14.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 139/1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 492/2014

ze dne 7. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, pokud jde o pravidla pro obnovení povolení biocidních přípravků, která podléhají vzájemnému uznávání

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (1), a zejména na čl. 40 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je vhodné stanovit doplňující pravidla pro obnovení vnitrostátních povolení, která podléhají vzájemnému uznávání v souladu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (2) nebo v souladu s články 33 a 34 nařízení (EU) č. 528/2012, a to jak v členských státech, kde bylo uděleno první povolení, tak v těch členských státech, které udělily povolení prostřednictvím vzájemného uznávání prvních povolení.

(2)

Aby se zabránilo zbytečnému zdvojení práce a byla zajištěna konzistence, obnovení těch povolení, která podléhají vzájemnému uznávání, by mělo v první řadě být řízeno příslušným orgánem jediného referenčního členského státu. V zájmu zajištění flexibility pro žadatele i příslušné orgány by žadatel měl mít možnost si vybrat referenční členský stát pod podmínkou jeho souhlasu.

(3)

Pro usnadnění hladkého průběhu postupů a úkolů, které mají být provedeny příslušnými orgány, by měla být oblast působnosti tohoto nařízení omezena, až na několik omezených výjimek, na ta povolení, která mají v době předložení žádosti o obnovení stejné podmínky ve všech členských státech. U ostatních vnitrostátních povolení by měla být žádost o obnovení předložena v dotyčném členském státu v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 528/2012.

(4)

Obsah žádosti o obnovení vnitrostátního povolení je uveden v článku 31 nařízení (EU) č. 528/2012. Avšak u žádostí o obnovení vnitrostátních povolení udělených na základě vzájemného uznávání je třeba obsah žádosti dále upřesnit, aby se zejména usnadnila práce členským státům, které se podílejí na obnově těchto povolení.

(5)	Za účelem zohlednění zátěže spojené s hodnocením by měla lhůta pro vyřízení žádosti záviset na tom, zda je či není nutné provést úplné hodnocení.

(6)

Aby byla poskytnuta stejná úroveň ochrany v případech, kdy se povolení obnovuje za stejných podmínek jako poprvé, by maximální doba platnosti obnoveného povolení neměla přesáhnout dobu platnosti prvotních povolení. Kromě toho by měla být stanovena přechodná ustanovení pro existující přípravky na trhu členských států, pro něž žádost o obnovení povolení není předložena nebo je zamítnuta.

(7)

S jakýmkoliv rozporem v hodnocení žádostí o obnovení je vhodné se obrátit na koordinační skupinu zřízenou podle nařízení (EU) č. 528/2012 za účelem přezkoumání neshod týkajících se povolení přípravku a umožnit odchylky od vzájemného uznávání na základě obecných důvodů pro takové odchylky stanovené v článku 37 uvedeného nařízení.

(8)	Za účelem dosažení větší předvídatelnosti by měla agentura vytvořit pokyny týkající se podrobností vyřizování obnovení povolení a pravidelně je aktualizovat na základě zkušeností a vědeckého nebo technického pokroku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví pravidla pro obnovení vnitrostátního povolení biocidního přípravku nebo kategorie biocidních přípravků, které podléhá vzájemnému uznávání v souladu s článkem 4 směrnice 98/8/ES nebo článků 33 a 34 nařízení (EU) č. 528/2012, nebo vnitrostátního povolení uděleného prostřednictvím tohoto vzájemného uznávání (dále jen „povolení“).

2. Toto nařízení se vztahuje na povolení, která mají v době předložení žádosti o obnovení stejné podmínky ve všech členských státech, kde se o obnovení povolení žádá.

3. Toto nařízení se rovněž vztahuje na povolení, která mají různé podmínky v jednom nebo více níže uvedených ohledech:

a)	týkají se pouze informací, které mohou být předmětem administrativní změny v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 354/2013 (3);

b)	jsou odvozena z úpravy prvotního povolení na základě čl. 4 odst. 1 druhého a třetího pododstavce směrnice 98/8/ES;

c)	jsou zřízena rozhodnutím Komise přijatým buď v souladu s čl. 4 odst. 4 směrnice 98/8/ES, nebo v souladu s čl. 37 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 528/2012;

d)	jsou odvozena z dohody s žadatelem na základě čl. 37 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 528/2012 nebo na základě ekvivalentních dohod dosažených při provádění ustanovení článku 4 směrnice 98/8/ES.

Článek 2

Obsah žádosti

1. Žádost o obnovení povolení se podává na formuláři dostupném v registru biocidních přípravků a obsahuje následující údaje:

a)	název členského státu, který hodnotil prvotní žádost o povolení, případně členského státu, který si vybral žadatel, spolu s písemným potvrzením, že členský stát souhlasí s tím, aby byl odpovědný za hodnocení žádosti o obnovení povolení (dále jen „referenční členský stát“);

b)	seznam všech ostatních členských států, kde se žádá o obnovení povolení (dále jen „dotyčné členské státy“), který bude rovněž obsahovat počty povolení udělených referenčním členským státem a dotyčnými členskými státy;

c)	potvrzení od žadatele, že tato povolení spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 a 3;

d)	všechny příslušné údaje vyžadované podle čl. 31 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 528/2012, které žadatel vytvořil od udělení prvotního nebo případně předchozího obnovení povolení, pokud tyto údaje již nebyly v požadovaném formátu předloženy agentuře;

návrh souhrnu vlastností biocidního přípravku, který obsahuje informace požadované podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012, v úředních jazycích referenčního členského státu a dotyčných členských států, které se případně mohou lišit mezi členskými státy v souladu s čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení;

posouzení žadatele týkající se toho, zda zůstávají v platnosti závěry prvotního nebo předchozího posouzení biocidního přípravku nebo kategorie biocidních přípravků, včetně kritického přezkoumání každé informace oznámené v souladu s článkem 47 nařízení (EU) č. 528/2012, včetně jakékoliv podpůrné informace k tomuto posouzení, pokud již není k dispozici v registru biocidních přípravků.

2. Pro účely odst. 1 písm. d) žádost o obnovení povolení případně také obsahuje:

a)	seznam činností, které mají být držitelem povolení dokončeny podle podmínek platnosti povolení v kterémkoliv členském státě, a potvrzení, že tyto činnosti byly dokončeny;

b)	seznam rozhodnutí o změnách schválených kterýmkoli členským státem před datem 1. září 2013;

c)	seznam rozhodnutí o změnách schválených kterýmkoli členským státem v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 354/2013;

d)	seznam oznámení o změnách nebo žádostí o změny předložených kterémukoliv členskému státu v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 354/2013, které v době předložení žádosti o obnovení povolení nejsou vyřízeny.

Příslušný orgán referenčního členského státu může pro účely posouzení žádosti požadovat předložení kopie rozhodnutí uvedených v písmenech b) a c).

Článek 3

Předkládání a schvalování žádosti

1. Žadatel, který chce požádat o obnovení povolení jako držitel povolení nebo jeho jménem (dále jen „žadatel“), předloží žádost příslušnému orgánu referenčního členského státu nejméně 550 dní před skončením platnosti povolení.

2. Současně s předložením žádosti referenčnímu členskému státu předkládá žadatel příslušným orgánům dotyčných členských států žádost o obnovení povolení, která byla v uvedených členských státech udělena.

3. Příslušné orgány referenčního členského státu a dotyčných členských států informují žadatele o poplatcích splatných podle článku 80 nařízení (EU) č. 528/2012 a žádost zamítnou, pokud žadatel poplatky neuhradí ve lhůtě 30 dnů. O této skutečnosti informují žadatele a ostatní příslušné orgány.

4. Po obdržení uvedených poplatků příslušné orgány referenčního členského státu a dotyčných členských států žádost přijmou a informují o tom žadatele, přičemž uvedou data přijetí.

5. Do 30 dnů od přijetí žádosti v referenčním členském státě tento členský stát žádost schválí, pokud obsahuje všechny příslušné údaje uvedené v článku 2. Referenční členský stát o tom informuje žadatele a dotyčné členské státy.

Při schvalování žádosti referenční členský stát neprovádí posouzení kvality nebo přiměřenosti předložených údajů nebo odůvodnění.

6. Do 30 dnů od přijetí ze strany dotyčného členského státu ověří tento členský stát, zda povolení spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 a 3.

V případě, že povolení do oblasti působnosti tohoto nařízení nespadá, příslušný orgán dotyčného členského státu žádost zpracuje jako žádost předloženou podle čl. 31 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 a informuje o tom žadatele a příslušné orgány v ostatních členských státech.

7. V případě, že se příslušný orgán referenčního členského státu domnívá, že žádost je neúplná, bude požadovat doplňující informace pro schválení žádosti od žadatele a stanoví mu přiměřenou lhůtu k předložení těchto informací. Lhůta běžně nepřesáhne 90 dnů.

Příslušný orgán referenčního členského státu do 30 dnů od obdržení doplňujících informací žádost schválí, pokud předložené doplňující informace postačují ke splnění požadavků uvedených v článku 2.

Příslušný orgán referenčního členského státu žádost zamítne, jestliže žadatel požadované informace ve stanovené lhůtě nepředloží, a informuje o tom žadatele a dotyčné členské státy.

Článek 4

Hodnocení žádosti

1. Na základě posouzení dostupných informací a na základě současných vědeckých poznatků příslušný orgán referenčního členského státu rozhodne do 90 dnů od schválení žádosti, zda je nutné úplné hodnocení žádosti o obnovení povolení.

2. Pokud je úplné hodnocení nutné, vypracuje příslušný orgán referenčního členského státu zprávu o posouzení v návaznosti na postup a lhůty uvedené v článku 30 nařízení (EU) č. 528/2012. Ve zprávě o posouzení se učiní závěr, zda jsou podmínky pro udělení povolení stanovené v článku 19 uvedeného nařízení stále plněny, a případně se zohlední výsledky srovnávacího posouzení provedeného v souladu s článkem 23 uvedeného nařízení.

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 30 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 528/2012, zpráva o posouzení a návrh souhrnu vlastností biocidního přípravku se zašlou dotyčným členským státům a žadateli do 365 dnů od schválení žádosti.

3. Pokud úplné hodnocení není nutné, referenční členský stát vypracuje zprávu o posouzení v souladu s postupem stanoveným v čl. 30 odst. 3 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 528/2012. V této zprávě se učiní závěr, zda jsou splněny podmínky pro udělení povolení stanovené v článku 19 uvedeného nařízení, a případně se zohlední výsledky srovnávacího posouzení provedeného v souladu s článkem 23 uvedeného nařízení.

Zpráva o posouzení a návrh souhrnu vlastností biocidního přípravku se zašlou dotyčným členským státům a žadateli do 180 dnů od schválení žádosti.

Článek 5

Rozhodnutí o obnovení povolení

1. Do 90 dnů od obdržení zprávy o posouzení a návrhu souhrnu vlastností biocidního přípravku a v souladu s článkem 6 dotyčné členské státy schválí souhrn vlastností biocidního přípravku, případně s výjimkou rozdílů uvedených v čl. 1 odst. 3 písm. a), a toto schválení zanesou do registru biocidních přípravků.

Referenční členský stát zapíše schválený souhrn vlastností biocidního přípravku a závěrečnou zprávu o posouzení biocidního přípravku do registru biocidních přípravků spolu s jakýmikoli podmínkami, jimž podléhá dodávání biocidního přípravku či kategorie biocidních přípravků na trh nebo jejich používání.

2. Do 30 dnů od dosažení dohody obnoví referenční členský stát a každý dotyčný členský stát povolení v souladu se schváleným souhrnem vlastností biocidního přípravku.

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 23 odst. 6 nařízení (EU) č. 528/2012, povolení se obnovuje na dobu nejvýše 10 let.

3. Aniž je dotčen článek 7, není-li dosaženo dohody do 90 dnů, může každý členský stát, který schválil souhrn vlastností biocidního přípravku uvedených v odstavci 1, povolení obnovit.

4. Pokud z důvodů, které držitel povolení nemůže ovlivnit, není rozhodnutí o obnovení uvedeného povolení přijato před skončením jeho platnosti, příslušný orgán toto povolení obnoví na dobu nezbytnou k dokončení hodnocení.

Článek 6

Odkladná lhůta

Článek 52 nařízení (EU) č. 528/2012 se vztahuje na stávající zásoby biocidních přípravků, které jsou dodávány na tyto trhy:

a)	na trh v členském státě, v němž nebyla předložena žádná žádost o obnovení, nebo který žádost v souladu s čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení zamítl;

b)	na trh referenčního členského státu a dotyčných členských států, kde referenční členský stát zamítne žádost o obnovení v souladu s čl. 3 odst. 3 nebo čl. 3 odst. 7 třetím pododstavcem tohoto nařízení.

Článek 7

Koordinační skupina, rozhodčí řízení a odchylka od vzájemného uznávání

1. Dotyčný členský stát může navrhnout, aby se zamítlo obnovení povolení nebo aby se upravily podmínky povolení v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 528/2012.

2. Pokud dotyčné členské státy v záležitostech jiných než těch, které jsou uvedeny v odstavci 1, nedosáhnou dohody ohledně závěrů zprávy o posouzení nebo případně souhrnu vlastností biocidního přípravku navržených referenčním členským státem v souladu s čl. 5 odst. 1, referenční členský stát předloží záležitost koordinační skupině zřízené podle článku 35 nařízení (EU) č. 528/2012.

Pokud nějaký dotyčný členský stát nesouhlasí s referenčním členským státem, podá daný členský stát všem dotyčným členským státům a žadateli podrobné odůvodnění svého postoje.

3. Na záležitosti nesouhlasu uvedené v odstavci 2 se vztahují články 35 a 36 nařízení (EU) č. 528/2012.

Článek 8

Pokyny pro vyřizování obnovení povolení v postupech pro vzájemné uznávání

1. Agentura po konzultaci s členskými státy, Komisí a zúčastněnými stranami vypracuje pokyny týkající se podrobností vyřizování obnovení povolení, na něž se vztahuje toto nařízení.

2. Tyto pokyny jsou pravidelně aktualizovány s přihlédnutím k příspěvkům členských států a zúčastněných stran týkajících se provádění pokynů, jakož i s přihlédnutím k vědeckému a technickému pokroku.

Článek 9

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. března 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 354/2013 ze dne 18. dubna 2013 o změnách biocidních přípravků povolených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (Úř. věst. L 109, 19.4.2013, s. 4).

14.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 139/7

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 493/2014

ze dne 13. května 2014,

kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 102/2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných mimo jiné z Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PLATNÁ OPATŘENÍ

(1)	Nařízením Rady (ES) č. 1796/1999 (2) Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky. Tato opatření byla zachována nařízením Rady (ES) č. 1601/2001 (3) a nařízením Rady (ES) č. 1858/2005 (4).

(2)

Prováděcím nařízením (EU) č. 400/2010 (5) Rada rozšířila antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky na dovoz téhož výrobku zasílaného z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky, a to v návaznosti na šetření zaměřené proti obcházení podle článku 13 základního nařízení. Týmž nařízením byli od těchto rozšířených opatření osvobozeni někteří korejští vyvážející výrobci.

(3)

Opatřeními, která jsou v současnosti platná, je antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením Rady (EU) č. 102/2012 (6) na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky, rozšířené mimo jiné na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, naposledy pozměněným prováděcím nařízením Komise (EU) č. 489/2014 (7) (dále jen „platná opatření“).

B. ŘÍZENÍ

1. Zahájení šetření

(4)

Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost byla podána společností Goodwire MFG. Co. Ltd (dále jen „Goodwire“), výrobcem v Korejské republice, a omezuje se na prošetření možnosti udělit společnosti Goodwire osvobození od platných opatření podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení.

(5)	Po prošetření důkazů, které předložila společnost Goodwire, po konzultaci členských států a poté, co výrobní odvětví Unie dostalo příležitost vyjádřit připomínky, zahájila Komise dne 27. srpna 2013 šetření zveřejněním oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie (8).

2. Výrobek, který je předmětem přezkumu

(6)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, jsou ocelová lana a kabely, včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, pocházející z Čínské lidové republiky nebo zasílané z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Korejské republiky (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN ex 7312 10 81, ex 7312 10 83, ex 7312 10 85, ex 7312 10 89 a ex 7312 10 98 (kódy TARIC 7312108113, 7312108313, 7312108513, 7312108913 a 7312109813).

3. Sledované období

(7)	Sledované období trvalo od 1. července 2012 do 30. června 2013. Údaje byly shromažďovány od roku 2008 do konce sledovaného období, aby se prošetřily jakékoli změny obchodních toků.

4. Šetření

(8)	Komise o zahájení přezkumu oficiálně vyrozuměla společnost Goodwire a zástupce Korejské republiky. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby předložily svá stanoviska, a byly informovány o možnosti požádat o slyšení. Žádná taková žádost nebyla obdržena.

(9)	Komise zaslala společnosti Goodwire dotazník a obdržela odpověď ve stanovené lhůtě. Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala pro účely přezkumu za nezbytné. V prostorách společnosti Goodwire se uskutečnila inspekce na místě.

C. ZJIŠTĚNÍ

(10)

Šetření potvrdilo, že společnost Goodwire je skutečným výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu, a není ve spojení s žádným z čínských vývozců nebo výrobců, na něž se vztahují platná antidumpingová opatření. Šetření dále potvrdilo, že společnost Goodwire nevyvážela výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie v průběhu období šetření zaměřeného proti obcházení, které vedlo k rozšířeným opatřením, tj. od 1. července 2008 do 30. června 2009.

(11)

Zpracovatelské činnosti společnosti Goodwire lze považovat za kompletaci a/nebo montáž ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního nařízení. Společnost Goodwire nakupuje ocelový válcovaný drát vyráběný na domácím trhu, avšak dováží jej také z Čínské lidové republiky, ocelové válcované dráty jsou v jejích prostorách v Korejské republice následně taženy, splétány a slaněny. Hotový výrobek je prodáván na domácím trhu a vyvážen do Spojených států amerických a do Unie.

(12)

Během šetření bylo zjištěno, že podíl čínských surovin se pohyboval výrazně pod prahovou hodnotou 60 %. Proto nebylo třeba stanovit, zda přidaná hodnota dosahuje prahové hodnoty 25 % ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního nařízení. Obcházení podle čl. 13 odst. 2 základního nařízení tudíž u výrobních činností společnosti Goodwire nebylo zjištěno.

(13)	Šetření potvrdilo, že společnost Goodwire nenakupovala hotový výrobek, který je předmětem přezkumu, z Čínské lidové republiky za účelem jeho dalšího prodeje nebo překládky s vývozem do Unie a že společnost může odůvodnit veškerý svůj vývoz v průběhu sledovaného období.

(14)

Na základě zjištění popsaných v 10. až 13. bodě odůvodnění Komise dospěla k závěru, že společnost Goodwire neobchází platná antidumpingová opatření uložená na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky, rozšířená mimo jiné na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Korejské republiky.

(15)	Výše uvedená zjištění byla zpřístupněna společnosti Goodwire a výrobnímu odvětví Unie, kterým byla poskytnuta příležitost vyjádřit připomínky. Obdržené připomínky byly v odůvodněných případech vzaty v úvahu,

D. ÚPRAVA SEZNAMU SPOLEČNOSTÍ, KTERÉ VYUŽÍVAJÍ OSVOBOZENÍ OD PLATNÝCH OPATŘENÍ

(16)	V souladu s výše uvedenými zjištěními by společnost Goodwire měla být doplněna na seznam společností, které jsou osvobozeny od antidumpingového cla uloženého prováděcím nařízením (EU) č. 102/2012.

(17)

Jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 400/2010, uplatnění osvobození je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům stanoveným v příloze uvedeného nařízení, celním orgánům členských států. Není-li takováto faktura předložena, použije se i nadále antidumpingové clo.

(18)

Osvobození od rozšířených opatření udělené na dovoz ocelových lan a kabelů vyrobených společností Goodwire podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení zůstává v platnosti pod podmínkou, že osvobození odůvodňují skutečnosti zjištěné s konečnou platností. Pokud by nové důkazy prima facie svědčily o opaku, může Komise zahájit šetření za účelem zjištění, zda nemá být osvobození zrušeno.

(19)

Osvobození od rozšířených opatření udělené na dovoz ocelových lan a kabelů vyrobených společností Goodwire je stanoveno na základě zjištění tohoto přezkumu. Toto osvobození se tudíž uplatní výhradně na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky a vyrobených konkrétní výše uvedenou právnickou osobou. Na dovoz ocelových lan a kabelů vyráběných kteroukoli společností, která není výslovně jmenována v čl. 1 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 102/2012, včetně subjektů ve spojení se zmíněnými výslovně jmenovanými společnostmi, by se nemělo vztahovat osvobození a měl by podléhat sazbě zbytkového cla uloženého uvedeným nařízením.

(20)	Částečný prozatímní přezkum by měl být ukončen a prováděcí nařízení (EU) č. 102/2012, ve znění pozdějších změn, by mělo být změněno, tak aby v tabulce stanovené v čl. 1 odst. 4 zahrnovalo společnost Goodwire.

(21)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Tabulka stanovená v čl. 1 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 102/2012, naposledy pozměněného prováděcím nařízením (EU) č. 489/2014, se nahrazuje touto tabulkou:

„Země	Společnost	Doplňkový kód TARIC
Korejská republika	Bosung Wire Rope Co., Ltd, 568,Yongdeok-ri, Hallim-myeon, Gimae-si, Gyeongsangnam-do, 621-872	A969
	Chung Woo Rope Co., Ltd, 1682-4, Songjung-Dong, Gangseo-Gu, Busan	A969
	CS Co., Ltd, 287-6 Soju-Dong Yangsan-City, Kyoungnam	A969
	Cosmo Wire Ltd, 4-10, Koyeon-Ri, Woong Chon-Myon Ulju-Kun, Ulsan	A969
	Dae Heung Industrial Co., Ltd, 185 Pyunglim – Ri, Daesan-Myun, Haman – Gun, Gyungnam	A969
	DSR Wire Corp., 291, Seonpyong-Ri, Seo-Myon, Suncheon-City, Jeonnam	A969
	Goodwire MFG. Co. Ltd, 984-23, Maegok-Dong, Yangsan-City, Kyungnam	B955
	Kiswire Ltd, 20th Fl. Jangkyo Bldg, 1, Jangkyo-Dong, Chung-Ku, Seoul	A969
	Manho Rope & Wire Ltd, Dongho Bldg, 85-2 4 Street Joongang-Dong, Jong-gu, Busan	A969
	Line Metal Co. Ltd, 1259 Boncho-ri, Daeji-Myeon, Changnyeong-gun, Gyeongnam	B926
	Seil Wire and Cable, 47-4, Soju-Dong, Yangsan-Si, Kyungsangnamdo	A994
	Shin Han Rope Co., Ltd, 715-8, Gojan-Dong, Namdong-gu, Incheon	A969
	Ssang YONG Cable Mfg. Co., Ltd, 1559-4 Song-Jeong Dong, Gang-Seo Gu, Busan	A969
	Young Heung Iron & Steel Co., Ltd, 71-1 Sin-Chon Dong, Changwon City, Gyungnam	A969“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. května 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1796/1999 ze dne 12. srpna 1999 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z tohoto dovozu a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu z Korejské republiky (Úř. věst. L 217, 17.8.1999, s. 1).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 1601/2001 ze dne 2. srpna 2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých železných a ocelových lan a kabelů pocházejících z České republiky, Ruska, Thajska a Turecka a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 211, 4.8.2001, s. 1).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 1858/2005 ze dne 8. listopadu 2005, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Indie, Jihoafrické republiky a Ukrajiny na základě přezkumu nařízení před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 (Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 1).

(5) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 400/2010 ze dne 26. dubna 2010, kterým se konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 1858/2005 na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky rozšiřuje na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky, a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu výrobků zasílaných z Malajsie (Úř. věst. L 117, 11.5.2010, s. 1).

(6) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 102/2012 ze dne 27. ledna 2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka, Moldavska a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009, a kterým se zastavuje řízení o přezkumu před pozbytím platnosti týkající se dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Jižní Afriky podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 36, 9.2.2012, s. 1).

(7) Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 80.

(8) Úř. věst. C 246, 27.8.2013, s. 5.

14.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 139/11

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 494/2014

ze dne 13. května 2014,

kterým se mění příloha V nařízení (ES) č. 136/2004, pokud jde o dovozní podmínky a seznam zemí podle článku 9 uvedeného nařízení

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (1), a zejména na čl. 19 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice 97/78/ES stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Unie.

(2)	Podle čl. 19 odst. 1 uvedené směrnice má Komise sestavit seznam rostlinných produktů, jež budou podrobeny veterinárním kontrolám na hranicích, a seznam třetích zemí, které smějí vyvážet tyto rostlinné produkty do Unie.

(3)	V souladu s výše zmíněným uvádí příloha IV nařízení Komise (ES) č. 136/2004 (2) seno a slámu jako rostlinné produkty, na které se vztahují veterinární kontroly na hranicích, a část I přílohy V uvedeného nařízení obsahuje seznam zemí, ze kterých smějí členské státy dovážet seno a slámu.

(4)	Ukrajina nedávno požádala o povolení vyvážet do Unie peletovanou slámu a požádala o zařazení do přílohy V nařízení (ES) č. 136/2004.

(5)

Bělorusko je již uvedeno v příloze V nařízení (ES) č. 136/2004 a smí vyvážet seno a slámu jakéhokoli druhu do Unie. Některé členské státy však vyjádřily obavy ohledně změněné veterinární situace v Bělorusku a odkazovaly na ohniska afrického moru prasat. Obávají se, že by vývoz nezpracovaného sena a slámy z uvedené třetí země mohl představovat vysoké riziko pro zdraví zvířat v Unii. Proto bylo požadováno, aby byla přijata preventivní opatření, a sice přísnější podmínky pro dovoz sena a slámy z Běloruska.

(6)

Z provedené analýzy vyplývá, že veterinární situace v Bělorusku a na Ukrajině nepředstavuje riziko šíření infekčních nebo nakažlivých chorob zvířat do Unie, pokud bude povoleno dovážet pouze peletovanou slámu určenou pro spalování a tato sláma bude odeslána ze schváleného stanoviště hraniční kontroly vstupu do Unie přímo do zařízení konečného určení, kde bude spálena. Aby se zajistilo, že tyto zásilky nebudou představovat riziko pro zdraví zvířat v případě, že se změní jejich předpokládané místo určení, musí být přepravovány v celním režimu tranzitu, jak je stanoveno v nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (3), a musí být odpovídajícím způsobem sledovány v integrovaném počítačovém veterinárním systému (TRACES) od stanoviště hraniční kontroly vstupu až do zařízení konečného určení.

(7)	Nařízení (ES) č. 136/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha V nařízení (ES) č. 136/2004 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. května 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 136/2004 ze dne 22. ledna 2004, kterým se stanoví postupy veterinárních kontrol produktů dovážených ze třetích zemí na stanovištích hraniční kontroly Společenství (Úř. věst. L 21, 28.1.2004, s. 11).

(3) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA V

SEZNAM ZEMÍ PODLE ČLÁNKU 9

Kód ISO	Země
AU	Austrálie
BY	Bělorusko (1)
CA	Kanada
CH	Švýcarsko
CL	Čile
GL	Grónsko
IS	Island
NZ	Nový Zéland
RS	Srbsko (2)
UA	Ukrajina (1)
US	Spojené státy americké
ZA	Jihoafrická republika (vyjma části kontrolované oblasti slintavky a kulhavky ve veterinárním regionu Severní a Východní Transvaal, v oblasti Ingwavuma veterinárního regionu Natal a v hraniční oblasti s Botswanou východně od 28° zeměpisné délky)

(1) Pouze peletovaná sláma určená pro spalování, která je přímo odeslána v rámci celního režimu tranzitu podle čl. 4 odst. 16 písm. b) nařízení (EHS) č. 2913/92 (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1) a prostřednictvím sledování v TRACES ze schváleného stanoviště hraniční kontroly vstupu do Unie do zařízení konečného určení v Unii, kde bude spálena.

(2) Podle článku 135 Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé (Úř. věst. L 278, 18.10.2013, s. 16).“

14.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 139/14

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 495/2014

ze dne 13. května 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. května 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	48,3
	MK	62,8
	TN	49,2
	TR	67,4
	ZZ	56,9
0707 00 05	AL	32,3
	MK	38,7
	TR	125,0
	ZZ	65,3
0709 93 10	TR	112,7
0709 93 10	ZZ	112,7
0805 10 20	EG	54,2
	IL	74,0
	MA	47,6
	TN	68,6
	TR	41,5
	ZZ	57,2
0805 50 10	TR	93,7
0805 50 10	ZZ	93,7
0808 10 80	AR	98,2
	BR	88,4
	CL	102,9
	CN	98,7
	MK	33,9
	NZ	134,6
	US	191,6
	ZA	108,2
	ZZ	107,1

(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

14.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 139/18

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 2. května 2014,

kterým se mění rozhodnutí 2008/411/ES o harmonizaci kmitočtového pásma 3 400–3 800 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací ve Společenství

(oznámeno pod číslem C(2014) 2798)

(Text s významem pro EHP)

(2014/276/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutím Komise 2008/411/ES (2) se harmonizují technické podmínky využívání spektra v kmitočtovém pásmu 3 400–3 800 MHz pro zemské poskytování služeb elektronických komunikací v celé Unii, především se zaměřením na bezdrátové širokopásmové služby pro koncové uživatele.

(2)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (3) se zavádí víceletý program politiky rádiového spektra a stanoví cíl rozšířit dostupnost bezdrátových širokopásmových služeb v zájmu občanů a spotřebitelů Unie. Víceletý program politiky rádiového spektra vyžaduje, aby členské státy podpořily probíhající modernizaci sítí prováděnou poskytovateli elektronických komunikací na úroveň nejnovějších a nejúčinnějších technologií s cílem vytvořit své vlastní dividendy v souladu se zásadami neutrality vůči službám a technologiím.

(3)

Ustanovení čl. 6 odst. 2 rozhodnutí č. 243/2012/EU vyžaduje, aby členské státy zpřístupnily kmitočtové pásmo 3 400–3 800 MHz v souladu s podmínkami rozhodnutí 2008/411/ES a v závislosti na tržní poptávce udělily oprávnění k využívání tohoto pásma do 31. prosince 2012, aniž budou dotčeny stávající zavedené služby a za podmínek, jež spotřebitelům umožní snadný přístup k bezdrátovým širokopásmovým službám.

(4)

Kmitočtové pásmo 3 400–3 800 MHz nabízí významný potenciál pro zavádění hustých a vysokorychlostních bezdrátových širokopásmových sítí k poskytování inovativních služeb elektronických komunikací koncovým uživatelům. Využívání tohoto kmitočtového pásma pro bezdrátové širokopásmové připojení by mělo přispět k cílům hospodářské a sociální politiky v rámci digitální agendy pro Evropu.

(5)

Podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí č. 676/2002/ES vydala Komise dne 23. března 2012 pověření pro Evropskou konferenci správ pošt a telekomunikací (CEPT) vypracovat technické podmínky pro využívání spektra v kmitočtovém pásmu 3 400–3 800 MHz s cílem zohlednit vývoj v oblasti technologií bezdrátového širokopásmového přístupu, zejména pokud jde o velké kanálové šířky, a přitom zajistit efektivní využívání spektra.

(6)

V reakci na toto pověření CEPT dne 8. listopadu 2013 vydala zprávu (zpráva CEPT č. 49) týkající se technických podmínek harmonizace spektra pro zemské bezdrátové systémy v kmitočtovém pásmu 3 400–3 800 MHz. Zpráva zahrnuje výsledky studií o nejméně omezujících technických podmínkách (jako je spektrální maska hran bloku), uspořádání kmitočtů a zásady pro koexistenci a koordinaci mezi bezdrátovým širokopásmovým přístupem a stávajícími využitími spektra. Výsledky týkající se spektrální masky hran bloku a zásady pro koordinaci uvedené ve zprávě CEPT č. 49 byly vypracovány na základě zprávy č. 203 Výboru pro elektronické komunikace.

(7)

Vzhledem k rychle rostoucí tržní poptávce po vysokorychlostních bezdrátových širokopásmových službách a k současné nízké úrovni využívání kmitočtového pásma 3 400–3 800 MHz pro bezdrátové širokopásmové služby by výsledky pověření Komise pro CEPT měly být použity v celé Unii a bezodkladně provedeny členskými státy.

(8)

Uživatelé spektra, kteří poskytují bezdrátové širokopásmové služby, by měli prospěch z jednotných technických podmínek v celém kmitočtovém rozsahu, díky čemuž by byla zajištěna dostupnost zařízení a soudržná koordinace mezi sítěmi různých provozovatelů. Za tímto účelem by mělo být stanoveno upřednostňované uspořádání kanálů pro kmitočtové pásmo 3 400–3 600 MHz, a to na základě výsledků zprávy CEPT č. 49 a při respektování zásady neutrality vůči technologiím a službám.

(9)

Právní rámec pro využívání kmitočtového pásma 3 400–3 800 MHz stanovený rozhodnutím 2008/411/ES by měl zůstat nezměněn, aby byla zajištěna nepřerušená ochrana ostatních stávajících služeb v uvedeném pásmu. Zejména družicová pevná služba (FSS) včetně pozemských stanic vyžaduje nepřerušenou ochranu prostřednictvím odpovídající koordinace případ od případu ze strany vnitrostátních orgánů mezi touto službou a bezdrátovými širokopásmovými sítěmi a službami.

(10)

Využívání spektra ze strany poskytovatelů bezdrátových širokopásmových služeb a dalších stávajících služeb, které využívají pásmo 3 400–3 800 MHz, zejména pozemských stanic v družicové pevné službě, by mělo být koordinováno na základě pokynů, osvědčených postupů a zásad pro koordinaci stanovených ve zprávě CEPT č. 49. Tyto zásady zahrnují koordinační postupy, výměnu informací, minimalizaci vzájemných omezení a dvoustranné dohody pro rychlou přeshraniční koordinaci v případech, kdy se základnové stanice zemské bezdrátové širokopásmové sítě a pozemské stanice v družicové pevné službě nacházejí na území různých členských států.

(11)

Vzhledem k vlastnostem šíření kmitočtů v pásmu 3 400–3 800 MHz a zavedeným harmonizovaným technickým podmínkám by k ochraně stávajících využívání přispěly určité upřednostňované konfigurace, pokud jde o zavádění bezdrátových širokopásmových sítí a služeb. Tyto konfigurace zahrnují například malé buňky, pevné bezdrátové připojení, páteřní spoje (backhaul) bezdrátových širokopásmových přístupových sítí nebo jejich kombinace.

(12)

Zatímco by tímto rozhodnutím neměla být dotčena ochrana a nepřerušený provoz jiných stávajících využití dotyčných pásem, měly by se nové harmonizované technické podmínky v nezbytném rozsahu použít i na stávající práva k využívání spektra v kmitočtovém pásmu 3 400–3 800 MHz, aby byla zajištěna technická kompatibilita mezi stávajícími a novými uživateli pásma, efektivní využití spektra a vyloučení škodlivého rušení, též přes hranice mezi členskými státy Unie.

(13)	K zajištění toho, aby členské státy provedly parametry stanovené tímto rozhodnutím s cílem zabránit škodlivému rušení a zlepšit efektivitu rádiového spektra a konvergenci ve využití spektra, mohou být nutné přeshraniční dohody.

(14)

Technické podmínky harmonizace spektra pro zemské bezdrátové systémy v kmitočtovém pásmu 3 400–3 800 MHz stanovené ve zprávě CEPT č. 49 nezaručují slučitelnost s určitými stávajícími právy k využívání pro takové systémy v uvedeném pásmu v Unii. Proto by stávajícím uživatelům spektra měla být poskytnuta přiměřená lhůta k uplatnění technických podmínek podle zprávy CEPT č. 49 bez omezení přístupu ke spektru pro uživatele, kteří splňují technické podmínky zprávy CEPT č. 49, a vnitrostátním orgánům by mělo být umožněno odložit provedení technických podmínek stanovených tímto rozhodnutím v závislosti na tržní poptávce.

(15)	Rozhodnutí 2008/411/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2008/411/ES se mění takto:

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1. Členské státy určí a poté zpřístupní kmitočtové pásmo 3 400–3 800 MHz pro nevýhradní využívání zemskými sítěmi elektronických komunikací v souladu s parametry stanovenými v příloze, aniž je dotčena ochrana a nepřerušený provoz jiných stávajících využití dotyčného pásma. Členské státy kromě toho nemusí uplatňovat parametry stanovené v příloze, pokud jde o práva k využívání zemskými sítěmi elektronických komunikací v kmitočtovém pásmu 3 400–3 800 MHz existující ke dni přijetí tohoto rozhodnutí, pokud výkon těchto práv nebrání využívání uvedeného pásma podle přílohy.

2. Členské státy zajistí, aby sítě uvedené v odstavci 1 poskytovaly vhodnou ochranu pro systémy v přilehlých pásmech.

3. Členské státy nejsou povinny provést povinnosti podle tohoto rozhodnutí v zeměpisných oblastech, kde koordinace se třetími zeměmi vyžaduje odchylku od parametrů stanovených v příloze.

Členské státy vynaloží veškeré prakticky možné úsilí na vyřešení takových odchylek, které oznámí Komisi včetně dotčených zeměpisných oblastí, a zveřejní odpovídající informace podle rozhodnutí č. 676/2002/ES.“

2)	V článku 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Členské státy usnadňují uzavírání dohod o přeshraniční koordinaci s cílem umožnit provoz těchto sítí, s přihlédnutím ke stávajícím regulačním postupům a právům.“

3)	Vkládá se nový článek 4a, který zní: „Článek 4a Členské státy použijí podmínky stanovené v příloze nejpozději dne 30. června 2015. Členské státy předloží zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí nejpozději dne 30. září 2015.“

4)	Příloha se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 2. května 2014.

Za Komisi

Neelie KROES

místopředsedkyně

(1) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(2) Rozhodnutí Komise 2008/411/ES ze dne 21. května 2008 o harmonizaci kmitočtového pásma 3 400–3 800 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací ve Společenství (Úř. věst. L 144, 4.6.2008, s. 77).

(3) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

PARAMETRY UVEDENÉ V ČLÁNKU 2

A. OBECNÉ PARAMETRY

Upřednostňovaným duplexním režimem provozu v dílčím pásmu 3 400–3 600 MHz je TDD (duplex s časovým dělením).

Členské státy mohou alternativně v dílčím pásmu 3 400–3 600 MHz zavést režim provozu FDD (duplex s kmitočtovým dělením) pro účely:

a)	zajištění vyšší efektivity využívání spektra, například při sdílení se stávajícími právy na využívání během období koexistence nebo při zavádění tržní správy spektra; nebo

b)	ochrany stávajících využívání nebo zabránění rušení; nebo

c)	koordinace se zeměmi, které nejsou členy EU.

Pokud je zaveden režim provozu FDD, jsou duplexní odstupy 100 MHz, přičemž k vysílání terminálů (FDD uplink) je určena dolní část pásma začínající kmitočtem 3 410 MHz a končící kmitočtem 3 490 MHz a k vysílání základnových stanic (FDD downlink) je určena horní část pásma začínající kmitočtem 3 510 MHz a končící kmitočtem 3 590 MHz.

Duplexním režimem provozu v dílčím pásmu 3 600–3 800 MHz je TDD (duplex s časovým dělením).

Přidělené velikosti bloků jsou násobky 5 MHz. Nejnižší kmitočet z přiděleného bloku se musí shodovat s hranou příslušného dílčího pásma, nebo být od něj vzdálen o násobek 5 MHz (1). V závislosti na duplexním režimu provozu jsou příslušné hrany dílčích pásem tyto: 3 400 MHz a 3 600 MHz pro režim TDD, 3 410 MHz a 3 510 MHz pro režim FDD.

Vysílání základnových stanic a terminálů v pásmu 3 400–3 800 MHz musí být v souladu se spektrální maskou hran bloku uvedenou v této příloze.

B. TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO ZÁKLADNOVÉ STANICE – SPEKTRÁLNÍ MASKA HRAN BLOKU

Následující technické parametry pro základnové stanice, nazývané spektrální maska hran bloku (BEM, block edge mask), jsou základní součástí podmínek nezbytných k zajištění koexistence sousedících sítí v případech, kdy nejsou uzavřeny dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi provozovateli takových sousedících sítí. Lze použít i méně přísné technické parametry, pokud se na nich provozovatelé těchto sítí dohodnou.

BEM se skládá z několika prvků uvedených v tabulce 1, a to pro obě dílčí pásma 3 400–3 600 MHz a 3 600–3 800 MHz. Základní mezní hodnota výkonu, která má chránit spektrum ostatních provozovatelů, a mezní hodnoty výkonu v přechodové oblasti bloku, které umožňují náběh filtru z mezní hodnoty výkonu ve vnitřní oblasti bloku na základní mezní hodnotu výkonu, představují prvky mimo blok. Ochranná pásma se použijí pouze v případě použití režimu FDD v dílčím pásmu 3 400–3 600 MHz. BEM se vztahuje na základnové stanice s různými úrovněmi výkonu (obvykle nazývané makro-, mikro-, piko- a femtobuňky (2)).

Tabulky 2 až 6 uvádějí mezní hodnoty výkonu pro různé prvky BEM. Mezní hodnota výkonu ve vnitřní oblasti bloku platí pro blok vlastněný provozovatelem. Stanoveny jsou rovněž mezní hodnoty výkonu v ochranných pásmech a na ochranu radarového provozu na kmitočtech pod 3 400 MHz.

Kmitočtové rozsahy v tabulkách 1 až 6 závisí na zvoleném duplexním režimu v dílčím pásmu 3 400–3 600 MHz (TDD nebo FDD). PMax je maximální výkon nosné pro dotyčnou základnovou stanici, měřený jako EIRP (3). Synchronizovaným provozem se rozumí provoz v režimu TDD ve dvou různých sítích, pokud nedochází k přenosům současně ve směru uplink a ve směru downlink, jak definují platné normy.

K získání BEM pro konkrétní blok se podle následujících kroků zkombinují prvky BEM definované v tabulce 1:

1.	Pro blok přidělený provozovateli se použije mezní hodnota výkonu ve vnitřní oblasti bloku.

2.	Určí se přechodové oblasti bloku a použijí se příslušné mezní hodnoty výkonu. Přechodové oblasti bloku se mohou překrývat s ochrannými pásmy; v takovém případě se použijí mezní hodnoty výkonu v přechodových oblastech bloku.

3.	Pro zbývající spektrum přidělené pro režim FDD nebo TDD se použijí základní mezní hodnoty výkonu.

4.	Pro zbývající spektrum ochranných pásem se použijí mezní hodnoty výkonu v ochranných pásmech.

5.	Pro spektrum pod kmitočtem 3 400 MHz se použije jedna z doplňkových základních mezních hodnot výkonu.

Obrázek uvádí příklad kombinace různých prvků BEM.

V případě nesynchronizovaných sítí TDD lze dodržení souladu s požadavky BEM ze strany dvou sousedících provozovatelů dosáhnout zavedením kmitočtového odstupu (např. prostřednictvím procesu udělování povolení na vnitrostátní úrovni) mezi hranami bloků dotčených provozovatelů. Jinou možností je zavést pro dva sousední provozovatele takzvané omezené bloky, které vyžadují, aby provozovatelé omezili výkon v nejvyšších nebo nejnižších částech svých přidělených bloků spektra (4).

Tabulka 1

Definice prvků BEM

Prvek BEM	Definice
Vnitřní oblast bloku	Označuje blok, pro který se BEM vytváří.
Základní úroveň	Spektrum využívané pro provoz v režimu TDD, FDD uplink nebo FDD downlink, s výjimkou bloku přiděleného provozovateli a příslušných přechodových oblastí bloku.
Přechodová oblast bloku	U bloků pro režim FDD downlink se přechodová oblast bloku vztahuje na úsek 0 až 10 MHz pod blokem přiděleným provozovateli a 0 až 10 MHz nad ním. U bloků pro režim TDD se přechodová oblast bloku vztahuje na úsek 0 až 10 MHz pod blokem přiděleným provozovateli a 0 až 10 MHz nad ním. Přechodová oblast bloku se vztahuje na sousední bloky pro režim TDD přidělené jiným provozovatelům, pokud jsou sítě synchronizovány, nebo na spektrum mezi přilehlými bloky pro režim TDD, mezi kterými je odstup 5 nebo 10 MHz. Přechodové oblasti bloků se nevztahují na přilehlé bloky pro režim TDD přidělené jiným provozovatelům, pokud sítě nejsou synchronizovány. Přechodová oblast bloku se nevztahuje na kmitočty pod 3 400 MHz nebo nad 3 800 MHz.
Ochranná pásma	Při přidělení pro režim FDD se použijí následující ochranná pásma: 3 400–3 410, 3 490–3 510 (duplex gap) a 3 590–3 600 MHz V případě překryvu přechodových oblastí bloků a ochranných pásem se použijí mezní hodnoty výkonu pro přechodové oblasti bloků.
Doplňková základní úroveň	Spektrum pod kmitočtem 3 400 MHz.

Tabulka 2

Mezní hodnota výkonu ve vnitřní oblasti bloku

Prvek BEM

Kmitočtový rozsah

Mezní hodnota výkonu

Vnitřní oblast bloku

Blok přidělený provozovateli

Nepovinná.

Pokud správní orgán vyžaduje horní hranici, musí se použít hodnota, která nepřekročí 68 dBm/5 MHz na anténu.

Vysvětlivka k tabulce 2

U femtobuněk by se měla použít regulace výkonu, aby se minimalizovalo rušení v přilehlých kanálech. Požadavek na regulaci výkonu femtobuněk vyplývá z nutnosti snížit rušení produkované zařízením, které může být uvedeno do provozu spotřebiteli, a tudíž nemusí být koordinováno s okolními sítěmi.

Tabulka 3

Základní mezní hodnoty výkonu

Prvek BEM

Kmitočtový rozsah

Mezní hodnota výkonu

Základní úroveň

FDD downlink (3 510–3 590 MHz).

Synchronizované bloky TDD (3 400–3 800 MHz nebo 3 600–3 800 MHz).

Min(PMax – 43,13) dBm/5 MHz EIRP na anténu

Základní úroveň

FDD uplink (3 410–3 490 MHz).

Nesynchronizované bloky TDD (3 400–3 800 MHz nebo 3 600–3 800 MHz).

– 34 dBm/5 MHz EIRP na buňku (5)

Vysvětlivka k tabulce 3

Základní úrovní pro FDD downlink a synchronizovaný režim TDD se vyjádří kombinací útlumu vůči maximálnímu výkonu nosné a pevné horní meze. Použije se přísnější z obou požadavků. Pevná úroveň představuje horní mez rušení ze základnové stanice. Pokud jsou dva bloky pro režim TDD synchronizovány, nebude docházet k rušení mezi základnovými stanicemi. V takovém případě se použije stejná základní úroveň jako v oblasti pro FDD downlink.

Základní mezní hodnota výkonu pro FDD uplink a nesynchronizovaný režim TDD se vyjádří pouze jako pevná mez.

Tabulka 4

Mezní hodnoty výkonu v přechodové oblasti bloku

Prvek BEM

Kmitočtový rozsah

Mezní hodnota výkonu

Přechodová oblast bloku

Odstup –5 až 0 MHz od dolní hrany bloku nebo

odstup 0 až 5 MHz od horní hrany bloku

Min(PMax – 40,21) dBm/5 MHz EIRP na anténu

Přechodová oblast bloku

Odstup –10 až –5 MHz od dolní hrany bloku nebo

odstup 5 až 10 MHz od horní hrany bloku

Min(PMax – 43,15) dBm/5 MHz EIRP na anténu

Vysvětlivka k tabulce 4

Mezní hodnoty výkonu v přechodové oblasti bloku jsou stanoveny proto, aby umožnily snížení výkonu z úrovně ve vnitřní oblasti bloku na základní úroveň nebo úroveň v ochranném pásmu. Požadavky jsou vyjádřeny jako útlum vůči maximálnímu výkonu nosné v kombinaci s pevnou horní mezí. Použije se přísnější z obou požadavků.

Tabulka 5

Mezní hodnoty výkonu v ochranných pásmech pro režim FDD

Prvek BEM	Kmitočtový rozsah	Mezní hodnota výkonu
Ochranné pásmo	3 400–3 410 MHz	– 34 dBm/5 MHz EIRP na buňku
Ochranné pásmo	3 490–3 500 MHz	– 23 dBm/5 MHz na anténní port
Ochranné pásmo	3 500–3 510 MHz	Min(PMax – 43,13) dBm/5 MHz EIRP na anténu
Ochranné pásmo	3 590–3 600 MHz	Min(PMax – 43,13) dBm/5 MHz EIRP na anténu

Vysvětlivka k tabulce 5

Pro ochranné pásmo 3 400–3 410 MHz je zvolena stejná mezní hodnota výkonu, jako je základní úroveň v přilehlém pásmu pro FDD uplink (3 410–3 490 MHz). Pro ochranná pásma 3 500–3 510 MHz a 3 590–3 600 MHz je zvolena stejná mezní hodnota výkonu, jako je základní úroveň v přilehlém pásmu pro FDD downlink (3 510–3 590 MHz). Pro ochranné pásmo 3 490–3 500 MHz vychází mezní hodnota výkonu z požadavku na rušivé emise – 30 dBm/MHz na anténní port, převedeno na šířku pásma 5 MHz.

Tabulka 6

Doplňkové základní mezní hodnoty výkonu pro základnové stanice v případech specifických pro konkrétní země

Případ		Prvek BEM	Kmitočtový rozsah	Mezní hodnota výkonu
A	Země Unie s vojenskými radiolokačními systémy pod 3 400 MHz	Doplňková základní úroveň	Pod 3 400 MHz při určení pro režim TDD i FDD (6)	– 59 dBm/MHz EIRP (7)
B	Země Unie s vojenskými radiolokačními systémy pod 3 400 MHz	Doplňková základní úroveň	Pod 3 400 MHz při určení pro režim TDD i FDD (6)	– 50 dBm/MHz EIRP (7)
C	Země Unie, v nichž se přilehlé pásmo nevyužívá, nebo jeho využívání nevyžaduje zvláštní ochranu	Doplňková základní úroveň	Pod 3 400 MHz při určení pro režim TDD i FDD	Nepoužije se

Vysvětlivka k tabulce 6

Doplňkové základní mezní hodnoty výkonu odrážejí nutnost ochrany vojenské radiolokace v některých zemích. Případy A, B a C lze použít pro jednotlivé regiony nebo země, takže přilehlé pásmo může v různých geografických oblastech nebo zemích požívat různé úrovně ochrany v závislosti na nasazení systémů v přilehlých pásmech. Pro režim provozu TDD mohou být nutná další zmírňující opatření, jako je geografické oddělení, koordinace případ od případu nebo dodatečné ochranné pásmo. Doplňkové základní mezní hodnoty výkonu uvedené v tabulce 6 platí pouze pro venkovní buňky. V případě buňky uvnitř budovy mohou být mezní hodnoty výkonu případ od případu stanoveny méně přísně. V případě terminálů mohou být nutná další zmírňující opatření, jako je geografické oddělení nebo dodatečné ochranné pásmo pro režim provozu FDD i TDD.

Obrázek

Příklad kombinování prvků BEM pro základnové stanice pro blok FDD začínající na kmitočtu 3 510 MHz (8)

C. TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO TERMINÁLY

Tabulka 7

Požadavek na výkon ve vnitřní oblasti bloku – mezní hodnota výkonu ve vnitřní oblasti bloku v BEM pro terminály

Maximální výkon ve vnitřní oblasti bloku (9)

25 dBm

Členské státy mohou za určitých okolností uvolnit mezní hodnoty stanovené v tabulce 7, například u pevných terminálů, pokud se tím nenaruší ochrana a nepřerušený provoz jiného stávajícího využívání pásma 3 400–3 800 MHz a jsou splněny přeshraniční povinnosti.“

(1) Pokud je třeba přidělené bloky posunout za účelem zohlednění jiných stávajících uživatelů, musí se použít rastr 100 kHz. Pro účely umožnění efektivního využití spektra lze definovat užší bloky vedle jiných uživatelů.

(2) Tyto termíny nejsou jednoznačně definovány a označují základnové stanice buňkových sítí s různou úrovní výkonu, která se snižuje v tomto pořadí: makro, mikro, piko, femto. Konkrétně femtobuňky jsou malé základnové stanice s nejnižšími úrovněmi výkonu, zpravidla používané uvnitř budov.

(3) Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon.

(4) Doporučená hodnota takové omezené úrovně výkonu je 4 dBm/5 MHz EIRP na buňku, platná pro nejvyšších nebo nejnižších 5 MHz v bloku spektra přiděleném provozovateli.

(5) Sousední provozovatelé si mohou dohodnout výjimku z této základní úrovně pro femtobuňky, pokud nehrozí riziko rušení makrobuněk. V takovém případě lze použít –25 dBm/5MHz EIRP na buňku.

(6) Správní orgány se mohou rozhodnout použít pod kmitočtem 3 400 MHz ochranné pásmo. V takovém případě se mezní hodnota výkonu použije pouze pro kmitočty nižší, než je ochranné pásmo.

(7) Správní orgány mohou zvolit mezní hodnotu z případu A nebo z případu B podle potřebné úrovně ochrany pro radar v dotčeném regionu.

(8) Zejména je třeba si povšimnout, že pro různé části spektra jsou definovány různé základní úrovně a že mezní hodnota výkonu v dolní přechodové oblasti bloku je použita v části ochranného pásma 3 490–3 510 MHz. Spektrum pod kmitočtem 3 400 MHz není na obrázku znázorněno, i když lze použít prvek BEM ‚doplňková základní úroveň‘ na ochranu vojenské radiolokace.

(9) Tato mezní hodnota výkonu je stanovena jako EIRP terminálů konstrukčně řešených jako pevné nebo k zabudování a jako TRP (celkový vyzářený výkon) u terminálů konstrukčně řešených jako mobilní nebo přenosné. EIRP a TRP jsou ekvivalentní pro izotropní antény. U této hodnoty lze uznat odchylku (až 2 dB) definovanou v harmonizovaných normách, aby se zohlednil provoz v extrémních prostředích a výrobní tolerance.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 139

České vydání	Právní předpisy	Svazek 57 14. května 2014

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 492/2014 ze dne 7. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, pokud jde o pravidla pro obnovení povolení biocidních přípravků, která podléhají vzájemnému uznávání ( 1 )	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 493/2014 ze dne 13. května 2014, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 102/2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných mimo jiné z Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky	7
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 494/2014 ze dne 13. května 2014, kterým se mění příloha V nařízení (ES) č. 136/2004, pokud jde o dovozní podmínky a seznam zemí podle článku 9 uvedeného nařízení ( 1 )	11
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 495/2014 ze dne 13. května 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	14
		ROZHODNUTÍ
		2014/275/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2014, kterým se mění rozhodnutí 1999/70/ES o schválení externích auditorů národních centrálních bank, pokud jde o externího auditora Banque centrale du Luxembourg	16
		2014/276/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 2. května 2014, kterým se mění rozhodnutí 2008/411/ES o harmonizaci kmitočtového pásma 3400–3800 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací ve Společenství (oznámeno pod číslem C(2014) 2798) ( 1 )	18