28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/1

Poznámka o vstupu v platnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii

Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii (1) podepsaná dne 9. září 2013 v Bruselu vstoupí v platnost dne 1. července 2014.

(1) Úř. věst. L 64, 4.3.2014, s. 2.

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/2

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 713/2014

ze dne 24. června 2014,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1388/2013 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S cílem zajistit dostatečné a nepřerušované dodávky některého zboží, jež se v Unii vyrábí v nedostatečné míře, a zabránit narušení trhu, pokud jde o některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky, byly nařízením Rady (EU) č. 1388/2013 (1) otevřeny autonomní celní kvóty. Produkty a výrobky v rámci těchto celních kvót mohou být do Unie dováženy se sníženými nebo nulovými celními sazbami. Z uvedených důvodů je nutné otevřít s účinkem ode dne 1. července 2014 nové celní kvóty s nulovou sazbou pro příslušný objem týkající se dalších šesti produktů a výrobků.

(2)

Kromě toho by v některých případech měly autonomní celní kvóty Unie být upraveny. U dvou výrobků je třeba změnit popis výrobku či produktu, aby bylo dosaženo větší přesnosti a zohledněn nejnovější vývoj produktů a výrobků. U jednoho dalšího výrobku je třeba zrušit jeden z kódů TARIC, protože dvojí klasifikace již zastarala, a v dalších třech případech je třeba navýšit objem kvót, což je v zájmu hospodářských subjektů a Unie.

(3)	Dále by u dvou výrobkků měly být autonomní celní kvóty Unie ukončeny s účinkem ode dne 1. července 2014 a 1. ledna 2015, neboť není v zájmu Unie od těchto dat tyto kvóty nadále poskytovat.

(4)	Nařízení (EU) č. 1388/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)	Protože některé změny autonomních celních kvót stanovené v tomto nařízení musí nabýt účinku ode dne 1. července 2014, mělo by se toto nařízení použít od téhož dne a mělo by vstoupit v platnost v den vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (EU) č. 1388/2013 se mění takto:

1)	řádky pro celní kvóty pořadových čísel 09.2830, 09.2831, 09.2832, 09.2834, 09.2835, a 09.2836 stanovené v příloze I tohoto nařízení se vkládají podle pořadí kódů KN uvedených ve druhém sloupci tabulky v příloze nařízení (EU) č. 1388/2013;

2)	řádky pro celní kvóty s pořadovými čísly 09.2629, 09.2631, 09.2639, 09.2668, 09.2669, 09.2806, a 09.2818 se nahrazují řádky uvedenými v příloze II tohoto nařízení;

3)	řádek pro celní kvótu s pořadovým číslem 09.2930 se zrušuje;

4)	řádek pro celní kvótu s pořadovým číslem 09.2639 se zrušuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2014 s výjimkou čl. 1 bodu 4, který se použije ode dne 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 24. června 2014.

Za Radu

předseda

E. VENIZELOS

(1) Nařízení Rady (EU) č. 1388/2013 ze dne 17. prosince 2013 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky a o zrušení nařízení (EU) č. 7/2010 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 319).

PŘÍLOHA I

CELNÍ KVÓTY PODLE ČL. 1 BODU 1

Pořadové číslo	Kód KN	TARIC	Popis zboží	Kvótové období	Objem kvóty	Clo v rámci kvóty (v %)
09.2830	ex 2906 19 00	40	Cyklopropylmethanol (CAS RN 2516–33–8)	1. 7.–31. 12.	10 tun	0
09.2831	ex 2932 99 00	40	1,3:2,4–Bis–O–(3,4–dimethylbenzyliden)–D–glucitol (CAS RN 135861–56–2)	1. 7.–31. 12.	300 tun	0
09.2832	ex 3808 92 90	40	Přípravek obsahující 38 % nebo více, avšak nejvýše 50 % hmotnostních zinečnaté soli pyrithionu (INN) (CAS RN 13463–41–7) ve vodné disperzi	1. 7.–31. 12.	250 tun	0
09.2834	ex 7604 29 10	20	Tyče ze slitin hliníku o průměru 200 mm nebo větším, avšak nejvýše 300 mm	1. 7.–31. 12.	500 tun	0
09.2835	ex 7604 29 10	30	Tyče ze slitin hliníku o průměru 300,1 mm nebo větším, avšak nejvýše 533,4 mm	1. 7.–31. 12.	250 tun	0
09.2836	ex 9003 11 00 ex 9003 19 00	10 20	Brýlové obruby z plastů nebo z obecných kovů pro použití při výrobě korekčních brýlí (1)	1. 7.–31. 12.	2 900 000 kusů	0

(1) Na pozastavení cel se vztahují články 291 až 300 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).

PŘÍLOHA II

CELNÍ KVÓTY PODLE ČL. 1 BODU 2

Pořadové číslo

Kód KN

TARIC

Popis zboží

Kvótové období

Objem kvóty

Clo v rámci kvóty (v %)

09.2806

ex 2825 90 40

Oxid wolframový, včetně modrého oxidu wolframového (CAS RN 1314–35–8 nebo CAS RN 39318–18–8)

1. 1.–31. 12.

12 000 tun

09.2639

3905 30 00

Poly(vinylalkohol), též obsahující nehydrolyzované acetátové skupiny

1. 1.–31. 12.

18 000 tun

09.2818

ex 6902 90 00

Žáruvzdorné cihly s

—	délkou hrany větší než 300 mm a

—	obsahem TiO2 nejvýše 1 % hmotnostní a

—	obsahem Al2O3 nejvýše 0,4 % hmotnostní a

—	objemovou změnou menší než 9 % při 1700 °C

1. 1.–31. 12.

225 tun

09.2629

ex 8302 49 00

Teleskopické hliníkové madlo pro použití při výrobě zavazadel (1)

1. 7.–31. 12.

800 000 kusů

09.2668

ex 8714 91 10

Rám jízdního kola, vyrobený z uhlíkových vláken a umělé pryskyřice, barvený, lakovaný a/nebo leštěný, pro použití při výrobě jízdních kol (1)

1. 1.–31. 12.

125 000 kusů

09.2669

ex 8714 91 30

Přední vidlice jízdního kola, vyrobená z uhlíkových vláken a umělé pryskyřice, barvená, lakovaná a/nebo leštěná, pro použití při výrobě jízdních kol (1)

1. 1.–31. 12.

97 000 kusů

09.2631

ex 9001 90 00

Nezasazené skleněné čočky, hranoly a lepené prvky pro použití při výrobě nebo opravách zboží kódů KN 9002 , 9005 , 9013 10 a 9015 (1)

1. 1.–31. 12.

5 000 000 kusů

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/6

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 714/2014

ze dne 25. června 2014,

kterým se stanoví zákaz rybolovu tuňáka obecného v Atlantském oceánu východně od 45° západní délky a ve Středozemním moři plavidly plujícími pod vlajkou Řecka

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (EU) č. 43/2014 (2) stanoví kvóty na rok 2014.

(2)	Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2014.

(3)	Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2014 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. června 2014.

Za Komisi

jménem předsedy,

Lowri EVANS

generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2) Nařízení Rady (EU) č. 43/2014 ze dne 20. ledna 2014, kterým se pro rok 2014 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 24, 28.1.2014, s. 1).

PŘÍLOHA

č.	07/TQ43
Členský stát	Řecko
Populace	BFT/AE45WM
Druh	Tuňák obecný (Thunnus thynnus)
Oblast	Atlantský oceán, východně od 45° z. d., a Středozemní moře
Datum ukončení	28.3.2014

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/8

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 715/2014

ze dne 26. června 2014,

kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o seznam ukazatelů, které mají být shromážděny v rámci zjišťování o struktuře zemědělských podniků za rok 2016

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby (1), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1166/2008 stanoví program statistických zjišťování o struktuře zemědělských podniků do roku 2016.

(2)	Je třeba sbírat údaje pro účely kontroly provádění opatření týkajících se revize společné zemědělské politiky po roce 2013, jakož i opatření týkajících se rozvoje venkova (2).

(3)

Statistické informace o využití živin, zavlažování a metodách zemědělské výroby v souvislosti s informacemi o struktuře na úrovni jednotlivých podniků jsou nedostatečné. Je proto nezbytné zlepšit shromažďování informací o využití živin a vody, jakož i informací o metodách zemědělské výroby v zemědělských podnicích, poskytnout doplňkové statistiky potřebné k vypracování agroenvironmentální politiky a zlepšit kvalitu agroenvironmentálních ukazatelů.

(4)

Změna seznamu ukazatelů je založena na zásadě, že celková zátěž bude nadále vyvážená, neboť se upustí od těch proměnných, jež jsou vzhledem ke změnám v souvisejících právních předpisech zastaralé, nebo proměnných, jež budou v roce 2016 jednorázově vypuštěny, a přidají se jiné proměnné, především z důvodu rostoucích a měnících se potřeb statistických údajů v oblasti zemědělství v souvislosti s novou společnou zemědělskou politikou do roku 2020, a to zejména s ohledem na zlepšení environmentálního dopadu této politiky a na související potřebné informace z agroenvironmentální oblasti, přičemž se zohlední také skutečnost, že výše finančních prostředků poskytovaných EU na statistická zjišťování zůstává neměnná.

(5)	Nařízení (ES) č. 1166/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)	Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro zemědělskou statistiku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III nařízení (ES) č. 1166/2008 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. června 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 14.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA III

Seznam ukazatelů pro účely zjišťování o struktuře zemědělských podniků za rok 2016

UKAZATELE

JEDNOTKY/KATEGORIE

I. Obecné ukazatele

–	Zeměpisná poloha podniku (1)

– –	Regiony NUTS (2) 3

Kód NUTS 3

– –	Nachází se podnik ve znevýhodněné oblasti?

L/M/N (3)

–	Právní subjektivita zemědělského podniku

– –	Je podnik jednotkou veřejných pozemků?

ano/ne

– –	Nese právní a ekonomickou odpovědnost za zemědělský podnik:

– – –

fyzická osoba, která je jediným vlastníkem (v případě nezávislého podniku)?

ano/ne

– – – –

Jestliže ano, je tato osoba (vlastník) také vedoucím pracovníkem?

ano/ne

– – – – –

Jestliže tato osoba není vedoucím pracovníkem, je vedoucí pracovník rodinným příslušníkem vlastníka zemědělského podniku?

ano/ne

– – – – –

Jestliže je vedoucí pracovník rodinným příslušníkem vlastníka zemědělského podniku, jedná se o manžela/manželku?

ano/ne

– – –

jedna fyzická osoba nebo více fyzických osob, jež jsou partnery (v případě podniku ve skupině)?

ano/ne

– – –

právnická osoba?

ano/ne

–	Forma vlastnictví (ve vztahu k vlastníkovi) a členění zemědělského podniku

– –	Využívaná zemědělská půda:

– – –

obhospodařovaná majitelem

– – –

obhospodařovaná v peněžním pachtu

– – –

obhospodařovaná v naturálním pachtu nebo jinak

– –	Veřejné pozemky

–	Ekologické zemědělství

– –	Je v podniku uplatňováno ekologické zemědělství?

ano/ne

– –

Údaje (4)

– – –

Celková využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie

– – –

Celková využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, která přechází na metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie

– – –

Půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie anebo které na takové metody přechází:

– – – –

Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiva)

– – – –

Luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiva a luskovinoobilných směsí)

– – – –

Brambory (včetně raných a sadbových)

– – – –

Cukrovka (kromě sadbové)

– – – –

Olejniny

– – – –

Čerstvá zelenina, melouny a jahody

– – – –

Pastviny a louky kromě extenzivních pastvin

– – – –

Ovocné sady včetně porostů bobulovin

– – – –

Citrusové sady

– – – –

Olivové háje

– – – –

Vinice

– – – –

Ostatní plodiny (přadné plodiny atd.) včetně extenzivních pastvin

– – –

Metody ekologického zemědělství používané v živočišné výrobě a certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie:

– – – –

Skot

kusů

– – – –

Prasata

kusů

– – – –

Ovce a kozy

kusů

– – – –

Drůbež

kusů

– – – –

Jiná zvířata

ano/ne

– –	Určení produkce podniku:

– – –

V domácnosti vlastníka se spotřebuje více než 50 % celkové hodnoty konečné produkce podniku

ano/ne

– – –

Přímý prodej koncovým spotřebitelům představuje více než 50 % celkového prodeje podniku

ano/ne

II. Půda

–

Orná půda

– –	Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiva):

– – –

Pšenice obecná a špalda

– – –

Pšenice tvrdá

– – –

Žito

– – –

Ječmen

– – –

Oves

– – –

Kukuřice na zrno

– – –

Rýže

– – –

Ostatní obiloviny pěstované na zrno

– –	Luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiva a luskovinoobilných směsí)

– – –

z toho hrách, bob polní a sladká lupina

– –	Brambory (včetně raných a sadbových)

– –	Cukrovka (kromě sadbové)

– –	Krmné okopaniny a hlízy (kromě sadbových)

– –	Technické plodiny:

– – –

Tabák

– – –

Chmel

– – –

Bavlna

– – –

Řepka a řepice

– – –

Slunečnice

– – –

Sója

– – –

Len setý olejný

– – –

Ostatní olejniny

– – –

Len setý přadný

– – –

Konopí

– – –

Ostatní přadné plodiny

– – –

Aromatické, léčivé a kořeninové rostliny

– – –

Ostatní technické plodiny jinde neuvedené

– –	Čerstvá zelenina, melouny a jahody, z toho:

– – –

pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem

– – – –

Polní produkce

– – – –

Zahradnická produkce

– – –

pěstované ve skleníku nebo pod jiným (přístupným) ochranným krytem

– –	Květiny a okrasné rostliny (kromě školek):

– – –

pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem

– – –

pěstované ve skleníku nebo pod jiným (přístupným) ochranným krytem

– –	Plodiny sklízené v zeleném stavu:

– – –

Dočasné travní porosty

– – –

Ostatní plodiny sklízené v zeleném stavu:

– – – –

Kukuřice na zelené krmení

– – – –

Luskoviny

– – – –

Ostatní plodiny sklízené v zeleném stavu jinde neuvedené

– –	Osivo a sadba na orné půdě

– –	Ostatní plodiny na orné půdě

– –	Půda ležící ladem

–	Zelinářské zahrady

–	Trvalé travní porosty

– –	Pastviny a louky kromě extenzivních pastvin

– –	Extenzivní pastviny

– –	Trvalé travní porosty, které se již nevyužívají k účelům produkce a na které se vztahují subvence

–	Trvalé kultury

– –	Ovocné sady včetně porostů bobulovin

– – –

Druhy ovoce, z toho:

– – – –

Ovoce mírného klimatického pásma

– – – –

Ovoce subtropického klimatického pásma

– – –

Bobuloviny

– – –

Skořápkové ovoce

– –	Citrusové sady

– –	Olivové háje

– – –

produkující běžně stolní olivy

– – –

produkující běžně olivy na olej

– –	Vinice, jejichž produkcí je obvykle:

– – –

Jakostní víno

– – –

Ostatní víno

– – –

Hrozny stolní

– – –

Rozinky

– –

Školky

– –	Ostatní trvalé kultury

– –	Trvalé kultury pěstované ve skleníku

–	Ostatní plochy

– –	Nevyužívaná zemědělská půda

– –	Zalesněná plocha

– – –

z toho rychle rostoucí dřeviny

– –	Ostatní půda (půda zabraná budovami, hospodářskými dvory, cestami, rybníky a lomy, neúrodná půda, skála atd.)

–

Houby

–	Energetické plodiny

–	Zavlažování

– –	Zavlažovaná plocha

– – –

Celková zavlažovatelná plocha

– – –

Celková obdělávaná půda zavlažovaná nejméně jednou za předchozích 12 měsíců

– –	Uplatňované metody zavlažování

– – –

Povrchové zavlažování (zaplavování, brázdy)

ano/ne

– – –

Postřikové zavlažování

ano/ne

– – –

Kapkové zavlažování

ano/ne

– –	Zdroj vody na zavlažování používané podnikem

– – –

Podzemní voda na pozemcích podniku

ano/ne

– – –

Povrchová voda na pozemcích podniku (rybníky či nádrže)

ano/ne

– – –

Povrchová voda mimo zemědělský podnik z jezer, řek či vodních toků

ano/ne

– – –

Voda mimo zemědělský podnik z veřejných sítí dodávek vody

ano/ne

– – –

Jiné zdroje

ano/ne

III. Hospodářská zvířata

–

Koňovití

kusů

–

Skot:

– –	Skot, mladší než jeden rok, býci a jalovice

kusů

– –	Býci, nejméně 1 rok staří, avšak mladší než 2 roky

kusů

– –	Jalovice, nejméně 1 rok staré, avšak mladší než 2 roky

kusů

– –	Býci, nejméně 2 roky staří

kusů

– –	Jalovice, nejméně 2 roky staré

kusů

– –

Dojnice

kusů

– –	Ostatní krávy

kusů

–	Ovce a kozy:

– –	Ovce (jakéhokoli stáří)

kusů

– – –

Chovné samice

kusů

– – –

Ostatní ovce

kusů

– –	Kozy (jakéhokoli stáří)

kusů

– – –

Chovné samice

kusů

– – –

Ostatní kozy

kusů

–

Prasata:

– –	Selata s živou hmotností méně než 20 kg

kusů

– –	Chovné prasnice o hmotnosti nejméně 50 kg

kusů

– –	Ostatní prasata

kusů

–

Drůbež:

– –

Brojleři

kusů

– –

Nosnice

kusů

– –	Ostatní drůbež:

kusů

– – –

Krůty

kusů

– – –

Kachny

kusů

– – –

Husy

kusů

– – –

Pštrosi

kusů

– – –

Ostatní drůbež jinde neuvedená

kusů

–	Králíci, chovné samice

kusů

–

Včely

včelstev

–	Hospodářská zvířata jinde neuvedená

ano/ne

IV. Pracovní síla

IV.(i)

Zemědělské práce v podniku

–

Vlastník

– –

Pohlaví

muž/žena

– –

Věk

věkové skupiny (5)

– –	Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

roční pracovní jednotka – procentní rozpětí 1 (6)

–	Vedoucí pracovník

– –

Pohlaví

muž/žena

– –

Věk

věkové skupiny (5)

– –	Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

roční pracovní jednotka – procentní rozpětí 2 (7)

–	Odborná příprava vedoucího pracovníka

– –	Zemědělská příprava vedoucího pracovníka

kódy přípravy (8)

– –	Odborná příprava vedoucího pracovníka za posledních 12 měsíců

ano/ne

–	Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku: muži

– –	Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

roční pracovní jednotka – procentní rozpětí 2

–	Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku: ženy

– –	Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

roční pracovní jednotka – procentní rozpětí 2

–	Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: muži

– –	Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

roční pracovní jednotka – procentní rozpětí 2

–	Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: ženy

– –	Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

roční pracovní jednotka – procentní rozpětí 2

–	Nepravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: muži a ženy

pracovní dny odpracované na plný pracovní úvazek

IV.(ii)

Ostatní výdělečné činnosti: jiná než zemědělská práce v podniku (činnosti nesouvisející přímo se zemědělským podnikem) a práce mimo podnik

–	Jiné výdělečné činnosti vlastníka, který je zároveň vedoucím pracovníkem:

M/S/N (9)

–	Jiné výdělečné činnosti ostatních členů rodiny jediného vlastníka: hlavní činnost

počet osob

–	Jiné výdělečné činnosti ostatních členů rodiny jediného vlastníka: vedlejší činnost

počet osob

V. Jiné výdělečné činnosti podniku (přímo související s podnikem)

V.(i)

Seznam jiných výdělečných činností

–	Poskytování zdravotnických, sociálních a vzdělávacích služeb

ano/ne

–	Cestovní ruch, ubytování a ostatní rekreační činnosti

ano/ne

–	Rukodělná výroba

ano/ne

–	Zpracování zemědělských produktů

ano/ne

–	Výroba energie z obnovitelných zdrojů

ano/ne

–	Zpracování dřeva (např. řezání)

ano/ne

–	Akvakultura

ano/ne

–	Smluvní práce (za použití výrobních prostředků zemědělského podniku)

– –	Zemědělské práce (pro jiný podnik)

ano/ne

– –	Jiné než zemědělské práce

ano/ne

–

Lesnictví

ano/ne

–

Ostatní

ano/ne

–	Kdo je do činnosti zapojen?

– –	Vlastník, který je zároveň vedoucím pracovníkem

M/S/N (9)

– –	Ostatní členové rodiny jediného vlastníka, jako jejich hlavní činnost

počet osob

– –	Ostatní členové rodiny jediného vlastníka, jako jejich vedlejší činnost

počet osob

– –	Osoby, které nejsou rodinnými příslušníky a pravidelně pracují v zemědělském podniku, jako jejich hlavní činnost

počet osob

– –	Osoby, které nejsou rodinnými příslušníky a pravidelně pracují v zemědělském podniku, jako jejich vedlejší činnost

počet osob

V.(ii)

Podíl ostatních výdělečných činností přímo souvisejících s podnikem

–	Procentní podíl z hodnoty konečné produkce podniku

procentní rozpětí (10)

VI. Podpora rozvoje venkova

–	Podnik v posledních třech letech využíval jednoho z opatření pro rozvoj venkova (11)

ano/ne

– –	Účast zemědělců v programech jakosti potravin

ano/ne

– –	Platby programu Natura 2000 a platby spojené s rámcovou směrnicí o vodě (12)

ano/ne

– –	Agroenvironmentální platby – klimatické platby

ano/ne

– –	Ekologické zemědělství

ano/ne

– –	Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat

ano/ne

– –	Investice do hmotného majetku

ano/ne

– –	Předcházení poškozování potenciálu zemědělské výroby, které je způsobeno přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi, a obnova tohoto potenciálu

ano/ne

– –	Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

ano/ne

– –	Investice do rozvoje lesních oblastí a životaschopnosti lesů

ano/ne

– –	Zalesňování a zakládání lesů

ano/ne

– –	Zavádění zemědělsko-lesnických systémů

ano/ne

– –	Předcházení poškozování lesů a obnova lesů

ano/ne

– –	Investice do zvyšování odolnosti a environmentální hodnoty lesů

ano/ne

– –	Investice do lesnických technologií a zpracování, mobilizace lesnických produktů a jejich uvádění na trh

ano/ne

– –	Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

ano/ne

– –	Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

ano/ne

– –	Řízení rizik

ano/ne

VII. Postupy hospodaření s půdou a hnojivy uplatňované v zemědělských podnicích

–	Metody orby (13) na orné půdě nacházející se mimo skleníky či jiné kryty

– –	Konvenční zpracování půdy

– –	Ochranné zpracování půdy

– –	Bezorebné zpracování půdy (s výjimkou orné půdy nacházející se mimo skleníky či jiné kryty, osázené víceletými rostlinami)

–	Krytí půdy (14) na orné půdě nacházející se mimo skleníky či jiné kryty

– –	Běžné ozimy

– –	Krycí plodiny nebo meziplodiny

– –	Rostlinné zbytky

– –

Holá půda

– –	Orná půda nacházející se mimo skleníky či jiné kryty, osázená víceletými rostlinami)

–	Střídání plodin na orné půdě

–	Podíl orné půdy zapojené do střídání plodin

orná půda – procentní rozpětí (15)

–	Plocha využívaná v ekologickém zájmu –celková rozloha mezí, ochranných pásem, živých plotů, stromů, půdy ležící ladem, biotopů, zalesněné plochy a krajinných prvků

ha (16)

–	Technologie aplikace statkových hnojiv

– –	Plošný rozstřik/rozmetávání

– – –

Bez zapravování

statkové hnojivo – procentní rozpětí (17)

– – –

Zapravování do 4 hodin

statkové hnojivo – procentní rozpětí

– – –

Zapravování po 4 hodinách

statkové hnojivo – procentní rozpětí

– –	Pásová aplikace

– – –

Vlečené hadice

statkové hnojivo – procentní rozpětí

– – –

Vlečené botky

statkové hnojivo – procentní rozpětí

– –

Injektáž

– – –

Mělká injektáž/otevřená štěrbina

statkové hnojivo – procentní rozpětí

– – –

Hluboká injektáž/uzavřená štěrbina

statkové hnojivo – procentní rozpětí

–	Dovoz statkového hnojiva do podniku/vývoz statkového hnojiva z podniku

– –	Celkové vyprodukované množství statkových hnojiv vyvezených z podniku

Tun

– –	Statkové hnojivo dovezené do podniku

tun

(1) Údaje o zeměpisné poloze nebudou v roce 2016 poskytnuty.

(2) Klasifikace územních statistických jednotek.

(3) L – nehorské znevýhodněné oblasti; M – horské znevýhodněné oblasti; N – běžné oblasti (oblasti, které znevýhodněny nejsou). Tato klasifikace může být v budoucnu upravena v závislosti na vývoji SZP do roku 2020.

(4) Tento oddíl se vyplňuje pouze v případě, že odpověď na předcházející otázku je ‚ano‘.

(5) Věkové skupiny: (od věku skončení povinné školní docházky do 24 let), (25–34), (35–39), (40–44), (45–54), (55–64), (65 a více).

(6) Roční pracovní jednotka – procentní rozpětí 1: (0), (> 0–< 25), (≥ 25–< 50), (≥ 50–< 75), (≥ 75-< 100), (100).

(7) Roční pracovní jednotka – procentní rozpětí 2: (> 0 – < 25), (≥ 25 – < 50), (≥ 50 – < 75), (≥ 75 – < 100), (100).

(8) Kódy přípravy: (pouze praktické zkušenosti), (základní zemědělská příprava), (úplná zemědělská příprava).

(9) M – hlavní činnost, S – vedlejší činnost, N – nezapojení se do činnosti

(10) Procentní rozpětí: (≥ 0–≤ 10), (> 10–≤ 50), (> 50–< 100).

(11) Opatření pro rozvoj venkova v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487) – tyto ukazatele by měly být dostupné v administrativních zdrojích.

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(13) Konvenční zpracování orné půdy nacházející se mimo skleníky či jiné kryty + ochranné zpracování orné půdy nacházející se mimo skleníky či jiné kryty + bezorebné zpracování orné půdy nacházející se mimo skleníky či jiné kryty + orná půda nacházející se mimo skleníky či jiné kryty, osázená víceletými rostlinami = celková rozloha orné půdy nacházející se mimo skleníky či jiné kryty.

(14) Orná půda nacházející se mimo skleníky či jiné kryty, osázená běžnými ozimy + orná půda nacházející se mimo skleníky či jiné kryty, osázená krycími plodinami nebo meziplodinami + orná půda s rostlinnými zbytky, nacházející se mimo skleníky či jiné kryty + holá orná půda nacházející se mimo skleníky či jiné kryty + orná půda nacházející se mimo skleníky či jiné kryty, osázená víceletými rostlinami = celková rozloha orné půdy nacházející se mimo skleníky či jiné kryty.

(15) Orná půda – procentní rozpětí: (0), (> 0–< 25), (≥ 25–< 50), (≥ 50–< 75), (≥ 75).

(16) Údaj, který poskytnou pouze zemědělské podniky, jejichž orná půda má rozlohu přesahující 15 ha.

(17) Procentní podíl celkového množství statkového hnojiva aplikovaného pomocí zvláštní technologie aplikace: (0), (> 0–< 25), (≥ 25–< 50), (≥ 50–< 75), (≥ 75–< 100), (100).“

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/19

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 716/2014

ze dne 27. června 2014

o zřízení pilotního společného projektu na podporu provádění evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (1), a zejména na čl. 15a odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem projektu výzkumu a vývoje uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) je modernizace uspořádání letového provozu (dále jen „ATM“) v Evropě; představuje technologický pilíř jednotného evropského nebe. Tento projekt má Unii do roku 2030 poskytnout vysoce výkonnou infrastrukturu uspořádání letového provozu, která umožní bezpečný a ekologicky šetrný provoz a rozvoj letecké dopravy.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 409/2013 (2) stanovilo požadavky týkající se obsahu společných projektů, jejich stanovení, přijímání, realizace a sledování. Stanoví, že společné projekty musí být prováděny na základě zaváděcího programu prostřednictvím realizačních projektů koordinovaných zaváděcím manažerem.

(3)

Podle prováděcího nařízení (EU) č. 409/2013 je cílem společného projektu včasné, koordinované a synchronizované zavedení funkcí ATM, jež jsou připraveny k realizaci a přispívají k dosažení zásadních provozních změn určených v evropském hlavním plánu ATM. Do společného projektu mají být zahrnuty pouze ty funkce ATM, které vyžadují synchronizované zavádění a které významně přispívají k výkonnostním cílům celé Unie.

(4)	Na žádost Komise vypracoval společný podnik SESAR předběžný návrh prvního společného projektu, nazvaný „pilotní společný projekt“.

(5)

Komise předběžný návrh analyzovala a přezkoumala, přičemž jí byli nápomocni Evropská agentura pro bezpečnost letectví, Evropská obranná agentura, manažer struktury vzdušného prostoru, orgán pro kontrolu výkonnosti, Eurocontrol, evropské normalizační organizace a Evropská organizace pro vybavení civilního letectví (Eurocae).

(6)	Komise následně provedla nezávislou celkovou analýzu nákladů a přínosů a příslušné konzultace s členskými státy a relevantními zúčastněnými stranami.

(7)

Na tomto základě Komise vytvořila návrh pilotního společného projektu. V souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 409/2013 schválila skupina civilních uživatelů vzdušného prostoru SESAR návrh dne 30. dubna 2014, poskytovatelé letových navigačních služeb návrh schválili dne 30. dubna 2014, provozovatelé letišť návrh schválili dne 29. dubna 2014, manažer struktury vzdušného prostoru návrh schválil dne 25. dubna 2014 a evropské vnitrostátní meteorologické služby návrh schválily dne 30. dubna 2014.

(8)

Pilotní společný projekt určil šest funkcí ATM, jmenovitě rozšířené řízení příletů a navigace založená na výkonnosti v koncových řízených oblastech s vysokou hustotou letového provozu (Extended Arrival Management and Performance Based Navigation in the High Density Terminal Manoeuvring Areas), integrace a propustnost letiště (Airport Integration and Throughput), flexibilní uspořádání vzdušného prostoru a volné tratě (Flexible Airspace Management and Free Route), kooperativní řízení využití sítě (Network Collaborative Management), globální informační řídicí systém – počáteční fáze (Initial System Wide Information Management) a sdílení informací o dráze letu – počáteční fáze (Initial Trajectory Information Sharing). Zavedení těchto šesti funkcí ATM by mělo být povinné.

(9)

Funkce rozšířené řízení příletů a navigace založená na výkonnosti v koncových řízených oblastech s velkou hustotou letového provozu má zlepšit přesnost příletové dráhy letu a usnadnit řazení provozu v dřívější fázi, což umožní snížit spotřebu paliva a omezit dopad na životní prostředí ve fázích klesání/příletu. Tato funkce zahrnuje část zásadní provozní změny etapy 1 pro klíčový prvek „Synchronizace provozu“, jak jej vymezuje evropský hlavní plán ATM.

(10)

Funkce integrace a propustnost letiště má zvýšit bezpečnost a propustnost dráhy, což se pozitivně projeví ve spotřebě paliva, menším zpoždění a zvýšení kapacity letišť. Tato funkce zahrnuje část zásadní provozní změny etapy 1 pro klíčový prvek „Integrace a propustnost letiště“, jak jej vymezuje evropský hlavní plán ATM.

(11)

Funkce flexibilní uspořádání vzdušného prostoru a volné tratě má umožnit efektivnější využívání vzdušného prostoru, a zajistit tak významné přínosy v souvislosti se spotřebou paliva a menším zpožděním. Tato funkce zahrnuje část zásadní provozní změny etapy 1 pro klíčový prvek „Přechod od prostorového systému řízení letů ke 4D“, jak jej vymezuje evropský hlavní plán ATM.

(12)

Funkce kooperativní řízení využití sítě má zlepšit kvalitu a včasnost síťových informací sdílených všemi zúčastněnými stranami ATM, což zajistí významné přínosy v podobě zvýšení produktivity letových navigačních služeb (dále jen „ANS“) a snížení nákladů vzniklých zpožděním. Tato funkce zahrnuje část zásadní provozní změny etapy 1 pro klíčový prvek „Kooperativní řízení využití sítě a dynamické vyvažování kapacity“, jak jej vymezuje evropský hlavní plán ATM.

(13)

Funkce globální informační řídicí systém – počáteční fáze, sestávající ze souboru služeb poskytovaných a využívaných prostřednictvím systémů podporujících globální informační řídicí systém (System Wide Information Management; SWIM) v rámci sítě založené na internetovém protokolu, má významně zvýšit produktivitu ANS. Tato funkce zahrnuje část zásadní provozní změny etapy 1 pro klíčový prvek „SWIM“, jak jej vymezuje evropský hlavní plán ATM.

(14)

Funkce sdílení informací o dráze letu – počáteční fáze, spolu s výkonnějším zpracováním letových údajů, má zlepšit předvídatelnost dráhy letu letadel ve prospěch uživatelů vzdušného prostoru, manažera struktury vzdušného prostoru a poskytovatelů ANS, což bude znamenat méně taktických zásahů a zdokonalenou eliminaci konfliktů. Očekává se pozitivní dopad na produktivitu ANS, úsporu paliva a variabilitu zpoždění. Tato funkce zahrnuje část zásadní provozní změny etapy 1 pro klíčový prvek „Přechod od prostorového řízení letů ke 4D“, jak jej vymezuje evropský hlavní plán ATM, a prostřednictvím využívání sdílených informací o dráze letu nepřímo podporuje další klíčové prvky, jimiž se zabývají ostatní funkce ATM.

(15)

Aby bylo plně dosaženo přínosů z pilotního společného projektu, očekává se, že jeho části budou provádět i určití provozní uživatelé ze třetích zemí. Jejich zapojení by měl zajistit zaváděcí manažer v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 409/2013. Zapojením provozních uživatelů ze třetích zemí není dotčeno rozdělení pravomocí ve vztahu k letovým navigačním službám a funkcím ATM.

(16)

S cílem pomoci dotčeným provozním uživatelům při zavádění funkcí ATM by měla Komise zveřejnit nezávazné referenční materiály, mimo jiné podpůrné materiály pro fázi standardizace a industrializace, které má dodat společný podnik SESAR, plán potřeb standardizace a regulace a celkovou analýzu nákladů a přínosů na podporu pilotního společného projektu. Podpůrné materiály by měly být případně vypracovány v souladu s postupy stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 (3) se zapojením vnitrostátních dozorových orgánů v souladu s uvedeným nařízením.

(17)	Provádění pilotního společného projektu by mělo být v největší možné míře sledováno s využitím stávajících monitorovacích mechanismů a konzultačních struktur, aby se zapojili všichni provozní uživatelé.

(18)

Měly by být zřízeny vhodné mechanismy pro přezkum tohoto nařízení, do nichž bude zapojen zaváděcí manažer, jenž by měl zajišťovat koordinaci a spolupráci se subjekty uvedenými v článku 9 prováděcího nařízení (EU) č. 409/2013, konkrétně s vnitrostátními dozorovými orgány, ozbrojenými silami, společným podnikem SESAR, manažerem struktury vzdušného prostoru a výrobním průmyslem, které zejména umožní Komisi, aby toto nařízení podle potřeby změnila. V souladu s čl. 9 odst. 7 písm. c) prováděcího nařízení (EU) č. 409/2013 by zaváděcí manažer měl zohlednit dopad na státní a kolektivní obranné schopnosti. Koordinace s ozbrojenými silami v rámci pilotního společného projektu zůstává prioritou v souladu s obecným prohlášením členských států k vojenským otázkám vztahujícím se k jednotnému evropskému nebi (4). Podle tohoto prohlášení mají členské státy především rozšiřovat civilně-vojenskou spolupráci a usnadňovat spolupráci mezi vojenskými silami členských států ve všech záležitostech uspořádání letového provozu, pokud a nakolik je považována dotčenými členskými státy za potřebnou.

(19)

V souladu s čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 (5) není uplatňováním tohoto nařízení dotčena svrchovanost členských států nad jejich vzdušným prostorem a požadavky členských států, které se vztahují k veřejnému pořádku, veřejné bezpečnosti a záležitostem obrany. Toto nařízení se nevztahuje na vojenské činnosti a výcvik.

(20)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tímto nařízením se zřizuje první společný projekt, dále jen „společný pilotní projekt“. Společný pilotní projekt identifikuje první soubor funkcí ATM, jež mají být včas, koordinovaně a synchronizovaně zavedeny, aby bylo dosaženo zásadních provozních změn vyplývajících z evropského hlavního plánu ATM.

2. Toto nařízení se použije na Evropskou síť uspořádání letového provozu (EATMN) a systémy pro letové navigační služby určené v příloze I nařízení (ES) č. 552/2004. Použije se na uživatele uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 549/2004 a v článku 2 prováděcího nařízení (EU) č. 409/2013.

Kromě nich se použijí tyto definice:

„rozhodováním na základě spolupráce v oblasti letišť (A-CDM)“ se rozumí proces, v jehož rámci se rozhodnutí týkající se uspořádání toku a kapacity letového provozu (dále jen „ATFCM“) na letištích přijímají na základě interakce provozních uživatelů a dalších subjektů zapojených do ATFCM a jehož cílem je zmenšení zpoždění, zvýšená předvídatelnost událostí a optimalizované využití zdrojů;

2)	„provozním plánem letiště“ se rozumí jediný, společný a kolektivně schválený průběžný plán, dostupný všem zúčastněným stranám letiště, jehož účelem je zajistit společný přehled o situaci a vytvořit základ, z něhož mohou vycházet rozhodnutí zúčastněných stran týkající se optimalizace procesu;

„operačním plánem sítě“ se rozumí plán, včetně jeho podpůrných nástrojů, zpracovaný manažerem struktury vzdušného prostoru v koordinaci s provozními uživateli s cílem organizovat své provozní činnosti v krátkodobém a střednědobém horizontu v souladu s obecnými zásadami obsaženými ve strategickém plánu sítě. Část operačního plánu sítě, jejíž návrh je specifický pro evropskou síť tratí, zahrnuje plán optimalizace evropské sítě leteckých tratí;

4)	„provozováním funkce ATM“ se rozumí, že dotyčná funkce ATM je zavedena a plně se využívá v každodenním provozu;

5)	„cílovým datem zavedení“ se rozumí datum, dokdy má být dokončeno zavádění dotyčné funkce ATM a dokdy má být tato funkce plně využívána v provozu.

Článek 3

Funkce ATM a jejich zavedení

1. Pilotní společný projekt zahrnuje tyto funkce ATM:

a)	rozšířené řízení příletů (Extended Arrival Management) a navigace založená na výkonnosti v koncových řízených oblastech s vysokou hustotou letového provozu (Performance Based Navigation in the High Density Terminal Manoeuvring Areas);

b)	integrace a propustnost letiště (Airport Integration and Throughput);

c)	flexibilní uspořádání vzdušného prostoru a volné tratě (Flexible Airspace Management and Free Route);

d)	kooperativní řízení využití sítě (Network Collaborative Management);

e)	globální informační řídicí systém – počáteční fáze (Initial System Wide Information Management);

f)	sdílení informací o dráze letu – počáteční fáze (Initial Trajectory Information Sharing).

Uvedené funkce ATM jsou popsány v příloze.

2. Provozní uživatelé uvedení v příloze a manažer struktury vzdušného prostoru zavedou funkce ATM uvedené v odstavci 1 a provedou související provozní postupy umožňující jejich hladký provoz v souladu s přílohou a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 409/2013. Vojenští provozní uživatelé uvedené funkce ATM zavedou pouze v rozsahu nezbytném pro dodržení požadavků bodu 4 části A přílohy II nařízení (ES) č. 552/2004.

Článek 4

Referenční a podpůrné materiály

Komise zveřejní na svých internetových stránkách tyto referenční a podpůrné materiály pro zavedení funkcí ATM uvedených v čl. 3 odst. 1:

a)	orientační seznam podpůrných materiálů pro fázi standardizace a industrializace, které má dodat společný podnik SESAR, včetně cílových dat pro dodání;

b)	orientační plán potřeb standardizace a regulace, včetně odkazů na prováděcí pravidla a specifikace Společenství vypracované v souladu s články 3 a 4 nařízení (ES) č. 552/2004, a související cílová data pro dodání;

c)	celková analýza nákladů a přínosů, na jejímž základě provozní uživatelé schválili pilotní společný projekt.

Článek 5

Sledování

Komise provádí sledování podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 409/2013 zejména prostřednictvím těchto nástrojů pro plánování a podávání zpráv:

a)	mechanismů pro plánování evropského hlavního plánu ATM a podávání zpráv o jeho provádění;

b)	strategického a operačního plánu sítě;

c)	plánů výkonnosti, zejména prostřednictvím informací uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. c), čl. 11 odst. 5 a v bodě 2 přílohy II prováděcího nařízení Komise (EU) č. 390/2013 (6);

d)	výkazních tabulek ohledně nákladů na letové navigační služby, zejména prostřednictvím informací uvedených v řádku 3.8 tabulky 1 a v bodě 2 písm. m) přílohy II a v řádcích 2.1 až 2.4 tabulky 3 přílohy VII prováděcího nařízení Komise (EU) č. 391/2013 (7);

e)	sledování provádění projektů uvedených v článku 10 prováděcího nařízení (EU) č. 409/2013 zaváděcím manažerem;

f)	mechanismů pro plánování funkčních bloků vzdušného prostoru a podávání zpráv o jejich provádění;

g)	mechanismů pro plánování standardizace a podávání zpráv o jejím provádění.

Článek 6

Přezkum

Komise toto nařízení přezkoumá na základě informací a doporučení poskytnutých zaváděcím manažerem v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. e) prováděcího nařízení (EU) č. 409/2013 poté, co provedl koordinaci a konzultace stanovené článkem 9 uvedeného nařízení, informací získaných v rámci sledování podle článku 5 a technologického vývoje v oblasti ATM a výsledky přezkumu předloží Výboru pro jednotné nebe.

Přezkum se týká zejména těchto aspektů:

a)	pokroku při zavádění funkcí ATM podle čl. 3 odst. 1;

b)	využití stávajících pobídek pro provádění pilotního společného projektu a možností nových pobídek;

c)	příspěvku pilotního společného projektu k dosažení výkonnostních cílů a k realizaci flexibilního využití vzdušného prostoru;

d)	skutečných nákladů a přínosů vyplývajících ze zavedení funkcí ATM podle čl. 3 odst. 1, včetně identifikace případných nepříznivých dopadů na místní nebo regionální úrovni pro jakoukoli konkrétní kategorii provozních uživatelů;

e)	potřeby upravit pilotní společný projekt, zejména jeho osobní a zeměpisnou působnost, a cílová data zavedení uvedená v příloze;

f)	pokroku při vypracování referenčních a podpůrných materiálů uvedených v článku 4.

Komise zahájí první přezkum nejpozději 18 měsíců po schválení zaváděcího programu.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 10.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 409/2013 ze dne 3. května 2013 o definici společných projektů, vytvoření správy a identifikaci pobídek podporujících provádění evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu (Úř. věst. L 123, 4.5.2013, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26).

(4) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 9.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1).

(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 390/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě (Úř. věst. L 128, 9.5.2013, s. 1).

(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 391/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby (Úř. věst. L 128, 9.5.2013, s. 31).

PŘÍLOHA

1. ROZŠÍŘENÉ ŘÍZENÍ PŘÍLETŮ A NAVIGACE ZALOŽENÁ NA VÝKONNOSTI V KONCOVÝCH ŘÍZENÝCH OBLASTECH S VYSOKOU HUSTOTOU LETOVÉHO PROVOZU

Rozšířené řízení příletů (Arrival Management – AMAN) a navigace založená na výkonnosti (Performance Based Navigation – PBN) v koncových řízených oblastech (Terminal Manoeuvring Areas – TMA) s velkou hustotou letového provozu zlepšuje přesnost příletové dráhy letu a usnadňuje řazení letového provozu v dřívější fázi. Rozšířené řízení příletů podporuje zvětšení plánovacího horizontu minimálně na 180–200 námořních mil, takže zahrnuje i vrchol klesání příletových letů. Navigace založená na výkonnosti v koncových řízených oblastech s velkou hustotou letového provozu zahrnuje rozvoj a realizaci postupů pro přílet a odlet, jež jsou palivově účinné a/nebo ekologicky šetrné (standardní přístrojové odlety s požadovanou navigační výkonností 1 (RNP 1 SID), standardní přístrojové přílety (STAR)) a přiblížení s požadovanou navigační výkonností (RNP APCH).

Tato funkce se skládá ze dvou podfunkcí:

—	řízení příletů rozšířené na vzdušný prostor na trati,

—	posílený koncový vzdušný prostor s využitím provozu na základě RNP.

1.1. Oblast provozní a technické působnosti

1.1.1. Řízení příletů rozšířené na vzdušný prostor na trati

Řízení příletů rozšířené na vzdušný prostor na trati rozšiřuje horizont řízení příletů ze 100–120 námořních mil na 180–200 námořních mil od letiště příletu. Řazení provozu lze provádět během fáze letu na trati a na začátku klesání.

Služby řízení letového provozu (ATC) musí v koncových řízených oblastech, které provádějí řízení příletů, koordinovat se stanovišti letových provozních služeb (ATS) odpovědnými za sousední traťové sektory.

K zavedení této funkce mohou být použity existující techniky sloužící ke zvládnutí omezení systému AMAN, zejména informace „Time to Lose“ nebo „Time to Gain“ a doporučení k úpravě rychlosti.

Požadavky na systém

—	systémy řízení příletů musí poskytovat informace o době řazení pro přílet systémům ATC na trati až do vzdálenosti 180–200 námořních mil od letiště příletu,

—

systémy ATC předcházejících stanovišť letových provozních služeb (ATS) musí zvládat omezení řízení příletů. Výměna a zpracování údajů a zobrazení informací na příslušných pracovištích řídících letového provozu na stanovišti ATS musí podporovat zvládání omezení na příletu; do zavedení služeb globálního informačního řídicího systému (SWIM) lze výměnu údajů mezi stanovišti ATS realizovat s využitím stávajících technologií.

1.1.2. Posílený koncový vzdušný prostor s využitím provozu na základě RNP

Posílený koncový vzdušný prostor s využitím provozu na základě RNP spočívá v zavedení ekologicky šetrných postupů pro přílet/odlet a přiblížení s využitím navigace založené na výkonnosti v koncových řízených oblastech s velkou hustotou letového provozu, jak je uvedeno v těchto navigačních specifikacích:

—	SID a STAR za použití specifikace RNP 1 s využitím znaku ukončení dráhy letu (path terminator) po kružnici na fix (Radius to Fix – RF),

—	přiblížení s požadovanou navigační výkonností s postupem pro přiblížení s vertikálním vedením (RNP APCH s APV).

Posílený koncový vzdušný prostor s využitím provozu na základě RNP zahrnuje:

—	RNP 1 SID, STAR a přechody (s využitím RF),

—	RNP APCH (minima pro příčnou/vertikální navigaci (LNAV/VNAV) a výkonnost směrového majáku s vertikálním vedením (LPV)).

Požadavky na systém

systémy ATC a varovné funkce k zajištění bezpečnosti ATC musí umožňovat provoz na základě navigace založené na výkonnosti v koncové oblasti a v oblasti přiblížení,

—	pro provoz na základě RNP 1 se vyžaduje celková systémová chyba příčné a podélné roviny (TSE) v rozsahu +/– 1 námořní míle po dobu nejméně 95 % doby letu, palubní sledování výkonnosti, schopnost výstrahy a navigační databáze s vysokou integritou,

—

pro provoz na základě RNP APCH se vyžaduje celková systémová chyba příčné a podélné roviny (TSE) v rozsahu +/– 0,3 námořní míle po dobu nejméně 95 % doby letu v úseku konečného přiblížení, palubní sledování výkonnosti, schopnost výstrahy a navigační databáze s vysokou integritou,

schopnosti RNP 1 i RNP APCH vyžadují vstupy z globálního družicového navigačního systému (GNSS),

—	vertikální navigaci na podporu APV může zajišťovat systém GNSS s družicovým rozšířením (SBAS) nebo senzory barometrické nadmořské výšky.

1.2. Zeměpisná oblast působnosti

1.2.1. Členské státy EU a ESVO

Rozšířené řízení příletů a navigace založená na výkonnosti v koncových řízených oblastech s velkou hustotou letového provozu a v přidružených traťových sektorech se provozují na těchto letištích:

—	London-Heathrow

—

Paris-CDG

—	London-Gatwick

—	Paris-Orly

—	London-Stansted

—	Milan-Malpensa

—	Frankfurt International

—	Madrid-Barajas

—	Amsterdam Schiphol

—	Munich Franz Josef Strauss

—	Rome-Fiumicino

—	Barcelona El Prat

—	Zurich Kloten (1)

—	Düsseldorf International

—	Brussels National

—	Oslo Gardermoen (2)

—	Stockholm-Arlanda

—	Berlin Brandenburg Airport

—	Manchester Ringway

—	Palma De Mallorca Son San Juan

—	Copenhagen Kastrup

—	Vienna Schwechat

—

Dublin

—	Nice Cote d'Azur

1.2.2. Ostatní třetí země

Rozšířené řízení příletů a navigace založená na výkonnosti v koncových řízených oblastech s velkou hustotou letového provozu by měly být provozovány na letišti Istanbul Ataturk.

1.3. Uživatelé, od nichž se požaduje zavedení funkce, a cílové datum zavedení

Poskytovatelé ATS a manažer struktury vzdušného prostoru zajistí, aby stanoviště ATS poskytující služby ATC v koncovém vzdušném prostoru letišť uvedených v bodě 1.2 a v přidružených traťových sektorech provozovala rozšířené řízení příletů a navigaci založenou na výkonnosti v koncových řízených oblastech s velkou hustotou letového provozu ode dne 1. ledna 2024.

1.4. Potřeba synchronizace

Vzhledem k možnému dopadu zpožděného zavedení na výkonnost sítě na letištích uvedených v bodě 1.2 musí být zavádění funkce rozšířeného řízení příletů a navigace založené na výkonnosti v koncových řízených oblastech s velkou hustotou letového provozu koordinováno. Z technického hlediska musí být zavedení cílového systému a procedurálních změn synchronizováno, aby bylo zajištěno splnění výkonnostních cílů. Do synchronizace investic musí být zapojena řada provozovatelů letišť a poskytovatelů letových navigačních služeb. Dále musí dojít k synchronizaci v související etapě industrializace, zejména v dodavatelském průmyslu.

1.5. Nezbytné podmínky

Tato funkce nevyžaduje splnění předchozích podmínek. Stávající řízení příletů usnadní provozní integraci této funkce ATM do existujících systémů.

1.6. Provázanost s ostatními funkcemi ATM

—	Jsou-li dostupné funkce iSWIM uvedené v bodě 5, musí být zavedena výměna dat mezi stanovišti ATS prostřednictvím služeb systému SWIM, zejména co se týče rozšířeného řízení příletů.

—	Je-li sestupným spojem dostupná informace o dráze letu stanovená v bodě 6, musí být řízením příletů používána.

2. INTEGRACE A PROPUSTNOST LETIŠTĚ

Funkce integrace a propustnost letiště usnadňuje poskytování přibližovacích a letištních služeb řízení díky zvýšení bezpečnosti a propustnosti dráhy, vyšší integraci a bezpečnosti pojíždění a snížení počtu nebezpečných situací na dráze.

Tato funkce se skládá z pěti podfunkcí:

—	řízení odletů synchronizované s řazením před odletem,

—	řízení odletů, do něhož jsou integrována omezení plynoucí z uspořádání pojezdové plochy,

—	časový rozstup pro konečné přiblížení,

—	automatizovaná pomoc pro řídícího letového provozu při plánování a směrování pohybů na pojezdové ploše,

—	varovné funkce k zajištění bezpečnosti v prostoru letiště (Airport Safety Nets).

2.1. Oblast provozní a technické působnosti

2.1.1. Řízení odletů synchronizované s řazením před odletem

Řízení odletů synchronizované s řazením před odletem je prostředkem ke zlepšení odletových toků na jednom nebo více letištích díky výpočtu cílového času vzletu (Target Take Off Time – TTOT) a cílového času vydání povolení ke spuštění motorů (Target Start Approval Time – TSAT) pro každý let se zohledněním různých omezení a preferencí. Řízení před odletem spočívá v odměření odletového toku na dráhu řízením časů zahájení pojíždění (prostřednictvím časů spouštění motorů), jež zohledňují dostupnou kapacitu dráhy. V kombinaci s rozhodováním na základě spolupráce v oblasti letišť (A-CDM) podfunkce řízení před odletem zkracuje dobu pojíždění, zvyšuje míru dodržení slotů v rámci uspořádání toku letového provozu (ATFM-Slot) a předvídatelnost odletových časů. Cílem řízení odletů je maximalizace dopravního toku na dráze díky řazení s minimálními optimalizovanými rozstupy.

Provozní uživatelé zapojení do A-CDM společně stanoví řazení před odletem, přičemž zohlední dohodnuté zásady, které se mají uplatňovat ze zvláštních důvodů (například vyčkávací doba na dráze, dodržování slotů, odletové tratě, preference uživatelů vzdušného prostoru, noční zákaz provozu, uvolnění stojánky/místa stání pro přilétávající letadla, nepříznivé povětrnostní podmínky včetně odmrazování, skutečná kapacita pojížděcích a vzletových drah, aktuální omezení atd.).

Požadavky na systém

—

Systémy řízení odletů (Departure Management – DMAN) a A-CDM musí být integrovány a musí podporovat optimalizované řazení před odletem s informačními řídicími systémy pro uživatele vzdušného prostoru (poskytování dat o cílovém čase zahájení pojíždění (Target Off Block Time – TOBT)) a letiště (kontextové poskytování dat).

—	Systémy řízení odletů vypracují řazení na základě spolupráce a poskytují TSAT i TTOT. TSAT a TTOT zohledňují proměnné doby pojíždění a musí být aktualizovány podle skutečných vzletů letadel; systémy řízení odletů poskytují řídícímu letového provozu seznamy TSAT a TTOT pro odměřování letadel.

2.1.2. Řízení odletů, do něhož jsou integrována omezení plynoucí z uspořádání pojezdové plochy

Řízení odletů, do něhož jsou integrována omezení plynoucí z uspořádání pojezdové plochy, je nástroj ATM, který určuje plány optimálních pohybů po pojezdové ploše (například plány tras pojíždění) včetně výpočtu a řazení pohybů a optimalizace využití zdrojů (např. odmrazovacích zařízení). Řazení odletů na dráze musí být optimalizováno podle skutečné dopravní situace, se zohledněním jakýchkoli změn místa stání nebo během pojíždění k dráze.

Pokročilé naváděcí a řídicí systémy pohybu po pojezdové ploše (Advanced Surface Movement Guidance and Control Systems – A-SMGCS) musí zajišťovat optimalizovanou dobu pojíždění a zlepšovat předvídatelnost časů vzletu, a to monitorováním skutečného stavu dopravy na pojezdové ploše a zohledněním aktualizovaných dob pojíždění při řízení odletů.

Požadavky na systém

—	Systémy řízení odletů musí pro účely výpočtu TTOT a TSAT zohledňovat proměnnou a aktualizovanou dobu pojíždění. Musí být vytvořena rozhraní mezi směrováním řízení odletů a A-SMGCS.

—

Do systémů zpracování letových údajů pro řazení odletů a výpočet tras musí být integrováno řízení odletů, do něhož jsou integrována omezení A-SMGCS, a to využitím digitálního systému, například elektronických letových proužků (Electronic Flight Strips – EFS) s pokročilými funkcemi směrování A-SMGCS.

—	Musí být zavedeny funkce směrování A-SMGCS.

2.1.3. Časový rozstup pro konečné přiblížení

Časový rozstup (Time-Based Separation – TBS) spočívá ve vytvoření rozstupu mezi letadly v řazení na přiblížení na dráhu, přičemž se namísto vzdáleností použijí časové intervaly. Lze jej použít v průběhu konečného přiblížení, kdy umožní, aby se řídícímu letového provozu zobrazovala informace o ekvivalentní vzdálenosti s ohledem na převládající podmínky větru. Radarové minimální rozstupy a parametry pro rozstupy v turbulenci v úplavu musí být integrovány do podpůrného nástroje TBS, který poskytuje pokyny řídícímu letového provozu s cílem umožnit časový rozstup letadel v průběhu konečného přiblížení, přičemž zohledňuje protivítr.

Požadavky na systém

—	Systémy zpracování letových údajů a systém řízení příletů musí být kompatibilní s podpůrným nástrojem TBS a musí být schopny přepínat mezi pravidly pro rozstupy v turbulenci v úplavu založenými na času a na vzdálenosti.

—	Pracoviště řídícího letového provozu musí integrovat podpůrný nástroj TBS s varovnými funkcemi k zajištění bezpečnosti na podporu řídícího letového provozu, aby bylo možné vypočítat vzdálenost TBS za dodržení radarových minimálních rozstupů s využitím skutečných podmínek větru na dráze sestupu.

—	Podpůrnému nástroji TBS musí být poskytovány místní meteorologické (MET) informace o skutečných podmínkách větru na dráze sestupu.

—	Podpůrný nástroj TBS musí zajišťovat automatické sledování a varování ohledně těchto jevů: nestandardní rychlost letu při konečném přiblížení, porušení rozstupu a uvedení nesprávného letadla na ukazatel rozstupu.

—	Podpůrný nástroj TBS a související pracoviště řídícího letového provozu musí provádět výpočet indikované vzdálenosti a zobrazovat ji na displejích řídícího letového provozu.

—	Varovné funkce k zajištění bezpečnosti zachycující automatické sledování a varování ohledně porušení rozstupu musí podporovat provoz TBS.

2.1.4. Automatizovaná pomoc pro řídícího letového provozu při plánování a směrování pohybů na pojezdové ploše

Funkce směrování a plánování A-SMGCS musí automaticky generovat trasy pojíždění spolu s odpovídající předpokládanou dobou pojíždění a řízením potenciálních konfliktů.

Řídící letového provozu může trasy pojíždění před tím, než jsou přiděleny letadlům a vozidlům, manuálně změnit. Tyto trasy musí být k dispozici v systému zpracování letových údajů.

Požadavky na systém

—	Funkce směrování a plánování A-SMGCS musí provádět výpočet provozně nejrelevantnější trasy obsahující co nejméně konfliktů, která umožňuje letadlu pohyb ze stojánky na dráhu, z dráhy na stojánku nebo jakýkoli jiný pohyb na pojezdové ploše.

—	Pracoviště řídícího letového provozu musí řídícímu letového provozu umožňovat řízení trajektorií tras na pojezdové ploše.

—	Systém zpracování letových údajů musí být schopen přijímat naplánované a schválené trasy přidělené letadlům a vozidlům a řídit status trasy pro všechna dotčená letadla a vozidla.

2.1.5. Varovné funkce k zajištění bezpečnosti v prostoru letiště (Airport Safety Nets)

Varovné funkce k zajištění bezpečnosti v prostoru letiště spočívají v odhalení konfliktních povolení ATC a odchylek letadel a vozidel od jejich pokynů, postupů nebo směrování, které mohou potenciálně způsobit riziko kolize vozidel a letadel, a ve varování před těmito událostmi. Oblast působnosti této podfunkce zahrnuje pohyb po dráze a pojezdové ploše letiště.

Podpůrné nástroje ATC na letišti musí zajišťovat odhalení konfliktních povolení ATC; provádí je systém ATC na základě znalosti údajů včetně povolení vydaných letadlům a vozidlům řídícím letového provozu, přidělené dráhy a vyčkávacího bodu. Řídící letového provozu musí veškerá povolení vydávaná letadlům nebo vozidlům zadávat do systému ATC za použití digitálního systému, např. EFS.

Musí být identifikovány různé druhy konfliktních povolení (například řazení ke vzletu, resp. vzlet). Některé mohou vycházet pouze ze vstupů řídícího letového provozu; jiné mohou navíc používat další údaje, například přehledová data A-SMGCS.

Nástroje varovných funkcí k zajištění bezpečnosti v prostoru letiště musí řídící letového provozu varovat, když se letadla a vozidla odchýlí od pokynů, postupů nebo trati ATC. Pokyny řídícího letového provozu, jež jsou dostupné elektronicky (prostřednictvím digitálního systému, například EFS), musí být integrovány s ostatními údaji, jako je letový plán, přehled, směrování, publikovaná pravidla a postupy. Integrace těchto údajů systému umožní sledování informací, a pokud dojde ke zjištění nesrovnalostí, řídícímu letového provozu se poskytne výstraha (například při absenci povolení vytlačení letadla z místa stání).

Požadavky na systém

—

Do varovných funkcí k zajištění bezpečnosti v prostoru letiště musí být integrována přehledová data A-SMGCS a povolení řídícího letového provozu týkající se dráhy; do monitoringu dodržování pravidel na letišti (Airport Conformance Monitoring) musí být integrováno směrování pohybů na pojezdové ploše v rámci A-SMGC, přehledová data a povolení řídícího letového provozu týkající se trasy.

—	A-SMGCS musí zahrnovat pokročilou funkci směrování a plánování uvedenou v bodě 2.1.4, aby bylo možné vydávat výstrahy týkající se dodržování pravidel.

—	A-SMGCS musí zahrnovat funkci, která bude vytvářet a rozesílat příslušné výstrahy. Tyto výstrahy musí být realizovány jako další rovina nad stávající úrovní výstrah A-SMGCS úrovně 2, nikoli jako jejich náhrada.

—	Do pracoviště řídícího letového provozu musí být začleněny výstrahy a varování spolu s vhodným rozhraním člověk/stroj včetně podpory pro zrušení výstrahy.

—	Do digitálních systémů, například EFS, musí být integrovány pokyny vydané řídícím letového provozu spolu s dalšími údaji, jako je letový plán, přehled, směrování, publikovaná pravidla a postupy.

2.2. Zeměpisná oblast působnosti

2.2.1. Členské státy EU a ESVO

Řízení odletů synchronizované s řazením před odletem, řízení odletů, do něhož jsou integrována omezení plynoucí z uspořádání pojezdové plochy, automatizovaná pomoc pro řídícího letového provozu při plánování a směrování pohybů na pojezdové ploše a varovné funkce k zajištění bezpečnosti v prostoru letiště se provozují na těchto letištích:

—	London-Heathrow

—

Paris-CDG

—	London-Gatwick

—	Paris-Orly

—	London-Stansted

—	Milan-Malpensa

—	Frankfurt International

—	Madrid-Barajas

—	Amsterdam Schiphol

—	Munich Franz Josef Strauss

—	Rome-Fiumicino

—	Barcelona El Prat

—	Zurich Kloten (3)

—	Düsseldorf International

—	Brussels National

—	Oslo Gardermoen (4)

—	Stockholm-Arlanda

—	Berlin Brandenburg Airport

—	Manchester Ringway

—	Palma De Mallorca Son San Juan

—	Copenhagen Kastrup

—	Vienna Schwechat

—

Dublin

—	Nice Cote d'Azur

Časový rozstup pro konečné přiblížení se provozuje na těchto letištích:

—	London-Heathrow

—	London-Gatwick

—	Paris-Orly

—	Milan-Malpensa

—	Frankfurt International

—	Madrid-Barajas

—	Amsterdam-Schiphol

—	Munich Franz Josef Strauss

—	Rome-Fiumicino

—	Zurich Kloten (5)

—	Düsseldorf International

—	Oslo Gardermoen (6)

—	Manchester Ringway

—	Copenhagen Kastrup

—	Vienna Schwechat

—

Dublin

2.2.2. Ostatní třetí země

Všechny podfunkce uvedené v tomto bodě by měly být provozovány na letišti Istanbul Ataturk.

2.3. Uživatelé, od nichž se požaduje zavedení funkce, a cílová data zavedení

Poskytovatelé ATS a provozovatelé letišť, kteří poskytují služby na letištích uvedených v bodě 2.2, musí provozovat:

—	řízení odletů synchronizované s řazením před odletem od dne 1. ledna 2021,

—	řízení odletů, do něhož jsou integrována omezení plynoucí z uspořádání pojezdové plochy, ode dne 1. ledna 2021,

—	časový rozstup pro konečné přiblížení ode dne 1. ledna 2024,

—	automatizovanou pomoc pro řídícího letového provozu při plánování a směrování pohybů na pojezdové ploše ode dne 1. ledna 2024,

—	varovné funkce k zajištění bezpečnosti v prostoru letiště ode dne 1. ledna 2021.

2.4. Potřeba synchronizace

Vzhledem k možnému dopadu zpožděného zavedení na výkonnost sítě na cílových letištích musí být zavádění funkce integrace a propustnost letiště koordinováno. Z technického hlediska musí být zavedení cílového systému a procedurálních změn synchronizováno, aby bylo zajištěno splnění výkonnostních cílů. Do této synchronizace investic musí být zapojena řada provozovatelů letišť a poskytovatelů letových navigačních služeb. Dále musí dojít k synchronizaci v související etapě industrializace, zejména v dodavatelském průmyslu a v normalizačních orgánech.

2.5. Nezbytné podmínky

Musí být splněny tyto předchozí podmínky:

—	digitální systémy, například EFS, A-CDM a DMAN – počáteční fáze, pro řízení odletů synchronizované s řazením před odletem,

—	digitální systémy, například EFS, DMAN – počáteční fáze a A-SMGCS úrovně 1 a 2, pro řízení odletů, do něhož jsou integrována omezení plynoucí z uspořádání pojezdové plochy,

—	digitální systémy, například EFS, pro TBS,

—	digitální systémy, například EFS, DMAN – počáteční fáze a A-SMGCS úrovně 1 a 2, pro automatizovanou pomoc řídícímu letového provozu při plánování a směrování pohybů na pojezdové ploše,

—	digitální systémy, například EFS a přehled A-SMGCS, pro varovné funkce k zajištění bezpečnosti v prostoru letiště.

2.6. Provázanost s ostatními funkcemi ATM

—	Provázanost s ostatními funkcemi ATM neexistuje.

—

Podfunkce řízení odletů synchronizované s řazením před odletem a časový rozstup pro konečné přiblížení mohou být prováděny nezávisle na ostatních podfunkcích; realizace podfunkcí řízení odletů, do něhož jsou integrována omezení plynoucí z uspořádání pojezdové plochy, a varovných funkcí k zajištění bezpečnosti v prostoru letiště vyžaduje dostupnost podfunkce automatizovaná pomoc pro řídícího letového provozu při plánování a směrování pohybů na pojezdové ploše (A-SMGCS úrovně 2+).

3. FLEXIBILNÍ USPOŘÁDÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU A VOLNÉ TRATĚ

Kombinovaný provoz flexibilního uspořádání vzdušného prostoru a volných tratí uživatelům vzdušného prostoru umožní létat co nejblíže jimi preferované dráhy letu, aniž by je omezovaly pevné struktury vzdušného prostoru nebo sítě pevných tratí. Umožňuje také, aby provozy, které vyžadují oddělení, například vojenský výcvik, probíhaly bezpečně a flexibilně, s minimálním dopadem na ostatní uživatele vzdušného prostoru.

Tato funkce se skládá ze dvou podfunkcí:

—	uspořádání vzdušného prostoru a pokročilé flexibilní užívání vzdušného prostoru,

—	volné tratě.

3.1. Oblast provozní a technické působnosti

3.1.1. Uspořádání vzdušného prostoru a pokročilé flexibilní užívání vzdušného prostoru

Cílem uspořádání vzdušného prostoru (Airspace Management – ASM) a pokročilého flexibilního užívání vzdušného prostoru (Advanced Flexible Use of Airspace – A-FUA) je flexibilnější řízení vyhrazování vzdušného prostoru v reakci na požadavky uživatelů vzdušného prostoru. Změny statusu vzdušného prostoru musí být sdíleny se všemi dotčenými uživateli, zejména s manažerem struktury vzdušného prostoru, poskytovateli letových navigačních služeb a uživateli vzdušného prostoru (Flight Operations Centre/Wing Operations Centre (FOC/WOC)). Postupy a procesy ASM se musí vyrovnat s prostředím, v němž je vzdušný prostor řízen dynamicky bez sítě pevných tratí.

Sdílení údajů musí být zdokonaleno díky dostupnosti struktur vzdušného prostoru na podporu dynamičtějšího provádění ASM a vzdušného prostoru volných tratí (Free Routing Airspace – FRA). FRA je vzdušný prostor vymezený příčně a vertikálně, umožňující volné směrování pomocí souboru vstupních/výstupních prvků. Lety v rámci tohoto vzdušného prostoru nadále podléhají řízení letového provozu.

Řešení ASM musí podporovat všechny uživatele vzdušného prostoru a musí umožňovat sladění FRA, kondicionální trati (Conditional Route – CDR) a publikované přímé směrování (Direct Routing – DCT). Tato řešení ASM musí vycházet z prognózy poptávky získané od místní funkce uspořádání toku a kapacity letového provozu (Air Traffic Flow and Capacity Management – ATFCM) a/nebo od manažera struktury vzdušného prostoru.

Požadavky na systém

—

Podpůrný systém ASM musí podporovat v současnosti fungující sítě pevných a kondicionálních tratí, jakož i DCT, FRA a flexibilní sektorové konfigurace; systém musí být schopen reagovat na měnící se poptávku po vzdušném prostoru; operační plán sítě (Network Operations Plan – NOP) musí být zdokonalován v rámci procesu rozhodování na základě spolupráce mezi všemi zapojenými provozními uživateli; systém musí podporovat přeshraniční činnosti, což povede ke sdílenému užívání odděleného vzdušného prostoru bez ohledu na státní hranice.

—

Konfigurace vzdušného prostoru musí být dostupné prostřednictvím systémů manažera struktury vzdušného prostoru, které musí obsahovat aktuální a předpokládané konfigurace vzdušného prostoru, aby uživatelé vzdušného prostoru mohli podávat a měnit své letové plány na základě včasných a přesných informací.

—	Systém ATC musí podporovat flexibilní konfiguraci sektorů, aby jejich rozměry a provozní doba mohly být optimalizovány podle požadavků NOP.

—	Systém musí umožňovat soustavné vyhodnocování dopadu měnících se konfigurací vzdušného prostoru na síť.

—	Systémy ATC musí správně znázorňovat aktivaci a deaktivaci vyhrazení konfigurovatelného vzdušného prostoru a změnu objemu vzdušného prostoru ze sítě pevných tratí na FRA.

—	Systém pro zpracování letových plánů (Flight Plan Processing System – IFPS) musí být upraven tak, aby odrážel změny v definici vzdušného prostoru a tratí, a aby tak tratě, průběh letu a související informace byly k dispozici pro systémy ATC.

—

Systémy ASM, ATFCM a ATC musí vzájemně komunikovat způsobem, jenž je zabezpečený a umožňuje poskytování letových navigačních služeb na základě společného chápání vzdušného prostoru a dopravního prostředí. Systémy ATC musí být upraveny tak, aby umožňovaly tuto funkci v rozsahu nezbytném pro dodržení požadavků bodu 4 části A přílohy II nařízení (ES) č. 552/2004.

—

Centralizované systémy leteckých informačních služeb (AIS), jako je European AIS Database (EAD), musí všem zapojeným provozním uživatelům včas poskytovat údaje o prostředí flexibilních struktur vzdušného prostoru. To umožňuje plánování na základě přesných informací relevantních pro dobu plánovaných provozů; místní systémy AIS musí umožňovat tuto schopnost a nahrávání měnících se místních údajů.

—

Provozní uživatelé musí mít možnost komunikace s NOP, jak je uvedeno v bodě 4; musí být definována rozhraní umožňující zasílání dynamických dat do systémů provozních uživatelů, aby tito uživatelé byli schopni přesně a včas sdělovat informace; systémy uvedených uživatelů musí být upraveny, aby taková rozhraní podporovaly.

3.1.2. Volné tratě

Volné tratě je možné zavést jak prostřednictvím vzdušného prostoru s přímým směrováním, tak prostřednictvím FRA. Vzdušný prostor s přímým směrováním je vzdušný prostor vymezený příčně a vertikálně pomocí souboru vstupních/výstupních podmínek, v němž jsou dostupné publikované přímé tratě. Lety v rámci tohoto vzdušného prostoru nadále podléhají řízení letového provozu. Pro usnadnění včasné realizace před cílovým datem pro zavedení uvedeným v bodě 3.3 by volné tratě mohly být omezeně zavedeny během vymezených období. Musí být stanoveny postupy pro přechod mezi provozem na volných tratích a provozem s pevnými tratěmi. Počáteční zavedení volných tratí lze provést se strukturálním omezením, například omezením dostupných bodů pro vstup a výstup pro určité dopravní toky publikováním DCT, které uživatelům vzdušného prostoru umožní plánovat lety na základě těchto publikovaných DCT. Dostupnost DCT se může měnit podle dopravní poptávky nebo časových omezení. Zavedení FRA vycházejících z DCT může umožnit odstranění sítě tratí ATS. FRA a DCT musí být publikovány v leteckých informačních příručkách v souladu s plánem optimalizace evropské sítě leteckých tratí vytvořeným manažerem struktury vzdušného prostoru.

Požadavky na systém

—

Systémy správy struktury vzdušného prostoru zavedou:

—	zpracování a kontrolu letových plánů pro DCT a FRA,

—	návrhy na směrování IFPS na základě FRA,

—	dynamické přesměrování,

—	plánování a provádění ATFCM v rámci FRA,

—	výpočet a správu objemů dopravy.

—

Systémy ATC zavedou:

—	systém zpracování letových údajů, včetně rozhraní člověk/stroj, pro řízení plánování dráhy/letu bez použití pevné sítě ATS,

—	systémy plánování letu na podporu FRA a přeshraničního provozu,

—	ASM/ATFCM pro řízení FRA,

—

pokud jde o FRA: odhalování konfliktů ve střednědobém horizontu (Medium Term Conflict Detection – MTCD) včetně nástrojů pro odhalování konfliktů (Conflict Detection Tools – CDT), asistenta pro odhalování konfliktů (Conflict Resolution Assistant – CORA), monitoringu dodržování pravidel (Conformance Monitoring) a APW pro dynamické objemy/sektory letového prostoru; předpovídání drah letu a odstraňování jejich konfliktů musí podporovat automatizovaný nástroj MTCD přizpůsobený pro provoz ve vzdušném prostoru FRA, a je-li to vyžadováno, v rámci DCT.

—	Pokud je k dispozici funkce datového spoje, mohou systémy ATC získávat a využívat aktualizované letové údaje přicházející z letadel (ADS-C EPP).

—	Systémy uživatelů vzdušného prostoru zavedou systémy letového plánování k řízení dynamické konfigurace sektorů a FRA.

—	Systém zpracování letových údajů (Flight Data Processing System – FDPS) musí podporovat FRA, DCT a A-FUA.

—	Pracoviště řídícího letového provozu musí podle potřeby podporovat daná provozní prostředí.

3.2. Zeměpisná oblast působnosti

Flexibilní uspořádání vzdušného prostoru a volné tratě musí být zajištěny a provozovány ve vzdušném prostoru, za který odpovídají členské státy, nad letovou hladinou 310 (a včetně této hladiny) regionu ICAO EUR.

3.3. Uživatelé, od nichž se požaduje zavedení funkce, a cílová data zavedení

Manažer struktury vzdušného prostoru, poskytovatelé letových navigačních služeb a uživatelé vzdušného prostoru musí provozovat:

—	DCT ode dne 1. ledna 2018,

—	FRA ode dne 1. ledna 2022.

3.4. Potřeba synchronizace

Vzhledem k možnému dopadu zpožděného zavedení na výkonnost sítě v široké zeměpisné oblasti působnosti se zapojením řady zúčastněných stran musí být zavádění funkce flexibilního uspořádání vzdušného prostoru a volných tratí koordinováno. Z technického hlediska musí být zavedení cílového systému a procedurálních změn synchronizováno, aby bylo zajištěno splnění výkonnostních cílů. Do této synchronizace investic musí být zapojena řada civilních i vojenských poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelé vzdušného prostoru a manažer struktury vzdušného prostoru. Dále musí dojít k synchronizaci v související etapě industrializace, zejména v dodavatelském průmyslu.

3.5. Nezbytné podmínky

Tato funkce nevyžaduje splnění předchozích podmínek.

3.6. Provázanost s ostatními funkcemi ATM

—	Jsou-li k dispozici, musí být FRA a DCT podporovány manažerem struktury vzdušného prostoru a systémy SWIM uvedenými v bodech 4 a 5.

4. KOOPERATIVNÍ ŘÍZENÍ VYUŽITÍ SÍTĚ

Funkce kooperativní řízení využití sítě zvyšuje výkonnost evropské sítě ATM, zejména v oblasti kapacity a efektivity letů, prostřednictvím výměny, změn a řízení informací o drahách letu. Uspořádání toku se přesune do prostředí kooperativního řízení dopravy (Cooperative Traffic Management – CTM), což povede k optimalizaci rozložení dopravy do sektorů a letišť a potřebě opatření uspořádání toku a kapacity letového provozu (ATFCM).

Tato funkce se skládá ze čtyř podfunkcí:

—	posílená krátkodobá opatření ATFCM,

—	kooperativní NOP,

—	CTOT k cílovým časům pro účely ATFCM,

—	automatizovaná podpora pro posouzení složitosti dopravy.

4.1. Oblast provozní a technické působnosti

4.1.1. Posílená krátkodobá opatření ATFCM

Taktické řízení kapacity s využitím krátkodobých opatření ATFCM (STAM) musí zajistit úzkou a efektivní koordinaci mezi ATC a funkcí uspořádání struktury letového provozu. Taktické řízení kapacity musí zavést STAM za pomoci rozhodování na základě spolupráce k řízení toku předtím, než let vstoupí do určitého sektoru.

Požadavky na systém

—

Plánování ATFCM musí být řízeno na úrovni sítě manažerem struktury vzdušného prostoru a na místní úrovni pozicí uspořádání toku s cílem podpořit odhalování kritických bodů, provádění STAM, posuzování sítě a průběžného sledování aktivity sítě; plánování ATFCM na úrovni sítě a na místní úrovni musí být vzájemně koordinováno.

4.1.2. Kooperativní NOP

Manažer struktury vzdušného prostoru musí zavést kooperativní NOP, spočívající ve zvýšené integraci informací z NOP a z provozního plánu letiště (Airport Operations Plan – AOP). Kooperativní NOP musí být aktualizován prostřednictvím výměny údajů mezi systémy manažera struktury vzdušného prostoru a systémy provozních uživatelů, aby byl pokryt celý cyklus dráhy letu a byly podle potřeby zohledněny priority. Do NOP musí být začleněny omezení konfigurace a informace o povětrnostních podmínkách a vzdušném prostoru. Omezení týkající se letiště se odvodí z AOP, je-li k dispozici. Jako vstupy pro řazení na příletu lze použít cílové časy ATFCM. Cílový čas příletu se odvodí z AOP, je-li k dispozici a pokud je to nutné k řazení dopravy. Pokud ATFCM řeší přetížení letišť využitím cílových časů, mohou být tyto cílové časy v rámci procesu koordinace ATFCM předmětem sladění s AOP. Cílové časy se rovněž použijí na podporu postupů řazení na příletu během letu na trati. Schválení provozní uživatelé, kteří se účastní řízení a provozu sítě, musí být schopni číst a měnit integrované letištní konfigurace a informace o povětrnostních podmínkách a vzdušném prostoru.

Rozvoj kooperativního NOP se zaměří na dostupnost sdíleného operačního plánování a údajů v reálném čase.

Požadavky na systém

—	Provozním uživatelům musí být umožněn přístup k údajům, které potřebují, prostřednictvím dotazů v rámci NOP.

—	Pozemní systémy provozních uživatelů musí být přizpůsobeny tak, aby mohly komunikovat se systémy uspořádání struktury vzdušného prostoru. V zájmu zavedení kooperativního NOP musí systémy AOP komunikovat se systémy NOP.

—	Rozhraní mezi systémy provozních uživatelů a systémy uspořádání struktury vzdušného prostoru musí být realizována s využitím služeb globálního informačního řídicího systému (SWIM), jakmile budou k dispozici.

4.1.3. CTOT k cílovým časům pro účely ATFCM

Na vybrané lety se pro účely ATFCM použijí cílové časy, a to za účelem řízení ATFCM v bodě přetížení, a nikoli pouze při odletu. Cílové časy příletu (TTA) se odvodí z AOP, je-li k dispozici. Cílové časy příletu se použijí na podporu postupů řazení na příletu během letu na trati.

Požadavky na systém

—	Systémy manažera struktury vzdušného prostoru musí podporovat sdílení cílových časů. Systémy musí být schopny upravovat CTOT na základě upřesněných a dohodnutých cílových časů příletu na cílovém letišti. Cílové časy příletu musí být integrovány do AOP pro následné upřesnění NOP.

—	Systémy zpracování letových údajů může být nutné přizpůsobit tak, aby mohly zpracovávat údaje o dráze letu předávané sestupným spojem (ADS-C EPP).

4.1.4. Automatizovaná podpora pro posouzení složitosti dopravy

Pro předvídání složitosti dopravy a možného přetížení se použijí informace o plánované dráze letu, informace o síti a zaznamenané analytické údaje z provozu v minulosti, čímž se umožní, aby se na místní úrovni a na úrovni sítě uplatnily strategie pro zmírnění.

Pro zvýšení kvality informací o plánované dráze letu se použije rozšířený letový plán (Extended Flight Plan – EFPL), což povede ke zkvalitnění plánování letů a posuzování složitosti.

Požadavky na systém

—	Manažer struktury vzdušného prostoru se musí zabývat flexibilními strukturami vzdušného prostoru a traťovou konfigurací, čímž se umožní kooperativním způsobem řídit zatížení a složitost dopravy na pozici uspořádání toku a na úrovni sítě.

—	Systémy zpracování letových údajů musí komunikovat s NOP.

—	Systémy plánování letů musí podporovat EFPL a systémy manažera struktury vzdušného prostoru musí být schopny zpracovávat EFPL.

—

Informace poskytované prostřednictvím dokumentu o dostupnosti trati (Route Availability Document – RAD) a omezení letového profilu (Profile Tuning Restriction – PTR) musí být harmonizovány v procesu rozhodování na základě spolupráce funkcí navrhování evropské sítě tratí a funkcí ATFM manažera struktury vzdušného prostoru tak, aby poskytovatelé systémů plánování letů byli schopni vygenerovat letový plán se směrováním, které bude přijato s nejefektivnější dráhou letu.

—	Nástroje ASM/ATFCM musí být schopny řídit různou dostupnost vzdušného prostoru a kapacitu sektoru, včetně A-FUA (jak je uvedeno v bodě 3), přizpůsobení dokumentu o dostupnosti trati (RAD) a STAM.

4.2. Zeměpisná oblast působnosti

Kooperativní řízení využití sítě se zavede v rámci EATMN. Ve střediscích ATC v členských státech, v nichž není civilní a vojenský provoz integrován (7), se kooperativní řízení využití sítě zavede v rozsahu vyžadovaném v bodě 4 části A přílohy II nařízení (ES) č. 552/2004.

4.3. Uživatelé, od nichž se požaduje zavedení funkce, a cílové datum zavedení

Provozní uživatelé a manažer struktury vzdušného prostoru musí provozovat kooperativní řízení využití sítě ode dne 1. ledna 2022.

4.4. Potřeba synchronizace

Vzhledem k možnému dopadu zpožděného zavedení na výkonnost sítě v široké zeměpisné oblasti působnosti se zapojením řady zúčastněných stran musí být zavádění funkce kooperativního řízení využití sítě koordinováno. Z technického hlediska musí být zavedení cílového systému a procedurálních změn synchronizováno, aby bylo zajištěno splnění výkonnostních cílů. Do této synchronizace investic musí být zapojena řada poskytovatelů letových navigačních služeb a manažer struktury vzdušného prostoru. Dále musí dojít k synchronizaci v související etapě industrializace, zejména v dodavatelském průmyslu a v normalizačních orgánech.

4.5. Nezbytné podmínky

Tato funkce nevyžaduje splnění předchozích podmínek. Stávající etapa 1 zavádění STAM usnadní provozní integraci této funkce ATM do existujících systémů.

4.6. Provázanost s ostatními funkcemi ATM

—	Systémy správy struktury vzdušného prostoru využívají řízení příletů uvedené v bodě 1.

—	Systém AOP využívá řízení odletů uvedené v bodě 2, je-li k dispozici.

—	Systémy správy struktury vzdušného prostoru podporují flexibilní využití vzdušného prostoru a volné tratě uvedené v bodě 3.

—	Požadavky na výměnu informací používají SWIM uvedený v bodě 5, jakmile bude k dispozici.

—	Na podporu cílových časů vzletu/příletu se do NOP integrují informace o dráze letu předávané sestupným spojem uvedené v bodě 6, jsou-li dostupné.

5. GLOBÁLNÍ INFORMAČNÍ ŘÍDICÍ SYSTÉM

Globální informační řídicí systém (SWIM) se týká rozvoje služeb pro výměnu informací. SWIM zahrnuje standardy, infrastrukturu a správu umožňující řízení informací a jejich výměnu mezi provozními uživateli prostřednictvím interoperabilních služeb.

Globální informační řídicí systém – počáteční fáze (iSWIM) podporuje výměnu informací na základě standardů, realizovanou systémy schopnými využívat SWIM prostřednictvím sítě založené na internetovém protokolu (IP). Skládá se z následujících prvků:

—	složky společné infrastruktury,

—	technická infrastruktura a profily SWIM,

—	výměna leteckých informací,

—	výměna meteorologických informací,

—	výměna informací o kooperativní síti,

—	výměna letových informací.

5.1. Oblast provozní a technické působnosti

5.1.1. Složky společné infrastruktury

Složky společné infrastruktury jsou následující:

—	registr, který bude používán pro zveřejňování a vyhledávání informací o uživatelích a poskytovatelích služeb, logickém informačním modelu, službách schopných využívat SWIM, obchodních, technických a politických informacích,

—	infrastruktura veřejných klíčů (Public Key Infrastructure – PKI), která bude používána pro podepisování, vydávání a udržování certifikátů a seznamů zneplatněných certifikátů; PKI zajistí bezpečné předávání informací.

5.1.2. Technická infrastruktura a profily SWIM

Zavádění profilů technické infrastruktury SWIM musí být založeno na standardech a interoperabilních produktech a službách. Služby výměny informací se zavedou v jednom z těchto profilů:

—	modrý profil technické infrastruktury SWIM, který bude používán k výměně letových informací mezi středisky ATC a mezi ATC a manažerem struktury vzdušného prostoru,

—	žlutý profil technické infrastruktury SWIM, který bude používán pro veškeré ostatní údaje ATM (letecké, meteorologické, letištní atd.).

5.1.3. Výměna leteckých informací

Provozní uživatelé zavedou služby podporující výměnu těchto leteckých informací za použití žlutého profilu technické infrastruktury SWIM:

—	oznámení aktivace vyhrazení/omezení vzdušného prostoru (ARES),

—	oznámení deaktivace vyhrazení/omezení vzdušného prostoru (ARES),

—	předběžné oznámení aktivace vyhrazení/omezení vzdušného prostoru (ARES),

—	oznámení uvolnění vyhrazení/omezení vzdušného prostoru (ARES),

—	charakter leteckých informací na vyžádání, filtrování možné podle zvláštního druhu a názvu a filtr pokročilého vyhledávání s prostorovými, časovými a logickými operátory,

—	dotaz na informace o vyhrazení/omezení vzdušného prostoru (ARES),

—	poskytování mapových údajů pro letiště a letištních map,

—	plány využití vzdušného prostoru (AUP, UUP) – úroveň ASM 1, 2 a 3,

—	oznámení D-NOTAM.

Zavádění služeb musí být v souladu s platnou verzí referenčního modelu leteckých informací (Aeronautical Information Reference Model – AIRM), se základním materiálem AIRM (AIRM Foundation Material) a se základním materiálem referenčního modelu informačních služeb ISRM (Information Service Reference Model Foundation Material).

Požadavky na systém

—	Systémy ATM musí být schopny využívat služby výměny leteckých informací.

5.1.4. Výměna meteorologických informací

Provozní uživatelé zavedou služby podporující výměnu těchto meteorologických informací za použití žlutého profilu technické infrastruktury SWIM:

—

meteorologická předpověď počasí na daném letišti v blízké budoucnosti:

—	rychlost a směr větru,

—	teplota vzduchu,

—	nastavení tlaku výškoměru,

—	dráhová dohlednost (RVR),

—	informace o hmotnostní koncentraci sopečného popela,

—	zvláštní služba ohledně specifických MET informací,

—	informační služba ohledně větru ve výšce,

—

meteorologické informace podporující procesy nebo prostředky letištního ATC a veřejného prostoru letiště, což zahrnuje příslušné MET informace, procesy pro odvození povětrnostních omezení a konverzi těchto informací na dopad na ATM; schopnost systému se zaměřuje především na horizont „času do rozhodnutí“ od 20 minut do 7 dnů,

—

meteorologické informace podporující procesy nebo prostředky traťového/přibližovacího ATC, což zahrnuje příslušné MET informace, procesy pro odvození povětrnostních omezení a konverzi těchto informací na dopad na ATM; schopnost systému se zaměřuje především na horizont „času do rozhodnutí“ od 20 minut do 7 dnů,

—

meteorologické informace podporující procesy nebo prostředky informačního řízení sítě, což zahrnuje příslušné MET informace, procesy pro odvození povětrnostních omezení a konverzi těchto informací na dopad na ATM; schopnost systému se zaměřuje především na horizont „času do rozhodnutí“ od 20 minut do 7 dnů.

Zavádění služeb musí být v souladu s platnou verzí AIRM, se základním materiálem AIRM a se základním materiálem ISRM.

Požadavky na systém

—	Systémy ATM musí být schopny využívat služby výměny MET informací.

5.1.5. Výměna informací o kooperativní síti

Provozní uživatelé zavedou služby podporující výměnu následujících informací o kooperativní síti za použití žlutého profilu technické infrastruktury SWIM:

—	maximální kapacita letišť na základě současných povětrnostních podmínek a podmínek v blízké budoucnosti,

—	synchronizace operačního plánu sítě a všech provozních plánů letiště,

—

regulace,

—

sloty,

—	krátkodobá opatření ATFCM,

—	místa přetížení ATFCM,

—

omezení,

—	struktura, dostupnost a využití vzdušného prostoru,

—	operační plány sítě (Network Operations Plans) a plány přiblížení na trať (En-Route Approach Operations Plans).

Zavádění služeb musí být v souladu s platnou verzí AIRM, se základním materiálem AIRM a se základním materiálem ISRM.

Požadavky na systém

—

Portál manažera struktury vzdušného prostoru musí všechny provozní uživatele podporovat při elektronické výměně údajů s manažerem struktury vzdušného prostoru; portál manažera struktury vzdušného prostoru musí umožňovat, aby si provozní uživatelé vybrali buď předem definovaný online přístup, nebo připojení svých vlastních aplikací za použití služeb založených na webové technologii, propojujících systémy (B2B).

5.1.6. Výměna letových informací

Systémy ATC a manažer struktury vzdušného prostoru si během předtaktické a taktické fáze vyměňují letové informace.

Provozní uživatelé zavedou služby podporující výměnu letových informací uvedených v tabulce níže za použití modrého profilu technické infrastruktury SWIM:

—

různé činnosti letového objektu (FO): potvrzení příjmu, potvrzení souhlasu s FO, konec odebírání distribuce FO, odebírání distribuce FO, změna omezení FO, změna trati, stanovení přistávací dráhy, aktualizace informací souvisejících s koordinací, změna kódu SSR, stanovení STAR, vynechání ATSU v koordinačním dialogu,

—	sdílení informací o letovém objektu. Letový objekt zahrnuje letový skript složený z omezení ATC a údajů o 4D dráze letu.

Provozní uživatelé zavedou služby podporující výměnu letových informací za použití žlutého profilu technické infrastruktury SWIM:

—	potvrzení letového plánu a tratí,

—	letové plány, údaje o 4D dráze letu, údaje o výkonech letu, status letu,

—	seznamy letů a podrobné údaje o letu,

—	zprávy související s aktualizací letu (odletové informace).

Zavádění služeb musí být v souladu s platnou verzí AIRM, se základním materiálem AIRM a se základním materiálem ISRM.

Požadavky na systém

—	Systémy ATC musí využívat služby výměny letových informací.

5.2. Zeměpisná oblast působnosti

Funkce iSWIM se zavede v rámci EATMN v souladu s tabulkou. Ve střediscích v členských státech, v nichž není poskytování civilních a vojenských služeb integrováno (8), se funkce iSWIM zavede v rozsahu vyžadovaném v bodě 4 části A přílohy II nařízení (ES) č. 552/2004.

	Civilní poskytovatelé ANS (kromě poskytovatelů MET)	Letiště	Civilně-vojenská koordinace	Uživatelé vzdušného prostoru	Poskytovatelé MET	Manažer struktury vzdušného prostoru
Výměna leteckých informací	Oblastní střediska řízení, koncové řízené oblasti a věže uvedené v dodatku	Zeměpisná oblast působnosti podle bodu 1.2	Všechna střediska v členských státech, v nichž není poskytování civilních a vojenských služeb integrováno (9)	Poskytovatelé systému AOC	–	Manažer struktury vzdušného prostoru
Výměna meteorologických informací	Oblastní střediska řízení, koncové řízené oblasti a věže uvedené v dodatku	Zeměpisná oblast působnosti podle bodu 1.2	Všechna střediska v členských státech, v nichž není poskytování civilních a vojenských služeb integrováno (9)	Poskytovatelé systému AOC	Všichni poskytovatelé MET	Manažer struktury vzdušného prostoru
Výměna informací o kooperativní síti	Oblastní střediska řízení, koncové řízené oblasti a věže uvedené v dodatku	Zeměpisná oblast působnosti podle bodu 1.2	–	Poskytovatelé systému AOC	–	Manažer struktury vzdušného prostoru
Výměna letových informací	Oblastní střediska řízení a koncové řízené oblasti uvedené v dodatku	–	–	–	–	Manažer struktury vzdušného prostoru

5.3. Uživatelé, od nichž se požaduje zavedení funkce, a cílové datum zavedení

Provozní uživatelé a manažer struktury vzdušného prostoru uvedení v bodě 5.2 musí zajišťovat a provozovat iSWIM ode dne 1. ledna 2025.

5.4. Potřeba synchronizace

Vzhledem k možnému dopadu zpožděného zavedení na výkonnost sítě v široké zeměpisné oblasti působnosti se zapojením řady zúčastněných stran musí být zavádění funkce globální informační řídicí systém – počáteční fáze koordinováno. Z technického hlediska musí být zavedení cílového systému a změn v poskytování služeb synchronizováno, aby bylo zajištěno splnění výkonnostních cílů. Tato synchronizace umožní změny, jež jsou cílem funkcí ATM uvedených v bodech 1 až 4 výše, jakož i budoucí společné projekty. Do synchronizace musí být zapojeni všichni pozemní uživatelé ATM (civilní a vojenští poskytovatelé letových navigačních služeb, uživatelé vzdušného prostoru – pro systémy AOC, provozovatelé letišť, poskytovatelé služeb MET a manažer struktury vzdušného prostoru). Dále musí dojít k synchronizaci v související etapě industrializace, zejména v dodavatelském průmyslu a v normalizačních orgánech.

5.5. Nezbytné podmínky

Za účelem podpory modrého profilu technické infrastruktury SWIM musí být střediska s vysokou a velmi vysokou kapacitou připojena k celoevropským síťovým službám (Pan-European Network Services – PENS).

5.6. Provázanost s ostatními funkcemi ATM

—

Služby SWIM umožňují funkci řízení příletů popsanou v bodě 1, funkci A-FUA popsanou v bodě 3, funkci kooperativní řízení využití sítě popsanou v bodě 4 a výměnu informací o dráze letu předávaných sestupným spojem mezi jednotlivými systémy zpracování letových údajů a mezi stanovišti ATS, kterou vyžaduje funkce sdílení informací o dráze letu – počáteční fáze uvedená v bodě 6.

—	Zavádění infrastruktury SWIM a služeb uvedených v bodě 5 usnadňuje výměnu informací pro všechny uvedené funkce ATM.

6. SDÍLENÍ INFORMACÍ O DRÁZE LETU – POČÁTEČNÍ FÁZE

Sdílení informací o dráze letu – počáteční fáze (i4D) spočívá v lepším využití cílových časů a informací o dráze letu, mimo jiné s využitím palubních údajů o 4D dráze letu (jsou-li k dispozici) pozemním systémem ATC a systémy manažera struktury vzdušného prostoru, což znamená méně taktických zásahů a zdokonalenou eliminaci konfliktů.

6.1. Oblast provozní a technické působnosti

Cílové časy a údaje o 4D dráze letu se využijí ke zlepšení výkonů systému ATM.

Informace o dráze letu a cílové časy se zdokonalí použitím výměny informací o dráze letu mezi letadlem a zemí.

Požadavky na systém

—

Příslušně vybavená letadla musí předávat informace o dráze letu sestupným spojem za použití rozšířeného projektovaného profilu (Extended Projected Profile – EPP) ADS-C v rámci služeb ATN B2; údaje o dráze letu se automaticky stahují sestupným spojem z palubního systému a v souladu se smluvními podmínkami aktualizují systém ATM.

—	Pozemní systémy komunikující datovým spojem musí v rámci služeb ATN B2 podporovat ADS-C (přenos údajů o dráze letu letadla sestupným spojem s využitím EPP).

—	Pracoviště kontrolora systémů zpracování letových údajů (FDP) a systémy manažera struktury vzdušného prostoru musí využívat údaje o dráze letu předané sestupným spojem.

—	Vzájemná výměna mezi FDP ohledně dráhy letu mezi stanovišti ATS, jakož i mezi stanovišti ATS a systémy manažera struktury vzdušného prostoru musí být podporována prostřednictvím výměny informací o letovém objektu, jak je definována v bodě 5.

6.2. Zeměpisná oblast působnosti

Sdílení informací o dráze letu – počáteční fáze musí být zavedeno na všech stanovištích ATS poskytujících letové provozní služby ve vzdušném prostoru, za který odpovídají členské státy v regionu ICAO EUR.

6.3. Uživatelé, od nichž se požaduje zavedení funkce, a cílová data zavedení

Poskytovatelé ATS a manažer struktury vzdušného prostoru zajistí zprovoznění funkce sdílení informací o dráze letu – počáteční fáze ode dne 1. ledna 2025.

Zaváděcí manažer vypracuje strategii včetně pobídek s cílem zajistit, aby alespoň 20 % letadel provozovaných ve vzdušném prostoru zemí Evropské konference civilního letectví (ECAC) (10) v regionu ICAO EUR, což odpovídá alespoň 45 % letů provozovaných v uvedených zemích, bylo ode dne 1. ledna 2026 vybaveno schopností předávat údaje o dráze letu sestupným spojem za použití ADS-C EPP.

6.4. Potřeba synchronizace

Vzhledem k možnému dopadu zpožděného zavedení na výkonnost sítě v široké zeměpisné oblasti působnosti se zapojením řady zúčastněných stran musí být zavádění funkce sdílení informací o dráze letu – počáteční fáze koordinováno. Z technického hlediska musí být zavedení cílového systému a změn v poskytování služeb synchronizováno, aby bylo zajištěno splnění výkonnostních cílů. Tato synchronizace umožní změny, jež jsou cílem funkcí ATM uvedených v bodech 1, 3 a 4 výše, jakož i budoucí společné projekty. Do synchronizace musí být zapojeni všichni poskytovatelé letových navigačních služeb, manažer struktury vzdušného prostoru a uživatelé vzdušného prostoru (potřeba synchronizace letadlo–země). Synchronizace a konzistence plánů v oblasti avioniky v zájmu zajištění nejlepší ekonomické efektivity a interoperability pro uživatele vzdušného prostoru je dosahováno prostřednictvím ujednání o spolupráci v memorandu o spolupráci při výzkumu a vývoji v oblasti civilního letectví uzavřeném mezi Spojenými státy americkými a Unií (11). Dále musí dojít k synchronizaci v související etapě industrializace, zejména v dodavatelském průmyslu a v normalizačních a certifikačních orgánech.

6.5. Nezbytné podmínky

Nezbytnou podmínkou této funkce ATM je funkce datového spoje popsaná v nařízení Komise (ES) č. 29/2009 o službách datových spojů.

6.6. Provázanost s ostatními funkcemi ATM

—	Údaje o dráze letu předávané sestupným spojem mohou být využity k posílení funkce řízení příletů popsané v bodě 1.

—	Údaje o dráze letu předávané sestupným spojem mohou být integrovány do výpočtu posílených krátkodobých opatření ATFCM a do automatizované podpory pro posouzení složitosti dopravy uvedených v bodě 3.

—	Jsou-li k dispozici, musí být údaje o dráze letu předávané sestupným spojem integrovány do NOP, jak je uvedeno v bodě 4, za účelem podpory cílových časů vzletu/příletu.

—	iSWIM uvedený v bodě 5 musí umožňovat vzájemnou výměnu mezi FDP ohledně údajů o dráze letu předávaných sestupným spojem mezi stanovišti ATS.

(1) Pod podmínkou začlenění tohoto nařízení do Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě.

(2) Pod podmínkou začlenění tohoto nařízení do Dohody o EHP.

(3) Pod podmínkou začlenění tohoto nařízení do Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě.

(4) Pod podmínkou začlenění tohoto nařízení do Dohody o EHP.

(5) Pod podmínkou začlenění tohoto nařízení do Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě.

(6) Pod podmínkou začlenění tohoto nařízení do Dohody o EHP.

(7) Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Irsko, Itálie, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko.

(8) Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Irsko, Itálie, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko.

(9) Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Irsko, Itálie, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko.

(10) Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Bývalá Jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Moldavsko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina.

(11) Příloha 1 Memoranda o spolupráci NAT-I-9406 mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, Spolupráce programů SESAR a NextGEN pro účely globální interoperability (Úř. věst. L 89, 5.4.2011, s. 8).

Dodatek

Oblastní střediska řízení:

—	LONDON ACC CENTRAL

—	KARLSRUHE UAC

—	UAC MAASTRICHT

—	MARSEILLE EAST + WEST

—	PARIS EAST

—

ROMA ACC

—	LANGEN ACC

—	ANKARA ACC

—	MUENCHEN ACC

—	PRESTWICK ACC

—

ACC WIEN

—	MADRID ACC (LECMACN + LEC)

—	BORDEAUX U/ACC

—	BREST U/ACC

—	PADOVA ACC

—	BEOGRADE ACC

—	REIMS U/ACC

—	BUCURESTI ACC

—	BARCELONA ACC

—	BUDAPEST ACC

—	ZUERICH ACC

—	AMSTERDAM ACC

Koncové řízené oblasti a věže:

—	LONDON TMA TC

—	LANGEN ACC

—	PARIS TMA/ZDAP

—	MUENCHEN ACC

—	BREMEN ACC

—

ROMA TMA

—	MILANO TMA

—	MADRID TMA

—

PALMA TMA

—	ARLANDA APPROACH

—

OSLO TMA

—	BARCELONA TMA

—

APP WIEN

—	CANARIAS TMA

—	COPENHAGEN APP

—	ZUERICH APP

—	APP BRUSSELS

—	PADOVA TMA

—	HELSINKI APPROACH

—	MANCHESTER APPROACH

—	AMSTERDAM ACC

—	DUBLIN TMA

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/45

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 717/2014

ze dne 27. června 2014

o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (1),

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení (2),

po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Státní financování, které splňuje kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy, představuje státní podporu a musí být podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy oznámeno Komisi. Podle článku 109 Smlouvy však Rada může vymezovat druhy podpor, které jsou z oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 Smlouvy může Komise přijmout nařízení týkající se těchto kategorií státních podpor. Na základě nařízení (ES) č. 994/98 rozhodla Rada v souladu s článkem 109 Smlouvy, že podpora de minimis by mohla takovou kategorii tvořit. Z tohoto důvodu se má za to, že podpora de minimis, tedy podpora poskytnutá jednomu podniku za dané časové období, která nepřekročí určitý pevně stanovený objem, nesplňuje všechna kritéria uvedená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a proto se na ni oznamovací postup nevztahuje.

(2)

Komise ve svých četných rozhodnutích pojem podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy blíže objasnila. Komise rovněž stanovila svou politiku vzhledem ke stropu podpory de minimis, do jehož výše se má za to, že se čl. 107 odst. 1 Smlouvy nepoužije, a to nejprve ve svém sdělení o pravidle de minimis pro státní podpory (3) a poté v nařízení Komise (ES) č. 69/2001 (4) a v nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 (5). Z působnosti uvedených nařízení bylo s ohledem na zvláštní pravidla uplatňovaná v odvětví rybolovu a akvakultury a na nebezpečí, že i podpora v malé výši by v tomto odvětví mohla splňovat kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, vyloučeno odvětví rybolovu a akvakultury. Komise již přijala řadu nařízení, která stanoví pravidla pro podpory de minimis poskytované v odvětví rybolovu a akvakultury, z nichž poslední bylo nařízení (ES) č. 875/2007 (6). Podle uvedeného nařízení byla celková výše podpory de minimis udělená jednomu podniku působícímu v odvětví rybolovu hodnocena jako nesplňující všechna kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, pokud nepřesáhla 30 000 EUR na příjemce ve třech po sobě jdoucích účetních obdobích a nedosáhla kumulované výše stanovené pro každý členský stát, která představuje 2,5 % roční produkce odvětví rybolovu. Vzhledem ke zkušenostem získaným při uplatňování nařízení (ES) č. 875/2007 je vhodné upravit některé podmínky stanovené v tomto nařízení a toto nařízení nahradit.

(3)

Je vhodné zachovat strop ve výši 30 000 EUR pro výši podpory de minimis, kterou na jednotlivý členský stát může každý podnik obdržet v kterémkoli tříletém období Tento strop je nutný i nadále k zajištění toho, aby žádné opatření spadající do působnosti tohoto nařízení nemohlo být považováno za ovlivňující obchod mezi členskými státy a/nebo narušující hospodářskou soutěž nebo hrozící tímto narušením, jestliže celková výše této podpory poskytnuté všem podnikům v odvětví rybolovu a akvakultury za období tří let nedosahuje kumulativní výše stanovené pro jednotlivé členské státy, která představuje 2,5 % ročního obratu v odvětví rybolovu, tj. lov, zpracování a činnosti v oblasti akvakultury (limit pro členský stát).

(4)

Pro účely pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě je podnikem jakýkoli subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování (7). Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že všechny subjekty kontrolované (právně či fakticky) týmž subjektem by se měly pokládat za jeden podnik (8). Za účelem právní jistoty a snížení administrativní zátěže by toto nařízení mělo poskytnout taxativní seznam jasných kritérií, podle kterých lze rozhodnout, kdy by se dva či více subjektů v rámci jednoho členského státu mělo považovat za jeden podnik. Komise proto z jasně stanovených kritérií, která definují „propojené podniky“ v rámci definice malých a středních podniků obsažené v doporučení Komise 2003/361/ES (9) a v příloze I nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (10), vybrala taková kritéria, která jsou vhodná pro účely tohoto nařízení. Orgány veřejné moci jsou s těmito kritérii již obeznámeny a měly by je používat – vzhledem k rozsahu tohoto nařízení – na malé a střední podniky i velké podniky. Tato kritéria by měla zajistit, aby byla skupina propojených podniků pro účely použití pravidla de minimis považována za jeden podnik, ale aby podniky, které s výjimkou toho, že každý z nich má přímou vazbu na tentýž orgán nebo orgány veřejné moci, nemají žádný vzájemný vztah, nebyly považovány za vzájemně propojené. Zohlední se tak specifická situace subjektů ovládaných týmž orgánem nebo orgány veřejné moci, které mohou mít nezávislou rozhodovací pravomoc.

(5)

Vzhledem k oblasti působnosti společné rybářské politiky a definici odvětví rybolovu a akvakultury stanovené v čl. 5 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (11) by se toto nařízení mělo vztahovat na podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh.

(6)	Obecnou zásadou je, že podporu nelze poskytnout za okolností, kdy nejsou splněny právní předpisy EU, a zejména pravidla společné rybářské politiky Tato zásada se uplatní rovněž na podporu de minimis.

(7)

Vzhledem k tomu, že je nutné zajistit soulad s cíli společné rybářské politiky a Evropského námořního a rybářského fondu, měly by být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňaty zejména podpora na nákup rybářských plavidel, podpora na modernizaci nebo výměnu hlavních nebo pomocných motorů rybářských plavidel a podpora jakékoli nezpůsobilé operace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (12).

(8)

Soudní dvůr Evropské unie stanovil, že jakmile Unie přijme právní předpis o společné organizaci trhu v určitém zemědělském odvětví, nesmějí členské státy přijmout žádné opatření, které by jej mohlo porušovat nebo k němu stanovit výjimky (13). Tato zásada se uplatní i na odvětví rybolovu a akvakultury. Z tohoto důvodu by se toto nařízení nemělo použít na podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených nebo uvedených na trh. Nařízení by se nemělo použít ani na podpory, které jsou vázány na závazek dělit se o tuto podporu s prvovýrobci.

(9)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu vývozu nebo podporu podmíněnou používáním domácích produktů na úkor dovezených. Zejména by se nemělo vztahovat na podporu financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných členských státech nebo ve třetích zemích. Podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh v jiném členském státě nebo v třetí zemi zpravidla podporu vývozu nepředstavuje.

(10)

Jestliže podnik působí v odvětví rybolovu a akvakultury a jestliže tento podnik působí i v jiných odvětvích nebo vykonává jiné činnosti spadající do oblasti působnosti nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 (14), ustanovení uvedeného nařízení by se měla vztahovat na podporu poskytovanou na tato další odvětví či činnosti za předpokladu, že dotyčný členský stát vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby činnost v odvětví rybolovu a akvakultury nevyužívala podporu de minimis poskytovanou podle uvedeného nařízení.

(11)

Jestliže podnik působí v odvětví rybolovu a akvakultury a zároveň v odvětví prvovýroby zemědělských produktů, na podporu poskytovanou na prvně jmenované odvětví či činnosti se vztahují ustanovení tohoto nařízení za předpokladu, že dotyčný členský stát vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby prvovýroba zemědělských produktů nevyužívala podporu de minimis poskytovanou podle uvedeného nařízení.

(12)	Toto nařízení by mělo stanovit pravidla, aby nebylo možné obcházet maximální intenzitu podpory stanovenou ve zvláštních nařízeních či rozhodnutích Komise. Rovněž by mělo stanovit jasná a snadno použitelná pravidla kumulace.

(13)

Období tří let, které je třeba vzít v úvahu pro účely tohoto nařízení, by mělo být posuzováno průběžně, takže při každém novém přidělení podpory de minimis je potřeba vzít v úvahu celkovou výši poskytnuté podpory de minimis v dotčeném jednoletém účetním období a během předchozích dvou jednoletých účetních období.

(14)

Toto nařízení nevylučuje možnost, že by opatření nebylo považováno za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy z jiných důvodů než těch, které jsou upraveny v tomto nařízení, například proto, že opatření je v souladu se zásadou subjektu činného v tržním prostředí či proto, že nezahrnuje převod státních prostředků. Zejména finanční prostředky Unie centrálně spravované Komisí, které nejsou přímo nebo nepřímo kontrolovány členským státem, navíc nepředstavují státní podporu a při posuzování toho, zda byl dodržen příslušný strop nebo limit pro členský stát, by se neměly brát do úvahy.

(15)

Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinného dohledu by se toto nařízení mělo použít jen v případě podpory de minimis, pro niž lze předem přesně vypočíst hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provádět hodnocení rizik („transparentní podpora“). Tento přesný výpočet lze například provést u grantů, subvencí úrokových sazeb, daňových osvobození se stanoveným stropem nebo jiných nástrojů, u nichž je stanoven limit zaručující, že příslušný strop nebude překročen. Stanovení limitu znamená, že dokud není či ještě není známa přesná výše podpory, musí členský stát předpokládat, že se tato výše bude rovnat tomuto limitu, aby tak zajistil, že několik opatření podpory společně nepřekročí strop stanovený tímto nařízením, a musí použít pravidla kumulace.

(16)

Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a správného použití stropu de minimis by měly všechny členské státy používat stejnou metodu výpočtu. Pro zjednodušení tohoto výpočtu by výše podpor, které nejsou poskytnuty formou grantu vypláceného v hotovosti, měly být přepočteny na hrubý grantový ekvivalent. Pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu transparentních druhů podpory, u níž se nejedná o granty, a podpory poskytované v několika splátkách, je nutné používat tržní úrokové sazby běžné v době poskytnutí této podpory. Za účelem jednotného, transparentního a jednoduchého používání pravidel státní podpory by tržní sazby platné pro účely tohoto nařízení měly být referenčními sazbami, jak je stanoveno ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (15).

(17)

Podpora sestávající z půjček, včetně podpory de minimis v oblasti rizikového financování ve formě půjček, by měla být považována za transparentní podporu de minimis, jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě tržních úrokových sazeb běžných v době poskytnutí podpory. Aby se zjednodušilo nakládání s drobnými krátkodobými půjčkami, mělo by toto nařízení obsahovat jasné pravidlo, jehož použití není složité a které zohlední jak výši půjčky, tak dobu její splatnosti. Ze zkušenosti Komise vyplývá, že půjčky, které jsou zajištěny kolaterálem pokrývajícím alespoň 50 % půjčky a které nepřesáhnou 150 000 EUR na dobu pěti let nebo které nepřesáhnou 75 000 EUR na dobu deseti let, lze považovat za půjčky s hrubým grantovým ekvivalentem nepřesahujícím výši stropu podpory de minimis. Vzhledem k obtížím spojeným s určením hrubého grantového ekvivalentu podpory poskytnuté podnikům, které mohou být neschopny splatit půjčku, by se toto pravidlo na takové podniky nemělo vztahovat.

(18)

Podpora sestávající z kapitálových injekcí by se neměla považovat za transparentní podporu de minimis, ledaže celková částka injekce z veřejných prostředků nepřesáhne strop de minimis. Podpora sestávající z opatření rizikového financování ve formě kapitálové či kvazikapitálové investice uvedená v pokynech o rizikovém financování (16) by neměla být považována za transparentní podporu de minimis, ledaže je v rámci daného opatření poskytován kapitál pouze do stropu podpory de minimis.

(19)

Podpora sestávající ze záruk, včetně podpory de minimis v oblasti rizikového financování ve formě záruk, by se měla považovat za transparentní, pokud byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě prémií „safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise pro příslušný druh podniku (17). Aby se zjednodušilo nakládání s krátkodobými zárukami za až 80 % relativně nízké půjčky, mělo by toto nařízení obsahovat jasné pravidlo, jehož použití není složité a které zohlední jak výši příslušné půjčky, tak dobu trvání záruky. Toto pravidlo by se nemělo použít na záruky za související transakce, které nepředstavují půjčku, např. záruky za transakce s vlastním kapitálem. Pokud záruka nepřekročí 80 % příslušné půjčky, garantovaná část příslušné půjčky je nižší než 225 000 EUR a záruka není poskytována na dobu delší než pět let, lze ji považovat za záruku s hrubým grantovým ekvivalentem nepřevyšujícím výši stropu podpory de minimis. To platí i v případech, kdy záruka nepřekročí 80 % příslušné půjčky, garantovaná část příslušné půjčky je nižší než 112 500 EUR a záruka není poskytována na dobu delší než deset let. Kromě toho členské státy mohou použít metodiku k výpočtu hrubého grantového ekvivalentu záruk, oznámenou Komisi na základě jiného nařízení Komise v oblasti státních podpor použitelného v dané době a která byla přijata Komisí jakožto metodika, která je v souladu se sdělením o zárukách nebo s jakýmkoli následným sdělením, za předpokladu, že přijatá metodika výslovně upravuje daný druh záruky a příslušné transakce v kontextu uplatňování tohoto nařízení. Vzhledem k obtížím spojeným s určením hrubého grantového ekvivalentu podpory poskytnuté podnikům, které mohou být neschopny splatit půjčku, by se toto pravidlo na takové podniky nemělo vztahovat.

(20)

Pokud se na čerpání režimu podpory de minimis podílejí finanční zprostředkovatelé, mělo by se zajistit, aby těmto zprostředkovatelům nebyla žádná státní podpora poskytnuta. Lze toho docílit například tím, že finančním zprostředkovatelům, kteří využívají státní záruku, bude stanovena povinnost uhradit tržní pojistné nebo zcela převést jakoukoli výhodu na konečného příjemce, nebo tím, že se dodrží výše stropu podpory de minimis a další podmínky vyplývající z tohoto nařízení, a to i na úrovni zprostředkovatelů.

(21)

Po oznámení členským státem může Komise přezkoumat, zda opatření, které nemá podobu grantu, půjčky, záruky, kapitálové injekce nebo opatření rizikového financování ve formě kapitálové či kvazikapitálové investice, má hrubý grantový ekvivalent, který nepřevyšuje strop podpory de minimis, a zda by proto mohlo spadat do působnosti tohoto nařízení.

(22)

Komise má povinnost zajistit, aby byla splněna pravidla státní podpory, a v souladu se zásadou spolupráce stanovenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by členské státy měly plnění tohoto úkolu usnadnit tím, že pomocí vhodných mechanismů zajistí, aby celková výše podpory de minimis udělené podle pravidla de minimis jednomu podniku nepřesáhla celkový povolený strop. Proto je třeba, aby členské státy při poskytnutí podpory de minimis informovaly dotyčný podnik o výši poskytnuté podpory de minimis a o povaze této podpory a výslovně odkázat na toto nařízení. Od členských států by mělo být požadováno, aby sledovaly poskytnuté podpory, a tím zajistily, že příslušné stropy nejsou překročeny a že pravidla kumulace jsou dodržena. Ke splnění této povinnosti by měl dotčený členský stát před poskytnutím takové podpory obdržet od podniku prohlášení o ostatních podporách de minimis, na které se vztahuje toto nařízení nebo jiná nařízení o podpoře de minimis a které tento podnik získal během daného účetního období a předcházejících dvou po sobě jdoucích účetních období. Členské státy by měly mít alternativně možnost zřídit centrální registr, který by obsahoval úplné informace o poskytnutých podporách de minimis, a zajišťovat kontrolu, že žádné nové poskytnutí podpory nepřekračuje příslušný strop.

(23)	Před poskytnutím každé nové podpory de minimis by členský stát měl ověřit, zda nová podpora de minimis nepřekročí strop podpory de minimis ani limit pro tento členský stát a zda jsou splněny i další podmínky stanovené tímto nařízením.

(24)

S ohledem na zkušenosti Komise a zejména s ohledem na intervaly, v nichž je obvykle nutné politiku státní podpory přezkoumat, by doba používání tohoto nařízení měla být omezena. Pokud platnost tohoto nařízení skončí, aniž by se prodloužila, členské státy by měly mít pro podpory de minimis, na které se vztahuje toto nařízení, k dispozici adaptační období šesti měsíců,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na podporu poskytovanou podnikům v odvětví rybolovu a akvakultury s výjimkou:

a)	podpory, jejíž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených nebo uvedených na trh;

b)	podpory na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo členských států, tj. podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji v souvislosti s vývozní činností;

c)	podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží;

d)	podpory na nákup rybářských plavidel;

e)	podpory na modernizaci nebo výměnu hlavního nebo pomocného motoru rybářských plavidel;

f)	podpory na operace, které zvyšují rybolovnou kapacitu plavidel, nebo na zařízení, která zvyšují schopnost plavidla vyhledávat ryby;

g)	podpory na výstavbu nových rybářských plavidel nebo dovoz rybářských plavidel;

h)	podpory dočasného nebo trvalého zastavení rybolovných činností, není-li v nařízení (EU) č. 508/2014 stanoveno jinak;

i)	podpory na průzkumný rybolov;

j)	podpory na převod vlastnictví podniku;

k)	podpory na přímé vysazování ryb, pokud není výslovně stanoveno jako opatření na ochranu v právním předpisu Unie, nebo v případě experimentálního vysazování ryb.

2. Jestliže podnik působí v odvětví rybolovu a akvakultury a jestliže tento podnik působí i v jednom či více odvětvích nebo vykonává jiné činnosti spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1407/2013, uvedené nařízení se vztahuje na podporu poskytovanou na tato další odvětví či činnosti za předpokladu, že dotyčný členský stát vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby činnosti v odvětví rybolovu a akvakultury nevyužívaly podporu de minimis poskytovanou podle uvedeného nařízení.

3. Působí-li podnik v odvětví rybolovu a akvakultury a zároveň v prvovýrobě zemědělských produktů spadající do oblasti působnosti nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 (18), na podporu poskytovanou na prvně jmenované odvětví se vztahují ustanovení tohoto nařízení za předpokladu, že daný členský stát vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby prvovýroba zemědělských produktů nevyužívala podporu de minimis poskytovanou podle tohoto nařízení.

Článek 2

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)	„podnikem v odvětví rybolovu a akvakultury“ se rozumí podnik působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh;

b)	„produkty rybolovu a akvakultury“ se rozumí produkty definované v čl. 5 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1379/2013;

c)	„zpracováním a uvedením na trh“ se rozumí veškeré úkony, včetně manipulace, úpravy, produkce a distribuce, které se provádějí od vykládky nebo sběru do stadia konečného produktu.

2. „Jedním podnikem“ se pro účely tohoto nařízení rozumí veškeré subjekty, které mezi sebou mají alespoň jeden z následujících vztahů:

a)	jeden subjekt vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném subjektu;

b)	jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného subjektu;

c)	jeden subjekt má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo ve stanovách tohoto subjektu;

d)	jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném subjektu.

Subjekty, které mají jakýkoli vztah uvedený v první pododstavci písm. a) až d) prostřednictvím jednoho nebo více subjektů, jsou považovány za jeden podnik.

Článek 3

Podpora de minimis

1. Má se za to, že opatření podpory nesplňují všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a proto jsou vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže splňují podmínky stanovené v tomto nařízení.

2. Celková výše podpory de minimis, kterou členský stát poskytne jednomu podniku z odvětví rybolovu a akvakultury, nesmí překročit částku 30 000 EUR za libovolná tři po sobě jdoucí účetní období.

3. Kumulovaná výše podpory de minimis přiznané členským státem podnikům z odvětví rybolovu a akvakultury za libovolná tři po sobě jdoucí účetní období nesmí přesáhnout limit pro členský stát stanovený v příloze.

4. Podpora de minimis se považuje za poskytnutou v okamžiku, kdy podnik získá podle platného vnitrostátního právního režimu na podporu právní nárok, a to bez ohledu na to, kdy byla podpora de minimis danému podniku vyplacena.

5. Strop stanovený v odstavci 2 a limit pro členský stát, který je uveden v odstavci 3, se uplatní nezávisle na formě podpory de minimis a jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá členským státem zcela nebo částečně financována ze zdrojů Unie. Doba tří jednoletých účetních období bude stanovena podle účetního období používaného podnikem v příslušném členském státě.

6. Podpora je pro účely stropu stanoveného v odstavci 2 a limitu pro členský stát, který je uveden v odstavci 3, vyjádřena jako grant v hotovosti. U všech použitých částek se jedná o hrubé částky, tj. před srážkou daně nebo jiného poplatku. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou grantu, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.

Podpora splatná v několika splátkách se diskontuje na svou hodnotu v okamžiku poskytnutí. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontace, je diskontní sazba platná v době, kdy byla podpora poskytnuta.

7. Jestliže by udělení nové podpory de minimis vedlo k překročení stropu stanoveného v odstavci 2 nebo limitu určeného pro členský stát, který je uveden v odstavci 3, toto nařízení se na tuto novou podporu nevztahuje.

8. V případě spojení či nabytí je třeba přihlédnout k veškerým podporám de minimis poskytnutým dříve všem podnikům, které podléhají spojení, aby se zjistilo, zda žádnou novou podporou de minimis poskytnutou nově vzniklému či nabývajícímu podniku nedošlo k překročení stropu nebo limitu určeného pro členský stát. Oprávněnost podpory de minimis poskytnuté před spojením nebo nabytím zůstává i nadále zachována.

9. V případě rozdělení jednoho podniku na dva či více samostatných podniků se podpora de minimis poskytnutá před rozdělením přidělí podniku, který byl jejím příjemcem, což je v zásadě podnik, který převzal činnosti, na něž byla podpora de minimis použita. Pokud by takové přidělení nebylo možné, přidělí se podpora de minimis poměrným způsobem na základě účetní hodnoty vlastního kapitálu nových podniků k datu účinku rozdělení.

Článek 4

Výpočet hrubého grantového ekvivalentu

1. Toto nařízení se použije pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent bez nutnosti provádět hodnocení rizik („transparentní podpora“).

2. Podpora poskytnutá formou grantů nebo subvencí úrokových sazeb se považuje za transparentní podporu de minimis.

3. Podpora poskytnutá formou půjček se považuje za transparentní podporu de minimis, pokud:

a)	proti příjemci není vedeno kolektivní insolvenční řízení ani nesplňuje kritéria podle vnitrostátního práva pro to, aby bylo proti němu na žádost jeho dlužníků zahájeno insolvenční řízení. V případě velkých podniků by příjemce měl být v situaci srovnatelné s úvěrovým ratingem alespoň B– a

půjčka je zajištěna kolaterálem pokrývajícím alespoň 50 % půjčky a půjčka činí buď 150 000 EUR na dobu pěti let, nebo 75 000 EUR na dobu deseti let, pokud je půjčka nižší než tyto částky a/nebo je poskytnuta na dobu kratší pěti resp. deseti let, vypočítá se hrubý grantový ekvivalent této půjčky jako odpovídající poměrná část stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2, nebo

c)	hrubý grantový ekvivalent se vypočítá na základě referenční sazby platné v době poskytnutí podpory.

4. Podpora sestávající z kapitálových injekcí se považuje za transparentní podporu de minimis pouze tehdy, pokud celková částka injekce z veřejných prostředků nepřesáhne strop podpory de minimis stanovený v čl. 3 odst. 2.

5. Podpora sestávající z opatření rizikového financování ve formě kapitálové či kvazikapitálové investice se považuje za transparentní podporu de minimis pouze tehdy, pokud kapitál poskytnutý jednomu podniku nepřesáhne strop podpory de minimis stanovený v čl. 3 odst. 2.

6. Podpora poskytnutá formou záruk se považuje za transparentní podporu de minimis, pokud:

a)	proti příjemci není vedeno kolektivní insolvenční řízení ani nesplňuje kritéria podle vnitrostátního práva pro to, aby bylo proti němu na žádost jeho dlužníků zahájeno insolvenční řízení. V případě velkých podniků by příjemce měl být v situaci srovnatelné s úvěrovým ratingem alespoň B– a

záruka nepřevyšuje 80 % příslušné půjčky a zaručená částka buď nepřesáhne 225 000 EUR a záruka není poskytnuta na dobu delší než pět let, nebo zaručená částka nepřesáhne 112 500 EUR a záruka není poskytnuta na dobu delší než deset let; pokud je zaručená částka nižší než tyto částky a/nebo je poskytnuta na dobu kratší pěti či deseti let, vypočítá se hrubý grantový ekvivalent této půjčky jako poměrná část stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2, nebo

c)	hrubý grantový ekvivalent byl vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise, nebo

ještě před svým použitím

i)	byla metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu záruky oznámena Komisi podle jiného nařízení Komise v oblasti státních podpor použitelného v dané době a přijata Komisí jakožto metodika, která je v souladu se sdělením o zárukách nebo s jakýmkoli následným sdělením, a

ii)	uvedená metodika výslovně upravuje daný druh záruky a příslušné transakce v kontextu uplatňování tohoto nařízení.

7. Podpora sestávající z jiných nástrojů se považuje za transparentní podporu de minimis, pokud daný nástroj stanoví limit zajišťující, že nedojde k překročení příslušného stropu.

Článek 5

Kumulace

1. Jestliže podnik působí v odvětví rybolovu a akvakultury a jestliže působí i v jednom nebo více odvětví nebo vykonává jiné činnosti, které spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1407/2013, lze podpory de minimis poskytnuté na činnosti v odvětví rybolovu a akvakultury podle tohoto nařízení kumulovat s podporou de minimis poskytnutou na další uvedená odvětví nebo činnosti, a to až do výše stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 1407/2013, za předpokladu, že dotyčný členský stát zajistí vhodnými prostředky, například oddělením činností nebo rozlišením nákladů, že činnosti v odvětví rybolovu nebo akvakultury nevyužívají podporu de minimis poskytnutou podle nařízení (EU) č. 1407/2013.

2. Jestliže podnik působí v odvětví rybolovu a akvakultury a zároveň v odvětví prvovýroby zemědělských produktů, lze podporu de minimis poskytnutou podle nařízení (EU) č. 1408/2013 kumulovat s podporou de minimis poskytnutou v odvětví rybolovu a akvakultury podle tohoto nařízení, a to až do výše stropu stanoveného v tomto nařízení, za předpokladu, že dotyčný členský stát zajistí vhodnými prostředky, například oddělením činností nebo rozlišením nákladů, že činnosti v odvětví prvovýroby zemědělských produktů nevyužívají podporu de minimis poskytnutou podle tohoto nařízení.

3. Podporu de minimis nelze kumulovat se státní podporou na tytéž způsobilé náklady nebo se státní podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace překročila nejvyšší příslušnou intenzitu podpory či výši podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Komise. Podporu de minimis, která není poskytnuta na zvláštní způsobilé náklady či není přičitatelná těmto nákladům, lze kumulovat s jinou státní podporou poskytnutou na základě nařízení o blokové výjimce nebo rozhodnutí Komise.

Článek 6

Sledování

1. Jestliže členský stát hodlá poskytnout některému podniku podporu de minimis podle tohoto nařízení, písemně jej informuje o navrhované výši podpory vyjádřené jako hrubý grantový ekvivalent a o charakteru de minimis této podpory a výslovně odkáže na toto nařízení citací jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. V případě, že se podpora de minimis v souladu s tímto nařízením poskytuje různým podnikům na základě určitého režimu a těmto podnikům jsou v rámci tohoto režimu poskytnuty různě vysoké jednotlivé podpory, může daný členský stát rozhodnout, že uvedenou povinnost splní informováním podniků o pevné částce odpovídající maximální výši podpory, která může být v daném režimu poskytnuta. V takovém případě se tato pevná částka použije při zjišťování, zda bylo dosaženo stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2 a zda nebyl překročen limit pro členský stát uvedený v čl. 3 odst. 3. Před udělením podpory si musí členský stát též vyžádat od daného podniku prohlášení v písemné či elektronické podobě o jakýchkoli dalších podporách de minimis, na které se vztahuje toto nařízení nebo jiná nařízení o podpoře de minimis a které tento podnik obdržel v předchozích dvou jednoletých účetních obdobích a v současném jednoletém účetním období.

2. Má-li členský stát k dispozici centrální registr podpory de minimis obsahující úplné informace o všech podporách de minimis, které poskytl kterýkoli orgán daného členského státu, odstavec 1 se neuplatní od okamžiku, kdy registr zahrne tři jednoletá účetní období.

3. Členský stát poskytne novou podporu de minimis v souladu s tímto nařízením teprve po přezkoumání, zda nová podpora nezvýší celkovou částku podpory de minimis, kterou dotyčný podnik obdržel, nad strop stanovený v čl. 3 odst. 2 a nad limit pro členský stát uvedený v čl. 3 odst. 3 a zda jsou splněny veškeré podmínky stanovené v tomto nařízení.

4. Členské státy zaznamenávají a shromažďují veškeré informace týkající se použití tohoto nařízení. Tyto záznamy musí obsahovat všechny informace nezbytné k doložení toho, že byly splněny podmínky tohoto nařízení. Záznamy o individuálních podporách de minimis se archivují po dobu deseti jednoletých účetních období ode dne jejich poskytnutí. Záznamy týkající se určitého režimu podpory de minimis se archivují po dobu deseti jednoletých účetních období ode dne, kdy byla v rámci tohoto režimu poskytnuta poslední jednotlivá podpora.

5. Na písemnou žádost poskytne dotyčný členský stát Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která je v žádosti stanovena, všechny informace, které Komise považuje za nezbytné k posouzení toho, zda byly dodrženy podmínky tohoto nařízení, zejména celková výše podpory de minimis, kterou podnik obdržel ve smyslu tohoto nařízení a jiných nařízení o podpoře de minimis.

Článek 7

Přechodná ustanovení

1. Toto nařízení se vztahuje na podporu poskytnutou před jeho vstupem v platnost, pokud podpora splňuje podmínky stanovené tímto nařízením. Podpora, která tyto podmínky nesplňuje, bude posouzena Komisí v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.

2. Všechny jednotlivé podpory de minimis poskytnuté v období mezi 1. lednem 2005 a 30. červnem 2008, které splňují podmínky nařízení (ES) č. 1860/2004, se považují za podpory, které nesplňují všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a které proto nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

3. Všechny jednotlivé podpory de minimis poskytnuté v období mezi 31. červencem 2007 a 30. červnem 2014, které splňují podmínky nařízení (ES) č. 875/2007, se považují za podpory, které nesplňují všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a které proto nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

4. Po uplynutí platnosti tohoto nařízení se na každou podporu de minimis, která splňuje podmínky tohoto nařízení, toto nařízení vztahuje po dobu dalších šesti měsíců.

Článek 8

Vstup v platnost a doba použitelnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. července 2014.

Použije se do 31. prosince 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.

(2) Úř. věst. C 92, 29.3.2014, s. 22.

(3) Sdělení Komise o pravidle de minimis pro státní podpory (Úř. věst. C 68, 6.3.1996, s. 9).

(4) Nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis (Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 30).

(5) Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis (Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5).

(6) Nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ze dne 24. července 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004 (Úř. věst. L 193, 25.7.2007, s. 6),

(7) Rozsudek Soudního dvora ve věci Ministero dell'Economia e delle Finanze v. Cassa di Risparmio di Firenze SpA et al., C-222/04, Sb. rozh. 2006, s. I–289.

(8) Rozsudek Soudního dvora ve věci Nizozemsko v. Komise, C-382/99, Sb. rozh. 2002, s. I-5163.

(9) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(10) Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(13) Věc Francie v. Komise, C-456/00, Sb. rozh. 2002, s. I-11949.

(14) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1).

(15) Sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6).

(16) Pokyny Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (Úř. věst. C 194, 18.8.2006, s. 2).

(17) Například sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10).

(18) Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9).

PŘÍLOHA

Limit pro členský stát stanovený v čl. 3 odst. 3

(v EUR)
Členský stát	Maximální kumulovaná výše podpory de minimis poskytnutá v jednotlivých členských státech v odvětví rybolovu a akvakultury
Belgie	11 240 000
Bulharsko	1 270 000
Česká republika	3 020 000
Dánsko	51 720 000
Německo	55 520 000
Estonsko	3 930 000
Irsko	20 820 000
Řecko	27 270 000
Španělsko	165 840 000
Francie	112 550 000
Chorvatsko	6 260 000
Itálie	96 310 000
Kypr	1 090 000
Lotyšsko	4 450 000
Litva	8 320 000
Lucembursko	0
Maďarsko	975 000
Malta	2 500 000
Nizozemsko	22 960 000
Rakousko	1 510 000
Polsko	41 330 000
Portugalsko	29 200 000
Rumunsko	2 460 000
Slovinsko	990 000
Slovensko	860 000
Finsko	7 450 000
Švédsko	18 860 000
Spojené království	114 780 000

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/55

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 718/2014

ze dne 27. června 2014,

kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (2), a zejména na čl. 15 odst. 5 a čl. 63 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 (3) stanoví pravidla týkající se provádění zesílených úředních kontrol dovozu krmiv a potravin jiného než živočišného původu uvedených v příloze I zmíněného nařízení (dále jen „seznam“) v místech vstupu na území zmíněná v příloze I nařízení (ES) č. 882/2004.

(2)	Článek 2 nařízení (ES) č. 669/2009 stanoví, že seznam je s přihlédnutím přinejmenším ke zdrojům informací uvedeným ve zmíněném článku pravidelně, alespoň každé čtvrtletí, přezkoumán.

(3)

Výskyt a závažnost nedávných nehod v odvětví potravin oznámených prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva, zjištění auditů provedených Potravinovým a veterinárním úřadem ve třetích zemích, jakož i čtvrtletní zprávy o zásilkách krmiv a potravin jiného než živočišného původu, které členské státy podávají Komisi podle článku 15 nařízení (ES) č. 669/2009, naznačují, že seznam by měl být změněn.

(4)	Zejména v případě zásilek stolních hroznů pocházejících z Peru a sušených meruněk pocházejících z Turecka udávají příslušné informační zdroje výskyt nových rizik, což vyžaduje zavedení zesílených úředních kontrol. Na seznam by proto měly být zařazeny položky týkající se těchto zásilek.

(5)

Kromě toho by měly být ze seznamu odstraněny položky pro komodity, u nichž dostupné informace prokazují celkově uspokojivý stupeň shody s příslušnými požadavky na bezpečnost, jež jsou stanoveny v právních předpisech Unie, a u nichž tudíž nejsou zesílené úřední kontroly nadále opodstatněné. Na základě toho by měla být ze seznamu odstraněna položka týkající se curry z Indie.

(6)

Kromě toho by tento seznam rovněž měl být změněn tak, aby se zvýšila četnost úředních kontrol u komodit, u nichž tytéž zdroje prokazují vyšší stupeň neshody s příslušnými právními předpisy Unie, který si žádá zavedení zesílených úředních kontrol. Položka na seznamu týkající se Brassica oleracea z Číny by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)	V zájmu zajištění konzistence a srozumitelnosti je vhodné nahradit přílohu I nařízení (ES) č. 669/2009.

(8)

Článek 19 nařízení (ES) č. 669/2009 stanoví přechodné období pěti let od vstupu uvedeného nařízení v platnost, během nějž mohou být minimální požadavky na určená místa vstupu prováděny postupně. Během uvedeného přechodného období by tedy mělo být příslušným orgánům členských států umožněno provádět požadované kontroly totožnosti a fyzické kontroly na jiných kontrolních místech, než jsou určená místa vstupu. V uvedených případech by tato kontrolní místa měla splňovat minimální požadavky na určená místa vstupu stanovené v uvedeném nařízení. Toto přechodné období skončí dne 14. srpna 2014.

(9)

Některé členské státy oznámily Komisi, že se stále ještě potýkají s praktickými obtížemi při uplatňování minimálních požadavků na určená místa vstupu. Kromě toho nyní v návaznosti na přijetí návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech Komisí probíhá přezkum ustanovení použitelných na určená místa vstupu a na hraniční kontroly obecně (4). Důsledkem uvedeného přezkumu mohou být změny požadavků použitelných na určená místa vstupu a na hraniční kontroly obecně. Dokud nebude uvedený přezkum dokončen, je vhodné prodloužit přechodné období uvedené v článku 19 nařízení (ES) č. 669/2009 o dodatečné období pěti let, aby se tak umožnil bezproblémový vstup veškerých nových požadavků, které by mohly z uvedeného přezkumu vyplynout, v platnost.

(10)	Nařízení (ES) č. 669/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 669/2009 se mění takto:

V článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Pokud nemá určené místo vstupu požadované vybavení k provádění kontrol totožnosti a fyzických kontrol stanovených v čl. 8 odst. 1 písm. b), mohou být uvedené kontroly prováděny po dobu deseti let od data vstupu tohoto nařízení v platnost na jiném kontrolním místě v tomtéž členském státě, jež k těmto účelům schválil příslušný orgán, předtím, než je zboží deklarováno k propuštění do volného oběhu, jestliže uvedené kontrolní místo splňuje minimální požadavky stanovené v článku 4.“

2)	Příloha I nařízení (ES) č. 669/2009 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(3) Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES (Úř. věst. L 194, 25.7.2009, s. 11).

(4) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení (ES) č. 999/2001, (ES) č. 1829/2003 a (ES) č. 1831/2003, nařízení Rady (ES) č. 1/2005, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 1099/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012 a (EU) č. 652/2014, směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (nařízení o úředních kontrolách) předložený Komisí (COM(2013) 265 final).

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Krmiva a potraviny jiného než živočišného původu podléhající zesíleným úředním kontrolám na určeném místě vstupu

Krmiva a potraviny

(zamýšlené použití)

Kód KN (1)

Třídění TARIC

Země původu

Riziko

Četnost fyzických kontrol a kontrol totožnosti (%)

Sušené hrozny (vinná réva)

(Potraviny)

0806 20

Afghánistán (AF)

Ochratoxin A

—	Podzemnice olejná ve skořápce

—	1202 41 00

Brazílie (BR)

Aflatoxiny

—	Podzemnice olejná bez skořápky

—	1202 42 00

—	Arašídové máslo

—	2008 11 10

—	Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

—	2008 11 91 ; 2008 11 96 ; 2008 11 98

(Krmiva a potraviny)

Jahody (zmrazené)

(Potraviny)

0811 10

Čína (CN)

Norovirus a hepatitida A

Brassica oleracea

(jiné jedlé druhy rodu Brassica, ‚čínská brokolice‘) (2)

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

ex 0704 90 90

Čína (CN)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (3)

Pomela

(Potraviny – čerstvé)

ex 0805 40 00

31; 39

Čína (CN)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (4)

Čaj, též aromatizovaný

(Potraviny)

0902

Čína (CN)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (5)

—

Lilek

—	0709 30 00 ; ex 0710 80 95

Dominikánská republika (DO)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (6)

—	Hořký meloun (Momordica charantia)

—	ex 0709 99 90 ; ex 0710 80 95

(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená)

—	Fazole (Vigna unguiculata spp. sesquipedalis)

—	ex 0708 20 00 ; ex 0710 22 00

Dominikánská republika (DO)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (6)

—	Papriky (sladké a jiné než sladké) (Capsicum spp.)

—	0709 60 10 ; ex 0709 60 99

(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená)

—	0710 80 51 ; ex 0710 80 59

—	Pomeranče (čerstvé nebo sušené)

—	0805 10 20 ; 0805 10 80

Egypt (EG)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (7)

—	Jahody (čerstvé)

—	0810 10 00

(Potraviny)

Papriky (sladké a jiné než sladké) (Capsicum spp.)

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

0709 60 10 ;

ex 0709 60 99 ;

Egypt (EG)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (8)

0710 80 51 ;

ex 0710 80 59

Listy pepře betelového (Piper betle L.)

(Potraviny)

ex 1404 90 00

Indie (IN)

Salmonela (9)

—	Capsicum annuum, vcelku

—	0904 21 10

Indie (IN)

Aflatoxiny

—	Capsicum annuum, drcené nebo mleté

—	ex 0904 22 00

—	Sušené plody rodu Capsicum, vcelku, jiné než sladké papriky (Capsicum annuum)

—	0904 21 90

—	Muškátové oříšky (Myristica fragrans)

—	0908 11 00 ; 0908 12 00

(Potraviny – sušené koření)

Enzymy; připravené enzymy

(Krmiva a potraviny)

3507

Indie (IN)

Chloramfenikol

—	Muškátové oříšky (Myristica fragrans)

—	0908 11 00 ; 0908 12 00

Indonésie (ID)

Aflatoxiny

(Potraviny – sušené koření)

—	Hrách setý (nevyluštěný)

—	ex 0708 10 00

Keňa (KE)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (10)

—	Fazole (nevyluštěné)

—	ex 0708 20 00

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

Máta

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

ex 1211 90 86

Maroko (MA)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (11)

Sušené fazole

(Potraviny)

0713 39 00

Nigérie (NG)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (12)

Hrozny stolní

(Potraviny – čerstvé)

0806 10 10

Peru (PE)

Rezidua pesticidů (13)

Melounová jádra (Egusi, Citrullus lanatus) a produkty z nich vyrobené

ex 1207 70 00 ;

ex 1106 30 90 ;

ex 2008 99 99

Sierra Leone (SL)

Aflatoxiny

(Potraviny)

—	Podzemnice olejná ve skořápce

—	1202 41 00

Súdán (SD)

Aflatoxiny

—	Podzemnice olejná bez skořápky

—	1202 42 00

—	Arašídové máslo

—	2008 11 10

—	Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

—	2008 11 91 ; 2008 11 96 ; 2008 11 98

(Krmiva a potraviny)

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

ex 0709 60 99

Thajsko (TH)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (14)

Listy pepře betelového (Piper betle L.)

(Potraviny)

ex 1404 90 00

Thajsko (TH)

Salmonela (9)

—	Listy koriandru

—	ex 0709 99 90

Thajsko (TH)

Salmonela (9)

—	Bazalka (pravá)

—	ex 1211 90 86

—

Máta

—	ex 1211 90 86

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

—	Listy koriandru

—	ex 0709 99 90

Thajsko (TH)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (15)

—	Bazalka (pravá)

—	ex 1211 90 86

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

—	Fazole (Vigna unguiculata spp. sesquipedalis)

—	ex 0708 20 00 ; ex 0710 22 00

Thajsko (TH)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (15)

—

Lilek

—	0709 30 00 ; ex 0710 80 95

(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená)

Sušené meruňky

(Potraviny)

0813 10 00

Turecko (TR)

Siřičitany (16)

—	Sladká paprika (Capsicum annuum)

—	0709 60 10 ; 0710 80 51

Turecko (TR)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (17)

(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená)

Listy révy vinné

(Potraviny)

ex 2008 99 99

11; 19

Turecko (TR)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (18)

Sušené hrozny (vinná réva)

(Potraviny)

0806 20

Uzbekistán (UZ)

Ochratoxin A

—	Listy koriandru

—	ex 0709 99 90

Vietnam (VN)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (19)

—	Bazalka (pravá)

—	ex 1211 90 86

—

Máta

—	ex 1211 90 86

—

Petržel

—	ex 0709 99 90

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené bylinky)

—

Okra

—	ex 0709 99 90

Vietnam (VN)

Rezidua pesticidů zjištěná multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS nebo metodami k prokázání jediného rezidua (19)

—	Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

—	ex 0709 60 99

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

(1) V případě, že se u daného kódu KN vyžaduje vyšetření jen u některých produktů a v rámci kódu neexistují další podrobnější položky, označuje se kód KN předponou ‚ex‘.

(2) Druh Brassica oleracea L. convar. Botrytis (L) Alef var. Italica Plenck, kultivar alboglabra. Též pod názvy ‚Kai Lan‘, ‚Gai Lan‘, ‚Gailan‘, ‚Kailan‘, ‚čínská brokolice Jielan‘.

(3) Zejména rezidua: chlorfenapyru, fipronilu (suma fipronilu a sulfonového metabolitu (MB46136), vyjádřeno jako fipronil), karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), acetamipridu, dimethomorfu a propikonazolu.

(4) Zejména rezidua: triazofu, triadimefonu a triadimenolu (suma triadimefonu a triadimenolu), parathion-methylu (suma parathion-methylu a paraoxon-methylu, vyjádřeno jako parathion-methyl), fenthoátu, methidathionu.

(5) Zejména rezidua: buprofezinu, imidaklopridu, fenvalerátu a esfenvalerátu (suma izomerů RS & SR), profenofu, trifluralinu, triazofu, triadimefonu a triadimenolu (suma triadimefonu a triadimenolu), cypermethrinu (cypermethrin včetně jiných směsí izomerů (suma izomerů)).

(6) Zejména rezidua: amitrazu (amitraz včetně metabolitů obsahujících 2,4-dimethylanilinovou skupinu, vyjádřeno jako amitraz), acefátu, aldikarbu (suma aldikarbu, jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako aldikarb), karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), chlorfenapyru, chlorpyrifu, dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu), diafenthiuronu, diazinonu, dichlorvu, dikofolu (suma izomerů p, p′ a o, p′), dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), endosulfanu (suma alfa- a betaizomerů a endosulfan-sulfátu, vyjádřeno jako endosulfan), fenamidonu, imidaklopridu, malathionu (suma malathionu a malaoxonu, vyjádřeno jako malathion), methamidofu, methiokarbu (suma methiokarbu a jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako methiokarb), methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), monokrotofu, oxamylu, profenofu, propikonazolu, thiabendazolu a thiaklopridu.

(7) Zejména rezidua: karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), cyflutrinu (cyflutrin včetně jiných směsí izomerů (suma isomerů)), cyprodinilu, diazinonu, dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), ethionu, fenitrothionu, fenpropathrinu, fludioxonilu, hexaflumuronu, lambda-cyhalothrinu, methiokarbu (suma methiokarbu a jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako methiokarb), methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), oxamylu, fenthoátu, thiofanát-methylu.

(8) Zejména rezidua: karbofuranu (suma karbofuranu a 3-hydroxykarbofuranu, vyjádřeno jako karbofuran), chlorpyrifu, cypermethrinu (cypermethrin včetně jiných směsí izomerů (suma izomerů)), cyprokonazolu, dikofolu (suma izomerů p, p′ a o, p′), difenokonazolu, dinotefuranu, ethionu, flusilazolu, folpetu, prochlorazu (suma prochlorazu a jeho metabolity obsahující 2,4,6-trichlorfenolovou skupinu, vyjádřeno jako prochloraz), profenofu, propikonazolu, thiofanát-methylu a triforinu.

(9) Referenční metoda EN/ISO 6579 nebo metoda validovaná podle uvedené referenční metody, jak je uvedeno v článku 5 nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).

(10) Zejména rezidua: dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), chlorpyrifu, acefátu, methamidofu, methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), diafenthiuronu, indoxakarbu, vyjádřeno jako suma S- a R-izomerů.

(11) Zejména rezidua: chlorpyrifu, cypermethrinu (cypermethrin včetně jiných směsí izomerů (suma izomerů)), dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), edosulfanu (suma alfa- a beta-izomerů a endosulfan-sulfátu, vyjádřeno jako endosulfan), hexakonazolu, parathion-methylu (suma parathion-methylu a paraoxon-methylu, vyjádřeno jako parathion-methyl), methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), flutriafolu, karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), flubendiamidu, myklobutanilu, malathionu (suma malathionu a malaoxonu, vyjádřeno jako malathion).

(12) Zejména rezidua dichlorvu.

(13) Zejména rezidua dinikonazolu, ethefonu a methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl).

(14) Zejména rezidua: karbofuranu (suma karbofuranu a 3-hydroxykarbofuranu, vyjádřeno jako karbofuran), methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), triazofu, malathionu (suma malathionu a malaoxonu, vyjádřeno jako malathion), profenofu, prothiofu, ethionu, karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), triforinu, procymidonu, formetanátu: suma formetanátu a jeho solí, vyjádřeno jako formetanát (hydrochlorid).

(15) Zejména rezidua: acefátu, karbarylu, karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), karbofuranu (suma karbofuranu a 3-hydroxykarbofuranu, vyjádřeno jako karbofuran), chlorpyrifu, chlorpyrifosmethylu, dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), ethionu, malathionu (suma malathionu a malaoxonu, vyjádřeno jako malathion), metalaxyl a metalaxyl-M (metalaxyl včetně jiných směsí izomerů včetně metalaxylu-M (suma izomerů)), methamidofu, methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), monokrotofu, profenofu, prothiofu, kvinalfu, triadimefonu a triadimenolu (suma triadimefonu a triadimenolu), triazofu, dikrotofu, EPN, triforinu.

(16) Referenční metody: EN 1988-1:1998, EN 1988-2:1998 nebo ISO 5522:1981.

(17) Zejména rezidua: methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), oxamylu, karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), klofentezinu, diafenthiuronu, dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), formetanátu: suma formetanátu a jeho solí, vyjádřeno jako formetanát (hydrochlorid), malathionu (suma malathionu a malaoxonu, vyjádřeno jako malathion), procymidonu, tetradifonu, thiofanát-methylu.

(18) Zejména rezidua: azoxystrobinu, boskalidu, chlorpyrifu, dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu), edosulfanu (suma alfa- a beta-izomerů a endosulfan-sulfátu, vyjádřeno jako endosulfan), kresoxim-methylu, lambda-cyhalothrinu, metalaxyl a metalaxyl-M (metalaxyl včetně jiných směsí izomerů včetně metalaxylu-M (suma izomerů)), metoxyfenozidu, metrafenonu, myklobutanilu, penkonazolu, pyraklostrobinu, pyrimethanilu, triadimefonu a triadimenolu (suma triadimefonu a triadimenolu), trifloxystrobinu.

(19) Zejména rezidua: karbofuranu (suma karbofuranu a 3-hydroxykarbofuranu, vyjádřeno jako karbofuran), karbendazimu a benomylu (suma benomylu a karbendazimu, vyjádřeno jako karbendazim), chlorpyrifu, profenofu, permethrinu (suma izomerů), hexakonazolu, difenokonazolu, propikonazolu, fipronilu (suma fipronilu a sulfonového metabolitu (MB46136), vyjádřeno jako fipronil), propargitu, flusilazolu, fenthoátu, cypermethrinu (cypermethrin včetně jiných směsí izomerů (suma izomerů)), methomylu a thiodikarbu (suma methomylu a thiodikarbu, vyjádřeno jako methomyl), kvinalfu, pencykuronu, methidathionu, dimethoátu (suma dimethoátu a omethoátu, vyjádřeno jako dimethoát), fenbukonazolu.“

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/63

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 719/2014

ze dne 27. června 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MK	66,2
	TR	54,6
	ZZ	60,4
0707 00 05	MK	32,3
	TR	74,4
	ZZ	53,4
0709 93 10	TR	108,4
0709 93 10	ZZ	108,4
0805 50 10	AR	114,3
	BO	130,6
	TR	125,4
	ZA	112,8
	ZZ	120,8
0808 10 80	AR	105,8
	BR	86,3
	CL	103,9
	NZ	132,3
	US	146,5
	ZA	127,4
	ZZ	117,0
0809 10 00	TR	220,7
0809 10 00	ZZ	220,7
0809 29 00	TR	301,6
0809 29 00	ZZ	301,6

(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/65

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 720/2014

ze dne 27. června 2014

o přidělení dovozních práv pro žádosti podané pro období od 1. července 2014 do 30. června 2015 v rámci celní kvóty otevřené nařízením (ES) č. 431/2008 pro zmrazené hovězí maso

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 188 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením Komise (ES) č. 431/2008 (2) byla otevřena celní kvóta pro dovoz produktů v odvětví hovězího masa.

(2)

Žádosti o dovozní práva podané pro období od 1. července 2014 do 30. června 2015 přesahují dostupná množství. Je tudíž třeba stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní práva vydávána, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství, v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (3) ve spojení s čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení.

(3)	Za účelem zajištění účinné správy postupu přiznávání dovozních práv musí toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro žádosti o dovozní práva spadající do kvóty pořadového čísla 09.4003 a podané pro období od 1. července 2014 do 30. června 2015 na základě nařízení (ES) č. 431/2008 se určuje koeficient přidělení 27,09851 %.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 28. června 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 431/2008 ze dne 19. května 2008 o otevření a správě dovozní celní kvóty pro zmrazené hovězí maso kódu KN 0202 a pro produkty kódu KN 0206 2991 (Úř. věst. L 130, 20.5.2008, s. 3).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13).

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/66

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 20. června 2014,

kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku

(2014/404/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 12 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady 2010/282/EU (1) Rada dne 2. prosince 2009 na základě doporučení Komise rozhodla, že v Rakousku existuje nadměrný schodek. Rada uvedla, že na rok 2009 byl plánován schodek veřejných financí ve výši 3,9 % HDP, který tudíž překročil referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě, přičemž hrubý veřejný dluh měl v roce 2009 dosáhnout 68,2 % HDP, tedy více, než je referenční hodnota 60 % HDP podle Smlouvy. Schodek veřejných financí a veřejný dluh za rok 2009 byly následně revidovány na 5,5 % HDP a 116,4 % HDP.

(2)	V souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (2) a na základě doporučení Komise vydala Rada dne 2. prosince 2009 Rakousku doporučení, aby nejpozději do roku 2013 nadměrný schodek odstranilo. Doporučení Rady bylo zveřejněno.

(3)

Podle článku 4 Protokolu o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám poskytuje údaje pro provedení postupu při nadměrném schodku Komise. V rámci uplatňování tohoto protokolu musí členské státy oznamovat údaje o výši schodku veřejných financí a veřejném dluhu a další související proměnné dvakrát ročně, a to před 1. dubnem a 1. říjnem, v souladu s článkem 3 nařízení Rady (ES) č. 479/2009 (3).

(4)

Při posuzování, zda by rozhodnutí o existenci nadměrného schodku mělo být zrušeno, má Rada přijmout rozhodnutí na základě oznámených údajů. Rozhodnutí o existenci nadměrného schodku by navíc mělo být zrušeno pouze tehdy, pokud z prognóz Komise vyplývá, že v horizontu prognózy schodek nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou Smlouvou (4).

(5)

Podle údajů poskytnutých Komisí (Eurostatem) v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 479/2009 na základě údajů oznámených Rakouskem v dubnu 2014, podle programu stability na období 2014–2018 a podle prognózy útvarů Komise z jara 2014 jsou oprávněné následující závěry:

—

Po dosažení nejvyšší hodnoty 4,5 % HDP v roce 2010 se rakouský schodek veřejných financí snížil na 2,5 %, tedy pod úroveň referenční hodnoty 3 % HDP stanovené Smlouvou, již v roce 2011. Toto zlepšení oproti původně plánovanému fiskálnímu výsledku souviselo s tím, že opatření veřejných výdajů na rekapitalizaci krachující banky KA Finanz (přibližně 0,4 % HDP) byla ve veřejných účtech uznána v roce 2012, kdy byly výsledné dopady potvrzeny na základě účetních výkazů banky. V menší míře byl pokles schodku důsledkem nižších než plánovaných výdajů na všech úrovních vládních institucí a příznivějších hospodářských podmínek, které vedly k vyššímu růstu příjmů, než jaký byl projektován. V roce 2012, oproti prognózám státních orgánů i Komise, zůstal schodek veřejných financí ve výši 2,6 % nadále pod hranicí 3 % HDP. Avšak vzhledem k hrozbě, že se naplní rizika spojená s opatřeními na nápravu ve finančním sektoru, která by mohla mít za následek schodek převyšující 3 % HDP v následujících letech, Komise nedoporučila předčasné zrušení postupu při nadměrném schodku. Zmíněná rizika se však naplnila pouze zčásti a na rok 2013 Rakousko oznámilo schodek ve výši 1,5 % HDP. Tento další pokles schodku byl z velké části způsoben neočekávaným rozsahem jednorázových opatření, mezi něž patřil prodej spektra pro mobilní telefonickou komunikaci a jejichž objem představoval téměř 0,6 % HDP.

—

Program stability na období 2014–2018, přijatý rakouskou vládou dne 29. dubna 2014, plánuje zvýšení schodku veřejných financí na 2,7 % HDP v roce 2014 a následně pokles na 1,4 % HDP v roce 2015. Prognóza útvarů Komise z jara 2014 očekává schodek ve výši 2,8 % HDP v roce 2014 a 1,5 % HDP v roce 2015. Po celé období prognózy tak schodek zůstane pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou Smlouvou. Kromě toho vláda v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) oznámila a v dopise zaslaném Komisi potvrdila soubor dodatečných úsporných opatření a opatření ke zvýšení příjmů, která podle posouzení Komise dosáhnou objemu 0,2 % HDP a mají zabránit plánovanému významnému odchýlení od požadovaného postupu korekce směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

—

Zvýšení schodku veřejných financí v roce 2014 je způsobeno zřízením zvláštního subjektu (likvidační subjekt, Abbaueinheit) pro likvidaci znehodnocených aktiv banky Hypo Alpe Adria. Externí skupina odborných poradců jmenovaná vládou odhaduje, že zřízení likvidačního subjektu pro banku Hypo Alpe Adria zatíží veřejné finance až 4 miliardami EUR (1,2 % HDP), přičemž tato částka zahrnuje kapitálovou injekci ve výši 750 milionů EUR, která již byla v roce 2014 poskytnuta. Jak se tato podpora nakonec projeví na nárůstu schodku, bude záviset na nezávislém přezkumu kvality aktiv banky Hypo Alpe Adria, který se uskuteční později v průběhu tohoto roku, aby Eurostat mohl vyhodnotit statistické zaznamenání této operace. Současné hodnocení expertní skupiny se zdá být provedeno s přiměřenou mírou opatrnosti, a proto ho lze považovat za hodnověrné; avšak nelze vyloučit ani to, že tato operace bude mít na výsledný schodek dopad větší. Toto představuje hlavní nepříznivé riziko pro projekci schodku na rok 2014. Současně však, rovněž vzhledem k dodatečným diskrečním opatřením, jež vláda oznámila po zveřejnění prognózy útvarů Komise a jež by měla vést k dalšímu snížení celkového schodku, se rizika pro schodek v roce 2014 zdají být celkově vyrovnaná.

—

Strukturální saldo, tj. cyklicky očištěné saldo veřejných financí bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, se mezi lety 2011 a 2013 zlepšovalo v průměru téměř o 0,7 % HDP ročně, což odpovídá doporučením Rady. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2014 a podle jejího posouzení aktualizovaného návrhu rozpočtového plánu předloženého dne 29. dubna 2014 a dodatečných opatření oznámených vládou dne 12. května 2014 se u strukturálního salda za rok 2014 očekává mírné zlepšení. V této souvislosti je třeba poznamenat, že se zdá, že strukturální saldo v současnosti začíná o 0,5 % HDP zaostávat za požadovanou korekcí směrem k dosažení střednědobého cíle v roce 2014, což naznačuje, že je třeba posílit rozpočtová opatření, aby byl zajištěn úplný soulad s preventivní složkou Paktu o stabilitě a růstu s ohledem na vyvstávající riziko, že dojde k významnému odchýlení od požadovaného postupu korekce.

—	Poměr dluhu k HDP vzrostl mezi lety 2009 a 2013 ze 69,2 % na 74,5 %. Podle prognóz se hrubý veřejný dluh v roce 2014 zvýší zhruba na 80 % HDP, a to především v důsledku toho, že do něho budou zahrnuty závazky související s převodem znehodnocených aktiv banky Hypo Alpe Adria na likvidační subjekt.

(6)

Počínaje rokem 2014, což je rok následující po nápravě nadměrného schodku, podléhá Rakousko preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu a mělo by přiměřeným tempem směřovat k dosažení svého střednědobého cíle, včetně dodržení výdajového kritéria, a učinit dostatečný pokrok v úsilí o dodržení kritéria snižování dluhu v souladu s čl. 2 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97.

(7)	V souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy má být rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku zrušeno, byl-li podle názoru Rady nadměrný schodek v dotyčném členském státě napraven.

(8)	Podle názoru Rady byl nadměrný schodek v Rakousku napraven a rozhodnutí 2010/282/EU by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového hodnocení vyplývá, že nadměrný schodek v Rakousku byl napraven.

Článek 2

Rozhodnutí 2010/282/EU se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Rakouské republice.

V Lucemburku dne 20. června 2014.

Za Radu

předseda

G. A. HARDOUVELIS

(1) Rozhodnutí Rady 2010/282/EU ze dne 2. prosince 2009 o existenci nadměrného schodku v Rakousku (Úř. věst. L 125, 21.5.2010, s. 32).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1).

(4) V souladu s dokumentem „Technické podmínky provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecné zásady pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“ ze dne 3. září 2012. Viz: http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/pdf/coc/code_of_conduct_en.pdf

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11).

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/69

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 20. června 2014,

kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/284/EU o existenci nadměrného schodku v České republice

(2014/405/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 12 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady 2010/284/EU (1) Rada dne 2. prosince 2009 na základě doporučení Komise rozhodla, že v České republice existuje nadměrný schodek. Rada uvedla, že schodek veřejných financí v České republice měl v roce 2009 činit 6,6 % HDP, a tudíž překročit referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě, zatímco hrubý veřejný dluh měl v témže roce dosáhnout 35,5 % HDP, tedy zůstat výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou. Schodek veřejných financí a veřejný dluh za rok 2009 byly následně revidovány na 5,8 % HDP a 34,6 % HDP.

(2)	V souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (2) a na základě doporučení Komise vydala Rada dne 2. prosince 2009 České republice doporučení, aby nejpozději do roku 2013 nadměrný schodek odstranila. Doporučení Rady bylo zveřejněno.

(3)

(4)

(5)

Podle údajů poskytnutých Komisí (Eurostatem) v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 479/2009 na základě údajů oznámených Českou republikou před 1. dubnem 2014 a podle prognózy útvarů Komise z jara 2014 jsou oprávněné následující závěry:

—

Po dosažení nejvyšší hodnoty 5,8 % HDP v roce 2009 byl schodek veřejných financí v České republice snižován a v roce 2013, tedy ve lhůtě stanovené Radou, činil 1,5 % HDP. Tohoto zlepšení bylo dosaženo díky konsolidačním opatřením na straně výdajů i příjmů, zejména zvýšením nepřímých daní a omezením veřejných investic.

—

Konvergenční program České republiky na rok 2014 předpokládá, že se schodek veřejných financí zvýší na 1,8 % HDP v roce 2014 a 2,3 % HDP v roce 2015, zatímco prognóza útvarů Komise z jara 2014 stanoví jeho projekci na 1,9 % HDP v roce 2014 a 2,4 % HDP v roce 2015 za předpokladu nezměněné politiky. Po celé období prognózy tedy schodek zůstane pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovené Smlouvou.

—

Strukturální saldo, tj. cyklicky očištěné saldo veřejných financí bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, se mezi lety 2010 a 2013 zlepšovalo v průměru o 1,4 % HDP ročně. Za předpokladu nezměněné politiky se pro rok 2014 předpovídá jeho zhoršení o 1 % HDP (na –1,1 % HDP) a pro rok 2015 další pokles o 0,8 % HDP.

—	Poměr dluhu k HDP se mezi lety 2009 a 2013 zvýšil o 11,5 procentního bodu na 46 %. Prognóza útvarů Komise z jara 2014 předpokládá přechodný pokles hrubého veřejného dluhu na 44,4 % HDP v roce 2014 a jeho opětovné zvýšení na 45,8 % HDP v roce 2015.

(6)	Počínaje rokem 2014, což je rok následující po nápravě nadměrného schodku, podléhá Česká republika preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu a měla by své strukturální saldo udržet přinejmenším na úrovni svého střednědobého rozpočtového cíle.

(7)	V souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy má být rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku zrušeno, byl-li podle názoru Rady nadměrný schodek v dotyčném členském státě napraven.

(8)	Podle názoru Rady byl nadměrný schodek v České republice napraven a rozhodnutí 2010/284/EU by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového hodnocení vyplývá, že nadměrný schodek v České republice byl napraven.

Článek 2

Rozhodnutí 2010/284/EU se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno České republice.

V Lucemburku dne 20. června 2014.

Za Radu

předseda

G. A. HARDOUVELIS

(1) Rozhodnutí Rady 2010/284/EU ze dne 2. prosince 2009 o existenci nadměrného schodku v České republice (Úř. věst. L 125, 21.5.2010, s. 36).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/71

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 20. června 2014,

kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/407/EU o existenci nadměrného schodku v Dánsku

(2014/406/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 12 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím 2010/407/EU (1) Rada dne 13. července 2010 na základě doporučení Komise rozhodla, že v Dánsku existuje nadměrný schodek. Rada uvedla, že podle údajů oznámených dánskými orgány v dubnu 2010 byl na rok 2010 plánován schodek veřejných financí ve výši 5,4 % HDP, který tak překročil referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Hrubý veřejný dluh měl v roce 2010 podle prognózy činit 45,1 % HDP, což je značně pod referenční hodnotou 60 % HDP podle Smlouvy. Schodek veřejných financí a veřejný dluh za rok 2010 byly následně revidovány na 2,5 % HDP a 42,8 % HDP.

(2)	V souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (2) a na základě doporučení Komise vydala Rada dne 13. července 2010 Dánsku doporučení, aby nejpozději do roku 2013 nadměrný schodek odstranilo. Doporučení Rady bylo zveřejněno.

(3)

(4)

(5)

Podle údajů poskytnutých Komisí (Eurostatem) v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 479/2009 na základě údajů oznámených Dánskem před 1. dubnem 2014 a podle prognózy útvarů Komise z jara 2014 jsou oprávněné následující závěry:

—

Schodek veřejných financí v období 2010–2013 nepřekročil referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou Smlouvou s výjimkou roku 2012, kdy saldo nepříznivě ovlivnila jednorázová úhrada týkající se důchodové reformy v roce 2011. Odhaduje se, že tato jednorázová úhrada oslabila fiskální saldo v roce 2012 o 1,6 % HDP. Schodek veřejných financí činil 2,5 % HDP v roce 2010, 1,9 % HDP v roce 2011, 3,8 % HDP v roce 2012 a 0,8 % HDP v roce 2013. Za zlepšením fiskálního salda stojí konsolidační opatření na straně příjmů i výdajů, především pak omezení růstu veřejné spotřeby.

—

Podle projekcí dánského konvergenčního programu na rok 2014 má schodek veřejných financí činit 1,3 % HDP v roce 2014 a 2,9 % HDP v roce 2015. V období 2013–2014 byly veřejné finance ovlivněny jednorázovými příjmy plynoucími z restrukturalizace stávajícího systému kapitálových důchodů, která umožňuje splatit daňový závazek z budoucích kapitálových důchodů za výhodnějších podmínek. Toto opatření by podle odhadů mělo posílit fiskální saldo o téměř 1,8 % HDP v obou letech. V roce 2015 již dané opatření nebude působit, což povede k očekávanému zvýšení schodku veřejných financí. Prognóza útvarů Komise z jara 2014 předpokládá, že schodek veřejných financí dosáhne 1,2 % HDP v roce 2014 a 2,7 % HDP v roce 2015. Po celé období prognózy tak schodek zůstane pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou Smlouvou.

—

Po zlepšení o 0,7 % HDP kumulativně za roky 2011 až 2013 by se strukturální saldo, tj. cyklicky očištěné saldo veřejných financí bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, mělo za předpokladu neměnné politiky zhoršit v roce 2014 o 0,8 % HDP (na – 0,2 % HDP) a v roce 2015 o další 0,3 % HDP.

—	Prognóza útvarů Komise z jara 2014 předpovídá pokles hrubého veřejného dluhu na 43,5 % HDP v roce 2014 a jeho opětovné zvýšení na 44,9 % HDP v roce 2015, což je pod úrovní referenční hodnoty 60 % HDP stanovené Smlouvou.

(6)	Počínaje rokem 2014, což je rok následující po nápravě nadměrného schodku, podléhá Dánsko preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu a mělo by své strukturální saldo udržet přinejmenším na úrovni svého střednědobého rozpočtového cíle.

(7)	V souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy má být rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku zrušeno, byl-li podle názoru Rady nadměrný schodek v dotyčném členském státě napraven.

(8)	Podle názoru Rady byl nadměrný schodek v Dánsku napraven a rozhodnutí 2010/407/EU by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového hodnocení vyplývá, že nadměrný schodek v Dánsku byl napraven.

Článek 2

Rozhodnutí 2010/407/EU se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Dánskému království.

V Lucemburku dne 20. června 2014.

Za Radu

předseda

G. A. HARDOUVELIS

(1) Rozhodnutí Rady 2010/407/EU ze dne 13. července 2010 o existenci nadměrného schodku v Dánsku (Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s. 15).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/73

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 20. června 2014,

kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/287/EU o existenci nadměrného schodku v Nizozemsku

(2014/407/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 12 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady 2010/287/EU (1) Rada dne 2. prosince 2009 na základě doporučení Komise rozhodla, že v Nizozemsku existuje nadměrný schodek. Rada uvedla, že na rok 2009 byl plánován schodek veřejných financí ve výši 4,8 % HDP, který tudíž překročil referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě, zatímco hrubý veřejný dluh měl v témže roce dosáhnout 59,7 % HDP, tedy zůstat pod referenční hodnotou 60 % HDP podle Smlouvy. Schodek veřejných financí a veřejný dluh za rok 2009 byly následně revidovány na 5,6 % HDP a 60,8 % HDP.

(2)	V souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (2) a na základě doporučení Komise vydala Rada dne 2. prosince 2009 Nizozemsku doporučení, aby nejpozději do roku 2013 nadměrný schodek odstranilo. Doporučení Rady bylo zveřejněno.

(3)

Dne 21. června 2013 Rada usoudila, že Nizozemsko přijalo účinná opatření v souladu s doporučením Rady ze dne 2. prosince 2009 podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy a že po přijetí původního doporučení nastaly nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. Proto Rada na základě doporučení Komise dospěla k závěru, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 3 odst. 5 nařízení (ES) č. 1467/97, a vydal Nizozemsku nové doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy, aby odstranilo nadměrný schodek veřejných financí nejpozději do roku 2014. Toto nové doporučení Rady bylo zveřejněno.

(4)

(5)

(6)

Podle údajů poskytnutých Komisí (Eurostatem) v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 479/2009 na základě údajů oznámených Nizozemskem před 1. dubnem 2014, podle programu stability na rok 2014 a podle prognózy útvarů Komise z jara 2014 jsou oprávněné následující závěry:

—	Po dosažení nejvyšší hodnoty 5,6 % HDP v roce 2009 byl schodek veřejných financí v Nizozemsku postupně snižován a v roce 2013 činil 2,5 % HDP (5). Tohoto zlepšení bylo dosaženo díky konsolidačním opatřením na straně výdajů i příjmů, zejména zvýšením (nepřímých) daní a omezením veřejných výdajů.

—

Program stability Nizozemska na rok 2014 předpokládá, že se schodek veřejných financí zvýší na 2,9 % HDP v roce 2014 a klesne na 2,1 % HDP v roce 2015, zatímco prognóza útvarů Komise z jara 2014 stanoví jeho projekci na 2,8 % HDP v roce 2014 a 1,8 % HDP v roce 2015. Po celé období prognózy tedy schodek zůstane pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou Smlouvou.

—

Po zlepšení o 1,4 % HDP v roce 2013 by strukturální saldo, tj. cyklicky očištěné saldo veřejných financi bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, mělo za předpokladu neměnné politiky zůstat v roce 2014 stabilní a v roce 2015 by se mělo zlepšit o 0,5 procentního bodu. V této souvislosti je třeba poznamenat, že se zdá, že strukturální saldo v současnosti začíná o 0,5 % HDP zaostávat za požadovanou korekcí směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2014, což naznačuje, že je třeba posílit rozpočtová opatření, aby byl zajištěn úplný soulad s preventivní složkou Paktu o stabilitě a růstu s ohledem na vyvstávající riziko, že dojde k významnému odchýlení od požadovaného postupu korekce.

—	Poměr dluhu k HDP se mezi lety 2010 a 2013 zvýšil zhruba o 10 procentních bodů na 73,5 %. Prognóza útvarů Komise z jara 2014 předpokládá další nárůst hrubého veřejného dluhu na 73,8 % HDP v roce 2014 a jeho snížení na 73,4 % HDP v roce 2015.

(7)

Počínaje rokem 2014, což je rok následující po nápravě nadměrného schodku, podléhá Nizozemsko preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu a mělo by přiměřeným tempem směřovat k dosažení svého střednědobého rozpočtového cíle, včetně dodržení výdajového kritéria, a učinit dostatečný pokrok v úsilí o dodržení kritéria snižování dluhu v souladu s čl. 2 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97.

(8)	V souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy má být rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku zrušeno, byl-li podle názoru Rady nadměrný schodek v dotyčném členském státě napraven.

(9)	Podle názoru Rady byl nadměrný schodek v Nizozemsku napraven a rozhodnutí 2010/287/EU by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového hodnocení vyplývá, že nadměrný schodek v Nizozemsku byl napraven.

Článek 2

Rozhodnutí 2010/287/EU se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Nizozemskému království.

V Lucemburku dne 20. června 2014.

Za Radu

předseda

G. A. HARDOUVELIS

(1) Rozhodnutí Rady 2010/287/EU ze dne 2. prosince 2009 o existenci nadměrného schodku v Nizozemsku (Úř. věst. L 125, 21.5.2010, s. 42).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(5) Schodek veřejných financí v roce 2013 byl značně ovlivněn zestátněním společnosti SNS Reaal, které podle nejnovějšího vyhodnocení nizozemského statistického úřadu Statistics Netherlands (CBS) nemělo na výsledný schodek žádný dopad, avšak stále se čeká na konečné rozhodnutí Eurostatu o klasifikaci. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, mohlo dojít ke zvýšení schodku maximálně o 0,3 % HDP.

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/76

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 20. června 2014,

kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/290/EU o existenci nadměrného schodku na Slovensku

(2014/408/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 12 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady 2010/290/EU (1) Rada dne 2. prosince 2009 na základě doporučení Komise rozhodla, že na Slovensku existuje nadměrný schodek. Rada uvedla, že podle údajů oznámených slovenskými orgány v říjnu 2009 měl schodek veřejných financí v roce 2009 dosáhnout 6,3 % HDP, a překročit tak referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě, zatímco hrubý veřejný dluh se měl v témže roce pohybovat kolem 36 % HDP, tedy výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP podle Smlouvy. Schodek veřejných financí a veřejný dluh za rok 2009 byly následně revidovány na 8 % HDP a 35,6 % HDP.

(2)	V souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (2) a na základě doporučení Komise vydala Rada dne 2. prosince 2009 Slovensku doporučení, aby nejpozději do roku 2013 nadměrný schodek odstranilo. Doporučení Rady bylo zveřejněno.

(3)

(4)

(5)

Podle údajů poskytnutých Komisí (Eurostatem) v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 479/2009 na základě údajů oznámených Slovenskem před 1. dubnem 2014 a podle prognózy útvarů Komise z jara 2014 jsou oprávněné následující závěry:

—	Po dosažení nejvyšší hodnoty 8 % HDP v roce 2009 byl schodek veřejných financí na Slovensku v souladu s doporučením Rady ze dne 2. prosince 2009 snížen na 2,8 % HDP v roce 2013. Snížení schodku bylo dosaženo fiskální konsolidací na straně příjmů i výdajů, včetně jednorázových opatření.

—

Program stability na rok 2014 stanoví cíl pro celkový schodek ve výši 2,6 % HDP v roce 2014 a další snižování na 2,5 % HDP v roce 2015, 1,6 % HDP v roce 2016 a 0,5 % HDP v roce 2017. Prognóza útvarů Komise z jara 2014 předpokládá mírné zvýšení schodku veřejných financí na 2,9 % HDP v roce 2014 a jeho opětovné snížení na 2,8 % HDP v roce 2015. Po celé období prognózy tedy schodek zůstane pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou Smlouvou.

—

Strukturální saldo, tj. cyklicky očištěné saldo veřejných financí bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, se mezi lety 2010 a 2013 zlepšovalo v průměru o 1,5 % HDP ročně. Přestože se má podle projekcí v roce 2014 mírně zhoršit, za předpokladu neměnné politiky by se v roce 2015 zlepšilo. V této souvislosti je třeba poznamenat, že se zdá, že strukturální saldo v současnosti začíná o 0,3 % HDP zaostávat za požadovanou korekcí směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2014, což naznačuje, že je třeba posílit rozpočtová opatření, aby byl zajištěn úplný soulad s preventivní složkou Paktu o stabilitě a růstu s ohledem na vyvstávající riziko, že dojde k odchýlení od požadovaného postupu korekce.

—	Veřejný dluh činil v roce 2013 55,4 % HDP. Prognóza útvarů Komise z jara 2014 předpokládá, že veřejný dluh dále poroste na 56,3 % HDP v roce 2014 a 57,8 % HDP v roce 2015.

(6)	Počínaje rokem 2014, což je rok následující po nápravě nadměrného schodku, podléhá Slovensko preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu a mělo by přiměřeným tempem směřovat k dosažení svého střednědobého rozpočtového cíle, včetně dodržení výdajového kritéria.

(7)	V souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy má být rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku zrušeno, byl-li podle názoru Rady nadměrný schodek v dotyčném členském státě napraven.

(8)	Podle názoru Rady byl nadměrný schodek na Slovensku napraven a rozhodnutí 2010/290/EU by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového hodnocení vyplývá, že nadměrný schodek na Slovensku byl napraven.

Článek 2

Rozhodnutí 2010/290/EU se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Slovenské republice.

V Lucemburku dne 20. června 2014.

Za Radu

předseda

G. A. HARDOUVELIS

(1) Rozhodnutí Rady 2010/290/EU ze dne 2. prosince 2009 o existenci nadměrného schodku na Slovensku (Úř. věst. L 125, 21.5.2010, s. 48).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/78

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 23. června 2014

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně Protokolu 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody

(2014/409/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 46 a 48 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2894/94 ze dne 28. listopadu 1994 o některých prováděcích pravidlech k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (1), a zejména na čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (2) (dále jen „Dohoda o EHP“) vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1994.

(2)	Podle článku 98 Dohody o EHP může Smíšený výbor EHP rozhodnout mimo jiné o změně Protokolu 31 k uvedené dohodě.

(3)	Protokol 31 k Dohodě o EHP obsahuje zvláštní ustanovení a ujednání týkající se spolupráce v některých oblastech mimo čtyři svobody.

(4)	Je vhodné rozšířit spolupráci smluvních stran Dohody o EHP tak, aby zahrnovala spolupráci v oblasti volného pohybu pracovníků, koordinace systémů sociálního zabezpečení a opatření týkajících se migrujících osob, včetně migrujících osob z třetích zemí.

(5)	Protokol 31 k Dohodě o EHP by proto měl být změněn tak, aby umožňoval tuto rozšířenou spolupráci od 1. ledna 2014.

(6)	Postoj Unie ve Smíšeném výboru EHP by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Smíšeném výboru EHP k navrhované změně Protokolu 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody, vychází z návrhu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 23. června 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON

(1) Úř. věst. L 305, 30.11.1994, s. 6.

(2) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP č. …/2014

ze dne …,

kterým se mění Protokol 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na články 86 a 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

1)	Je vhodné rozšířit spolupráci smluvních stran Dohody o EHP tak, aby zahrnovala i spolupráci v oblasti volného pohybu pracovníků, koordinace systémů sociálního zabezpečení a opatření týkajících se migrujících osob, včetně migrujících osob z třetích zemí.

2)	Protokol 31 k Dohodě o EHP by proto měl být změněn tak, aby umožňoval tuto rozšířenou spolupráci od 1. ledna 2014,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Článek 5 Protokolu 31 k Dohodě o EHP se mění takto:

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„13. Počínaje 1. lednem 2014 se státy ESVO podílejí na činnostech financovaných z této rozpočtové položky souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014:

—	rozpočtová položka 04 03 01 03: ‚Volný pohyb pracovníků, koordinace systémů sociálního zabezpečení a opatření týkající se migrujících osob, včetně migrujících osob z třetích zemí‘.“

V odstavci 5 se slova „a akcí financovaných z rozpočtových linií na rozpočtové roky 2012 a 2013 uvedených v odstavci 12 od 1. ledna 2012“ nahrazují slovy „akcí financovaných z rozpočtových položek na rozpočtové roky 2012 a 2013 uvedených v odstavci 12 od 1. ledna 2012 a akcí financovaných z rozpočtové položky na rozpočtový rok 2014 uvedených v odstavci 13 od 1. ledna 2014“.

3)	V odstavcích 6 a 7 se slova „v odstavcích 8 a 12“ nahrazují slovy „v odstavcích 8, 12 a 13“.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem poté, co bude učiněno poslední oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP (*1).

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Smíšený výbor EHP

předseda

tajemníci

Smíšeného výboru EHP

(*1) [Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.] [Byly oznámeny ústavní požadavky.]

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/80

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. června 2014

o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Belgií

(2014/410/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 a článek 25 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV (2), a zejména na článek 20 a kapitolu 4 přílohy uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle Protokolu o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii jsou právní účinky aktů orgánů, institucí a jiných subjektů Unie přijatých před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost zachovány až do zrušení, zániku nebo změny těchto aktů v rámci provádění Smluv.

(2)	Použije se tedy článek 25 rozhodnutí 2008/615/SVV a Rada musí jednomyslně rozhodnout, zda členské státy provedly ustanovení kapitoly 6 uvedeného rozhodnutí.

(3)

Článek 20 rozhodnutí 2008/616/SVV stanoví, že rozhodnutí uvedená v čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV se mají přijímat na základě hodnotící zprávy, která vychází z dotazníku. Pokud jde o automatizovanou výměnu údajů podle kapitoly 2 rozhodnutí 2008/615/SVV, má hodnotící zpráva vycházet z hodnotící návštěvy a zkušebního testu.

(4)	Belgie informovala generální sekretariát Rady o národních souborech analýzy DNA, na které se vztahují články 2 až 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a podmínky automatizovaného vyhledávání podle čl. 3 odst. 1 uvedeného rozhodnutí v souladu s čl. 36 odst. 2 uvedeného rozhodnutí.

(5)	Podle kapitoly 4 bodu 1.1 přílohy rozhodnutí 2008/616/SVV se dotazník vypracovaný příslušnou pracovní skupinou Rady týká každé automatizované výměny údajů a členský stát jej vyplní, jakmile se domnívá, že splňuje podmínky pro sdílení údajů v příslušné kategorii údajů.

(6)	Belgie vyplnila dotazník o ochraně údajů a dotazník o výměně údajů o DNA.

(7)	Belgie provedla úspěšný zkušební test s Nizozemskem.

(8)	V Belgii proběhla hodnotící návštěva a nizozemský hodnotící tým vypracoval o této návštěvě zprávu a předal ji příslušné pracovní skupině Rady.

(9)	Radě byla předložena celková hodnotící zpráva, v níž jsou shrnuty výsledky dotazníku, hodnotící návštěvy a zkušebního testu týkajících se výměny údajů o DNA,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely automatizovaného vyhledávání a srovnávání údajů o DNA Belgie plně provedla obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněna přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 24. června 2014.

Za Radu

předseda

E. VENIZELOS

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

(2) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12.

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/82

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. června 2014

o jmenování jednoho belgického člena Evropského hospodářského a sociálního výboru

(2014/411/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 302 této smlouvy,

s ohledem na návrh belgické vlády,

s ohledem na stanovisko Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 13. září 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/570/EU, Euratom o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015 (1).

(2)	Po skončení mandátu paní Bérengère DUPUISOVÉ se uvolnilo jedno místo člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pan Alessandro GRUMELLI, Conseiller au service d'études de la Confédération des syndicats chrétiens, je jmenován členem Evropského hospodářského a sociálního výboru na zbývající část funkčního období, tedy do 20. září 2015.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 24. června 2014.

Za Radu

předseda

E. VENIZELOS

(1) Úř. věst. L 251, 25.9.2010, s. 8.

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/83

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. června 2014

o jmenování jednoho německého člena Evropského hospodářského a sociálního výboru

(2014/412/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 302 této smlouvy,

s ohledem na návrh německé vlády,

s ohledem na stanovisko Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 13. září 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/570/EU, Euratom o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015 (1).

(2)	Po skončení mandátu dr. Sabine HEPPERLEOVÉ se uvolnilo jedno místo člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dr. Günter LAMBERTZ, Leiter des Büros des DIHK bei der EU, je jmenován členem Evropského hospodářského a sociálního výboru na zbývající část funkčního období, tedy do 20. září 2015.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 24. června 2014.

Za Radu

předseda

E. VENIZELOS

(1) Úř. věst. L 251, 25.9.2010, s. 8.

28.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 190/84

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. června 2014

o jmenování jednoho rakouského člena Evropského hospodářského a sociálního výboru

(2014/413/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 302 této smlouvy,

s ohledem na návrh rakouské vlády,

s ohledem na stanovisko Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 13. září 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/570/EU, Euratom o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015 (1).

(2)	Po skončení mandátu pana Gerfrieda GRUBERA se uvolnilo jedno místo člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pan Andreas THURNER je jmenován členem Evropského hospodářského a sociálního výboru na zbývající část funkčního období, tedy do 20. září 2015.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 24. června 2014.

Za Radu

předseda

E. VENIZELOS

(1) Úř. věst. L 251, 25.9.2010, s. 8.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 190

České vydání	Právní předpisy	Ročník 57 28. června 2014

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Poznámka o vstupu v platnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii	1
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) č. 713/2014 ze dne 24. června 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 1388/2013 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky	2
	*	Nařízení Komise (EU) č. 714/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se stanoví zákaz rybolovu tuňáka obecného v Atlantském oceánu východně od 45° západní délky a ve Středozemním moři plavidly plujícími pod vlajkou Řecka	6
	*	Nařízení Komise (EU) č. 715/2014 ze dne 26. června 2014, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o seznam ukazatelů, které mají být shromážděny v rámci zjišťování o struktuře zemědělských podniků za rok 2016 ( 1 )	8
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 716/2014 ze dne 27. června 2014 o zřízení pilotního společného projektu na podporu provádění evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu ( 1 )	19
	*	Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury	45
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 718/2014 ze dne 27. června 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu ( 1 )	55
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 719/2014 ze dne 27. června 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	63
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 720/2014 ze dne 27. června 2014 o přidělení dovozních práv pro žádosti podané pro období od 1. července 2014 do 30. června 2015 v rámci celní kvóty otevřené nařízením (ES) č. 431/2008 pro zmrazené hovězí maso	65
		ROZHODNUTÍ
		2014/404/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 20. června 2014, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku	66
		2014/405/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 20. června 2014, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/284/EU o existenci nadměrného schodku v České republice	69
		2014/406/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 20. června 2014, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/407/EU o existenci nadměrného schodku v Dánsku	71
		2014/407/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 20. června 2014, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/287/EU o existenci nadměrného schodku v Nizozemsku	73
		2014/408/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 20. června 2014, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/290/EU o existenci nadměrného schodku na Slovensku	76
		2014/409/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 23. června 2014 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně Protokolu 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody	78
		2014/410/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 24. června 2014 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Belgií	80
		2014/411/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 24. června 2014 o jmenování jednoho belgického člena Evropského hospodářského a sociálního výboru	82
		2014/412/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 24. června 2014 o jmenování jednoho německého člena Evropského hospodářského a sociálního výboru	83
		2014/413/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 24. června 2014 o jmenování jednoho rakouského člena Evropského hospodářského a sociálního výboru	84