ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2014.002.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 2 |
|
![]() |
||
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 57 |
Obsah |
|
II Nelegislativní akty |
Strana |
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
* |
Nařízení Komise (EU) č. 4/2014 ze dne 6. ledna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 640/2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign elektromotorů ( 1 ) |
|
|
* |
Nařízení Komise (EU) č. 5/2014 ze dne 6. ledna 2014, kterým se mění směrnice 2008/38/ES, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy ( 1 ) |
|
|
|
||
|
|
OBECNÉ ZÁSADY |
|
|
|
2014/2/EU |
|
|
* |
||
|
|
2014/3/EU |
|
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
7.1.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 2/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 4/2014
ze dne 6. ledna 2014,
kterým se mění nařízení (ES) č. 640/2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign elektromotorů
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,
po poradě s konzultačním fórem o ekodesignu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Zkušenosti získané při provádění nařízení Komise (ES) č. 640/2009 (2) ukázaly, že je třeba změnit některá ustanovení nařízení (ES) č. 640/2009, aby se předešlo nezamýšleným dopadům na trh s motory a na výkonnost výrobků, kterých se uvedené nařízení týká. |
(2) |
Nedávný vývoj na trhu s elektromotory vedl ke změnám mezních hodnot nadmořské výšky, maximální a minimální teploty okolního vzduchu a teploty chladicí vody, podle kterých se zvažuje, zda motor pracuje v extrémních podmínkách a je tedy potřebný zvláštní design. Tento vývoj je třeba zohlednit v uvedeném nařízení. |
(3) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (ES) č. 640/2009
Nařízení (ES) č. 640/2009 se mění takto:
1) |
Článek 1 se nahrazuje tímto: „Článek 1 Předmět a oblast působnosti 1. Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění motorů na trh a do provozu, včetně motorů zabudovaných do jiných výrobků. 2. Toto nařízení se nepoužije na:
|
2) |
Příloha I nařízení (ES) č. 640/2009 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se za šest měsíců od svého vstupu v platnost.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 6. ledna 2014.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(2) Úř. věst. L 191, 23.7.2009, s. 26.
PŘÍLOHA
Změny přílohy I nařízení (ES) č. 640/2009
V příloze I části 2 se za třetí pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:
„Pokud velikost výkonového štítku neumožňuje vyznačit všechny informace uvedené v bodě 1, vyznačí se jen jmenovitá účinnost (η) při plném jmenovitém zatížení a napětí (UN).“
7.1.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 2/3 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 5/2014
ze dne 6. ledna 2014,
kterým se mění směrnice 2008/38/ES, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (1), a zejména na čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2009 bylo Komisi před 1. zářím 2010 předloženo několik žádostí o povolení aktualizace seznamu určených užití stanoveného v článku 10 uvedeného nařízení. |
(2) |
Některé z uvedených žádostí se týkají změn podmínek, které souvisejí se zvláštními účely výživy „nutriční obnova, regenerace“, pokud jde o psy, a „stabilizace fyziologické využitelnosti“, pokud jde o krmiva, která mohou obsahovat doplňkové látky v koncentracích vyšších než stonásobek příslušného stanoveného maximálního obsahu v kompletním krmivu podle čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2009. Ostatní žádosti se týkají nových zvláštních účelů výživy s ohledem na požadavek stanovený v čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2009. |
(3) |
Kromě toho obdržela Komise v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 767/2009 žádost o doplnění zvláštního účelu výživy „snížení obsahu jódu v krmivu v případě hypertyreózy“, pokud jde o kočky. |
(4) |
Specifickým způsobem krmení je zavedení bolusu. Aby se zaručilo vhodné a bezpečné použití bolusu jako krmiva pro zvláštní účely výživy, měly by být stanoveny obecné požadavky na podmínky, které souvisejí s některými určenými užitími. |
(5) |
Komise všechny žádosti včetně dokumentace zpřístupnila členským státům. |
(6) |
Žádosti obsahovaly dokumentaci prokazující, že specifické složení příslušných krmiv vyhovuje zvláštním určeným účelům výživy „nutriční obnova, regenerace“, pokud jde o psy, „stabilizace fyziologické využitelnosti“, „snížení obsahu jódu v krmivu v případě hypertyreózy“, pokud jde o kočky, „podpora přípravy na sportovní výkony a následného zotavení“, pokud jde o koňovité, „kompenzace nedostatečné dostupnosti železa po narození“, pokud jde o sající selata a telata, „podpora regenerace kopyt, nohou a pokožky“, pokud jde o koně, přežvýkavce a prasata, „podpora přípravy na říji a reprodukci“, pokud jde o savce a ptáky, a „dlouhodobý zdroj stopových prvků a/nebo vitaminů pro pasená zvířata“, pokud jde o přežvýkavce s funkčním bachorem. |
(7) |
Kromě toho hodnocení ukázalo, že dotčená krmiva nemají žádné nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví, životní prostředí ani na životní podmínky zvířat. Hodnocení dokumentace zahrnovalo ověření, že charakteristika „vysoký obsah určité doplňkové látky“ znamená významný obsah příslušné doplňkové látky, který se blíží příslušnému stanovenému maximálnímu obsahu v kompletním krmivu, ale tento obsah nepřekračuje. |
(8) |
Žádosti jsou tedy platné a tyto zvláštní účely výživy by měly být doplněny na seznam určených užití a podmínky, které souvisejí se zvláštními účely výživy „nutriční obnova, regenerace“ a „stabilizace fyziologické využitelnosti“, by měly být změněny. |
(9) |
Směrnice 2008/38/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(10) |
Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité provedení změn u krmiv, která byla uvedena na trh v souladu s právními předpisy, je vhodné stanovit přechodné období, které by zúčastněným stranám umožnilo připravit se na plnění nových požadavků. |
(11) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament, ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I směrnice 2008/38/ES se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Krmiva zahrnutá v příloze tohoto nařízení a uvedená v čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2009, která byla uvedena na trh v souladu s právními předpisy před 1. zářím 2010 a která byla vyrobena a označena před 27. červencem 2014, mohou být nadále uváděna na trh a používána do vyčerpání zásob. Pokud jsou tato krmiva určena pro zvířata v zájmovém chovu, rozumí se datem uvedeným v poslední větě datum 27. července 2016.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 6. ledna 2014.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1.
PŘÍLOHA
Příloha I směrnice 2008/38/ES se mění takto:
1) |
V části A se doplňuje nový bod, který zní:
|
2) |
Část B se mění takto:
|
(1) Výrobce může doplnit zvláštní účel výživy údajem „Kočičí jaterní lipidóza“.
7.1.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 2/10 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 6/2014
ze dne 6. ledna 2014
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 6. ledna 2014.
Za Komisi, jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
AL |
55,3 |
MA |
56,5 |
|
TN |
89,8 |
|
TR |
127,8 |
|
ZZ |
82,4 |
|
0707 00 05 |
MA |
158,2 |
TR |
170,1 |
|
ZZ |
164,2 |
|
0709 90 70 |
MA |
76,1 |
TR |
166,2 |
|
ZZ |
121,2 |
|
0805 10 20 |
MA |
49,5 |
TR |
84,4 |
|
ZA |
44,9 |
|
ZZ |
59,6 |
|
0805 20 10 |
MA |
65,6 |
ZZ |
65,6 |
|
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90 |
JM |
116,9 |
TR |
79,1 |
|
ZZ |
98,0 |
|
0805 50 10 |
EG |
64,2 |
TR |
62,1 |
|
ZZ |
63,2 |
|
0808 10 80 |
CN |
74,5 |
MK |
26,2 |
|
US |
176,8 |
|
ZZ |
92,5 |
|
0808 20 50 |
CN |
57,2 |
US |
154,2 |
|
ZZ |
105,7 |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
OBECNÉ ZÁSADY
7.1.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 2/12 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 25. července 2013
o vládní finanční statistice
(přepracované znění)
(ECB/2013/23)
(2014/2/EU)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 5.1 a 5.2 a články 12.1 a 14.3 tohoto statutu,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (1),
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2009/20 ze dne 31. července 2009 o vládní finanční statistice (3) je třeba podstatně změnit, a měly by být proto v zájmu srozumitelnosti a transparentnosti přepracovány. |
(2) |
Za účelem aktualizace metodického rámce vyplývajícího z Evropského systému účtů (ESA) 1995 na metodický rámec založený na ESA 2010 ve smyslu nařízení (EU) č. 549/2013 je třeba upravit statistické pojmy. V zájmu zachování jednotnosti by požadavky Evropské centrální banky (ECB) v oblasti vládní finanční statistiky měly vycházet ze statistických norem Unie definovaných v ESA 2010. |
(3) |
K plnění svých úkolů potřebuje Evropský systém centrálních bank (ESCB) ucelené (tj. zahrnující všechny transakce včetně těch, v nichž sektor vládních institucí jedná jako zástupce orgánů Evropské unie) a spolehlivé údaje pro potřeby ekonomické a měnové analýzy. Postupy stanovené v těchto obecných zásadách nemají vliv na úkoly a pravomoci na úrovni členských států a Unie. |
(4) |
Je nezbytné zavést účinné postupy pro výměnu vládní finanční statistiky v rámci ESCB s cílem zajistit, aby ESCB měla aktuální vládní finanční statistiku, která splňuje potřeby ESCB, a aby tato statistika byla v souladu s prognózami stejných proměnných, jež vypracovaly národní centrální banky, bez ohledu na to, zda tuto statistiku sestavují národní centrální banky nebo příslušné vnitrostátní orgány. |
(5) |
Část informací nezbytných ke splnění statistických požadavků ESCB v oblasti vládní finanční statistiky sestavují příslušné vnitrostátní orgány jiné než národní centrální banky. Některé z úkolů, které mají být podle těchto obecných zásad vykonávány, proto vyžadují spolupráci mezi ESCB a příslušnými vnitrostátními orgány. Článek 4 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (4) členské státy zavazuje, aby si samy řídily organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovaly s ESCB s cílem zajistit plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“). |
(6) |
Zdroje statistických informací založené na nařízení (ES) č. 479/2009 a ESA 2010 nesplňují potřeby ESCB, pokud jde o pokrytí statistiky veřejného dluhu, statistiky souladu schodku a dluhu a statistiky transakcí mezi členskými státy a rozpočtem Unie. Další sestavování statistických informací ze strany příslušných vnitrostátních orgánů je proto nezbytné. |
(7) |
Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec ani neovlivní zpravodajskou zátěž. Národní centrální banky mohou tyto technické změny navrhovat Výboru pro statistiku ESCB, jehož stanovisko bude při provádění tohoto postupu zohledněno, |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
Článek 1
Definice
Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:
1) |
„členským státem eurozóny“ členský stát, jehož měnou je euro; |
2) |
„vládní finanční statistikou“ statistika příjmů, výdajů a schodku nebo přebytku, statistika souladu schodku a dluhu a statistika veřejného zadlužení (jak je vymezena v příloze I); |
3) |
„veřejné zadlužení“ má stejný význam, jaký má podle definice v článku 1 nařízení (ES) č. 479/2009; |
4) |
„prvním přenosem“ pravidelný přenos, který národní centrální banky provádějí před 15. dubnem; |
5) |
„druhým přenosem“ pravidelný přenos, který národní centrální banky provádějí před 15. říjnem. |
Článek 2
Statistické zpravodajské povinnosti národních centrálních bank
1. Národní centrální banky vykazují vládní finanční statistiku do ECB, jak je uvedeno v příloze I, v ročním vyjádření. Údaje musí být v souladu se zásadami a definicemi nařízení (ES) č. 479/2009 a ESA 2010, jak je podrobněji uvedeno v příloze II.
2. Národní centrální banky vykazují v souladu s metodickými definicemi, které jsou stanoveny v oddílu 1 přílohy II těchto obecných zásad, pokud jde o sektory a subsektory, a v oddílu 2 uvedené přílohy, pokud jde o:
a) |
„statistiku příjmů, výdajů a schodku nebo přebytku“, která zahrnuje statistiku uvedenou v tabulce 1 A, 1 B a 1 C přílohy I; |
b) |
„statistiku souladu schodku a dluhu“, která zahrnuje statistiku uvedenou v tabulkách 2 A a 2 B přílohy I; |
c) |
„statistiku veřejného zadlužení“ která obsahuje statistiku uvedenou v tabulkách 3 A a 3 B přílohy I. |
3. Úplný soubor údajů zahrnuje všechny kategorie vymezené v příloze I (pokrývá statistiku příjmů, výdajů a schodku nebo přebytku, statistiku souladu schodku a zadlužení a statistiku veřejného zadlužení). Úplný soubor údajů rovněž pokrývá období od roku 1995 do roku, kterého se přenos týká (rok t – 1).
4. Odchylně od odstavce 3 nejsou národní centrální banky povinny předávat zpětné údaje ohledně kategorií, na které se vztahuje výjimka ujednaná mezi Evropskou komisí (Eurostat) a členskými státy.
5. Přenos údajů vymezených v tabulkách 1 A–C, 2 A–B a 3 A–B přílohy I bude zahájen v říjnu 2014.
6. S údaji o schodku nebo přebytku, dluhu, příjmech, výdajích a nominálním hrubém domácím produktu (HDP) se uvádí odůvodnění revizí, pokud změna schodku nebo přebytku způsobená revizí představuje alespoň 0,3 % HDP, nebo pokud změna zadlužení, příjmů, výdajů nebo nominálního HDP způsobená revizí představuje alespoň 0,5 % HDP.
Článek 3
Statistické zpravodajské povinnosti ECB
1. Na základě údajů vykázaných národními centrálními bankami spravuje ECB „databázi vládní finanční statistiky“, jež zahrnuje údaje za eurozónu a vnitrostátní údaje. ECB poskytuje databázi vládní finanční statistiky ESCB.
2. Národní centrální banky označí své vnitrostátní statistické informace tak, aby bylo zřejmé, komu je lze zpřístupnit. Při poskytování databáze vládní finanční statistiky ECB toto označení zohlední.
Článek 4
Lhůty
1. Národní centrální banky vykazují úplné soubory údajů dvakrát ročně, a to před 15. dubnem a před 15. říjnem.
2. Národní centrální banky vykazují z vlastní iniciativy (dílčí) soubory údajů, pokud jsou k dispozici nové informace. Tento soubor údajů může obsahovat odhady týkající se kategorií, u nichž nejsou k dispozici žádné nové informace.
3. ECB poskytuje databázi vládní finanční statistiky národním centrálním bankám nejméně jednou měsíčně, nejpozději v pracovní den ECB následující poté, co ukončí přípravu údajů pro zveřejnění.
Článek 5
Spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány
1. Pokud jsou zdroji některých nebo všech údajů uvedených v článku 2 příslušné vnitrostátní orgány jiné než národní centrální banky, usilují národní centrální banky o zavedení vhodné formy spolupráce s těmito orgány, aby zajistily stálou strukturu přenosu údajů za účelem splnění standardů a požadavků ESCB, pokud téhož výsledku není dosaženo již na základě vnitrostátních právních předpisů.
2. Pokud národní centrální banka není v rámci této spolupráce schopna splnit požadavky uvedené v článcích 2 a 4, protože jí příslušný vnitrostátní orgán neposkytl nezbytné informace, projednají ECB a národní centrální banka s tímto orgánem, jak by tyto informace mohly být zpřístupněny.
Článek 6
Standardy přenosu
Požadované statistické informace se ECB předávají ve formě, která splňuje požadavky stanovené v příloze III. Tento požadavek nebrání tomu, aby byl jako dohodnuté nouzové řešení použit jiný způsob přenosu statistických informací do ECB.
Článek 7
Kvalita
1. ECB a národní centrální banky sledují a podporují kvalitu údajů vykazovaných do ECB.
2. Výkonná rada ECB podává Radě guvernérů ECB každoročně zprávu o kvalitě roční vládní finanční statistiky.
3. Tato zpráva se zabývá alespoň pokrytím údajů, mírou souladu údajů s příslušnými definicemi, a rozsahem revizí.
Článek 8
Zjednodušený postup provádění změn
S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku je Výkonná rada oprávněna provádět technické změny příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec ani neovlivní zpravodajskou zátěž. Výkonná rada o všech těchto změnách bez zbytečného odkladu informuje Radu guvernérů.
Článek 9
Zrušení
1. Obecné zásady ECB/2009/20 se zrušují s účinkem od 1. září 2014.
2. Odkazy na zrušené obecné zásady se považují za odkazy na tyto obecné zásady v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.
Článek 10
Závěrečná ustanovení
1. Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.
2. Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem 1. září 2014.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 25. července 2013.
Za Radu guvernérů ECB
prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 228, 1.9.2009, s. 25.
(4) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.
PŘÍLOHA I
POŽADAVKY NA VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ
Statistika příjmů, výdajů a schodku nebo přebytku
Tabulka 1 A
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Schodek (–) nebo přebytek (+) |
|
z toho: Primární schodek (–) nebo přebytek (+) |
|
Ústřední vládní instituce |
3 |
Národní vládní instituce |
4 |
Místní vládní instituce |
5 |
Fondy sociálního zabezpečení |
6 |
Celkové příjmy |
|
Celkové běžné příjmy |
|
Přímé daně |
9 |
z toho: poplatníkem podniky |
10 |
z toho: poplatníkem domácnosti |
11 |
Nepřímé daně |
12 |
z toho: daň z přidané hodnoty (DPH) |
13 |
Čisté sociální příspěvky |
14 |
z toho: skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů |
15 |
z toho: skutečné sociální příspěvky domácností |
16 |
Ostatní běžné příjmy |
17 |
z toho: přijaté úroky |
18 |
Prodej |
19 |
Celkové kapitálové příjmy |
20 |
z toho: kapitálové daně |
21 |
Celkové výdaje |
|
Celkové běžné výdaje |
|
Běžné transfery |
|
Sociální platby |
25 |
Placené dotace |
26 |
Ostatní placené běžné transfery |
27 |
Placené úroky |
28 |
Náhrady zaměstnancům |
29 |
z toho: mzdy a platy |
30 |
Mezispotřeba |
31 |
Celkové kapitálové výdaje |
|
Investice |
33 |
Ostatní čisté pořízení nefinančních aktiv a změny stavu zásob |
34 |
Placené kapitálové transfery |
35 |
Doplňkové (memo) položky: |
|
Hrubé úspory |
|
Úrok včetně vypořádání v rámci swapových dohod a dohod o forwardové úrokové míře |
37 |
Schodek (–) nebo přebytek (+) pro účely postupu při nadměrném schodku |
|
Výnosy z univerzálních mobilních telekomunikačních systémů |
39 |
Skutečné sociální příspěvky |
|
Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery |
41 |
Tabulka 1 B
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Výdaje členského státu ve vztahu k rozpočtu Evropské unie (EU) |
|
Nepřímé daně |
2 |
Běžná mezinárodní spolupráce |
3 |
Jiné běžné transfery |
4 |
z toho: třetí vlastní zdroj odvozený z DPH |
5 |
z toho: čtvrtý vlastní zdroj odvozený z HND |
6 |
Kapitálové transfery |
7 |
Příjmy členského státu z rozpočtu EU |
|
Dotace |
9 |
Běžné transfery vládním institucím |
10 |
Běžné transfery nevládním jednotkám |
11 |
Kapitálové transfery vládním institucím |
12 |
Kapitálové transfery nevládním jednotkám |
13 |
Bilance členského států vůči rozpočtu EU (netto příjemce +, netto plátce –) |
|
Doplňková (memo) položka: |
|
Náklady na získání vlastních zdrojů |
15 |
Tabulka 1 C
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Výdaje na konečnou spotřebu |
|
Výdaje na individuální spotřebu |
2 |
Výdaje na kolektivní spotřebu |
3 |
Naturální sociální transfery – nakoupená tržní produkce |
4 |
Spotřeba fixního kapitálu |
5 |
Zaplacené daně z výroby minus přijaté dotace |
6 |
Čistý provozní přebytek |
7 |
Doplňkové (memo) položky: |
|
Výdaje na konečnou spotřebu v cenách předchozího roku |
8 |
Investice vládních institucí v cenách předchozího roku |
9 |
Hrubý domácí produkt (HDP) v běžných cenách |
10 |
HDP v cenách předchozího roku |
11 |
Statistika souladu schodku a dluhu
Tabulka 2 A
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Úprava mezi finančními a nefinančními účty |
|
Čisté finanční transakce (konsolidované) |
|
Finanční aktiva (konsolidovaná) |
|
Oběživo a vklady |
4 |
Dluhové cenné papíry |
5 |
Úvěry |
6 |
Účasti a akcie nebo podílové listy investičních fondů |
7 |
Privatizace (v čisté výši) |
8 |
Kapitálové injekce (v čisté výši) |
9 |
Ostatní |
10 |
Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy |
11 |
Finanční deriváty a zaměstnanecké opce na akcie |
12 |
Ostatní finanční aktiva |
13 |
z toho: naběhlé, ale dosud nezaplacené daně a sociální příspěvky |
14 |
Pasiva (konsolidovaná) |
|
Oběživo a vklady |
16 |
Krátkodobé dluhové cenné papíry |
17 |
Dlouhodobé dluhové cenné papíry |
18 |
Úvěry |
19 |
z toho: úvěry od centrální banky |
20 |
Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy |
21 |
Finanční deriváty a zaměstnanecké opce na akcie |
22 |
Ostatní pasiva |
23 |
Výpůjční požadavek vládních institucí |
|
z toho: dlouhodobý |
25 |
Denominované v národní měně |
26 |
Denominované v měnách členských států eurozóny |
27 |
Denominované v jiných měnách |
28 |
Ostatní toky |
|
Účinky přeceňování na dluh |
|
Zisky a ztráty z držby deviz |
31 |
Ostatní účinky přeceňování – nominální hodnota |
|
Ostatní změny výše dluhu |
33 |
Změna veřejného zadlužení |
|
Tabulka 2 B
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Transakce s nástroji veřejného dluhu – nekonsolidované |
|
Oběživo a vklady |
2 |
Krátkodobé dluhové cenné papíry |
3 |
Dlouhodobé dluhové cenné papíry |
4 |
Úvěry od centrální banky |
5 |
Ostatní úvěry |
6 |
Konsolidační transakce |
|
Oběživo a vklady |
|
Krátkodobé dluhové cenné papíry |
|
Dlouhodobé dluhové cenné papíry |
|
Úvěry |
|
Statistika veřejného zadlužení
Tabulka 3 A
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Veřejné zadlužení (konsolidované) |
|
Oběživo a vklady |
2 |
Krátkodobé dluhové cenné papíry |
3 |
Dlouhodobé dluhové cenné papíry |
4 |
Úvěry od centrální banky |
5 |
Ostatní úvěry |
6 |
V držbě rezidentů členského státu |
|
Centrální banka |
8 |
Ostatní měnové finanční instituce |
9 |
Ostatní finanční instituce |
10 |
Ostatní rezidenti |
11 |
V držbě nerezidentů členského státu |
12 |
Denominované v národní měně |
13 |
Denominované v měnách členských států eurozóny |
14 |
Denominované v jiných měnách |
15 |
Krátkodobý dluh |
16 |
Dlouhodobý dluh |
17 |
z toho: pohyblivá úroková sazba |
18 |
Zbytková splatnost do jednoho roku |
19 |
Zbytková splatnost nad jeden rok a do pěti let |
20 |
z toho: pohyblivá úroková sazba |
21 |
Zbytková splatnost nad pět let |
22 |
z toho: pohyblivá úroková sazba |
23 |
Doplňkové (memo) položky: |
|
Průměrná zbytková splatnost dluhu |
24 |
Veřejné zadlužení – bezkupónové dluhopisy |
25 |
Tabulka 3 B
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Veřejné zadlužení (nekonsolidované mezi subsektory) |
|
Konsolidační prvky |
|
Oběživo a vklady |
3 |
Krátkodobé cenné papíry |
4 |
Dlouhodobé cenné papíry |
5 |
Úvěry |
6 |
Emitované ústředními vládními institucemi (konsolidováno) |
7 |
z toho: v držbě ostatních subsektorů vládních institucí |
8 |
Emitované národními vládními institucemi (konsolidováno) |
9 |
z toho: v držbě ostatních subsektorů vládních institucí |
10 |
Emitované místními vládními institucemi (konsolidováno) |
11 |
z toho: v držbě ostatních subsektorů vládních institucí |
12 |
Emitované fondy sociálního zabezpečení (konsolidováno) |
13 |
z toho: v držbě ostatních subsektorů vládních institucí |
14 |
Doplňkové (memo) položky: |
|
Dluh v držbě ústředních vládních institucí, který byl emitován ostatními subsektory vládních institucí |
15 |
Dluh v držbě národních vládních institucí, který byl emitován ostatními subsektory vládních institucí |
16 |
Dluh v držbě místních vládních institucí, který byl emitován ostatními subsektory vládních institucí |
17 |
Dluh v držbě fondů sociálního zabezpečení, který byl emitován ostatními subsektory vládních institucí |
18 |
PŘÍLOHA II
METODICKÉ DEFINICE
1. Definice sektorů a subsektorů
Sektory a subsektory v ESA 2010
Hospodářství celkem |
S.1 |
Nefinanční podniky |
S.11 |
Finanční instituce |
S.12 |
Centrální banka |
S.121 |
Instituce přijímající vklady kromě centrální banky |
S.122 |
Fondy peněžního trhu |
S.123 |
Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu |
S.124 |
Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů |
S.125 |
Pomocné finanční instituce |
S.126 |
Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz |
S.127 |
Pojišťovací společnosti |
S.128 |
Penzijní fondy |
S.129 |
Měnové finanční instituce |
S.121 + S.122 + S.123 |
Vládní instituce |
S.13 |
Ústřední vládní instituce (kromě sociálního zabezpečení) |
S.1311 |
Národní vládní instituce (kromě sociálního zabezpečení) |
S.1312 |
Místní vládní instituce (kromě sociálního zabezpečení) |
S.1313 |
Fondy sociálního zabezpečení |
S.1314 |
Domácnosti |
S.14 |
Neziskové instituce sloužící domácnostem |
S.15 |
Zbytek světa |
S.2 |
Členské státy a orgány a instituce Evropské unie (EU) |
S.21 |
Členské státy EU |
S.211 |
Orgány a instituce EU |
S.212 |
Evropská centrální banka (ECB) |
S.2121 |
Evropské orgány a instituce kromě ECB |
S.2122 |
Země, které nejsou členy EU, a mezinárodní organizace, které nejsou rezidenty v EU |
S.22 |
2. Definice kategorií (1), (2)
Tabulka 1A
1. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) [1 A.1] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) sektoru S.13; dále se rovná celkovým příjmům [1 A.7] po odečtení celkových výdajů [1 A.22] a rovněž se rovná součtu schodku (–) nebo přebytku (+) ústředních vládních institucí [1 A.3], schodku (–) nebo přebytku (+) národních vládních institucí [1 A.4], schodku (–) nebo přebytku (+) místních vládních institucí [1 A.5] a schodku (–) nebo přebytku (+) fondů sociálního zabezpečení [1 A.6]. |
2. |
Primární schodek (–) nebo přebytek (+) [1 A.2] se rovná součtu schodku (–) nebo přebytku (+) [1 A.1] a placených úroků [1 A.28]. |
3. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) ústředních vládních institucí [1 A.3] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1311. |
4. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) národních vládních institucí [1 A.4] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1312. |
5. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) místních vládních institucí [1 A.5] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1313. |
6. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) fondů sociálního zabezpečení [1 A.6] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1314. |
7. |
Celkové příjmy [1 A.7] se rovnají součtu celkových běžných příjmů [1 A.8] a celkových kapitálových příjmů [1 A.20]. |
8. |
Celkové běžné příjmy [1 A.8] se rovnají součtu přímých daní [1 A.9], nepřímých daní [1 A.12], čistých sociálních příspěvků [1 A.14], ostatních běžných příjmů [1 A.17] a prodeje [1 A.19]. |
9. |
Přímé daně [1 A.9] se rovnají běžným daním z důchodů, jmění a jiným (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
10. |
Přímé daně, z toho poplatníkem podniky [1 A.10], se rovnají běžným daním z důchodu, jmění a jiným (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití sektorů S.11 a S.12. |
11. |
Přímé daně, z toho poplatníkem domácnosti [1 A.11], se rovnají běžným daním z důchodu, jmění a jiným (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití sektoru S.14. |
12. |
Nepřímé daně [1 A.12] se rovnají daním z výroby a dovozu (D.2), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
13. |
Nepřímé daně, z toho daň z přidané hodnoty (DPH) [1 A.13], se rovnají daním typu daně z přidané hodnoty (D.211), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
14. |
Čisté sociální příspěvky [1 A.14] se rovnají sociálním příspěvkům (D.61), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
15. |
Čisté sociální příspěvky, z toho skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů [1 A.15], se rovnají skutečným sociálním příspěvkům zaměstnavatelů (D.611), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
16. |
Čisté sociální příspěvky, z toho skutečné sociální příspěvky domácností [1 A.16], se rovnají skutečným sociálním příspěvkům domácností (D.613), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
17. |
Ostatní běžné příjmy [1 A.17] se rovnají součtu důchodu z vlastnictví (D.4) a ostatních běžných transferů (D.7), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 s výjimkou úroků (D.41), jež jsou rovněž užitím sektoru S.13, plus získané ostatní dotace na výrobu (D.39), jež jsou užitím sektoru S.13. |
18. |
Ostatní běžné příjmy, z toho přijaté úroky [1 A.18], se rovnají úrokům (D.41), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití všech sektorů kromě sektoru S.13. |
19. |
Prodej [1 A.19] se rovná součtu tržní produkce (P.11), produkce pro vlastní konečné užití (P.12) a plateb za jinou netržní produkci (P.131), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
20. |
Celkové kapitálové příjmy [1 A.20] se rovnají kapitálovým transferům – příjmové (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a které se vykazují jako kapitálové transfery – výdajové, ve všech sektorech kromě sektoru S.13. |
21. |
Celkové kapitálové příjmy, z toho kapitálové daně [1 A.21], se rovnají kapitálovým daním (D.91), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13. |
22. |
Celkové výdaje [1 A.22] se rovnají součtu celkových běžných výdajů [1 A.23] a celkových kapitálových výdajů [1 A.32]. |
23. |
Celkové běžné výdaje [1 A.23] se rovnají součtu běžných transferů [1 A.24], placených úroků [1 A.28], náhrad zaměstnancům [1 A.29] a mezispotřeby [1 A.31]. |
24. |
Běžné transfery [1 A.24] se rovnají součtu sociálních plateb [1 A.25], placených dotací [1 A.26] a ostatních placených běžných transferů [1 A.27]. |
25. |
Sociální platby [1 A.25] se rovnají součtu sociálních dávek jiných než naturální sociální transfery (D.62) a naturálních sociálních transferů – tržní produkce nakoupené vládními institucemi (D.632), které se vykazují v užití sektoru S.13, plus jiné běžné transfery (D.75), které se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích sektoru S.15. |
26. |
Placené dotace [1 A.26] se rovnají záporným dotacím (–D.3), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
27. |
Ostatní placené běžné transfery [1 A.27] se rovnají součtu běžných daní z důchodu, jmění a jiných (D.5), ostatních daní z výroby (D.29), důchodu z vlastnictví (D.4) s výjimkou úroků (D.41), plus ostatních běžných transferů (D.7), jež se vykazují v užití sektoru S.13 s výjimkou jiných běžných transferů (D.75), jež se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích sektoru S.15. |
28. |
Placené úroky [1 A.28] se rovnají úrokům (D.41), které se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13. |
29. |
Náhrady zaměstnancům [1 A.29] se rovnají náhradám zaměstnancům (D.1), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
30. |
Náhrady zaměstnancům, z toho mzdy a platy [1 A.30], se rovnají mzdám a platům (D.11), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
31. |
Mezispotřeba [1 A.31] se rovná mezispotřebě (P.2), která se vykazuje v užití sektoru S.13. |
32. |
Celkové kapitálové výdaje [1 A.32] se rovnají součtu investic [1 A.33], ostatních čistých pořízení nefinančních aktiv [1 A.34] a placených kapitálových transferů [1 A.35]. |
33. |
Investice [1 A.33] se rovnají tvorbě hrubého fixního kapitálu (P.51 g), jež se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13. |
34. |
Ostatní čisté pořízení nefinančních aktiv a změny stavu zásob [1 A.34] se rovnají součtu změny zásob (P.52), čistého pořízení cenností (P.53) a čistého pořízení nefinančních nevyráběných aktiv (NP), jež se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13. |
35. |
Placené kapitálové transfery [1 A.35] se rovnají kapitálovým transferům – výdajové (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a které se u všech sektorů kromě sektoru S.13 vykazují jako kapitálové transfery – příjmové. |
36. |
Hrubé úspory [1 A.36] se rovnají rozdílu celkových běžných příjmů [1 A.8] a celkových běžných výdajů [1 A.23]. |
37. |
Úrok včetně vypořádání v rámci swapových dohod a dohod o forwardové úrokové míře [1 A.37] se rovná úroku v souvislosti s postupem při nadměrném schodku (EDP) (EDP D.41), který se vykazuje v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě S.13. |
38. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) pro účely postupu při nadměrném schodku [1 A.38] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) při postupu při nadměrném schodku (EDP B.9) v rámci sektoru S.13 a rovná se schodku (–) nebo přebytku (+) [1 A.1] plus placené úroky [1 A.28] minus úrok včetně vypořádání v rámci swapových dohod a dohod o forwardové úrokové míře [1 A.37]. |
39. |
Výnosy z univerzálních mobilních telekomunikačních systémů [1 A.39] se rovnají výtěžku z prodeje třetí generace licencí na mobilní telefony, který se v souladu s rozhodnutím Eurostatu o přiřazování licencí na mobilní telefony vykazuje jako zcizení nefinančních aktiv. |
40. |
Skutečné sociální příspěvky [1 A.40] se rovnají součtu skutečných sociálních příspěvků zaměstnavatelů (D.611) [1 A.15] a skutečných sociálních příspěvků domácností (D.613) [1 A.16], jež se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
41. |
Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery [1 A.41] se rovnají sociálním dávkám jiným než naturální sociální transfery (D.62), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
Tabulka 1B
1. |
Výdaje členského státu ve vztahu k rozpočtu Evropské unie (EU) [1 B.1] se rovnají součtu nepřímých daní splatných do rozpočtu EU [1 B.2], běžné mezinárodní spolupráce (D.74) placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1 B.4], jiných běžných transferů (D.75) placených vládními institucemi do rozpočtu EU [1 B.5] a kapitálových transferů (D.9) placených vládními institucemi do rozpočtu EU [1 B.7]. |
2. |
Nepřímé daně [1 B.2] se rovnají daním z výroby a z dovozu (D.2), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.2122. |
3. |
Běžná mezinárodní spolupráce [1 B.3] se rovná běžné mezinárodní spolupráci (D.74), která se vykazuje ve zdrojích subsektoru S.2122 a v užití sektoru S.13. |
4. |
Jiné běžné transfery [1 B.4] se rovnají součtu jiných běžných transferů (D.75) a vlastních zdrojů EU odvozených z DPH a HND (D.76), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.2122 a v užití sektoru S.13. |
5. |
Jiné běžné transfery, z toho třetí vlastní zdroj odvozený z DPH [1 B.5], se rovnají třetímu vlastnímu zdroji odvozenému z daní z přidané hodnoty (DPH) (D.761), který se vykazuje ve zdrojích subsektoru S.2122 a v užití sektoru S.13. |
6. |
Jiné běžné transfery, z toho čtvrtý vlastní zdroj odvozený z HND [1 B.6], se rovnají čtvrtému vlastnímu zdroji odvozenému z hrubého národního důchodu (HND) (D.762), který se vykazuje ve zdrojích subsektoru S.2122 a v užití sektoru S.13. |
7. |
Kapitálové transfery [1 B.7] se rovnají kapitálovým transferům – výdajové (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a které subsektor S.2122 vykazuje jako kapitálové transfery – příjmové. |
8. |
Příjmy členského státu z rozpočtu EU [1 B.8] se rovnají součtu dotací (D.3) placených z rozpočtu EU [1 B.9], ostatních běžných transferů (D.7) placených z rozpočtu EU vládním institucím [1 B.10], ostatních běžných transferů (D.7) placených z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1 B.11], kapitálových transferů (D.9) placených z rozpočtu EU vládním institucím [1 B.12] a kapitálových transferů (D.9) placených z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1 B.13]. |
9. |
Dotace [1 B.9] se rovnají dotacím (D.3), které se vykazují v užití subsektoru S.2122. |
10. |
Běžné transfery vládním institucím [1 B.10] se rovnají součtu běžné mezinárodní spolupráce (D.74) a jiných běžných transferů (D.75), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití subsektoru S.2122. |
11. |
Běžné transfery nevládním jednotkám [1 B.11] se rovnají jiným běžným transferům (D.75), které se vykazují v užití subsektoru S.2122 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13. |
12. |
Kapitálové transfery vládním institucím [1 B.12] se rovnají kapitálovým transferům – příjmové (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a v rámci změn aktiv subsektoru S.2122. |
13. |
Kapitálové transfery nevládním jednotkám [1 B.13] se rovnají kapitálovým transferům – výdajové (D.9), které se vykazují v rámci změn aktiv subsektoru S.2122 a v rámci změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
14. |
Bilance členského státu vůči rozpočtu EU (netto příjemce +, netto plátce –) [1 B.14] se rovná rozdílu mezi příjmy členského státu z rozpočtu EU [1 B.8] a výdaji členského státu ve vztahu k rozpočtu EU [1 B.1]. |
15. |
Náklady na získání vlastních zdrojů [1 B.15] jsou částí netržní produkce (P.13), která se vykazuje ve zdrojích sektoru S.13 a kterou tvoří náklady na získání vlastních zdrojů placené z rozpočtu EU. |
Tabulka 1C
1. |
Výdaje na konečnou spotřebu [1 C.1] se rovnají výdajům na konečnou spotřebu (P.3), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
2. |
Výdaje na individuální spotřebu [1 C.2] se rovnají výdajům na individuální spotřebu (P.31), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
3. |
Výdaje na kolektivní spotřebu [1 C.3] se rovnají výdajům na kolektivní spotřebu (P.32), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
4. |
Naturální sociální transfery – nakoupená tržní produkce [1 C.4] se rovnají naturálním sociálním transferům – nakoupené tržní produkci (D.632), jež se vykazují v užití sektoru S.13. |
5. |
Spotřeba fixního kapitálu [1 C.5] se rovná spotřebě fixního kapitálu (P.51c), která se vykazuje v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13. |
6. |
Zaplacené daně z výroby minus přijaté dotace [1 C.6] se rovnají rozdílu plateb ostatních daní z výroby (D.29), které se vykazují v užití sektoru S.13, a získaných ostatních dotací na výrobu (D.39), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
7. |
Čistý provozní přebytek [1 C.7] se rovná čistému provoznímu přebytku, očištěnému (B.2n) o sektor S.13. |
8. |
Výdaje na konečnou spotřebu v cenách předchozího roku [1 C.8] se rovnají zřetězenému objemu výdajů na konečnou spotřebu (P.3), které se vykazují v užití sektoru S.13, v cenách předchozího roku. |
9. |
Investice vládních institucí v cenách předchozího roku [1 C.9] se rovnají zřetězenému objemu tvorby hrubého fixního kapitálu (P.51 g), jenž se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13 v cenách předchozího roku. |
10. |
Hrubý domácí produkt (HDP) v běžných cenách [1 C.10] se rovná HDP (B.1*g) v tržních cenách. |
11. |
HDP v cenách předchozího roku [1 C.11] se rovná zřetězenému objemu HDP (B1*g) v cenách předchozího roku. |
Tabulka 2A
1. |
Úprava mezi finančními a nefinančními účty [2 A.1] se rovná rozdílu schodku (–) nebo přebytku (+) [1 A.1] a čistých transakcí s finančními aktivy a pasivy [2 A.2]. |
2. |
Čisté transakce s finančními aktivy a pasivy (konsolidované) [2 A.2] se rovnají rozdílu transakcí v rámci čistého pořízení finančních aktiv [2 A.3] a čistého převzetí transakcí s pasivy [2 A.15]. |
3. |
Transakce s finančními aktivy (konsolidované) [2 A.3] se rovnají součtu konsolidovaných transakcí s oběživem a vklady (F.2) [2 A.4], transakcí s dluhovými cennými papíry (F.3) [2 A.5], transakcí s úvěry (F.4) [2 A.6], transakcí s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5) [2 A.7], transakcí s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy (F.6) [2 A.11], transakcí s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie (F.7) [2 A.12] a transakcí s ostatními finančními aktivy [2 A.13], které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
4. |
Transakce s oběživem a vklady [2 A.4] se rovnají čistému pořízení oběživa a vkladů (F.2), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
5. |
Transakce s dluhovými cennými papíry [2 A.5] se rovnají čistému pořízení dluhových cenných papírů (F.3), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
6. |
Transakce s úvěry [2 A.6] se rovnají novým půjčkám (F.4) poskytnutým vládními institucemi, očištěným o splátky vládním institucím, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
7. |
Transakce s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů [2 A.7] se rovnají čistému pořízení účastí a akcií nebo podílových listů investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
8. |
Privatizace (v čisté výši) [2 A.8] se rovná transakcím s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění sektoru S.11 nebo S.12 a které se uskutečňují v procesu ztráty či získávání kontroly (ESA 10 odstavec 2.36 až 2.39) nad jednotkou dlužníka ze strany sektoru S.13; tyto transakce může sektor S.13 provádět přímo s jednotkou dlužníka nebo s jinou jednotkou věřitele. |
9. |
Kapitálové injekce (v čisté výši) [2 A.9] se rovnají transakcím s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění sektoru S.11 nebo S.12, k nimž nedochází v průběhu ztráty či získávání kontroly nad jednotkou dlužníka ze strany sektoru S.13 a které jsou ze strany sektoru S.13 prováděny přímo s jednotkou dlužníka. |
10. |
Ostatní [2 A.10] se rovnají transakcím s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13, k nimž nedochází v průběhu ztráty či získávání kontroly nad jednotkou dlužníka ze strany sektoru S.13 a které ze strany sektoru S.13 nejsou prováděny přímo s jednotkou dlužníka, ale jsou prováděny s jinou jednotkou věřitele. |
11. |
Transakce s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy [2 A.11] se rovnají čistému pořízení pojistného, penzijních a standardizovaných záručních programů (F.6), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
12. |
Transakce s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie [2 A.12] se rovnají čistým platbám v souvislosti s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie (F.7), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
13. |
Transakce s ostatními finančními aktivy [2 A.13] se rovnají součtu čistého pořízení měnového zlata a zvláštních práv čerpání (F.1), které se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13, ostatních pohledávek (F.8), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
14. |
Transakce s ostatními finančními aktivy, z toho naběhlé, ale dosud nezaplacené daně a sociální příspěvky [2 A.14], se rovnají té části ostatních pohledávek (F.8 aktiva), která se týká daní a sociálních příspěvků, jež se vykazují v kategoriích D.2, D.5, D.61 a D.91, po odečtení částek skutečně vybraných daní, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
15. |
Transakce s pasivy (konsolidované) [2 A.15] se rovnají součtu konsolidovaných transakcí s oběživem a vklady (F.2) [2 A.16], transakcí s krátkodobými dluhovými cennými papíry (F.31) [2 A.17], transakcí s dlouhodobými dluhovými cennými papíry (F.32) [2 A.18], transakcí s úvěry (F.4) [2 A.19], transakcí s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy (F.6) [2 A.21], transakcí s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie (F.7) [2 A.22] a transakcí s ostatními pasivy [2 A.23], které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
16. |
Transakce s oběživem a vklady [2 A.16] se rovnají čistému pořízení oběživa a vkladů (F.2), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
17. |
Transakce s krátkodobými dluhovými cennými papíry [2 A.17] se rovnají čistému pořízení krátkodobých cenných papírů (F.31), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší, které se vykazuje v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
18. |
Transakce s dlouhodobými dluhovými cennými papíry [2 A.18] se rovnají čistému pořízení dlouhodobých cenných papírů (F.32), jejichž původní splatnost je delší než jeden rok, které se vykazuje v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
19. |
Transakce s úvěry [2 A.19] se rovnají nově přijatým půjčkám (F.4), očištěným o splátky stávajících úvěrů, které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
20. |
Transakce s úvěry, z toho úvěry od centrální banky [2 A.20], se rovnají transakcím s půjčkami (F.4), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv subsektoru S.121. |
21. |
Transakce s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy [2 A.21] se rovnají čistému pořízení pojistného, penzijních a standardizovaných záručních programů (F.6), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
22. |
Transakce s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie [2 A.22] se rovnají čistým příjmům v souvislosti s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie (F.7), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
23. |
Transakce s ostatními pasivy [2 A.23] se rovnají součtu čistého pořízení měnového zlata a zvláštních práv čerpání (F.1), jež se vykazuje v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13, účastí a akcií nebo podílových listů investičních fondů (F.5), jež se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13, ostatních závazků (F.8), jež se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
24. |
Výpůjční požadavek vládních institucí [2 A.24] se rovná součtu čistého vzniku závazků z oběživa a vkladů (F.2) [2 A.16], dluhových cenných papírů [2 A.17 a 2 A.18] (F.3) a úvěrů (F.4) [2 A.19]. Je rovněž roven konsolidovaným transakcím s nástroji veřejného dluhu. |
25. |
Transakce s dlouhodobými dluhovými nástroji [2 A.25] se rovnají čistému převzetí závazků z dluhových nástrojů [2 A.24], jejichž původní splatnost je delší než jeden rok. |
26. |
Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v národní měně [2 A.26] se rovnají čistému převzetí závazků z dluhových nástrojů [2 A.24] denominovaných v zákonném platidle členského státu. |
27. |
Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v měně členských států eurozóny [2 A.27] se rovnají součtu čistého převzetí závazků z dluhových nástrojů [2 A.24] denominovaných v ECU, dluhových nástrojů denominovaných v eurech před tím, než daný členský stát přijal euro, a dluhových nástrojů denominovaných v zákonném platidle členského státu eurozóny před tím, než se tento stát stal členským státem eurozóny. |
28. |
Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v jiných měnách [2 A.28] se rovnají čistému převzetí závazků z dluhových nástrojů [2 A.24], jež nejsou zahrnuty v kategorii [2 A.26], ani v kategorii [2 A.27]. |
29. |
Ostatní toky [2 A.29] se rovnají součtu účinků přeceňování na dluh [2 A.30] a ostatních změn výše dluhu [2 A.33]. |
30. |
Účinky přeceňování na dluh [2 A.30] se rovnají součtu zisků a ztrát z držby deviz [2 A.31] a ostatních účinků přeceňování – nominální hodnota [2 A.32]. |
31. |
Zisky a ztráty z držby deviz [2 A.31] se rovnají nominálním ziskům a ztrátám z držby (K.7) dluhu [3 A.1], jež při přepočtu na národní měnu mění hodnotu vzhledem ke změnám směnných kurzů. |
32. |
Ostatní účinky přeceňování – nominální hodnota [2 A.32] se rovnají změně zadlužení [2 A.34] minus transakce s dluhovými nástroji (konsolidované) [2 A.24] minus zisky a ztráty z držby deviz [2 A.31] minus ostatní změny výše dluhu [2 A.33]. |
33. |
Ostatní změny výše dluhu [2 A.33] se rovnají ostatním změnám objemu (K.1, K.2, K.3, K.4, K.5 a K.6) pasiv klasifikovaných jako oběživo a vklady (AF.2), dluhové cenné papíry (AF.3) nebo úvěry (AF.4), které nejsou aktivy sektoru S.13. |
34. |
Změna veřejného zadlužení [2 A.34] se rovná rozdílu zadlužení [3 A.1] v roce t a zadlužení [3 A.1] v roce t – 1. |
Tabulka 2B
1. |
Transakce s nástroji veřejného dluhu (nekonsolidované) [2 B.1] se rovnají součtu nekonsolidovaných transakcí s oběživem a vklady [2 B.2], transakcí s krátkodobými dluhovými cennými papíry [2 B.3], transakcí s dlouhodobými dluhovými cennými papíry [2 B.4], transakcí s úvěry od centrální banky [2 B.5] a transakcí s ostatními úvěry [2 B.6]. |
2. |
Transakce s oběživem a vklady [2 B.2] se rovnají nekonsolidovaným transakcím s oběživem a vklady (F.2), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13. |
3. |
Transakce s krátkodobými dluhovými cennými papíry [2 B.3] se rovnají nekonsolidovaným transakcím s dluhovými cennými papíry, jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší (F.31), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13. |
4. |
Transakce s dlouhodobými dluhovými cennými papíry [2 B.4] se rovnají nekonsolidovaným transakcím s dluhovými cennými papíry, jejichž původní splatnost je delší než jeden rok (F.32), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13. |
5. |
Transakce s úvěry od centrální banky [2 B.5] se rovnají nekonsolidovaným transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv subsektoru S.121. |
6. |
Transakce s ostatními úvěry [2 B.6] se rovnají nekonsolidovaným transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě subsektoru S.121. |
7. |
Konsolidační transakce [2 B.7] se rovnají rozdílu nekonsolidovaných transakcí s dluhovými nástroji [2 B.1] a konsolidovaných transakcí s dluhovými nástroji [2 A.24]. |
8. |
Konsolidační transakce – oběživo a vklady [2 B.8] se rovnají rozdílu nekonsolidovaných transakcí s oběživem a vklady [2 B.2] a konsolidovaných transakcí s oběživem a vklady [2 A.16]. |
9. |
Konsolidační transakce – krátkodobé cenné papíry [2 B.9] se rovnají rozdílu nekonsolidovaných transakcí s krátkodobými dluhovými cennými papíry [2 B.3] a konsolidovaných transakcí s krátkodobými dluhovými cennými papíry [2 A.17]. |
10. |
Konsolidační transakce – dlouhodobé dluhové cenné papíry [2 B.10] se rovnají rozdílu nekonsolidovaných transakcí s dlouhodobými dluhovými cennými papíry [2 B.4] a konsolidovaných transakcí s dlouhodobými dluhovými cennými papíry [2 A.18]. |
11. |
Konsolidační transakce – úvěry [2 B.11] se rovnají nekonsolidovaným transakcím s ostatními úvěry [2 B.6] minus konsolidované transakce s úvěry [2 A.19] plus konsolidované transakce s úvěry, z toho úvěry od centrální banky [2 A.20]. |
Tabulka 3A
1. |
Veřejné zadlužení (konsolidované) [3 A.1] se rovná dluhu ve smyslu definice obsažené v nařízení (ES) č. 479/2009. Rovná se rovněž součtu konsolidovaných pasiv sektoru S.13 v nástroji oběživo a vklady [3 A.2], krátkodobých dluhových cenných papírů [3 A.3], dlouhodobých dluhových cenných papírů [3 A.4], úvěrů od centrální banky [3 A.5] a ostatních úvěrů [3 A.6]. |
2. |
Dluh – oběživo a vklady [3 A.2] se rovná části dluhu [3 A.1] v nástroji oběživo a vklady (AF.2). |
3. |
Dluh – krátkodobé dluhové cenné papíry [3 A.3] se rovná části dluhu [3 A.1] v nástroji dluhové cenné papíry, jehož původní splatnost je jeden rok či kratší (AF.31). |
4. |
Dluh – dlouhodobé dluhové cenné papíry [3 A.4] se rovná části dluhu [3 A.1] v nástroji dluhové cenné papíry, jehož původní splatnost je delší než jeden rok (AF.32). |
5. |
Dluh – úvěry od centrální banky [3 A.5] se rovná části dluhu [3 A.1] v nástroji úvěry (AF.4), jež je aktivem subsektoru S.121. |
6. |
Dluh – ostatní úvěry [3 A.6] se rovná části dluhu [3 A.1] v nástroji úvěry (AF.4), jež není aktivem subsektoru S.121. |
7. |
Dluh v držbě rezidentů členského státu [3 A.7] se rovná součtu dluhu v držbě centrální banky [3 A.8], dluhu v držbě ostatních měnových finančních institucí [3 A.9], dluhu v držbě ostatních finančních institucí [3 A.10] a dluhu v držbě ostatních rezidentů členského státu [3 A.11]. |
8. |
Dluh v držbě centrální banky [3 A.8] se rovná části dluhu [3 A.1], která je aktivem subsektoru S.121. |
9. |
Dluh v držbě ostatních měnových finančních institucí [3 A.9] se rovná části dluhu [3 A.1], která je aktivem subsektoru S.122 nebo S.123. |
10. |
Dluh v držbě ostatních finančních institucí [3 A.10] se rovná části dluhu [3 A.1], která je aktivem subsektoru S.124, S.125, S.126, S.127, S.128 nebo S.129. |
11. |
Dluh v držbě ostatních rezidentů [3 A.11] se rovná části dluhu [3 A.1], která je aktivem sektoru S.11, S.14 nebo S.15. |
12. |
Dluh v držbě nerezidentů členského státu [3 A.12] se rovná části dluhu [3 A.1], která je aktivem sektoru S.2. |
13. |
Dluh denominovaný v národní měně [3 A.13] se rovná části dluhu [3 A.1] denominované v zákonném platidle členského státu. |
14. |
Dluh denominovaný v měnách členských států eurozóny [3 A.14] se rovná – před tím, než se členský stát stal členských státem eurozóny – součtu části dluhu [3 A.1] denominované v zákonném platidle jednoho z členských států eurozóny (kromě národní měny [3 A.13]) a dluhu denominovaného v ECU nebo v eurech. |
15. |
Dluh denominovaný v jiných měnách [3 A.15] se rovná části dluhu [3 A.1], která není zahrnuta v kategorii [3 A.13], ani v kategorii [3 A.14]. |
16. |
Krátkodobý dluh [3 A.16] se rovná části dluhu [3 A.1], jehož původní splatnost je jeden rok či kratší. |
17. |
Dlouhodobý dluh [3 A.17] se rovná části dluhu [3 A.1], jehož původní splatnost je delší než jeden rok. |
18. |
Dlouhodobý dluh, z toho pohyblivá úroková sazba [3 A.18], se rovná části dlouhodobého dluhu [3 A.17], jehož úroková sazba je pohyblivá. |
19. |
Dluh se zbytkovou splatností do jednoho roku [3 A.19] se rovná části dluhu [3 A.1] se zbytkovou splatností v délce jednoho roku či kratší. |
20. |
Dluh se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let [3 A.20] se rovná části dluhu [3 A.1] se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let. |
21. |
Dluh se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let, z toho pohyblivá úroková sazba [3 A.21], se rovná části dluhu [3 A.1] se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let [3 A.20], jehož úroková sazba je pohyblivá. |
22. |
Dluh se zbytkovou splatností nad pět let [3 A.22] se rovná části dluhu [3 A.1] se zbytkovou splatností nad pět let. |
23. |
Dluh se zbytkovou splatností nad pět let, z toho pohyblivá úroková sazba [3 A.23], se rovná části dluhu [3 A.1] se zbytkovou splatností nad pět let [3 A.22], jehož úroková sazba je pohyblivá. |
24. |
Průměrná zbytková splatnost dluhu [3 A.24] se rovná průměrné zbytkové splatnosti vážené podle zůstatků, která je vyjádřena v rocích. |
25. |
Veřejné zadlužení – bezkupónové dluhopisy [3 A.25] se rovná části dluhu [3 A.1] ve formě bezkupónových dluhopisů, tj. dluhopisů bez kupónových výnosů, jejichž úrok je založen na rozdílu mezi cenami v okamžiku odkupu a v okamžiku emise. |
Tabulka 3B
1. |
Veřejné zadlužení (nekonsolidované mezi subsektory) [3 B.1] se rovná nekonsolidovaným pasivům sektoru S.13 s výjimkou a) pasiv subsektoru S.1311, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1311; b) pasiv subsektoru S.1312, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1312; c) pasiv subsektoru S.1313, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1313 a d) pasiv subsektoru S.1314, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1314, a to ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1]. |
2. |
Konsolidační prvky [3 B.2] se rovnají pasivům sektoru S.13, jež jsou souběžně aktivy sektoru S.13 s výjimkou a) pasiv subsektoru S.1311, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1311; b) pasiv subsektoru S.1312, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1312; c) pasiv subsektoru S.1313, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1313 a d) pasiv subsektoru S.1314, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1314, a to v nástroji oběživo a vklady [3 B.3] plus krátkodobé dluhové cenné papíry [3 B.4] plus dlouhodobé dluhové cenné papíry [3 B.5] plus úvěry [3 B.6]. |
3. |
Konsolidační prvky – oběživo a vklady [3 B.3] se rovnají části konsolidačních prvků [3 B.2] v nástroji oběživo a vklady (F.2). |
4. |
Konsolidační prvky – krátkodobé dluhové cenné papíry [3 B.4] se rovnají části konsolidačních prvků [3 B.2] v nástroji dluhové cenné papíry, jehož původní splatnost je jeden rok či kratší (F.31). |
5. |
Konsolidační prvky – dlouhodobé dluhové cenné papíry [3 B.5] se rovnají části konsolidačních prvků [3 B.2] v nástroji dluhové cenné papíry, jehož původní splatnost je delší než jeden rok (F.32). |
6. |
Konsolidační prvky – úvěry [3 B.6] se rovnají části konsolidačních prvků [3 B.2] v nástroji úvěry (F.4). |
7. |
Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi (konsolidováno) [3 B.7] se rovná pasivům subsektoru S.1311, která nejsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1]. |
8. |
Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3 B.8], se rovná pasivům subsektoru S.1311, která jsou aktivy subsektoru S.1312, S.1313 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1]. |
9. |
Dluh emitovaný národními vládními institucemi (konsolidováno) [3 B.9] se rovná pasivům subsektoru S.1312, která nejsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1]. |
10. |
Dluh emitovaný národními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3 B.10], se rovná pasivům subsektoru S.1312, která jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1313 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1]. |
11. |
Dluh emitovaný místními vládními institucemi (konsolidováno) [3 B.11] se rovná pasivům subsektoru S.1313, která nejsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1]. |
12. |
Dluh emitovaný místními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3 B.12], se rovná pasivům subsektoru S.1313, která jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1]. |
13. |
Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení (konsolidováno) [3 B.13] se rovná pasivům subsektoru S.1314, která nejsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1]. |
14. |
Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3 B.14], se rovná pasivům subsektoru S.1314, která jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1]. |
15. |
Dluh v držbě ústředních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3 B.15], se rovná pasivům subsektoru S.1312, S.1313 nebo S.1314, která jsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1]. |
16. |
Dluh v držbě národních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3 B.16], se rovná pasivům subsektoru S.1311, S.1313 nebo S.1314, která jsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1]. |
17. |
Dluh v držbě místních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3 B.17], se rovná pasivům subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1314, která jsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1]. |
18. |
Dluh v držbě fondů sociálního zabezpečení, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3 B.18], se rovná pasivům subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1313, která jsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1]. |
(1) [x.y] odkazuje na číslo kategorie y v tabulce x.
(2) Není-li uvedeno jinak, týkají se kategorie sektoru vládních institucí.
PŘÍLOHA III
PŘENOS ÚDAJŮ DO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
Pro elektronický přenos statistických informací požadovaných Evropskou centrální bankou (ECB) používají národní centrální banky zařízení Evropského systému centrálních bank (ESCB), které se opírá o IT infrastrukturu ESCB. Výměna údajů v rámci ESCB je založena na formátu pro přenos statistických údajů a metadat (Statistical Data and Metadata eXchange). Tento požadavek nebrání tomu, aby byl jako dohodnuté nouzové řešení použit jiný způsob přenosu statistických informací do ECB.
Národní centrální banky dodržují níže uvedená doporučení, aby zajistily uspokojivé fungování přenosu údajů.
— |
Úplnost: národní centrální banky vykazují všechny požadované klíče řad. Neuvedení klíčů řad nebo uvedení klíčů řad, které nejsou na seznamu, se bude považovat za neúplné vykazování. Pokud chybí sledovaná hodnota, zaznamená se chybějící údaj pomocí odpovídajícího příznaku pro stav sledování. |
— |
Účetní identita údajů a konvence znaků: před přenosem údajů do ECB musí národní centrální banky použít pravidla validace. |
Pokud se revize provádějí pouze u podsouboru klíčů řad, použijí se pravidla validace pro celý výkaz.
PŘÍLOHA IV
SROVNÁVACÍ TABULKA
Obecné zásady ECB/2009/20 |
Tyto obecné zásady |
Článek 1 |
Článek 1 |
Čl. 2 odst. 1 |
Čl. 2 odst. 1 |
Čl. 2 odst. 2 |
Čl. 2 odst. 3 |
Čl. 2 odst. 3 |
Čl. 2 odst. 2 |
Čl. 2 odst. 4 |
Čl. 2 odst. 5 |
Čl. 2 odst. 5 |
Čl. 2 odst. 6 |
Články 3–8 |
Články 3–8 |
Čl. 9 odst. 1 |
Čl. 10 odst. 2 |
Čl. 9 odst. 2 |
Čl. 9 odst. 1 |
Čl. 9 odst. 3 |
Čl. 9 odst. 2 |
Článek 10 |
Čl. 10 odst. 1 |
— |
Čl. 10 odst. 3 |
Přílohy I–III |
Přílohy I–III |
7.1.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 2/34 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 25. července 2013
o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti čtvrtletních finančních účtů
(přepracované znění)
(ECB/2013/24)
(2014/3/EU)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5.1 a 5.2, článek 12.1 a článek 14.3 tohoto statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Obecné zásady ECB/2002/7 ze dne 21. listopadu 2002 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti čtvrtletních finančních účtů (1) byly několikrát podstatným způsobem změněny. Vzhledem k tomu, že je v nich třeba provést další změny, měly by být tyto obecné zásady v zájmu srozumitelnosti přepracovány. |
(2) |
Ke splnění svých úkolů vyžaduje Evropský systém centrálních bank (ESCB) úplné a spolehlivé čtvrtletní finanční účty za institucionální sektory včetně vnitrostátních souborů údajů a agregátů za eurozónu. |
(3) |
Část informací potřebných pro plnění statistických požadavků ESCB v oblasti čtvrtletních finančních účtů eurozóny sestavují příslušné vnitrostátní orgány jiné než národní centrální banky. Článek 4 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (2) členské státy zavazuje, aby si samy řídily organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovaly s ESCB s cílem zajistit plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. |
(4) |
Požadavky Evropské centrální banky (ECB) v oblasti čtvrtletních finančních účtů by se v zájmu jednotnosti měly opírat o statistické standardy Unie stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (3) (dále jen „ESA 2010“). |
(5) |
Doplňkové údaje o čtvrtletních národních finančních účtech je třeba poskytovat dostatečně včas, aby bylo možné sestavit integrovaný soubor čtvrtletních finančních a nefinančních účtů za eurozónu, které budou vyhovovat účelům měnové politiky. |
(6) |
Čtvrtletní národní finanční účty se též ve stále větší míře používají k jiným účelům včetně makroobezřetnostní analýzy a sledování nadměrné nerovnováhy. Tyto činnosti stejně jako jiné činnosti v oblasti mezinárodní spolupráce a výzkumu budou usnadněny tím, že ECB zveřejní příslušné agregáty za eurozónu sestavené na základě těchto obecných zásad, jakož i za tím účelem shromážděné národní údaje. |
(7) |
V zájmu lepšího pochopení vzájemných vazeb mezi institucionálními sektory by měly čtvrtletní národní finanční účty zahrnovat informace o sektoru protistrany (označované též jako informace „od koho komu“) týkající se finančních aktiv a pasiv. |
(8) |
S cílem zlepšit pochopení vlivu přecenění na rozvahy by mělo být součástí úplného souboru údajů o čtvrtletních národních finančních účtech též členění takzvaných „jiných toků“ na „přecenění“ a „ostatní změny objemu“. |
(9) |
ECB bude ve spolupráci s národními centrálními bankami pokračovat ve zlepšování metod a zdrojů používaných pro sestavování údajů o čtvrtletních národních finančních účtech s cílem zvýšit kvalitu údajů, sdílet nejlepší praxi a zlepšit pochopení vztahu mezi údaji, jež se ECB předávají na základě různých právních nástrojů ECB. |
(10) |
Hodnocení kvality čtvrtletních finančních účtů eurozóny za institucionální sektory by mělo probíhat v souladu s rámcem ECB pro kvalitu statistik („Statistics Quality Framework“) (4). Národní centrální banky, případně ve spolupráci s ostatními příslušnými orgány, by rovněž měly hodnotit kvalitu údajů, které poskytují ECB. |
(11) |
V souladu s článkem 3a nařízení (ES) č. 2533/98 a veřejným závazkem ESCB v oblasti evropské statistiky (5) se vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky ze strany ESCB řídí zásadami nestrannosti, objektivity, profesionální nezávislosti, efektivity nákladů, statistické důvěrnosti, minimalizace zátěže výkaznictví a vysoké kvality výstupů. |
(12) |
V souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 2533/98 se může předávání důvěrných statistických informací v rámci ESCB uskutečňovat v rozsahu a na úrovni podrobnosti, jež jsou nezbytné pro plnění úkolů ESCB uvedených ve Smlouvě. Pokud jsou zdroji statistických informací označených za důvěrné příslušné orgány jiné než národní centrální banky, měla by ECB takové důvěrné statistické informace používat v souladu s nařízením (ES) č. 2533/98. |
(13) |
Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že tyto změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zpravodajskou zátěž. Při uplatňování tohoto postupu bude brán ohled na stanoviska Výboru pro statistiku ESCB. Národní centrální banky mohou navrhovat tyto technické změny příloh prostřednictvím Výboru pro statistiku, |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
Článek 1
Definice
Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:
1) |
„eurozónou“ území členských států eurozóny, ECB a Evropský mechanismus stability; |
2) |
„členským státem eurozóny“ členský stát, jehož měnou je euro; |
3) |
„národními údaji“ údaje, které odpovídají všem polím v tabulkách 1 až 9 přílohy I; |
4) |
„doplňkovými údaji“ údaje, které odpovídají černě vyšrafovaným polím v tabulkách 1, 2, 4 a 5 přílohy I; |
5) |
„referenčním čtvrtletím“ poslední čtvrtletní sledování vykazované časové řady. |
Článek 2
Statistické zpravodajské povinnosti národních centrálních bank
1. Národní centrální banky vykazují ECB údaje uvedené v příloze I se čtvrtletní periodicitou (kryjící se s kalendářním čtvrtletím) počínaje zářím 2014. Údaje musí být v souladu se zásadami a definicemi ESA 2010.
2. Požadavky na doplňkové údaje zahrnují transakce a stavy za období od posledního čtvrtletí 2012 do referenčního čtvrtletí. Tyto doplňkové údaje se vykazují na základě nejlepších odhadů, přičemž doplňkové údaje uvedené ve sloupcích H, H.1 a H.2 v tabulkách 1, 2 4 a 5 přílohy I (doplňkové údaje týkající se sektoru vládních institucí a jeho subsektorů) se vykazují dobrovolně.
3. Požadavky na národní údaje vymezené v tabulkách 1 až 5 přílohy I zahrnují:
a) |
údaje o transakcích, stavech a ostatních změnách objemu (transakce a stavy jen v případě řádku 33 tabulky 2 – „čisté finanční transakce/čisté finanční jmění“) za období od posledního čtvrtletí 2012 do referenčního čtvrtletí a |
b) |
údaje o transakcích a stavech za období od prvního čtvrtletí 1999 do třetího čtvrtletí 2012. Tyto údaje se vykazují na základě nejlepších odhadů, přičemž údaje uvedené ve sloupcích J a K v tabulkách 1 a 2 přílohy I (členění na domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem) se vykazují dobrovolně. |
4. Požadavky na národní údaje vymezené v tabulkách 6 až 9 přílohy I zahrnují údaje o transakcích, stavech a ostatních změnách objemu za období od čtvrtého čtvrtletí 2013 do referenčního čtvrtletí.
5. Sektory protistran „eurozóna kromě tuzemska“ a „rezidenti mimo eurozónu“ uvedené v řádcích 12 až 21 v tabulkách 3 až 9 přílohy I se náležité upraví tak, aby odrážely složení eurozóny ke dni vykazování. Tato úprava se provádí vždy, když některý z členských států přijme euro. Údaje se revidují v souladu s diferencovanými požadavky na údaje uvedenými v odstavcích 3 a 4 na základě nejlepších odhadů.
6. Odchylně od odstavců 1 až 5 nejsou národní centrální banky povinny:
a) |
předávat údaje týkající se čtvrtletí, která předcházejí prvnímu čtvrtletí roku, ve kterém příslušný členský stát přistoupil k Evropské unii; |
b) |
do září 2017 předávat údaje uvedené v odst. 3 písm. b); |
c) |
do září 2015 předávat údaje uvedené v odstavci 4. |
7. K údajům uvedeným v odstavcích 3 až 5 se přikládají vysvětlivky k:
a) |
jednotlivým důležitým událostem zaznamenaným v referenčním čtvrtletí, pokud rozsah těchto jednotlivých důležitých událostí představuje alespoň 0,2 % čtvrtletního hrubého domácího produktu eurozóny, nebo pokud o to ECB požádá, a |
b) |
důvodům revizí oproti posledním národním údajům, které byly ECB vykázány na základě těchto obecných zásad, pokud velikost změny údajů, jež byla způsobena těmito revizemi, představuje alespoň 0,2 % čtvrtletního hrubého domácího produktu eurozóny, nebo pokud o to ECB požádá. |
Článek 3
Přenos a zveřejňování údajů ze strany ECB
1. ECB předává národním centrálním bankám agregáty za eurozónu, které zveřejňuje, jakož i národní údaje shromážděné podle článku 2, jak je uvedeno v odstavcích 3 až 5 uvedeného článku.
2. ECB zveřejňuje agregáty za eurozónu, které sestavuje, jakož i národní údaje shromážděné podle článku 2, jak je uvedeno v odstavcích 3 až 5 uvedeného článku, které Výbor pro statistiku považuje za relevantní, s výjimkou údajů týkajících se řádků 12 až 21 v tabulkách 3 až 9 přílohy I (které se týkají sektorů protistran „eurozóna kromě tuzemska“ a „rezidenti mimo eurozónu“).
3. Pro zveřejnění národních údajů platí tato ustanovení:
a) |
národní údaje lze zveřejnit nejdříve po uplynutí sedmi dnů od konce lhůt pro předání údajů uvedených v článku 4; |
b) |
národní údaje týkající se sektoru vládních institucí lze v dubnu a říjnu každého roku zveřejnit až poté, co Evropská komise zveřejní údaje o skutečném schodku veřejných financí a veřejném zadlužení pro účely použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku v souladu s nařízením Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (6), ve znění pozdějších předpisů, a |
c) |
národní údaje uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. b) se případně zveřejňují spolu s informací o tom, že se jedná o předběžné údaje nebo o odhady. Na základě odůvodněné žádosti vykazující národní centrální banky lze takto postupovat i v případě jiných národních údajů shromážděných podle článku 2, jak je uvedeno v odstavcích 3 až 5. |
Článek 4
Lhůty
1. Doplňkové údaje uvedené v čl. 2 odst. 2 se ECB vykazují ve lhůtě, která nepřesáhne 85 kalendářních dnů po skončení referenčního čtvrtletí. Počínaje prvním přenosem v roce 2017 se doplňkové údaje ECB vykazují ve lhůtě, která nepřesáhne 82 kalendářních dnů po skončení referenčního čtvrtletí.
2. Národní údaje uvedené v čl. 2 odst. 3 až 5 a vysvětlující metadata uvedená v čl. 2 odst. 7 se ECB vykazují ve lhůtě, která nepřesáhne 100 kalendářních dnů po skončení referenčního čtvrtletí. Počínaje prvním přenosem v roce 2017 se národní údaje a související metadata ECB vykazují ve lhůtě, která nepřesáhne 97 kalendářních dnů po skončení referenčního čtvrtletí.
3. Údaje uvedené v čl. 3 odst. 1 ECB předává národním centrálním bankám nejpozději v pracovní den ECB, který následuje po dni, kdy ECB údaje zveřejnila.
Článek 5
Spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány
1. Pokud jsou zdroje některých nebo všech údajů a informací uvedených v článku 2 v působnosti jiných vnitrostátních orgánů, než jsou národní centrální banky, usilují národní centrální banky o vytvoření stálého rámce spolupráce s těmito orgány, který zajistí přenos údajů v souladu se standardy a požadavky vymezenými v těchto obecných zásadách, pokud téhož výsledku není dosaženo již na základě stávajících vnitrostátních právních předpisů.
2. Pokud národní centrální banka není v rámci této spolupráce schopna splnit požadavky stanovené v článcích 2 a 4, protože jí příslušný vnitrostátní orgán neposkytl nezbytné údaje či informace, ECB a národní centrální banka tuto záležitost spolu s dotčeným vnitrostátním orgánem přezkoumají s cílem zajistit, aby tyto informace byly včas k dispozici.
Článek 6
Standardy přenosu
Požadované statistické informace se ECB poskytují ve formě, která splňuje požadavky stanovené v příloze II. Tento požadavek nebrání tomu, aby jako záložní řešení dohodnuté mezi ECB a národní centrální bankou byly použity jiné prostředky pro přenos statistických informací do ECB.
Článek 7
Kvalita
1. ECB a národní centrální banky sledují a podporují kvalitu údajů vykazovaných do ECB.
2. Výkonná rada ECB podává každoročně zprávu Radě guvernérů ECB o kvalitě čtvrtletních finančních účtů. Tato zpráva se zabývá alespoň pokrytím údajů, mírou souladu údajů s příslušnými definicemi a rozsahem revizí.
Článek 8
Zjednodušený postup provádění změn
S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku je Výkonná rada ECB oprávněna provádět technické změny příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že tyto změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zpravodajskou zátěž. Výkonná rada o všech těchto změnách bez zbytečného odkladu informuje Radu guvernérů.
Článek 9
Zrušení
Obecné zásady ECB/2002/7 se zrušují s účinkem od 1. září 2014. Odkazy na zrušené obecné zásady se považují za odkazy na tyto obecné zásady.
Článek 10
Závěrečná ustanovení
1. Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.
2. Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem 1. září 2014.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 25. července 2013.
Za Radu guvernérů ECB
prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 334, 11.12.2002, s. 24.
(2) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.
(3) Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.
(4) K dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.
(5) K dispozici na internetových stránkách ECB.
(6) Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.
PŘÍLOHA I
POŽADAVKY NA VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ
Shrnutí požadavků na vykazování údajů
Článek |
Obsah |
Tabulky |
Typ údajů |
Referenční období |
Datum prvního vykazování |
Lhůty |
Poznámky |
|||||||||||||||||||||||||||
Stavy |
Transakce |
Ostatní změny objemu |
||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 2.2 Článek 4.1 |
Doplňkové údaje; pouze černě vyšrafovaná pole |
|
|
|
|
Od 4. čtvrtletí 2012 |
Září 2014 |
Do prosince 2016: t + 85 Od března 2017: t + 82 |
|
|||||||||||||||||||||||||
Článek 2.3 písm. a) Článek 2.5 Článek 3.2 Článek 3.3 písm. a), b) Článek 4.2 |
Národní údaje; všechna pole |
|
|
|
|
Od 4. čtvrtletí 2012 |
Září 2014 |
Do prosince 2016: t + 100 Od března 2017: t + 97 |
|
|||||||||||||||||||||||||
Článek 2.3 písm. b) Článek 2.5 Článek 3.2 Článek 3.3 písm. c) Článek 4.2 |
Národní údaje; všechna pole |
|
|
|
|
1. čtvrtletí 1999 – 3. čtvrtletí 2012 |
Září 2017 |
Do prosince 2016: t + 100 Od března 2017: t + 97 |
|
|||||||||||||||||||||||||
Článek 2.4 Článek 2.5 Článek 3.2 Článek 3.3 písm. a), b) Článek 4.2 |
Národní údaje; všechna pole |
|
|
|
|
Od 4. Čtvrtletí 2013 |
Září 2015 |
Do prosince 2016: t + 100 Od března 2017: t + 97 |
|
Tabulka 1
|
|
|
A. |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
H.1 |
H.2 |
I |
J |
K |
L |
Sektor věřitele Finanční nástroj |
|
Celkem (S.1) |
Rezidenti |
Zbytek světa (S.2) |
||||||||||||
Nefinanční podniky (S.11) |
MFI (3) (S.121+…+S.123) |
Investiční fondy jiné než FPT (4) (S.124) |
Ostatní finanční instituce (S.125+…+S.127) |
Pojišťovací společnosti (S.128) |
Penzijní fondy (S.129) |
Vládní instituce |
Domácnosti a NISD (5) |
|||||||||
Celkem (S.13) |
Ústřední vládní instituce (S.1311) |
Fondy sociálního zabezpečení (S.1314) |
Celkem (S.14+S.15) |
Domácnosti (S.14) |
NISD (5) (S.15) |
|||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
Aktiva celkem (F) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2 |
Měnové zlato a zvláštní práva čerpání (F.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
Měnové zlato (F.11) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
4 |
Zvláštní práva čerpání (F.12) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5 |
Oběživo a vklady (F.2) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6 |
Oběživo (F.21) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7 |
Vklady (F.22+F.29) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8 |
Převoditelné vklady (F.22) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
9 |
Ostatní vklady (F.29) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10 |
Dluhové cenné papíry (F.3) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11 |
Krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12 |
Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
13 |
Úvěry (F.4) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
14 |
Krátkodobé úvěry (F.41) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
15 |
Dlouhodobé úvěry (F.42) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
16 |
Účasti a akcie / podílové listy investičních fondů (F.5) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
17 |
Akcie a ostatní účasti (F.51) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18 |
Kótované akcie (F.511) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
19 |
Nekótované akcie a ostatní účasti (F.512+F.519) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
20 |
Nekótované akcie (F.512) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
21 |
Ostatní účasti (F.519) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
22 |
Akcie / podílové listy investičních fondů (F.52) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
23 |
Akcie / podílové listy FPT (F.521) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
24 |
Akcie / podílové listy investičních fondů jiných než FPT (F.522) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25 |
Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy (F.6) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
26 |
Technické rezervy neživotního pojištění (F.61) a rezervy na uplatnění standardizovaných záruk (F.66) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
27 |
Životní pojištění a nároky na anuitu (F.62) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
28 |
Penzijní nároky (F.63), nároky penzijních fondů na penzijní správce (F.64), nároky na dávky jiné než penzijní (F.65) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
29 |
Finanční deriváty a zaměstnanecké opce na akcie (F.7) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
30 |
Ostatní pohledávky (F.8) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
31 |
Obchodní úvěry a zálohy (F.81) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
32 |
Ostatní pohledávky jiné než obchodní úvěry a zálohy (F.89) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka 2
|
|
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
H.1 |
H.2 |
I |
J |
K |
L |
Sektor dlužníka Finanční nástroj |
|
Celkem (S.1) |
Rezidenti |
Zbytek světa (S.2) |
||||||||||||
Nefinanční podniky (S.11) |
MFI (8) (S.121+…+S.123) |
Investiční fondy jiné než FPT (9) (S.124) |
Ostatní finanční instituce (S.125+...+S.127) |
Pojišťovací společnosti (S.128) |
Penzijní fondy (S.129) |
Vládní instituce |
Domácnosti a NISD (10) |
|||||||||
Celkem (S.13) |
Ústřední vládní instituce (S.1311) |
Fondy sociálního zabezpečení (S.1314) |
Celkem (S.14+S.15) |
Domácnosti (S.14) |
NISD (10) (S.15) |
|||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
Pasiva celkem (F) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2 |
Měnové zlato a zvláštní práva čerpání (F.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
Měnové zlato (F.11) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
4 |
Zvláštní práva čerpání (F.12) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5 |
Oběživo a vklady (F.2) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6 |
Oběživo (F.21) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7 |
Vklady (F.22+F.29) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8 |
Převoditelné vklady (F.22) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
9 |
Ostatní vklady (F.29) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10 |
Dluhové cenné papíry (F.3) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11 |
Krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12 |
Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
13 |
Úvěry (F.4) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
14 |
Krátkodobé úvěry (F.41) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
15 |
Dlouhodobé úvěry (F.42) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
16 |
Účasti a akcie / podílové listy investičních fondů (F.5) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
17 |
Akcie a ostatní účasti (F.51) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18 |
Kótované akcie (F.511) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
19 |
Nekótované akcie a ostatní účasti (F.512+F.519) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
20 |
Nekótované akcie (F.512) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
21 |
Ostatní účasti (F.519) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
22 |
Akcie / podílové listy investičních fondů (F.52) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
23 |
Akcie / podílové listy FTP (F.521) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
24 |
Akcie / podílové listy investičních fondů jiných než FTP (F.522) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
25 |
Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy (F.6) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
26 |
Technické rezervy neživotního pojištění (F.61) a rezervy na uplatnění standardizovaných záruk (F.66) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
27 |
Životní pojištění a nároky na anuitu (F.62) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
28 |
Penzijní nároky (F.63), nároky penzijních fondů na penzijní správce (F.64), nároky na dávky jiné než penzijní (F.65) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
29 |
Finanční deriváty a zaměstnanecké opce na akcie (F.7) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
30 |
Ostatní závazky (F.8) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
31 |
Obchodní úvěry a zálohy (F.81) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
32 |
Ostatní závazky jiné než obchodní úvěry a zálohy (F.89) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
33 |
Čisté finanční transakce / čisté finanční jmění |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka 3
Vklady (F.22 + F.29) (11), (12)
|
|
|
A |
B |
C |
||
Sektor věřitele Sektor dlužníka |
|
Rezidenti |
|||||
|
Celkem (S.1) (12) |
MFI (13) (S.121+...+S.123) |
Vládní instituce (S.13) |
||||
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
||
2 |
Rezidenti |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
3 |
S.11 |
|
|
|
|
||
4 |
S.121+...+S.123 |
|
|
|
|
||
5 |
S.124 |
|
|
|
|
||
6 |
S.125+S.126+S.127 |
|
|
|
|
||
7 |
S.128 |
|
|
|
|
||
8 |
S.129 |
|
|
|
|
||
9 |
S.13 |
|
|
|
|
||
10 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
||
11 |
Nerezidenti |
Celkem (S.2) |
|
|
|
|
|
12 |
Eurozóna kromě tuzemska |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
13 |
S.11 |
|
|
|
|
||
14 |
S.121+...+S.123 |
|
|
|
|
||
15 |
S.124 |
|
|
|
|
||
16 |
S.125+S.126+S.127 |
|
|
|
|
||
17 |
S.128 |
|
|
|
|
||
18 |
S.129 |
|
|
|
|
||
19 |
S.13 |
|
|
|
|
||
20 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
||
21 |
Rezidenti mimo eurozónu |
|
|
|
|
Tabulka 4
Krátkodobé úvěry (F.41) (14)
|
|
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
H.1 |
I |
||
Sektor dlužníka Sektor věřitele |
|
Rezidenti |
||||||||||||
|
Celkem |
Nefinanční podniky (S.11) |
MFI (15) (S.121+...+S.123) |
Investiční fondy jiné než FTP (16) (S.124) |
Ostatní finanční instituce (S.125+...+S.127) |
Pojišťovací společnosti (S.128) |
Penzijní fondy (S.129) |
Vládní instituce |
Domácnosti včetně NISD (17) (S.14+S.15) |
|||||
Celkem (S.13) |
Ústřední vládní instituce (S.1311) |
|||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
2 |
Rezidenti |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
S.11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
4 |
S.121+...+S.123 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
5 |
S.124 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
6 |
S.125+...+S.127 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
7 |
S.128 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
8 |
S.129 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
9 |
S.13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
10 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
11 |
Nerezidenti |
Celkem (S.2) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12 |
Eurozóna kromě tuzemska |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
13 |
S.11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
14 |
S.121+…+S.123 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
15 |
S.124 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
16 |
S.125+…+S.127 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
17 |
S.128 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
18 |
S.129 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
19 |
S.13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
20 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
21 |
Rezidenti mimo eurozónu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka 5
Dlouhodobé úvěry (F.42) (18)
|
|
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
H.1 |
I |
||
Sektor dlužníka Sektor věřitele |
|
Rezidenti |
||||||||||||
|
Celkem |
Nefinanční podniky (S.11) |
MFI (19) (S.121+…+S.123) |
Investiční fondy jiné než FPT (20) (S.124) |
Ostatní finanční instituce (S.125+…+S.127) |
Pojišťovací společnosti (S.128) |
Penzijní fondy (S.129) |
Vládní instituce |
Domácnosti včetně NISD (21) (S.14+S.15) |
|||||
Celkem (S.13) |
Ústřední vládní instituce (S.1311) |
|||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
2 |
Rezidenti |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
S.11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
4 |
S.121+...+S.123 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
5 |
S.124 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
6 |
S.125+...+S.127 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
7 |
S.128 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
8 |
S.129 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
9 |
S.13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
10 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
11 |
Nerezidenti |
Celkem (S.2) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12 |
Eurozóna kromě tuzemska |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
13 |
S.11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
14 |
S.121+…+S.123 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
15 |
S.124 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
16 |
S.125+…+S.127 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
17 |
S.128 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
18 |
S.129 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
19 |
S.13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
20 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
21 |
Rezidenti mimo eurozónu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka 6
Krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31) (22)
|
|
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
I |
||
Sektor dlužníka Sektor věřitele |
|
Rezidenti |
|||||||||||
|
Celkem |
Nefinanční podniky (S.11) |
MFI (23) (S.121+...+S.123) |
Investiční fondy jiné než FPT (24) (S.124) |
Ostatní finanční instituce (S.125+...+S.127) |
Pojišťovací společnosti (S.128) |
Penzijní fondy (S.129) |
Vládní instituce (S.13) |
Domácnosti včetně NISD (25) (S.14+S.15) |
||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
2 |
Rezidenti |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
S.11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
4 |
S.121+...+S.123 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
5 |
S.124 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
6 |
S.125+…+S.127 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
7 |
S.128 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
8 |
S.129 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
9 |
S.13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
10 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
11 |
Nerezidenti |
Celkem (S.2) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12 |
Eurozóna kromě tuzemska |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
13 |
S.11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
14 |
S.121+…+S.123 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
15 |
S.124 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
16 |
S.125+…+S.127 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
17 |
S.128 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
18 |
S.129 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
19 |
S.13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
20 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
21 |
Rezidenti mimo eurozónu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka 7
Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32) (26)
|
|
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
I |
||
Sektor dlužníka Sektor věřitele |
|
Rezidenti |
|||||||||||
|
Celkem |
Nefinanční podniky (S.11) |
MFI (27) (S.121+…+S.123) |
Investiční fondy jiné než FPT (28) (S.124) |
Ostatní finanční instituce (S.125+…+S.127) |
Pojišťovací společnosti (S.128) |
Penzijní fondy (S.129) |
Vládní instituce (S.13) |
Domácnosti včetně NISD (29) (S.14+S.15) |
||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
2 |
Rezidenti |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
S.11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
4 |
S.121+…+S.123 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
5 |
S.124 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
6 |
S.125+…+S.127 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
7 |
S.128 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
8 |
S.129 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
9 |
S.13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
10 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
11 |
Nerezidenti |
Celkem (S.2) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12 |
Eurozóna kromě tuzemska |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
13 |
S.11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
14 |
S.121+…+S.123 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
15 |
S.124 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
16 |
S.125+…+S.127 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
17 |
S.128 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
18 |
S.129 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
19 |
S.13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
20 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
21 |
Rezidenti mimo eurozónu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka 8
Kótované akcie (F.511) (30)
|
|
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
I |
||
Sektor dlužníka Sektor věřitele |
|
Rezidenti |
|||||||||||
|
Celkem |
Nefinanční podniky (S.11) |
MFI (31) (S.121+...+S.123) |
Investiční fondy jiné než FPT (32) (S.124) |
Ostatní finanční instituce (S.125+...+S.127) |
Pojišťovací společnosti (S.128) |
Penzijní fondy (S.129) |
Vládní instituce (S.13) |
Domácnosti včetně NISD (33) (S.14+S.15) |
||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
2 |
Rezidenti |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
S.11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
4 |
S.121+...+S.123 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
5 |
S.124 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
6 |
S.125+...+S.127 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
7 |
S.128 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
8 |
S.129 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
9 |
S.13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
10 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
11 |
Nerezidenti |
Celkem (S.2) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12 |
Eurozóna kromě tuzemska |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
13 |
S.11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
14 |
S.121+...+S.123 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
15 |
S.124 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
16 |
S.125+...+S.127 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
17 |
S.128 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
18 |
S.129 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
19 |
S.13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
20 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
21 |
Rezidenti mimo eurozónu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka 9
Akcie / podílové listy investičních fondů (F.52) (34)
|
|
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
I |
||
Sektor dlužníka Sektor věřitele |
|
Rezidenti |
|||||||||||
|
Celkem |
Nefinanční podniky (S.11) |
MFI (35) (S.121+...+S.123) |
Investiční fondy jiné než FPT (36) (S.124) |
Ostatní finanční instituce (S.125+...+S.127) |
Pojišťovací společnosti (S.128) |
Penzijní fondy (S.129) |
Vládní instituce (S.13) |
Domácnosti včetně NISD (37) (S.14+S.15) |
||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
2 |
Rezidenti |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
S.11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
4 |
S.121+...+S.123 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
5 |
S.124 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
6 |
S.125+...+S.127 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
7 |
S.128 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
8 |
S.129 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
9 |
S.13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
10 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
11 |
Nerezidenti |
Celkem (S.2) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12 |
Eurozóna kromě tuzemska |
Celkem (S.1) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
13 |
S.11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
14 |
S.121+...+S.123 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
15 |
S.124 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
16 |
S.125+...+S.127 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
17 |
S.128 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
18 |
S.129 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
19 |
S.13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
20 |
S.14+S.15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
21 |
Rezidenti mimo eurozónu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(1) Požadavky na údaje o stavech, transakcích a ostatních změnách objemu jsou shodné, s výjimkou měnového zlata (F.11) jako položky aktiv zbytku světa, která se vyžaduje jen v případě transakcí a ostatních změn objemu.
(2) Ke klasifikaci institucionálních sektorů (kapitola 2 ESA 2010) a finančních transakcí, ostatních změn objemu a rozvah (kapitoly 5, 6 a 7 ESA 2010) se používají kódy ESA 2010.
(3) Měnové finanční instituce (MFI; S.121 + S.122 + S.123).
(4) Fondy peněžního trhu (FPT; S.123).
(5) Neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD; S.15).
(6) Požadavky na údaje o stavech, transakcích a ostatních změnách objemu jsou shodné, s výjimkou měnového zlata (F.11) jako položky aktiv zbytku světa, která se vyžaduje jen v případě transakcí a ostatních změn objemu.
(7) Ke klasifikaci institucionálních sektorů (kapitola 2 ESA 2010) a finančních transakcí, ostatních změn objemu a rozvah (kapitoly 5, 6 a 7 ESA 2010) se používají kódy ESA 2010.
(8) Měnové finanční instituce (MFI; S.121 + S.122 + S.123).
(9) Fondy peněžního trhu (FPT; S.123).
(10) Neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD; S.15).
(11) Požadavky na údaje o stavech, transakcích a ostatních změnách objemu jsou shodné.
(12) Podle ESA 2010 (odstavec 5.79) jsou vklady smlouvy nabízené institucemi přijímajícími vklady (tj. S.121 a S.122) a v některých případech ústředními vládními institucemi. Odstavec 5.86 kromě toho uvádí, že se do vkladů zahrnují platby vratné zálohy a krátkdobé dohody o zpětném odkoupení (repo obchody), které jsou závazkem měnových finančních institucí (tj. S.121, S.122 a S.123).
(13) Měnové finanční instituce (MFI; S.121 + S.122 + S.123).
(14) Požadavky na údaje o stavech, transakcích a ostatních změnách objemu jsou shodné.
(15) Měnové finanční instituce (MFI; S.121+S.122+S.123). Podle ESA 2010 (odstavec 5.118) se krátkodobé úvěry poskytnuté institucím přijímajícím vklady ((S.121+S.122) klasifikují jako vklady (F.22 nebo F.29).
(16) Fondy peněžního trhu (FPT; S.123).
(17) Neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD; S.15).
(18) Požadavky na údaje o stavech, transakcích a ostatních změnách objemu jsou shodné.
(19) Měnové finanční instituce (MFI; S.121 + S.122 + S.123).
(20) Fondy peněžního trhu (FPT; S.123).
(21) Neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD; S.15).
(22) Požadavky na údaje o stavech, transakcích a ostatních změnách objemu jsou shodné.
(23) Měnové finanční instituce (MFI; S.121 + S.122 + S.123).
(24) Fondy peněžního trhu (FPT; S.123).
(25) Neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD; S.15).
(26) Požadavky na údaje o stavech, transakcích a ostatních změnách objemu jsou shodné.
(27) Měnové finanční instituce (MFI; S.121 + S.122 + S.123).
(28) Fondy peněžního trhu (FPT; S.123).
(29) Neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD; S.15).
(30) Požadavky na údaje o stavech, transakcích a ostatních změnách objemu jsou shodné.
(31) Měnové finanční instituce (MFI; S.121 + S.122 + S.123).
(32) Fondy peněžního trhu (FPT; S.123).
(33) Neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD; S.15).
(34) Požadavky na údaje o stavech, transakcích a ostatních změnách objemu jsou shodné.
(35) Měnové finanční instituce (MFI; S.121 + S.122 + S.123).
(36) Fondy peněžního trhu (FPT; S.123).
(37) Neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD; S.15).
PŘÍLOHA II
PŘENOS ÚDAJŮ DO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
Pro elektronický přenos statistických informací požadovaných Evropskou centrální bankou (ECB) používají národní centrální banky zařízení Evropského systému centrálních bank (ESCB), které se opírá o IT infrastrukturu ESCB. Výměna údajů v rámci ESCB je založena na formátu pro přenos statistických údajů a metadat (Statistical Data and Metadata eXchange). Tento požadavek nebrání tomu, aby jako dohodnuté záložní řešení byly použity jiné prostředky pro přenos statistických informací do ECB.
Národní centrální banky dodržují níže uvedená doporučení, aby zajistily uspokojivé fungování přenosu údajů:
i) |
Úplnost: národní centrální banky vykazují všechny požadované klíče řad. Neuvedení klíčů řad nebo uvedení klíčů řad, které nejsou na seznamu, se bude považovat za neúplné vykazování. Pokud chybí sledovaná hodnota, zaznamená se chybějící údaj pomocí odpovídajícího příznaku pro stav sledování. |
ii) |
Účetní identita údajů a konvence znaků: před přenosem údajů do ECB musí národní centrální banky použít pravidla validace. |
Pokud se revize provádějí pouze u podsouboru klíčů řad, použijí se pravidla validace pro celý výkaz.