1.   Zeměpisná spolupráce se zeměmi a regiony AKT v rámci Evropského rozvojového fondu (ERF) je založena na cílech, základních zásadách a hodnotách vyjádřených v obecných ustanoveních Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, v platném znění (1) (dále jen ‚dohoda o partnerství AKT-EU‘).

2.   Především a v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie, Evropského konsensu o rozvoji a Agendy pro změnu a jejich následných změn a dodatků:

Dosažení těchto cílů se měří pomocí příslušných ukazatelů, včetně ukazatelů lidského rozvoje, zejména rozvojového cíle tisíciletí 1 pro písmeno a) a rozvojových cílů tisíciletí 1 až 8 pro písmeno b), a po roce 2015 dalších ukazatelů dohodnutých na úrovni Unie a jejích členských států.

3.   Programování musí být koncipováno tak, aby v co největší možné míře splňovalo kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, a to s přihlédnutím k cíli Unie zajistit v období 2014 až 2020, aby bylo nejméně 90 % její celkové vnější pomoci započítáno jako oficiální rozvojová pomoc.

4.   Akce, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1257/96 (2) a které jsou způsobilé pro financování podle uvedeného nařízení, nejsou v zásadě financovány podle tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy je třeba zajistit kontinuitu spolupráce od krizové situace až do dosažení stabilních podmínek pro rozvoj. V těchto případech bude kladen zvláštní důraz na to, aby byly humanitární pomoc, obnova a rozvojová pomoc účinně propojeny se snižováním rizika katastrof a zvyšováním odolnosti a aby k plnění těchto cílů přispívaly.

1.   Při provádění tohoto nařízení je nutno zajistit soudržnost s ostatními oblastmi vnější činnosti Unie a s dalšími příslušnými politikami Unie a soudržnost rozvojových politik v souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie. Za tímto účelem vycházejí opatření financovaná podle tohoto nařízení, včetně těch, jež řídí Evropská investiční banka (EIB), z politiky spolupráce stanovené v takových dokumentech, jako jsou dohody, prohlášení a akční plány sjednané mezi Unií a dotyčnými třetími zeměmi a regiony, a z rozhodnutí, zvláštních zájmů, politických priorit a strategií Unie.

2.   Unie a členské státy pracují na společném víceletém programování založeném na strategiích partnerských zemí pro snižování chudoby nebo obdobných rozvojových strategiích. Mohou provádět společnou činnost včetně sdílené analýzy těchto strategií a společné reakce na ně, přičemž tato činnost může obnášet určování prioritních odvětví pro intervenci a rozdělení práce v rámci dané země a mít podobu provádění společných misí více dárců a využívání režimů spolufinancování a delegované spolupráce.

3.   Unie prosazuje mnohostranný přístup ke globálním výzvám a v tomto ohledu spolupracuje s členskými státy a s partnerskými zeměmi. Tam, kde je to vhodné, podporuje spolupráci s mezinárodními organizacemi a orgány i s dalšími bilaterálními dárci.

4.   Vztahy mezi Unií a jejími členskými státy a partnerskými zeměmi jsou založeny na sdílených hodnotách lidských práv, demokracie a právního státu, jakož i na zásadách vlastní a vzájemné odpovědnosti, a tyto hodnoty a zásady podporují. Podpora poskytovaná partnerům se přizpůsobí jejich situaci z hlediska rozvoje a jejich angažovanosti a pokroku v oblasti lidských práv, demokracie, právního státu a řádné správy věcí veřejných.

Ve vztazích s partnerskými zeměmi jsou dále zohledňovány jejich angažovanost a dosažené výsledky při provádění mezinárodních dohod a smluvních vztahů s Unií, a to i v oblasti migrace, jak je stanoveno v dohodě o partnerství AKT-EU.

5.   Unie prosazuje účinnou spolupráci s partnerskými zeměmi a regiony v souladu s osvědčenými mezinárodními postupy. Kdekoli je to možné, přizpůsobuje svou podporu rozvojovým strategiím, reformním politikám a postupům partnerských zemí nebo regionů a podněcuje demokratickou, domácí a vzájemnou odpovědnost. Za tímto účelem podporuje:

6.   Unie podle potřeby podporuje realizaci dvoustranné, regionální a mnohostranné spolupráce a dialogu, rozvojový rozměr smluv o partnerství a třístrannou spolupráci. Unie podporuje spolupráci mezi jižními zeměmi navzájem.

7.   Ve svých činnostech spojených s rozvojovou spoluprací Unie podle potřeby vychází ze zkušeností, které členské státy získaly při reformách a transformaci, a ze získaných poznatků a tyto zkušenosti a poznatky sdílí.

8.   Unie usiluje o pravidelnou výměnu informací s aktéry partnerství v souladu s článkem 4 dohody o partnerství AKT-EU.

1.   Komise rozhodne o víceletých orientačních přídělech pro každou zemi a každý region AKT a pro spolupráci v rámci AKT na základě kritérií stanovených v článcích 3, 9 a 12c přílohy IV dohody o partnerství AKT-EU v mezích finančních limitů stanovených v článku 2 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států zasedajícími v Radě o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o ES (3) (dále jen ‚vnitřní dohoda‘).

2.   Při rozhodování o víceletých vnitrostátních orientačních přídělech je třeba prosazovat přístup založený na diferenciaci mezi partnerskými zeměmi, aby jim byla poskytována konkrétní, na míru uzpůsobená spolupráce, která vychází z:

Země, které nejvíce potřebují pomoc, zejména nejméně rozvinuté země, země s nízkými příjmy a země v krizi, po skončení krize a nestabilní a zranitelné země mají při přidělování zdrojů přednost.

Unie svou pomoc přizpůsobí prostřednictvím dynamických opatření pro konkrétní země zaměřených na výsledky podle čl. 7 odst. 2 v souladu se situací dané země a s její angažovaností a pokrokem, pokud jde o otázky, jako je řádná správa věcí veřejných, lidská práva, demokracie, právní stát a schopnost dané země provádět reformy a uspokojovat požadavky a potřeby svých obyvatel.

3.   Výbor Evropského rozvojového fondu zřízený článkem 8 vnitřní dohody (dále jen ‚Výbor ERF‘) uskuteční výměnu názorů ohledně způsobu stanovení víceletých orientačních přídělů podle odstavce 1.

1.   Proces programování pomoci pro země a regiony AKT v rámci dohody o partnerství AKT-EU je veden v souladu s obecnými zásadami uvedenými v článcích 1 až 14 přílohy IV uvedené dohody a v článcích 1 a 2 tohoto nařízení.

2.   S výjimkou případů stanovených v odstavci 3 se programování provádí společně s dotyčnou partnerskou zemí nebo regionem a v rostoucí míře odpovídá strategii partnerské země nebo regionu pro snižování chudoby nebo obdobným strategiím.

V počáteční fázi programování a v jeho průběhu vedou Unie a její členské státy vzájemné konzultace, aby posílily soudržnost, doplňkovost a jednotnost svých činností v oblasti spolupráce. Tyto konzultace mohou vést ke společnému programování s členskými státy, které jsou na daném místě zastoupeny. Společné programování by mělo vycházet z komparativních výhod dárců Unie. Další členské státy jsou vyzvány k zapojení za účelem posílení společné vnější činnosti Unie.

Finanční operace EIB přispívají k naplňování obecných zásad Unie, a to zejména zásad vymezených v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, a cílů dohody o partnerství AKT-EU, jako je snižování chudoby prostřednictvím udržitelného růstu podporujícího začlenění a hospodářského, environmentálního a sociálního rozvoje. Při programování v rámci ERF by EIB a Komise měly ve vhodných případech usilovat o co největší součinnost. V zájmu zvýšení soudržnosti vnější činnosti Unie je EIB v počáteční fázi konzultována ohledně záležitostí týkajících se jejích odborných znalostí a operací.

Konzultováni jsou rovněž další dárci a aktéři v oblasti rozvoje, včetně zástupců občanské společnosti a regionálních a místních orgánů.

3.   Za okolností uvedených v čl. 3 odst. 3 a čl. 4 odst. 5 přílohy IV dohody o partnerství AKT-EU může Komise zavést zvláštní ustanovení pro programování a provádění rozvojové pomoci spočívající v tom, že zdroje přidělené dotyčnému státu řídí sama v souladu s příslušnými politikami Unie.

4.   Unie v zásadě soustředí svou dvoustrannou pomoc nanejvýš do tří odvětví, na nichž se dohodne s partnerskými zeměmi.

1.   Strategické dokumenty jsou dokumenty, které Unie a partnerská země nebo region vypracovávají, aby poskytly soudržný rámec pro rozvojovou spolupráci v souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli a obecnými zásadami dohody o partnerství AKT-EU a v souladu se zásadami stanovenými v článcích 2, 8 a 12a přílohy IV uvedené dohody.

Při přípravě a provádění strategických dokumentů se uplatňují zásady účinnosti pomoci: zásady vlastní odpovědnosti dotyčné země, partnerství, koordinace, harmonizace, přizpůsobení se systémům přijímající země nebo regionu, transparentnosti, vzájemné odpovědnosti a zaměření na výsledky, jak stanoví článek 2 tohoto nařízení. Programové období musí být v zásadě souběžné se strategickými cykly partnerské země.

2.   Strategický dokument není nutný, pokud s tím partnerská země nebo region souhlasí, v případě:

3.   Strategické dokumenty se nevyžadují v případě zemí nebo regionů přijímajících finanční prostředky Unie přidělené původně podle tohoto nařízení, jejichž výše pro období 2014–2020 nepřesahuje 50 milionů EUR. V těchto případech obsahují víceleté orientační programy strategii Unie pro tyto země nebo regiony.

Pokud možnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 nejsou pro partnerskou zemi nebo region přijatelné, vypracuje se strategický dokument.

4.   S výjimkou okolností uvedených v čl. 4 odst. 3 vycházejí víceleté orientační programy z dialogu s partnerskou zemí nebo regionem, jsou koncipovány na základě strategických nebo podobných dokumentů uvedených v tomto článku a jsou předmětem dohody s dotyčnou zemí nebo regionem.

Pro účely tohoto nařízení lze společný víceletý programový dokument podle odst. 2 písm. b) tohoto článku se souhlasem dotyčné země nebo regionu v souladu s postupem stanoveným v článku 14 považovat za víceletý orientační program, pokud je v souladu se zásadami a podmínkami stanovenými v tomto odstavci, včetně orientačního přídělu finančních prostředků.

5.   Víceleté orientační programy stanoví zvolená prioritní odvětví pro financování z prostředků Unie, specifické cíle, očekávané výsledky, ukazatele výkonnosti a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti. Vysvětlí rovněž, jak navrhované programy přispějí k celkové strategii pro danou zemi uvedené v tomto článku a jak napomohou k realizaci Agendy pro změnu.

V souladu se zásadami účinnosti pomoci se strategie pro spolupráci v rámci skupiny států AKT vyhýbá roztříštěnosti, zajišťuje doplňkovost s programy pro danou zemi a region a přináší ve vztahu k těmto programům skutečnou přidanou hodnotu.

6.   Vedle programových dokumentů pro jednotlivé země a regiony Komise společně se státy AKT prostřednictvím sekretariátu států AKT připraví, v souladu se zásadami stanovenými v článcích 12 až 14 přílohy IV dohody o partnerství AKT-EU, strategický dokument pro spolupráci v rámci skupiny států AKT a související víceletý orientační program.

7.   Specifická opatření uvedená v čl. 4 odst. 3 mohou mít podobu zvláštních programů podpory a zohledňovat zvláštní okolnosti uvedené v čl. 6 odst. 1.

1.   Při přípravě programových dokumentů pro země a regiony v krizi, po krizi nebo v nestabilní situaci nebo pro země a regiony, jež často zasahují přírodní katastrofy, je třeba náležitě zohlednit zranitelnost, zvláštní potřeby a okolnosti dotyčného obyvatelstva, zemí nebo regionů.

Unie je i nadále plně odhodlána provádět Novou dohodu o angažovanosti v nestabilních zemích a uplatňovat její zásady, a to i kladením důrazu na pět stanovených cílů v oblasti budování míru a státu, zajištěním místní odpovědnosti a zabezpečením těsného souladu s plány jednotlivých zemí vypracovanými v rámci provádění uvedené dohody.

Náležitá pozornost bude věnována předcházení konfliktům a jejich řešení, budování státu a míru, usmíření po ukončení konfliktu a opatřením na obnovu země tím, že zvláštní důraz bude kladen na inkluzivní a legitimní politiky, bezpečnost, spravedlnost, ekonomické základy a budování kapacit pro odpovědné a spravedlivé poskytování služeb. Zvláštní pozornost bude věnována úloze žen a aspektům týkajícím se dětí v rámci uvedených procesů.

V případech, kdy jsou partnerské země nebo regiony přímo účastny krize, situace po krizi nebo nestabilní situace nebo kdy jsou těmito situacemi postiženy, se klade zvláštní důraz na zlepšení koordinace okamžité pomoci, obnovy a rozvoje mezi všemi příslušnými aktéry, a to i v případě politických iniciativ, aby byla těmto zemím poskytnuta pomoc při přechodu z mimořádné situace do fáze rozvoje. U nestabilních zemí a regionů nebo zemí a regionů, jež pravidelně zasahují přírodní katastrofy, obsahují programy ustanovení, která se týkají připravenosti na katastrofy, předcházení jejich vzniku a zvládání jejich důsledků, a řeší problém zranitelnosti v mimořádných situacích a posilují odolnost obyvatel.

2.   V případě zemí nebo regionů, které se nacházejí v krizi, v situaci po krizi nebo v nestabilní situaci, lze vypracovat ad hoc přezkum strategie spolupráce pro dotyčnou zemi nebo region. Takovýto přezkum může navrhnout konkrétní přizpůsobenou strategii, která zajistí přechod k dlouhodobé spolupráci a rozvoji a podpoří lepší koordinaci a přechod od nástrojů humanitární pomoci k nástrojům rozvojové politiky.

1.   Programové dokumenty včetně orientačních přídělů jsou schvalovány Komisí v souladu s postupem stanoveným v článku 14.

Ve stejné době, kdy jsou programové dokumenty předány Výboru ERF, je Komise předá pro informaci také Smíšenému parlamentnímu shromáždění, přičemž plně dodrží rozhodovací postup podle hlavy IV tohoto nařízení.

Programové dokumenty následně potvrdí dotyčný stát nebo region AKT, jak je stanoveno v příloze IV dohody o partnerství AKT-EU. Země nebo regiony bez podepsaného programového dokumentu zůstávají způsobilé pro financování za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení.

2.   Strategické dokumenty a víceleté orientační programy, včetně orientačních přídělů, lze upravovat s ohledem na přezkumy stanovené v článcích 5, 11 a 14 přílohy IV dohody o partnerství AKT-EU.

V souladu s čl. 2 odst. 4 a čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení a na základě předchozích ERF a dalších zkušeností nabytých v souvislosti s pobídkami, včetně získaných poznatků, je možno orientační příděly pro jednotlivé země doplnit mimo jiné prostřednictvím mechanismu založeného na výsledcích. V této souvislosti a při vědomí skutečnosti, že nestabilním a zranitelným státům je nutno poskytnout zvláštní zacházení s cílem zajistit řádné zohlednění jejich specifických potřeb, je třeba dát k dispozici zdroje, pokud možno až do výše pobídkové tranše v oblasti správy věcí veřejných podle 10. ERF, s cílem poskytnout pobídky k reformám zaměřeným na výsledky v souladu s Agendou pro změnu a k plnění závazků stanovených v dohodě o partnerství AKT-EU. Výbor ERF v souladu s čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení uskuteční výměnu názorů o mechanismu založeném na výsledcích.

3.   Postup stanovený v článku 14 se vztahuje také na podstatné změny s výrazným dopadem na strategii, její programové dokumenty nebo její programovatelný příděl finančních prostředků. Dotyčný stát nebo region AKT popřípadě následně potvrdí odpovídající dodatek k programovým dokumentům.

4.   V řádně odůvodněných zvláště naléhavých případech, jako jsou krize nebo bezprostřední ohrožení demokracie, právního státu nebo základních svobod, včetně případů uvedených v čl. 6 odst. 2, může být ke změně programových dokumentů uvedených v článku 5 použit postup stanovený v čl. 14 odst. 4.

1.   Komise přijímá roční akční programy vycházející z orientačních programových dokumentů uvedených v článku 5.

V případě opakovaných akcí může Komise přijmout také víceleté akční programy až na tříleté období.

V nezbytných a řádně odůvodněných případech lze přijmout určitou akci jako individuální opatření před nebo po přijetí ročních nebo víceletých akčních programů.

2.   Akční programy a individuální opatření připravuje Komise s partnerskou zemí nebo regionem, přičemž do příprav zapojí členské státy, které jsou zastoupeny na místě, a koordinuje je případně s ostatními dárci, zejména v případech společného programování, a s EIB. Členské státy, které na místě nejsou zastoupeny, jsou o činnostech probíhajících na místní úrovni informovány.

Akční programy obsahují konkrétní popis jednotlivých zamýšlených operací. Tento popis upřesňuje sledované cíle, očekávané výsledky a hlavní činnosti.

V popisu jsou stanoveny očekávané výsledky z hlediska výstupů, výsledků a dopadů spolu s kvantifikovanými či kvalitativně vymezenými cíli spolu s vysvětlením jejich vzájemných vazeb, jakož i jejich vazeb s cíli vytyčenými ve víceletém orientačním programu. Pro výstupy a v zásadě i pro výsledky se stanoví konkrétní, měřitelné a realistické ukazatele spolu s výchozími úrovněmi a časově vázanými referenčními hodnotami, v co největším souladu s výstupy a referenčními hodnotami partnerské země či regionu. V případě potřeby se provede analýza nákladů a přínosů.

V popisu se uvádějí rizika, případně spolu s návrhy na jejich zmírnění, analýza konkrétních odvětvových souvislostí a hlavní zúčastněné subjekty, způsoby provádění, rozpočet a orientační harmonogram a v případě rozpočtové podpory kritéria vyplácení, včetně případných proměnlivých splátek. Jsou v něm vymezena rovněž veškerá související podpůrná opatření a ujednání o monitorování, auditu a hodnocení.

Ve vhodných případech se v popisu uvede doplňkovost se stávajícími či plánovanými činnostmi EIB v partnerské zemi či regionu.

3.   V případech uvedených v čl. 4 odst. 3 a v případě neočekávaných a řádně odůvodněných potřeb či výjimečných okolností může Komise přijmout zvláštní opatření, včetně opatření na usnadnění přechodu od pomoci při mimořádných událostech k operacím zaměřeným na dlouhodobý rozvoj nebo opatření s cílem zajistit lepší připravenost obyvatelstva na zvládání opakujících se krizí.

4.   Akční programy a individuální opatření uvedené v odstavci 1, pro které finanční pomoc Unie přesáhne 5 milionů EUR, a zvláštní opatření, pro něž finanční pomoc Unie přesáhne 10 milionů EUR, přijímá Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 14 tohoto nařízení. Tento postup se nevyžaduje u akčních programů a opatření, jejichž hodnota je nižší než výše uvedené hodnoty, a dále u nepodstatných změn. Nepodstatnými změnami se rozumějí technické úpravy jako prodloužení prováděcího období, přerozdělování prostředků v rámci rozpočtového výhledu nebo zvýšení či snížení velikosti rozpočtu o méně než 20 % původního rozpočtu, které však nepřekračuje částku 10 milionů EUR, pokud tyto změny nemají podstatný vliv na cíle původního akčního programu nebo opatření. V takovém případě akční programy a opatření a jejich nepodstatné změny přijímá Komise, která o nich informuje Výbor ERF ve lhůtě jednoho měsíce od jejich přijetí.

Každý členský stát může požádat o vyjmutí projektu či programu z akčního programu předloženého Výboru ERF v souladu s postupem stanoveným v článku 14 tohoto nařízení. Pokud tuto žádost podporuje blokační menšina členských států stanovená v čl. 8 odst. 3 ve spojení s čl. 8 odst. 2 vnitřní dohody, přijme Komise roční akční program bez dotyčného projektu nebo programu. S výjimkou případů, kdy Komise v souladu s názory členských států ve Výboru ERF nehodlá pokračovat ve vyňatém projektu nebo programu, se tento projekt nebo program později znovu předloží Výboru ERF mimo rámec akčního programu ve formě individuálního opatření, které poté přijme Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 14 tohoto nařízení.

V řádně odůvodněných a naléhavých případech, jako jsou krize, přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy či bezprostřední ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, může Komise v souladu s postupem stanoveným v čl. 14 odst. 4 tohoto nařízení přijmout individuální opatření nebo zvláštní opatření nebo změny stávajících akčních programů a opatření.

5.   Komise přijímá zvláštní akční programy pro podpůrné výdaje uvedené v článku 6 vnitřní dohody v souladu s postupem stanoveným v článku 14 tohoto nařízení. Všechny změny v akčních programech pro podpůrné výdaje jsou přijímány týmž postupem.

6.   U projektů citlivých z hlediska životního prostředí, zejména pokud je pravděpodobné, že budou mít značné nepříznivé environmentální nebo sociální dopady citlivé, různorodé či bezprecedentní povahy, se na úrovni projektu provede vhodné prověření z hlediska životního prostředí, a to i z hlediska dopadů na změnu klimatu a biologickou rozmanitost a souvisejících sociálních dopadů, a popřípadě se posoudí i vliv na životní prostředí (EIA). Toto prověření se řídí mezinárodně uznávanými postupy. Strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) se případně použije při provádění odvětvových programů. Zajistí se zapojení zúčastněných osob do hodnocení a posuzování vlivů na životní prostředí a přístup veřejnosti k výsledkům.

1.   Členské státy mohou z vlastního podnětu poskytnout Komisi nebo EIB dobrovolné příspěvky v souladu s čl. 1 odst. 9 vnitřní dohody, aby napomohly dosažení cílů dohody o partnerství AKT-EU mimo sdílené spolufinancování. Tyto příspěvky neovlivňují celkový příděl finančních prostředků v rámci ERF. Nakládá se s nimi stejně jako s pravidelnými příspěvky členských států podle čl. 1 odst. 2 vnitřní dohody s výjimkou článků 6 a 7 vnitřní dohody, pro něž mohou být v dvoustranné dohodě o příspěvcích stanovena zvláštní ustanovení.

2.   Tyto prostředky se vyčleňují pouze v řádně odůvodněných případech, například v reakci na výjimečné okolnosti uvedené v čl. 4 odst. 3. V tomto případě se s dobrovolnými příspěvky svěřenými Komisi nakládá jako s účelově vázaným příjmem v souladu s finančním nařízením pro ERF.

3.   Dodatečné finanční prostředky se začleňují do programování a přezkumu a do ročních akčních programů, individuálních opatření a zvláštních opatření podle tohoto nařízení a zohledňují vlastní odpovědnost partnerské země nebo regionu.

4.   Veškeré z toho vyplývající změny akčních programů, individuálních opatření nebo zvláštních opatření přijímá Komise v souladu s článkem 9.

5.   Členské státy, které svěří Komisi nebo EIB dodatečné dobrovolné příspěvky, aby napomohly dosažení cílů dohody o partnerství AKT-EU, předem uvědomí o těchto příspěvcích Radu a Výbor ERF nebo Výbor pro investiční nástroj.

1.   Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby byly při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Evropské unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě nebo v případě mezinárodních organizací ověřování v souladu s dohodami, které s nimi byly uzavřeny, u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (4) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (5), s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich pravomocemi.

1.   Výbor ERF zaujímá stanoviska v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

Jednání Výboru ERF, na nichž jsou projednávány otázky týkající se EIB, se účastní pozorovatel z EIB.

2.   Úkoly Výboru ERF zahrnují povinnosti stanovené v hlavách II a III tohoto nařízení:

V případě programů rozpočtové podpory, k nimž Výbor ERF vyjádřil kladné stanovisko, ale které jsou během provádění pozastaveny, Komise předem informuje výbor o pozastavení a následném rozhodnutí o obnovení plateb.

Každý členský stát může Komisi kdykoli vyzvat, aby Výboru ERF poskytla informace a uspořádala výměnu názorů o otázkách týkajících se úkolů uvedených v tomto odstavci. Na základě této výměny názorů mohou členské státy vydat doporučení, jež Komise vezme v úvahu.

3.   Pokud je Výbor ERF vyzván, aby zaujal stanovisko, předloží zástupce Komise Výboru ERF návrh opatření, která mají být přijata, ve lhůtách stanovených v rozhodnutí Rady o jednacím řádu Výboru ERF uvedeném v čl. 8 odst. 5 vnitřní dohody. Výbor ERF zaujme stanovisko ve lhůtě, kterou může předseda stanovit s ohledem na naléhavost věci a která nepřesáhne 30 dní. EIB se účastní výměny názorů. Stanovisko se přijímá kvalifikovanou většinou uvedenou v čl. 8 odst. 3 vnitřní dohody, přičemž hlasům členských států je přidělena váha způsobem stanoveným v čl. 8 odst. 2 vnitřní dohody.

Po zaujetí stanoviska Výboru ERF přijme Komise opatření, která jsou okamžitě použitelná.

Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem Výboru ERF, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě Komise odloží použitelnost opatření o dobu nepřesahující v zásadě 30 dní ode dne jejího sdělení, která však může být za výjimečných okolností prodloužena až o 30 dní. Během této doby může Rada stejnou kvalifikovanou většinou jako Výbor ERF přijmout jiné rozhodnutí.

4.   V řádně odůvodněných a naléhavých případech podle čl. 7 odst. 4 a čl. 9 odst. 4 přijme Komise opatření, která jsou okamžitě použitelná, aniž by byla předtím předložena Výboru ERF, a zůstávají v platnosti po dobu trvání přijatého nebo změněného dokumentu, akčního programu nebo opatření.

Předseda předloží opatření nejpozději čtrnáct dní po jejich přijetí Výboru ERF k vyjádření stanoviska.

Pokud Výbor ERF zaujme záporné stanovisko, jak je uvedeno v odstavci 3 tohoto článku, Komise opatření přijatá v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce okamžitě zruší.

1.   Výbor pro investiční nástroj, zřízený pod záštitou EIB článkem 9 vnitřní dohody, se skládá ze zástupců vlád členských států a zástupce Komise. K účasti jsou přizváni pozorovatel z generálního sekretariátu Rady a pozorovatel z Evropské služby pro vnější činnost. Každý členský stát, stejně jako Komise, jmenuje jednoho zástupce a určí jednoho náhradníka. S cílem zajistit kontinuitu práce výboru volí členové Výboru pro investiční nástroj ze svých řad předsedu tohoto výboru na období dvou let. EIB zajišťuje sekretariát výboru a podpůrné služby. Oprávněni hlasovat jsou pouze členové Výboru pro investiční nástroj jmenovaní členskými státy nebo jejich náhradníci.

Rada přijme jednomyslně jednací řád Výboru pro investiční nástroj na základě návrhu vypracovaného EIB po konzultaci s Komisí.

Výbor pro investiční nástroj rozhoduje kvalifikovanou většinou. Hlasům je přidělena váha způsobem stanoveným v článku 8 vnitřní dohody.

Výbor pro investiční nástroj se schází nejméně čtyřikrát ročně. Další zasedání mohou být svolána na žádost EIB nebo členů Výboru pro investiční nástroj v souladu s jeho jednacím řádem. Výbor pro investiční nástroj může navíc zaujmout stanovisko písemným postupem v souladu se svým jednacím řádem.

2.   Výbor pro investiční nástroj schvaluje:

3.   Výbor pro investiční nástroj zaujímá stanoviska:

S cílem urychlit schvalovací postup pro malé operace může Výbor pro investiční nástroj zaujmout kladné stanovisko k návrhům EIB na celkový příděl (úrokové příspěvky, technická pomoc) nebo celkové schválení (poskytování půjček, kapitálová účast), které EIB následně, bez dalšího stanoviska Výboru pro investiční nástroj nebo Komise, přidělí jednotlivým projektům podle kritérií stanovených v rámci celkového přídělu nebo schválení, včetně maximální výše dílčího přídělu úrokového příspěvku pro jednotlivé projekty.

Kromě toho mohou řídící orgány EIB příležitostně požádat Výbor pro investiční nástroj, aby vydal stanovisko ke všem návrhům financování nebo k určitým kategoriím návrhů financování.

4.   EIB předloží Výboru pro investiční nástroj včas veškeré záležitosti, jež vyžadují jeho schválení nebo stanovisko podle odstavců 2 a 3. Každý návrh, který je Výboru pro investiční nástroj předložen za účelem vyjádření stanoviska, musí splňovat příslušná kritéria a zásady stanovené v operačních pokynech pro investiční nástroj.

5.   EIB úzce spolupracuje s Komisí a případně koordinuje svou činnost s dalšími dárci. Zejména:

Pokud Komise do tří týdnů od předložení návrhu neoznámí záporné stanovisko k návrhu, má se za to, že k návrhu zaujala kladné stanovisko nebo že s návrhem souhlasí. Pokud jde o stanoviska k projektům finančního nebo veřejného sektoru a o souhlas s úrokovými příspěvky, může Komise požádat, aby jí byl konečný návrh projektu předložen k vyjádření stanoviska nebo ke schválení dva týdny předtím, než je zaslán Výboru pro investiční nástroj.

6.   EIB nepřikročí k žádnému z opatření uvedených v odst. 3 písm. a), b) a c), pokud Výbor pro investiční nástroj nezaujme kladné stanovisko.

Pokud Výbor pro investiční nástroj zaujme kladné stanovisko, rozhodne EIB o návrhu v souladu s vlastními postupy. Zejména může rozhodnout, že návrh nebude uskutečněn. EIB pravidelně informuje Výbor pro investiční nástroj a Komisi o případech, kdy se rozhodla návrhy neuskutečnit.

O půjčkách z vlastních zdrojů a o investicích v rámci investičního nástroje, pro které není vyžadováno stanovisko Výboru pro investiční nástroj, rozhoduje EIB v souladu s vlastními postupy a v případě investičního nástroje v souladu s operačními pokyny pro investiční nástroj a investičními strategiemi schválenými Výborem pro investiční nástroj.

Bez ohledu na záporné stanovisko Výboru pro investiční nástroj k návrhu na poskytnutí úrokového příspěvku může EIB poskytnout danou půjčku bez přiznání úrokového příspěvku. EIB pravidelně informuje Výbor pro investiční nástroj a Komisi o každém případě, kdy se rozhodne danou půjčku poskytnout.

EIB může za podmínek stanovených v operačních pokynech pro investiční nástroj a za podmínky, že základní účel půjčky nebo investice v rámci investičního nástroje zůstane nezměněn, rozhodnout o změně podmínek půjčky nebo investice v rámci investičního nástroje, k níž Výbor pro investiční nástroj zaujal kladné stanovisko podle odstavce 3, nebo každé půjčky, k níž Výbor pro investiční nástroj zaujal kladné stanovisko, pokud jde o úrokové příspěvky. EIB může zejména rozhodnout o zvýšení objemu půjčky nebo investice v rámci investičního nástroje až o 20 %.

Toto zvýšení může mít u projektů s úrokovými příspěvky podle čl. 2 odst. 7 přílohy II dohody o partnerství AKT-EU za následek poměrný nárůst úrokového příspěvku. EIB pravidelně informuje Výbor pro investiční nástroj a Komisi o každém případě, kdy se rozhodne takto postupovat. U projektů podle čl. 2 odst. 7 přílohy II dohody o partnerství AKT-EU, u kterých bylo požádáno o zvýšení úrokového příspěvku, je Výbor pro investiční nástroj požádán o stanovisko předtím, než EIB učiní další kroky.

7.   EIB spravuje investice prostřednictvím investičního nástroje a veškeré prostředky držené na účet investičního nástroje v souladu s cíli dohody o partnerství AKT-EU. Může se zejména podílet na činnosti řídících a dozorčích orgánů právnických osob, v nichž investiční nástroj investuje, a může v souladu s operačními pokyny pro investiční nástroj uzavírat vyrovnání, udílet absolutorium a měnit práva, která má na účet investičního nástroje.

1.   Komise a EIB pravidelně monitorují své akce a financovaná opatření a přezkoumávají pokrok v dosahování očekávaných výsledků. Komise hodnotí také dopad a účinnost svých odvětvových politik a akcí a účinnost programování, případně prostřednictvím nezávislých externích hodnocení. Návrhy Rady na nezávislá externí hodnocení se náležitě zohlední. Hodnocení by měla vycházet ze zásad osvědčených postupů stanovených Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, aby se Komise přesvědčila, zda jsou plněny konkrétní cíle s přihlédnutím k rovnosti pohlaví, a aby v zájmu zlepšení budoucích operací zformulovala doporučení a poskytla podklady s cílem usnadnit učení. Tato hodnocení se provádějí na základě předem vymezených, jasných a transparentních ukazatelů, které jsou případně vypracovány pro konkrétní zemi a měřitelné.

EIB prostřednictvím postupů stanovených v operačních pokynech pro investiční nástroj pravidelně informuje Komisi a členské státy o provádění projektů financovaných ze zdrojů ERF, které spravuje.

2.   Komise své hodnotící zprávy společně s reakcí svých útvarů na hlavní doporučení zasílá pro informaci členským státům prostřednictvím Výboru ERF a EIB. Veškerá hodnocení, včetně doporučení a následných opatření, je možno na žádost členského státu projednat ve Výboru ERF. V takových případech Komise podá o rok později Výboru ERF zprávu o provádění dohodnutých následných opatření. Výsledky se použijí jako zpětná vazba pro sestavování programů a přidělování zdrojů.

3.   Do fáze hodnocení pomoci Unie poskytované na základě tohoto nařízení zapojí Komise ve vhodné míře příslušné zúčastněné subjekty a může případně usilovat o provádění společných hodnocení s členskými státy, ostatními dárci a partnery v rámci rozvojové spolupráce.

4.   Komise přezkoumává pokrok dosažený při provádění ERF, včetně víceletých orientačních programů, a počínaje rokem 2016 předkládá Radě výroční zprávu o provádění. Zpráva obsahuje analýzu hlavních výstupů a výsledků, a pokud možno i podíl finanční pomoci Unie na dopadech. Za tímto účelem se vytvoří rámec pro výsledky. Zpráva Komise se zasílá rovněž Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.   Výroční zpráva obsahuje rovněž informace za předchozí rok týkající se financovaných opatření, výsledků monitorování a hodnocení, zapojení příslušných partnerů v rámci rozvojové spolupráce a provádění závazků a prostředků na platby v členění podle jednotlivých zemí, regionů a oblastí spolupráce. Obsahuje rovněž kvalitativní analýzu původně předpokládaných a dosažených výsledků, založenou mimo jiné na údajích z monitorovacích systémů, a kroky navazující na získané poznatky.

6.   Zpráva v maximální míře využívá konkrétní a měřitelné ukazatele týkající se úlohy pomoci při naplňování cílů dohody o partnerství AKT-EU. Ve zprávě jsou zohledněny hlavní získané poznatky a kroky navazující na doporučení z hodnocení z předešlých let. Ve vhodných případech zpráva rovněž pokud možno posoudí dodržování zásad účinnosti pomoci, včetně zásad týkajících se inovativních finančních nástrojů.

7.   Unie a její členské státy nejpozději do konce roku 2018 provedou přezkum výkonnosti, v jehož rámci prostřednictvím ukazatelů výstupů, výsledků a dopadu měřících účinnost využití zdrojů a účinnost ERF posoudí stupeň realizace závazků a plateb a výsledky a dopad poskytované pomoci. Uvedený přezkum se zaměří rovněž na přispění financovaných opatření k dosahování cílů dohody o partnerství AKT-EU a k plnění priorit Unie, jak jsou stanoveny v Agendě pro změnu. Přezkum se uskutečňuje na základě návrhu Komise.

8.   EIB poskytuje Výboru pro finanční nástroj informace o pokroku dosaženém při naplňování cílů investičního nástroje. V souladu s článkem 6b přílohy II dohody o partnerství AKT-EU se v polovině období a na konci doby trvání ERF provede společný přezkum celkové výkonnosti investičního nástroje. Přezkum v polovině období provede nezávislý externí odborník ve spolupráci s EIB a tento přezkum je zpřístupněn Výboru pro investiční nástroj.

1.   Není-li výslovně stanoveno jinak, má se za to, že přímé odkazy na ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (1), které jsou v tomto nařízení uvedeny, zahrnují též odkazy na související ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (2).

2.   U odkazů v tomto nařízení na použitelná ustanovení nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se nemá za to, že zahrnují i procesní ustanovení, která nejsou pro ERF relevantní, zejména ta, která se týkají zmocnění přijímat akty v přenesené pravomoci.

3.   Vnitřní odkazy v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 ani v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 nezakládají nepřímou použitelnost ustanovení, na něž je odkazováno, na ERF.

4.   Pojmy používané v tomto nařízení mají tentýž význam, jaký vymezuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, s výjimkou definicí obsažených v čl. 2 písm. a) až e) uvedeného nařízení.

Pro účely tohoto nařízení jsou však následující pojmy nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vymezeny takto:

5.   Výklad tohoto nařízení sleduje účel zachování vnitřní provázanosti s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, není-li takový výklad neslučitelný se specifiky ERF, která stanoví dohoda o partnerství AKT-EU, vnitřní dohoda o 10. ERF, rozhodnutí o přidružení zámoří nebo prováděcí nařízení.

1.   Na financování specifických výdajů se použijí účelově vázané příjmy.

2.   Účelově vázané příjmy jsou tyto:

3.   Z účelově vázaných příjmů uvedených v odst. 2 písm. a) a b) jsou financovány výdaje, které určí dárce, za předpokladu, že Komise tyto příjmy akceptuje.

Z účelově vázaných příjmů uvedených v odst. 2 písm. e) a f) jsou financovány výdaje podobné výdajům, s jejichž pomocí byly tyto příjmy generovány.

4.   Ustanovení čl. 184 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se použije obdobně.

5.   Na účelově vázané příjmy uvedené v odst. 2 písm. b) tohoto článku se použije čl. 22 odst. 1 a 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 týkající se darovaných částek. Pokud jde o čl. 22 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, přijetí darované částky podléhá schválení Rady.

6.   Jakmile Komise účelově vázané příjmy obdrží, jsou odpovídající zdroje ERF poskytovány automaticky. V případě účelově vázaných příjmů podle odst. 2 písm. a) má však stejný účinek jako poskytnutí zdrojů ERF též odhad pohledávek, je-li dohoda s členským státem vyjádřena v eurech; platby lze na základě těchto příjmů provádět až poté, co byly tyto příjmy obdrženy.

1.   Použijí se ustanovení čl. 30 odst. 1 a 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 týkající se zásad hospodárnosti, účinnosti a účelnosti. Aniž je dotčen odst. 3 písm. a) tohoto článku, článek 18 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 se nepoužije.

2.   Musí být stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle. Dosahování těchto cílů je sledováno pomocí ukazatelů výkonnosti.

3.   Ke zkvalitnění rozhodovacího procesu, zejména s cílem odůvodnit a upřesnit stanovení příspěvků hrazených členskými státy podle článku 21 tohoto nařízení, je nutno provádět tato hodnocení:

4.   Druhy financování upravené v hlavě VIII tohoto nařízení a způsoby čerpání upravené v článku 17 tohoto nařízení jsou voleny podle toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů akce a přinášet výsledky, přičemž se zohledňují zejména náklady na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nedodržení pravidel. V případě grantů je třeba zvážit použití paušálních částek, sazeb paušálního financování a jednotkových nákladů.

1.   Čerpání ERF a předkládání účetní závěrky se řídí zásadou transparentnosti.

2.   Roční výkaz závazků, plateb a ročního objemu výzev k poskytnutí příspěvků podle článku 7 vnitřní dohody o 10. ERF je zveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Aniž je dotčen článek 4 tohoto nařízení, použije se čl. 35 odst. 2 první pododstavec a čl. 35 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, které se týkají zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších informací. Je-li příjemcem fyzická osoba, pak se pro účely čl. 21 odst. 2 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 pojmem ‚lokalita‘ rozumí v případě potřeby ekvivalent regionu úrovně NUTS 2.

4.   Akce financované z ERF lze provádět v režimu souběžného nebo společného spolufinancování.

V případě souběžného spolufinancování bude akce rozdělena do několika zřetelně odlišitelných dílčích složek, z nichž každou financuje jiný partner, který zajišťuje spolufinancování takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat.

V případě společného spolufinancování budou celkové náklady na akci sdílet partneři, kteří zajišťují spolufinancování, a zdroje se sloučí takovým způsobem, že u konkrétní činnosti prováděné v rámci akce již zdroj finančních prostředků identifikovat nelze. V takových případech musí být následné zveřejnění grantů a smluv o veřejných zakázkách, které je stanoveno v čl. 35 odst. 2 prvního pododstavce a čl. 35 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, v souladu s pravidly případného pověřeného subjektu.

5.   Při poskytování finanční pomoci Komise v případě potřeby přijme všechna nezbytná opatření, aby zajistila viditelnost této finanční pomoci Unie. S výjimkou řádně odůvodněných případů bude v rámci těchto opatření uložena příjemcům finančních prostředků Unie mj. povinnost zajistit uvedenou viditelnost. Komise odpovídá za sledování, zda příjemci tyto požadavky dodržují.

1.   Komise přebírá úkoly Unie stanovené v článku 57 dohody o partnerství AKT-EU a v rozhodnutí o přidružení zámoří. Za tímto účelem plní výdaje a příjmy ERF v souladu s ustanoveními této části a části třetí tohoto nařízení na vlastní odpovědnost a za dodržení limitů, jež jsou pro zdroje ERF stanoveny.

2.   Členské státy spolupracují s Komisí tak, aby byly zdroje ERF využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

1.   Použijí se články 56 a 57 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.   S výhradou odstavců 3 až 5 tohoto článku se použijí pravidla o způsobech plnění v části první hlavě IV kapitole 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a články 188 a 193 uvedeného nařízení. Nepoužije se však čl. 58 odst. 1 písm. b) a článek 59 uvedeného nařízení, která se týkají sdíleného řízení s členskými státy.

3.   Pověřené subjekty jsou povinny zajistit soulad s vnější politikou Unie a jsou oprávněny pověřit úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu jiné subjekty, a to za podmínek, které jsou rovnocenné podmínkám, jež platí pro Komisi. Každým rokem jsou povinny splnit povinnosti podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. K výroku auditora, který je předkládán do jednoho měsíce od předložení zprávy a prohlášení řídícího subjektu, Komise přihlíží pro účely získání jistoty.

Mezinárodní organizace uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodě ii) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a orgány členských států uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodech v) a vi) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pověřené Komisí mohou rovněž pověřit úkoly plnění rozpočtu neziskové organizace s odpovídající provozní a finanční kapacitou za stejných podmínek, jaké platí pro Komisi.

Státy AKT a zámořské země a území mohou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřit též své útvary nebo soukromoprávní subjekty na základě smlouvy o poskytování služeb. Tyto subjekty musí být vybrány otevřeným, transparentním, přiměřeným a nediskriminačním postupem, v němž je vyloučen střet zájmů. Podmínky této smlouvy o poskytování služeb stanoví finanční dohoda.

4.   Je-li ERF čerpán v režimu nepřímého řízení se státy AKT nebo se zámořskými zeměmi a územími, je Komise, aniž jsou dotčeny povinnosti států AKT nebo zámořských zemí a území jakožto veřejných zadavatelů:

Finanční dohoda musí obsahovat ustanovení o spolupráci, kterou za tímto účelem budou Komise a státy AKT nebo zámořské země a území vyvíjet.

5.   Finanční pomoc Unie lze poskytnout formou příspěvků do mezinárodních, regionálních a vnitrostátních fondů, například fondů, jež založí nebo spravují EIB, členské státy, partnerské země a regiony či mezinárodní organizace k tomu, aby přilákaly ke společnému financování více dárců, nebo lze tuto pomoc poskytnout formou příspěvků do fondů zřízených jedním nebo více dárci za účelem společného provádění projektů.

V případě potřeby je podporován reciproční přístup finančních institucí Unie k finančním nástrojům, které zřídily jiné organizace.

1.   Jednotlivým účastníkům finančních operací poskytne Komise zdroje nezbytné k plnění jejich povinností a listinu podrobně popisující jejich úkoly, práva a povinnosti.

2.   Použije se článek 64 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 ohledně oddělení funkcí.

3.   Ustanovení části první hlavy IV kapitoly 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 o odpovědnosti účastníků finančních operací se použijí obdobně.

1.   Použijí se články 65, 66 a 67 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, které se týkají schvalující osoby, jejích pravomocí a povinností, resp. pravomocí a povinností vedoucích delegací Unie.

Výroční zpráva o činnosti uvedená v čl. 66 odst. 9 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 obsahuje ve formě přílohy tabulky znázorňující celkové závazky, účelově vázané prostředky a platby provedené během rozpočtového roku a souhrnné součty od otevření příslušného ERF v členění podle přidělených prostředků, země, území, regionu nebo subregionu.

2.   Jestliže se příslušná schvalující osoba na straně Komise dozví o potížích při provádění postupů spojených se správou zdrojů ERF, naváže – v součinnosti se schvalující osobou jmenovanou na národní, regionální, teritoriální či v rámci AKT vymezené úrovni – kontakty potřebné k nápravě situace a podnikne veškeré potřebné kroky. V případě, že schvalující osoba jmenovaná na národní, regionální, teritoriální či v rámci AKT vymezené úrovni nevykonává nebo není s to vykonávat funkce, které jí jsou v rámci dohody o partnerství AKT-EU nebo rozhodnutí o přidružení zámoří svěřeny, může na dočasnou dobu na její místo nastoupit a jejím jménem jednat příslušná schvalující osoba na straně Komise; v takovém případě má Komise nárok na finanční náhradu za takto vzniklou administrativní zátěž navíc, která se poskytuje z prostředků přidělených danému státu AKT nebo zámořské zemi či území.

1.   Účetním ERF je účetní Komise.

2.   Použijí se ustanovení článku 68, s výjimkou odst. 1 druhého pododstavce uvedeného článku, a článek 69 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, které se týkají pravomocí a povinností účetního a pověření jiné osoby výkonem jeho pravomocí. Ustanovení článku 54, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5 druhého pododstavce a čl. 58 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 se nepoužijí.

1.   V souladu s článkem 7 vnitřní dohody o 10. ERF se strop ročního příspěvku na rok n + 2 a roční příspěvek na rok n + 1, jakož i jejich úhrada ve třech splátkách, určují postupem podle odstavců 2 až 7 tohoto článku.

Splátky, které má jednotlivý členský stát uhradit, se stanoví tak, aby proporcionálně odpovídaly příspěvkům tohoto členského státu do ERF, které jsou vymezeny v čl. 1 odst. 2 vnitřní dohody o 10. ERF.

2.   Do 15. října roku n předloží Komise návrh uvádějící:

Rada o návrhu rozhodne do 15. listopadu roku n.

Členské státy uhradí první splátku příspěvku na rok n + 1 do 21. ledna roku n + 1.

3.   Do 15. června roku n + 1 předloží Komise návrh uvádějící:

Rada o tomto návrhu rozhodne nejpozději 21 kalendářních dní po jeho předložení Komisí.

Členské státy uhradí druhou splátku nejpozději 21 kalendářních dní po přijetí rozhodnutí Rady.

4.   Do 15. června roku n + 1 Komise – s přihlédnutím k prognózám EIB k řízení a fungování investičního nástroje, včetně úrokových subvencí, jež EIB poskytuje – vypracuje a předloží Radě výkaz závazků, plateb a ročního objemu čerpání příspěvků, které bylo provedeno v roce n a které je plánováno na roky n + 1 a n + 2. Komise poskytne údaje o ročních výších příspěvků podle jednotlivých členských států, jakož i o částce, která se má ještě uhradit z ERF, s rozlišením mezi podíly EIB a Komise. Výše částek na roky n + 1 a n + 2 je stanovena na základě schopnosti skutečně poskytnout navrhovaný objem zdrojů, přičemž se vyvine snaha zabránit výrazným rozdílům mezi jednotlivými roky, jakož i značným zůstatkům na konci roku.

5.   Do 10. října roku n + 1 předloží Komise návrh uvádějící:

Rada o tomto návrhu rozhodne nejpozději 21 kalendářních dní po jeho předložení Komisí.

Členské státy uhradí třetí splátku nejpozději 21 kalendářních dní po přijetí rozhodnutí Rady.

6.   Součet splátek, které se váží k určitému roku, nemůže překročit výši ročního příspěvku, který byl na tento rok určen. Výše ročního příspěvku nemůže překročit strop určený pro daný rok. Strop nelze navýšit, s výjimkou případů podle čl. 7 odst. 4 vnitřní dohody o 10. ERF. Případné navýšení stropu musí být uvedeno v návrzích podle odstavců 2, 3 a 5 tohoto článku.

7.   U stropu ročního příspěvku, který má každý členský stát uhradit na rok n + 2, u ročního příspěvku na rok n + 1 a u splátek příspěvků musí být specifikována:

1.   Příspěvky jsou čerpány postupně s tím, že nejprve jsou použity částky vyčleněné na předchozí Evropské rozvojové fondy.

2.   Příspěvky členských států se vyjadřují v eurech a jsou hrazeny v eurech.

3.   Příspěvek podle čl. 21 odst. 7 písm. a) převádí každý členský stát ve prospěch zvláštního účtu nazvaného ‚Evropská komise – Evropský rozvojový fond‘ zřízeného u centrální banky daného členského státu nebo u jím určené finanční instituce. Částka těchto příspěvků se na těchto zvláštních účtech ponechává, dokud není potřeba provést platby. Komise se snaží provádět výběry ze zvláštních účtů takovým způsobem, aby stav zůstatků na těchto účtech vždy odpovídal poměru příspěvků podle čl. 1 odst. 2 písm. a) vnitřní dohody o 10. ERF.

Příspěvek podle čl. 21 odst. 7 písm. b) tohoto nařízení převádí jednotlivé členské státy v souladu s čl. 53 odst. 1.

1.   Po uplynutí lhůt uvedených v čl. 21 odst. 2, 3 a 5 je dotčený členský stát povinen hradit úroky s tím, že se použijí tyto podmínky:

2.   Pokud jde o příspěvek podle čl. 21 odst. 7 písm. a), jsou úroky hrazeny ve prospěch některého z účtů uvedených v čl. 1 odst. 6 vnitřní dohody o 10. ERF.

Pokud jde o příspěvek podle čl. 21 odst. 7 písm. b), jsou úroky hrazeny ve prospěch investičního nástroje v souladu s čl. 53 odst. 1.

1.   Použijí se ustanovení článků 77 až 79, čl. 80 odst. 1 a 2 a článků 81 a 82 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud jde o odhady a stanovení pohledávek, schválení inkasa, pravidla pro inkaso, promlčecí lhůtu a řešení pohledávek Unie na vnitrostátní úrovni. Inkaso lze provést rozhodnutím Komise, které je v souladu s článkem 299 Smlouvy podkladem pro výkon rozhodnutí.

2.   S ohledem na ustanovení čl. 77 odst. 3 a čl. 78 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 je odkaz na vlastní zdroje nutno chápat jako odkaz na příspěvky členských států vymezené v článku 21 tohoto nařízení.

3.   Na inkasované částky stanovené v eurech se použije čl. 83 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. Na inkasované částky znějící na jinou měnu se uvedené ustanovení použije s tím, že použitou sazbou je sazba centrální banky země vydávající danou měnu, která je platná v první kalendářní den měsíce, v němž je vystaven inkasní příkaz.

4.   S ohledem na ustanovení čl. 84 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 je pro ERF veden samostatný seznam nároků, který se přikládá ke zprávě podle čl. 44 odst. 2 tohoto nařízení.

5.   Články 85 a 90 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 se nepoužijí.

1.   Použijí se ustanovení článku 85, s výjimkou odst. 3 písm. c) uvedeného článku, ustanovení článků 86, 87 a 185 a čl. 189 odst. 1 a 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, která se týkají závazků a provádění vnějších akcí. Ustanovení čl. 95 odst. 2, čl. 97 odst. 1 písm. a) a e) a článku 98 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 se nepoužijí.

2.   S ohledem na použití čl. 189 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 lze lhůtu, v níž mají být uzavřeny individuální smlouvy a grantové dohody, kterými se provádí daná akce, prodloužit na dobu delší než tři roky ode dne uzavření finanční dohody v případě, že státy AKT a zámořské země a území pověří úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu podle čl. 17 odst. 3 tohoto nařízení vybrané subjekty.

3.   Jsou-li zdroje ERF spravovány v režimu nepřímého řízení se státy AKT nebo se zámořskými zeměmi a územími, je příslušná schvalující osoba poté, co akceptuje příslušné odůvodnění, oprávněna prodloužit dvouletou lhůtu uvedenou v čl. 86 odst. 5 třetím pododstavci nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a tříletou lhůtu uvedenou v čl. 189 odst. 2 druhém pododstavci uvedeného nařízení.

4.   Po uplynutí prodloužených lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku, resp. lhůt uvedených v čl. 86 odst. 5 třetím pododstavci a v čl. 189 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se závazky na případné nevyužité zůstatky zruší.

5.   Běh prodloužených lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku, v čl. 86 odst. 5 třetím pododstavci a v čl. 189 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 lze stavit v případě, že jsou přijata opatření podle článků 96 a 97 dohody o partnerství AKT-EU.

6.   Pro účely čl. 87 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou soulad a řádnost závazků posuzovány podle příslušných předpisů, zejména Smluv, dohody o partnerství AKT-EU, rozhodnutí o přidružení zámoří, vnitřní dohody o 10. ERF, tohoto nařízení a všech aktů přijatých k provádění uvedených předpisů.

7.   Jednotlivé právní závazky musí výslovně stanovit pravomoc Komise a Účetního dvora provádět ověřování a audit a v případě úřadu OLAF musí stanovit pravomoc provádět vyšetřování, a to na základě dokumentů i na místě a u všech příjemců, zhotovitelů, dodavatelů, poskytovatelů a subdodavatelů, kteří z ERF obdrželi finanční prostředky.

1.   S výhradou odstavce 2 se na platby, které provádí Komise, použije článek 92 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.   Jsou-li zdroje ERF spravovány v režimu nepřímého řízení se státy AKT nebo se zámořskými zeměmi a územími a provádí-li Komise jejich jménem platby, pak se lhůta uvedená v čl. 92 odst. 1 písm. b) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 použije na veškeré platby, které nejsou uvedeny v písmeni a) uvedeného ustanovení. Finanční dohoda musí obsahovat ustanovení nezbytná k zajištění včasné součinnosti na straně zadavatele.

3.   Pohledávky z titulu prodlení s platbou, za kterou odpovídá Komise, jsou účtovány k tíži účtu nebo účtů uvedených v čl. 1 odst. 6 vnitřní dohody o 10. ERF.

1.   Pro účely poskytování finanční pomoci podle této hlavy může mít spolupráce mezi Unií na straně jedné a státy AKT a zámořskými zeměmi a územími na straně druhé mimo jiné tyto formy:

2.   Nad rámec druhů financování podle článků 36 až 42 lze finanční pomoc poskytovat též prostřednictvím:

3.   Finanční pomoc lze poskytnout též formou příspěvků do mezinárodních, regionálních a vnitrostátních fondů, například fondů, které založila či spravuje Evropská investiční banka, členské státy, státy AKT, zámořské země a území či regiony nebo mezinárodní organizace k tomu, aby přilákaly ke společnému financování více dárců, nebo lze tuto pomoc poskytnout formou příspěvků do fondů zřízených jedním nebo více dárci za účelem společného provádění projektů.

V případě potřeby je podporován reciproční přístup finančních institucí Unie k finančním nástrojům, které zřídily jiné organizace.

4.   Při podpoře transformaci a reformám ve státech AKT a v zámořských zemích a územích bude Unie využívat získaných zkušeností a poznatků členských států a bude je sdílet.

1.   Použije se článek 101 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, který definuje veřejné zakázky.

2.   Veřejnými zadavateli pro účely tohoto nařízení jsou:

3.   Na veřejné zakázky, které jsou zadávány veřejnými zadavateli uvedenými v odstavci 2 tohoto článku nebo jménem těchto veřejných zadavatelů, se použijí ustanovení části první hlavy V kapitoly 1 a části druhé hlavy IV kapitoly 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, s výjimkou:

Na veřejné zakázky na nemovitosti se použije čl. 124 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na veřejné zadavatele uvedené v odst. 2 písm. b) tohoto článku, pokud jim Komise na základě kontroly podle článku 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 povolí použít jejich vlastní zadávací řízení.

4.   Na veřejné zakázky zadané Komisí na její vlastní účet, jakož i na prováděcí opatření v rámci pomoci na řešení krizí a civilní ochrany a operací humanitární pomoci se použijí ustanovení části první hlavy V nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

5.   Nejsou-li dodrženy postupy podle odstavce 3, výdaje na příslušné operace nejsou způsobilé pro financování z ERF.

6.   Zadávací řízení podle odstavce 3 musí být upraveno ve finanční dohodě.

7.   S ohledem na čl. 263 odst. 1 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012:

1.   S výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku se použijí ustanovení části první hlavy VI a článku 192 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.   Granty jsou přímé finanční příspěvky poskytované jako dary ERF na financování:

Grant ve smyslu písmene a) lze udělit subjektu uvedenému v čl. 208 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

3.   Při vymezování způsobu financování, druhu příspěvku, způsobů udělení a správních předpisů o řízení grantů v případě práce se zúčastněnými stranami ze států AKT a zámořských zemí a území Komise zohlední specifika těchto stran včetně jejich potřeb a kontextu, tak aby oslovila co nejširší spektrum těchto stran, co nejlépe reagovala na jejich potřeby a co nejúčinněji dosáhla cílů dohody o partnerství AKT-EU a rozhodnutí o přidružení zámoří. Podporovány budou zvláštní modality, například dohody o partnerství, finanční podpora třetím stranám, přímé udělování nebo výzvy k podávání návrhů s omezenou způsobilostí či jednorázové částky.

4.   Granty ve smyslu tohoto nařízení nejsou:

5.   Články 175 a 177 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 se nepoužijí.

1.   S výhradou odstavce 2 tohoto článku se použije článek 187 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.   S ohledem na čl. 187 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 je příslušným výborem výbor uvedený v článku 8 vnitřní dohody o 10. ERF.

1.   Účetní závěrka ERF, jež zachycuje jeho finanční situaci k 31. prosinci daného roku, zahrnuje:

Spolu s finančními výkazy musí být předloženy informace Evropské investiční banky podle článku 57.

2.   Předběžnou účetní závěrku předává účetní Účetnímu dvoru do 31. března následujícího roku.

3.   Do 15. června předloží Účetní dvůr své připomínky k předběžné účetní závěrce ohledně té části zdrojů ERF, za jejichž finanční řízení odpovídá Komise, tak aby mohla Komise provést opravy potřebné k vypracování konečné účetní závěrky.

4.   Komise schválí konečnou účetní závěrku a předá ji nejpozději do 31. července následujícího roku Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

5.   Použije se ustanovení čl. 148 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

6.   Konečná účetní závěrka se spolu s prohlášením o věrohodnosti, které předkládá Účetní dvůr podle článku 49, zveřejní do 15. listopadu následujícího roku v Úředním věstníku Evropské unie.

7.   Zasílání předběžné i konečné účetní závěrky podle odstavců 2 a 4 může probíhat elektronicky.

1.   Použije se článek 145 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.   Zprávu o finančním plnění sestavuje příslušná schvalující osoba a do 15. března ji předkládá účetnímu, aby ji zahrnul do účetní závěrky ERF. Tato zpráva podává věrný a poctivý obraz příjmových a výdajových operací uskutečněných ze zdrojů ERF. Zpráva uvádí údaje v milionech eur a obsahuje:

3.   Výsledný účet obsahuje:

1.   Komise a EIB v rozsahu své odpovědnosti za správu příslušných zdrojů ERF kontrolují, jak státy AKT, zámořské země a území či další příjemci využívají pomoc z ERF a jak jsou prováděny projekty financované z ERF, především s ohledem na cíle uvedené v článcích 55 a 56 dohody o partnerství AKT-EU a v odpovídajících ustanoveních rozhodnutí o přidružení zámoří.

2.   EIB pravidelně informuje Komisi o provádění projektů financovaných ze zdrojů ERF, které spravuje, v souladu s postupy vymezenými v realizačních pokynech k investičnímu nástroji.

3.   Komise a EIB poskytují členským státům informace o operativní správě zdrojů ERF, jak stanoví článek 18 prováděcího nařízení. V souladu s čl. 11 odst. 5 vnitřní dohody o 10. ERF zasílá Komise tyto informace Účetnímu dvoru.

1.   Rozpočtové účty umožňují podrobně sledovat finanční správu zdrojů ERF.

2.   Na rozpočtových účtech jsou zaznamenávány veškeré:

3.   Jsou-li závazky, platby a pohledávky vyjádřeny v národní měně, musí účetní systém v případě potřeby umožňovat jejich zaznamenání v národní měně i v eurech.

4.   Souhrnné finanční závazky jsou zaznamenávány v eurech v hodnotě podle rozhodnutí o financování přijatým Komisí. Individuální finanční závazky jsou zaznamenávány v eurech v ekvivalentu hodnoty právních závazků. Tato hodnota zahrnuje v náležitých případech:

5.   Veškeré účetní záznamy týkající se plnění určitého závazku jsou uchovávány po dobu pěti let ode dne rozhodnutí o udělení absolutoria za finanční správu zdrojů ERF podle článku 50, které se vztahuje k rozpočtovému roku, během něhož byl závazek účetně uzavřen.

1.   V souvislosti s operacemi financovanými ze zdrojů ERF, které spravuje Komise v souladu s článkem 16, vykonává Účetní dvůr své pravomoci v souladu s tímto článkem a článkem 49.

2.   Použijí se ustanovení článků 159, 160, článku 161 s výjimkou jeho odstavce 6, článku 162 s výjimkou jeho odst. 3 věty první a odstavce 5 a dále se použijí ustanovení článku 163 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

3.   Pro účely čl. 159 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Účetní dvůr zohledňuje Smlouvy, dohodu o partnerství AKT-EU, rozhodnutí o přidružení zámoří, vnitřní dohodu o 10. ERF, toto nařízení a všechny další akty přijaté podle těchto nástrojů.

4.   Pro účely čl. 162 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 je dnem uvedeným v první větě 15. červen.

5.   Účetní dvůr musí být informován o vnitřních předpisech podle čl. 56 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, včetně jmenování schvalujících osob, jakož i o pověřovacím aktu podle článku 69 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

6.   Vnitrostátní kontrolní orgány států AKT a zámořských zemí a území jsou vybízeny ke spolupráci s Účetním dvorem na základě jeho výzvy.

7.   Na žádost některého z ostatních orgánů Unie může Účetní dvůr vydávat stanoviska k záležitostem ERF.

1.   Rozhodnutí o udělení absolutoria se týká účetní závěrky uvedené v článku 43, s výjimkou její části, kterou předkládá EIB v souladu s článkem 57, a je přijímáno v souladu s článkem 164 a čl. 165 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Absolutorium podle čl. 164 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se uděluje za rok n pro tu část zdrojů ERF, kterou spravuje Komise v souladu s čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení.

2.   Rozhodnutí o udělení absolutoria se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Použijí se články 166 a 167 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

1.   Příspěvky podle čl. 21 odst. 7 písm. b) schválené Radou hradí členské státy ve prospěch EIB prostřednictvím zvláštního účtu, jejž EIB zřídí jménem investičního nástroje v souladu s prováděcími pravidly dohody o správě uvedené v čl. 55 odst. 4; náklady na úhradu příspěvků nejdou k tíži příjemce.

2.   S výjimkou případů, kdy Rada rozhodne o odměňování EIB podle článku 5 vnitřní dohody o 10. ERF jinak, jsou výnosy získané EIB prostřednictvím aktivního zůstatku zvláštních účtů zmíněných v odstavci 1 připsány ve prospěch investičního nástroje a zohledněny ve výzvě k poskytnutí příspěvků podle článku 21.

3.   Ve vztahu k částkám podle odstavce 1 zajistí EIB správu pokladny v souladu s prováděcími pravidly v dohodě o správě uvedené v čl. 55 odst. 4.

4.   Správa investičního nástroje se řídí podmínkami dohody o partnerství AKT-EU, rozhodnutí o přidružení zámoří, vnitřní dohody o 10. ERF a části druhé tohoto nařízení.

1.   Na nástroje financované ze zdrojů ERF pod správou EIB se použijí vlastní pravidla této banky.

2.   V případě programů nebo projektů, jež spolufinancují členské státy nebo jejich prováděcí subjekty a jež patří k prioritám, které stanoví strategie spolupráce dané země a programové dokumenty podle prováděcího nařízení uvedené v čl. 10 odst. 1 vnitřní dohody o 10. ERF a článku 83 rozhodnutí o přidružení zámoří, je EIB oprávněna úkoly souvisejícími s uplatňováním investičního nástroje pověřit členské státy nebo jejich prováděcí subjekty.

3.   EIB zveřejňuje jména či názvy příjemců finanční podpory z investičního nástroje, není-li takové zveřejnění spojeno s rizikem poškození obchodních zájmů příjemců a jsou-li řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti a bezpečnosti, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů. Kritéria a rozsah zveřejňování musí zohledňovat specifika odvětví a povahu investičního nástroje.

4.   Prováděcí pravidla k této části jsou upravena v dohodě o správě mezi Komisí, jednající jménem Unie, a EIB.

1.   EIB vede účty investičního nástroje, včetně úrokových subvencí, které poskytuje a které jsou financovány z ERF, tak aby byla zajištěna průkaznost celého koloběhu prostředků od jejich přijetí až k jejich výplatě a poté k výnosům, které jsou z těchto prostředků generovány, a k případnému následnému inkasu. EIB vypracuje příslušná účetní pravidla a metody, které se řídí mezinárodními účetními standardy a s nimiž se odpovídajícím způsobem seznámí Komise a členské státy.

2.   O provádění operací, jež jsou ze zdrojů ERF pod správou EIB financovány, předkládá tato banka každým rokem Radě a Komisi zprávu, včetně finančních výkazů sestavených v souladu s pravidly a metodami podle odstavce 1 a informací podle čl. 44 odst. 3.

Tyto dokumenty jsou předkládány v podobě návrhů do 28. února a v konečné podobě do 30. června rozpočtového roku následujícího po roce, jehož se tyto dokumenty týkají, tak aby je mohla Komise v souladu čl. 11 odst. 6 vnitřní dohody o 10. ERF použít k sestavení účetní závěrky podle článku 43. Zprávu o finančním řízení zdrojů pod správou EIB předkládá tato banka Komisi do 31. března.

„PŘÍLOHA V

POSUZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ STÁLOSTI VLASTNOSTÍ

1.   SYSTÉMY POSUZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ STÁLOSTI VLASTNOSTÍ

Výrobce vypracuje prohlášení o vlastnostech a určí typ výrobku na základě posouzení a ověření stálosti vlastností provedených podle těchto systémů:

1.1   Systém 1+

1.2   Systém 1

1.3   Systém 2+

1.4   Systém 3

1.5   Systém 4

1.6   Stavební výrobky, pro které bylo vydáno evropské technické posouzení

Oznámené subjekty vykonávající úkoly v rámci systému 1+, 1 a 3, jakož i výrobci vykonávající úkoly v rámci systému 2+ a 4, považují evropské technické posouzení, které bylo vydáno pro dotyčný stavební výrobek, za posouzení vlastností tohoto výrobku. Oznámené subjekty a výrobci proto nevykonávají úkoly uvedené v bodě 1.1 písm. b) podbodě i), v bodě 1.2 písm. b) podbodě. i), v bodě 1.3 písm. a) podbodě i), v bodě 1.4 písm. b) a v bodě 1.5 písm. a) podbodě. i).

2.   SUBJEKTY ZAPOJENÉ DO POSUZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ STÁLOSTI VLASTNOSTÍ

Podle funkce oznámených subjektů zapojených do posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků se rozlišuje:

3.   HORIZONTÁLNÍ OZNÁMENÍ: PŘÍPADY ZÁKLADNÍCH CHARAKTERISTIK, U NICHŽ NENÍ POŽADOVÁN ODKAZ NA PŘÍSLUŠNÉ HARMONIZOVANÉ TECHNICKÉ SPECIFIKACE