají se nehody v dílnách, skladech a vozovnách.

1.2 ‚Značnými hmotnými škodami na vozidle, na kolejích, na jiných zařízeních nebo na životním prostředí‘ se rozumí škoda ve výši nejméně 150 000 EUR.

1.3 ‚Rozsáhlým narušením dopravy‘ se rozumí přerušení provozu vlaků na hlavní železniční trati nejméně na šest hodin.

1.4 ‚Vlakem‘ se rozumí jedno nebo několik železničních vozidel, které je taženo (která jsou tažena) jednou nebo několika lokomotivami nebo kolejovými vozidly, nebo jedno samostatně jedoucí železniční vozidlo, které pod určitým číslem nebo určitým označením jede ze stanoveného výchozího bodu do stanoveného koncového bodu, včetně nezatížené lokomotivy, tj. lokomotivy jedoucí samostatně.

1.5 ‚Srážkou vlaku s železničním vozidlem‘ se rozumí čelní, zadní nebo boční srážka mezi částí vlaku a částí jiného vlaku nebo železničního vozidla, nebo srážka s posunovacími kolejovými vozidly.

1.6 ‚Srážkou s překážkou v průjezdném průřezu‘ se rozumí srážka mezi částí vlaku a předměty pevně nebo dočasně přítomnými na trati nebo v její blízkosti (kromě předmětů na úrovňových přejezdech, pokud je ztratí překračující vozidlo nebo uživatel), včetně srážky s trolejovým vedením.

1.7 ‚Vykolejením vlaku‘ se rozumí případ, kdy nejméně jedno kolo vlaku opustí koleje.

1.8 ‚Nehodou na úrovňovém přejezdu‘ se rozumí nehoda na úrovňových přejezdech, na které se podílí nejméně jedno železniční vozidlo a jedno či více přejíždějících vozidel, jiní překračující uživatelé jako chodci nebo jiné předměty dočasně přítomné na trati nebo v její blízkosti, pokud je ztratí překračující vozidlo nebo uživatel.

1.9 ‚Nehodou osob způsobenou pohybujícím se kolejovým vozidlem‘ se rozumí nehoda jedné nebo více osob, které jsou buď zasaženy železničním vozidlem, nebo předmětem připevněným k železničnímu vozidlu nebo předmětem, který se z vozidla oddělil. Patří k nim také osoby, které spadnou ze železničních vozidel, a rovněž osoby, které spadnou nebo jsou zasaženy při jízdě ve vozidlech uvolněnými předměty.

1.10 ‚Požárem kolejových vozidel‘ se rozumí požár a výbuch, ke kterému dojde v železničním vozidle (včetně jeho nákladu) v době, kdy se pohybuje mezi výchozí a cílovou stanicí, včetně doby, kdy stojí ve výchozí stanici, cílové stanici nebo v jednotlivých zastávkách, a rovněž během přeřazování souprav.

1.11 ‚Jinou nehodou‘ se rozumí jiná nehoda než srážka vlaku s kolejovým vozidlem, srážka s překážkou v průjezdném průřezu, vykolejení vlaků, nehoda na úrovňových přejezdech, nehoda osob způsobená pohybujícím se kolejovým vozidlem a požár kolejových vozidel.

1.12 ‚Cestujícím‘ se rozumí osoba cestující po železnici (kromě obsluhy vlaku), přičemž pouze pro účely statistiky nehod se započítávají i cestující, kteří se snaží naskočit na jedoucí vlak nebo z jedoucího vlaku vyskočit.

1.13 ‚Zaměstnancem nebo smluvním subjektem‘ se rozumí všechny osoby, jejichž zaměstnání souvisí se železnicí a které jsou v okamžiku nehody v zaměstnání, včetně personálu smluvních subjektů, samostatně výdělečně činných subjektů, členů posádky vlaku a osob obsluhujících železniční vozidla a zařízení infrastruktury.

1.14 ‚Uživatelem úrovňového přejezdu‘ se rozumí osoba využívající úrovňový přejezd k překonání železniční trati jakýmkoli dopravním prostředkem nebo k jeho přechodu pěšky.

1.15 ‚Nepovolanou osobou‘ se rozumí osoba přítomná v prostoru železnic, kde je její přítomnost zakázána, s výjimkou uživatele úrovňových přejezdů.

1.16 ‚Jinou osobou na nástupišti‘ se rozumí každá osoba, která je na železničním nástupišti a která není definována jako ‚cestující‘, ‚zaměstnanec nebo smluvní subjekt‘, ‚uživatel úrovňového přejezdu‘, ‚jiná osoba, která není na nástupišti‘ nebo ‚nepovolaná osoba‘.

1.17 ‚Jinou osobou, která není na nástupišti‘ se rozumí každá osoba, která je na železničním nástupišti a která není definována jako ‚cestující‘, ‚zaměstnanec nebo smluvní subjekt‘, ‚uživatel úrovňového přejezdu‘, ‚jiná osoba na nástupišti‘ nebo ‚nepovolaná osoba‘.

1.18 ‚Úmrtím (usmrcenou osobou)‘ se rozumí každá osoba, která byla bezprostředně usmrcena nebo zemřela na následky nehody do 30 dnů po nehodě, přičemž se vyjímají osoby, které spáchaly sebevraždu.

1.19 ‚Zraněním (těžce zraněnou osobou)‘ se rozumí každá zraněná osoba, která byla po nehodě hospitalizována na více než 24 hodin, přičemž se vyjímají osoby, které se pokusily o sebevraždu.

2. Ukazatele týkající se nebezpečných věcí

2.1 ‚Nehodou spojenou s přepravou nebezpečných věcí‘ se rozumí každá nehoda nebo mimořádná událost, kterou je nutno podle oddílu 1.8.5 RID (1)/ADR ohlásit.

2.2 ‚Nebezpečnými věcmi‘ se rozumí takové látky a předměty, jejichž přeprava je podle RID zakázána, nebo je povolena pouze za podmínek v něm stanovených.

3. Ukazatele týkající se sebevražd

3.1 ‚Sebevraždou‘ se rozumí úmyslné zranění sebe sama s následkem smrti, jak je registrováno a klasifikováno příslušným vnitrostátním orgánem.

3.2 ‚Pokusem o sebevraždu‘ se rozumí úmyslné zranění sebe sama, které má za následek vážné zranění.

4. Ukazatele týkající se původců nehod

4.1 ‚Lomem kolejnice‘ se rozumí kolejnice rozdělená do dvou nebo více kusů, nebo kolejnice, ze které se oddělí kus kovu, čímž se na temeni kolejnice vytvoří mezera o délce více než 50 mm a hloubce více než 10 mm.

4.2 ‚Vybočením kolejnice a ostatní nespojitostí koleje‘ se rozumí jakákoli porucha související se spojitostí a geometrií koleje, která vyžaduje vyřazení koleje z provozu nebo okamžité omezení povolené rychlosti.

4.3 ‚Selháním návěstních systémů‘ se rozumí technické selhání návěstního systému (buď pro infrastrukturu, nebo pro kolejová vozidla) vedoucí k tomu, že návěstní informace jsou méně omezující, než je požadováno.

4.4 ‚Projetými návěstidly zakazujícími jízdu při přejezdu nebezpečného místa‘ se rozumí případ, kdy kterákoli část vlaku překročí svou schválenou jízdu a projede za nebezpečné místo.

4.5 ‚Projetými návěstidly zakazujícími jízdu bez přejezdu nebezpečného místa‘ se rozumí případ, kdy kterákoli část vlaku překročí svou schválenou jízdu, ale neprojede za nebezpečné místo.

Neschválenou jízdou podle výše uvedených bodů 4.4 a 4.5 se rozumí projetí:

—	traťové světelné návěsti nebo semaforu zakazujícího jízdu nebo návěsti STŮJ v případě, kdy nefunguje vlakový zabezpečovací systém (TPS),

—	konce bezpečné vlakové cesty nastaveného v systému TPS,

—	místa oznámeného ústním nebo písemným schválením v souladu s předpisy,

—	návěstidel (kromě zarážedel) nebo ručních návěstí.

Nejsou zahrnuty případy, kdy vozidla bez připojené trakční jednotky nebo vlak bez obsluhy projedou návěstidla zakazující jízdu. Nejsou zahrnuty případy, kdy z jakéhokoli důvodu není návěstí změněno na zákaz jízdy včas tak, aby mohl strojvedoucí vlak před návěstím zastavit.

Bezpečnostní orgány mohou podávat samostatné zprávy o čtyřech ukazatelích neschváleného pohybu uvedených v odrážkách tohoto bodu a uvedou alespoň souhrnný ukazatel obsahující údaje o všech čtyřech ukazatelích.

4.6 ‚Lomem kola u provozovaných kolejových vozidel‘ se rozumí lom ovlivňující kolo a vytvářející riziko nehody (vykolejení nebo srážky).

4.7 ‚Lomem nápravy u provozovaných kolejových vozidel‘ se rozumí lom ovlivňující nápravu a vytvářející riziko nehody (vykolejení nebo srážky).

5. Společná metodika pro stanovení hospodářského dopadu nehod

5.1 Hodnotu prevence nehody (VPC) tvoří:

1)	Hodnota bezpečnosti jako taková: hodnoty ‚ochoty platit‘ (Willingness to Pay, WTP), založené na deklarovaných preferenčních studiích provedených v členském státě, pro který jsou uplatňovány.

Přímé a nepřímé hospodářské náklady: hodnoty nákladů odhadnuté v členském státě, které tvoří:

—	náklady na lékařskou péči a rehabilitaci,

—	právní náklady a soudní výlohy, náklady na policii, soukromé vyšetřování nehod, havarijní služby a správní náklady pojištění,

—	výrobní ztráty: společenská hodnota zboží a služeb, které mohly být vyrobeny a poskytnuty danou osobou, pokud by se nehoda nestala.

Při výpočtu nákladů v případě obětí se smrtelné nehody a vážná zranění posuzují odděleně (odlišné VPC za smrt a vážné zranění).

5.2 Společné zásady pro určení hodnoty bezpečnosti jako takové a přímých/nepřímých hospodářských nákladů:

V případě hodnoty bezpečnosti jako takové vychází posouzení, zda jsou dostupné odhady přiměřené či nikoli, z těchto úvah:

—	odhady se vztahují k systému ohodnocování snižování rizika úmrtnosti v odvětví dopravy a uplatňují přístup založený na ochotě platit podle deklarovaných preferenčních metod,

—	výběrový soubor respondentů použitý pro dané hodnoty je reprezentativní pro dotčené obyvatelstvo. Soubor musí zejména odrážet věkové/příjmové rozdělení společně s ostatními příslušnými socio-ekonomickými/demografickými vlastnostmi obyvatelstva,

—	metoda pro zjišťování hodnot ochoty platit: průzkum musí být navržen tak, aby otázky byly pro respondenty jasné/smysluplné.

Přímé a nepřímé hospodářské náklady se odhadují na základě skutečných nákladů, které společnosti vzniknou.

5.3 Definice

5.3.1 ‚Náklady na škody na životním prostředí‘ se rozumí náklady, které mají železniční podniky/provozovatelé infrastruktury uhradit za uvedení poškozené oblasti do stavu před železniční nehodou, odhadnuté na základě jejich zkušenosti.

5.3.2 ‚Náklady na hmotné škody na kolejovém vozidle nebo infrastruktuře‘ se rozumí náklady na poskytnutí nového kolejového vozidla nebo infrastruktury, se stejnými funkcemi a technickými parametry jako poškozené kolejové vozidlo nebo infrastruktura, které již nelze opravit, a náklady na uvedení opravitelného kolejového vozidla nebo infrastruktury do stavu před nehodou, přičemž tyto náklady odhadují železniční podniky a provozovatelé infrastruktury na základě svých zkušeností, včetně nákladů, které souvisejí s pronájmem kolejového vozidla náhradou za vozidla poškozená.

5.3.3 ‚Náklady na zpoždění v důsledku nehod‘ se rozumí peněžní hodnota zpoždění, která vzniknou uživatelům železniční dopravy (cestujícím a zákazníkům nákladní železniční dopravy) v důsledku nehod, vypočítaná podle tohoto modelu:

VT = peněžní hodnota úspory cestovního času

Hodnota času pro cestujícího vlakem (hodina):

VTP = [VT cestujících jedoucích do práce] * [průměrné procento cestujících jedoucích do práce za rok] + [VT cestujících nejedoucích do práce] * [průměrné procento cestujících nejedoucích do práce za rok]

VTP se měří v EUR na cestujícího a hodinu.

‚Cestujícími jedoucími do práce‘ se rozumí cestující, kteří cestují v souvislosti se svou profesní činnosti s výjimkou dojíždění do práce.

Hodnota času pro nákladní vlak (hodina)

VTF = [VT nákladních vlaků] * [(tunokilometry)/(vlakové kilometry)]

VTF se měří v EUR na nákladní tunu a hodinu.

Průměrný počet tun věcí přepravených vlakem během jednoho roku = (tunokilometry)/(vlakové kilometry)

CM = náklady na 1 minutu zpoždění vlaku

Osobní vlak

CMP = K1 * (VTP/60) * [(osobokilometry)/(vlakové kilometry)]

Průměrný počet cestujících na vlak během jednoho roku = (osobokilometry)/(vlakové kilometry)

Nákladní vlak

CMF = K2 * (VTF/60)

Faktory K1 a K2 jsou mezi hodnotou času a hodnotou zpoždění, podle odhadu deklarovaných preferenčních studií, aby bylo zohledněno, že zmařený čas následkem zpoždění je vnímán výrazně negativněji než běžný cestovní čas.

Náklady na zpoždění v důsledku nehody = CMP * (minuty zpoždění osobních vlaků) + CMF * (minuty zpoždění nákladních vlaků)

Oblast působnosti modelu

Náklady na zpoždění se stanoví pro všechny vážné nehody, a to takto:

—	skutečná zpoždění na železničních tratích, kde došlo k nehodám, změřená v konečné stanici,

—	skutečná zpoždění nebo, není-li to možné, odhadovaná zpoždění na ostatních dotčených tratích.

6. Ukazatele týkající se technické bezpečnosti infrastruktury a jejího uplatňování

6.1 ‚Vlakovým zabezpečovacím systémem (Train Protection System, TPS)‘ se rozumí systém, který pomáhá prosazovat uposlechnutí návěstidel a omezení rychlosti.

6.2 ‚Palubními systémy‘ se rozumí systémy napomáhající strojvedoucímu dodržovat traťovou signalizaci a signalizaci v kabině, čímž se zajistí zabezpečení před nebezpečnými místy a prosazení omezení rychlosti. Palubní TPS jsou popsány takto:

a)	Výstražné zařízení, které automaticky spustí výstrahu strojvedoucímu.

b)	Výstražné zařízení a automatické zastavení, které automaticky spustí výstrahu strojvedoucímu a provede automatické zastavení při projetí kolem návěsti pro zákaz jízdy.

c)	Výstražné zařízení a automatické zastavení a nespojité sledování rychlosti poskytuje zabezpečení před nebezpečnými místy, přičemž ‚nespojitým sledováním rychlosti‘ se rozumí kontrola rychlosti na některých místech (detektory rychlosti) při přibližování se k návěsti.

Výstražné zařízení a automatické zastavení a nepřetržité sledování rychlosti poskytuje zabezpečení před nebezpečnými místy a trvalý dohled nad omezeními rychlosti tratě, přičemž ‚nepřetržitým sledování rychlosti‘ se rozumí nepřetržitá indikace a dodržování maximální povolené cílové rychlosti na všech úsecích trati.

Typ d) se považuje za systém automatického vlakového zabezpečovacího zařízení (ATP).

6.3 ‚Úrovňovým přejezdem‘ se rozumí úrovňová křižovatka mezi silnicí či komunikací a železnicí, uznaná provozovatelem infrastruktury a otevřená pro veřejné nebo soukromé uživatele. Vyjímají se komunikace mezi nástupišti ve stanicích, jakož i přechody přes koleje určené pouze pro zaměstnance.

6.4 ‚Silnicí‘ se pro účely statistiky nehod na železnici rozumí každá veřejná nebo soukromá silnice, ulice nebo dálnice, včetně přilehlých chodníků a cyklistických pruhů.

6.5 ‚Komunikací‘ se rozumí trasa, jiná než silnice, určená pro přechod lidí, zvířat, vozidel nebo strojů.

6.6 ‚Pasivním úrovňovým přejezdem‘ se rozumí úrovňový přejezd bez jakékoli formy výstražného systému nebo zabezpečení aktivovaného, pokud je pro uživatele překročení přejezdu nebezpečné.

6.7 ‚Aktivním úrovňovým přejezdem‘ se rozumí úrovňový přejezd, kde jsou jeho uživatelé chráněni nebo varováni před přibližujícím se vlakem zařízením, které je aktivováno, není-li pro uživatele bezpečné přejezd překročit.

—

Zabezpečení za pomoci fyzických zařízení zahrnuje:

—	částečné nebo úplné zábrany,

—

závory.

—

Varování za pomoci pevného zařízení na úrovňových přejezdech:

—	viditelná zařízení: světla,

—	slyšitelná zařízení: zvony, houkačky, klaksony atd.

Aktivní úrovňové přejezdy jsou klasifikovány takto:

a)	Manuální: úrovňový přejezd, kde je zabezpečení nebo výstražné zařízení na straně uživatele aktivováno zaměstnancem železnice.

b)	Automatický s výstražným zařízením na straně uživatele: úrovňový přejezd, kde je výstražné zařízení na straně uživatele aktivováno přijíždějícím vlakem.

c)	Automatický se zabezpečením na straně uživatele: úrovňový přejezd, kde je zabezpečení na straně uživatele aktivováno přijíždějícím vlakem. To zahrnuje úrovňový přejezd, který má jak zabezpečení na straně uživatele, tak i výstražné zařízení.

d)	S kolejovým zabezpečovacím zařízením: úrovňový přejezd, kde návěstidlo nebo jiný vlakový zabezpečovací systém vlaku dovolí pokračovat pouze v případě, kdy je úrovňový přejezd na straně uživatele zabezpečen a nenarušen.

7. Definice srovnávacích základen

7.1 ‚Vlakovým kilometrem‘ se rozumí měrná jednotka odpovídající pohybu vlaku na vzdálenost jednoho kilometru. Je-li známá, zohledňuje se skutečně ujetá vzdálenost, v opačném případě se použije standardní síťová vzdálenost mezi výchozím a koncovým bodem. Zohlední se pouze vzdálenost překonaná na území vykazující země.

7.2 ‚Osobokilometrem‘ se rozumí měrná jednotka odpovídající přepravě jednoho cestujícího po železnici na vzdálenost jednoho kilometru. Zohlední se pouze vzdálenost překonaná na území vykazující země.

7.3 ‚Kilometrem trati‘ se rozumí délka železniční sítě měřená v kilometrech v členských státech, jejichž působnost je stanovena v článku 2. U vícekolejných železničních tratí se započítává pouze vzdálenost mezi výchozím a koncovým bodem.

7.4 ‚Kilometrem kolejí‘ se rozumí délka železniční sítě měřená v kilometrech v členských státech, jejichž působnost je stanovena v článku 2. Započítává se každá kolej vícekolejné železniční tratě.

“

(1) RID, Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí, přijatý podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

10.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 201/18

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 8. července 2014

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření zřízeného Obchodní dohodou mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé, pokud jde o přijetí jeho jednacího řádu

(2014/443/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rada dne 19. ledna 2009 zmocnila Komisi, aby sjednala vícestrannou obchodní dohodu jménem Evropské unie a jejích členských států se členskými zeměmi Andského společenství.

(2)	Tato jednání byla uzavřena a Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé (dále jen „dohoda“) (1) byla podepsána v Bruselu dne 26. června 2012.

(3)	Tato dohoda se podle svého čl. 330 odst. 3 prozatímně provádí s Peru od 1. března 2013 a s Kolumbií od 1. srpna 2013, s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu dni.

(4)

Článek 103 dohody zřizuje Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření, který zajišťuje a sleduje provádění kapitoly 5 dohody, jež se týká sanitárních a fytosanitárních opatření, a projednává veškeré záležitosti, jež by mohly mít vliv na dodržování ustanovení uvedené kapitoly. Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření přijme na svém prvním zasedání svůj jednací řád.

(5)	Unie by měla stanovit postoj, který má být zaujat, pokud jde o přijetí jednacího řádu Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat v rámci Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření zřízeného Obchodní dohodou mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé, pokud jde o přijetí jednacího řádu tohoto podvýboru, vychází z návrhu rozhodnutí Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření EU-Kolumbie-Peru připojeného k tomuto rozhodnutí.

Zástupci Unie v Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření mohou odsouhlasit drobné technické opravy návrhu rozhodnutí Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření EU-Kolumbie-Peru bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 8. července 2014.

Za Radu

předseda

P. C. PADOAN

(1) Úř. věst. L 354, 21.12.2012, s. 3.

NÁVRH

ROZHODNUTÍ č. …/2014 PODVÝBORU PRO SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ OPATŘENÍ EU-KOLUMBIE-PERU

ze dne …

o přijetí jednacího řádu Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření podle článku 103 Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé

PODVÝBOR PRO SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ OPATŘENÍ,

s ohledem na Obchodní dohodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé (dále jen „dohoda“) (1), podepsanou v Bruselu dne 26. června 2012, a zejména na článek 103 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření přijme na svém prvním zasedání svůj jednací řád.

(2)	Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření zajišťuje a sleduje provádění kapitoly 5 dohody, pokud jde o sanitární a fytosanitární opatření, a projednává veškeré záležitosti, jež by mohly mít vliv na dodržování ustanovení uvedené kapitoly,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

1.	Jednací řád Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření se přijímá tak, jak je uveden v příloze tohoto rozhodnutí.

2.	Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem ...

V … dne …

Za Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření

ministr nebo ministryně

komisař nebo komisařka

ministr nebo ministryně

(1) Úř. věst. L 354, 21.12.2012, s. 3.

PŘÍLOHA

JEDNACÍ ŘÁD PODVÝBORU PRO SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ OPATŘENÍ PODLE KAPITOLY 5 OBCHODNÍ DOHODY MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOLUMBIÍ A PERU NA STRANĚ DRUHÉ

Článek 1

Složení a předseda

1. Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření, zřízený podle článku 103 Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé (dále jen „dohoda“) (1), plní své povinnosti stanovené v článku 103 dohody a nese odpovědnost za zajišťování a sledování provádění kapitoly 5 o sanitárních a fytosanitárních opatřeních.

2. Jak je stanoveno v čl. 103 odst. 2 dohody, v Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření zasedají zástupci určení každou stranou a zodpovědní za sanitární a fytosanitární opatření.

3. Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření podle principu rotace po dobu jednoho roku předsedá vyšší úředník Evropské komise jménem Evropské unie a jejích členských států, vyšší úředník kolumbijské vlády nebo vyšší úředník peruánské vlády. První období předsednictví začíná datem prvního zasedání Výboru pro obchod a končí dne 31. prosince téhož roku. Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření předsedá strana předsedající Výboru pro obchod.

4. Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření může jednat na zasedáních, kterých se účastní pouze strana EU a jedna signatářská andská země, pokud jde o záležitosti týkající se výlučně jejich dvoustranných vztahů. Těmto zasedáním budou spolupředsedat obě strany. Jiné signatářské andské země se mohou těchto zasedání účastnit po předchozím souhlasu dotčených stran.

5. Na strany se v jednacím řádu odkazuje v souladu s definicemi uvedenými v článku 6 dohody.

Článek 2

Zasedání

1. Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření zasedá jednou za rok a svolá zvláštní zasedání na žádost kterékoli ze stran, jak je stanoveno v čl. 103 odst. 2 dohody. Zasedání se konají střídavě v Bogotě, Bruselu a Limě, pokud se strany nedohodnou jinak.

2. Zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření svolává předsedající strana na den a místo, na nichž se strany dohodnou.

3. Jednání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření se mohou rovněž konat prostřednictvím videokonference nebo audiokonference.

Článek 3

Delegace

Před každým zasedáním jsou strany informovány o plánovaném složení delegací, které se zúčastní zasedání.

Článek 4

Pozorovatelé

Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření může rozhodnout ad hoc o přizvání pozorovatelů.

Článek 5

Korespondence

1. Dokumenty Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření uvedené v článcích 6, 7 a 8 jednacího řádu se zasílají předsedům Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření a sekretariátu Výboru pro obchod.

2. U záležitostí, které se týkají výlučně dvoustranných vztahů mezi EU a jednou signatářskou andskou zemí, probíhá korespondence mezi dotčenými dvěma stranami, přičemž ostatní signatářské andské země jsou v případě potřeby plně informovány.

Článek 6

Program zasedání

1. Předběžný program každého zasedání vypracují obě strany společně. Tento předběžný program se spolu s příslušnými dokumenty zašle nejpozději 14 dní přede dnem zahájení zasedání všem stranám.

2. Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření přijme program zasedání na začátku každého zasedání. Pokud s tím strany souhlasí, mohou být na program zařazeny i jiné body než ty, které jsou uvedeny v předběžném programu zasedání.

3. Předseda Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření může po dohodě s ostatními stranami přizvat k účasti na zasedání odborníky, aby podali informace o specifických záležitostech.

Článek 7

Zápis

1. Obě strany společně vypracují z každého jednání návrh zápisu. První návrh vypracuje předsedající strana do 21 dnů od ukončení zasedání.

2. Zápis zpravidla shrnuje každý bod programu s případným uvedením:

a)	dokumentů předložených Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření;

b)	veškerých prohlášení, která se na požádání člena Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření mají zapsat, a

c)	navržených rozhodnutí, doporučení, schválených prohlášení a závěrů přijatých k jednotlivým bodům.

3. Zápis rovněž obsahuje seznam účastníků zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření.

4. Strany zápis písemně schválí do dvou měsíců ode dne zasedání. Po schválení zápisu podepíše předseda a jeho protějšky z ostatních stran jeho kopie. Každá strana obdrží jedno vyhotovení těchto závazných dokumentů. Kopie podepsaného zápisu se zašle sekretariátu Výboru pro obchod.

Článek 8

Akční plán

1. Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření přijme akční plán týkající se akcí, na kterých se strany dohodly během zasedání.

2. Na příštím zasedání Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření přezkoumá, jak strany akční plán provádějí.

Článek 9

Jazyky

1. Úředními jazyky Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření jsou úřední jazyky stran.

2. Pokud není rozhodnuto jinak, probíhají jednání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích uvedených v odstavci 1.

Článek 10

Účast veřejnosti a důvěrnost

1. Není-li rozhodnuto jinak, nejsou zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření veřejná.

2. Předloží-li některá strana Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření, specializovaným výborům, pracovním skupinám nebo jiným subjektům informace, jež považuje podle svých právních předpisů za důvěrné, nakládají strany s takovými informacemi jako s důvěrnými podle pravidel popsaných v čl. 290 odst. 2 dohody.

Článek 11

Výdaje

1. Každá strana hradí výdaje, které jí vzniknou v důsledku účasti na zasedáních Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření, a to jak výdaje na pracovníky, cestovné a stravné, tak poštovné a telekomunikační poplatky.

2. Výdaje související s pořádáním zasedání a rozmnožováním dokumentů hradí hostitelská strana.

3. Výdaje související s tlumočením na zasedání a překlady dokumentů do španělštiny a angličtiny nebo z těchto jazyků hradí hostitelská strana. Tlumočení a překlady do jiných jazyků nebo z nich hradí žádající strana.

Článek 12

Změna jednacího řádu

Jednací řád i veškeré následné změny musí přijmout Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření podle čl. 103 odst. 2 dohody.

(1) Úř. věst. L 354, 21.12.2012, s. 3.

10.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 201/28

ROZHODNUTÍ RADY 2014/447/SZBP

ze dne 9. července 2014,

kterým se mění rozhodnutí 2013/354/SZBP o policejní misi Evropské unie pro palestinská území (EUPOL COPPS)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 28, čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 3. července 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/354/SZBP (1), jímž prodloužila trvání EUPOL COPPS na dobu po 1. červenci 2013. Platnost rozhodnutí končí dnem 30. června 2014. Finanční referenční částka pokrývá období od 1. července 2013 do 30. června 2014.

(2)	EUPOL COPPS by měla být prodloužena o dalších dvanáct měsíců do 30. června 2015.

(3)	Rozhodnutí 2013/354/SZBP je třeba změnit tak, aby bylo období, na které se vztahuje finanční referenční částka, odpovídajícím způsobem prodlouženo.

(4)	EUPOL COPPS bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí Rady 2013/354/SZBP se mění takto:

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Mandát mise

EUPOL COPPS přispěje k zavedení účinných a udržitelných opatření v oblasti policejní práce a širšího trestního soudnictví v souladu s nejlepšími mezinárodními standardy při zajištění vlastní odpovědnosti palestinské strany, ve spolupráci s programy Unie pro oblast budování institucí i s dalším mezinárodním úsilím v širších souvislostech bezpečnostního sektoru a reformy trestního soudnictví.

Za tímto účelem EUPOL COPPS:

—	napomáhá palestinské civilní policii v souladu se strategií pro bezpečnostní sektor při provádění strategického plánu palestinské civilní policie poskytováním poradenství a odborného vedení, zejména vyšším úředníkům na oblastní, ústřední a ministerské úrovni,

—	napomáhá poskytováním poradenství a odborného vedení – mimo jiné na ministerské úrovni – orgánům trestního soudnictví a palestinské advokátní komoře, pokud jde o provádění strategie pro soudnictví, jakož i různých institucionálních plánů, které jsou s touto strategií spojeny,

—

podle potřeby koordinuje, zprostředkovává a poskytuje poradenství ohledně pomoci a projektů prováděných Unií, členskými státy a třetími zeměmi v souvislosti s palestinskou civilní policií a orgány trestního soudnictví a určuje a provádí vlastní projekty v oblastech relevantních pro EUPOL COPPS a na podporu jejích cílů.“

V článku 11 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Vedoucí mise zajistí ochranu utajovaných informací EU v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (2).

(2) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).“"

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 11a

Právní postavení

EUPOL COPPS je způsobilá k zadávání zakázek na služby a dodávky, uzavírání smluv a správních ujednání, zaměstnávání personálu, disponování s bankovními účty, nabývání a zcizování majetku, vyrovnávání svých závazků a k vystupování před soudem v rozsahu nezbytném k provádění tohoto rozhodnutí.“

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Finanční ustanovení

1. Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů týkajících se EUPOL COPPS na období od 1. července 2013 do 30. června 2014 činí 9 570 000 EUR.

Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů týkajících se EUPOL COPPS na období od 1. července 2014 do 30. června 2015 činí 9 820 000 EUR.

2. Veškeré výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými pro souhrnný rozpočet Evropské unie. Státním příslušníkům třetích států je umožněno účastnit se nabídkových řízení. S výhradou schválení Komisí může EUPOL COPPS uzavírat technická ujednání s členskými státy, hostitelskou stranou, zúčastněnými třetími státy a dalšími mezinárodními aktéry ohledně poskytování vybavení, služeb a prostor pro EUPOL COPPS.

3. EUPOL COPPS odpovídá za plnění rozpočtu mise. EUPOL COPPS za tímto účelem podepíše smlouvu s Komisí.

4. EUPOL COPPS odpovídá za veškeré nároky a závazky vyplývající z provádění mandátu ode dne 1. července 2014, s výjimkou nároků souvisejících s vážným porušením povinností ze strany vedoucího mise, za něž nese odpovědnost vedoucí mise.

5. Prováděním finančního ustanovení nejsou dotčeny linie vedení stanovená v článcích 4, 5 a 6 ani operační požadavky mise EUPOL COPPS, včetně slučitelnosti vybavení a interoperability jejích týmů.

6. Výdaje jsou způsobilé k financování ode dne 9. července 2014.“

5)	V čl. 13 odst. 1 a 2 se slova „s rozhodnutím 2011/292/EU“ nahrazují slovy „s rozhodnutím 2013/488/EU“.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použije se ode dne 1. července 2014.

V Bruselu dne 9. července 2014.

Za Radu

předseda

S. GOZI

(1) Rozhodnutí Rady 2013/354 SZBP ze dne 3. července 2013 o policejní misi Evropské unie pro palestinská území (EUPOL COPPS) (Úř. věst. L 185, 4.7.2013, s. 12).

10.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 201/31

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 8. července 2014,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/178/EU, pokud jde o africký mor prasat v Lotyšsku

(oznámeno pod číslem C(2014) 4925)

(Text s významem pro EHP)

(2014/448/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 2002/60/ES (4) stanoví minimální opatření pro tlumení afrického moru prasat, jež se mají uplatňovat uvnitř Unie, včetně opatření, jež se zavádějí v případě ohniska afrického moru prasat, zejména v případě podezření na výskyt nebo potvrzení výskytu afrického moru prasat u volně žijících prasat.

(2)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/178/EU (5) bylo přijato v reakci na výskyt afrického moru prasat v některých členských státech. Zmíněné rozhodnutí specifikuje oblasti s omezením a v příloze uvádí jejich výčet s rozlišením podle úrovně rizika s ohledem na epizootologickou situaci. Uvedené rozhodnutí stanoví také veterinární pravidla pro přemísťování, zasílání a označování prasat a určitých produktů z prasat z dotčených členských států, aby se předešlo šíření uvedené nákazy do dalších oblastí Unie.

(3)

Dne 26. června 2014 byly v Lotyšsku nahlášeny případy výskytu afrického moru prasat u volně žijících prasat, konkrétně u prasete divokého, v důsledku zavlečení viru afrického moru prasat ze sousedních třetích zemí, kde se tato nákaza vyskytuje. Nahlášeno bylo také zavlečení viru do dvou malých hospodářství s nízkou biologickou bezpečností v téže oblasti. Uvedená ohniska společně s případy výskytu u prasete divokého v oblastech v bezprostřední blízkosti vnější hranice Unie je třeba zvážit v rámci posouzení rizik, která představuje současná epizootologická situace. Aby bylo možné zaměřit opatření pro tlumení a předejít šíření nákazy a zároveň i zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a aby se zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je naléhavě třeba ve spolupráci s dotčeným členským státem a na základě rizika, které tato nákaza představuje pro Unii, stanovit seznam Unie se zamořenými oblastmi Lotyšska.

(4)	Je proto nezbytné prováděcí rozhodnutí 2014/178/EU upravit tak, aby v příloze části I a II zahrnovalo příslušná území Lotyšska.

(5)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 8. července 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4) Směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat (Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27).

(5) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/178/EU ze dne 27. března 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (Úř. věst. L 95, 29.3.2014, s. 47).

PŘÍLOHA

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU se mění takto:

V části I se doplňuje nový bod, který zní:

„3. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

V okrese Rēzeknes obce Stoļerovas, Griškānu, Čornajas, Lūznavas, Maltas, Feimaņu, Silmalas a Ozolaines.

V okrese Riebiņi obce Riebiņu, Rušonas a Silajāņu.

V okrese Preiļi obce Pelēču, Preiļu a Aizkalnes.

V okrese Ludza obce Cirmas, Pureņu, Ņukšu, Isnaudas, Pildas, Nirzas a Briģu.

V okrese Zilupe obce Lauderu a Zaļesjes.

V okrese Daugavpils obce Dubnas, Višķu, Ambeļu, Biķernieku, Naujenes, Salienas, Vecsalienas, Skrudalienas, Demenes, Laucesas, Tabores a Maļinovas.

Celé území okresu Ciblas.“

V části II se doplňuje nový bod, který zní:

„3. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

V okrese Rēzeknes obce Pušas, Mākoņkalna a Kaunatas.

Celé území okresu Dagdas.

V okrese Aglonas obce Šķeltovas, Grāveru a Kastuļinas.

Celé území okresu Krāslavas.

V okrese Ludza obce Rundēnu a Istras.

V okrese Zilupe obec Pasienas.“

10.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 201/33

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 170/14/KOL

ze dne 24. dubna 2014

o islandské mapě regionální podpory na období 2014–2020 (Island)

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (DÁLE JEN „KONTROLNÍ ÚŘAD“),

S ohledem na:

Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na články 61 až 63 a protokol 26 této dohody,

Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“), a zejména na článek 24 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům: —

1. Postup

(1)

Dopisem ze dne 4. dubna 2014 oznámily podle bodu 156 pokynů Kontrolního úřadu k regionální státní podpoře na období 2014–2020 (dále jen „pokyny k regionální podpoře“) (1) islandské orgány svou mapu regionální podpory, jež je použitelná od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 (dále jen „mapa regionální podpory“). Podle těchto pokynů jsou státy ESVO, které hodlají poskytovat regionální podporu, povinny oznamovat mapy regionální podpory.

(2)

Toto rozhodnutí vyjadřuje, jak Kontrolní úřad posuzuje slučitelnost oznámené mapy s pokyny k regionální podpoře podle bodu 157 uvedených pokynů. Samotná mapa není spojena s žádnou státní podporou ve smyslu článku 61 Dohody o EHP. To, že Kontrolní úřad mapu schválil, neznamená povolení k poskytnutí jakékoli podpory. Schválením mapy se společně s pokyny k regionální podpoře stanoví rámec pro poskytování regionální investiční podpory. V tomto ohledu tak mapa představuje nedílnou součást pokynů k regionální podpoře (2).

2. Způsobilé regiony podle kritéria hustoty zalidnění

2.1. Podíl obyvatel a statistické regiony na Islandu

(3)	Pokyny k regionální podpoře stanoví podíl obyvatel podporovaného regionu ve státech ESVO. Podíl obyvatel podporovaného regionu na období 2014–2020 je v případě Islandu stanoven ve výši 36,5 % (3).

(4)

Island je rozdělen na dva statistické regiony (4) úrovně 3.

—	region hlavního města (Höfuðborgarsvæðið) a

—	Island mimo region hlavního města (Landsbyggð).

2.2. Oznámená mapa

(5)	V důsledku relativně vysokého HDP na obyvatele se v současnosti u žádného z islandských regionů neuplatňuje výjimka podle čl. 61 odst. 3 písm. a) Dohody o EHP (5).

(6)	Islandské orgány předložily oznámení pouze pro Island mimo region hlavního města, vůči němuž se uplatňuje výjimka podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, a to na základě nízké hustoty osídlení (6).

(7)	Islandské orgány předložily mapu, jež stanovuje vymezené oblasti (uvedené v příloze tohoto rozhodnutí). Vymezená oblast, Island mimo region hlavního města, se rozkládá na ploše 99 258 km2.

(8)	Island mimo region hlavního města je statistickým regionem úrovně 3 s hustotou zalidnění nižší než 12,5 obyvatele na km2. Tato vymezená oblast se tedy považuje za řídce osídlenou oblast (7).

(9)

Ke dni 1. ledna 2014 měl Island celkem 325 671 obyvatel a oblast zahrnutá do oznámené mapy regionální podpory má podle nejnovějších údajů zveřejněných vnitrostátním statistickým úřadem 116 919 obyvatel (8). Vzhledem k tomu činí počet obyvatel zahrnutý do oznámené mapy regionální podpory 35,9 % celkového počtu obyvatel Islandu, což je méně než podíl obyvatel podporovaného regionu stanovený pro Island v pokynech k regionální podpoře (36,5 %) (9).

2.3. Přehled obcí, které byly ve smyslu oznámení zahrnuty do mapy regionální podpory

(10)

Počet obcí, které byly zahrnuty do mapy regionální podpory, činí 67.

Obce	Kód obce
Reykjanesbær	2000
Grindavíkurbær	2300
Sandgerðisbær	2503
Sveitarfélagið Garður	2504
Sveitarfélagið Vogar	2506
Akraneskaupstaður	3000
Skorradalshreppur	3506
Hvalfjarðarsveit	3511
Borgarbyggð	3609
Grundarfjarðarbær	3709
Helgafellssveit	3710
Stykkishólmsbær	3711
Eyja- og Miklaholtshreppur	3713
Snæfellsbær	3714
Dalabyggð	3811
Bolungarvíkurkaupstaður	4100
Ísafjarðarbær	4200
Reykhólahreppur	4502
Tálknafjarðarhreppur	4604
Vesturbyggð	4607
Súðavíkurhreppur	4803
Árneshreppur	4901
Kaldrananeshreppur	4902
Strandabyggð	4911
Sveitarfélagið Skagafjörður	5200
Húnaþing vestra	5508
Blönduósbær	5604
Sveitarfélagið Skagaströnd	5609
Skagabyggð	5611
Húnavatnshreppur	5612
Akrahreppur	5706
Akureyrarkaupstaður	6000
Norðurþing	6100
Fjallabyggð	6250
Dalvíkurbyggð	6400
Eyjafjarðarsveit	6513
Hörgársveit	6515
Svalbarðsstrandarhreppur	6601
Grýtubakkahreppur	6602
Skútustaðahreppur	6607
Tjörneshreppur	6611
Þingeyjarsveit	6612
Svalbarðshreppur	6706
Langanesbyggð	6709
Seyðisfjarðarkaupstaður	7000
Fjarðabyggð	7300
Vopnafjarðarhreppur	7502
Fljótsdalshreppur	7505
Borgarfjarðarhreppur	7509
Breiðdalshreppur	7613
Djúpavogshreppur	7617
Fljótsdalshérað	7620
Sveitarfélagið Hornafjörður	7708
Vestmannaeyjabær	8000
Sveitarfélagið Árborg	8200
Mýrdalshreppur	8508
Skaftárhreppur	8509
Ásahreppur	8610
Rangárþing eystra	8613
Rangárþing ytra	8614
Hrunamannahreppur	8710
Hveragerðisbær	8716
Sveitarfélagið Ölfus	8717
Grímsnes- og Grafningshreppur	8719
Skeiða- og Gnúpverjahreppur	8720
Bláskógabyggð	8721
Flóahreppur	8722

(11)	Tabulka uvádí přehled všech obcí zahrnutých do mapy regionální podpory i s jejich kódy (10).

3. Intenzity podpory

(12)

Všechny způsobilé oblasti budou mít obecný strop podpory ve výši 15 % hrubého grantového ekvivalentu, který bude doplněn navýšením o 20 % v případě malých podniků nebo o 10 % v případě středních podniků. Tyto intenzity podpory splňují prahové hodnoty stanovené v bodech 154 a 155 pokynů k regionální podpoře.

4. Doba trvání a přezkum

(13)

V souladu s bodem 156 pokynů k regionální podpoře bude oznámená mapa platit od 1. července 2014 do 31. prosince 2020. Jak je stanoveno v bodě 161 pokynů k regionální podpoře, bude-li to nezbytné, může být oznámená mapa v červnu 2016 podrobena přezkumu v polovině období, aby se vymezily možné oblasti, jež mohou být způsobilé pro regionální podporu podle čl. 61 odst. 3 písm. a) Dohody o EHP, a míra intenzity podpory určená na základě HDP na obyvatele v takových oblastech.

(14)	Toto rozhodnutí navíc neomezuje pravomoci Kontrolního úřadu mapu v případě nutnosti přezkoumat v souladu s čl. 1 odst. 1 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru před skončením období, na které se odkazuje výše.

5. Závěr – mapa regionální podpory je slučitelná s pokyny k regionální podpoře

(15)

Na základě výše uvedeného posouzení se Kontrolní úřad domnívá, že islandská mapa regionální podpory na období 2014–2020 je slučitelná se zásadami stanovenými v pokynech, neboť oblast, na niž se podpora vztahuje, nepřekračuje způsobilý podíl obyvatel, jak je uvedeno v bodě 142 pokynů k regionální podpoře.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Islandská mapa regionální podpory na období 2014–2020 je slučitelná se zásadami stanovenými v pokynech k regionální podpoře. Mapa uvedená v příloze tohoto rozhodnutí tvoří nedílnou součást pokynů k regionální podpoře.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Islandské republice.

Článek 3

Pouze anglické znění tohoto rozhodnutí je závazné.

V Bruselu dne 24. dubna 2014.

Za Kontrolní úřad ESVO

Oda Helen SLETNES

předsedkyně

Frank BÜCHEL

člen kolegia

(1) Přijaty rozhodnutím č. 407/13/KOL ze dne 23. října 2013.

(2) Bod 157 pokynů k regionální podpoře.

(3) Bod 142 pokynů k regionální podpoře. V souladu s bodem 140 pokynů k regionální podpoře je počet obyvatelstva v podporovaných oblastech nižší než v oblastech, které nejsou předmětem podpory.

(4) Bod 142 pokynů k regionální podpoře.

(5) Bod 142 písm. a) a body 143–144 pokynů k regionální podpoře.

(6) Bod 148 a 149 pokynů k regionální podpoře.

(7) Bod 149 pokynů k regionální podpoře.

(8) Informace poskytnuté islandskými orgány, dostupné na adrese: http://www.hagstofa.is/?PageID=2593&src=https://rannsokn.hagstofa.is/pxis/Dialog/varval.asp?ma=MAN02005%26ti=Mannfj%F6ldi+eftir+kyni%2C+aldri+og+sveitarf%E9l%F6gum+1998%2D2013+%2D+Sveitarf%E9lagaskipan+1%2E+jan%FAar+2014%26path=../Database/mannfjoldi/sveitarfelog/%26lang=3%26units=Fjöldi.

(9) Bod 142 pokynů k regionální podpoře.

(10) Viz mapa v příloze tohoto rozhodnutí.

PŘÍLOHA

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 201

České vydání	Právní předpisy	Svazek 57 10. července 2014

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (EU) č. 743/2014 ze dne 9. července 2014, kterým se nahrazuje příloha VII nařízení (EU) č. 601/2012, pokud jde o minimální četnost analýz ( 1 )	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 744/2014 ze dne 9. července 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Bœuf de Charolles (CHOP))	3
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 745/2014 ze dne 9. července 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	5
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 746/2014 ze dne 9. července 2014, kterým se stanoví koeficient přidělení použitelný pro žádosti o dovozní licence podané od 27. června do 4. července 2014 v rámci celní kvóty otevřené pro kukuřici nařízením (ES) č. 969/2006	7
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Komise 2014/88/EU ze dne 9. července 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES, pokud jde o společné bezpečnostní ukazatele a společné metody pro stanovení výše škod při nehodách ( 1 )	9
		ROZHODNUTÍ
		2014/443/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 8. července 2014 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Podvýboru pro sanitární a fytosanitární opatření zřízeného Obchodní dohodou mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé, pokud jde o přijetí jeho jednacího řádu	18
		2014/444/EU, Euratom
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 8. července 2014 o vyškrtnutí jména přechodného soudce Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze seznamu sestaveného rozhodnutím Rady 2013/181/EU	24
		2014/445/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 8. července 2014 o jmenování dvou dánských členů a šesti dánských náhradníků Výboru regionů	25
		2014/446/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 8. července 2014 o jmenování dvou italských členů Výboru regionů	27
	*	Rozhodnutí Rady 2014/447/SZBP ze dne 9. července 2014, kterým se mění rozhodnutí 2013/354/SZBP o policejní misi Evropské unie pro palestinská území (EUPOL COPPS)	28
		2014/448/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 8. července 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/178/EU, pokud jde o africký mor prasat v Lotyšsku (oznámeno pod číslem C(2014) 4925) ( 1 )	31

	III Jiné akty
	EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR
*	Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 170/14/KOL ze dne 24. dubna 2014 o islandské mapě regionální podpory na období 2014–2020 (Island)	33

Palivo/materiál	Minimální četnost analýz
Zemní plyn	Nejméně každý týden
Ostatní plyny, zejména syntetický plyn a procesní plyny, jako například rafinérský směsný plyn, koksárenský plyn, vysokopecní plyn a konvertorový plyn	Nejméně každý den — pomocí vhodných postupů v různých denních dobách
Topné oleje (například lehký, střední, těžký topný olej, bitumen)	Každých 20 000 tun paliva a nejméně šestkrát za rok
Uhlí, koksárenské uhlí, ropný koks, rašelina	Každých 20 000 tun paliva/materiálu a nejméně šestkrát za rok
Ostatní paliva	Každých 10 000 tun paliva a nejméně čtyřikrát za rok
Nezpracovaný tuhý odpad (čistě fosilní nebo směsný odpad fosilní a z biomasy)	Každých 5 000 tun odpadu a nejméně čtyřikrát za rok
Tekutý odpad, předzpracovaný tuhý odpad	Každých 10 000 tun odpadu a nejméně čtyřikrát za rok
Karbonátové nerosty (včetně vápence a dolomitu)	Každých 50 000 tun materiálu a nejméně čtyřikrát za rok
Jíly a břidlice	Množství materiálu odpovídající 50 000 tunám CO2 a nejméně čtyřikrát za rok
Ostatní materiály (primární produkty, meziprodukty a konečné produkty)	V závislosti na druhu materiálu a změně, množství materiálu odpovídající 50 000 tunám CO2 a nejméně čtyřikrát za rok“

		Opravy
	*	Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod ( Úř. věst. L 164, 26.6.2009 )	38