3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/1

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 445/2014/EU

ze dne 16. dubna 2014

o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 a o zrušení rozhodnutí č. 1622/2006/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 167 odst. 5 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanoviska Výboru regionů (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Smlouva o fungování Evropské unie má za cíl vytvářet stále užší svazek mezi národy Evropy, přičemž ukládá Unii, aby mimo jiné přispívala k rozkvětu kultur členských států a respektovala přitom jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňovala společné kulturní dědictví. V tomto ohledu Unie v případě potřeby podporuje a doplňuje činnost členských států v oblasti zlepšování znalostí a šíření kultury a dějin evropských národů.

(2)

Ve sdělení Komise ze dne 10. května 2007 o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě, schváleném Radou v usnesení ze dne 16. listopadu 2007 (3) a Evropským parlamentem v usnesení ze dne 10. dubna 2008 (4), se stanoví cíle pro budoucí činnosti Unie v oblasti kultury. Tyto činnosti by měly podporovat kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog, kulturu jako katalyzátor tvořivosti v rámci strategie pro růst a zaměstnanost a kulturu jako zásadní prvek mezinárodních vztahů Unie.

(3)

Úmluva Unesco o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jejíž je Unie smluvní stranou, si klade za cíl chránit a podporovat kulturní rozmanitost, stimulovat interkulturalitu a zvyšovat povědomí o hodnotě kulturní rozmanitosti na místní, národní i mezinárodní úrovni.

(4)	Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES (5) byla zavedena akce na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro roky 2007 až 2019.

(5)

Z hodnocení Evropských hlavních měst kultury, jakož i z veřejné konzultace o budoucnosti této akce po roce 2019 vyplynulo, že se postupně stala jednou z nejambicióznějších kulturních iniciativ v Evropě a patří k těm, které evropští občané nejvíce oceňují. Pro období 2020–2033 by tedy měla být zavedena nová akce.

(6)

Kromě původních cílů Evropských hlavních měst kultury, jimiž bylo vyzdvihnout bohatství, rozmanitost a společné rysy evropských kultur a podpořit větší vzájemné porozumění mezi evropskými občany, města, která jsou držiteli titulu Evropské hlavní město kultury (dále jen „titul“), díky využití pákového efektu titulu postupně rovněž přidala nový rozměr stimulace obecnějšího rozvoje města v souladu se svými příslušnými strategiemi a prioritami.

(7)

Cíle akce zavedené tímto rozhodnutím by měly být plně v souladu s cíli programu Kreativní Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 (6), který je zaměřen na ochranu, rozvoj a podporu evropské kulturní a jazykové rozmanitosti, podporu evropského kulturního dědictví a posílení konkurenceschopnosti evropských kulturních a kreativních odvětví, zejména audiovizuálního odvětví, s cílem prosazovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Dosažení těchto cílů by rovněž mělo napomáhat posílení pocitu příslušnosti ke společnému kulturnímu prostoru a podněcovat mezikulturní dialog a vzájemné porozumění.

(8)

Pro dosažení těchto cílů je důležité, aby města, jež jsou držiteli titulu, usilovala o vytvoření vazeb mezi svými kulturními a kreativními odvětvími na jedné straně a odvětvími, jako je vzdělávání, výzkum, životní prostředí, rozvoj měst nebo kulturní cestovní ruch, na straně druhé. Minulé zkušenosti zejména ukázaly, že Evropská hlavní města kultury mají potenciál podnítit místní rozvoj a kulturní cestovní ruch, jak zdůrazňuje Komise ve sdělení ze dne 30. června 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“, které Rada uvítala v závěrech ze dne 12. října 2010 a Evropský parlament potvrdil v usnesení ze dne 27. září 2011 (7).

(9)

Je rovněž důležité, aby města, jež jsou držiteli titulu, usilovala o prosazování sociálního začlenění a rovných příležitostí a učinila vše pro to, aby byly všechny složky občanské společnosti v co nejširší možné míře zapojeny do přípravy a realizace kulturního programu se zvláštní pozorností zaměřenou na mladé lidi a marginalizované a znevýhodněné skupiny.

(10)

Z hodnocení a veřejné konzultace rovněž přesvědčivě vyplynulo, že jsou-li Evropská hlavní města kultury pečlivě naplánována, mají řadu potenciálních výhod. V prvé řadě zůstávají kulturní iniciativou, nicméně mohou mít i významné sociální a hospodářské přínosy, zejména pokud jsou začleněny do strategie dlouhodobého rozvoje kultury pro dotčené město.

(11)	Akce „Evropská hlavní města kultury“ je rovněž velkou výzvou. Připravit program kulturních činností na celý rok je náročné a některá města držící titul dokázala potenciálu využít úspěšněji než jiná. Z toho důvodu by tato akce měla být posílena tak, aby pomáhala městům co nejvíce titulu využít.

(12)	Titul by nadále měl být vyhrazen městům, nehledě na jejich velikost, avšak ve snaze oslovit širší veřejnost a zvýšit účinek akce by dotčená města rovněž měla nadále mít možnost zapojit i okolní oblast.

(13)	Základem pro udělení titulu by i nadále měl být zvlášť vytvořený kulturní program, který by měl mít výrazný evropský rozměr. Tento kulturní program by měl být rovněž součástí dlouhodobé strategie s udržitelným dopadem na místní hospodářský, kulturní a společenský rozvoj.

(14)

Ukázalo se, že dvoufázové výběrové řízení na základě chronologického seznamu členských států, zajišťované porotou složenou z nezávislých odborníků, je spravedlivé a transparentní. Městům zařazeným do užšího výběru umožnilo doplnit přihlášky na základě odborných stanovisek, která obdržela od uvedené poroty, a zajistilo rovnoměrné rozložení titulů mezi všechny členské státy. Obměna odborníků by dále měla probíhat postupně, aby byla zajištěna kontinuita akce Evropská města kultury a předešlo se ztrátě zkušeností a know-how, k níž by došlo, pokud by všichni odborníci byli nahrazeni současně.

(15)	Odborné znalosti jednotlivých členských států by měly zůstat zajištěny tím, že by příslušné členské státy měly mít možnost jmenovat do poroty provádějící výběr a monitorování až dva poradce.

16)

Měla by být jednoznačněji stanovena kritéria pro výběr, aby kandidátským městům poskytovala přesnější vodítko, pokud jde o cíle a požadavky, které musí pro získání titulu splnit. Uvedená kritéria by měla být také snadněji měřitelná, aby se o ně porota mohla při výběru a monitorování měst opírat. V této souvislosti by se měla zvláštní pozornost zaměřit zejména na plány pro následné činnosti, jež kandidátská města připravila jako součást dlouhodobé strategie v oblasti kulturní politiky a jež mohou mít udržitelný kulturní, hospodářský a společenský dopad.

(17)	Kandidátská města by měla případně prozkoumat, zda je možné využít finanční podporu z programů a fondů Unie.

(18)

Přípravná fáze mezi jmenováním města a vlastním rokem titulu má zásadní význam pro úspěch akce „Evropská hlavní města kultury“. Mezi zúčastněnými stranami panuje široká shoda v tom, že doprovodná opatření zavedená rozhodnutím č. 1622/2006/ES byla pro dotčená města velmi užitečná. Na uvedených opatřeních by se mělo dále pracovat, zejména prostřednictvím častějších setkání za účelem monitorování a návštěv měst ze strany odborníků působících v porotě a prostřednictvím ještě intenzivnější výměny zkušeností mezi městy, jež jsou bývalými, současnými a budoucími držiteli titulu, i kandidátskými městy. Jmenovaná města by mohla rovněž navazovat další vztahy s jinými městy, jež jsou držiteli titulu.

(19)	Cena Meliny Mercouriové zřízená rozhodnutím č. 1622/2006/ES získala velkou symbolickou hodnotu, jež značně přesahuje skutečnou výši ceny udělované Komisí. Ve snaze zajistit, aby jmenovaná města plnila své závazky, by však podmínky pro vyplacení peněžité ceny měly být zpřísněny a vyjasněny.

(20)	Je důležité, aby dotčená města ve všech svých komunikačních materiálech jasně uváděla, že akce zavedená tímto rozhodnutím je akcí Unie.

(21)	Hodnocení bývalých evropských hlavních měst kultury, která provedla Komise na základě údajů shromážděných na místní úrovni, nemohou poskytnout primární údaje o vlivu titulu. Klíčovou úlohu v procesu hodnocení by proto měla hrát sama města.

(22)	V minulosti získané zkušenosti ukázaly, že účast kandidátských zemí může těmto zemím pomoci přiblížit se Unii zdůrazněním společných aspektů evropských kultur. Akce zavedená tímto rozhodnutím by proto měla být po roce 2019 otevřena účasti kandidátských zemí a potenciálních kandidátů.

(23)

V období upraveném tímto rozhodnutím, tedy v letech 2020 až 2033, by však z důvodu spravedlivého přístupu k městům v členských státech mělo být městům z kandidátských zemí a potenciálních kandidátů umožněno zúčastnit se pouze jedné soutěže o titul. Obdobně z důvodů spravedlnosti vůči členským státům by každá kandidátská země nebo každý potenciální kandidát měli mít možnost stát se v uvedeném období držitelem titulu pouze jednou.

(24)	Rozhodnutí č. 1622/2006/ES by mělo být zrušeno. Jeho ustanovení by se však měla nadále použít pro všechna města, která již byla jmenována nebo jsou ve fázi jmenování až do roku 2019.

(25)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž zajistit a podporovat rozmanitost kultur v Evropě, zdůraznit jimi sdílené společné rysy a podpořit přínos kultury k dlouhodobému rozvoji měst, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, zejména z důvodu potřeby společných, jasných a transparentních kritérií a postupů pro výběr a monitorování a důkladné koordinace mezi členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a očekávaných účinků akce, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zavedení akce

Pro roky 2020 až 2033 se zavádí akce Unie nazvaná „Evropská hlavní města kultury“ (dále jen „akce“).

Článek 2

Cíle

1. Obecné cíle akce jsou tyto:

a)	zabezpečit a podpořit rozmanitost kultur v Evropě, vyzdvihnout jejich společné rysy a posílit u občanů pocit příslušnosti ke společnému kulturnímu prostoru;

b)	podpořit přínos kultury k dlouhodobému rozvoji měst v souladu s jejich příslušnými strategiemi a prioritami.

2. Specifické cíle akce jsou tyto:

a)	zvětšit rozsah, rozmanitost a evropský rozměr kulturní nabídky ve městech, mimo jiné prostřednictvím nadnárodní spolupráce;

b)	rozšiřovat přístup ke kultuře a účast na ní;

c)	posilovat možnosti odvětví kultury a jeho vazby na jiná odvětví;

d)	prostřednictvím kultury pozdvihnout mezinárodní profil měst.

Článek 3

Přístup k akci

1. O titul se mohou ucházet města, přičemž mohou zapojit i své okolní oblasti.

2. Počet měst, jež jsou držiteli titulu pro daný rok (dále jen „rok platnosti titulu“), nepřekročí tři.

Titul je udělen v každém roce nejvýše jednomu městu v každém ze dvou členských států uvedených v časovém rozvrhu stanoveném v příloze (dále jen „časový rozvrh“) a v příslušných letech i jednomu městu v kandidátské zemi nebo v potenciálním kandidátovi, nebo jednomu městu v zemi, která přistoupí k Unii za okolností uvedených v odstavci 5.

3. Města v členských státech mají nárok stát se držiteli titulu na dobu jednoho roku v souladu s pořadím členských států, jež je uvedeno v časovém rozvrhu.

4. V rámci otevřeného výběrového řízení organizovaného každé tři roky podle časového rozvrhu se o titul na dobu jednoho roku mohou ucházet města v kandidátských zemích a v potenciálních kandidátech, kteří se ke dni zveřejnění výzvy k podávání přihlášek uvedené v čl. 10 odst. 2 účastní programu Kreativní Evropa nebo následných programů Unie na podporu kultury.

Města v kandidátských zemích a potenciálních kandidátech se mohou během období let 2020 až 2033 účastnit pouze jednoho výběrového řízení.

Každá kandidátská země nebo potenciální kandidát se mohou během období let 2020 až 2033 stát držitelem titulu pouze jednou.

5. Přistoupí-li země k Unii po 4. květnu 2014, avšak před 1. lednem 2027, má nárok získat titul podle pravidel a postupů platných pro členské státy sedm let po svém přistoupení. Časový rozvrh se odpovídajícím způsobem aktualizuje. Přistoupí-li země k Unii k 1. lednu 2027 nebo později, nemá nárok účastnit se akce jakožto členský stát.

Nicméně v letech, kdy jsou podle časového rozvrhu držiteli titulu již tři města, mají města v zemích uvedených v prvním pododstavci nárok získat titul až v nejbližším volném roce v časovém rozvrhu, a to podle pořadí přistoupení těchto zemí.

Jestliže se některé město ze země uvedené v prvním pododstavci již účastnilo výběrového řízení za kandidátskou zemi či potenciálního kandidáta, nemůže se účastnit žádného následujícího řízení za členské státy. Pokud některé město z takové země již bylo v období let 2020 až 2033 jmenováno držitelem titulu v souladu s odstavcem 4, nemá tato země po svém přistoupení nárok organizovat v tomto období výběrové řízení jako členský stát.

Přistoupí-li k Unii ke stejnému dni více než jedna země a neexistuje-li pro tyto země shoda ohledně pořadí jejich účasti v akci, uspořádá Rada losování.

Článek 4

Přihláška

1. Komise vypracuje společný formulář přihlášky na základě kritérií uvedených v článku 5, který budou používat všechna kandidátská města.

Pokud kandidátské město zapojuje svoji okolní oblast, podává se přihláška jménem tohoto města.

2. Každá přihláška vychází z kulturního programu výrazného evropského rozměru.

Kulturní program zahrnuje rok platnosti titulu a je zvlášť vytvořen pro tento titul, v souladu s kritérii stanovenými v článku 5.

Článek 5

Kritéria

Kritéria pro posuzování přihlášek (dále jen „kritéria“) se dělí do kategorií „přínos k dlouhodobé strategii“, „evropský rozměr“, „kulturní a umělecký obsah“, „schopnost akci uskutečnit“, „zapojení veřejnosti“ a „řízení“ takto:

v případě kategorie „přínos k dlouhodobé strategii“ se zohledňují tyto faktory:

a)	v době podání přihlášky má kandidátské město kulturní strategii, která zahrnuje akci a obsahuje plány na zachování kulturních činností i po roce platnosti titulu;

b)	plány na posílení kapacity kulturního a kreativního odvětví, včetně rozvoje dlouhodobých vazeb mezi kulturním, hospodářským a sociálním odvětvím v kandidátském městě;

c)	předpokládané dlouhodobé kulturní, sociální a hospodářské dopady titulu na kandidátské město, včetně jeho rozvoje;

d)	plány na monitorování a posuzování dopadu získání titulu na kandidátské město a plány na šíření výsledků hodnocení;

v případě kategorie „evropský rozměr“ se posuzují tyto faktory:

a)	rozsah a kvalita činností prosazujících kulturní rozmanitost Evropy, mezikulturní dialog a větší vzájemné porozumění mezi občany Evropy;

b)	rozsah a kvalita činností zdůrazňujících společné aspekty evropských kultur, dědictví a historie, jakož i evropskou integraci a aktuální evropská témata;

c)	rozsah a kvalita činností, na nichž se evropští umělci podílejí, spolupráce s aktéry nebo městy v různých zemích, popřípadě i s městy, jež jsou držiteli titulu, a nadnárodní partnerství;

d)	strategie, jak vzbudit zájem široké evropské a mezinárodní veřejnosti;

v případě kategorie „kulturní a umělecký obsah“ se posuzují tyto faktory:

a)	jasná a ucelená umělecká vize a strategie týkající se kulturního programu;

b)	zapojení místních umělců a kulturních organizací do přípravy a realizace kulturního programu;

c)	rozsah a rozmanitost navrhovaných činností a jejich celková umělecká kvalita;

d)	schopnost spojit místní kulturní dědictví a tradiční formy umění s novými, inovativními a experimentálními kulturními projevy;

v případě kategorie „schopnost program uskutečnit“ musí kandidátská města prokázat, že:

a)	přihláška má širokou a silnou politickou podporu a udržitelným způsobem se k ní zavázaly místní, regionální a celostátní orgány;

b)	kandidátské město má nebo bude mít odpovídající a životaschopnou infrastrukturu, aby se mohlo stát držitelem titulu;

v případě kategorie „zapojení veřejnosti“ se posuzují tyto faktory:

a)	zapojení místních obyvatel a občanské společnosti do přípravy a realizace akce;

vytváření nových a udržitelných příležitostí pro širokou škálu občanů, zejména pro mladé lidi, dobrovolníky a marginalizované a znevýhodněné osoby včetně menšin, které těmto občanům umožní účastnit se kulturních činností nebo se do nich zapojit, přičemž zvláštní pozornost je věnována dostupnosti těchto činností pro osoby se zdravotním postižením a starší občany;

c)	celková strategie rozvoje publika, a zejména její propojení se vzděláváním a účastí škol;

v případě kategorie „řízení“ se posuzují tyto faktory:

a)	proveditelnost strategie získávání finančních zdrojů a navrhovaného rozpočtu, a to včetně případného záměru požádat o finanční podporu z programů a fondů Unie, kdy rozpočet zahrnuje přípravnou fázi, rok platnosti titulu, hodnocení a prostředky na následné činnosti a plány pro nepředvídané události;

b)	plánovaná řídící a organizační struktura pro realizaci akce, jež mimo jiné zahrnuje náležitou spolupráci mezi místními orgány a subjektem zajišťujícím organizaci, včetně uměleckého týmu;

c)	postupy jmenování generálního a uměleckého ředitele a jejich oblasti působnosti;

d)	marketingová a komunikační strategie, která je komplexní a zdůrazňuje, že akce je akcí Unie;

e)	skutečnost, že organizační struktura má pro rok platnosti titulu k dispozici zaměstnance s příslušnými dovednostmi a zkušenostmi pro plánování, řízení a organizaci kulturního programu.

Článek 6

Odborná porota

1. Zřizuje se porota složená z nezávislých odborníků (dále jen „porota“), která provádí výběr a monitorování.

2. Porotu tvoří deset odborníků jmenovaných podle odstavce 3 orgány a institucemi Unie (dále jen „evropští odborníci“).

3. Po uspořádání otevřené výzvy k vyjádření zájmu navrhne Komise užší výběr možných evropských odborníků.

Evropský parlament, Rada a Komise si z užšího výběru zvolí každý tři odborníky a jmenují je v souladu se svými příslušnými postupy.

Výbor regionů si vybere z užšího výběru jednoho odborníka a jmenuje jej v souladu se svými postupy.

Při výběru evropských odborníků usiluje každý z orgánů a institucí Unie o to, aby byla v celkovém složení poroty zajištěna doplňkovost odborností, vyváženost zeměpisného zastoupení a genderová vyváženost.

4. Pro výběr a monitorování města z členského státu je dotyčný členský stát oprávněn jmenovat do poroty navíc k evropským odborníkům až dva odborníky v souladu s vlastními postupy a v konzultaci s Komisí.

5. Všichni odborníci musí být:

a)	občané Unie;

b)	nezávislí a

odborníci s bohatými zkušenostmi a odbornou kvalifikací:

i)	v odvětví kultury,

ii)	v oblasti kulturního rozvoje měst nebo

iii)	v souvislosti s organizací projektu „Evropské hlavní město kultury“ nebo mezinárodní kulturní akce podobného rozměru a rozsahu;

d)	schopni věnovat práci v porotě příslušný počet pracovních dnů v roce.

6. Porota určí svého předsedu.

7. Evropští odborníci jsou jmenováni na dobu tří let.

Bez ohledu na první pododstavec jmenuje Evropský parlament při prvním ustavení poroty odborníky na dobu tří let, Komise na dobu dvou let a Rada a Výbor regionů na dobu jednoho roku.

8. Všichni odborníci ohlásí jakýkoli existující nebo možný střet zájmů ve vztahu ke konkrétnímu kandidátskému městu. V případě takového ohlášení nebo v případě, že takový střet zájmů vyjde najevo, dotčený odborník odstoupí a příslušný orgán nebo instituce Unie nebo členský stát tohoto odborníka na zbývající část funkčního období v souladu s příslušným postupem nahradí.

Článek 7

Podávání přihlášek v členských státech

1. Každý členský stát odpovídá za organizaci výběrového řízení mezi svými městy v souladu s časovým rozvrhem.

2. Výzvu k podávání přihlášek zveřejní dotčené členské státy alespoň šest let před rokem platnosti titulu.

Odchylně od prvního pododstavce členské státy, které mají nárok jmenovat města, jež mají být držiteli titulu pro rok 2020, zveřejní výzvu co nejdříve po 4. květnu 2014.

Každá výzva k podávání přihlášek obsahuje formulář přihlášky uvedený v čl. 4 odst. 1.

Lhůta pro podávání přihlášek kandidátskými městy v rámci jednotlivých výzev k podávání přihlášek se stanoví na nejdříve deset měsíců po jejím zveřejnění.

3. Dotčené členské státy oznámí přihlášky Komisi.

Článek 8

Předběžný výběr v členských státech

1. Každý dotčený členský stát svolá porotu na schůzi o předběžném výběru s kandidátskými městy nejpozději pět let před rokem platnosti titulu.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy, které mají nárok jmenovat města, jež mají být držiteli titulu pro rok 2020, prodloužit uvedenou lhůtu nejvýše o jeden rok.

2. Porota se po posouzení přihlášek na základě kritérií dohodne na užším výběru kandidátských měst a vypracuje zprávu o předběžném výběru týkající se všech přihlášek, v níž mimo jiné uvede doporučení kandidátským městům zařazeným do užšího výběru.

3. Porota zprávu o předběžném výběru předloží dotčeným členským státům a Komisi.

4. Každý dotčený členský stát formálně schválí užší výběr na základě zprávy poroty.

Článek 9

Výběr v členských státech

1. Kandidátská města zařazená do užšího výběru doplní a přepracují přihlášky s cílem splnit kritéria a zohlednit doporučení obsažená ve zprávě o předběžném výběru a předloží je dotčeným členským státům, které je pak předají Komisi.

2. Každý dotčený členský stát svolá porotu na schůzi o výběru s kandidátskými městy zařazenými do užšího výběru nejpozději devět měsíců po schůzi k předběžnému výběru.

V případě potřeby mohou dotčené členské státy po konzultaci s Komisí uvedenou devítiměsíční lhůtu o přiměřenou dobu prodloužit.

3. Porota doplněné a přepracované přihlášky posoudí.

4. Porota vypracuje zprávu o výběru přihlášek kandidátských měst zařazených do užšího výběru a doporučí jmenování nejvýše jednoho města v daném členském státě.

Zpráva o výběru rovněž obsahuje doporučení dotyčnému městu, týkající se pokroku, jakého je třeba do roku platnosti titulu dosáhnout.

Porota zprávu o výběru předloží dotčenému členskému státu a Komisi.

5. Bez ohledu na odstavec 4 může porota doporučit, aby pro daný rok nebyl titul udělen, pokud žádné z kandidátských měst nesplňuje všechna kritéria.

Článek 10

Předběžný výběr a výběr v kandidátských zemích a potenciálních kandidátech

1. Za organizaci výběrového řízení mezi městy v kandidátských zemích a potenciálních kandidátech odpovídá Komise.

2. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie výzvu k podávání přihlášek alespoň šest let před rokem platnosti titulu.

Každá výzva k podávání přihlášek obsahuje formulář přihlášky uvedený v čl. 4 odst. 1.

Lhůta pro podávání přihlášek v rámci jednotlivých výzev k podávání přihlášek se stanoví na nejdříve deset měsíců po jejím zveřejnění.

3. Předběžný výběr měst provede porota nejméně pět let před rokem platnosti titulu, a to na základě jejich přihlášek. S kandidátskými městy se neorganizují žádné schůze.

Porota se po posouzení přihlášek na základě kritérií dohodne na užším výběru kandidátských měst a vypracuje zprávu o předběžném výběru týkající se všech přihlášek, v níž mimo jiné uvede doporučení kandidátským městům zařazeným do užšího výběru.

Porota předloží zprávu o předběžném výběru Komisi.

4. Kandidátská města zařazená do užšího výběru doplní a přepracují přihlášky s cílem splnit kritéria a zohlednit doporučení obsažená ve zprávě o předběžném výběru a předloží je Komisi.

Komise svolá porotu na schůzi o výběru s kandidátskými městy zařazenými do užšího výběru nejpozději devět měsíců po schůzi k předběžnému výběru.

V případě potřeby může Komise tuto devítiměsíční lhůtu o přiměřenou dobu prodloužit.

5. Porota doplněné a přepracované přihlášky posoudí.

6. Porota vypracuje zprávu o výběru týkající se přihlášek kandidátských měst zařazených do užšího výběru a doporučí jmenování nejvýše jednoho města z jedné kandidátské země nebo potenciálního kandidáta.

Zpráva o výběru rovněž obsahuje doporučení dotyčnému městu, týkající se pokroku, jakého je třeba do roku platnosti titulu dosáhnout.

Porota předloží zprávu o výběru Komisi.

7. Bez ohledu na odstavec 6 může porota doporučit, aby pro daný rok nebyl titul udělen, pokud žádné z kandidátských měst nesplňuje všechna kritéria

Článek 11

Jmenování

1. Každý dotčený členský stát jmenuje jedno město držitelem titulu na základě doporučení obsažených ve zprávě poroty o výběru a oznámí toto jmenování Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Výboru regionů, a to nejpozději čtyři roky před rokem platnosti titulu.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy, které mají nárok jmenovat města, jež mají být držiteli titulu pro rok 2020, prodloužit uvedenou lhůtu nejvýše o jeden rok.

2. V případě kandidátských zemí a potenciálních kandidátů jmenuje Komise v příslušných letech jedno město držitelem titulu na základě doporučení obsažených ve zprávě o výběru vypracované porotou a oznámí toto jmenování Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Výboru regionů, a to nejpozději čtyři roky před rokem platnosti titulu.

3. Ke jmenováním podle odstavců 1 a 2 je přiloženo odůvodnění vycházející ze zpráv vypracovaných porotou.

4. Pokud město zahrnuje i okolní oblast, týká se jmenování města.

5. Do dvou měsíců od oznámení jmenování Komise zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie seznam měst jmenovaných evropskými hlavními městy kultury.

Článek 12

Spolupráce mezi jmenovanými městy

Města jmenovaná na tentýž rok usilují o to, aby mezi jejich kulturními programy existovaly vazby, přičemž tuto spolupráci lze zohlednit v rámci monitorování stanoveného v článku 13.

Článek 13

Monitorování

1. Porota monitoruje přípravu jmenovaných měst na rok platnosti titulu a od okamžiku jmenování do začátku roku platnosti titulu jim poskytuje podporu a poradenství.

2. Za tímto účelem Komise svolá tři monitorovací zasedání, jichž se zúčastní porota a jmenovaná města, a to:

a)	tři roky před rokem platnosti titulu;

b)	osmnáct měsíců před rokem platnosti titulu a

c)	dva měsíce před rokem platnosti titulu.

Členský stát nebo kandidátská země či potenciální kandidát mohou na tyto schůze jmenovat pozorovatele.

Šest týdnů před každým monitorovacím zasedáním předloží jmenovaná města Komisi zprávu o pokroku.

Během monitorovacích zasedání porota zhodnotí přípravy a poskytne jmenovaným městům rady, které jim pomohou vypracovat vysoce kvalitní kulturní program a účinnou strategii. Porota věnuje zvláštní pozornost doporučením uvedeným ve zprávě o výběru a v předchozích zprávách o monitorování uvedených v odstavci 3.

3. Po každém monitorovacím zasedání vypracuje porota zprávu o monitorování, týkající se stavu příprav a dalších potřebných kroků.

Porota předá zprávy o monitorování Komisi, jakož i jmenovaným městům a dotčenému členskému státům nebo dotčeným kandidátským zemím či potenciálním kandidátům.

4. Kromě monitorovacích zasedání může Komise podle potřeby organizovat návštěvy poroty ve jmenovaných městech.

Článek 14

Cena

1. Komise může jmenovanému městu udělit peněžitou cenu na počest Meliny Mercouriové (dále jen „cena“), s ohledem na zdroje dostupné podle příslušného víceletého finančního rámce.

Právní a finanční aspekty ceny jsou upraveny v rámci příslušných programů Unie podporujících kulturu.

2. Peněžitá cena je vyplacena do konce března roku platnosti titulu za předpokladu, že dotčené jmenované město nadále dodržuje závazky, které učinilo při podání přihlášky, splňuje kritéria a zohledňuje doporučení obsažená ve zprávě o výběru a ve zprávách o monitorování.

Závazky učiněné při podání přihlášky se považují ze strany jmenovaného města za dodržené, pokud mezi podáním přihlášky a rokem platnosti titulu nedošlo k žádné podstatné změně v programu a ve strategii, zejména pokud:

a)	je rozpočet zachován ve výši, při níž je možné zorganizovat vysoce kvalitní kulturní program v souladu s přihláškou a kritérii;

b)	je náležitým způsobem respektována nezávislost uměleckého týmu;

c)	je v konečné verzi kulturního programu dostatečně výrazně zachován evropský rozměr;

d)	z marketingové a komunikační strategie a komunikačních materiálů, jež jmenované město používá, jasně vyplývá, že akce je akcí Unie;

e)	byly přijaty plány pro monitorování a hodnocení dopadů titulu na jmenované město.

Článek 15

Praktická opatření

Komise zejména:

a)	zajišťuje celkovou soudržnost akce;

b)	zajišťuje koordinaci mezi členskými státy a porotou;

c)	s ohledem na cíle stanovené v článku 2 a kritéria stanoví v úzké spolupráci s porotou pokyny na podporu výběrových řízení a monitorování;

d)	poskytuje technickou podporu porotě;

e)	na svých internetových stránkách zveřejňuje veškeré zprávy poroty;

f)	zveřejňuje všechny příslušné informace a přispívá ke zviditelnění akce na evropské a mezinárodní úrovni;

g)	podporuje výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi městy, jež jsou bývalými, současnými i budoucími držiteli titulu, jakož i s kandidátskými městy, a prosazuje další šíření hodnotících zpráv měst a získaných poznatků.

Článek 16

Hodnocení

1. Každé dotčené město odpovídá za hodnocení výsledků svého roku coby evropského hlavního města kultury.

Ve snaze zajistit jednotný přístup k hodnocení vypracuje Komise pro dotčená města společné pokyny a ukazatele, založené na cílech uvedených v článku 2 a kritériích.

Dotčená města vypracují své hodnotící zprávy a předají je Komisi do 31. prosince roku následujícího po roce platnosti titulu.

Komise tyto hodnotící zprávy zveřejní na svých internetových stránkách.

2. Kromě hodnocení měst zajišťuje Komise pravidelné vypracovávání externího a nezávislého hodnocení výsledků akce.

Externí a nezávislé hodnocení se zaměří na zasazení všech bývalých evropských hlavních měst kultury do evropského kontextu, což budoucím evropským hlavním městům kultury i všem evropským městům umožní srovnávání a poskytne užitečné poučení. Uvedené hodnocení zahrnuje rovněž posouzení akce jako celku, včetně účinnosti procesů používaných při její realizaci, její dopad a možnosti pro její zlepšení.

Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů následující zprávy na základě uvedených hodnocení a spolu s nimi případně i příslušné návrhy:

a)	první průběžnou zprávu do dne 31. prosince 2024;

b)	druhou průběžnou zprávu do dne 31. prosince 2029;

c)	zprávu o hodnocení ex post do dne 31. prosince 2034.

Článek 17

Zrušení a přechodné ustanovení

Rozhodnutí č. 1622/2006/ES se zrušuje. Nadále se však použije pro města, která byla jmenována nebo jsou ve fázi jmenování evropskými hlavními městy kultury pro roky 2013 až 2019.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 16. dubna 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS

(1) Úř. věst. C 113, 18.4.2012, s. 17. a Úř. věst. C 17, 19.1.2013, s. 97.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 24. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3) Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1.

(4) Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, p. 32.

(5) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenství na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro roky 2007 až 2019 (Úř. věst. L 304, 3.11.2006, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221).

(7) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 41.

PŘÍLOHA

ČASOVÝ ROZVRH

2020	Chorvatsko	Irsko
2021	Rumunsko	Řecko	Kandidátská země nebo potenciální kandidát
2022	Litva	Lucembursko
2023	Maďarsko	Spojené království
2024	Estonsko	Rakousko	Kandidátská země nebo potenciální kandidát
2025	Slovinsko	Německo
2026	Slovensko	Finsko
2027	Lotyšsko	Portugalsko	Kandidátská země nebo potenciální kandidát
2028	Česká republika	Francie
2029	Polsko	Švédsko
2030	Kypr	Belgie	Kandidátská země nebo potenciální kandidát
2031	Malta	Španělsko
2032	Bulharsko	Dánsko
2033	Nizozemsko	Itálie	Kandidátská země nebo potenciální kandidát

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/13

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 446/2014

ze dne 2. května 2014,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 o strukturální statistice podniků a nařízení Komise (ES) č. 251/2009 a (EU) č. 275/2010, pokud jde o datové soubory, které se sestavují, a kritéria pro hodnocení kvality strukturální statistiky podniků

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků (1), a zejména na čl. 11 odst. 2 písm. a), b), d), e) a j) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 295/2008 stanovilo společný rámec pro shromažďování, předávání a vyhodnocování evropských statistik o struktuře, činnosti, konkurenceschopnosti a výkonnosti podniků v Evropské unii.

(2)	Aby se produkovaly údaje vzájemně srovnatelné a harmonizované mezi členskými státy, stanovilo nařízení Komise (ES) č. 251/2009 (2) frekvenci sestavování víceletých strukturálních statistik podniků a členění výsledků pro jejich tvorbu.

(3)	Nařízení Komise (EU) č. 275/2010 (3) stanovilo kritéria pro hodnocení kvality a obsah zpráv o kvalitě, jež mají členské státy poskytovat.

(4)

Aby se vyhovělo potřebě lepší mezinárodní srovnatelnosti výsledků, zejména u statistiky podnikání, je nutné aktualizovat seznam ukazatelů tím, že se specifikují datové řady týkající se demografie podniků s alespoň jedním zaměstnancem. Měl by se rovněž stanovit první referenční rok, frekvence a členění výsledků pro tyto ukazatele. Příloha IX nařízení (ES) č. 295/2008 a příloha I nařízení (ES) č. 251/2009 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(5)	Zkušenosti ukázaly, že ukazatele stanovené v přílohách V až VII nařízení (ES) č. 295/2008 není třeba sestavovat se stávající roční frekvencí. Frekvence sestavování by proto měla být upravena na jedenkrát za deset let. Příloha I nařízení (ES) č. 251/2009 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Zprávy o kvalitě statistik, které se sestavují podle přílohy V až VII nařízení (ES) č. 295/2008, již není třeba poskytovat každoročně. Frekvence jejich předávání by proto měla být upravena na jedenkrát za deset let v souladu s požadavky na údaje. Příloha nařízení (EU) č. 275/2010 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)

Aby se zajistilo lepší sledování pokroku v oblasti inovací v souvislosti se strategií Evropa 2020, vyslovily se zúčastněné strany na unijní i vnitrostátní úrovni pro jednotný integrovaný ukazatel. Tento ukazatel má sloužit mimo jiné k celoevropskému i mezinárodnímu srovnání zaměstnanosti v rychle rostoucích inovativních podnicích. Údaje, jimiž je tento nový ukazatel podložen, je třeba poskytnout co nejdříve, aby jej bylo možné použít již v rámci evropského semestru 2014. Nařízení (ES) č. 295/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský statistický systém,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I, V, VI, VII a IX nařízení (ES) č. 295/2008 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Přílohy I a II nařízení (ES) č. 251/2009 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

Příloha nařízení (EU) č. 275/2010 se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. května 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 13.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 251/2009 ze dne 11. března 2009, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008, pokud jde o datové soubory, které se sestavují pro strukturální statistiku podniků, a nezbytné úpravy po revizi statistické klasifikace produkce podle činností (CPA) (Úř. věst. L 86, 31.3.2009, s. 170).

(3) Nařízení Komise (EU) č. 275/2010 ze dne 30. března 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008, pokud jde o kritéria hodnocení kvality strukturální statistiky podniků (Úř. věst. L 86, 1.4.2010, s. 1).

PŘÍLOHA I

Přílohy I, V, VI, VII a IX nařízení (ES) č. 295/2008 se mění takto:

V příloze I se bod 1 oddílu 8 „Předávání výsledků“ nahrazuje tímto:

„1.

Výsledky se předávají do 18 měsíců od konce kalendářního roku sledovaného období, s výjimkou tříd činností 64.11 a 64.19 NACE rev. 2. Pro třídy činností 64.11 a 64.19 NACE rev. 2 je lhůta pro předání deset měsíců. Lhůty pro předání výsledků tříd činností ve skupinách 64.2, 64.3 a 64.9 a oddílu 66 NACE rev. 2 se stanoví regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 3.“

2)	V příloze V se oddíl 5 nahrazuje tímto: „ODDÍL 5 První sledovaný rok Prvním sledovaným rokem, pro který se sestavují statistiky za ukazatele uvedené v oddílu 4, je kalendářní rok 2008.“

Příloha VI se mění takto:

a)	v oddíle 4 písm. d) se slovo „roční“ nahrazuje slovem „víceleté“;

b)	oddíl 5 se nahrazuje tímto: „ODDÍL 5 První sledovaný rok Prvním sledovaným rokem, pro který se sestavují statistiky za ukazatele uvedené v oddílu 4, je kalendářní rok 2008.“

Příloha VII se mění takto:

a)	v oddíle 4 odst. 2 a 3 se slovo „roční“ nahrazuje slovem „víceleté“;

b)	oddíl 5 se nahrazuje tímto: „ODDÍL 5 První sledovaný rok Prvním sledovaným rokem, pro který se sestavují statistiky za ukazatele uvedené v oddílu 4, je kalendářní rok 2008.“

Příloha IX se mění takto:

v oddílu 5 odst. 1 se doplňují tyto ukazatele:

„11 01 0	Soubor aktivních podniků s alespoň jedním zaměstnancem v t
11 02 0	Počet aktivních podniků, které mají svého prvního zaměstnance v t
11 03 0	Počet podniků, které od jakéhokoli okamžiku v t nemají již žádného zaměstnance
11 04 1	Počet podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 1 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
11 04 2	Počet podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 2 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
11 04 3	Počet podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 3 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
11 04 4	Počet podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 4 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
11 04 5	Počet podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 5 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
11 96 0	Počet rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti v t“

v oddílu 5 odst. 2 se doplňují tyto ukazatele:

„16 01 0	Počet osob zaměstnaných v t v souboru aktivních podniků, které měly v jakémkoli okamžiku v t alespoň jednoho zaměstnance
16 01 1	Počet zaměstnanců v t v souboru aktivních podniků, které měly v jakémkoli okamžiku v t alespoň jednoho zaměstnance
16 02 0	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které mají prvního zaměstnance v t
16 02 1	Počet zaměstnanců v t v souboru podniků, které mají prvního zaměstnance v t
16 03 0	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které od jakéhokoli okamžiku v t nemají již žádného zaměstnance
16 03 1	Počet zaměstnanců v t v souboru podniků, které od jakéhokoli okamžiku v t nemají již žádného zaměstnance
16 04 1	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 1 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
16 04 2	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 2 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
16 04 3	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 3 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
16 04 4	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 4 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
16 04 5	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 5 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
16 05 1	Počet osob zaměstnaných v t – 1 v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 1 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
16 05 2	Počet osob zaměstnaných v t – 2 v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 2 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
16 05 3	Počet osob zaměstnaných v t – 3 v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 3 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
16 05 4	Počet osob zaměstnaných v t – 4 v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 4 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
16 05 5	Počet osob zaměstnaných v t – 5 v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 5 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t
16 96 1	Počet rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti v t“

oddíl 9 se nahrazuje tímto:

„ODDÍL 9

Předběžné výsledky za ukazatele týkající se zaniklých podniků (11 93 0, 16 93 0, 16 93 1) se předávají do 18 měsíců od konce kalendářního roku sledovaného období. Revidované výsledky za uvedené ukazatele se po potvrzení počtu zaniklých podniků po dvou letech nečinnosti předávají do 30 měsíců stejného sledovaného období.

Předběžné výsledky za ukazatele 11 03 0, 16 03 0, 16 03 1 se předávají do 20 měsíců od konce kalendářního roku sledovaného období. Revidované výsledky za tyto ukazatele se po potvrzení statusu po dvou letech předávají do 32 měsíců stejného sledovaného období.

Všechny ostatní výsledky týkající se roční demografické statistiky podniků s alespoň jedním zaměstnancem se předávají do 20 měsíců od konce sledovaného období.

Předběžné výsledky za ukazatele týkající se rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti se předávají do dvanácti měsíců od konce sledovaného období.

Všechny ostatní výsledky se předávají do 18 měsíců od konce kalendářního roku sledovaného období.“

PŘÍLOHA II

Příloha I nařízení (ES) č. 251/2009 se mění takto:

bod 1 se mění takto:

a)	v „Souhrnné tabulce“ se název kódu souboru 1D nahrazuje tímto: „Roční statistika podnikání pro centrální bankovnictví a úvěrové instituce klasifikované v NACE rev.2 64.19“

do „Souhrnné tabulky“ se vkládá tento soubor:

Kód souboru	Název
„IG	Roční statistika podnikání pro pojišťovací služby a penzijní fondy“

tabulka „Roční statistika podnikání pro centrální bankovnictví“ se nahrazuje tímto:

„ Roční statistika podnikání pro centrální bankovnictví a úvěrové instituce klasifikované v NACE rev.2 64.19 uvedená v příloze I oddíle 4 odst. 3 a 4 nařízení (ES) č. 295/2008

Soubor 1D

Název souboru

Roční statistika podnikání pro centrální bankovnictví a úvěrové instituce klasifikované v NACE rev.2 64.19

První sledovaný rok

2013

Frekvence

roční

Zahrnuté činnosti

Třídy 64.11 a 64.19 NACE rev. 2

Ukazatele

Ukazatel v příloze I oddíle 4 odst. 3:

11 11 0

Počet podniků

Ukazatele v příloze I oddíle 4 odst. 4:

12 12 0	Hodnota produkce
12 15 0	Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele
12 17 0	Hrubý provozní přebytek
13 11 0	Nákup výrobků a služeb celkem
13 13 1	Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur
13 31 0	Osobní náklady
13 32 0	Mzdy a platy
13 33 0	Náklady na sociální zabezpečení
15 11 0	Hrubé investice do hmotných aktiv
16 11 0	Počet pracujících osob
16 13 0	Počet zaměstnanců
16 14 0	Přepočtený počet zaměstnanců

Úroveň členění činností

Čtyřmístný číselný kód NACE rev. 2 (třídy)“

vkládá se tato tabulka:

„ Roční statistika podnikání pro pojišťovací služby a penzijní fondy uvedená v příloze I oddíle 4 odst. 3 a 4 nařízení (ES) č. 295/2008

Soubor 1G

Název souboru

Roční statistika podnikání pro pojišťovací služby a penzijní fondy

První sledovaný rok

2013

Frekvence

roční

Zahrnuté činnosti

NACE rev. 2 oddíl 65

Ukazatele

Ukazatel v příloze I oddíle 4 odst. 3:

11 11 0

Počet podniků

Ukazatele v příloze I oddíle 4 odst. 4:

12 11 0	Obrat
12 12 0	Hodnota produkce
12 15 0	Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele
12 17 0	Hrubý provozní přebytek
13 11 0	Nákup výrobků a služeb celkem
13 13 1	Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur
13 31 0	Osobní náklady
13 32 0	Mzdy a platy
13 33 0	Náklady na sociální zabezpečení
15 11 0	Hrubé investice do hmotných aktiv (kromě skupin 65.1 a 65.2 NACE rev.2)
16 11 0	Počet pracujících osob
16 13 0	Počet zaměstnanců (kromě skupin 65.1 a 65.2 NACE rev.2)
16 14 0	Přepočtený počet zaměstnanců

Úroveň členění činností

Čtyřmístný číselný kód NACE rev. 2 (třídy)“

Body 5, 6 a 7 se mění takto:

a)	v souhrnných tabulkách se zrušuje slovo „Roční“;

tabulky se mění takto:

i)	v názvech a v názvech souborů se zrušuje slovo „roční“,

ii)	u údaje Frekvence se slovo „roční“ nahrazuje výrazem „jedenkrát za deset let“.

Bod 9 se mění takto:

do „Souhrnné tabulky“ se doplňuje tento soubor:

„Kód souboru	Název
9E	Roční demografická statistika podniků s alespoň jedním zaměstnancem v členění podle právní formy
9F	Roční demografická statistika podniků s alespoň jedním zaměstnancem v členění podle velikostních skupin zaměstnanců
9G	Roční předběžné výsledky ohledně zániku podniků s alespoň jedním zaměstnancem v členění podle právní formy
9H	Roční předběžné výsledky ohledně zániku podniků s alespoň jedním zaměstnancem v členění podle velikostních skupin zaměstnanců
9M	Roční statistika rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti
9P	Roční předběžná statistika rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti“

doplňují se tyto nové tabulky:

„ Roční demografická statistika podniků s alespoň jedním zaměstnancem v členění podle právní formy uvedená v příloze IX oddíle 5 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 295/2008

Soubor 9E

Název souboru

Roční demografická statistika podniků s alespoň jedním zaměstnancem v členění podle právní formy

První sledovaný rok

2012

Frekvence

roční

Zahrnuté činnosti

NACE Rev. 2 sekce B až N

Ukazatele

11 01 0	Soubor aktivních podniků s alespoň jedním zaměstnancem v t
11 02 0	Počet aktivních podniků, které mají svého prvního zaměstnance v t
11 03 0	Počet podniků, které v t nemají již žádného zaměstnance
16 01 0	Počet osob zaměstnaných v t v souboru aktivních podniků s alespoň jedním zaměstnancem v t
16 01 1	Počet zaměstnanců v t v souboru aktivních podniků s alespoň jedním zaměstnancem v t
16 02 0	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které mají prvního zaměstnance v t
16 02 1	Počet zaměstnanců v t v souboru podniků, které mají prvního zaměstnance v t
16 03 0	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které nemají v t již žádného zaměstnance
16 03 1	Počet zaměstnanců v t v souboru podniků, které nemají v t již žádného zaměstnance

Úroveň členění činností

B TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ

C ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

10 + 11 + 12 Výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků

13 + 14 Výroba textilií a oděvů

15 Výroba usní a souvisejících výrobků

16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných a korkových výrobků, kromě nábytku; výroba proutěných a slaměných výrobků

17 + 18 Výroba papíru a výrobků z papíru; tisk a rozmnožování nahraných nosičů

19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů

20 + 21 Výroba chemických látek a chemických přípravků; výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

22 Výroba pryžových a plastových výrobků

23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

24 + 25 Výroba základních kovů, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení

26 + 27 Výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení; výroba elektrických zařízení

28 Výroba strojů a zařízení j. n.

29 + 30 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů a ostatních dopravních prostředků a zařízení

31 + 32 Výroba nábytku a ostatní zpracovatelský průmysl

33 Opravy a instalace strojů a zařízení

D DODÁVÁNÍ ELEKTŘINY, PLYNU, PÁRY A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU

E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU, ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI

F STAVEBNICTVÍ

G VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL

45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

46 Velkoobchod, kromě s motorovými vozidly

47 Maloobchod, kromě s motorovými vozidly

47.1 Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

47.2 Maloobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách

47.3 Maloobchod s pohonnými hmotami ve specializovaných prodejnách

47.4 Maloobchod s počítačovým a komunikačním zařízením ve specializovaných prodejnách

47.5 Maloobchod s ostatními výrobky převážně pro domácnost ve specializovaných prodejnách

47.6 Maloobchod s výrobky pro kulturní rozhled a rekreaci ve specializovaných prodejnách

47.7 Maloobchod s ostatním zbožím ve specializovaných prodejnách

47.8 Maloobchod ve stáncích a na trzích

47.9 Maloobchod mimo prodejny, stánky a trhy

H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ

49 Pozemní a potrubní doprava

50 Vodní doprava

51 Letecká doprava

52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě

53 Poštovní a kurýrní činnosti

I UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ

55 Ubytování

56 Stravování a pohostinství

J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI

58 Vydavatelské činnosti

59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti

60 Tvorba programů a vysílání

61 Telekomunikační činnosti

62 Programování, poradenství a související činnosti

62.0 Programování, poradenství a související činnosti

62.01 Programování

62.02 Poradenství v oblasti počítačů

62.03 Správa počítačového vybavení

62.09 Ostatní činnosti v oblasti informačních technologií a počítačů

63 Informační činnosti

K_X_K642 FINANČNÍ ČINNOSTI A POJIŠŤOVNICTVÍ, KROMĚ ČINNOSTÍ HOLDINGOVÝCH SPOLEČNOSTÍ (NACE rev. 2 64.2)

64.1 + 64.3 + 64.9 Finanční činnosti, kromě pojišťovnictví a penzijního financování, s výjimkou činností holdingových společností

65 Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení

66 Pomocné činnosti související s peněžnictvím a pojišťovnictvím

L ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ

68 Činnosti v oblasti nemovitostí

68.1 Nákup a následný prodej vlastních nemovitostí

68.2 Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí

68.3 Činnosti v oblasti nemovitostí na základě honoráře nebo smlouvy

68.31 Zprostředkovatelské činnosti realitních agentur

68.32 Správa nemovitostí na základě honoráře nebo smlouvy

M ODBORNÉ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI

69 Právní a účetnické činnosti

69.1 Právní činnosti

69.2 Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství

70 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení

70.1 Činnosti vedení podniků

70.2 Poradenství v oblasti řízení

70.21 Poradenství v oblasti vztahů s veřejností a komunikace

70.22 Ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení

71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy

71.1 Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství

71.11 Architektonické činnosti

71.12 Inženýrské činnosti a související technické poradenství

71.2 Technické zkoušky a analýzy

72 Výzkum a vývoj

72.1 Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

72.11 Výzkum a vývoj v oblasti biotechnologie

72.19 Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

72.2 Výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd

73 Reklama a průzkum trhu

73.1 Reklama

73.11 Reklamní agentury

73.12 Mediální zastupování

73.2 Průzkum trhu a veřejného mínění

74 Ostatní odborné, vědecké a technické činnosti

74.1 Specializované návrhářské činnosti

74.2 Fotografické činnosti

74.3 Překladatelské a tlumočnické činnosti

74.9 Ostatní odborné, vědecké a technické činnosti j. n.

75 Veterinární činnosti

N ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI

77 Činnosti v oblasti pronájmu a leasingu

77.1 Pronájem a leasing motorových vozidel, kromě motocyklů

77.11 Pronájem a leasing automobilů a jiných lehkých motorových vozidel, kromě motocyklů

77.12 Pronájem a leasing nákladních automobilů

77.2 Pronájem a leasing výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

77.21 Pronájem a leasing rekreačních a sportovních potřeb

77.22 Pronájem videokazet a disků

77.29 Pronájem a leasing ostatních výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

77.3 Pronájem a leasing ostatních strojů, zařízení a hmotných statků

77.31 Pronájem a leasing zemědělských strojů a zařízení

77.32 Pronájem a leasing stavebních strojů a zařízení

77.33 Pronájem a leasing kancelářských strojů a zařízení, včetně počítačů

77.34 Pronájem a leasing vodních dopravních prostředků

77.35 Pronájem a leasing leteckých dopravních prostředků

77.39 Pronájem a leasing ostatních strojů, zařízení a hmotných statků j. n.

77.4 Leasing duševního vlastnictví a podobných produktů, kromě děl chráněných autorským právem

78 Činnosti související se zaměstnáním

78.1 Činnosti agentur zprostředkujících zaměstnání

78.2 Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu

78.3 Ostatní poskytování lidských zdrojů

79 Činnosti cestovních agentur a kanceláří a jiné rezervační a související činnosti

79.1 Činnosti cestovních agentur a kanceláří

79.11 Činnosti cestovních agentur

79.12 Činnosti cestovních kanceláří

79.9 Jiné rezervační a související činnosti

80 Bezpečnostní a pátrací činnosti

80.1 Činnosti soukromých bezpečnostních agentur

80.2 Činnosti související s provozem bezpečnostních systémů

80.3 Činnosti související se zaměstnáním

81 Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny

81.1 Kombinované pomocné činnosti

81.2 Činnosti související se zaměstnáním

81.21 Všeobecný úklid budov

81.22 Specializované čištění a úklid budov a průmyslových zařízení

81.29 Ostatní úklidové činnosti

81.3 Činnosti související s úpravou krajiny

82 Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání

82.1 Administrativní a kancelářské činnosti

82.11 Univerzální administrativní činnosti

82.19 Kopírování, příprava dokumentů a ostatní specializované kancelářské podpůrné činnosti

82.2 Činnosti zprostředkovatelských středisek po telefonu

82.3 Pořádání konferencí a hospodářských výstav

82.9 Ostatní podpůrné činnosti pro podnikání j. n.

82.91 Inkasní činnosti, ověřování solventnosti zákazníka

82.92 Balicí činnosti

82.99 Ostatní podpůrné činnosti pro podnikání j. n.

Zvláštní agregáty

B_TO_N Podniková ekonomika kromě činností holdingových společností (NACE rev. 2 64.2)

B_TO_E Průmysl

ICT_M Výroba informačních a komunikačních technologií (NACE rev. 2: 26.1 + 26.2 + 26.3 + 26.4 + 26.8)

G_TO_N_X_642 Služby podnikové ekonomiky kromě činností holdingových společností (NACE 64.2)

ICT_T Informační a komunikační technologie celkem (NACE rev. 2: 26.1 + 26.2 + 26.3 + 26.4 + 26.8 + 95.1 + 46.5 + 58.2 + 61 + 62 + 63.1)

ICT_S Služby v oblasti informačních a komunikačních technologií (NACE rev. 2: 95.1 + 46.5 + 58.2 + 61 + 62 + 63.1)

ICT_W Velkoobchod s informačními a komunikačními technologiemi (NACE rev. 2 46.5)

Úroveň členění podle právní formy

1.	Podniky v osobním vlastnictví, s neomezenou osobní odpovědností

2.	Soukromé akciové společnosti nebo akciové společnosti kótované na burze, s omezenou odpovědností vůči osobám vlastnícím akcie

3.	Partnerství v osobním vlastnictví s omezenou i neomezenou odpovědností, včetně ostatních právních forem, jako družstva, sdružení atd.

4.	Všechny výše uvedené právní formy celkem

Údaje zahrnuté v tomto souboru, kromě údajů týkajících se ukazatelů 11 03 0, 16 03 0 a 16 03 1, se předávají do dvaceti měsíců od konce sledovaného roku.

Údaje týkající se ukazatelů 11 03 0, 16 03 0 a 16 03 1 v tomto souboru se předávají do 32 měsíců od konce sledovaného roku.

Roční demografická statistika podniků s alespoň jedním zaměstnancem v členění podle velikostních skupin zaměstnanců uvedená v příloze IX oddíle 5 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 295/2008

Soubor 9F

Název souboru

Roční demografická statistika podniků s alespoň jedním zaměstnancem v členění podle velikostních skupin zaměstnanců

První sledovaný rok

2012

2013 pro ukazatele 11 04 1 , 16 04 1 a 16 05 1

2014 pro ukazatele 11 04 2 , 16 04 2 a 16 05 2

2015 pro ukazatele 11 04 3 , 16 04 3 a 16 05 3

2016 pro ukazatele 11 04 4 , 16 04 4 a 16 05 4

2017 pro ukazatele 11 04 5 , 16 04 5 a 16 05 5

Frekvence

roční

Zahrnuté činnosti

NACE rev. 2 sekce B až N

Ukazatele

11 01 0	Soubor aktivních podniků s alespoň jedním zaměstnancem v t
11 02 0	Počet aktivních podniků, které mají svého prvního zaměstnance v t
11 03 0	Počet podniků, které v t nemají již žádného zaměstnance
11 04 1	Počet podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 1 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v t
11 04 2	Počet podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 2 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v t
11 04 3	Počet podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 3 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v t
11 04 4	Počet podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 4 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v t
11 04 5	Počet podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 5 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v t
16 01 0	Počet osob zaměstnaných v t v souboru aktivních podniků s alespoň jedním zaměstnancem v t
16 01 1	Počet zaměstnanců v t v souboru aktivních podniků s alespoň jedním zaměstnancem v t
16 02 0	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které mají prvního zaměstnance v t
16 02 1	Počet zaměstnanců v t v souboru podniků, které mají prvního zaměstnance v t
16 03 0	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které nemají v t již žádného zaměstnance
16 03 1	Počet zaměstnanců v t v souboru podniků, které nemají v t již žádného zaměstnance
16 04 1	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 1 a mají také alespoň jednoho zaměstnance v t
16 04 2	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 2 a mají také alespoň jednoho zaměstnance v t
16 04 3	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 3 a mají také alespoň jednoho zaměstnance v t
16 04 4	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 4 a mají také alespoň jednoho zaměstnance v t
16 04 5	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 5 a mají také alespoň jednoho zaměstnance v t
16 05 1	Počet osob zaměstnaných v t – 1 v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 1 a mají také alespoň jednoho zaměstnance v t
16 05 2	Počet osob zaměstnaných v t – 2 v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 2 a mají také alespoň jednoho zaměstnance v t
16 05 3	Počet osob zaměstnaných v t – 3 v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 3 a mají také alespoň jednoho zaměstnance v t
16 05 4	Počet osob zaměstnaných v t – 4 v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 4 a mají také alespoň jednoho zaměstnance v t
16 05 5	Počet osob zaměstnaných v t – 5 v souboru podniků, které měly prvního zaměstnance v t – 5 a mají také alespoň jednoho zaměstnance v t

Úroveň členění činností

Viz soubor 9E

Úroveň členění podle velikostních skupin

Počet zaměstnanců: 1 – 4, 5 – 9, 10 a více, celkem

Údaje zahrnuté v tomto souboru, kromě údajů týkajících se ukazatelů 11 03 0, 16 03 0 a 16 03 1, se předávají do dvaceti měsíců od konce sledovaného roku.

Údaje týkající se ukazatelů 11 03 0, 16 03 0 a 16 03 1 v tomto souboru se předávají do 32 měsíců od konce sledovaného roku.

Roční předběžné výsledky ohledně zániku podniků s alespoň jedním zaměstnancem v členění podle právní formy uvedené v příloze IX oddíle 5 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 295/2008

Soubor 9G

Název souboru

Roční předběžné výsledky ohledně zániku podniků s alespoň jedním zaměstnancem v členění podle právní formy

První sledovaný rok

2012

Frekvence

roční

Zahrnuté činnosti

NACE rev. 2 sekce B až N

Ukazatele

11 03 0	Počet podniků, které v t nemají již žádného zaměstnance
16 03 0	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které nemají v t již žádného zaměstnance
16 03 1	Počet zaměstnanců v t v souboru podniků, které nemají v t již žádného zaměstnance

Úroveň členění činností

Viz soubor 9E

Úroveň členění podle právní formy

1.	Podniky v osobním vlastnictví, s neomezenou osobní odpovědností

2.	Soukromé akciové společnosti nebo akciové společnosti kótované na burze, s omezenou odpovědností vůči osobám vlastnícím akcie

3.	Partnerství v osobním vlastnictví s omezenou i neomezenou odpovědností, včetně ostatních právních forem, jako družstva, sdružení atd.

4.	Všechny výše uvedené právní formy celkem

Údaje obsažené v tomto souboru se předávají do dvaceti měsíců od konce sledovaného roku.

Roční předběžné výsledky ohledně zániku podniků s alespoň jedním zaměstnancem v členění podle velikostních skupin zaměstnanců uvedené v příloze IX oddíle 5 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 295/2008

Soubor 9H

Název souboru

Roční předběžné výsledky ohledně zániku podniků s alespoň jedním zaměstnancem v členění podle velikostních skupin zaměstnanců

První sledovaný rok

2012

Frekvence

roční

Zahrnuté činnosti

NACE rev. 2 sekce B až N

Ukazatele

11 03 0	Počet podniků, které v t nemají již žádného zaměstnance
16 03 0	Počet osob zaměstnaných v t v souboru podniků, které nemají v t již žádného zaměstnance
16 03 1	Počet zaměstnanců v t v souboru podniků, které nemají v t již žádného zaměstnance

Úroveň členění činností

Viz soubor 9E

Úroveň členění podle velikostních skupin

Počet zaměstnanců: 1 – 4, 5 – 9, 10 a více, celkem

Údaje obsažené v tomto souboru se předávají do dvaceti měsíců od konce sledovaného roku.

Roční statistika rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti uvedená v příloze IX oddíle 5 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 295/2008.

Soubor 9M

Název souboru

Roční statistika rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti

První sledovaný rok

2012

Frekvence

roční

Zahrnuté činnosti

NACE rev. 2 sekce B až N a sekce S oddíl 95

Ukazatele

11 96 0	Počet rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti v t
16 96 1	Počet zaměstnanců v souboru rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti v t

Úroveň členění činností

Třímístný číselný kód NACE rev. 2 (skupiny)

Dvoumístný číselný kód NACE rev. 2 (oddíly)

Jednomístný alfabetický kód NACE rev. 2 (sekce)

Zvláštní agregát

B až N a S 95 (podniková ekonomika)

Údaje obsažené v tomto souboru o rychle rostoucích podnicích podle zaměstnanosti se předávají do 18 měsíců od konce sledovaného roku.

Soubor 9P

Název souboru

Roční předběžná statistika rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti

První sledovaný rok

2013

Frekvence

roční

Zahrnuté činnosti

NACE rev. 2 sekce B až N a sekce S oddíl 95

Ukazatele

11 96 0	Počet rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti v t
16 96 1	Počet zaměstnanců v souboru rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti v t

Úroveň členění činností

Viz soubor 9M

Údaje obsažené v tomto souboru o rychle rostoucích podnicích podle zaměstnanosti se předávají do 12 měsíců od konce sledovaného roku.“

PŘÍLOHA III

Oddíl II přílohy nařízení (EU) č. 275/2010 se nahrazuje tímto:

„ODDÍL II

Harmonogram

Komise (Eurostat) dodá členským státům do konce ledna každého roku počínaje rokem 2011 zprávy o kvalitě za sledovaný rok t – 3 v souladu se standardní strukturou ESS pro zprávy o kvalitě, v nichž bude částečně předvyplněna většina kvantitativních ukazatelů a další informace, které jsou Komisi (Eurostatu) dostupné o přílohách I, II, III, IV, VIII a IX. Členské státy k těmto přílohám do 31. března každého roku dodají Komisi (Eurostatu) hotové zprávy o kvalitě.

Komise (Eurostat) dodá členským státům do konce ledna jedenkrát za deset let počínaje rokem 2021 zprávy o kvalitě za sledovaný rok t – 3 v souladu se standardní strukturou ESS pro zprávy o kvalitě, v nichž bude částečně předvyplněna většina kvantitativních ukazatelů a další informace, které jsou Komisi (Eurostatu) dostupné o přílohách V, VI a VII. Členské státy jedenkrát za deset let počínaje rokem 2021 dodají Komisi (Eurostatu) do 31. března k těmto přílohám hotové zprávy o kvalitě.“

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/32

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 447/2014

ze dne 2. května 2014

o zvláštních prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (1), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 (2) stanoví pravidla a postupy pro provádění pomoci, která jsou pro všech devět nástrojů vnější činnosti společná. Pro řešení zvláštních situací, zejména v oblasti nepřímého řízení, programů přeshraniční spolupráce financovaných v rámci oblasti politiky „regionální a územní spolupráce“ a programů rozvoje venkova financovaných z oblasti politiky „zemědělství a rozvoj venkova“, by měla být stanovena doplňková zvláštní pravidla.

(2)

Aby bylo zajištěno, že se předvstupní pomoc bude u všech příjemců uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 231/2014 (dále jen „příjemci NPP II“) provádět stejným způsobem a že budou dodrženy zásady řádného finančního řízení, měli by Komise a příjemci NPP II uzavřít ujednání ve formě rámcových a odvětvových dohod, v nichž se stanoví zásady jejich spolupráce podle tohoto nařízení.

(3)	Komise by měla příjemce NPP II podporovat v jejich snaze rozvíjet kapacity v oblasti správy finančních prostředků Unie podle zásad a pravidel stanovených v právních předpisech Unie. Za tímto účelem by případně Komise měla úkoly související s plněním rozpočtu svěřit příjemcům NPP II.

(4)	Odpovědnost za programování a provádění pomoci z NPP II by měli mít v prvé řadě příjemci NPP II, kteří by měli zřídit požadované struktury a orgány a předložit Komisi žádost, aby jim byly úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny.

(5)	Proto je třeba v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (3) a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (4) stanovit zvláštní pravidla pro svěření úkolů souvisejících s plněním rozpočtu příjemcům NPP II.

(6)	Podmínky, které musí přistupující země splňovat, jsou nezbytné pro zajištění celkové kvality řízení veřejných financí.

(7)	Je třeba vymezit zvláštní pravidla pro stanovení finančních oprav a postupy, které se vůči příjemcům NPP II použijí při provádění pomoci Unie v rámci nepřímého řízení.

(8)	Aby byla zajištěna účinnost, účelnost, soudržnost a koordinace provádění předvstupní finanční pomoci Unie podle nařízení (EU) č. 231/2014 (dále jen „pomoc z NPP II“), mělo by být nařízení (EU) č. 236/2014 doplněno podrobnými pravidly pro monitorování a hodnocení.

(9)	Za účelem dalšího podrobného vymezení požadavků na podávání zpráv, které musí příjemci NPP II splňovat, jsou zapotřebí zvláštní pravidla pro podávání zpráv.

(10)	Měla by být stanovena zvláštní pravidla týkající se transparentnosti a zviditelnění pomoci z NPP II s cílem účinně plnit požadavky vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (5), nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

(11)

Pomoci z NPP II by se mělo využívat mimo jiné na podporu přeshraniční spolupráce mezi příjemci NPP II, jakož i mezi příjemci NPP II a členskými státy nebo zeměmi, na které se vztahuje evropský nástroj sousedství zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (6). Úlohy a povinnosti zúčastněných aktérů je třeba specifikovat s ohledem na různé situace, zejména pokud jde o přeshraniční spolupráci mezi příjemci NPP II a členskými státy.

(12)

Pomoc z NPP II v rámci programů rozvoje venkova v oblasti politiky „zemědělství a rozvoj venkova“ by měla podporovat postupné sladění s acquis v oblasti společné zemědělské politiky. Zvláštní pravidla jsou nutná pro financování operací podobného charakteru, jako jsou operace v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, prostřednictvím systémů řízení a kontroly, které se podobají odpovídajícím strukturám s podobnými funkcemi v členských státech.

(13)	S cílem zajistit včasné programování a provádění programů financovaných z NPP II 2014 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost třetím dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(14)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro NPP II,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

PŘEDMĚT A OBECNÝ RÁMEC PRO PROVÁDĚNÍ POMOCI Z NPP

KAPITOLA I

Předmět a definice

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla, která zavádí jednotné podmínky pro provádění nařízení (EU) č. 231/2014 a prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 236/2014, pokud jde o metody provádění, finanční řízení, monitorování, hodnocení a podávání zpráv, transparentnost a zviditelnění pomoci z NPP II, jakož i zvláštní pravidla pro přeshraniční spolupráci v oblasti politiky „regionální a územní spolupráce“ a pomoc v rámci programů rozvoje venkova v oblasti politiky „zemědělství a rozvoj venkova“.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„příjemcem NPP II“ jeden z příjemců uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 231/2014;

b)	„programem“ akční program, individuální, zvláštní nebo podpůrná opatření v souladu s články 2 a 3 nařízení (EU) č. 236/2014;

c)	„rámcovou dohodou“ ujednání uzavřené mezi Komisí a příjemcem NPP II, které se vztahuje na všechny oblasti politiky NPP II a které stanoví zásady finanční spolupráce mezi příjemcem NPP II a Komisí podle tohoto nařízení;

d)	„odvětvovou dohodou“ ujednání uzavřené mezi Komisí a příjemcem NPP II, které se vztahuje na určité oblasti politiky nebo určitý program NPP II a stanoví pravidla a postupy, které je třeba dodržovat a které nejsou obsaženy v rámcové dohodě nebo v dohodách o financování;

e)	„oblastí (oblastmi) politiky“ hlavní oblasti spolupráce, na které se podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 231/2014 zaměřují opatření financovaná z NPP II;

f)	„orgány“ veřejné subjekty nebo orgány příjemce NPP II nebo členského státu na celostátní, regionální nebo místní úrovni;

g)	„velkým projektem“ projekt skládající se z řady prací, činností nebo služeb, které jsou samy o sobě určeny ke splnění jasného a nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy s jasně určenými cíli a u nichž celkové náklady přesahují náklady specifikované v rámcové dohodě;

h)	„zúčastněnými zeměmi“ samotní příjemci NPP II nebo příjemci NPP II spolu s členským(i) státem (státy) nebo zeměmi, na které se vztahuje evropský nástroj sousedství, jež se účastní víceletého programu přeshraniční spolupráce společně připraveného zúčastněnými zeměmi;

i)	„dohodou o financování“ roční nebo víceletá dohoda uzavřená mezi Komisí a příjemcem NPP II za účelem provádění finanční pomoci Unie prostřednictvím akce spadající do působnosti tohoto nařízení.

KAPITOLA II

Obecný rámec pro provádění pomoci z NPP II

Článek 3

Zásady financování z prostředků Unie

1. Pomoc z NPP II podporuje reformní úsilí příjemců NPP II, jak je uvedeno v článku 1 nařízení (EU) č. 231/2014. K financování zvláštních programů a samostatných akcí může být vyžadován finanční příspěvek jak od příjemce NPP II, tak od Unie.

2. Položka výdajů financovaná podle nařízení (EU) č. 231/2014 nesmí být financována z jiných prostředků v rámci rozpočtu Unie.

Článek 4

Zásada vlastní odpovědnosti

1. Odpovědnost za programování a provádění pomoci z NPP II má v prvé řadě příjemce NPP II.

2. Příjemce NPP II jmenuje národního koordinátora NPP, jenž je hlavním partnerem Komise v celém procesu poskytování pomoci z NPP: při strategickém plánování, koordinaci programování, monitorování provádění, hodnocení a podávání zpráv.

Národní koordinátor NPP:

a)	zajišťuje koordinaci v rámci správy příjemce NPP II a s ostatními dárci, jakož i úzké spojení mezi využitím pomoci z NPP II a obecným procesem přistoupení;

koordinuje účast příjemců NPP II v příslušných programech územní spolupráce, zejména v programech přeshraniční spolupráce uvedených v čl. 27 písm. a) až c) a případně v programech nadnárodní nebo meziregionální spolupráce zavedených a prováděných podle nařízení (EU) č. 1299/2013. V případě potřeby může tímto úkolem koordinace pověřit koordinátora pro územní spolupráci nebo provozní strukturu;

c)	zajišťuje, aby byly cíle stanovené v akcích nebo programech navržených příjemci NPP II v souladu s cíli uvedenými ve strategickém dokumentu země a zohledňovaly příslušné makroregionální strategie a strategie pro přímořské oblasti;

d)	usiluje o to, aby správa příjemce NPP II učinila veškeré kroky nezbytné k usnadnění provádění souvisejících programů.

Národním koordinátorem NPP je vysoce postavený zástupce vlády nebo státní správy příjemce NPP II s odpovídající pravomocí.

3. Komise a příjemci NPP II zahájí dialog o řízení veřejných financí, aby vytvořili pevnější základ pro řízení předvstupní pomoci a národních fondů. Za tímto účelem Komise posoudí, do jaké míry správa příjemce NPP II dodržuje zásady otevřeného a řádného systému řízení veřejných financí. Pokud správa tyto požadavky splňuje jen částečně, příjemce NPP II a odpovědná schvalující osoba se dohodnou, jaká opatření je třeba přijmout k řešení zjištěných nedostatků.

Článek 5

Rámcové a odvětvové dohody

1. Komise a příjemce NPP II uzavřou rámcovou dohodu, v níž pro pomoc z NPP stanoví zvláštní ujednání pro řízení, kontrolu, dohled, monitorování, hodnocení, podávání zpráv a audit, na jejichž základě se příjemce NPP II zaváže k provedení příslušných požadavků regulačního rámce Unie do svého právního řádu. Rámcovou dohodu mohou doplňovat odvětvové dohody, v nichž se stanoví zvláštní ustanovení pro řízení a provádění pomoci z NPP II ve specifických oblastech politiky nebo specifických programech.

2. Pomoc z NPP II může být příjemci NPP II poskytnuta až poté, co rámcová dohoda uvedená v odstavci 1 vstoupila v platnost. Pokud se uzavírají odvětvové dohody, poskytuje se pomoc z NPP II pro příslušnou oblast politiky nebo příslušný program po vstupu jak rámcové dohody, tak příslušné odvětvové dohody v platnost.

3. Rámcová dohoda se vztahuje na všechny dohody o financování uvedené v článku 6. Případné odvětvové dohody se vztahují rovněž na všechny dohody o financování uzavřené v souvislosti s oblastí politiky nebo programem, na které se odvětvová dohoda vztahuje.

4. Rámcová dohoda a případně odvětvové dohody stanoví zejména podrobná ustanovení týkající se:

a)	struktur a orgánů potřebných pro řízení, kontrolu, dohled, monitorování, hodnocení, podávání zpráv a audit pomoci z NPP II, jakož i jejich úkoly a povinnosti;

podmínek a požadavků na kontrolu při:

i)	zřizování požadovaných struktur a orgánů příjemcem NPP II, které jsou potřebné k tomu, aby mohl být v souvislosti s pomocí z NPP II pověřen úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu,

ii)	monitorování, pozastavení nebo ukončení svěřených úkolů souvisejících s plněním rozpočtu;

c)	programování a provádění pomoci z NPP II a zejména ustanovení o intenzitě podpory, výši příspěvku Unie a způsobilosti;

d)	zadávání veřejných zakázek, udělování grantů a jiných zadávacích řízení podle čl. 1 odst. 2 a článků 8 a 10 nařízení (EU) č. 236/2014;

e)	pravidel týkajících se daní, cel a jiných poplatků podle článku 5 nařízení (EU) č. 236/2014;

f)	požadavků na platby, kontrolu a schvalování účetních závěrek a postupy pro uložení finančních oprav a zrušení závazků v případě nevyužitých finančních prostředků;

g)	ochrany finančních zájmů Unie, jak je uvedeno v článku 7 nařízení (EU) č. 236/2014, a ustanovení o oznamování podvodů a jiných nesrovnalostí;

h)	požadavků ohledně transparentnosti, zviditelnění, informací a zveřejňování.

Článek 6

Rozhodnutí o financování a dohody o financování

1. Rozhodnutí Komise, kterými se přijímají programy, splňují požadavky potřebné k rozhodnutím o financování podle čl. 84 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a článku 94 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

2. Pokud se na základě těchto rozhodnutí přijímají víceleté akční programy s rozdělenými závazky pro oblasti politiky uvedené v čl. 3 písm. a) až c) nařízení (EU) č. 231/2014, programy případně obsahují orientační seznam velkých projektů. Komise přijme rozhodnutí o schválení finančního příspěvku na vybraný velký projekt.

3. V dohodách o financování se stanoví mimo jiné podmínky, za jakých je pomoc z NPP II řízena, včetně možných způsobů provádění, intenzity podpory, lhůt pro provedení, jakož i pravidel pro způsobilost výdajů. Pokud se programy přijímají v rámci nepřímého řízení ze strany příjemce NPP II, obsahuje dohoda o financování ustanovení požadovaná podle článku 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

4. Dohody o financování programů přeshraniční spolupráce podle hlavy VI kapitoly II mohou být podepsány rovněž členským státem, v němž má sídlo řídicí orgán příslušného programu. U programů přeshraniční spolupráce mohou podle hlavy VI kapitoly III všechny země účastnící se určitého programu podepsat jedinou dohodu o financování.

HLAVA II

NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ ZE STRANY PŘÍJEMCŮ NPP II

KAPITOLA I

Systémy řízení a kontroly

Článek 7

Struktury a orgány

1. Příjemce NPP II zřídí následující struktury a orgány potřebné pro řízení, kontrolu, dohled, monitorování, hodnocení, podávání zpráv a interní audit pomoci z NPP II:

a)	národní koordinátor NPP;

b)	vnitrostátní schvalující osoba;

c)	provozní struktury.

2. Vnitrostátní schvalující osoba zřídí řídicí strukturu sestávající z národního fondu a podpůrného úřadu pro vnitrostátní schvalující osobu.

3. Příjemce NPP II určí auditní orgán.

4. Příjemce NPP II zajistí vhodné rozdělení funkcí mezi struktury a orgány uvedené v odstavcích 1 až 3.

Článek 8

Úkoly a povinnosti národního koordinátora NPP

Kromě úkolů uvedených v čl. 4 odst. 2 přijímá národní koordinátor NPP opatření, aby byly cíle stanovené v akcích nebo programech, u kterých byly úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny, během provádění pomoci z NPP II řádně plněny.

Článek 9

Úkoly a povinnosti vnitrostátní schvalující osoby

1. Vnitrostátní schvalující osoba nese celkovou odpovědnost za finanční řízení pomoci z NPP II u příjemce NPP II a odpovídá za zajišťování zákonnosti a řádnosti výdajů.

2. Vnitrostátní schvalující osobou je vysoce postavený zástupce vlády nebo státní správy příjemce NPP II s odpovídající pravomocí.

3. Vnitrostátní schvalující osoba je zejména odpovědná za:

a)	vedení účtů a finanční operace NPP II;

b)	účinné fungování systémů vnitřní kontroly při provádění pomoci z NPP II;

c)	zavádění účinných a přiměřených opatření proti podvodům při zohlednění zjištěných rizik;

d)	zahájení postupu podle článku 14.

4. Vnitrostátní schvalující osoba přijímá opatření v souvislosti se zprávami auditního orgánu uvedenými v článku 12 a předkládá Komisi výroční prohlášení řídicího subjektu. Výroční prohlášení řídicího subjektu se vypracovává pro každý program v podobě stanovené v rámcové dohodě a opírá se o dohled nad systémy vnitřní kontroly skutečně prováděný vnitrostátní schvalující osobou během celého rozpočtového roku.

Ke konci provádění programu předloží vnitrostátní schvalující osoba závěrečný výkaz výdajů.

Článek 10

Úkoly a povinnosti provozních struktur

1. Provozní struktury zřizuje příjemce NPP II za účelem provádění a řízení pomoci z NPP II.

2. Provozní struktura odpovídá za provádění, informace a zviditelnění, monitorování programů, podávání zpráv o těchto programech a v případě potřeby za jejich hodnocení v souladu se zásadou řádného finančního řízení a za zajišťování legality a správnosti výdajů, které vznikly při provádění programů, za něž odpovídá.

Článek 11

Úkoly a povinnosti řídicí struktury

1. Národní fond je v rámci ministerstva příjemce NPP II s centrální rozpočtovou pravomocí. Podporuje vnitrostátní schvalující osobu při plnění jejích úkolů, a to zejména úkolů uvedených v čl. 9 odst. 3 písm. a).

2. Podpůrný úřad vnitrostátní schvalující osoby podporuje vnitrostátní schvalující osobu při plnění jejích úkolů, a zejména úkolů uvedených v čl. 9 odst. 3 písm. b).

Článek 12

Úkoly a povinnosti auditního orgánu

1. V souladu s čl. 60 odst. 2 prvním pododstavcem písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 podléhají struktury a orgány uvedené v čl. 7 odst. 1 zřízené příjemcem NPP II a řídicí struktury uvedené v čl. 7 odst. 2 zřízené vnitrostátní schvalující osobou nezávislému externímu auditu prováděnému auditním orgánem podle čl. 7 odst. 3, který je na výše uvedených strukturách a orgánech nezávislý. Příjemce NPP II zajistí, aby vedoucí auditního orgánu měl řádné schopnosti, znalosti a zkušenosti v oblasti auditu.

2. Auditní orgán provádí audity systému (systémů) řízení a kontroly, akcí, transakcí a ročních účetních závěrek v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy a na základě strategie auditu připravené na období tří let. Strategie auditu se každoročně aktualizuje.

3. Auditní orgán vypracuje výroční zprávu o auditorské činnosti a výroční výrok auditora vyjádřený v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

4. Ke konci provádění programu auditní orgán vypracuje závěrečnou zprávu o auditorské činnosti a předloží výrok auditora k závěrečnému výkazu výdajů.

KAPITOLA II

Zvláštní ustanovení týkající se svěření úkolů souvisejících s plněním rozpočtu

Článek 13

Podmínky pro svěření úkolů souvisejících s plněním rozpočtu příjemci NPP II

1. Komise svěřuje úkoly související s plněním rozpočtu příjemci NPP II uzavřením dohody o financování v souladu s ustanoveními čl. 60 odst. 1 a 2, článku 61 a čl. 184 odst. 2 písm. b) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

2. Příjemce NPP II zaručí úroveň ochrany finančních zájmů Unie rovnocennou úrovni ochrany vyžadované podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 a zřídí nezbytné struktury pro zajištění účinného fungování systémů vnitřní kontroly.

3. Účinný systém vnitřní kontroly vytvářejí systémy řízení, kontroly, dohledu a auditu zřízené u příjemce NPP II a tento systém zahrnuje alespoň těchto pět oblastí:

a)	kontrolní prostředí;

b)	řízení rizik;

c)	kontrolní činnosti;

d)	poskytování informací a komunikace;

e)	monitorování.

Článek 14

Svěření úkolů souvisejících s plněním rozpočtu

1. Vnitrostátní schvalující osoba předkládá jménem příjemce NPP II Komisi žádost o svěření úkolů souvisejících s plněním rozpočtu v souladu s článkem 13.

2. Před předložením žádosti uvedené v odstavci 1 vnitrostátní schvalující osoba zajistí, aby řídicí struktura a příslušná provozní struktura (příslušné provozní struktury) splňovaly požadavky podle čl. 60 odst. 2 prvního pododstavce písm. a), b) a d) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a čl. 13 odst. 3 tohoto nařízení.

3. Dříve než Komise svěří úkoly související s plněním rozpočtu v rámci pomoci z NPP II, přezkoumá žádost uvedenou v odstavci 1 a struktury a orgány zřízené podle článku 7 a za účelem hodnocení ex ante podle čl. 61 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 získá doklady o splnění požadavků stanovených v čl. 60 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) až d) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v čl. 13 odst. 3 tohoto nařízení.

Při svěřování úkolů souvisejících s plněním rozpočtu v rámci pomoci z NPP II se Komise může opírat o hodnocení ex ante provedené v souvislosti s dřívější dohodou o financování s příjemcem NPP II nebo o hodnocení ex ante provedené v souvislosti se svěřením řídicích pravomocí, o němž bylo rozhodnuto podle nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 (7). Komise požaduje dodatečné doklady, pokud v těchto hodnoceních nejsou zachyceny všechny požadavky.

4. Vnitrostátní schvalující osoba monitoruje, zda řídicí struktura a provozní struktura (struktury) průběžně plní požadavky uvedené v odstavci 2. V případě neplnění těchto požadavků vnitrostátní schvalující osoba neprodleně informuje Komisi a přijme veškerá vhodná ochranná opatření týkající se provedených plateb nebo podepsaných smluv.

5. Komise monitoruje dodržování souladu s čl. 60 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012; není-li plnění požadavků zajištěno, může kdykoli přijmout vhodná nápravná opatření, včetně pozastavení nebo ukončení částí dohody o financování.

HLAVA III

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Finanční příspěvek Unie

Článek 15

Způsobilost výdajů

1. Před uzavřením příslušné dohody o financování podle článku 13 nejsou podepsané smlouvy a jejich dodatky, vzniklé výdaje a platby provedené příjemcem NPP II způsobilé pro financování podle nařízení (EU) č. 231/2014.

2. V rámci nařízení (EU) č. 231/2014 nejsou způsobilé pro financování tyto výdaje:

a)	nákup pozemků a stávajících budov, kromě případů, kdy je tento nákup v rozhodnutí o financování řádně odůvodněn povahou operace;

b)	další výdaje uvedené v odvětvových dohodách nebo dohodách o financování.

KAPITOLA II

Pravidla týkající se nepřímého řízení ze strany příjemce NPP II

Článek 16

Oznamování podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí

Příjemce NPP II neprodleně oznámí Komisi podezření z podvodů nebo jiné nesrovnalosti, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informuje o vývoji správních a právních řízení. Oznámení se podávají elektronicky pomocí modulu, který k tomuto účelu poskytla Komise.

Článek 17

Finanční opravy

1. Aby bylo zajištěno využívání finančních prostředků z NPP II v souladu s platnými pravidly, uplatňuje Komise mechanismy finančních oprav.

2. Finanční oprava může být provedena na základě:

a)	zjištění určité chyby, nesrovnalosti nebo podvodu;

b)	zjištění nedostatku v řídicích a kontrolních systémech příjemce NPP II.

3. Komise uplatňuje finanční opravy na základě zjištění neoprávněně vydaných částek a na základě finančního dopadu na rozpočet. Pokud tyto částky nelze zjistit přesně, aby mohly být provedeny jednotlivé opravy, může Komise použít paušální opravy nebo opravy na základě extrapolace závěrů.

4. Finanční opravy se případně provedou kompenzací.

5. Při rozhodování o výši opravy Komise zohlední povahu a závažnost určité chyby nebo nesrovnalosti a/nebo rozsah a finanční důsledky nedostatků zjištěných v systému řízení a kontroly daného programu.

HLAVA IV

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

KAPITOLA I

Monitorování

Článek 18

Monitorovací výbor NPP

1. Komise a příjemce NPP II zřídí nejpozději do šesti měsíců po vstupu první dohody o financování v platnost monitorovací výbor NPP.

2. Monitorovací výbor NPP zkoumá celkovou účinnost, účelnost, kvalitu, soudržnost, koordinaci a řádnost provádění všech opatření, pokud jde o plnění jejich cílů. Za tímto účelem případně vychází z informací poskytnutých odvětvovými monitorovacími výbory. Kdykoli je třeba, může doporučit nápravná opatření.

3. Monitorovací výbor NPP se skládá ze zástupců Komise, národního koordinátora NPP a dalších příslušných vnitrostátních orgánů a subjektů příjemce NPP II a případně mezinárodních organizací, včetně mezinárodních finančních institucí a dalších zúčastněných stran, jako je občanská společnost a soukromý sektor.

4. Zasedání monitorovacího výboru NPP společně řídí zástupce Komise a národní koordinátor NPP.

5. Monitorovací výbor NPP přijme svůj jednací řád.

6. Monitorovací výbor NPP se schází nejméně jednou ročně. Z iniciativy Komise nebo příjemce NPP II mohou být svolána ad hoc zasedání, zejména na tematickém základě.

Článek 19

Odvětvové monitorovací výbory

1. V rámci nepřímého řízení ze strany příjemců NPP II zřídí příjemci NPP II nejpozději do šesti měsíců po vstupu první dohody o financování v platnost podle oblasti politiky nebo podle programu odvětvové monitorovací výbory, které se vztahují k příslušné oblasti politiky nebo příslušnému programu. Pokud je to vhodné, mohou být odvětvové monitorovací výbory zřizovány ad hoc v rámci jiných metod provádění.

2. Každý odvětvový monitorovací výbor zkoumá účinnost, účelnost, kvalitu, soudržnost, koordinaci a řádnost provádění opatření v dané oblasti politiky nebo programu a jejich soulad s příslušnými odvětvovými strategiemi. Měří pokrok v souvislosti s dosahováním cílů opatření a jejich očekávaných výstupů, výsledků a dopadu pomocí ukazatelů ve vztahu k výchozí situaci, jakož i pokroku v souvislosti s finančním plněním. Odvětvový monitorovací výbor podává monitorovacímu výboru NPP zprávy a může navrhovat nápravná opatření, aby se zajistilo dosahování cílů opatření a zvýšila účinnost, účelnost, dopad a udržitelnost poskytované pomoci.

3. V odvětvovém monitorovacím výboru jsou zastoupeny příslušné vnitrostátní orgány a subjekty, další zúčastněné strany, jako jsou hospodářští, sociální a environmentální partneři a případně mezinárodní organizace, včetně mezinárodních finančních institucí a občanské společnosti. Práce výboru se účastní i Komise. Zasedáním odvětvového monitorovacího výboru předsedá vyšší zástupce příjemce NPP II. V závislosti na oblasti politiky nebo programu může Komise zasedáním výboru spolupředsedat.

4. Každý odvětvový monitorovací výbor přijme svůj jednací řád.

5. Odvětvový monitorovací výbor zasedá alespoň dvakrát ročně. Svolávána mohou být rovněž ad hoc zasedání.

Článek 20

Další monitorovací činnosti

V případě potřeby mohou být zřízeny další platformy pro monitorování. O jejich činnostech je informován monitorovací výbor NPP.

KAPITOLA II

Hodnocení

Článek 21

Zásady

1. Podle čl. 30 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 podléhá pomoc z NPP II hodnocením, jejichž cílem je zlepšení jejího významu, její soudržnosti, kvality, účinnosti, účelnosti, přidané hodnoty Unie, ucelenosti a synergie s příslušným politickým dialogem.

2. Hodnocení se mohou provádět na politické, strategické, tematické, odvětvové, programové a provozní úrovni, jakož i na úrovni země či regionu.

3. Výsledky hodnocení jsou zohledňovány monitorovacím výborem NPP a odvětvovými monitorovacími výbory.

Článek 22

Hodnocení prováděná příjemcem NPP II v rámci nepřímého řízení

1. Příjemce NPP II, jenž byl v rámci pomoci z NPP pověřen úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu, odpovídá za provádění hodnocení programů, které řídí.

2. Příjemce NPP II vypracuje plán hodnocení s hodnotícími činnostmi, které hodlá uskutečnit v různých fázích provádění.

KAPITOLA III

Podávání zpráv

Článek 23

Výroční zprávy příjemců NPP II o provádění pomoci z NPP II v rámci nepřímého řízení

1. Do 15. února následujícího rozpočtového roku předloží příjemce NPP II Komisi v souladu s čl. 60 odst. 5 prvním pododstavcem písm. a) až c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012:

a)	výroční zprávu o plnění svěřených úkolů;

b)	výroční finanční výkazy nebo účetní závěrky na akruální bázi, jak jsou stanoveny v dohodě o financování, vypracované pro výdaje vynaložené při plnění svěřených úkolů;

c)	výroční prohlášení řídicího subjektu podle čl. 9 odst. 4;

souhrn zpráv o auditu a kontrolách provedených řídicí strukturou, které představují spolehlivý základ prohlášení řídicího subjektu. Tento souhrn obsahuje rozbor povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatá či plánovaná nápravná opatření, jakož i opatření přijatá v návaznosti na zprávy předložené auditním orgánem.

2. Do 15. března následujícího rozpočtového roku předloží příjemce NPP II Komisi výrok auditora v souladu s čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

3. Na konci provádění jednotlivých programů předloží příjemce NPP II závěrečnou zprávu, která zahrnuje celé období provádění a může obsahovat poslední výroční zprávu.

4. V závislosti na opatření či programu, za něž odpovídá, může být od provozní struktury požadováno, aby vypracovala souhrnnou výroční zprávu, která by zahrnovala celý rozpočtový rok a kterou by národní koordinátor NPP po přezkoumání odpovědným odvětvovým monitorovacím výborem předložil Komisi.

HLAVA V

TRANSPARENTNOST A ZVIDITELNĚNÍ

Článek 24

Informace, zveřejňování a transparentnost

1. Každý aktér provádějící pomoc z NPP II podle čl. 58 odst. 1 písm. a) až c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 splňuje požadavky ohledně informací, zveřejňování a transparentnosti podle čl. 35 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a zajistí přiměřené zviditelnění akcí.

2. V případě nepřímého řízení příjemcem NPP II jsou za zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků Unie podle článků 21 a 22 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 odpovědné provozní struktury. Provozní struktury zajistí, aby byl příjemce informován, že bude uveden ve zveřejněném seznamu příjemců. Veškeré osobní údaje obsažené v tomto seznamu se zpracovávají podle požadavků nařízení (ES) č. 45/2001.

3. Strategické dokumenty pro jednotlivé země nebo více zemí a veškeré jejich revize, jakož i programy, se pokud možno předkládají jako veřejné dokumenty přístupné široké veřejnosti a občanské společnosti.

Článek 25

Zviditelnění a komunikace

1. Komise a příjemce NPP II se dohodnou, že předloží důsledný plán komunikačních činností a že budou aktivně podporovat zveřejňování informací o pomoci z NPP II u příjemce NPP II.

2. Příjemce NPP II informuje o svých činnostech k zajištění zviditelnění a komunikace monitorovací výbor NPP a odvětvové monitorovací výbory.

HLAVA VI

PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 26

Definice

1. Pro účely této hlavy se rozumí:

„operací“ projekt, smlouva, opatření nebo skupina projektů, které byly vybrány společným monitorovacím výborem nebo veřejným zadavatelem dotyčného programu nebo z jeho pověření a které přispívají k dosažení cílů prioritní osy nebo prioritních os, k níž/k nimž se vztahují, pokud jde o programy přeshraniční spolupráce podle čl. 27 písm. a), nebo cílů tematické priority nebo tematických priorit, k níž/k nimž se vztahují, pokud jde o programy přeshraniční spolupráce podle čl. 27 písm. b) nebo c);

„příjemcem“ veřejný nebo soukromý subjekt odpovědný za zahájení nebo za zahájení a provádění operací; v souvislosti s režimy státní podpory (jak je definováno v čl. 2 odst. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (8)) se v případě programů přeshraniční spolupráce se zapojením členských států výrazem „příjemce“ rozumí subjekt, který dostává podporu.

2. Pojmy „výdaje z veřejných zdrojů“, „programování“, „dohoda o partnerství“ a „doklad“ se pro účely kapitol I a II této hlavy, pokud jde o programy přeshraniční spolupráce s členskými státy, použijí v souladu s definicemi podle článku 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 27

Forma pomoci

Pomoc se poskytuje v jedné z následujících forem přeshraniční spolupráce:

a)	přeshraniční spolupráce mezi jedním nebo několika členskými státy a jedním nebo několika příjemci NPP II podle kapitoly II;

b)	přeshraniční spolupráce mezi dvěma nebo několika příjemci NPP II podle kapitoly III;

c)	přeshraniční spolupráce mezi příjemci NPP II a zeměmi, na které se vztahuje evropský nástroj sousedství, podle kapitoly III.

Článek 28

Intenzita podpory a výše pomoci z NPP II

1. V rozhodnutí Komise o přijetí programu přeshraniční spolupráce se pro formy spolupráce uvedené v článku 27 stanoví míra spolufinancování a maximální výše pomoci z NPP II na základě:

a)	celkových způsobilých výdajů, včetně výdajů z veřejných a soukromých zdrojů; nebo

b)	způsobilých výdajů z veřejných zdrojů.

2. Pro programy přeshraniční spolupráce podle čl. 27 písm. a) nesmí být míra spolufinancování Unie na úrovni jednotlivých prioritních os programu přeshraniční spolupráce podle čl. 34 odst. 2 nižší než 20 % a nesmí překračovat 85 % způsobilých výdajů.

3. U programů přeshraniční spolupráce podle čl. 27 písm. b) a c) nesmí být míra spolufinancování Unie na úrovni jednotlivých tematických priorit nižší než 20 % a nesmí překračovat 85 % způsobilých výdajů. Pokud jde o technickou pomoc, činí míra spolufinancování 100 %.

Článek 29

Tematické priority a soustředění pomoci z NPP II

1. Tematické priority pomoci z NPP II jsou priority definované v příloze III nařízení (EU) č. 231/2014.

2. Pro každý program přeshraniční spolupráce se vyberou nejvýše 4 tematické priority.

Článek 30

Zeměpisné pokrytí

Seznam způsobilých regionů je zahrnut do příslušného programu přeshraniční spolupráce; způsobilé tedy jsou:

u programů přeshraniční spolupráce podle čl. 27 písm. a) regiony úrovně 3 klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) nebo, neexistuje-li klasifikace NUTS, srovnatelné oblasti podél pozemních hranic nebo podél námořních hranic, které jsou od sebe vzdáleny maximálně 150 kilometrů, aniž jsou dotčeny potenciální úpravy potřebné pro zajištění soudržnosti a kontinuity přeshraničních programů zřízených na programové období 2007–2013;

b)	u programů přeshraniční spolupráce podle čl. 27 písm. b) a c) se způsobilé regiony v případě potřeby stanoví v příslušných programech přeshraniční spolupráce.

Článek 31

Příprava, hodnocení, schvalování a úprava programů přeshraniční spolupráce

1. Tematické priority pro jednotlivé programy přeshraniční spolupráce určí zúčastněné země pro každou hranici nebo skupinu hranic na základě tematických priorit podle přílohy III nařízení (EU) č. 231/2014.

2. Komise zhodnotí soulad programů přeshraniční spolupráce s tímto nařízením, jejich skutečný přínos k vybraným tematickým prioritám podle přílohy III nařízení (EU) č. 231/2014 a také, pokud jde o zúčastněné členské státy, k příslušné dohodě o partnerství.

3. Komise vyjádří své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu přeshraniční spolupráce. Zúčastněné země poskytnou Komisi veškeré potřebné doplňující informace a případně návrh programu přeshraniční spolupráce přepracují.

4. Pokud Komise program přeshraniční spolupráce po jeho formálním předložení schválí, musí zajistit, aby byly všechny její připomínky přiměřeně zohledněny.

5. Žádosti o změnu programů přeshraniční spolupráce předložené zúčastněnými zeměmi musí být řádně odůvodněné a zejména v nich musí být uveden očekávaný dopad změn na dosahování cílů stanovených v programu. K těmto žádostem musí být přiložen revidovaný program. Na změny programů přeshraniční spolupráce se použijí odstavce 2 a 3.

Článek 32

Technická pomoc

1. U každého programu přeshraniční spolupráce se počítá se zvláštním rozpočtovým přídělem na operace technické pomoci, mimo jiné na přípravu, řízení, monitorování, hodnocení, informace, komunikaci, vytváření sítí, řešení stížností, činnosti v oblasti kontroly a auditu v souvislosti s prováděním programu a činnosti k posílení správní kapacity pro provádění programu. Zúčastněné země mohou pomoc z NPP II využívat rovněž na podporu opatření ke snížení administrativní zátěže pro příjemce, a to i prostřednictvím systémů pro elektronickou výměnu dat, a opatření ke zvýšení způsobilosti orgánů zúčastněných zemí a příjemců spravovat a využívat pomoc z NPP II a k vzájemné výměně osvědčených postupů. Tato opatření se mohou týkat předchozích i následujících programových období.

2. Odchylně od čl. 15 odst. 1 mohou být výdaje na technickou pomoc na podporu přípravy programu přeshraniční spolupráce a při zřizování řídicích a kontrolních systémů způsobilé již přede dnem přijetí rozhodnutí Komise o schválení programu přeshraniční spolupráce, avšak nikoli před 1. lednem 2014.

KAPITOLA II

Přeshraniční spolupráce mezi členskými státy a příjemci NPP II

Článek 33

Použitelná ustanovení

1. Pro členský stát, který se účastní programu přeshraniční spolupráce v rámci této kapitoly, zejména pokud je v tomto členském státě sídlo řídicího orgánu, platí pravidla použitelná v souladu s touto kapitolou pro cíl Evropská územní spolupráce podle nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 (9). Pokud tato pravidla odkazují na evropské strukturální a investiční fondy ve smyslu článku 1 nařízení (EU) č. 1303/2013, má se za to, že se pro účely této kapitoly vztahují i na pomoc z NPP II.

2. Aniž by byly dotčeny odůvodněné odchylky stanovené v příslušné dohodě o financování, použijí se pro příjemce NPP II, kteří se účastní programu přeshraniční spolupráce v rámci této kapitoly, pravidla použitelná pro Evropskou územní spolupráci v souladu s touto kapitolou.

Článek 34

Programování

1. Programy přeshraniční spolupráce se vypracovávají v souladu se zásadou o partnerství stanovenou v čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a v souladu s čl. 8 odst. 2 až 4, 7, 9 a 10 nařízení (EU) č. 1299/2013.

2. Programy přeshraniční spolupráce sestávají z prioritních os. Aniž je dotčen článek 32, prioritní osy odpovídají tematickým prioritám uvedeným v článku 29. V rámci prioritní osy, tam, kde je to vhodné, a s cílem zvýšit její dopad a účinnost prostřednictvím jednotného integrovaného přístupu, mohou být doplněny prvky dalších tematických priorit.

3. V rámci programů přeshraniční spolupráce se mohou provádět opatření komunitně vedeného místního rozvoje ve smyslu článků 32 až 35 nařízení (EU) č. 1303/2013, společných akčních plánů ve smyslu článků 104 až 109 uvedeného nařízení a integrovaných územních investic ve smyslu článku 36 uvedeného nařízení, přičemž se zohlední základní zásady těchto nástrojů a články 9 až 11 nařízení (EU) č. 1299/2013. Komise a zúčastněné země dohodnou pro každý program přeshraniční spolupráce zvláštní pravidla a podmínky.

4. Programy přeshraniční spolupráce Komisi předkládá elektronicky členský stát, v němž má řídicí orgán programu sídlo.

5. Evropská investiční banka (EIB) se může na žádost zúčastněných zemí podílet na přípravách operací, jakož i na činnostech souvisejících s přípravou operací, zejména v případě velkých projektů.

Komise může před přijetím programů přeshraniční spolupráce EIB konzultovat.

Článek 35

Technická pomoc

Částka pomoci z NPP II, která má být přidělena na technickou pomoc, je omezena na 10 % celkové částky přidělené na program přeshraniční spolupráce, avšak není nižší než 1 500 000 EUR.

Článek 36

Způsob provádění a určení orgánů odpovědných za program

1. Programy přeshraniční spolupráce podle této kapitoly se provádějí v rámci sdíleného řízení. Z toho vyplývá, že za řízení a kontrolu programů odpovídají členské státy a Komise v souladu se svými příslušnými odpovědnostmi stanovenými zejména v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 a v tomto nařízení.

Na členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán, se použijí články 73 a 74 nařízení (EU) č. 1303/2013 týkající se odpovědnosti členských států v rámci sdíleného řízení.

Pokud jde o pravomoci a odpovědnosti Komise v rámci sdíleného řízení, použije se článek 75 nařízení (EU) č. 1303/2013.

2. Státy, které se účastní programu přeshraniční spolupráce, určí pro účely čl. 123 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 jediný řídicí orgán; pro účely čl. 123 odst. 2 uvedeného nařízení jediný certifikační orgán; a pro účely čl. 123 odst. 4 uvedeného nařízení jediný auditní orgán.

3. Řídicí orgán a auditní orgán mají sídlo ve stejném členském státě. Země účastnící se programu přeshraniční spolupráce mohou určit jediný řídicí orgán, který bude plnit úkoly certifikačního orgánu.

Postup pro určení řídicího orgánu a případně certifikačního orgánu stanovený v článku 124 nařízení (EU) č. 1303/2013 provádí členský stát, ve kterém se daný orgán nachází.

Určeními stanovenými v tomto článku není dotčeno rozdělení závazků v souvislosti s uplatňováním finančních oprav mezi zúčastněnými zeměmi tak, jak je uvedeno v programu přeshraniční spolupráce.

Článek 37

Funkce orgánů odpovědných za program

1. Pokud jde o funkce řídicího orgánu, použije se článek 125 nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 23 odst. 1, 2, 4 a 5 nařízení (EU) č. 1299/2013.

2. Pokud jde o funkce certifikačního orgánu, použije se článek 126 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článek 24 nařízení (EU) č. 1299/2013.

Certifikační orgán obdrží platby uskutečněné Komisí a zpravidla poskytuje platby hlavnímu příjemci v souladu s článkem 132 nařízení (EU) č. 1303/2013.

3. Pokud jde o funkce auditního orgánu, použije se článek 127 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článek 25 nařízení (EU) č. 1299/2013.

Článek 38

Společný monitorovací výbor

1. Zúčastněné země zřídí společný monitorovací výbor (dále jen „výbor“) do tří měsíců ode dne, kdy je členskému státu oznámeno rozhodnutí o schválení programu přeshraniční spolupráce.

2. Výbor se skládá ze zástupců Komise, národního koordinátora NPP a dalších příslušných vnitrostátních orgánů a subjektů příjemce NPP II, zúčastněného členského státu (zúčastněných členských států) a případně mezinárodních finančních institucí a dalších zúčastněných stran, včetně organizací občanské společnosti a soukromého sektoru.

3. Výboru předsedá zástupce jedné ze zúčastněných zemí nebo řídicího orgánu.

4. Komise se účastní práce výboru jako poradce.

5. Pokud na program přispívá EIB, může se účastnit práce výboru jako poradce.

6. Výbor posoudí celkovou účinnost, kvalitu a soudržnost provádění všech opatření přijatých za účelem plnění cílů stanovených v programu přeshraniční spolupráce, dohodách o financování a v příslušném strategickém dokumentu (příslušných strategických dokumentech). Kdykoli je třeba, může doporučit nápravná opatření.

Pokud jde o jeho funkce, použijí se články 49 a 110 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Výbor a řídicí orgán provádějí monitorování se zřetelem k ukazatelům stanoveným v příslušném programu přeshraniční spolupráce v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1299/2013.

7. Výbor přijme svůj jednací řád.

8. Výbor zasedá alespoň jednou ročně. Z iniciativy jedné ze zúčastněných zemí nebo Komise mohou být svolána další zasedání, zejména na tematickém základě.

Článek 39

Výběr operací

1. Operace v rámci programů přeshraniční spolupráce vybírá společný monitorovací výbor.

Výbor může pro výběr operací ustavit řídicí výbor jednající z jeho pověření.

2. Vybrané operace zahrnují příjemce nejméně ze dvou zúčastněných zemí, přičemž alespoň jeden je z členského státu. Operace může proběhnout v jediné zúčastněné zemi za předpokladu, že se prokáží přeshraniční dopady a přínosy.

3. Příjemci spolupracují na rozvoji a uskutečňování operací. Kromě toho spolupracují buď při zajišťování zaměstnanců, nebo při financování operací.

Článek 40

Příjemci

1. Existují-li v programu přeshraniční spolupráce pro jednu operaci dva nebo více příjemců, určí všichni příjemci jednoho ze svých řad hlavním příjemcem.

2. Hlavní příjemce vykonává tyto úkoly:

a)	stanoví ujednání s ostatními příjemci v dohodě, která obsahuje ustanovení, jež mimo jiné zaručují řádné finanční řízení finančních prostředků přidělených na operaci, včetně mechanismů pro navrácení neoprávněně vyplacených částek;

b)	přebírá odpovědnost za zajištění uskutečnění celé operace;

c)	zajistí, aby výdaje předkládané všemi příjemci vznikly při uskutečňování operace a odpovídaly činnostem dohodnutým mezi všemi příjemci a aby byly v souladu s dokumentem předloženým řídicím orgánem v souladu s odstavcem 6;

d)	zajistí, aby výdaje předkládané ostatními příjemci byly ověřeny kontrolorem (kontrolory), pokud toto ověření neprovádí řídicí orgán podle čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) č. 1299/2013.

3. Není-li v ujednáních podle odst. 2 písm. a) stanoveno jinak, hlavní příjemce zajistí, aby ostatní příjemci obdrželi celkovou částku podpory z veřejných zdrojů co nejrychleji a v plné výši. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky určené ostatním příjemcům.

4. Hlavní nebo jediný příjemce má sídlo v zúčastněné zemi.

5. Bez ohledu na čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení může evropské seskupení pro územní spolupráci zřízené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (10) nebo jiný právní subjekt zřízený podle zákonů jedné ze zúčastněných zemí jako jediný příjemce požádat o operaci za předpokladu, že je tvořen orgány veřejné moci a subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí.

6. Řídicí orgán poskytne hlavnímu nebo jedinému příjemci u každé operace dokument, který stanoví podmínky podpory operace, včetně zvláštních požadavků, jež se týkají produktů či služeb, které mají být v rámci operace dodány, finančního plánu a lhůty pro provedení.

Článek 41

Hodnocení

1. Hodnocení provádějí interní nebo externí odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí na orgánech, které jsou odpovědné za provádění programu. Všechna hodnocení se zveřejňují.

2. Zúčastněné země provedou společně předběžné hodnocení v souladu s článkem 55 nařízení (EU) č. 1303/2013.

3. Pokud jde o hodnocení během programového období, použije se článek 56 nařízení (EU) č. 1303/2013.

4. Pokud jde o následné hodnocení, použije se článek 57 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 42

Podávání zpráv, poskytování informací a komunikace

1. Pokud jde o zprávy o provádění, použije se článek 14 nařízení (EU) č. 1299/2013.

2. Výroční jednání o přezkumu se koná v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1299/2013.

3. Do 31. ledna, 31. července a 31. října každého roku předá řídicí orgán Komisi pro účely monitorování elektronicky tyto údaje za každý přeshraniční program a každou prioritní osu:

a)	celkové a způsobilé náklady z veřejných zdrojů na všechny operace a počet operací vybraných k poskytnutí podpory;

b)	celkovou výši způsobilých výdajů, jež příjemci vykázali řídicímu orgánu.

Kromě toho musí předání učiněné do 31. ledna obsahovat údaje uvedené v písm. a) a b) rozčleněné podle kategorií intervence. Toto předání se považuje za splnění požadavku na předložení finančních údajů podle čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Převody, které mají být provedeny do 31. ledna a 31. července, musí být doprovázeny odhadem částky, na kterou hodlá řídicí orgán podat žádosti o platby pro běžný rozpočtový rok a následující rozpočtový rok.

Datum uzávěrky pro údaje předkládané podle tohoto odstavce se stanoví na konec měsíce předcházejícího měsíci jejich předložení.

4. Řídicí orgán koordinuje úkoly spojené s požadavky na informace, zveřejňování a transparentnost podle čl. 24 odst. 1 a 3 tohoto nařízení.

Odchylně od článku 25 tohoto nařízení je za informační a komunikační činnost odpovědný řídicí orgán, jak je stanoveno v článcích 115 a 116 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 43

Způsobilost a trvání

1. Odchylně od čl. 15 odst. 1 tohoto nařízení jsou výdaje v rámci pomoci z NPP II na přeshraniční spolupráci způsobilé:

a)	jestliže vznikly příjemci z členského státu a byly uhrazeny v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2022; nebo

b)	jestliže vznikly příjemci od příjemce NPP II a byly uhrazeny po předložení programu přeshraniční spolupráce.

2. Kromě pravidel uvedených v čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení se v rámci pomoci z NPP II na přeshraniční spolupráci nepodporují:

a)	úroky z dlužných částek;

b)	daň z přidané hodnoty (DPH), kromě případů, kdy je podle vnitrostátních právních předpisů neodečitatelná;

c)	vyřazování jaderných elektráren z provozu a jejich výstavba;

d)	investice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností, na něž se vztahuje příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (11);

e)	výrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh;

f)	podniky v nesnázích podle definice v pravidlech státní podpory Unie;

g)	investice do letištní infrastruktury, které nesouvisí s ochranou životního prostředí nebo nejsou doprovázeny investicemi potřebnými k omezení či snížení jejich negativního dopadu na životní prostředí.

Odchylně od čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení jsou výdaje na nákup nezastavěných a zastavěných pozemků za částku až do výše 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci způsobilé pro financování v rámci pomoci z NPP II na přeshraniční spolupráci. Pro opuštěné plochy a plochy dříve využívané k průmyslovým účelům, které zahrnují budovy, se tento limit zvyšuje na 15 %. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí tento limit zvýšit nad dříve uvedené procentní hodnoty.

3. Pro poskytnutí pomoci z NPP II nelze vybírat operace, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny dříve, než příjemce předloží řídicímu orgánu žádost o financování v rámci programu přeshraniční spolupráce, a to bez ohledu na to, zda příjemce provedl všechny související platby, či nikoli.

4. Pokud jde o granty, použije se článek 61, čl. 65 odst. 4 a 6 až 9 a 11, články 66 až 68, čl. 69 odst. 1 a 2 a článek 71 nařízení (EU) č. 1303/2013.

5. Jako doplněk k čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení stanoví dohody o financování pro programy přeshraniční spolupráce v rámci této kapitoly hierarchii pravidel způsobilosti platných pro příslušné programy přeshraniční spolupráce v souladu se zásadami stanovenými v článku 18 nařízení (EU) č. 1299/2013.

6. Pokud jde o náklady na zaměstnance, použije se rovněž článek 19 nařízení (EU) č. 1299/2013.

Článek 44

Způsobilost v závislosti na lokalitě

1. Operace, na které se vztahují výjimky uvedené v odstavcích 2 a 3, se provádějí v programové oblasti zahrnující část území zúčastněných zemí podle definice v příslušném programu přeshraniční spolupráce (dále jen „programová oblast“).

2. Řídicí orgán může souhlasit, že se celá operace nebo její část bude provádět mimo programovou oblast za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	operace je ve prospěch programové oblasti;

b)	celková částka přidělená v rámci programu přeshraniční spolupráce na operace mimo programovou oblast nepřesahuje 20 % podpory ze strany Unie na úrovni programu;

c)	povinnosti řídicího a auditního orgánu v souvislosti s řízením, kontrolou a auditem, které souvisejí s operací, plní orgány programu přeshraniční spolupráce nebo uzavřou dohody s orgány v členském státě nebo třetí zemi, v nichž je operace uskutečňována.

3. Výdaje v souvislosti s operacemi, které se týkají technické pomoci, propagačních činností a budování kapacit, mohou vzniknout mimo programovou oblast za předpokladu, že jsou splněny podmínky v odst. 2 písm. a) a c).

Článek 45

Zadávání veřejných zakázek

1. V případě zadávání zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce ze strany příjemců se zadávací řízení řídí ustanoveními části druhé hlavy IV kapitoly 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a části druhé hlavy II kapitoly 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012, která platí v celé programové oblasti, jak na území členského státu, tak na území příjemce/příjemců NPP II.

2. V případě zadávání zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce ze strany řídicího orgánu v rámci zvláštního rozpočtového přídělu na operace technické pomoci může řídicí orgán použít buď zadávací řízení uvedené v odstavci 1 nebo příslušné postupy podle vnitrostátního práva.

Článek 46

Finanční řízení, zrušení závazku, kontrola a schvalování účetních závěrek, uzavírání a finanční opravy

1. Pokud jde o rozpočtové závazky, použije se článek 76 nařízení (EU) č. 1303/2013.

2. Pokud jde o platby, použijí se články 77 až 80, 82 až 83, 129 až 132, 134 až 135 a 142 nařízení (EU) č. 1303/2013. Pokud jde o platby na jediný účet, použije se dále čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) č. 1299/2013. Pokud jde o použití eura, použije se článek 28 nařízení (EU) č. 1299/2013.

3. Pokud jde o předběžné financování, Komise, jakmile přijme rozhodnutí o přijetí programu přeshraniční spolupráce, vyplatí jedinou předběžnou platbu.

Předběžná platba činí 50 % částky prvních tří rozpočtových závazků v rámci programu.

Předběžná platba může být případně provedena ve dvou splátkách podle rozpočtových potřeb.

Celková částka převedená v rámci předběžného financování je vrácena Komisi, jestliže jí není do dvaceti čtyř měsíců ode dne, kdy vyplatila první splátku předběžného financování, zaslána žádost o platby v rámci programu přeshraniční spolupráce.

4. Pokud jde o zrušení závazku, použijí se články 86 až 88 a 136 nařízení (EU) č. 1303/2013.

5. Pokud jde o kontrolu a schválení účetní závěrky, jakož i o uzavírání, použijí se články 84 a 137 až 141 nařízení (EU) č. 1303/2013.

6. Pokud jde o finanční opravy a vymáhání neoprávněně vyplacených částek, použije se článek 85, čl. 122 odst. 2 a články 143 až 147 nařízení (EU) č. 1303/2013. Použije se rovněž čl. 27 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1299/2013.

Článek 47

Systémy řízení a kontroly a audit

1. Pokud jde o obecné zásady systémů řízení a kontroly, použije se článek 72 a čl. 122 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.

2. Pokud jde o spolupráci Komise s auditními orgány, použije se článek 128 nařízení (EU) č. 1303/2013.

3. Pokud jde o přiměřenou kontrolu programů přeshraniční spolupráce, použije se článek 148 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 48

Přerušení programů přeshraniční spolupráce

1. Pokud žádný ze zúčastněných příjemců NPP II do konce roku následujícího po roce přijetí programu neuzavřel dohodu o financování, Komise program přeshraniční spolupráce ukončí.

Již přidělené roční splátky z Evropského fondu pro regionální rozvoj budou i nadále k dispozici během své obvyklé doby platnosti, bude však možné je využít pouze na činnosti, které se budou provádět výhradně v příslušných členských státech a na které byly uzavřeny smlouvy před rozhodnutím Komise o ukončení programu. Řídicí orgán předloží do tří měsíců od uzavření smluv závěrečnou zprávu Komisi, která postupuje v souladu s odstavci 2 a 3.

2. Pokud program přeshraniční spolupráce nemůže být proveden z důvodu problémů vyplývajících ze vztahů mezi zúčastněnými zeměmi a v jiných řádně odůvodněných případech, může Komise na žádost společného monitorovacího výboru nebo z vlastního podnětu po konzultaci se společným monitorovacím výborem rozhodnout o ukončení programu před předpokládaným koncem období jeho provádění.

Je-li program ukončen, řídicí orgán předloží do šesti měsíců po rozhodnutí Komise závěrečnou zprávu. Po vyúčtování předchozího předběžného financování vyplatí Komise konečný zůstatek, případně vydá konečný inkasní příkaz. Komise rovněž uvolní zbývající zůstatky příslušných závazků.

Alternativně může být rozhodnuto o snížení částek přidělených na program podle rozsahu programu v souladu s čl. 31 odst. 5.

3. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 se nepřidělená podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj odpovídající ročním splátkám dosud nevyčleněným nebo ročním splátkám vyčleněným a zrušeným celkově nebo částečně ve stejném rozpočtovém roce, které nebyly opětovně přiděleny jinému programu stejné kategorie programů vnější spolupráce, přidělí na vnitřní programy přeshraniční spolupráce v souladu s článkem 4 nařízení (EU) č. 1299/2013.

Pomoc z NPP II odpovídající ročním splátkám dosud nevyčleněným nebo ročním splátkám vyčleněným a zrušeným celkově nebo částečně ve stejném rozpočtovém roce se použije na financování jiných programů nebo projektů způsobilých pro pomoc z NPP II.

KAPITOLA III

Přeshraniční spolupráce mezi příjemci NPP II nebo příjemci NPP II a zeměmi, na které se vztahuje evropský nástroj sousedství

Článek 49

Programování

1. Programy přeshraniční spolupráce se vypracovávají podle vzorového programu Komise, zúčastněné země je připravují společně a předkládají je Komisi elektronicky.

2. Program přeshraniční spolupráce sestává z tematických priorit podle článku 29.

Článek 50

Technická pomoc

Částka pomoci z NPP II, která má být přidělena na technickou pomoc, je omezena na 10 % celkové částky přidělené na program přeshraniční spolupráce.

Článek 51

Způsoby provádění

1. Programy přeshraniční spolupráce uvedené v čl. 27 písm. b) a c) se provádějí v rámci přímého nebo nepřímého řízení.

2. Programy přeshraniční spolupráce jsou řízeny jedním veřejným zadavatelem, jenž je určen v prováděcím rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje příslušný program přeshraniční spolupráce.

Článek 52

Struktury a orgány

1. Na řízení programů přeshraniční spolupráce u příjemců NPP II se podílejí tyto struktury:

a)	národní koordinátoři NPP zemí, které se účastní programu přeshraniční spolupráce, jak je uvedeno v článku 4, a případně koordinátoři pro územní spolupráci;

b)	vnitrostátní schvalující osoba a řídicí struktura (jak je uvedeno v článku 7) zúčastněného příjemce NPP II, kde se veřejný zadavatel nachází v případě, že je přeshraniční program prováděn formou nepřímého řízení;

c)	provozní struktury ve všech zúčastněných zemích při tvorbě programů a při provádění příslušného programu přeshraniční spolupráce úzce spolupracují. V případě nepřímého řízení provozní struktury zahrnují veřejného zadavatele;

d)	auditní orgán uvedený v čl. 7 odst. 3, pokud je přeshraniční program prováděn formou nepřímého řízení. Pokud tento orgán není oprávněn vykonávat funkce uvedené v článku 12, napomáhá mu skupina auditorů složená ze zástupců každé země, která se účastní programu přeshraniční spolupráce.

2. Příjemci NPP II a země, na které se vztahuje evropský nástroj sousedství a které se účastní programu přeshraniční spolupráce, zřídí společný monitorovací výbor, který plní rovněž úlohu odvětvového monitorovací výboru uvedeného v článku 19.

3. Zřídí se společný technický sekretariát, který podporuje Komisi, provozní struktury a společný monitorovací výbor.

4. Úkoly a povinnosti těchto struktur se stanoví v rámcové dohodě uvedené v článku 5.

5. V rámci nepřímého řízení uzavřou zúčastněné země dvoustrannou dohodu, v níž stanoví své konkrétní odpovědnosti při provádění příslušného programu přeshraniční spolupráce. Minimální požadavky pro tuto dvoustrannou dohodu se stanoví v rámcové dohodě uvedené v článku 5.

Článek 53

Výběr operací

1. Operace vybrané v rámci programu přeshraniční spolupráce musí mít jasné přeshraniční dopady a přínosy.

2. Operace v rámci programů přeshraniční spolupráce vybírá veřejný zadavatel na základě výzev k předkládání návrhů týkajících se celé způsobilé oblasti.

3. Zúčastněné země mohou rovněž určit operace mimo rámec výzev k předkládání návrhů. V takovém případě jsou operace výslovně zmíněny v programu přeshraniční spolupráce podle článku 49.

4. Operací vybraných pro přeshraniční spolupráci se účastní příjemci nejméně ze dvou zúčastněných zemí. Příjemci spolupracují na rozvoji a uskutečňování operací. Kromě toho spolupracují buď při zajišťování zaměstnanců nebo při financování operací, nebo při obojím.

5. Operace může proběhnout v jediné zúčastněné zemi za předpokladu, že se prokáží přeshraniční dopady a přínosy.

Článek 54

Příjemci

1. U programů přeshraniční spolupráce uvedených v čl. 27 písm. b) jsou příjemci usazeni na území příjemce NPP II. U programů přeshraniční spolupráce uvedených v čl. 27 písm. c) jsou příjemci usazeni na území příjemce NPP II nebo v zemi, na kterou se vztahuje evropský nástroj sousedství.

2. Všichni příjemci určí jednoho z příjemců účastnících se dané operace hlavním příjemcem.

3. Hlavní příjemce přebírá odpovědnost za zajištění finančního provádění celé operace, monitoruje, zda je operace prováděna v souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě, a stanoví ujednání s ostatními příjemci za účelem zaručení řádného finančního řízení prostředků přidělených na operaci, včetně mechanismů pro navrácení neoprávněně vyplacených částek.

HLAVA VII

Zemědělství a rozvoj venkova

Článek 55

Zvláštní ustanovení o programech rozvoje venkova

1. Jako součást oblasti politiky „zemědělství a rozvoj venkova“ se programy rozvoje venkova vypracovávají na celostátní úrovni, připravují je příslušné orgány určené příjemcem NPP II a po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami se předkládají Komisi.

2. Příjemci NPP II provádějí programy rozvoje venkova na základě nepřímého řízení v souladu s čl. 58 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a z těchto programů se financují vybrané typy opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (12).

3. Provozní struktura, která se zřídí podle článku 10, se v případě programů rozvoje venkova skládá z těchto samostatných, úzce spolupracujících orgánů:

a)	z řídicího orgánu, který je veřejným subjektem působícím na celostátní úrovni odpovědným za přípravu a provádění programů, včetně výběru opatření a zveřejňování, koordinace, hodnocení, monitorování a podávání zpráv o příslušném programu, a který je řízen vyšším úředníkem s výlučnými pravomocemi; a

b)	z agentury pro rozvoj venkova NPP s podobnými funkcemi jako má platební agentura v členských státech, která je odpovědná za zveřejňování, výběr projektů, jakož i schvalování, kontrolu a účtování závazků a plateb a provádění plateb.

4. Odchylně od čl. 15 odst. 1 mohou být výdaje na technickou pomoc na podporu přípravy programů rozvoje venkova a při zřizování řídicích a kontrolních systémů způsobilé již přede dnem přijetí rozhodnutí Komise o schválení programu rozvoje venkova, avšak nikoli před 1. lednem 2014.

5. Při určování výše veřejných výdajů jako procenta celkových způsobilých investičních nákladů se nezohledňuje vnitrostátní pomoc na podporu přístupu k úvěrům poskytnutým bez příspěvku Unie podle nařízení (EU) č. 231/2014.

6. Investiční projekty v rámci programů rozvoje venkova jsou i nadále způsobilé pro financování Unií, pokud v průběhu pěti let od provedení konečné platby provozní strukturou nezaznamenají výraznou změnu.

HLAVA VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 56

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. května 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27).

(7) Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosinec 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 opodpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/53

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 448/2014

ze dne 2. května 2014,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1035/2011 aktualizací odkazů na přílohy Chicagské úmluvy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb) (1), a zejména na články 4, 6 a 7 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (2), a zejména na čl. 8b odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1035/2011 (3) stanoví prováděcí pravidla pro poskytování letových navigačních služeb. Tato prováděcí pravidla uplatňují standardy a povinnosti stanovené v Úmluvě o mezinárodním civilním letectví podepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944 (Chicagská úmluva) v souladu s cíli stanovenými v čl. 1 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 (4) a čl. 2 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 216/2008.

(2)	Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) nedávno změnila přílohy 3, 4, 10, 11, 14 a 15 Chicagské úmluvy. Změny příloh 3, 4, 10, 11, změna 11-A přílohy 14 a změna přílohy 15 vstoupily v platnost dne 14. listopadu 2013, kdežto změna 11-B přílohy 14 vstoupí v platnost dne 14. listopadu 2014.

(3)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění prováděcího nařízení (EU) č. 1035/2011, letové navigační služby by až do úplného provedení příslušných standardů ICAO do práva Unie měly být provozovány v souladu s příslušnými standardy ICAO. Totéž platí pro revidované standardy vyplývající z nedávných změn příloh Chicagské úmluvy. Odkazy na Úmluvu obsažené v prováděcím nařízení (EU) č. 1035/2011 by proto měly být odpovídajícím způsobem aktualizovány.

(4)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe zřízeného článkem 5 nařízení (ES) č. 549/2004,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 1035/2011 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. května 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 10.

(2) Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1035/2011 ze dne 17. října 2011, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb a mění nařízení (ES) č. 482/2008 a (EU) č. 691/2010 (Úř. věst. L 271, 18.10.2011, s. 23).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1).

PŘÍLOHA

V příloze I bodě 2.2.1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Informace uvedené v písmenech a) a b) musí být v souladu s vnitrostátním plánem výkonnosti nebo plánem výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru uvedeným v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004, a pokud jde o údaje o provozní bezpečnosti, v příslušných případech musí být v souladu se státním programem provozní bezpečnosti uvedeným ve standardu 3.1.1 přílohy 19 Úmluvy o mezinárodní civilním letectví.“

V příloze II bodě 4 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b)	příloha 10 O civilní letecké telekomunikační službě, Svazek II – spojovací postupy, včetně těch, které mají status PANS (postupy pro letové navigační služby), 6. vydání, říjen 2001, včetně všech změn až po č. 88-A včetně;

c)	příloha 11 Letové provozní služby, 13. vydání, červenec 2001, včetně všech změn až po č. 49 včetně a v příslušných případech prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 (*1).

(*1) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 730/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010 (Úř. věst. L 281, 13.10.2012).“ "

V příloze III bodě 2 se písmena a), b) a c) nahrazují tímto:

„a)	aniž je dotčeno prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012, Příloha 3 Meteorologie, 18. vydání, červenec 2013, včetně všech změn až po č. 76 včetně;

b)	příloha 11 Letové provozní služby, 13. vydání, červenec 2001, včetně všech změn až po č. 49 včetně a v příslušných případech prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012;

aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 139/2014 (*2), příloha 14 Letiště v následujících verzích:

i)	svazek I o navrhování a provozování letišť, 6. vydání, červenec 2013, včetně všech změn až po č. 11-A včetně a počínaje dnem 13. listopadu 2014 také včetně změny 11-B,

ii)	svazek II Heliporty, 4. vydání, červenec 2013, včetně všech změn až po č. 5 včetně.

(*2) Nařízení (EU) č. 139/2014 ze dne 12. února 2014, kterým se stanoví požadavky a správní postupy týkající se letišť podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 44, 14.2.2014, s. 1).“ "

V příloze IV bodě 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

v následujících přílohách k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví do té míry, do jaké souvisejí s poskytováním leteckých informačních služeb v dotyčném vzdušném prostoru:

i)	příloha 3 Meteorologie, 18. vydání, červenec 2013, včetně všech změn až po č. 76 včetně,

ii)	příloha 4 Letecké mapy, 11. vydání, červenec 2009, včetně všech změn až po č. 57 včetně,

iii)	aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 73/2010, příloha 15 o letecké informační službě, 14. vydání, červenec 2013, včetně všech změn až po č. 37 včetně.“

V příloze V bodě 3 se písmena a) až e) nahrazují tímto:

„a)	svazek I – Radionavigační prostředky, 6. vydání, červenec 2006, včetně všech změn až po č. 88-A včetně;

b)	svazek II – Spojovací postupy, včetně těch, které mají status PANS (postupy pro letové navigační služby), 6. vydání, říjen 2001, včetně všech změn až po č.88-A včetně;

c)	svazek III – Komunikační systémy, 2. vydání, červenec 2007, včetně všech změn až po č. 88-A včetně;

d)	svazek IV – Přehledový radar a protisrážkový systém, 4. vydání, červenec 2007, včetně všech změn až po č. 88-A včetně;

e)	svazek V – Použití leteckých rádiových kmitočtů, 3. vydání, červenec 2013, včetně všech změn až po č. 88-A včetně.“

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/57

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 449/2014

ze dne 2. května 2014,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 498/2012 o přidělování celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/105/EU ze dne 14. prosince 2011 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Ruskou federací o správě celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie a protokolu mezi Evropskou unií a vládou Ruské federace o technických modalitách podle uvedené dohody (1), a zejména na článek 4 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 22. srpna 2012 přistoupila Ruská federace ke Světové obchodní organizaci. Závazky Ruské federace zahrnují i celní kvóty na vývoz určitých druhů dřeva jehličnanů, jejichž část byla vymezena pro vývoz do Unie. Modality správy těchto celních kvót jsou stanoveny v Dohodě ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Ruskou federací o správě celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie (2) (dále jen „dohoda“) a v Protokolu (3) mezi Evropskou unií a vládou Ruské federace o technických modalitách podle uvedené dohody (dále jen „protokol“). Dohoda a protokol byly podepsány dne 16. prosince 2011. Začaly být prozatímně prováděny ode dne přistoupení Ruské federace ke Světové obchodní organizaci.

(2)	V souladu s článkem 4 rozhodnutí 2012/105/EU stanovilo prováděcí nařízení Komise (EU) č. 498/2012 (4) pravidla pro přidělování celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie. Uvedené nařízení se použije do dne, kdy skončí prozatímní provádění protokolu.

(3)

V rámci prozatímního provádění dohody a protokolu do doby, než budou ukončeny postupy pro jejich uzavření, vyplynula ze zkušeností s používáním nařízení (EU) č. 498/2012 během prvních tří kvótových období potřeba změnit článek 15 uvedeného nařízení, aby se zohlednila nízká míra využití celních kvót v průběhu prvních tří kvótových období. Snížení dovozních limitů, jak je stanoveno v článcích 13 a 14, je třeba během kvótového období 2015 pozastavit, aby se podpořilo plné využívání celních kvót přidělených na vývoz do Unie, zejména ze strany tradičních dovozců.

(4)	Nařízení (EU) č. 498/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)	Opatření stanovená tímto prováděcím nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného rozhodnutím Rady 2012/105/EU,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 15 prováděcího nařízení (EU) č. 498/2012 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

1. V případě, že jsou současně splněny podmínky pro snížení dovozních limitů stanovené v článcích 13 a 14, uplatní se pouze větší snížení (Ri nebo ri).

2. Ustanovení článků 13 a 14 se nepoužijí během prvního kvótového období následujícího po prvních třech kvótových obdobích.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. května 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Rozhodnutí Rady ze dne 14. prosince 2011 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Ruskou federací o správě celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie a protokolu mezi Evropskou unií a vládou Ruské federace o technických modalitách podle uvedené dohody (Úř. věst. L 57, 29.2.2012, s. 1).

(2) Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Ruskou federací o správě celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie (Úř. věst. L 57, 29.2.2012, s. 3).

(3) Protokol mezi Evropskou unií a vládou Ruské federace o technických modalitách podle Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Ruskou federací o správě celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie (Úř. věst. L 57, 29.2.2012, s. 5).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 498/2012 ze dne 12. června 2012 o přidělování celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie (Úř. věst. L 152, 13.6.2012, s. 28).

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/59

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 450/2014

ze dne 30. dubna 2014,

kterým se po dvousté třinácté mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 7a odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 15. dubna 2014 rozhodl Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN vyjmout jednu osobu ze seznamu osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, poté, co zvážil žádost o výmaz ze seznamu předloženou touto osobou a souhrnnou zprávu ombudsmana vypracovanou podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1904(2009).

(3)	Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem aktualizována,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. dubna 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

vedoucí Služby nástrojů zahraniční politiky

(1) Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.

PŘÍLOHA

V příloze I nařízení (ES) č. 881/2002 se v oddílu „Fyzické osoby“ zrušuje tento záznam:

„Youssef Ben Abdul Baki Ben Youcef Abdaoui (také znám jako a) Abu Abdullah, b) Abdellah, c) Abdullah, d) Abou Abdullah, e) Abdullah Youssef). Adresa: Via Torino 8/B, Cassano Magnago (VA), Itálie. Datum narození: 4. 9. 1966. Místo narození: Kairouan, Tunisko. Státní příslušnost: tuniská Číslo pasu: G025057 (tuniský pas vydaný 23. 6. 1999, platný do 5. 2. 2004). Národní identifikační číslo: AO 2879097 (italský průkaz totožnosti platný do 30. 10. 2012. Další informace: a) italské daňové číslo: BDA YSF 66P04 Z352Q; b) zákaz vstupu do schengenského prostoru; c) matka se jmenuje Fatima Abdaoui; d) člen organizace činné v Itálii a přímo spojené s organizací al-Kajdá islámského Maghrebu. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 25. 6. 2003.“

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/61

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 451/2014

ze dne 2. května 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. května 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	CL	173,8
	MA	40,5
	MK	102,8
	TN	109,1
	TR	97,3
	ZZ	104,7
0707 00 05	MA	35,6
	TR	133,7
	ZZ	84,7
0709 93 10	MA	70,8
	TR	112,1
	ZA	31,4
	ZZ	71,4
0805 10 20	EG	49,6
	IL	91,1
	MA	48,7
	TN	64,4
	TR	63,3
	ZZ	63,4
0805 50 10	MA	35,6
	TR	89,9
	ZZ	62,8
0808 10 80	AR	118,6
	BR	86,6
	CL	104,3
	CN	98,7
	MK	30,8
	NZ	147,4
	US	158,7
	ZA	118,0
	ZZ	107,9

(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/63

ROZHODNUTÍ POLITICKÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO VÝBORU ATALANTA/2/2014

ze dne 29. dubna 2014

o přijetí příspěvku třetího státu na vojenskou operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (Atalanta) a kterým se mění rozhodnutí ATALANTA/3/2009

(2014/244/SZBP)

POLITICKÝ A BEZPEČNOSTNÍ VÝBOR,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 38 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na společnou akci Rady 2008/851/SZBP ze dne 10. listopadu 2008 o vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (1), a zejména na článek 10 uvedené společné akce,

s ohledem na rozhodnutí politického a bezpečnostního výboru ATALANTA/3/2009 ze dne 21. dubna 2009 o zřízení Výboru přispěvatelů na vojenskou operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (Atalanta) (2009/369/SZBP) (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle čl. 10 odst. 2 společné akce 2008/851/SZBP zmocnila Rada Politický a bezpečnostní výbor k přijetí odpovídajících rozhodnutí o přijetí navrhovaných příspěvků třetích států.

(2)	V návaznosti na doporučení velitele operace EU ze dne 11. března 2014 a doporučení Vojenského výboru Evropské unie ze dne 25. března 2014 ohledně příspěvku Nového Zélandu by příspěvek Nového Zélandu měl být přijat.

(3)	Rozhodnutí politického a bezpečnostního výboru ATALANTA/3/2009 by proto mělo být změněno za účelem zrušení přílohy obsahující seznam třetích států, jejichž příspěvky byly přijaty.

(4)	V souladu s článkem 5 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Příspěvek Nového Zélandu na vojenskou operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (Atalanta) se přijímá a považuje se za významný.

2. Nový Zéland se osvobozuje od finančních příspěvků do rozpočtu operace Atalanta.

Článek 2

Rozhodnutí politického a bezpečnostního výboru ATALANTA/3/2009 se mění takto:

1)	v čl. 2 odst. 1 druhé odrážce se zrušuje výraz „jak jsou uvedeny v příloze“;

2)	příloha se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 29. dubna 2014.

Za Politický a bezpečnostní výbor

předseda

W. STEVENS

(1) Úř. věst. L 301, 12.11.2008, s. 33.

(2) Úř. věst. L 112, 6.5.2009, s. 9.

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/65

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. dubna 2014

o uznání právního a dohledového rámce Brazílie jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

(2014/245/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1), a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 22. října 2012 Komise pověřila Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) vypracováním odborného posudku právního a dohledového rámce Brazílie pro ratingové agentury.

(2)	Ve svém odborném posudku předloženém dne 31. května 2013 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uvedl, že právní a dohledový rámec Brazílie týkající se ratingových agentur je ve výsledku srovnatelný s rámcem stanoveným v nařízení (ES) č. 1060/2009.

(3)	Podle čl. 5 odst. 6 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1060/2009 musí být k tomu, aby mohl být právní a dohledový rámec třetí země považován za rovnocenný požadavkům uvedeného nařízení, splněny tři podmínky.

(4)

Podle první podmínky musí ratingové agentury ve třetí zemi podléhat povolení či registraci a musí nad nimi být průběžně vykonáván účinný dohled a musí být vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky. Právní a regulační rámec Brazílie pro ratingové agentury tvoří předpis ICVM 521 brazilské komise pro cenné papíry a burzu (Comissão de Valores Mobiliários – CVM) přijatý dne 25. dubna 2012 na základě zákona č. 6.385 z roku 1976. Regulační rámec ratingovým agenturám ukládá povinnost dodržovat veškerá ustanovení kodexu chování Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO). Veškeré příslušné právní a správní předpisy vstoupily v platnost. Podle tohoto regulačního rámce musí být ratingové agentury registrovány a CVM nad nimi průběžně vykonává dohled. Právní a regulační rámec Brazílie udílí CVM komplexní pravomoci, které jí umožňují provádět šetření ohledně toho, zda ratingové agentury dodržují své zákonné povinnosti. CVM může zkoumat účetní a jiné záznamy nebo dokumenty, jakož i jakékoli jiné spisy, a pořizovat si z nich opisy, a může pod pohrůžkou sankce nebo pokuty požadovat informace nebo vysvětlení, aniž jsou dotčeny jiné sankce. Mezi pravomoci CVM rovněž patří provádění kontrol, jak předem ohlášených, tak neohlášených, v zájmu účinného dohledu nad ratingovými agenturami a vynucování jejich povinností; rovněž tak pravomoc ukládat ratingovým agenturám sankce za porušení použitelných předpisů. CVM může ratingovým agenturám a kterékoli osobě přímo zapojené do ratingového procesu uložit řadu sankcí od výstrahy, pokut a pozastavení činnosti až po zrušení registrace ratingové agentury. Pokud CVM zjistí, že došlo ke spáchání trestného činu, musí věc postoupit úřadu státního zástupce („Ministério Público“). Na vyžádání se CVM také může účastnit soudních sporů týkajících se trhu s cennými papíry, v nichž může její činnost zahrnovat získávání důkazů či vydávání právních stanovisek. Ratingové agentury musí CVM každoročně předkládat formulář s referenčními údaji, jakož i informace vyplývající ze změněné situace, například dojde-li k významné změně metodiky, je-li přijato rozhodnutí zrušit určitý rating nebo pokud emitent při zveřejnění transakce nevyužil postupu vedoucího k získání předběžného stanoviska. K září 2013 všechny ratingové agentury předložily CVM své aktualizované formuláře referenčních údajů a předkládaly CVM informace z důvodu změny situace. CVM dokumenty přezkoumala a jednu ratingovou agenturu požádala o vyjasnění zjištěného střetu zájmů, čemuž tato agentura vyhověla. Dohoda o spolupráci uzavřená mezi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a CVM stanoví výměnu informací, pokud jde o opatření spojená s vymáháním dodržování požadavků a dohledem přijatá ve vztahu k přeshraničně působícím ratingovým agenturám. Na základě uvedených skutečností je třeba mít za to, že ratingové agentury v Brazílii podléhají požadavkům na povolení nebo registraci, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (ES) č. 1060/2009, a že brazilská ustanovení v oblasti dohledu a vynucování použitelná na ratingové agentury jsou účinně uplatňována a vymáhána.

(5)

Podle druhé podmínky jsou ratingové agentury ve třetí zemi povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I nařízení (ES) č. 1060/2009, s výjimkou článků 6a, 6b, 8a, 8b, 8c a 11a a oddílu B bodu 3 písm. ba) a bodů 3a a 3b přílohy I uvedeného nařízení. Při posuzování splnění této podmínky je třeba věnovat náležitou pozornost čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (2), pokud jde o datum použitelnosti některých ustanovení nařízení (ES) č. 1060/2009. Pokud jde o správu a řízení, právní a dohledový rámec Brazílie v rámci registračního postupu pro ratingové agentury vyžaduje, aby jejich korporátní struktura zahrnovala nejméně dva členy představenstva, z nichž jeden musí být nezávislý a musí odpovídat za dodržování předpisů. Právní a dohledový rámec Brazílie, jenž vyžaduje povinné dodržování kodexu chování IOSCO, ukládá ratingovým agenturám povinnost zavést odpovídající opatření pro řešení střetů zájmů. Kodex chování ratingové agentury musí stanovit mechanismy pro určení, odstranění a řešení situací spojených se střetem zájmů a informování o nich. Brazilský rámec rovněž obsahuje podrobná pravidla týkající se outsourcingu, vedení záznamů a důvěrnosti. Ratingové agentury jsou povinny zřídit útvar přezkumu pro přezkum ratingových metodik a brazilský rámec obsahuje širokou škálu požadavků na zveřejňování informací týkajících se ratingů a ratingových činností, například požadavek na včasnou distribuci jejich rozhodnutí o ratinzích, požadavek zveřejnit dokument o dosavadních výsledcích ratingů a požadavek na zveřejnění výroční zprávy včetně informací o jejich činnostech. Právní a dohledový rámec Brazílie by proto, pokud jde o řešení střetů zájmů, organizační procesy a postupy, které musí být v ratingové agentuře zavedeny, kvalitu ratingů a metodiky jejich vypracování, zveřejňování ratingových hodnocení a všeobecné a pravidelné zveřejňování informací o ratingových činnostech, měl dosahovat stejných výsledků jako nařízení (ES) č. 1060/2009. Měl by poskytovat rovnocennou ochranu ve smyslu čestnosti a poctivosti, transparentnosti, řádné správy a řízení ratingových agentur a spolehlivosti ratingových činností.

(6)

Podle třetí podmínky musí regulatorní režim v třetí zemi bránit orgánům dohledu a dalším orgánům veřejné správy dané třetí země, aby zasahovaly do obsahu ratingů a metodik. Jakýkoli takový zásah by byl v rozporu se zásadou zákonnosti zakotvené v brazilské ústavě, která stanoví, že orgány veřejné správy mohou jednat pouze na základě zákona. Ze zjistitelných skutečností vyplývá, že neexistuje žádné právní ustanovení opravňující CVM nebo jakýkoli jiný orgán veřejné správy k ovlivňování obsahu ratingů či metodik.

(7)

S ohledem na zkoumané faktory lze podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009 ze strany právního a dohledového rámce Brazílie považovat za splněné. Právní a dohledový rámec Brazílie pro ratingové agentury by proto měl být považován za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému nařízením (ES) č. 1060/2009. Komise, již bude informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, by měla i nadále sledovat vývoj právního a dohledového rámce Brazílie pro ratingové agentury a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

8)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 5 nařízení (ES) č. 1060/2009 se právní a dohledový rámec pro ratingové agentury platný v Brazílii považuje za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 28. dubna 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 146, 31.5.2013, s. 1).

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/68

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. dubna 2014

o uznání právního a dohledového rámce Argentiny jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

(2014/246/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1), a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 22. října 2012 Komise pověřila Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) vypracováním odborného posudku právního a dohledového rámce Argentiny pro ratingové agentury.

(2)

Ve svém odborném posudku předloženém dne 31. května 2013 a v aktualizaci uvedeného odborného posudku předložené dne 18. prosince 2013 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uvedl, že právní a dohledový rámec Argentiny týkající se ratingových agentur je ve výsledku srovnatelný s rámcem stanoveným v nařízení (ES) č. 1060/2009.

(3)	Podle čl. 5 odst. 6 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1060/2009 musí být k tomu, aby mohl být právní a dohledový rámec třetí země považován za rovnocenný požadavkům uvedeného nařízení, splněny tři podmínky.

(4)

Podle první podmínky musí ratingové agentury ve třetí zemi podléhat povolení či registraci a musí nad nimi být průběžně vykonáván účinný dohled a musí být vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky. Právní a regulační rámec Argentiny je v platnosti od roku 1992. Nedávno byl změněn a posílen a v současnosti je tvořen zákonem č. 26.831 („zákon o kapitálových trzích“), přijatým dne 29. listopadu 2012, který doplňuje vyhláška č. 1023/13 ze dne 29. července 2013, stanovující obecné zásady pro argentinské kapitálové trhy včetně obecných zásady použitelných na ratingové agentury, a novými prováděcími předpisy národní komise pro cenné papíry (Comision Nacional de Valores – CNV), jež byly přijaty obecným usnesením č. 622/2013, přičemž všechny uvedené předpisy jsou v platnosti. Ratingové agentury musí rovněž dodržovat veškerá ustanovení kodexu chování Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO). Podle tohoto regulačního rámce musí být ratingové agentury registrovány a CNV nad nimi průběžně vykonává dohled. Zákon č. 26.831 stanoví pravomoci CNV v oblasti dohledu a sankcí. CNV je oprávněna provádět kontroly a šetření týkající se fyzických nebo právnických osob, které podléhají jejím dohledovým pravomocem, vyžádat si pomoc donucovacích orgánů, zahájit právní kroky a oznamovat trestné činy. CNV u každé registrované ratingové agentury provádí dvakrát ročně kontroly na místě a kontroly dokumentů. V případě porušení platných ustanovení může CNV ukládat sankce, například pokuty nebo zákaz výkonu činnosti člena představenstva, manažera, auditora nebo člena ratingového výboru po dobu nejméně pěti let. CNV může rovněž dočasně nebo trvale pozastavit výkon činnosti odpovědných osob a odejmout ratingové agentuře povolení nebo registraci. CNV na svých internetových stránkách vede veřejný rejstřík případů vynucování předpisů, uvádějící datum otevření případu, konečné přijaté rozhodnutí a uložené sankce. Dohoda o spolupráci uzavřená mezi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a CNV stanoví výměnu informací, pokud jde o opatření spojená s vymáháním dodržování požadavků a dohledem přijatá ve vztahu k přeshraničně působícím ratingovým agenturám. Na základě uvedených skutečností je třeba mít za to, že ratingové agentury v Argentině podléhají požadavkům na povolení nebo registraci, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (ES) č. 1060/2009, a že argentinská ustanovení v oblasti dohledu a vynucování použitelná na ratingové agentury jsou účinně uplatňována a vymáhána.

(5)

Podle druhé podmínky jsou ratingové agentury ve třetí zemi povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I nařízení (ES) č. 1060/2009, s výjimkou článků 6a, 6b, 8a, 8b, 8c a 11a a oddílu B bodu 3 písm. ba) a bodů 3a a 3b přílohy I uvedeného nařízení. Při posuzování splnění této podmínky je třeba věnovat náležitou pozornost čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (2), pokud jde o datum použitelnosti některých ustanovení nařízení (ES) č. 1060/2009. Právní a dohledový rámec Argentiny vyžaduje, aby ratingové agentury řídilo představenstvo odpovědné za řádné a obezřetné řízení ratingové agentury, aby ratingové činnosti byly nezávislé a aby střety zájmů byly řádně určeny, řešeny, zveřejněny a odstraněny. Ratingové agentury musí za tímto účelem přijmout přiměřená a efektivní organizační a správní opatření a rovněž prostřednictvím „dálnice finančních informací“ („Autopista de la informacion financiera“) předkládat a uchovávat informace o skutečných a potenciálních střetech zájmů týkajících se členů ratingového výboru, členů představenstva, manažerů a zaměstnanců. Ratingové agentury musí zřídit a udržovat trvalý a efektivní útvar compliance, fungující nezávisle a podřízený přímo představenstvu. Pokud jde o organizační procesy a postupy, právní a dohledový rámec Argentiny obsahuje podrobná pravidla týkající se outsourcingu, vedení záznamů a důvěrnosti. Ratingové agentury jsou povinny alespoň jednou ročně provádět přezkum svých ratingových metodik, modelů a klíčových předpokladů pro vydávání ratingů a nejméně čtyřikrát ročně monitorovat a revidovat své ratingy. Argentinský rámec obsahuje širokou škálu požadavků na zveřejňování informací týkajících se ratingů a ratingových činností, například povinné používání ratingových kategorií, požadavek, aby byly ratingy zveřejňovány bezprostředně po jednání ratingového výboru, a požadavek, aby všechny ratingy a jejich ratingové zprávy byly prostřednictvím „dálnice finančních informací“ předloženy ke zveřejnění na internetových stránkách CNV. Právní a dohledový rámec Argentiny by proto, pokud jde o řešení střetů zájmů, organizační procesy a postupy, které musí být v ratingové agentuře zavedeny, kvalitu ratingů a metodiky jejich vypracování, zveřejňování ratingových hodnocení a všeobecné a pravidelné zveřejňování informací o ratingových činnostech, měl dosahovat stejných výsledků jako nařízení (ES) č. 1060/2009. Poskytuje tudíž rovnocennou ochranu ve smyslu čestnosti a poctivosti, transparentnosti, řádné správy a řízení ratingových agentur a spolehlivosti ratingových činností.

(6)

Podle třetí podmínky musí regulatorní režim v třetí zemi bránit orgánům dohledu a dalším orgánům veřejné správy dané třetí země, aby zasahovaly do obsahu ratingů a metodik. CNV je správním orgánem, a vztahuje se na ni proto zákon č. 19.549 ze dne 3. dubna 1972, správní řád. CNV jedná prostřednictvím správních aktů v rámci pravomocí, které jsou jí svěřeny. Ze zjistitelných skutečností vyplývá, že neexistuje žádné právní ustanovení opravňující CNV nebo jakýkoli jiný orgán veřejné správy k ovlivňování obsahu ratingů či metodik.

(7)

S ohledem na zkoumané faktory lze podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009 ze strany právního a dohledového rámce Argentiny považovat za splněné. Právní a dohledový rámec Argentiny pro ratingové agentury by proto měl být považován za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému nařízením (ES) č. 1060/2009. Komise, již bude informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, by měla i nadále sledovat vývoj právního a dohledového rámce Argentiny pro ratingové agentury a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(8)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 5 nařízení (ES) č. 1060/2009 se právní a dohledový rámec pro ratingové agentury platný v Argentině považuje za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 28. dubna 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/71

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. dubna 2014

o uznání právního a dohledového rámce Mexika jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

(2014/247/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1), a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 22. října 2012 Komise pověřila Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) vypracováním odborného posudku právního a dohledového rámce Mexika pro ratingové agentury.

(2)	Ve svém odborném posudku předloženém dne 31. května 2013 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uvedl, že právní a dohledový rámec Mexika týkající se ratingových agentur je ve výsledku srovnatelný s rámcem stanoveným v nařízení (ES) č. 1060/2009.

(3)	Podle čl. 5 odst. 6 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1060/2009 musí být k tomu, aby mohl být právní a dohledový rámec třetí země považován za rovnocenný požadavkům uvedeného nařízení, splněny tři podmínky.

(4)

Podle první podmínky musí ratingové agentury ve třetí zemi podléhat povolení či registraci a musí nad nimi být průběžně vykonáván účinný dohled a musí být vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky. Od července 1993 podléhají ratingové agentury regulaci a dohledu mexické komise pro bankovnictví a cenné papíry (Comisión Nacional Bancaria y de Valores – CNBV). Od prosince 1999 musí od CNBV předem získat povolení, aby mohly vykonávat činnost a poskytovat ratingové služby. Dne 17. února 2013 zveřejnila CNBV ve svém úředním věstníku v současnosti platné znění předpisu o ratingových agenturách (Disposiciones Aplicables a las Institutiones Calificadoras de Valores), který tím vstoupil v platnost. CNBV má pravomoc k vyšetřování veškerých činností či otázek, které by mohly představovat porušení zákona. CNBV má pravomoc vyžádat si veškeré druhy informací a dokumentů, provádět kontroly na místě a předvolat si jakoukoli osobu, která by mohla přispět k vyšetřování. Ratingovým agenturám může být trvale nebo dočasně zakázána nebo pozastavena činnost nebo jim může být zrušena licence. CNBV má rovněž pravomoc ukládat správní pokuty. CNBV provádí každoroční přezkum dodržování předpisů ze strany registrovaných ratingových agentur, na jehož základě vznáší připomínky a ukládá sankce. Dohoda o spolupráci uzavřená mezi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a CNBV stanoví výměnu informací, pokud jde o opatření spojená s vymáháním dodržování požadavků a dohledem přijatá ve vztahu k přeshraničně působícím ratingovým agenturám. Na základě uvedených skutečností je třeba mít za to, že ratingové agentury v Mexiku podléhají požadavkům na povolení nebo registraci, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (ES) č. 1060/2009, a že mexická ustanovení v oblasti dohledu a vynucování použitelná na ratingové agentury jsou účinně uplatňována a vymáhána.

(5)

Podle druhé podmínky jsou ratingové agentury ve třetí zemi povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I nařízení (ES) č. 1060/2009, s výjimkou článků 6a, 6b, 8a, 8b, 8c a 11a a oddílu B bodu 3 písm. ba) a bodů 3a a 3b přílohy I uvedeného nařízení. Při posuzování splnění této podmínky je třeba věnovat náležitou pozornost čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (2), pokud jde o datum použitelnosti některých ustanovení nařízení (ES) č. 1060/2009. Pokud jde o správu a řízení, mexický rámec požaduje, aby ratingové agentury měly představenstvo sestávající nejvýše z 21 členů, z nichž nejméně 25 % musí splňovat požadavky na nezávislost. Nezávislí členové představenstva mimo jiné odpovídají za vypracování ratingové politiky a metodik, za efektivitu vnitřního systému kontroly a za monitorování procesů compliance a správy a řízení. Střety zájmů musí být určeny a odstraněny a v případě potřeby musí být osoba pověřená výkonem činnosti compliance informována o veškerých možných střetech zájmů, jež by mohly ovlivnit ratingy. Pokud ratingová agentura zjistí střety zájmů, jež by mohly ovlivnit její ratingy, musí se poskytování svých služeb zdržet. Mexický rámec zahrnuje podrobné organizační požadavky ohledně vedení záznamů a důvěrnosti a stanoví, že ratingové agentury plně odpovídají i za jakékoli externě zajišťované činnosti. Subjekty, které pro ratingové agentury zajišťují služby prostřednictvím outsourcingu, rovněž podléhají dohledu ze strany CNBV. Ratingové agentury jsou povinny zřídit formální funkci přezkumu ratingových metodik a modelů a mexický rámec obsahuje širokou řadu požadavků na zveřejňování informací týkajících se ratingů a ratingových činností. Právní a dohledový rámec Mexika by proto, pokud jde o řešení střetů zájmů, organizační procesy a postupy, které musí být v ratingové agentuře zavedeny, kvalitu ratingů a metodiky jejich vypracování, zveřejňování ratingových hodnocení a všeobecné a pravidelné zveřejňování informací o ratingových činnostech, měl dosahovat stejných výsledků jako nařízení (ES) č. 1060/2009. Poskytuje tudíž rovnocennou ochranu ve smyslu čestnosti a poctivosti, transparentnosti, řádné správy a řízení ratingových agentur a spolehlivosti ratingových činností.

(6)

Podle třetí podmínky musí regulatorní režim v třetí zemi bránit orgánům dohledu a dalším orgánům veřejné správy dané třetí země, aby zasahovaly do obsahu ratingů a metodik. Mexická ústava stanoví, že správní orgány smějí jednat pouze na základě výslovného zmocnění či oprávnění ze zákona. Ze zjistitelných skutečností vyplývá, že neexistuje žádné právní ustanovení opravňující CNBV nebo jakýkoli jiný orgán veřejné správy k ovlivňování obsahu ratingů či metodik.

(7)

S ohledem na zkoumané faktory lze podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009 ze strany právního a dohledového rámce Mexika považovat za splněné. Právní a dohledový rámec Mexika pro ratingové agentury by proto měl být považován za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému nařízením (ES) č. 1060/2009. Komise, již bude informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, by měla i nadále sledovat vývoj právního a dohledového rámce Mexika pro ratingové agentury a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(8)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 5 nařízení (ES) č. 1060/2009 se právní a dohledový rámec pro ratingové agentury platný v Mexiku považuje za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 28. dubna 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/73

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. dubna 2014

o uznání právního a dohledového rámce Singapuru jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

(2014/248/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1), a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 22. října 2012 Komise pověřila Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) vypracováním odborného posudku právního a dohledového rámce Singapuru pro ratingové agentury.

(2)	Ve svém odborném posudku předloženém dne 31. května 2013 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uvedl, že právní a dohledový rámec Singapuru týkající se ratingových agentur je ve výsledku srovnatelný s rámcem stanoveným v nařízení (ES) č. 1060/2009.

(3)	Podle čl. 5 odst. 6 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1060/2009 musí být k tomu, aby mohl být právní a dohledový rámec třetí země považován za rovnocenný požadavkům uvedeného nařízení, splněny tři podmínky.

(4)

Podle první podmínky musí ratingové agentury ve třetí zemi podléhat povolení či registraci a musí nad nimi být průběžně vykonáván účinný dohled a musí být vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky. Právní a regulační rámec Singapuru pro ratingové agentury vstoupil v platnost dne 17. ledna 2012. Měnový orgán Singapuru (Monetary Authority of Singapore – MAS), jenž plní funkci singapurské centrální banky, má na základě zákona o cenných papírech a futures (Securities and Futures Act – SFA) pravomoc vydávat sekundární právní předpisy. Aby mohly v Singapuru poskytovat ratingové služby, jsou ratingové agentury podle SFA povinny získat licenci na služby kapitálových trhů a podléhají průběžnému dohledu orgánu MAS. Mezi předpisy orgánu MAS použitelné na ratingové agentury jako držitele licencí na služby kapitálových trhů patří předpisy o licencích a kodexu chování v souvislosti s cennými papíry a futures (Securities and Futures (Licensing and Conduct of Business) Regulations) a předpisy o finančních a maržových požadavcích na držitele licencí na služby kapitálových trhů (Financial and Margin Requirements for Holders of Capital Markets Services Licenses) Regulations), jakož i právně závazný kodex chování pro ratingové agentury. Právní a dohledový rámec Singapuru poskytuje orgánu MAS komplexní pravomoci, které mu umožňují provádět šetření, zda ratingové agentury dodržují své zákonné povinnosti; ratingové agentury mají mimoto povinnost MAS průběžně informovat v případě jakýchkoli změn relevantních údajů a předkládat mu finanční údaje. MAS má pravomoc provádět kontroly držitelů licencí na služby kapitálového trhu a ratingové agentury musí orgánu MAS umožnit plný přístup ke svým záznamům, účtům a dokumentům a zpřístupnit informace a zařízení, jež jsou nezbytné k provedení kontroly. MAS má pravomoc pořizovat si kopie veškerých předložených záznamů nebo si tyto záznamy ponechat a může uplatnit vyšetřovací pravomoci a požadovat předložení dokladů. Do dubna 2012 obdržely v Singapuru licenci tři ratingové agentury a během prvních osmi měsíců roku 2013 provedl MAS jednu kontrolu na místě. Kromě toho je MAS oprávněn vydávat ratingové agentuře písemné pokyny, které se netýkají obsahu ratingu, ratingového výhledu nebo metodik, pokud to považuje za nezbytné nebo účelné v zájmu veřejnosti nebo ochrany investorů, zrušit licenci nebo pozastavit činnost ratingové agentury a zveřejnit informace týkající se porušení regulačních povinnosti ze strany ratingové agentury. MAS může danou záležitost postoupit příslušným vnitrostátním orgánům k trestnímu vyšetřování a stíhání. Dohoda o spolupráci uzavřená mezi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a MAS stanoví výměnu informací, pokud jde o opatření spojená s vymáháním dodržování požadavků a dohledem přijatá ve vztahu k přeshraničně působícím ratingovým agenturám. Na základě uvedených skutečností je třeba mít za to, že ratingové agentury v Singapuru podléhají požadavkům na povolení nebo registraci, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (ES) č. 1060/2009, a že singapurská ustanovení v oblasti dohledu a vynucování použitelná na ratingové agentury jsou účinně uplatňována a vymáhána.

(5)

Podle druhé podmínky jsou ratingové agentury ve třetí zemi povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I nařízení (ES) č. 1060/2009, s výjimkou článků 6a, 6b, 8a, 8b, 8c a 11a a oddílu B bodu 3 písm. ba) a bodů 3a a 3b přílohy I uvedeného nařízení. Při posuzování splnění této podmínky je třeba věnovat náležitou pozornost čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (2), pokud jde o datum použitelnosti některých ustanovení nařízení (ES) č. 1060/2009. Pokud jde o správu a řízení, právní a dohledový rámec Singapuru stanoví obecnou povinnost ratingových agentur, jejich pracovníků a zaměstnanců plnit své úkoly nezávisle; účinné nezávislosti členů představenstva je dosaženo prostřednictvím požadavků na specifické politiky a musí být prokázána orgánu MAS. Ratingové agentury musí MAS požádat o souhlas se jmenováním generálního ředitele nebo člena představenstva, přičemž MAS bere v úvahu zkušenosti, odborné znalosti a dřívější výsledky dotyčné osoby. MAS má rovněž pravomoc požadovat odvolání generálního ředitele, členů představenstva nebo jiných pracovníků ratingové agentury, pokud se domnívá, že dotyčné osoby nesplnily své povinnosti například ve vztahu ke střetům zájmů a funkcím přezkumu a compliance. Právní a dohledový rámec Singapuru obsahuje podrobná ustanovení týkající se určení, odstranění, řešení a zveřejnění skutečných či potenciálních střetů zájmů. Tento rámec ratingovým agenturám rovněž ukládá povinnost zavést spolehlivou a formální funkci přezkumu ratingových metodik a obsahuje řadu organizačních požadavků v zájmu zajištění souladu s použitelnými právními a správními předpisy, jakož i požadavky na zveřejnění týkající se mimo jiné informací, které mají být zveřejněny při vydávání ratingů, a každoročního zveřejňování informací o jejich ratingových činnostech. Právní a dohledový rámec Singapuru by proto, pokud jde o řešení střetů zájmů, organizační procesy a postupy, které musí být v ratingové agentuře zavedeny, kvalitu ratingů a metodiky jejich vypracování, zveřejňování ratingových hodnocení a všeobecné a pravidelné zveřejňování informací o ratingových činnostech, měl dosahovat stejných výsledků jako nařízení (ES) č. 1060/2009. Poskytuje tudíž rovnocennou ochranu ve smyslu čestnosti a poctivosti, transparentnosti, řádné správy a řízení ratingových agentur a spolehlivosti ratingových činností.

(6)

Podle třetí podmínky musí regulatorní režim v třetí zemi bránit orgánům dohledu a dalším orgánům veřejné správy dané třetí země, aby zasahovaly do obsahu ratingů a metodik. Ze zjistitelných skutečností vyplývá, že neexistuje žádné právní ustanovení opravňující MAS nebo jakýkoli jiný orgán veřejné správy k ovlivňování obsahu ratingů či metodik. Jakékoli jednání orgánu MAS mimo jeho pravomoci může být předmětem soudního přezkumu.

(7)

S ohledem na zkoumané faktory lze podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009 ze strany právního a dohledového rámce Singapuru považovat za splněné. Právní a dohledový rámec Singapuru pro ratingové agentury by proto měl být považován za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému nařízením (ES) č. 1060/2009. Komise, již bude informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, by měla i nadále sledovat vývoj právního a dohledového rámce Singapuru pro ratingové agentury a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(8)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 5 nařízení (ES) č. 1060/2009 se právní a dohledový rámec pro ratingové agentury platný v Singapuru považuje za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 28. dubna 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/76

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. dubna 2014

o uznání právního a dohledového rámce Hongkongu jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

(2014/249/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1), a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 22. října 2012 Komise pověřila Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) vypracováním odborného posudku právního a dohledového rámce Hongkongu pro ratingové agentury.

(2)	Ve svém odborném posudku předloženém dne 31. května 2013 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uvedl, že právní a dohledový rámec Hongkongu týkající se ratingových agentur je ve výsledku srovnatelný s rámcem stanoveným v nařízení (ES) č. 1060/2009.

(3)	Podle čl. 5 odst. 6 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1060/2009 musí být k tomu, aby mohl být právní a dohledový rámec třetí země považován za rovnocenný požadavkům uvedeného nařízení, splněny tři podmínky.

(4)

Podle první podmínky musí ratingové agentury ve třetí zemi podléhat povolení či registraci a musí nad nimi být průběžně vykonáván účinný dohled a musí být vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky. Právní a regulační rámec Hongkongu pro ratingové agentury tvoří předpis o cenných papírech a futures (Securities and Futures Ordinance – SFO) a kodex chování osob poskytujících ratingové služby (Code of Conduct for Persons Providing Credit Rating Services – COC), jejichž relevantní změny nabyly účinnosti dne 1. června 2011. Ratingové agentury a jejich ratingoví analytici, kteří poskytují ratingové služby v Hongkongu, mají povinnost získat k poskytování ratingových služeb licenci a podléhají dohledu hongkongské Komise pro dohled nad cennými papíry a futures (SFC). Právní a regulační rámec Hongkongu udílí SFC komplexní pravomoci, které jí umožňují provádět šetření ohledně toho, zda ratingové agentury dodržují své zákonné povinnosti. SFC může regulovanými i neregulovaným osobám uložit povinnost předložit informace a dokumenty relevantní pro šetření, včetně obchodních záznamů, bankovních záznamů, záznamů telefonních hovorů, záznamů z internetu a informací o skutečném vlastnictví. Tato pravomoc se vztahuje jak na osoby, vůči nimž je šetření vedeno, tak na osoby, u nichž má SFC přiměřený důvod domnívat se, že mají informace relevantní pro šetření. Dále pokud existují obavy ze zničení nebo odstranění důkazů, útěku cílové osoby či jiné obavy, má SFC pravomoc na základě povolení k domovní prohlídce vydaného soudním orgánem vstupovat do soukromých prostor regulovaných i neregulovaných osob. Kromě toho má SFC plný rozsah pravomocí k přijímání trestních, občanskoprávních, správních a jiných opatření. Patří sem správní pravomoc ukládat osobám s licencí či registrací u SFC disciplinární sankce, ukládat licencovaným nebo registrovaným osobám omezení jejich obchodní činnosti, zrušit nebo pozastavit licenci nebo registraci licencované nebo registrované osoby a ukládat licencované nebo registrované osobě důtky, povinnosti nebo pokuty ve výši až 10 milionů hongkongských dolarů nebo trojnásobku dosaženého zisku nebo zamezené ztráty. SFC má rovněž pravomoc požádat příslušný soud o předběžné nebo nápravné opatření. SFC kromě kontrol na místě provádí dohled prostřednictvím komunikace s licencovanými ratingovými agenturami, aby porozuměla jejich obchodním modelům a plánům a rizikům spojených s danými činnostmi a mohla určit a posoudit rizika plynoucí z jejich obchodní činnosti. Informace o licencovaných ratingových agenturách jsou shromažďovány prostřednictvím podání k SFC, mimo jiné včetně auditovaných ročních účetních závěrek a výročních kontrolních zpráv o přezkumu. SFC také přijímá návazná opatření na základě stížností a případů porušení oznámených samotnou osobou, která je za ně odpovědná. Od doby, kdy hongkongská úprava pro ratingové agentury nabyla dne 1. června 2011 účinnosti, podléhají všechny licencované ratingové agentury průběžnému dohledu a donucovacím pravomocem SFC. Dohoda o spolupráci uzavřená mezi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a SFC stanoví výměnu informací, pokud jde o opatření spojená s vymáháním dodržování požadavků a dohledem přijatá ve vztahu k přeshraničně působícím ratingovým agenturám. Na základě uvedených skutečností je třeba mít za to, že ratingové agentury v Hongkongu podléhají požadavkům na povolení nebo registraci, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (ES) č. 1060/2009, a že hongkongská ustanovení v oblasti dohledu a vynucování použitelná na ratingové agentury jsou účinně uplatňována a vymáhána.

(5)

Podle druhé podmínky jsou ratingové agentury ve třetí zemi povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I nařízení (ES) č. 1060/2009, s výjimkou článků 6a, 6b, 8a, 8b, 8c a 11a a oddílu B bodu 3 písm. ba) a bodů 3a a 3b přílohy I uvedeného nařízení. Při posuzování splnění této podmínky je třeba věnovat náležitou pozornost čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (2), pokud jde o datum použitelnosti některých ustanovení nařízení (ES) č. 1060/2009. Hongkongský právní a dohledový rámec stanoví podrobné požadavky na správu a řízení společností. Hlavní odpovědnost za zajištění zachování příslušných standardů chování a dodržování řádných postupů ze strany ratingové agentury nese představenstvo a pracovníci odpovědní za regulované činnosti. Ratingové agentury musí mít dva odpovědné pracovníky, přičemž oba musí být schváleni komisí SFC, a v souladu s předpisem SFO musí alespoň jeden z nich být výkonným ředitelem. Existují podrobná ustanovení ohledně střetů zájmů, jež ratingovým agenturám ukládají povinnost střety zájmů identifikovat a odstranit, případně řešit, a organizovat svou činnost tak, aby bylo zajištěno, že jejich obchodní zájem neohrozí nezávislost a přesnost jejích ratingů; dále jsou stanoveny organizační požadavky, včetně outsourcingu, vedení záznamů a zachování důvěrnosti. Pokud jde o organizační požadavky, obecný zákon o SFC a kodex chování COC stanoví požadavky, jež musí ratingové agentury splňovat, včetně požadavků týkajících se strategií a postupů pro zajištění souladu s právními závazky a stálého a efektivního útvaru compliance. Ratingové agentury jsou rovněž povinny zřídit útvar pro přezkum, odpovědný za pravidelný přezkum ratingových metodik a modelů a jejich významných změn. Hongkongský právní a dohledový rámec obsahuje širokou škálu požadavků na poskytování informací, mezi něž patří zveřejňování ratingů a každoroční zveřejňování informací o ratingových a doplňkových činnostech. Právní a dohledový rámec Hongkongu by proto, pokud jde o řešení střetů zájmů, organizační procesy a postupy, které musí být v ratingové agentuře zavedeny, kvalitu ratingů a metodiky jejich vypracování, zveřejňování ratingových hodnocení a všeobecné a pravidelné zveřejňování informací o ratingových činnostech, měl dosahovat stejných výsledků jako nařízení (ES) č. 1060/2009. Měl by tudíž poskytovat rovnocennou ochranu ve smyslu čestnosti a poctivosti, transparentnosti, řádné správy a řízení ratingových agentur a spolehlivosti ratingových činností.

(6)

Podle třetí podmínky musí regulatorní režim v třetí zemi bránit orgánům dohledu a dalším orgánům veřejné správy dané třetí země, aby zasahovaly do obsahu ratingů a metodik. Paragrafy 4 a 5 předpisu SFO stanoví regulační cíle, funkce a pravomoci SFC, jež nezahrnují žádné oprávnění SFC zasahovat do jakéhokoli ratingu vydaného ratingovou agenturou nebo do metodiky pro vydávání ratingů této ratingové agentury. Ze zjistitelných skutečností vyplývá, že neexistuje žádné právní ustanovení opravňující SFC nebo jakýkoli jiný orgán veřejné správy k ovlivňování obsahu ratingů či metodik.

(7)

S ohledem na zkoumané faktory lze podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009 ze strany právního a dohledového rámce Hongkongu považovat za splněné. Právní a dohledový rámec Hongkongu pro ratingové agentury by proto měl být považován za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému nařízením (ES) č. 1060/2009. Komise, již bude informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, by měla i nadále sledovat vývoj právního a dohledového rámce Hongkongu pro ratingové agentury a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(8)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 5 nařízení (ES) č. 1060/2009 se právní a dohledový rámec pro ratingové agentury platný v Hongkongu považuje za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 28. dubna 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 146, 31.5.2013).

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/79

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 29. dubna 2014,

kterým se mění rozhodnutí Komise 2010/221/EU, pokud jde o schválení vnitrostátních opatření pro prevenci zavlečení nákazy ostreid herpesvirus 1 μνar (OsHV-1 μVar) do některých oblastí Irska a Spojeného království

(oznámeno pod číslem C(2014) 2763)

(Text s významem pro EHP)

(2014/250/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (1), a zejména na čl. 43 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutí Komise 2010/221/EU (2) umožňuje některým členským státům uplatňovat omezení při uvádění na trh a dovozu u zásilek vodních živočichů za účelem prevence zavlečení určitých nákaz na jejich území.

(2)	Členské státy mohou tato omezení uplatňovat, prokážou-li, že jejich území nebo některé vymezené oblasti jejich území jsou prosty těchto nákaz nebo pokud za tímto účelem zavedly program eradikace.

(3)	V přílohách I a III rozhodnutí 2010/221/EU je uveden seznam oblastí v Irsku a Spojeném království, kde jsou schválena vnitrostátní opatření pro tlumení nákazy ostreid herpesvirus 1 μvar (OsHV-1 μVar).

(4)

Vzhledem k tomu, že se nákaza OsHV-1 μVar stále považovala za nově se šířící nákazu s řadou nejistot a programy pro dozor schválené rozhodnutím 2010/221/EU nebyly dosud zcela vyhodnoceny, umožnilo prováděcí rozhodnutí Komise 2013/213/EU (3) omezení týkající se nákazy OsHV-1 μVar pro tyto oblasti, které se má uplatňovat do 30. dubna 2014.

(5)

Stávající dostupné vědecké poznatky naznačují, že nákaza OsHV-1 μVar je stále zjišťována ve většině odebraných vzorků při úhynu nedospělých a mladých ústřic a že celková míra úmrtnosti způsobené touto nákazou se za poslední dva roky snížila a stabilizovala. Navíc programy pro dozor pro Irsko a Spojené království ukazují, že existuje značné množství produkčních oblastí pro ústřice obrovské, které nákazou zasaženy nejsou. Tyto programy naznačují, že stávající používané omezení pohybu je účinné. Přetrvávají však určité nejistoty, pokud jde o epizootologii této nákazy a co se týče nejvhodnějších opatření potřebných k zajištění jejího účinného tlumení. Proto je považováno za nutné provést komplexnější vědecké hodnocení situace, včetně vypracování nového vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

(6)

Na základě dostupných vědeckých a epizootologických důkazů týkajících se vývoje nákazy OsHV-1μVar v Unii a do doby, než bude k dispozici nové vědecké stanovisko úřadu EFSA, je vhodné prodloužit dobu platnosti stávajících platných opatření, podle kterých mohou členské státy uplatnit zvláštní konkrétní omezení týkající se této nákazy. Tato doba by měla být omezena na další dva roky, a to do 30. dubna 2016.

(7)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/12/EU (4) potvrzuje, že následující území Spojeného království jsou prostá nákazy OsHV-1 μVar, jejich zařazením na seznam, který je obsažen v příloze I rozhodnutí 2010/221/EU: i) území Spojeného království s výjimkou zálivu Whitstable Bay v Kentu, ústí řeky Blackwater v Essexu a pobřežní oblasti Pool Harbour v Dorsetu; ii) záliv Larne Lough v Severním Irsku a iii) území Guernsey.

(8)	Podle prohlášení, které Komisi oznámilo Spojené království, prokazuje program pro dozor u nákazy OsHV-1 μVar, že je prosto nákazy s výjimkou infikovaných oblastí, a již se nebude uplatňovat, jak stanoví příloha III rozhodnutí 2010/221/EU.

(9)	Zápis Spojeného království do přílohy III rozhodnutí 2010/221/EU by se měl proto zrušit.

(10)	Rozhodnutí 2010/221/EU by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 2010/221/EU se datum „30. dubna 2014“ nahrazuje datem „30. dubna 2016“.

Článek 2

V příloze III rozhodnutí 2010/221/EU se v souvislosti s nákazou ostreid herpesvirus 1 μvar (OsHV-1μVar) zrušuje zápis Spojeného království.

Článek 3

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. května 2014.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 29. dubna 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise

(1) Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14.

(2) Rozhodnutí Komise 2010/221/EU ze dne 15. dubna 2010, kterým se schvalují vnitrostátní opatření pro omezení dopadu některých nákaz živočichů pocházejících z akvakultury a volně žijících vodních živočichů podle článku 43 směrnice Rady 2006/88/ES (Úř. věst. L 98, 24.4.2010, s. 7).

(3) Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/213/EU ze dne 29. dubna 2013, kterým se mění rozhodnutí Komise 2010/221/EU týkající se schválení vnitrostátních opatření pro prevenci zavlečení nákazy ostreid herpesvirus 1 μνar (OsHV-1 μνar) do některých oblastí Irska a Spojeného království (Úř. věst. L 120, 1.5.2013, s. 16).

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/12/EU ze dne 14. ledna 2014, kterým se mění rozhodnutí 2010/221/EU, pokud jde o vnitrostátní opatření pro prevenci zavlečení některých nákaz vodních živočichů do částí Irska, Finska, Švédska a Spojeného království (Úř. věst. L 11, 16.1.2014, s. 6).

3.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 132/81

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 29. dubna 2014

o schválení účetních závěrek platebních agentur členských států týkajících se výdajů financovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za rozpočtový rok 2013

(oznámeno pod číslem C(2014) 2785)

(2014/251/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (1), a zejména na článek 30 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (2), a zejména na čl. 119 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 885/2006 (3), a zejména na článek 10 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem zemědělských fondů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 119 odst. 1 druhý pododstavec nařízení (EU) č. 1306/2013 ve znění článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví některá přechodná ustanovení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce 2014, a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o jejich použití v roce 2014 (4), stanoví, že na schvalování účetních závěrek pro výdaje vzniklé a platby provedené v zemědělském rozpočtovém roce 2013 se použije článek 30 nařízení (ES) č. 1290/2005.

(2)

Podle článku 30 nařízení (ES) č. 1290/2005 (na nějž odkazuje čl. 119 odst. 1 druhý pododstavec nařízení (EU) č. 1306/2013 ve znění článku 8 nařízení (EU) č. 1310/2013) Komise na základě ročních účetních závěrek předložených členskými státy, k nimž jsou přiloženy informace požadované pro schválení účetních závěrek a osvědčení týkající se úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek a zprávy vyhotovené certifikačními subjekty, schvaluje účetní závěrky platebních agentur podle článku 6 uvedeného nařízení.

(3)

Podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 883/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o vedení účtů platebních agentur, výkazy výdajů a příjmů a podmínky následné úhrady výdajů v rámci EZZF a EZFRV (5), začíná rozpočtový rok pro účetní závěrky EZZF dne 16. října roku N – 1 a končí 15. října roku N. Za účelem sjednocení referenčních období u výdajů EZZF a EZFRV je třeba v rámci schvalování účetních závěrek pro rozpočtový rok 2013 zohlednit výdaje vzniklé členským státům v době od 16. října 2012 do 15. října 2013.

(4)

V čl. 10 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 885/2006 se uvádí, že částky, které mají být v souladu s rozhodnutím o schválení účetní závěrky uvedeným v čl. 10 odst. 1 prvním pododstavci výše jmenovaného nařízení od jednotlivých členských států získány zpět či jim mají být uhrazeny, se stanovují odečtením průběžných plateb za daný finanční rok od výdajů uznaných za stejný rok v souladu s odstavcem 1. Komise tuto částku odečte od následující průběžné platby, anebo ji k této platbě přičte.

(5)	Komise ověřila informace předložené členskými státy a sdělila před 31. březnem 2014 členským státům výsledky ověřování informací spolu s nezbytnými změnami.

(6)

Roční účetní závěrky a k nim přiložené doklady umožňují Komisi rozhodnout v případě některých platebních agentur o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek. V příloze I jsou uvedeny částky schválené členskými státy a částky, které mají být získány zpět od členských států nebo mají být členským státům vyplaceny.

(7)	Informace předložené některými dalšími platebními agenturami vyžadují doplňující šetření a jejich účetní závěrky nemohou být v tomto rozhodnutí schváleny. Dotčené platební agentury jsou uvedeny v příloze II.

(8)

V souladu s článkem 27 nařízení (ES) č. 1290/2005 může Komise členskému státu snížit nebo dočasně pozastavit průběžné platby. Komise by o tom měla členský stát uvědomit. Při přijímání tohoto rozhodnutí by Komise měla vzít v úvahu snížené nebo pozastavené částky, aby zamezila provádění jakýchkoli nepřípustných plateb nebo plateb mimo řádné lhůty a vyplácení částek, jež by se mohly později stát předmětem finanční opravy. Konkrétně druhý čtvrtletní výkaz v roce 2013 zahrnoval částku 753 591,20 EUR a třetí čtvrtletní výkaz částku 532 237,50 EUR pro program rozvoje venkova Lazio (CCI 2007IT06RP0005). Tyto částky byly rovněž zahrnuty v ročním výkazu za rozpočtový rok 2013. Podle čl. 27 odst. 3 nařízení (ES) č. 1290/2005 a článku 41 nařízení (EU) č. 1306/2013 byly dotyčné částky sníženy, a to rozhodnutím Komise C(2013) 8989 z důvodu nesrovnalostí ve financování a rozhodnutím Komise C(2014) 1278 z důvodu nedodržení lhůt pro povinné ověření. Vzhledem k tomu, že postup podle článku 31 nařízení (ES) č. 1290/2005 stále probíhá, měla by být tato snížení zachována.

(9)

Podle ustanovení čl. 10 odst. 1 druhého a třetího pododstavce nařízení (ES) č. 885/2006 rozhodnutí o schválení účetní závěrky stanoví částky, které mají být účtovány EU a dotčenému členskému státu na základě článků 32 a 33 nařízení (ES) č. 1290/2005. V souladu s čl. 119 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013 se postup podle článku 30 nařízení (ES) č. 1290/2005 nadále použije na výdaje vzniklé a na platby provedené pro zemědělský rozpočtový rok 2013. Během zemědělského rozpočtového roku 2013 byly v platnosti články 32 a 33, a částky vyplývající z jejich uplatňování by proto měly být vzaty v úvahu v rozhodnutí o schválení účetní závěrky za rozpočtový rok 2013.

(10)

Podle čl. 33 odst. 8 nařízení (ES) č. 1290/2005 by finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek v důsledku nesrovnalostí, měl z 50 % nést dotčený členský stát, pokud nebyly částky v důsledku nesrovnalostí získány zpět před uzavřením programu rozvoje venkova během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem, nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nebo při uzavření programu, pokud tyto lhůty uplynou před jeho uzavřením. Ustanovení čl. 33 odst. 4 uvedeného nařízení zavazuje členské státy, aby předložily Komisi roční účetní závěrku a souhrnný seznam řízení o zpětném získání částek zahájených v důsledku nesrovnalostí. Prováděcí pravidla týkající se povinnosti členských států oznamovat částky, které mají být získány zpět, jsou stanovena v nařízení (ES) č. 885/2006. Příloha III uvedeného nařízení obsahuje tabulku, kterou měly členské státy předložit v roce 2014. Na základě tabulek vyplněných členskými státy by měla Komise rozhodnout o finančních důsledcích skutečnosti, že částky v důsledku nesrovnalostí nebyly ve lhůtě čtyř, popřípadě osmi let získány zpět. Za tímto účelem nejsou tímto rozhodnutím dotčena možná další rozhodnutí o schválení souladu, jež může Komise podle čl. 33 odst. 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 přijmout.

(11)

Podle čl. 33 odst. 7 nařízení (ES) č. 1290/2005 a na základě článku 10 nařízení (ES) č. 885/2006 mohou členské státy po uzavření programu rozvoje venkova rozhodnout, že nebudou ve zpětném získávání pokračovat. Takové rozhodnutí lze přijmout pouze tehdy, pokud je souhrn vynaložených a odhadovaných nákladů vyšší než částka, která má být získána, nebo pokud se ukáže, že zpětné získání není možné proto, že dlužník nebo osoba právně odpovědná za nesrovnalost vykazují platební neschopnost zjištěnou a uznanou v souladu s vnitrostátním právem. Pokud k přijetí tohoto rozhodnutí dojde během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nese 100 % finančních důsledků toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek, rozpočet EU. V souhrnném seznamu uvedeném v čl. 33 odst. 4 nařízení (ES) č. 1290/2005 jsou uvedeny částky, které se členský stát rozhodl nezískávat zpět, a důvody tohoto rozhodnutí. Tyto částky nejsou účtovány k tíži dotyčných členských států, a nese je proto rozpočet EU. Za tímto účelem nejsou tímto rozhodnutím dotčena možná další rozhodnutí o schválení souladu, jež může Komise podle čl. 33 odst. 5 uvedeného nařízení přijmout.

(12)	Na základě čl. 24 odst. 4 nařízení (ES) č. 1290/2005 (na nějž odkazuje čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, ve znění článku 8 nařízení (EU) č. 1310/2013) nesmí souhrnná částka platby předběžného financování a průběžných plateb překročit 95 % příspěvku z EZFRV na každý program rozvoje venkova.

(13)

V souladu s čl. 26 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005 (na nějž odkazuje čl. 36 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013) se průběžné platby provádějí bez překročení celkové částky příspěvku z EZFRV poskytnuté na jednotlivé priority. Kromě toho na základě čl. 17 odst. 4 nařízení (ES) č. 883/2006 (na nějž odkazuje čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013) platí, že když souhrnná částka výkazů výdajů překročí celkovou částku naplánovanou pro určitou prioritu programu rozvoje venkova, pro částku k úhradě se stanoví strop ve výši částky naplánované pro tuto prioritu, a to aniž je dotčeno stanovení stropu podle čl. 24 odst. 4 nařízení (ES) č. 1290/2005. Finanční plán pro osu 2 pro program rozvoje venkova 2007PT06RP0001 byl ve čtvrtletním prohlášení pro třetí čtvrtletí roku 2013 překročen o 913 212,81 EUR. Komise tuto částku neuhradila. Komise neschválila a nepřijala nový finanční plán. Částka 913 212,81 EUR zahrnutá v ročním prohlášení za rozpočtový rok 2013 by proto měla být vyloučena z rozhodnutí o schválení účetní závěrky za rozpočtový rok 2013. Komise ji uhradí později po přijetí nového finančního plánu.

(14)

V souladu s čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 není tímto rozhodnutím dotčeno přijetí dalších rozhodnutí Komisí týkajících se schválení souladu, která může Komise přijmout, aby z financování z prostředků Evropské unie vyloučila výdaje, jež nebyly vynaloženy v souladu s předpisy Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

S výjimkou platebních agentur uvedených v článku 2 se schvalují účetní závěrky platebních agentur členských států týkající se výdajů financovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) pro rozpočtový rok 2013.

Částky, které mají být v rámci všech programů rozvoje venkova podle tohoto rozhodnutí získány zpět od členských států nebo mají být členským státům vyplaceny, včetně částek vyplývajících z použití čl. 33 odst. 8 nařízení (ES) č. 1290/2005, jsou stanoveny v příloze I.

Článek 2

Účetní závěrky platebních agentur členských států týkající se výdajů na program pro rozvoj venkova financovaných z EZFRV za rozpočtový rok 2013 uvedené v příloze II jsou odděleny od tohoto rozhodnutí a budou předmětem pozdějšího rozhodnutí o schválení účetních závěrek.

Článek 3

Tímto rozhodnutím není dotčeno přijetí dalších rozhodnutí týkajících se schválení souladu, která může Komise přijmout podle článku 31 nařízení (ES) č. 1290/2005, aby z financování z prostředků Evropské unie vyloučila výdaje, jež nebyly vynaloženy v souladu s předpisy Evropské unie.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 29. dubna 2014.

Za Komisi

Dacian CIOLOȘ

člen Komise

(1) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(3) Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 90.

(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 865.

(5) Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 1.

PŘÍLOHA I

Schválené výdaje EZFRV podle programu rozvoje venkova za rozpočtový rok 2013

Částka podle jednotlivých programů, kterou má členský stát vrátit nebo která mu má být vyplacena

Schválené programy s vykázanými výdaji z EZFRV

v EUR
Členský stát	Kód CCI	Výdaje 2013	Opravy	Celkem	Jednorázové částky	Přijatá částka schválená pro rozpočtový rok 2013	Průběžné platby uhrazené členskému státu za rozpočtový rok	Částka, kterou má členský stát vrátit (–), nebo která mu má být vyplacena (+) (*1)
		i	ii	iii = i + ii	iv	v = iii – iv	vi	vii = v – vi
AT	2007AT06RPO001	526 093 587,02	0,00	526 093 587,02	0,00	526 093 587,02	526 228 598,38	– 135 011,36
BE	2007BE06RPO001	17 530 612,03	0,00	17 530 612,03	0,00	17 530 612,03	17 530 604,51	7,52
BE	2007BE06RPO002	24 009 543,25	0,00	24 009 543,25	0,00	24 009 543,25	24 020 335,79	– 10 792,54
CY	2007CY06RPO001	22 911 162,41	0,00	22 911 162,41	0,00	22 911 162,41	22 911 162,05	0,36
CZ	2007CZ06RPO001	371 656 567,14	0,00	371 656 567,14	0,00	371 656 567,14	371 656 234,34	332,80
DE	2007DE06RAT001	502 729,46	0,00	502 729,46	0,00	502 729,46	502 729,47	– 0,01
DE	2007DE06RPO003	74 073 468,14	0,00	74 073 468,14	0,00	74 073 468,14	74 028 548,75	44 919,39
DE	2007DE06RPO004	189 496 395,12	0,00	189 496 395,12	0,00	189 496 395,12	189 496 395,12	0,00
DE	2007DE06RPO007	177 835 416,54	0,00	177 835 416,54	0,00	177 835 416,54	177 835 470,52	– 53,98
DE	2007DE06RPO009	3 098 847,36	0,00	3 098 847,36	0,00	3 098 847,36	3 098 852,43	– 5,07
DE	2007DE06RPO010	35 055 715,71	0,00	35 055 715,71	0,00	35 055 715,71	35 055 224,07	491,64
DE	2007DE06RPO011	120 203 444,24	0,00	120 203 444,24	0,00	120 203 444,24	120 203 444,24	0,00
DE	2007DE06RPO012	133 868 923,35	0,00	133 868 923,35	0,00	133 868 923,35	133 868 924,53	– 1,18
DE	2007DE06RPO015	51 957 366,10	0,00	51 957 366,10	0,00	51 957 366,10	51 957 366,11	– 0,01
DE	2007DE06RPO017	35 530 668,81	0,00	35 530 668,81	0,00	35 530 668,81	35 530 668,81	0,00
DE	2007DE06RPO018	4 837 457,91	0,00	4 837 457,91	0,00	4 837 457,91	4 837 457,91	0,00
DE	2007DE06RPO019	186 767 637,25	0,00	186 767 637,25	0,00	186 767 637,25	186 767 637,25	0,00
DE	2007DE06RPO020	126 784 016,99	0,00	126 784 016,99	0,00	126 784 016,99	126 784 016,99	0,00
DE	2007DE06RPO021	46 018 979,79	0,00	46 018 979,79	0,00	46 018 979,79	46 019 446,34	– 466,55
DE	2007DE06RPO023	107 488 779,90	0,00	107 488 779,90	0,00	107 488 779,90	107 488 779,93	– 0,03
EE	2007EE06RPO001	126 354 432,67	0,00	126 354 432,67	0,00	126 354 432,67	126 354 622,82	– 190,15
ES	2007ES06RAT001	2 699 506,08	0,00	2 699 506,08	0,00	2 699 506,08	2 699 506,08	0,00
ES	2007ES06RPO002	39 287 287,70	0,00	39 287 287,70	0,00	39 287 287,70	39 287 347,33	– 59,63
ES	2007ES06RPO004	9 948 454,64	0,00	9 948 454,64	0,00	9 948 454,64	10 278 838,70	– 330 384,06
ES	2007ES06RPO005	30 429 329,43	0,00	30 429 329,43	0,00	30 429 329,43	30 429 329,44	– 0,01
ES	2007ES06RPO006	12 276 812,82	0,00	12 276 812,82	0,00	12 276 812,82	12 276 812,82	0,00
ES	2007ES06RPO007	133 356 956,86	0,00	133 356 956,86	0,00	133 356 956,86	133 356 929,78	27,08
ES	2007ES06RPO008	120 063 594,07	0,00	120 063 594,07	0,00	120 063 594,07	120 063 595,49	– 1,42
ES	2007ES06RPO009	42 760 315,52	0,00	42 760 315,52	0,00	42 760 315,52	42 760 312,36	3,16
ES	2007ES06RPO010	93 302 082,46	0,00	93 302 082,46	0,00	93 302 082,46	93 415 736,90	– 113 654,44
ES	2007ES06RPO011	96 056 143,10	0,00	96 056 143,10	0,00	96 056 143,10	96 056 116,07	27,03
ES	2007ES06RPO012	9 605 181,55	0,00	9 605 181,55	0,00	9 605 181,55	9 605 181,33	0,22
ES	2007ES06RPO013	40 890 414,45	0,00	40 890 414,45	0,00	40 890 414,45	41 008 945,50	– 118 531,05
ES	2007ES06RPO014	18 968 083,85	0,00	18 968 083,85	0,00	18 968 083,85	18 968 084,47	– 0,62
ES	2007ES06RPO015	17 440 397,34	0,00	17 440 397,34	0,00	17 440 397,34	17 439 870,09	527,25
ES	2007ES06RPO016	7 378 938,80	0,00	7 378 938,80	0,00	7 378 938,80	7 378 941,52	– 2,72
ES	2007ES06RPO017	22 321 331,40	0,00	22 321 331,40	0,00	22 321 331,40	22 320 969,57	361,83
FI	2007FI06RPO001	331 806 407,76	0,00	331 806 407,76	0,00	331 806 407,76	331 853 661,89	– 47 254,13
FI	2007FI06RPO002	2 333 555,42	0,00	2 333 555,42	0,00	2 333 555,42	2 333 555,42	0,00
FR	2007FR06RPO001	870 561 273,84	0,00	870 561 273,84	0,00	870 561 273,84	871 240 472,64	– 679 198,80
FR	2007FR06RPO002	15 945 548,51	0,00	15 945 548,51	0,00	15 945 548,51	15 945 581,19	– 32,68
FR	2007FR06RPO003	16 566 211,10	0,00	16 566 211,10	0,00	16 566 211,10	16 566 211,15	– 0,05
FR	2007FR06RPO004	12 870 693,06	0,00	12 870 693,06	0,00	12 870 693,06	12 884 347,90	– 13 654,84
FR	2007FR06RPO005	23 716 944,57	0,00	23 716 944,57	0,00	23 716 944,57	23 716 945,03	– 0,46
FR	2007FR06RPO006	47 353 734,75	0,00	47 353 734,75	0,00	47 353 734,75	47 354 604,75	– 870,00
HU	2007HU06RPO001	488 440 120,46	0,00	488 440 120,46	0,00	488 440 120,46	488 367 811,52	72 308,94
IE	2007IE06RPO001	321 600 879,23	0,00	321 600 879,23	0,00	321 600 879,23	321 597 909,38	2 969,85
IT	2007IT06RAT001	5 739 453,45	0,00	5 739 453,45	0,00	5 739 453,45	5 739 453,45	0,00
IT	2007IT06RPO001	26 101 736,62	0,00	26 101 736,62	0,00	26 101 736,62	26 115 464,35	– 13 727,73
IT	2007IT06RPO002	13 934 964,22	0,00	13 934 964,22	0,00	13 934 964,22	13 934 964,04	0,18
IT	2007IT06RPO003	74 412 930,10	0,00	74 412 930,10	0,00	74 412 930,10	74 412 930,43	– 0,33
IT	2007IT06RPO004	20 028 568,61	0,00	20 028 568,61	0,00	20 028 568,61	20 036 023,32	– 7 454,71
IT	2007IT06RPO005	42 156 869,89	1 285 828,70	40 871 041,19	0,00	40 871 041,19	40 873 284,25	– 2 243,06
IT	2007IT06RPO006	15 828 545,98	0,00	15 828 545,98	0,00	15 828 545,98	15 842 357,78	– 13 811,80
IT	2007IT06RPO007	92.277 508,99	0,00	92 277 508,99	0,00	92 277 508,99	92 277 640,74	– 131,75
IT	2007IT06RPO008	19 576 025,89	0,00	19 576 025,89	0,00	19 576 025,89	19 577 291,91	– 1 266,02
IT	2007IT06RPO009	60 493 655,95	0,00	60 493 655,95	0,00	60 493 655,95	60 493 655,95	0,00
IT	2007IT06RPO010	53 571 538,99	0,00	53 571 538,99	0,00	53 571 538,99	52 847 443,99	724 095,00
IT	2007IT06RPO011	11 452 008,76	0,00	11 452 008,76	0,00	11 452 008,76	11 452 028,81	– 20,05
IT	2007IT06RPO012	44 748 298,33	0,00	44 748 298,33	0,00	44 748 298,33	44 845 581,90	– 97 283,57
IT	2007IT06RPO013	3 056 780,14	0,00	3 056 780,14	0,00	3 056 780,14	3 056 780,11	0,03
IT	2007IT06RPO014	77 784 956,83	0,00	77 784 956,83	0,00	77 784 956,83	77 784 953,83	3,00
IT	2007IT06RPO015	16 279 466,81	0,00	16 279 466,81	0,00	16 279 466,81	16 287 891,49	– 8 424,68
IT	2007IT06RPO016	72 589 147,74	0,00	72 589 147,74	0,00	72 589 147,74	72 678 747,80	– 89 600,06
IT	2007IT06RPO017	64 873 608,54	0,00	64 873 608,54	0,00	64 873 608,54	64 878 548,52	– 4 939,98
IT	2007IT06RPO018	104 574 776,80	0,00	104 574 776,80	0,00	104 574 776,80	104 574 775,63	1,17
IT	2007IT06RPO019	141 147 110,44	0,00	141 147 110,44	0,00	141 147 110,44	141 281 980,21	– 134 869,77
IT	2007IT06RPO020	140 867 300,26	0,00	140 867 300,26	0,00	140 867 300,26	141 031 688,43	– 164 388,17
IT	2007IT06RPO021	164 995 430,68	0,00	164 995 430,68	0,00	164 995 430,68	165 079 479,78	– 84 049,10
LT	2007LT06RPO001	251 014 977,59	0,00	251 014 977,59	0,00	251 014 977,59	251 016 471,02	– 1 493,43
LU	2007LU06RPO001	10 062 399,48	0,00	10 062 399,48	0,00	10 062 399,48	10 106 570,17	– 44 170,69
LV	2007LV06RPO001	182 447 017,03	0,00	182 447 017,03	0,00	182 447 017,03	182 447 017,03	0,00
MT	2007MT06RPO001	9 622 621,42	0,00	9 622 621,42	0,00	9 622 621,42	9 622 621,42	0,00
NL	2007NL06RPO001	99 472 352,79	0,00	99 472 352,79	0,00	99 472 352,79	99 726 051,61	– 253 698,82
PL	2007PL06RPO001	1 806 188 697,68	0,00	1 806 188 697,68	0,00	1 806 188 697,68	1 806 191 428,81	– 2 731,13
PT	2007PT06RAT001	4 131 731,46	0,00	4 131 731,46	0,00	4 131 731,46	4 131 731,31	0,15
PT	2007PT06RPO001	44 696 408,92	913 212,81	43 783 196,11	0,00	43 783 196,11	43 783 186,91	9,20
PT	2007PT06RPO002	586 470 491,24	0,00	586 470 491,24	0,00	586 470 491,24	586 462 206,07	8 285,17
PT	2007PT06RPO003	22 073 226,85	0,00	22 073 226,85	0,00	22 073 226,85	22 073 205,64	21,21
SE	2007SE06RPO001	181 801 899,32	0,00	181 801 899,32	0,00	181 801 899,32	181 801 843,62	55,70
SI	2007SI06RPO001	125 941 693,50	0,00	125 941 693,50	0,00	125 941 693,50	126 090 950,22	– 149 256,72
SK	2007SK06RPO001	195 379 480,69	0,00	195 379 480,69	0,00	195 379 480,69	195 379 530,67	– 49,98
UK	2007UK06RPO001	531 265 484,57	0,00	531 265 484,57	0,00	531 265 484,57	531 374 046,06	– 108 561,49
UK	2007UK06RPO002	58 821 232,49	0,00	58 821 232,49	0,00	58 821 232,49	58 821 401,09	– 168,60
UK	2007UK06RPO003	112 691 696,58	0,00	112 691 696,58	0,00	112 691 696,58	123 600 128,53	– 10 908 431,95
UK	2007UK06RPO004	47 804 760,73	0,00	47 804 760,73	0,00	47 804 760,73	47 807 176,80	– 2 416,07

(*1) V případech, kdy platby dosáhly 95 % celkového příspěvku EZFRV na program rozvoje venkova – čl. 24 odst. 4 nařízení (ES) č. 1290/2005 (na nějž odkazuje čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 ve znění článku 8 nařízení (EU) č. 1310/2013), bude zůstatek vypořádán při uzavření programu.

PŘÍLOHA II

Schválení účetních závěrek platebních agentur

Rozpočtový rok 2013 – EZFRV

Seznam platebních agentur a programů, jejichž účetní závěrky jsou odděleny a budou předmětem pozdějšího rozhodnutí o schválení účetních závěrek

Členský stát	Platební agentura	Program
Bulharsko	Státní zemědělský fond (SFA)	2007BG06RPO001
Dánsko	Dánská agentura pro zemědělství a rybolov (DAFA)	2007DK06RPO001
Španělsko	Dirección General de Fondos Agrarios de la Consejería de Agricultura, PESCA y Medio Ambiente de la Junta de Andalucía	2007ES06RPO001
Španělsko	Organismo Pagador de la Comunidad Autónoma del Principado de Asturias	2007ES06RPO003
Řecko	Platební a kontrolní agentura pro orientační a záruční podpory Společenství (O.P.E.K.E.P.E.)	2007GR06RPO001
Rumunsko	Platební agentura pro rozvoj venkova a rybolov (PARDF)	2007RO6RPO001

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 132

České vydání	Právní předpisy	Ročník 57 3. května 2014

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 a o zrušení rozhodnutí č. 1622/2006/ES	1

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Nařízení Komise (EU) č. 446/2014 ze dne 2. května 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 o strukturální statistice podniků a nařízení Komise (ES) č. 251/2009 a (EU) č. 275/2010, pokud jde o datové soubory, které se sestavují, a kritéria pro hodnocení kvality strukturální statistiky podniků ( 1 )	13
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 447/2014 ze dne 2. května 2014 o zvláštních prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II)	32
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 448/2014 ze dne 2. května 2014, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1035/2011 aktualizací odkazů na přílohy Chicagské úmluvy ( 1 )	53
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 449/2014 ze dne 2. května 2014, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 498/2012 o přidělování celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie	57
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 450/2014 ze dne 30. dubna 2014, kterým se po dvousté třinácté mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá	59
	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 451/2014 ze dne 2. května 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	61
	ROZHODNUTÍ
	2014/244/SZBP
*	Rozhodnutí politického a bezpečnostního výboru Atalanta/2/2014 ze dne 29. dubna 2014 o přijetí příspěvku třetího státu na vojenskou operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (Atalanta) a kterým se mění rozhodnutí ATALANTA/3/2009	63
	2014/245/EU
*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a dohledového rámce Brazílie jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )	65
	2014/246/EU
*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a dohledového rámce Argentiny jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )	68
	2014/247/EU
*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a dohledového rámce Mexika jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )	71
	2014/248/EU
*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a dohledového rámce Singapuru jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )	73
	2014/249/EU
*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a dohledového rámce Hongkongu jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )	76
	2014/250/EU
*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 29. dubna 2014, kterým se mění rozhodnutí Komise 2010/221/EU, pokud jde o schválení vnitrostátních opatření pro prevenci zavlečení nákazy ostreid herpesvirus 1 μνar (OsHV-1 μVar) do některých oblastí Irska a Spojeného království (oznámeno pod číslem C(2014) 2763) ( 1 )	79
	2014/251/EU
*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 29. dubna 2014 o schválení účetních závěrek platebních agentur členských států týkajících se výdajů financovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za rozpočtový rok 2013 (oznámeno pod číslem C(2014) 2785)	81