22.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/1

(1)

Komise vypracovala přípravnou studii, v níž se analyzovaly environmentální a ekonomické aspekty transformátorů. Studie byla vypracována ve spolupráci se zúčastněnými a zainteresovanými stranami ze Společenství a její výsledky byly zveřejněny. Transformátory jsou považovány za výrobky spojené se spotřebou energie ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice 2009/125/ES.

(2)

Ze studie vyplynulo, že energie ve fázi používání je nejvýznamnějším environmentálním aspektem, který lze řešit pomocí návrhu výrobku. Při výrobě transformátorů se používá značné množství surovin (měď, železo, pryskyřice, hliník), ale zdá se, že tržní mechanismy zajišťují přiměřenou likvidaci na konci životnosti, a proto není nutné stanovit související požadavky na ekodesign.

(3)

Požadavky na ekodesign stanovené v příloze I se vztahují na výrobky uvedené na trh nebo do provozu bez ohledu na místo jejich instalace. Tyto požadavky proto nelze činit závislými na způsobu, jakým je daný výrobek používán.

(4)

Transformátory se obvykle kupují na základě rámcových dohod. V této souvislosti se nákupem rozumí uzavření smlouvy s výrobcem o dodávce daného množství transformátorů. Má se za to, že smlouva vstoupila v platnost dnem, kdy ji smluvní strany podepsaly.

(5)

Na některé kategorie transformátorů by se toto nařízení nemělo vztahovat, a to kvůli jejich specifické funkci. Spotřeba energie a potenciál úspor těchto transformátorů je ve srovnání s jinými transformátory zanedbatelný.

(6)

Ústupky z hlediska právní úpravy se činí kvůli omezení hmotnosti pro montáž transformátorů na sloupy rozvodné sítě. Aby se zabránilo nesprávnému použití transformátorů vyráběných speciálně pro montáž na sloupy, měl by na nich být viditelný nápis „Pouze pro provoz na sloupu“, aby se usnadnila práce vnitrostátních orgánů pro dohled nad trhem.

(7)

Ústupky z hlediska právní úpravy jsou poskytovány, pokud jde o transformátory vybavené zařízením schopným plnit funkce regulace napětí pro integraci distribuované výroby energie z obnovitelných zdrojů do distribuční soustavy. Tyto ústupky by měly být postupně ukončeny v souvislosti s tím, jak bude tato vznikající technologie dozrávat a budou k dispozici normy měření, které umožní oddělit ztráty spojené s jádrovým transformátorem od ztrát spojených se zařízením plnícím doplňkové funkce.

(8)

Požadavky na ekodesign, pokud jde o energetickou účinnost středních výkonových transformátorů a o energetickou účinnost velkých výkonových transformátorů by měly být stanoveny s ohledem na harmonizaci požadavků na ekodesign těchto přístrojů v celém Společenství. Tyto požadavky by rovněž přispěly k účinnému fungování vnitřního trhu a k lepšímu environmentálnímu profilu členských států.

(9)

Stanovení požadavků na ekodesign pro střední a velké výkonové transformátory je rovněž nezbytné k tomu, aby na trh více pronikly technologie a konstrukční varianty zlepšující jejich energetickou účinnost nebo výkon. Celkové ztráty všech transformátorů v zemích EU27 v roce 2008 dosáhly 93,4 TWh/rok. Potenciál ke zlepšení nákladové efektivnosti prostřednictvím účinnější konstrukce se odhaduje na asi 16,2 TWh/rok v roce 2025, což odpovídá 3,7 milionu tun emisí C02.

(10)

Je nezbytné zajistit postupný vstup požadavků na ekodesign v platnost s cílem poskytnout výrobcům přiměřený časový rámec pro konstrukční změny jejich výrobků. Lhůty pro tyto požadavky by měly být stanoveny s ohledem na dopady na náklady pro výrobce, zejména pro malé a střední podniky, a zároveň tak, aby se zajistilo včasné dosažení cílů politiky.

(11)

S cílem umožnit efektivní provádění nařízení se vnitrostátním regulačním orgánům důrazně doporučuje zohlednit dopad minimálních požadavků na energetickou účinnost na počáteční náklady u transformátoru a umožnit instalaci účinnějších transformátorů, než nařízení požaduje, kdykoli je to ekonomicky odůvodněné z hlediska celého životního cyklu, včetně přiměřeného vyhodnocení snížení ztrát.

(12)

Pro snazší kontrolu shody by měli výrobci poskytovat údaje v technické dokumentaci uvedené v přílohách IV a V směrnice 2009/125/ES.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES,

—

přístrojové transformátory, speciálně konstruované k napájení měřicích přístrojů, elektroměrů, relé a dalších podobných přístrojů;

—

transformátory s nízkonapěťovými vinutími speciálně konstruované pro použití s usměrňovači k zajištění stejnosměrného napájení;

—

transformátory speciálně konstruované k přímému připojení k peci;

—

transformátory speciálně konstruované pro zařízení na moři a plovoucí zařízení na moři;

—

transformátory speciálně konstruované pro mobilní tísňová zařízení;

—

transformátory a autotransformátory speciálně konstruované pro železniční napájecí systémy;

—

uzemňovací transformátory, tj. třífázové transformátory, které mají poskytnout nulový bod pro účely uzemnění sítě;

—

trakční transformátory namontované na kolejových vozidlech, tj. transformátory připojené k trolejovému vedení střídavého nebo stejnosměrného proudu, a to přímo nebo prostřednictvím převodníku, který se používá v pevných zařízeních železničních aplikací;

—

zapalovací transformátory, speciálně konstruované k zapalování třífázových indukčních motorů k vyloučení prudkých poklesů napájecího napětí;

—

zkušební transformátory, speciálně konstruované k použití v elektrickém obvodu k vytvoření proudu o specifickém napětí nebo proudu pro účely zkoušení elektrických zařízení;

—

svařovací transformátory, speciálně konstruované pro použití v zařízeních pro obloukové svařování nebo zařízeních pro odporové svařování;

—

transformátory, které jsou speciálně konstruovány pro zařízení do výbušného prostředí a hlubinnou těžbu (2);

—

transformátory, které jsou speciálně konstruovány pro použití v hluboké vodě (ponořené);

—

transformátory pro rozhraní o středním až středním napětí, do 5 MVA;

—

velké výkonové transformátory, prokáže-li se, že pro konkrétní použití nejsou dostupné technicky proveditelné alternativy, které by splňovaly požadavky minimální účinnosti stanovené tímto nařízením;

—

velké výkonové transformátory, které jsou identickou náhradou stávajících velkých výkonových transformátorů ve stejném fyzickém umístění/instalaci, pokud tohoto nahrazení nelze dosáhnout bez neúměrných nákladů spojených s jejich přepravou a/nebo instalací;

1)

„výkonovým transformátorem“ statické zařízení se dvěma nebo více vinutími, které pomocí elektromagnetické indukce mění systém střídavého napětí a proudu na jiný systém střídavého napětí a proudu obvykle s jinými hodnotami a ve stejném kmitočtu za účelem přenosu elektrické energie;

2)

„malým výkonovým transformátorem“ výkonový transformátor s nejvyšším napětím pro zařízení nepřesahujícím 1,1 kV;

3)

„středním výkonovým transformátorem“ výkonový transformátor s nejvyšším napětím pro zařízení vyšším než 1,1 kV, ale nepřesahujícím 36 kV a jmenovitým výkonem rovným 5 kVA nebo vyšším, avšak nižším než 40 MVA bez ohledu na nejvyšší napětí pro zařízení;

4)

„velkým výkonovým transformátorem“ výkonový transformátor s nejvyšším napětím pro zařízení přesahujícím 36 kV a jmenovitým výkonem rovným 5 kVA nebo vyšším nebo jmenovitým výkonem rovným 40 MVA nebo vyšším bez ohledu na nejvyšší napětí pro zařízení;

5)

„transformátorem ponořeným do kapaliny“ výkonový transformátor, v němž jsou magnetický obvod a vinutí ponořeny do kapaliny;

6)

„transformátorem suchého typu“ výkonový transformátor, v němž nejsou magnetický obvod a cívky ponořeny do izolační kapaliny;

7)

„středním výkonovým transformátorem montovaným na sloup“ výkonový transformátor se jmenovitým výkonem do 315 kVA vhodný pro venkovní použití a určený k montáži na podpůrné konstrukce nadzemního elektrického vedení;

8)

„distribučním transformátorem k regulaci napětí“ střední výkonový transformátor vybavený dalšími díly, uvnitř nebo vně nádoby transformátoru, k automatickému ovládání vstupního nebo výstupního napětí pro účely regulace zatěžovacího napětí;

9)

„vinutím“ soubor závitů, jež tvoří elektrický obvod spojený s jedním z napětí určených pro transformátor;

10)

„jmenovitým napětím vinutí“ (Ur) vyčleněné napětí, které má být použito nebo vyvinuto za stavu bez zatížení mezi svorkami vinutí bez odboček nebo vinutí s odbočkami připojeného k hlavní odbočce;

11)

„vysokonapěťovým vinutím“ vinutí s nejvyšším jmenovitým napětím;

12)

„nejvyšším napětím pro zařízení“ (Um) vztahujícím se na vinutí transformátoru nejvyšší efektivní hodnota (RMS) napětí mezi dvěma fázemi v třífázovém systému, pro který je vinutí transformátoru konstruováno s ohledem na svou izolaci;

13)

„jmenovitým výkonem“ (Sr) konvenční hodnota zdánlivého výkonu přiřazeného k vinutí, která společně se jmenovitým napětím vinutí určuje jeho jmenovitý proud;

14)

„ztrátou pod zatížením“ (Pk) činný výkon pohlcený při jmenovitém kmitočtu a referenční teplotě spojené s dvojicí vinutí, proudí-li jmenovitý proud (proud odbočky) síťovou svorkou (síťovými svorkami) jednoho z vinutí a svorky ostatních vinutí jsou v krátkém spojení s jakýmkoli vinutím opatřeným odbočkami napojenými na jeho hlavní odbočku, zatímco další vinutí, pokud existují, jsou v otevřeném obvodu;

15)

„ztrátou při chodu naprázdno“ (Po) činný výkon pohlcený při jmenovitém kmitočtu, když je transformátor uveden pod napětí a sekundární obvod je otevřen. Zapínací napětí je jmenovité napětí, a je-li vinutí pod napětím vybaveno odbočkou, je napojeno na jeho hlavní odbočku.

16)

„indexem špičkové účinnosti“ (PEI) maximální hodnota poměru přenášeného zdánlivého výkonu transformátoru po odečtení elektrické ztráty k přenášenému zdánlivému výkonu transformátoru.

—

možnost stanovit minimální hodnoty indexu špičkové účinnosti pro všechny střední výkonové transformátory, včetně těch o jmenovitém výkonu nižším než 3 150 kVA;

—

možnost oddělit ztráty spojené s jádrovým transformátorem od ztrát spojených se zařízeními plnícími funkce regulace napětí, pokud je tomu tak;

—

vhodnost stanovení požadavků minimální energetické výkonnosti pro jednofázové výkonové transformátory, jakož i pro malé výkonové transformátory;

—

zda jsou ústupky u transformátorů montovaných na sloupy a u zvláštních kombinací napětí vinutí pro střední výkonové transformátory i nadále vhodná;

—

možnost zahrnout jiné dopady na životní prostředí, než které jsou způsobeny spotřebou energie ve fázi užívání.

22.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/16

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

22.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/18

(1)

Dne 25. března 2009 poskytlo Maďarsko bance FHB Jelzálogbank Nyrt (dále jen „FHB“ nebo„banka“) střednědobou státní půjčku ve výši 120 miliard maďarských forintů (HUF) (přibližně 410 (2) milionů EUR) v rámci programu na podporu likvidity pro maďarské banky, který Komise schválila dne 14. ledna 2010 (3). Dne 31. března 2009 maďarské orgány poskytly na rekapitalizaci FHB částku 30 miliard HUF (přibližně 100 milionů EUR) ve formě nově vydaných preferenčních akcií, ze kterých budou vyplaceny mimořádné dividendy, plus jedné akcie s hlasovacím právem. Tato částka byla poskytnuta dne 31. března 2009 v rámci záručního a rekapitalizačního systému, který schválila Komise (4).

(2)

Dopisy ze dne 3. dubna, 13. května, 14. července a 11. září 2009 Komise požádala maďarské orgány o informace týkající se podmínek rekapitalizace. Maďarské orgány odpověděly dopisy ze dne 24. dubna, 2. června, 12. srpna a 9. října 2009.

(3)

Kvůli pochybnostem ohledně finančního zdraví banky v okamžiku rekapitalizace Komise dne 19. října 2009 požádala maďarské orgány, aby předložily plán restrukturalizace FHB v souladu se sdělením Komise o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu (5) (dále jen „sdělení o restrukturalizaci“). Maďarsko předložilo další informace ve dnech 12. a 19. listopadu 2009 a návrh plánu restrukturalizace dne 26. ledna 2010.

(4)

Dne 19. února 2010 FHB vrátila státu rekapitalizaci v plné výši.

(5)

Dopisy ze dne 24. a 25. března 2010 předložilo Maďarsko Komisi další informace. Dne 21. dubna 2010 se konala valná hromada akcionářů, na níž FHB rozhodla vyplatit státu kompenzaci za rekapitalizaci. Poté si Komise vyžádala informace dopisem ze dne 22. dubna 2010.

(6)

Komise si v dopisech ze dne 2. června a 1. října 2010 vyžádala doplňující informace. Maďarské orgány poskytly dodatečné informace dopisem ze dne 11. června 2010.

(7)

Dne 15. června 2010 Maďarsko předložilo aktualizovaný plán restrukturalizace, který byl doplněn dalšími nezbytnými údaji předloženými dne 30. září 2010.

(8)

Maďarské orgány předložily další informace dopisy ze dne 18. června, 28. července a 5. října 2010 a informovaly Komisi dopisem ze dne 29. října 2010, že FHB vyplatila za rekapitalizaci kompenzaci.

(9)

Dne 16. prosince 2010 se Komise rozhodla ohledně opatření podpory ve prospěch FHB zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“). Následně maďarské orgány požádaly Komisi o změnu uvedeného rozhodnutí, neboť některé jeho části nebyly správné ani aktuální. Rozhodnutí bylo proto nahrazeno novým rozhodnutím ze dne 24. ledna 2011 (6) (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). Dopisem ze dne 24. ledna 2011 Komise maďarské orgány informovala, že se s ohledem na opatření podpory rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. června 2011. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k opatření podaly své připomínky.

(10)

Dopisem ze dne 2. března 2011 maďarské orgány předložily své připomínky týkající se rozhodnutí Komise o zahájení řízení ze dne 24. ledna 2011, kterým bylo zahájeno formální vyšetřovací řízení s ohledem na opatření ve prospěch FHB. Tyto připomínky byly doplněny připomínkami od FHB dopisem ze dne 11. července 2011.

(11)

Dopisem ze dne 18. července 2011 podala k rozhodnutí Komise o zahájení řízení připomínky třetí strana (Magyar Jelzálogbank Egyesület – Sdružení maďarských hypotečních bank).

(12)

Další aktualizace plánu restrukturalizace a dodatečné informace o splacení rekapitalizace maďarskému státu byla předložena maďarskými orgány dopisem ze dne 3. října 2011.

(13)

Dne 15. prosince 2011 byla podepsána nová dohoda mezi FHB a maďarským státem, podle které se banka zavázala zaplatit státu kompenzaci, která byla původně dohodnuta v dohodě o rekapitalizaci.

(14)

Banka FHB byla zřízena státem v roce 1997. Postupně stát svůj podíl v FHB odprodával. V roce 2003 byla FHB kotována na burze v Budapešti a v srpnu 2007 stát snížil svůj většinový podíl v bance na úroveň mírně převyšující 4 %.

(15)

FHB byla původně zřízena jako hypoteční banka s cílem podpořit využívání hypotečních dluhopisů. Podléhala přísným pravidlům ohledně omezení činnosti, dohledu nad zárukami a zvláštního dohledu v zájmu zajištění maximální bezpečnosti hypotečních dluhopisů. FHB měla původně povolení poskytovat pouze dlouhodobé hypoteční úvěry a záruky související s hypotéčními úvěry a uzavírat některé typy derivátových transakcí k zajištění svého vlastního postavení vyplývajícího z její hypoteční úvěrové činnosti. Hypoteční dluhopisy byly hlavním zdrojem financování její úvěrové činnosti. Banka také refinancovala hypoteční úvěry poskytované jinými bankami.

(16)

V roce 2006 zavedla FHB nový strategický plán s cílem rozšířit svou bankovní činnost a síť poboček, aby rozšířila svou finanční a provozní základnu vstupem na retailový trh prostřednictvím FHB Commercial Bank. V průběhu času začala FHB prodávat různé úvěrové produkty pro retailové a firemní zákazníky a nabízet služby vedení účtů, přijímání vkladů a služby související s kartami, čímž rozšířila svůj sortiment produktů na straně pasiv.

(17)

FHB je skupina, kterou tvoří mateřská společnost, FHB Mortgage Bank Co. Plc a plně vlastněné dceřiné společnosti: FHB Commercial Bank Ltd, FHB Service Ltd, FHB Real Estate Ltd a FHB Life Annuity Real Estate Investment Ltd. Působí především na trhu hypotečních dluhopisů. Na tomto trhu má FHB podíl ve výši 23 % (2009) a je druhým největším účastníkem na maďarském trhu (po bance OTP, která má na trhu podíl 74 %). FHB má tržní podíl ve výši 4,6 % na trhu hypoték pro retailové klienty a 0,6 % v oblasti vkladů retailových klientů.

(18)

Když byla banka v březnu 2009 rekapitalizována, její bilanční suma činila 746,2 miliardy HUF. K témuž datu činil ukazatel kapitálové přiměřenosti banky 10,5 %. Kapitálová injekce ze strany státu zvýšila ukazatel kapitálové přiměřenosti FHB na konci roku 2009 na 16,1 % (vypočtené podle maďarských účetních pravidel).

(19)

Maďarsko je jedním z členských států nejvíce zasažených finanční krizí. Léta nadměrných veřejných výdajů a konjunktury ve stavebnictví a spotřebě, která byla posilována úvěry, vedla k vážné nerovnováze v hospodářství již před krizí. Rozšíření úvěrů pro domácnosti vedené v eurech a švýcarských francích, jakož i přetrvávající spoléhání na vnější financování vedly k tomu, že země i její bankovní sektor jsou zvláště zranitelné vůči výkyvům hodnoty maďarského forintu, který během krize výrazně oslabil.

(20)

Finanční krize postihla Maďarsko do takové míry, že Mezinárodní měnový fond (dále jen „MMF“), Evropská unie (dále jen „EU“) a Světová banka musely v listopadu 2008 Maďarsku poskytnout mimořádné úvěry, aby se ztlumilo napětí na finančních trzích země.

(21)

V reakci na tuto závažnou poruchu v maďarském hospodářství způsobenou krizí zavedla maďarská vláda několik opatření zaměřených na podporu finančního sektoru a financovaných společně z MMF, EU a Světové banky. Opatření zahrnovala režim na podporu likvidity a záruční a rekapitalizační systém.

(22)

Režim na podporu likvidity (dále jen „režim likvidity“) zřízený maďarským zákonem o veřejném financování umožňuje likviditu ve formě úvěrů finančním institucím. Byl schválen Komisí dne 14. ledna 2009 (7) a poté několikrát prodloužen, naposledy do 31. prosince 2011 (8).

(23)

Rozhodnutím ze dne 12. února 2009 (9) Komise schválila maďarský záruční a rekapitalizační systém. V rámci tohoto systému mohl maďarský stát upsat prioritní akcie, které jsou v bankách považovány za kapitál tier 1. Rekapitalizační část systému byla několikrát prodloužena, naposledy do 31. prosince 2011.

(24)

Podle záručního a rekapitalizačního systému platí, že pokud rekapitalizace překročí 2 % rizikově vážených aktiv banky (dále jen „RVA“), maďarské orgány o tom musí nejprve uvědomit Komisi a poskytnout podrobné posouzení ohledně toho, proč se domnívají, že by tato banka měla být nadále považována v zásadě za zdravou instituci. Pokud Komise nepřijme posouzení, že je banka v zásadě zdravá, může rekapitalizace i nadále proběhnout, ale kompenzace musí být zvýšena tak, aby odrážela vyšší riziko, a do šesti měsíců od rekapitalizace musí být Komisi předložen plán restrukturalizace.

(25)

Maďarsko bylo těžce zasaženo finanční krizí, která spolu s dalšími vnitřními problémy v bankovním sektoru situaci maďarských bank ještě zhoršila.

(26)

FHB požádala o státní podporu, protože na rozdíl od mnoha jiných maďarských bank neměla mateřskou společnost v eurozóně, a proto nemohla získat levné financování poskytované Evropskou centrální bankou (dále jen „ECB“). Nástroje ECB, včetně různých repo nástrojů, byly v eurozóně k dispozici od podzimu 2008. Maďarská národní banka vytvořila nástroj počátkem roku 2010, tím se však zlepšil pouze přístup k financování v maďarských forintech, a nikoli k financování v eurech, které podle FHB bylo během nejhoršího období krize rozhodující (10).

(27)

Podle maďarských orgánů byla rekapitalizace FHB nezbytná pro zajištění platební schopnosti banky a pro překonání problémů s likviditou, kterým čelil celý bankovní sektor v Maďarsku.

(28)

Opatření podpory udělená Maďarskem bance FHB, která jsou popsána v rozhodnutí Komise o zahájení řízení ze dne 24. ledna 2011, spočívají:

(29)

V dohodě o rekapitalizaci mezi Maďarskem a FHB byl stanoven vzorec pro výpočet výše státní kompenzace za akcie ve výši 10,49 %, která má být vyplacena v podobě dividend, což je v souladu s výší kompenzace v případě bank, které jsou v zásadě zdravé, stanovené v záručním a rekapitalizačním systému. Rekapitalizace představovala 9 % RVA FHB, což převyšuje 2 % práh podle záručního a rekapitalizačního systému, na jehož základě lze přijímající instituce považovat v zásadě za zdravé. Vzhledem k tomu, že opatření nebylo Komisi oznámeno před provedením, neměla Komise možnost zkontrolovat, zda by banka měla být považována v zásadě za zdravou instituci podle záručního a rekapitalizačního systému. V případě, že přijímající banka není podle záručního a rekapitalizačního systému považována za zdravou, požaduje se plán restrukturalizace a výše kompenzace musí odrážet to, že banka není považována za zdravou, a musí být vyšší, než kompenzace pro v zásadě zdravé banky.

(30)

Navzdory svým obtížím si banka během tohoto období počínala dobře: měla silnou kapitálovou pozici (CAR 10,5 % v březnu 2009) a od Moody's Investors Service (dále „Moody's“) obdržela rating Baa3, který ještě spadá do kategorie investičního stupně. V únoru 2010, tedy méně než devět měsíců od rekapitalizace, banka zpětně odkoupila státem držené prioritní akcie, ze kterých mají být vyplaceny mimořádné dividendy.

(31)

Banka rozhodla o splacení rekapitalizace na základě revidovaného konsolidovaného stávajícího a očekávaného ukazatele kapitálové přiměřenosti, s přihlédnutím k makroekonomickým prognózám použitým při plánování na rok 2010 a předpokládaným objemům, rozvahám a informacím o rizicích uvedeným ve finančním plánu banky na rok 2010. Na základě přezkumu se dospělo k závěru, že i přes globální finanční krizi byla situace banky na konci roku podstatně lepší, než se očekávalo počátkem roku 2009 v době uzavření dohody o rekapitalizaci s maďarským státem.

(32)

FHB splatila státu rekapitalizaci, ovšem nezaplatila kompenzaci, což je v rozporu s dohodou o rekapitalizaci (11). Banka však měla za to, že prioritní akcie, ze kterých budou vyplaceny mimořádné dividendy a které byly v držení státu, nezakládaly automaticky nárok na výplatu dividend a jejich priorita znamená pouze to, že banka měla před výplatou dividend z kmenových akcií nejprve zaplatit uvedené dividendy státu. Vzhledem k tomu, že kmenoví akcionáři neobdrželi žádné dividendy během období, kdy stát vlastnil prioritní akcie, ze kterých mají být vyplaceny mimořádné dividendy, neexistovala podle banky žádná povinnost prioritní dividendy vyplatit. Kromě toho FHB tvrdila, že stát stejně prioritní akcie, ze kterých mají být vyplaceny mimořádné dividendy, v okamžiku, kdy byly vyhlášeny dividendy za rok 2009, nevlastnil vzhledem k tomu, že akcie již byly předtím odkoupeny zpět.

(33)

FHB informovala Komisi, že se v roce 2010 účastnila zátěžového testu EU, který koordinoval Evropský výbor orgánů bankovního dohledu ve spolupráci s ECB a maďarským orgánem finančního dohledu. Zátěžový test byl zaměřen na kapitálovou přiměřenost, přičemž rizika spojená s likviditou nebyla přímo prověřována. Výsledky testu založené na konsolidovaných údajích ke konci roku 2009 naznačují, že FHB disponovala rezervou ve výši [více než 50] (12) milionů EUR kapitálu tier 1 v porovnání s prahovou hodnotou ve výši 6 % kapitálové přiměřenosti tier 1.

(34)

Zákonem CX z roku 2010 o změně některých zákonů v oblasti hospodářství a financí (dále jen „zákon CX z roku 2010“), který vstoupil v platnost dnem 21. srpna 2010, Maďarsko změnilo zákon CIV z roku 2008 o stabilitě systému finančního zprostředkování (dále jen „zákon o stabilizaci“). Zákonem CX z roku 2010 byl maďarskému státu zpětně poskytnut právní nárok požadovat od FHB kompenzaci za poskytnutí rekapitalizace, a to i přes to, že v době, kdy bylo na valné hromadě akcionářů FHB rozhodnuto o výplatě dividend, maďarský stát již nebyl akcionářem banky.

(35)

Dne 28. října 2010 maďarský stát a FHB podepsaly dohodu, podle níž měla FHB maďarskému státu vyplatit kompenzaci ve výši 890 milionů HUF za rekapitalizaci a úroky z prodlení ve výši 11 726 786 HUF.

(36)

Výše kompenzace byla údajně stanovena na základě podmínek režimu likvidity. Maďarské orgány uvedly, že rekapitalizace byla poskytnuta ze stejného zdroje financování jako podpora likvidity ve formě půjčky a z těchto důvodů by kompenzace za rekapitalizaci a na podporu likvidity měla být stejná. Kapitál byl bance FHB poskytnut dne 6. května 2009 a byl splacen dne 19. února 2010. Úroková sazba, která byla nakonec uplatněna, byla stejná jako úroková sazba zaplacená za půjčku ve výši přibližně 400 milionů EUR. Podle informací poskytnutých Maďarskem se výsledná měsíční průměrná úroková sazba pohybovala mezi 3,79 % a 4,08 %; aktuální částka byla vypočítávána na týdenní bázi. Podle informací poskytnutých maďarskými orgány byla celková částka kompenzace ve výši 890 milionů HUF vyplacena na konci roku 2010.

(37)

Úroky z prodlení byly účtovány v souladu s maďarskou referenční sazbou 5,97 %, kterou zveřejnila Komise (13), navýšenou o 100 bazických bodů. Úroky z prodlení byly vypočítány pro období od 21. srpna 2010, kdy vstoupil v platnost pozměněný zákon o stabilizaci, do 28. října 2010, kdy byla podepsána dohoda.

(38)

Dne 15. prosince 2011 uzavřely maďarský stát a FHB novou dohodu, na jejímž základě banka souhlasila s tím, že státu zaplatí souhrnnou částku ve výši 10,49 % z celkové výše rekapitalizace (tj. celkově 2 491 742 552 HUF). Podle této nové dohody se tak FHB zavazuje odvést státu do 31. prosince 2011 dodatečnou částku ve výši 1 601 742 552 HUF, vypočítanou jako rozdíl mezi celkovou kompenzací ve výši 890 milionů HUF uvedenou výše v bodě 36 a kompenzací, která již byla zaplacena dne 28. října 2010.

(39)

Dne 30. září 2010 Maďarsko předložilo Komisi aktualizovaný plán restrukturalizace FHB. Doplňkové informace o plánu restrukturalizace byly Komisi předloženy dopisem ze dne 3. října 2011. Hlavní aspekty plánu restrukturalizace byly již popsány v rozhodnutí Komise o zahájení řízení. Další prvky byly předloženy dne 3. října 2011 a jsou popsány v oddílech 4.1 až 4.3.

(40)

V roce 2010 bylo mezinárodní a domácí hospodářské prostředí v poměrně obtížné situaci, i když se objevily určité náznaky zlepšení. V roce 2010 ziskovost maďarského bankovního sektoru dalece zaostávala za předchozím rokem. Na základě zákona XC z roku 2010, který vstoupil v platnost dne 13. srpna 2010, maďarská vláda zavedla zvláštní daň pro finanční organizace dosahující celkové výše 187 miliard HUF, kterou zaplatily hlavně úvěrové instituce.

(41)

Poptávka retailových zákazníků po půjčkách byla v průběhu roku 2010 výrazně nižší; zároveň stranu nabídky oslabovaly nepříznivé změny regulačního prostředí a podmínek na trhu. Objem úvěrů poskytovaných firemním zákazníkům se v celém sektoru snížil, ačkoli některé banky, včetně FHB, své činnosti v oblasti podnikového bankovnictví rozšířily.

(42)

Nejvýznamnější událostí týkající se jak operací, tak finančních výsledků FHB byla její akvizice banky Allianz Commercial Bank Ltd (dále jen „Allianz Bank“) a dohoda o dlouhodobé strategické spolupráci mezi Allianz Hungaria Insurance Co. Ltd. (dále jen „Allianz Hungaria Insurance“) a FHB. Akvizice byla uzavřena do 30. září 2010. Zároveň byl v FBH zahájen integrační projekt s cílem sloučit Allianz Bank a FHB Commercial Bank a racionalizovat a optimalizovat operace celé skupiny (síť poboček, distribuční kanály, portfolio produktů, operace IT, organizační struktura a lidské zdroje atd.).

(43)

Akvizice příznivě ovlivnila čistý zisk skupiny FHB za rok 2010; jednorázové položky spojené s akvizicí vyvážily negativní dopad zvláštní bankovní daně, ztrát z úvěrového portfolia a zvyšující se náklady na financování. FHB dosáhla v roce 2010 celkového zisku ve výši 11,2 miliardy HUF, což ve srovnání s rokem 2009 představuje nárůst ve výši 58,9 %.

(44)

V důsledku akvizice Allianz Bank se počet retailových i podnikových bankovních účtů v FHB výrazně zvýšil, z […] v prosinci 2009 na […] v prosinci 2010 (+ […] %). Avšak kvůli velkému počtu spících účtů se objem vkladů nezvýšil úměrně, avšak zvýšil se z […] miliard HUF v prosinci 2009 na […] miliard HUF v prosinci 2010 (+[…] %). Podíl FHB na trhu v oblasti retailových a podnikových vkladů se zvýšil z […] % na […] % a z […] % na […] %. Akvizicí Allianz Bank se tak zvyšuje podíl vkladů ve skladbě finančních prostředků FHB a snižuje množství hypotečních dluhopisů z […] miliardy HUF v roce 2010 na […] miliard HUF v roce 2011.

(45)

FHB na základě odhadované konsolidované rozvahy a výkazu zisku a ztráty pro rok 2011 předpokládá, že by její ukazatel kapitálové přiměřenosti měl být v prosinci 2011 přibližně […] %. V této prognóze se zohledňuje dodatečná platba, která byla na základě dohody s maďarským státem uhrazena dne 15. prosince 2011 za rekapitalizaci provedenou v březnu 2009.

(46)

Za rekapitalizaci ve výši 30 miliard HUF zaplatila FHB v říjnu 2010 kompenzaci ve výši 890 milionů HUF. Původně použitá úroková sazba byla stejná jako úroková sazba, která byla zaplacena za půjčku ve výši 120 miliard HUF, tedy měsíční průměrná sazba 3,79 % až 4,08 %.

(47)

V rámci nové dohody podepsané dne 15. prosince 2011 mezi FHB a maďarským státem se banka zavázala uhradit státu kompenzaci v celkové výši 2 491 742 552 HUF, což představuje 10,49 % výše rekapitalizace, jak bylo původně dohodnuto mezi bankou a státem v dohodě o rekapitalizaci.

(48)

Dodatečné informace poskytnuté v říjnu 2011 se konkrétně netýkaly narušení hospodářské soutěže, kromě zdůraznění skutečnosti, že i přes koupi Allianz Bank zůstává podíl FHB na trhu retailových a podnikových vkladů omezený (v případě retailových vkladů [0,7 % až 1,3 %] a podnikových vkladů [0,4 % až 0,95 %] ke dni 31. prosince 2010 a v případě retailových vkladů [0,65 % až 1,3 %] a podnikových vkladů [1 % až 1,35 %] ke dni 30. června 2011).

(49)

Komise zahájila formální vyšetřovací řízení, neboť se domnívala, že hlavní předpoklady, z nichž vycházely plán restrukturalizace a obchodní prognóza FHB, nebyly dostatečně odůvodněné a nezohlednily nedávnou koupi Allianz Bank ze strany FHB. Kromě toho Komise rovněž vyjádřila pochyby o dlouhodobé životaschopnosti FHB vzhledem k tomu, že má vysokou expozici vůči financování z jiných zdrojů než klientských vkladů a vůči trhu s nemovitostmi v Maďarsku.

(50)

Kromě toho Komise vzhledem k nízké úrovni kompenzace, která byla státu vyplacena v říjnu 2010 za rekapitalizaci (odpovídající průměrné úrokové sazbě 3,79 % až 4,08 % v souladu s režimem likvidity), také vyjádřila pochybnosti, zda byl vlastní příspěvek banky k její restrukturalizaci dostatečný. Odkoupení Allianz Bank a dohoda s Allianz Hungaria Insurance rovněž vyvolaly pochybnosti o tom, zda byla podpora omezena na nezbytné minimum.

(51)

Nakonec Komise měla rovněž za to, že maďarské orgány neprokázaly, že byla přijata dostatečná opatření s cílem omezit narušení hospodářské soutěže, které na trhu způsobila podpora, již FHB obdržela, zejména s ohledem na její expanzivní strategii, nedávnou akvizici Allianz Bank a nedostatečnou kompenzaci vyplacenou státu za rekapitalizaci.

(52)

Komise obdržela připomínky Sdružení maďarských hypotečních bank (dále jen „sdružení“) dne 18. července 2011. Ve svých připomínkách sdružení znovu připomnělo rozsah krize, která zasáhla maďarské hospodářství a bankovní sektor v letech 2008–2009, a zdůraznilo, že rekapitalizace FHB proběhla v důsledku obtížné makroekonomické situace vyplývající z krize. Cílem zásahu státu ve prospěch FHB bylo řešit závažná rizika, se kterými se potýkalo maďarské odvětví hypotečních úvěrů a trh hypotečních dluhopisů. Ve skutečnosti v důsledku zranitelnosti vůči výkyvům měny, posilování švýcarského franku vůči maďarskému forintu klesajícího příjmu spotřebitelů a růstu nezaměstnanosti došlo k rychlému a závažnému zhoršení kvality portfolia hypotečních úvěrů, zvýšení počtu „špatných úvěrů“ a ubývání možností financování pro banky. Tak tomu bylo zejména v případě FHB, která je financována na kapitálovém trhu.

(53)

Komise obdržela připomínky maďarských orgánů dne 2. března 2011, které byly doplněny připomínkami FHB zaslanými dopisem ze dne 11. července 2011.

(54)

V reakci na pochybnosti Komise ohledně správnosti předpokladů, na nichž je postaven plán restrukturalizace banky, maďarské orgány uvedly, že finanční prognózy vycházejí z předpokladů externích odborníků a jsou v souladu s informacemi, které byly k dispozici v době, kdy byly provedeny. Pokud jde o spolehlivost, nijak se neliší od jiných finančních plánů nebo odhadů provedených FHB.

(55)

Podle maďarských orgánů je dlouhodobá životaschopnost FHB zajištěna, o čemž svědčí úspěch FHB při získávání finančních prostředků jak na peněžních, tak na kapitálových trzích: v roce 2009 FHB vydala hypoteční dluhopisy za více než 60 miliard HUF a soukromí investoři rovněž bance půjčili celkem […].

(56)

Kromě toho maďarské orgány uvádějí, že pokud jde o retailové vkladní účty, údaje naznačují, že se podíl FHB v segmentu retailových vkladů v roce 2009 zvýšil z […] % na […] %; prognóza na konec roku 2010 činí […] %. Dále se počet retailových účtů, jakož i velikost portfolia těchto účtů důsledně a dynamicky zvyšovaly, a to i přesto, že prognóza naznačovala, že v portfoliu dojde k poklesu. Proto banka a maďarské orgány nepovažují prognózy ohledně retailových vkladů a retailových účtů za příliš optimistické.

(57)

Pokud jde o likviditu, FHB může být považována za trvale stabilní, což je mimo jiné způsobeno skutečností, že musí splňovat požadavky na likviditu předepsané ratingovými agenturami. Likvidita banky byla stabilní dokonce i v nejobtížnějších obdobích krize, což bylo potvrzeno v dopise guvernéra maďarské centrální banky ministru financí ze dne 19. března 2009.

(58)

A konečně, oslabení kvality aktiv banky během krize bylo způsobeno především makroekonomickou situaci Maďarska, ztenčujícím se příjmem domácností, klesající mírou zaměstnanosti a rostoucí mírou nezaměstnanosti, a nikoli posilováním švýcarského franku vůči maďarskému forintu. Ačkoli FHB zahájila několik programů zaměřených na řešení problémů dlužníků v obtížích, kvalita úvěrového portfolia se bude trvale zlepšovat především hospodářským vzestupem a zlepšením hospodářských ukazatelů. Hospodářské výhledy maďarské centrální banky a maďarské vlády pro rok 2011 uvádějí růst hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“), postupné zvyšování zaměstnanosti a nižší míru nezaměstnanosti, což bude pravděpodobně mít významný dopad na úvěrové portfolio FHB.

(59)

Maďarské orgány konstatují, že FHB uzavřela dohodu s Allianz Bank a Allianz Hungaria Insurance až poté, co dne 19. února 2010 zcela splatila státu částku v celkové hodnotě emitovaných akcií a splatila akcie vydané během rekapitalizace. Dohody FHB s Allianz vstoupily v platnost v červnu a červenci 2010 a akvizice proběhla v září 2010. V této době FHB neměla v držení žádné státní prostředky. FHB proto nemohla financovat akvizici z rekapitalizace splacené v únoru 2010. Přípravné analýzy a diskuse mezi FHB a Allianz byly zahájeny až poté, co byla státní půjčka vrácena. Kupní cena, kterou FHB zaplatila za Allianz Bank (při zohlednění hodnoty vlastních akcií), činila přibližně 3,3 miliardy HUF, zatímco vlastní kapitál Allianz Bank činil k 30. září 2010 téměř 14 miliard HUF. FHB tedy mohla získat Allianz Bank, aniž by potřebovala kapitál, přičemž touto transakcí se její vlastní kapitál nesnížil.

(60)

Kromě toho skutečnost, že podpora byla omezena na nezbytné minimum, se odráží v tom, že ukazatel kapitálové přiměřenosti FHB, který v roce 2008 činil 11,3 %, dosáhl cíle 12 %, který Komise schválila v rámci záručního a kapitálového systému, až po rekapitalizaci.

(61)

Maďarské orgány rovněž poznamenaly, že FHB nevyplatila dividendy několik po sobě jdoucích let a odkoupila zpět v poměru k celkové hodnotě vlastního kapitálu akcionářů pouze malou část svých akcií. Vzhledem k tomu, že částka finančních prostředků vrácená vlastníkům a akcionářům byla v minulých letech nízká, bylo zajištěno přiměřené sdílení nákladů.

(62)

Kromě opatření omezujících narušení hospodářské soutěže, která Komise zmiňovala ve svém rozhodnutí, maďarské orgány poukazují na další opatření vázaná na záruční a rekapitalizační systém a dohodu o rekapitalizaci mezi FHB a maďarským státem:

(63)

Maďarské orgány uvádějí, že podle jejich výkladu pravidel státní podpory jsou nebo byla opatření upravující chování a jiná opatření omezující narušení hospodářské soutěže pro FBH závazná tak dlouho, dokud byl stát akcionářem banky.

(64)

Kromě opatření uvedených výše učinila FHB další závazky v bodě 3.8 dohody o rekapitalizaci, která stanoví, že rekapitalizace by měla být využita k dosažení těchto cílů:

(65)

Oproti pochybnostem, které vyjádřila Komise, rekapitalizace FHB neměla narušit hospodářskou soutěž rozšířením činností FHB Commercial Bank. Navýšení kapitálu v FHB Commercial Bank bylo závazkem přijatým v rámci dohody o rekapitalizaci. Hlavní činnost FHB Commercial Bank, která byla rovněž podpořena navýšením kapitálu ve výši 25 miliard HUF financovaným ze státní rekapitalizace, zůstala zachována. Portfolio podnikových úvěrů se soustavně rozšiřovalo, avšak nepřekročilo svůj dřívější vývoj růstu.

(66)

Podle názoru maďarských orgánů z výše uvedených skutečností vyplývá, že neexistuje žádný základ pro souhrnné posouzení opatření zaměřených na omezení narušení hospodářské soutěže ze strany Komise, ani její tvrzení, že „tato opatření jsou velmi omezená“. Proto maďarské orgány trvají na tom, že dohoda o rekapitalizaci splňovala kritéria stanovená jak v zákonu o stabilizaci, tak v příslušných sděleních Komise.

(67)

Komise již ve svém rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 24. ledna 2011 konstatovala, že jak rekapitalizace, tak podpora likvidity ve formě půjčky poskytnuté FHB představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy (16). Ani maďarský stát, ani FHB nepředložily žádný argument, který by toto zjištění zpochybnil.

(68)

Komise již ve svém rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 24. ledna 2011 prohlásila, že rekapitalizace ve prospěch FHB nebyla v souladu s podmínkami záručního a rekapitalizačního systému. Zejména nesplňovala požadavky, které se mají uplatnit při navýšení kapitálu, jež přesahuje 2 % rizikově vážených aktiv příjemce. Opatření tak měla být oznámena Komisi samostatně v souladu s podmínkami záručního a rekapitalizačního systému a s čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(69)

V důsledku toho Maďarsko v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy protiprávně poskytlo podporu ve formě rekapitalizace ve prospěch FHB.

(70)

V souvislosti s restrukturalizací FHB je třeba zohlednit všechna opatření, která jí byla poskytnuta. Proto je třeba při posouzení slučitelnosti vzít v úvahu jak rekapitalizaci ve výši 30 miliard HUF, tak půjčku na likviditu ve výši 120 miliard HUF.

(71)

Jak již bylo uvedeno v rozhodnutí Komise ze dne 24. ledna 2011, vzhledem ke specifické situaci na finančních trzích se Komise domnívá, že opatření mohou být posouzena podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, který stanoví, že „za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány: […] podpory, které mají […] napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“. Jelikož má toto rozhodnutí posoudit podporu, kterou FHB obdržela, a její plán restrukturalizace, považuje Komise za vhodné vycházet ve svém posouzení ze sdělení o použití pravidel pro poskytování státní podpory na finanční sektor během krize (17). Především, pokud jde o plán restrukturalizace banky, bude posouzení založeno na sdělení o restrukturalizaci (18).

(72)

V rozhodnutí o zahájení řízení (19) vyjádřila Komise pochybnosti o věrohodnosti předpokladů, z nichž FHB vycházela ve svých finančních výhledech. Komise zaznamenala, že v plánu restrukturalizace předloženém bankou FHB v září 2010 nebylo vysvětleno, proč jsou tyto předpoklady správné. Dále vzhledem k tomu, že finanční výhledy zřejmě nebraly v potaz důsledky koupě Allianz Bank a dohody s Allianz Hungaria Insurance, nemohla se Komise domnívat, že uvedené výhledy zůstanou platné. Komise rovněž vyjádřila pochybnosti o předpokladech banky, jež se opírají o silný růst vkladů.

(73)

Komise dále měla rovněž obavy ohledně dlouhodobé životaschopnosti banky, pokud jde o obchodní model FHB, který byl považován za ohrožený krizí likvidity kvůli své silné závislosti na financování z jiných zdrojů než klientských vkladů a malému podílu vkladů. Komise se domnívala, že plán restrukturalizace banky ze září 2010, i když se zaměřoval na kapitálový výhled, neposkytoval dostatečné podrobnosti o dlouhodobě udržitelném financování banky.

(74)

Na základě doplňkových informací o plánu restrukturalizace banky poskytnutých v říjnu 2011 Komise konstatuje, že finanční prognózy v plánu restrukturalizace ze září 2010 jsou založeny na řádných a spolehlivých předpokladech. Aktualizované informace včetně odkoupení Allianz Bank ukazují nárůst v oblasti retailových a podnikových vkladů banky, který vyplývá z účtů získaných od Allianz Bank. Tato akvizice podporuje předpoklady ohledně růstu vkladů.

(75)

Komise také vítá skutečnost, že růst vkladů přispívá k diverzifikaci zdrojů financování banky, ke snížení relativního podílu hypotečních dluhopisů ve skladbě prostředků financování banky a snížení její závislosti na financování z jiných zdrojů než klientských vkladů. Podle poskytnutých informací se podíl financování z jiných zdrojů než klientských vkladů (tj. součet vydaných dluhopisů, vklady od bank a část hypotečních dluhopisů, která není použita na refinancování půjček) vyjádřený v procentech z celkových závazků banky snížil z [35 % až 30 %] ke dni 31. prosince 2009 na [30 % – 25 %] ke dni 31. prosince 2010. V důsledku tohoto vyvážení skladby prostředků financování banky směrem k vkladům se její průměrné náklady financování (vypočtené jako úrokové náklady na celkové závazky) zlepšily z [7–6,5] bazických bodů ke dni 31. prosince 2009 na [6–5,5] bazických bodů ke dni 31. prosince 2010. Rentabilita aktiv se také zlepšila z [0,90 %–1 %] v roce 2009 na [1,05 %–1,10 %] v roce 2010. Tento pozitivní trend je potvrzen v prognóze banky, v níž se předpokládá, že se rentabilita aktiv v roce 2014 podle základního scénáře stabilizuje na [1,05 %–1,2 %] a podle scénáře nepříznivého vývoje na [0,9 % –1,05 %]. V roce 2014 by rentabilita kapitálu podle základního scénáře činila [11 %–13 %] a podle scénáře nepříznivého vývoje [10 % – 12 %].

(76)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise rovněž vyjádřila své obavy ohledně dostatečnosti opatření, která v té době poskytly maďarské orgány k řešení expozice FHB vůči maďarském trhu s nemovitostmi a nepříznivým pohybům měny. Na základě informací předložených Maďarskem dne 9. prosince 2011 však Komise vítá, že FHB podnikla nezbytné kroky s cílem výrazně snížit svou účast na trhu hypotečních dluhopisů (20). Banka rovněž značně zvýšila svůj podíl úvěrů pro retailové klienty z [3 %–5 %] v roce 2009 na [9 %–11 %] v roce 2011. Komise dále poznamenává, že „transakce Allianz“ (21) významně přispěla k tomuto pozitivnímu trendu. Pokud jde o expozici banky vůči nepříznivým pohybům měny, je závazek FHB rozšířit svůj soubor nástrojů potřebných k odvrácení extrémních dopadů měnových rizik na straně kapitálu možné přijmout jako přiměřený k tomu, aby rozptýlil pochybnosti Komise (22), neboť poskytuje bance možnost, aby odstranila nebo zajistila své měnové riziko vyplývající z transakcí v cizích měnách.

(77)

Komise se proto domnívá, že aktualizovaný plán restrukturalizace, který přihlíží k transakci Allianz Bank, odůvodňuje konkrétní cílové hodnoty pro finanční výhledy FHB a přispívá k obnově dlouhodobé životaschopnosti banky.

(78)

Komise vítá, že částka rekapitalizace byla již plně splacena státu 19. února 2010, tj. v době kratší než jeden rok, a že banka vrátila částku podpory s využitím svých vlastních zdrojů. FHB rovněž použila své vlastní finanční prostředky k zaplacení čtyř splátek střednědobé státní půjčky, které byly splatné dne 11. února 2011, 11. května 2011, 11. srpna 2011 a 11. listopadu 2011.

(79)

Komise příznivě hodnotí včasné splacení částky rekapitalizace státu. Dále akvizice Allianz Bank ze strany FHB zlepšuje profil likvidity banky zvýšením částky retailových a podnikových vkladů. Tato akvizice je tak důležitým aspektem obchodního plánu banky a přispívá k její dlouhodobé ziskovosti. Nelze proto mít za to, že podpora poskytnutá FHB byla použita k rozvoji jejích činností v nových oblastech podnikání, neboť Allianz Bank i FHB působí na stejných trzích retailového a podnikového bankovnictví. V důsledku toho se Komise domnívá, že akvizice Allianz Bank Ltd ze strany FHB představuje vhodné opatření k zachování dlouhodobé životaschopnosti banky.

(80)

Komise dále konstatuje, že informace, které poskytly maďarské orgány, rozptýlily pochybnosti vyjádřené Komisí v rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 24. ledna 2011 o tom, zda akvizice Allianz Bank proběhla do značné míry na náklady státu. Akvizice Allianz Bank byla uzavřena dne 30. září 2010 po vrácení rekapitalizace státu dne 19. února 2010. Pokud jde o nesplacené částky půjčky, Komise příznivě hodnotí, že banka od února 2011 již uhradila čtyři splátky půjčky (23). Komise své hodnocení nezměnila ani při zohlednění „chybějící“ kompenzace za rekapitalizaci, tj. částky, kterou FHB původně nezaplatila, jelikož tato částka činila přibližně 1,6 miliardy HUF (40. bod odůvodnění) a cena za Allianz Bank činila 3,3 miliardy HUF (60. bod odůvodnění).

(81)

Pokud jde o kompenzaci za opatření podpory, Komise příznivě hodnotí, že FHB a maďarská vláda uzavřely dne 15. prosince 2011 dohodu, na základě které FHB souhlasila se zaplacením dodatečné kompenzace státu ve výši 1,6 miliardy HUF. Kromě platby 890 milionů HUF provedené v říjnu 2010 odpovídá celková platba banky FHB za rekapitalizaci ze strany maďarského státu kompenzaci ve výši 10,49 %, což je v souladu s podmínkami uvedenými v záručním a rekapitalizačním systému.

(82)

Komise příznivě hodnotí, že banka splatila rekapitalizaci poskytnutou státem v době kratší než jeden rok (tj. banka byla rekapitalizována dne 23. března 2009 a státu byla částka vrácena dne 19. února 2010).

(83)

Střednědobá půjčka, kterou banka obdržela v rámci režimu podpory likvidity, s sebou nese kompenzaci v podobě i) zvláštního práva čerpání MMF (dále jen „ZPČ“) +345 bazických bodů nebo ii) 12měsíční mezibankovní referenční úrokové sazby (dále jen „IBOR“) +100 bazických bodů +123,5 bazických bodů (což odpovídá měsíčnímu průměru v rozmezí 3,79 % až 4,08 %), podle toho, která hodnota je vyšší, v souladu s podmínkami stanovenými v režimu likvidity.

(84)

Dohoda o střednědobé státní půjčce zajistí, že bude splácena […] počínaje dnem 11. února 2011. Podle informací předložených maďarskými orgány zaplatila FHB čtyři splátky půjčky, které byly splatné 11. února 2011, 11. května 2011, 11. srpna 2011 a 11. listopadu 2011. Komise příznivě hodnotí, že FHB dosud rychle plnila své finanční závazky, pokud jde o střednědobou půjčku. Komise nemá důvod pochybovat o tom, že půjčka bude plně a včas splacena ke dni splatnosti.

(85)

Toto posouzení potvrzuje dobrý výkon FHB, a to i přes obtíže v maďarském bankovním sektoru a relativně vysokému poměru kapitálu tier 1 (12 % na konci roku 2008, který se po rekapitalizaci v roce 2009 zvýšil na 16,9 % a udržel si vysokou úroveň 10,5 % po splacení státního kapitálu). Kapitálový požadavek pro maďarské banky činil v této době 8 %. Na rozdíl od podobných institucí byla banka schopna uchovat si svou silnou kapitálovou pozici (ukazatel kapitálové přiměřenosti 10,5 % v březnu 2009 po splacení rekapitalizace státu). Kromě toho si udržela rating agentury Moody's Baa3, který ještě spadá do kategorie investičního stupně.

(86)

Na základě těchto skutečností se Komise domnívá, že FHB zaznamenala pouze dočasné problémy, které nemají zásadní charakter. Proto se domnívá, že kompenzace, kterou banka zaplatila, je přiměřená, neboť odpovídá kompenzaci požadované od v zásadě zdravé banky.

(87)

Vzhledem k tomu, že životaschopnost banky nebyla ohrožena pokračujícími obtížemi v Maďarsku, Komise nebude požadovat zaplacení další kompenzace státu.

(88)

Kromě toho byla kompenzace poskytnutá státu bankou FHB za střednědobou půjčku (viz 84. bod odůvodnění) v souladu s podmínkami stanovenými v režimu likvidity. Komise se proto domnívá, že kompenzace za obě opatření podpory je přiměřená.

(89)

Komise rovněž příznivě hodnotí, že banka nevyplatila za roky 2009 a 2010 žádné dividendy ze svých kmenových akcií. FHB rovněž zavedla určitá omezení, pokud jde o platy, odměny a výhody svých vyšších úředníků do doby skončení účasti maďarského státu.

(90)

Komise se proto domnívá, že plán restrukturalizace zajišťuje přiměřený vlastní příspěvek banky, jejích akcionářů a vedení na náklady restrukturalizace.

(91)

Komise konstatuje, že opatření obsažená v plánu restrukturalizace banky k omezení narušení hospodářské soutěže, jsou omezená. Za prvé nejsou uskutečňována žádná strukturální opatření. Za druhé, opatření upravující v plánu restrukturalizace chování banky se použijí pouze v době, kdy má banka k dispozici kapitál vložený státem. Komise příznivě hodnotí, že FHB dosud rychle plnila své finanční závazky vyplývající ze střednědobé půjčky. Komise nemá důvod pochybovat o schopnosti banky plně a včas splatit půjčku ke dni její splatnosti. Za čtvrté, postavení FHB na trhu se od akvizice Allianz Bank (s podílem na trhu ve výši [3 %–3,3 %] před akvizicí a [3,4 %–3,6 %] po akvizici) výrazně nezměnilo, což Komisi znovu ujišťuje, že vliv této akvizice na narušení hospodářské soutěže zůstává omezený.

(92)

Opatření týkající se chování banky se omezují na následující:

(93)

Komise se nedomnívá, že ostatní opatření ohledně chování banky spojená s rekapitalizací, která maďarské orgány uvedly ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 27. ledna 2011, lze považovat za opatření, jež mají omezovat narušení hospodářské soutěže způsobené touto podporou.

(94)

Avšak vzhledem k omezené velikosti podílu FHB na trhu retailového a podnikového bankovnictví v Maďarsku ([0,9 %–1,08 %] a [0,5 %–0,9 %] případně na trhu retailových a podnikových vkladů) a vzhledem ke skutečnosti, že banka splatila kapitál vložený státem za dobu kratší než jeden rok poté, co byl poskytnut, se Komise domnívá, že narušení hospodářské soutěže zůstává omezené. Navíc vzhledem k tomu, že FHB již splatila čtyři splátky střednědobé státní půjčky v rámci režimu podpory likvidity, Komise nemá důvod pochybovat o tom, že banka splatí úvěr v plné výši a včas.

(95)

Dále byla kompenzace vyplacená státu v souladu se záručním a rekapitalizačním systémem, a je proto přiměřená, jak je stanoveno v bodu 34 sdělení o restrukturalizaci.

(96)

Komise se domnívá, že na základě informací poskytnutých maďarskými orgány a aktualizovaného plánu restrukturalizace FHB uvedeného v oddíle IV tohoto rozhodnutí jsou realizovaná podpůrná opatření ve formě půjčky na podporu likvidity a ve formě rekapitalizace slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy a splňují požadavky obsažené ve sdělení o restrukturalizaci, pokud jde o životaschopnost, sdílení nákladů a opatření na zmírnění narušení hospodářské soutěže.

(97)

Maďarsko výjimečně souhlasilo s tím, aby bylo toto rozhodnutí přijato v angličtině jako jediném závazném znění,

22.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/32

(1)

Po fázi před oznámením oznámily dánské orgány dne 7. prosince 2011 Evropské komisi opatření týkající se financování nové víceúčelové arény v Kodani. V souvislosti s navrhovaným opatřením obdržela Komise dvě stížnosti a dne 21. prosince 2011 dánské orgány formou žádosti o informace požádala, aby záležitosti uvedené ve stížnostech objasnily. Dánské orgány odpověděly dne 6. února 2012.

(2)

Dopisem ze dne 22. března 2012 Komise Dánsko informovala, že se s ohledem na podporu rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy.

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(4)

Komise obdržela připomínky šesti zúčastněných stran. Tyto připomínky předala Dánsku, kterému bylo umožněno se k nim vyjádřit; jeho připomínky byly obdrženy dopisy ze dne 26. července a 15. srpna 2012.

(5)

V prosinci 2012 a v lednu 2013 podaly dánské orgány dodatečná vysvětlení. V lednu 2013 podal dodatečná vysvětlení rovněž vybraný provozovatel. Na žádost objasnily dánské orgány i záležitosti, k nimž vedl článek v dánských novinách týkající se víceúčelové arény.

(6)

Dopisem ze dne 6. března 2013 stáhly dánské orgány z oznámení grant regionu Hovedstaden (tj. region hlavního města Dánska/region hlavního města Kodaně) (3).

(7)

Dánské orgány upustily od použití příslušného jazyka a souhlasily s tím, že rozhodnutí bude přijato v angličtině jako v úředním jazyce případu.

(8)

Město Kodaň plánuje postavit „víceúčelovou arénu“ odpovídající mezinárodním standardům, jež by sloužila k provozování hudebních, kulturních a sportovních akcí na vysoké, mezinárodní úrovni. Aréna by měla mít kapacitu 15 000 míst.

(9)

V Kodani existují i jiné arény, které jsou určeny především pro fotbal, dánské orgány však tvrdí, že tyto arény nejsou dostatečně flexibilní a přizpůsobitelné, aby do Kodaně přilákaly mezinárodní sportovní, hudební a zábavní akce. Zmínit je třeba zejména „Parken“, arénu v centru Kodaně (domovský stánek FC Kodaň, který se využívá rovněž pro velké show/koncerty až pro 45 000 diváků). Poblíž se nacházejí i další arény, například ve švédském Malmö.

(10)

Hlavními partnery (dále jen „partneři“), kteří se projektu víceúčelové arény účastní, jsou město Kodaň a Realdania (soukromá nadace) (4). Další partner, By & Havn (vlastněný městem Kodaň (55 %) a dánským státem (45 %)), poskytne zdarma právo užívat pozemky, na nichž se má multifunkční aréna postavit.

(11)

Podle dánských orgánů je vzhledem k předchozím neúspěšným pokusům o výstavbu arény pouze ze soukromé iniciativy zřejmé, že v Kodani nebude víceúčelová aréna vybudována, nezíská-li projekt spolufinancování z veřejných zdrojů.

(12)

Partneři založí společnost „Arena Company“ ve společném vlastnictví, jejímž účelem bude výstavba a vlastnictví víceúčelové arény a správa smlouvy s provozovatelem (zatímco provoz víceúčelové arény bude svěřen samostatnému provozovateli, jak je objasněno níže). Vlastní stavební práce budou zadány prostřednictvím otevřené veřejné soutěže.

(13)

Celkové náklady plánování a výstavby víceúčelové arény jsou odhadovány na přibližně 1,1 miliardy DKK (148 milionů EUR) (5). Projekt víceúčelové arény bude financován z vlastních zdrojů jednotlivých partnerů a z externího dluhového financování. Každý partner přispěje 325 miliony DKK (43,7 milionu EUR) do kapitálu společnosti Arena Company (dohromady 650 milionů DKK) a bude vlastnit 50 % podíl. Externí financování ve výši 345 milionů DKK (46,4 milionu EUR) bude zajištěno úvěry poskytnutými za tržních podmínek s 30letou lhůtou splatnosti. Příspěvek na financování výstavby arény ve výši 15 milionů DKK (2 miliony EUR) poskytne rovněž Elitefacilitetsudvalget (6).

(14)

Společnost By & Havn poskytne zdarma právo užívat pozemky, na nichž se má multifunkční aréna postavit, a to po dobu prvních 40 let. Po uplynutí 40 let bude společnost Arena Company hradit tržní nájemné.

(15)

Společnost Arena Company bude spravovat smlouvu s provozovatelem, vlastní provoz víceúčelové arény však bude svěřen samostatnému provozovateli, jenž byl vybrán v rámci otevřené a transparentní veřejné soutěže (7). Provozovatel bude povinen zajistit, aby víceúčelová aréna byla přístupná všem uživatelům za rovných podmínek a tržních cen za pronájem.

(16)

Ve veřejné soutěži získala právo provozovat arénu po dobu 30 let dánská divize skupiny Live Nation Entertainment. Live Nation Entertainment je celosvětově největší společností působící v oblasti živé hudby a zábavy, která na daném území působí prostřednictvím místních společností.

(17)

Provozovatel je povinen hradit společnosti Arena Company roční pevně stanovené nájemné ve výši (8) […] (9) za právo provozovat arénu (pevně stanovená platba bez ohledu na počet uspořádaných akcí) a variabilní nájemné ve výši […]. Provozovatel musí mimoto hradit částku […] splatnou podle smlouvy o pronájmu, a fakticky tudíž hradí veškeré variabilní náklady arény.

(18)

Společnost Arena Company bude mít mimoto příjmy z parkování a dánské orgány zajistily, aby veškeré smlouvy týkající se parkování byly sjednány a uzavřeny na obchodním základě. Předpokládá se, že mezi externím financováním a nájemným, které bude hradit provozovatel, bude existovat takový vztah, že získané příjmy bude možno použít k hrazení externího financování.

(19)

Během prvních deseti let provozu poskytne národní sportovní federace DIF (10) každý rok rovněž provozní grant ve výši 5 milionů DKK (672 000 EUR). Výměnou za to bude mít DIF právo využívat víceúčelovou arénu pro mezinárodní sportovní mistrovství a jiné sportovní akce. Podle dánských orgánů bude DIF platit provozovateli za využívání arény tržní cenu za pronájem.

(20)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise uvedla, že selektivní hospodářskou výhodu nelze vyloučit na žádné z úrovní (stavba, provoz a užívání), a že tudíž projekt zahrnuje státní podporu. Spolufinancování víceúčelové arény z veřejných zdrojů by kromě toho s největší pravděpodobností narušilo nebo minimálně mohlo narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy. V této fázi měla Komise rovněž pochybnosti, zda lze navrhovaný projekt považovat za slučitelný s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, co se týká všech tří úrovní možné podpory (stavba, provoz a užívání).

(21)

Jak bylo uvedeno výše, Komise v souvislosti s navrhovaným opatřením obdržela dvě stížnosti, v nichž se uvádělo, že projekt víceúčelové arény naruší nebo může narušit hospodářskou soutěž v odvětví pořádání akcí, zejména na trhu pro pořádání komerčních středně velkých a velkých živých zábavních akcí, a ovlivnit obchod mezi členskými státy, jelikož provozovatel bude soutěžit s provozovateli arén v jiných členských státech.

(22)

Připomínky ve prospěch víceúčelové arény byly obdrženy od zúčastněných stran v oblasti Kodaně: i) Sport Event Denmark (nezisková organizace), ii) Team Danmark (veřejná samosprávná instituce, která odpovídá za celkový rozvoj dánského vrcholového sportu) a iii) Horesta a Wonderful Copenhagen (organizace cestovního ruchu).

(23)

Jeden ze stěžovatelů se blíže zabýval posouzením projektu a uvedl, že představuje státní podporu, která není slučitelná s vnitřním trhem kvůli narušení hospodářské soutěže mezi místy pro pořádání komerčních středně velkých a velkých živých zábavních akcí (také v sousedních částech Švédska a dokonce Německa), jež by zhoršila hrozba vertikálního omezení […]. Stěžovatel rovněž zpochybňuje tvrzení dánských orgánů, že mezi stávajícími zařízeními bude docházet jen v omezené míře k překrývání a že víceúčelová aréna přiláká do Kodaně především akce, jež se ve stávajících zařízeních nemohou konat.

(24)

Druhý stěžovatel rovněž poukázal na nepříznivé účinky na hospodářskou soutěž na trhu pro pořádání akcí v regionu Öresund, zejména co se týká koncertů mezinárodních umělců, a zpochybnil také veřejnou soutěž na provoz arény.

(25)

Na základě článku v dánských novinách týkajícím se víceúčelové arény byly obdrženy rovněž některé další připomínky.

(26)

Dánské orgány trvají na tom, že navrhované opatření nezahrnuje státní podporu, přičemž odkazují na předchozí praxi Komise, podle níž nelze za určitých podmínek podporu pro infrastrukturu vykládat jako státní podporu podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a že by otázka státní podpory měla být posouzena zvlášť pro každou z jednotlivých dotčených úrovní (vlastník, provozovatel a uživatelé).

(27)

Dánské orgány svá tvrzení soustředí na to, že podle jejich názoru neexistuje hospodářská výhoda, a tvrdí, že v důsledku spolufinancování z veřejných zdrojů nezíská žádný z partnerů účastnících se projektu finanční výhodu, ať už přímo či nepřímo.

(28)

Pokud by se usuzovalo, že projekt víceúčelové arény zahrnuje státní podporu, dánské orgány tvrdí, že by se tato podpora měla považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Dánské orgány uvádějí, že v úvahu je třeba vzít zejména tyto skutečnosti:

(29)

Dánské orgány předložily rovněž zprávu nezávislého ekonomického poradce, společnosti Copenhagen Economics, týkající se pozitivních a negativních dopadů víceúčelové arény na hospodářskou soutěž a obchod, která dospěla k závěru, že spolufinancování z veřejných zdrojů přináší značné výhody v podobě hospodářského blahobytu a že má pouze mírné, či dokonce zanedbatelné účinky narušující hospodářskou soutěž.

(30)

Dánské orgány mimoto na žádost objasnily otázky, jež vyvolal článek v dánských novinách týkající se víceúčelové arény.

(31)

V čl. 107 odst. 1 Smlouvy je stanoveno, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“.

(32)

Aby se oznámený projekt považoval za státní podporu, musí splňovat tyto kumulativní podmínky: 1. opatření musí být poskytnuto ze státních prostředků; 2. musí podnikům poskytovat hospodářskou výhodu; 3. tato výhoda musí být selektivní a narušit nebo být způsobilá narušit hospodářskou soutěž a 4. opatření musí ovlivňovat obchod uvnitř Společenství.

(33)

Co se týká požadavku, že opatření musí být poskytnuto ze státních prostředků a musí být přičitatelné státu, toto kritérium je v daném případě jednoznačně splněno, neboť město Kodaň i jiné orgány veřejné moci (viz níže) přispějí přímým grantem a poskytnou pozemky, na nichž má být aréna postavena. Tyto orgány veřejné moci jsou součástí státu, a jejich prostředky se proto považují za přičitatelné státu.

(34)

Finanční prostředky poskytnuté státem na výstavbu víceúčelové arény mohou představovat státní podporu, má-li to za následek selektivní zvýhodnění určitých hospodářských činností. V této souvislosti představuje podle rozsudku Soudního dvora ve věci letiště Leipzig/Halle  (11) financování výstavby infrastruktury pro komerční činnosti státní podporu, jsou-li splněny všechny požadavky čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Podle hodnocení Soudního dvora rozhoduje o povaze stavby ekonomický charakter pozdějšího využívání infrastruktury. V daném případě bude aréna využívána k poskytování služeb na trhu, tudíž k hospodářské činnosti. Je proto třeba posoudit, zda byla státní podpora poskytnuta různým aktérům zapojeným do projektu.

(35)

Dánské orgány potvrdily, že by tržní síly samy projekt víceúčelové arény neuskutečnily a že pro jeho realizaci je nezbytné spolufinancování z veřejných zdrojů, jak dokládá pokus o výstavbu víceúčelové arény z roku 2009, který selhal kvůli nedostatku potřebného financování (12).

(36)

Co se týká požadavku, že opatření musí být poskytnuto ze státních prostředků a musí být přičitatelné státu, toto kritérium je jednoznačně splněno v případě financování ze strany města Kodaň a poskytnutí pozemku společností By & Havn (kterou vlastní město Kodaň a dánský stát). Město Kodaň a dánský stát představují orgány veřejné moci a používají prostředky, jež patří státu a/nebo jsou státem kontrolovány.

(37)

Státní prostředky představuje rovněž grant (na výstavbu víceúčelové arény) poskytnutý Elitefacilitetsudvalget (komisí, jejímž cílem je modernizace sportovních zařízení, aby odpovídala mezinárodním standardům, za účelem pořádání sportovních akcí na mezinárodní úrovni), který je nepochybně přinejmenším částečně financován dánským státem. O stanovách Elitefacilitetsudvalget rozhoduje ministerstvo kultury, které během období financování uzavřelo s Elitefacilitetsudvalget rovněž smlouvu o výkonu. Co se tudíž týká finančních prostředků, které tento subjekt obdrží od dánského státu a které budou použity/poskytnuty při plnění jeho úkolů, jeho zásahy se pokládají za přičitatelné státu.

(38)

Státní příspěvek na výstavbu arény, včetně poskytnutí pozemků a grantu Elitefacilitetsudvalget, poskytuje společnosti Arena Company (vlastníkovi víceúčelové arény) hospodářskou výhodu, jelikož je nezbytný pro výstavbu arény, jež by se za tržních podmínek neuskutečnila. Poněvadž poskytnutými finančními prostředky jsou zjevně státní prostředky a rozhodnutí o poskytnutí grantu lze přičíst státu, jsou splněna všechna ostatní kritéria státní podpory (viz níže přezkoumání narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy). Státní příspěvek proto představuje státní podporu pro společnost Arena Company.

(39)

Co se týká grantů DIF, dánské orgány uvedly, že tyto platby nepředstavují státní prostředky. DIF získává velkou část svého příjmu v podobě ročních grantů poskytovaných dánským státem (z výnosů z dánského trhu hazardních her), avšak rovněž z jiných (neveřejných) zdrojů. Podle pravidel DIF jsou řídicí orgány voleny bez jakéhokoli zásahu ze strany orgánů veřejné moci a jednotlivá rozhodnutí přijatá řídicími orgány DIF nejsou nijak ovlivňována. Dánský stát ani žádný jiný orgán veřejné moci proto nemají na rozhodnutí DIF žádný vliv. Roční částka, kterou má DIF platit, představuje mimoto platbu za právo rezervace arény ke konkrétnímu využití v zájmu DIF v souladu s jeho vlastním rozhodnutím o uzavření dohody týkající se platby za právo rezervace arény. Podle názoru dánských orgánů proto nelze platby DIF přičíst státu, a považovat je tudíž za podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(40)

Na provoz arény byla vypsána veřejná soutěž, která podle dánských orgánů plně přihlížela k pravidlům EU týkajícím se zadávání veřejných zakázek, a provozovatel byl vybrán v rámci otevřené, transparentní a nediskriminační veřejné soutěže, v níž měla cena (z finančního a obchodního hlediska) relativní váhu přibližně 75 %. Všechny zúčastněné strany měly stejnou možnost ucházet se o zakázku týkající se provozování arény a zakázka byla udělena uchazeči, který předložil nejlepší nabídku.

(41)

Veřejná soutěž byla vypsána v dubnu 2011 a měla vekou publicitu (13). V rámci projektu se v Kodani pro všechny strany, které o to projevily zájem, uskutečnil rovněž Den otevřených dveří.

(42)

Všem stranám, které projevily zájem, bylo zasláno informační memorandum a předběžný kvalifikační dotazník (14). Všechny strany, které poskytly odpovědi na předběžný kvalifikační dotazník, splňovaly požadavky partnerů projektu, a byly tudíž vyzvány, aby se zúčastnily první fáze veřejné soutěže v červnu 2011. V rámci první fáze byly předloženy tři nabídky a na seznam pro druhou fázi byli zařazeni dva uchazeči, kteří posléze podali nabídky. Výsledkem hodnocení těchto dvou nabídek bylo uzavření smlouvy se společností Danish Venue Enterprise (součástí Live Nation Entertainment) (15). V hodnocení se posuzovala přesvědčivost finanční nabídky, právní podmínky, požadavky na zařízení, služby a dosažitelnost a riziko. Obě nabídky byly dobré, vybraný provozovatel však ve většině kategorií dosáhl vyššího bodového ohodnocení, a zejména nabídl pevně stanovené nájemné, které bylo podstatně vyšší než v případě druhého uchazeče.

(43)

Vybraný provozovatel bude platit nájemné sestávající z pevně stanoveného ročního nájemného ve výši […] a variabilního nájemného […]. Provozovatel musí hradit rovněž částku […] splatnou podle smlouvy o pronájmu, a fakticky tudíž v rámci pronájmu hradí veškeré variabilní náklady, včetně nákladů na údržbu. Smlouva o pronájmu je uzavřena na dobu […] let (všechny nabídky musely být předloženy na dobu nejméně 25 let a provozovatel objasnil, že dlouhodobé smlouvy v délce 20–30 let nejsou v této oblasti podnikání neobvyklé).

(44)

Ačkoli tato opatření omezují výhodu poskytnutou vybranému provozovateli na minimum nezbytné k zajištění provozu infrastruktury, nelze zvýhodnění provozovatele nové arény vyloučit. Jelikož by však tato podpora byla slučitelná s vnitřním trhem (jak je prokázáno níže), není nutné dospět ke konečnému zjištění ohledně existence podpory.

(45)

Podle smlouvy o pronájmu musí provozovatel zajistit, aby byla víceúčelová aréna dostupná pro řadu skupin uživatelů a pro rozmanité činnosti (s důrazem na živou zábavu, kulturu a sport), a nemůže upřednostňovat určitý druh činností, aby bylo zajištěno multifunkční využívání arény. Aby bylo zajištěno, že uživatelé budou hradit tržní poplatek, je ve smlouvě o pronájmu uvedeno, že „poplatky účtované za užívání jsou stanoveny vždy podle tržních sazeb, kterých lze u daného konkrétního využití přiměřeně dosáhnout na otevřeném trhu“ (16). Doba využívání arény nemůže být přidělena především určitým „určeným“ uživatelům. Aréna je tudíž multifunkční a přístupná všem, aniž by byla využívána určitým uživatelem pro jeho vlastní potřebu.

(46)

Ve smlouvě o pronájmu se mimoto uvádí, že poplatky účtované za užívání musí odpovídat přinejmenším tržním sazbám, jichž lze u daného konkrétního využití přiměřeně dosáhnout na otevřeném trhu. Provozovatelem je soukromá společnost, která musí hradit náklady a dosáhnout zisku a která může ceny stanovit libovolně na obchodním základě a nesmí činit rozdílu mezi uživateli.

(47)

Pronájem arény může představovat podporu pro uživatele, pokud lze uživatele považovat za podniky ve smyslu článku 107 Smlouvy a pokud je nájemné, které hradí, nižší než nájemné za využívání srovnatelné infrastruktury za běžných tržních podmínek. Neprofesionální uživatelé se nepovažují za podniky ve smyslu článku 107 Smlouvy. V daném případě však není vzhledem k tomu, že by tato podpora byla slučitelná s vnitřním trhem (jak je prokázáno níže), nutné dospět ke konečnému zjištění ohledně existence podpory.

(48)

Aréna má být podle plánu víceúčelovou arénou určenou pro mnoho různých druhů akcí (hudebních, kulturních a sportovních) na vysoké, mezinárodní úrovni. Jelikož trh pro pořádání mezinárodních akcí tohoto druhu je otevřený hospodářské soutěži mezi poskytovateli míst pro konání akcí a jejich organizátory, lze předpokládat vliv na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy, a to vzhledem k umístění plánované víceúčelové arény (velmi blízko jižního Švédska v dosahu silniční nebo železniční dopravy) a tomu, že v Kodani i v okolních městech (včetně jiných členských států) existují další arény.

(49)

Tribunál ve svém usnesení týkajícím se komplexu Ahoy v Nizozemsku mimoto konstatoval, že není důvod omezit trh pro využívání zařízení tohoto typu na území daného členského státu (17). Stejně jako v rozhodnutí o zahájení řízení se proto Komise domnívá, že podpora pro arénu narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

(50)

Dánské orgány uvedly, že pokud by bylo zjištěno, že opatření představuje státní podporu, měla by být tato podpora prohlášena za slučitelnou podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Aby mohlo být navrhované opatření prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem na základě této výjimky, Komise přezkoumá, zda sleduje politický cíl společného zájmu a rovněž zda je nezbytné a přiměřené a nezpůsobuje neoprávněné narušení hospodářské soutěže.

(51)

Co se týká dosažení politického cíle společného zájmu, podotýká se, že výstavbu zařízení pro konání sportovních a jiných veřejných akcí a podporu různých druhů činností, které přinášejí prospěch široké veřejnosti, lze pokládat za záležitost, která spadá do odpovědnosti státu, zejména na základě Amsterodamské deklarace o sportu a článku 165 Smlouvy, podle něhož „Unie přispívá k podpoře evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci“.

(52)

Kromě sportovních událostí bude aréna využívána rovněž pro kulturní akce (koncerty, show) a jako taková přispěje k podpoře kulturní rozmanitosti v souladu s čl. 167 odst. 4 Smlouvy. V důsledku větší nabídky kulturních akcí a určitého pozitivního dopadu na hospodářský růst a zaměstnanost přispěje rovněž k celkovému prospěchu.

(53)

Jelikož aréna zajistí větší přístup široké veřejnosti ke sportu a kultuře a jejich provozování, zejména vzhledem k multifunkčnímu charakteru arény a nedostatku kapacity a/nebo jiných přiměřených zařízení pro sportovní a kulturní akce v Kodani, splní město Kodaň umožněním realizace projektu arény, a tudíž přilákáním dalších kulturních, hudebních a sportovních akcí do Kodaně, svou povinnost vůči široké veřejnosti. Výstavbu arény je proto nutno považovat za splnění politických cílů společného zájmu.

(54)

Během řízení dánské orgány vzaly zpět z oznámení grant poskytnutý regionem Hovedstaden. Co se týká nezbytnosti a přiměřenosti navrhovaného opatření, dánské orgány během řízení prokázaly rovněž potřebu dodatečné kapacity víceúčelové arény a nedostatečnou kapacitu stávajících arén i jejich nevhodnost pro určité druhy akcí (jiné stávající arény v Kodani nejsou například dostatečně flexibilní nebo přizpůsobitelné, aby do Kodaně přilákaly mezinárodní sportovní, hudební a zábavné akce). Nová víceúčelová aréna se proto bude jen ve velmi omezeném rozsahu ucházet o akce, které by se mohly případně konat na jiných místech v Kodani, jelikož víceúčelová aréna poskytne jiná zařízení a prostor pro řadu nových akcí, jež se v současnosti nemohou v Kodani konat, a zvýší tudíž počet akcí, jak je podrobněji popsáno níže.

(55)

Ačkoli v Kodani i v okolních městech (včetně jiných členských států) existují další arény, Komise se domnívá, že Dánsko prokázalo nedostatečnou kapacitu, přinejmenším s ohledem na určité druhy akcí, a potvrdilo, že nová aréna bude představovat doplněk stávajících arén, a nikoli jejich nahrazení. Dánské orgány rovněž objasnily, že nová aréna pravděpodobně povede k celkovému zvýšení nabídky kulturních, hudebních a sportovních akcí, a nikoli k pouhému nahrazení míst jejich konání.

(56)

Víceúčelová aréna bude využívána pro kulturní, hudební a sportovní akce ve velkém měřítku, které se konají ve vnitřních prostorách. Její flexibilní zařízení bude vhodné pro sportovní akce, mistrovství, koncerty, show, kulturní události, kongresy, výstavy atd. s kapacitou 12 500 návštěvníků v případě sportovních akcí a 15 000 návštěvníků v případě hudebních akcí. V aréně se nemohou konat fotbalové zápasy.

(57)

K dalším stávajícím místům konání akcí v Kodani patří především Parken, národní fotbalový stadion v centru Kodaně (domovský stánek FC Kodaň, který se využívá rovněž pro velké show/koncerty s kapacitou přibližně 45 000–50 000 diváků) a Forum Copenhagen (krytá budova) nacházející se v Kodani, jež se využívá především pro konference a výstavy.

(58)

Parken je především fotbalovým stadionem a jako takový nesoutěží s novou krytou víceúčelovou arénou, v níž se nemohou fotbalové zápasy konat. V menším rozsahu se Parken využívá rovněž k pořádání koncertů, vzhledem k jeho kapacitě však láká především turné pořádaná na velkých stadionech často pro 40 000–50 000 diváků. Lze jej přeměnit na vyhřívanou krytou arénu, většinou se však využívá pro pořádání fotbalových zápasů. Podle posledního programu se v Parkenu v období od roku 2007 do roku 2011 konalo devatenáct koncertů s nejlepšími odhady počtu návštěvníků těchto devatenácti koncertů ve výši přibližně 34 000 osob. Lze tudíž vyvodit přiměřeně závěr, že koncerty pořádané v Parkenu mají v porovnání s maximální plánovanou kapacitou víceúčelové arény průměrně více než dvojnásobný počet diváků. Podle Live Nation Denmark […] se v Parkenu mají v roce 2013 konat koncerty v rámci turné, přičemž […] z nich představují stadiónová turné, která se pořádají pro velmi velké publikum, často pro 40 000–50 000 diváků, což zdaleka přesahuje kapacitu víceúčelové arény. Není pravděpodobné, že by stadiónová turné do svých plánů zahrnula i arény kvůli nižšímu potenciálu pro prodej vstupenek, a lákává není ani nutnost uspořádat v aréně několik představení jako náhradu za jediné představení na stadionu.

(59)

Dalším stávajícím místem konání akcí v centru Kodaně je Forum, starší (krytá) aréna pro pořádání koncertů a výstav. V případě koncertů může Forum pojmout 8 500 sedících nebo 10 000 stojících diváků a mnoho akcí, které jsou vhodné pro Forum, bude pro novou víceúčelovou arénu méně přitažlivých vzhledem k tomu, že by kapacita arény nebyla využita dostatečně. Liší se rovněž jejich fyzické charakteristiky, jelikož Forum bylo postaveno ve 20. letech minulého století s velkou podlahovou plochou a je vhodné pro pořádání konferencí a výstav, kdy se návštěvníci musí volně pohybovat, avšak méně vhodné pro koncerty, a zejména sportovní akce.

(60)

Nová víceúčelová aréna, Forum a Parken se proto značně liší, pokud jde o kapacitu a flexibilitu, a tato tři místa konání akcí proto představují náhradu pouze v omezené míře. Kvůli těmto rozdílným charakteristikám je dopad nové víceúčelové arény na stávající místa konání akcí v Kodani z hlediska hospodářské soutěže a jejich přitažlivost pro pořádání akcí pravděpodobně velmi omezený.

(61)

K stávajícím místům konání akcí s charakteristikami, které jsou podobné nové víceúčelové aréně, patří spíše aréna v švédském Malmö a v Dánsku pak Jyske Bank Boxen v Herningu v Jutsku (několik stovek kilometrů od Kodaně). Podle dánských orgánů vidí ředitel posledně uvedeného zařízení díky spolupráci s novou víceúčelovou arénou spíše nové příležitosti k přilákání velkých akcí do Dánska.

(62)

Co se týká dopadu nové víceúčelové arény na arénu v Malmö z hlediska hospodářské soutěže, v úvahu byly vzaty následující skutečnosti. Ačkoli je Malmö ze zeměpisného hlediska blízko, nachází se v jiné zemi oddělené mořem a po cestě je nutno přejet most, na němž se vybírá mýto. Aréna v Malmö je víceúčelovou arénou (ačkoli byly navržena především jako sportovní aréna) s kapacitou 13 000 diváků v případě sportovních akcí a přibližně 15 500 v případě koncertů, což je podobné jako u nové víceúčelové arény v Kodani.

(63)

Co se však týká akcí pořádaných v aréně v Malmö, podle programu pro rok 2012 a 2013 měla významná část akcí, které se v aréně konaly nebo budou konat, švédské nebo místní zaměření. Aréna v Malmö je za prvé domovskou arénou pro místní hokejový tým s přibližně 25 zápasy ročně. Za druhé, poslední program (podzim 2012) ukazuje, že většina koncertů a show, které se v aréně v Malmö konají, je zaměřena na švédské publikum, což prokazuje rovněž skutečnost, že dánská verze internetových stránek uvádí pouze velmi omezený seznam akcí (čtyři z celkem čtrnácti akcí na programu z podzimu 2012 s podobnými údaji). Tři z těchto čtyř akcí inzerovaných na dánských internetových stránkách byly součástí koncertního turné, které zahrnovalo rovněž místa konání v Dánsku. To prokazuje, že organizátoři nevnímají nutně místo konání v Kodani jako náhradu za arénu v Malmö, může být naopak žádoucí uspořádat vystoupení v obou městech.

(64)

Rovněž program na rok 2013 vykazuje podobné charakteristiky s 48 naplánovanými akcemi, přičemž v dánské verzi internetových stránek arény v Malmö je propagováno šest těchto show/koncertů (z toho je jedna show naplánována rovněž v Kodani, dva koncerty se již v Kodani konaly v první části příslušného turné a další z těchto show je hudební soutěž Eurovize, která se každopádně bude konat ve Švédsku, jelikož Švédsko vyhrálo soutěž v roce 2012). Prodej vstupenek na akce pořádané Live Nation Entertainment v aréně v Malmö ukazuje, že počet Dánů, kteří v Malmö navštíví mezinárodní koncerty uspořádané v rámci turné, je nízký.

(65)

Vzhledem k tomu, že se aréna v Malmö nachází v jiné zemi s určitými souvisejícími překážkami, včetně mostu, na němž se vybírá mýtné, jiného jazyka, měny a kulturních rozdílů, a že arénu v Malmö využívá určitý uživatel pro vlastní potřebu, a s ohledem na skutečnost, že mnoho akcí má zvláštní místní nebo švédské zaměření, se většina akcí pořádaných v aréně v Malmö s největší pravděpodobností neuskuteční na jiném místě mimo Švédsko, hospodářské soutěži ze strany nové víceúčelové arény v Kodani by tudíž byl potenciálně vystaven pouze velmi malý počet akcí. Riziko, že aréna v Malmö přijde o akce ve prospěch nové víceúčelové arény v Kodani nebo že bude s touto arénou o pořádání akcí soutěžit, je nutno považovat za poměrně malé, a proto je pravděpodobně omezen i dopad nové víceúčelové arény na arénu v Malmö z hlediska hospodářské soutěže.

(66)

Podle dánských orgánů se naopak očekává, že nová víceúčelová aréna přiláká nové akce, které by se jinak v Kodani nebo v daném regionu nekonaly, z čehož může mít prospěch rovněž například Parken, Jyske Bank Boxen a aréna v Malmö. Velké sportovní události, jako je mistrovství světa v plavání, hokeji a házené, obvykle vyžadují několik míst konání a s novou víceúčelovou arénou bude Dánsko a daný region pravděpodobně mnohem vážnějším uchazečem o pořádání takovýchto sportovních událostí prostřednictvím spolupořádání či o pořádání jiných akcí, které mohou být z obchodního hlediska či z jiných důvodů (např. různé spádové oblasti) životaschopné pouze v případě, konají-li se na dvou různých místech v Dánsku.

(67)

Vybraný provozovatel, společnost Live Nation Denmark, dále potvrdil, že pro své akce bude i nadále využívat ostatní místa v dané oblasti s přihlédnutím k potřebám zákazníka, pokud jde o typ místa konání, i vlastním potřebám, co se týká zajištění finanční životaschopnosti, a nemůže proto upřednostňovat vlastní místa pro konání akcí. Společnost Live Nation je například jedním z hlavních poskytovatelů obsahu pro londýnskou O2 Arénu, ačkoli ji provozuje jiný provozovatel. Jakožto provozovatel arény se vybraný provozovatel spoléhá rovněž na to, že jeho aréna bude využívána po maximální možný počet dnů v zájmu dosažení příjmů, a má proto pobídky k tomu, aby svá místa pro konání akcí poskytl i jiným organizátorům. Podle smlouvy o provozování arény nesmí provozovatel odmítnout přístup jiných organizátorů do víceúčelové arény a je povinen zajistit její dostupnost pro širokou škálu uživatelů za tržní cenu, aniž by byl zvýhodněn určitý konkrétní podnik.

(68)

Komise se proto domnívá, že Dánsko prokázalo potřebu dodatečné kapacity v Kodani a to, že nová víceúčelová aréna doplní stávající arény o dodatečnou kapacitu a rozšíří druhy akcí, které se mohou v Kodani konat, a tím významně přispěje k přístupu široké veřejnosti k takovýmto akcím konaným v dané oblasti. Překrývání mezi stávajícími místy konání akcí v daném regionu a novou víceúčelovou arénou je třeba považovat za omezené, a tudíž riziko, že by nový vstup vedl k zániku stávajícího místa konání akcí v daném regionu, není pravděpodobné, jelikož nová víceúčelová aréna stávající arény spíše doplňuje, než nahrazuje. Jako vysoce nepravděpodobné se jeví rovněž riziko vertikálního omezení a pobídky k narušení hospodářské soutěže stanovením nízkých protisoutěžních cen. Co se týká možného vertikálního omezení, jak bylo zmíněno výše, provozovatel víceúčelové arény má smluvní povinnost zajistit rovný přístup a nemá možnost odmítnout přístup jiných organizátorů do arény, jelikož takovéto chování by bylo na úkor jeho vlastní finanční životaschopnosti.

(69)

Pokud by nebylo poskytnuto spolufinancování z veřejných zdrojů, projekt by se neuskutečnil, jelikož bez státního příspěvku by nebyl k dispozici dostatek prostředků na financování projektu víceúčelové arény, jak připustily dánské orgány a jak dokládají předchozí pokusy města Kodaň o výstavbu arény. Plány existovaly po desetiletí a město Kodaň by uvítalo soukromého investora, jenž by se zavázal postavit víceúčelovou arénu za tržních podmínek, žádný takovýto investor se však neobjevil, jak dokládá například výše popsaný pokus z roku 2009.

(70)

Státní příspěvek je omezen na odstranění nedostatku finančních prostředků, tj. na financování, které nelze získat na trhu, a příspěvek ve výši 325 milionů DKK (43,7 milionu EUR) odpovídá přibližně 30 % celkových nákladů plánování a výstavby víceúčelové arény. Výměnou bude stát vlastnit 50 % podíl ve společnosti Arena Company, která je zřízena za účelem výstavby a vlastnictví víceúčelové arény a správy smlouvy s provozovatelem, jak však bylo uvedeno výše, provoz víceúčelové arény bude svěřen samostatnému provozovateli.

(71)

Co se týká možných alternativ víceúčelové arény, jako je menší aréna nebo méně nákladná aréna se stejnou kapacitou, tyto by nedosáhly požadovaných cílů projektu. Menší aréna by neodstranila potřebu místa konání akcí s plánovanou kapacitou a flexibilitou jako víceúčelová aréna. Nová víceúčelová aréna tudíž zaplní mezeru, která by existovala v případě výstavby menší arény s nižší kapacitou. Je rovněž pravděpodobné, že by dopady na hospodářskou soutěž byly v případě menší arény vyšší, jelikož by rozdíl oproti stávajícím místům konání akcí byl menší.

(72)

Pokud jde o levnější a méně dokonalou arénu, je třeba poznamenat, že financování poskytnuté nadací Realdania závisí na vysokých architektonických požadavcích na arénu. Rovněž město Kodaň má vysoké architektonické a estetické požadavky na novou výstavbu v oblasti, v níž má být aréna postavena. Místo, kde má být aréna postavena, se mimoto nachází v oblasti, která se má stát obytnou zónou, což znamená zvláštní nákladné požadavky na návrh a zvukotěsnost.

(73)

Bylo tudíž prokázáno, že závazek státu týkající se projektu je nezbytný pro jeho realizaci. Nutné je rovněž spolufinancování víceúčelové arény z veřejných zdrojů, jelikož bez státního příspěvku by na financování projektu víceúčelové arény nebyl k dispozici dostatek prostředků. Na základě výše uvedených skutečností bylo rovněž zajištěno, že státní příspěvek je omezen na nezbytné minimum.

(74)

Veřejná soutěž na provozovatele i smlouva o pronájmu společně s ostatními výše uvedenými důvody zajišťují, že jsou splněny požadavky na nezbytnost a přiměřenost.

(75)

Co se týká využívání víceúčelové arény, bylo rovněž prokázáno, že aréna bude využívána na nediskriminačním základě, aniž by byl zvýhodněn určitý podnik či podniky. Aréna je multifunkční a dostupná všem, přičemž ji žádný uživatel nevyužívá pro svou vlastní potřebu.

(76)

Nová aréna tudíž doplní stávající arény o dodatečnou kapacitu a rozšíří druhy akcí, které se mohou v Kodani konat. Podporu je proto nutno považovat za dobře cílenou a odůvodněnou.

(77)

Z výše uvedených důvodů bylo prokázáno, že účast státu na projektu víceúčelové arény je nezbytná i přiměřená a nezpůsobuje neoprávněné narušení hospodářské soutěže a že by i případný přesun této podpory na provozovatele a uživatele byl slučitelný s vnitřním trhem.

(78)

Příspěvek státu na výstavbu víceúčelové arény v Kodani představuje státní podporu pro společnost Arena Company a případně pro jejího provozovatele a uživatele. Bylo prokázáno, že spolufinancování víceúčelové arény z veřejných zdrojů je za účelem realizace projektu nezbytné a přiměřené a že aréna bude pro všechny dostatečně dostupná za nediskriminačních podmínek, aniž by byl zvýhodněn určitý podnik či podniky. Výsledek ověření vyváženosti je tudíž kladný.

(79)

Komise proto konstatuje, že financování víceúčelové arény je slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(80)

Komise podotýká, že Dánsko souhlasilo s vydáním tohoto rozhodnutí v angličtině jako v úředním jazyce případu,