29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/1

(1)

Dne 19. února 2013 Belgické království, Bulharská republika, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Francouzská republika, Italská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarsko, Republika Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Slovenská republika, Finská republika, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska podepsaly Dohodu o Jednotném patentovém soudu (3). Dohoda o Jednotném patentovém soudu stanoví, že nevstoupí v platnost dříve než první den čtvrtého měsíce poté, co vstoupí v platnost změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (4), pokud jde o vztah uvedeného nařízení k Dohodě o Jednotném patentovém soudu.

(2)

Dne 15. října 2012 Belgické království, Lucemburské velkovévodství a Nizozemské království, strany Úmluvy ze dne 31. března 1965 o zřízení a statutu Soudního dvora Beneluxu (dále jen „Úmluva o Soudním dvoru Beneluxu“), podepsaly protokol, kterým se uvedená smlouva mění. Uvedený protokol umožňuje přenesení příslušnosti v konkrétních záležitostech spadajících do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1215/2012 na Soudní dvůr Beneluxu.

(3)

Je nezbytné upravit vztah nařízení (EU) č. 1215/2012 s Dohodou o Jednotném patentovém soudu a s Úmluvou o Soudním dvoru Beneluxu prostřednictvím změn uvedeného nařízení.

(4)

Aby byla zajištěna právní jistota a předvídatelnost pro žalované, kteří by mohli být žalováni u těchto dvou soudů v místě nacházejícím se v jiném členském státě, než který byl určen podle pravidel nařízení (EU) č. 1215/2012, měly by se Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu považovat za soudy ve smyslu nařízení (EU) č. 1215/2012.

(5)

Účelem změn nařízení (EU) č. 1215/2012 stanovených v tomto nařízení ohledně Jednotného patentového soudu je založit mezinárodní příslušnost tohoto soudu a tyto změny se netýkají vnitřního rozvrhu práce mezi komorami tohoto soudu ani ujednání stanovených v Dohodě o Jednotném patentovém soudu týkajících se výkonu pravomoci, včetně výlučné pravomoci, během přechodného období stanoveného v uvedené dohodě.

(6)

Jako soudy společné několika členským státům nemohou Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu, na rozdíl od soudu jednoho členského státu, vykonávat příslušnost vůči žalovaným, kteří nemají bydliště v některém členském státě, na základě vnitrostátního práva. Aby tyto dva soudy mohly příslušnost vůči těmto žalovaným vykonávat, měla by se tedy pravidla nařízení (EU) č. 1215/2012 pro záležitosti, které spadají do příslušnosti Jednotného patentového soudu a Soudního dvora Beneluxu, vztahovat i na žalované s bydlištěm ve třetích státech. Stávající pravidla příslušnosti stanovená v nařízení (EU) č. 1215/2012 zajišťují úzkou vazbu mezi řízeními, na která se uvedené nařízení vztahuje, a územím členských států. Je proto vhodné rozšířit tato pravidla i na řízení proti všem žalovaným bez ohledu na jejich bydliště. Při uplatňování pravidel příslušnosti stanovených v nařízení (EU) č. 1215/2012 by měly Jednotný patentový soud a Soudní dvůr Beneluxu (jednotlivě dále jen „společný soud“) uplatňovat pouze ta pravidla, jež jsou vhodná pro oblast sporů, ke které jim byla příslušnost svěřena.

(7)

Společný soud by měl být schopen projednávat spory proti žalovaným ze třetích států na základě pravidla podpůrné příslušnosti v řízeních týkajících se porušení evropského patentu, jež způsobuje škodu jak uvnitř Unie, tak mimo ni. Taková podpůrná příslušnost by měla být vykonávána v případě, že se majetek žalovaného nachází v kterémkoli členském státě, který je stranou nástroje o zřízení společného soudu, a že daný spor má dostatečnou vazbu na tento členský stát, například protože tam má žalobce bydliště nebo tam jsou k dispozici důkazní prostředky související se sporem. Při stanovení své příslušnosti by měl společný soud zohlednit hodnotu daného majetku, která by neměla být nevýznamná a měla by umožňovat alespoň částečný výkon rozhodnutí v členských státech, které jsou stranami nástroje o zřízení společného soudu.

(8)

Pravidla nařízení (EU) č. 1215/2012 týkající se litispendence a souvisejících řízení, jejichž cílem je zabránit, aby byla vedena souběžná řízení a vydávána neslučitelná soudní rozhodnutí, by se měla použít, jsou-li zahájena řízení u společného soudu a u soudu členského státu, ve kterém Dohoda o Jednotném patentovém soudu nebo případně Úmluva o Soudním dvoru Beneluxu neplatí.

(9)

Pravidla nařízení (EU) č. 1215/2012 týkající se litispendence a souvisejících řízení by se měla rovněž použít, pokud jsou během přechodného období stanoveného v Dohodě o Jednotném patentovém soudu zahájena řízení o určitých druzích sporů jak u Jednotného patentového soudu, tak u vnitrostátního soudu členského státu, který je stranou Dohody o Jednotném patentovém soudu.

(10)

Rozhodnutí vydaná Jednotným patentovým soudem nebo Soudním dvorem Beneluxu by měla být v členském státě, který není stranou Dohody o Jednotném patentovém soudu nebo případně Úmluvy o Soudním dvoru Beneluxu, uznávána a vykonávána v souladu s nařízením (EU) č. 1215/2012.

(11)

Rozhodnutí vydaná soudy členských států, které nejsou stranami Dohody o Jednotném patentovém soudu nebo případně Úmluvy o Soudním dvoru Beneluxu, by měla být uznávána a vykonávána v jiném členském státě v souladu s nařízením (EU) č. 1215/2012.

(12)

Nařízení (EU) č. 1215/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(14)

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily Spojené království a Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(15)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné, aniž je dotčena možnost, aby Dánsko uplatňovalo změny nařízení (EU) č. 1215/2012 stanovené v tomto nařízení na základě článku 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ze dne 19. října 2005 (5),

29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/5

(1)

V souladu s článkem 4 rozhodnutí Rady 2005/681/SVV (2) je sídlo Evropské policejní akademie (EPA) v Bramshillu ve Spojeném království.

(2)

Aniž je dotčen článek 4 rozhodnutí 2005/681/SVV informovalo Spojené království EPA dopisy ze dne 12. prosince 2012 a ze dne 8. února 2013 o svém jednostranném rozhodnutí, že si již nepřeje hostit její sídlo na svém území. Mimo EPA je v Bramshillu umístěna také školící základna vnitrostátní policie při National Policing Improvement Agency, již se Spojené království rozhodlo nahradit novou policejní akademií, jež se bude nacházet jinde. Spojené království se proto rozhodlo uzavřít školící základnu vnitrostátní policie v Bramshillu a odprodat ji s tím, že související náklady byly vysoké a nebyl nalezen žádný alternativní obchodní model pro její provoz. S ohledem na závazky loajální spolupráce vyplývající ze Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a zejména na závazky vyplývající z článku 4 Smlouvy o EU, by si Unie a její členské státy měly při zajišťování činností EPA navzájem pomáhat. Za tímto účelem je Spojené království zejména povinno zajistit bezproblémové přemístění EPA do nového místa, aniž by došlo k ohrožení řádného rozpočtu EPA.

(3)

Vzhledem ke společné dohodě zástupců vlád členských států ze dne 8. října 2013 a k potřebě zachovat status EPA jakožto samostatné agentury Unie, je třeba stanovit podmínky, na jejichž základě bude akademie ihned po opuštění Bramshillu umístěna v Budapešti. Tyto podmínky by měly být začleněny do rozhodnutí 2005/681/SVV.

(4)

S ohledem na právní rámec zavedený vstupem Lisabonské smlouvy v platnost je nezbytné provést přezkum rozhodnutí Rady 2005/681/SVV a zároveň zaručit status EPA jakožto samostatné agentury Unie.

(5)

Rozhodnutí 2005/681/SVV by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Před začátkem provozu EPA v novém místě by měla být zavedenými postupy uzavřena dohoda o sídle.

(7)

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), oznámily tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(8)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné,

(9)

Vzhledem k naléhavé potřebě stanovit nové sídlo EPA by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem svého vyhlášení,

1)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Sídlo

Sídlo EPA je v BUDAPEŠTI, v Maďarsku.“.

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 21a

Přezkum

„Do 30. listopadu 2015 předloží Komise zprávu o účinnosti tohoto rozhodnutí, přičemž zohlední potřebu zajistit status EPA jakožto samostatné agentury Unie. Zpráva je v případě potřeby doplněna legislativním návrhem s cílem pozměnit toto rozhodnutí na základě důkladné analýzy nákladů a přínosů a posouzení dopadu.“

29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/7

(1)

Unie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (3) (dále jen „úmluva“).

(2)

Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“), zřízená na základě uvedené úmluvy, přijala na svém 16. zvláštním zasedání v roce 2008 doporučení 08-05 za účelem stanovení nového plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, který nahrazuje předchozí plán obnovy přijatý v roce 2006. K provedení těchto mezinárodních opatření na zachování zdrojů na úrovni Unie bylo přijato nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (4).

(3)

Na svém 17. zvláštním zasedání v roce 2010 přijala ICCAT doporučení 10-04 o změně víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného. Nařízení (ES) č. 302/2009 pak bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 500/2012 (5) za účelem provedení revidovaného mezinárodního opatření na zachování zdrojů na úrovni Unie.

(4)

Na svém 18. zvláštním zasedání v roce 2012 přijala ICCAT doporučení 12-03 o další změně víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného. V zájmu lepšího přizpůsobení rybolovných období činnosti loďstva zavádí doporučení 12-03 změnu v obdobích rybolovu, která jsou nyní definována jako období povoleného rybolovu, na rozdíl od období zákazu rybolovu uváděných v předchozích doporučeních ICCAT. Kromě toho byla změněna data, kdy je povolen rybolov pomocí košelkových nevodů, návnadových člunů a člunů s vlečnými šňůrami. A konečně ve snaze zabránit nejistotě ohledně zařízení, na něž se nevztahují žádná zvláštní pravidla pro rybolovná období, bylo nutno zapracovat ustanovení výslovně umožňující všem ostatním zařízením rybolov po celý rok, s výjimkou všech druhů unášených tenatových sítí. Doby a data rybolovných období v Atlantském oceánů může ICCAT přezkoumat v roce 2015 v návaznosti na poradenství Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku (SCRS).

(5)

Na svém 23. řádném zasedání v listopadu 2013 přijala ICCAT doporučení 13-08 doplňující doporučení 12-03 s cílem upravit rybolovná období pro návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku tak, aby neměla dopad na ochranu těchto oblastí ve Středozemním moři, kde dochází ke tření tuňáka obecného. V tomto doporučení ICCAT se uvádí, že smluvní strany a spolupracující nesmluvní strany, subjekty nebo rybářské subjekty mohou pro návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru operující ve východním Atlantiku stanovit jiné datum začátku rybolovných období při současném dodržení celkové délky období s povolením tohoto rybolovu. V uvedeném doporučení ICCAT se rovněž stanoví pravidla pro používání stereoskopických kamer v souvislosti s umísťováním do klecí. Záměrem je, aby veškeré technické specifikace včetně intenzity odběru vzorků, způsobu odběru vzorků, vzdálenosti od kamery, rozměrů průchodu, algoritmů (poměr délka-váha) přezkoumal SCRS na zasedání v roce 2014, a případně aby tyto specifikace ICCAT upravila na zasedání v roce 2014 na základě doporučení SCRS.

(6)

Aby se do práva Unie provedlo doporučení ICCAT 12-03 s cílem zajistit účinnou ochranu zachování populace tuňáka obecného, poskytnout právní jistotu ohledně příslušných rybolovných období, a konečně rovněž umožnit členským státům vhodně rozvrhnout své rybolovné plány, rozpisy kapacity a inspekční plány a plnit další oznamovací povinnosti, a aby se do práva Unie provedlo doporučení ICCAT 13-08, pokud jde o používání systémů stereoskopických kamer v souvislosti s umísťováním do klecí a případné stanovení různých dat začátku rybolovných období pro návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku, je třeba v nařízení (ES) č. 302/2009 co nejdříve změnit příslušná ustanovení,

1)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Rybolovná období

1.   Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími pelagický odlov na dlouhou lovnou šňůru, jejichž délka přesahuje 24 m, ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři se povoluje od 1. ledna do 31. května, s výjimkou oblasti západně od 10° z. d. a severně od 42° s. š., kde je uvedený rybolov povolen v období od 1. srpna do 31. ledna.

2.   Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři se povoluje od 26. května do 24. června.

3.   Lov tuňáka obecného návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 1. července do 31. října.

Aniž je dotčen první pododstavec, pokud se týká let 2014 a 2015, a jelikož není ohrožena ochrana oblastí, kde dochází k tření, mohou členské státy pro návnadové čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru plující pod jejich vlajkou a provozující činnost ve východním Atlantiku stanovit ve svých vnitrostátních ročních plánech rybolovu jiné datum začátku rybolovného období pod podmínkou, že celková délka období s povolením tohoto rybolovu bude i nadále v souladu s ustanoveními předchozího pododstavce.

Unijní plán rybolovu, který má být předložen ICCAT do 15. února každého roku, konkrétně stanoví, zda se pozmění datum začátku těchto rybolovů a souřadnice dotčených oblastí.

4.   Lov tuňáka obecného prostřednictvím trawlerů pro pelagický rybolov ve východním Atlantiku se povoluje od 16. června do 14. října.

5.   Rekreační a sportovní lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje v období od 16. června do 14. října.

6.   Rybolov tuňáka obecného pomocí jiných zařízení, než která jsou uvedena v odstavcích 1 až 5, s výjimkou všech druhů unášených tenatových sítí, je povolen během celého roku. Bez ohledu na to je zakázán lov tuňáka obecného jakýmkoliv typem vlečných sítí.“

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 24a

Používání stereoskopických kamer při umísťování do klecí

Používání stereoskopických kamerových systémů v souvislosti s umísťováním do klecí je v souladu s těmito podmínkami:

29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/10

(1)

Za účelem účinného boje proti diskriminaci v souladu s článkem 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pomoci se zajištěním souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie a dosažení úplné zaměstnanosti a společenského pokroku v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a za účelem sledování pokroku na cestě k dosažení cílů politik Unie, jako jsou hlavní cíle strategie Evropa 2020, je nutno mít srovnatelné, spolehlivé a objektivní statistické údaje o situaci zaměstnaných a nezaměstnaných osob a osob mimo trh práce, přičemž musí být zajištěna důvěrnost statistik a ochrana soukromí a osobních údajů.

(2)

V důsledku vstupu Smlouvy o fungování EU v platnost je třeba určité pravomoci svěřené Komisi uvést do souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a s novým právním rámcem, který je výsledkem vstupu nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (2) v platnost.

(3)

Komise se v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 zavázala přezkoumat s ohledem na kritéria stanovená ve Smlouvě o fungování EU legislativní akty, které v současnosti obsahují odkazy na regulativní postup s kontrolou.

(4)

Nařízení Rady (ES) č. 577/98 (3) obsahuje odkazy na regulativní postup s kontrolou, a proto by mělo být přezkoumáno s ohledem na kritéria stanovená ve Smlouvě o fungování EU.

(5)

S ohledem zejména na hospodářský, sociální a technický vývoj by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o úpravu seznamu proměnných zjišťování, blíže určených na seznamu čtrnácti skupin ukazatelů zjišťování uvedených v nařízení (ES) č. 577/98, aby mohla stanovit tříletý program modulů ad hoc a upřesnit u každého z nich téma, seznam a popis oblasti specializovaných informací (dále jen „dílčí moduly ad hoc“) a referenční období. Kromě toho by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o přijímání seznamu strukturálních proměnných a periodicitu zjišťování. Komise by měla zajistit, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly významnou dodatečnou administrativní zátěž pro členské státy nebo respondenty.

(6)

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(7)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 577/98 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(8)

Vzhledem k významné roli modulů ad hoc šetření pracovních sil pro politiky Unie se na financování jejich provádění poskytuje příspěvek Unie podle zásady přiměřeného rozdělení finančních nákladů mezi rozpočty Unie a členských států. Granty by měly být udělovány, bez výzvy k předkládání návrhů, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4). Granty by měly být udělovány národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (5) pod podmínkou, že skutečně provedou moduly ad hoc. Granty, které se poskytují za účelem provádění šetření pracovních sil, mohou mít formu paušálních částek. Jednou z hlavních metod, jak zjednodušit grantové řízení, by v této souvislosti mělo být využití paušálních částek.

(9)

Odchylně od nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a vzhledem ke zvýšené zátěži související s dodatečnými informacemi, které je třeba shromáždit pro moduly ad hoc šetření pracovních sil, jež přispějí k poskytnutí ukazatelů pro cíle politik Unie, je nezbytné spolufinancovat mzdové náklady zaměstnanců vnitrostátních správních orgánů, i pokud by příslušný orgán veřejné moci podporované opatření prováděl bez grantu Unie, jakož i další příslušné způsobilé náklady.

(10)

Pokud jde o svěření pravomocí Komisi, omezuje se toto nařízení na uvedení do souladu stávajících pravomocí svěřených Komisi nařízením (ES) č. 577/98 s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a s novým právním rámcem, který je výsledkem vstupu nařízení (EU) č. 182/2011 v platnost, a případně na upravení rozsahu těchto pravomocí. Jelikož i nadále platí, že cílů nařízení (ES) č. 577/98 nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(11)

K zajištění právní jistoty je nezbytné, aby postupy pro přijímání opatření, které byly započaty, avšak nikoli dokončeny před vstupem tohoto nařízení v platnost, nebyly tímto nařízením dotčeny.

(12)

Nařízení (ES) č. 577/98 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 4 se mění takto:

2)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 7a

Moduly ad hoc

1.   Informace uvedené v čl. 4 odst. 1 lze doplnit o další skupinu ukazatelů (dále jen „modul ad hoc“).

2.   Výběrový soubor používaný ke sběru údajů o modulech ad hoc se použije též pro sběr údajů o strukturálních proměnných.

3.   Výběrový soubor používaný ke sběru údajů o modulech ad hoc musí splňovat jednu z těchto dvou podmínek:

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7c za účelem stanovení tříletého programu modulů ad hoc. Tento program vymezí pro každý modul ad hoc téma, seznam a popis oblasti specializovaných informací (dále jen „dílčí moduly ad hoc“), jež tvoří rámec, v němž jsou stanoveny technické ukazatele modulu ad hoc uvedené v odstavci 5 tohoto článku, a referenční období. Program musí být přijat nejpozději 24 měsíců před začátkem referenčního období programu.

5.   K zajištění jednotného provádění programu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku Komise prostřednictvím prováděcích aktů upřesní technické ukazatele modulu ad hoc podle každého dílčího modulu ad hoc v souladu s oblastí specializovaných informací podle uvedeného odstavce, jakož i filtry a kódy pro předávání výsledků a lhůtu pro předání výsledků, která může být jiná než lhůta podle článku 6. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 2.

6.   Nejpozději dvanáct měsíců před začátkem referenčního období musí být pro modul ad hoc připraven podrobný seznam informací shromažďovaných v tomto modulu. Rozsah modulu ad hoc nesmí přesahovat jedenáct technických ukazatelů.

Článek 7b

Finanční ustanovení

Unie poskytne národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům podle čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (6) finanční podporu na provádění modulů ad hoc uvedených v článku 7a tohoto nařízení v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 (7). V souladu s čl. 128 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (8) může Unie těmto národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům poskytnout granty bez výzvy k předkládání návrhů. Tyto granty mohou mít podobu paušálních částek a jsou podmíněny skutečnou účastí členských států na provádění modulů ad hoc.

Článek 7c

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Při výkonu přenesené pravomoci v souladu s čl. 4 odst. 2 a článkem 7a Komise zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly značnou dodatečnou zátěž pro členské státy a respondenty.

Tyto akty v přenesené pravomoci se přijmou, pouze pokud jsou nezbytné s ohledem na sociální a hospodářský vývoj. Těmito akty v přenesené pravomoci nesmí být změněna nepovinná povaha požadovaných informací.

Komise řádně odůvodní statistické akce stanovené těmito akty v přenesené pravomoci a tam, kde je to vhodné, použije informace příslušných odborníků vycházející z analýz nákladové efektivity, včetně hodnocení zatížení respondentů a nákladů na vypracování, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 223/2009.

3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 2 a článku 7a je Komisi svěřena na dobu pěti let od 18. června 2014. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

4.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2 a článku 7a kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 2 a článku 7a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164)."

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238)."

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).“"

3)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“."

29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/15

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 (4) stanoví politiku Unie v oblasti kapacity loďstva používaného pro přepravu zboží na vnitrozemských vodních cestách v členských státech.

(2)

V souvislosti s modernizací a restrukturalizací loďstva by pokud možno v rané fázi měla být brána v úvahu sociální opatření na pomoc všem členům posádky, včetně zaměstnanců a vlastníků-provozovatelů, kteří si přejí opustit odvětví vnitrozemské vodní dopravy nebo se přeškolit na práce v jiném odvětví, spolu s opatřeními na podporu zřizování seskupení podniků s cílem zlepšit dovednosti v oblasti vnitrozemské plavby a podpořit přizpůsobování plavidel technickému pokroku, a to i pokud jde os plavidla, která povedou ke snížení zátěže životního prostředí. Rezervní prostředky zavedené v každém členském státě, jehož vnitrozemské vodní cesty jsou propojené s cestami jiného členského státu a celková nosnost jeho loďstva přesahuje 100 000 tun, jak je uvedeno v nařízení (ES) č. 718/1999, by se měly používat na opatření, která mají vliv na vlastníky-provozovatele. Ostatní vyčleněné prostředky, které již na úrovni Unie existují, by se mohly používat na podporu činností společně prováděných sociálními partnery.

(3)

Za tímto účelem by mohl být použit rezervní fond, pokud o to jednomyslně požádají organizace zastupující vnitrozemskou vodní dopravu.

(4)

Rezervní fondy sestávající pouze z finančních příspěvků odvětví nebyly doposud nikdy použity.

(5)

Opatření v souvislosti s obnovou loďstva Unie uvedená v článku 8 nařízení (ES) č. 718/1999 se týkají pouze sociálních věcí a bezpečnosti pracovního prostředí. Jiné typy podpůrných opatření, které by vytvářely příznivé podmínky pro inovace a životní prostředí, nejsou stanoveny.

(6)

Opatření v nařízení (ES) č. 718/1999 týkající se systémů programů odborného vzdělávání nebo rekvalifikace jsou relevantní pro všechny členy posádky, včetně vlastníků-provozovatelů, a nikoliv jen pro ty, kteří jsou kvalifikováni jako pracovníci.

(7)

Nařízení (ES) č. 718/1999 stanoví opatření, která povzbudí vlastníky-provozovatele ke vstupu do obchodních sdružení, ale nikoliv opatření, která by posílila organizace zastupující vnitrozemskou vodní dopravu na úrovni Unie přesto, že silnější celounijní organizace mohou pomoci zmírnit roztříštěnost v tomto odvětví.

(8)

Nařízení (ES) č. 718/1999 by mělo být doplněno o opatření zaměřená na zavedení programů odborného vzdělávání a rekvalifikace pro jiné členy posádek, než kteří se považují za „pracovníky“ opouštějící odvětví, na povzbuzení vlastníků-provozovatelů, aby vstupovali do obchodních sdružení, na posílení profesních sdružení a na posílení inovací plavidel a jejich přizpůsobování technickému pokroku v oblasti životního prostředí.

(9)

Komise a členské státy by měly posílit výzkum a inovace v sektoru vnitrozemské vodní dopravy a intermodální přístavní infrastruktury prostřednictvím dostupných finančních nástrojů, případně i v rámci iniciativy Horizont 2020 a Horizontu 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (2014 - 2020) (dále jen „program Horizont 2020“) (5) a nástroje pro propojení Evropy (6), aby zajistily tím začlenění tohoto odvětví do multimodální dopravy.

(10)

Komise by měla podporovat opatření na inovaci a přizpůsobování vnitrozemského loďstva technickému pokroku v oblasti životního prostředí, a to podporou využívání stávajících finančních nástrojů ze stávajících fondů Unie, jako jsou nástroj pro propojení Evropy a Horizont 2020, a měla by navrhovat způsoby, jak tyto rezervní prostředky znásobit s využitím stávajících fondů i nástrojů financování od Evropské investiční banky.

(11)

Vzhledem k tomu, že rezervní prostředky byly založeny z příspěvků od tohoto odvětví, mělo by být možné je použít na přizpůsobení plavidel technickým a ekologickým požadavkům přijatým po vstupu tohoto nařízení v platnost, včetně jejich přizpůsobení dalšímu vývoji evropských norem v oblasti emisí z motorů, jakož i na podporu účinnosti motorového paliva, používání alternativních paliv a dalších opatření na zlepšení kvality ovzduší a na plavidla méně zatěžující životní prostředí, včetně plavidel upravených pro říční plavbu.

(12)

Nařízení (ES) č. 718/1999 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

29.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 163/18

(1)

Dne 25. října 2012 bylo schváleno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (3) a Evropský parlament, Rada a Komise k němu zároveň přijaly společné prohlášení, v němž se dohodly na přezkumu tohoto nařízení s cílem zohlednit výsledky jednání o víceletém finančním rámci na období 2014–2020.

(2)

V návaznosti na přijetí nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (5), jakož i v souladu se společným prohlášením je zapotřebí pozměnit nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 tak, aby obsahovalo pravidla pro přenesení prostředků určených na rezervu na pomoc při mimořádných událostech a na projekty financované v rámci nástroje pro propojení Evropy.

(3)

Pokud jde o rezervu na pomoc při mimořádných událostech, odpovídající prostředky jsou zapsány do hlavy „Rezervy“ souhrnného rozpočtu Unie. Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 je proto zapotřebí pozměnit, aby upravovalo přenos prostředků, které byly zapsány do rezervy a nebyly použity v roce n, do roku n+1.

(4)

S ohledem na jejich povahu si projekty financované v rámci nástroje pro propojení Evropy vyžádají v mnoha případech složitá zadávací řízení. Proto mohou i nevelká zpoždění při dokončení těchto projektů způsobit ztrátu ročních prostředků na závazky a oslabit životaschopnost těchto projektů, a tím i politické odhodlání Unie modernizovat své dopravní, energetické a telekomunikační sítě a infrastrukturu. Aby se tomu předešlo, nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by mělo umožnit přenos prostředků na závazky, které nebyly použity do konce každého z rozpočtových roků 2014, 2015 a 2016 u projektů financovaných z nástroje pro propojení Evropy, do dalšího rozpočtového roku. Přenos prostředků by měl podléhat schválení Evropského parlamentu a Rady.

(5)

Po přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 je nutné změnit nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (6), aby byly zrušené prostředky znovu k dispozici pro účely využívání výkonnostní rezervy a finančních nástrojů pro nelimitované záruky a sekuritizaci ve prospěch malých a středních podniků,

1)

Článek 13 se mění takto:

2)

Název hlavy II části druhé se nahrazuje tímto:

„HLAVA II

STRUKTURÁLNÍ FONDY, FOND SOUDRŽNOSTI, EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND, EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA, FONDY PRO OBLAST SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA, KTERÉ JSOU SPRAVOVÁNY V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ, A NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY“;

3)

V článku 178 se doplňuje tento odstavec:

„3.   Takto zrušené prostředky mohou být znovu dány k dispozici v případě:

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).“;"

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 178a

Přenos prostředků na závazky pro nástroj pro propojení Evropy

1.   V rozpočtovém roce 2014, 2015 a 2016 mohou být prostředky na závazky pro projekty financované v rámci nástroje pro propojení Evropy vytvořeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (8), které nebyly přiděleny na konci rozpočtového roku, přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku.

2.   Komise předloží návrhy na přenos prostředků týkající se předchozího rozpočtového roku Evropskému parlamentu a Radě do 15. února běžného rozpočtového roku.

3.   Evropský parlament a Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, projednají všechny návrhy na přenos prostředků do 31. března běžného rozpočtového roku.

4.   Návrh na převod je schválen, pokud do lhůty uvedené v odstavci 3 nastane některý z těchto případů:

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).“."