PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.8   Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

ITÁLIE

Aceto balsamico tradizionale di Reggio Emilia (CHOP)

PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.6.   Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

ŠPANĚLSKO

Cítricos Valencianos/Cítrics Valencians (CHZO)

PŘÍLOHA I

Maximální množství podle článků 2 a 3

Dotčená země	Kategorie	Jednotka	Maximální množství
Bělorusko	1	kilogramy	20 000
	2	kilogramy	80 000
	3	kilogramy	5 000
	4	kusy	20 000
	5	kusy	15 000
	6	kusy	20 000
	7	kusy	20 000
	8	kusy	20 000
	15	kusy	17 000
	20	kilogramy	5 000
	21	kusy	5 000
	22	kilogramy	6 000
	24	kusy	5 000
	26/27	kusy	10 000
	29	kusy	5 000
	67	kilogramy	3 000
	73	kusy	6 000
	115	kilogramy	20 000
	117	kilogramy	30 000
	118	kilogramy	5 000

Dotčená země	Kategorie	Jednotka	Maximální množství
Severní Korea	1	kilogramy	10 000
	2	kilogramy	10 000
	3	kilogramy	10 000
	4	kusy	10 000
	5	kusy	10 000
	6	kusy	10 000
	7	kusy	10 000
	8	kusy	10 000
	9	kilogramy	10 000
	12	páry	10 000
	13	kusy	10 000
	14	kusy	10 000
	15	kusy	10 000
	16	kusy	10 000
	17	kusy	10 000
	18	kilogramy	10 000
	19	kusy	10 000
	20	kilogramy	10 000
	21	kusy	10 000
	24	kusy	10 000
	26	kusy	10 000
	27	kusy	10 000
	28	kusy	10 000
	29	kusy	10 000
	31	kusy	10 000
	36	kilogramy	10 000
	37	kilogramy	10 000
	39	kilogramy	10 000
	59	kilogramy	10 000
	61	kilogramy	10 000
	68	kilogramy	10 000
	69	kusy	10 000
	70	páry	10 000
	73	kusy	10 000
	74	kusy	10 000
	75	kusy	10 000
	76	kilogramy	10 000
	77	kilogramy	5 000
	78	kilogramy	5 000
	83	kilogramy	10 000
	87	kilogramy	8 000
	109	kilogramy	10 000
	117	kilogramy	10 000
	118	kilogramy	10 000
	142	kilogramy	10 000
	151 A	kilogramy	10 000
	151B	kilogramy	10 000
	161	kilogramy	10 000

PŘÍLOHA II

Seznam orgánů pro vydávání licencí podle článku 4

1.   Belgie

FOD Economie, KMO, Middenstand en Energie (FPS Economy, SMEs, Self-Employed and Energy)

Algemene Directie Economisch Potentieel

Dienst Vergunningen

Vooruitgangstraat 50

B-1210 Brussel

Tel: + 32 (0) 2 277 67 13

Fax: + 32 (0) 2 277 50 63

SPF Economie, PME, Classes moyennes et Energie (FPS Economy, SMEs, Self-Employed and Energy)

Direction générale Potentiel économique

Service Licences

Rue du Progrès 50

B-1210 Bruxelles

Tél: + 32 (0) 2 277 67 13

Fax: + 32 (0) 2 277 50 63

2.   Bulharsko

Министерство на икономиката, енергетиката и туризма

Дирекция „Регистриране, лицензиране и контрол“

ул. „Славянска“ № 8

1052 София

Тел.: +359 29 40 7008 / +359 29 40 7673 / +359 29 40 7800

Факс: +359 29 81 5041 / +359 29 80 4710 /+359 29 88 3654

Ministry of Economy, Energy and Tourism

8, Slavyanska Str., Sofia 1052, Bulgaria

Tel.: +359 29 40 7008 / +359 29 40 7673 / +359 29 40 7800

Fax: +359 29 81 5041 / +359 29 80 4710 /+359 29 88 3654

3.   Česká republika

Ministerstvo průmyslu a obchodu (Ministry of Industry and Trade)

Licenční správa

Na Františku 32

CZ – 110 15 Praha 1

Tel: +420 224907111

Fax: +420 224212133

4.   Dánsko

Erhvervs- og Vækstministeriet (Ministry for Business and Growth)

Erhvervsstyrelsen

Langelinje Allé 17

DK - 2100 København

Tel.: (45) 35 46 60 30

Fax: (45) 35 46 60 29

5.   Německo

Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle (BAFA) [Federal Office of Economics and Export Control]

Frankfurter Str. 29-35

D-65760 Eschborn

Tel.: (49 61 96) 908-0

Fax: (49 61 96) 908 800

6.   Estonsko

Majandus- ja Kommunikatsiooniministeerium (Ministry of Economic Affairs and Communications)

Harju 11

EST-15072 Tallinn

Estonia

Tel.: (372) 6256 400

Fax: (372) 6313 660

7.   Irsko

Department of Enterprise, Trade and Employment

Internal Market

Kildare Street

IRL-Dublin 2

Tel.: (353 1) 631 21 21

Fax: (353 1) 631 28 26

8.   Řecko

Υπουργείο Ανάπτυξης, Ανταγωνιστικότητας & Ναυτιλίας

Γενική Διεύθυνση Διεθνούς Οικονομικής Πολιτικής

Διεύθυνση Καθεστώτων Εισαγωγών-Εξαγωγών, Εμπορικής Άμυνας

Κορνάρου 1

GR-105 63 Αθήνα

Τηλ. (+30) 210 3286041-43, 210 3286021

Fax: (+30) 210 3286094

Ministry of Development, Competitiveness and Shipping,

General Directorate for International Economic Policy,

Directorate of Import-Export Regimes, Trade Defence Instruments

Unit A’

1 Kornarou Str.

GR-10563 Athens

Tel: (+30) 210 3286041-43, 210 3286021

Fax: (+30) 210 3286094

9.   Španělsko

Ministerio de Economía y Competitividad (Ministry of Economy and Competitiveness)

Dirección General de Comercio e Inversiones

Paseo de la Castellana no 162

E-28046 Madrid

Tel.: (34 91) 349 38 17, 349 38 74

Fax: (34 91) 349 38 31

E-mail: sgindustrial.sscc@comercio.mineco.es

10.   Francie

Ministère du Redressement Productif

(Ministry for Production Recovery)

Direction générale de la compétitivité, de l'industrie et des services

Bureau des matérieaux

BP 80001

67, Rue Barbès

F-94201 Ivry-sur-Seine CEDEX

tel (+33) 1 79 84 34 49

E-mail: isabelle.paimblanc@finances.gouv.fr

11.   Chorvatsko

Ministarstvo vanjskih i europskih poslova (Ministry of Foreign and European Affairs)

Trg N. Š. Zrinskog 7-8

10000 Zagreb

Tel: 00 385 1 6444626

Fax: 00 385 1 6444601

12.   Itálie

Ministero dello Sviluppo Economico (Ministry of Economic Development)

Dipartimento per l'impresa e l'internazionalizzazione

Direzione Generale per la Politica Commerciale Internazionale

Divisione III - Politiche settoriali

Viale Boston, 25

I - 00144 Roma

Tel.: (39 06) 5964 7517, 5993 2202, 5993 2406

Fax: (39 06) 5993 2263, 5993 2636

E-mail: polcom3@mise.gov.it

13.   Kypr

Ministry of Commerce, Industry and Tourism

Trade Department

6 Andrea Araouzou Str.

CY-1421 Nicosia

Tel: ++357 2 867100

Fax: ++357 2 375120

14.   Lotyšsko

Latvijas Republikas Ekonomikas ministrija (Ministry of Economics of the Republic of Latvia)

Brīvības iela 55

LV-1519 Rīga

Tel: 00 371 670 132 48

Fax: 00 371 672 808 82

15.   Litva

Lietuvos Respublikos ūkio ministerija (Ministry of Economy of the Republic of Lithuania)

Gedimino pr. 38 / Vasario 16-osios g. 2

LT-01104 Vilnius, Lietuva

Tel. +370 706 64 658, +370 706 64 808

Faks. +370 706 64 762

E-mail: vienaslangelis@ukmin.lt

16.   Lucembursko

Ministère de l'Economie et du Commerce Exterieur (Ministry of Economy and Foreign Trade)

Office des licences

Boîte postale 113

L-2011 Luxembourg

Tel.: (352) 47 82 371

Fax: (352) 46 61 38

17.   Maďarsko

Magyar Kereskedelmi Engedélyezési Hivatal

(Hungarian Trade Licencing Office)

Budapest

Németvölgyi út 37-39.

1124

MAGYARORSZÁG

Tel. +36 1458 5503

Fax +36 1458 5814

E-mail: keo@mkeh.gov.hu

18.   Malta

Ministry of Finance, Economy and Investment

Commerce Department, Trade Services Directorate

Lascaris

Valletta LTV2000

Malta

Tel: 00 356 256 90 202

Fax: 00 356 212 37 112

19.   Nizozemsko

Belastingdienst/Douane (Customs Administration)

centrale dienst voor in- en uitvoer

Kempkensberg 12

Postbus 30003

NL-9700 RD Groningen

Tel.: (31 88) 15 12 122

Fax: (31 88) 15 13 182

20.   Rakousko

Bundesministerium für Wirtschaft, Familie und Jugend (Federal Ministry of Economy, Family and Youth)

Außenwirtschaftskontrolle

Abteilung C2/9

Stubenring 1, A-1011 Wien

Tel.: (43 1) 71100-0

Fax: (43 1) 71100-8386

21.   Polsko

Ministerstwo Gospodarki (Ministry of Economy)

Pl.Trzech Krzyzy 3/5

PL-00-950 Warszawa

Tel: 0048/22/693 55 53

Fax: 0048/22/693 40 21

22.   Portugalsko

Ministério das Finanças (Ministry of Finance)

Direcção Geral das Alfândegas e dos Impostos Especiais sobre o Consumo

Rua Terreiro do Trigo

Edifício da Alfândega

P-1149-060 LISBOA

Tel.: (351-1) 218 814 263

Fax: (351-1) 218 814 261

E-mail: dsl@dgaiec.min-financas.pt

23.   Rumunsko

Ministerul Economiei (Ministry of Economy)

Comerțului și Mediului de Afaceri

Direcția Politici Comerciale

Calea Victoriei, nr.152, sector 1

București

Cod poștal: 010096

Tel: (40-21) 315.00.81

Fax: (40-21) 315.04.54

E-mail: clc@dce.gov.ro

24.   Slovinsko

Ministrstvo za finance (Ministry of Finance)

Carinska uprava Republike Slovenije

Carinski urad Jesenice

Center za TARIC in kvote

Spodnji Plavž 6 c

SI-4270 Jesenice

Slovenija

Tel: +386(0)4 297 44 70

Fax: +386(0)4 297 44 72

E-mail: taric.cuje@gov.si

25.   Slovensko

Ministerstvo hospodárstva SR (Ministry of Economy of the Slovak Republic)

Odbor výkonu obchodných opatrení

Mierová 19

SK-827 15 Bratislava

Tel: 00 421 2 4854 7019

Fax: 00 421 2 4342 3915

E-mail: jan.krocka@mhsr.sk

26.   Finsko

Tullihallitus (National Board of Customs)

PL 512

FIN-00101 Helsinki

Tel.: (358 9) 61 41

Fax: (358 20) 492 2852

Tullstyrelsen (National Board of Customs)

PB 512

FIN-00101 Helsingfors

Fax (358-20) 492 28 52

27.   Švédsko

Kommerskollegium (National Board of Trade)

Box 6803

S-113 86 Stockholm

Tel.: (46 8) 690 48 00

Fax: (46 8) 30 67 59

E-mail: registrator@kommers.se

28.   Spojené království

Import Licensing Branch (ILB)

Department for Business Innovation and Skills

E-mail: enquiries.ilb@bis.gsi.gov.uk

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	45,1
	IL	200,7
	MA	84,7
	TN	102,7
	TR	130,3
	ZZ	112,7
0707 00 05	AL	59,9
	MA	158,2
	TR	134,0
	ZZ	117,4
0709 93 10	MA	158,9
	TR	183,4
	ZZ	171,2
0805 10 20	AR	30,3
	MA	36,7
	TR	64,2
	ZA	58,8
	ZW	19,7
	ZZ	41,9
0805 20 10	MA	54,1
	ZZ	54,1
0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90	IL	107,2
	JM	138,2
	TR	67,3
	ZZ	104,2
0805 50 10	TR	65,9
	ZZ	65,9
0808 10 80	BA	78,8
	MK	39,0
	US	165,4
	ZA	199,9
	ZZ	120,8
0808 30 90	TR	121,5
	US	211,2
	ZZ	166,4

---

(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ ZZ “ znamená „jiného původu“.

PŘÍLOHA

Příspěvek Evropské unie na projekt střediska SEESAC zaměřený na omezení hrozby nedovoleného šíření ručních palných a lehkých zbraní v jihovýchodní Evropě a obchodování s nimi

1.   Úvod a cíle

Vzhledem k rozsáhlému hromadění zásob ručních palných a lehkých zbraní a střeliva v jihovýchodní Evropě, které je pro tuto oblast typické, k nedostatku zabezpečených skladů a přetrvávajícím nepostačujícím kapacitám pro jejich plné zabezpečení si země tohoto regionu zasluhují zvláštní pozornost, neboť představují významnou výzvu pro strategii Evropské unie pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi. Nedílnou součástí úsilí Unie o dosažení cílů strategie je tedy i nadále podporovat boj proti hrozbě, již představuje šíření ručních palných a lehkých zbraní v jihovýchodní Evropě a z této oblasti a související obchodování s těmito zbraněmi.

Celkovým cílem projektu je prosazovat mezinárodní mír a bezpečnost prostřednictvím trvalé podpory úsilí o omezení hrozby, kterou představuje rozsáhlé hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně v jihovýchodní Evropě a nedovolené obchodování s nimi. Konkrétně se v rámci projektu omezí nadbytečné zásoby ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně; zlepší zabezpečení skladů; zdokonalí sledování zbraní prostřednictvím lepší registrace a označování, jakož i posílí předávání informací a poznatků o hrozbě, již představují ruční palné a lehké zbraně, a související zvyšování informovanosti. Program rovněž přispěje ke stabilitě v jihovýchodní Evropě tím, že bude probíhat v rámci Rady pro regionální spolupráci (RCC).

V souladu s uvedenou strategií je cílem tohoto návazného projektu, který vychází zejména z úspěšného provádění rozhodnutí Rady 2010/179/SZBP, dále posílit vnitrostátní systémy kontroly a nadále podporovat multilateralismus za účelem vyvinutí regionálních mechanismů zaměřených na boj proti dodávce a destabilizujícímu šíření ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně. V zájmu zajištění komplexnějšího regionálního rozměru se v rámci tohoto návazného projektu zapojí do regionálních procesů zaměřených na kontrolu ručních palných a lehkých zbraní i Moldavská republika a Kosovo (*1), aby se zaručil skutečně ucelený regionální přístup s dlouhodobým dopadem a udržitelností.

2.   Výběr prováděcí agentury a koordinace s dalšími příslušnými iniciativami zaměřenými na financování

Středisko SEESAC je společnou iniciativou Rozvojového programu OSN (UNDP) a Rady pro regionální spolupráci (RCC, která nahradila Pakt o stabilitě pro jihovýchodní Evropu), a je tedy kontaktním místem pro činnosti související s ručními palnými a lehkými zbraněmi. Středisko SEESAC jakožto výkonná složka regionálního prováděcího plánu pro jihovýchodní Evropu zaměřeného na boj proti šíření ručních palných a lehkých zbraní spolupracuje již více než 11 let se zúčastněnými stranami z jednotlivých států jihovýchodní Evropy při uplatňování uceleného přístupu ke kontrole ručních palných a lehkých zbraní tím, že provádí rozsáhlou škálu činností, včetně: kampaní zaměřených na zvyšování informovanosti a sběr ručních palných a lehkých zbraní; řízení zásob těchto zbraní; snižování počtu nadbytečných zbraní; posílení schopností v oblasti označování a sledování, jakož i dokonalejší kontroly vývozu zbraní. Při provádění regionálních aktivit, do nichž bylo zapojeno mnoho zúčastněných stran a které probíhaly v politickém a hospodářském kontextu společném pro všechny země v regionu, a při zajišťování vlastní odpovědnosti regionu a dlouhodobé udržitelnosti příslušných opatření tak středisko SEESAC získalo jedinečné schopnosti a zkušenosti a zavedlo se jako hlavní regionální orgán v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní.

Středisko SEESAC navázalo komunikaci na bilaterální i multilaterální úrovni se všemi příslušnými aktéry a organizacemi. Rovněž působí jako sekretariát regionální řídící skupiny zabývající se problematikou ručních palných a lehkých zbraní v jihovýchodní Evropě. Také je členem řídícího výboru iniciativy zaměřené na regionální přístup ke snižování zásob (RASR) a v minulosti tomuto výboru předsedalo. Středisko SEESAC je pravidelně zváno, aby se účastnilo všech příslušných regionálních fór, jako jsou výroční zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra zemí EU a západního Balkánu; proces NATO týkající se strukturální výměny informací o ručních palných a lehkých zbraních či proces na úrovni ministrů obrany ze zemí jihovýchodní Evropy (SEDM). Disponuje rozsáhlou sítí formálních i neformálních partnerství s organizacemi, jako je RACVIAC (Regionální středisko pro kontrolu zbraní, verifikaci a poskytování pomoci) – Středisko pro bezpečnostní spolupráci a Fórum OBSE pro bezpečnostní spolupráci (FSC). V rámci Koordinační akce OSN pro ruční palné zbraně (CASA) i dalších mechanismů jsou pořádána pravidelná koordinační zasedání s dalšími agenturami OSN, jako je Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) či Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA). Středisko SEESAC se tedy stalo regionálním centrem pro celou škálu otázek souvisejících s reformou bezpečnostního sektoru, se zvláštním zaměřením na kontrolu ručních palných a lehkých zbraní a řízení zásob zbraní. Středisko SEESAC se sídlem v Bělehradě v současné době působí po celé jihovýchodní Evropě a vyvíjí činnost v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Chorvatsku, Moldavské republice, Srbsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Vlastní odpovědnost regionu zajišťuje Rada pro regionální spolupráci a regionální řídící skupina pro ruční palné a lehké zbraně, v jejímž rámci poskytují zástupci všech států jihovýchodní Evropy strategické poradenství ohledně činností střediska SEESAC a předkládají iniciativy v této oblasti a žádosti o tyto činnosti.

Ukázalo se, že řešení společných problémů prostřednictvím regionálních iniciativ je pro jihovýchodní Evropu přínosné nejen z hlediska sdílení zásadních informací a prosazování zdravé regionální soutěže, kterou podněcuje, ale především proto, že uplatňováním uceleného přístupu přispívá k dosažení stálých a snadno měřitelných výsledků. Zapojení střediska SEESAC do všech příslušných regionálních procesů a iniciativ (jako je proces SEDM, iniciativa RASR a středisko RACVIAC) umožňuje včasnou a otevřenou výměnu informací, získávání poznatků o situaci a předvídavost, jež zajistí, aby se prováděné činnosti nepřekrývaly, odpovídaly potřebám jednotlivých států a regionů a reagovaly na měnící se trendy.

Středisko SEESAC vychází při svých činnostech ze shromážděných základních údajů a jeho činnost je podmíněna potvrzením a politickou podporou, jež udělí zúčastněné strany z jednotlivých států. Středisko bylo při provádění činností plánovaných v rámci jeho předchozích projektů financovaných Evropskou unií velmi úspěšné a dosáhlo udržitelných výsledků projektu tím, že rozvinulo a posílilo odpovědnost jednotlivých států za příslušné projekty a činnosti, prosazovalo regionální koordinaci, předávání zkušeností a sdílení osvědčených postupů, jakož i výzkum na regionální úrovni. Díky svým odborným znalostem v oblasti ručních palných a lehkých zbraní a velmi dobré znalosti regionálních záležitostí a příslušných zúčastněných stran je středisko nejvhodnějším partnerem pro provádění této konkrétní činnosti.

Projekt rovněž doplňuje souběžnou iniciativu střediska SEESAC zaměřenou na kontrolu převodů zbraní, jejímž cílem je posílit způsobilost ke kontrole obchodu se zbraněmi prostřednictvím lepší transparentnosti a regionální spolupráce (1). Pokud jde zejména o Bosnu a Hercegovinu, projekt rovněž doplňuje další dva projekty, jimiž jsou:

—

projekt EXPLODE, který je financován prostřednictvím krátkodobé složky nástroje stability EU a který provádí úřad Rozvojového programu OSN v Sarajevu ve spolupráci s misí OBSE v Bosně a Hercegovině, je zaměřen na posílení bezpečnosti obyvatelstva Bosny a Hercegoviny snížením zásob nestabilního střeliva a lepším zabezpečením skladů;

—

projekt SECUP Bosna a Hercegovina, jehož účelem je zlepšit zabezpečení skladů zbraní a střeliva; tento projekt společně provádí mise OBSE v Bosně a Hercegovině a Ministerstvo obrany Bosny a Hercegoviny, přičemž EUFOR poskytuje odborné technické poradenství a dohlíží nad otázkami bezpečnosti a zabezpečení v rámci provádění projektu. Středisko SEESAC bude udržovat pravidelné kontakty s operací EUFOR Althea, misí OBSE v Bosně a Hercegovině a úřadem Rozvojového programu OSN v Sarajevu za účelem zajištění průběžné koordinace a doplňkovosti s těmito projekty i se stávajícím úsilím mezinárodního společenství o řešení problematiky nadbytečných zásob konvenčního střeliva, jimiž disponuje Ministerstvo obrany Bosny a Hercegoviny, a s ohledem na případné budoucí plánování kampaně za účelem sběru nezákonných konvenčních zbraní v Bosně a Hercegovině.

Pokud jde o další země, na něž se tento projekt vztahuje, středisko SEESAC bude koordinovat svou činnost s touto mezinárodní pomocí:

—

v Černé Hoře s projektem MONDEM, který je spravován Rozvojovým programem OSN v partnerství s OBSE a jehož účelem je usilovat o omezení rizika při boji proti šíření, a to prostřednictvím rozvoje bezpečné a zabezpečené infrastruktury, skladů konvenčního střeliva, jakož i systémů jejich řízení, omezení rizika souvisejícího s výbušninami pro obyvatelstvo prostřednictvím odzbrojování šetrného k životnímu prostředí, ničení toxického nebezpečného odpadu (kapalné raketové pohonné hmoty) a podpory reformy obrany zničením omezeného množství těžké vojenské techniky určené Ministerstvem obrany Černé Hory;

—	v Kosovu (*1) s projektem KOSSAC, jehož původním účelem bylo omezit ozbrojené násilí v Kosovu (*1) a zvýšit bezpečnost obyvatelstva a jež se v průběhu let stal projektem pro předcházení ozbrojeného násilí obecně, se zvláštním zaměřením na reformu bezpečnostního sektoru a rozvoj kapacit;

—	v Srbsku s projektem CASM, který je financován Rozvojovým programem OSN a OBSE a jehož účelem je posílit zabezpečení a bezpečnost předem stanovených míst pro skladování konvenčního střeliva a likvidace ohlášeného nadbytečného střeliva.

Středisko SEESAC udržuje pravidelný kontakt s OBSE, NATO a organizací Norwegian Peoples Aid, jakož i s dalšími příslušnými aktéry v zájmu zajištění doplňkovosti činnosti, včasného provedení opatření a nákladově efektivního využívání zdrojů.

3.   Popis projektu

V rámci projektu se bude potírat nedovolený obchod s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střelivem pro ně, a tím bude dosažena větší bezpečnost a stabilita v jihovýchodní Evropě i mimo tuto oblast. Projekt přímo přispěje k provádění bezpečnostní strategie EU, strategie EU v oblasti ručních palných a lehkých zbraní, akčního programu OSN, mezinárodního nástroje pro sledování, protokolu OSN o střelných zbraních a konkrétně posílí regionální spolupráci při boji proti hrozbě, již představuje šíření ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně. Výsledkem projektu bude zejména:

—	lepší zabezpečení a řízení zásob ručních palných a lehkých zbraní vylepšením skladů;

—	nižší zásoby nadbytečných a zabavených ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně prostřednictvím ničení;

—	dokonalejší kapacity pro označování, sledování a evidenci ručních palných a lehkých zbraní;

—	posílená regionální spolupráce a sdílení informací;

—	nižší počet nedovolených zbraní v držení obyvatelstva díky kampaním zaměřeným na zvyšování informovanosti a sběr zbraní.

Zeměpisnou oblastí působnosti projektu je jihovýchodní Evropa, přičemž přímými příjemci projektu jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo (*1), Moldavská republika, Srbsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

3.1   Lepší zabezpečení zásob zdokonalením infrastruktury a rozvojem kapacit

Cíl

Posílením bezpečnostních opatření a řízení zásob ve skladech konvenčních zbraní a střeliva v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu (*1), Moldavské republice, Srbsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii se omezí hrozba šíření ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a nedovoleného obchodování s nimi.

Popis

Úspěšné provádění rozhodnutí Rady 2010/179/SZBP na základě přístupu s dvojím zaměřením: zaprvé na lepší zabezpečení skladů ve třech zemích (2) a zadruhé na budování kapacit, pokud jde o zaměstnance pověřené řízením zásob (3), vedlo k výraznému zlepšení bezpečnostních opatření a omezení rizika nežádoucího šíření zásob ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně. Druhá fáze projektu, která bude vycházet z dosažených výsledků, dále zlepší zabezpečení skladů zbraní a střeliva v jihovýchodní Evropě tím, že poskytne další technickou pomoc a podporu v oblasti infrastruktury v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy a normami. Prostřednictvím činností v rámci projektu bude poskytnuta podpora ministerstvu obrany Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Moldavské republiky a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, jakož i ministerstvu vnitra Kosova (*1), Srbské republiky a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, a to tím, že bude zajištěno a nainstalováno vybavení nezbytné pro zabezpečení zásob zbraní a střeliva. V případě potřeby bude rovněž poskytnuta odborná příprava pro zaměstnance odpovědné za řízení zásob. Sklady, jejichž zabezpečení bude zlepšeno, budou vybírány na základě vyhodnocení priorit a podle bezpečnostního rizika, které představují.

V rámci projektu jsou plánovány konkrétně tyto činnosti:

—

v Bosně a Hercegovině: posílení zabezpečení skladů střeliva a konvenčních zbraní ministerstva obrany, mimo jiné instalací a renovací oplocení a osvětlení ochranného pásma, systému detekce narušení, uzavřených kamerových systémů (CCTV) a telekomunikačního zařízení, jakož i završení činností vyvíjených v rámci Rozvojového programu OSN a OBSE v oblasti bezpečnosti zásob;

—	v Kosovu (*1): zlepšení schopností policejního útvaru v oblasti řízení zásob zbraní prostřednictvím odborné přípravy a posouzení současného stavu. Renovace jednoho malého místního skladu ručních palných a lehkých zbraní a střeliva;

—

v Bývalé jugoslávské republice Makedonii: zlepšení zabezpečení ústředního skladu ministerstva vnitra (v Ormanu) zajištěním bezpečnostního zařízení a modernizací infrastruktury, včetně renovace oplocení ochranného pásma; uzavřených kamerových systémů (CCTV) a osvětlení a nových bezpečnostních dveří do budov skladů. Posílení zabezpečení ústředního skladu ozbrojených sil Bývalé jugoslávské republiky Makedonie zajištěním a instalací videodohledu a lepším zabezpečením ochranného pásma a budovy, a to opravou oplocení, montáží nových vstupních bran a renovací bezpečnostních dveří skladu;

—	v Moldavské republice: zlepšení zabezpečení ústředního zbrojního a muničního skladu (CADM) ministerstva vnitra, včetně instalace bezpečnostního oplocení, vstupních kontrolních systémů a zajištění elektronického registru zbraní;

—	v Černé Hoře: fyzická zlepšení úložiště střeliva v Brezoviku, včetně celkového zlepšení bezpečnostní infrastruktury skladu. Vývoj ústředního registru skladovaných zbraní a střeliva;

—	v Srbsku: posílení zabezpečení v hlavním skladu ručních palných a lehkých zbraní ministerstva vnitra, včetně videodohledu a kontroly vstupu;

—	regionální odborná příprava zaměřená na řízení zásob: má být poskytována na regionální úrovni (každoročně) a na vnitrostátní úrovni (podle potřeby).

Výsledky projektu a ukazatele provádění projektu:

Výsledkem projektu bude větší bezpečnost v jihovýchodní Evropě, neboť se omezí riziko nedovoleného obchodu tím, že se:

—	pomocí znatelných zlepšení infrastruktury související se bezpečností posílí zabezpečení skladů ručních palných a lehkých zbraní v Bosně a Hercegovině (4), Černé Hoře (1), Kosovu (*1) (1), Moldavské republice (2) Srbsku (1) a Bývalé jugoslávské republice Makedonii (2);

—	proškolením alespoň 60 zaměstnanců z přijímacích zemí na třech pracovních seminářích a poskytnutím cílené odborné přípravy na vnitrostátní úrovni se posílí způsobilost příslušných zaměstnanců k ochraně zásob.

3.2   Snižování zásob ničením ručních palných a lehkých zbraní a střeliva

Cíl

Zvýšit bezpečnost a omezit riziko šíření tím, že sníží množství nadbytečných konvenčních zbraní a střeliva ve skladech.

Popis

Projekt vychází z úspěšných výsledků předchozí fáze, během níž byl proveden dohled nad zničením celkového počtu 78 366 zbraní (45 275 v Srbsku a 33 091 v Chorvatsku), a jeho cílem je dále snížit množství nadbytečných ručních palných a lehkých zbraní v držení státních orgánů i civilistů, a omezit tak riziko odklonění těchto zbraní nebo nedovoleného obchodu s nimi. V rámci projektu bude zničeno až 165 000 ručních palných a lehkých zbraní, přičemž různé činnosti související s likvidací zbraní budou prováděny v těchto zemích:

—	Albánii (až 120 000 kusů)

—	Bosně a Hercegovině (až 4 500 kusů)

—	Kosovu (*1) (až 2 500 kusů)

—	Bývalé jugoslávské republice Makedonii (až 1 500 kusů)

—	Moldavské republice (až 2 500 kusů)

—	Černé Hoře (až 4 000 kusů)

—	Srbsku (až 30 000 kusů).

Pokud jde o Albánii, k výsledkům dosaženým při ničení nadbytečného střeliva v držení ministerstva obrany se musí přiřadit i úspěchy dosažené při ničení ručních palných a lehkých zbraní, a to zejména s ohledem na objem nadbytečných zásob a problém jejich zabezpečení. Co se týče Srbska, výsledky dosažené v rámci rozhodnutí Rady 2010/179/SZBP je třeba posílit další likvidací nadbytečných a zabavených zbraní, přičemž je zásadně důležité zahájit podobné akce i v dalších zemích za účelem výrazného omezení rizika šíření nadbytečných zbraní a nedovoleného obchodu s nimi. V rámci projektu bude rovněž probíhat likvidace nadbytečných a zabavených výbušnin a střeliva do ručních palných a lehkých zbraní v držení ministerstev vnitra a ministerstev obrany.

Výsledky projektu / ukazatele provádění projektu

Výsledkem projektu bude výrazné omezení rizika šíření ručních palných a lehkých zbraní, neboť se sníží počet nadbytečných a zabavených ručních palných a lehkých zbraní, výbušnin a střeliva umístěného ve skladech v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu (*1), Moldavské republice, Srbsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii:

—	celkem bude zničeno až 165 000 kusů konvenčních zbraní;

—	celkem bude odstraněno a zničeno až 12 442 kusů střeliva a výbušnin, u nichž hrozí riziko šíření.

3.3   Lepší označování, sledování a evidence ručních palných a lehkých zbraní

Cíl

Na základě podpory poskytované na zřízení či posílení stávajících systémů elektronické registrace a evidence zbraní v jihovýchodní Evropě zlepšit schopnosti v oblasti označování a sledování.

Popis

Tato část projektu podporuje posílení účinného fungování právního státu při omezení, vedení evidence a určení množství ručních palných a lehkých zbraní a poptávky po nich. Projekt je koncipován v souladu s akčním programem OSN, mezinárodním nástrojem pro sledování, protokolem OSN o střelných zbraních a směrnicí Rady 91/477/EHS, jakož i společným postojem 2008/944/SZBP, a podpoří tedy jejich uplatňování tím, že zdokonalí kapacitu států jihovýchodní Evropy, pokud jde o označování, sledování a vedení evidence zbraní, přičemž bude věnovat zvláštní pozornost schopnostem vnitrostátních orgánů, pokud jde o vedení evidence legálních zbraní v držení civilistů, a to tím, že podpoří zdokonalení a digitalizaci takových systémů. Zároveň bude zlepšena kapacita související s označováním, sledováním a balistickou analýzou zbraní.

Projekt bude věnovat pozornost zajištění soudržnosti a doplňkovosti činností vyvíjených OSN a EU v rámci vnitrostátních, regionálních a tematických programů a při provádění veškerých činností sledujících uvedený cíl se bude usilovat o vysokou úroveň součinnosti a doplňkovosti s iniciativami Interpolu (iARMS) a Europolu v této oblasti.

Na základě kombinace odborné přípravy a pomoci na technické úrovni, které budou podpořeny analýzou právních předpisů a státních orgánů, přispěje projekt k posílení schopností v oblasti označování, sledování a evidence ručních palných a lehkých zbraní v jihovýchodní Evropě:

—	v Albánii: albánské státní policii se poskytne podpora při vývoji a vyžívání centrálního elektronického registru zbraní tím, že bude navržen systém a zajištěno a nainstalováno nezbytné technické vybavení počítačů a poskytnuta odborná příprava pro zaměstnance;

—	v Bosně a Hercegovině: se podpoří Státní vyšetřovací a ochranná agentura (SIPA) v dalším úsilí a dosahování výsledků při prosazování nešíření ručních palných a lehkých zbraní tím, že se zlepší technické schopnosti v oblasti vyšetřování a prosazování kontroly ručních palných a lehkých zbraní.

—

v Bývalé jugoslávské republice Makedonii: se bude spolupracovat s vnitrostátními orgány v zájmu dalšího posílení stávajícího systému registrace zbraní tím, že bude upraveno programové vybavení tak, aby systém zahrnoval i zbraně ve vlastnictví bezpečnostních sil, a zaměstnancům bude poskytnuta další odborná příprava zaměřená na evidenci střelných zbraní v souladu s právními předpisy;

—

v Kosovu (*1): se bude spolupracovat s kosovskou policií za účelem vypracování standardních operačních postupů a budou uspořádána školení věnovaná jejich provádění; zároveň se bude usilovat o zmapování struktury nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi a za tímto účelem se bude spolupracovat s příslušnými orgány v zájmu určení hlavních rizikových oblastí;

—	v Srbsku: se prostřednictvím zajištění specializovaného vybavení a odborné přípravy přispěje k posílení technických schopností balistické laboratoře ministerstva vnitra, pokud jde o označování a sledování zbraní a střeliva.

Na regionální úrovni:

—	se v rámci projektu podpoří zřízení jihovýchodoevropské regionální sítě odborníků na střelné zbraně a uspořádá až šest regionálních pracovních seminářů zaměřených na větší sdílení poznatků;

—	síť bude podporovat online platforma, která usnadní výměnu poznatků a informací;

—	středisko SEESAC bude úzce spolupracovat se společností Conflict Armament Research (CAR) v zájmu snazšího sdílení informací o nedovolených zbraních mezi tímto střediskem, regionální sítí odborníků v oblasti střelných zbraní a projektem iTrace společnosti CAR;

—	bude vypracována studie proveditelnosti, která posoudí právní a technické možnosti užšího a více institucionalizovaného sledování a sdílení údajů v oblasti balistiky.

Výsledky projektu / ukazatele provádění projektu:

—	v Albánii bude zaveden centralizovaný elektronický registr zbraní;

—	budou posíleny technické schopnosti Státní vyšetřovací a ochranné agentury v Bosně a Hercegovině, pokud jde o sledování a vyšetřování případů ručních palných a lehkých zbraní a střeliva;

—	v Bývalé jugoslávské republice Makedonii bude upraven elektronický registr zbraní tak, aby zahrnoval i zbraně ve vlastnictví bezpečnostních sil; alespoň 25 zaměstnancům bude poskytnuto školení věnované novým opatřením;

—	budou vypracovány standardní operační postupy kosovské (*1) policie pro označování, sledování a evidenci ručních palných a lehkých zbraní; bude završena studie, která zmapuje strukturu nedovoleného obchodu se zbraněmi;

—	budou zdokonaleny technické schopnosti balistické laboratoře Ministerstva vnitra Srbska, pokud jde o sledování zbraní a střeliva;

—	bude zřízena regionální síť odborníků na střelné zbraně a bude uvedena do provozu; bude uspořádáno šest pracovních seminářů;

—	bude zřízena online platforma, která odborníkům z regionální sítě v oblasti střelných zbraní usnadní výměnu poznatků a informací;

—	bude posíleno sdílení informací mezi střediskem SEESAC, regionální sítí odborníků v oblasti střelných zbraní a projektem iTrace;

—	bude završena studie proveditelnosti věnovaná propojení systémů registrace zbraní.

3.4   Regionální spolupráce zaměřená na zvyšování informovanosti, sdílení informací a předávání poznatků

Cíl

Podporou a usnadněním sdílení poznatků, výměny informací a zvyšování informovanosti na základě užší regionální spolupráce dále posílit schopnost boje proti hrozbě, již představují ruční palné a lehké zbraně a střelivo pro ně v jihovýchodní Evropě.

Popis

Projekt posílí kapacitu národních úřadů pro ruční palné a lehké zbraně a příslušných orgánů zabývajících se kontrolou zbraní tím, že bude poskytnuta technická pomoc, budou rozvíjeny kapacity a zároveň se usnadní sdílení informací. V rámci projektu se bude úzce spolupracovat s příslušnými orgány, aby se prozkoumaly jejich potřeby a vyvinuly nezbytné podpůrné nástroje, které jim umožní dále posílit schopnosti v oblasti kontroly konvenčních zbraní a střeliva pro ně. Projekt zároveň zavede a umožní proces regionální výměny informací, do něhož budou v zájmu posílení regionální spolupráce a sdílení poznatků zapojeni zástupci národních úřadů pro ruční palné a lehké zbraně a orgánů zabývajících se kontrolou zbraní. Proces regionální výměny informací bude spočívat ve:

—	formálních regionálních zasedáních národních úřadů pro ruční palné a lehké zbraně pořádaných dvakrát ročně;

—	formálním shromažďování poznatků získaných v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní v jihovýchodní Evropě;

—	vypracování přehledu právních předpisů v oblasti ručních palných a lehkých zbraní platných v jednotlivých zemích jihovýchodní Evropy; informativních poznámkách a dalších materiálech s poznatky nezbytných pro provádění účinných kontrol ručních palných a lehkých zbraní;

—	vypracování regionální studie o dopadu ručních palných a lehkých zbraní na domácí násilí a násilí páchané na základě pohlaví;

—	vývoji online platformy a internetového portálu, které budou věnovány sdílení poznatků a umožní pravidelné sdílení poznatků a předávání zkušeností, pokud jde o projekty, činnosti a opatření související s kontrolou ručních palných a lehkých zbraní;

—	zprostředkování bilaterální výměny informací tím, že budou uspořádány studijní návštěvy a výměny odborníků.

Formálním shromažďováním získaných poznatků a vytvořením znalostní základny se dále posílí kapacita zemí jihovýchodní Evropy, pokud jde o navrhování, formulaci a provádění činností v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní, a zároveň se umožní, aby tyto země předávaly své znalosti dalším regionům. Takto shromážděné značné zkušenosti zemí jihovýchodní Evropy mohou být využívány i v dalších částech světa.

Výsledky projektu a ukazatele provádění projektu:

regionální spolupráce za účelem boje proti hrozbě, kterou představuje rozsáhlé hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a nedovolené obchodování s nimi, bude posílena prostřednictvím:

—	uspořádání až šesti formálních zasedání úřadů pro ruční palné a lehké zbraně;

—	zprostředkování bilaterálního sdílení poznatků a výměny informací;

—	vývoje vnitrostátních strategií v oblasti ručních palných a lehkých zbraní, pokud je to vhodné;

—	zajištění odborné přípravy a budování kapacit na vnitrostátní úrovni na základě posouzení potřeb;

—	větší informovanosti o dopadu ručních palných a lehkých zbraní na domácí násilí a násilí páchané na základě pohlaví; tyto informace se získají na základě vypracování a propagace regionální studie;

kapacita národních úřadů pro ruční palné a lehké zbraně a dalších orgánů zabývajících se kontrolou zbraní bude posílena prostřednictvím:

—	zřízení platformy pro sdílení poznatků;

—	zveřejněním přehledu vnitrostátních právních předpisů v oblasti kontroly zbraní a formálním shromažďováním poznatků získaných v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní v jihovýchodní Evropě;

—	poskytnutím technického poradenství.

3.5   Kampaně zaměřené na sběr zbraní a zvyšování informovanosti

Cíl

Zvýšit bezpečnost a omezit hrozbu nedovoleného obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střelivem pro ně prostřednictvím:

—	podpory poskytované na sběr nezákonných a nežádoucích zbraní, výbušných zařízení, munice a souvisejícího střeliva, které jsou v držení obyvatel zemí jihovýchodní Evropy;

—	pomoci při legalizaci zbraní v držení civilního obyvatelstva prostřednictvím registrace těchto zbraní;

—	zvyšování informovanosti o nebezpečích, která představuje držení nedovolených zbraní.

Popis

Během první fáze projektu (rozhodnutí Rady 2010/179/SZBP) probíhala v Chorvatsku kampaň zaměřená na sběr zbraní a zvyšování informovanosti, která trvala rok a půl a při níž bylo shromážděno 1 753 zbraní, 16 368 nedovolených střepinových zbraní, 818 153 kusů střeliva a 620 kg výbušnin, což vedlo ke zvýšení povědomí veřejnosti o této problematice. Inovativní kampaň na zvyšování informovanosti v Srbsku, která využívala online platformu, napomohla středisku SEESAC shromáždit cenné informace o převládajících názorech ohledně ručních palných a lehkých zbraní a o jejich přítomnosti. Druhá fáze projektu bude vycházet z poznatků získaných při uvedených kampaních a zaměří se na tři oblasti, které se vzájemně posilují:

—	koncepce a provádění kampaní zaměřených na sběr zbraní, které budou spočívat v aktivitách věnovaných zvyšování informovanosti za účelem řádného šíření podrobných informací o legalizaci a dobrovolném odevzdání nezákonných střelných zbraní;

—	rozvoj a provádění činností zaměřených na zvyšování informovanosti o nebezpečí, které představuje držení nedovolených zbraní, střeliva a výbušnin;

—	využívání inovativních nástrojů, jako je tzv. crowdsourcing, ke zmapování nezákonného vlastnictví střelných zbraní a zvyšování informovanosti veřejnosti o hrozbě, kterou představují nedovolené zbraně.

Výsledky projektu a ukazatele provádění projektu:

V rámci projektu se zlepší bezpečnost v jihovýchodní Evropě tím, že se sníží počet zbraní v nedovoleném držení obyvatelstva:

—	omezí se množství zbraní, munice, střeliva a výbušných zařízení ve vlastnictví civilistů;

—	koncepcí a provedením kampaní alespoň v šesti zemích se zvýší informovanost;

4.   Příjemci

Přímými příjemci projektu budou vnitrostátní orgány ze zemí jihovýchodní Evropy odpovědné za kontrolu ručních palných a lehkých zbraní. Pokud jde o řízení zásob, činnosti v oblasti rozvoje kapacit a zlepšení infrastruktury ve skladech budou určeny ministerstvu obrany Bosny a Hercegoviny, Černé Hory Moldavské republiky a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, jakož i ministerstvu vnitra Kosova (*1), Moldavské republiky, Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Přímými příjemci činností zaměřených na snižování zásob zbraní budou ministerstvo vnitra Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova (*1), Moldavské republiky, Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a ministerstvo obrany Albánie, Bosny a Hercegoviny, Moldavské republiky a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Přímými příjemci posílených schopností v oblasti označování, sledování a evidence ručních palných a lehkých zbraní bude ministerstvo vnitra Albánie, Kosova (*1), Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, jakož i Státní vyšetřovací a ochranná agentura v Bosně a Hercegovině, zatímco regionální síť odborníků na střelné zbraně bude přínosem pro ministerstva vnitra ostatních zemí. Národní úřady pro ruční palné a lehké zbraně a další orgány ze zemí jihovýchodní Evropy odpovědné za kontrolu ručních palných a lehkých zbraní budou využívat odbornou přípravu a sdílení informací, jakož i regionální spolupráci.

Navrhované činnosti zcela odpovídají vnitrostátním prioritám v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní a byly potvrzeny příslušnými vnitrostátními orgány odpovědnými za kontrolu ručních palných a lehkých zbraní, které jim vyjádřily podporu a zavázaly se k dosažení cílů projektu.

Vzhledem ke snížení rizika souvisejícího s ručními palnými a lehkými zbraněmi, bude nepřímým příjemcem projektu i široká veřejnost ze zemí jihovýchodní Evropy a EU, která je ohrožena rozsáhlým šířením těchto zbraní.

5.   Zviditelnění EU

Středisko SEESAC přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistilo, že veřejnost bude informována o skutečnosti, že dotčenou akci financuje Evropská unie. Tato opatření budou provedena v souladu s Příručkou pro komunikaci a zviditelnění v rámci vnější činnosti Unie, kterou vypracovala a vydala Evropská komise. Středisko SEESAC tudíž zajistí zviditelnění příspěvku EU prostřednictvím patřičného označení a reklamy, které vyzdvihnou úlohu Unie, zajistí transparentnost jejích činností a zvýší informovanost o důvodech vedoucích k tomuto rozhodnutí, jakož i o podpoře, kterou tomuto rozhodnutí poskytuje Unie, a o výsledcích této podpory. Na materiálech, které budou v rámci projektu vytvořeny, bude zřetelně vyobrazena vlajka Unie v souladu s pokyny Unie pro správné užívání a reprodukci vlajky.

Vzhledem k tomu, že plánované činnosti mají velmi odlišný obsah a povahu, bude využita celá řada propagačních nástrojů, včetně: tradičních sdělovacích prostředků, internetových stránek, sociálních médií, informačních a propagačních materiálů, včetně infografiky, letáků, oběžníků, tiskových zpráv a dalších materiálů dle potřeby. Publikace, veřejné akce, kampaně, vybavení a stavební práce provedené v rámci projektu budou patřičně označeny. V zájmu dalšího posílení dopadu zvyšování informovanosti vládních orgánů a veřejnosti z různých zemí, mezinárodního společenství, místních i mezinárodních sdělovacích prostředků budou jednotlivé cílové skupiny projektu osloveny vhodným slovním projevem.

6.   Trvání

Na základě zkušeností získaných při provádění rozhodnutí Rady 2010/179/SZBP a s ohledem na regionální rozměr projektu, počet příjemců, jakož i množství a složitost plánovaných činností, je časový rámec provádění stanoven na 36 měsíců.

7.   Obecná struktura

Technickým prováděním této akce je pověřeno středisko SEESAC, které je regionální iniciativou vyvíjenou v rámci mandátu Rozvojového programu OSN a Rady pro regionální spolupráci, která nahradila Pakt o stabilitě pro jihovýchodní Evropu. Středisko SEESAC je výkonnou složkou regionálního prováděcího plánu pro jihovýchodní Evropu zaměřeného na boj proti šíření ručních palných a lehkých zbraní, a je tedy kontaktním místem pro otázky související s ručními palnými a lehkými zbraněmi v regionu jihovýchodní Evropy.

Středisko SEESAC ponese celkovou odpovědnost za provádění činností v rámci projektu a bude odpovědné i za provedení projektu jako takového. Plánovaná doba trvání projektu je 3 roky (36 měsíců) a celkový odhadovaný rozpočet projektu činí 14 335 403 EUR, přičemž je zaručeno spolufinancování ze strany Norska.

8.   Partneři

Středisko SEESAC bude tuto akci provádět přímo v úzké spolupráci s ministerstvem obrany Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory Moldavské republiky a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, s ministerstvem vnitra Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova (*1), Moldavské republiky, Srbska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Státní vyšetřovací a ochranou agenturou v Bosně a Hercegovině, jakož i s národními úřady pro ruční palné a lehké zbraně v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu (*1), Moldavské republice, Srbsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii.

Tato akce je součásti obecnějšího programu pro kontrolu zbraní v oblasti západního Balkánu a doplňuje ji projekt věnovaný kontrole vývozu zbraní, který je financován Ministerstvem zahraničních věcí Norského království a programem pro rozvoj kapacit pro řízení zásob konvenčního střeliva v Srbské republice (CASM). Celkový odhadovaný rozpočet programu činí 14 335 403 EUR, přičemž příspěvek EU činí až 5 127 650 EUR a pokrývá až 35,77 % celkového odhadovaného rozpočtu. Příspěvek Norska činí celkem 411 689 EUR (3 140 000.NOK) podle operativního směnného kurzu OSN v červnu roku 2013, přičemž pokrývá 2,87 % celkového rozpočtu programu. Příspěvek příjemce představuje celkem 61,36 % celkového rozpočtu programu.

9.   Podávání zpráv

Bez ohledu na skutečnost, zda Komise tuto akci plně financuje nebo pouze spolufinancuje, se bude na celou akci vztahovat povinnost podávání popisných i finančních zpráv, jak je uvedeno ve zvláštní dohodě o financování a přiloženém rozpočtu.

Čtvrtletně budou předkládány popisné zprávy o pokroku, aby bylo možné evidovat a sledovat pokrok směrem k dosažení zásadních cílů.

10.   Odhadovaný rozpočet

Celkové odhadované náklady projektu financovaného ze strany EU činí 5 127 650 EUR.

---

(*1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(1)  Složku zabývající se kontrolou převodů zbraní financuje Ministerstvo zahraničních věcí Norského království a provádí středisko SEESAC.

(2)  V Chorvatsku se instalací videokamer zlepšilo zabezpečení ústředního skladiště zbraní ministerstva vnitra „MURAT“; v Bosně a Hercegovině byla provedena montáž 41 bezpečnostních dveří a posílilo se zabezpečení ve čtyřech (4) prostorách, v nichž ministerstvo obrany skladuje ruční palné a lehký zbraně a střelivo; zabezpečení skladiště Taraš Ministerstva obrany Černé Hory bylo vylepšeno tak, aby odpovídalo mezinárodním bezpečnostním normám.

(3)  Byl uspořádán kurz řízení zásob, na němž bylo v otázkách řízení zásob proškoleno celkem 58 úředníků na operační úrovni z ministerstva obrany, ozbrojených sil a ministerstva vnitra Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory, Chorvatska a Srbska.

PŘÍLOHA

Seznam zařízení zařazených do přechodného národního plánu

Číslo	Název zařízení v přechodném národním plánu	Celkový jmenovitý tepelný příkon ke dni 31.12.2010 (MW)	Znečišťující látky, kvůli nimž jsou zařízení v plánu zahrnuta
			SO2	NOx	prach
1	P0605-MP1/2 Units 1 and 2, Moneypoint Generating Station	1 540	√	√	√
2	P0605-MP3 Unit 3, Moneypoint Generating Station	770	√	√	√
3	P0561-AD1 Unit 1, Aghada Generating Station	670	√	√	√
4	P0561-AT1 Turbine CT11, Aghada Generating Station	283	—	√	—
5	P0561-AT2 Turbine CT12, Aghada Generating Station	283	—	√	—
6	P0561-AT4 Turbine CT14, Aghada Generating Station	283	—	√	—
7	P0578-MR1 CT Unit, Marina Generating Station	277	—	√	—
8	P0606-GR1/2 Units 1 and 2, Great Island Generating Station	346	√	√	√
9	P0606-GR3 Unit 3, Great Island Generating Station	303	√	√	√
10	P0607-TB1/2 Units 1 and 2, Tarbert Generating Station	340	√	√	√
11	P0607-TB3/4 Units 3 and 4, Tarbert Generating Station	1 232	√	√	√
12	P0482-EP1 Edenderry Power Limited	299	√	√	√

Přehled emisních stropů (v tunách)

	2016	2017	2018	2019	1.1. – 30.6.2020
SO2	15 202	12 076	8 950	5 824	2 912
NOx	8 811	7 853	6 896	5 938	2 969
prach	1 514	1 196	878	560	280

PŘÍLOHA

ZÁVĚRY O BAT PRO VÝROBU CHLORU A ALKALICKÝCH HYDROXIDŮ

OBLAST PŮSOBNOSTI

37

OBECNÉ INFORMACE

38

DEFINICE

38

ZÁVĚRY O BAT

39

1.

Technologie s využitím článků

39

2.

Vyřazení rtuťových výrobních provozů z provozu nebo jejich konverze

39

3.

Vznik odpadních vod

41

4.

Energetická účinnost

42

5.

Monitorování emisí

43

6.

Emise do ovzduší

44

7.

Emise do vody

45

8.

Vznik odpadů

47

9.

Sanace starých zátěží

47

SLOVNÍČEK POJMŮ

48

OBLAST PŮSOBNOSTI

Tyto závěry o BAT (nejlepších dostupných technikách) se vztahují na některé průmyslové činnosti uvedené v příloze I bodě 4.2 písm. a) a písm. c) směrnice 2010/75/EU, a to na výrobu chloru a alkalických hydroxidů (chlor, vodík, hydroxid draselný a hydroxid sodný) elektrolýzou solanky.

Tyto závěry o BAT se vztahují zejména na následující postupy a činnosti:

—	skladování soli,

—	přípravu, rafinaci a opětovné nasycení solanky,

—	elektrolýzu solanky,

—	zahušťování, rafinaci a skladování hydroxidu sodného a hydroxidu draselného a manipulaci s nimi,

—	chlazení, sušení, rafinaci, stlačování, zkapalňování, skladování chloru a manipulaci s ním,

—	chlazení, rafinaci, stlačování a skladování vodíku a manipulaci s ním,

—	konverzi rtuťových výrobních provozů na membránové výrobní provozy,

—	vyřazení rtuťových výrobních provozů z provozu,

—	sanace zařízení na výrobu chloru a alkalických hydroxidů.

Tyto závěry o BAT se netýkají následujících činností nebo postupů:

—	elektrolýzy kyseliny chlorovodíkové za účelem výroby chloru,

—	elektrolýzy solanky za účelem výroby chlorečnanu sodného; na tu se vztahuje referenční dokument o BAT pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (LVIC-S),

—	elektrolýzy roztavených solí pro výrobu alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin a chloru; na tu se vztahuje referenční dokument o BAT pro odvětví neželezných kovů,

—	speciální výroby, např. alkoholátů, dithioničitanů a alkalických kovů pomocí amalgamu alkalického kovu vyrobeného rtuťovým výrobním postupem,

—	výroby chloru, vodíku nebo hydroxidu sodného/hydroxidu draselného jinými postupy než elektrolýzou.

Tyto závěry o BAT se nezabývají následujícími aspekty výroby chloru a alkalických hydroxidů, protože na ně se vztahuje referenční dokument o BAT pro běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů/systémy managementu v chemickém průmyslu:

—	čištěním odpadních vod vypouštěných z provozu v čistírně odpadních vod,

—	systémy environmentálního řízení,

—	emisemi hluku.

Další referenční dokumenty, které jsou významné pro činnosti zahrnuté do těchto závěrů o BAT, jsou uvedeny níže:

Referenční dokument	Předmět
BREF Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů / systémy managementu v chemickém průmyslu (CWW)	Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů / systémy managementu
Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM)	Ekonomické a mezisložkové vlivy technik
Emise ze skladování (EFS)	Skladování materiálů a nakládání s nimi
Energetická účinnost (ENE)	Obecné aspekty energetické účinnosti
Průmyslové chladicí systémy (ICS)	Nepřímé chlazení vodou
Velká spalovací zařízení (LCP)	Spalovací zařízení se jmenovitým tepelným příkonem 50 MW a více
Obecné principy monitorování (MON)	Obecné aspekty monitorování emisí a spotřeby
Spalování odpadu (WI)	Spalování odpadu
Odvětví zpracování odpadu (WT)	Zpracování odpadu

OBECNÉ INFORMACE

Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o BAT nejsou normativní ani kompletní. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.

Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT obecně použitelné.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AELs) pro emise do ovzduší uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují k:

—	úrovním hmotnostní koncentrace emitovaných látek na jednotku objemu odpadního plynu za standardních podmínek (273,15 K, 101,3 kPa) po odečtení obsahu vody, ale bez korekce obsahu kyslíku, v mg/m3.

BAT-AELs pro emise do vody uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují k:

—	úrovním koncentrace vyjádřeným jako hmotnost emitovaných látek na objem odpadní vody v mg/l.

DEFINICE

Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice:

Použitý termín	Definice
Nový provoz	Provoz, který je v zařízení poprvé spuštěn po zveřejnění těchto závěrů o BAT nebo který po zveřejnění těchto závěrů o BAT úplně nahradil provoz na stávajících základech.
Stávající provoz	Provoz, který není novým provozem.
Nová jednotka na zkapalňování chloru	Jednotka na zkapalňování chloru poprvé použitá v provozu po zveřejnění těchto závěrů o BAT nebo jednotka na zkapalňování chloru kompletně přebudovaná po zveřejnění těchto závěrů o BAT.
Chlor a oxid chloričitý vyjádřené jako Cl2	Součet chloru (Cl2) a oxidu chloričitého (ClO2) měřený společně a vyjádřený jako chlor (Cl2).
Volný chlor vyjádřený jako Cl2	Součet rozpuštěného elementárního chloru, chlornanu, kyseliny chlorné, rozpuštěného elementárního bromu, bromnanu a kyseliny bromné měřený společně a vyjádřený jako chlor Cl2
Rtuť vyjádřená jako Hg	Součet všech anorganických a organických sloučenin rtuti měřený společně a vyjádřený jako Hg.

ZÁVĚRY O BAT

1.   Technologie s využitím článků

BAT č. 1: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů je použití jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace. Rtuťový výrobní postup nelze za žádných okolností považovat za BAT. Použití azbestových diafragem není považováno za BAT.

	Technika	Popis	Použitelnost
a	Technologie s využitím bipolárního membránového výrobního postupu	Membránové moduly sestávají z anody a katody, které jsou odděleny membránou. V bipolárním uspořádání jsou jednotlivé membránové články elektricky zapojeny do série.	Obecně použitelné.
b	Technologie s využitím monopolárního membránového výrobního postupu	Membránové moduly sestávají z anody a katody, které jsou odděleny membránou. V monopolárním uspořádání jsou jednotlivé membránové články elektricky zapojeny paralelně.	Nepoužije se pro nové provozy s kapacitou > 20 kt/rok.
c	Diafragmový výrobní postup nepoužívající azbest	Diafragmové moduly používající diafragmy neobsahující azbest sestávají z anody a katody, které jsou odděleny diafragmou neobsahující azbest. Jednotlivé membránové články jsou elektricky zapojeny do série (bipolární) nebo paralelně (monopolární).	Obecně použitelné.

2.   Vyřazení rtuťových výrobních provozů z provozu nebo jejich konverze

BAT č. 2: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí rtuti a snížení množství odpadu kontaminovaného rtutí během vyřazování rtuťových výrobních provozů z provozu nebo jejich konverze je vypracovat a provést plán na vyřazení z provozu, který obsahuje všechny tyto charakteristiky:

i)	zapojení některých pracovníků, kteří mají zkušenosti s provozováním bývalého provozu, do všech etap zpracování a provádění,

ii)	zajištění postupů a pokynů pro všechny etapy provádění,

iii)	zajištění podrobného programu školení a dohledu pro pracovníky bez jakýchkoli zkušeností s manipulací se rtutí,

iv)	stanovení množství kovové rtuti, která má být získána zpět, a odhad množství odpadu, který má být zlikvidován, včetně kontaminace tohoto odpadu rtutí,

v)

zajištění pracovních prostorů, které jsou: a) zastřešené; b) opatřeny hladkou, svažující se, nepropustnou podlahou, která bude svádět rozlitou rtuť do sběrné jímky; c) dobře osvětlené; d) bez překážek a smetí, které může absorbovat rtuť; e) opatřeny zdrojem vody pro umytí; f) napojeny na zařízení pro čištění odpadních vod,

vi)

vyprazdňování článků a přesun kovové rtuti do kontejnerů za dodržení těchto podmínek: a) pokud možno udržovat systém uzavřený; b) smývání rtuti; c) pokud možno využívat gravitační přepravy; d) odstraňování tuhých nečistot ze rtuti v případě potřeby; e) plnění kontejnerů do ≤ 80 % jejich objemové kapacity; f) hermetické utěsnění kontejnerů po naplnění; g) umývání prázdných článků s následným naplněním vodou,

vii)

provádění všech demontážních a demoličních prací za dodržení těchto podmínek: a) pokud je to možné, nahrazení dělení zařízení za tepla dělením za studena; b) skladování kontaminovaného zařízení ve vhodných prostorech; c) časté umývání podlahy pracovního prostoru; d) rychlé odklizení rozlité rtuti pomocí odsávacího zařízení s filtry s aktivním uhlím; e) evidence jednotlivých částí odpadu; f) separace odpadu kontaminovaného rtutí od nekontaminovaného odpadu; g) dekontaminace odpadu kontaminovaného rtutí mechanickými a fyzikálními postupy (např. praním, ultrazvukovými vibracemi, vysavači), chemickou cestou (např. vypíráním chlornanem, chlorovanou solankou nebo peroxidem vodíku) a/nebo postupy tepelného zpracování (např. destilací/destilací v retortě); h) pokud je to možné, opětovné použití nebo recyklace dekontaminovaného zařízení; i) dekontaminace budovy, ve které se nachází hala elektrolyzérů, očištěním stěn a podlahy s následnou aplikací povlaku nebo nátěru, které zajistí nepropustnost povrchu v případě, že budova má být znovu využívána; j) dekontaminace nebo renovace sběrných systémů odpadních vod v provozu nebo jeho okolí; k) uzavření pracovního prostoru a čištění odsávaného vzduchu, jestliže se předpokládají vysoké koncentrace rtuti (např. pro vysokotlaké umývání); mezi způsoby čištění odsávaného vzduchu patří adsorpce na jódovaném nebo sířeném aktivním uhlí, vypírání chlornanem nebo chlorovanou solankou nebo přidání chloru za tvorby chloridu rtuťného; l) čištění odpadních vod obsahujících rtuť, včetně vody z praní ochranného vybavení; m) monitorování rtuti v ovzduší, vodě a odpadu, včetně přiměřené doby po vyřazení z provozu nebo konverzi,

viii)

v případě potřeby prozatímní skladování kovové rtuti na místě ve skladovacím zařízení, které je: a) dobře osvětlené a odolné vůči povětrnostním vlivům; b) vybavené vhodným sekundárním zachycovacím zařízením schopným zadržet 110 % tekutého objemu kteréhokoli jednotlivého kontejneru; c) bez překážek a smetí, které může absorbovat rtuť; d) vybaveno odsávacím zařízením s filtry s aktivním uhlím; e) periodicky kontrolováno jak vizuálně, tak pomocí zařízení na monitorování rtuti,

ix)	v případě potřeby dopravu, další potenciální úpravu a likvidaci odpadu.

BAT č. 3: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí rtuti do vody během vyřazování rtuťových výrobních provozů z provozu nebo jejich konverze je použití jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace.

	Technika	Popis
a	Oxidace a výměna iontů	Oxidační činidla, jako jsou chlornany, chlor nebo peroxid vodíku, se používají k úplné přeměně rtuti na její oxidovanou formu, ze které je následně odstraněna iontově výměnnými pryskyřicemi.
b	Oxidace a srážení	Oxidační činidla, jako jsou chlornany, chlor nebo peroxid vodíku, se používají k úplné přeměně rtuti na její oxidovanou formu, ze které je následně odstraněna srážením jako sulfid rtuťnatý, s následnou filtrací.
c	Redukce a adsorpce na aktivním uhlí	Redukční činidla, jako je hydroxylamin, se používají k úplné přeměně rtuti na její elementární formu, ze které je následně odstraněna shlukováním a opětovným získáním kovové rtuti, s následnou adsorpcí na aktivním uhlí.

Úroveň environmentálního profilu spojená s BAT  (1) pro emise rtuti do vody, vyjádřená jako Hg na výstupu z jednotky pro zpracování rtuti během vyřazování z provozu nebo konverze je 3–15 μg/l v každodenně odebíraných 24hodinových vzorcích slévaných z podílů odpovídajících toku odpadních vod. Související monitorování je popsáno v BAT č. 7.

3.   Vznik odpadních vod

BAT č. 4: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení vzniku odpadních vod je použít kombinaci níže uvedených postupů.

	Technika	Popis	Použitelnost
a	Recirkulace solanky	Vyčerpaná solanka z elektrolytických článků je znovu nasycena tuhou solí nebo odpařováním a vrácena zpět do článků.	Nepoužije se pro diafragmové výrobní provozy. Nepoužije se pro membránové výrobní provozy pracující se solankou získanou podzemním loužením, ve kterých jsou k dispozici bohaté zdroje soli a vody a slaný recipient, který toleruje vysoké úrovně emisí chloridu. Nepoužije se pro membránové výrobní provozy využívající odpuštěnou solanku v jiných výrobních jednotkách.
b	Recyklace dalších produktů vznikajících při výrobě	Produkty výrobního procesu v provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů, např. kondenzáty ze zpracování chloru, hydroxidu sodného / hydroxidu draselného a vodíku, se vracejí zpět do různých fází procesu. Stupeň recyklace je omezen požadavky na čistotu kapalného produktu, do kterého se recyklovaný produkt vrací, a na bilanci vody v provozu.	Obecně použitelné.
c	Recyklace odpadní vody obsahující sůl z jiných výrobních procesů	Odpadní vody obsahující sůl z jiných výrobních procesů jsou upravovány a vraceny zpět do solanky. Stupeň recyklace je omezen požadavky na čistotu solanky a na bilanci vody v provozu.	Nepoužije se na provozy, ve kterých dodatečná úprava této odpadní vody ruší environmentální přínosy.
d	Použití odpadní vody pro těžbu podzemním loužením	Odpadní voda z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je upravována a čerpána zpět do solného dolu.	Nepoužije se pro membránové výrobní provozy využívající odpuštěnou solanku v jiných výrobních jednotkách. Nepoužije se, jestliže je důl umístěn ve značně vyšší nadmořské výšce než provoz.
e	Zahušťování kalů z filtrace solanky	Kaly z filtrace solanky se zahušťují v tlakových filtrech, vakuových filtrech s rotačním bubnem nebo v odstředivkách. Zbytková voda se vrací do solanky.	Nepoužije se, jestliže kaly z filtrace solanky lze odstranit jako suchý koláč. Nepoužije se na provozy, které používají odpadní vodu pro těžbu podzemním loužením.
f	Nanofiltrace	Zvláštní typ membránové filtrace s velikostí pórů membrány přibližně 1 nm, používaný ke zkoncentrování síranu v odpuštěné solance, čímž se snižuje objem odpadní vody.	Použitelné pro membránové výrobní provozy s recirkulací solanky, jestliže je míra odpouštění solanky určována koncentrací síranu.
g	Postupy na snížení emisí chlorečnanů	Postupy na snížení emisí chlorečnanů jsou popsány v BAT č. 14. Tyto postupy snižují objem odpouštěné solanky.	Použitelné pro membránové výrobní provozy s recirkulací solanky, jestliže je míra odpouštění solanky určována koncentrací chlorečnanu.

4.   Energetická účinnost

BAT č. 5: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) k účinnému využití energie v procesu elektrolýzy je použít kombinaci níže uvedených postupů.

	Technika	Popis	Použitelnost
a	Vysoce výkonné membrány	Vysoce výkonné membrány vykazují nízké napěťové ztráty a vysoké proudové výtěžky při současném zajištění mechanické a chemické stability za daných provozních podmínek.	Použitelné pro membránové výrobní provozy v případě obnovy membrán na konci jejich životnosti.
b	Diafragmy neobsahující azbest	Diafragmy neobsahující azbest sestávají z fluorovaného uhlovodíkového polymeru a výplní, jako je oxid zirkoničitý. Tyto diafragmy vykazují nižší ohmická přepětí než azbestové diafragmy.	Obecně použitelné
c	Vysoce výkonné elektrody a povlaky	Elektrody a povlaky se zlepšeným uvolňováním plynu (nízké přepětí způsobené bublinami plynu) a nízká přepětí elektrod.	Použitelné v případě obnovy povlaků na konci jejich životnosti.
d	Solanka o vysoké čistotě	Solanka je dostatečně vyčištěná, aby se minimalizovala kontaminace elektrod a diafragem/membrán, což by jinak mohlo zvýšit spotřebu energie.	Obecně použitelné.

BAT č. 6: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je maximalizovat využití vedlejšího produktu z elektrolýzy – vodíku – jako chemického činidla nebo paliva.

Popis

Vodík lze využít v chemických reakcích (např. při výrobě čpavku, peroxidu vodíku, kyseliny chlorovodíkové a methanolu; redukci organických sloučenin; hydrogenačním odsiřování ropy; hydrogenaci olejů a tuků; zakončení řetězové reakce při výrobě polyolefinů) nebo jako palivo v procesu spalování při výrobě páry a/nebo elektrické energie nebo k vytápění pece. Míra využití vodíku závisí na řadě faktorů (např. poptávce po vodíku jako chemickém činidle v daném místě, potřebě páry v daném místě a vzdálenosti k potenciálním uživatelům).

5.   Monitorování emisí

BAT č. 7: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je monitorování emisí do ovzduší a vody pomocí postupů monitorování v souladu s normami EN s alespoň níže uvedenou minimální četností. Pokud nejsou k dispozici normy EN, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO nebo jiných mezinárodních či vnitrostátních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality.

Environmentální médium	Látka (látky)	Vzorkovací místo	Metoda	Norma (normy)	Minimální četnost monitorování	Monitorování související s
Ovzduší	Chlor a oxid chloričitý vyjádřené jako Cl2  (2)	Výstup z absorpční jednotky chloru	Elektrochemické články	Neexistuje žádná norma EN nebo ISO	Nepřetržitě	—
			Absorpce v roztoku s následnou analýzou	Neexistuje žádná norma EN nebo ISO	Každoročně (nejméně tři po sobě jdoucí hodinová měření)	BAT č. 8
Voda	Chlorečnany	V místě, kde emise opouštějí zařízení	Iontová chromatografie	EN ISO 10304–4	Měsíčně	BAT č. 14
	Chloridy	Odpouštění solanky	Iontová chromatografie nebo průtoková analýza	EN ISO 10304–1 nebo EN ISO 15682	Měsíčně	BAT č. 12
	Volný chlor (2)	V blízkosti zdroje	Redukční potenciál	Neexistuje žádná norma EN nebo ISO	Nepřetržitě	—
		V místě, kde emise opouštějí zařízení	Volný chlor	EN ISO 7393–1 nebo –2	Měsíčně	BAT č. 13
	Halogenované organické sloučeniny	Odpouštění solanky	Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX)	Příloha A normy EN ISO 9562	Každoročně	BAT č. 15
	Rtuť	Výpusť z jednotky pro zpracování rtuti	Atomová absorpční spektrometrie nebo atomová fluorescenční spektrometrie	EN ISO 12846 nebo EN ISO 17852	Denně	BAT č. 3
	Sírany	Odpouštění solanky	Iontová chromatografie	EN ISO 10304–1	Každoročně	—
	Příslušné těžké kovy (např. nikl, měď)	Odpouštění solanky	Optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem nebo hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem	EN ISO 11885 nebo EN ISO 17294-2	Každoročně	—

6.   Emise do ovzduší

BAT č. 8: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení řízeně odváděných emisí chloru a oxidu chloričitého do ovzduší ze zpracování chloru je navrhnout, udržovat a provozovat absorpční jednotku chloru, která zahrnuje vhodnou kombinaci těchto charakteristik:

i)	absorpční jednotka založená na výplňových kolonách a/nebo proudových vývěvách s alkalickým roztokem (např. roztokem hydroxidu sodného) jako prací kapalinou,

ii)	mokrá pračka s dávkovacím zařízením peroxidu vodíku nebo samostatná mokrá pračka s možností použít peroxid vodíku v případě potřeby ke snížení koncentrací oxidu chloričitého,

iii)	velikost vhodná pro nejhorší možný scénář (odvozená z posouzení rizik), pokud jde o celkové množství a průtočné množství vyrobeného chloru (absorpce celé produkce haly elektrolyzérů po dostatečnou dobu do odstavení provozu),

iv)	velikost dodávky prací kapaliny a skladovací kapacita dostatečné pro zajištění přebytku za všech okolností,

v)	v případě výplňových kolon by jejich velikost měla být schopná zabránit zaplavení za všech okolností,

vi)	zabránění proniknutí kapalného chloru do absorpční jednotky,

vii)	zabránění zpětného toku prací kapaliny do chlorového systému,

viii)

prevence srážení tuhých látek v absorpční jednotce,

ix)	použití výměníků tepla k omezení teploty v absorpční jednotce pod 55 °C za všech okolností,

x)	dodávka ředícího vzduchu za absorpcí chloru s cílem zabránit vytvoření výbušných směsí plynů,

xi)	použití konstrukčních materiálů, které odolávají extrémně korozivnímu prostředí za všech okolností,

xii)	použití záložního zařízení, např. další pračky v sérii s pračkou, která je v provozu, havarijní nádrž s prací kapalinou, která je do pračky dopravována gravitačně, záložní a náhradní ventilátory, záložní a náhradní čerpadla,

xiii)

zajištění nezávislého záložního systému napájení pro rozhodující elektrické zařízení,

xiv)	zajištění automatického spínače záložního systému pro případ havarijních situací, včetně periodických zkoušek tohoto systému a spínače,

xv)	zajištění monitorovacího a poplachového systému pro tyto parametry: a) chlor na výstupu z absorpční jednotky a v okolí; b) teplota pracích kapalin; c) redukční potenciál a alkalita pracích kapalin; d) sací tlak; e) průtočné množství pracích kapalin.

Úroveň emisí spojená s BAT pro chlor a oxid chloričitý, měřená společně a vyjádřená jako Cl2, je 0,2–1,0 mg/m3, jako průměrná hodnota posledních tří po sobě jdoucích hodinových měření prováděných alespoň jednou ročně na výstupu z absorpční jednotky chloru. Související monitorování je popsáno v BAT č. 7.

BAT č. 9: Použití chloridu uhličitého k eliminaci chloridu dusitého nebo k opětovnému získání chloru z koncového plynu není považováno za BAT.

BAT č. 10: Použití chladiv s vysokým potenciálem globálního oteplování, v každém případě vyšším než 150 (např. mnohé fluorované uhlovodíky (HFC)), v nových jednotkách pro zkapalňování chloru nelze považovat za BAT.

Popis

Mezi vhodná chladiva patří např.:

—	kombinace oxidu uhličitého a čpavku ve dvou chladicích okruzích,

—

chlor,

—

voda.

Použitelnost

Při výběru chladiva by se mělo přihlédnout k provozní bezpečnosti a energetické účinnosti.

7.   Emise do vody

BAT č. 11: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí látek znečišťujících vodu je použít vhodnou kombinaci níže uvedených postupů.

	Technika	Popis
a	Techniky začleněné do výrobního postupu (3)	Postupy, které zabraňují tvorbě znečišťujících látek nebo ji omezují
b	Čištění odpadní vody u zdroje (3)	Postupy ke snížení množství znečišťujících látek nebo jejich zpětné získání před jejich vypuštěním
c	Předčištění odpadní vody (4)	Postupy ke snížení množství znečišťujících látek před konečným čištěním odpadní vody
d	Konečné čištění odpadní vody (4)	Konečné čištění odpadní vody mechanickými, fyzikálně-chemickými a/nebo biologickými postupy před vypuštěním do recipientu

BAT č. 12: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí chloridů do vody z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je použít kombinaci postupů uvedených v BAT č. 4.

BAT č. 13: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí volného chloru do vody z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je čistit proudy odpadních vod obsahující volný chlor co nejblíže zdroje, aby se zabránilo stripování chloru a/nebo tvorbě halogenovaných organických sloučenin použitím jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace.

	Technika	Popis
a	Chemická redukce	Volný chlor je zlikvidován reakcí s redukčními činidly, jako jsou siřičitany a peroxid vodíku, v promíchávaných nádržích.
b	Katalytický rozklad	Volný chlor se rozkládá na chlorid a kyslík v katalytických reaktorech s pevným ložem. Katalyzátorem může být oxid niklu aktivovaný železem na oxidu hlinitém.
c	Tepelný rozklad	Volný chlor se tepelným rozkladem při teplotě přibližně 70 °C přemění na chloridy a chlorečnany. Vznikající odpadní voda se musí dále čistit za účelem snížení emisí chlorečnanů a bromičnanů (BAT č. 14).
d	Rozklad kyselinou	Volný chlor se rozkládá okyselením s následným uvolněním a opětovným získáním chloru. Rozklad kyselinou lze provádět v samostatném reaktoru nebo recyklací odpadní vody do systému solanky. Stupeň recyklace odpadní vody do okruhu solanky je omezen bilancí vody v provozu.
e	Recyklace odpadní vody	Proudy odpadní vody z provozu na výrobu chloru, které obsahují volný chlor, se recyklují do jiných výrobních jednotek.

Úroveň emisí spojená s BAT pro volný chlor, vyjádřená jako Cl2, je 0,05–0,2 mg/l v jednotlivých vzorcích odebíraných nejméně jednou měsíčně v místě, ve kterém emise opouštějí zařízení. Související monitorování je popsáno v BAT č. 7.

BAT č. 14: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí chlorečnanů do vody z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je použití jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace.

	Technika	Popis	Použitelnost
a	Vysoce výkonné membrány	Membrány vykazující vysoké proudové výtěžky, které snižují tvorbu chlorečnanů při současném zajištění mechanické a chemické stability za daných provozních podmínek.	Použitelné pro membránové výrobní provozy v případě obnovy membrán na konci jejich životnosti.
b	Vysoce výkonné povlaky	Povlaky s nízkými elektrodovými přepětími vedoucí ke snížené tvorbě chlorečnanů a zvýšené tvorbě kyslíku na anodě.	Použitelné v případě obnovy povlaků na konci jejich životnosti. Použitelnost může být omezena požadavky na kvalitu vyráběného chloru (koncentraci kyslíku).
c	Solanka o vysoké čistotě	Solanka je dostatečně vyčištěná, aby se minimalizovala kontaminace elektrod a diafragem/membrán, což by jinak mohlo zvýšit tvorbu chlorečnanů.	Obecně použitelné.
d	Okyselení solanky	Před elektrolýzou se solanka okyselí za účelem snížení tvorby chlorečnanů. Stupeň okyselení je omezen měrným odporem použitého zařízení (např. membrán a anod).	Obecně použitelné.
e	Redukce kyselinou	Chlorečnany se redukují kyselinou chlorovodíkovou o hodnotě pH = 0 a teplotách vyšších než 85 °C.	Nepoužije se pro provozy s otevřeným solankovým okruhem.
f	Katalytická redukce	Chlorečnany se redukují v tlakovém reaktoru se skrápěným ložem v třífázové reakci pomocí vodíku a rhodiového katalyzátoru na chloridy.	Nepoužije se pro provozy s otevřeným solankovým okruhem.
g	Využití proudů odpadních vod obsahujících chlorečnany v jiných výrobních jednotkách	Proudy odpadních vod z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů se recyklují do jiných výrobních jednotek, nejčastěji do solankového systému jednotky na výrobu chlorečnanu sodného.	Použití je omezeno na závody, které mohou využít proudy odpadních vod této kvality v jiných výrobních jednotkách.

BAT č. 15: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí halogenovaných organických sloučenin do vody z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je použití kombinace níže uvedených postupů.

	Technika	Popis
a	Výběr a kontrola soli a pomocných materiálů	Sůl a pomocné materiály jsou vybírány a kontrolovány za účelem snížení úrovně organických nečistot v solance.
b	Čištění vody	Pro čištění provozní vody lze použít postupy, jako je membránová filtrace, výměna iontů, ozařování ultrafialovým světlem a adsorpce na aktivním uhlí, čímž se sníží úroveň organických nečistot v solance.
c	Výběr a kontrola zařízení	Zařízení, jako jsou články, trubky, ventily a čerpadla, se pečlivě vybírají za účelem snížení potenciálního úniku organických nečistot do solanky.

8.   Vznik odpadů

BAT č. 16: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení množství spotřebované kyseliny sírové zasílané k likvidaci je použití jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace. Neutralizace spotřebované kyseliny sírové ze sušení chloru dosud nepoužitými činidly se nepovažuje za BAT.

	Technika	Popis	Použitelnost
a	Použití v závodě nebo mimo něj	Spotřebovaná kyselina se využívá k jiným účelům, např. na řízení pH v provozní a odpadní vodě nebo k likvidaci přebytečných chlornanů.	Použitelné v závodech, ve kterých existuje poptávka po spotřebované kyselině této kvality v závodě nebo mimo něj.
b	Opětovné zahušťování	Spotřebovaná kyselina se znovu zahušťuje v závodě nebo mimo něj v odpařovačích s uzavřenou smyčkou nepřímým ohřevem za využití vakua nebo zesílením s využitím oxidu sírového.	Opětovné zahušťování mimo závod je omezeno na závody, u kterých má poskytovatel služby provozovnu v okolí.

Úroveň environmentálního profilu spojená s BAT pro množství spotřebované kyseliny sírové určené k odstranění, vyjádřená jako H2SO4 (96 % hmotnostních), je ≤ 0,1 kg na tunu vyrobeného chloru.

9.   Sanace starých zátěží

BAT č. 17: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení kontaminace půdy, podzemní vody a ovzduší i k zastavení rozptylování znečišťujících látek a jejich přenosu do bioty z kontaminovaných zařízení na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je navrhnout a realizovat plán sanace starých zátěží, který zahrnuje všechny tyto charakteristiky:

i)	zavedení mimořádných postupů za účelem přerušení expozičních cest a rozšiřování kontaminace,

ii)	předběžnou studii s cílem identifikovat původ, rozsah a složení kontaminace (např. rtuť, PCDD/PCDF, polychlorované naftaleny),

iii)	popis kontaminace, včetně průzkumů a vypracování zprávy,

iv)	posouzení rizik v průběhu času a v prostoru v závislosti na současném a schváleném budoucím využití závodu,

v)	vypracování technického projektu včetně: a) dekontaminace a/nebo trvalého zapouzdření; b) harmonogramů; c) plánu monitorování; d) finančního plánování a investic potřebných k dosažení cíle,

vi)	realizace technického projektu tak, aby závod s přihlédnutím ke svému současnému a schválenému budoucímu využití již nepředstavoval žádné významné riziko pro lidské zdraví ani životní prostředí. Na základě jiných závazků může být nutné realizovat technický projekt podle přísnějších požadavků,

vii)	pro plochu zařízení lze v případě potřeby uplatnit omezení z důvodu zbytkové kontaminace a s přihlédnutím k současnému a schválenému budoucímu využití závodu,

viii)

související monitorování plochy zařízení a jejího okolí za účelem ověření, zda bylo dosaženo stanovených cílů a zda tento stav trvá.

Popis

Plán sanace starých zátěží je často navrhován a prováděn po přijetí rozhodnutí o vyřazení závodu z provozu, ačkoli mohou vzniknout i jiné požadavky, na základě kterých je nutno zpracovat (částečný) plán sanace závodu, přičemž závod je stále ještě v provozu.

Některé charakteristiky plánu sanace starých zátěží se v závislosti na jiných požadavcích mohou překrývat, být vynechány nebo prováděny v jiném pořadí.

Použitelnost

Použitelnost BAT č. 17 v) až 17 viii) je podmíněna výsledky posouzení rizik dle BAT č. 17 iv).

SLOVNÍČEK POJMŮ

Anoda	Elektroda, kterou elektrický proud vtéká do polarizovaného elektrického zařízení. Její polarita může být kladná nebo záporná. V elektrolytických článcích dochází na kladně nabité anodě k oxidaci.
Azbest	Soubor šesti přirozeně se vyskytujících křemičitých minerálů komerčně využívaných kvůli jejich vhodným fyzikálním vlastnostem. Chryzotil (také nazývaný bílý azbest) je jediná forma azbestu používaná v diafragmových výrobních provozech.
Solanka	Roztok nasycený nebo téměř nasycený chloridem sodným nebo chloridem draselným.
Katoda	Elektroda, kterou elektrický proud vytéká z polarizovaného elektrického zařízení. Její polarita může být kladná nebo záporná. V elektrolytických článcích dochází na záporně nabité katodě k redukci.
Elektroda	Elektrický vodič používaný k vytvoření kontaktu s nekovovou částí elektrického obvodu.
Elektrolýza	Průchod stejnosměrného elektrického proudu ionizovanou látkou, v důsledku čehož dochází na elektrodách k chemickým reakcím. Ionizovaná látka je buď roztavená, nebo rozpuštěná ve vhodném rozpouštědle.
EN	Evropská norma přijatá Evropským výborem pro normalizaci (CEN).
HFC	Fluorovaný uhlovodík.
ISO	Mezinárodní organizace pro normalizaci nebo norma přijatá touto organizací.
Přepětí	Rozdíl napětí mezi termodynamicky stanoveným redukčním potenciálem poloviční reakce a potenciálem, při kterém je experimentálně pozorována redoxní reakce. V elektrolytickém článku přepětí vede k větší spotřebě energie, než vyplývá z termodynamického předpokladu pro průběh reakce.
PCDD	Polychlorovaný dibenzo-p-dioxin.
PCDF	Polychlorovaný dibenzofuran.

---

(1)  Vzhledem k tomu, že se tato úroveň environmentálního profilu nevztahuje k normálním provozním podmínkám, nejedná se o úroveň emisí spojenou s nejlepšími dostupnými technikami ve smyslu čl. 3 bodu 13 směrnice o průmyslových emisích (2010/75/EU).

(2)  Monitorování zahrnuje nepřetržité i periodické monitorování, jak je uvedeno.

(3)  Jsou součástí BAT č. 1, č. 4, č. 12, č. 13, č. 14 a č. 15.

(4)  V rámci oblasti působnosti referenčního dokumentu o BAT pro běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů / systémy managementu v chemickém průmyslu (CWW BREF).

PŘÍLOHA

---

(1)   Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)   Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.