30.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/1

(1)

Odvětví letecké dopravy má výrazně mezinárodní povahu. Globální přístup k řešení emisí z mezinárodní letecké dopravy nabízí nejlepší vyhlídky na zajištění dlouhodobé udržitelnosti

(2)

Unie se snaží zabezpečit budoucí mezinárodní dohody pro regulaci emisí skleníkových plynů z letecké dopravy, přičemž v mezidobí samostatně omezuje dopady změny klimatu způsobené činnostmi spojenými s provozováním letecké dopravy na letiště a z letišť v Unii. S cílem zajistit, aby se tyto cíle vzájemně doplňovaly a nevylučovaly, je vhodné vzít v úvahu vývoj na mezinárodních fórech a stanoviska na těchto fórech přijatá, a zejména zohlednit usnesení obsahující „Konsolidovaný přehled prováděných politik a postupů organizace ICAO v oblasti ochrany životního prostředí“, přijatý dne 4. října 2013 na 38. zasedání shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

(3)

S cílem udržet dynamiku dosaženou na 38. zasedání shromáždění ICAO v roce 2013 a usnadnit pokrok na nadcházejícím 39. zasedání shromáždění ICAO v roce 2016 je proto žádoucí pokládat požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (3) dočasně za splněné pro období do 31. prosince 2016, pokud jde o lety na letiště a z letišť v zemích mimo Evropský hospodářský prostor (EHP). Unie při tom zdůrazňuje, že stejně jako lze uplatňovat právní požadavky na lety na letiště a z letišť nacházející se ve státech EHP, lze zároveň uplatňovat právní požadavky na větší podíl emisí z letů mezi těmito letišti. Za účelem zajištění právní jistoty pro účely této odchylky by měly být lety mezi letišti ve státech EHP a letišti v zemích, které přistoupily k Unii v roce 2013, považovány za lety mezi státy EHP.

(4)

Je třeba připomenout, že podle směrnice 2003/87/ES určí způsob použití příjmů z dražby povolenek členské státy. Tyto příjmy nebo jejich ekvivalent ve finanční hodnotě by se měly využít za účelem boje proti změně klimatu v Unii a třetích zemích mimo jiné na opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v Unii a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování se, včetně letectví a letecké dopravy, na snížení emisí prostřednictvím nízko emisní dopravy a na pokrytí nákladů na správu systému Unie. Výnosy z dražby nebo jejich ekvivalent ve finanční hodnotě by měly být použity také na financování příspěvků do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a na opatření proti odlesňování. Transparentní používání příjmu získaných z dražeb povolenek podle směrnice 2003/87/ES je zásadní pro podporu závazků Unie. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (4) mají členské státy předložit Komisi zprávu o použití příjmů z dražby těchto povolenek.

(5)

Odchylky stanovené v tomto nařízení zohledňují výsledky dvoustranných a mnohostranných vztahů se třetími zeměmi, které Komise bude jménem Unie rozvíjet i nadále s cílem podpořit využívání tržních mechanismů ke snížení emisí z letecké dopravy.

(6)

Je třeba připomenout, že směrnice 2003/87/ES stanoví možnost přijmout opatření, kterými se mění činnosti v oblasti letecké dopravy uvedené v příloze I této směrnice, pokud třetí země zavede opatření ke snížení dopadu letecké dopravy na změnu klimatu.

(7)

Vyjednávání všech dohod mezi Unií a třetími zeměmi v oblasti letecké dopravy by mělo mít za cíl zajistit flexibilitu Unie při přijímání environmentálních opatření, a to i s ohledem na opatření ke zmírnění dopadu letecké dopravy na změnu klimatu.

(8)

Aby se zamezilo narušení hospodářské soutěže, je důležité, aby se všemi lety na stejné trase bylo zacházeno stejným způsobem.

(9)

S cílem zabránit nepřiměřené administrativní zátěži u nejmenších provozovatelů letadel by mělo být do přílohy I směrnice 2003/87/ES doplněno dočasné osvobození. Provozovatelé letadel, kteří nejsou provozovatelem neobchodní letecké dopravy produkující méně než 1 000 tun CO2 ročně by měli být proto vyňati z oblasti působnosti této směrnice, a to od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020.

(10)

Je vhodné umožnit použití alternativního přístupu provozovatelům letadel, kteří jsou malými producenty emisí, pro ověření jejich emisí za účelem dalšího snížení jejich administrativní zátěže. Členské státy by měly být schopny zavést zjednodušující opatření, která řeší zejména potřeby provozovatelů letadel v neobchodní letecké dopravě, kteří jsou malými producenty emisí.

(11)

Zvláštní pozornost by měla být věnována zmírnění nebo dokonce odstranění jakýchkoli problémů týkajících se dostupnosti a konkurenceschopnosti, které se mohou vyskytnout u nejvzdálenějších regionů Unie. S ohledem na tuto skutečnost by měly být také lety mezi letištěm, které se nachází v některém z nejvzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a letištěm nacházejícím se v jiném regionu EHP, zahrnuty do odchylky stanovené v rámci tohoto nařízení.

(12)

V zájmu zajištění právní jistoty pro provozovatele letadel a vnitrostátní orgány je vhodné prodloužit lhůtu pro vyřazení povolenek a vykázání emisí za rok 2013 do roku 2015.

(13)

Pro účely uplatňování této odchylky je důležité připomenout, že metodami pro přidělování a vydávání povolenek provozovatelům letadel jsou i nadále metody stanovené směrnicí 2003/87/ES, tedy metody vycházející z ověřených údajů o tunokilometrech za relevantní období zmíněná v uvedené směrnici.

(14)

Po skončení shromáždění organizace ICAO v roce 2016 a na základě jeho vstupů by Komise měla předložit Evropskému parlamentu a Radě úplnou zprávu. V této zprávě by Komise měla mimo jiné zvážit všechny možnosti pokrytí emisí z činností v oblasti letecké dopravy a případně rychle navrhnout opatření s cílem zajistit, aby byl zohledněn mezinárodní vývoj a byly řešeny veškeré otázky týkající se uplatňování odchylky. Komise by měla rovněž věnovat zvláštní pozornost environmentální účinnosti systému obchodování s emisemi Evropské unie (EU ETS), a v této souvislosti konkrétnímu přispění odvětví letecké dopravy, včetně způsobů, jak lépe sladit pravidla platná pro činnosti v oblasti letecké dopravy i stacionárních zařízení.

(15)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zavedení dočasné odchylky pro monitorování, vykazování a vyřazování povolenek z letů do zemí a ze zemí mimo EHP od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2016, ulehčení administrativní zátěže a zjednodušení správy tohoto systému, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(16)

Je nezbytné poskytnout provozovatelům letadel a vnitrostátním orgánům právní jistotu s ohledem na lhůtu pro vyřazení emisních povolenek do 30. dubna 2014, jak je uvedeno ve směrnici 2003/87/ES. Toto nařízení by tedy mělo být uplatňováno ode dne jeho přijetí.

(17)

Směrnice 2003/87/ES by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Vkládá se tento nový článek, který zní:

„Článek 28a

Odchylky platné do roku 2020 před provedením mezinárodní dohody o uplatňování jednotného celosvětového tržního opatření

1.   Odchylně od čl. 12 odst. 2a, čl. 14 odst. 3 a článku 16 členské státy považují požadavky stanovené v uvedených ustanoveních za splněné a nepřijímají žádná opatření vůči provozovatelům letadel, pokud jde o:

Pro účely článků 11a, 12 a 14 se ověřené emise z jiných letů, než jsou lety uvedené v tomto prvním pododstavci, považují za ověřené emise provozovatele letadel.

2.   Odchylně od čl. 3e odst. 5 a článku 3f se provozovateli letadla, který využívá odchylek stanovených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku, vydají bezplatné povolenky v počtu sníženém úměrně ke snížení počtu povinně vyřazených povolenek, které jsou v uvedených písmenech stanoveny.

Odchylně od čl. 3f odst. 8 se povolenky, které nejsou přiděleny v důsledku uplatňování prvního pododstavce tohoto odstavce, zruší.

Pokud jde o činnost v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2016, členské státy zveřejní počet bezplatných povolenek v oblasti letectví přidělených jednotlivým provozovatelům letadel do 1. srpna 2014.

3.   Odchylně od článku 3d členské státy vydraží povolenky v oblasti letectví v počtu sníženém úměrně ke snížení celkového počtu vydaných povolenek.

4.   Odchylně od čl. 3d odst. 3 se počet povolenek, který má být jednotlivými členskými státy vydražen na období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2016, sníží tak, aby odpovídal podílu přidělených emisí z letecké dopravy u letů, které nepodléhají odchylkám stanoveným v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.

5.   Odchylně od článku 3g nejsou provozovatelé letadel povinni předkládat plány pro monitorování stanovující opatření pro monitorování a vykazování emisí u letů, které podléhají odchylkám stanoveným v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.

6.   Odchylně od článků 3g, 12, 15 a 18a platí, že je-li celkový roční objem emisí provozovatele letadel nižší než 25 000 tun CO2, považují se jeho emise za ověřené, jestliže jsou stanoveny pomocí nástroje pro malé producenty emisí, který byl schválen nařízením Komise (EU) č. 606/2010 (5) a do kterého organizace Eurocontrol doplnila údaje ze svého nástroje pro podporu systému ETS. Členské státy mohou pro provozovatele letadel neobchodní letecké dopravy zavést zjednodušené postupy, pokud tyto postupy zajišťují stejnou přesnost jako nástroj pro malé producenty emisí.

7.   Pro účely tohoto článku se lety mezi letišti ve státech EHP a zeměmi, které přistoupily k Unii v roce 2013, považují za lety mezi letišti ve státech EHP.

8.   Komise pravidelně, a to nejméně jednou ročně, informuje Evropský parlament a Radu o pokroku dosaženém v jednáních v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a o úsilí zaměřeném na prosazení mezinárodního přijetí tržních mechanismů mezi třetími zeměmi. V návaznosti na shromáždění organizace ICAO v roce 2016 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o krocích zaměřených na uplatňování mezinárodní dohody o celosvětovém tržním opatření od roku 2020, které sníží nediskriminačním způsobem emise skleníkových plynů z letecké dopravy, a o informacích týkajících se využití příjmů, jež předkládají členské státy v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 525/2013.

Komise ve své zprávě posoudí, a v případě potřeby připojí, návrhy reagující na tento vývoj týkající se vhodného rozsahu pro pokrytí emisí z letů uskutečňovaných na letiště nebo z letišť v zemích mimo EHP od 1. ledna 2017. Komise ve své zprávě rovněž zváží řešení dalších otázek, které mohou při uplatňování odstavců 1 až 4 tohoto článku vyvstat, přičemž zachová zásadu rovného zacházení se všemi provozovateli letadel na téže trase.

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 606/2010 ze dne 9. července 2010 o schválení zjednodušeného nástroje vytvořeného Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) pro odhad spotřeby paliva některých provozovatelů letadel s nízkými emisemi (Úř. věst. L 175, 10.7.2010, s. 25).“"

2)

V příloze I se ve sloupci „Činnosti“ tabulky pod nadpisem „Letectví“ v druhém pododstavci doplňuje nové písmeno, které zní:

30.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/5

(1)

V rozsudku ve věci C-63/12, Komise v. Rada, Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) uvedl, že orgány jsou povinny každoročně rozhodovat o úpravě odměn, buď tak, že provedou „matematickou“ úpravu dle metody stanovené v článku 3 přílohy XI služebního řádu, nebo tak, že se v souladu s článkem 10 uvedené přílohy od tohoto matematického výpočtu odkloní.

(2)

Účelem článku 19 přílohy XIII služebního řádu, naposledy pozměněného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 (5), je umožnit orgánům přijímat nezbytná opatření k řešení svých sporů týkajících se úprav odměn a důchodů za roky 2011 a 2012 v souladu s rozsudkem Soudního dvora, s náležitým přihlédnutím k oprávněným očekáváním zaměstnanců, že orgány mají každoročně rozhodnout o úpravě jejich odměn a důchodů.

(3)

Aby byl zajištěn soulad s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-63/12, musí Komise, pokud Rada zjistí, že došlo k závažnému a náhlému zhoršení ekonomické a sociální situace v rámci Unie, předložit návrh postupem podle článku 336 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) za účelem zapojení Evropského parlamentu do legislativního procesu. Dne 4. listopadu 2011 Rada konstatovala, že finanční a hospodářská krize, jež v rámci Unie probíhala a jež ve většině členských států vedla ke značným fiskálním úpravám, představuje závažné a náhlé zhoršení ekonomické a sociální situace v Unii. Rada proto v souladu s článkem 241 Smlouvy o fungování EU požádala Komisi, aby uplatnila článek 10 přílohy XI služebního řádu a předložila vhodný návrh na úpravu odměn.

(4)

Soudní dvůr potvrdil, že na základě doložky o výjimce mají Evropský parlament a Rada ohledně úpravy odměn a důchodů široký prostor pro uvážení. Ekonomické a sociální údaje za období od 1. července 2010 do 31. prosince 2011, jež mimo jiné odrážejí finanční a hospodářskou krizi, která na podzim roku 2011 postihla řadu členských států, okamžitě zhoršila ekonomickou a sociální situaci v Unii a vedla k podstatnému makroekonomickému přizpůsobení, vysoké míře nezaměstnanosti, vysoké úrovni schodku veřejných financí a veřejného dluhu v Unii, jsou náležitým důvodem pro stanovení úpravy odměn a důchodů v Belgii a Lucembursku za rok 2011 na 0 %. Tato úprava je součástí celkového přístupu k řešení sporů ohledně úprav odměn a důchodů za roky 2011 a 2012, který zahrnuje rovněž úpravu za rok 2012 ve výši 0,8 %.

(5)

V období pěti let (2010–2014) je tak úprava odměn a důchodů úředníků Evropské unie provedena takto: v roce 2010 byla výsledkem uplatnění metody stanovené v článku 3 přílohy XI služebního řádu úprava ve výši 0,1 %. Výsledkem obecného přístupu k řešení sporů týkajících se úprav odměn a důchodů za roky 2011 a 2012 je úprava ve výši 0 % za rok 2011 a ve výši 0,8 % za rok 2012. Kromě toho bylo v rámci politického kompromisu o reformě služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců rozhodnuto o zmrazení odměn a důchodů v letech 2013 a 2014,

—

189,48 EUR, je-li vzdálenost po železnici mezi místem výkonu služebních povinností a místem původu od 725 km do 1 450 km,

—

378,93 EUR, je-li vzdálenost po železnici mezi místem výkonu služebních povinností a místem původu větší než 1 450 km.

—

39,17 EUR pro úředníka, který má nárok na příspěvek na domácnost,

—

31,58 EUR pro úředníka, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

—

1 114,99 EUR pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost,

—

662,97 EUR pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

—

838,66 EUR pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost,

—

497,22 EUR pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

—

131,84 EUR měsíčně pro úředníky platové třídy C4 a C5,

—

202,14 EUR měsíčně pro úředníky platové třídy C1, C2 a C3.

30.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/12

(1)

V rozsudku ve věci C-63/12, Komise v. Rada, Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) uvedl, že orgány jsou povinny každoročně rozhodovat o úpravě odměn, buď tak, že provedou „matematickou“ úpravu dle metody stanovené v článku 3 přílohy XI služebního řádu, nebo tak, že se v souladu s článkem 10 uvedené přílohy od tohoto matematického výpočtu odkloní.

(2)

Účelem článku 19 přílohy XIII služebního řádu, naposledy pozměněného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 (5), je umožnit orgánům přijímat nezbytná opatření k řešení svých sporů týkajících se úprav odměn a důchodů za roky 2011 a 2012 v souladu s jasným rozsudkem Soudního dvora, s náležitým přihlédnutím k oprávněným očekáváním zaměstnanců, že orgány mají každoročně rozhodnout o úpravě jejich odměn a důchodů.

(3)

Aby byl zajištěn soulad s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-63/12, musí Komise, pokud Rada zjistí, že došlo k závažnému a náhlému zhoršení ekonomické a sociální situace v rámci Unie, předložit návrh postupem podle článku 336 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem zapojení Evropského parlamentu do legislativního procesu. Dne 25. října 2012 Rada konstatovala, že hodnocení Komise obsažené ve zprávě k ustanovení o výjimce nezohledňuje závažné a náhlé zhoršení ekonomické a sociální situace v Unii v roce 2012, jak vyplývá z veřejně dostupných, objektivních ekonomických údajů. Rada proto požádala Komisi, aby v souladu s článkem 10 přílohy XI služebního řádu předložila vhodný návrh na úpravu odměn pro rok 2012.

(4)

Soudní dvůr potvrdil, že na základě doložky o výjimce mají Evropský parlament a Rada ohledně úpravy odměn a důchodů široký prostor pro uvážení. Ekonomické a sociální údaje za období od 1. července 2011 do 31. prosince 2012, jež mimo jiné odrážejí dopady hospodářského útlumu, který nastal na podzim roku 2011 a jehož důsledkem byla hospodářská recese v Unii a zhoršující se sociální situace, jakož i trvale vysoká míra nezaměstnanosti a vysoká úroveň schodku veřejných financí a veřejného dluhu v Unii, jsou náležitým důvodem pro stanovení úpravy odměn a důchodů v Belgii a Lucembursku za rok 2012 na 0,8 %. Tato úprava je součástí celkového přístupu k řešení sporů ohledně úprav odměn a důchodů za roky 2011 a 2012, který zahrnuje rovněž úpravu za rok 2011 ve výši 0 %.

(5)

V období pěti let (2010–2014) je tak úprava odměn a důchodů úředníků Evropské unie provedena takto: v roce 2010 byla výsledkem uplatnění metody stanovené v článku 3 přílohy XI služebního řádu úprava ve výši 0,1 %. Výsledkem obecného přístupu k řešení sporů týkajících se úprav odměn a důchodů za roky 2011 a 2012 je úprava ve výši 0 % za rok 2011 a ve výši 0,8 % za rok 2012. Kromě toho bylo v rámci politického kompromisu o reformě služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců rozhodnuto o zmrazení odměn a důchodů v letech 2013 a 2014,

—

191,00 EUR, je-li vzdálenost po železnici mezi místem výkonu služebních povinností a místem původu od 725 km do 1 450 km,

—

381,96 EUR, je-li vzdálenost po železnici mezi místem výkonu služebních povinností a místem původu větší než 1 450 km.

—

39,48 EUR pro úředníka, který má nárok na příspěvek na domácnost,

—

31,83 EUR pro úředníka, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

—

1 123,91 EUR pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost,

—

668,27 EUR pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

—

845,37 EUR pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost,

—

501,20 EUR pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

—

132,89 EUR měsíčně pro úředníky platové třídy C4 a C5,

—

203,76 EUR měsíčně pro úředníky platové třídy C1, C2 a C3.