28.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 94/1

(1)

Neexistence jednoznačných pravidel na úrovni Unie, která upravují udělování koncesí, vyvolává právní nejistotu, vytváří překážky pro volný pohyb služeb a narušuje fungování vnitřního trhu. Hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky, jsou proto připraveny o svá práva na vnitřním trhu a přicházejí o důležité obchodní příležitosti a orgány veřejné správy nemusí nalézt nejlepší možnost použití veřejných finančních prostředků, aby občané Unie mohli využívat kvalitní služby za nejlepší ceny. Náležitý vyvážený a pružný právní rámec pro udělování koncesí by pro všechny hospodářské subjekty v Unii zajistil účinný a nediskriminační přístup na trh a právní jistotu podporující veřejné investice do infrastruktur a strategických služeb pro občany. Tento právní rámec by přinesl i větší právní jistotu pro hospodářské subjekty a mohl by představovat základ a nástroj umožňující další otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami a posílení mezinárodního obchodu. Zvláštní význam by měl být přikládán tomu, aby se zlepšily možnosti malých a středních podniků, pokud jde o přístup na trhy s koncesemi v celé Unii.

(2)

Pravidla legislativního rámce pro udělování koncesí by měla být jasná a jednoduchá. Měla by náležitě odrážet zvláštní charakter koncesí ve srovnání s veřejnými zakázkami a neměla by vytvářet nadměrnou byrokracii.

(3)

Veřejné zakázky hrají klíčovou roli ve strategii Evropa 2020 obsaženou ve sdělení ze dne 3. března 2010 Komise nazvaném „Evropa 2020, strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“) jako jeden z tržně založených nástrojů, jenž se dá využít k dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a zároveň k zajištění nejefektivnějšího využití veřejných prostředků. V této souvislosti jsou koncese důležitými nástroji v dlouhodobém strukturálním rozvoji infrastruktury a strategických služeb, přispívají k posilování hospodářské soutěže na vnitřním trhu, umožňují využít odborných znalostí soukromého sektoru a napomáhají efektivnosti a inovacím.

(4)

Udělování veřejných koncesí na stavební práce v současnosti podléhá základním pravidlům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (4), zatímco na udělování koncesí na služby s přeshraničním významem se vztahují zásady Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména zásada volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i zásady z nich vyplývající, jako je rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalita a transparentnost. Existuje riziko právní nejistoty spojené s odlišným výkladem zásad Smlouvy vnitrostátními zákonodárci a velkými rozdíly mezi právními předpisy jednotlivých členských států. Toto riziko potvrzuje rozsáhlá judikatura Soudního dvora Evropské unie, která se však pouze částečně zabývá určitými aspekty udělování koncesí.

V zájmu odstranění přetrvávajícího narušení vnitřního trhu je na úrovni celé Unie nezbytné jednotné uplatňování zásad Smlouvy o fungování EU ve všech členských státech a eliminace rozdílů v jejich chápání. Napomohlo by to též efektivitě veřejných výdajů, usnadnilo rovný přístup a spravedlivou účast malých a středních podniků na udělování koncesí na místní úrovni i na úrovni Unie a podpořilo dosažení udržitelných cílů veřejné politiky.

(5)

Tato směrnice uznává a potvrzuje právo členských států a orgánů veřejné správy rozhodovat o způsobu správy, který pro provedení stavebních prací a poskytnutí služeb považují za nejvhodnější. Touto směrnicí by zejména neměla být nijak dotčena svoboda členských států a orgánů veřejné správy přímo provádět stavební práce nebo přímo poskytovat služby pro veřejnost či pověřit jejich zajištěním třetí osoby. Při sledování cílů veřejné politiky by členské státy nebo orgány veřejné správy měly mít možnost libovolně stanovit a upřesnit charakteristiky služeb, jež mají být poskytovány, včetně případných podmínek týkajících se kvality nebo ceny služeb, v souladu s právními předpisy Unie.

(6)

Je třeba připomenout, že členské státy mají možnost svobodně rozhodnout, v souladu se zásadami Smlouvy o fungování EU, které se týkají rovného zacházení, zákazu diskriminace, transparentnosti a volného pohybu osob, o způsobu organizace poskytování služeb buď jako služeb obecného hospodářského zájmu, nebo jako nehospodářských služeb obecného zájmu či jako kombinace obojího. Dále je třeba připomenout, že touto směrnicí není dotčena svoboda celostátních, regionálních a místních orgánů vymezit v souladu s právem Unie, v rámci plnění svých cílů veřejné politiky, služby obecného hospodářského zájmu, jejich oblast působnosti a charakteristiky služby, jež má být poskytnuta, včetně jakýchkoli podmínek týkajících se kvality dané služby. Rovněž by touto směrnicí neměla být dotčena jejich pravomoc poskytovat, zadávat a financovat služby obecného hospodářského zájmu v souladu s článkem 14 Smlouvy o fungování EU a protokolem č. 26 připojeným ke Smlouvě o fungování EU a Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Tato směrnice se navíc nezabývá financováním služeb obecného hospodářského zájmu ani režimy podpor poskytovaných členskými státy, zejména v sociální oblasti, v souladu s pravidly Unie týkajícími se hospodářské soutěže. Je vhodné ujasnit, že na nehospodářské služby obecného zájmu by se tato směrnice vztahovat neměla.

(7)

Je rovněž vhodné připomenout, že touto směrnicí by neměly být dotčeny právní předpisy členských států v oblasti sociálního zabezpečení. Z této směrnice by rovněž neměl vyplývat požadavek na liberalizaci služeb obecného hospodářského zájmu vyhrazených veřejným či soukromým subjektům, ani na privatizaci veřejných subjektů poskytujících služby.

(8)

V případě koncesí, které dosahují určité hodnoty nebo ji překračují, je vhodné zajistit při jejich udělování minimální koordinaci vnitrostátních postupů na základě zásad Smlouvy o fungování EU, aby bylo zaručeno otevření koncesí hospodářské soutěži a přiměřená právní jistota. Tato ustanovení o koordinaci by neměla přesahovat rámec toho, co je nezbytné k dosažení výše uvedených cílů a k zajištění určité míry flexibility. Členské státy by však měly mít možnost tato ustanovení doplnit a dále rozvíjet, považují-li to za vhodné, zejména k lepšímu zajištění dodržování výše uvedených zásad.

(9)

Je třeba vyjasnit, že skupiny hospodářských subjektů včetně takových, u nichž se jedná o dočasné sdružení, se mohou koncesních řízení účastnit, aniž by musely mít konkrétní právní formu. Pokud je to nezbytné, například je-li vyžadována společná a nerozdílná odpovědnost, mělo by být možné požadovat konkrétní formu v okamžiku udělení koncese. Rovněž je třeba vyjasnit, že by veřejní zadavatelé nebo zadavatelé měli mít možnost výslovně stanovit, jakým způsobem mají skupiny hospodářských subjektů splnit požadavky týkající se ekonomické a finanční situace nebo kritéria týkající se technické a odborné způsobilosti, jež jsou vyžadovány od hospodářských subjektů, které se koncesního řízení účastní samostatně. K plnění koncese skupinami hospodářských subjektů může být nezbytné stanovit podmínky, jež se nevztahují na jednotlivé účastníky. K těmto podmínkám, které by měly být opodstatněny objektivními důvody a být přiměřené, by například mohl patřit požadavek na jmenování společného zastoupení nebo vedoucího partnera pro účely koncesního řízení nebo na informace o jejich složení.

(10)

Určitá ustanovení o koordinaci by měla být zavedena rovněž pro udělování koncesí na stavební práce a služby v odvětví energetiky, dopravy a poštovních služeb, a to vzhledem ke skutečnosti, že vnitrostátní orgány mohou ovlivňovat chování subjektů působících v těchto odvětvích, a s přihlédnutím k uzavřenosti trhů, na nichž tyto subjekty působí, v důsledku existence zvláštních či výhradních práv udělených členskými státy v souvislosti s dodávkami, poskytováním nebo provozováním sítí určených k poskytování dotčených služeb.

(11)

Koncese jsou úplatné smlouvy, jejichž prostřednictvím jeden nebo více veřejných zadavatelů nebo zadavatelů svěřuje jednomu nebo více hospodářským subjektům provedení stavebních prací nebo poskytování a řízení služeb. Předmětem těchto smluv je zajištění stavebních prací nebo služeb prostřednictvím koncese, kdy protiplnění za tuto koncesi spočívá v právu braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací nebo z poskytování služeb nebo v tomto právu společně s platbou. Tyto smlouvy mohou, ale nutně nemusí zahrnovat převod vlastnictví na veřejné zadavatele či zadavatele, avšak veřejní zadavatelé či zadavatelé vždy z daných stavebních prací nebo služeb získávají prospěch.

(12)

Pro účely této směrnice je třeba vyjasnit, že pouhé financování určité činnosti, zejména prostřednictvím grantů, které je často spojeno s povinností vrátit obdržené částky, pokud nebyly využity na zamýšlené účely, do působnosti této směrnice nespadá.

(13)

Za koncese by se dále neměla považovat ujednání, kdy příslušný úkol smějí plnit všechny subjekty splňující určité podmínky, bez jakékoli selektivity, jako je volba zákazníka či systémy poukázek na služby, a to ani v případě, že vychází z právních dohod mezi orgánem veřejné správy a hospodářskými subjekty. Tyto systémy obvykle vychází z rozhodnutí orgánu veřejné správy vymezujícího transparentní a nediskriminační podmínky pro trvalý přístup hospodářských subjektů k poskytování určitých služeb, jako jsou sociální služby, a umožňujícího zákazníkům zvolit si mezi těmito subjekty.

(14)

Za koncese by se také neměly považovat některé akty členského státu, jako jsou povolení nebo licence, jejichž prostřednictvím členský stát nebo veřejný orgán tohoto členského státu stanoví podmínky pro výkon ekonomické činnosti, včetně podmínek pro provedení dané operace, které se obvykle udělují na žádost hospodářského subjektu, a nikoli z podnětu veřejného zadavatele nebo zadavatele, a u nichž má hospodářský subjekt nadále možnost odstoupit od poskytování stavebních prací či služeb. V případech těchto aktů členského státu se mohou použít zvláštní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (5). Na rozdíl od uvedených aktů členského státu stanoví koncese vzájemné závazky, pokud se na provádění těchto stavebních prací nebo poskytování služeb vztahují zvláštní požadavky, které stanoví veřejný zadavatel nebo zadavatel, a jejich dodržení je právně vymahatelné.

(15)

Za koncese ve smyslu této směrnice by se dále neměly považovat určité dohody, jejichž předmětem je právo hospodářského subjektu požívat podle soukromého nebo veřejného práva užitků z určité veřejné oblasti nebo zdroje, jako jsou pozemky nebo jakýkoli veřejný majetek zejména v námořním odvětví a v odvětvích vnitrozemských přístavů nebo letišť, jimiž stát nebo veřejný zadavatel či zadavatel stanoví pouze obecné podmínky užívání bez zajišťování konkrétních stavebních prací nebo služeb. Tak je tomu obvykle v případě smluv ve veřejném sektoru či smluv o nájmu pozemků, které obvykle obsahují podmínky nabytí nájemcem, účel, k němuž má být vlastnictví využíváno, povinnosti nájemce a nájemníka, pokud jde o údržbu vlastnictví, dobu trvání nájmu a podmínky vzdání se držení ve prospěch nájemce, nájem a dodatečné poplatky, které mají být hrazeny nájemcem.

(16)

Za koncese ve smyslu této směrnice by se dále neměly považovat dohody o poskytnutí práva přístupu zahrnující využívání veřejných nemovitostí k poskytování či provozu pevných linek či sítí určených k poskytování služby veřejnosti, pokud tyto dohody neukládají povinnost poskytování nebo se netýkají získávání služeb veřejným zadavatelem nebo zadavatelem pro něj samotného nebo pro koncové uživatele.

(17)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na smlouvy, které nezahrnují platby poskytovateli a v jejichž rámci je poskytovatel odměňován na základě regulovaných tarifů vypočítaných tak, aby pokrývaly veškeré náklady a investice vynaložené poskytovatelem na poskytování služby.

(18)

Problémy spojené s výkladem pojmů koncese a veřejná zakázka vyvolávají trvalou právní nejistotu zúčastněných stran a vedly k mnoha rozsudkům Soudního dvora Evropské unie. Je proto nutno objasnit definici koncese, zejména s odkazem na pojem provozního rizika. Hlavní znak koncese, tj. právo braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací nebo z poskytování služeb, vždy znamená, že se na koncesionáře přenáší provozní riziko ekonomické povahy, že se mu za běžných provozních podmínek nevrátí vynaložená investice a náklady vzniklé při provozování zadané stavby nebo poskytování zadaných služeb, a to ani když část rizika ponese veřejný zadavatel nebo zadavatel. Uplatňování zvláštních pravidel, která upravují udělování koncesí, by nebylo opodstatněné, pokud by veřejný zadavatel nebo zadavatel zprostil hospodářský subjekt břemene možných ztrát tím, že by mu zaručil minimální příjem, který by se rovnal investicím a nákladům, jež hospodářský subjekt musel vynaložit v souvislosti s plněním smlouvy, nebo by byl vyšší než tyto investice a náklady. Současně je nutno objasnit, že by se za koncese měla považovat určitá ujednání, která jsou výlučně hrazena veřejným zadavatelem nebo zadavatelem, pokud návratnost investic a nákladů, jež hospodářskému subjektu vzniknou při zhotovování stavby nebo poskytování služby, závisí na skutečné poptávce po dané službě nebo stavebním díle či na jejich nabídce.

(19)

Pokud odvětvové nařízení vyloučí uvedené riziko tím, že koncesionáři zaručí dosažení bezztrátovosti, pokud jde o investice a náklady vzniklé při plnění smlouvy, neměla by se tato smlouva považovat za koncesi ve smyslu této směrnice. Skutečnost, že je riziko od samého počátku omezeno, by neměla bránit tomu, aby byla smlouva považována za koncesi. To může být například případ odvětví s regulovanými tarify nebo situací, kdy je provozní riziko omezeno prostřednictvím smluvních ujednání stanovujících částečnou náhradu, včetně náhrady v případě předčasného ukončení koncese z důvodů, které lze přičítat veřejnému zadavateli či zadavateli, nebo z důvodu vyšší moci.

(20)

Provozní riziko by mělo vyplývat ze skutečností, které jsou mimo kontrolu smluvních stran. Rizika, která souvisejí například se špatným řízením, neplněním smlouvy hospodářským subjektem či z důvodu vyšší moci, nejsou pro klasifikaci smlouvy jako koncese určující, neboť tato rizika jsou vlastní každé smlouvě, bez ohledu na to, zda se jedná o veřejnou zakázku či o koncesi. Provozní riziko by mělo být chápáno jako riziko vystavení výkyvům trhu, které může spočívat buď v riziku na straně poptávky, či riziku na straně nabídky, nebo riziku na straně poptávky i nabídky. Riziko na straně poptávky je třeba chápat jako riziko související se skutečnou poptávkou po stavebních pracích či službách, jež jsou předmětem smlouvy. Riziko na straně nabídky je třeba chápat jako riziko související s poskytováním stavebních prací či služeb, které jsou předmětem smlouvy, zejména riziko nesouladu mezi poskytovanými službami a poptávkou. Pro účely posouzení provozního rizika lze soudržným a jednotným způsobem zohledňovat čistou současnou hodnotu veškerých investic, nákladů a příjmů koncesionáře.

(21)

Pojmem „veřejnoprávní subjekty“ se opakovaně zabýval Soudní dvůr Evropské unie a poskytl řadu vyjasnění, která jsou k plnému pochopení tohoto pojmu klíčová. Proto je třeba vyjasnit, že subjekt, který působí za normálních tržních podmínek, usiluje o dosažení zisku a nese ztráty plynoucí z výkonu své činnosti, by neměl být považován za „veřejnoprávní subjekt“, neboť potřeby veřejného zájmu, k jejichž naplnění byl zřízen nebo jejichž naplnění mu bylo uloženo, lze považovat za potřeby průmyslové nebo obchodní povahy. Obdobně byly Soudním dvorem posouzeny také podmínky týkající se původu financování daného subjektu, z čehož vyplynulo, že financování „z větší části“ značí více než z poloviny a že toto financování může zahrnovat platby od uživatelů, které jsou ukládány, vypočítávány a vybírány v souladu s pravidly veřejného práva.

(22)

Je vhodné vymezit pojem „výhradních nebo zvláštních práv“, neboť je klíčový pro vymezení rozsahu působnosti této směrnice a pojmu zadavatele. Pokud jde o pojem zadavatele, je třeba vyjasnit, že na subjekty, které nejsou zadavateli ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) ani veřejnými podniky, se ustanovení této směrnice vztahují, pouze pokud vykonávají jednu z činností zahrnutých na základě uvedených práv. Za zadavatele však uvedené subjekty nebudou považovány, pokud uvedená práva byla udělena pomocí postupu, jenž je založen na objektivních kritériích, zejména podle právních předpisů Unie, a u něhož bylo zajištěno náležité uveřejnění. Tyto právní předpisy by měly zahrnovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (6), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (7), směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (8), směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES (9) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (10). Rovněž je třeba vyjasnit, že uvedený výčet právních předpisů je demonstrativní a že práva v jakékoli formě udělená jinými postupy, jež jsou založeny na objektivních kritériích a u nichž bylo zajištěno odpovídající uveřejnění, nejsou pro účely určení zadavatelů, na něž se vztahuje tato směrnice, relevantní.

(23)

Tato směrnice by se měla vztahovat pouze na koncese o hodnotě rovnající se určitému finančnímu limitu, který by měl odrážet jednoznačný přeshraniční význam koncesí pro hospodářské subjekty nacházející se v jiných členských státech, než je členský stát, v němž se nachází veřejný zadavatel nebo zadavatel, nebo tento finanční limit převyšující. Je tudíž zapotřebí vymezit metodiku výpočtu odhadované hodnoty koncese a tato metoda by měla být totožná pro koncese na stavební práce i na služby, neboť oba druhy koncesí často zahrnují prvky stavebních prací i služeb. Výpočet by měl vycházet z celkového obratu bez DPH, který podle předpokladu veřejného zadavatele nebo zadavatele daný koncesionář realizuje ze stavebních prací a služeb, jež jsou předmětem koncese, za dobu jejího trvání.

(24)

K zajištění skutečného otevření trhu a náležité rovnováhy při uplatňování pravidel pro udělování koncesí v odvětví energetiky, dopravy a poštovních služeb je nezbytné, aby byly dotčené subjekty určeny na jiném základě, než je jejich právní postavení. Je proto třeba zajistit, aby nebylo ohroženo rovné zacházení se zadavateli působícími ve veřejném sektoru a zadavateli působícími v soukromém sektoru. V souladu s článkem 345 Smlouvy o fungování EU je třeba rovněž zajistit, aby nebyla dotčena pravidla týkající se úpravy vlastnictví uplatňovaná v členských státech. Z tohoto důvodu by se na koncese udělované subjekty vykonávajícími jednu z výše uvedených činností za účelem provádění těchto činností, bez ohledu na to, zda se jedná o státní, místní či regionální orgány, veřejnoprávní orgány, veřejné podniky či jiné subjekty požívající zvláštních či výlučných práv, měla vztahovat zvláštní a jednotná pravidla. Subjekty, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů odpovědné za poskytování služeb souvisejících s některou z činností uvedených v příloze II, by měly být považovány za subjekty vykonávající tyto činnosti.

(25)

Je třeba vyjasnit, že příslušnou činností v oblasti letišť jsou i služby pro cestující, které přispívají k hladkému fungování letištních zařízení a které lze u dobře fungujících moderních letišť očekávat, jako jsou služby maloobchodu, veřejného stravování a parkování.

(26)

Některé subjekty jsou činné v oblasti výroby, přenosu nebo distribuce tepla i chlazení. Může tak vznikat určitá nejistota v souvislosti s tím, jaká pravidla se vztahují na činnosti související s teplem a jaká na činnosti související s chlazením. Proto je třeba vyjasnit, že přenos nebo distribuce tepla je činností zahrnutou do přílohy II, a tudíž splňují-li subjekty činné v odvětví tepla podmínky stanovené pro zadavatele, podléhají pravidlům této směrnice vztahujícím se na zadavatele. Naproti tomu subjekty činné v oblasti chlazení, splňují-li podmínky stanovené pro veřejné zadavatele, podléhají pravidlům této směrnice vztahujícím se na veřejné zadavatele. V neposlední řadě je třeba vyjasnit, že při určování toho, jakými pravidly pro udělení se případně bude řídit udělování koncesí pro výkon obou činností, tedy vytápění i chlazení, by se mělo vycházet z ustanovení upravujících smlouvy o výkonu několika činností.

(27)

Než bude navržena jakákoli změna oblasti působnosti této směrnice v souvislosti s odvětvím chlazení, měla by být posouzena situace v tomto odvětví, aby byly získány dostatečné informace týkající se zejména stavu hospodářské soutěže, míry přeshraničního zajišťování a názorů zúčastněných subjektů. Jelikož by uplatňování této směrnice v tomto odvětví mohlo mít významný dopad z hlediska otevírání trhu, mělo by k tomuto posouzení dojít při vyhodnocování dopadu této směrnice.

(28)

Je třeba vyjasnit, že pro účely bodů 1 a 2 přílohy II zahrnuje pojem „dodávka“ výrobu/produkci, velkoobchodní prodej a maloobchodní prodej. Výroba zemního plynu formou těžby však spadá do bodu 6 uvedené přílohy.

(29)

V případě smíšených koncesí by příslušná pravidla měla být stanovena podle hlavního předmětu koncese, pokud jednotlivé části koncese nelze objektivně oddělit. Proto by mělo být vyjasněno, jak by veřejní zadavatelé a zadavatelé měli určovat, zda jsou jednotlivé části koncese oddělitelné, či nikoli. Toto vyjasnění by mělo vycházet z příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie. Určování by mělo probíhat na základě posouzení konkrétního případu, kdy by oznámený nebo očekávaný záměr veřejného zadavatele nebo zadavatele považovat jednotlivé aspekty tvořící smíšenou koncesi za neoddělitelnou neměl postačovat, avšak měl by být podepřen objektivními důkazy, jež jej mohou odůvodnit a potvrdit potřebu uzavření jediné smlouvy. Tato odůvodněná potřeba uzavřít jedinou smlouvu by mohla nastat například v případě výstavby jediné budovy, jejíž část bude užívat přímo dotyčný veřejný zadavatel a jiná část bude provozována na základě koncese, například jako parkovací prostory pro veřejnost. Mělo by být vyjasněno, že potřeba uzavřít jedinou smlouvu může vyplývat z důvodů technické i ekonomické povahy.

(30)

V případě smíšených koncesí, které mohou být rozděleny, mají veřejní zadavatelé a zadavatelé vždy možnost udělit samostatné koncese na oddělené části smíšené koncese, v kterémžto případě by měla být ustanovení platná pro každou oddělenou část stanovena výlučně podle vlastností dané konkrétní koncese. Pokud se naproti tomu veřejní zadavatelé a zadavatelé rozhodnou udělit jednu koncesi, která obsahuje prvky koncese i další prvky, bez ohledu na jejich hodnotu a právní režim, kterému by tyto prvky jinak podléhaly, je třeba uvést, jaká pravidla se na tyto případy vztahují. Pro smíšené koncese v oblasti obrany a bezpečnosti nebo části nespadající do oblasti působnosti Smlouvy o fungování EU by měla být přijata zvláštní ustanovení.

(31)

Zadavatelé mohou koncese udělovat za účelem plnění požadavků, které vyplývají z různých činností, jež mohou podléhat různým právním režimům. Je nutno upřesnit, že právní režim použitelný na jednu koncesi určenou k pokrytí více činností by měl podléhat pravidlům použitelným na tu činnost, na kterou je koncese určena především. Stanovení činnosti, na niž je koncese především určena, může být založeno na analýze požadavků, kterým musí konkrétní koncese vyhovovat, provedené zadavatelem za účelem stanovení odhadované hodnoty koncese a vypracování koncesních podmínek. V některých případech může být objektivně nemožné stanovit, na kterou činnost je koncese především určena. Je nutno stanovit pravidla, která se v těchto případech použijí.

(32)

V určitých případech může být daný veřejný zadavatel či zadavatel, který je celostátním, regionálním či místním orgánem nebo veřejnoprávním subjektem, či dané sdružení uvedených zadavatelů jediným zdrojem dané služby, na jejíž poskytování má výhradní právo v souladu s vnitrostátními právními a zveřejněnými správními předpisy, jež jsou slučitelné se Smlouvou o fungování EU. Je třeba objasnit, že v těchto situacích může veřejný zadavatel či zadavatel uvedený v tomto bodu odůvodnění nebo jejich sdružení udělit těmto orgánům koncese, aniž by se uplatnila tato směrnice.

(33)

Je rovněž vhodné vyjmout z oblasti působnosti této směrnice některé koncese na služby udělené hospodářským subjektům, pokud jsou uděleny na základě výlučného práva, které bylo dotčenému hospodářskému subjektu uděleno podle vnitrostátních právních či zveřejněných správních předpisů a v souladu se Smlouvou o fungování EU a akty Unie, jimiž se stanoví společná pravidla pro přístup na trh vztahující se na činnosti uvedené v příloze II, protože uvedené výlučné právo znemožňuje uspořádání soutěže pro udělení koncese. Odchylně od všeobecného vynětí z oblasti působnosti této směrnice a aniž jsou dotčeny jeho právní důsledky, by se na koncese uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci měla vztahovat povinnost uveřejnit oznámení o výsledku koncesního řízení za účelem zajištění základní transparentnosti, ledaže by podmínky zajištění transparentnosti byly stanoveny v odvětvových předpisech. Pokud členský stát udělí některému hospodářskému subjektu výlučné právo k výkonu činností uvedených v příloze II, měl by o tom v zájmu posílení transparentnosti informovat Komisi.

(34)

Pro účely této směrnice by se pojmy ochrana podstatných zájmů bezpečnosti, vojenské vybavení, citlivé vybavení, citlivé stavební práce a citlivé služby měly rozumět pojmy ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (11).

(35)

Touto směrnicí by neměla být dotčena svoboda členských států zvolit si v souladu s právními předpisy Unie způsob organizace a kontroly provozování hazardních nebo sázkových her, a to i prostřednictvím povolení. Je vhodné z oblasti působnosti této směrnice vyjmout koncese týkající se provozování loterií, jež členský stát udělí na základě výlučného práva uděleného v řízení bez uveřejnění podle vnitrostátních právních nebo zveřejněných správních předpisů v souladu se Smlouvou o fungování EU. Důvodem této výjimky je udělení výlučného práva jednomu hospodářskému subjektu, což znemožňuje uspořádání soutěže, a potřeba ponechat členským státům vzhledem k jejich povinnostem v oblasti ochrany veřejného a společenského pořádku možnost regulovat odvětví hazardních her na vnitrostátní úrovni.

(36)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na některé pohotovostní služby, pokud je poskytují neziskové organizace nebo sdružení, protože v případě, že by poskytovatelé těchto služeb museli být vybíráni v souladu s postupy stanovenými v této směrnici, by bylo obtížné zachovat zvláštní povahu těchto organizací. Tato výjimka by však neměla sahat mimo rámec toho, co je nezbytně nutné. Proto by mělo být výslovně uvedeno, že služby sanitní přepravy pacientů by vyjmuty být neměly. V této souvislost je dále nutné vyjasnit, že sanitní služby nejsou ve společném slovníku pro veřejné zakázky součástí kategorie CPV 601 „Služby silniční dopravy“, nýbrž třídy 8514. Mělo by proto být vyjasněno, že na služby kódu CPV 85143000-3 spočívající výlučně ve službách sanitní přepravy pacientů by se měl vztahovat zvláštní režim pro sociální a jiné zvláštní služby (dále jen „zjednodušený režim“). Zjednodušený režim by se tak v důsledku toho vztahoval i na koncese na poskytování sanitních služeb obecně, pokud by hodnota služeb sanitní přepravy pacientů převyšovala hodnotu ostatních sanitních služeb.

(37)

Je vhodné připomenout, že se tato směrnice vztahuje pouze na veřejné zadavatele a zadavatele členských států. Její ustanovení se tudíž nebudou vztahovat na politické strany obecně, protože ty veřejnými zadavateli ani zadavateli nejsou. Nicméně v některých členských státech mohou mít politické strany veřejnoprávní subjektivitu. Některé služby (jako výroba propagačních filmů a videozáznamů) jsou však v případě poskytování v rámci volební kampaně s politickými názory svého poskytovatele spjaty natolik neoddělitelně, že jsou jejich poskytovatelé obvykle vybíráni způsobem, který se nemůže řídit pravidly pro udělování koncesí. Dále je třeba připomenout, že status a financování evropských politických stran a evropských politických nadací se řídí jinými pravidly než pravidly stanovenými v této směrnici.

(38)

Řada zadavatelů je uspořádána jako hospodářská skupina, která může sestávat z několika samostatných podniků; každý z těchto podniků má často v celkové struktuře hospodářské skupiny specifickou úlohu. Je proto vhodné vyjmout určité koncese na služby a stavební práce udělené přidruženému podniku, jehož hlavní činností je poskytování takových služeb nebo stavebních prací skupině, jejíž je součástí, a nikoli jejich nabízení na trhu. Je rovněž vhodné vyjmout určité koncese na služby a stavební práce udělené zadavatelem společnému podniku, který je založen více zadavateli, mezi které tento zadavatel patří, za účelem vykonávání činností, na něž se vztahuje tato směrnice. Je však vhodné zajistit, aby toto vynětí nezpůsobilo narušení hospodářské soutěže zvýhodňující podniky nebo společné podniky, které jsou přidruženy k zadavatelům; je také vhodné stanovit příslušný soubor pravidel, zejména pro maximální hranice, ve kterých mohou podniky vytvářet část svého obratu na trhu a mimo které tyto podniky ztrácejí možnost získání koncesí bez výzvy k účasti v soutěži, pro složení společných podniků a stabilitu vazeb mezi těmito společnými podniky a zadavateli, ze kterých se skládají.

(39)

Podniky by měly být považovány za přidružené, existuje-li mezi zadavatelem a dotyčným podnikem přímý či nepřímý dominantní vliv nebo podléhají-li oba dominantnímu vlivu jiného podniku; účast soukromého subjektu sama o sobě by v této souvislosti neměla být relevantní. Ověření toho, zda je, či není určitý podnik přidružen k danému zadavateli, by mělo být možné provést co nejsnadněji. Vzhledem k tomu, že případnou existenci takového přímého či nepřímého dominantního vlivu bude nutné ověřit již pro účely rozhodnutí o tom, zda by roční účetní závěrky dotyčných podniků a zadavatelů měly být konsolidovány, by tudíž měly být podniky považovány za přidružené, jsou-li jejich roční účetní závěrky konsolidovány. V určitých případech však pravidla Unie týkající se konsolidovaných závěrek nemusí být použitelná, například z důvodu velikosti dotyčného podniku nebo kvůli tomu, že nejsou splněny určité podmínky týkající se jejich právní formy. V těchto případech, kdy se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (12) nepoužije, bude nutné existenci přímého či nepřímého dominantního vlivu posoudit podle vlastnické struktury, finanční účasti nebo pravidel, jimiž se tyto podniky řídí.

(40)

Koncese ve vodohospodářském odvětví často podléhají zvláštním a složitým mechanismům, jež vyžadují zvláštní zohlednění, neboť voda je pro všechny občany Unie veřejným statkem zásadního významu. Zvláštnosti uvedených mechanismů jsou důvodem k tomu, aby byla oblast vodního hospodářství z oblasti působnosti této směrnice vyloučena. Toto vyloučení zahrnuje koncese na stavební práce a služby, jejichž předmětem je poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody nebo dodávání pitné vody do těchto sítí. Koncese na služby by měly být, v rozsahu v jakém jsou spojeny s některou z těchto vyloučených činností, vyloučeny také pro čištění nebo úpravy odpadních vod a projekty vodohospodářských děl, zavlažování nebo odvodňování půdy (za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody, jež má být získána takovými projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními).

(41)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na koncese udělené zadavateli a určené k povolení výkonu činnosti uvedené v příloze II, pokud je v členském státě, v němž je tato činnost vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na něž není omezen přístup, jak je zjištěno na základě postupu stanoveného za tímto účelem ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (13). Je tedy vhodné zachovat postup použitelný na všechna odvětví uvedená v této směrnici nebo jejich části, který umožní vzít v úvahu účinky otevření těchto odvětví hospodářské soutěži v současnosti nebo v budoucnu. Takový postup by měl poskytnout dotčeným subjektům právní jistotu, stejně jako vhodný rozhodovací proces, který by zajistil v krátkých lhůtách jednotné použití práva Unie v této oblasti. V zájmu právní jistoty je třeba vyjasnit, že veškerá rozhodnutí přijatá před vstupem této směrnice v platnost na základě článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES (14) zůstávají použitelná i nadále.

(42)

Tato směrnice je určena členským státům, a nevztahuje se tudíž na udělování koncesí, které provádí mezinárodní organizace svým jménem a na svůj účet. Je však nutné objasnit, do jaké míry by tato směrnice měla být používána na udělování koncesí, které se řídí zvláštními mezinárodními pravidly.

(43)

Udělování koncesí na určité audiovizuální a rozhlasové mediální služby poskytovateli mediálních služeb by mělo umožnit, aby byl zohledněn význam kulturních a sociálních aspektů, což činí použití pravidel pro udělování koncesí nevhodným. Z tohoto důvodu je třeba stanovit výjimku pro koncese na služby udělované samotnými poskytovateli mediálních služeb, jejichž cílem je nákup, příprava, výroba nebo společná výroba hotových programů a jiné přípravné služby, jako jsou služby týkající se scénářů nebo uměleckých představení nezbytných pro výrobu programu. Je třeba rovněž vyjasnit, že tato výjimka by se měla vztahovat na vysílací služby sdělovacích prostředků a na služby na vyžádání (nelineární služby). Tato výjimka by se však neměla vztahovat na dodávku technického zařízení nezbytného pro výrobu, společnou výrobu či vysílání těchto programů.

(44)

Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je toto financování poskytováno organizacím pro veřejnoprávní vysílání k plnění veřejných služeb, jak jsou svěřeny, vymezeny a organizovány v každém členském státě v souladu s Protokolem č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojeným ke Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o EU.

(45)

Existuje značná právní nejistota ohledně toho, do jaké míry by se na smlouvy uzavřené mezi subjekty v rámci veřejného sektoru měla pravidla o koncesích vztahovat. Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie je mezi jednotlivými členskými státy, ba dokonce mezi veřejnými zadavateli nebo zadavateli vykládána rozdílně. Je proto nezbytné vyjasnit, ve kterých případech smlouvy uzavřené v rámci veřejného sektoru nepodléhají pravidlům stanoveným v této směrnici. Mělo by se přitom vycházet ze zásad stanovených v příslušné judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Skutečnost, že obě strany dohody jsou samy veřejnými orgány, sama o sobě uplatnění pravidel stanovených v této směrnici nevylučuje. Uplatnění pravidel stanovených v této směrnici by nicméně nemělo být v rozporu se svobodou veřejných orgánů vykonávat úkoly veřejné služby, jež jsou jim svěřeny, za použití vlastních zdrojů, jež zahrnují možnost spolupráce s jinými veřejnými orgány. Mělo by být zajištěno, aby spolupráce mezi orgány veřejné správy vyjmutá z oblasti působnosti této směrnice nevedla ve vztahu k soukromým hospodářským subjektům k narušení hospodářské soutěže, pokud se díky takové spolupráci dostává soukromý poskytovatel služeb do výhodnějšího postavení vůči svým konkurentům.

(46)

Koncese udělované ovládaným právnickým osobám by neměly podléhat uplatňování postupů stanovených touto směrnicí, pokud veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) ovládá dotyčnou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, za podmínky, že ovládaná právnická osoba vykonává více než 80 % svých činností při plnění úkolů, jež jí svěřil ovládající veřejný zadavatel nebo zadavatel nebo jiné právnické osoby ovládané tímto veřejným zadavatelem nebo zadavatelem, bez ohledu na příjemce plnění koncesní smlouvy. Tato výjimka by se neměla týkat situací, kdy má na kapitálu ovládané právnické osoby přímou účast soukromý hospodářský subjekt, neboť v takovém případě by udělením koncese bez soutěže získal tento soukromý hospodářský subjekt s kapitálovou účastí v ovládané právnické osobě neoprávněnou výhodu před svými konkurenty. Vzhledem ke specifickým vlastnostem veřejných subjektů, u nichž je stanoveno povinné členství, jako jsou organizace pověřené řízením nebo výkonem některých veřejných služeb, by se toto však nemělo vztahovat na případy, kdy je účast konkrétního soukromého hospodářského subjektu na kapitálu ovládané právnické osoby povinná podle vnitrostátního právního předpisu v souladu se Smlouvami, pokud s takovou účastí není spojeno ovládání ani možnost blokovat a taková účast nezakládá rozhodující vliv na rozhodování ovládané právnické osoby. Rovněž je třeba vyjasnit, že rozhodujícím prvkem je pouze přímá účast soukromého subjektu v ovládané právnické osobě.

V případě kapitálové účasti soukromého subjektu v ovládajícím veřejném zadavateli nebo zadavateli či ovládajících veřejných zadavatelích či zadavatelích toto nebrání zadání veřejné zakázky ovládané právnické osobě bez uplatnění postupů stanovených touto směrnicí, neboť tyto účasti nemají nepříznivý vliv na hospodářskou soutěž mezi soukromými hospodářskými subjekty. Dále by mělo být vyjasněno, že veřejní zadavatelé nebo zadavatelé, jako jsou veřejnoprávní subjekty, v nichž může mít kapitálovou účast soukromý subjekt, by měli mít možnost využít výjimky pro horizontální spolupráci. Pokud jsou tedy všechny ostatní podmínky týkající se horizontální spolupráce splněny, měla by se výjimka pro horizontální spolupráci vztahovat i na tyto veřejné zadavatele či zadavatele, a to za podmínky, že je smlouva uzavřena výlučně mezi veřejnými zadavateli či zadavateli.

(47)

Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) by měli mít možnost si zvolit společné poskytování svých veřejných služeb prostřednictvím spolupráce, aniž by byli nuceni využívat určitou konkrétní právní formu. Taková spolupráce může zahrnovat všechny druhy činností spojených s prováděním služeb a povinností uložených zúčastněným orgánům nebo jimi nabytých, jako jsou povinné či dobrovolné úkoly místních nebo regionálních orgánů nebo služby svěřené konkrétním subjektům veřejným právem. Služby poskytované jednotlivými zúčastněnými orgány nebo zadavateli nemusí být nutně totožné; mohou se rovněž doplňovat. Na smlouvy na společné poskytování veřejných služeb by se neměla vztahovat tato směrnice, jsou-li uzavírány výlučně mezi veřejnými zadavateli či zadavateli, řídí-li se provádění uvedené spolupráce pouze ohledy spojenými s veřejným zájmem a nedostává-li se žádný soukromý poskytovatel služeb do výhodnějšího postavení vůči konkurentům.

Za účelem splnění těchto podmínek by měla být daná spolupráce založena na konceptu spolupráce. Tato spolupráce nevyžaduje, aby všechny zúčastněné orgány plnily hlavní smluvní závazky, pokud existují závazky přispívat ke společnému plnění dané veřejné služby. Provádění této spolupráce včetně jakýchkoli finančních převodů mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli by se kromě toho mělo řídit pouze ohledy spojenými s veřejným zájmem.

(48)

Existují určité případy, kdy právní subjekt jedná, v rámci příslušných ustanovení vnitrostátního práva, jako nástroj nebo technická služba pro určené veřejné zadavatele či zadavatele a má povinnost provádět příkazy od těchto veřejných zadavatelů či zadavatelů a nemá žádný vliv na odměnu za svůj výkon. S ohledem na svou nesmluvní povahu by takový čistě administrativní vztah neměl spadat do oblasti působnosti koncesních řízení.

(49)

Je třeba vyjasnit, že pojem „hospodářské subjekty“ by měl být vykládán široce, aby zahrnoval jakékoli osoby nebo subjekty, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací nebo zhotovení stavby, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb, bez ohledu na právní formu, kterou si pro provozování činnosti zvolily. Podniky, pobočky, dceřiné společnosti, partnerství, družstva, společnosti s omezeným ručením, univerzity, veřejné či soukromé, a jiné formy subjektů by tak měly všechny spadat do pojmu hospodářský subjekt, ať již vystupují jako „právnické osoby“ v některých nebo všech situacích.

(50)

Za účelem zajištění odpovídající publicity koncesí na stavební práce a služby, jež dosahují určitého finančnímu limitu nebo jej překračují a jež udělují zadavatelé a veřejní zadavatelé, by udělení těchto koncesí mělo předcházet povinné uveřejnění oznámení o zahájení koncesního řízení v Úředním věstníku Evropské unie.

(51)

Vzhledem k nepříznivým dopadům na hospodářskou soutěž by udělení koncesí bez předchozího uveřejnění mělo být povoleno pouze výjimečně. Tato výjimka by měla být omezena na případy, kdy je od počátku zřejmé, že by uveřejnění nevedlo k větší hospodářské soutěži, zejména vzhledem ke skutečnosti, že objektivně existuje pouze jeden hospodářský subjekt, který může koncesi splnit. Nemožnosti udělit koncesi jinému hospodářskému subjektu by neměl dát vzniknout samotný veřejný zadavatel nebo zadavatel se zřetelem k budoucímu řízení o udělení koncese. Navíc je třeba důkladně posoudit, zda jsou k dispozici přiměřené substituty.

(52)

Doba trvání koncese by měla být omezena, aby se zabránilo uzavření trhu a omezení hospodářské soutěže. Kromě toho koncese s velmi dlouhou dobou trvání pravděpodobně povedou k uzavření trhu, a mohou tedy bránit volnému pohybu služeb a svobodě usazování. Taková doba trvání však může být odůvodněná, pokud je to nezbytné k tomu, aby se koncesionáři vrátily investice plánované za účelem plnění koncese a aby získal výnos z investovaného kapitálu. Trvání koncesí delších než pět let by tudíž mělo být omezeno na dobu, za kterou by se podle rozumných očekávání mohla koncesionáři za běžných provozních podmínek vrátit investice, kterou za účelem provozování staveb a služeb vynaložil, společně s výnosem z investovaného kapitálu, a to s přihlédnutím ke zvláštním cílům, k nimž se koncesionář ve smlouvě zavázal za účelem splnění požadavků týkajících se například kvality či ceny pro uživatele. Odhad by měl platit v okamžiku udělení koncese. Mělo by být možně zahrnovat výchozí i další investice považované za nezbytné pro provoz koncese, zejména výdaje na infrastrukturu, autorská práva, patenty, vybavení, logistiku, nábor a odbornou přípravu personálu a počáteční výdaje. Maximální doba trvání koncese by měla být uvedena v koncesních podmínkách, pokud doba trvání není jedním z kritérií pro udělení koncese. Veřejní zadavatelé a zadavatelé by měli mít vždy možnost koncesi udělit na dobu kratší, než je doba nezbytná k návratnosti investice, pokud související náhrada neodstraňuje provozní riziko.

(53)

Z plného uplatňování této směrnice je vhodné vyjmout pouze ty služby, které mají omezený přeshraniční rozměr, jako jsou určité sociální, zdravotní nebo vzdělávací služby. Tyto služby jsou poskytovány v rámci určitého kontextu, který se v jednotlivých členských státech kvůli různým kulturním tradicím zásadním způsobem liší. Je proto nutné zavést zvláštní režim udělování koncesí na tyto služby, který bere v úvahu skutečnost, že tyto služby jsou nově regulovány. Povinnost uveřejnit předběžné oznámení a oznámení o výsledku koncesního řízení týkajícího se koncese, jejíž hodnota se rovná finančním limitům stanoveným v této směrnici nebo je vyšší, představuje vhodný způsob poskytnutí informací potenciálním uchazečům o podnikatelských příležitostech a všem zainteresovaným stranám o počtu a druhu udělených koncesí. Členské státy by dále měly zavést vhodná opatření s ohledem na udělování koncesí na tyto služby zaměřená na zajištění dodržování zásad transparentnosti a rovného zacházení s hospodářskými subjekty a současně umožnit veřejným zadavatelům a zadavatelům zohlednění specifické povahy daných služeb. Členské státy by měly zajistit, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé mohli zohlednit potřebu zajistit inovace a v souladu s článkem 14 Smlouvy o fungování EU a protokolem č. 26 vysokou úroveň kvality, bezpečnosti a dostupnosti, rovné zacházení a podporu všeobecného přístupu a práv uživatelů.

(54)

S ohledem na význam kulturního kontextu a citlivost těchto služeb by členské státy měly získat širokou pravomoc organizovat výběr poskytovatelů služeb způsobem, který považují za nejvhodnější. Tato směrnice členským státům nebrání používat při výběru poskytovatelů služeb zvláštní kritéria kvality, jako jsou kritéria stanovená v dobrovolném evropském rámci kvality sociálních služeb, který přijal Výbor Evropské unie pro sociální ochranu. Členské státy nebo orgány veřejné správy mohou poskytovat tyto služby samy, nebo zorganizovat sociální služby způsobem, který neznamená uzavření koncesních smluv, například pouhým financováním těchto služeb nebo udělením licencí či povolení všem hospodářským subjektům, které splňují podmínky, jež veřejný zadavatel nebo zadavatel stanoví předem, bez jakýchkoli omezení nebo kvót, pokud tento systém zajišťuje dostatečné uveřejnění a dodržuje zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.

(55)

S cílem náležitě začlenit do koncesních řízení požadavky týkající se životního prostředí, sociální oblasti a pracovních podmínek, je zvláště důležité, aby členské státy a veřejní zadavatelé nebo zadavatelé přijali příslušná opatření, jimiž zajistí dodržování povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva, které se použijí v místě provádění stavebních prací nebo poskytování služeb a které vyplývají z právních a správních předpisů na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, jakož i z kolektivních smluv, pokud jsou taková pravidla i jejich uplatňování v souladu s právem Unie. Během plnění koncese by rovněž měly být uplatňovány závazky vyplývající z mezinárodních smluv, které byly ratifikovány všemi členskými státy a které jsou uvedeny v této směrnici. To by však žádným způsobem nemělo bránit uplatňování pracovních podmínek, které jsou pro pracovníky příznivější. Příslušná opatření by měla být uplatňována v souladu se základními zásadami práva Unie, zejména s cílem zajistit rovné zacházení. Měla by být uplatňována v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (15) a způsobem, který zajišťuje rovné zacházení a který přímo ani nepřímo nediskriminuje hospodářské subjekty a pracovníky z jiných členských států.

(56)

Služby by měly být považovány za poskytnuté v tom místě, kde dochází k charakteristickému plnění; jsou-li poskytnuty na dálku, například služby poskytované telefonními centry, měly by být považovány za poskytnuté v místě, kde jsou vykonány, bez ohledu na místo a členský stát, jimž jsou určeny.

(57)

Příslušné povinnosti by se mohly odrážet v ustanoveních koncesních smluv. Zároveň by mělo být možné začleňovat do koncesí ustanovení zajišťující soulad s kolektivními dohodami v souladu s právem Unie. Nedodržení příslušných povinností by mělo být možné považovat za vážné pochybení ze strany daného hospodářského subjektu, které může vést k vyloučení tohoto hospodářského subjektu z koncesního řízení.

(58)

Kontrola dodržování těchto environmentálních, sociálních a pracovněprávních předpisů by měla probíhat v příslušných fázích koncesního řízení při uplatňování obecných zásad upravujících výběr účastníků a udělení koncese a při uplatňování kritérií pro vyloučení.

(59)

Žádné ustanovení této směrnice by nemělo bránit zavedení nebo uplatňování opatření nutných k ochraně veřejného pořádku, veřejné mravnosti, veřejné bezpečnosti, zdraví, života lidí a zvířat, ochraně rostlin, popřípadě jiných opatření v oblasti životního prostředí, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj, za podmínky, že tato opatření jsou v souladu se Smlouvou o fungování EU.

(60)

Aby byla v průběhu řízení zajištěna důvěrnost, neměli by veřejní zadavatelé, zadavatelé ani hospodářské subjekty uveřejňovat informace, které jsou označeny jako důvěrné. Nedodržení těchto povinností by mělo vést k uplatnění přiměřených sankcí, v souladu s občanským či správním právem členského státu, pokud tak stanoví.

(61)

Za účelem boje proti podvodům, zvýhodňování a korupci a za účelem předcházení střetům zájmů přijmou členské státy náležitá opatření k zajištění transparentnosti koncesního řízení a rovného zacházení se všemi zájemci a uchazeči. Tato opatření by měla být zaměřena zejména na odstraňování střetu zájmů a dalších závažných nesrovnalostí.

(62)

Aby mohly všechny hospodářské subjekty, které mají zájem, podat žádosti a nabídky, měli by mít veřejní zadavatelé a zadavatelé povinnost dodržet minimální lhůtu pro doručení žádostí a nabídek.

(63)

Volba přiměřených, nediskriminačních a spravedlivých kritérií pro výběr hospodářských subjektů a uplatňování těchto kritérií na ně má zásadní význam pro zajištění jejich účinného přístupu k podnikatelským příležitostem spojeným s koncesemi. Pro účast malých a středních podniků může být rozhodující zejména možnost, aby zájemce mohl využít schopnosti jiných subjektů. Je proto vhodné stanovit, že by kritéria pro výběr měla souviset výlučně s odbornou a technickou způsobilostí a finančním a ekonomickým postavením hospodářských subjektů a měla by být navázána na předmět koncese, měla by být uvedena v oznámení o zahájení koncesního řízení a nemohou s výjimkou mimořádných případů vylučovat, aby hospodářský subjekt využil schopnosti jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty, pokud veřejnému zadavateli nebo zadavateli prokáže, že bude disponovat nezbytnými zdroji.

(64)

Dále by s ohledem na lepší začlenění sociálních a environmentálních aspektů při koncesním řízení veřejní zadavatelé nebo zadavatelé měli mít možnost využívat kritéria pro udělení koncese nebo podmínky plnění koncese v souvislosti se stavebními pracemi nebo službami, které mají být poskytnuty v rámci koncesní smlouvy, ve všech ohledech a v kterékoli fázi jejich životního cyklu, od těžby surovin použitých v daném výrobku po fázi likvidace výrobku, včetně faktorů, které jsou spojeny s konkrétním výrobním procesem, poskytováním daných stavebních prací nebo služeb či jejich obchodováním nebo s konkrétním procesem v pozdější fázi jejich životního cyklu, a to i pokud tyto faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty. Kritéria a podmínky odkazující na takovýto proces výroby či poskytování mohou například stanovit, že služby, které jsou předmětem koncese, jsou poskytovány za použití energeticky účinných strojů. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie to zahrnuje rovněž kritéria pro udělení koncese nebo podmínky plnění koncese související s používáním výrobků spravedlivého obchodu v průběhu plnění koncese, jež má být udělena. Kritéria a podmínky související s obchodem a jeho podmínkami mohou například odkazovat na povinnosti platit subdodavatelům určitou minimální cenu a cenovou přirážku. Podmínky plnění koncese týkající se otázek životního prostředí mohou zahrnovat například minimalizaci odpadu nebo účinnost využívání zdrojů.

(65)

Kritéria pro udělení koncese nebo podmínky plnění koncese v oblasti sociálních aspektů výrobního procesu by se měly uplatňovat v souladu se směrnicí 96/71/ES, a to ve smyslu výkladu Soudního dvora Evropské unie, a neměly by být vybírány a uplatňovány způsobem, který přímo či nepřímo diskriminuje hospodářské subjekty z jiných členských států nebo třetích zemí, jež jsou stranami Dohody Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (dále jen „dohoda o vládních zakázkách“) nebo dohod o volném obchodu, jejichž stranou je Unie. Proto by požadavky související se základními pracovními podmínkami upravenými ve směrnici 96/71/ES, jako je minimální mzda, měly zůstat na úrovni stanovené vnitrostátními právními předpisy nebo kolektivními smlouvami uplatňovanými v souladu s právem Unie v souvislosti s uvedenou směrnicí. Cílem podmínek plnění koncese může být také podpora provádění opatření v zájmu prosazování rovnosti žen a mužů při práci, posílení účasti žen na trhu práce a sladění pracovního a soukromého života, ochrany životního prostředí nebo dobrých životních podmínek zvířat, ale také dodržení zásad základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) či nábor více znevýhodněných osob, než vyžadují vnitrostátní právní předpisy.

(66)

Opatření zaměřená na ochranu zdraví zaměstnanců zapojených do procesu plnění koncese, podporu sociálního začlenění znevýhodněných osob nebo členů ohrožených skupin z řad osob, jež byly plněním koncese pověřeny, nebo odbornou přípravu v oblasti dovedností potřebných pro danou koncesi mohou rovněž být předmětem kritérií pro udělení koncese nebo podmínek plnění koncese, pokud se týkají stavebních prací nebo služeb, které mají být v rámci koncese poskytnuty. Tato kritéria nebo podmínky se mohou mimo jiné týkat například zaměstnávání dlouhodobých uchazečů o zaměstnání nebo uplatnění opatření v oblasti odborné přípravy pro nezaměstnané nebo mladé osoby v průběhu plnění koncese, jež má být udělena. V technických specifikacích mohou veřejní zadavatelé stanovit sociální požadavky, které přímo souvisí s vlastnostmi daného výrobku nebo služby, jako je přístup pro osoby se zdravotním postižením nebo řešení pro všechny uživatele.

(67)

Technické a funkční požadavky vypracované veřejnými zadavateli a zadavateli musí umožnit, aby bylo udělování koncesí otevřeno hospodářské soutěži. V uvedených požadavcích by měly být definovány požadované vlastnosti stavebních prací nebo služeb, na něž se koncese vztahuje, a mohou odkazovat na konkrétní proces výroby nebo poskytování požadovaných stavebních prací nebo služeb za podmínky, že souvisejí s předmětem koncese a jsou přiměřené k její hodnotě i cílům. Konkrétní proces výroby může zahrnovat požadavky týkající se přístupu pro osoby se zdravotním postižením nebo úrovně vlivu na životní prostředí. Tyto technické a funkční požadavky by měly být uvedeny v koncesní dokumentaci a být v souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti. Měly by být formulovány tak, aby se zabránilo umělému omezování hospodářské soutěže zejména prostřednictvím požadavků, které upřednostňují konkrétní hospodářský subjekt kopírováním klíčových vlastností dodávek, služeb nebo stavebních prací, které tento hospodářský subjekt obvykle nabízí. Veřejní zadavatelé či zadavatelé by v každém případě měli posoudit nabídky zahrnující stavební práce nebo služby, a to včetně dodávek s nimi souvisejících, které rovnocenným způsobem splňují požadované vlastnosti

(68)

Koncese jsou obvykle dlouhodobá složitá ujednání, kdy koncesionář přebírá povinnosti a rizika, jež obvykle nesou veřejní zadavatelé a která obvykle spadají do jejich oblasti působnosti. S výhradou dodržení této směrnice a zásad transparentnosti a rovného zacházení by proto veřejným zadavatelům a zadavatelům měla být poskytnuta značná flexibilita k vymezení a organizaci řízení vedoucího k výběru koncesionáře. V zájmu zajištění rovného zacházení a transparentnosti během celého koncesního řízení je však vhodné stanovit základní záruky, pokud jde o koncesní řízení, včetně informací o povaze a rozsahu koncese, omezení počtu zájemců, předávání informací uchazečům a zájemcům a dostupnosti příslušných záznamů. Je rovněž nezbytné stanovit, že se nelze odchýlit od původních podmínek oznámení o zahájení koncesního řízení, aby se zamezilo nespravedlivému zacházení s potenciálními zájemci.

(69)

Koncese by neměly být udělovány hospodářským subjektům, které se účastnily zločinného spolčení nebo byly shledány vinnými z korupce, podvodu na úkor finančních zájmů Unie, teroristických trestných činů, praní peněz, financování terorismu nebo obchodování s lidmi. Členské státy by však měly mít možnost stanovit odchylku od těchto povinných vyloučení ve výjimečných situacích, kdy je z naléhavých důvodů obecného zájmu udělení koncese nezbytné. Povinné vyloučení na úrovni Unie by mělo být rovněž trestem za neplacení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení.

(70)

Veřejní zadavatelé a zadavatelé by dále měli mít možnost vyloučit hospodářské subjekty, které se ukázaly jako nespolehlivé, a to například z důvodu závažného nebo opakovaného porušení environmentálních nebo sociálních povinností, včetně pravidel pro přístupnost osobám se zdravotním postižením nebo jiných druhů vážného profesního pochybení, jako je porušení pravidel hospodářské soutěže nebo práv duševního vlastnictví. Je třeba upřesnit, že vážné profesní pochybení může zpochybnit důvěryhodnost hospodářského subjektu a učinit jej nezpůsobilým pro udělení koncese bez ohledu na to, zda by daný hospodářský subjekt jinak byl technicky a ekonomicky způsobilý k plnění koncese. Vzhledem k tomu, že veřejný zadavatel či zadavatel ponese odpovědnost za důsledky svého případného chybného rozhodnutí, by veřejní zadavatelé a zadavatelé měli i nadále mít možnost se domnívat, že došlo k vážnému profesnímu pochybení, mohou-li před vydáním konečného a závazného rozhodnutí o existenci důvodů pro povinné vyloučení jakýmkoli vhodným způsobem prokázat, že daný hospodářský subjekt porušil své povinnosti, včetně povinností spojených s platbou daní nebo příspěvků sociálního zabezpečení, ledaže příslušné vnitrostátní právní předpisy stanoví jinak. Zároveň by měli mít veřejní zadavatelé a zadavatelé možnost vyloučit zájemce nebo uchazeče, jejichž plnění u dřívějších koncesí či jiných smluv s veřejnými zadavateli či zadavateli vykazovalo závažné nedostatky s ohledem na základní požadavky, například absenci dodávky nebo výkonu, významné nedostatky dodaného výrobku nebo služby, které jej nebo ji činí neupotřebitelným pro zamýšlený účel, nebo pochybení, jež vyvolává vážné pochybnosti ohledně spolehlivosti daného hospodářského subjektu. Vnitrostátní právo by mělo stanovit maximální dobu takových vyloučení.

(71)

Měla by se však zohlednit možnost, že hospodářské subjekty přijmou opatření v oblasti dodržování souladu s předpisy zaměřená na odstranění důsledků všech trestných činů nebo pochybení a na účinnou prevenci dalšího výskytu nezákonného jednání. Tato opatření mohou spočívat zejména v personálních a organizačních opatřeních, jako je přerušení všech kontaktů s osobami nebo organizacemi zapojenými do nezákonného jednání, příslušná reorganizace zaměstnanecké struktury, zavedení systémů hlášení a kontrol, vytvoření mechanismu vnitřních auditů za účelem monitorování dodržování souladu s předpisy a přijetí pravidel vnitřní odpovědnosti a náhrad škod. Pokud taková opatření poskytují dostatečné záruky, dotčené hospodářské subjekty by již neměly být vylučovány pouze z těchto důvodů. Hospodářské subjekty by měly mít možnost požádat, aby byla posouzena opatření přijatá k zajištění souladu s předpisy za účelem případného přijetí do koncesního řízení. Mělo by však být ponecháno na členských státech, aby stanovily přesné procesní a věcné podmínky pro uplatnění této možnosti. Mají zejména možnost svobodně rozhodnout, zda ponechají provedení příslušného posouzení na jednotlivých veřejných zadavatelích či zadavatelích, nebo svěří tento úkol jiným orgánům na ústřední či neústřední úrovni.

(72)

Je důležité zajistit, aby subdodavatelé plnili příslušné povinnosti v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva stanovené právními předpisy Unie, vnitrostátními právními předpisy, kolektivními dohodami nebo prostřednictvím ustanovení mezinárodního environmentálního, sociálního a pracovního práva uvedených v této směrnici, pokud jsou tato pravidla a jejich uplatňování v souladu s právem Unie, a to prostřednictvím vhodných opatření příslušných vnitrostátních orgánů v rámci jejich působnosti a pravomocí, jako jsou pracovněprávní inspekce nebo agentury pro ochranu životního prostředí. Je rovněž nezbytné zajistit v subdodavatelském řetězci určitou transparentnost, jelikož tak budou veřejným zadavatelům a zadavatelům poskytnuty informace o osobách přítomných na staveništích, kde pro ně probíhají stavební práce, nebo o tom, které podniky poskytují služby v souvislosti s budovami, infrastrukturami či prostorami, jako jsou radnice, obecní školy, sportovní zařízení, přístavy nebo dálnice, za něž jsou veřejní zadavatelé odpovědní nebo nad nimiž vykonávají dohled. Je třeba upřesnit, že povinnost poskytovat požadované informace bude v každém případě uložena koncesionáři, buď na základě zvláštních ustanovení, která by každý veřejný zadavatel nebo zadavatel musel zahrnout do všech koncesních řízení, nebo na základě povinností, které by členské státy uložily koncesionáři prostřednictvím obecně platných ustanovení.

Je rovněž třeba upřesnit, že podmínky související s vymáháním plnění příslušných povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva stanovených právními předpisy Unie, vnitrostátními právními předpisy, kolektivními dohodami nebo prostřednictvím ustanovení mezinárodního environmentálního, sociálního a pracovního práva uvedených v této směrnici, pokud jsou tato pravidla a jejich uplatňování v souladu s právem Unie, by se měly použít ve všech případech, kdy vnitrostátní právní předpisy členského státu stanoví mechanismus společné odpovědnosti mezi subdodavateli a koncesionářem. Dále je třeba výslovně uvést, že členské státy mohou podniknout další kroky, například rozšířit povinnosti týkající se transparentnosti, umožnit či nařídit veřejným zadavatelům nebo zadavatelům, aby ověřili, že subdodavatelé nejsou v některé ze situací, jež vyžadují vyloučení hospodářských subjektů. Pokud se na subdodavatele použijí tato opatření, měla by být zajištěna soudržnost s ustanoveními, která se vztahují na koncesionáře, aby v případě, že se vyskytnou důvody pro povinné vyloučení, následoval požadavek, aby koncesionář dotyčného subdodavatele nahradil. Pokud dané ověření prokáže výskyt nepovinných důvodů pro vyloučení, je třeba upřesnit, že veřejní zadavatelé nebo zadavatelé mohou nahrazení vyžadovat. Je však rovněž třeba výslovně stanovit, že veřejní zadavatelé nebo zadavatelé mohou být nuceni vyžadovat nahrazení dotyčného subdodavatele, pokud se ve stejných případech ukázalo jako nutné vyloučit koncesionáře. Dále je třeba výslovně stanovit, že členské státy mají i nadále možnost stanovit v rámci vnitrostátních právních předpisů přísnější pravidla odpovědnosti.

(73)

Veřejný zadavatelé či zadavatelé by měly posuzovat nabídky na základě jednoho či více kritérií pro udělení koncese. V zájmu zajištění transparentnosti a rovného zacházení by kritéria pro udělení koncese měla vždy splňovat určité obecné standardy. Tyto standardy mohou odkazovat na faktory, které nejsou čistě hospodářské, avšak z pohledu veřejného zadavatele nebo zadavatele mají vliv na hodnotu nabídky a umožňují určit celkovou ekonomickou výhodu pro veřejného zadavatele nebo zadavatele. Daná kritéria by měla být předem zpřístupněna všem potenciálním zájemcům či uchazečům, měla by souviset s předmětem koncese a neměla by veřejnému zadavateli nebo zadavateli ponechávat neomezenou volnost výběru. Měla by umožnit účinnou hospodářskou soutěž a být doprovázena požadavky, jež umožní účinné ověření informací poskytnutých uchazeči. Mělo by být možné zahrnovat mimo jiné environmentální, sociální nebo inovační kritéria. Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé by rovněž měli kritéria pro udělení koncese uvést sestupně podle důležitosti, aby bylo zajištěno rovné zacházení s potenciálními uchazeči, kteří díky tomu budou moci při přípravě nabídek znát všechny prvky, jež je třeba zohlednit.

Ve výjimečných případech, kdy veřejný zadavatel nebo zadavatel obdrží nabídku, v níž je navrženo inovační řešení s výjimečnou úrovní funkčního výkonu, které pečlivý veřejný zadavatel nebo zadavatel nemohl předpokládat, by měl mít možnost ve výjimečných případech změnit pořadí kritérií pro udělení koncese za účelem zohlednění nových možností, které z uvedeného inovačního řešení vyplynuly, pokud tato změna pořadí zajistí rovné zacházení se všemi skutečnými či potenciálními uchazeči tím, že vydá novou výzvu k podání nabídky nebo v příslušných případech uveřejní nové oznámení o zahájení koncesního řízení.

(74)

Elektronické prostředky pro výměnu informací a komunikaci mohou významně zjednodušit uveřejňování koncesí a zvýšit účinnost, rychlost a transparentnost postupů při udělování koncesí. Mohly by se stát obvyklým prostředkem komunikace a výměny informací v rámci koncesních řízení, neboť významným způsobem posilují možnosti hospodářských subjektů účastnit se koncesních řízení na celém vnitřním trhu.

(75)

Koncese obvykle zahrnují dlouhodobá a složitá technická a finanční ujednání, která často podléhají měnícím se okolnostem. Je proto nezbytné objasnit podmínky, za nichž změny koncese během jejího plnění vyžadují nové koncesní řízení, přičemž je třeba zohlednit příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Nové koncesní řízení je vyžadováno v případě podstatných změn původní koncese, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o zásadních podmínkách koncese. Tak je tomu zejména v situacích, kdy by změněné podmínky ovlivnily výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení. Změny koncese vedoucí k méně významné změně hodnoty koncese až do určité výše by měly být vždy možné, aniž by bylo třeba provést nové koncesní řízení. Za tímto účelem a v zájmu zajištění právní jistoty by tato směrnice měla stanovit finanční limity de minimis, pod jejichž úrovní není nutné nové koncesní řízení. Změny koncese překračující tyto finanční limity by měly být možné, aniž by bylo třeba provést nové koncesní řízení, pokud tyto změny splňují určité podmínky. To může být například případ změn, které se staly nezbytnými v návaznosti na potřebu vyhovět nárokům veřejných zadavatelů nebo zadavatelů, pokud jde o požadavek na bezpečnost a zohlednění zvláštních vlastností takových činností, jako je například provozování horských sportovních a turistických zařízení, kde se právní předpisy zabývající se souvisejícími riziky mohou vyvíjet, jestliže jsou tyto změny v souladu s příslušnými podmínkami stanovenými v této směrnici.

(76)

Veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou čelit vnějším okolnostem, které při udělení koncese nemohli předvídat, zejména pokud plnění koncese pokrývá delší časový úsek. V takovém případě je nezbytná určitá míra flexibility pro přizpůsobení koncese těmto okolnostem, aniž by se muselo uskutečnit nové koncesní řízení. Pojem nepředvídané okolnosti se týká okolností, jež nemohl veřejný zadavatel nebo zadavatel předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu původního udělení koncese při zohlednění jemu dostupných prostředků, povahy a vlastností konkrétního projektu, osvědčených postupů v dotčené oblasti a potřeby zajistit vhodný vztah mezi zdroji vynakládanými na přípravu udělení koncese a její odhadovanou hodnotou. Neplatí to však v případech, kdy je výsledkem úprav změna povahy celé koncese, například kvůli nahrazení stavebních prací, které mají být provedeny, nebo služeb, které mají být poskytnuty, něčím jiným, nebo kvůli zásadní změně typu koncese, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledky. V případě koncesí udělených za účelem vykonávání jiné činnosti, než jsou činnosti uvedené v příloze II, by neměl být nárůst hodnoty, který nevyžaduje zahájení nového koncesního řízení, vyšší než 50 % hodnoty původní koncese. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, použije se toto omezení pro hodnotu každé změny. Cílem těchto postupných změn nesmí být obcházení této směrnice.

(77)

V souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti by neměl být úspěšný uchazeč nahrazen, například pokud je koncese ukončena z důvodů nedostatků v plnění, jiným hospodářským subjektem, aniž by byla koncese znovu otevřena hospodářské soutěži. Avšak úspěšnému uchazeči plnícímu koncesi by mělo být umožněno, zejména pokud byla koncese udělena skupině hospodářských subjektů, během jejího plnění projít určitými strukturálními změnami, například čistě interní reorganizací, převzetím, fúzí a akvizicí nebo insolvencí. Tyto strukturální změny by neměly automaticky vyžadovat nové koncesní řízení u koncesí, které tento uchazeč plní.

(78)

Veřejní zadavatelé a zadavatelé by měli mít možnost provést v koncesi úpravy pomocí ustanovení o změnách nebo opčních právech, nicméně tato ustanovení by jim neměla poskytovat neomezené pravomoci. Tato směrnice by proto měla stanovit, v jakém rozsahu bude možné provádět úpravy původní koncese. Je tedy třeba upřesnit, že dostatečně jasně vypracovaná ustanovení o změnách či opčních právech mohou například uvádět indexace cen nebo zajistit, aby telekomunikační zařízení, které má být dodáno v průběhu určitého období, bylo nadále vyhovující, a to i v případě změny komunikačních protokolů nebo jiných technologických změn. V rámci dostatečně jasných ustanovení by mělo být také možné zajistit úpravy koncese, které jsou nutné z důvodu technických obtíží, jež se vyskytly při provozu či údržbě. Dále je třeba připomenout, že koncese by například mohly zahrnovat běžnou údržbu a zároveň upravovat mimořádné údržbářské zásahy, které by mohly být nutné za účelem zajištění trvání veřejné služby.

(79)

Veřejní zadavatelé a zadavatelé se mohou ocitnout v situacích, kdy jsou zapotřebí dodatečné stavební práce nebo služby. Za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v této směrnici, měla by být v těchto případech změna původní koncese bez nového koncesního řízení považována za odůvodněnou.

(80)

Veřejní zadavatelé a zadavatelé někdy čelí okolnostem, které vyžadují předčasné ukončení koncese za účelem splnění povinností vyplývajících z práva Unie v oblasti koncesí. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé měli možnost, za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy, ukončit koncesi během její platnosti, vyžaduje-li to právo Unie.

(81)

Za účelem zajištění dostatečné soudní ochrany zájemců a uchazečů v koncesních řízeních a rovněž účinného vymáhání dodržování této směrnice a zásad Smlouvy o fungování EU by se směrnice Rady 89/665/EHS (16) a směrnice Rady 92/13/EHS (17) měly vztahovat rovněž na koncese na služby a koncese na stavební práce udělené veřejnými zadavateli a zadavateli. Směrnice 89/665/EHS a 92/13/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(82)

Zpracování osobních údajů na základě této směrnice by se mělo řídit směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (18).

(83)

Od členských států se vyžaduje, aby důsledně a systematicky sledovaly uplatňování a fungování pravidel pro udělování koncesí za účelem zajištění efektivního a jednotného uplatňování práva Unie.

(84)

Komise by měla posoudit ekonomické dopady na vnitřní trh, zejména pokud jde o faktory jako přeshraniční udělování koncesí, účast malých a středních podniků a transakční náklady, vyplývající z používání finančních limitů stanovených v této směrnici, a výjimky stanovené v článku 12 s přihlédnutím ke zvláštní struktuře vodohospodářského odvětví. Měla by o tom podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 18. dubna 2019. Podle čl. XXIV odst. 7 dohody o vládních zakázkách má být dohoda tři roky po svém vstupu v platnost a následně v pravidelných intervalech předmětem dalšího jednání. Takto se přiměřenost úrovně finančních limitů přezkoumá v rámci jednání souvisejících s Dohodou o vládních zakázkách, a to s ohledem na dopad inflace a transakčních nákladů. Pokud je to možné a vhodné, měla by Komise zvážit, zda v příštím kole jednání navrhnout zvýšení finančních limitů podle Dohody o vládních zakázkách. Pokud se výše uvedených finančních limitů změní, měla by Komise navázat na uvedenou zprávu v případě potřeby legislativní návrh, kterým se upraví finanční limity stanovené v této směrnici.

(85)

Za účelem zohlednění rychlého technického, hospodářského a regulačního vývoje by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny seznamu právních aktů v příloze III, změny technických postupů týkajících se metody výpočtu finančních limitů a pravidelné úpravy těchto limitů, změny kódů CPV a změny seznamu právních aktů v příloze X. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě

(86)

Za účelem zajištění jednotných podmínek by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o postup pro vypracování a předávání oznámení a pro zasílání a uveřejňování údajů uvedených v přílohách V, VII a VIII. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (19). Při přijímání prováděcích aktů, které nemají žádný dopad z finančního hlediska ani dopad na povahu a rozsah povinností vyplývajících z této směrnice, by se měl použít poradní postup. Tyto akty se naopak vyznačují tím, že mají pouze administrativní účel a mají usnadnit uplatňování této směrnice.

(87)

Jelikož cíle této směrnice, totiž koordinace právních a správních předpisů členských států upravujících určitá koncesní řízení, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(88)

V souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech se členské státy zavázaly že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení takových dokumentů za odůvodněné,

HLAVA I:

KAPITOLA I:

ODDÍL I:

Článek 1:

Článek 2:

Článek 3:

Článek 4:

Článek 5:

Článek 6:

Článek 7:

Článek 8:

Článek 9:

ODDÍL II:

Článek 10:

Článek 11:

Článek 12:

Článek 13:

Článek 14:

Článek 15:

Článek 16:

Článek 17:

ODDÍL III:

Článek 18:

Článek 19:

Článek 20:

Článek 21:

Článek 22:

Článek 23:

ODDÍL IV:

Článek 24:

Článek 25:

KAPITOLA II:

Článek 26:

Článek 27:

Článek 28:

Článek 29:

HLAVA II:

KAPITOLA I:

Článek 30:

Článek 31:

Článek 32:

Článek 33:

Článek 34:

Článek 35:

KAPITOLA II:

Článek 36:

Článek 37:

Článek 38:

Článek 39:

Článek 40:

Článek 41:

HLAVA III:

Článek 42:

Článek 43:

Článek 44:

Článek 45:

HLAVA IV:

Článek 46:

Článek 47:

HLAVA V:

Článek 48:

Článek 49:

Článek 50:

Článek 51:

Článek 52:

Článek 53:

Článek 54:

Článek 55:

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA I:

PŘÍLOHA II:

PŘÍLOHA III:

PŘÍLOHA IV:

PŘÍLOHA V:

PŘÍLOHA VI:

PŘÍLOHA VII:

PŘÍLOHA VIII:

PŘÍLOHA IX:

PŘÍLOHA X:

PŘÍLOHA XI:

a)

veřejnými zadavateli nebo

b)

zadavateli za předpokladu, že stavební práce nebo služby jsou určeny k vykonávání jedné z činností uvedených v příloze II.

1)

„koncesemi“ se rozumějí koncese na stavební práce nebo na služby, jak jsou vymezeny v písmenech a) a b):

Udělením koncese na stavební práce nebo na služby se na koncesionáře přenáší provozní riziko při braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací nebo z poskytování služeb, přičemž může jít o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Má se za to, že koncesionář převzal provozní riziko, pokud mu za běžných provozních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při provozování stavby nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese. Část rizika přenesená na koncesionáře musí zahrnovat skutečné vystavení výkyvům trhu, tak aby případné odhadované ztráty koncesionáře nebyly pouze nominální nebo zanedbatelné;

2)

„hospodářským subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina těchto osob nebo subjektů, včetně dočasných sdružení podniků, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací nebo zhotovení stavby, dodání výrobků nebo poskytování služeb;

3)

„zájemcem“ se rozumí hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu k účasti nebo byl vyzván k účasti v koncesním řízení;

4)

„uchazečem“ se rozumí hospodářský subjekt, který podal nabídku;

5)

„koncesionářem“ se rozumí hospodářský subjekt, jemuž byla udělena koncese;

6)

výrazem „písemný“ nebo „písemně“ se rozumí jakýkoli soubor slov nebo čísel, který může být čten, reprodukován a dále sdělován, včetně informací, které jsou přenášeny a ukládány elektronickými prostředky;

7)

„provedením stavebních prací“ se rozumí provedení nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k jedné z činností uvedených v příloze I nebo zhotovení stavby či provedení stavebního záměru jakýmikoli prostředky v souladu s požadavky stanovenými veřejným zadavatelem či zadavatelem, který má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby;

8)

„stavbou“ se rozumí výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce;

9)

„elektronickým prostředkem“ se rozumí elektronické zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, postoupených a přijatých telefonicky nebo telegraficky, rádiově, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky;

10)

„výhradními právy“ se rozumějí práva udělená příslušným orgánem členského státu na základě právního nebo zveřejněného správního předpisu, jež je slučitelný se Smlouvami, jehož důsledkem je vyhrazení výkonu určité činnosti jedinému hospodářskému subjektu, což podstatně ovlivňuje možnost jiných hospodářských subjektů vykonávat tuto činnost;

11)

„zvláštními právy“ se rozumějí práva udělená příslušným orgánem členského státu na základě právního nebo zveřejněného správního předpisu, jež je slučitelný se Smlouvami, jehož důsledkem je vyhrazení výkonu určité činnosti dvěma nebo více hospodářským subjektům, což podstatně ovlivňuje možnost jiných hospodářských subjektů vykonávat tuto činnost;

12)

„koncesní dokumentací“ se rozumějí všechny dokumenty vypracované veřejným zadavatelem či zadavatelem nebo na něž veřejný zadavatel či zadavatel odkazuje, aby popsal či určil prvky koncese nebo řízení, mezi něž patří oznámení o zahájení koncesního řízení, technické a funkční požadavky, navrhované podmínky koncese, formát dokumentů předkládaných zájemci a uchazeči, informace o obecných povinnostech a jakékoli další dokumenty;

13)

„inovacemi“ se rozumí uplatňování nových nebo výrazně zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů, včetně výrobních, stavebních či konstrukčních postupů nového způsobu uvádění na trh nebo nové organizační metody obchodních postupů, organizace pracovního prostředí nebo vnějších vztahů mimo jiné s cílem přispět k hledání odpovědí na společenské výzvy nebo podpořit strategii Evropa 2020.

a)

jsou založeny za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu;

b)

mají právní subjektivitu a

c)

jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo podléhají řídicímu dohledu těchto orgánů nebo subjektů; nebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

a)

stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty a sdružení tvořená jedním či více takovými orgány nebo jedním či více veřejnoprávními subjekty;

b)

veřejné podniky vymezené v odstavci 4 tohoto článku;

c)

jiné subjekty, než jsou subjekty uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce, které ale provozují činnost na základě zvláštních nebo výhradních práv, jež jim byla udělena k výkonu některé z činností uvedených v příloze II.

a)

zadávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (21), směrnicí 2014/25/EU, směrnicí 2009/81/ES nebo touto směrnicí;

b)

řízení podle jiných právních aktů Unie uvedených v příloze III, která zajišťují náležitou transparentnost ex ante při udělování povolení na základě objektivních kritérií.

a)

drží většinu upsaného kapitálu podniku;

b)

disponují většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku nebo

c)

mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu podniku.

a)

hodnotu případných opčních práv v jakékoli formě a případné prodloužení doby trvání koncese;

b)

příjem z jiných poplatků a pokut uhrazených uživateli stavebních prací či služeb, než jsou poplatky a pokuty vybrané jménem veřejného zadavatele či zadavatele;

c)

platby či případné finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté veřejným zadavatelem či zadavatelem nebo jakýmkoli jiným veřejným orgánem koncesionáři, včetně náhrady za plnění závazku veřejné služby a veřejných investičních dotací;

d)

hodnotu grantů či dalších případných finančních výhod v jakékoli formě poskytnutých třetími stranami za plnění koncese;

e)

příjem z prodeje jakýchkoli aktiv, která jsou součástí koncese;

f)

hodnotu všech dodávek a služeb, které koncesionáři poskytnou veřejní zadavatelé či zadavatelé, pokud jsou tyto dodávky a služby nezbytné pro provedení příslušných stavebních prací či poskytnutí příslušných služeb;

g)

ceny či platby zájemcům a uchazečům.

a)

právním nástrojem, z něhož vyplývají mezinárodní právní závazky, jako je mezinárodní dohoda uzavřená v souladu se Smlouvou o fungování EU mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi nebo jejich částmi, která se týká stavebních prací, dodávek nebo služeb za účelem společné realizace nebo využívání projektu jejími signatáři;

b)

mezinárodní organizací.

a)

zvláštními procedurálními pravidly podle mezinárodní dohody či ujednání uzavřeného mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi;

b)

zvláštními procedurálními pravidly podle uzavřené mezinárodní dohody či ujednání souvisejícího s rozmístěním jednotek a týkajícího se podniků členského státu nebo třetí země;

c)

zvláštními procedurálními pravidly mezinárodní organizace, která provádí nákupy pro své vlastní účely, anebo na koncese, které musí být udělovány členskými státy v souladu s uvedenými pravidly.

a)

koncesí, v jejichž případě by uplatňování této směrnice ukládalo členskému státu povinnost poskytnout údaje, jejichž zpřístupnění podle jeho názoru odporuje podstatným zájmům jeho bezpečnosti, nebo pokud je udělení a plnění koncese prohlášeno za utajené nebo musí být doprovázeno bezpečnostními opatřeními v souladu s platnými právními a správními předpisy daného členského státu, jestliže tento členský stát stanovil, že ochrana dotčených podstatných zájmů jeho bezpečnosti nemůže být zaručena pomocí méně omezujících opatření, jako jsou například opatření uvedená v odstavci 7;

b)

koncesí udělených v rámci programu spolupráce podle čl. 13 písm. c) směrnice 2009/81/ES;

c)

koncesí udělených vládou jiné vládě, které se týkají stavebních prací a služeb přímo souvisejících s vojenským či citlivým vybavením nebo stavebních prací a služeb zvláště určených k vojenským účelům nebo citlivých stavebních prací či citlivých služeb;

d)

koncesí udělených ve třetí zemi, které jsou prováděny v době nasazení sil mimo území Unie, pokud operační potřeby vyžadují, aby byly uděleny hospodářským subjektům umístěným v oblasti operací, a

e)

koncesí, které jsou jinak podle uvedené směrnice vyňaty.

a)

nabývání nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv k nim libovolnými způsoby financování;

b)

pořízení, tvorby, produkce nebo koprodukce programového materiálu určeného pro audiovizuální mediální služby nebo rozhlasové mediální služby, které jsou udělovány poskytovateli audiovizuálních nebo rozhlasových mediálních služeb, nebo koncesí na vysílací čas nebo dodání programů, které jsou udělovány poskytovatelům audiovizuálních nebo rozhlasových mediálních služeb. Pro účely tohoto písmene se „audiovizuálními mediálními službami“ rozumí audiovizuální mediální služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (23), a „poskytovateli mediálních služeb“ se rozumí poskytovatelé mediálních služeb ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. d) uvedené směrnice. „Pořadem“ se rozumí pořad ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice, avšak zahrnuje také rozhlasové pořady a rozhlasový programový materiál. Pro účely tohoto ustanovení má navíc „programový materiál“ stejný význam jako „pořad“;

c)

rozhodčích a smírčích služeb;

d)

kterýchkoli z těchto právních služeb:

e)

finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (25), služeb centrálních bank a operací prováděných pomocí Evropského nástroje finanční stability a Evropského stabilizačního mechanismu;

f)

úvěrů, ať již v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem či převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů či nikoli;

g)

služeb civilní obrany, civilní ochrany a prevence nebezpečí poskytovaných neziskovými organizacemi a sdruženími těchto kódů CPV: 75250000-3, 75251000-0, 75251100-1, 75251110-4, 75251120-7, 75252000-7, 75222000-8; 98113100-9 a 85143000-3 s výjimkou služeb sanitní přepravy pacientů;

h)

služeb v rámci politické kampaně kódů CPV 79341400-0, 92111230-3 a 92111240-6, jsou-li udělovány politickou stranou v rámci volební kampaně.

a)

poskytování nebo provozu pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody;

b)

dodávek pitné vody do takových sítí.

a)

projekty vodohospodářských děl, zavlažování nebo odvodňování půdy za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody, jež má být získána takovými projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními, nebo

b)

čištění a úprava odpadních vod.

a)

může přímo nebo nepřímo podléhat dominantnímu vlivu zadavatele;

b)

může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem nebo

c)

společně se zadavatelem podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku na základě vlastnictví, finanční účasti nebo pravidel, jimiž se řídí.

a)

zadavatelem přidruženému podniku nebo

b)

společným podnikem vytvořeným výlučně několika zadavateli za účelem vykonávání činností uvedených v příloze II podniku, který je přidružen k jednomu z těchto zadavatelů.

a)

koncese na služby, pokud alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku ze všech služeb poskytnutých tímto podnikem za předchozí tři roky pochází z poskytování služeb zadavateli nebo jiným podnikům, k nimž je přidružen;

b)

koncese na stavební práce, pokud alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku ze všech stavebních prací poskytnutých tímto podnikem, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z poskytování stavebních prací zadavateli nebo jiným podnikům, k nimž je přidružen.

a)

společným podnikem tvořeným výlučně více zadavateli za účelem vykonávání činností uvedených v příloze II jednomu z těchto zadavatelů nebo

b)

zadavatelem takovémuto společnému podniku, jehož je součástí.

a)

jména dotyčných podniků nebo společných podniků;

b)

povahu a hodnotu dotčených koncesí;

c)

skutečnosti, které Komise považuje za nezbytné k prokázání toho, že vztah mezi podnikem nebo společným podnikem, jemuž byly uděleny koncese, a zadavatelem splňuje požadavky článku 13 nebo 14.

a)

veřejný zadavatel nebo zadavatel ovládá dotyčnou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

b)

více než 80 % činností ovládané právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem či zadavatelem nebo jinými právnickými osobami, jež uvedený veřejný zadavatel či zadavatel ovládá, a

c)

žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání nebo možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.

a)

veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) ovládá společně s dalšími veřejnými zadavateli či zadavateli danou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

b)

více než 80 % činností uvedené právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícími veřejnými zadavateli či zadavateli nebo jinými právnickými osobami, jež ovládají titíž veřejní zadavatelé či zadavatelé, a

c)

žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání nebo možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.

i)

rozhodovací orgány ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů nebo zadavatelů. Jednotliví zástupci mohou zastupovat některé nebo všechny zúčastněné veřejné zadavatele nebo zadavatele,

ii)

tito veřejní zadavatelé nebo zadavatelé jsou s to společně vyvíjet rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby a

iii)

ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů nebo zadavatelů.

a)

daná smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli nebo zadavateli s cílem zajistit, aby veřejné služby, které mají poskytovat, byly poskytovány za účelem dosahování jejich společných cílů;

b)

provádění uvedené spolupráce se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

c)

zúčastnění veřejní zadavatelé nebo zadavatelé na otevřeném trhu vykonávají méně než 20 % činností, kterých se spolupráce týká.

a)

vztahuje-li se na část určité koncese článek 346 Smlouvy o fungování EU nebo se na jednotlivé části vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU a směrnice 2009/81/ES, lze koncesi udělit bez ohledu na tuto směrnici, pokud je udělení jediné koncese opodstatněno objektivními důvody;

b)

vztahuje-li se na část určité koncese směrnice 2009/81/ES, může být koncese udělena v souladu s touto směrnicí nebo se směrnicí 2009/81/ES, pokud je udělení jediné koncese opodstatněno objektivními důvody.

a)

koncese se udělují podle této směrnice u koncesí udělovaných veřejnými zadavateli, pokud se na jednu z činností, na kterou je koncese určena, vztahují ustanovení této směrnice o koncesích udělovaných veřejnými zadavateli a na druhou se vztahují ustanovení této směrnice o koncesích udělovaných zadavateli;

b)

koncese se udělují podle směrnice 2014/24/EU, pokud se na jednu z činností, na něž je koncese určena, vztahuje tato směrnice a na druhou se vztahuje směrnice 2014/24/EU;

c)

koncese se udělují podle této směrnice, pokud se na jednu z činností, na něž je koncese určena, vztahuje tato směrnice a na druhou se nevztahuje ani tato směrnice, ani směrnice 2014/24/EU, ani směrnice 2014/25/EU.

a)

článek 346 Smlouvy o fungování EU nebo

b)

směrnice 2009/81/ES,

i)

v případech uvedených v písmeni a) koncesi udělit bez ohledu na tuto směrnici nebo

ii)

v případech uvedených v písmeni b) udělit koncesi buď v souladu s touto směrnicí, nebo se směrnicí 2009/81/ES. První pododstavcem tohoto odstavce nejsou dotčeny finanční limity a vyloučení, jež stanoví směrnice 2009/81/ES.

a)

prospěch připadá výhradně veřejnému zadavateli nebo zadavateli pro použití k výkonu jeho vlastní činnosti a

b)

poskytovaná služba je plně uhrazena veřejným zadavatelem nebo zadavatelem.

a)

elektronické prostředky;

b)

pošta nebo fax;

c)

ústní komunikace, včetně telefonu, pokud jde o sdělení, jež se netýkají zásadních prvků koncesního řízení, a je-li obsah této ústní komunikace v dostatečné míře zdokumentován na trvalém nosiči;

d)

předání do vlastních rukou osvědčené potvrzením o převzetí.

a)

cílem koncese je vytvoření nebo získání jedinečného uměleckého díla nebo uměleckého výkonu;

b)

absence hospodářské soutěže z technických důvodů;

c)

existence výhradního práva;

d)

ochrana práv duševního vlastnictví nebo jiných výhradních práv, než jsou práva vymezená v čl. 5 bodu 10).

a)

pokud dotyčný žadatel musí nebo může být vyloučen podle čl. 38 odst. 5 až 9 nebo nesplňuje kritéria pro výběr stanovená veřejným zadavatelem nebo zadavatelem podle čl. 38 odst. 1;

b)

pokud jsou v žádostech o účast obsaženy nabídky, které jsou nevhodné ve smyslu druhého pododstavce.

a)

nabídka splňuje minimální požadavky stanovené případně veřejným zadavatelem nebo zadavatelem;

b)

uchazeč splňuje podmínky pro účast podle čl. 38 odst. 1 a

c)

uchazeč není vyloučen z účasti na koncesním řízení podle čl. 38 odst. 4 až 7 a s výhradou čl. 38 odst. 9.

a)

v oznámení o zahájení koncesního řízení popis koncese a podmínky pro účast;

b)

v oznámení o zahájení koncesního řízení, ve výzvě k podání nabídky nebo v jiné části koncesní dokumentace popis kritérií pro udělení a případně minimální požadavky, které je třeba splnit.

a)

účast na zločinném spolčení, jak je vymezena v článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (28);

b)

korupce, jak je vymezena v článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie (29) a čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV (30), jakož i korupce, jak je vymezena ve vnitrostátním právu veřejného zadavatele, zadavatele nebo hospodářského subjektu;

c)

podvod ve smyslu článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (31);

d)

teroristické trestné činy, jak jsou vymezeny v článku 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV (32), nebo trestné činy spojené s teroristickými činnostmi, jak jsou vymezeny v článku 3 uvedeného rámcového rozhodnutí, anebo návod či pomoc k jejich spáchání nebo pokus o ně, jak jsou vymezeny v článku 4 uvedeného rámcového rozhodnutí;

e)

praní peněz nebo financování terorismu, jak jsou vymezeny v článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (33);

f)

dětská práce a jiné formy obchodování s lidmi ve smyslu článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (34).

a)

mohou-li jakýmikoli vhodnými prostředky prokázat jakékoli porušení příslušných povinností podle čl. 30 odst. 3;

b)

pokud je hospodářský subjekt v úpadku nebo je předmětem úpadkového nebo likvidačního řízení, pokud jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, pokud má se svými věřiteli dohodu o vyrovnání, pokud je jeho obchodní činnost pozastavena nebo pokud je ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů; veřejný zadavatel nebo zadavatel však může rozhodnout o nevyloučení nebo být členským státem požádán o nevyloučení hospodářského subjektu, který se nachází v některé z výše uvedených situací, pokud zjistí, že příslušný hospodářský subjekt bude schopen koncesi plnit, přičemž v případě výše uvedených situací zohlední příslušná vnitrostátní pravidla a opatření pro pokračování v činnosti;

c)

pokud může veřejný zadavatel vhodnými prostředky prokázat, že se hospodářský subjekt dopustil vážného profesního pochybení, což zpochybňuje jeho důvěryhodnost;

d)

pokud nelze žádným jiným méně omezujícím opatřením účinně vyřešit střet zájmů ve smyslu čl. 35 druhého pododstavce;

e)

pokud veřejný zadavatel může na základě dostatečně věrohodných informací dospět k závěru, že hospodářský subjekt uzavřel s jinými hospodářskými subjekty dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže;

f)

pokud hospodářský subjekt v rámci dřívější koncese nebo v rámci dřívějšího smluvního vztahu s veřejným zadavatelem nebo zadavatelem, jak jsou vymezeni v této směrnici nebo ve směrnici 2014/25/EU, vykazoval při plnění základního požadavku závažné nebo trvalé nedostatky, jež vedly k předčasnému ukončení tohoto dřívějšího smluvního vztahu, náhradě škody nebo jiným srovnatelným sankcím;

g)

pokud hospodářský subjekt závažným způsobem zkresloval poskytované informace potřebné k ověření neexistence důvodů pro vyloučení nebo splnění kritérií pro výběr, pokud takové informace zadržel nebo není s to předložit požadované podklady k takovým informacím;

h)

pokud se hospodářský subjekt pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces veřejného zadavatele nebo zadavatele, získat důvěrné informace, které by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v koncesním řízení, nebo z nedbalosti poskytl zavádějící informace, jež by mohly mít věcný dopad na rozhodnutí ohledně vyloučení, výběru nebo udělení koncese;

i)

v případě koncesí v oblasti obrany a bezpečnosti podle směrnice 2009/81/ES: pokud nebyl hospodářský subjekt na základě jakýchkoli důkazních prostředků včetně informací pocházejících z utajených zdrojů shledán natolik spolehlivým, aby bylo možné vyloučit rizika pro bezpečnost příslušného členského státu.

a)

jiné koncese na služby, než jsou koncese týkající se služeb, jež mají být poskytnuty v zařízeních pod dohledem veřejného zadavatele nebo zadavatele, nebo v případě dodavatelů zapojených do koncesí na stavební práce či služby;

b)

subdodavatele subdodavatelů koncesionáře nebo dále na nižší úrovni subdodavatelského řetězce.

a)

v případě, že vnitrostátní právní předpisy členského státu stanoví mechanismus společné odpovědnosti mezi subdodavateli a koncesionářem, zajistí dotčený členský stát, aby byla příslušná pravidla uplatňována v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 30 odst. 3;

b)

veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou ověřit nebo být členskými státy pověřeni, aby ověřili, zda existují důvody pro vyloučení subdodavatelů podle čl. 38 odst. 4 až 10. V těchto případech veřejný zadavatel nebo zadavatel požaduje, aby hospodářský subjekt nahradil subdodavatele, u nějž ověření prokázalo, že existují povinné důvody pro vyloučení. Veřejný zadavatel nebo zadavatel může požadovat nebo může být členským státem pověřen, aby požadoval, aby hospodářský subjekt nahradil subdodavatele, u nějž se při ověření prokázalo, že existují nepovinné důvody pro vyloučení.

a)

pokud změny, bez ohledu na jejich peněžní hodnotu, byly upraveny v původní koncesní dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách, jež mohou zahrnovat ustanovení o úpravě hodnoty či opčních právech. Tato ustanovení uvádějí rozsah a povahu možných změn a opčních práv, jakož i podmínky, za nichž mohou být uplatněny. Nestanoví však změny ani opční práva, které by měnily celkovou povahu koncese;

b)

u dodatečných stavebních prací nebo služeb původního koncesionáře, které jsou nezbytné a které nebyly zahrnuty v původní koncesi, jestliže změna koncesionáře:

V případě koncesí udělených veřejným zadavatelem za účelem vykonávání jiné činnosti než činnosti uvedené v příloze II však nesmí být nárůst hodnoty vyšší než 50 % hodnoty původní koncese. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, použije se toto omezení pro hodnotu každé změny. Cílem těchto po sobě následujících změn nesmí být obcházení této směrnice;

c)

pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

d)

jestliže nový koncesionář nahrazuje koncesionáře, jemuž veřejný zadavatel nebo zadavatel původně koncesi udělil, v důsledku:

e)

pokud změny, bez ohledu na jejich hodnotu, nejsou podstatné ve smyslu odstavce 4.

i)

finanční limit stanovený v článku 8 a

ii)

10 % hodnoty původní koncese.

a)

změna zavádí podmínky, které by, pokud by byly součástí původního koncesního řízení, umožnily výběr jiných žadatelů než těch, kteří byli vybráni původně, nebo přijetí jiné nabídky, než byla původně přijata, nebo by k účasti na koncesním řízení podnítily další účastníky;

b)

změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy koncese ve prospěch koncesionáře, a to způsobem, který v původní koncesi není upraven;

c)

změna vede k výraznému rozšíření rozsahu koncese;

d)

pokud nový koncesionář nahrazuje koncesionáře, kterému veřejný zadavatel nebo zadavatel původně koncesi udělil, v jiných případech, než které jsou stanoveny v odst. 1 písm. d).

a)

došlo ke změně koncese, aniž bylo zahájeno nové koncesní řízení požadované podle článku 43;

b)

dodavatel byl v okamžiku udělení koncese v jedné ze situací uvedených v čl. 38 odst. 4, a proto měl být z koncesního řízení vyloučen;

c)

Soudní dvůr Evropské unie shledá v řízení podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, že členský stát nesplnil své povinnosti podle Smluv, a to na základě skutečnosti, že veřejný zadavatel nebo zadavatel příslušející k tomuto členskému státu udělil dotyčnou koncesi, aniž by dodržel své povinnosti podle Smluv a této směrnice.

1)

V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Tato směrnice se vztahuje na zakázky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (35), nejsou-li v souladu s články 7, 8, 9, 10, 11, 12, 15, 16, 17 a 37 uvedené směrnice z její působnosti vyjmuty.

Tato směrnice se vztahuje rovněž na koncese udělené veřejnými zadavateli podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (36) nejsou-li v souladu s články 10, 11, 12, 17 a 25 uvedené směrnice z její působnosti vyjmuty.

Zakázky ve smyslu této směrnice zahrnují veřejné zakázky, rámcové dohody, koncese na stavební práce, koncese na služby a dynamické nákupní systémy.

Pokud jde o zakázky nebo koncese, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/23/EU, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění možnosti účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí veřejných zadavatelů v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 2 až 2f této směrnice z důvodu, že těmito rozhodnutími bylo porušeno právo Společenství v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.

2)

V článku 2a se odstavec 2 mění takto:

3)

Článek 2b se mění takto:

4)

V článku 2c se se slova „směrnice 2004/18/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/23/EU“.

5)

Článek 2d se mění takto:

6)

V čl. 2f odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

7)

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komise může zahájit řízení uvedené v odstavcích 2 až 5, pokud před uzavřením smlouvy dospěje k názoru, že při zadávacím či koncesním řízení v oblasti působnosti směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/23/EU došlo k závažnému porušení práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek.“

1)

V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Tato směrnice se vztahuje na zakázky uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (37), nejsou-li v souladu s články 18 až 24, články 27 až 30 a článkem 34 nebo 55 uvedené směrnice z její působnosti vyjmuty.

Zakázky podle této směrnice zahrnují zakázky na dodávky, práce a služby, koncese na práce a služby, rámcové dohody a dynamické nákupní systémy.

Tato směrnice se vztahuje rovněž na koncese udělované zadavateli podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (38), nejsou-li v souladu s články 10, 12, 13, 14, 16, 17 a 25 uvedené směrnice z její působnosti vyjmuty.

Pokud jde o zakázky a koncese, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2014/25/EU nebo směrnice 2014/23/EU, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění možnosti účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí zadavatelů v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 2 až 2f této směrnice z důvodu, že tato rozhodnutí porušila právo Unie v oblasti zadávání zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.

2)

V článku 2a se odstavec 2 mění takto:

3)

Článek 2b se mění takto:

4)

V článku 2c se slova „směrnice 2004/17/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2014/25/EU nebo směrnice 2014/23/EU“.

5)

Článek 2d se mění takto:

6)

V čl. 2f odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

7)

V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komise může zahájit řízení uvedené v odstavcích 2 až 5, pokud před uzavřením smlouvy dospěje k názoru, že při zadávacím či koncesním řízení v oblasti působnosti směrnice 2014/25/EU nebo směrnice 2014/23/EU nebo v souvislosti s čl. 26 odst. 1 směrnice 2014/25/EU v případě zadavatelů, na které se uvedené ustanovení vztahuje, došlo k závažnému porušení práva Společenství v oblasti zadávání zakázek.“

28.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 94/65

(1)

Zadávání veřejných zakázek orgány nebo jménem orgánů členských států musí být v souladu se zásadami zakotvenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména zásadami volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i se zásadami z nich vyplývajícími, jako je rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalita a transparentnost. Pro veřejné zakázky, které převyšují určitou hodnotu, by však měla být vypracována ustanovení koordinující vnitrostátní postupy při zadávání veřejných zakázek, aby se zajistilo uplatňování uvedených zásad v praxi a otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži.

(2)

Veřejné zakázky hrají klíčovou roli ve strategii Evropa 2020 obsaženou ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“) jako jeden z tržně založených nástrojů, jenž se dá využít k dosažení inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění a zároveň k zajištění nejefektivnějšího využití veřejných prostředků. Za tímto účelem musí být současná pravidla pro zadávání veřejných zakázek přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (5) revidována a modernizována, aby se zvýšila efektivita veřejných výdajů, zejména usnadněním účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách, a aby zadavatelé měli možnost lépe využívat veřejných zakázek na podporu společných společenských cílů. Je rovněž třeba vyjasnit základní pojmy a koncepty, aby se zajistila právní jistota, a začlenit do současných pravidel určité aspekty související s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(3)

Při provádění této směrnice by měla být zohledněna Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením (6), a to zejména v souvislosti s výběrem komunikačních prostředků, technickými specifikacemi, kritérii pro zadání a podmínkami plnění veřejné zakázky.

(4)

Vzhledem ke stále rozmanitějším formám činnosti veřejných orgánů je nutné jasněji definovat samotný pojem zadávání veřejných zakázek. Toto vyjasnění by však samo o sobě nemělo rozšiřovat oblast působnosti této směrnice ve srovnání s oblastí působnosti směrnice 2004/18/ES. Cílem pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek není pokrýt všechny formy vynakládání veřejných peněžních prostředků, ale pouze ty, jejichž cílem je pořízení stavebních prací, dodávek nebo služeb za úplatu prostřednictvím veřejné zakázky. Mělo by být vyjasněno, že tato směrnice by se měla vztahovat na pořízení stavebních prací, dodávek nebo služeb bez ohledu na to, zda k němu dochází prostřednictvím nákupu, leasingu nebo jiných smluvních forem.

Pojem pořízení by měl být chápán šířeji ve smyslu získání výhod z příslušných stavebních prací, dodávek nebo služeb, přičemž není nezbytně vyžadován převod vlastnictví na zadavatele zakázek. A dále, pouhé financování určité činnosti, zejména prostřednictvím grantů, které je často spojeno s povinností vrátit obdržené částky, pokud nebyly využity na zamýšlené účely, obvykle nespadá do působnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Obdobně by se situace, kdy smějí příslušný úkol plnit všechny subjekty splňující určité podmínky, bez jakékoli selektivity, jako je volba zákazníka či systémy poukázek na služby, neměly považovat za veřejné zakázky, nýbrž za pouhé povolovací mechanismy (například povolení v oblasti léčiv a lékařských služeb).

(5)

Mělo by se připomenout, že žádné ustanovení této směrnice nezavazuje členské státy zadat subdodávky na poskytování služeb, jež si přejí poskytovat samy nebo organizovat jiným způsobem než prostřednictvím veřejných zakázek ve smyslu této směrnice, nebo poskytování těchto služeb externalizovat. Směrnice by se neměla vztahovat na poskytování služeb vyplývající z právních či správních předpisů nebo pracovních smluv. V některých členských státech se může jednat například o určité administrativní služby a služby veřejné správy, jako jsou exekutivní a legislativní služby, nebo poskytování určitých služeb pro veřejnost, jako jsou služby v oblasti zahraničních věcí, justice nebo povinného sociálního zabezpečení.

(6)

Je rovněž vhodné připomenout, že touto směrnicí by neměly být dotčeny právní předpisy členských států v oblasti sociálního zabezpečení. Rovněž by se tato směrnice neměla dotýkat liberalizace služeb obecného hospodářského zájmu vyhrazených veřejným či soukromým subjektům, ani privatizace veřejných subjektů poskytujících služby.

Mělo by být rovněž připomenuto, že členské státy nejsou omezeny v organizaci poskytování služeb v oblasti povinného sociálního zabezpečení či jiných služeb, jako jsou poštovní služby, buď jako služeb obecného hospodářského zájmu, nebo jako nehospodářských služeb obecného zájmu či jako kombinace obojího. Je vhodné vyjasnit, že by se tato směrnice neměla vztahovat na nehospodářské služby obecného zájmu.

(7)

Mělo by se rovněž připomenout, že touto směrnicí není dotčena možnost ústředních státních, regionálních a místních orgánů vymezit v souladu s právem Unie za účelem plnění jejich cílů veřejné politiky služby obecného hospodářského zájmu, jejich oblast působnosti a charakteristiky konkrétní služby, jež má být poskytnuta, včetně jakýchkoli podmínek týkajících se kvality dané služby. Rovněž by touto směrnicí neměla být dotčena jejich pravomoc poskytovat, zadávat a financovat služby obecného hospodářského zájmu v souladu s článkem 14 Smlouvy o fungování EU a protokolem č. 26 o službách obecného zájmu připojeným ke Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o Evropské unii. Tato směrnice se dále nedotýká financování služeb obecného hospodářského zájmu ani režimů podpor poskytovaných členskými státy, zejména v sociální oblasti, v souladu s pravidly Unie týkajícími se hospodářské soutěže.

(8)

Veřejná zakázka by měla být považována za veřejnou zakázku na stavební práce, pouze pokud její předmět zahrnuje konkrétně provedení činností uvedených v příloze II, a to i tehdy, když zakázka zahrnuje poskytování jiných služeb nezbytných k provedení těchto činností. Veřejné zakázky na služby, zejména v oblasti správy majetku, mohou za určitých okolností zahrnovat stavební práce. Pokud jsou však tyto stavební práce ve vztahu k hlavnímu předmětu veřejné zakázky pouze příležitostné a vedlejší a jsou jen jeho případným důsledkem nebo doplňkem, skutečnost, že jsou zahrnuty do zakázky, není důvodem, aby byla veřejná zakázka na služby posuzována jako veřejná zakázka na stavební práce.

S ohledem na rozmanitost veřejných zakázek na stavební práce by však veřejným zadavatelům mělo být umožněno stanovit buď společné, nebo oddělené zadávání zakázek na projektování a na provádění stavebních prací. Není záměrem, aby tato směrnice stanovila společné nebo oddělené zadávání veřejných zakázek.

(9)

Zhotovení určité stavby odpovídající požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem vyžaduje, aby daný zadavatel předem přijal opatření pro vymezení druhu stavby, nebo přinejmenším aby měl rozhodující vliv na její projektování. Skutečnost, zda zhotovitel zhotoví celou stavbu či její část vlastními prostředky nebo zajistí jejich zhotovení jinými prostředky, by neměla vést ke změně klasifikace veřejné zakázky jako veřejné zakázky na stavební práce, pokud zhotovitel nese přímý nebo nepřímý právně vynutitelný závazek k zajištění toho, že stavba bude zhotovena.

(10)

Pojem „veřejní zadavatelé“, a zvláště pak pojem „veřejnoprávní subjekty“, byly opakovaně přezkoumány v judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Je třeba vyjasnit, že by osobní působnost této směrnice měla zůstat nezměněna, a proto je vhodné zachovat definice těchto pojmů, z nichž Soudní dvůr vycházel, a doplnit k ní určitý počet upřesnění, jež uvedená judikatura obsahuje coby klíč k porozumění definic samotných, a to bez úmyslu pozměnit chápání těchto pojmů oproti tomu, jak byly vymezeny v judikatuře. Za tímto účelem by mělo být vyjasněno, že subjekt, který působí za normálních tržních podmínek, usiluje o dosažení zisku a nese ztráty plynoucí z výkonu své činnosti, by neměl být považován za „veřejnoprávní subjekt“, neboť potřeby veřejného zájmu, k jejichž naplnění byl zřízen nebo jejichž naplnění mu bylo uloženo, lze považovat za potřeby průmyslové nebo obchodní povahy.

Obdobně byly judikaturou posouzeny také podmínky týkající se původu financování daného subjektu, přičemž mimo jiné vyplynulo, že financování „z větší části“ značí více než z poloviny a že toto financování může zahrnovat platby od uživatelů, které jsou ukládány, vypočítávány a vybírány v souladu s pravidly veřejného práva.

(11)

V případě smíšených zakázek by příslušná pravidla měla být stanovena v závislosti na hlavním předmětu veřejné zakázky, pokud jsou její jednotlivé části objektivně neoddělitelné. Proto by mělo být vyjasněno, jak by veřejní zadavatelé měli určovat, zda jsou jednotlivé části oddělitelné, či nikoli. Toto vyjasnění by mělo vycházet z příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie.

Určování by mělo probíhat na základě posouzení konkrétního případu, kdy by neměl postačovat oznámený nebo očekávaný záměr veřejného zadavatele považovat jednotlivé aspekty tvořící smíšenou zakázku za neoddělitelné, avšak měl by být podepřen objektivními podklady, jež jej mohou odůvodnit a potvrdit potřebu uzavření jediné smlouvy. Tato odůvodněná potřeba uzavřít jedinou smlouvu by mohla nastat například v případě výstavby jediné budovy, jejíž část bude užívat přímo dotčený veřejný zadavatel a jiná část bude provozována na základě koncese, například jako parkovací prostory pro veřejnost. Mělo by být vyjasněno, že potřeba uzavřít jedinou smlouvu může vyplývat z důvodů technické i ekonomické povahy.

(12)

V případě smíšených zakázek, které jsou rozdělitelné, mají veřejní zadavatelé vždy možnost zadat samostatné veřejné zakázky na oddělené části smíšené zakázky; v tomto případě by se měla použít na každou oddělenou část příslušná ustanovení výlučně podle vlastností dané konkrétní zakázky. Na druhou stranu, pokud se veřejní zadavatelé rozhodnou zahrnout do zadávacího řízení jiné prvky, bez ohledu na jejich hodnotu a právní režim, kterému by jinak tyto doplněné prvky podléhaly, by mělo být hlavní zásadou, že pokud by měla být veřejná zakázka sama o sobě zadána podle této směrnice, měla by se tato směrnice použít i na celou smíšenou zakázku.

(13)

Pro smíšené zakázky zahrnující prvky z oblasti obrany a bezpečnosti nebo části nespadající do oblasti působnosti Smlouvy o fungování EU by však měla být přijata zvláštní ustanovení. V takových případech by mělo být možné, aby se směrnice nepoužila za podmínky, že zadání jediné veřejné zakázky je podloženo objektivními důvody a že rozhodnutí o zadání jediné veřejné zakázky není přijato za účelem vynětí veřejných zakázek z oblasti působnosti této směrnice nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (7). Mělo by být vyjasněno, že by veřejným zadavatelům nemělo být bráněno v tom, aby mohli v případě určitých smíšených zakázek použít místo směrnice 2009/81/ES tuto směrnici.

(14)

Mělo by být vyjasněno, že pojem „hospodářské subjekty“ by měl být vykládán široce, aby zahrnoval jakékoli osoby nebo subjekty, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb, bez ohledu na právní formu, kterou si pro provozování činnosti zvolily. Podniky, pobočky, dceřiné společnosti, partnerství, družstva, společnosti s omezeným ručením, univerzity, veřejné či soukromé, a jiné formy subjektů, než jsou fyzické osoby, by tak měly všechny spadat do pojmu hospodářský subjekt bez ohledu na to, zda jsou za všech okolností považovány za „právnické osoby“ či nikoli.

(15)

Mělo by být vyjasněno, že skupiny hospodářských subjektů včetně takových, u nichž se jedná o dočasné sdružení, se mohou zadávacích řízení účastnit, aniž musí mít konkrétní právní formu. Pokud je to nezbytné, například je-li vyžadována společná a nerozdílná odpovědnost, může být konkrétní forma požadována, jestliže je veřejná zakázka těmto skupinám zadána.

Rovněž by mělo být vyjasněno, že by veřejní zadavatelé měli výslovně stanovit, jakým způsobem mají skupiny hospodářských subjektů plnit požadavky této směrnice týkající se ekonomické a finanční situace nebo kritéria týkající se technické a odborné způsobilosti, jež jsou vyžadovány od hospodářských subjektů, které se zadávacího řízení účastní samostatně.

K plnění veřejných zakázek skupinami hospodářských subjektů může být nezbytné stanovit podmínky, jež se nevztahují na jednotlivé účastníky. K těmto podmínkám, které by měly být opodstatněny objektivními důvody a být přiměřené, by například mohl patřit požadavek na jmenování společného zástupce nebo vedoucího partnera pro účely zadávacího řízení nebo na informace o jejich složení.

(16)

Veřejní zadavatelé by měli využít veškeré prostředky, které mají podle vnitrostátního práva k dispozici, aby zabránili narušení zadávacího řízení v důsledku střetu zájmů. Mezi tyto prostředky by mohly patřit postupy pro odhalování, prevenci a nápravu střetů zájmů.

(17)

Rozhodnutím 94/800/ES (8) Rada schválila především Dohodu Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (dále jen „dohoda o vládních zakázkách“). Dohoda o vládních zakázkách usiluje o vytvoření vyváženého mnohostranného rámce práv a povinností týkajících se veřejných zakázek s cílem dosáhnout liberalizace a rozšíření světového obchodu. V případě veřejných zakázek, na které se vztahují přílohy 1, 2, 4 a 5 a všeobecné poznámky týkající se Evropské unie k dodatku 1 k této dohodě, jakož i jiné příslušné mezinárodní dohody, kterými je Unie vázána, by veřejní zadavatelé měli plnit povinnosti podle těchto dohod použitím této směrnice na hospodářské subjekty ze třetích zemí, které jsou signatáři těchto dohod.

(18)

Dohoda o vládních zakázkách se vztahuje na veřejné zakázky přesahující určité finanční limity stanovené v této dohodě a vyjádřené ve zvláštních právech čerpání (dále jen „ZPČ“). U finančních limitů stanovených touto směrnicí by měl být zajištěn soulad s ekvivalentem finančních limitů podle dohody o vládních zakázkách v eurech. Rovněž by měla být přijata ustanovení pro pravidelné přezkoumávání těchto finančních limitů vyjádřených v eurech, aby se v případě potřeby upravily pomocí čistě matematické operace podle případných odchylek v hodnotě eura ve vztahu k těmto ZPČ. Kromě těchto pravidelných matematických úprav by měla být během příštího kola jednání prozkoumána otázka zvýšení finančních limitů obsažených v dohodě o vládních zakázkách.

(19)

Mělo by být vyjasněno, že pro odhad hodnoty veřejné zakázky je třeba zohlednit veškeré příjmy, ať už jsou obdrženy od veřejného zadavatele nebo od třetích osob. Rovněž by mělo být vyjasněno, že pro účely odhadu finančních limitů by měl být pojem obdobných dodávek vykládán jako dodávky výrobků, s nimiž se počítá pro totožné nebo obdobné využití, například dodávky určitého sortimentu potravin nebo různých částí kancelářského nábytku. Obvykle by tak mělo platit, že hospodářský subjekt činný v daném odvětví pravděpodobně takovéto dodávky provádí v rámci svého běžného výrobního sortimentu.

(20)

Pro účely odhadu hodnoty konkrétní veřejné zakázky by mělo být vyjasněno, že provádět odhad její hodnoty na základě rozdělení veřejné zakázky by mělo být povoleno pouze tehdy, je-li to opodstatněno objektivními důvody. Za opodstatněný by například bylo možné považovat odhad hodnot veřejných zakázek na úrovni samostatné provozní jednotky veřejného zadavatele, jako jsou například školy nebo mateřské školy, za předpokladu, že má dotčená jednotka nezávislou odpovědnost za zadávání svých zakázek. Tento předpoklad lze považovat za splněný v případě, že samostatná provozní jednotka nezávisle vede zadávací řízení a činí rozhodnutí o nákupu, disponuje pro dotčené veřejné zakázky samostatnou rozpočtovou položkou, nezávisle uzavře danou smlouvu a financuje ji z rozpočtu, kterým disponuje. Rozdělení není opodstatněno tam, kde veřejný zadavatel veřejnou zakázku pouze organizuje decentralizovaným způsobem.

(21)

Veřejné zakázky, které jsou zadávány veřejnými zadavateli působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a které spadají do oblasti působnosti těchto činností, upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (9). Veřejné zakázky zadávané veřejnými zadavateli v souvislosti s jejich působením ve službách námořní, pobřežní nebo říční dopravy však do oblasti působnosti této směrnice spadají.

(22)

Tato směrnice je určena členským státům, a nevztahuje se tudíž na zadávání veřejných zakázek prováděné mezinárodními organizacemi, jejich jménem a na jejich účet. Je však nutné vyjasnit, do jaké míry by tato směrnice měla být používána na zadávání veřejných zakázek, které se řídí zvláštními mezinárodními pravidly.

(23)

Zadávání veřejných zakázek na určité audiovizuální a rozhlasové mediální služby poskytovateli mediálních služeb by mělo brát v úvahu význam kulturních a sociálních aspektů, které by činily použití pravidel pro zadávání veřejných zakázek nevhodným. Z tohoto důvodu by měla být stanovena výjimka pro veřejné zakázky na služby zadávané samotnými poskytovateli mediálních služeb, jejichž cílem je nákup, příprava, výroba nebo společná výroba hotových programů a jiné přípravné služby, jako jsou služby týkající se scénářů nebo uměleckých představení nezbytných pro výrobu programu. Mělo by být rovněž vyjasněno, že tato výjimka by se měla vztahovat na vysílací služby sdělovacích prostředků, jakož i na služby na vyžádání (nelineární služby). Tato výjimka by se však neměla vztahovat na dodávku technického zařízení nezbytného pro výrobu, společnou výrobu či vysílání těchto programů.

(24)

Mělo by se připomenout, že rozhodčí a smírčí služby a další obdobné formy alternativního řešení sporů poskytují obvykle subjekty nebo jedinci určení či vybraní způsobem, který se nemůže řídit pravidly pro zadávání veřejných zakázek. Mělo by být vyjasněno, že na veřejné zakázky na poskytování těchto služeb se tato směrnice nevztahuje, a to bez ohledu na to, jak jsou podle vnitrostátního práva označeny.

(25)

Určitý počet právních služeb je poskytován ze strany poskytovatelů služeb určených soudem členského státu, zahrnuje zastupování klientů v soudních řízeních právníky, musí být poskytován notáři či je spojen s výkonem úřední moci. Takové právní služby jsou obvykle poskytovány subjekty nebo jedinci určenými či vybranými způsobem, který se nemůže řídit pravidly pro zadávání veřejných zakázek, jak tomu může být například při určování státních zástupců v některých členských státech. Tyto právní služby by proto měly být z oblasti působnosti této směrnice vyjmuty.

(26)

Je vhodné upřesnit, že pojem finančních nástrojů, jak je použit v této směrnici, má stejný význam jako v jiných právních předpisech týkajících se vnitřního trhu, a s ohledem na nedávné vytvoření Evropského nástroje finanční stability a Evropského stabilizačního mechanismu by mělo být stanoveno, že operace prováděné prostřednictvím uvedeného nástroje a mechanismu by měly být z oblasti působnosti směrnice vyloučeny. Rovněž by mělo být vyjasněno, že půjčky, ať již jsou nebo nejsou spojeny s vydáním cenných papírů či jiných finančních nástrojů nebo s jinou operací s nimi, by měly být vyjmuty z oblasti působnosti této směrnice.

(27)

Mělo by být připomenuto, že čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1370/2007 Evropského parlamentu a Rady (10) výslovně stanoví, že směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES se vztahují na veřejné zakázky a zakázky na veřejné služby v přepravě cestujících autobusem či tramvají, zatímco nařízení (ES) č. 1370/2007 se vztahuje na koncese na veřejné služby v přepravě cestujících autobusem či tramvají. Dále by mělo být připomenuto, že se uvedené nařízení i nadále vztahuje na veřejné zakázky a zakázky na služby a na koncese na služby v oblasti veřejné přepravy cestujících po železnici nebo metrem. Za účelem vyjasnění vztahů mezi touto směrnicí a nařízením (ES) č. 1370/2007 by mělo být výslovně stanoveno, že by se tato směrnice neměla vztahovat na veřejné zakázky na služby v oblasti poskytování služeb veřejné přepravy cestujících po železnici nebo metrem, jejichž zadávání by se nadále mělo řídit uvedeným nařízením. V rozsahu, v jakém nařízení (ES) č. 1370/2007 ponechává vnitrostátnímu právu možnost odchýlit se od pravidel stanovených uvedeným nařízením, by měly mít členské státy i nadále možnost stanovit ve vnitrostátním právu, že veřejné zakázky na služby pro veřejnou přepravu cestujících po železnici nebo metrem mají být zadávány prostřednictvím zadávacího řízení podle jejich obecných pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

(28)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na některé pohotovostní služby, pokud je poskytují neziskové organizace nebo sdružení, neboť v případě, že by poskytovatelé těchto služeb museli být vybíráni v souladu s postupy stanovenými v této směrnici, by bylo obtížné zachovat zvláštní povahu těchto organizací. Tato výjimka by však neměla jít nad rámec toho, co je nezbytně nutné. Proto by mělo být výslovně stanoveno, že služby sanitní přepravy pacientů být vyjmuty nesmí. V této souvislost je dále nutné vyjasnit, že sanitní služby nejsou ve společném slovníku pro veřejné zakázky součástí kategorie CPV 601 „Služby silniční dopravy“, nýbrž třídy 8514. Mělo by proto být vyjasněno, že na služby kódu CPV 85143000-3 spočívající výlučně ve službách sanitní přepravy pacientů by se měl vztahovat zvláštní režim pro sociální a jiné zvláštní služby (dále jen „zjednodušený režim“). Ten by se v důsledku toho vztahoval i na veřejné zakázky na poskytování sanitních služeb obecně, pokud by hodnota služeb sanitní přepravy pacientů převyšovala hodnotu ostatních sanitních služeb.

(29)

Je vhodné připomenout, že se tato směrnice vztahuje pouze na veřejné zadavatele členských států. Její ustanovení se tedy nemají vztahovat na politické strany obecně, protože ty veřejnými zadavateli nejsou. Nicméně v některých členských státech mohou politické strany spadat pod pojem veřejnoprávního subjektu.

Některé služby (jako výroba propagačních filmů a videozáznamů) jsou však v případě poskytování v rámci volební kampaně s politickými názory poskytovatele spjaty natolik neoddělitelně, že jsou jejich poskytovatelé obvykle vybíráni způsobem, který se nemůže řídit pravidly pro zadávání veřejných zakázek.

Nakonec by mělo být připomenuto, že status a financování evropských politických stran a evropských politických nadací se řídí jinými pravidly, než jsou pravidla stanovená v této směrnici.

(30)

V určitých případech může být daný veřejný zadavatel či dané sdružení veřejných zadavatelů jediným zdrojem dané služby, na jejíž poskytování má výhradní právo v souladu s právními a se zveřejněnými správními předpisy, jež jsou slučitelné se Smlouvou o fungování EU. Mělo by být vyjasněno, že se tato směrnice nemusí vztahovat na zadávání veřejných zakázek na služby zadávaných uvedenému veřejnému zadavateli nebo sdružení veřejných zadavatelů.

(31)

Existuje značná právní nejistota ohledně toho, do jaké míry by se na smlouvy uzavřené mezi subjekty v rámci veřejného sektoru měla pravidla pro zadávání veřejných zakázek vztahovat. Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie je v jednotlivých členských státech, a dokonce i jednotlivými veřejnými zadavateli vykládána odlišně. Je proto nezbytné vyjasnit, ve kterých případech se na smlouvy uzavřené v rámci veřejného sektoru nevztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek.

Mělo by se přitom vycházet ze zásad stanovených v příslušné judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Skutečnost, že obě strany dohody jsou samy veřejnými orgány, sama o sobě nevylučuje použití pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Použití pravidel pro zadávání veřejných zakázek by nicméně nemělo veřejným orgánům bránit svobodně vykonávat úkoly veřejné služby, jež jsou jim svěřeny, s využitím vlastních zdrojů, jež zahrnují možnost spolupráce s jinými veřejnými orgány.

Mělo by být zajištěno, aby spolupráce mezi orgány veřejné správy vyjmutá z oblasti působnosti této směrnice nevedla ve vztahu k soukromým hospodářským subjektům k narušení hospodářské soutěže, pokud se díky takové spolupráci dostává soukromý poskytovatel služeb do výhodnějšího postavení vůči svým konkurentům.

(32)

Na veřejné zakázky zadávané ovládaným právnickým osobám by se neměly vztahovat postupy stanovené v této směrnici, pokud veřejný zadavatel ovládá dotčenou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, za podmínky, že ovládaná právnická osoba vykonává více než 80 % svých činností při plnění úkolů, jež jí svěřil ovládající veřejný zadavatel nebo jiné právnické osoby ovládané tímto veřejným zadavatelem, bez ohledu na příjemce plnění veřejné zakázky.

Tato výjimka by se neměla týkat situací, kdy má na kapitálu ovládané právnické osoby přímou účast soukromý hospodářský subjekt, neboť v takovém případě by zadáním veřejné zakázky bez jednacího řízení získal tento soukromý hospodářský subjekt s kapitálovou účastí v ovládané právnické osobě neoprávněnou výhodu před svými konkurenty. Vzhledem ke specifickým vlastnostem veřejných subjektů, u nichž je stanovena povinná účast, jako jsou organizace zodpovědné za řízení nebo výkon některých veřejných služeb, by se toto však nemělo vztahovat na případy, kdy je účast konkrétního soukromého hospodářského subjektu na kapitálu ovládané právnické osoby povinná podle vnitrostátních právních předpisů v souladu se Smlouvami, pokud s takovou účastí není spojeno ovládání ani možnost blokovat a taková účast nezakládá rozhodující vliv na rozhodování ovládané právnické osoby. Rovněž by mělo být vyjasněno, že rozhodujícím prvkem je pouze přímá účast soukromého subjektu v ovládané právnické osobě. V případě kapitálové účasti soukromého subjektu v ovládajícím veřejném zadavateli či ovládajících veřejných zadavatelích toto nebrání zadání veřejné zakázky ovládané právnické osobě bez ohledu na postupy stanovené v této směrnici, neboť tyto účasti nemají nepříznivý vliv na hospodářskou soutěž mezi soukromými hospodářskými subjekty.

Dále by mělo být vyjasněno, že veřejní zadavatelé, jako jsou veřejnoprávní subjekty, v nichž má kapitálovou účast soukromý subjekt, by měli mít možnost využít výjimky pro horizontální spolupráci. Pokud jsou tedy všechny ostatní podmínky týkající se horizontální spolupráce splněny, měla by se výjimka pro horizontální spolupráci vztahovat i na tyto veřejné zadavatele, a to za podmínky, že je smlouva uzavřena výlučně mezi veřejnými zadavateli.

(33)

Veřejní zadavatelé by měli mít možnost rozhodnout se pro společné poskytování svých veřejných služeb prostřednictvím spolupráce, aniž by byli nuceni využívat určitou konkrétní právní formu. Taková spolupráce může zahrnovat všechny druhy činností spojených s prováděním služeb a povinností uložených zúčastněným orgánům nebo jimi nabytých, jako jsou povinné či dobrovolné úkoly místních nebo regionálních orgánů nebo služby svěřené konkrétním subjektům veřejným právem. Služby poskytované jednotlivými zúčastněnými orgány nemusí být nutně totožné; mohou se rovněž doplňovat.

Na smlouvy na společné poskytování veřejných služeb by se neměly vztahovat pravidla stanovená v této směrnici, jsou-li uzavírány výlučně mezi veřejnými zadavateli, řídí-li se provádění uvedené spolupráce pouze ohledy spojenými s veřejným zájmem a nedostává-li se žádný soukromý poskytovatel služeb do výhodnějšího postavení vůči svým konkurentům.

Za účelem splnění těchto podmínek by měla daná spolupráce vycházet z konceptu spolupráce. Tato spolupráce nevyžaduje, aby všechny zúčastněné orgány plnily hlavní smluvní závazky, pokud existují závazky přispívat ke společnému plnění dané veřejné služby. Provádění této spolupráce včetně jakýchkoli finančních převodů mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli se navíc musí řídit pouze ohledy spojenými s veřejným zájmem.

(34)

Existují určité případy, kdy má právní subjekt jednající podle příslušných ustanovení vnitrostátního práva jako nástroj nebo technická služba pro určené veřejné zadavatele povinnost provádět příkazy od těchto veřejných zadavatelů a nemá žádný vliv na odměnu za svůj výkon. S ohledem na svou nesmluvní povahu by tyto čistě administrativní vztahy neměly spadat do oblasti působnosti zadávacích řízení na veřejnou zakázku.

(35)

Spolufinancování programů výzkumu a vývoje ze zdrojů z daného odvětví by mělo být podporováno. Mělo by tudíž být vyjasněno, že tato směrnice se použije pouze tehdy, pokud takové spolufinancování neprobíhá a pokud výsledek činnosti v oblasti výzkumu a vývoje připadne dotčenému veřejnému zadavateli. Tím by neměla být vyloučena možnost, aby poskytovatel služeb, který dané činnosti vykonal, o těchto činnostech uveřejnil zprávu, pokud veřejnému zadavateli zůstane výhradní právo využívat výsledek činnosti v oblasti výzkumu a vývoje při jeho vlastní činnosti. Nicméně jakékoli fiktivní sdílení výsledků výzkumu a vývoje či jakákoli čistě symbolická účast na odměně poskytovatele služeb by neměla bránit uplatňování této směrnice.

(36)

Zaměstnání a výkon povolání přispívají k začlenění do společnosti a tvoří základní prvky pro zajištění rovných příležitostí pro všechny. V této souvislosti mohou hrát významnou roli chráněné dílny. Totéž platí i pro jiné sociálně zaměřené podniky, jejichž hlavním cílem je podpora sociálního a profesního začlenění nebo opětovného začlenění zdravotně postižených a znevýhodněných osob, jako jsou nezaměstnaní, příslušníci znevýhodněných menšin nebo jinak sociálně vyloučených skupin. Takovéto dílny nebo podniky by však za obvyklých podmínek hospodářské soutěže nemusely být schopny veřejnou zakázku získat. Proto je vhodné stanovit, že by členské státy měly mít možnost vyhradit právo účasti v zadávacích řízeních na veřejné zakázky nebo jejich určité části těmto dílnám nebo podnikům, popřípadě vyhradit plnění veřejných zakázek pro programy chráněného zaměstnání.

(37)

S cílem začlenit do zadávacích řízení náležitě požadavky týkající se životního prostředí, sociální oblasti a pracovních podmínek, je zvláště důležité, aby členské státy a veřejní zadavatelé přijali příslušná opatření, jimiž zajistí dodržování povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva, které jsou platné v místě provádění stavebních prací nebo poskytování služeb a které vyplývají ze zákonů, nařízení, vyhlášek a rozhodnutí na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, jakož i z kolektivních smluv, pokud jsou taková pravidla i jejich uplatňování v souladu s právem Unie. Během plnění veřejné zakázky by rovněž měly být uplatňovány závazky vyplývající z mezinárodních smluv, které byly ratifikovány všemi členskými státy a které jsou uvedeny v příloze X. To by však žádným způsobem nemělo bránit uplatňování pracovních podmínek, které jsou pro pracovníky příznivější.

Příslušná opatření by měla být uplatňována v souladu se základními zásadami práva Evropské unie, zejména s cílem zajistit rovné zacházení. Tato opatření by měla být uplatňována v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (11) a způsobem, který zajišťuje rovné zacházení a který přímo ani nepřímo nediskriminuje hospodářské subjekty a pracovníky z jiných členských států.

(38)

Služby by měly být považovány za poskytnuté v tom místě, kde dochází k charakteristickému plnění. Jsou-li poskytnuty na dálku, například služby poskytované telefonními centry, jsou považovány za poskytnuté v místě, kde jsou vykonány, bez ohledu na místo a členský stát, jimž jsou určeny.

(39)

Příslušné povinnosti by se mohly odrážet ve smluvních ujednáních. Zároveň by mělo být možné začleňovat do smluv na veřejné zakázky ustanovení zajišťující soulad s kolektivními smlouvami v souladu s právem Unie v oblasti veřejných zakázek. Nedodržení příslušných povinností může být považováno za vážné pochybení ze strany daného hospodářského subjektu a může vést k vyloučení tohoto hospodářského subjektu ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

(40)

Kontrola dodržování environmentálních, sociálních a pracovněprávních předpisů by měla probíhat v příslušných fázích zadávacího řízení, tedy při uplatňování obecných zásad upravujících výběr účastníků a zadávání veřejných zakázek, při uplatňování kritérií pro vyloučení a při uplatňování ustanovení o mimořádně nízkých nabídkách. Potřebná ověřování k tomuto účelu by měla být prováděna v souladu s příslušnými ustanoveními této směrnice, zejména s těmi, jež upravují poskytování dokladů a vlastní prohlášení.

(41)

Tato směrnice by neměla bránit zavedení nebo uplatňování opatření nutných k ochraně veřejného pořádku, veřejné mravnosti, veřejné bezpečnosti, zdraví, života lidí a zvířat a k ochraně rostlin, či jiných opatření v oblasti životního prostředí, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj, za podmínky, že tato opatření jsou v souladu se Smlouvou o fungování EU.

(42)

Existuje naléhavá potřeba, aby veřejní zadavatelé měli větší prostor pro volbu zadávacího řízení, které umožňuje jednání. Širší využívání těchto řízení pravděpodobně rovněž posílí přeshraniční obchod, neboť jak vyplynulo z hodnocení, mají u veřejných zakázek zadaných v jednacím řízení s uveřejněním přeshraniční nabídky zvláště vysokou úspěšnost. Členské státy by měly mít možnost stanovit použití jednacího řízení nebo soutěžního dialogu v různých situacích, kdy by otevřené nebo užší řízení pravděpodobně nevedlo k uspokojivým výsledkům zadávání veřejných zakázek. Mělo by být připomenuto, že v posledních letech značně vzrostlo využívání soutěžního dialogu z hlediska hodnoty veřejných zakázek. Osvědčil se v případech, kdy veřejní zadavatelé nejsou schopni definovat způsob naplnění svých potřeb nebo posoudit, co může nabídnout trh z hlediska technických, finančních nebo právních řešení. Taková situace může nastat zejména u inovativních projektů, při realizaci velkých integrovaných projektů dopravní infrastruktury, rozsáhlých počítačových sítí nebo projektů zahrnujících složité a strukturované financování. Veřejní zadavatelé by v příslušných případech měli být vybízeni k tomu, aby za účelem zajištění dobré spolupráce mezi hospodářskými subjekty a veřejným zadavatelem během zadávacího řízení jmenovali vedoucího projektu.

(43)

U zakázek na stavební práce k takovým situacím patří ty, v nichž se nejedná o běžné budovy nebo u nichž stavební práce zahrnují projekt nebo inovativní řešení. U služeb nebo dodávek, které vyžadují úpravu nebo práci na projektu, bude pravděpodobně vhodné užít jednací řízení nebo soutěžní dialog. Takováto úprava nebo práce na projektu je nezbytná zejména v případě složitých nákupů, jako například u sofistikovaných výrobků, poskytování tzv. intelektuálních služeb, například některých konzultačních, architektonických či inženýrských služeb, nebo u velkých projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií. V těchto případech může být jednání nezbytné k zajištění toho, aby příslušné dodávky nebo služby odpovídaly potřebám veřejného zadavatele. Jednací řízení a soutěžní dialog by se neměly používat v souvislosti s již hotovými službami nebo dodávkami, které na trhu může poskytovat řada různých subjektů.

(44)

Jednací řízení by mělo být k dispozici také v případech, kdy výsledkem otevřeného nebo užšího řízení byly pouze nabídky, které jsou v rozporu s pravidly, nebo nabídky nepřijatelné. V těchto případech by veřejní zadavatelé měli mít možnost vést jednání s cílem získat nabídky, které jsou v souladu s pravidly a jsou přijatelné.

(45)

Jednací řízení by měla doprovázet odpovídající ochranná opatření zajišťující dodržování zásad rovného zacházení a transparentnosti. Veřejní zadavatelé by měli zejména v předstihu uvést minimální požadavky, které vystihují povahu veřejné zakázky a které by v průběhu jednání neměly být měněny. Kritéria pro zadání veřejné zakázky a jejich váha by měly v průběhu celého řízení zůstat stejné a neměly by být předmětem jednání, aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi hospodářskými subjekty. Cílem jednání by mělo být zlepšení nabídek tak, aby veřejní zadavatelé měli možnost pořizovat stavební práce, dodávky a služby, jež budou plně uzpůsobeny jejich konkrétním potřebám. Jednání se může týkat všech vlastností pořizovaných staveb, dodávek a služeb, včetně například kvality, množství, obchodních doložek i sociálních, environmentálních a inovačních aspektů, nepředstavují-li minimální požadavky.

Mělo by být vyjasněno, že minimálními požadavky, jež má stanovit veřejný zadavatel, se rozumí podmínky a vlastnosti (zejména fyzické, funkční a právní), jež by měla každá nabídka splňovat nebo mít tak, aby veřejný zadavatel mohl veřejnou zakázku zadat v souladu se zvoleným kritériem pro zadání. K zajištění transparentnosti a zpětné dohledatelnosti postupu by měly být všechny fáze řádně zdokumentovány. Dále by všechny nabídky měly být v průběhu celého řízení podávány písemně.

(46)

Veřejným zadavatelům by mělo být umožněno některé lhůty pro otevřená a užší řízení a jednací řízení zkrátit, pokud by nebylo možné dotčené lhůty dodržet z důvodu naléhavosti, jež by měla být řádně odůvodněna veřejnými zadavateli. Mělo by být vyjasněno, že se nemusí jednat jen o mimořádnou naléhavost způsobenou událostmi, jež veřejní zadavatelé nemohli předvídat a jež jim nelze přičítat.

(47)

Výzkum a inovace, včetně ekoinovací a sociálních inovací, patří mezi hlavní hybné síly budoucího růstu a představují jádro strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Orgány veřejné správy by měly co nejstrategičtěji využívat zadávání veřejných zakázek za účelem podpory inovací. Nákupy inovativních výrobků, stavebních prací a služeb hrají klíčovou úlohu při zlepšování účinnosti a kvality veřejných služeb a zároveň řeší hlavní společenské problémy. Takové nákupy přispívají k dosažení nejlepšího poměru získané hodnoty a výše vynaložených veřejných prostředků, jakož i širších hospodářských, environmentálních a společenských výhod ve smyslu vytváření nových nápadů a jejich přeměny na inovativní výrobky a služby, a tím i k podpoře udržitelného hospodářského růstu.

Mělo by být připomenuto, že řada modelů zadávání veřejných zakázek je uvedena ve sdělení Komise ze dne 14. prosince 2007 nazvaném „Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: Podpora inovace za účelem zajištění udržitelně vysoké kvality veřejných služeb v Evropě“, které se týká veřejných zakázek na ty služby v oblasti výzkumu a vývoje, jež nespadají do oblasti působnosti této směrnice. Tyto modely by byly nadále k dispozici jako doposud, avšak tato směrnice by rovněž měla přispět k usnadnění zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací a napomáhat členským státům při dosahování cílů v oblasti Unie inovací.

(48)

Z důvodu významu inovací by měly být veřejní zadavatelé podporováni v tom, aby umožňovali varianty tak často, jak je to jen možné. Tito zadavatelé by tedy měli mít na paměti, že před oznámením o tom, že mohou být předloženy varianty, je nutné vymezit minimální požadavky, jež mají tyto varianty splňovat.

(49)

Nelze-li potřebu vývoje inovativního výrobku nebo služby nebo inovativních stavebních prací a následné koupě výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací uspokojit pomocí řešení, která jsou na trhu již dostupná, měli by mít veřejní zadavatelé k dispozici zvláštní zadávací řízení, pokud jde o smlouvy spadající do oblasti působnosti této směrnice. Toto zvláštní řízení by mělo veřejným zadavatelům umožnit vytváření dlouhodobých inovačních partnerství pro vývoj a následnou koupi nových inovativních výrobků, služeb nebo stavebních prací za předpokladu, že tyto inovativní výrobky, služby nebo stavební práce mohou být dodány podle dohodnutých úrovní plnění a nákladů bez potřeby samostatného zadávacího řízení pro nákup. Inovační partnerství by měla vycházet z pravidel pro postup platných pro jednací řízení a veřejné zakázky by se měly zadávat výhradně na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou, neboť se jedná o nejvhodnější způsob srovnávání nabídek na inovativní řešení. Bez ohledu na to, zda souvisejí s velmi rozsáhlými projekty, nebo malými inovativními projekty, by inovační partnerství měla být strukturována tak, aby mohla vytvořit nezbytnou „tržní poptávku“ podněcující vývoj inovativního řešení, aniž by vyloučila trh.

Veřejní zadavatelé by proto neměli používat inovační partnerství způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval. V některých případech by k odstranění těchto účinků mohlo přispět vytvoření inovačního partnerství s několika partnery.

(50)

S ohledem na škodlivé účinky na hospodářskou soutěž by jednací řízení bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení mělo být používáno pouze ve zcela výjimečných případech. Tato výjimka by měla být omezena na případy, kdy buď uveřejnění není možné z mimořádně naléhavých důvodů, které veřejný zadavatel nemohl předvídat a které mu nelze přičítat, nebo pokud je od začátku jasné, že by uveřejnění nepřineslo větší hospodářskou soutěž nebo lepší výsledky zadávání veřejných zakázek, především v případech, kdy objektivně existuje pouze jeden hospodářský subjekt, který může veřejnou zakázku provést. To je případ uměleckých děl, u nichž totožnost umělce ze své podstaty určuje jedinečný charakter a hodnotu samotného uměleckého předmětu. Výjimečnost může vyplývat i z jiných skutečností, avšak k použití jednacího řízení bez uveřejnění může opravňovat jen situace objektivní výlučnosti, pokud situaci výlučnosti nevytvořil sám veřejný zadavatel s ohledem na budoucí zadávací řízení.

Veřejný zadavatel, který využije této výjimky, by měl odůvodnit, proč nemá k dispozici rozumné alternativy nebo náhradní řešení, jako je například využití alternativních distribučních kanálů, a to i vně členského státu, v němž se veřejný zadavatel nachází, nebo zvážení funkčně srovnatelných stavebních prací, dodávek a služeb.

Pokud k situaci výlučnosti došlo z technických důvodů, měly by být tyto důvody v každém jednotlivém případě pečlivě vymezeny a odůvodněny. Tyto důvody by mohly například zahrnovat faktickou technickou neschopnost jiného hospodářského subjektu provést požadovaný výkon či nezbytnost použít specifické know-how, nástroje či prostředky, které má k dispozici pouze jeden hospodářský subjekt. Technické důvody mohou rovněž vyplývat ze specifických požadavků na interoperabilitu, jež musí být splněny, aby byl zajištěn průběh stavebních prací, dodávek nebo služeb, jež mají být obstarány.

Dále není zadávací řízení účelné, pokud se dodávky nakupují přímo na komoditním trhu, a to včetně obchodních platforem pro komodity, jako jsou zemědělské produkty a suroviny, a energetických burz, kde jsou tržní ceny přirozeně zajištěny regulovanou mnohostrannou obchodní strukturou, jež je podrobena dohledu.

(51)

Mělo by být vyjasněno, že ustanovení o ochraně důvěrných informací nebrání uveřejnění těch částí uzavřených smluv, které nejsou důvěrné, včetně jejich následných změn.

(52)

Elektronické prostředky pro výměnu informací a komunikaci mohou významně zjednodušit uveřejňování veřejných zakázek a zvýšit účinnost a transparentnost postupů při zadávání veřejných zakázek. Měly by se stát obvyklým prostředkem komunikace a výměny informací v rámci zadávacích řízení, neboť významným způsobem zvyšují možnosti hospodářských subjektů účastnit se zadávacích řízení na celém vnitřním trhu. Za tímto účelem by měla být stanovena povinnost vydávat v elektronické podobě oznámení, zpřístupňovat v elektronické podobě zadávací podmínky a po přechodném období v délce 30 měsíců komunikovat pouze elektronickou cestou, a to ve smyslu komunikace elektronickými prostředky ve všech stádiích řízení, včetně podávání žádostí o účast, a zejména podávání nabídek (elektronické podávání nabídek). Členské státy a veřejní zadavatelé by měli i nadále mít možnost používat přísnější režim, budou-li si to přát. Mělo by být rovněž vyjasněno, že povinné používání elektronických komunikačních prostředků podle této směrnice by nemělo veřejné zadavatele zavazovat k elektronickému zpracovávání nabídek, ani by nemělo ukládat elektronické hodnocení nebo automatizované zpracovávání. Dále by se neměla povinnost používat elektronické komunikační prostředky podle této směrnice vztahovat na prvky postupu zadávání veřejných zakázek po zadání zakázky ani na vnitřní komunikaci v rámci veřejného zadavatele.

(53)

S výjimkou některých konkrétních případů by veřejní zadavatelé měli používat elektronické komunikační prostředky, které vylučují jakoukoli diskriminaci, jsou obecně dostupné a interoperabilní s produkty informačních a komunikačních technologií, které se běžně používají, a neomezují hospodářské subjekty v přístupu k zadávacímu řízení. Při použití těchto komunikačních prostředků by rovněž měl být řádně zohledněno, zda jsou přístupné osobám se zdravotním postižením. Mělo by být vyjasněno, že povinnost používat elektronické prostředky ve všech stádiích zadávacího řízení by nebyla přiměřená v situacích, kdy by používání elektronických prostředků vyžadovalo speciální nástroje nebo formáty souborů, které nejsou obecně dostupné, nebo kdy by daná komunikace mohla probíhat pouze za použití speciálního kancelářského vybavení. Veřejní zadavatelé by proto v určitých případech neměli mít povinnost vyžadovat pro jednotlivá podání použití elektronických komunikačních prostředků, přičemž tyto případy by měly být taxativně vyjmenovány. Směrnice by měla stanovit, že k těmto případům by měly patřit situace, jež by vyžadovaly použití speciálního kancelářského vybavení, které veřejní zadavatelé nemají obecně k dispozici, například širokoformátové tiskárny. U některých zadávacích řízení může zadávací dokumentace vyžadovat předložení fyzického či zmenšeného modelu, který veřejnému zadavateli nelze předložit za použití elektronických prostředků. V takových případech by měl být model veřejnému zadavateli zaslán poštou nebo jinou vhodnou doručovací službou.

Mělo by však být upřesněno, že užití jiných komunikačních prostředků by mělo být omezeno na prvky nabídky, u nichž se elektronické komunikační prostředky nevyžadují.

Je vhodné upřesnit, že je-li to nezbytné z technických důvodů, měli by mít veřejní zadavatelé možnost stanovit maximální omezení velikosti souborů, jež mohou být předloženy.

(54)