16.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 145/5

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 499/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se doplňují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1306/2013 prostřednictvím změny prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 37 písm. c) bod iv) a písm. d) bod xiii), čl. 173 odst. 1 písm. b), c) a f), čl. 181 odst. 2 a čl. 231 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (2), a zejména na čl. 64 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (3) bylo přijato na základě nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (4), jež bylo zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) č. 1308/2013.

(2)

Nařízení (EU) č. 1308/2013 obsahuje některá nová ustanovení týkající se odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny. Tato ustanovení je třeba doplnit, pokud jde o finanční příspěvky členů organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny (dále jen „organizace producentů“), uvádění celé produkce na trh prostřednictvím příslušné organizace producentů, externí zajišťování činností, demokratickou odpovědnost, stanovování stropů pro výdaje na řešení krizí a prevenci, podmínky pro opětovnou výsadbu sadů jako opatření na předcházení krizím a jejich řešení, některé prvky postupu v případě, že nebyla dodržena kritéria uznávání, a uplatnění režimu vstupní ceny i podmínky pro skládání jistoty.

(3)

Článek 160 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví, že stanovy organizace producentů ukládají členům povinnost, aby celou svoji produkci uváděli na trh prostřednictvím své příslušné organizace producentů. S cílem umožnit flexibilitu v odvětví ovoce a zeleniny je vhodné za určitých podmínek producentům povolit, aby svoji produkci uváděli na trh i jinak než prostřednictvím organizace producentů.

(4)

Podle článku 26 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 se hlavní činnost organizace producentů má týkat koncentrace nabídky a uvádění produktů, které vyprodukují její členové a pro které je uznána, na trh. Je třeba upřesnit, jakým způsobem je tato činnost prováděna, zejména v případě externího zajišťování činností. Aby členské státy mohly provádět nezbytné kontroly, měly by navíc organizace producentů vést záznamy, které umožní členskému státu ověřit, zda organizace producentů plní své úkoly.

(5)	Článek 27 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví, že organizace producentů musí zůstat odpovědné za činnosti zajišťované externě. Je vhodné přesněji stanovit, jak má být zajištěno, aby takové činnosti zůstaly pod kontrolou organizace producentů, která tyto činnosti zadala externě.

(6)

Článek 31 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví, že členské státy musí přijmout veškerá opatření, která považují za nezbytná k tomu, aby se předešlo jakémukoliv zneužití pravomoci nebo vlivu jedním nebo několika členy některé organizace producentů. Organizace producentů by měly členským státům prokázat demokratickou odpovědnost, pokud jde o členy jejich organizace. Za tím účelem by mělo být omezeno maximální procento hlasovacích práv a podílů, které může mít fyzická nebo právnická osoba v organizaci producentů.

(7)

V čl. 153 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví, že stanovy organizace producentů předepisují členské příspěvky nezbytné k jejímu financování. S cílem zajistit, aby členové organizace producentů platili požadované finanční příspěvky potřebné pro vytvoření a doplňování provozního fondu stanoveného v článku 32 uvedeného nařízení, je nezbytné stanovit, že tato povinnost musí být uvedena ve stanovách organizace producentů.

(8)

Aby se zabránilo situacím, kdy by opatření pro předcházení krizím a jejich řešení vedla k nerovnoměrnému financování v rámci sdružení organizací producentů, měly by být na úrovni jednotlivých organizací producentů vypočteny stropy pro výdaje na předcházení krizím a jejich řešení v rámci operačních programů sdružení organizací producentů. Kromě toho by měly být také stanoveny podmínky pro opětovnou výsadbu sadů jako opatření pro předcházení krizím a jejich řešení. Aby se zamezilo nerovnoměrnému financování operačních programů, měl by být stanoven maximální procentní podíl výdajů, který lze vyčlenit na opětovnou výsadbu sadů.

(9)

Článek 114 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví sankce, které mají být uplatněny v případě nedodržení kritérií uznání. Podle čl. 154 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 musí členské státy provádět v pravidelných intervalech kontroly, aby se ujistily, že organizace producentů dodržují kritéria uznání, ukládat těmto organizacím sankce v případě nedodržování opatření nebo v případě nesrovnalostí a v případě nutnosti rozhodnout o odebrání uznání. Systém, který rozlišuje mezi závažným a méně závažným nedodržením kritérií uznání, by byl účinnější a nedocházelo by k rozdílným výkladům členskými státy. Je proto vhodné zavést zjednodušený postup a odstupňované ukládání sankcí podle článku 64 nařízení (EU) č. 1306/2013, aby se zabránilo organizacím producentů, které nadále nesplňují kritéria uznání, neoprávněně využívat podpory Unie.

(10)

Článek 181 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví použití celního kodexu pro odbavení zboží, na které se vztahuje režim vstupní ceny. Jelikož dotyčné zboží rychle podléhá zkáze a jeho hodnota v okamžiku celního odbavení není vždy stanovena, je nezbytné, aby Komise mohla přijmout pravidla pro účely kontroly věrohodnosti vstupní ceny zásilky uvedené v prohlášení ve srovnání s paušální dovozní hodnotou v zájmu urychlení celního odbavení. Kromě toho zkušenosti získané při uplatňování režimu vstupní ceny ukázaly, že je vhodné požadovat složení jistoty, pokud celní hodnota určená podle hodnoty transakce uvedené v článku 29 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (5) překročí o více než 8 % paušální dovozní hodnotu vypočítanou Komisí.

(11)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)	V zájmu zajištění hladkého přechodu operačních programů schválených podle nařízení (ES) č. 1234/2007 na nová pravidla podle nařízení (EU) č. 1308/2013 by měla být stanovena přechodná ustanovení.

(13)

Ustanovení o předcházení krizím a jejich řešení by se měla uplatňovat od 1. ledna 2014, tj. ode dne, od kterého se použijí příslušná nová ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013. Aby se organizace producentů mohly přizpůsobit novým pravidlům týkajícím se požadavků na externí zajišťování činností a demokratickou odpovědnost, měla by se příslušná ustanovení použít až ode dne 1. ledna 2015. Článek 181 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použije ode dne 1. října 2014, a proto by se měla příslušná nová ustanovení tohoto nařízení o kontrole věrohodnosti vstupní ceny zásilky uvedené v prohlášení a o podmínkách skládání jistoty použít od téhož dne,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 se mění takto:

V čl. 26 odst. 1 se doplňuje nový druhý a třetí pododstavec, které znějí:

„Uvádění na trh musí provádět organizace producentů nebo v případě externího zajišťování činností podle článku 27 musí probíhat pod kontrolou organizace producentů. Uvádění na trh zahrnuje rozhodnutí o prodeji produktu, výběr distribučního řetězce, a pokud k prodeji nedojde formou aukce, jednání o jeho množství a ceně.

Organizace producentů po dobu nejméně 5 let uchovává záznamy, včetně účetních dokladů, které prokazují, že organizace producentů koncentrovala nabídku a uváděla na trh produkty svých členů, pro které byla uznána.“

Vkládá se nový článek 26a, který zní:

„Článek 26a

Uvádění produkce na trh mimo organizaci producentů

Pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami stanovenými organizací producentů, členové této organizace producentů mohou:

1.	prodat přímo ve svých podnicích nebo mimo ně spotřebitelům pro jejich osobní spotřebu nejvýše pevně stanovený procentní podíl své produkce nebo produktů, přičemž tento procentní podíl stanoví členské státy nejméně na 10 %;

2.	uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, množství produktů, jejichž objem je nepatrný ve srovnání s objemem tržní produkce jejich organizace;

3.	uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, produkty, které svou povahou běžně nejsou pokryty obchodními činnostmi dotyčné organizace producentů.“

Článek 27 se nahrazuje tímto:

„Článek 27

Externí zajišťování činností

1. Činnosti, jejichž zajištění externími subjekty mohou členské státy povolit podle článku 155 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (*1), se vztahují k cílům organizací producentů uvedeným v čl. 152 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení a mohou mimo jiné zahrnovat shromažďování, skladování, balení a uvádění produktu členů organizace producentů na trh.

2. Organizace producentů zajišťující nějakou činnost externě uzavře pro účely provádění příslušné činnosti s jiným subjektem, včetně jednoho nebo několika svých členů nebo dceřiného podniku, obchodní dohodu formou písemné smlouvy. Organizace producentů zůstává nadále odpovědná za provádění činnosti zajišťované externě i za celkovou kontrolu řízení a dohled nad obchodní dohodou o provádění uvedené činnosti.

3. Celková kontrola řízení a dohled uvedené v odstavci 2 musí být účinné a vyžadují, aby smlouva o externím zajišťování činnosti:

a)	umožnila organizaci producentů vydávat závazné pokyny a obsahovala ustanovení, která umožní organizaci producentů ukončit smlouvu, pokud poskytovatel služeb nesplňuje podmínky smlouvy o externím zajištění činnosti;

b)	stanovila podrobné podmínky, včetně povinnosti podávat zprávy a lhůt, které umožní organizaci producentů hodnotit činnosti zajišťované externě a vykonávat nad nimi skutečnou kontrolu.

Smlouvy o externím zajištění činnosti, jakož i zprávy uvedené v písmenu b) uchovává organizace producentů po dobu nejméně 5 let pro účely následných kontrol a musí být na požádání přístupné všem členům.

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).“ "

Článek 31 se nahrazuje tímto:

„Článek 31

Demokratická odpovědnost organizací producentů

1. Členské státy stanoví maximální procentní část hlasovacích práv a podílů, kterou může mít fyzická nebo právnická osoba v organizaci producentů. Maximální procentní část hlasovacích práv a podílů musí být nižší než 50 % celkových hlasovacích práv a nižší než 50 % podílů. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy stanovit vyšší maximální procentní část podílů, které může mít právnická osoba v organizaci producentů, za předpokladu, že se v každém případě zamezí zneužití pravomoci touto právnickou osobou.

Odchylně od prvního pododstavce se v případě organizací producentů provádějících operační program dne 17. května 2014 maximální procentní část podílů stanovená členským státem při použití prvního pododstavce uplatní až po skončení operačního programu.

2. Orgány členských států provádějí kontroly hlasovacích práv a podílů, a to včetně kontrol totožnosti fyzických nebo právnických osob majících členské podíly v organizaci producentů, které jsou samy právnickou osobou.

3. Pokud je organizace producentů jasně vymezenou složkou právnické osoby, členské státy přijmou opatření a omezí či zruší pravomoci uvedené právnické osoby, pokud jde o změnu, schvalování nebo zamítání rozhodnutí organizace producentů.“

V článku 53 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. Stanovy organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny vyžadují od jejích členů, aby platili finanční příspěvky stanovené ve stanovách sdružení pro potřeby vytvoření a doplňování provozního fondu stanoveného v článku 32 nařízení (EU) č. 1308/2013.“

V článku 62 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

„5. Strop pro výdaje na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení podle čtvrtého pododstavce čl. 33 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 se v rámci operačních programů sdružení organizací producentů vypočte na úrovni jednotlivých organizací producentů, které jsou jeho členy.“

Vkládá se nový článek 89a, který zní:

„Článek 89a

Opětovná výsadba sadů po povinném vyklučení

Pokud členské státy zahrnou do svých vnitrostátních strategií opětovnou výsadbu sadů po povinném vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů provedeném jako krizové opatření, musí stanovit vhodné druhy a případně odrůdy i podmínky týkající se uplatňování uvedeného opatření. V případě klučení z fytosanitárních důvodů musí opatření přijatá členskými státy ohledně opětovné výsadby sadů splňovat podmínky směrnice Rady 2000/29/ES (*2).

Na opětovnou výsadbu sadů se nesmí použít více než 20 % celkových výdajů v rámci operačních programů. Členské státy mohou rozhodnout, že stanoví nižší procento.

(*2) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).“ "

Článek 114 se nahrazuje tímto:

„Článek 114

Nedodržení kritérií uznání

1. Pokud členský stát zjistí, že organizace producentů nesplňuje jedno z kritérií uznání v souvislosti s požadavky článků 21, 23, čl. 26 odst. 1 a 2 a článku 31, zašle dotyčné organizaci producentů nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy byla uvedená skutečnost zjištěna, doporučeně dopis s upozorněním na chybu, v němž budou uvedena nápravná opatření a lhůty, do kdy je třeba tato opatření přijmout; tyto lhůty nepřesáhnou čtyři měsíce. Od okamžiku zjištění nedodržení členské státy pozastaví platby podpory až do okamžiku přijetí nápravných opatření k jejich spokojenosti.

2. Nedodržení kritérií uznání podle odstavce 1 ve lhůtě stanovené členským státem má za následek pozastavení uznání organizace producentů. Členský stát oznámí organizaci producentů dobu pozastavení, která nepřesáhne 12 měsíců od data přijetí dopisu s upozorněním organizací producentů. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení této akce po zahájení soudního řízení v dané věci.

Během doby pozastavení uznání může organizace producentů pokračovat ve své činnosti, ale podpory se přestanou vyplácet až do okamžiku, kdy je pozastavení uznání zrušeno. Roční částka podpory se sníží o 2 % za každý započatý kalendářní měsíc, v němž bylo uznání pozastaveno.

Pozastavení končí dnem kontroly, která prokáže, že předmětná kritéria uznání byla dodržena.

3. Pokud nejsou kritéria dodržena do konce doby pozastavení stanovené příslušným orgánem členského státu, členský stát odejme uznání s účinností ode dne, od něhož přestaly být podmínky uznání dodržovány, nebo pokud není možné toto datum určit, ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení této akce po zahájení soudního řízení v této věci. Neuhrazená podpora se nevyplatí a podpora vyplacená neoprávněně se vrátí.

4. Pokud členský stát zjistí, že organizace producentů nedodržuje nějaké jiné kritérium uznání stanovené v článku 154 nařízení (EU) č. 1308/2013, než které je uvedeno v odstavci 1, zašle dotyčné organizaci producentů nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy byla uvedená skutečnost zjištěna, doporučeně dopis s upozorněním na chybu, v němž budou uvedena nápravná opatření a lhůty, do kdy je třeba tato opatření přijmout; tyto lhůty nepřesáhnou čtyři měsíce.

5. Nejsou-li nápravná opatření přijata podle odstavce 4 ve lhůtě stanovené členským státem, dojde k pozastavení plateb a ke snížení roční výše podpory o 1 % za každý započatý kalendářní měsíc, který překračuje tuto lhůtu. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení této akce po zahájení soudního řízení v této věci.

6. Pokud však organizace producentů členskému státu prokáže, že není schopna dodržovat kritéria uznání stanovená v čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o minimální objem nebo hodnotu tržní produkce, které stanoví členské státy, v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo chorob či škůdců, přestože podnikla nezbytná opatření na prevenci rizik, může členský stát pro daný rok této organizaci producentů udělit výjimku ohledně minimálního objemu nebo hodnoty tržní produkce.

7. V případech použití odstavců 1, 2, 4 a 5 mohou členské státy provádět platby po uplynutí lhůty stanovené v článku 70, je-li to pro uplatňování tohoto článku nezbytné. Tyto platby však musí být uskutečněny nejpozději 15. října druhého roku následujícího po roce provádění programu.“

Článek 137 se nahrazuje tímto:

„Článek 137

Základ vstupní ceny

1. Ustanovení čl. 181 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použije na produkty uvedené v příloze XVI.

2. Pokud se celní hodnota produktů uvedených v příloze XVI části A určí podle hodnoty transakce uvedené v článku 29 nařízení (EHS) č. 2913/92 a tato celní hodnota je vyšší o více než 8 % než paušální částka vypočtená Komisí jako paušální dovozní hodnota v době přijetí prohlášení o propuštění produktů do volného oběhu, musí dovozce složit jistotu podle čl. 248 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2454/93. Pro tento účel se částka dovozního cla, které mohou nakonec produkty uvedené v příloze XVI části A podléhat, rovná částce dlužného cla, pokud byl dotčený produkt zařazen na základě dotyčné paušální dovozní hodnoty.

První pododstavec se nepoužije, pokud je paušální dovozní hodnota vyšší než vstupní ceny uvedené v příloze I části III oddílu I příloze 2 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (*3) a pokud deklarant žádá o okamžité zaúčtování částky cla, která může být pro zboží nakonec vyměřena namísto složení jistoty.

3. Pokud se celní hodnota produktů uvedených v příloze XVI části A vypočte podle čl. 30 odst. 2 písm. c) nařízení (EHS) č. 2913/92, odečte se clo podle čl. 136 odst. 1 tohoto nařízení. V uvedeném případě složí dovozce jistotu uvedenou v čl. 248 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2454/93, která se rovná výši cla, které by zaplatil, kdyby byly produkty zařazeny na základě platné paušální dovozní hodnoty.

4. Celní hodnota zboží dováženého do komisního prodeje je určena přímo podle čl. 30 odst. 2 písm. c) nařízení (EHS) č. 2913/92 a pro tento účel se použije paušální dovozní hodnota vypočítaná v souladu s článkem 136 během platných lhůt.

5. Dovozce má jeden měsíc od data prodeje dotčených produktů, s výhradou maximální lhůty čtyř měsíců ode dne přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu, na to, aby prokázal, že šarže byla prodána za podmínek potvrzujících správnost cen uvedených v článku 29 nařízení (EHS) č. 2913/92, nebo aby určil celní hodnotu uvedenou v čl. 30 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení. Nedodržení jednoho z těchto konečných termínů má za následek propadnutí jistoty, aniž je dotčeno použití odstavce 6.

Složená jistota se uvolní v tom rozsahu, ve kterém je celním orgánům poskytnut uspokojivý důkaz o podmínkách odbytu. V opačném případě jistota propadá na zaplacení dovozních cel.

Aby dovozce prokázal, že šarže byla prodána za podmínek stanovených v prvním pododstavci, předloží kromě faktury veškeré doklady nezbytné pro provádění příslušných celních kontrol v souvislosti s prodejem a odbytem jednotlivých produktů dotyčné šarže, včetně dokladů týkajících se dopravy, pojištění, manipulace a skladování šarže.

Pokud obchodní normy uvedené v článku 3 vyžadují, aby byla na obalu uvedena odrůda produktu nebo tržní druh ovoce a zeleniny, je třeba uvést odrůdu produktu nebo tržní druh ovoce a zeleniny, jež tvoří součást šarže, v dokladech o dopravě, na fakturách a ve vydacím listu.

6. Lhůtu čtyř měsíců uvedenou v odstavci 5 prvním pododstavci mohou příslušné orgány členského státu na základě řádně zdůvodněné žádosti dovozce prodloužit maximálně o tři měsíce.

Pokud příslušné orgány členských států při kontrole zjistí, že nebyly splněny požadavky tohoto článku, vymáhají dlužné clo podle článku 220 nařízení (EHS) č. 2913/92. Do částky vymahatelného cla nebo částky, kterou ještě zbývá uhradit, se započítá také úrok ode dne propuštění zboží do volného oběhu až do dne úhrady. Použije se úroková sazba platná pro úhradu pohledávek podle vnitrostátního práva.

(*3) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).“ "

Článek 2

Přechodná ustanovení

Pokud členský stát schválil operační program podle třetího pododstavce čl. 64 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 před 20. lednem 2014, daný operační program se považuje za schválený podle nařízení (ES) č. 1234/2007.

Aniž jsou dotčeny články 65 a 66 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, může na žádost organizace producentů operační program, který byl schválen podle nařízení (ES) č. 1234/2007:

a)	pokračovat až do konce;

b)	být upraven tak, aby splňoval požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013; nebo

c)	být nahrazen novým operačním programem schváleným podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 odst. 6 a 7 a článku 2 se použijí ode dne 1. ledna 2014.

Ustanovení čl. 1 odst. 9 se použije od dne 1. října 2014.

Ustanovení čl. 1 odst. 3 a 4 se použijí ode dne 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. března 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(5) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

16.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 145/12

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 500/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 změnou nařízení Komise (ES) č. 288/2009, pokud jde o poskytování podpory pro doprovodná opatření v rámci projektu Ovoce a zelenina do škol

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 24 odst. 1 písm. c) a čl. 24 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) č. 1308/2013 zrušilo a nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (2) s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

(2)

V čl. 23 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 se stanoví, že podpora Unie v rámci projektu Ovoce a zelenina do škol může zahrnovat rovněž doprovodná opatření nezbytná pro zajištění účinnosti projektu. Je proto nutné taková opatření definovat z hlediska cílů a nákladů, které jsou s nimi spojené, a stanovit, které z těchto nákladů by mohly být způsobilé pro podporu Unie.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 288/2009 (3) stanoví pravidla pro provádění projektu Ovoce a zelenina do škol, zejména povinnost členských států popsat ve svých strategiích doprovodná opatření, která zamýšlejí přijmout, aby bylo zajištěno úspěšné provádění programu. Uvedené nařízení rovněž stanoví pravidla týkající se nákladů způsobilých pro podporu Unie. Nařízení (ES) č. 288/2009 je tedy vhodné změnit tak, aby zahrnovalo pravidla týkající se doprovodných opatření, jak je uvedeno v čl. 23 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013.

(4)

V čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 288/2009 se stanoví, že členské státy, které vytvářejí projekt Ovoce a zelenina do škol, mohou požádat o podporu Unie na jedno či více období probíhajících od 1. srpna do 31. července. Aby byla zohledněna periodicita školního roku, měla by být nová pravidla týkající se doprovodných opatření tedy použitelná od 1. srpna 2014,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna nařízení (ES) č. 288/2009

Nařízení (ES) č. 288/2009 se mění takto:

V článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Členské státy stanoví ve svých strategiích doprovodná opatření uvedená v čl. 23 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (*1). Tato doprovodná opatření musí podporovat distribuci ovoce a zeleniny a musí přímo souviset s cíli projektu Ovoce a zelenina do škol spočívajícími ve zvýšení krátkodobé a dlouhodobé spotřeby ovoce a zeleniny a ve vytváření zdravých stravovacích návyků. Tato opatření mohou zahrnovat i rodiče a učitele.

Článek 5 se mění takto:

Odstavec 1 se mění takto:

V písmenu b) prvního pododstavce se doplňuje nový bod iv), který zní:

„iv)

náklady na doprovodná opatření podle čl. 23 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013, a zejména:

—	náklady na organizaci ochutnávek, organizaci a provádění zahrádkářských setkání, pořádání exkurzí do zemědělských podniků a podobné činnosti zaměřené na to, aby si děti vytvořily kontakt se zemědělstvím,

—	náklady na opatření, jejichž cílem je vzdělávat děti v oblastech zemědělství, zdravých stravovacích návyků a environmentálních otázek týkajících se produkce, distribuce a spotřeby ovoce a zeleniny,

—	náklady na opatření, která se provádějí za účelem podpory distribuce produktů a která jsou v souladu s cíli projektu Ovoce a zelenina do škol.“

ii)	Čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto: „Náklady na komunikaci a doprovodná opatření uvedené v písm. b) bodech iii) a iv) prvního pododstavce nesmějí být financovány v rámci jiných režimů podpory Unie.“

V odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Celková částka finančních prostředků Unie použitých na financování nákladů podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) bodu iv) nepřesáhne 15 % celkové roční výše podpory Unie poskytnuté dotčenému členskému státu po jejím konečném přidělení podle čl. 4 odst. 4.“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. srpna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. března 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 288/2009 ze dne 7. dubna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství na poskytování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních v rámci projektu Ovoce do škol (Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 38).

16.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 145/14

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 501/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 změnou nařízení Komise (ES) č. 826/2008, pokud jde o některé požadavky týkající se zemědělských produktů, na něž je poskytována podpora soukromého skladování

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 19 odst. 1 a čl. 19 odst. 4 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 826/2008 (2) stanoví společná pravidla pro poskytování podpory soukromého skladování některých zemědělských produktů. Produkty způsobilé pro podporu soukromého skladování byly uvedeny v článcích 28 a 31 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (3).

(2)	Nařízení (ES) č. 1234/2007 bylo s účinkem ode dne 1. ledna 2014 zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) č. 1308/2013. Oddíl 3 kapitoly I hlavy I části II nařízení (EU) č. 1308/2013 obsahuje ustanovení týkající se podpory soukromého skladování.

(3)

V článku 17 nařízení (EU) č. 1308/2013 se uvádí seznam produktů způsobilých pro podporu soukromého skladování. Ve srovnání s produkty uvedenými v článcích 28 a 31 nařízení (ES) č. 1234/2007 obsahuje článek 17 nařízení (EU) č. 1308/2013 další tři produkty, kterými jsou lněná vlákna, sýry s chráněným označením původu (CHOP) nebo chráněným zeměpisným označením (CHZO) a sušené odstředěné mléko vyrobené z kravského mléka.

(4)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1308/2013 se podpora soukromého skladování může poskytnout za předpokladu, že dotčené produkty splňují podmínky stanovené v oddíle 3 kapitoly I hlavy I části II uvedeného nařízení a dodatečné požadavky, pokud jde o jakost a vlastnosti produktu, které přijme Komise.

(5)	Podmínky způsobilosti pro máslo stanovené v čl. 17 písm. e) nařízení (EU) č. 1308/2013 byly oproti podmínkám uvedeným v nařízení (ES) č. 1234/2007 změněny.

(6)	Ustanovení týkající se jakosti a vlastností produktů a kritérií způsobilosti pro produkty způsobilé pro podporu soukromého skladování podle článků 28 a 31 nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou již uvedeny v nařízení (ES) č. 826/2008.

(7)	Pokud jde o množství lněných vláken, sušeného odstředěného mléka a sýrů s označením CHOP či CHZO, je vhodné přijmout požadavky na jejich jakost a kritéria způsobilosti upravené podle požadavků na jakost a kritéria způsobilosti pro máslo a začlenit je do nařízení (ES) č. 826/2008.

(8)

V článku 18 nařízení (EU) č. 1308/2013 se stanoví kritéria, která by měla být zohledněna v rozhodnutí Komise o poskytnutí podpory soukromého skladování. Tato kritéria zahrnují zjištěné průměrné tržní ceny v Unii, referenční prahové hodnoty a výrobní náklady dotčených produktů, jakož i potřebu včas reagovat na zvláště obtížnou situaci na trhu nebo hospodářský vývoj, které mají významný negativní dopad na marže v daném odvětví.

(9)

V článcích 3 a 5 nařízení (ES) č. 826/2008 se stanoví, že rozhodnutí o poskytnutí podpory soukromého skladování bílého cukru a hovězího masa může být přijato na základě zaznamenaných průměrných cen v Unii. Uvedené články jsou založeny na nařízení (ES) č. 1234/2007, které bylo nyní zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) č. 1308/2013. Články 3 a 5 nařízení (ES) č. 826/2008 je proto vhodné zrušit.

(10)

Množství skladované během smluvní doby skladování by mělo odpovídat smluvnímu množství. Pro účely článků 15, 18 a 34 nařízení (ES) č. 826/2008 je nicméně povolena odchylka, pokud jde o skladované množství některých produktů způsobilých pro podporu soukromého skladování. Vzhledem k vlastnostem produktů by taková odchylka měla být stanovena rovněž pro sušené odstředěné mléko ve velkých pytlích a pro dlouhá lněná vlákna.

(11)	Pokud jde o jakostní znaky, jež mají být stanoveny pro lněná vlákna, považují se dlouhá lněná vlákna za vysoce jakostní produkty, které by měly být způsobilé pro podporu soukromého skladování.

(12)

Vzhledem k tomu, že výroba másla již nemusí probíhat ve schváleném podniku, nejsou již ustanovení pro osvědčování souladu se zvláštními požadavky na označení původu v případě skladování v jiném členském státě, než je členský stát výroby másla, stanovené v příloze II nařízení (ES) č. 826/2008 nadále použitelná. Měla by být stanovena nová zjednodušená pravidla pro prokazování toho, že skladované máslo splňuje požadavky podle článku 9 a čl. 17 písm. e) nařízení (EU) č. 1308/2013. Stejná pravidla by se měla vztahovat také na sušené odstředěné mléko.

(13)	Nařízení (ES) č. 826/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 826/2008 se mění takto:

1)	V článku 2 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Máslo a sušené odstředěné mléko musí splňovat dodatečné požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení.“

2)	Články 3 a 5 se zrušují.

V článku 7 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Nabídky nebo žádosti o podporu soukromého skladování másla, sušeného odstředěného mléka a sýrů se vztahují na produkty, které již byly zcela uskladněny, nestanoví-li nařízení o zahájení nabídkového řízení nebo nařízení o stanovení výše podpory předem jinak.“

V čl. 15 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

uskladnění a skladování nejméně 99 % smluvního množství, v případě masných výrobků 90 %, olivového oleje 98 %, sýrů 95 %, sušeného odstředěného mléka ve velkých pytlích 97 % a dlouhých lněných vláken 97 % smluvního množství, po smluvní dobu skladování na vlastní nebezpečí smluvní strany ve smyslu článku 19 tohoto nařízení a za podmínek stanovených v čl. 22 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení;“.

V čl. 18 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

V čl. 34 odst. 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„U sušeného odstředěného mléka ve ‚velkých pytlích‘ se podpora vyplácí na skutečně skladované množství, pokud toto množství představuje alespoň 97 % smluvního množství.

U dlouhých lněných vláken se podpora vyplácí na skutečně skladované množství, pokud toto množství představuje alespoň 97 % smluvního množství.“

7)	Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

8)	Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. března 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 826/2008 ze dne 20. srpna 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro poskytování podpory soukromého skladování některých zemědělských produktů (Úř. věst. L 223, 28.8.2008, s. 3).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

PŘÍLOHA I

Příloha I nařízení (ES) č. 826/2008 se mění takto:

Část II a část III se nahrazují tímto:

„II. Sýry s CHOP/CHZO

Podpora soukromého skladování se poskytuje pouze pro sýry s chráněným označením původu (CHOP) nebo chráněným zeměpisným označením (CHZO), které mají v den začátku platnosti smlouvy o skladování minimální stáří odpovídající období zrání stanovenému pro tyto sýry ve specifikaci produktu podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (*1), neboť budou uváděny na trh po uplynutí doby smluvního skladování prodloužené o dobu zrání, která přispívá ke zvýšení hodnoty daných sýrů.

V případě, že doba zrání není ve specifikaci produktu podle článku 7 nařízení (EU) č. 1151/2012 stanovena, měly by mít sýry v den začátku platnosti smlouvy o skladování minimální stáří odpovídající období zrání, které přispívá ke zvýšení hodnoty daných sýrů

Dále musí sýry splňovat tyto požadavky:

a)	každá šarže má hmotnost nejméně jednu tunu;

b)	mají nesmazatelné označení podniku, ve kterém byly vyrobeny, spolu s datem výroby, přičemž toto označení může mít formu kódu;

c)	je na nich uvedeno datum uskladnění;

d)	jsou skladovány jako celé sýry v členském státě, ve kterém se vyrábí a ve kterém jsou způsobilé nést chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení ve smyslu nařízení (EU) č. 1151/2012; a

e)	nebyly předmětem předchozí smlouvy o skladování.

Členské státy mohou upustit od povinnosti uvádět na sýrech datum uskladnění, pokud se osoba odpovědná za sklad zaváže vést evidenci, do níž v den uskladnění budou zaznamenány údaje uvedené v druhém pododstavci písm. b).

III. Máslo

Podpora soukromého skladování se poskytuje pouze pro máslo:

a)	vyrobené ze smetany získané přímo a výhradně z kravského mléka s minimálním obsahem mléčného tuku 80 % hmotnostních, maximálním obsahem mléčné tukuprosté sušiny 2 % hmotnostních a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních;

b)	vyrobené během 60 dní, které předcházejí dni podání žádosti nebo dni předložení nabídky, a

c)	pro něž je minimální množství pro podání žádosti nebo předložení nabídky do nabídkového řízení týkající se podpory 10 tun.

Na obalech másla jsou uvedeny alespoň tyto údaje, vyjádřené případně ve formě kódů:

a)	číslo umožňující určit výrobní závod a členský stát výroby;

b)	datum výroby;

c)	datum uskladnění;

d)	výrobní číslo šarže;

e)	čistá hmotnost.

Členské státy mohou upustit od povinnosti uvádět na obalech datum uskladnění, pokud se osoba odpovědná za sklad zaváže vést evidenci, do níž v den uskladnění budou zaznamenány údaje uvedené v druhém pododstavci.

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).“ "

Doplňují se nové části V a VI, které znějí:

„V. Sušené odstředěné mléko

Podpora soukromého skladování se poskytuje pouze pro sušené odstředěné mléko vyrobené z kravského mléka, které:

a)	obsahuje nejvýše 1,5 % tuku a 5 % vody a nejméně 34 % bílkovin v tukuprosté sušině;

b)	bylo vyrobené během 60 dní, které předcházejí dni podání žádosti nebo dni předložení nabídky;

je uloženo v pytlích o čistém obsahu 25 kg nebo ve ‚velkých pytlích‘ o maximální hmotnosti 1 500 kg, na kterých jsou uvedeny minimálně tyto údaje, vyjádřené případně ve formě kódů:

i)	číslo umožňující určit výrobní závod a členský stát výroby;

ii)	datum výroby;

iii)	datum uskladnění;

iv)	výrobní číslo šarže;

v)	čistá hmotnost a

d)	pro něž je minimální množství pro podání žádosti nebo předložení nabídky do nabídkového řízení týkající se podpory 10 tun.

VI. Dlouhá lněná vlákna

Podpora soukromého skladování se poskytuje pouze pro dlouhá lněná vlákna, která se vyrábějí úplným oddělením vláken a dřevnatých částí stonku, která jsou po potěrání tvořena prameny s minimální průměrnou délkou 50 cm paralelně uspořádanými do svazků, ploch nebo pásků, jejichž minimální množství pro podání žádosti nebo předložení nabídky do nabídkového řízení týkající se podpory je 2 000 kg.

Dlouhá lněná vlákna se skladují v balících, na nichž může být případně kód označující:

a)	číslo umožňující určit výrobní závod a členský stát výroby;

b)	datum uskladnění;

c)	čistou hmotnost.“

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).“ “

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA II

Máslo musí být vyrobené ze smetany získané přímo a výhradně z kravského mléka vyprodukovaného v Unii. Sušené odstředěné mléko musí být vyrobené z kravského mléka vyprodukovaného v Unii.

Soulad s prvním pododstavcem lze prokázat dokladem uvádějícím, že máslo nebo sušené odstředěné mléko bylo vyrobeno v podniku schváleném v souladu s bodem 1 písm. a), b) a c) části III přílohy IV nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 (1), který podléhá kontrolám, při nichž se ověřují požadavky uvedené v prvním pododstavci, nebo pomocí jiného vhodného důkazu potvrzujícího soulad s prvním pododstavcem.“

(1) Nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence (Úř. věst. L 349, 29.12.2009, s. 1).

16.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 145/20

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 502/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, pokud jde o základ pro výpočet snížení, jež mají členské státy uplatnit na zemědělce z důvodu lineárního snížení plateb v roce 2014 a finanční kázně pro kalendářní rok 2014

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (1), a zejména na článek 140a uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (2), a zejména na čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 ve znění čl. 6 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 (3) se stanoví lineární snížení přímých plateb pro rok 2014. V článku 8 nařízení (EU) č. 1307/2013 se stanoví úprava přímých plateb z důvodu finanční kázně. Měla by být zavedena ustanovení, která by zajistila optimální uplatňování těchto snížení v roce 2014.

(2)

V zájmu transparentnosti a předvídatelnosti je vhodné, aby metoda výpočtu obou snížení při výpočtu výše plateb, jež se mají uhradit zemědělcům v roce 2014, odpovídala metodě pro výpočet lineárního snížení přímých plateb v důsledku použití čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a snížení v důsledku finanční kázně podle článku 11 uvedeného nařízení, jak stanoví čl. 79 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 (4) a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 635/2013 (5).

(3)

V čl. 29 odst. 5 nařízení (ES) č. 73/2009 ve znění čl. 6 bodu 1 nařízení (EU) č. 1310/2013 se stanoví, že členské státy mohou vyplácet od 16. října 2014 zemědělcům zálohy, pokud jde o žádosti podané v roce 2014. Aby se zajistil soulad s pravidly platnými v roce 2013 podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 946/2013 (6), v němž se stanoví, že zálohy mohou být vyplaceny bez ohledu na úpravu z důvodu finanční kázně podle článku 11 nařízení (ES) č. 73/2009, je vhodné stanovit, aby se i v roce 2014 zálohy mohly vyplácet bez ohledu na snížení v důsledku finanční kázně podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (7) a článku 8 nařízení (EU) č. 1307/2013. Platby zůstatku od 1. prosince 2014 by měly zohlednit sazbu úpravy finanční kázně platnou v příslušné době.

(4)	Jelikož se toto nařízení vztahuje na žádosti o podporu pro rok 2014, mělo by vstoupit v platnost prvním dnem po svém vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Snížení z důvodu lineárního snížení přímých plateb v roce 2014 stanovená v čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, jakož i snížení z důvodu finanční kázně stanovená v článku 8 nařízení (EU) č. 1307/2013 pro kalendářní rok 2014 se použijí na celkový objem plateb z jednotlivých režimů podpor uvedených na seznamu v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, na něž má každý zemědělec nárok poté, co se použije článek 78 nařízení (ES) č. 1122/2009.

Uvedená snížení se použijí před sníženími stanovenými v čl. 79 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009.

Článek 2

Zálohy uvedené v čl. 29 odst. 5 nařízení (ES) č. 73/2009 mohou být vyplaceny bez ohledu na snížení v důsledku finanční kázně podle článku 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 a článku 8 nařízení (EU) č. 1307/2013. Platby zůstatku, které mají být příjemcům vypláceny od 1. prosince 2014, zohlední sazbu úpravy finanční kázně platnou v příslušné době pro celkové částky přímých plateb v kalendářním roce 2014.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na žádosti o podporu podané pro rok 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. března 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví některá přechodná ustanovení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce 2014, a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o jejich použití v roce 2014 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 865).

(4) Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 65).

(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 635/2013 ze dne 25. dubna 2013, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o základ pro výpočet snížení, jež mají členské státy uplatnit na zemědělce z důvodu úpravy plateb v roce 2013 a finanční kázně pro kalendářní rok 2013 (Úř. věst. L 183, 2.7.2013, s. 1).

(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 946/2013 ze dne 2. října 2013 o zálohách přímých plateb uvedených v příloze I nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, jež mají být vyplaceny od 16. října 2013 (Úř. věst. L 261, 3.10.2013, s. 25).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

16.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 145/22

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 503/2014

ze dne 8. května 2014,

kterým se schvaluje změna menšího rozsahu ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Muscat du Ventoux (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Francie o schválení změn specifikace chráněného označení původu „Muscat du Ventoux“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 378/1999 (2).

(2)	Účelem žádosti je změnit specifikaci tím, že se upřesní popis produktu, zeměpisná oblast, důkaz původu, metoda produkce, označování, vnitrostátní požadavky, odkazy na kontrolní subjekty a seskupení žadatelů a že se zruší povinnost balení produktu v zeměpisné oblasti.

(3)	Komise prověřila danou změnu a rozhodla, že je odůvodněná. Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu malého rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012, může ji Komise schválit, aniž by použila postup podle článků 50 až 52 uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Specifikace chráněného označení původu „Muscat du Ventoux“ se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Konsolidovaný jednotný dokument obsahující hlavní body specifikace je uveden v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. května 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 46, 20.2.1999, s. 13.

PŘÍLOHA I

Ve specifikaci chráněného označení původu „Muscat du Ventoux“ se schvaluje tato změna:

1. Položka „Popis produktu“

Popis produktu byl doplněn o ustanovení vnitrostátních právních předpisů definujících chráněné označení původu „Muscat du Ventoux“, a zejména analytické vlastnosti produktu s označením (refraktometrický index, poměr obsahu cukrů a kyselin), jakož i vlastnosti střapce (tvar, minimální hmotnost). Tyto údaje již byly součástí položky „Metoda produkce“ ve specifikaci zapsané na úrovni EU.

2. Položka „Stručné vymezení zeměpisné oblasti“

Byl vypuštěn seznam kroků při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti, protože tyto kroky vyplývají z uplatňování pravidel uvedených v položce „Metoda produkce“.

Seznam obcí, které tvoří zeměpisnou oblast, se do specifikace zařazuje na základě seznamu uvedeného ve vyhlášce ze dne 22. srpna 1997, kterou se vymezuje kontrolované označení původu (AOC). V důsledku chyby v součtu obcí byl opraven počet obcí náležejících do zeměpisné oblasti.

Ve specifikaci se upřesňují způsoby identifikace parcel vhodných pro pěstování produktu s označením původu.

3. Položka „Důkaz, že produkt pochází ze zeměpisné oblasti“

Položka „Důkaz, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti“ byla s ohledem na legislativní vývoj v oblasti vnitrostátních právních předpisů konsolidována a obsahuje zejména oznamovací povinnosti a vedení rejstříků týkajících se dohledatelnosti produktu a sledování podmínek produkce.

Tyto změny souvisí s reformou systému kontroly označení původu, kterou zavedlo nařízení č. 2006-1547 ze dne 7. prosince 2006 o zhodnocení zemědělských produktů, produktů lesního hospodářství, potravin a mořských produktů.

Kromě toho byly do položky „Souvislost se zeměpisnou oblastí“ přesunuty informace týkající se historie produktu.

4. Položka „Metoda produkce“

Položka „Metoda produkce“ byla doplněna o ustanovení z původní vyhlášky o uznání kontrolovaného označení původu „Muscat du Ventoux“, která byla připojena k původní žádosti o uznání názvu jako CHOP, zejména pokud jde o tyto prvky:

—	minimální stáří révy při počátku produkce,

—	hustota výsadby,

—	formy řezu,

—	přípustné zatížení keře a povolená výška vegetace,

—	způsoby zahájení sklizně a povinnosti z hlediska výnosu,

—	specifické podmínky platné pro hrozny, které se dlouhodobě skladují v chladicích komorách.

Ze specifikace se rovněž vypouštějí ustanovení, která v případě výjimečných klimatických podmínek umožňovala odchýlit se od pravidel týkajících se refraktometrického indexu, data začátku sklizně a výnosu, neboť tato ustanovení již nejsou adekvátní.

5. Položka „Zvláštní pravidla pro označování“

Byla pozměněna ustanovení o označování, aby se:

—	zavedlo povinné uvádění symbolu Evropské unie pro CHOP,

—

uvedla do souladu se zrušením povinnosti balit produkt ve vymezené oblasti a změnou podmínek identifikace produktu. V současnosti se identifikace produktů zajišťuje etiketou, která je podkladem pro vysledovatelnost produktu a jež se umisťuje na přepravky. Vzhledem ke zrušení povinnosti balit produkt ve vymezené oblasti se etiketa připevňuje na sběrné plato při sklizni nebo v případě dlouhodobě skladovaných hroznů při odebrání z chladicí komory. V případě další manipulace s produktem pro účely konečného balení se na označení produktu ponechává pouze číslo etikety, aby se zajistila vysledovatelnost produktu.

6. Položka „Vnitrostátní požadavky“

V souladu s vnitrostátní reformou kontrolního režimu byla specifikace doplněna o tabulku shrnující hlavní kontrolované prvky a metodu jejich hodnocení.

7. Ostatní:

—	Povinnost balit produkt ve vymezené oblasti byla zrušena, neboť se ukázalo, že toto ustanovení již není nezbytné,

—	v položce „Odkazy na kontaktní údaje kontrolních subjektů“ a „seskupení žadatelů“ byly aktualizovány název a kontaktní údaje oficiálních kontrolních subjektů, jakož i seskupení žadatelů, aby se zejména zohlednily změny způsobu kontroly.

PŘÍLOHA II

KONSOLIDOVANÝ JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (*1)

„MUSCAT DU VENTOUX“

č. ES: FR-PDO-0105-0996-24.04.2012

CHZO () CHOP (X)

1. Název

„Muscat du Ventoux“

2. Členský stát nebo třetí země

Francie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1 Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Muscat du Ventoux“ jsou modré stolní hrozny, které se získávají z odrůdy Hamburský muškát. Vyznačují se poměrně velkými, většinou výrazně zbarvenými, křupavými bobulemi bez červených jadérek a mají muškátovou vůní, která je současně intenzivní i elegantní. Hroznové střapce o minimální hmotnosti 250 gramů jsou rovnoměrně formované a jejich bobule jsou rozmístěny pravidelně po celém střapci. Pro produkty s tímto označením je typické výrazné modravé zbarvení odrůdy. Ojínění hroznu musí být neporušené. Třapina musí být napnutá.

Refraktometrický index (RI) hroznů musí být vyšší než 18 (což odpovídá obsahu cukru 169,3 g/l) a celkový poměr obsahu cukrů a kyselin (S/A) musí být vyšší než 25 (obsah cukrů je vyjádřen v g/l celkového obsahu cukrů, obsah kyselin v g/l kyseliny vinné).

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

–

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

–

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze produkce hroznového vína musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Dlouhodobé skladování hroznů se uskutečňuje ve vymezené zeměpisné oblasti, aby se hrozny daly rychle umístit do chladicí komory, a zajistilo se tak jejich uchování a zabránilo se jakýmkoli změnám. Rychlý pokles teploty v jádru hroznu je totiž nezbytnou podmínkou několikaměsíčního skladování. Při odebrání hroznů z chladicích komor se provádějí analytické a organoleptické zkoušky, aby se zajistilo, že charakteristické vlastnosti produktu zůstanou zachovány.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování

Hrozny s chráněným označením původu „Muscat du Ventoux“ musí být opatřeny názvem označení původu, symbolem Evropské unie pro CHOP a číslem etikety.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast „Muscat du Ventoux“ se nachází mezi třemi horskými masivy. Na severu je to Mont Ventoux, na východě pohoří Vaucluse a na jihu masiv Luberon. Oblast se rozprostírá v departementu Vaucluse na území těchto obcí:

Apt, Aubignan, Le Barroux, Le Beaucet, Beaumettes, Beaumont-du-Ventoux, Bédoin, Blauvac, Bonnieux, Cabrières-d'Avignon, Caromb, Carpentras, Caseneuve, Castellet, Crestet, Crillon-le-Brave, Entrechaux, Flassan, Fontaine-de-Vaucluse, Gargas, Gignac, Gordes, Goult, Joucas, Lacoste, Lagnes, Lioux, Loriol-du-Comtat, Malaucène, Malemort-du-Comtat, Maubec, Mazan, Ménerbes, Méthamis, Modène, Mormoiron, Murs, Oppède, Pernes-les-Fontaines, Robion, La Roque-sur-Pernes, Roussillon, Rustrel, Saignon, Saint-Didier, Saint-Hippolyte-le-Graveyron, Saint-Martin-de-Castillon, Saint-Pantaléon, Saint-Pierre-de-Vassols, Saint-Saturnin-lès-Apt, Saumane-de-Vaucluse, Vaison-la-Romaine, Venasque, Viens, Villars a Villes-sur-Auzon.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti

5.1.1 Přírodní faktory

Region Ventoux se vyznačuje ojedinělými geologickými a klimatickými vlastnostmi.

Půdy jsou písčito-vápenato-jílovité. Tyto pedologické vlastnosti předurčily tuto oblast k produkci jakostního vína a stolních hroznů.

Podnebí této oblasti je středomořské. Vyznačuje se zejména intenzivním slunečním svitem v létě a nízkým úhrnem srážek. Vlivem hory Mont Ventoux (s výškou více než 1 900 m) jsou však noční teploty nižší. Tento reliéf současně chrání oblast před mistrálem, mnohdy prudkým větrem, který vane v údolí Rhôny.

Nízká vlhkost vzduchu v důsledku nízkého ročního úhrnu srážek má profylaktický účinek, obzvláště příznivý pro pěstování vinné révy.

5.1.2 Lidské faktory

Pěstování hroznů „Muscat du Ventoux“ v oblasti Vaucluse sahá do počátku 20. století. Pěstování hamburského muškátu, odrůdy používané k produkci„Muscat du Ventoux“, se v departementu Vaucluse eviduje od roku 1914.

Producenti v pěstitelské oblasti vyvinuli v souvislosti s péčí věnovanou pěstování vinné révy opravdové know-how, které umožňuje získat zdravé a intenzivně zbarvené hrozny. Zimním řezem révy a korekcí hustoty listoví ve vegetačním období optimalizují producenti po celý rok zdravý růst rostlin a dozrávání hroznů. Ruční sběr, při němž se prostřihávání a třídění provádí přímo na vinici, je posledním krokem ze souboru znalostí a dovedností, které vycházejí z dlouholetých zkušeností předávaných z generace na generaci.

5.2 Specifičnost produktu

„Muscat du Ventoux“ jsou modré stolní hrozny, které se získávají z odrůdy Hamburský muškát. Vyznačují se poměrně velkými, většinou výrazně zbarvenými, křupavými bobulemi bez červených jadérek a mají muškátovou vůni a chuť, které jsou pro hamburský muškát charakteristické. Pro produkty s tímto označením je typické výrazné modravé zbarvení odrůdy při dozrávání. Ojínění hroznu musí být neporušené. Hroznové střapce jsou rovnoměrně formované a mají vysoký obsah cukrů.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Středomořské podnebí oblasti, zejména sluneční svit, umožňují optimální dozrávání hroznů. Díky vlivu hory Mont Ventoux, která je odpovědná za velký teplotní rozdíl mezi dnem a nocí v období zrání, má navíc zdejší muškátové víno ideální podmínky k získání modravé pigmentace a ke koncentraci vůní v bobulích. K zachování vůní přispívá především noční chlad.

Prořezávání révy, kterým se omezuje výnos, umožňuje optimální zrání hroznových bobulí. Zvláštní péče se také věnuje hustotě listoví. Tím se umožňuje docílit optimální listové plochy, která je nezbytným faktorem pro správnou fotosyntézu cukrů, organoleptických složek hroznů a antokyanů odpovědných za zabarvení bobulí.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDCMuscatDuVentoux.pdf

(*1) Nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

16.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 145/28

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 504/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky rostlinné oleje/olej z voňatky nardové

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 13 odst. 2 písm. c) a čl. 78 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Účinná látka rostlinné oleje/olej z voňatky nardové byla zařazena do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (2) směrnicí Komise 2008/127/ES (3) v souladu s postupem stanoveným v článku 24b nařízení Komise (ES) č. 2229/2004 (4). Od nahrazení směrnice 91/414/EHS nařízením (ES) č. 1107/2009 se tato látka považuje za schválenou podle uvedeného nařízení a je uvedena v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (5).

(2)

V souladu s článkem 25a nařízení (ES) č. 2229/2004 předložil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dne 16. prosince 2011 Komisi své stanovisko k návrhu zprávy o přezkoumání pro rostlinné oleje/olej z voňatky nardové (6). Úřad sdělil své stanovisko k rostlinným olejům/oleji z voňatky nardové oznamovateli. Komise vyzvala oznamovatele k předložení připomínek k návrhu zprávy o přezkoumání pro rostlinné oleje/olej z voňatky nardové. Návrh zprávy o přezkoumání a stanovisko úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a návrh zprávy o přezkoumání byl dokončen dne 3. října 2013 v podobě zprávy Komise o přezkoumání pro rostlinné oleje/olej z voňatky nardové.

(3)	Potvrzuje se, že účinná látka rostlinné oleje/olej z voňatky nardové se považuje za schválenou podle nařízení (ES) č. 1107/2009.

(4)	V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současný stav vědeckých a technických poznatků je nezbytné změnit podmínky schválení. Zejména je vhodné vyžádat si další potvrzující informace.

(5)	Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)	Členským státům by na změnu či odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující rostlinné oleje/olej z voňatky nardové měl být poskytnut určitý čas.

(7)	Pokud jde o přípravky na ochranu rostlin obsahující rostlinné oleje/olej z voňatky nardové, pro které členské státy poskytnou odkladnou lhůtu v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009, by tato lhůta měla uplynout nejpozději osmnáct měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011

Část A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Přechodná opatření

Členské státy v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009 v případě potřeby změní nebo odejmou stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující rostlinné oleje/olej z voňatky nardové jako účinnou látku do 5. prosince 2014.

Článek 3

Odkladná lhůta

Jakákoli odkladná lhůta udělená členskými státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být co nejkratší a uplyne nejpozději 5. prosince 2015.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(2) Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1).

(3) Směrnice Komise 2008/127/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení některých účinných látek (Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s. 89).

(4) Nařízení Komise (ES) č. 2229/2004 ze dne 3. prosince 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro čtvrtou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 379, 24.12.2004, s. 13).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. L 153, 11.6.2011, s. 1).

(6) Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance plant oils/citronella oil. EFSA Journal 2012; 10(2):2518. [42 s.] doi:10.2903/j.efsa.2012.2518. K dispozici na internetové stránce: www.efsa.europa.eu/efsajournal.

PŘÍLOHA

V části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se položka 240 týkající se účinné látky rostlinné oleje/olej z voňatky nardové nahrazuje tímto:

Číslo

Obecný název,

identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota

Datum schválení

Konec platnosti schválení

Zvláštní ustanovení

„240

Rostlinné oleje/olej z voňatky nardové (Cymbopogon nardus)

CAS 8000-29-1

CIPAC 905

Olej z voňatky nardové je složitá směs chemických látek.

Hlavními složkami jsou:

citronellal (3,7-dimethyl-6-octenal)

geraniol ((E)-3,7-dimethyl-2,6-octadien-1-ol)

citronellol (3,7-dimethylokt-6-en-2-ol)

geranyl-acetát (3,7-dimethylokt-6-en-1-yl- acetát).

Suma těchto nečistot nesmí překročit 0,1 % technického materiálu: methyl eugenol a methyl isoeugenol.

1. září 2009

31. srpna 2019

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako herbicid.

ČÁST B

Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání oleje z voňatky nardové (SANCO/2621/2008), a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

Podmínky povolení musí v případě potřeby zahrnovat opatření ke zmírnění rizika.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:

—	ochraně obsluhy, pracovníků, ostatních přítomných osob a místních obyvatel a zajištění, aby podmínky použití v případě potřeby zahrnovaly použití odpovídajících osobních ochranných prostředků,

—	ochraně podzemních vod, je-li tato látka používána v oblastech s citlivými půdními podmínkami,

—	riziku pro necílové organismy.

Oznamovatel musí předložit potvrzující informace, pokud jde o:

a)	technickou specifikaci;

údaje porovnávající přirozenou expozici prostředí rostlinných olejů/oleje z voňatky nardové, methyl eugenolu a methyl isoeugenolu s expozicí při použití rostlinných olejů/oleje z voňatky nardové jako přípravku na ochranu rostlin. Tyto údaje musí zahrnovat expozici člověka i expozici necílových organismů;

c)	posouzení expozice podzemních vod, pokud jde o případné metabolity rostlinných olejů/oleje z voňatky nardové, zejména methyl eugenol a methyl isoeugenol.

Tyto informace předloží oznamovatel Komisi, členským státům a úřadu do 30. dubna 2016.“

16.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 145/32

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 505/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o používání karamelových barviv (E 150a–d) v pivu a sladových nápojích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (1), a zejména na čl. 10 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)	Tento seznam lze aktualizovat v souladu s jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 (2) buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(3)	Karamelové barvivo je potravinářské barvivo, které je schváleno pro použití a je uvedeno na seznamu v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008. Dané schválení zohledňuje přijatelný denní příjem (ADI) stanovený Vědeckým výborem pro potraviny v letech 1987, 1990 a 1996.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) vydal dne 3. února 2011 stanovisko týkající se nového posouzení bezpečnosti karamelového barviva jako potravinářské přídatné látky (3). Úřad v tomto stanovisku stanovil přijatelný denní příjem (ADI) skupiny ve výši 300 mg/kg tělesné hmotnosti na den. V tomto přijatelném denní příjmu (ADI) skupiny byl stanoven individuální přijatelný příjem pro amoniakový karamel E 150c na 100 mg/kg tělesné hmotnosti na den. Úřad uzavřel, že v případě karamelu (E 150a), amoniakového karamelu (E 150c) a amoniak-sulfitového karamelu (E 150d) může předpokládaná dietární expozice dětské a dospělé populace překročit přijatelný denní příjem (ADI).

(5)

Dne 3. prosince 2012 vydal úřad prohlášení o podrobnějším posouzení expozice u karamelových barviv E 150a, E 150c a E 150d a konstatoval, že předpokládaná dietární expozice byla značně nižší než expozice odhadovaná v předchozím stanovisku (4). Úřad však konstatoval, že v případě amoniakového karamelu (E 150c) může stále dojít k překročení přijatelného denní příjmu (ADI) u batolat a dospělých osob. Zatímco v případě batolat došlo k lehkému překročení (6 %) přijatelného denního příjmu (ADI) na vysokých úrovních v jednom členském státě, v případě dospělých osob byl přijatelný denní příjem (ADI) překročen o 5 % až 51 % v pěti členských státech. Dotčené členské státy doložily, po posouzení podrobnějších vnitrostátních informací o skutečném použití amoniakového karamelu (E 150c), že skutečný denní příjem (ADI) byl podstatně nižší. Vzhledem k tomu, že k expozici dospělých osob nejvíce přispívá pivo, je vhodné změnit podmínky použití a stanovit maximální úroveň používání pro amoniakový karamel (E 150c) v podkategorii potravin 14.2.1 „Pivo a sladové nápoje“, aby byla zaručena vysoká úroveň ochrany lidského zdraví.

(6)

Podle čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 1333/2008 se maximální množství pro barviva použijí na množství barvicího principu obsaženého v barvicím přípravku, není-li uvedeno jinak. Komplexní povaha a omezené znalosti chemického složení karamelových barviv však činí jejich identifikaci v potravinářských výrobcích komplikovanou. Při provádění oficiálních kontrol mohou proto příslušné orgány rovněž zvážit, že ověří úroveň 2-acetyl-4-tetrahydroxy-butylimidazolu, tj. nečistoty, kterou lze analyticky určit a která byla zohledněna při stanovování individuální hodnoty přijatelného denního příjmu (ADI) amoniakového karamelu (E 150c).

(7)	Dne 4. června 2013 byla podána žádost o povolení použití karamelová barviva (E 150a–d) ve sladových nápojích, která byla zpřístupněna členských státům podle článku 4 nařízení (ES) č. 1331/2008.

(8)

V právních předpisech Unie není pivo definováno, přičemž definice piva se v členských státech značně liší. Konkrétní produkt, který je v jednom členském státě klasifikován jako pivo, může být v jiném členském státě sladovým nápojem. Jelikož existuje technická potřeba pro karamelové barvivo (E 150a–d) ve sladových nápojích a použití karamelových barviv je povoleno pouze v pivu, má stávající situace negativní vliv na vnitřní trh a brání volnému pohybu těchto výrobků. Je proto vhodné tuto situaci napravit.

(9)

Společnou charakteristikou sladových nápojů je, že v konečném výrobku není obsažen slad jako takový a technologie a potřeba potravinářských přídatných látek jsou obdobné jako u piva. Karamelové barvivo je potřeba pro obnovu konzistentní barvy, ovlivněné výrobními postupy, nebo pro zvýšení vizuální přitažlivosti sladových nápojů vyrobených ze světlého sladu. Pro vytvoření tmavé barvy nelze použít pražený slad, neboť silně ovlivňuje aroma, což není pro tyto výrobky žádoucí.

(10)

Sladové nápoje jsou okrajové výrobky, které jsou alternativou k výrobkům, ve kterých je použití karamelových barviv v současnosti povoleno (tj. ochucené nápoje a piva). Neočekává se proto, že by povolení použití karamelových barviv ve sladových nápojích mělo významný dopad na celkovou expozici karamelovým barvivům.

(11)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1331/2008 je Komise povinna požádat o stanovisko úřadu za účelem aktualizace seznamu potravinářských přídatných látek Unie stanoveného v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008, s výjimkou případů, kdy tato aktualizace pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví. Vzhledem k tomu, že rozšíření používání karamelových barviv (E 150a–d) na sladové nápoje představuje aktualizaci tohoto seznamu, která pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví, není nutné žádat úřad o stanovisko.

(12)	Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO

(1) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1).

(3) EFSA Journal 2011; 9(3):2004.

(4) EFSA Journal 2012; 10(12):3030.

PŘÍLOHA

V části E přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008 v podkategorii potravin 14.2.1 „Pivo a sladové nápoje“ se položka „E 150a–d“ nahrazuje tímto:

„E 150a, b, d	Karamel, kaustický sulfitový karamel a amoniak-sulfitový karamel	quantum satis
E 150c	Amoniakový karamel	6 000
E 150c	Amoniakový karamel	9 500	pouze ‚Bière de table/Tafelbier/Table beer‘ (obsah původní mladiny menší než 6 %; Brown ale, porter, stout a old ale“

16.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 145/35

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 506/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 a příloha nařízení Komise (EU) č. 231/2012, pokud jde o ethyl-lauroyl-argininát jako konzervant v některých tepelně opracovaných masných výrobcích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (1), a zejména na čl. 10 odst. 3, článek 14 a čl. 30 odst. 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (2), a zejména na čl. 7 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 obsahuje seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)	Nařízení Komise (EU) č. 231/2012 (3) stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení (ES) č. 1333/2008.

(3)	Seznam Unie a specifikace lze aktualizovat v souladu s jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008 buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(4)	Dne 5. května 2006 byla podána žádost o povolení používání ethyl-lauroyl-argininátu jako konzervantu v několika kategoriích potravin. Žádost byla zpřístupněna členským státům na základě článku 4 nařízení (ES) č. 1331/2008.

(5)

Následně v dubnu 2007 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) posoudil bezpečnost používání ethyl-lauroyl-argininátu jako konzervantu v potravinách a stanovil přijatelný denní přívod (ADI) 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti (4). Konzervativní odhady expozice uvedené látce u dospělých i u dětí naznačily, že by ADI při maximálních navrhovaných množstvích použití u několika kategorií potravin pravděpodobně mohl být překročen.

(6)

Na základě těchto závěrů žadatel upravil použití látky a množství použití a podal žádost o povolení používání v tepelně opracovaných masných výrobcích. V červenci 2013 úřad zveřejnil prohlášení o důkladnějším posouzení expozice ethyl-lauroyl-argininátu na základě upravených navrhovaných použití uvedené látky jako potravinářské přídatné látky (5) a dospěl k závěru, že expozice všech skupin obyvatelstva je nižší než přijatelný denní přívod (ADI) 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti za jeden den.

(7)

Použití látky ethyl-lauroyl-argininát jako konzervantu v tepelně opracovaných masných výrobcích je potřebné z technologického hlediska za účelem zvýšení mikrobiologické kvality uvedených potravinářských výrobků, například tím, že působí jako inhibitor růstu škodlivých mikroorganismů jako Listeria monocytogenes. Vzhledem k tomu, že používání ethyl-lauroyl-argininátu v tepelně opracovaných masných výrobcích umožní udržet jejich kvalitu a bezpečnost, je vhodné povolit používání uvedené látky v tepelně opracovaných masných výrobcích a přidělit uvedené potravinářské přídatné látce číslo E 243.

(8)	Specifikace látky ethyl-lauroyl-argininát (E 243) by měla být zahrnuta v nařízení (EU) č. 231/2012, až bude poprvé zahrnuta do seznamu potravinářských přídatných látek Unie stanoveného v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008.

(9)	Nařízení (ES) č. 1333/2008 a (EU) č. 231/2012 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

10)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha nařízení (EU) č. 231/2012 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO

(1) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16.

(2) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1.

(3) Nařízení Komise (EU) č. 231/2012 ze dne 9. března 2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (Úř. věst. L 83, 22.3.2012, s. 1).

(4) The EFSA Journal (2007) 511, s. 1.

(5) EFSA Journal 2013; 11(6):3294.

PŘÍLOHA I

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 se mění takto:

V části B se v bodě 3 „Potravinářské přídatné látky jiné než barviva a náhradní sladidla“ za položku týkající se látky E 242, dimethyldiuhličitanu, vkládá nová položka, která zní:

„E 243

Ethyl-lauroyl-argininát“

V části E se v kategorii potravin číslo 08.2.2 „Tepelně opracované zpracované maso“ vkládá nová položka, která zní:

„E 243

Ethyl-lauroyl-argininát

160

kromě emulgovaných drobných masných výrobků a salámů, uzených drobných masných výrobků a salámů a játrové paštiky“

PŘÍLOHA II

V příloze nařízení (EU) č. 231/2012 se za specifikaci potravinářské přídatné látky E 242 vkládá nová položka, která zní:

„E 243 ETHYL-LAUROYL-ARGININÁT

Synonyma	Ethylester lauroyl-argininátu; ethylester lauramid-argininu; ethyl-Να-lauroyl-L-argininát·HCl; LAE
Definice	Ethyl-lauroyl-argininát se synteticky získává esterifikací argininu s ethanolem; vzniklý ester se poté nechá reagovat s lauroyl-chloridem. Výsledný ethyl-lauroyl-argininát má formu hydrochloridové soli; ta se filtruje a suší.
ELINCS	434-630-6
Chemický název	Ethyl-Να-dodekanoyl-L-argininát·HCl
Chemický vzorec	C20H41N4O3Cl
Molekulová hmotnost	421,02
Obsah	Ne méně než 85 % a ne více než 95 %
Popis	Bílý prášek
Identifikace
Rozpustnost	Snadno rozpustný ve vodě, ethanolu, propylenglykolu a glycerolu
Čistota
Να-lauroyl-L-arginin	Ne více než 3 %
Kyselina laurová	Ne více než 5 %
Ethyl-laurát	Ne více než 3 %
L-arginin·HCl	Ne více než 1 %
Ethyl-argininát·2HCl	Ne více než 1 %
Olovo	Ne více než 1 mg/kg
Arsen	Ne více než 3 mg/kg
Kadmium	Ne více než 1 mg/kg
Rtuť	Ne více než 1 mg/kg“

16.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 145/38

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 507/2014

ze dne 15. května 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	43,7
	MK	84,5
	TR	69,9
	ZZ	66,0
0707 00 05	AL	41,5
	MK	40,5
	TR	124,2
	ZZ	68,7
0709 93 10	TR	112,6
0709 93 10	ZZ	112,6
0805 10 20	EG	42,7
	IL	74,1
	MA	55,6
	TN	68,6
	TR	41,5
	ZZ	56,5
0805 50 10	TR	105,6
0805 50 10	ZZ	105,6
0808 10 80	AR	98,0
	BR	68,0
	CL	100,0
	CN	98,7
	MK	32,3
	NZ	135,1
	US	183,2
	UY	78,1
	ZA	96,5
	ZZ	98,9

(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

16.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 145/40

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 8. května 2014

o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie v Mezinárodní námořní organizaci během 93. zasedání Výboru pro námořní bezpečnost ohledně přijetí změn pravidel úmluvy SOLASII-1/29, II-2/3, 2/9.7, 2/13.4, 2/18, III/20, předpisu o záchranných prostředcích a předpisu z roku 2011 o programu rozšířených inspekcí

(2014/280/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Opatření Evropské unie v odvětví námořní dopravy by měla směřovat ke zlepšení námořní bezpečnosti. Hlavním vymezujícím rámcem pro bezpečnostní normy by měla být Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (dále jen „úmluva SOLAS z roku 1974“) v platném znění, která obsahuje mezinárodně dohodnuté normy pro osobní lodě a vysokorychlostní osobní plavidla provozující mezinárodní plavbu.

(2)

Výbor pro námořní bezpečnost (MSC) Mezinárodní námořní organizace (IMO) na svém 92. zasedání schválil mimo jiné změny pravidel úmluvy SOLAS II-1/29, II-2/3, 2/9.7, 2/13.4, 2/18, III/20, předpisu o záchranných prostředcích a předpisu z roku 2011 o programu rozšířených inspekcí. Tyto změny by měly být přijaty výborem MSC na jeho 93. zasedání, konajícím se v květnu roku 2014.

(3)

Změnami pravidel II-2/3 a II-2/9.7 úmluvy SOLAS týkajících se ohnivzdornosti ventilačních kanálů u nových lodí budou zavedeny nové požadavky na větrací systémy na lodích, včetně osobních lodí přepravujících více než 36 cestujících. Na tyto otázky se vztahují ustanovení pravidla 12 části A a pravidla 9 části B kapitoly II-2 přílohy 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES (1) o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě týkající se průchodů ventilačních kanálů a větracích systémů na lodích přepravujících více než 36 cestujících, která jsou odvozena od těchto ustanovení úmluvy SOLAS, jež by nyní měla být změněna.

(4)

Změnami pravidla II-2/13.4 úmluvy SOLAS se zavedou dodatečné únikové cesty z prostorů strojovny u nových osobních a nákladních lodí. Na tyto otázky se vztahují ustanovení pravidla 6 části B kapitoly II-2 přílohy 1 směrnice 2009/45/ES (únikové cesty), která jsou odvozena z ustanovení úmluvy SOLAS, jež by měla být nyní změněna.

(5)

Změny pravidla II-2/18 úmluvy SOLAS týkající se přistávacích ploch pro vrtulníky na osobních lodích typu ro-ro u nových lodí budou zahrnovat požadavek, aby protipožární pěnové systémy byly v souladu s oběžníkem Mezinárodní námořní organizace MSC.1/Circ.1431 ze dne 31. května 2012 o pokynech pro schvalování pěnových prostředků pro hašení požárů na plochách pro přistávání vrtulníků. Pravidlo 18 části B kapitoly II-2 přílohy 1 směrnice 2009/45/ES stanoví, že lodě vybavené vrtulníkovými palubami musí vyhovět požadavkům pravidla úmluvy SOLAS v revidovaném znění k 1. lednu 2003, které by nyní měly být změněny.

(6)

Změny kapitoly III úmluvy SOLAS, pravidla 20 a souvisejících požadavků na pravidelný servis a údržbu záchranných plavidel a člunů u všech lodí mají za cíl učinit tyto podrobné požadavky povinnými. Kapitola III přílohy 1 směrnice 2009/45/ES stanoví, že údržba a prohlídky záchranných prostředků se musí provádět v souladu se stejnými požadavky pravidla III/20 úmluvy SOLAS, které mají být nyní změněny.

(7)

Změnami předpisu o záchranných prostředcích (LSA – Life-Saving Appliances Code) týkajícími se referenčních zkušebních zařízení pro záchranné vesty se pro tato zařízení zavedou nové požadavky. Pravidlo 2.2 kapitoly III směrnice 2009/45/ES uvádí, že všechny tyto osobní záchranné prostředky musejí být souladu s předpisem LSA. Kromě toho čl. 5 odst. 1 směrnice Rady 96/98/ES (2) stanoví, že zařízení uvedené v jeho příloze A.1 a umístěné na palubě lodi Společenství musí splňovat příslušné požadavky mezinárodních nástrojů podle uvedené přílohy. V tabulce přílohy A.1 položce A.1.1.4 je jako příslušná norma pro záchranné vesty uvedena rezoluce Mezinárodní námořní organizace MSC 48(66) – předpis LSA, která by nyní měla být změněna.

(8)

Změnami pravidla II-1/29 úmluvy SOLAS týkajícími se požadavků na zkoušky kormidelního zařízení se zavedou další požadavky na prokazování shody během zkoušek na moři. Pravidla 6 a 7 části C kapitoly II-1 přílohy 1 směrnice 2009/45/ES jsou odvozena ze stejných ustanovení pravidla 29 kapitoly II-1 části C úmluvy SOLAS týkajících se požadavků na hlavní a pomocná kormidelní zařízení, která by nyní měla být změněna.

(9)

Výše uvedené změny pravidel úmluvy SOLAS II-1/29, II-2/3, 2/9.7, 2/13.4, 2/18 a III/20 a předpisu o záchranných prostředcích se v souladu s články 1 a 3 směrnice 2009/45/ES použijí na osobní plavidla a vysokorychlostní osobní plavidla provozující vnitrostátní plavbu. Pokud jsou tudíž uvedenými změnami dotčena osobní plavidla a vysokorychlostní osobní plavidla provozující vnitrostátní plavbu, spadají tyto změny do výlučné pravomoci Unie.

(10)

Změny předpisu z roku 2011 o programu rozšířených inspekcí (ESP) tento předpis uvádějí do souladu s postupy klasifikačních společností. Články 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 530/2012 (3) zavádějí povinné uplatňování systému hodnocení stavu (CAS – Condition Assessment Scheme) Mezinárodní námořní organizace u ropných tankerů s jednoduchým trupem, které jsou starší než 15 let. Rozšířený inspekční program při prohlídkách plavidel na přepravu hromadných nákladů a ropných tankerů čili rozšířený inspekční program (ESP – Enhanced Survey Programme) upřesňuje, jak tuto důkladnější inspekci provádět. Protože CAS využívá ESP jako nástroj pro dosažení svého cíle, budou veškeré změny inspekcí v rámci ESP automaticky uplatnitelné prostřednictvím nařízení (EU) č. 530/2012.

(11)	Unie není členem Mezinárodní námořní organizace ani smluvní stranou příslušných úmluv nebo předpisů. Je tudíž třeba, aby Rada zmocnila členské státy k vyjádření postoje Unie a k vyjádření souhlasu s tím, aby byly těmito změnami vázány, spadají-li tyto změny do výlučné pravomoci Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Postojem Unie na 93. zasedání Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace je souhlasit s přijetím změn pravidel úmluvy SOLAS II-2/3, 2/9.7, 2/13.4 a 2/18, jak je stanoví příloha 13 dokumentu Mezinárodní námořní organizace MSC 92/26.Add.1, a s přijetím změn pravidel úmluvy SOLAS II-1/29 a III/20 a předpisu o záchranných prostředcích a předpisu z roku 2011 o programu rozšířených inspekcí, jak jsou stanoveny v přílohách 31, 32, 33, 34, 35 a 36 dokumentu Mezinárodní námořní organizace MSC 92/26/Add.2.

2. Postoj Unie stanovený v odstavci 1 vyjádří členské státy, jež jsou členy Mezinárodní námořní organizace, jednající společně v zájmu Unie.

3. Formální a drobné úpravy tohoto postoje lze dohodnout, aniž by to vyžadovalo změnu uvedeného postoje.

Článek 2

Členské státy se zmocňují, aby vyjádřily souhlas s tím, že v zájmu Unie budou vázány změnami uvedenými v čl. 1 odst. 1, spadají-li tyto změny do výlučné pravomoci Unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 8. května 2014.

Za Radu

předseda

P. MITARACHI

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1).

(2) Směrnice Rady 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení (Úř. věst. L 46, 17.2.1997, s. 25).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 530/2012 ze dne 13. června 2012 o urychleném zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem (Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 3).

16.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 145/43

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 14. května 2014,

kterým EU uznává chorvatský rejstřík lodí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí

(oznámeno pod číslem C(2014) 3014)

(Text s významem pro EHP)

(2014/281/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na dopisy ze dne 23. července 2010 a 25. února 2014, v nichž chorvatské orgány požádaly Komisi o uznání chorvatského rejstříku lodí (dále jen „subjekt CRS“) na úrovni EU,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009 podají členské státy, které hodlají udělit oprávnění jakémukoli subjektu, který není doposud uznán, Komisi žádost o uznání.

(2)

Dne 23. července 2010 poskytla Chorvatská republika informace a důkazy, že subjekt CRS splňuje požadavky nařízení (ES) č. 391/2009. S přihlédnutím ke skutečnosti, že postup uznání může trvat delší dobu a že ode dne přistoupení až do ukončení postupu by chorvatská vláda nemohla na subjekt CRS delegovat statutární povinnosti, zahájila Komise přípravné fáze posouzení subjektu CRS již předtím, než se Chorvatsko stalo členským státem Unie.

(3)	V návaznosti na přistoupení k Unii Chorvatsko dne 25. února 2014 znovu Komisi požádalo, aby subjektu CRS udělila uznání EU.

(4)	Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost ověřila, že subjekt CRS splňuje minimální kritéria stanovená v příloze I nařízení (ES) č. 391/2009.

(5)

Posouzení vycházelo z přezkoumání dokumentace předložené chorvatskými orgány, jakož i z výsledků dvou inspekcí v prostorech subjektu CRS, které provedli odborníci z Evropské agentury pro námořní bezpečnost v říjnu 2011, a jedné inspekce provedené v říjnu 2013 s cílem ověřit provádění nápravných opatření subjektem CRS v návaznosti na nedostatky zjištěné Komisí v průběhu posouzení.

(6)	Ve všech případech zjištěných nedostatků provedl subjekt CRS náležitá a dostatečná nápravná opatření. Subjekt CRS během posouzení účinně spolupracoval a prokázal schopnost zlepšit proaktivně svou organizaci a postupy.

(7)	Řada nápravných opatření stále probíhá a jejich provádění bude sledováno, zejména otevření pobočky v Šanghaji v Číně. Tím však není zpochybněna celková kvalita systémů a kontrolních mechanismů daného subjektu.

(8)	Komise také ověřila, že subjekt CRS se zavázal k dodržování ustanovení čl. 8 odst. 4 a článků 9, 10 a 11 nařízení (ES) č. 391/2009.

(9)

Bilance subjektu CRS v oblasti bezpečnosti a znečišťování je sice mírně pod průměrem jiných subjektů uznaných na úrovni EU, je však uspokojivá. Pozitivní trend vykazuje zejména v rámci Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci, s průměrnou mírou zadržení ve výši 0,51 % v období 2010–2012, ve srovnání s 0,89 % v období 2009–2011 a 1,44 % v období 2008–2010. V letech 2010, 2011 a 2012 nezaznamenal subjekt CRS žádné zadržení související s uznaným subjektem v rámci režimu státní přístavní inspekce pobřežní stráže Spojených států.

(10)

Aby bylo zajištěno, že subjekt neustále zachovává svou schopnost fungovat v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 391/2009 a vzhledem k poměrně malé velikosti loďstva, které je v současné době subjektem CRS registrováno, se Komise domnívá, že případné podstatné rozšíření činností subjektu by mělo doprovázet i odpovídající zvýšení jeho technických a manažerských kapacit, v případě nutnosti včetně rozšíření sítě úřadů.

(11)	Právní subjekt CRS je usazen ve Splitu v Chorvatsku jako veřejná instituce podle zákona o chorvatském rejstříku lodí ze dne 20. září 1996 (Úřední věstník č. 81/96) a charty chorvatského rejstříku lodí ze dne 1. června 1997. Název subjektu je „chorvatský rejstřík lodí“ („Hrvatski registar brodova“).

(12)	Opatření uvedená v tomto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 (2),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

„Chorvatský rejstřík lodí“ se uznává podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 14. května 2014.

Za Komisi

Siim KALLAS

místopředseda

(1) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 145

České vydání	Právní předpisy	Ročník 57 16. května 2014

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
		2014/278/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 12. května 2014, o uzavření Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, s výjimkou záležitostí týkajících se zpětného přebírání osob	1
		2014/279/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 12. května 2014, o uzavření Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, pokud jde o záležitosti týkající se zpětného přebírání osob	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 499/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1306/2013 prostřednictvím změny prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny	5
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 500/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 změnou nařízení Komise (ES) č. 288/2009, pokud jde o poskytování podpory pro doprovodná opatření v rámci projektu Ovoce a zelenina do škol	12
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 501/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 změnou nařízení Komise (ES) č. 826/2008, pokud jde o některé požadavky týkající se zemědělských produktů, na něž je poskytována podpora soukromého skladování	14
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 502/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, pokud jde o základ pro výpočet snížení, jež mají členské státy uplatnit na zemědělce z důvodu lineárního snížení plateb v roce 2014 a finanční kázně pro kalendářní rok 2014	20
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2014 ze dne 8. května 2014, kterým se schvaluje změna menšího rozsahu ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Muscat du Ventoux (CHOP))	22
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 504/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky rostlinné oleje/olej z voňatky nardové ( 1 )	28
	*	Nařízení Komise (EU) č. 505/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o používání karamelových barviv (E 150a–d) v pivu a sladových nápojích ( 1 )	32
	*	Nařízení Komise (EU) č. 506/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 a příloha nařízení Komise (EU) č. 231/2012, pokud jde o ethyl-lauroyl-argininát jako konzervant v některých tepelně opracovaných masných výrobcích ( 1 )	35
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 507/2014 ze dne 15. května 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	38
		ROZHODNUTÍ
		2014/280/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 8. května 2014 o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie v Mezinárodní námořní organizaci během 93. zasedání Výboru pro námořní bezpečnost ohledně přijetí změn pravidel úmluvy SOLASII-1/29, II-2/3, 2/9.7, 2/13.4, 2/18, III/20, předpisu o záchranných prostředcích a předpisu z roku 2011 o programu rozšířených inspekcí	40
		2014/281/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 14. května 2014, kterým EU uznává chorvatský rejstřík lodí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (oznámeno pod číslem C(2014) 3014) ( 1 )	43
		2014/282/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 14. května 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2012/44/EU o pravidlech týkajících se veterinárních kontrol živých zvířat a produktů živočišného původu dovážených do určitých francouzských zámořských departementů ze třetích zemí (oznámeno pod číslem C (2014) 3053) ( 1 )	45