26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/1

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 25. listopadu 2013

o uzavření Dohody o spolupráci na civilním globálním družicovém navigačním systému (GNSS) mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Ukrajinou

(2014/228/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 8. října 2004 pověřila Rada Komisi, aby zahájila jednání s Ukrajinou o dohodě o spolupráci na civilním globálním družicovém navigačním systému (GNSS).

(2)	V souladu s rozhodnutím Rady ze dne 15. listopadu 2005 byla Dohoda o spolupráci na civilním globálním družicovém navigačním systému (GNSS) mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Ukrajinou (dále jen „dohoda“) podepsána dne 1. prosince 2005.

(3)	Dohoda umožňuje užší spolupráci s Ukrajinou v oblasti družicové navigace. Provede řadu prvků evropských družicových navigačních programů.

(4)	Dohoda by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda o spolupráci na civilním globálním družicovém navigačním systému (GNSS) mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Ukrajinou (dále jen „dohoda“) se schvaluje jménem Evropské unie.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení stanovené v čl. 17 odst. 1 dohody (1) a dále toto oznámení:

Článek 3

Postoj, který má Unie zaujmout v řídícím výboru GNSS a ve společných technických pracovních skupinách uvedených v článku 14 dohody, přijímá Rada na návrh Komise.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

---

(1)  Datum vstupu dohody v platnost zveřejní Generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/3

---

DOHODA

mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Ukrajinou o spolupráci na civilním globálním družicovém navigačním systému (GNSS)

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, dále jen „Společenství“,

a

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství, dále jen „členské státy“,

na jedné straně, a

UKRAJINA

na straně druhé,

dále jen „strany“,

VZHLEDEM ke společnému zájmu na vývoji globálního družicového navigačního systému pro civilní účely,

UZNÁVAJÍCE důležitost systému GALILEO jako příspěvku k navigační a informační infrastruktuře v Evropském společenství a na Ukrajině,

UZNÁVAJÍCE pokročilý stav aktivit Ukrajiny v oblasti družicové navigace,

VZHLEDEM k rostoucímu vývoji aplikací GNSS na Ukrajině, v Evropském společenství i v dalších oblastech světa,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cíl dohody

Cílem dohody je podpořit, usnadnit a rozšířit spolupráci mezi stranami v oblasti civilní globální družicové navigace.

Článek 2

Definice

Pro účely této dohody se:

„rozšiřujícím systémem“ rozumí regionální nebo místní mechanismy, jako například evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (European Geostationary Navigation Overlay System, EGNOS). Tyto mechanismy umožňují uživatelům získat vyšší výkon, jako je zvýšení přesnosti, dostupnosti, integrity a spolehlivosti;

„systémem GALILEO“ rozumí autonomní evropský civilní globální družicový systém pro navigaci a určování času pod civilní kontrolou, určený pro poskytování služeb GNSS navržených a vyvinutých Společenstvím a jeho členskými státy. Provoz systému GALILEO může být svěřen soukromému subjektu. Plán systému GALILEO zahrnuje otevřené a komerční služby, službu pro zajištění bezpečnosti lidského života a vyhledávací a záchrannou službu, spolu se zabezpečenou veřejnou řízenou službu s omezeným přístupem navrženou pro uspokojení potřeb oprávněných uživatelů z veřejného sektoru;

„otevřenou službou systému GALILEO“ rozumí služba otevřená široké veřejnosti bez poplatků za její používání;

„službou systému GALILEO pro zajištění bezpečnosti lidského života“ rozumí služba založená na otevřené službě, která navíc nabízí informace o integritě, ověření pravosti signálu, garance služeb a další vlastnosti nezbytné pro aplikace týkající se zajištění bezpečnosti lidského života, například letectví a námořní dopravu;

„komerční službou systému GALILEO“ rozumí služba usnadňující rozvoj profesionálních aplikací, která ve srovnání s otevřenou službou nabízí zvýšenou výkonnost, zejména vyšší rychlost přenosu dat, garance služeb a lepší přesnost;

„vyhledávací a záchrannou službou systému GALILEO“ rozumí služba, která zvyšuje účinnost vyhledávacích a záchranných akcí tím, že poskytuje rychlejší a přesnější určení polohy nouzových majáků a umožňuje odpovídat na zprávy;

„veřejnou řízenou službou systému GALILEO“ rozumí zabezpečená služba určování polohy a času s omezeným přístupem, která je zvlášť navržena pro uspokojení potřeb oprávněných uživatelů z veřejného sektoru;

„místními složkami systému GALILEO“ rozumí místní mechanismy, které poskytují uživatelům signálů družicové navigace a určování času systému GALILEO vstupní údaje nad rámec těch, které vyplývají z hlavní užívané konstelace družic. Místní složky mohou být rozmístěny pro zvýšenou výkonnost kolem letišť, námořních přístavů nebo v městských nebo jiných geograficky náročných prostředích. Systém GALILEO poskytne obecný přístup pro vývoj místních složek s cílem podpořit uvádění na trh a usnadnit standardizaci;

„zařízením pro globální navigaci a určování času“ rozumí jakékoli zařízení pro civilní koncové uživatele, které je určeno pro přenos, příjem nebo zpracování signálů družicové navigace a určování času s cílem poskytovat služby nebo umožnit provoz s regionálním rozšiřujícím systémem;

„regulačním opatřením“ rozumí jakýkoli právní či správní předpis, pravidlo, postup, rozhodnutí nebo podobný správní úkon strany;

„interoperabilitou“ rozumí na úrovni uživatele situace, kdy dvousystémový přijímač může současně užívat signály ze dvou systémů pro zajištění stejné nebo lepší výkonnosti oproti výkonnosti dosažené jen jedním systémem. Interoperabilita globálních a regionálních systémů družicové navigace zvyšuje kvalitu služeb dostupných uživatelům;

„duševním vlastnictvím“ rozumí vlastnictví ve smyslu definice v článku 2 Úmluvy o založení Světové organizace duševního vlastnictví, podepsané ve Stockholmu dne 14. července 1967;

„odpovědností“ rozumí právní odpovědnost fyzické nebo právnické osoby nahradit škodu způsobenou jiné fyzické nebo právnické osobě v souladu se zvláštními právními zásadami a pravidly. Tato povinnost může být stanovena v dohodě (smluvní odpovědnost) nebo v právní normě (mimosmluvní odpovědnost);

„utajovanými skutečnostmi“ rozumí skutečnosti v jakékoli podobě, které vyžadují ochranu před neoprávněným vyzrazením, které by mohlo různou měrou poškodit základní zájmy stran nebo jednotlivých členských států včetně národní obrany. Jejich utajení se označuje stupněm utajení. Tyto skutečnosti jsou utajovány stranami v souladu s platnými právními předpisy a musí být chráněny před ohrožením jejich utajení, celistvosti nebo dostupnosti.

Článek 3

Zásady spolupráce

Strany se dohodly, že činnosti v rámci spolupráce podle této dohody se budou řídit těmito zásadami:

1.	vzájemný prospěch založený na celkové rovnováze práv a povinností;

2.	partnerství v programu GALILEO v souladu s postupy a pravidly pro řízení systému GALILEO;

3.	vzájemné možnosti pro zapojení do činností v rámci spolupráce na projektech GNSS pro civilní účely v Evropském společenství a na Ukrajině;

4.	včasná výměna informací, které mohou mít vliv na činnosti v rámci spolupráce;

5.	náležitá ochrana práv k duševnímu vlastnictví v souladu s čl. 8 odst. 2 této dohody.

Článek 4

Rozsah spolupráce

1.   Oblasti, v nichž bude probíhat spolupráce v oblasti družicové navigace a určování času, jsou: rádiové spektrum, vědecký výzkum a odborná příprava, spolupráce v průmyslu, rozvoj obchodu a trhu, standardizace, certifikace a regulační opatření, vývoj globálních a regionálních pozemních rozšiřujících systémů pro GNSS, bezpečnost, odpovědnost a náhrada nákladů. Strany mohou tento seznam oblastí upravit společnou dohodou.

2.   Rozšíření spolupráce, pokud o to strany požádají, na:

2.1.	citlivé technologie a prvky systému GALILEO v rámci EU, členských států EU a ESA, MTCR a regulaci vývozu podle Wassenaarské dohody, jakož i na šifrování a významné technologie a prvky informační bezpečnosti;

2.2.	bezpečnostní architekturu systému GALILEO (segmenty vesmír, země a uživatel);

2.3.	bezpečnostní ovládací prvky globálních segmentů systému GALILEO;

2.4.	veřejné řízené služby ve fázi jejich vymezení, vývoje, zavádění, testování, hodnocení a provozování (řízení a užívání); jakož i na

2.5.	výměnu utajovaných skutečností o družicové navigaci a systému Galileo

bude předmětem vhodné samostatné dohody uzavřené mezi stranami.

3.   Tato dohoda nemá vliv na institucionální strukturu zřízenou právními předpisy Evropského společenství za účelem provozu programu GALILEO. Rovněž nemá vliv na platné právní předpisy a politiky, kterými se provádí závazky o nešíření a kontrola vývozu zboží dvojího užití, ani na vnitrostátní opatření týkající se bezpečnosti a kontrol nehmotných převodů technologií.

Článek 5

Formy spolupráce

1.   S výhradou svých platných regulačních opatření strany v největší možné míře podporují činnosti v rámci spolupráce podle této dohody s cílem poskytnout srovnatelné možnosti pro účast na svých činnostech v oblastech uvedených v článku 4.

2.   Strany se dohodly, že budou v rámci spolupráce provádět činnosti uvedené v článcích 6 až 13 této dohody.

Článek 6

Rádiové spektrum

1.   V návaznosti na minulé úspěchy dosažené v rámci Mezinárodní telekomunikační unie se strany dohodly na další spolupráci a vzájemné podpoře v otázkách rádiového spektra.

2.   V této souvislosti strany podporují odpovídající přidělení frekvencí pro systém GALILEO s cílem zajistit dostupnost služeb systému GALILEO ve prospěch uživatelů na celém světě, a to zejména na Ukrajině a ve Společenství.

3.   Strany dále uznávají důležitost ochrany rádiového navigačního spektra proti narušování a rušení. Za tímto účelem usilují o určení zdrojů rušení a hledají vzájemně přijatelná řešení k jeho odstranění.

4.   Nic v této dohodě nelze vykládat jako odchylku od platných předpisů Mezinárodní telekomunikační unie, včetně předpisů o rádiovém vysílání Mezinárodní telekomunikační unie.

Článek 7

Vědecký výzkum a odborná příprava

Strany podporují společný výzkum a odbornou přípravu v oblasti GNSS prostřednictvím výzkumných programů Společenství a Ukrajiny, včetně rámcového programu Evropského společenství pro výzkum a vývoj, výzkumných programů Evropské kosmické agentury a dalších příslušných programů ukrajinských orgánů a orgánů Společenství.

Činnosti v rámci společného výzkumu a odborné přípravy by měly přispět k plánování budoucího vývoje GNSS pro civilní účely.

Strany se dohodly na stanovení vhodného mechanismu zaměřeného na zajištění účinných kontaktů a účasti na programech výzkumu a odborné přípravy.

Článek 8

Průmyslová spolupráce

1.   Strany podněcují a podporují spolupráci mezi průmyslovými odvětvími obou stran, mimo jiné prostřednictvím společných podniků a oboustranné účasti v příslušných průmyslových sdruženích, s cílem vytvořit systém GALILEO a podporovat užívání a vývoj aplikací a služeb systému GALILEO.

2.   K usnadnění průmyslové spolupráce strany poskytnou a zajistí odpovídající a účinnou ochranu a vymáhání práv k duševnímu, průmyslovému a obchodnímu vlastnictví v oblastech a odvětvích důležitých pro vývoj a provoz systému Galileo/EGNOS, a to v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami, včetně účinných prostředků pro vymáhání těchto norem.

3.   Vývoz citlivých prvků a technologií zvlášť vyvinutých a financovaných z prostředků programu GALILEO z Ukrajiny do třetích zemí vyžaduje předchozí schválení příslušného bezpečnostního orgánu GALILEO, pokud tento orgán doporučil, aby tyto prvky a technologie podléhaly režimu vývozních povolení v souladu s použitelnými regulačními opatřeními. Každá samostatná dohoda podle čl. 4 odst. 2 této dohody musí rovněž obsahovat vhodný mechanismus, který Ukrajině umožní doporučit použití režimu vývozních povolení na určité prvky.

4.   V souvislosti s průmyslovou spoluprací strany podporují posílení vazeb mezi různými zúčastněnými stranami v programu GALILEO na Ukrajině a ve Společenství.

Článek 9

Rozvoj obchodu a trhu

1.   Strany podporují obchod s družicovou navigační infrastrukturou, zařízením a místními složkami a aplikacemi systému GALILEO ve Společenství a na Ukrajině, jakož i investice do nich.

2.   Strany za tímto účelem zvýší úroveň veřejného povědomí o družicových navigačních činnostech GALILEO, určí potenciální překážky růstu aplikací GNSS a přijmou vhodná opatření na podporu tohoto růstu.

3.   Pro účely stanovení potřeb uživatelů a jejich účinného uspokojení zváží Společenství a Ukrajina možnost vytvoření otevřeného fóra uživatelů GNSS.

Článek 10

Normy, certifikace a regulační opatření

1.   Strany uznávají hodnotu koordinace svých kroků na mezinárodních fórech pro standardizaci a certifikaci v oblasti globálních družicových navigačních služeb. Strany budou zejména společně usilovat o vypracování norem pro systém GALILEO a podporovat jejich zavedení na Ukrajině i na celém světě, přičemž budou zdůrazňovat interoperabilitu s dalšími systémy GNSS.

Jedním z cílů této koordinace je podpora rozsáhlého a inovačního využívání služeb GALILEO jako celosvětové normy pro navigaci a určování času pro otevřené a komerční účely a pro zajištění bezpečnosti lidského života.

Strany se dohodly, že vytvoří příznivé podmínky pro rozvoj aplikací GALILEO.

2.   V důsledku toho strany za účelem podpory a provádění cílů stanovených v této dohodě podle potřeby spolupracují ve všech otázkách, které se týkají GNSS a které budou vzneseny zejména v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, organizaci EUROCONTROL, Mezinárodní námořní organizaci a Mezinárodní telekomunikační unii.

3.   Strany na dvoustranné úrovni zajistí, aby opatření týkající se GNSS, pokud jde o provozní a technické normy, postupy pro certifikaci a udělování licencí, jakož i požadavky na ně, zbytečně nebránily obchodu. Vnitrostátní požadavky musí být založeny na objektivních, nediskriminačních, předem stanovených a transparentních kritériích.

Článek 11

Vývoj globálních a regionálních rozšiřujících systémů GNSS

1.   Strany spolupracují na vymezení a zavádění pozemních architektur systémů, které umožňují nejvhodněji zaručit integritu systému GALILEO/EGNOS, kontinuitu služeb systémů GALILEO a EGNOS a interoperabilitu s ostatními systémy GNSS.

2.   Za tímto účelem strany spolupracují na regionální úrovni s cílem zavést na Ukrajině pozemní regionální rozšiřující systém založený na systému GALILEO. Předpokládá se, že takový regionální systém poskytne regionální služby integrity a vysoké přesnosti nad rámec služeb, které systém GALILEO poskytuje globálně. Jako předběžný krok strany počítají s rozšířením systému EGNOS na region Ukrajiny prostřednictvím pozemní infrastruktury zahrnující ukrajinské stanice pro měření vzdáleností a monitorování integrity.

3.   Na místní úrovni strany usnadní vývoj místních složek systému GALILEO.

Článek 12

Bezpečnost

1.   Strany jsou přesvědčeny o tom, že globální družicové navigační systémy je nutné chránit před zneužitím, rušením, narušením a nepřátelskými akty.

2.   Strany přijmou veškerá možná opatření, aby na svém území zajistily kvalitu, kontinuitu a bezpečnost družicových navigačních služeb a související infrastruktury.

3.   Strany uznávají, že spolupráce na zajištění bezpečnosti systému GALILEO a jeho služeb představuje důležitý společný cíl.

4.   Strany proto zváží zřízení vhodného konzultačního kanálu pro řešení otázek bezpečnosti GNSS. Praktická opatření a postupy stanoví příslušné bezpečnostní orgány obou stran v souladu s čl. 4 odst. 2.

Článek 13

Odpovědnost a náhrada nákladů

Strany podle potřeby spolupracují na vymezení a zavádění režimu odpovědnosti a opatření pro náhradu nákladů, zejména v rámci mezinárodních a regionálních organizací, s cílem usnadnit poskytování civilních služeb GNSS.

Článek 14

Mechanismus spolupráce a výměna informací

1.   Koordinací a usnadňováním spolupráce podle této dohody je na straně Ukrajiny pověřena ukrajinská vláda a na straně Společenství a jeho členských států Evropská komise.

2.   V souladu s cílem stanoveným v článku 1 zřídí tyto dva subjekty v rámci Dohody o partnerství a spolupráci zakládající partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé řídící výbor GNSS (dále jen „výbor“), který převezme řízení této dohody. Výbor bude složen z oficiálních zástupců každé strany a přijme svůj jednací řád.

Funkce řídícího výboru zahrnují:

2.1.	podporu jednotlivých činností v rámci spolupráce uvedených v článcích 4 až 13 této dohody, přijímání doporučení týkajících se těchto činností a dohled nad nimi;

2.2.	poradenství stranám, pokud jde o způsoby posílení a zlepšení spolupráce v souladu se zásadami stanovenými v této dohodě;

2.3.	přezkum účinného působení a provádění této dohody.

3.   Výbor zasedá zpravidla jednou ročně. Zasedání by se měla konat střídavě ve Společenství a na Ukrajině. Na žádost kterékoli strany se mohou uskutečnit další zasedání.

Náklady vzniklé výboru nebo na jeho účet nese strana, jejíchž oficiálních zástupců se týkají. Náklady přímo související se zasedáními výboru, s výjimkou cestovních nákladů a nákladů na ubytování, nese hostitelská strana. Považují-li to strany za vhodné, může výbor zřídit společné technické pracovní skupiny zabývající se konkrétními tématy.

4.   Příslušné ukrajinské subjekty se mohou podílet na společném podniku Galileo nebo na Evropském úřadu pro dohled nad GNSS v souladu s platnými právními předpisy a postupy.

5.   Strany podporují další výměnu informací týkajících se družicové navigace mezi institucemi a podniky na obou stranách.

Článek 15

Financování

1.   Výše a způsob ukrajinského příspěvku do programu GALILEO prostřednictvím společného podniku Galileo se stanoví v samostatné dohodě s výhradou dodržení institucionálních opatření platných právních předpisů.

2.   Strany učiní všechny přiměřené kroky a vyvinou maximální úsilí v souladu se svými právními předpisy, aby usnadnily vstup na své území, pobyt na něm a jeho opuštění pro osoby, kapitál, materiál, údaje a zařízení podílející se na činnostech v rámci spolupráce podle této dohody, nebo pro tyto činnosti užité.

3.   Aniž je dotčen odstavec 2, pokud konkrétní režimy spolupráce jedné strany zajišťují finanční podporu účastníkům z druhé strany, osvobodí se tyto podpory a finanční příspěvky pocházející od jedné strany a určené účastníkům z druhé strany na podporu těchto činností od daně, cla a ostatních poplatků v souladu s právními předpisy platnými na území každé ze stran.

Článek 16

Konzultace a řešení sporů

1.   Strany neprodleně konzultují na žádost kterékoli z nich veškeré otázky vyplývající z výkladu nebo provádění této dohody. Jakékoli spory týkající se výkladu nebo provádění této dohody se řeší přátelskými konzultacemi mezi stranami.

2.   Odstavec 1 nebrání stranám využívat postupy urovnání sporů v rámci Dohody o partnerství a spolupráci zakládající partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé.

Článek 17

Vstup v platnost a vypovězení

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí, že postupy nezbytné pro tento účel byly dokončeny. Oznámení se zašlou Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie, který je depozitářem této dohody.

2.   Ukončení platnosti nebo vypovězení této dohody nemá vliv na platnost nebo dobu trvání jakýchkoli ujednání učiněných podle této dohody ani na jakákoli konkrétní práva a povinnosti, které vyvstaly v oblasti práv k duševnímu vlastnictví.

3.   Tato dohoda může být změněna vzájemnou dohodou stran v písemné formě. Jakákoli změna vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy strany oznámí depozitáři, že postupy nezbytné pro tento účel byly dokončeny.

4.   Tato dohoda zůstane v platnosti pět let a její platnost může být na konci počátečního pětiletého období vzájemnou dohodou stran prodlužována o další pětiletá období. Kterákoli ze stran může tuto dohodu vypovědět zasláním písemné tříměsíční výpovědi druhé straně.

Tato dohoda je sepsána v dvojím vyhotovení v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a ukrajinském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/16

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 27. října 2009

o podpisu Rámcové dohody o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé

(2014/229/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 133 a 181 ve spojení s čl. 300 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 25. listopadu 2004 Rada zmocnila Komisi, aby sjednala s Indonéskou republikou Rámcovou dohodu o partnerství a spolupráci (dále jen „dohoda“).

(2)	Dohoda by měla být podepsána s výhradou jejího pozdějšího uzavření,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Podpis Rámcové dohody o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé se schvaluje jménem Společenství s výhradou rozhodnutí Rady o uzavření uvedené dohody.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Společenství.

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/17

---

RÁMCOVÁ DOHODA

o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

dále jen „Společenství“, a

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

MALTY,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

strany Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o Evropské unii, dále jen „členské státy“,

na jedné straně a

VLÁDA INDONÉSKÉ REPUBLIKY,

na straně druhé,

společně dále jen „smluvní strany“,

VZHLEDEM K tradičním přátelským vztahům mezi Indonéskou republikou a Společenstvím a těsným historickým, politickým a hospodářským vazbám, které je spojují,

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany přikládají zvláštní význam komplexní povaze svých vzájemných vztahů,

ZNOVU POTVRZUJÍCE oddanost smluvních stran zásadám stanoveným v Chartě OSN,

ZNOVU POTVRZUJÍCE závazek smluvních stran dodržovat, podporovat a chránit demokratické zásady a základní lidská práva, právní stát, mír a mezinárodní spravedlnost, jak je mimo jiné stanoveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN, Římském statutu a v jiných mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv, pokud se vztahují k oběma smluvním stranám,

ZNOVU POTVRZUJÍCE respektování svrchovanosti, územní celistvosti a národní jednoty Indonéské republiky,

ZNOVU POTVRZUJÍCE oddanost zásadám právního státu a řádné správy věcí veřejných a přání podporovat hospodářský a sociální rozvoj ve prospěch svých obyvatel s ohledem na zásadu udržitelného rozvoje a požadavky na ochranu životního prostředí,

ZNOVU POTVRZUJÍCE, že nejzávažnější zločiny, které znepokojují mezinárodní společenství, nesmějí zůstat nepotrestány, že obvinění musí být postaveni před soud a v případě odsouzení přiměřeně potrestáni a že jejich účinné stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a zlepšením celosvětové spolupráce,

VYJADŘÁUJÍCE své pevné odhodlání bojovat proti všem formám nadnárodní organizované trestné činnosti a terorismu v souladu s mezinárodním právem, včetně v oblasti lidských práv, humanitárních zásad platných pro otázky migrace a uprchlíků a mezinárodního humanitárního práva, a zavést účinnou mezinárodní spolupráci a nástroje k jejich odstranění,

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany uznávají přijetí příslušných mezinárodních úmluv a dalších příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 jako základ závazku celého mezinárodního společenství bojovat proti šíření zbraní hromadného ničení,

UZNÁVÁJÍCE potřebu posílit povinnosti podle mezinárodního práva v oblasti odzbrojování a nešíření zbraní, mimo jiné aby se vyloučilo nebezpečí spojené se zbraněmi hromadného ničení,

UZNÁVAJÍCE význam dohody o spolupráci ze dne 7. března 1980 mezi Evropským hospodářským společenstvím a Indonésií, Malajsií, Filipínami, Singapurem a Thajskem – členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), a pozdějších protokolů o přistoupení,

UZNÁVAJÍCE význam posílení stávajícího vztahu mezi smluvními stranami s cílem zlepšit spolupráci mezi nimi a společnou vůli upevnit, prohloubit a diverzifikovat své vztahy v oblastech společného zájmu na základě rovnosti, nediskriminace, respektování přirozeného prostředí a vzájemné prospěšnosti,

POTVRZUJÍCE své přání s ohledem na činnosti prováděné v regionálním rámci zlepšit vzájemnou spolupráci mezi Společenstvím a Indonéskou republikou na základě společných hodnot a vzájemné prospěšnosti,

V SOULADU se svými příslušnými právními předpisy,

SE DOHODLY TAKTO:

HLAVA I

POVAHA A ROZSAH

Článek 1

Obecné zásady

1.   Dodržování zásad demokracie a základních lidských práv, jak je stanoveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v jiných mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv, které jsou platné pro obě smluvní strany, je základem vnitřních a vnějších politik obou smluvních stran a představuje základní prvek této dohody.

2.   Smluvní strany potvrzují své společné hodnoty, jak jsou vyjádřeny v Chartě OSN.

3.   Smluvní strany potvrzují svůj závazek podporovat udržitelný rozvoj, spolupracovat při řešení otázek v oblasti klimatických změn a přispívat k plnění rozvojových cílů tisíciletí.

4.   Smluvní strany znovu potvrzují svůj závazek vůči Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005 a souhlasí s posílením spolupráce s ohledem na další zlepšování výsledků rozvojové spolupráce.

5.   Smluvní strany znovu potvrzují oddanost zásadám řádné správy věcí veřejných, právního státu, včetně nezávislosti soudů a boje proti korupci.

6.   Provádění dohody o partnerství a spolupráci je založeno na zásadách rovnosti a oboustranné výhodnosti.

Článek 2

Cíle spolupráce

S ohledem na posílení svých dvoustranných vztahů se smluvní strany zavázaly vést široký dialog a podporovat další vzájemnou spolupráci ve všech odvětvích společného zájmu. Jejich úsilí bude zaměřeno zejména na:

a)	navázání dvoustranné spolupráce a spolupráce ve všech příslušných regionálních a mezinárodních fórech a organizacích;

b)	rozvoj obchodu a investic mezi smluvními stranami k jejich vzájemnému prospěchu;

c)

spolupráci ve všech oblastech souvisejících s obchodem a investicemi, které jsou předmětem společného zájmu, s cílem usnadnit obchodní a investiční toky a bránit vzniku překážek pro obchod a investice a takové překážky odstraňovat, případně také prostřednictvím stávajících a budoucích regionálních iniciativ ES-ASEAN;

d)

spolupráci v dalších oblastech vzájemného zájmu, jmenovitě v oblasti cestovního ruchu, finančních služeb; daní a cel; makroekonomické politiky; průmyslové politiky a malých a středních podniků; informační společnosti; vědy a technologie; energetiky; dopravy a bezpečnosti dopravy; vzdělávání a kultury; lidských práv; životního prostředí a přírodních zdrojů, včetně mořské ekologie; lesního hospodářství; zemědělství a rozvoje venkova; spolupráce v oblasti moře a rybolovu; zdravotnictví; bezpečnosti potravin; zdraví zvířat; statistiky; ochrany osobních údajů; spolupráce při modernizaci státní a veřejné správy; a práv duševního vlastnictví;

e)	spolupráci v oblasti migrace, včetně legální a nelegální migrace, převaděčství a obchodu s lidmi;

f)	spolupráci v oblasti lidských práv a právních záležitostí;

g)	spolupráci v boji proti šíření zbraní hromadného ničení;

h)	spolupráci v oblasti boje proti terorismu a nadnárodní trestné činnosti, jako je výroba nelegálních drog a jejich prekurzorů a obchod s nimi a praní špinavých peněz;

i)	podporu stávající účasti obou smluvních stran v programech subregionální a regionální spolupráce, případně povzbuzení jejich budoucí účasti v těchto programech;

j)	výraznější profilování obou smluvních stran v regionu druhé smluvní strany;

k)	podporu porozumění mezi lidmi prostřednictvím spolupráce různých nevládních subjektů, jako jsou skupiny odborníků, akademičtí pracovníci, občanská společnost a média, a to v podobě seminářů, konferencí, komunikace mezi mládeží a dalších činností.

Článek 3

Boj proti šíření zbraní hromadného ničení

1.   Smluvní strany považují šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních aktérů za jedno z nejzávažnějších ohrožení mezinárodní stability a bezpečnosti.

2.   Smluvní strany se proto dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provádění svých stávajících závazků v rámci mnohostranných smluv a dohod o odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení, dalších mnohostranně sjednaných dohod a mezinárodních závazků plynoucích z Charty OSN. Smluvní strany souhlasí s tím, že toto ustanovení představuje podstatný prvek této dohody.

3.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat při provádění mezinárodních nástrojů týkajících se odzbrojování a nešíření zbraní hromadného ničení, které platí pro obě smluvní strany, a podniknou další kroky k jejich posilování, mimo jiné sdílením informací, odborných znalostí a zkušeností.

4.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů přijetím opatření vedoucích k podpisu, ratifikaci, případně k přistoupení a plnému provádění všech dalších příslušných mezinárodních nástrojů.

5.   Smluvní strany se dále dohodly, že budou pro předcházení šíření zbraní hromadného ničení spolupracovat při zavádění účinných vnitrostátních kontrol vývozu, v jejichž rámci budou prováděny kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového využití technologií dvojího použití, pokud jde o zbraně hromadného ničení, a účinných postihů za porušení kontrol vývozu.

6.   Smluvní strany se dohodly, že zahájí pravidelný politický dialog, který bude doprovázet a upevňovat uvedené prvky. Tento dialog může probíhat na regionální úrovni.

Článek 4

Právní spolupráce

1.   Smluvní strany budou spolupracovat v záležitostech, týkajících se rozvoje jejich právních systémů, právních předpisů a právních institucí a také jejich účinnosti, zejména výměnou názorů a odborných znalostí a vytvářením kapacit. V rámci svých pravomocí a kompetencí se smluvní strany vynasnaží rozvíjet vzájemnou právní pomoc v trestních věcech včetně vydávání osob.

2.   Smluvní strany znovu potvrzují, že nanejvýš závažné trestné činy, které znepokojují celé mezinárodní společenství, nesmí zůstat nepotrestány a že obvinění musí být postaveni před soud a v případě odsouzení náležitě potrestáni.

3.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat při provádění prezidentského výnosu o národním plánu činností v oblasti lidských práv 2004–2009, mimo jiné při přípravách k ratifikaci a provádění mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv, jako je Úmluva o předcházení a trestání zločinu genocidy a Římský statut Mezinárodního trestního soudu.

4.   Smluvní strany se dohodly, že vzájemný dialog na toto téma by byl prospěšný.

Článek 5

Spolupráce v boji proti terorismu

1.   Smluvní strany znovu potvrzují důležitost boje proti terorismu a v souladu s platnými mezinárodními úmluvami, včetně nástrojů v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a se svými příslušnými právními předpisy, s ohledem na celosvětovou strategii OSN pro boj proti terorismu obsaženou v rezoluci Valného shromáždění OSN č. 60/288 ze dne 8. září 2006 a na společné prohlášení EU-ASEAN ze dne 28. ledna 2003 o spolupráci za účelem boje proti terorismu, se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti předcházení a potlačování terorismu.

2.   Smluvní strany v rámci provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1373 a dalších příslušných rezolucí OSN, mezinárodních úmluv a nástrojů platných pro obě smluvní strany budou spolupracovat v boji proti terorismu mimo jiné:

—	výměnou informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy,

—	výměnou názorů na prostředky a metody používané v boji proti terorismu, mimo jiné v oblasti techniky a vzdělávání, a výměnou zkušeností při předcházení terorismu,

—	spoluprací při prosazování práva, posilování právního rámce a ztěžování podmínek umožňujících šíření terorismu,

—	spoluprací při podpoře hraničních kontrol a správě hranic, zesilují vytváření kapacit formou zřizování sítí, školicích a vzdělávacích programů, výměnnými návštěvami vysokých činitelů, vědeckých pracovníků, analytiků a osob působících přímo na místě a organizováním seminářů a konferencí.

HLAVA II

SPOLUPRÁCE V REGIONÁLNÍCH A MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH

Článek 6

Smluvní strany se zavazují k výměně názorů a ke spolupráci v rámci regionálních a mezinárodních fór a organizací, jako jsou OSN, dialog ASEAN-EU, regionální fórum ASEAN (ARF), setkání Asie-Evropa (ASEM), Konference OSN o obchodu a rozvoji (Unctad) a Světová obchodní organizace.

HLAVA III

DVOUSTRANNÁ A REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 7

1.   Smluvní strany se dohodly, že při řádném důrazu na záležitosti v rámci dvoustranné spolupráce provedou v každé oblasti dialogu a spolupráce podle této dohody související činnosti na dvoustranné nebo regionální úrovni nebo na obou úrovních současně. Při výběru vhodného rámce se smluvní strany budou snažit maximalizovat dopad na všechny zúčastněné subjekty a posílit jejich zapojení a přitom co nejlépe využít dostupných zdrojů při zohlednění politické a institucionální proveditelnosti a případně zajištění soudržnosti s dalšími činnostmi, na nichž se podílí Společenství a partneři ASEAN.

2.   Společenství a Indonésie mohou podle potřeby rozhodnout o rozšíření finanční podpory pro činnosti v oblastech spolupráce, na něž se tato dohoda vztahuje nebo jež s ní souvisí, podle svých příslušných finančních postupů a zdrojů. Tato spolupráce může zejména zahrnovat organizaci vzdělávacích programů, pracovních setkání a seminářů, výměnu odborníků, studie a další činnosti dohodnuté smluvními stranami.

HLAVA IV

SPOLUPRÁCE V OBLASTI OBCHODU A INVESTIC

Článek 8

Obecné zásady

1.   Smluvní strany se aktivně účastní dialogu o dvoustranném a mnohostranném obchodu a otázkách souvisejících s obchodem s cílem posílit dvoustranné obchodní vztahy a rozvinout mnohostranný obchodní systém.

2.   Smluvní strany se zavazují podporovat rozvoj a diverzifikaci vzájemných obchodních výměn v nejvyšší možné míře a k jejich vzájemnému prospěchu. Zavazují se, že dosáhnou lepších podmínek přístupu na trh a vynasnaží se odstranit překážky pro obchod, zejména prostřednictvím včasného odstranění necelních překážek a přijetím opatření ke zlepšení transparentnosti, s ohledem na činnost mezinárodních organizací v této oblasti.

3.   Uznávajíce, že obchod hraje nepostradatelnou roli při rozvoji a že se pomoc ve formě systémů obchodních preferencí ukázala pro rozvojové země jako prospěšná, usilují smluvní strany o posílení svých konzultací o takové pomoci v úplné shodě s WTO.

4.   Smluvní strany se vzájemně informují o rozvoji obchodu a politik souvisejících s obchodem, jako jsou zemědělská politika, politika potravinové bezpečnosti, politika v oblasti zdraví zvířat, politika ochrany spotřebitele, nebezpečné chemické látky a politika nakládání s odpady.

5.   Smluvní strany podporují dialog a spolupráci k rozvíjení svých obchodních a investičních vztahů, včetně vytváření technických kapacit pro řešení problémů, v oblastech uvedených v článcích 9 až 16.

Článek 9

Hygienické a rostlinolékařské otázky

Smluvní strany jednají a vyměňují si informace o legislativě, vydávání osvědčení a kontrolních postupech v rámci Dohody WTO o uplatňování hygienických a rostlinolékařských opatření (SPS), Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (IPPC), Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE) a Komise pro Codex Alimentarius (CAC).

Článek 10

Technické překážky obchodu

Smluvní strany budou podporovat využití mezinárodních norem, spolupracovat a vyměňovat si informace o normách, postupech posuzování shody a technických předpisech, zejména v rámci Dohody WTO o technických překážkách obchodu.

Článek 11

Ochrana práv duševního vlastnictví

Smluvní strany budou spolupracovat na zlepšování a prosazování ochrany a využívání duševního vlastnictví na základě osvědčených postupů a na lepším šíření souvisejících poznatků. Tato spolupráce může zahrnovat výměnu informací a zkušeností o záležitostech, jako je používání, podpora, šíření, zefektivnění, řízení, harmonizace, ochrana a efektivní využití práv duševního vlastnictví, předcházení porušování těchto práv, a boj proti padělání a pirátství.

Článek 12

Usnadnění obchodu

Smluvní strany si vyměňují zkušenosti a hledají možnosti usnadnění dovozu, vývozu a zjednodušení jiných celních režimů, zvyšují transparentnost obchodních předpisů a rozvíjejí celní spolupráci, včetně mechanismů vzájemné správní pomoci, a rovněž usilují o širokou shodu názorů a společnou akci v rámci mezinárodních iniciativ. Smluvní strany budou věnovat zvláštní pozornost zlepšení bezpečnostního rozměru mezinárodního obchodu, včetně dopravních služeb, a zajištění vyváženého přístupu mezi usnadňováním obchodu a bojem proti podvodům a nesrovnalostem.

Článek 13

Celní spolupráce

Aniž jsou dotčeny další formy spolupráce stanovené v této dohodě, smluvní strany prohlašují, že mají zájem uvažovat o možnosti uzavřít v budoucnu v institucionálním rámci stanoveném v této dohodě protokol o celní spolupráci, včetně vzájemné pomoci.

Článek 14

Investice

Smluvní strany podporují větší tok investic tím, že vytvoří přitažlivé a stabilní prostředí pro reciproční investice prostřednictvím důsledného dialogu zaměřeného na zlepšení porozumění a spolupráce v oblasti investic, na přezkum správních mechanismů pro usnadnění investičních toků a na podporu stabilních, transparentních, otevřených a nediskriminačních pravidel pro investory.

Článek 15

Politika hospodářské soutěže

Smluvní strany podporují efektivní vytvoření a používání pravidel hospodářské soutěže a šíření informací s cílem podporovat transparentnost a právní jistotu pro podniky činné na trzích druhé smluvní strany.

Článek 16

Služby

Smluvní strany povedou soustavný dialog zaměřený zejména na výměnu informací ohledně svých příslušných regulativních prostředí a současně budou podporovat vzájemný přístup na své trhy, přístup ke zdrojům kapitálu a technologiím a obchod se službami mezi oběma regiony a na trzích třetích zemí.

HLAVA V

SPOLUPRÁCE V DALŠÍCH OBLASTECH

Článek 17

Cestovní ruch

1.   Smluvní strany budou spolupracovat na zlepšení výměny informací a na zavedení osvědčených postupů s cílem zajistit vyvážený a udržitelný rozvoj cestovního ruchu v souladu se Světovým etickým kodexem pro cestovní ruch Světové organizace cestovního ruchu a zásadami udržitelnosti, které tvoří základ místní Agendy 21.

2.   Smluvní strany mohou rozvíjet spolupráci při ochraně a co nejlepším využití přírodního a kulturního dědictví, při omezování negativních dopadů cestovního ruchu a při zvyšování pozitivního vlivu cestovního ruchu na udržitelný rozvoj místních společenství, mimo jiné rozvojem ekoturistiky, zachováním integrity a zájmů místních společenství a zlepšením vzdělávání v odvětví cestovního ruchu.

Článek 18

Finanční služby

Smluvní strany se dohodly, že budou podle svých potřeb a v rámci svých programů a právních předpisů podporovat spolupráci v oblasti finančních služeb.

Článek 19

Dialog o hospodářské politice

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat při podpoře výměny informací a sdílení zkušeností z jejich hospodářských trendů a politik, jakož i při sdílení zkušeností v oblasti hospodářských politik mimo jiné v rámci regionální hospodářské spolupráce a integrace.

2.   Smluvní strany usilují o prohloubení dialogu mezi svými orgány o hospodářských záležitostech, který po dohodě smluvních stran může zahrnovat oblasti, jako jsou měnová politika, fiskální politika (včetně daní), veřejné finance, makroekonomická stabilizace a vnější zadlužení.

3.   Smluvní strany uznávají význam zlepšování transparentnosti a výměny informací za účelem snadnějšího prosazování opatření, která by v rámci jejich příslušných právních předpisů zabránila daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti. Smluvní strany se dohodly, že zlepší spolupráci v této oblasti.

Článek 20

Průmyslová politika a spolupráce malých a středních podniků

1.   Smluvní strany se s přihlédnutím ke svým hospodářským politikám a cílům dohodly, že budou podporovat spolupráci v průmyslové politice ve všech oblastech, jež budou považovány za vhodné za účelem zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím:

—	výměny informací a zkušeností týkajících se vytváření rámcových podmínek pro malé a střední podniky s cílem zlepšit jejich konkurenceschopnost,

—	podpory kontaktů mezi hospodářskými subjekty, podpory společných investic a zakládání společných podniků a informačních sítí, zejména prostřednictvím stávajících horizontálních programů Společenství, zvláště stimulováním předávání technologií a know-how mezi partnery,

—	usnadněním přístupu k financím a trhům, poskytováním informací a podporováním inovací výměnou osvědčených postupů týkajících se přístupu k finančním prostředkům zejména pro velmi malé a malé podniky,

—	společných výzkumných projektů ve vybraných průmyslových odvětvích a spoluprací v oblasti norem, postupů posuzování shody a technických předpisů, které byly vzájemně dohodnuty.

2.   Smluvní strany budou usnadňovat a podporovat příslušné činnosti vyvíjené soukromým sektorem na obou stranách.

Článek 21

Informační společnost

Smluvní strany uznávají, že informační a komunikační technologie jsou klíčovou součástí moderního života a mají zásadní význam pro hospodářský a sociální vývoj, a usilují o spolupráci zaměřenou mimo jiné na:

a)	usnadnění komplexního dialogu o různých aspektech informační společnosti, zejména o politikách a regulaci v oblasti elektronických komunikací včetně všeobecných služeb, licencí a všeobecných povolení, ochrany soukromí a osobních údajů a nezávislosti a efektivnosti regulačního orgánu;

b)	propojení a interoperabilitu mezi sítěmi a službami Společenství, Indonésie a jihovýchodní Asie;

c)	standardizaci a šíření nových informačních a komunikačních technologií;

d)	podporu výzkumné spolupráce mezi Společenstvím a Indonésií v oblasti informačních a komunikačních technologií;

e)	společné výzkumné projekty v oblasti informačních a komunikačních technologií;

f)	otázky a aspekty bezpečnosti informačních a komunikačních technologií.

Článek 22

Věda a technologie

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat ve vědě a technologii v oblastech společného zájmu při zohlednění svých příslušných politik, například v oblasti energie, dopravy, životního prostředí a přírodních zdrojů a zdraví.

2.   Cílem této spolupráce je:

a)	podporovat výměny informací a know-how v oblasti vědy a technologie, zejména o provádění politik a programů;

b)	podporovat trvalé vztahy mezi vědeckými komunitami, výzkumnými středisky, univerzitami a průmyslem obou stran;

c)	podporovat odborné vzdělávání v oblasti lidských zdrojů;

d)	podporovat další formy vzájemně dohodnuté spolupráce.

3.   Spolupráce může mít podobu společných výzkumných projektů a výměn, setkání a vzdělávání vědců prostřednictvím programů mezinárodní mobility a zajišťuje co největší šíření výsledků výzkumu.

4.   Smluvní strany budou podporovat zapojení svých vysokoškolských institucí, výzkumných středisek a výrobních odvětví, zejména malých a středních podniků, do této spolupráce.

Článek 23

Energetika

Smluvní strany usilují o posílení spolupráce v odvětví energetiky. Proto se dohodly, že budou podporovat vzájemně prospěšné kontakty s cílem:

a)	diverzifikovat dodávky energie, aby se zlepšilo zabezpečení dodávek, rozvíjet nové a obnovitelné formy energie a spolupracovat v předvýrobních a povýrobních hospodářskoenergetických činnostech;

b)	dosáhnout racionálního využívání energie s přispěním ze strany nabídky i poptávky a posílit spolupráci při boji proti klimatickým změnám, mimo jiné prostřednictvím mechanismu čistého rozvoje Kjótského protokolu;

c)	podpořit přenos technologií zaměřených na udržitelnou výrobu a využití energie;

d)	zabývat se vazbami mezi dostupným přístupem k energii a udržitelným rozvojem.

Článek 24

Doprava

1.   Smluvní strany usilují o spolupráci ve všech důležitých oblastech dopravní politiky za účelem zlepšení pohybu zboží a osob, podpory celkové bezpečnosti, bezpečnosti námořní a letecké dopravy, rozvoje lidských zdrojů, ochrany životního prostředí a zvýšení účinnosti svých dopravních systémů.

2.   Tato spolupráce může mimo jiné zahrnovat:

a)	výměny informací o jejich dopravních politikách a postupech, zejména pokud jde o městskou dopravu, dopravu na venkově, říční a námořní dopravu, včetně logistiky, a propojení a interoperabilitu kombinovaných dopravních sítí, jakož i správu silnic, železnic, přístavů a letišť;

b)	možné využití Evropského globálního družicového navigačního systému (Galileo) se zaměřením na otázky společného zájmu;

c)

dialog v oblasti leteckých dopravních služeb s cílem dalšího rozvoje dvoustranných vztahů mezi oběma smluvními stranami v oblastech společného zájmu; včetně změny určitých prvků ve stávajících dvoustranných dohodách o leteckých službách mezi Indonésií a jednotlivými členskými státy, aby byly uvedeny do souladu s příslušnými právními předpisy smluvních stran a byly prověřeny možnosti dalšího rozvoje spolupráce v oblasti letecké dopravy;

d)

dialog v oblasti námořních dopravních služeb zaměřený na neomezený přístup na mezinárodní námořní trhy a k mezinárodnímu námořnímu obchodu na komerčním základě, ne zavádění klauzulí o sdílení nákladu, národní zacházení a doložku nejvyšších výhod pro plavidla provozovaná příslušníky nebo společnostmi druhé smluvní strany a na otázky související s dopravními službami z domu do domu;

e)	provádění norem a předpisů upravujících ochranu, bezpečnost a předcházení znečištění, zejména v námořní a letecké dopravě, v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami.

Článek 25

Vzdělávání a kultura

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou podporovat spolupráci v oblasti vzdělávání a kultury, která bude náležitě respektovat jejich různorodost, s cílem zlepšovat vzájemné porozumění a znalosti o svých kulturách.

2.   Smluvní strany usilují o přijetí příslušných opatření na podporu kulturních výměn a o provádění společných iniciativ v různých oblastech kultury, včetně společného pořádání kulturních akcí. V tomto ohledu smluvní se strany rovněž dohodly, že budou nadále podporovat činnosti nadace Asie-Evropa.

3.   Smluvní strany se dohodly, že se budou radit a spolupracovat na příslušných mezinárodních fórech, jako je Unesco, a vyměňovat si názory na kulturní rozmanitost, mimo jiné o vývoji v oblasti ratifikace a provádění Úmluvy Unesco o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.

4.   Smluvní strany rovněž přikládají velký význam opatřením zaměřeným na vytváření kontaktů mezi jejich odbornými agenturami, na podporu výměny informací a publikací, know-how, studentů, odborníků a technických zdrojů, na podporu informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání, a využívání možností nabízených v rámci programů Společenství v jihovýchodní Asii v oblasti vzdělávání a kultury, jakož i zkušeností, kterých obě smluvní strany na tomto poli dosáhly. Smluvní strany se rovněž dohodly, že budou podporovat provádění programu Erasmus Mundus.

Článek 26

Lidská práva

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat při podpoře a ochraně lidských práv.

2.   Tato spolupráce může mimo jiné zahrnovat:

a)	podporu při provádění indonéského národního plánu činností v oblasti lidských práv;

b)	prosazování lidských práv a vzdělávání v této oblasti;

c)	posilování institucí zaměřených na lidská práva.

3.   Strany se shodují, že vzájemný dialog na toto téma by byl prospěšný.

Článek 27

Životní prostředí a přírodní zdroje

1.   Smluvní strany souhlasí s tím, že je potřeba chránit a udržitelným způsobem spravovat přírodní zdroje a biologickou rozmanitost jako základ pro rozvoj stávajících a budoucích generací.

2.   Při všech činnostech vyvíjených smluvními stranami podle této dohody se přihlíží k závěrům Světového summitu o udržitelném rozvoji a k provádění příslušných mnohostranných dohod o životním prostředí platných pro obě smluvní strany.

3.   Smluvní strany usilují o pokračování spolupráce v regionálních programech ochrany životního prostředí, zejména pokud jde o:

a)	osvětu ve věcech ochrany životního prostředí a posilování vymahatelnosti práva;

b)	vytváření kapacit v oblasti změny klimatu a energetické účinnosti zaměřených na výzkum a vývoj, monitorování a analýzu klimatických změn a skleníkového efektu, programy zmírňování dopadů a programy přizpůsobování;

c)	vytváření kapacit pro účast v mnohostranných dohodách o životním prostředí, včetně biologické rozmanitosti, biologické bezpečnosti a Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES), a při jejich provádění;

d)	podporu ekologických technologií, výrobků a služeb, včetně vytváření kapacit v oblasti systémů environmentálního a používání ekoznaček;

e)	zamezení ilegálního převozu nebezpečných látek, nebezpečných odpadů a jiných forem odpadů přes hranice;

f)	pobřežní a mořské prostředí, zachování, kontrolu znečištění a zhoršování životního prostředí;

g)	místní účast na ochraně životního prostředí a udržitelném rozvoji;

h)	hospodaření s půdou a pozemky;

i)	opatření k zamezení přeshraničního znečištění ovzduší.

4.   Smluvní strany budou podporovat vzájemný přístup ke svým programům v této oblasti v souladu se zvláštními podmínkami těchto programů.

Článek 28

Lesní hospodářství

1.   Smluvní strany se dohodly, že je potřeba chránit, zachovat a udržitelným způsobem spravovat lesní zdroje a jejich biologickou rozmanitost v zájmu současných a budoucích generací.

2.   Smluvní strany usilují o pokračování spolupráce, aby lépe předcházely lesním a plošným požárům, bojovaly proti ilegální těžbě dřeva a souvisejícímu obchodu, zlepšily správu lesů a prosazovaly udržitelné hospodaření s lesy.

3.   Smluvní strany vytvoří programy spolupráce týkající se mimo jiné:

a)	spolupráce na příslušných mezinárodních, regionálních a dvoustranných fórech o podpoře zavádění právních nástrojů v oblasti ilegální těžby dřeva a souvisejícího obchodu;

b)	vytváření kapacit, výzkumu a vývoji;

c)	podpory rozvoje udržitelného lesního hospodářství;

d)	rozvoje certifikace lesů.

Článek 29

Zemědělství a rozvoj venkova

Smluvní strany se dohodly, že budou rozvíjet spolupráci v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. Mezi oblasti spolupráce, které mohou být dále rozvíjeny, patří mimo jiné:

a)	zemědělská politika a mezinárodní perspektivy zemědělství obecně;

b)	možnosti odstranění překážek obchodu s plodinami, hospodářskými zvířaty a živočišnými produkty;

c)	rozvojová politika ve venkovských oblastech;

d)	politika jakosti pro plodiny a hospodářská zvířata a chráněná zeměpisná označení;

e)	rozvoj trhu a podpora mezinárodních obchodních vztahů;

f)	rozvoj udržitelného zemědělství.

Článek 30

Moře a rybolov

Smluvní strany podporují spolupráci v oblasti moře a rybolovu na dvoustranné a mnohostranné úrovni, zejména s cílem podpořit udržitelný a odpovědný rozvoj a řízení mořských a rybolovných zdrojů. Spolupráce může zahrnovat tyto oblasti:

a)	výměnu informací;

b)	podporu udržitelné a odpovědné dlouhodobé námořní a rybářské politiky včetně zachování a řízení pobřežních a mořských zdrojů;

c)	podporu úsilí zabránit nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti a bojovat proti ní a

d)	rozvoj trhu a vytváření kapacit.

Článek 31

Zdraví

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou v oblasti zdravotnictví spolupracovat v záležitostech společného zájmu s cílem posílit opatření v oblastech výzkumu, řízení systému zdravotnictví, výživy, léčiv, preventivního lékařství, hlavních přenosných chorob, jako jsou influenza ptáků a pandemická chřipka, HIV/AIDS, SARS, jakož i nepřenosných chorob, jako jsou rakovina a onemocnění srdce, zranění při dopravních nehodách a další hrozby pro zdraví včetně drogové závislosti.

2.   Spolupráce bude probíhat zejména prostřednictvím:

a)	výměny informací a zkušeností ve výše zmíněných oblastech;

b)	programů v oblasti epidemiologie, decentralizace, financování zdravotnictví, posílení odpovědnosti místních společenství a správy zdravotnických služeb;

c)	vytváření kapacit technickou pomocí a rozvojem programů odborného vzdělávání;

d)	programů ke zlepšování zdravotnických služeb a k podpoře souvisejících činností, které se mimo jiné týkají snížení úmrtnosti dětí a matek při porodech.

Článek 32

Statistika

Smluvní strany se dohodly, že budou v souladu se stávajícími činnostmi spolupráce v oblasti statistiky mezi Společenstvím a ASEAN podporovat slaďování statistických metod a postupů včetně shromažďování a šíření statistik, což jim umožní vzájemně přijatelným způsobem využívat statistiky o obchodu se zbožím a službami a v obecnějším smyslu o jakékoliv jiné oblasti zahrnuté do této dohody, již je možné statisticky zpracovat, např. shromažďování, analýza a šíření dat.

Článek 33

Ochrana osobních údajů

1.   Smluvní strany se dohodly, že se v této oblasti zaměří na společný cíl zlepšit úroveň ochrany osobních údajů s přihlédnutím k osvědčeným mezinárodním postupům, které jsou obsaženy například ve směrnici OSN o automatizovaných souborech s osobními údaji (rezoluce Valného shromáždění OSN 45/95 ze dne 14. prosince 1990).

2.   Spolupráce v oblasti ochrany osobních údajů může mimo jiné zahrnovat technickou pomoc v podobě výměny informací a odborných znalostí při zohlednění právních předpisů a nařízení smluvních stran.

Článek 34

Migrace

1.   Smluvní strany znovu potvrzují význam společného úsilí při řízení migračních toků mezi svými územími a pro posílení spolupráce zahájí komplexní dialog o všech otázkách souvisejících s migrací, např. o nedovolené migraci, převaděčství a obchodování s lidmi a o ochraně osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Aspekty migrace budou začleněny do národních strategií hospodářského a sociálního rozvoje smluvních stran. Smluvní strany se dohodly, že budou při řešení migračních otázek dodržovat humanitární zásady.

2.   Spolupráce mezi smluvními stranami vychází z posouzení konkrétních potřeb provedeného v rámci vzájemných konzultací mezi stranami a bude probíhat v souladu s jejich příslušnými platnými právními předpisy. Spolupráce se zaměří mimo jiné na:

a)	řešení vlastních příčin migrace;

b)	vypracování a provádění vnitrostátních právních předpisů a postupů v souladu s příslušnými mezinárodními právními předpisy platnými pro obě smluvní strany, aby bylo především zajištěno dodržování zásady „nenavracení“;

c)	otázky vyhodnocené jako otázky společného zájmu v oblasti víz, cestovních dokladů a řízení hraničních kontrol;

d)	pravidla přijímání, jakož i práva a status přijatých osob, spravedlivé zacházení s cizími státními příslušníky s legálním pobytem a jejich integraci, vzdělávání a odbornou přípravu, opatření proti rasismu a xenofobii;

e)	vytváření technických kapacit a rozvoj lidských zdrojů;

f)	zavedení účinné a preventivní politiky proti ilegálnímu přistěhovalectví, převaděčství a obchodování s lidmi, včetně způsobů potírání sítí převaděčů a obchodníků s lidmi a ochrany obětí tohoto obchodu;

g)	návrat – za lidských a důstojných podmínek – osob s protiprávním pobytem, včetně prosazování jejich dobrovolného návratu, a zpětné přebírání těchto osob v souladu s odstavcem 3.

3.   V rámci spolupráce za účelem prevence a kontroly ilegálního přistěhovalectví, a aniž je dotčena nezbytnost ochrany obětí obchodu s lidmi, se smluvní strany dále dohodly, že:

a)	identifikují své údajné státní příslušníky a na žádost a bez zbytečného odkladu a dalších formalit převezmou zpět každého svého státního příslušníka, který se ilegálně zdržuje na území členského státu nebo Indonésie, jakmile byla jeho státní příslušnost zjištěna;

b)	vybaví své znovu přijaté státní příslušníky doklady totožnosti vhodnými k těmto účelům.

4.   Smluvní strany se dohodly, že na požádání povedou jednání s cílem uzavřít dohodu o zvláštních povinnostech smluvních stran v souvislosti s navracením, která bude obsahovat povinnost znovu přijmout své státní příslušníky a příslušníky třetích zemí. Rovněž by se zabývala otázkou osob bez státní příslušnosti.

Článek 35

Boj proti organizované trestné činnosti a korupci

Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti organizované, hospodářské a finanční trestné činnosti tím, že zcela splní své stávající společné mezinárodní závazky v této oblasti, včetně účinné spolupráce při zpětném získávání majetku a finančních prostředků pocházejících z korupčního jednání. Toto ustanovení je zásadním prvkem této dohody.

Článek 36

Spolupráce v boji s nedovolenými drogami

1.   Smluvní strany budou spolupracovat v rámci svých příslušných právních předpisů, aby přijetím účinných opatření a zajištěním účinné koordinace mezi příslušnými orgány mimo jiné v oblasti zdraví, vzdělání, vymahatelnosti práva včetně celních služeb, sociálního zabezpečení, spravedlnosti a vnitra, právních předpisů souvisejících s trhem, zajistily komplexní a vyvážený přístup s cílem co nejvíce snížit nabídku nedovolených drog, obchodování s nimi a poptávku po nich, jakož i jejich dopad na uživatele drog a společnost jako celek, a dosáhly účinnější prevence zneužívání chemických prekurzorů používaných pro nedovolenou výrobu omamných nebo psychotropních látek.

2.   Smluvní strany se dohodnou na způsobech spolupráce pro dosažení těchto cílů. Opatření vycházejí ze společně dohodnutých zásad ve shodě s příslušnými mezinárodními úmluvami, politickými prohlášeními a Zvláštním prohlášením o hlavních zásadách pro snížení poptávky po drogách schváleným 20. zvláštním zasedáním Valného shromáždění OSN věnovaném drogám v červnu roku 1998.

3.   Spolupráce mezi smluvními stranami může zahrnovat výměny názorů na právní rámce a osvědčené postupy, jakož i technickou a správní pomoc v těchto oblastech: prevence a léčba drogové závislosti celou řadou způsobů, včetně snižování škodlivých účinků spojených se zneužíváním drog; informační a monitorovací střediska; školení zaměstnanců; výzkum v oblasti drog; soudní a policejní spolupráce a prevence zneužívání chemických prekurzorů používaných pro nedovolenou výrobu omamných nebo psychotropních látek. Smluvní strany se mohou dohodnout na začlenění dalších oblastí.

4.   Smluvní strany mohou spolupracovat při prosazování udržitelných alternativních rozvojových politik s cílem v co největší míře omezit pěstování nedovolených drog, zejména pokud jde o konopí.

Článek 37

Spolupráce při boji proti praní špinavých peněz

1.   Smluvní strany se shodly na tom, že musí spolupracovat a usilovat o to, aby zabránily zneužívání svých finančních systémů k praní výnosů z jakékoli trestné činnosti, například obchodu s drogami a korupce.

2.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti technické a správní pomoci s cílem rozvíjet a provádět úpravu a účinné fungování mechanismů pro boj proti praní peněz a financování terorismu, včetně zpětného získávání majetku a finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti.

3.   Spolupráce umožní výměny důležitých informací v rámci příslušných právních předpisů a přijetí vhodných norem pro boj proti praní peněz a financování terorismu rovnocenných normám přijatým Společenstvím a mezinárodními orgány činnými v této oblasti, jako je například Finanční akční výbor proti praní peněz (FATF).

Článek 38

Občanská společnost

1.   Smluvní strany uznávají úlohu a možný přínos organizované občanské společnosti, zejména akademických pracovníků, k dialogu a postupu spolupráce podle této dohody a dohodly se, že budou podporovat účinný dialog s organizovanou občanskou společností a její účinné zapojení.

2.   V souladu se zásadami demokracie a právními předpisy smluvních stran může organizovaná občanská společnost:

a)	podílet se na procesu tvorby politik na vnitrostátní úrovni;

b)	být informována o konzultacích o strategiích rozvoje a spolupráce a odvětvových politikách a účastnit se jich, zejména v oblastech, které se jí týkají, a to ve všech fázích rozvojového procesu;

c)	transparentně spravovat finanční zdroje, které jí byly přiděleny na podporu jejích činností;

d)	účastnit se provádění programů spolupráce, včetně vytváření kapacit, v oblastech, které se jí týkají.

Článek 39

Spolupráce při modernizaci státu a veřejné správy

Smluvní strany se na základě posouzení konkrétních potřeb provedeného v rámci vzájemných konzultací dohodly, že budou spolupracovat při modernizaci svých veřejných správ, mimo jiné aby:

a)	zvýšily účinnost správních organizací;

b)	zvýšily účinnost institucí při poskytování služeb;

c)	zajistily transparentní správu veřejných zdrojů a odpovědnost za ni;

d)	zlepšily právní a institucionální rámec;

e)	vytvářely kapacity pro navrhování a provádění politik (poskytování veřejných služeb, sestavování a plnění rozpočtu, boj proti korupci);

f)	posílily soudní systémy;

g)	zlepšily donucovací mechanismy a orgány.

Článek 40

Prostředky spolupráce

1.   Smluvní strany se dohodly, že zpřístupní odpovídající zdroje, včetně finančních prostředků, v rozsahu, který jim jejich zdroje a předpisy umožní, za účelem plnění cílů v oblasti spolupráce stanovených v této dohodě.

2.   Smluvní strany vyzvou Evropskou investiční banku, aby pokračovala ve svém působení v Indonésii v souladu se svými postupy a kritérii pro financování a v souladu s indonéskými právními předpisy a nařízeními.

HLAVA VI

INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC

Článek 41

Smíšený výbor

1.   Smluvní strany se dohodly, že v rámci této dohody zřídí smíšený výbor složený ze zástupců obou stran na co nejvyšší úrovni, jehož úkolem bude:

a)	zajistit řádné fungování a provádění této dohody;

b)	stanovovat priority ohledně cílů této dohody;

c)	řešit rozpory plynoucí z uplatňování nebo výkladu této dohody;

d)	dávat smluvním stranám, které tuto dohodu podepsaly, doporučení k plnění cílů této dohody a případně k řešení jakýchkoli rozporů plynoucích z uplatňování nebo výkladu této dohody.

2.   Smíšený výbor se obvykle schází nejméně každé dva roky střídavě v Indonésii a Bruselu, v den stanovený vzájemnou dohodou. Dohodou mezi smluvními stranami je rovněž možné svolat mimořádná zasedání smíšeného výboru. Smíšenému výboru předsedají střídavě smluvní strany. Program jednání smíšeného výboru se stanoví společnou dohodou smluvních stran.

3.   Smíšený výbor může zřídit specializované pracovní skupiny, které mu pomáhají plnit jeho úkoly. Tyto pracovní skupiny pro smíšený výbor vypracují na každém zasedání podrobné zprávy o své činnosti.

4.   Smluvní strany se dohodly, že úkolem smíšeného výboru bude rovněž zajistit správné fungování případných odvětvových dohod nebo protokolů uzavřených nebo určených k uzavření mezi Společenstvím a Indonésií.

5.   Smíšený výbor přijme svůj jednací řád pro uplatňování této dohody.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Ustanovení o budoucím vývoji

1.   Smluvní strany mohou ve vzájemné shodě pozměnit, přezkoumat a rozšířit tuto dohodu za účelem posílení spolupráce, a to i formou jejího doplnění dohodami nebo protokoly o konkrétních oblastech nebo činnostech.

2.   V rámci provádění této dohody může každá smluvní strana s ohledem na zkušenosti z jejího provádění podat návrhy na rozšíření oblasti spolupráce.

Článek 43

Jiné dohody

1.   Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství, nejsou touto dohodou ani opatřeními přijatými v jejím rámci nijak dotčeny pravomoci členských států provádět činnosti v oblasti dvoustranné spolupráce s Indonésií nebo případně uzavírat nové dohody o partnerství a spolupráci s Indonésií.

2.   Touto dohodou není dotčeno uplatňování ani plnění závazků přijatých smluvními stranami ve vztahu ke třetím stranám.

Článek 44

Mechanismy pro řešení sporů

1.   Smluvní strany mohou smíšenému výboru předložit jakékoli rozpory plynoucí z uplatňování nebo výkladu této dohody.

2.   Smíšený výbor řeší tyto rozpory v souladu s čl. 41 odst. 1 písm. c) a d).

3.   Pokud se kterákoliv ze smluvních stran domnívá, že druhá smluvní strana neplní jakékoliv závazky podle této dohody, může přijmout vhodná opatření. Předtím, kromě zvláště naléhavých případů, poskytne smíšenému výboru všechny významné informace nezbytné pro důkladné posouzení situace za účelem nalezení řešení přijatelného pro obě smluvní strany.

4.   Smluvní strany se pro účely správného výkladu a praktického používání této dohody dohodly, že výraz „zvláště naléhavé případy“ v odstavci 3 znamená případy zásadního porušení této dohody jednou ze smluvních stran. Zásadní porušení dohody spočívá v:

i)	odmítnutí této dohody, které není povolené obecnými pravidly mezinárodního práva nebo

ii)	porušení podstatného prvku dohody, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1, čl. 3 odst. 2 a článku 35.

5.   Při výběru opatření musí být dána přednost opatřením, která nejméně narušují fungování této dohody. Tato opatření se okamžitě oznámí druhé smluvní straně, a pokud to druhá smluvní strana požaduje, konzultují se v rámci smíšeného výboru.

Článek 45

Usnadnění spolupráce

Pro usnadnění spolupráce v rámci této dohody se obě smluvní strany dohodly, že poskytnou řádně pověřeným odborníkům a úředníkům podílejícím se na provádění spolupráce nezbytné vybavení pro plnění jejich úkolů, a to v souladu s vnitřními pravidly a předpisy obou smluvních stran.

Článek 46

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství za podmínek stanovených v této Smlouvě, a na straně druhé na území Indonésie.

Článek 47

Definice smluvních stran

Pro účely této dohody se „smluvními stranami“ rozumí na jedné straně Společenství nebo jeho členské státy nebo Společenství a jeho členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi a Indonéská republika na straně druhé.

Článek 48

Vstup v platnost a doba trvání

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy poslední smluvní strana sdělí druhé smluvní straně dokončení právních postupů nezbytných pro tento účel.

2.   Tato dohoda je platná po dobu pěti let. Automaticky se prodlužuje o další následná období jednoho roku, pokud se smluvní strany navzájem písemně neuvědomí o svém záměru platnost této dohody neprodloužit šest měsíců před skončením kteréhokoliv následného jednoročního období.

3.   Veškeré změny této dohody se provádějí dohodou mezi smluvními stranami. Veškeré změny nabývají účinku teprve poté, co se smluvní strany navzájem informují, že byly dokončeny všechny nezbytné formality.

4.   Tuto dohodu může jedna smluvní strana vypovědět písemným oznámením výpovědi druhé smluvní straně. Výpověď nabývá účinku šest měsíců po obdržení oznámení druhou smluvní stranou.

Článek 49

Oznámení

Oznámení se učiní generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie a ministrovi zahraničních věcí Indonéské republiky.

Článek 50

Platné znění

Tato dohoda je sepsána v anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a indonéském jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

---

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/44

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 14. dubna 2014

o uzavření Rámcové dohody o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé, s výjimkou záležitostí týkajících se zpětného přebírání osob

(2014/230/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 91, 100, čl. 191 odst. 4, články 207 a 209 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s rozhodnutím Rady 2014/229/EU (2) byla dne 9. listopadu 2009 podepsána Rámcová dohoda o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) s výhradou jejího uzavření.

(2)	Některá ustanovení této dohody se týkají zpětného přebírání osob, a spadají tedy do oblasti působnosti třetí části hlavy V Smlouvy. Souběžně s tímto rozhodnutím bude přijato samostatné rozhodnutí (3) týkající se těchto ustanovení obsažených v čl. 34 odst. 3 dohody.

(3)	Dohoda by měla být schválena jménem Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rámcová dohoda o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé (4) se s výjimkou čl. 34 odst. 3 schvaluje jménem Evropské unie.

Článek 2

Smíšenému výboru uvedenému v článku 41 dohody předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Ve smíšeném výboru je zastoupena Unie a případně Unie a členské státy, a to podle předmětu jednání.

Článek 3

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení uvedené v čl. 48 odst. 1 dohody. (5)

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

---

(1)  Souhlas ze dne 26. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady 2014/229/EU ze dne 27. října 2009 o podpisu Rámcové dohody o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé (viz strana 16 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3)  Rozhodnutí Rady 2014/231/EU ze dne 14. dubna 2014 o uzavření Rámcové dohody o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé, pokud jde o záležitosti týkající se zpětného přebírání osob (viz strana 46 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4)  Dohoda byla zveřejněna v Úř. věst. L 125, 26.4.2014, s. 17, spolu s rozhodnutím o podpisu.

(5)  Den vstupu dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/46

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 14. dubna 2014

o uzavření Rámcové dohody o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé, pokud jde o záležitosti týkající se zpětného přebírání osob

(2014/231/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 79 odst. 3 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s rozhodnutím Rady 2014/229/EU (2) byla dne 9. listopadu 2009 podepsána Rámcová dohoda o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) s výhradou jejího uzavření.

(2)

V souladu s články 1 a 2 protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(3)	V souladu s články 1 a 2 protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(4)	Ustanovení uvedené dohody kromě ustanovení čl. 34 odst. 3 týkajících se zpětného přebírání osob budou předmětem samostatného rozhodnutí (3) přijatého souběžně s tímto rozhodnutím.

(5)	Dohoda by měla být schválena jménem Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rámcová dohoda o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé (4), pokud jde o čl. 34 odst. 3 této dohody, se schvaluje jménem Evropské unie.

Článek 2

Smíšenému výboru uvedenému v článku 41 dohody předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Ve smíšeném výboru je zastoupena Unie a případně Unie a členské státy, a to podle předmětu jednání.

Článek 3

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení uvedené v čl. 48 odst. 1 dohody.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

---

(1)  Souhlas ze dne 26. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady 2014/229/EU ze dne 27. října 2009 o podpisu Rámcové dohody o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé (viz strana 16 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3)  Rozhodnutí Rady 2014/230/EU ze dne 14. dubna 2014 o uzavření Rámcové dohody o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé, s výjimkou záležitostí týkajících se zpětného přebírání osob (viz strana 44 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4)  Dohoda byla zveřejněna v Úř. věst. L 125, 26.4.2014, s. 17 spolu s rozhodnutím o podpisu.

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/48

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 14. dubna 2014

o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Gabonskou republikou, jménem Evropské unie

(2014/232/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 43 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) a čl. 218 odst. 7 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlasné stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 16. dubna 2007 přijala Rada nařízení (ES) č. 450/2007 (1), kterým schválila Dohodu o partnerství v odvětví rybolovu mezi Gabonskou republikou a Evropským společenstvím (dále jen „dohoda o partnerství“).

(2)	Unie vyjednala s Gabonskou republikou nový protokol, který přiznává plavidlům Evropské unie rybolovná práva ve vodách spadajících pod svrchovanost či pravomoc Gabonské republiky ve věcech rybolovu.

(3)	Tento nový protokol byl podepsán na základě rozhodnutí Rady č. 2013/462/EU (2) a je prozatímně prováděn ode dne 24. července 2013 (3).

(4)	Nový protokol by tedy měl být schválen.

(5)

Dohodou o partnerství se zřizuje smíšený výbor pověřený kontrolou uplatňování uvedené dohody. V souladu s protokolem může smíšený výbor mimo jiné schvalovat některé jeho změny. Za účelem usnadnění schvalování těchto změn je vhodné zmocnit Komisi, aby za určitých podmínek uvedené změny schvalovala zjednodušeným postupem,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Gabonskou republikou (dále jen „protokol“), se schvaluje jménem Unie (4).

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení uvedené v článku 15 protokolu.

Článek 3

Za podmínek stanovených v příloze je Komise zmocněna ke schvalování změn protokolu v rámci smíšeného výboru jménem Unie.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 450/2007 ze dne 16. dubna 2007 o uzavření Dohody mezi Gabonskou republikou a Evropským společenstvím o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 1).

(2)  Rozhodnutí Rady 2013/462/EU ze dne 22. července 2013 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Gabonskou republikou (Úř. věst. L 250, 20.9.2013, s. 1).

(3)  Informace o dni podpisu Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Gabonskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 229, 28.8.2013, s. 1).

(4)  Protokol byl zveřejněn v Úř. věst. L 250, 20.9.2013, s. 2 spolu s rozhodnutím o podpisu.

---

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/51

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 424/2014

ze dne 22. dubna 2014

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Prekmurska šunka (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Žádost o zápis názvu „Prekmurska šunka“ do rejstříku předložená Slovinskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)	Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Prekmurska šunka“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 361, 11.12.2013, s. 13.

---

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/53

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 425/2014

ze dne 22. dubna 2014

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Tørrfisk fra Lofoten (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Žádost o zápis názvu „Tørrfisk fra Lofoten“ předložená seskupením producentů „Tørrfisk fra Lofoten AS“ (Norsko) byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)	Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Tørrfisk fra Lofoten“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 361, 11.12.2013, s. 10.

---

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/55

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 426/2014

ze dne 25. dubna 2014,

kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (1), a zejména na čl. 26 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha II nařízení (ES) č. 110/2008 stanoví, že lihoviny kategorie 16 „Pálenka (s uvedením názvu ovoce) získaná macerací a destilací“ mohou být získány macerací a destilací z druhů ovoce nebo bobulovin, jež jsou v ní vyjmenovány. V některých členských státech se tento druh lihoviny tradičně vyrábí rovněž z dalších druhů ovoce, jež v tomto seznamu nejsou uvedeny. Proto by měl být seznam druhů ovoce nebo bobulovin používaných k výrobě lihovin spadajících do uvedené kategorie rozšířen.

(2)

Příloha II nařízení (ES) č. 110/2008 stanoví, že lihoviny kategorie 24 „Akvavit nebo aquavit“ jsou kmínové lihoviny a/nebo lihoviny s příchutí kopru nebo aromatizované destilátem z bylin nebo koření. Tyto lihoviny se tradičně vyrábějí za použití lihu zemědělského původu. U stávající kategorie lihovin „Akvavit nebo aquavit“ není stanovena povinnost líh používat. Aby však byla zajištěna jakost výrobku, je nezbytné líh při výrobě lihovin „Akvavit nebo aquavit“ používat.

(3)	Nařízení (ES) č. 110/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro lihoviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha II nařízení (ES) č. 110/2008 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.

---

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/57

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE(EU) č. 427/2014

ze dne 25. dubna 2014,

kterým se stanoví postup schvalování a certifikace inovativních technologií ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (1), a zejména na čl. 12 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem podpory vývoje a včasného prosazení nových a vyspělých technologií ke snižování emisí CO2 z vozidel poskytuje nařízení (EU) č. 510/2011 výrobcům a dodavatelům možnost požádat o schválení některých inovativních technologií přispívajících ke snižování emisí CO2 z nových lehkých užitkových vozidel. Proto je třeba vyjasnit kritéria pro určení technologií způsobilých ke schválení jako ekologické inovace podle uvedeného nařízení.

(2)

Je vhodné vzít v úvahu zkušenosti získané po zavedení systému pro inovativní technologie pro osobní automobily podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 725/2011 (2) a uplatnit stejná kritéria způsobilosti pro lehká užitková vozidla. V případě lehkých užitkových vozidel, která jsou vyráběna a schvalována jako typ ve více stupních, by se však mělo postupovat odlišně. Pro tato vozidla je vhodné omezit certifikaci snížení emisí CO2 na ekologické inovace instalované na základní vozidlo.

(3)

Podle čl. 12 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 510/2011 technologie, které jsou součástí integrovaného přístupu Unie uvedeného ve dvou sděleních Komise ze dne 7. února 2007 (3) a které upravují právní předpisy Unie, nebo jiné technologie, jež jsou povinné podle právních předpisů Unie, nejsou způsobilé ke schválení jako ekologické inovace podle uvedeného nařízení. Tyto technologie zahrnují systémy monitorování tlaku v pneumatikách, valivý odpor pneumatik a ukazatele rychlostních stupňů spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 (4), a pokud jde o valivý odpor pneumatik, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 (5).

(4)

Technologie, které jsou již po určitou dobu na trhu široce dostupné, nelze považovat za inovativní ve smyslu článku 12 nařízení (EU) č. 510/2011, a neměly by být tudíž způsobilé ke schválení jako ekologické inovace. S cílem zajistit úplný soulad s prováděcím nařízením (EU) č. 725/2011 je vhodné stanovit, že způsobilé ke schválení jako ekologické inovace by měly být pouze technologie, jimiž jsou vybavena maximálně 3 % všech lehkých užitkových vozidel zaregistrovaných v roce 2009. Tyto limity by měly být podrobeny přezkumu nejpozději v roce 2016.

(5)

Pro účely podpory technologií s nejvyšším potenciálem pro snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel, a zejména vývoje inovačních technik pohonu, by měly být způsobilé pouze takové technologie, které přímo souvisejí s přepravní funkcí vozidla a významně přispívají ke zlepšení celkové spotřeby energie vozidla. Technologie, které jsou z hlediska tohoto účelu přídatné nebo zaměřené na zvýšení pohodlí řidiče či spolucestujících, by způsobilé být neměly.

(6)	Podle nařízení (EU) č. 510/2011 mohou žádosti podávat výrobci i dodavatelé. Žádost by měla obsahovat potřebné důkazy o splnění kritérií způsobilosti v celém rozsahu, včetně metody měření snížení emisí CO2 dosaženého použitím dané inovativní technologie.

(7)	Mělo by být možné měřit snížení emisí CO2 dosažené použitím ekologické inovace na uspokojivé úrovni přesnosti. Této přesnosti lze dosáhnout pouze tehdy, sníží-li se emise o 1 g CO2/km či více.

(8)

Pokud snížení emisí CO2 pomocí určité technologie závisí na chování řidiče nebo na jiných faktorech, které jsou mimo kontrolu žadatele, neměla by tato technologie být v zásadě způsobilá ke schválení jako ekologická inovace, pokud nelze z pádných a nezávislých statistických důkazů vyvodit ověřitelné předpoklady ohledně průměrného chování řidičů.

(9)

Standardní zkušební cyklus používaný pro měření emisí CO2 z určitého vozidla v rámci schvalování typu neprokáže veškeré snížení emisí, které lze přičítat určitým technologiím. Pro vytvoření patřičných pobídek k inovacím by mělo být pro výpočet celkového snížení emisí CO2 bráno v úvahu pouze snížení, které nezachycuje standardní zkušební cyklus.

(10)

Při prokazování snížení emisí CO2 by mělo být provedeno srovnání stejných vozidel vybavených danou ekologickou inovací a bez této inovace. Zkušební metoda by měla zajistit ověřitelná, opakovatelná a srovnatelná měření. V zájmu zajištění rovných podmínek a při neexistenci dohodnutého a realističtějšího jízdního cyklu by měly být jako společný referenční základ používány jízdní režimy v novém evropském jízdním cyklu stanoveném v nařízení Komise (ES) č. 692/2008 (6). Zkušební metoda by měla být založena na měřeních na vozidlovém dynamometru nebo s použitím modelace či simulace tam, kde by tyto metody poskytly lepší a přesnější výsledky.

(11)	Komise by měla stanovit pokyny k přípravě žádosti ke zkušebním metodám, které by měly být pravidelně aktualizovány, aby zohledňovaly zkušenosti získané při posuzování různých žádostí.

(12)

Podle nařízení (EU) č. 510/2011 musí být k žádosti přiložena zpráva o ověření provedeném nezávislým a autorizovaným subjektem. Tímto subjektem by měla být technická zkušebna kategorie A nebo B uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (7). Avšak pro zajištění nezávislosti uvedeného subjektu by neměly být považovány za nezávislý a autorizovaný subjekt ve smyslu tohoto nařízení technické zkušebny určené v souladu s čl. 41 odst. 6 uvedené směrnice. Uvedený subjekt by měl spolu se zprávou o ověření poskytnout příslušné důkazy o své nezávislosti na žadateli.

(13)	Pro zajištění efektivní registrace a monitorování konkrétního snížení emisí z jednotlivých vozidel by měla být snížení emisí certifikována v rámci schvalování typu vozidla a celkové snížení emisí by mělo být uvedeno v prohlášení o shodě v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES.

(14)

Komise by měla mít možnost provádět ad hoc ověření certifikovaných celkových snížení emisí u jednotlivých vozidel. V případě, kdy je zřejmé, že certifikovaná snížení emisí neodpovídají úrovni snížení emisí vyplývajících z rozhodnutí o schválení určité technologie jako ekologické inovace, by Komise měla mít možnost nepřihlížet k certifikovaným snížením emisí CO2 při výpočtu průměrných specifických emisí CO2. Výrobci by však měla být poskytnuta určitá omezená lhůta, během níž by mohl prokázat, že jsou certifikované hodnoty správné.

(15)

Pro zajištění transparentního postupu týkajícího se žádostí by měly být zpřístupněny veřejnosti souhrnné informace o žádostech o schválení inovativních technologií a zkušebních metod. Po schválení by měly být zkušební metody veřejně přístupné. Výjimky z práva přístupu veřejnosti k dokumentům stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (8) se použijí přiměřeně.

(16)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví postup pro podávání žádostí, posuzování, schvalování a certifikaci týkající se inovativních technologií snižujících emise CO2 z lehkých užitkových vozidel podle článku 12 nařízení (EU) č. 510/2011.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Jakákoliv technologie spadající do oblasti působnosti těchto opatření není považována za inovativní technologii:

a)	zvýšení účinnosti klimatizačních systémů;

b)	systémy monitorování tlaku v pneumatikách spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 661/2009;

c)	valivý odpor pneumatik spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 661/2009 a nařízení (ES) č. 1222/2009;

d)	ukazatele rychlostních stupňů spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 661/2009;

e)	používání biopaliv.

2.   Žádost může být podána podle tohoto nařízení ve vztahu k technologii za předpokladu splnění těchto podmínek:

a)	touto technologií byla vybavena maximálně 3 % všech nových lehkých užitkových vozidel zaregistrovaných v roce 2009;

b)	tato technologie se týká komponent, které jsou nezbytné pro účinné fungování daného vozidla, a je slučitelná se směrnicí 2007/46/ES.

3.   V případě dokončených vozidel se pro certifikaci snížení emisí CO2 podle článku 11 berou v úvahu pouze ekologické inovace, kterými je vybaveno základní vozidlo, které získalo schválení typu ES jako neúplné vozidlo.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„inovativní technologií“ se rozumí technologie nebo kombinace technologií s podobnými technickými prvky a charakteristikami (inovativní technologický soubor), kde lze snížení emisí CO2 prokázat pomocí jedné zkušební metody a kde každá jednotlivá technologie, která je součástí kombinace technologií, spadá do oblasti působnosti uvedené v článku 2;

2)	„dodavatelem“ se rozumí výrobce určité inovativní technologie odpovědný za zajištění shodnosti výroby nebo jeho pověřený zástupce v Unii či dovozce;

3)	„žadatelem“ se rozumí výrobce nebo dodavatel podávající žádost o schválení určité inovativní technologie jako ekologické inovace;

4)	„ekologickou inovací“ se rozumí inovativní technologie společně se zkušební metodou, které schválila Komise v souladu s tímto nařízením;

5)

„nezávislým a autorizovaným subjektem“ se rozumí technická zkušebna kategorie A nebo kategorie B uvedená v čl. 41 odst. 3 písm. a) a b) směrnice 2007/46/ES splňující požadavky stanovené v článku 42 uvedené směrnice, s výjimkou technických zkušeben určených v souladu s čl. 41 odst. 6 uvedené směrnice.

6)	„standardním vozidlem“ se rozumí vozidlo, které se porovnává s vozidlem vybaveným inovativní technologií za účelem prokázání snížení CO2 prostřednictvím ekologické inovace.

Článek 4

Žádost

1.   Žádost o schválení inovativní technologie jako ekologické inovace se podává Komisi písemně. Žádost a veškerá podkladová dokumentace se podává též elektronickou poštou nebo na nosiči elektronických dat nebo prostřednictvím serveru spravovaného Komisí. V písemné žádosti je uveden seznam podkladové dokumentace.

2.   Žádost obsahuje tyto informace:

a)	kontaktní údaje žadatele;

b)	popis dané inovativní technologie a způsob, jakým je instalována na vozidle, včetně důkazů, že daná technologie spadá do oblasti působnosti uvedené v článku 2;

c)	souhrnný popis inovativní technologie, včetně podrobných informací potvrzujících splnění podmínek stanovených v čl. 2 odst. 2, a zkušební metody uvedené v písmenu e) tohoto odstavce; tento popis se při podání žádosti Komisi zveřejní;

d)	předběžné určení jednotlivých vozidel, která mohou být vybavena danou inovativní technologií nebo jejichž vybavení danou inovativní technologií se zamýšlí, a odhadované snížení emisí CO2 dosažené u těchto vozidel na základě použití dané inovativní technologie;

e)	metodu, která bude použita pro prokázání snížení emisí CO2 prostřednictvím dané inovativní technologie, nebo pokud Komise tuto metodu již schválila, odkaz na schválenou metodu;

f)

důkaz toho, že i) snížení emisí dosažené použitím dané inovativní technologie splňuje limit uvedený v čl. 9 odst. 1, s ohledem na opotřebení technologie po určité době, ii) inovativní technologie nepodléhá standardnímu zkušebnímu cyklu měření CO2 uvedenému v čl. 12 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 510/2011, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení, iii) žadatel odpovídá za snížení emisí CO2 pomocí dané inovativní technologie, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 3;

g)	zprávu o ověření provedeném nezávislým a autorizovaným subjektem, jak je uvedeno v článku 7.

Článek 5

Standardní vozidlo a vozidlo s ekologickou inovací

1.   Pro účely prokázání emisí CO2 uvedeného v článku 8 žadatel určí:

a)	vozidlo s ekologickou inovací, které má být vybaveno danou inovativní technologií;

b)	standardní vozidlo, které nemá být vybaveno danou inovativní technologií, ale které je ve všech ostatních aspektech totožné s vozidlem s ekologickou inovací.

2.   V případě, že je inovativní technologií vybaveno nedokončené vozidlo, standardní vozidlo uvedené v odstavci 1 musí odpovídat stavu dokončení vozidla s ekologickou inovací.

3.   Pokud lze podle názoru žadatele prokázat údaje uvedené v článcích 8 a 9 bez použití standardního vozidla a vozidla s ekologickou inovací, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, žádost obsahuje nezbytné informace zdůvodňující tento závěr a metodu poskytující rovnocenné výsledky.

Článek 6

Zkušební metoda

1.   Zkušební metoda uvedená v čl. 4 odst. 2 písm. e) poskytne výsledky, které jsou ověřitelné, opakovatelné a srovnatelné. Je schopna reálně prokázat statisticky významné snížení emisí CO2 pomocí dané inovativní technologie a v příslušných případech vezme v úvahu vzájemné působení s ostatními ekologickými inovacemi.

2.   Komise zveřejní pokyny k přípravě zkušebních metod pro různé potenciální inovativní technologie splňujících kritéria uvedená v odstavci 1.

Článek 7

Zpráva o ověření

1.   Zprávu o ověření uvedenou v čl. 4 odst. 2 písm. g) zpracuje nezávislý a autorizovaný subjekt, který není součástí společnosti žadatele či není jinak s touto společností spojen.

2.   Pro účely zprávy o ověření nezávislý a autorizovaný subjekt

a)	ověří splnění kritérií způsobilosti uvedených v čl. 2 odst. 2;

b)	ověří, zda informace poskytnuté v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. f) splňují kritéria stanovená v článku 9;

c)	ověří, zda je zkušební metoda uvedená v čl. 4 odst. 2 písm. e) vhodná pro certifikaci snížení emisí CO2 dosaženého pomocí inovativní technologie u příslušných vozidel uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. d) a splňuje minimální požadavky uvedené v čl. 6 odst. 1;

d)	ověří, zda je inovativní technologie slučitelná s příslušnými specifikovanými požadavky pro schválení typu vozidla;

e)	prohlásí, že splňuje požadavek uvedený v odstavci 1.

Pro účely písmene c) nezávislý a autorizovaný subjekt poskytne zkušební protokoly použité pro ověření.

3.   Pro účely certifikace snížení emisí CO2 v souladu s článkem 11 zpracuje nezávislý a autorizovaný subjekt na žádost výrobce zprávu o vzájemném působení několika ekologických inovací, jimiž je vybaven jeden typ, varianta nebo verze vozidla.

Zpráva uvede snížení emisí CO2 dosažené pomocí různých ekologických inovací s ohledem na dopad jejich vzájemného působení.

4.   Zpráva o ověření se může omezit pouze na zkušební protokoly uvedené v druhém pododstavci odst. 2, pokud žadatel zakládá svoji žádost na údajích a předpokladech, které byly schváleny Komisí nebo jsou zahrnuty do pokynů uvedených v čl. 6 odst. 2.

Článek 8

Prokázání emisí CO2

1.   U řady vozidel zastupujících jednotlivá vozidla uvedená v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. d) se prokazují tyto emise CO2:

a)	emise CO2 ze standardního vozidla a z vozidla s ekologickou inovací vybaveného fungující inovativní technologií vyplývající z použití metody uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. e);

b)	emise CO2 ze základního vozidla a z vozidla s ekologickou inovací vybaveného fungující inovativní technologií vyplývající z použití standardního zkušebního cyklu uvedeného v čl. 12 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 510/2011.

Prokázání emisí CO2 v souladu s písmeny a) a b) prvního pododstavce se provádí za zkušebních podmínek stejných u všech zkoušek.

2.   Celkové snížení emisí u jednotlivých vozidel představuje rozdíl mezi emisemi prokázanými v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a).

V případě, že se vyskytne rozdíl mezi emisemi prokázanými v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. b), odečte se tento rozdíl od celkového snížení emisí prokázaného v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a).

Článek 9

Kritéria způsobilosti

1.   Minimální snížení emisí dosažené pomocí inovativní technologie je 1 g CO2/km. Tento limit se považuje za splněný, odpovídá-li celkové snížení dosažené pomocí inovativní technologie nebo inovativního technologického souboru prokázané v souladu s čl. 8 odst. 2 výši 1 g CO2/km nebo více.

2.   V případě, že celkové snížení emisí prostřednictvím určité inovativní technologie nezahrnuje snížení prokázané v rámci standardního zkušebního cyklu v souladu s čl. 8 odst. 2, se inovativní technologie nebo inovativní technologický soubor považují za technologie nepodléhající standardnímu zkušebnímu cyklu.

3.   Technický popis inovativní technologie uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. b) obsahuje potřebné údaje pro prokázání, že výkonnost dané technologie v oblasti snižování emisí CO2 nezávisí na nastavení nebo výběru mimo kontrolu žadatele.

V případě, že popis vychází z určitých předpokladů, jsou tyto předpoklady ověřitelné a založené na pádných a nezávislých statistických důkazech podporujících tyto předpoklady a jejich použitelnost v rámci celé Unie.

Článek 10

Posouzení žádosti o ekologickou inovaci

1.   Po přijetí žádosti zveřejní Komise souhrnný popis inovativní technologie a zkušební metody uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. c).

2.   Komise posoudí žádost a do devíti měsíců od přijetí úplné žádosti schválí danou inovativní technologii jako ekologickou inovaci spolu se zkušební metodou, pokud nejsou vzneseny námitky proti způsobilosti dané technologie nebo vhodnosti zkušební metody.

Rozhodnutí o schválení inovativní technologie jakožto ekologické inovace obsahuje údaje požadované pro certifikaci snížení emisí CO2 v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, s výhradou použití výjimek z práva veřejnosti na přístup k dokumentům uvedených v nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.   Komise může požadovat úpravy navrhované zkušební metody nebo si vyžádat použití jiné schválené zkušební metody než té, kterou navrhl žadatel. Navrhovaná úprava nebo výběr zkušební metody jsou konzultovány s žadatelem.

4.   Lhůta pro posouzení může být prodloužena o pět měsíců, pokud Komise shledá, že vzhledem ke složitosti dané inovativní technologie a příslušné zkušební metody nebo z důvodu rozsahu a obsahu žádosti nelze žádost náležitě posoudit v rámci devítiměsíční lhůty pro posouzení.

Komise informuje žadatele o případném prodloužení lhůty pro posouzení do 40 dní od přijetí žádosti.

Článek 11

Certifikace snížení emisí CO2 prostřednictvím ekologických inovací

1.   Výrobce, který chce získat výhody ze snížení svých průměrných specifických emisí CO2 pro účely splnění svého cíle pro specifické emise na základě snížení emisí CO2 prostřednictvím ekologické inovace, podá ve smyslu směrnice 2007/46/ES schvalovacímu orgánu žádost o certifikát ES schválení typu pro dokončené nebo neúplné vozidlo vybavené ekologickou inovací. V žádosti o certifikát je kromě dokumentů obsahujících potřebné informace podle článku 6 směrnice 2007/46/ES uveden odkaz na rozhodnutí Komise o schválení ekologické inovace v souladu s čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Certifikované snížení emisí CO2 prostřednictvím dané ekologické inovace, jež bylo prokázáno v souladu s článkem 8 tohoto nařízení, je uvedeno zvlášť v dokumentaci o schválení typu i v prohlášení o shodě v souladu se směrnicí 2007/46/ES na základě zkoušek provedených technickými zkušebnami v souladu s článkem 11 uvedené směrnice s použitím schválené zkušební metody.

Pokud je snížení emisí CO2 prostřednictvím určité ekologické inovace u specifického typu, varianty nebo verze pod limitem uvedeným v čl. 9 odst. 1, není snížení certifikováno.

3.   V případě, že je vozidlo vybaveno více než jednou ekologickou inovací, se snížení emisí CO2 prokazuje zvlášť pro každou ekologickou inovaci postupem podle čl. 8 odst. 1. Součet výsledných snížení stanovených v souladu s čl. 8 odst. 2 pro každou ekologickou inovaci představuje celkové snížení emisí CO2 pro účely certifikace daného vozidla.

4.   Pokud nelze vyloučit vzájemné působení několika ekologických inovací instalovaných na jednom vozidle z důvodu jejich zřejmě odlišné povahy, uvede výrobce tuto informaci v žádosti podané schvalovacímu orgánu a poskytne zprávu nezávislého a autorizovaného subjektu o dopadu uvedeného vzájemného působení na snížení emisí dosaženého prostřednictvím ekologických inovací u daného vozidla, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 3.

V případě, že z důvodu vzájemného působení je celkové snížení nižší než hodnota 1 g CO2/km vynásobená počtem ekologických inovací, jsou pro výpočet celkového snížení emisí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku vzata v úvahu pouze snížení emisí prostřednictvím ekologických inovací, která splňují limit stanovený v čl. 9 odst. 1.

Článek 12

Přezkum certifikací

1.   Komise zajistí ad hoc ověřování certifikací a snížení emisí CO2 přičítané jednotlivým vozidlům.

Tam, kde Komise zjistí rozdíl mezi certifikovaným snížením emisí CO2 a snížením těchto emisí, které ověřila pomocí příslušné zkušební metody nebo metod, oznámí svá zjištění výrobci.

Výrobce může do 60 dní od přijetí uvedeného oznámení poskytnout Komisi důkazy prokazující správnost certifikovaného snížení emisí CO2. Na žádost Komise je předložena zpráva o vzájemném působení odlišných ekologických inovací uvedená v čl. 7 odst. 3.

2.   Nejsou-li důkazy uvedené v odstavci 1 v uvedené lhůtě poskytnuty nebo zjistí-li Komise, že poskytnuté důkazy nejsou uspokojivé, může se rozhodnout nevzít certifikovaná snížení emisí CO2 v úvahu při výpočtu průměrných specifických emisí tohoto výrobce pro následující kalendářní rok.

3.   Výrobce, u něhož se certifikované snížení emisí CO2 přestane brát v úvahu, může požádat o novou certifikaci dotčených vozidel postupem podle článku 11.

Článek 13

Zpřístupnění informací

Žadatel požadující zachování důvěrnosti informací, které předkládá podle tohoto nařízení, zdůvodní, proč má být použita některá z výjimek uvedených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 725/2011 ze dne 25. července 2011, kterým se stanoví postup schvalování a certifikace inovativních technologií ke snižování emisí CO2 z osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (Úř. věst. L 194, 26.7.2011, s. 19).

(3)  Sdělení Komise KOM(2007) 19 v konečném znění – Výsledky přezkumu strategie Společenství na snižování emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel a sdělení Komise KOM(2007) 22 v konečném znění – Rámec právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46).

(6)  Nařízení Komise (ES) č. 692/2008 ze dne 18. července 2008, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 199, 28.7.2008, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/64

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 428/2014

ze dne 25. dubna 2014,

kterým se přijímají mimořádná opatření na podporu trhu s vepřovým masem v Litvě a mění prováděcí nařízení (EU) č. 324/2014, kterým se přijímají mimořádná opatření na podporu trhu s vepřovým masem v Polsku

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 220 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 2002/60/ES (2) stanoví minimální opatření pro tlumení afrického moru prasat, jež se mají uplatňovat uvnitř Unie. Podle prováděcího rozhodnutí Komise 2014/43/EU (3), které bylo potvrzeno prováděcím rozhodnutím Komise 2014/93/EU (4), a prováděcího rozhodnutí Komise 2014/178/EU (5) má Litva zajistit, aby oblast na jejím území, kde se tato nákaza vyskytuje, zahrnovala alespoň infikovanou oblast uvedenou v přílohách těchto rozhodnutí.

(2)

Aby se zabránilo šíření afrického moru prasat a za účelem zabránění dalšího narušení obchodu v Litvě a v zahraničí, přijala Litva dne 17. února 2014 (6) v infikované oblasti některá další preventivní opatření. V důsledku toho se na uvádění živých prasat, včetně selat, čerstvého vepřového masa a výrobků z vepřového masa z infikované oblasti na trh vztahují zvláštní kontrolní opatření, povinné označování se zvláštním označením zdravotní nezávadnosti a uplatňování některých omezení uvádění na trh v rámci jednotného trhu.

(3)

Omezení týkající se uvádění živých prasat, včetně selat, čerstvého vepřového masa a výrobků z vepřového masa na trh vyplývající z uplatňování těchto veterinárních opatření vedou ke značnému snížení ceny v postižených oblastech a způsobují narušení trhů se selaty a vepřovým masem v těchto oblastech. Litva proto dne 13. března 2014 požádala, aby Komise zavedla výjimečná opatření na podporu trhu, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1308/2013. Tato opatření uplatňovaná výlučně na selata, prasata a prasnice chované v oblastech, které jsou přímo postiženy omezeními, by měla být přijata na nezbytně nutnou dobu.

(4)

Částka podpory by měla být v případě selat vyjádřena jako částka na kus pro omezené množství selat a na 100 kilogramů hmotnosti jatečně upravených těl jiných způsobilých zvířat, a to pro omezené množství vepřového masa a s maximální kompenzovatelnou hmotností jatečně upraveného těla na zvíře. Částka podpory by měla být stanovena s přihlédnutím k nejnovějším informacím o trhu.

(5)	Pro selata a jiná prasata chovaná v dotčených oblastech by podpora měla být podmíněna dopravením zvířat na jatka, jejich porážkou a dodržením přísnějších veterinárních pravidel platných pro dotčené oblasti v den dodání.

(6)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/236/EU (7) stanoví finanční podporu Unie vyrovnávající vlastníkům prasat ztráty způsobené předčasnou porážkou prasat v infikovaných oblastech, jejímž účelem je minimalizovat riziko šíření nákazy. Litva a Polsko hodlají snížit hustotu výskytu vnímavých hostitelských zvířat v hospodářstvích s nízkou úrovní biologické ochrany v infikované oblasti podporou porážky prasat a zákazem doplňování stavů v hospodářstvích s chovem prasat po dobu alespoň jednoho roku (8). Z tohoto důvodu a za účelem zabránění riziku dvojího financování by podpora splatná podle tohoto nařízení měla být omezena na chovatele prasat, kteří nevyužívají finanční příspěvek za předčasnou porážku podle prováděcího rozhodnutí 2014/236/EU. Ze stejného důvodu by se příslušné omezení mělo vztahovat i na Polsko. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 324/2014 (9) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Měla by být přijata ustanovení, která umožní příslušným orgánům v Litvě uplatnit všechny požadované kontroly a ochranná opatření a informovat o nich Komisi. Přeprava a porážka způsobilých zvířat by měla probíhat pod kontrolou příslušných orgánů, které musí rovněž zajistit, aby výrobky z těchto zvířat splňovaly příslušná obchodní omezení.

(8)

Omezení uvádění živých prasat, selat a čerstvého vepřového masa a výrobků z vepřového masa na trh platila na daných územích několik týdnů a tato situace vedla k narušení trhu a ztrátám příjmů pro producenty, jakož i ke značnému nárůstu hmotnosti zvířat, což následně vedlo k neúnosné situaci v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Proto by se opatření stanovená tímto nařízením měla vztahovat na zvířata dopravená na jatka od 17. února 2014, ode dne přijetí litevských preventivních opatření. Situaci na trhu a dopad tohoto opatření je třeba přehodnotit s ohledem na budoucí vývoj, a proto by se toto opatření mělo používat pouze po dobu tří měsíců.

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Litvě se povoluje poskytovat podporu na porážku těchto zvířat:

a)	selat kódu KN 0103 91 10;

b)	prasat kódu KN 0103 92 19;

c)	prasnic kódu KN 0103 92 11.

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

zvířata byla chována v oblastech uvedených v příloze prováděcích rozhodnutí 2014/43/EU nebo 2014/93/EU nebo v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU v příslušných obdobích, nebo v oblastech uvedených v jakémkoli jiném prováděcím rozhodnutí Komise přijatém v této souvislosti, a na živá prasata, včetně selat, chovaná v uvedených oblastech, jakož i na vepřové maso ze zvířat chovaných v uvedených oblastech se vztahují některá omezení při uvádění na trh z důvodu afrického moru prasat;

b)	zvířata se nacházela v oblastech uvedených v písmenu a) ke dni 17. února 2014 nebo se narodila a byla chována v uvedených oblastech po tomto datu;

c)

další preventivní opatření zavedená nařízením ředitele Litevské státní potravinářské a veterinární služby č. B 1-60 ze dne 17. února 2014 o rozšíření nárazníkového pásma v případě afrického moru prasat nebo jakákoli další vnitrostátní pravidla přijatá v této souvislosti a uvalující na živá prasata a vepřové maso omezení při uvádění na trh z důvodu afrického moru prasat platí v oblasti, kde byla tato zvířata chována v den, kdy byla dopravena na jatka;

d)	dodržují se pravidla stanovená prováděcími rozhodnutími podle písmena a) a preventivní opatření podle písmena c);

e)	producenti vepřového masa, kteří žádají o podporu podle odstavce 1 tohoto článku, nevyužívají finanční příspěvek za předčasnou porážku podle čl. 1 odst. 3 prováděcího rozhodnutí 2014/236/EU.

Článek 2

Podpora uvedená v článku 1 (dále jen „podpora“) se považuje za výjimečné opatření na podporu trhu, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (10).

Článek 3

1.   Producenti vepřového masa mohou požádat o podporu na zvířata poražená od 17. února 2014 do 16. května 2014.

2.   Podpora je vyjádřena jako částka ve výši 10,8 EUR na kus selat dopravených k porážce podle čl. 1 odst. 1 písm. a) a 30 EUR na 100 kg hmotnosti jatečně upraveného těla zaznamenané u zvířat dopravených k porážce podle čl. 1 odst. 1 písm. b) a c). Za účelem zohlednění vývoje na trhu může Komise tyto částky upravit.

3.   Podpora na zvířata podle čl. 1 odst. 1 písm. b) a c) o hmotnosti jatečně upravených těl vyšší než 100 kilogramů nesmí překročit částku podpory stanovenou v odstavci 2 pro prasata o hmotnosti jatečně upravených těl ve výši 100 kilogramů.

4.   Padesát procent výdajů na podporu zahrnující maximální celkový počet 7 600 selat podle čl. 1 odst. 1 písm. a) a 700 tun jatečně upravených těl prasat ze zvířat podle čl. 1 odst. 1 písm. b) a c) je financováno z rozpočtu Unie.

5.   Výdaje jsou způsobilé pro financování Unií pouze tehdy, pokud byly Litvou zaplaceny příjemci do 31. srpna 2014.

6.   Podporu vyplatí Litva po porážce zvířat podle čl. 1 odst. 1 a po dokončení kontrol v souladu s článkem 4.

Článek 4

1.   Litva přijme veškerá nezbytná opatření, včetně důkladných správních a fyzických kontrol, aby bylo zajištěno plnění podmínek stanovených v tomto nařízení. Litevské orgány dále:

a)	dohlížejí na přepravu zvířat z hospodářství na jatka, přičemž používají standardizované kontrolní seznamy obsahující záznamy o hmotnosti a počtech, včetně původu a místa určení zvířat;

b)	zajistí, aby maso z těchto zvířat, pro které je poskytována podpora, bylo v souladu s omezeními platnými na územích uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a);

c)

provedou nejméně jednou v kalendářním měsíci správní a účetní kontroly na každých zúčastněných jatkách s cílem zajistit, aby se se všemi zvířaty dopravenými k porážce, pro něž lze podat žádost o podporu, jakož i s masem z těchto zvířat od 17. února 2014 nebo od poslední takové kontroly zacházelo v souladu s tímto nařízením;

d)

provádí kontroly na místě a vypracují podrobné zprávy o těchto kontrolách, ve kterých uvedou zejména: i) hmotnost a počet selat, prasat a prasnic v jedné dodávce přepravených z hospodářství, datum a hodinu jejich přepravy a příjezdu na jatka, ii) počet selat, prasat a prasnic poražených na jatkách, povolení k převozu zvířat a u prasat a prasnic hmotnost každého jatečně upraveného těla, jakož i u zvířat poražených od vstupu tohoto nařízení v platnost, čísla plomb dopravních prostředků pro tato zvířata.

2.   Kontroly a prověrky uvedené odstavci 1 se provádějí před vyplacením podpory. Litva informuje Komisi o opatřeních a kontrolách zavedených v souladu s tímto článkem nejpozději 10 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 5

1.   Litva sděluje Komisi každou středu za předcházející týden tyto informace:

a)	počet selat, počet prasnic a počet jiných prasat dopravených k porážce v souladu s tímto nařízením, jakož i celkovou hmotnost jatečně upravených těl prasnic a prasat podle čl. 1 odst. 1 písm. b) a c);

b)	odhadované finanční náklady pro každou kategorii zvířat podle čl. 1 odst. 1.

První sdělení se týká zvířat dopravených k porážce od 17. února 2014 v souladu s tímto nařízením. Povinnost stanovená v prvním pododstavci se použije do 21. května 2014.

2.   Nejpozději do 30. června 2014 Litva zašle Komisi podrobnou zprávu o provádění tohoto nařízení, včetně podrobných informací o provádění kontrol, prověrek a dohledu v souladu s článkem 4.

Článek 6

V čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 324/2014 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d)	producenti vepřového masa, kteří žádají o podporu podle odstavce 1 tohoto článku, nevyužívají finanční příspěvek za předčasnou porážku podle čl. 1 odst. 3 prováděcího rozhodnutí Komise 2014/236/EU (11).

Článek 7

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/43/EU ze dne 27. ledna 2014 týkající se některých prozatímních ochranných opatření v souvislosti s africkým morem prasat v Litvě (Úř. věst. L 26, 29.1.2014, s. 44).

(4)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/93/EU ze dne 14. února 2014 o některých ochranných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat v Litvě (Úř. věst. L 46, 18.2.2014, s. 20).

(5)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/178/EU ze dne 27. března 2014 o kontrolních opatřeních v oblasti zdraví zvířat v souvislosti s africkým morem prasat v některých členských státech (Úř. věst. L 95, 29.3.2014, s. 47).

(6)  Nařízení ředitele Státní potravinářské a veterinární služby č. B 1-60 ze dne 17. února 2014 o rozšíření nárazníkového pásma v případě afrického moru prasat.

(7)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/236/EU ze dne 24. dubna 2014 o finančním příspěvku Unie na opatření dozoru a jiná nouzová opatření provedená v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku proti africkému moru prasat (Úř. věst. L 125, 26.4.2014, s. 86).

(8)  Nařízení ředitele Litevské státní potravinářské a veterinární služby č. B1-384 ze dne 11. července 2011.

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 324/2014 ze dne 28. března 2014, kterým se přijímají mimořádná opatření na podporu trhu s vepřovým masem v Polsku (Úř. věst. L 95, 29.3.2014, s. 24).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/68

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 429/2014

ze dne 25. dubna 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

---

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/70

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 430/2014

ze dne 25. dubna 2014

o vydávání dovozních licencí pro rýži v rámci celních kvót otevřených pro podobdobí měsíce dubna 2014 prováděcím nařízením (EU) č. 1273/2011

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 188 uvedeného nařízení,

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1273/2011 ze dne 7. prosince 2011 o otevření a správě celních kvót pro dovoz rýže a zlomkové rýže (2), a zejména na čl. 5 první pododstavec,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcím nařízením (EU) č. 1273/2011 byly otevřeny některé dovozní celní kvóty (a zároveň stanoven způsob jejich správy) pro rýži a zlomkovou rýži (rozčleněné podle země původu a rozdělené na několik podobdobí v souladu s přílohou I uvedeného prováděcího nařízení).

(2)	Pro kvóty stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 je druhým podobdobím měsíc duben.

(3)

Ze sdělení zaslaného podle čl. 8 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 vyplývá, že žádosti o kvótu s pořadovým číslem 09.4130 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce dubna 2014 podle čl. 4 odst. 1 uvedeného prováděcího nařízení se týkají množství, které přesahuje dostupné množství. Je proto třeba určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a to stanovením koeficientu přidělení, který se použije pro požadované množství u příslušné kvóty.

(4)	Z uvedeného sdělení dále vyplývá, že žádosti o kvóty s pořadovými čísly 09.4127 – 09.4128 – 09.4129 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce dubna 2014 podle čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 se týkají množství, která jsou nižší než množství dostupná.

(5)	Pro kvóty s pořadovým číslem 09.4127 – 09.4128 – 09.4129 – 09.4130 je také třeba stanovit celkové množství dostupné pro následující podobdobí podle čl. 5 prvního pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011.

(6)	Za účelem zajištění účinné správy postupu vydávání dovozních licencí by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Pro žádosti o dovozní licence pro rýži v rámci kvóty s pořadovým číslem 09.4130 uvedené v prováděcím nařízení (EU) č. 1273/2011, které byly podány během prvních deseti pracovních dnů měsíce dubna 2014, se vydají licence pro požadovaná množství, jež se vynásobí koeficienty přidělení stanovenými v příloze tohoto nařízení.

2.   Celkové množství dostupné v rámci kvót s pořadovými čísly 09.4127 – 09.4128 – 09.4129 – 09.4130 uvedených v prováděcím nařízení (EU) č. 1273/2011 pro následující podobdobí je stanoveno v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671 .

(2)  Úř. věst. L 325, 8.12.2011, s. 6.

---

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/72

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 14. dubna 2014,

kterým se mění rozhodnutí 2013/488/EU o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU

(2014/233/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 240 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (1), a zejména na článek 24 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dodatek B rozhodnutí Rady 2013/488/EU (2) obsahuje srovnávací tabulku stupňů utajení.

(2)	Spojené království oznámilo generálnímu sekretariátu Rady změny jím používaných stupňů utajení.

(3)	Rozhodnutí 2013/488/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dodatek B rozhodnutí 2013/488/EU se nahrazuje zněním obsaženým v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení.

---

(1)  Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35.

(2)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

---

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/75

---

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 23. dubna 2014,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2011/344/EU o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku

(2014/234/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (1), a zejména na čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 17. května 2011 poskytla Rada prováděcím rozhodnutím 2011/344/EU (2) Portugalsku na jeho žádost finanční pomoc. Tato finanční pomoc byla poskytnuta na podporu programu rozsáhlých hospodářských a finančních reforem (dále jen „program“) s cílem obnovit důvěru, umožnit návrat ekonomiky k udržitelnému růstu a zachovat finanční stabilitu v Portugalsku, eurozóně i celé EU.

(2)

Z technických důvodů týkajících se dostupnosti údajů, které jsou nezávislé na jednání portugalských orgánů, nemůže dvanáctý a závěrečný přezkum v rámci programu začít dříve než v polovině dubna 2014. Zároveň však období dostupnosti finanční pomoci skončí dne 18. května 2014. Aby bylo možné s náležitou péčí a v plném rozsahu posoudit dodržení programu v rámci závěrečného přezkumu, což je podmínkou pro uvolnění poslední splátky, je nezbytnou formalitou krátké technické prodloužení období dostupnosti finanční pomoci o šest týdnů.

(3)

V souladu s čl. 3 odst. 10 prováděcího rozhodnutí 2011/344/EU provedla Komise společně s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) v době od 20. do 28. února 2014 jedenáctý přezkum pokroku, jehož bylo portugalskými orgány dosaženo při provádění dohodnutých opatření podle programu.

(4)

Reálný hrubý domácí produkt (HDP) se v roce 2013 vyvíjel lépe, než stanovily projekce při desátém přezkumu programu, a podle současných odhadů se snížil o 1,4 % (úprava o 0,2 procentního bodu směrem nahoru). Je to důsledek silného kladného růstu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013 a statistických úprav údajů za předchozí čtvrtletí směrem nahoru. Krátkodobé ukazatele poukazují na další posílení hospodářského oživení v tomto roce. Odhaduje se, že reálný HDP na ročním základě se v roce 2014 vrátí do kladných čísel, kde zůstane i v roce 2015, přičemž jeho růst bude činit 1,2 %, resp. 1,5 %. Výhled na trhu práce se též zlepšil, nicméně nezaměstnanost zůstává vysoká. Předpokládá se, že v roce 2014 klesne na 15,7 % a poté bude dále klesat. Přetrvávají rizika nepříznivého vývoje makroekonomického výhledu, protože plánované oživení do značné míry závisí na příznivém vývoji obchodu a finančních trhů, které taktéž závisí na širším evropském výhledu.

(5)

Odhaduje se, že schodek veřejných financí se v roce 2013 snížil na přibližně 4,5 % HDP podle ESA–95 (bez rekapitalizace bank, jinak přibližně 4,9 % včetně rekapitalizace bank), tj. zhruba o 1 % HDP pod cílovou hodnotu 5,5 % HDP. Lepší výsledek se vysvětluje zejména vyššími daňovými příjmy, než se očekávalo (včetně jednorázové daně a výnosů ze systému na vymáhání dluhů na sociálním zabezpečení), a nižšími než plánovanými výdaji na úrovni ústředních vládních institucí (například výdaje na pořízení zboží a služeb a kapitálové výdaje). Naproti tomu nedaňové příjmy nedosáhly očekávaných hodnot. Celkové fiskální úsilí, měřené zlepšením strukturálního salda, se odhaduje na 1 % HDP.

(6)	Objem domácích nedoplatků se snížil přibližně o 1,2 miliardy EUR (0,7 % HDP) díky různým programům pro splacení dluhů (pro oblast zdravotnictví a místní a regionální správu). Nicméně se nadále hromadí nedoplatky nové, i když pomalejším tempem.

(7)

Převod z plnění rozpočtu v roce 2013 a lepší makroekonomický výhled na rok 2014 by měly mít v roce 2014 pozitivní dopad na fiskální účty podle základního scénáře ve výši 0,7 % HDP. Důsledek pozitivního účinku převodu by měl činit přibližně 0,2 % HDP. Dalších odhadovaných 0,5 % HDP se vysvětluje zvýšením příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení, jakož i nižšími výdaji na dávky v nezaměstnanosti v důsledku revize prognóz pro růst a zaměstnanost směrem nahoru a pro míru nezaměstnanosti směrem dolů.

(8)

Cílová hodnota schodku ve výši 4 % HDP pro rok 2014 je podpořena konsolidačními opatřeními o objemu 2,3 % HDP, zahrnutými do rozpočtu na rok 2014 a dalších doprovodných právních předpisů. Opatření jsou primárně trvalé povahy a spočívají zejména v úsporách výdajů. Opatření o objemu zhruba 1,8 % HDP vycházejí z přezkumu veřejných výdajů a jsou doplněna opatřeními menšího rozsahu, která zvyšují příjmy, o objemu přibližně 0,4 % HDP a několika jednorázovými opatřeními v přibližné výši 0,1 % HDP. Opatření vycházející z přezkumu veřejných výdajů jsou soustředěna do třech hlavních okruhů: i) snížení mzdových nákladů ve veřejném sektoru mimo jiné prostřednictvím snížení přezaměstnanosti v určitých podsektorech a revize mzdové stupnice, ii) důchodová reforma, především zvýšení důchodového věku na 66 let a změna podmínek pro přiznávání pozůstalostních důchodů a iii) reformy v jednotlivých sektorech zaměřené především na optimalizaci osobních nákladů, mezispotřeby a investic napříč rezortními ministerstvy. Další trvalá opatření zvyšující příjmy zahrnují zvýšení daní ze služebních vozidel a spotřební daně z alkoholu a tabáku. Většina právních předpisů zavádějících trvalá konsolidační opatření vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014.

(9)

Vzhledem ke zlepšení makroekonomického výhledu a pozitivnímu účinku převodu z roku 2013 jsou nyní rizika pro dosažení fiskálních cílů na rok 2014 více vyvážená, neboť zamýšlená opatření řeší rozpočtové tlaky a rizika spojená s jejich realizací. Vyšší tlaky mohou vzniknout zejména u některých příjmových položek (například příjmů z majetku), u mezispotřeby a sociálních transferů. Rizika realizace jsou, kromě zpoždění některých trvalých opatření, především právní povahy: čtyři opatření zahrnutá do zákona o rozpočtu byla předložena ústavnímu soudu (včetně revize mzdové stupnice a změn v nárocích na pozůstalostní důchody) a existuje možnost, že bude napadeno i další opatření uvedené v nedávno přijatém doplňkovém rozpočtu.

(10)

Poměr veřejného dluhu k HDP činil v roce 2013 128,8 %. Od letošního roku by se měl dluh postupně snižovat, přičemž v roce 2014 dosáhne poměr dluhu podle projekcí 126,7 % HDP. Očekává se, že pokles v roce 2014 bude částečně podpořen dalším využitím hotovostních vkladů a probíhajícím přerozdělením portfolia sociálního zabezpečení ze zahraničních aktiv do státních dluhopisů. Projekce uvádějí, že čistý dluh zůstane ke konci roku 2014 pod 120 % HDP.

(11)

Proces rozpočtové korekce je provázen řadou fiskálních strukturálních opatření, jejichž účelem je posílit kontrolu nad vládními výdaji a zlepšit výběr příjmů: — Pokud jde o řízení veřejných financí, systém kontroly závazků přináší výsledky v podobě omezování hromadění nových nedoplatků, provádění je však třeba pečlivě sledovat, aby bylo zajištěno, že závazky jsou hrazeny z dostupných finančních prostředků a nehromadí se nedoplatky nové. Hromadění nových nedoplatků je zejména důsledkem strukturální nerovnováhy v některých státních nemocnicích, jakož i v železniční společnosti Comboios de Portugal. Strategické plány na podporu finanční udržitelnosti těchto státních podniků a předcházení hromadění nových nedoplatků v roce 2014 jsou posuzovány. Pokračuje rozsáhlá reforma zákona o rozpočtovém rámci. V první fázi by měla být do konce března 2014 provedena změna tohoto zákona, která zajistí úplné provedení požadavků stanovených ve Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a v balíčku šesti právních aktů týkajícím se správy ekonomických záležitostí (tzv. six-pack). — Jednání o nových podmínkách partnerství veřejného a soukromého sektoru sice zaznamenala pokrok, avšak nemohla být do konce roku 2013 uzavřena, jak se původně plánovalo. Části úspor bylo dosaženo v roce 2013, nicméně úspory, kterých nebylo dosaženo v roce 2013, se budou kumulovat během tohoto roku, díky čemuž se v roce 2014 i v letech následujících očekávají úspory významného objemu. Státní podniky dosáhly v roce 2012 i 2013 v průměru provozní rovnováhy a chystají se další reformy, jejichž cílem je zabránit opětovnému zhoršení jejich výsledků. V privatizaci bylo dosaženo značného pokroku a výnosy překročily cíl programu. — Pokračují reformy směřující k vytvoření moderního modelu řízení rizik v souvislosti s dodržováním pravidel v oblasti správy příjmů. Již funguje nové oddělení pro posuzování rizik, které se zaměřuje především na zlepšení dodržování předpisů určitými skupinami daňových poplatníků, jako jsou osoby samostatně výdělečně činné a velmi majetné osoby. Boj proti daňovým podvodům a únikům pokračuje v rámci iniciativ, jako je nedávno spuštěná účtenková loterie. — Nadále se provádějí reformy ve veřejné správě s cílem modernizovat a racionalizovat zaměstnanost ve veřejném sektoru i jeho subjekty. Několik zásadních reforem veřejné správy dokládá význam přezkumu veřejných výdajů a přispívá ke konsolidační strategii v roce 2014. Tyto reformy zahrnují: i) opatření týkající se zaměstnanosti ve veřejném sektoru, zacílené na vyvážení skladby pracovních sil ve prospěch vysoce kvalifikovaných a lépe proškolených úředníků (např. prostřednictvím ukončení pracovních poměrů vzájemnou dohodou a pomocí rekvalifikačního programu); ii) revizi mzdové stupnice a vypracování jednotné tabulky mzdových příplatků (předpokládaný vstup v platnost na konci prosince a na konci června 2014); iii) sdružení stávajících pravidel zaměstnávání ve veřejném sektoru do nového všeobecného zákona o zaměstnávání ve veřejné správě podle struktury zákoníku práce pro soukromý sektor a sladění důchodového systému zaměstnanců ve veřejném sektoru (CGA) se všeobecným důchodovým systémem. Jiné nedávné reformy ve veřejné správě zahrnují realizaci strategie sdílených služeb v oblasti finančních zdrojů ve všech strukturách, jichž se tato iniciativa týká.

(12)

Provádění politik a reforem v odvětví zdravotnictví pokračuje a přináší úspory díky zvýšení efektivity. Současný stav značných nedoplatků je silně, i když ne výlučně, spojen s trvalým podfinancováním státních nemocnic ve srovnání se službami, které poskytují. Portugalské orgány jsou nadále odhodlány provádět probíhající reformu nemocnic a pokračovat v dolaďování souboru opatření týkajících se léčiv, centralizovaného zadávání zakázek a primární péče.

(13)

Byl učiněn další pokrok při provádění strukturálních reforem na posílení růstu a konkurenceschopnosti. Orgány přijaly dodatečná opatření na snížení nezaměstnanosti a podporu účinnosti trhu práce. Projednávají se další zlepšení systému vyjednávání o mzdách a opatření ke snížení vysoké míry segmentace trhu práce. Poté, co ústavní soud anuloval dřívější změny, byl parlamentu odeslán nový návrh zákona upravující definici řádného propuštění ze zaměstnání v zákoníku práce. Další pokrok zaznamenal i systém pomoci a aktivace při hledání zaměstnání.

(14)	Ve školství proběhly příslušné reformy. Portugalské orgány je hodlají nepřetržitě vyhodnocovat a kontrolovat. Portugalsko rovněž schválilo legislativní nařízení o zkráceném vzdělávacím programu a připravuje další, jehož předmětem je stanovení pravidel pro referenční odborné školy.

(15)	Portugalská vláda zavedla novou daň pro poskytovatele energie, která musí být bedlivě sledována, aby se zamezilo jejímu přenesení do cen pro konečné uživatele Vláda předloží specifická opatření za účelem řešení nepřiměřeně vysokých nájmů a dalšího snížení nákladů na energie v hospodářství.

(16)

I přes pozitivní výsledky během sledovaného období pokračují reformy v oblasti dopravy pomalejším tempem, než se očekávalo. V návaznosti na představení priorit pro projekty v oblasti infrastruktury se očekává jasná dlouhodobá vize pro systém dopravy do dvanáctého přezkumu. V mezidobí byl schválen právní rámec pro dopravní regulační orgán (AMT). Jsou zapotřebí další reformy politiky pro sektor přístavů, aby byla posílena konkurenceschopnost Portugalska. Pokud jde o železniční a městskou dopravu, portugalské orgány musí vystupňovat své úsilí, aby posílily její finanční udržitelnost, hospodářskou soutěž a efektivnost.

(17)

Pokračuje přijímání legislativních změn za účelem provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách (3) do vnitrostátního práva, avšak jeho tempo je pozvolné. K dalším prodlevám došlo v případě stavebních zákonů, předpisu pozměňujícího právní režim univerzit a změněných stanov profesních organizací, které měly být předloženy parlamentu po přijetí horizontálního rámcového předpisu o veřejných profesních sdruženích. Pokrok byl zaznamenán při zajištění plné funkčnosti jednotného kontaktního místa.

(18)	V návaznosti na úplné provedení nového právního rámce probíhá reforma v oblasti pronájmu nemovitostí. Její dopad je nicméně třeba soustavně posuzovat.

(19)	Po přijetí rámcového právního předpisu, který stanoví hlavní zásady fungování vnitrostátních regulačních orgánů, jsou odpovídajícím způsobem upravovány jejich stanovy, přičemž některé již byly schváleny.

(20)

Opatření ke zlepšení podmínek pro udělování licencí a ke snížení administrativní zátěže zaznamenala pokrok a dále pokračuje zjišťování, které právní předpisy představují nepřiměřenou zátěž. Naopak ke zpoždění došlo u pravidla „jeden přijmout/jeden zrušit“ pro nové právní předpisy, u opatření pro environmentální a územní plánování a v případě revize podmínek udělování licencí pro geologický průzkum a těžbu.

(21)

Kapitálové rezervy bank jsou obecně nadále přiměřené vzhledem k pravidlům kapitálových požadavků stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4). Tato nová kapitálová pravidla se používají od ledna 2014 a stanoví prahovou hodnotu pro poměr kmenového kapitálu tier 1 ve výši 7 % pro všechny banky s navýšením o 1 procentní bod pro čtyři největší banky. Poměr úvěrů k vkladům v rámci celého systému se snížil na 117,0 % a je pravděpodobné, že až do konce roku 2014 bude dále klesat.

(22)

Stále roste úsilí o diverzifikaci zdrojů financování pro podnikatelský sektor. Portugalská vláda jmenovala výbor odborníků, který má zřídit rozvojovou finanční instituci (DFI). Výbor odpovídá za vypracování zakládacích dokumentů instituce, zejména stanov, stanovení strategického obchodního plánu a navržení struktury nového subjektu. Cílem instituce je optimalizovat a centralizovat provádění finančních nástrojů podporovaných evropskými strukturálními a investičními fondy, jež souvisí s poskytováním finančních prostředků podnikatelskému sektoru.

(23)	Portugalské orgány souhlasily, že na základě konzultací s centrální bankou Banco de Portugal připraví strategický plán k řešení podnikové dluhové zátěže a na podporu realokace kapitálu do produktivních odvětví hospodářství, přičemž budou současně prosazovat finanční stabilitu.

(24)	Byla provedena opatření ke zlepšení správy, efektivnosti a postupů řízení rizik národního garančního systému (NGS), který spravuje vládou dotované úvěrové linky. Na zaručené úvěry se v současné době uplatňuje nová metoda stanovování stropu pro úrokové sazby.

(25)	Vzhledem k tomuto vývoji by mělo být prováděcí rozhodnutí 2011/344/EU změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prováděcí rozhodnutí 2011/344/EU se mění takto:

1)	V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2.   Finanční pomoc je k dispozici po dobu tří let a šesti týdnů od prvního dne po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.“

2)

V článku 3 se odstavce 8 a 9 nahrazují tímto: „8.   Portugalsko v průběhu roku 2014 přijme tato opatření v souladu s podrobnostmi uvedenými v memorandu o porozumění: a) schodek veřejných financí v roce 2014 nepřekročí 4 % HDP a bude zastaveno hromadění nových nedoplatků. Při výpočtu cílové hodnoty schodku se neberou v úvahu případné rozpočtové náklady na opatření na podporu bank v souvislosti se strategií vlády pro finanční sektor. K dosažení tohoto cíle Portugalsko provede konsolidační opatření o objemu 2,3 % HDP, jak je stanoveno v zákoně o rozpočtu na rok 2014 a příslušných právních předpisech přijatých k tomuto účelu; b) za účelem kontroly potenciálního překročení plánovaných výdajů bude vláda pečlivě sledovat dodržování výdajových stropů ministerstev prostřednictvím měsíčního podávání zpráv radě ministrů; c) Portugalsko rychle vymezí a provede plánované změny v podmínkách způsobilosti pro pozůstalostní důchody a do konce března připraví návrh rámcového zákona upravujícího podmínky pro prodej licencí na on-line hazardní hry. Kromě toho učiní Portugalsko zásadní kroky k uskutečnění prodeje přístavních koncesí; d) v rámci stávajícího rozpočtového rámce bude provedena rozsáhlá reforma daně z příjmů právnických osob, aby byly dodrženy cíle fiskální konsolidace; e) pravidlo zachování současného stavu pro daňové výdaje na ústřední, regionální nebo místní úrovni musí být zachováno. Je třeba dále zvýšit úsilí v boji proti daňovým únikům a podvodům u různých druhů daní, mimo jiné sledováním systému elektronické fakturace. Před dvanáctým přezkumem bude provedena studie týkající se šedé ekonomiky na trhu s bydlením s cílem nalézt způsoby ke snížení daňových úniků z nájmů; f) pokud by se naplnila nežádoucí právní či jiná rizika plnění rozpočtu, provede Portugalsko kompenzační opatření vysoké kvality za účelem dosažení cílového schodku; g) vláda upřesní opatření nezbytná k dosažení cílové hodnoty fiskálního schodku v roce 2015, který má činit nejvýše 2,5 % HDP. Podrobné plány musí být zohledněny v dokumentu Fiskální strategie 2014, jenž má být zveřejněn do konce dubna 2014 a v němž mají být uvedeny také podrobné výdajové stropy rezortních ministerstev. Aby byly splněny požadavky Unie na rozpočtový rámec, obsahuje tento dokument rovněž informace o střednědobých rozpočtových plánech; h) konsolidační strategii v roce 2015 podpoří mimo jiné tato opatření: i) v roce 2014 vláda vypracuje jednotnou mzdovou stupnici, která bude zavedena v roce 2015 a jejímž cílem je racionalizace a sladění politiky odměňování u všech pracovních pozic ve veřejném sektoru, ii) v roce 2015 bude mít plný fiskální dopad jednotná tabulka mzdových příplatků, která má být zavedena v roce 2014, iii) v rámci probíhající důchodové reformy budou provedena komplexní opatření s cílem zlepšit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Konkrétní prvky reformy vypracuje nedávno jmenovaný výbor pro důchodovou reformu. Reforma bude zahrnovat krátkodobá opatření k většímu navázání penzijních nároků na demografická a ekonomická kritéria při současném dodržení zásad progresivnosti v souladu s výnosem ústavního soudu o sladění důchodového systému zaměstnanců ve veřejném sektoru (CGA) se všeobecným důchodovým systémem. Konkrétní koncepci této reformy je třeba představit před dvanáctým přezkumem a návrh zákona předložit parlamentu v první polovině roku. Je třeba specifikovat další kroky k zajištění dlouhodobé udržitelnosti důchodových systémů. Vláda kromě toho zajistí, aby se nedávno zvýšený zákonný věk pro odchod do důchodu fakticky vztahoval na penzisty CGAběhem roku 2014, a iv) další opatření k dosažení cíle 2,5 % HDP budou stanovena do poloviny dubna; i) střednědobá fiskální strategie vychází z dalších reforem, které jsou nastíněny mimo jiné v návrhu státní reformy. Cílem těchto reforem je zlepšit efektivitu veřejného sektoru a kvalitu jeho služeb. Po prvním kole konzultací se sociálními partnery bude pokrok v plnění tohoto plánu projednán při dvanáctém přezkumu; j) Portugalsko zveřejní v rámci rozpočtu na rok 2014 zprávu o daňových výdajích ústředních, regionálních a místních správ; k) Portugalsko do konce června 2014 zřídí na ministerstvu financí odbor pro účetnictví za účelem zlepšení rámce pro účetnictví a výkaznictví veřejného sektoru. Jako součást svých úkolů zajistí odbor řádné účtování o příjmech, výdajích, aktivech a pasivech ve vztahu k bankovním účtům vládních institucí, závazkům a partnerství veřejného a soukromého sektoru; l) zákon o kontrole závazků musí být plně prosazován ve všech veřejných subjektech, aby se zabránilo vzniku nových nedoplatků; m) Portugalsko přijme dodatečná opatření, aby dále posílilo systém řízení veřejných financí. Portugalsko provede přezkum zákona o rozpočtovém rámci s cílem do konce března plně provést příslušné právní předpisy Unie. Kromě toho provede rozsáhlejší revizi zákona o rozpočtovém rámci za účelem omezení rozpočtové roztříštěnosti prostřednictvím snížení počtu rozpočtových subjektů a přezkumu klasifikace vlastních příjmů, dále za účelem zjednodušení struktury rozpočtových prostředků, k posílení odpovědnosti a k dalšímu upevnění veřejných financí ve střednědobém rámci. Hlavní aspekty a struktura nového zákona budou vypracovány do konce dubna 2014. Portugalsko zajistí, aby se opatření k provádění nového rozpočtového rámce na úrovni ústředních orgánů uplatnila rovněž na regionální a místní úrovni; n) Portugalsko plně provede nový právní a institucionální rámec partnerství veřejného a soukromého sektoru. V různých odvětvích musí pokračovat opětovné projednání podmínek partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem potlačit jejich dopad na rozpočet. Každoroční podávání zpráv o partnerství veřejného a soukromého sektoru musí poskytovat komplexní posouzení fiskálních rizik plynoucích z těchto partnerství a koncesí, a to s dostatečným předstihem pro posouzení fiskálních rizik pro rozpočet. Podle nového rámcového zákona o státních podnicích a v souladu s posílenou úlohou ministerstva financí jako akcionáře je třeba pokračovat v náboru zaměstnanců do technického oddělení pro sledování státních podniků. Vláda bude pokračovat ve svém komplexním programu restrukturalizace státních podniků s cílem dosáhnout udržitelné provozní rovnováhy a posílit ji. Vláda bude pokračovat v privatizacích, které jsou již připraveny; o) Portugalsko bude pokračovat v reformním programu pro vytvoření moderní a účinnější správy příjmů v souladu s osvědčenými mezinárodními postupy. Portugalsko do března 2014 oznámí seznam 50 % místních daňových úřadů, které mají být do května 2014 uzavřeny. Objem lidských zdrojů vyčleněných pro audity v oblasti daňové správy se před dvanáctým přezkumem zvýší alespoň o 30 % celkového počtu zaměstnanců. V rámci daňové správy bude vytvořeno nové oddělení pro služby daňovým poplatníkům, v němž jsou spojeny různé služby pro daňové poplatníky. Útvar pro řízení rizik musí být v prvním čtvrtletí roku 2014 plně funkční, přičemž se zpočátku zaměří na cílené projekty, aby se zlepšila daňová disciplína samostatně výdělečných osob a osob s vysokým čistým majetkem. Situaci v oblasti dodržování daňových předpisů je nutné soustavně sledovat. Je třeba posílit právní a regulační rámec proti praní peněz, aby se zvýšila účinnost boje proti praní peněz a predikativním trestným činům, včetně daňových; p) Portugalsko předloží zprávu, jejímž účelem je: i) odhalit překrývání služeb a pravomocí a jiné zdroje neefektivnosti mezi orgány státní správy na státní a místní úrovni a ii) reorganizovat síť decentralizovaných služeb ministerstev, a to zejména prostřednictvím sítě ‚Lojas do Cidadão‘ (jednotná kontaktní místa pro správní věci a základní služby) a jiných přístupů tak, aby zeměpisné členění bylo účinnější a aby bylo posíleno využívání společných služeb a digitálních úřadů; q) Portugalsko bude pokračovat v uplatňování strategie sdílených služeb ve veřejné správě, zejména v oblasti řízení lidských zdrojů a informačních a telekomunikačních technologií; r) Portugalsko bude pokračovat v provádění reforem řízení lidských zdrojů ve veřejné správě. Na základě průzkumu a zprávy o mzdových příplatcích předloží před dvanáctým přezkumem návrh právního předpisu o jednotné tabulce příplatků, který by měl být proveden do června 2014. Nový všeobecný zákon o zaměstnávání ve veřejném sektoru, který zjednodušuje a sdružuje stávající pravidla zaměstnávání ve veřejném sektoru podle struktury zákoníku práce pro soukromý sektor, schválí parlament do března 2014; s) Portugalsko zajistí účinnost a účelnost systému zdravotní péče tak, že bude nadále racionálně využívat služby a kontrolu výdajů včetně veřejných výdajů na léčiva a nemocniční péči a odstraňovat nedoplatky; t) Portugalsko bude pokračovat v probíhající reorganizaci a racionalizaci sítě nemocnic prostřednictvím specializace, koncentrace a redistribuce nemocničních služeb a zajistí provádění víceletého akčního plánu reorganizace nemocnic; u) Portugalsko provede reformy, které mají řešit vysokou míru segmentace trhu práce; v) Portugalsko podpoří vývoj mezd slučitelný s cíli, kterými jsou podpora vytváření pracovních míst a zlepšování konkurenceschopnosti podniků, aby se tak napravila makroekonomická nerovnováha. Minimální mzda bude v době trvání programu navýšena pouze tehdy, pokud to bude možné zdůvodnit ekonomickým vývojem a vývojem na trhu práce; w) Portugalsko bude pokračovat v zajištění účinnosti svých opatření aktivní politiky zaměstnanosti v souladu s výsledky hodnotící zprávy a akčním plánem, jehož cílem je zlepšit fungování veřejných služeb zaměstnanosti; x) Portugalsko bude pokračovat v provádění opatření stanovených v akčních plánech ke zlepšení kvality středního a odborného školství a vzdělávání a ke zvýšení účasti podnikového sektoru na systému odborného školství a vzdělávání; y) Portugalsko uskuteční plán na vytvoření nezávislého provozovatele logistických služeb v odvětví plynu a elektřiny; z) Portugalsko zavede přiměřená opatření k odstranění dluhu spojeného s tarifními sazbami za energii a k zajištění udržitelnosti vnitrostátní elektrické soustavy; aa) Portugalsko zavede opatření na posílení fungování dopravního systému. Strategický plán dopravy na léta 2011–2015 bude plně proveden, včetně dlouhodobých opatření, která zajistí účinnost a udržitelnost; bb) Portugalsko bude pokračovat v provedení železničních balíčků EU; cc) Portugalsko bude pokračovat ve zlepšování systému správy přístavů, jejich ekonomické regulace a provozu; dd) Portugalsko bude pokračovat v odstraňování překážek vstupu na trh, zmírňování stávajících požadavků pro udělení povolení a snižování administrativní zátěže v odvětví služeb; ee) Portugalsko dokončí přijetí stavebních zákonů a ostatních zbývajících odvětvových změn nezbytných k úplnému provedení směrnice a v příslušných případech je předloží parlamentu; ff) vláda předloží parlamentu pozměněné stanovy profesních organizací; gg) Portugalsko zlepší podnikatelské prostředí tím, že dokončí probíhající reformy v oblasti snižování administrativní zátěže, zejména plně zprovozní jednotné kontaktní místo, aby byly dodrženy směrnice 2006/123/ES a směrnice Evropského pralamentu a Rady 2005/36/ES (5), a dále zjednoduší stávající postupy udělování licencí, regulaci a další administrativní zátěž pro podniky, která je významnou překážkou pro rozvoj hospodářských činností; hh) po přijetí změn zákona č. 6/2006 o novém pronájmu nemovitostí a vyhlášky, která zjednodušuje správní postup pro provádění renovací, provede Portugalsko komplexní přezkum fungování trhu s bydlením; ii) vláda schválí odpovídající změny stanov vnitrostátních regulačních orgánů a zajistí účinné fungování modelu financování úřadu na ochranu hospodářské soutěže; jj) Portugalsko posoudí dopad volitelného režimu hotovostního účetnictví DPH; kk) Portugalsko bude pokračovat v provádění komplexního programu pro odstranění zatěžujících postupů udělování licencí, regulace a jiné administrativní zátěže pro podniky. 9.   S cílem obnovit důvěru ve finanční sektor bude Portugalsko usilovat o udržení náležitého objemu kapitálu ve svém bankovním sektoru a zajistí plynulé snižování podílu tržních zdrojů v souladu s lhůtami stanovenými v memorandu o porozumění. V této souvislosti Portugalsko provede strategii pro portugalský bankovní sektor dohodnutou s Komisí, ECB a MMF s cílem zachovat finanční stabilitu. Portugalsko zejména: a) zajistí, aby kapitálové rezervy bank byly i nadále přiměřené a odpovídaly novým pravidlům pro kapitálové požadavky stanoveným ve směrnici Evropského pralamentu a Rady 2013/36/EU (6)o kapitálových požadavcích IV (CRD IV); b) doporučí bankám, aby udržitelným způsobem posílily své rezervy v oblasti zajištění; c) bude nadále odhodláno poskytnout v případě potřeby další podporu bankovnímu systému a nabádat banky, aby hledaly soukromá řešení, přičemž zdroje ze systému na podporu platební schopnosti bank budou k dispozici v souladu s pravidly EU o státní pomoci na další podporu životaschopných bank, a to na základě přísné podmíněnosti; d) zajistí vyvážené a plynulé snižování páky v bankovním sektoru, jež má rozhodující význam pro trvalé odstraňování nerovnováhy a snížení závislosti na financování z prostředků Eurosystému ve střednědobém horizontu. Plány bank týkající se financování a kapitálu se přezkoumávají čtvrtletně; e) bude pokračovat v upevňování organizace dohledu centrální banky Banco de Portugal, bude optimalizovat její postupy dohledu a připravovat a provádět nové metody a nástroje dohledu. Banco de Portugal provede přezkum norem pro úvěry v selhání za účelem dosažení konvergence s kritérii zahrnutými v příslušné technické normě Evropského orgánu pro bankovnictví v souladu s časovým rámcem stanoveným na úrovni Unie; f) bude pokračovat ve čtvrtletním sledování potenciálních kapitálových potřeb bank s přístupem orientovaným na budoucí potřeby za stresových podmínek, a to též prostřednictvím integrace nového rámce pro makro-zátěžové testování do procesu zabezpečování kvality, který umožňuje přezkoumat klíčové faktory výsledků; g) bude pokračovat ve sledování provádění opatření dohodnutých v rámci plánů restrukturalizace bank, které získaly podporu z veřejných prostředků; h) zajistí včasnou likvidaci dceřiných společností a aktiv všech třech státních zvláštních účelových jednotek, a to též prostřednictvím dvou vybraných poskytovatelů služeb; i) provede analýzu plánů obnovy bank a vydá pokyny pro systém týkající se plánů obnovy v souladu s příslušnými technickými normami Evropského orgánu pro bankovnictví a příslušnými právními předpisy Unie o ozdravných postupech a řešení problémů úvěrových institucí a na základě zpráv předkládaných bankami připraví plány řešení problémů; j) vypracuje čtvrtletní zprávy o provádění nových nástrojů restrukturalizace; bude dále sledovat provádění rámce pro finanční instituce za účelem realizace mimosoudních restrukturalizací dluhů domácností a usnadní použití rámce pro restrukturalizaci dluhů podniků. Na základě konzultací s centrální bankou Banco de Portugal připraví strategický plán k řešení podnikové dluhové zátěže a na podporu realokace kapitálu do produktivních odvětví hospodářství při současném prosazování finanční stability; k) bude pokračovat ve sledování vysoké zadluženosti podniků a domácností prostřednictvím čtvrtletních zpráv a ve sledování provádění nového rámce pro restrukturalizaci dluhů s cílem zajistit, aby systém fungoval co nejúčinněji; l) na základě již předložených návrhů podpoří diverzifikaci možností financování podniků, vypracuje a zavede řešení, která nabízejí alternativy k tradičním bankovním úvěrům pro podnikatelský sektor prostřednictvím řady opatření zaměřených na zlepšení jejich přístupu na kapitálové trhy; m) bude pokračovat ve vyhodnocování dopadu změn u státem zaručených úvěrových nástrojů na aktuální úrokové sazby; bude připraveno v případě nutnosti uplatnit alternativní možnosti politiky, aby bylo zajištěno, že státem zaručené úvěry budou oceňovány na základě zásad hospodářské soutěže a transparentnosti ve prospěch konečných uživatelů; bude pravidelně podávat zprávy o pokroku; n) zřídí rozvojovou finanční instituci (DFI) zaměřenou na zefektivnění a centralizaci provádění finančních nástrojů podporovaných ze strukturálních a investičních fondů EU pro programové období 2014–2020. DFI nesmí přijímat vklady nebo jiné splatné peněžní prostředky od veřejnosti, poskytovat přímé úvěry, investovat do vládních dluhopisů, ani poskytovat půjčky vládním institucím. Návrh obchodního modelu a stanov DFT bude vypracován tak, aby nevznikla další zátěž nebo rizika pro veřejné finance. (5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22)." (6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst L 176, 27.6.2013, s. 338).“"

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Portugalské republice.

---

(1)  Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/344/EU ze dne 17. května 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku (Úř. věst. L 159, 17.6.2011, s. 88).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/84

---

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 23. dubna 2014,

kterým se schvaluje aktualizace makroekonomického ozdravného programu Portugalska

(2014/235/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (1), a zejména na čl. 7 odst. 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) č. 472/2013 se vztahuje na členské státy, které ke dni jeho vstupu v platnost již přijímají finanční pomoc, včetně pomoci z evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) nebo evropského nástroje finanční stability (EFSF).

(2)	Nařízení (EU) č. 472/2013 stanoví pravidla pro schvalování makroekonomických ozdravných programů pro členské státy, které tuto finanční pomoc přijímají, jež je třeba uplatňovat v souladu s nařízením Rady (EU) č. 407/2010 (2), pokud dotčený členský stát přijímá pomoc z EFSM i z jiných zdrojů.

(3)	Portugalsku byla přislíbena finanční pomoc jak z EFSM, a sice prováděcím rozhodnutím Rady 2011/344/EU (3), tak z EFSF.

(4)	Z důvodu jednotnosti by aktualizace makroekonomického ozdravného programu Portugalska podle nařízení (EU) č. 472/2013 měla být schválena s ohledem na příslušná ustanovení prováděcího rozhodnutí 2011/344/EU.

(5)

V souladu s čl. 3 odst. 10 prováděcího rozhodnutí 2011/344/EU provedla Komise společně s Mezinárodním měnovým fondem a ve spolupráci s Evropskou centrální bankou jedenáctý přezkum za účelem posouzení pokroku, jehož portugalské orgány dosáhly při provádění dohodnutých opatření makroekonomického ozdravného programu, jakož i jejich účinnosti a hospodářského a sociálního dopadu. V návaznosti na tento přezkum je nutné ve stávajícím makroekonomickém ozdravném programu provést určité změny.

(6)	Tyto změny jsou obsaženy v příslušných ustanoveních prováděcího rozhodnutí 2011/344/EU ve znění prováděcího rozhodnutí Rady 2014/234/EU (4),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Opatření stanovená v čl. 3 odst. 8 a 9 prováděcího rozhodnutí 2011/344/EU, která má Portugalsko přijmout v rámci svého makroekonomického ozdravného programu, se tímto schvalují.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Portugalské republice.

---

(1)  Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/344/EU ze dne 17. května 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku (Úř. věst. L 159, 17.6.2011, s. 88).

(4)  Prováděcí rozhodnutí Rady 2014/234/EU ze dne 23. dubna 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2011/344/EU o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku (viz strana 75 v tomto čísle Úředního věstníku).

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/86

---

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 24. dubna 2014

o finančním příspěvku Unie na opatření dozoru a jiná nouzová opatření provedená v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku proti africkému moru prasat

(oznámeno pod číslem C(2014) 2551)

(Pouze estonské, litevské, lotyšské a polské znění je závazné)

(2014/236/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (1), a zejména na článek 8 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (2), a zejména na článek 84 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Africký mor prasat je infekční, obvykle smrtelná virová nákaza prasat domácích a prasat divokých, která způsobuje vážná narušení obchodu s živými prasaty a produkty získanými z prasat uvnitř Unie a jejich vývozu do třetích zemí.

(2)

Po potvrzení afrického moru prasat v Gruzii v roce 2007 se nákaza rozšířila do Ruské federace, kde byla hlášena četná ohniska uvedené nákazy u prasat domácích a prasat divokých v evropské části Ruska. V červnu 2013 Bělorusko potvrdilo ohnisko afrického moru prasat u prasat v domácím chovu v regionu Grodno asi čtyřicet kilometrů od hranice s Litvou a v blízkosti hranice s Polskem.

(3)	Prováděcím rozhodnutím Komise 2013/498/EU (3) byl stanoven finanční příspěvek Unie na opatření dozoru a jiná nouzová opatření proti africkému moru prasat provedená v roce 2013 v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku, což jsou členské státy přímo ohrožené zavlečením této nákazy.

(4)

V lednu 2014 byla hlášena nákaza u populace prasat divokých na Ukrajině a dále se šíří v Bělorusku a Ruské federaci. Nadto byly v lednu 2014 zjištěny dva případy afrického moru prasat u populace prasat divokých v Litvě a několik dní poté byly ohlášeny další dva případy u prasat divokých v Polsku. V obou uvedených členských státech se nákaza vyskytla v blízkosti hranic s Běloruskem. Situace ohledně afrického moru prasat v zemích sousedících s Evropskou unií tudíž představuje přetrvávající hrozbu pro hospodářství s chovem prasat v Unii, jelikož virus může být zavlečen do členských států sousedících s třetími zeměmi, v nichž se nákaza vyskytuje, prostřednictvím prasat divokých, která vstupují na území Unie z oblastí s výskytem nákazy, ale rovněž prostřednictvím vozidel, která přepravovala živá zvířata, nebo nepovoleným dovozem produktů získaných z prasat do Unie.

(5)

Riziko zavlečení afrického moru prasat do Unie je vzhledem k výskytu a vývoji této nákazy v příhraničním území Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny vyšší v případě Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska. Tyto členské státy informovaly Komisi a ostatní členské státy o opatřeních, jež hodlají přijmout za účelem ochrany svých území i území ostatních členských států.

(6)	V roce 2013 Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko zavedly dozor pro včasné zjištění afrického moru prasat u prasat divokých i u prasat domácích. V zájmu lepší prevence afrického moru prasat je třeba provést určité činnosti dozoru na území uvedených členských států.

(7)

Jedním z hlavních preventivních opatření proti zavlečení afrického moru prasat do Unie je očista a dezinfekce vozidel, která mohla přijít do styku s virem afrického moru prasat. Z toho důvodu prováděcí rozhodnutí Komise 2013/426/EU (4) stanoví určitá opatření proti zavlékání afrického moru prasat z Běloruska a Ruské federace do Unie a dále stanoví, aby vozidla, která přepravovala živá zvířata a která na území Unie vstupují z oblastí s výskytem nákazy, byla náležitě očištěna a vydezinfikována.

(8)

Bez ohledu na ustanovení nařízení Komise (ES) č. 206/2009 (5) je riziko zavlečení afrického moru prasat do Unie prostřednictvím zásilek pro osobní spotřebu, které obsahují produkty získané z prasat a jsou zasílány poštou nebo převáženy v zavazadlech cestujících přijíždějících zejména z Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny, vyšší než zanedbatelné a vyžaduje doplňková opatření a kontroly v místech vstupu.

(9)

Navíc celá řada zúčastněných stran, včetně veterinárních lékařů, profesionálních a neprofesionálních chovatelů, řidičů kamionů, celních zástupců, cestujících a široké veřejnosti, by měla být upozorněna na rizika zavlečení afrického moru prasat a jeho důsledky prostřednictvím cílených informačních kampaní zaměřených na zvýšení povědomí o nákaze a připravenosti na ni v rámci pohotovostních plánů vypracovaných podle směrnice Rady 2002/60/ES (6) k zajištění rychlé reakce v případě zavlečení afrického moru prasat.

(10)

V roce 2014 byl zjištěn africký mor prasat u prasat divokých v Litvě a v Polsku, přičemž oba tyto členské státy jsou přímo ohroženy výskytem této nákazy za hranicemi v Bělorusku. Aby omezily riziko rozšíření nákazy na svém území na minimum, hodlají Litva a Polsko snížit hustotu výskytu vnímavých hostitelských zvířat v hospodářstvích s nízkou úrovní biologické ochrany v zamořené oblasti podporou porážky prasat a zákazem doplňování stavů v hospodářstvích s chovem prasat po dobu alespoň jednoho roku. V prosinci 2013 Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko předložily své plány a odhady nákladů na provádění nouzových opatření v oblastech, které jsou považovány za oblasti se zvýšeným rizikem zavlečení afrického moru prasat z Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny, v roce 2014. Plány byly posouzeny Komisí pro účely finančního příspěvku Unie a byl vyvozen závěr, že jsou v souladu se směrnicí 2002/60/ES.

(11)	Činnosti prováděné Estonskem, Lotyšskem, Litvou a Polskem za účelem dozoru nad nákazou, očisty a dezinfekce vozidel a pořádání informačních kampaní jsou spolufinancovány ve výši 50 %.

(12)	Činnosti prováděné Litvou a Polskem s cílem snížit hustotou výskytu prasat v zamořených oblastech u hranic s Běloruskem by měly být spolufinancovány ve výši 30 %.

(13)

Jelikož plány, které předložily Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko a které se týkají nouzových opatření proti zavlečení afrického moru prasat z Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny prováděných v roce 2014, představují dostatečně podrobný rámec ve smyslu článku 94 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (7), je toto rozhodnutí rozhodnutím o financování výdajů stanovených v pracovním programu pro granty.

(14)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   V rámci nouzových opatření, která v roce 2014 přijaly Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko na ochranu proti africkému moru prasat, mají uvedené členské státy nárok na zvláštní příspěvek Unie na výdaje vynaložené na provádění činností popsaných v odstavcích 2 a 3 a plánovaných na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014.

2.   Finanční příspěvek Unie se stanoví na 50 % nákladů vynaložených a zaplacených v souvislosti s provedením následujících činností:

a)	odběr vzorků z prasat domácích;

b)	odběr vzorků z prasat divokých;

c)	testy ELISA;

d)	testy PCR a sekvenování;

e)	nákup vybavení a dezinfekčních prostředků pro očistu a dezinfekci;

f)	nákup vybavení speciálně používaného k odstranění těl mrtvých zvířat;

g)	nákup vybavení k provádění virologických laboratorních vyšetření;

h)	informační kampaně.

3.   Finanční příspěvek Unie se stanoví na 30 % nákladů vynaložených a zaplacených Litvou a Polskem v souvislosti s odškodněním majitelů prasat za ztráty způsobené předčasnou porážkou prasat v zamořených oblastech.

Článek 2

1.   Maximální výše nákladů, která bude uhrazena členským státům uvedeným v čl. 1 odst. 1 za činnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a), b) c) a d), v průměru nepřesáhne částku:

a)	0,5 EUR za prase domácí, z něhož byl odebrán vzorek;

b)	5 EUR za prase divoké, z něhož byl odebrán vzorek;

c)	2 EUR za test ELISA;

d)	10 EUR za PCR a sekvenování.

2.   Maximální výše nákladů, která bude uhrazena za činnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. e), v průměru nepřesáhne částku:

a)	6 000 EUR pro Estonsko;

b)	58 000 EUR pro Lotyšsko;

c)	950 000 EUR pro Litvu;

d)	102 100 EUR pro Polsko.

3.   Maximální výše nákladů, která bude uhrazena za činnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. f), v průměru nepřesáhne částku:

a)	100 000 EUR pro Litvu;

b)	150 000 EUR pro Polsko.

4.   Maximální výše nákladů, která bude uhrazena za činnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. g), v průměru nepřesáhne částku:

75 000 EUR pro Litvu.

5.   Maximální výše nákladů, která bude uhrazena za činnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. h), v průměru nepřesáhne částku:

a)	1 500 EUR pro Estonsko;

b)	15 000 EUR pro Lotyšsko;

c)	75 000 EUR pro Litvu;

d)	11 250 EUR pro Polsko.

6.   Finanční příspěvek Unie pro členské státy uvedené v čl. 1 odst. 3 nepřesáhne částku:

a)	225 000 EUR pro Litvu;

b)	337 500 EUR pro Polsko.

7.   Finanční příspěvek Unie pro členské státy uvedené v čl. 1 odst. 1 nepřesáhne částku:

a)	27 000 EUR pro Estonsko;

b)	190 000 EUR pro Lotyšsko;

c)	1 948 000 EUR pro Litvu;

d)	1 341 000 EUR pro Polsko.

8.   Výdaje způsobilé pro finanční příspěvek Unie na opatření uvedená v odst. 1 písm. c) a d) se omezí na náklady vynaložené členskými státy na:

a)	nákup souprav k vyšetřením, činidel a veškerého spotřebního materiálu, který je určen a používán speciálně pro provádění laboratorních vyšetření;

b)	pracovníky, v jakékoli funkci, konkrétně přidělené (zcela nebo částečně) na provádění vyšetření v laboratoři; tyto náklady jsou omezeny na skutečné mzdy plus platby sociálního zabezpečení a další zákonné náklady zahrnuté do odměny;

c)	režijní náklady rovnající se 7 % částky nákladů uvedených v písmenech a) a b).

Článek 3

1.   Finanční příspěvek Unie na opatření uvedená v článku 1 bude poskytnut, pokud dotčené členské státy:

a)	provedou činnosti a opatření popsané v jejich plánech;

b)	provedou opatření v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Unie, včetně pravidel pro hospodářskou soutěž a pro zadávání veřejných zakázek;

c)	zašlou Komisi nejpozději do 30. dubna 2015 závěrečnou technickou zprávu o opatřeních v souladu s přílohou I a závěrečnou finanční zprávu v souladu s přílohou II.

2.   V případě, že některý členský stát nevyhoví ustanovením odstavce 1, může Komise snížit finanční příspěvek Unie úměrně k povaze a závažnosti takového porušení předpisů a k finanční ztrátě utrpěné Unií.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Estonské republice, Lotyšské republice, Litevské republice a Polské republice.

---

(1)  Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30.

(2)  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/498/EU ze dne 10. října 2013 o finančním příspěvku Unie na opatření dozoru a jiná nouzová opatření provedená v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku proti africkému moru prasat v sousedních třetích zemích (Úř. věst. L 272, 12.10.2013, s. 47).

(4)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/426/EU ze dne 5. srpna 2013 o opatřeních proti zavlékání viru afrického moru prasat z některých třetích zemí nebo částí území třetích zemí, ve kterých byl potvrzen výskyt této choroby, do Unie a o zrušení rozhodnutí 2011/78/EU (Úř. věst. L 211, 7.8.2013, s. 5).

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 206/2009 ze dne 5. března 2009 o dovozu zásilek produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství a o změně nařízení (ES) č. 136/2004 (Úř. věst. L 77, 24.3.2009, s. 1).

(6)  Směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat (Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

---

---

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/93

---

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 24. dubna 2014

o opatřeních proti zavlékání škodlivých organismů do Unie a proti jejich rozšiřování na území Unie, pokud jde o určité druhy ovoce a zeleniny pocházející z Indie

(oznámeno pod číslem C(2014) 2601)

(2014/237/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (1), a zejména na čl. 16 odst. 3 třetí větu uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rostlinolékařské kontroly, které členské státy provedly u zásilek určitých rostlin a rostlinných produktů indického původu, odhalily vysoký počet zadržení v důsledku výskytu škodlivých organismů, zejména Tephritidae (neevropské druhy), Thrips palmi Karny nebo Bemisia tabaci Genn. Počet zásilek z Indie zadržených v Unii kvůli škodlivým organismům má od roku 2010 vzestupný trend. Většina případů zadržení se týká rostlin jiných, než jsou semena a kořeny Colocasia Schott, a rostlin jiných, než jsou semena Mangifera L., Momordica L., Solanum melongena L. a Trichosanthes L. (dále jen „dotčené komodity“).

(2)	Audity provedené Komisí v Indii, zejména v letech 2010 a 2013, odhalily nedostatky v systému rostlinolékařských osvědčení pro vývoz. Navzdory ujištěním a opatřením přijatým Indií se počet zadržení v roce 2013 ještě zvýšil.

(3)

Vzhledem k výsledkům uvedených auditů a počtu případů zadržení se dospělo k závěru, že stávající fytosanitární záruky Indie nejsou dostatečné k zajištění toho, aby zásilky byly prosté škodlivých organismů, ani k řešení rizika zavlečení škodlivých organismů do Unie prostřednictvím dovozu dotčených komodit.

(4)	Měla by být přijata opatření za účelem řešení rizika, které představuje dovoz dotčených komodit pocházejících z Indie do Unie. V důsledku toho by měl být dovoz dotčených komodit pocházejících z Indie do Unie zakázán.

(5)	Tato opatření by měla zůstat v platnosti do 31. prosince 2015, aby se vyřešilo riziko zavlečení a zároveň se Indii umožnilo, aby zmodernizovala svůj systém osvědčování.

(6)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zakazuje se dovoz na území Unie rostlin jiných, než jsou semena a kořeny Colocasia Schott, a rostlin jiných, než jsou semena Mangifera L., Momordica L., Solanum melongena L. a Trichosanthes L., pocházejících z Indie.

Článek 2

Použitelnost tohoto rozhodnutí končí dnem 31. prosince 2015.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

---

(1)  Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.

---

26.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/95

---

Poznámka pro čtenáře – L 117

---