15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/1

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 982/2013

ze dne 11. října 2013,

kterým se stanoví zákaz rybolovu sledě obecného ve vodách EU a mezinárodních vodách oblastí Vb, VIb a VIaN plavidly plujícími pod vlajkou Francie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 40/2013 ze dne 21. ledna 2013, kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva ve vodách EU a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU v některých vodách mimo EU, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, na něž se vztahují mezinárodní jednání nebo dohody (2), stanoví kvóty na rok 2013.

(2)	Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2013.

(3)	Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2013 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 23, 25.1.2013, s. 54.

---

---

15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/3

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 983/2013

ze dne 11. října 2013,

kterým se zakazuje rybolov mníkovce bělolemého ve vodách EU a v mezinárodních vodách oblastí I,II a XIV plavidly plujícími pod vlajkou Francie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 40/2013 ze dne 21. ledna 2013, kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva ve vodách EU a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU v některých vodách mimo EU, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, na něž se vztahují mezinárodní jednání nebo dohody (2), stanoví kvóty na rok 2013.

(2)	Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2013.

(3)	Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2013 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 23, 25.1.2013, s. 54.

---

---

15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/5

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 984/2013

ze dne 14. října 2013,

kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách a kterým se doplňuje nařízení (ES) č. 715/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (1), a zejména na čl. 6 odst. 11 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 715/2009 stanoví nediskriminační pravidla pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem.

(2)

Duplikace plynárenských přepravních soustav není ve většině případů hospodárná ani účinná. Hospodářská soutěž na trzích se zemním plynem tudíž vyžaduje, aby k plynárenské infrastruktuře měli všichni uživatelé soustavy transparentní a nediskriminační přístup. V mnoha částech Unie je však nerovný a netransparentní přístup k přepravní kapacitě i nadále hlavní překážkou nastolení efektivní hospodářské soutěže na velkoobchodním trhu. Kromě toho skutečnost, že vnitrostátní předpisy se v jednotlivých členských státech liší, brání vytvoření dobře fungujícího vnitřního trhu se zemním plynem.

(3)

Neefektivní využívání vysokotlakých plynovodů Unie a omezený přístup k nim vedly k vytvoření neoptimálních tržních podmínek. Aby se více rozvinula přeshraniční hospodářská soutěž a integrace trhu pokročila, musí být pro vysokotlaké plynárenské soustavy Unie zaveden transparentnější, účinnější a nediskriminační systém přidělování omezených přepravních kapacit. Zúčastněné strany vytvoření těchto pravidel jednotně podporují.

(4)

K dosažení účinné hospodářské soutěže mezi dodavateli uvnitř Unie a mimo ni je nezbytné, aby mohli pružně využívat stávajících přepravních soustav k přepravě zemního plynu v souladu s cenovými signály. Volný tok zemního plynu v rámci Unie umožní pouze dobře fungující síť propojených přepravních soustav, která zajistí rovné podmínky přístupu pro všechny. To přiláká více dodavatelů, neboť se zvětší likvidita v obchodovacích střediscích a přispěje k vytvoření mechanismů účinného stanovování cen, a tudíž ke spravedlivým cenám zemního plynu, jež jsou založeny na principu nabídky a poptávky.

(5)

Cílem tohoto nařízení, kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách, je zajistit nezbytnou míru harmonizace v celé Evropě. Účinné provádění tohoto nařízení se dále opírá o zavedení tarifních systémů, které jsou v souladu s mechanismy přidělování kapacity navrženými v tomto nařízení, aby toto provádění nemělo negativní dopad na příjmy a peněžní toky provozovatelů přepravních soustav.

(6)

Toto nařízení bylo přijato na základě nařízení (ES) č. 715/2009, které doplňuje a jehož je nedílnou součástí. Odkazy na nařízení (ES) č. 715/2009 v jiných právních aktech se považují také za odkazy na toto nařízení. Toto nařízení se nevztahuje na plynárenské přepravní soustavy v členských státech po dobu platnosti výjimek udělených podle článku 49 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (2). Toto nařízení se vztahuje na nevyňaté kapacity ve větších nových infrastrukturách, kterým byla udělena výjimka z ustanovení článku 32 směrnice 2009/73/ES nebo z ustanovení dřívějšího článku 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES (3), pokud uplatňování tohoto nařízení tuto výjimku neruší a je-li zohledněna zvláštní povaha propojovacích vedení při koordinaci.

(7)

Toto nařízení bylo vypracováno v souladu s postupem uvedeným v článku 6 nařízení (ES) č. 715/2009. Dále harmonizuje pravidla stanovená v článku 16 nařízení (ES) č. 715/2009 a doplňuje zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o provozovatele přepravní soustavy, stanovené v bodě 2.1 přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009.

(8)

Tímto nařízením není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže EU a jednotlivých členských států, zejména zákaz uzavírat dohody omezující hospodářskou soutěž (článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie) a zneužívat dominantní postavení (článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie). Zavedené mechanismy přidělování kapacity by měly být navrženy tak, aby zabránily uzavření navazujícího trhu s dodávkami.

(9)	Tímto nařízením nejsou dotčeny závazky veřejné služby provozovatele přepravní soustavy v souladu s článkem 3 směrnice 2009/73/ES.

(10)	Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 51 směrnice 2009/73/ES.

(11)

Národní regulační orgány a provozovatelé přepravních soustav by měli zohledňovat osvědčené postupy a úsilí o harmonizaci postupů provádění tohoto nařízení. V souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (4) by agentura a národní regulační orgány měly zajistit, aby mechanismy přidělování kapacity byly v příslušných propojovacích bodech v celé Unii zavedeny co nejefektivnějším způsobem,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí kodex sítě, který stanoví standardizované mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách. Standardizovaný mechanismus přidělování kapacity zahrnuje aukční řízení pro příslušné propojovací body v rámci Unie a pro nabídku a přidělování produktů standardní přeshraniční kapacity. Toto nařízení stanoví, jak spolupracují provozovatelé sousedních přepravních soustav za účelem prodeje kapacity, s ohledem na všeobecná obchodní a technická pravidla, která se mechanismů přidělování kapacity týkají.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na propojovací body. Podle rozhodnutí příslušného národního regulačního orgánu se rovněž může vztahovat na vstupní body ze třetích zemí a výstupní body do třetích zemí. Toto nařízení se nevztahuje na výstupní body ke konečným spotřebitelům a do distribučních soustav, vstupní body z terminálů pro „zkapalněný zemní plyn (LNG)“ a výrobních zařízení a vstupně-výstupní body do/ze skladovacích zařízení.

2.   Toto nařízení se vztahuje na veškerou technickou a přerušitelnou kapacitu v propojovacích bodech, jakož i na dodatečnou kapacitu ve smyslu bodu 2.2.1 přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009. Toto nařízení se nevztahuje na propojovací body mezi členskými státy, pokud jednomu z těchto členských států byla udělena výjimka na základě článku 49 směrnice 2009/73/ES.

3.   Ustanovení čl. 8 odst. 1 až 7, článků 11 až 18, čl. 19 odst. 2 a článků 21 až 27 se nevztahují na novou technickou kapacitu, která má být přidělena prostřednictvím otevřených postupů přidělování nové technické kapacity, jako je formalizovaný test tržní poptávky, kromě kapacity, která je poté, co byla původně prostřednictvím těchto postupů nabídnuta, i nadále na prodej.

4.   Při uplatnění implicitních metod přidělování mohou vnitrostátní regulační orgány rozhodnout, že články 8 až 27 nepoužijí.

5.   Aby se zabránilo uzavření navazujících trhů s dodávkami, mohou příslušné národní orgány po konzultaci s uživateli soustavy rozhodnout o přijetí přiměřených opatření k tomu, aby v propojovacích bodech v rámci členského státu předem omezily podávání nabídek na kapacitu jediným uživatelem soustavy.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v článku 2 nařízení (ES) č. 715/2009 a článku 2 směrnice 2009/73/ES. Kromě toho se použijí tyto definice:

1)	„anglickou aukcí“ se rozumí aukce, ve které uživatel soustavy zadá požadovaná množství k definovaným cenovým krokům, které se oznamují postupně;

2)

„kalendářem aukcí“ se rozumí tabulka s informacemi o konkrétních aukcích, kterou zveřejňuje síť ENTSOG do ledna každého kalendářního roku k aukcím konaným v období od března do února následujícího kalendářního roku a která obsahuje časový plán všech aukcí, včetně data jejich zahájení a identifikace produktů standardní kapacity, na které se vztahují;

3)	„nabídkovým kolem“ se rozumí období, během něhož mohou uživatelé soustavy podávat, pozměňovat a stahovat nabídky;

4)	„koordinovanou kapacitou“ se rozumí produkt standardní kapacity nabízený na pevné bázi, který sestává z odpovídající vstupní a výstupní kapacity na obou stranách každého propojovacího bodu;

5)	„konkurenčními kapacitami“ se rozumí kapacity, na něž nelze přidělit dostupnou kapacitu v jedné z dotčených aukcí, aniž by byla zcela nebo částečně snížena dostupná kapacita v jiné dotčené aukci;

6)	„prvním případem neúplného prodeje kapacity“ se rozumí událost, kdy celková poptávka všech uživatelů soustavy je menší než kapacita nabízená na konci druhého nabídkového kola nebo následujícího nabídkového kola;

7)	„plynárenským dnem“ se rozumí doba od 05:00 do 05:00 UTC následujícího dne v období zimního času a od 04:00 do 04:00 UTC následujícího dne v období letního času, pokud je zaveden;

8)	„implicitní metodou přidělování“ se rozumí metoda přidělování, kdy je případně prostřednictvím aukce současně přidělena jak přepravní kapacita, tak odpovídající množství plynu;

9)

„propojovací dohodou“ se rozumí dohoda uzavřená provozovateli sousedních přepravních soustav, jejichž soustavy jsou propojeny v konkrétním propojovacím bodě, v níž jsou uvedeny podmínky, provozní postupy a ustanovení, pokud jde o dodávku plynu do propojovacího bodu a/nebo odběru plynu z propojovacího bodu, s cílem usnadnit účinnou interoperabilitu propojených přepravních soustav;

10)	„propojovacím bodem“ se rozumí fyzický nebo virtuální bod spojující sousední vstupně-výstupní systémy nebo spojující vstupně-výstupní systém s propojovacím vedením, pokud jsou tyto body předmětem rezervace ze strany uživatelů soustavy;

11)	„velkým cenovým krokem“ se rozumí pevná nebo pohyblivá částka, která je stanovena pro jednotlivé propojovací body a produkty standardní kapacity;

12)	„nadnominací“ se rozumí oprávnění uživatelů soustavy, kteří splňují minimální požadavky pro podávání nominací, požádat o přerušitelnou kapacitu kdykoli v průběhu dne podáním nominace, která zvyšuje celkovou hodnotu jejich nominací na úroveň převyšující jejich smluvní kapacitu;

13)	„vyvolávací cenou“ se rozumí přípustná minimální cena v aukci;

14)	„malým cenovým krokem“ se rozumí pevná nebo pohyblivá částka, která je stanovena pro jednotlivé propojovací body a produkty standardní kapacity a která je nižší než velký cenový krok;

15)	„produktem standardní kapacity“ se rozumí určitý objem přepravní kapacity v průběhu daného časového období v konkrétním propojovacím bodě;

16)	„aukcí s jednotnou cenou“ se rozumí aukce, v níž uživatel soustavy nabídne v jediném nabídkovém kole cenu a množství a všichni uživatelé soustavy, kteří získají kapacitu, zaplatí cenu nejnižší vítězné nabídky;

17)	„virtuálním propojovacím bodem“ se rozumí dva nebo více propojovacích bodů, které spojují dva stejné sousední vstupně-výstupní systémy sloučené za účelem poskytování jediné služby kapacity;

18)	„vnitrodenní kapacitou“ se rozumí kapacita, která je s ohledem na daný den nabízena a přidělena po ukončení aukcí kapacity v režimu na následující den.

KAPITOLA II

ZÁSADY SPOLUPRÁCE

Článek 4

Koordinace údržby

Má-li údržba plynovodu nebo části přepravní soustavy dopad na objem přepravní kapacity, kterou lze nabídnout v propojovacích bodech, provozovatel přepravní soustavy či provozovatelé přepravních soustav musí plně spolupracovat s provozovatelem sousední přepravní soustavy nebo provozovateli sousedních přepravních soustav na příslušných plánech údržby s cílem minimalizovat dopad na potenciální průtok plynu a kapacitu plynu v daném propojovacím bodě.

Článek 5

Standardní postup komunikace

1.   Provozovatelé přepravních soustav koordinují zavedení standardních postupů komunikace, koordinovaných informačních systémů a kompatibilních nástrojů elektronické komunikace online, např. formáty a protokoly pro výměnu sdílených údajů, a sjednávají zásady zpracování těchto údajů.

2.   Standardní postupy komunikace zahrnují zejména ty, které se týkají přístupu uživatelů soustavy k systému aukcí provozovatelů přepravních soustav nebo příslušné rezervační platformě a k přehledu poskytnutých informací o aukcích. Časový plán a obsah vyměňovaných údajů jsou v souladu s ustanoveními kapitoly III.

3.   Standardní postupy komunikace přijaté provozovateli přepravních soustav zahrnují prováděcí plán a dobu platnosti, které jsou v souladu s vytvořením rezervační platformy či platforem podle článku 27. Provozovatelé přepravních soustav zajistí důvěrnost obchodně citlivých informací.

Článek 6

Výpočet a maximalizace kapacity

1.   Uživatelům soustavy se s přihlédnutím k integritě soustavy, bezpečnosti a účinnému provozu soustavy zpřístupňuje maximální technická kapacita.

a)

S cílem maximalizovat nabídku koordinované kapacity optimalizací technické kapacity přijmou provozovatelé přepravních soustav v propojovacích bodech následující opatření, přičemž upřednostní propojovací body, ve kterých dojde ke smluvnímu překročení kapacity podle bodu 2.2.3 odst. 1 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009: 4. února 2015 provozovatelé přepravních soustav zavedou a uplatní společnou metodu, která stanoví konkrétní opatření, jež příslušní provozovatelé přepravních soustav musí přijmout, aby se požadované optimalizace dosáhlo: 1) společná metoda zahrnuje hloubkovou analýzu technických kapacit, včetně nedostatků v těchto kapacitách, na obou stranách propojovacího bodu, jakož i konkrétní opatření a podrobný harmonogram – zahrnující možné důsledky a uvádějící regulační povolení nutná ke zpětnému získání nákladů a přizpůsobení regulačního režimu –, jež jsou k maximalizaci nabídky koordinované kapacity nezbytné. Tato specifická opatření nemají nepříznivý dopad na nabídku kapacity v jiných významných bodech dotčených soustav a bodech do distribučních soustav, které mají význam pro zabezpečení dodávek ke koncovým zákazníkům, např. v bodech do skladovacích zařízení, terminálů pro LNG a k chráněným zákazníkům definovaným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 994/2010 (5). Tato hloubková analýza by měla zohlednit předpoklady uvedené v desetiletém plánu rozvoje sítě pro celou Unii podle článku 8 nařízení (ES) č. 715/2009, investiční plány jednotlivých členských států, příslušné povinnosti v rámci platných vnitrostátních právních předpisů a všechny příslušné smluvní závazky; 2) příslušní provozovatelé přepravních soustav uplatňují dynamický přístup k přepočtu technické kapacity, případně ve spojení s dynamickým přepočtem uplatňovaným v souvislosti s dodatečnou kapacitou na základě bodu 2.2.2 odst. 2 přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009, přičemž společně určí vhodnou četnost přepočtu u každého propojovacího bodu a zohlední jeho zvláštní rysy; 3) provozovatelé sousedních přepravních soustav do společné metody zapojí další provozovatele přepravních soustav, kteří jsou propojovacím bodem konkrétně dotčeni; 4) při přepočtu technické kapacity provozovatelé přepravních soustav zohledňují informace o předpokládaných budoucích tocích, které jim případně poskytnou uživatelé soustavy;

b)

provozovatelé přepravních soustav společně posoudí a případně upraví alespoň tyto parametry: 1) závazné hodnoty tlaku; 2) všechny významné scénáře nabídky a poptávky, včetně podrobných údajů o referenčních klimatických podmínkách a konfiguracích soustavy souvisejících s extrémními scénáři; 3) výhřevnost.

2.   Vzniknou-li provozovatelům přepravních soustav v souvislosti s optimalizací technické kapacity nějaké náklady, zejména takové, které provozovatele přepravních soustav na obou stranách propojovacího bodu postihnou nerovnoměrně, mají provozovatelé přepravních soustav možnost získat tyto účinně vynaložené náklady zpět prostřednictvím regulačního rámce vytvořeného příslušnými regulačními orgány v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009 nebo článkem 42 směrnice 2009/73/ES. Použije se čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 713/2009.

3.   Uplatněnou metodu výpočtu a společný přístup národní regulační orgány případně konzultují s uživateli soustavy.

4.   Změny v objemu koordinované kapacity nabízené v propojovacích bodech, k nimž dojde uplatněním postupu podle odstavce 1, se zahrnou do zprávy agentury zveřejňované podle bodu 2.2.1 odst. 2 přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009.

Článek 7

Výměna informací mezi provozovateli sousedních přepravních soustav

1.   Provozovatelé sousedních přepravních soustav si pravidelně vyměňují informace o nominaci, renominaci, vyrovnávání a potvrzování v příslušných propojovacích bodech.

2.   Provozovatelé sousedních přepravních soustav si vyměňují informace o údržbě svých jednotlivých přepravních soustav s cílem podílet se na procesu rozhodování o technickém využití propojovacích bodů. Postupy pro výměnu informací mezi provozovateli přepravních soustav tito provozovatelé začlení do své příslušné propojovací dohody.

KAPITOLA III

PŘIDĚLOVÁNÍ PEVNÉ KAPACITY

Článek 8

Metodika přidělování

1.   Pro přidělování kapacity v propojovacích bodech se používají aukce.

2.   Ve všech propojovacích bodech se použije stejný způsob pořádání aukcí. Příslušné aukční procesy se pro všechny dotčené propojovací body zahajují současně. V jednotlivých aukčních procesech týkajících se jediného produktu standardní kapacity je kapacita přidělována nezávisle na všech ostatních aukčních procesech s výjimkou případů, kdy je na základě dohody přímo zapojených provozovatelů přepravních soustav a se souhlasem příslušných národních regulačních orgánů přidělována kapacita konkurenční.

3.   Produkty standardní kapacity jsou řazeny v logickém pořadí: nejdříve jsou nabízeny produkty roční kapacity a po nich následují produkty kapacity s bezprostředně kratší dobou platnosti rezervace ve stejném období. Touto zásadou se řídí časový plán aukcí stanovených v článcích 11 až 15.

4.   Pravidla týkající se produktů standardní kapacity stanovených v článku 9 a aukcí stanovených v článcích 11 až 15 se vztahují na koordinovanou i nekoordinovanou kapacitu v propojovacím bodě.

5.   Dostupnost příslušných produktů standardní kapacity v rámci dané aukce se sděluje v souladu s články 11 až 15 a podle kalendáře aukcí.

6.   V každém propojovacím bodě se vyčlení objem odpovídající alespoň 20 % technické kapacity, který se nabízí v souladu s odstavcem 7, za předpokladu, že dostupná kapacita je v době vstupu tohoto nařízení v platnost rovna podílu technické kapacity, jež má být vyčleněna, nebo je větší. Je-li kapacita dostupná v době vstupu tohoto nařízení v platnost nižší než podíl technické kapacity, jež má být vyčleněna, vyčlení se celá dostupná kapacita. Tato kapacita se nabízí v souladu s odst. 7 písm. b), zatímco zbývající vyčleněná kapacita se nabízí v souladu s odst. 7 písm. a).

7.   Kapacita vyčleněná v souladu s odstavcem 6 se nabízí za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)	objem odpovídající alespoň 10 % technické kapacity v každém propojovacím bodě je nabídnut nejdříve při každoroční aukci roční kapacity stanovené v článku 11, jež se koná v souladu s kalendářem aukcí během pátého plynárenského roku předcházejícího začátku příslušného plynárenského roku, a dále

b)	další objem odpovídající alespoň 10 % technické kapacity v každém propojovacím bodě je nabídnut nejdříve při každoroční aukci čtvrtletní kapacity stanovené v článku 12, jež se koná v souladu s kalendářem aukcí během plynárenského roku předcházejícího začátku příslušného plynárenského roku.

8.   V případě nové kapacity se vyčlení objem odpovídající alespoň 10 % technické kapacity v každém propojovacím bodě, který je nabídnut nejdříve při každoroční aukci čtvrtletní kapacity stanovené v článku 12, jež se koná v souladu s kalendářem aukcí během plynárenského roku předcházejícího začátku příslušného plynárenského roku.

9.   Přesný podíl kapacity, jež má být vyčleněna podle odstavců 6 a 8, podléhá v každém propojovacím bodě konzultaci se zúčastněnými stranami, dohodě mezi provozovateli přepravních soustav a schválení národních regulačních orgánů. Národní regulační orgány zejména zváží vyčlenění větších podílů kapacity s kratší dobou platnosti rezervace, aby zabránily uzavření navazujícího trhu s dodávkami.

Článek 9

Produkty standardní kapacity

1.   Provozovatelé přepravních soustav nabízejí produkty standardní roční, čtvrtletní, měsíční, denní a vnitrodenní kapacity.

2.   Produkty standardní roční kapacity představují kapacitu, o niž může v daném objemu požádat uživatel soustavy na všechny plynárenské dny v konkrétním plynárenském roce (který začíná 1. října).

3.   Produkty standardní čtvrtletní kapacity představují kapacitu, o niž může v daném objemu požádat uživatel soustavy na všechny plynárenské dny v konkrétním čtvrtletí (které začíná 1. října, 1. ledna, 1. dubna nebo 1. července).

4.   Produkty standardní měsíční kapacity představují kapacitu, o niž může v daném objemu požádat uživatel soustavy na všechny plynárenské dny v konkrétním kalendářním měsíci (který začíná 1. dne každého měsíce).

5.   Produkty standardní denní kapacity představují kapacitu, o niž může v daném objemu požádat uživatel soustavy na jeden plynárenský den.

6.   Produkty standardní vnitrodenní kapacity představují kapacitu, o niž může v daném objemu požádat uživatel soustavy na dobu od určitého okamžiku v rámci plynárenského dne do konce téhož plynárenského dne.

Článek 10

Použitá jednotka kapacity

Nabízená kapacita se vyjadřuje v jednotkách energie za jednotku času. Použijí se tyto jednotky: kWh/h nebo kWh/den. V případě kWh/den se v rámci plynárenského dne předpokládá paušální průtok.

Článek 11

Každoroční aukce roční kapacity

1.   Aukce roční kapacity se konají jednou ročně.

2.   Prostřednictvím každoroční aukce roční kapacity se draží kapacita pro jednotlivé produkty standardní roční kapacity algoritmem anglické aukce v souladu s článkem 17.

3.   Aukční proces nabízí kapacitu nejvýše na příštích patnáct let.

4.   Není-li v kalendáři aukcí uvedeno jinak, jsou každoroční aukce roční kapacity zahájeny první pondělí měsíce března každého roku.

5.   V průběhu každoroční aukce roční kapacity mohou uživatelé soustavy žádat o produkty standardní kapacity tak, že se zúčastní jedné nebo několika souběžných aukcí v souvislosti s jednotlivými propojovacími body.

6.   Kapacita nabízená během každoroční aukce roční kapacity se rovná:

kde:

A	je technická kapacita provozovatele přepravní soustavy pro každý z produktů standardní kapacity;
B	je v případě každoročních aukcí roční kapacity nabízejících kapacitu na příštích pět let objem technické kapacity (A) vyčleněné v souladu s čl. 8 odst. 7 písm. b); v případě každoročních aukcí roční kapacity nabízejících kapacitu na dobu delší než prvních pět let jde o objem technické kapacity (A) vyčleněné v souladu s čl. 8 odst. 7;
C	je již dříve prodaná technická kapacita upravená o kapacitu, která je nabízena znovu v souladu s platnými postupy pro řízení překročení kapacity;
D	je dodatečná kapacita pro daný rok, je-li k dispozici.

7.   Nabízenou kapacitou může být buď koordinovaná kapacita, nebo nekoordinovaná kapacita v souladu s článkem 19. To platí i pro všechny ostatní aukce, stanovené v článcích 12 až 15.

8.   Jeden měsíc před zahájením aukce provozovatelé přepravních soustav uživatelům soustavy pro účely nadcházející každoroční aukce roční kapacity oznámí objem technické kapacity, který bude na jednotlivé roky nabídnut. Provozovatelé přepravních soustav kromě toho uživatelům soustavy oznámí, zda by mohla být uvolněna i nějaká dodatečná kapacita.

9.   Nabídková kola každé aukce probíhají od 08:00 UTC do 17:00 UTC (zimního času) nebo od 07:00 UTC do 16:00 UTC (letního času) ve všechny příslušné plynárenské dny. Nabídková kola se v rámci každého plynárenského dne zahajují a ukončují tak, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2.

10.   Výsledky aukce se veřejně oznamují, jakmile je to možné, nejpozději však následující obchodní den po ukončení nabídkového kola současně všem jednotlivým uživatelům soustavy, kteří se příslušné aukce zúčastnili.

11.   Pro potřeby trhu se zveřejňují souhrnné informace o výsledcích aukce.

Článek 12

Každoroční aukce čtvrtletní kapacity

1.   Každoroční aukce čtvrtletní kapacity se koná jednou ročně.

2.   Prostřednictvím každoroční aukce čtvrtletní kapacity se draží kapacita pro jednotlivé produkty standardní čtvrtletní kapacity algoritmem anglické aukce v souladu s článkem 17.

3.   Každý plynárenský rok se prostřednictvím každoroční aukce čtvrtletní kapacity draží kapacita na jednotlivá čtvrtletí v období od prvního čtvrtletí (říjen – prosinec) nadcházejícího plynárenského roku do posledního čtvrtletí (červenec – září) nadcházejícího plynárenského roku (včetně).

4.   V průběhu každoroční aukce čtvrtletní kapacity mohou uživatelé soustavy žádat o produkty standardní čtvrtletní kapacity tak, že se zúčastní jedné až čtyř souběžných aukcí v souvislosti s jednotlivými propojovacími body.

5.   Není-li v kalendáři aukcí uvedeno jinak, jsou každoroční aukce čtvrtletní kapacity zahájeny první pondělí měsíce června každého roku.

6.   Kapacita nabízená během každoroční aukce čtvrtletní kapacity se rovná:

kde:

A	je technická kapacita provozovatele přepravní soustavy pro každý z produktů standardní kapacity;
C	je již dříve prodaná technická kapacita upravená o kapacitu, která je nabízena znovu v souladu s platnými postupy pro řízení překročení kapacity;
D	je dodatečná kapacita pro dané čtvrtletí, je-li k dispozici.

7.   Dva týdny před zahájením aukce oznámí provozovatelé přepravních soustav uživatelům soustavy pro účely nadcházející každoroční aukce čtvrtletní kapacity objem kapacity, který bude na jednotlivá čtvrtletí nabídnut. Provozovatelé přepravních soustav kromě toho uživatelům soustavy oznámí, zda by mohla být uvolněna i nějaká dodatečná kapacita.

8.   Nabídková kola každé aukce probíhají od 08:00 UTC do 17:00 UTC (zimního času) nebo od 07:00 UTC do 16:00 UTC (letního času) ve všechny příslušné plynárenské dny. Nabídková kola se v rámci každého plynárenského dne zahajují a ukončují tak, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2.

9.   Výsledky aukce se veřejně oznamují, jakmile je to možné, nejpozději však následující obchodní den po ukončení nabídkového kola současně všem jednotlivým uživatelům soustavy, kteří se příslušné aukce zúčastnili.

10.   Pro potřeby trhu se zveřejňují souhrnné informace o výsledcích aukce.

Článek 13

Klouzavé aukce měsíční kapacity

1.   Klouzavá aukce měsíční kapacity se koná jednou měsíčně.

2.   Prostřednictvím klouzavé aukce měsíční kapacity se draží kapacita pro jednotlivé produkty standardní měsíční kapacity algoritmem anglické aukce v souladu s článkem 17. Produkt standardní měsíční kapacity se draží každý měsíc na následující kalendářní měsíc.

3.   Během klouzavé aukce měsíční kapacity mohou uživatelé soustavy žádat o jeden produkt standardní měsíční kapacity.

4.   Není-li v kalendáři aukcí uvedeno jinak, jsou klouzavé aukce měsíční kapacity pro získání následujícího produktu standardní měsíční kapacity zahájeny třetí pondělí každého měsíce.

5.   Kapacita nabízená v klouzavé aukci měsíční kapacity se každý měsíc rovná:

kde:

A	je technická kapacita provozovatele přepravní soustavy pro každý z produktů standardní kapacity;
C	je již dříve prodaná technická kapacita upravená o kapacitu, která je nabízena znovu v souladu s platnými postupy pro řízení překročení kapacity;
D	je dodatečná kapacita pro daný měsíc, je-li k dispozici.

6.   Jeden týden před zahájením aukce oznámí provozovatelé přepravních soustav uživatelům soustavy objem kapacity, který bude pro účely nadcházející klouzavé aukce měsíční kapacity nabídnut. Provozovatelé přepravních soustav kromě toho uživatelům soustavy oznámí, zda by mohla být uvolněna i nějaká dodatečná kapacita.

7.   Nabídková kola každé aukce probíhají od 08:00 UTC do 17:00 UTC (zimního času) nebo od 07:00 UTC do 16:00 UTC (letního času) ve všechny příslušné plynárenské dny. Nabídková kola se v rámci každého plynárenského dne zahajují a ukončují tak, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2.

8.   Výsledky aukce se veřejně oznamují, jakmile je to možné, nejpozději však následující obchodní den po ukončení nabídkového kola současně všem jednotlivým uživatelům soustavy, kteří se příslušné aukce zúčastnili.

9.   Pro potřeby trhu se zveřejňují souhrnné informace o výsledcích aukce.

Článek 14

Klouzavé aukce kapacity v režimu na následující den

1.   Klouzavá aukce kapacity v režimu na následující den se koná jednou denně.

2.   Každý den se prostřednictvím klouzavé aukce kapacity v režimu na následující den draží produkt standardní kapacity na následující den.

3.   Kapacita pro jednotlivé produkty standardní denní kapacity se prostřednictvím klouzavé aukce kapacity v režimu na následující den draží algoritmem aukce s jednotnou cenou v souladu s článkem 18. Produkt standardní denní kapacity se draží každý den na následující den.

4.   Během klouzavé aukce kapacity v režimu na následující den mohou uživatelé soustavy žádat o kapacitu pro jeden produkt standardní denní kapacity.

5.   Nabídkové kolo se zahajuje každý den v 15:30 UTC (zimního času) nebo ve 14:30 UTC (letního času).

6.   Nabídka kapacity pro produkt standardní denní kapacity pro účely klouzavé aukce kapacity v režimu na následující den probíhá takto: předložení, stažení nebo změna od 15:30 UTC do 16:00 UTC (zimního času) nebo od 14:30 UTC do 15:00 UTC (letního času).

7.   Kapacita nabízená v klouzavé aukci kapacity v režimu na následující den se každý den rovná:

kde:

A	je technická kapacita provozovatele přepravní soustavy pro každý z produktů standardní kapacity;
C	je již dříve prodaná technická kapacita upravená o kapacitu, která je nabízena znovu v souladu s platnými postupy pro řízení překročení kapacity;
D	je dodatečná kapacita pro daný den, je-li k dispozici.

8.   V okamžiku zahájení nabídkového kola oznámí provozovatelé přepravních soustav uživatelům soustavy objem kapacity, který bude pro účely nadcházející klouzavé aukce kapacity v režimu na následující den nabídnut. Provozovatelé přepravních soustav kromě toho uživatelům soustavy oznámí, zda by mohla být uvolněna i nějaká dodatečná kapacita.

9.   Výsledky aukce se veřejně oznamují nejpozději 30 minut po ukončení nabídkového kola současně všem jednotlivým uživatelům soustavy, kteří se příslušné aukce zúčastnili.

10.   Pro potřeby trhu se zveřejňují souhrnné informace o výsledcích aukce.

Článek 15

Aukce vnitrodenní kapacity

1.   S výhradou uvolnění kapacity se každou hodinu během plynárenského dne koná aukce vnitrodenní kapacity algoritmem aukce s jednotnou cenou v souladu s článkem 18.

2.   První nabídkové kolo se zahajuje v celou hodinu následující po zveřejnění výsledků poslední aukce kapacity v režimu na následující den (včetně přerušitelné kapacity, pokud byla nabídnuta) v souladu s článkem 14. První nabídkové kolo končí v 01:30 UTC (zimního času) nebo v 00:30 UTC (letního času) před začátkem plynárenského dne. Přidělení úspěšných nabídek nabývá účinku od 05:00 UTC (zimního času) nebo od 04:00 UTC (letního času) příslušného plynárenského dne.

3.   Poslední nabídkové kolo končí v 00:30 (zimního času) nebo ve 23:30 UTC (letního času) příslušného plynárenského dne.

4.   Uživatelé soustavy jsou oprávněni podávat, stahovat nebo měnit nabídky od zahájení jednotlivých nabídkových kol až do jejich ukončení.

5.   Každou hodinu příslušného plynárenského dne se jako vnitrodenní kapacita draží kapacita použitelná od příslušné hodiny + 4.

6.   Jednotlivá nabídková kola se zahajují na začátku každé hodiny příslušného plynárenského dne.

7.   Každé nabídkové kolo trvá od svého zahájení 30 minut.

8.   Kapacita nabízená v aukci vnitrodenní kapacity se každou hodinu rovná:

kde:

A	je technická kapacita provozovatele přepravní soustavy pro každý z produktů standardní kapacity;
C	je již dříve prodaná technická kapacita upravená o kapacitu, která je nabízena znovu v souladu s platnými postupy pro řízení překročení kapacity;
D	je dodatečná kapacita, je-li k dispozici.

9.   Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují dostupný objem vnitrodenní pevné kapacity, již nabízejí, po ukončení poslední aukce v režimu na následující den a v souladu s čl. 21 odst. 9.

10.   Provozovatelé přepravních soustav umožní uživatelům soustavy, kteří podávají nabídky v aukcích kapacity v režimu na následující den, automatické zadání platných neúspěšných nabídek do následující aukce vnitrodenní kapacity.

11.   Kapacita se přidělí do 30 minut po ukončení nabídkového kola za předpokladu, že nabídky byly přijaty a provozovatel přepravní soustavy přistoupí k procesu přidělování.

12.   Výsledky aukce se oznamují současně všem jednotlivým uživatelům soustavy.

13.   Souhrnné informace o výsledcích aukce se zveřejňují alespoň na konci každého dne.

Článek 16

Aukční algoritmy

1.   Pokud je při aukci nabízeno několik produktů standardní kapacity, použije se pro přidělení jednotlivých produktů standardní kapacity zvláštní algoritmus přidělení. Nabídky na různé produkty standardní kapacity se při uplatnění aukčního algoritmu posuzují nezávisle na sobě.

2.   Pro každoroční aukce roční kapacity, každoroční aukce čtvrtletní kapacity a klouzavé aukce měsíční kapacity se použije algoritmus anglické aukce s několika nabídkovými koly v souladu s článkem 17.

3.   Pro klouzavé aukce kapacity v režimu na následující den a aukce vnitrodenní kapacity se použije algoritmus aukce s jednotnou cenou s jedním nabídkovým kolem v souladu s článkem 18.

Článek 17

Algoritmus anglické aukce

1.   Anglické aukce umožňují uživatelům soustavy podávat nabídky na objem za postupně navyšované ceny oznamované v navazujících nabídkových kolech, přičemž se začíná na vyvolávací ceně P0.

2.   První nabídkové kolo, v němž je cena rovna vyvolávací ceně P0, trvá tři hodiny. Navazující nabídková kola trvají vždy jednu hodinu. Mezi jednotlivými nabídkovými koly jsou jednohodinové intervaly.

3.   V nabídce jsou uvedeny tyto informace:

a)	totožnost žádajícího uživatele soustavy;

b)	dotčený propojovací bod a směr toku;

c)	produkt standardní kapacity, pro který se o kapacitu žádá;

d)	objem kapacity pro příslušnou standardní kapacitu uvedený u každého cenového kroku;

e)	produkt, o který se žádá.

4.   Nabídka se považuje za platnou, pokud je předložena uživatelem soustavy a je v souladu se všemi ustanoveními tohoto článku.

5.   Aby se uživatelé soustavy mohli aukce zúčastnit, jsou povinni podat nabídku na objem v prvním nabídkovém kole.

6.   Provozovatelé přepravních soustav poskytnou uživatelům soustavy možnost zadávat nabídky automaticky v jakémkoli cenovém kroku.

7.   Po ukončení příslušného nabídkového kola není možné platné nabídky měnit, stahovat ani jinak upravovat. Ze všech platných nabídek se stávají platné závazky uživatele soustavy k rezervování kapacity v objemu požadovaném za oznámenou cenu, pokud zúčtovací cena aukce odpovídá ceně oznámené v příslušném nabídkovém kole.

8.   Objem nabídky v libovolném nabídkovém kole připadající na uživatele soustavy je roven kapacitě nabízené v konkrétní aukci nebo je menší než tato kapacita. Objem nabídky připadající na uživatele soustavy za určitou cenu je roven objemu nabídky, kterou tento uživatel soustavy podal v předchozím kole, nebo je menší než tento objem s výjimkou případů, kdy se použije odstavec 16.

9.   V průběhu nabídkového kola lze nabídky bez omezení zadávat, měnit a stahovat za předpokladu, že všechny nabídky jsou v souladu s odstavcem 8. Platné nabídky zůstávají platnými, dokud nejsou změněny nebo staženy.

10.   Pro každý propojovací bod a produkt standardní kapacity se stanoví a před příslušnou aukcí se zveřejní velký cenový krok a malý cenový krok. Malý cenový krok se stanoví tak, aby zvýšení o počet malých cenových kroků vyjádřený celým číslem bylo rovno zvýšení o velký cenový krok.

11.   Velký cenový krok je určen tak, aby byla v co nejpřiměřenější míře minimalizována délka aukčního procesu. Malý cenový krok je určen tak, aby bylo v co nejpřiměřenější míře minimalizováno množství neprodané kapacity v případě, že je aukce ukončena za vyšší cenu, než je cena vyvolávací.

12.   Je-li celková poptávka všech uživatelů soustavy menší než kapacita nabízená na konci prvního nabídkového kola nebo je-li této kapacitě rovna, je aukce ukončena.

13.   Je-li celková poptávka všech uživatelů soustavy větší než kapacita nabízená na konci prvního nabídkového kola nebo nabídkového kola následujícího, zahájí se další nabídkové kolo s cenou rovnou ceně z předchozího nabídkového kola navýšené o velký cenový krok.

14.   Je-li celková poptávka všech uživatelů soustavy rovna kapacitě nabízené na konci druhého nabídkového kola nebo nabídkového kola následujícího, je aukce ukončena.

15.   Dojde-li k prvnímu případu neúplného prodeje kapacity, cena se sníží a zahájí se další nabídkové kolo. V tomto dalším nabídkovém kole je cena rovná ceně použité v nabídkovém kole, jež prvnímu případu neúplného prodeje kapacity předcházelo, navýšené o malý cenový krok. Následně se konají další nabídková kola, v nichž je cena navyšována vždy o malý cenový krok, dokud celková poptávka všech uživatelů soustavy není nižší než nabízená kapacita nebo není této kapacitě rovná; v takovém okamžiku je aukce ukončena.

16.   Objem nabídky připadající na uživatele soustavy v prvním nabídkovém kole, v němž se uplatňují malé cenové kroky, je roven objemu nabídky, kterou tento uživatel soustavy podal v nabídkovém kole, jež předcházelo prvnímu případu neúplného prodeje kapacity, nebo je nižší než tento objem. Objem nabídky připadající na uživatele soustavy ve všech nabídkových kolech, v nichž se uplatňují malé cenové kroky, je roven objemu nabídky, kterou tento uživatel soustavy podal během nabídkového kola, v němž k prvnímu případu neúplného prodeje kapacity došlo, nebo je větší než tento objem.

17.   Je-li celková poptávka všech uživatelů soustavy větší než kapacita nabízená v nabídkovém kole s cenou rovnající se ceně, která vedla k prvnímu případu neúplného prodeje kapacity, snížené o malý cenový krok, je aukce ukončena. Zúčtovací cenou je cena, která vedla k prvnímu případu neúplného prodeje kapacity, a úspěšnými nabídkami jsou nabídky předložené během původního nabídkového kola, v němž první případ neúplného prodeje kapacity nastal.

18.   Po každém nabídkovém kole se v souhrnné podobě co nejdříve zveřejní poptávka všech uživatelů soustavy v konkrétní aukci.

19.   Cena oznámená pro poslední nabídkové kolo, v němž je aukce ukončena, se považuje za zúčtovací cenu příslušné aukce s výjimkou případů, kdy se použije odstavec 17.

20.   Všem uživatelům soustavy, kteří za zúčtovací cenu podali platnou nabídku na objem, je za zúčtovací cenu přidělena kapacita podle jejich nabídky na objem. Zúčtovací cenu příslušné aukce, která může být v souladu s čl. 26 odst. 2 cenou pevnou nebo pohyblivou, a jakékoli další poplatky, které mohou platit v době, kdy lze přidělenou kapacitu využívat, hradí uživatelé soustavy, jejichž nabídka byla úspěšná.

21.   Po ukončení každé aukce se zveřejní konečný výsledek aukce včetně informací o celkových přidělených kapacitách a zúčtovací ceně. Uživatelé soustavy, jejichž nabídka byla úspěšná, jsou informováni o objemu kapacity, která jim byla přidělena; individuální informace se sdělují pouze zúčastněným stranám.

22.   Pokud anglická aukce neskončí do plánovaného zahájení (podle kalendáře aukcí) příští aukce kapacity na stejné období, je první aukce ukončena a žádná kapacita se nepřidělí. Tato kapacita je nabídnuta v následující příslušné aukci.

Článek 18

Algoritmus aukce s jednotnou cenou

1.   Při aukci s jednotnou cenou je uspořádáno jediné nabídkové kolo, v němž uživatel soustavy nabízí cenu a množství.

2.   Během nabídkového kola příslušné aukce mohou uživatelé soustavy předložit až deset nabídek. Jednotlivé nabídky se zpracovávají nezávisle na ostatních. Po ukončení nabídkového kola nelze zbývající nabídky změnit ani stáhnout.

3.   V nabídce jsou uvedeny tyto informace:

a)	totožnost žádajícího uživatele soustavy;

b)	dotčený propojovací bod a směr toku;

c)	produkt standardní kapacity, pro který se o kapacitu žádá;

d)	objem kapacity pro příslušný produkt standardní kapacity, o který se žádá;

e)	minimální objem kapacity pro příslušný produkt standardní kapacity, o jehož přidělení podle příslušného algoritmu má uživatel soustavy zájem v případě, že mu není přidělen objem požadovaný v souladu s písmenem d);

f)	ceny nabídek, které nejsou nižší než vyvolávací cena za příslušný produkt standardní kapacity, které je uživatel soustavy ochoten za požadovanou kapacitu zaplatit. Nabídky, jejichž cena je nižší než cena vyvolávací, se nepřijímají.

4.   Provozovatel přepravní soustavy seřadí všechny nabídky týkající se daného produktu standardní kapacity podle jejich ceny s uvedením nejvyšší ceny jako první.

5.   Všechny zbývající nabídky v čase uzávěrky nabídkového kola se považují za závazné pro ty uživatele soustavy, kterým byl přidělen alespoň minimální objem kapacity požadovaný v souladu s odst. 3 písm. e).

6.   Poté, co je sestaveno pořadí nabídek v souladu s odstavcem 4, a s výhradou odstavců 7 až 10 se kapacita na jednotlivé nabídky přiděluje podle pořadí jejich ceny. Všechny nabídky, kterým je kapacita přidělena, se považují za úspěšné. Po přidělení kapacity se zbývající nepřidělená kapacita o toto množství sníží.

7.   Po použití odstavce 6 a s výhradou odstavce 9 platí, že pokud objem kapacity, na niž uživatel soustavy podal nabídku, překročí zbývající nepřidělenou kapacitu (po přidělení kapacity uživatelům soustavy, kteří podali nabídku vyšší), je tomuto uživateli soustavy přidělena kapacita rovnající se zbývající nepřidělené kapacitě.

8.   Po použití odstavce 7 a s výhradou odstavce 9 platí, že pokud je ve dvou nebo více nabídkách uvedena stejná cena a objem příslušné kapacity, o který se celkově na základě těchto nabídek nadále žádá, překročí zbývající objem nepřidělené kapacity, zbývající nepřidělený objem se přidělí v poměrné výši k objemům, o něž se v těchto jednotlivých nabídkách žádá.

9.   Je-li objem, který má být přidělen na nabídku podle odstavce 6, 7 nebo 8, nižší než minimální objem kapacity podle odst. 3 písm. e), tato nabídka se nezohlední a stává se neplatnou s tím, že se provede nové přidělení kapacity na zbývající cenovou nabídku či nabídky ve stejné výši podle odstavce 8 nebo (případně) přidělení kapacity na cenovou nabídku, která je další v pořadí, podle odstavce 6.

10.   Je-li zbývající objem kapacity, která má být na některou nabídku přidělena podle odstavců 6, 7, 8 nebo 9, roven nule, není na tyto zbývající nabídky přidělena žádná další kapacita. Tyto nabídky se považují za neúspěšné.

11.   Zúčtovací cena je stanovena jako cena nejnižší úspěšné nabídky, převýší-li poptávka nabídku za vyvolávací cenu. Ve všech ostatních případech se zúčtovací cena rovná ceně vyvolávací. Zúčtovací cenu příslušné aukce, která může být v souladu s čl. 26 odst. 2 cenou pevnou nebo pohyblivou, a jakékoli další poplatky, které mohou platit v době, kdy lze přidělenou kapacitu využívat, hradí uživatelé soustavy, jejichž nabídka byla úspěšná.

KAPITOLA IV

KOORDINACE PŘESHRANIČNÍ KAPACITY

Článek 19

Produkty koordinované kapacity

Provozovatelé sousedních přepravních soustav společně nabízejí produkty koordinované kapacity podle těchto zásad:

1)	na obou stranách propojovacího bodu se veškerá pevná kapacita nabízí jako kapacita koordinovaná, je-li na obou stranách propojovacího bodu pevná kapacita k dispozici;

2)	provozovatelé přepravních soustav nabízejí kapacitu pro příslušný produkt standardní kapacity na rezervační platformě v souladu s článkem 27 a v souladu s platným postupem přidělování stanoveným v kapitole III;

3)	koordinovaná kapacita, již mají dotčení provozovatelé přepravních soustav v daném propojovacím bodě nabízet, se sjednává prostřednictvím jednotného postupu přidělování;

4)	uživatelé soustavy dodržují platné podmínky smlouvy či smluv o přepravě dotčených provozovatelů přepravních soustav od okamžiku, kdy je přepravní kapacita sjednána;

5)

je-li na jedné straně propojovacího bodu k dispozici více pevné kapacity na příslušné období než na straně druhé, provozovatel přepravní soustavy, který má k dispozici většinu pevné kapacity, může přebývající kapacitu nabídnout uživatelům soustavy jako produkt nekoordinované kapacity v souladu s kalendářem aukcí a těmito pravidly: a) existuje-li na druhé straně propojovacího bodu smlouva o přepravě týkající se nekoordinované kapacity, lze kapacitu nabídnout jako nekoordinovanou v objemu a na dobu platnosti rezervace, jež nepřesahují objem a dobu platnosti stávající smlouvy o přepravě na druhé straně; b) pokud se na tuto přebývající kapacitu ustanovení odst. 5 písm. a) nevztahuje, lze ji nabízet nejvýše po dobu jednoho roku;

6)	nekoordinovanou kapacitu přidělenou v souladu s odstavcem 5 lze používat a nominovat jako takovou. Rovněž ji lze obchodovat na sekundárním trhu;

7)	provozovatelé sousedních přepravních soustav vytvoří pro koordinovanou kapacitu společný nominační postup, který uživatelům soustavy poskytne nástroj k nominaci přepravy plynu v jejich koordinované kapacitě prostřednictvím jediné nominace;

8)	povinnosti spojené s nabídkou koordinované kapacity se v přiměřené míře vztahují i na sekundární trhy s kapacitou. Aniž je dotčen odstavec 1, lze na sekundárním trhu kapacitu, jež byla původně přidělena jako kapacita koordinovaná, dále prodávat pouze jako kapacitu koordinovanou;

9)

pokud dva nebo více propojovacích bodů propojuje tytéž dva sousední vstupně-výstupní systémy, dotčení provozovatelé sousedních přepravních soustav nabídnou kapacitu dostupnou v příslušných propojovacích bodech v jednom virtuálním propojovacím bodě. Jsou-li zapojeni více než dva provozovatelé přepravních soustav, protože kapacitu v jednom nebo obou vstupně-výstupních systémech uvádí na trh více než jeden provozovatel přepravní soustavy, do virtuálního propojovacího bodu jsou v co největším možném rozsahu zapojeni všichni tito provozovatelé přepravních soustav. Ve všech případech je virtuální propojovací bod zřízen, jen pokud jsou splněny tyto podmínky: a) celková technická kapacita ve virtuálních propojovacích bodech se rovná součtu technických kapacit v jednotlivých propojovacích bodech, které se na virtuálních propojovacích bodech podílejí, nebo je vyšší než tento součet; b) tyto body usnadňují hospodárné a účelné využití soustavy, mimo jiné s ohledem na pravidla stanovená v článku 16 nařízení (ES) č. 715/2009.

Provozovatelé sousedních přepravních soustav zahájí nezbytnou analýzu a zřídí funkční virtuální propojovací body do pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 20

Koordinace v případě stávajících smluv o přepravě

1.   Uživatelé soustavy, kteří jsou v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost stranami stávajících smluv o přepravě v příslušných propojovacích bodech, by měli usilovat o uzavření dohody o koordinaci kapacity prostřednictvím smluvních ujednání (dále jen „koordinační dohoda“) v souladu s ustanoveními článku 19 tohoto nařízení. Tito uživatelé soustavy a provozovatelé přepravních soustav podávají příslušným národním regulačním orgánům zprávu o všech koordinačních dohodách, které všechny strany stávajících smluv o přepravě uzavřely. Na tomto základě národní regulační orgán zasílá agentuře zprávu o ročním pokroku dosaženém při koordinaci kapacity v příslušném členském státě. Agentura zveřejní zprávu o pokroku dosaženém při koordinaci kapacity dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   Provozovatelé přepravních soustav, kteří jsou stranami stávajících smluv o přepravě, se mohou kdykoliv zúčastnit diskusí týkajících se koordinační dohody, jsou-li přizváni uživateli soustavy, kteří jsou stranami stávajících smluv o přepravě.

3.   Pokud příslušní uživatelé soustavy uzavřou koordinační dohodu, strany o zamýšlené koordinační dohodě bez zbytečného odkladu informují dotčené provozovatele přepravních soustav v daném propojovacím bodě a přistoupí se k převodu dotčené kapacity. V každém případě je koordinační dohoda provedena s výhradou platných podmínek příslušných stávajících smluv o přepravě. Jakmile je koordinační dohoda provedena, s příslušnou kapacitou se nakládá jako s kapacitou koordinovanou.

4.   Doba platnosti koordinačních dohod týkajících se kapacity koordinované na základě změn stávajících smluv v každém případě nepřesáhne dobu platnosti původních smluv o přepravě.

5.   Veškerá kapacita se koordinuje při první možné příležitosti. Stávající smlouvy o přepravě týkající se nekoordinované kapacity nelze po dni ukončení jejich platnosti obnovit, prodloužit ani odložit. Tato kapacita se ke dni ukončení platnosti smluv o přepravě uvolní.

KAPITOLA V

PŘERUŠITELNÁ KAPACITA

Článek 21

Přidělování služeb přerušitelné kapacity

1.   Provozovatelé přepravních soustav nabízejí denní produkt pro přerušitelnou kapacitu v obou směrech v těch propojovacích bodech, v nichž je sice nabízena kapacita pevná, ale v režimu na následující den již byla vyprodána. V propojovacích bodech s jednosměrným tokem, v nichž je technická kapacita nabízena pouze v jednom směru, nabízejí provozovatelé přepravních soustav denní produkt pro přerušitelnou kapacitu v opačném směru. Provozovatelé přepravní soustavy mohou produkty přerušitelné kapacity nabízet i s delší dobou platnosti rezervace.

2.   Je-li přerušitelná kapacita nabízena, nemá to nepříznivý dopad na nabízený objem pevné kapacity. Provozovatelé přepravních soustav nesmějí vyčleňovat kapacitu, již lze nabízet jako kapacitu pevnou, za účelem její nabídky jako kapacity přerušitelné.

3.   Jsou-li nabízeny jiné produkty přerušitelné kapacity než produkty denní, vztahují se tytéž produkty standardní kapacity pro pevnou kapacitu i na kapacitu přerušitelnou, pokud jde o dobu platnosti jejich rezervace.

4.   Je-li přerušitelná kapacita nabízena, přiděluje se s výjimkou vnitrodenní přerušitelné kapacity prostřednictvím aukčního procesu.

5.   Vnitrodenní přerušitelná kapacita se přiděluje postupem nadnominace.

6.   Vnitrodenní přerušitelná kapacita se přiděluje pouze v případě, že pevná kapacita, ať už kapacita technická, nebo dodatečná, byla vyprodána.

7.   Jsou-li aukce produktů přerušitelné kapacity pořádány v delším než vnitrodenním intervalu, provozovatelé přepravních soustav zveřejní před začátkem aukčního procesu nabízené objemy přerušitelné kapacity (pokud jsou známy).

8.   Je-li přerušitelná kapacita nabízena, přiděluje se s výjimkou vnitrodenní přerušitelné kapacity prostřednictvím samostatné aukce poté, co byla přidělena pevná kapacita se stejnou dobou platnosti rezervace, a zároveň dříve, než začne aukce pevné kapacity s kratší dobou platnosti rezervace.

9.   Jsou-li aukce přerušitelné kapacity nabízeny, provádějí se v souladu se stejnými zásadami pořádání a ve stejných lhůtách, jaké platí pro pevnou kapacitu. Přesné lhůty pro aukce přerušitelné kapacity jsou s výjimkou vnitrodenní přerušitelné kapacity podrobně stanoveny v kalendáři aukcí.

Článek 22

Minimální doba předstihu před přerušením

1.   Na přerušitelnou kapacitu se vztahuje minimální doba předstihu před přerušením, o níž společně rozhodují provozovatelé sousedních přepravních soustav.

2.   Standardní minimální doba předstihu před přerušením pro danou plynárenskou hodinu je čtyřicet pět minut po začátku renominačního cyklu pro tuto plynárenskou hodinu. Pokud si dva provozovatelé přepravních soustav přejí dobu předstihu před přerušením zkrátit, podléhá jakákoli související dohoda, již tito provozovatelé přepravních soustav mezi sebou uzavřou, schválení příslušného národního regulačního orgánu.

Článek 23

Koordinace procesu přerušení

Provozovatel přepravní soustavy, který vyvolá přerušení, uvědomí příslušného provozovatele sousední přepravní soustavy. Provozovatelé sousedních přepravních soustav co nejdříve uvědomí své příslušné uživatele soustavy, kteří jsou přerušením dotčeni, avšak náležitě při tom dbají o spolehlivost informací.

Článek 24

Stanovená posloupnost přerušení

1.   Pořadí, v jakém se přerušení provádí, pokud celkový počet nominací překročí množství plynu, který může protékat určitým propojovacím bodem, je stanoveno na základě časového razítka příslušných smluv o přepravě pro přerušitelnou kapacitu. V případě přerušení mají přednost smlouvy o přepravě, které vstoupily v platnost dříve, před smlouvami o přepravě, které vstoupily v platnost později.

2.   Pokud jsou po uplatnění postupu popsaného v odstavci 1 uvedeny v příkazu k přerušení dvě nebo více nominací ve stejném pořadí a provozovatel přepravní soustavy je nepřeruší všechny, uplatní se poměrné snížení těchto jednotlivých nominací.

3.   Aby byly zohledněny rozdíly mezi různými službami přerušitelné kapacity v rámci Unie, provozovatelé sousedních přepravních soustav provádějí a koordinují společné postupy stanovené v tomto článku podle situace v jednotlivých propojovacích bodech.

Článek 25

Důvody přerušení

Provozovatelé přepravních soustav uvedou důvody přerušení buď přímo ve svých smlouvách o přepravě pro přerušitelnou kapacitu, nebo v obecných podmínkách, jimiž se tyto smlouvy řídí. Důvody přerušení mohou mimo jiné zahrnovat kvalitu, tlak, teplotu a modely toku plynu, využívání smluv o pevné kapacitě, údržbu, omezení v dodávce a odběru plynu ze soustavy, závazky veřejné služby a řízení kapacity vyplývající z postupů pro řízení překročení kapacity.

KAPITOLA VI

TARIFY A PLATFORMY PRO REZERVACI KAPACITY

Článek 26

Tarify

1.   Jako vyvolávací cena při všech aukcích všech produktů standardní kapacity pro pevnou a přerušitelnou kapacitu se použije tarif vypočítaný metodikou stanovenou a/nebo schválenou národním regulačním orgánem nebo tarif stanovený a/nebo schválený národním regulačním orgánem.

2.   Splatná cena určená při aukci kapacity může být cenou pevnou nebo pohyblivou nebo podléhat jiným ujednáním stanoveným v platném regulačním rámci. Pevnou cenu tvoří tarif platný v době konání aukce navýšený o aukční prémii. Pohyblivou cenu tvoří tarif platný v době, kdy je kapacitu možno využít, navýšený o aukční prémii. Ujednání se mohou u kapacit v koordinovaném produktu na obou stranách propojovacího bodu lišit.

3.   Odpovídající tarifní režim k provádění tohoto nařízení je v náležité lhůtě stanoven na úrovni Unie a/nebo jednotlivých členských států. Tento režim umožní řádné zavedení mechanismů přidělování kapacity stanovených tímto nařízením, aniž by měl negativní dopad na příjmy a peněžní toky provozovatelů přepravních soustav v důsledku provádění tohoto nařízení, zejména ustanovení týkajících se vyčleňování určitého podílu kapacity, včetně kapacity nové, v souladu s čl. 2 odst. 3, čl. 8 odst. 7 a 8 a čl. 19 odst. 5 písm. b).

4.   Příjmy z aukcí koordinované kapacity musí být rozděleny mezi provozovatele přepravních soustav, kteří vkládají kapacitu do kapacity koordinované. Vyvolávací cenou koordinované kapacity je součet vyvolávacích cen kapacit v koordinované kapacitě. Všechny příjmy z prodeje koordinované kapacity se provozovatelům přepravních soustav přidělují po každé transakci s kapacitou.

5.   Příjmy z vyvolávací ceny koordinované kapacity se provozovatelům přepravních soustav přidělují v poměru k vyvolávacím cenám jejich kapacit v koordinované kapacitě. Příjmy z aukční prémie plynoucí z koordinované kapacity, účtované k vyvolávací ceně, se rozdělují podle dohody mezi provozovateli přepravních soustav, kterou před aukcí případně schvaluje příslušný národní regulační orgán. Pokud žádná dohoda před aukcí uzavřena není, příjmy z aukční prémie plynoucí z koordinované kapacity se provozovatelům přepravních soustav přidělí v rovném poměru.

6.   Národní regulační orgány schvalují mechanismy zpětného získávání přeplatků a nedoplatků. Je-li uplatňován režim cenového stropu, národní regulační orgán schvaluje způsob použití příjmů z cen kapacity, které překračují příslušný tarif.

Článek 27

Platformy pro rezervaci kapacity

1.   Provozovatelé přepravních soustav toto nařízení uplatňují tak, že nabízejí kapacitu prostřednictvím jedné společné internetové rezervační platformy nebo omezeného počtu těchto platforem. Provozovatelé přepravních soustav mohou tyto platformy provozovat sami nebo prostřednictvím dohodnuté strany, která v případě potřeby jedná jejich jménem s uživateli soustavy.

2.   Společné rezervační platformy uplatňují tato pravidla:

a)	uplatňují se postupy pro nabídku a přidělování veškeré kapacity v souladu s kapitolou III;

b)	přednostně je zaveden proces, kterým se nabízí pevná koordinovaná kapacita v souladu s kapitolou IV;

c)	jsou zajištěny funkce, které uživatelům soustavy umožňují nabízet a získávat sekundární kapacitu;

d)	aby uživatelé soustavy mohli využívat služeb rezervačních platforem, přistoupí na všechny platné právní a smluvní požadavky, které jim umožní rezervovat a využívat kapacitu v příslušné síti provozovatelů přepravních soustav v rámci smlouvy o přepravě, a tyto požadavky dodržují;

e)	kapacita v jediném propojovacím bodě nebo virtuálním propojovacím bodě není nabízena na více než jedné rezervační platformě.

3.   Vytvoření jedné společné rezervační platformy nebo omezeného počtu těchto platforem usnadní a zjednoduší rezervování kapacity v propojovacích bodech v celé Unii ve prospěch uživatelů soustavy. Za tímto účelem uspořádá síť ENTSOG do šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost veřejnou konzultaci, aby zjistila tržní potřeby. Konzultace nepotrvá déle než šest měsíců a v jejím rámci síť ENTSOG rovněž zveřejní zprávu o výsledcích této konzultace. Zpráva určí možnosti, jak zjištěné tržní potřeby realizovat s ohledem na náklady a čas tak, aby provozovatelé přepravní soustavy nebo třetí strany jejich jménem realizovaly možnost nejvhodnější. Síť ENTSOG a agentura tento proces případně usnadní.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. a), toto nařízení se použije od 1. listopadu 2015.

---

(1)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.

(2)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.

(3)  Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57.

(4)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 1.

---

15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/18

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 985/2013

ze dne 14. října 2013,

kterým se mění a opravuje příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008, pokud jde o některé aromatické látky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a (ES) č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (2), a zejména na čl. 7 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Příloha I nařízení (ES) č. 1334/2008 stanoví seznam Unie obsahující aromata a výchozí materiály pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)	Část A seznamu Unie obsahuje jak posouzené aromatické látky, kterým nejsou přiřazeny žádné poznámky pod čarou, tak aromatické látky, u nichž posuzování dosud probíhá a které jsou uvedeny v poznámce pod čarou odkazy 1 až 4 v uvedeném seznamu.

(3)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin dokončil posouzení 23 látek, které jsou v současné době uvedeny na seznamu jako aromatické látky, jejichž posuzování dosud probíhá. Tyto aromatické látky byly posouzeny úřadem EFSA v rámci hodnocení těchto skupin látek: hodnocení FGE.06rev4 (3) (látky FL 02.229, 05.137, 09.562 a 09.854), hodnocení FGE.07rev4 (4) (látky FL 02.145, 02.194, 02.211, 07.198 a 07.204), hodnocení FGE.08rev5 (5) (látka FL 15.134), hodnocení FGE.09rev4 (6) (látky FL 07.202 a 07.255), hodnocení FGE.12rev3 (7) (látka FL 05.182), hodnocení FGE.20rev4 (8) (látky FL 05.026, 05.028, 05.029 a 09.858), hodnocení FGE.23rev4 (9) (látka FL 13.170), hodnocení FGE.63rev1 (10) (látky FL 02.252, 07.190 a 09.936), hodnocení FGE.94rev1 (11) (látka FL 16.095) a hodnocení FGE.304 (12) (látka FL 16.123). Úřad EFSA dospěl k závěru, že tyto aromatické látky při odhadovaných úrovních dietárního přívodu nevyvolávají žádné obavy z hlediska bezpečnosti.

(4)	Proto by aromatické látky posouzené v rámci hodnocení těchto skupin látek měly být uvedeny na seznamu jako posouzené látky odstraněním poznámek pod čarou 1 až 4 v příslušných položkách seznamu Unie.

(5)

Po zveřejnění seznamu Unie byly v uvedeném seznamu zjištěny určité chyby. Tyto chyby se týkají názvů, čísel CAS, čísel JECFA nebo příměsí následujících látek: FL 02.093, 02.110, 05.085, 08.004, 09.016, 09.131, 09.132, 09.266, 09.578, 09.596, 09.880, 12.075, 12.086, 12.273, 13.028, 13.190, 14.067 a 17.015. Tyto chyby by měly být opraveny.

(6)	Část A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Část A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34.

(2)  Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1.

(3)  EFSA Journal 2013; 11(2):3091.

(4)  EFSA Journal 2012; 10(10):2899.

(5)  EFSA Journal 2012; 10(7):2837.

(6)  EFSA Journal 2012; 10(7):2836.

(7)  EFSA Journal 2012; 10(12):2993.

(8)  EFSA Journal 2012; 10(12):2994.

(9)  EFSA Journal 2013; 11(2):3092.

(10)  EFSA Journal 2012; 10(10):2900.

(11)  EFSA Journal 2012; 10(6):2747.

(12)  EFSA Journal 2012; 10(10):2903.

---

---

15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/25

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 986/2013

ze dne 14. října 2013,

kterým se pro účetní období 2014 Evropského zemědělského záručního fondu stanovují úrokové sazby používané pro výpočet nákladů na financování intervenčních opatření ve formě nákupu, skladování a odbytu zásob

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 884/2006 (2) stanoví, že výdaje vztahující se k finančním nákladům vzniklým členským státům při mobilizaci finančních prostředků pro nákup produktů budou určeny v souladu s metodami stanovenými v příloze IV uvedeného nařízení.

(2)

Podle nařízení (ES) č. 884/2006 přílohy IV bodu I odst. 1 prvního pododstavce se výpočet těchto finančních nákladů provádí na začátku každého účetního období na základě jednotné úrokové sazby stanovené pro Unii Komisí. Tato úroková sazba odpovídá průměru termínované, tříměsíční a dvanáctiměsíční sazby EURIBOR zjištěné v průběhu šesti měsíců, které předcházely sdělení členských států podle prvního pododstavce bodu I odst. 2 této přílohy, s jejich příslušným třetinovým a dvoutřetinovým vyvážením. Tuto sazbu je třeba stanovit na počátku každého účetního období EZZF.

(3)

Je-li však úroková sazba sdělená členským státem vyšší než jednotná úroková sazba stanovená pro Unii v průběhu referenčního období, je pro tento členský stát v souladu s přílohou IV bodem I odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 884/2006 použita jednotná úroková sazba. Je-li úroková sazba sdělená členským státem nižší než jednotná úroková sazba stanovená pro Unii v průběhu referenčního období, je pro tento členský stát stanovena úroková sazba odpovídající úrovni nahlášené úrokové sazby.

(4)

Pokud však členský stát nezašle toto sdělení v požadované formě a ve lhůtě v souladu s přílohou IV bodem I odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 884/2006, považuje se v souladu s uvedenou přílohou bodem I odst. 2 třetím pododstavcem úroková sazba nesená tímto členským státem za nulovou. Pokud členský stát nahlásí, že nenesl žádné úrokové náklady, neboť v průběhu referenčního období neskladoval zemědělské produkty v rámci veřejné intervence, vztahuje se na tento členský stát jednotná úroková sazba stanovená Komisí.

(5)

S výjimkou Francie a Švédska členské státy oznámily, že nenesly žádné úrokové náklady, protože v průběhu referenčního období neskladovaly zemědělské produkty v rámci veřejné intervence. Kromě toho měly tyto členské státy během referenčního období úrokové sazby vyšší, než je jednotná úroková sazba stanovená pro Unii. Pro Chorvatsko byly jako referenční sazby použity sazby z července a ze srpna 2013.

(6)	Vzhledem ke sdělením členských států Komisi je třeba stanovit úrokové sazby, které se použijí pro účetní období 2014 EZZF, s přihlédnutím k těmto různým prvkům.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro výdaje na finanční náklady vynaložené členskými státy při mobilizaci prostředků pro nákup produktů během účetního období 2014 Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) se za úrokové sazby, stanovené v příloze IV nařízení (ES) č. 884/2006 v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, stanoví jednotná úroková sazba ve výši 0,4 %.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2013.

---

(1)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 884/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a o zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států (Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 35).

---

15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/27

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 987/2013

ze dne 14. října 2013

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Fenland Celery (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) č. 1151/2012 zrušilo a nahradilo nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2).

(2)	Žádost o zápis názvu „Fenland Celery“ předložená Spojeným královstvím byla v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(3)	Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být název „Fenland Celery“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(3)  Úř. věst. C 353, 17.11.2012, s. 9.

---

---

15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/29

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 988/2013

ze dne 14. října 2013

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

---

---

15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/31

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 7. října 2013

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Generální radě Světové obchodní organizace k žádosti o prodloužení výjimky WTO týkající se dodatečných autonomních obchodních preferencí udělených Unií Moldavské republice

(2013/500/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek IX Marrákešské dohody o zřízení Světové obchodní organizace (dále jen „dohoda o WTO“) stanoví postupy pro poskytnutí výjimek týkajících se mnohostranných obchodních dohod uvedených v přílohách 1A, 1B nebo 1C dohody o WTO a v jejich přílohách.

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 55/2008 (1) bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 581/2011 (2), kterým byla prodloužena platnost autonomních obchodních preferencí udělených Moldavské republice (dále jen „Moldavsko“) do 31. prosince 2015 a upraveny celní kvóty pro některé změdělské produkty. Nařízení (ES) č. 55/2008 uděluje volný přístup na trh Unie všem výrobkům pocházejícím z Moldavska, s výjimkou určitých zemědělských produktů uvedených v příloze I zmíněného nařízení. Na produkty uvedené ve zmíněné příloze se vztahují omezené úlevy v podobě osvobození od cel v rámci celních kvót nebo v podobě snížení cla. Lze přijmout další rozšíření oblasti působnosti preferencí stanovených v nařízení (ES) č. 55/2008 k liberalizaci dovozu vína z Moldavska.

(3)	Vzhledem k neexistenci výjimky z povinností Unie podle čl. I odst. 1 a článku XIII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 by zacházení vyplývající z těchto autonomních obchodních preferencí muselo být v nezbytném rozsahu rozšířeno na všechny ostatní členy WTO.

(4)

Je v zájmu Unie požádat o prodloužení platnosti výjimky WTO týkající se autonomních obchodních preferencí udělených Unií Moldavsku podle čl. IX odst. 3 Dohody o WTO, aby mohla výrobkům pocházejícím z Moldavska, včetně některých zemědělských produktů, jimž byly uděleny omezené úlevy vymezené v příloze tohoto rozhodnutí, udělovat bezcelní nebo preferenční zacházení, aniž by byla povinna rozšířit stejné bezcelní nebo preferenční zacházení na obdobné výrobky všech ostatních členů WTO, do 31. prosince 2015.

(5)	Unie má podat tuto žádost WTO.

(6)	Je proto vhodné stanovit postoj, který má Unie v Generální radě WTO zaujmout k této žádosti,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie v Generální radě Světové obchodní organizace, je požádat o prodloužení platnosti výjimky WTO týkající se autonomních obchodních preferencí udělených Unií Moldavsku do 31. prosince 2015, pokud jde výrobky pocházející z Moldavska, včetně některých zemědělských produktů, pro něž byly uděleny omezené koncese vymezené v příloze.

Tento postoj vyjádří Komise.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ze dne 21. ledna 2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavsko a o změně nařízení (ES) č. 980/2005 a rozhodnutí Komise 2005/924/ES (Úř. věst. L 20, 24.1.2008, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 581/2011 ze dne 8. června 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku (Úř. věst. L 165, 24.6.2011, s. 5).

---

---

15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/35

---

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 4. října 2013,

kterým se zamítá odmítnutí povolení biocidního přípravku obsahujícího difenakum oznámený Nizozemskem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES

(oznámeno pod číslem C(2013) 6409)

(Pouze nizozemské znění je závazné)

(2013/501/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (1), a zejména na čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I směrnice 98/8/ES obsahuje seznam účinných látek schválených na úrovni Unie pro použití v biocidních přípravcích. Na základě směrnice Komise 2008/81/ES ze dne 29. července 2008, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES za účelem zařazení účinné látky difenakum do přílohy I uvedené směrnice (2), bylo difenakum zařazeno mezi účinné látky pro použití v přípravcích patřících k typu přípravku 14, rodenticidy, definovanému v příloze V směrnice 98/8/ES.

(2)

Společnost Edialux France podala Francii v souladu s článkem 8 směrnice 98/8/ES žádost o povolení přípravku, který obsahuje difenakum a má formu parafínových bloků („sporný přípravek“). Název sporného přípravku a jeho referenční čísla v rejstříku pro biocidní přípravky („R4BP“) jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

(3)	Francie dne 23. února 2012 sporný přípravek povolila. Povolení se následně stalo předmětem vzájemného uznávání ze strany Německa, Lucemburska, Belgie a Švýcarska.

(4)	Dne 3. července 2012 předložila společnost Denka Registrations B.V („žadatel“) Nizozemsku úplnou žádost o vzájemné uznávání francouzského povolení sporného přípravku.

(5)

Dne 24. ledna 2013 Nizozemsko v souladu s čl. 4 odst. 4 směrnice 98/8/ES oznámilo Komisi, ostatním členským státům a žadateli svůj návrh povolení odmítnout. Nizozemsko mělo za to, že sporný přípravek nesplňuje požadavek na dostatečnou účinnost v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice 98/8/ES, jelikož jeho účinnost nebyla prokázána pokusy realizovanými zcela či zčásti v polních podmínkách. Z oznámení vyplynulo, že účinnost rodenticidů je záležitost, které Nizozemsko věnuje obzvláštní pozornost, neboť u potkanů i myší jsou pozorovány problémy s rezistencí.

(6)

Komise vyzvala v souladu s čl. 27 odst. 1 směrnice 98/8/ES ostatní členské státy a žadatele, aby k oznámení do 90 dnů předložili písemné připomínky. Připomínky v této lhůtě předložili Francie, Belgie a žadatel. Oznámení bylo rovněž projednáno na zasedání skupiny pro povolování přípravků a usnadnění vzájemného uznávání za účasti zástupců Komise a zástupců příslušných orgánů členských států, do jejichž kompetence spadají biocidní přípravky, které proběhlo ve dnech 25. a 26. února 2013 v přítomnosti žadatele.

(7)

Z obdržených připomínek vyplývá, že Francie posoudila účinnost přípravku v souladu s dostupnými pokyny EU k hodnocení účinnosti biocidních přípravků používaných jako rodenticidy (3). Žádá-li se o povolení určitého rodenticidu, u konkrétního přípravku, který má být povolen, jsou sice obvykle vyžadovány laboratorní i polní studie, avšak od polních studií lze upustit s odvoláním na údaje, k nimž se dospělo u jiného přípravku, jenž byl povolen v souladu se směrnicí 98/8/ES, obsahuje tutéž aktivní látku a byl již schválen pro tutéž oblast použití.

(8)

Závěry ohledně účinnosti sporného přípravku se tudíž zakládaly na odvolání se k údajům, k nimž se dospělo u jiného rodenticidu ve formě zrní (Sorkil Avoine Speciale (4)), který vyhovuje charakteristikám požadovaným výše uvedenými pokyny a u kterého zkoušky realizované na cílových druzích zcela či zčásti v polních podmínkách prokázaly účinnost.

(9)	Jak požadují pokyny, zkoušky testující výběr návnady rovněž prokázaly, že forma návnady neovlivňuje chuť a že chuť sporného přípravku je ve srovnání s přípravkem Sorkil Avoine Speciale lákavější v případě myší a stejně lákavá v případě potkanů.

(10)

S ohledem na výše uvedené argumenty se Komise přiklání k závěrům hodnocení provedeného Francií a dalšími členskými státy, jež francouzské povolení vzájemně uznaly, a sporný přípravek považuje za dostatečně účinný, tak jak požaduje čl. 5 odst. 1 směrnice 98/8/ES. Komise je proto názoru, že návrh Nizozemska na odmítnutí povolení nelze uvedenými argumenty odůvodnit.

(11)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Návrh Nizozemska odmítnout povolení, které udělila Francie dne 23. února 2012 přípravku uvedenému v příloze, se zamítá.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Nizozemskému království.

---

(1)  Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 46.

(3)  Viz dokument Technical Notes for Guidance on Product Evaluation. Appendices to Chapter 7. Product Type 14: Efficacy Evaluation of Rodenticidal Biocidal Products (Technické poznámky k pokynům k hodnocení přípravků. Dodatky ke kapitole 7. Typ přípravku 14: Hodnocení účinnosti biocidních přípravků používaných jako rodenticidy) na internetové stránce http://ihcp.jrc.ec.europa.eu/our_activities/public-health/risk_assessment_of_Biocides/doc/TNsG/TNsG_PRODUCT_EVALUATION/Revised_Appendix_Chapter_7_PT14_2009.pdf

(4)  Referenční číslo žádosti Francie v rejstříku pro biocidní přípravky: 2010/6309/6308/FR/AA/7742. Datum povolení: 1. října 2011.

---

---

15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/37

---

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 11. října 2013,

kterým se mění rozhodnutí 2005/7/ES, kterým se schvaluje metoda třídění jatečně upravených těl prasat na Kypru, pokud jde o alternativní obchodní úpravu těchto jatečně upravených těl

(oznámeno pod číslem C(2013) 6583)

(Pouze řecké znění je závazné)

(2013/502/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 43 písm. m) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutím Komise 2005/7/ES (2) bylo povoleno používat na Kypru alternativní obchodní úpravu jatečně upravených těl prasat.

(2)	Kypr požádal Komisi, aby směl stanovit obchodní úpravu jatečně upravených těl prasat odlišnou od alternativní obchodní úpravy povolené v článku 2 rozhodnutí 2005/7/ES a odlišnou od standardní obchodní úpravy vymezené v příloze V části B bodě III prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

V souladu s přílohou V částí B bodem III druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1234/2007 lze členským státům povolit, aby stanovily obchodní úpravu jatečně upravených těl prasat odlišnou od standardní obchodní úpravy vymezené v prvním pododstavci uvedeného bodu, jestliže se běžná obchodní praxe na jejich území liší od dané standardní obchodní úpravy. Kypr v žádosti uvedl, že na jeho území je obchodní praxí, že jatečně upravená těla mohou mít obchodní úpravu s jazykem, ledvinami a plstním sádlem. Tato obchodní úprava, která se liší od standardní obchodní úpravy, by proto měla být na Kypru povolena.

(4)	Za účelem vytvoření cenové nabídky pro jatečně upravená těla prasat na porovnatelném základě je třeba zohlednit tuto odlišnou obchodní úpravu tak, že se přizpůsobí hmotnost zaznamenaná v těchto případech oproti hmotnosti u standardní obchodní úpravy.

(5)	Rozhodnutí 2005/7/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Článek 2 rozhodnutí 2005/7/ES se nahrazuje tímto:

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Kyperské republice.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Komise 2005/7/ES ze dne 27. prosince 2004, kterým se schvaluje metoda třídění jatečně upravených těl prasat na Kypru (Úř. věst. L 2, 2.1.2005, s. 19).

---

15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/38

---

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 11. října 2013,

kterým se části Unie uznávají za prosté varroázy včel a kterým se stanoví doplňující záruky požadované při obchodu uvnitř Unie a dovozu do Unie pro ochranu jejich statusu jakožto částí prostých varroázy

(oznámeno pod číslem C(2013) 6599)

(Text s významem pro EHP)

(2013/503/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (1), a zejména na čl. 15 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice 92/65/EHS stanoví veterinární požadavky pro obchod uvnitř Unie se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi a pro jejich dovoz do Unie, pokud se na ně nevztahují veterinární požadavky stanovené ve zvláštních předpisech Unie uvedených v příloze F zmíněné směrnice.

(2)	Varroáza včel je uvedena v seznamu v příloze B směrnice 92/65/EHS. Způsobují ji ektoparazitičtí roztoči rodu Varroa a byla hlášena z celého světa.

(3)	Ustanovení článku 15 směrnice 92/65/EHS stanoví, že pokud je členský stát toho názoru, že je úplně nebo částečně prostý některé z nákaz uvedených v příloze B zmíněné směrnice, předloží Komisi odpovídající dokumentaci, na jejímž základě má být přijato rozhodnutí.

(4)

Varroáza se šíří přesunem včelího plodu a přímým kontaktem s napadenými dospělými včelami. K druhému případu může dojít pouze v rozsahu doletu včel. Za prosté nákazy mohou být tudíž uznána pouze taková území, na nichž lze přesun včelstev a včelího plodu kontrolovat a která jsou geograficky natolik izolovaná, aby bylo možné zabránit migraci včel z oblastí mimo tato území. Kromě toho musí příslušné orgány prostřednictvím výsledků rozsáhlého sledování prokázat, že region je skutečně prostý varroázy a že v zájmu zachování tohoto statusu podléhá vstup živých včel a plodu přísné kontrole.

(5)

Finsko požádalo Komisi, aby uznala Alandy za část jeho území, která je prostá varroázy. Ustanovení čl. 355 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že ustanovení Smluv se vztahují na Alandy v souladu s protokolem č. 2 Aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království.

(6)	Alandy tvoří skupina ostrovů, které se nachází mezi Botnickým zálivem a Baltským mořem, a proto jsou geograficky dostatečně oddělené od oblastí s potenciálním výskytem varroázy.

(7)

Na Alandách je varroáza nákazou podléhající hlášení a žádný zavíčkovaný plod a larvičky ani živé dospělé včely nelze z pevninského Finska na Alandy přemísťovat. Finsko po několik let populaci včel na ostrovech sledovalo. Na základě tohoto sledování může nyní Finsko nepřítomnost nákazy na Alandách potvrdit. Uvedenou část finského území lze tudíž považovat za prostou této nákazy.

(8)	S přihlédnutím k opatřením, která již Finsko zavedlo ve svých vnitrostátních právních předpisech, by tudíž měly být stanoveny doplňující záruky požadované pro obchod.

(9)

S cílem stanovit předpoklady pro vzory veterinárních osvědčení pro přesuny živých včel v rámci Unie mezi územími Unie prostými roztoče rodu Varroa, by mělo být ve veterinárním osvědčení uvedeném v příloze E části 2 směrnice 92/65/EHS stanoveno doplňkové osvědčení. Mimoto by místní veterinární jednotka oblasti prosté nebo oblastí prostých varroázy měla být označena kódem TRACES v souladu s rozhodnutím Komise 2009/821/ES (2).

(10)

Vstup živých včel do Unie je povolen pouze za podmínek stanovených v nařízení Komise (EU) č. 206/2010 (3). Je-li deklarovaným konečným místem určení zásilek území prosté varroázy, je vhodné vedle požadavků stanovených v uvedeném nařízení v zájmu ochrany statusu území, jež byla uznána za prostá varroázy, zakázat propuštění zásilek včelích královen a jejich doprovodu do Unie.

(11)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Členské státy či jejich území uvedené ve třetím sloupci tabulky stanovené v příloze se uznávají za prosté varroázy.

Článek 2

1.   Členské státy uvedené v příloze musí zajistit, aby na územích uvedených ve třetím sloupci tabulky stanovené v příloze byly dodržovány tyto podmínky:

a)	varroáza je povinná hlášením podle vnitrostátního práva;

b)	za účelem doložení nepřítomnosti ektoparazitických roztočů rodu Varroa se provádí pravidelné sledování.

2.   Členské státy uvedené v příloze musí Komisi podávat zprávy o výsledcích sledování uvedeného v odst. 1 písm. b) do 31. května každého roku.

3.   Členské státy uvedené v příloze musí neprodleně oznámit Komisi a ostatním členským státům zjištění ektoparazitických roztočů rodu Varroa na územích uvedených ve třetím sloupci tabulky stanovené v příloze.

Článek 3

1.   Propuštění zásilek zboží uvedeného v pátém sloupci tabulky stanovené v příloze na území uvedená ve třetím sloupci zmíněné tabulky se zakazuje.

2.   Odchylně od odstavce 1 se propuštění zboží uvedeného v pátém sloupci tabulky v příloze na území uvedená ve třetím sloupci zmíněné tabulky povolí, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	zboží pochází z jiného členského státu nebo jeho území uznaného prostým varroázy podle čl. 15 odst. 2 směrnice 92/65/EHS;

b)

zásilky doprovází veterinární osvědčení vyhotovené podle veterinárního osvědčení stanoveného v příloze E části 2 směrnice 92/65/EHS, v němž se v části II.2 doplní tyto informace: „zboží uvedené v pátém sloupci tabulky stanovené v příloze prováděcího rozhodnutí Komise 2013/503/EU pocházející z členských států nebo jejich částí, které jsou uznány za prosté varroázy podle čl. 15 odst. 2 směrnice 92/65/EHS a v nichž během posledních 30 dnů nebyl hlášen žádný případ varroázy.“;

c)	byla uplatněna veškerá preventivní opatření, aby se během přepravy zabránilo kontaminaci zásilek varroázou.

Článek 4

1.   Členské státy nepovolí propuštění zásilek včel uvedených v čl. 7 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 206/2010 do Unie, pokud je jejich konečným místem určení uvedeným v kolonkách I.9, I.10 nebo I.12 veterinárního osvědčení doprovázejícího zásilky území uvedené ve třetím sloupci tabulky stanovené v příloze.

2.   Odchylně od odstavce 1 a s výhradou veterinárních požadavků pro dovoz stanovených nařízením (EU) č. 206/2010 mohou členské státy povolit propuštění zásilek uvedených v odstavci 1 do Unie, je-li jejich konečné místo určení změněno na území, které není uvedeno ve třetím sloupci tabulky stanovené v příloze.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

---

(1)  Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54.

(2)  Rozhodnutí Komise 2009/821/ES ze dne 28. září 2009, kterým se stanoví seznam schválených stanovišť hraniční kontroly, některá prováděcí pravidla týkající se inspekcí prováděných veterinárními odborníky Komise a veterinární jednotky v TRACES (Úř. věst. L 296, 12.11.2009, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (EU) č. 206/2010 ze dne 12. března 2010, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některých zvířat a čerstvého masa na území Evropské unie, a požadavky na veterinární osvědčení (Úř. věst. L 73, 20.3.2010, s. 1).

---

---

15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/41

---

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO INSPEKTORA OCHRANY ÚDAJŮ

ze dne 17. prosince 2012

o přijetí jednacího řádu

(2013/504/EU)

EVROPSKÝ INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (1), a zejména na čl. 46 písm. k) tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 8 Listiny základních práv a článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že dodržování pravidel týkajících se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, které se jich týkají, institucemi, orgány, úřady a agenturami Unie podléhá kontrole nezávislého orgánu.

(2)	Nařízení (ES) č. 45/2001 stanoví ustavení nezávislého orgánu nazvaného „evropský inspektor ochrany údajů“, který je povinen zajistit, aby orgány a instituce Unie dodržovaly základní práva a svobody fyzických osob, zejména jejich právo na soukromí, v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

(3)	Nařízení (ES) č. 45/2001 také stanoví povinnosti a pravomoci evropského inspektora ochrany údajů, jakož i podmínky jmenování evropského inspektora ochrany údajů a zástupce inspektora.

(4)	Nařízení (ES) č. 45/2001 dále stanoví, že evropskému inspektorovi ochrany údajů je nápomocen sekretariát, a stanoví řadu ustanovení týkajících se zaměstnanců a rozpočtových otázek.

(5)	Řadu dalších ustanovení týkajících se tohoto tématu stanoví rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise č. 1247/2002/ES ze dne 1. července 2002 o úpravě a obecných podmínkách výkonu funkce evropského inspektora ochrany údajů (2).

(6)	Další povinnosti a pravomoci evropského inspektora ochrany údajů stanoví jiná ustanovení práva Unie,

PŘIJAL TENTO JEDNACÍ ŘÁD:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Výkon povinností a pravomocí

Evropský inspektor ochrany údajů vykonává povinnosti a pravomoci uložené nařízením (ES) č. 45/2001 a dalšími ustanoveními práva Unie.

Článek 2

Definice

V tomto jednacím řádu se:

a)	„nařízením“ rozumí nařízení (ES) č. 45/2001;

b)	„institucí“ rozumí instituce, orgán, úřad nebo agentura, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001;

c)	„evropským inspektorem ochrany údajů“ rozumí evropský inspektor ochrany údajů jako instituce;

d)	„inspektorem“ rozumí osoby, které zastávají funkci evropského inspektora ochrany údajů a zástupce inspektora, pokud není uvedeno jinak;

e)	„správním opatřením“ rozumí rozhodnutí nebo jiný akt správy Unie s obecnou působností týkající se zpracování osobních údajů prováděného institucí.

KAPITOLA II

INSTITUCE A SEKRETARIÁT

Článek 3

Nezávislost, řádná správa a řádná správní praxe

1.   V souladu s článkem 44 nařízení vykonává inspektor své funkce zcela nezávisle.

2.   Inspektor zajistí řádné fungování služeb, které jsou k dispozici pro plnění úkolů uvedených v článku 1, s přihlédnutím k zásadám řádné správy, řádné správní praxe a dobrého řízení.

Článek 4

Role inspektora a zástupce inspektora

1.   Inspektor a zástupce inspektora jako členové instituce odpovídají za přijímání strategií, politik a rozhodnutí a spolupracují při plnění úkolů uvedených v článku 1. Zástupce inspektora vykonává tyto úkoly v případě, že je inspektor nepřítomen nebo není schopen tyto úkoly vykonávat, a naopak.

2.   Inspektor a zástupce inspektora usilují o dosažení shody o obecných strategiích a politikách a dalších důležitých otázkách včetně otázek souvisejících se sekretariátem. V případech, kdy shody dosáhnout nelze a daná otázka je naléhavá, rozhoduje inspektor.

3.   Inspektor v úzké spolupráci se zástupcem inspektora určuje vzájemnou dělbu práce mezi nimi včetně toho, kdo z nich ponese hlavní odpovědnost za přípravu a přijímání rozhodnutí a za dohled nad jejich uplatňováním, a případně určuje i přenesení úkolů na zástupce inspektora.

Článek 5

Sekretariát

1.   V souladu s čl. 43 odst. 4 nařízení je inspektorovi nápomocen sekretariát, jehož úkoly a pracovní postupy určí inspektor.

2.   Inspektor může některé úkoly delegovat na jednotlivé zaměstnance, přičemž je možné, aby tyto zaměstnance nahradili jiní zaměstnanci.

3.   Inspektor stanoví v rámci sekretariátu několik oddělení a útvarů, jejichž úkolem bude pomáhat při přípravě a provádění úkolů uvedených v článku 1. V čele každého oddělení nebo útvaru stojí vedoucí oddělení nebo útvaru.

Článek 6

Ředitel

1.   V čele sekretariátu stojí ředitel, který přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného fungování sekretariátu a účinného využívání zdrojů, včetně nahrazení ředitele v případě jeho nepřítomnosti nebo neschopnosti jednat.

2.   Ředitel odpovídá za:

a)	přípravu a provádění strategií a politik;

b)	přispívání k jejich hodnocení a rozvoji;

c)	koordinaci a plánování činností, měření výkonnosti a případně i zastupování instituce ve vztazích s jinými orgány a institucemi.

Článek 7

Správní rada

1.   Správní rada se skládá z inspektora, zástupce inspektora a ředitele. Rada se schází v pravidelných intervalech, obvykle jednou týdně, aby projednala obecné strategie a politiky a další důležité otázky a podílela se na účinné koordinaci příslušných aktivit.

2.   Ředitel zajistí řádné fungování sekretariátu správní rady.

Článek 8

Zasedání s ředitelem

Ředitel se v pravidelných intervalech, obvykle jednou týdně, schází s vedoucími oddělení a útvarů s cílem zajistit koordinaci a plánování činností a přípravu a provádění strategií a politik. Ředitel zajistí řádné fungování sekretariátu pro zasedání s ředitelem.

Článek 9

Orgán oprávněný ke jmenování

1.   Ředitel vykonává pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování ve smyslu článku 2 služebního řádu úředníků Evropských společenství a pravomoci svěřené orgánu oprávněnému k uzavírání pracovních smluv ve smyslu článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství a všechny další související pravomoci vyplývající z jiných správních rozhodnutí, a to jak z interních rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů, tak z rozhodnutí interinstitucionální povahy, pokud rozhodnutí inspektora o výkonu pravomocí, kterými je pověřen orgán oprávněný ke jmenování a orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv, nestanoví jinak.

2.   Ředitel může přenést výkon pravomocí uvedených v odstavci 1 na úředníka odpovědného za řízení lidských zdrojů.

Článek 10

Schvalující osoba a účetní

1.   Pravomoci schvalující osoby vykonává inspektor. Pravomoci pověřené schvalující osoby a dále pověřené schvalující osoby vykonávají osoby jmenované v listině úkolů a odpovědností pověřených schvalujících osob a v listině úkolů a odpovědností dále pověřených schvalujících osob.

2.   Účetním evropského inspektora ochrany údajů je účetní Evropské komise.

KAPITOLA III

POVĚŘENÍ A ZASTUPOVÁNÍ

Článek 11

Pověření

1.   Inspektor může pověřit ředitele pravomocí přijímat a podepisovat konečné znění rozhodnutí nebo stanoviska, jehož obsah byl již vymezen.

2.   Pokud byl ředitel pověřen pravomocemi podle odstavce 1, může v případě své nepřítomnosti výkonem těchto pravomocí dále pověřit vedoucího příslušného oddělení nebo útvaru.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž jsou dotčena pravidla týkající se přenesení pravomocí svěřených orgánu oprávněnému ke jmenování nebo pravomocí týkajících se finančních záležitostí, jak je stanoveno v článcích 9 a 10.

Článek 12

Zastupování

1.   V nepřítomnosti inspektora a zástupce inspektora nebo v případě, že nejsou schopni výkonu funkce, je v případě potřeby u otázek naléhavě vyžadujících pozornost během této nepřítomnosti nebo neschopnosti výkonu funkce zastupuje ředitel.

2.   Není-li ředitel schopen vykonávat svou funkci nebo není-li místo ředitele obsazeno a inspektor nejmenoval žádného úředníka, vykonává úkoly ředitele přítomný vedoucí oddělení nebo útvaru s nejvyšší platovou třídou, a v případě, že existuje více vedoucích oddělení nebo útvarů se stejnou platovou třídou, nejdéle sloužící z nich v dané třídě, a v případě, že existuje více vedoucích oddělení nebo útvarů se stejnou délkou služby, nejstarší z nich.

3.   Pokud není přítomen žádný vedoucí oddělení nebo útvaru a nebyl určen žádný úředník, vykonává jeho úkoly přítomný úředník daného oddělení nebo útvaru, který má nejvyšší platovou třídu, a v případě, že existuje více osob se stejnou platovou třídou, nejdéle sloužící úředník v dané třídě, a v případě, že existuje více osob se stejnou délkou služby, nejstarší z nich.

4.   Pokud není schopen plnit své povinnosti jiný vedoucí pracovník nebo není-li jeho místo obsazeno, určí ředitel po dohodě s inspektorem zastupujícího úředníka. Pokud žádný úředník nebyl určen, vykonává dané úkoly úředník daného oddělení nebo útvaru, který má nejvyšší platovou třídu, a v případě, že existuje více osob se stejnou platovou třídou, nejdéle sloužící v dané třídě, a v případě, že existuje více osob se stejnou délkou služby, nejstarší z nich.

5.   Odstavce 1 až 4 se použijí, aniž jsou dotčena pravidla týkající se přenesení pravomocí svěřených orgánu oprávněnému ke jmenování nebo pravomocí týkajících se finančních otázek, jak je stanoveno v článcích 9 a 10.

KAPITOLA IV

PLÁNOVÁNÍ

Článek 13

Roční plán řízení

1.   V souladu se zásadami řádné správy a řádného finančního řízení stanoví evropský inspektor ochrany údajů každoročně roční plán řízení. Tento plán obsahuje obecné a konkrétní cíle, které vycházejí z dlouhodobé strategie evropského inspektora ochrany údajů. Budou vymezeny výkonnostní ukazatele a cíle a poté budou dvakrát ročně měřeny s cílem monitorovat a sledovat dosažené výsledky.

2.   Do ročního plánu řízení je začleněna analýza rizik činností naplánovaných evropským inspektorem ochrany údajů, která zahrnuje zjištěná rizika a plánování snižování rizik.

Článek 14

Výroční zpráva

1.   V souladu s článkem 48 nařízení předloží evropský inspektor ochrany údajů Evropskému parlamentu, Radě a Komisi výroční zprávu o své činnosti (dále jen „výroční zpráva“) a předá ji ostatním institucím.

2.   Výroční zpráva musí být předložena a zveřejněna na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů nejpozději do 1. července následujícího roku.

3.   Evropský inspektor ochrany údajů zváží připomínky ostatních institucí uvedených v odstavci 1 podle čl. 48 odst. 2 nařízení s cílem případného následného posouzení zprávy v Evropském parlamentu.

KAPITOLA V

ZVLÁŠTNÍ POSTUPY

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 15

Hlavní zásady a základní hodnoty

1.   Evropský inspektor ochrany údajů jedná ve veřejném zájmu jako odborný, nezávislý, spolehlivý a směrodatný orgán v oblasti ochrany údajů na úrovni Unie. Zásahy evropského inspektora ochrany údajů jsou založeny na nestrannosti, bezúhonnosti, transparentnosti a pragmatismu.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů vede konstruktivní jednání se zúčastněnými stranami s cílem zajistit spravedlivou rovnováhu mezi ochranou údajů a soukromí a jinými zájmy a politikami.

3.   Dohled nad institucemi je založen na zásadě, že odpovědnost za dodržování nesou především samotní správci.

Článek 16

Politika v oblasti činností

Evropský inspektor ochrany údajů přijímá politické dokumenty s cílem stanovit hlavní prvky politiky evropského inspektora ochrany údajů týkající se konkrétních činností, pokud je to relevantní z hlediska vydávání pokynů o stanovisku evropského inspektora ochrany údajů ve vztahu ke konkrétní činnosti. Politické dokumenty jsou pravidelně aktualizovány.

Článek 17

Sledování dodržování nařízení

Evropský inspektor ochrany údajů provádí pravidelné sledování s cílem zajistit přiměřený přehled o dodržování ochrany údajů v rámci institucí. Toto sledování může být obecné nebo cílenější na základě poznatků a důkazů získaných při výkonu kontrolní činnosti.

Článek 18

Vymáhání

Evropský inspektor ochrany údajů vymáhá povinnosti v oblasti ochrany údajů s využitím pravomocí podle článku 47 nařízení. Tyto pravomoci musí být použity v co nejvyšší míře v případech závažných, úmyslných nebo opakovaných případů nedodržování.

ODDÍL 2

Předběžné kontroly

Článek 19

Žádost o předběžnou kontrolu

1.   V souladu s článkem 27 nařízení podléhají zpracování, která by z titulu své povahy, svého rozsahu nebo účelů mohla představovat zvláštní rizika pro práva a svobody subjektů údajů, předběžné kontrole evropského inspektora ochrany údajů na základě oznámení inspektora ochrany údajů dané instituce.

2.   V případě pochybností o nezbytnosti předběžné kontroly určí evropský inspektor ochrany údajů na žádost inspektora ochrany údajů, zda dané zpracování představuje zvláštní rizika či nikoli, a pokud ano, vyzve inspektora ochrany údajů k odpovídajícímu oznámení tohoto případu.

3.   Pokud zpracování nepředstavuje zvláštní rizika, může evropský inspektor ochrany údajů i přesto poskytnout instituci určitá doporučení.

4.   Oznámení předběžné kontroly musí být zasláno sekretariátu evropského inspektora ochrany údajů e-mailem pomocí standardního formuláře evropského inspektora ochrany údajů.

5.   K formuláři oznámení mohou být přiloženy jakékoli další významné informace vztahující se ke zpracování, kterého se oznámení týká.

Článek 20

Stanoviska v rámci předběžné kontroly

1.   Evropský inspektor ochrany údajů přijme stanovisko, ve kterém jsou prezentovány příslušné důvody a závěry předběžné kontroly.

2.   Pokud oznámené zpracování zahrnuje potenciální porušení některého ustanovení nařízení, vypracuje evropský inspektor ochrany údajů návrhy, jak se tomuto porušení vyhnout.

Článek 21

Lhůty a pozastavení při přijímání stanoviska v rámci předběžné kontroly

1.   V souladu s čl. 27 odst. 4 nařízení oznámí evropský inspektor ochrany údajů své stanovisko v rámci předběžné kontroly ve lhůtě dvou měsíců od přijetí oznámení. Evropský inspektor ochrany údajů si může vyžádat jakékoli další informace, které bude považovat za nezbytné. Běh této dvouměsíční lhůty může být pozastaven, dokud evropský inspektor ochrany údajů neobdrží požadované informace. Vyžaduje-li to složitost případu, může být uvedená dvouměsíční lhůta jednou prodloužena o další dva měsíce.

2.   Není-li stanovisko doručeno do konce dvouměsíční lhůty, případně prodloužené lhůty, považuje se za kladné.

3.   Počáteční datum pro výpočet této lhůty je den následující po dni obdržení formuláře oznámení.

4.   Pokud konečné datum připadá na státní svátek nebo na jiný den, kdy evropský inspektor ochrany údajů neposkytuje své služby, je za konečné datum pro doručení stanoviska považován následující pracovní den.

Článek 22

Lhůty a pozastavení

1.   Před přijetím stanoviska musí evropský inspektor ochrany údajů zaslat návrh tohoto stanoviska příslušné instituci za účelem poskytnutí zpětné vazby týkající se praktických aspektů a faktických nepřesností. Instituce předloží svou zpětnou vazbu do 10 dnů od obdržení návrhu. Tato lhůta může být na odůvodněnou žádost správce prodloužena. Žádost o zpětnou vazbu vede k pozastavení běhu lhůty uvedené v čl. 21 odst. 1. Pokud evropský inspektor ochrany údajů neobdrží zpětnou vazbu ve stanovené lhůtě, přikročí k přijetí stanoviska.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů poskytne instituci tři měsíce od data přijetí stanoviska na to, aby poskytla informace o provádění doporučení obsažených ve stanovisku. Tyto informace podléhají následné kontrole evropského inspektora ochrany údajů.

Článek 23

Rejstřík předběžné kontroly

1.   V souladu s čl. 27 odst. 5 nařízení vede evropský inspektor ochrany údajů rejstřík všech zpracování oznámených podle článku 27 nařízení.

2.   Tento rejstřík nesmí obsahovat žádnou zmínku o bezpečnostních opatřeních. Musí obsahovat odkaz na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů a informace o lhůtě pro poskytování informací ze strany instituce podle čl. 22 odst. 2. Rejstřík musí být k dispozici na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů.

ODDÍL 3

Konzultace ohledně správních opatření

Článek 24

Konzultace ohledně správních opatření

1.   V souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení uvědomí instituce evropského inspektora ochrany údajů o tom, že vypracovaly správní opatření související se zpracováním osobních údajů.

2.   V souladu s čl. 46 písm. d) nařízení poskytuje evropský inspektor ochrany údajů institucím v reakci na konzultaci z jejich strany poradenství ohledně všech otázek, které se týkají zpracování osobních údajů, zejména před tím, než vypracují vnitřní řád v oblasti ochrany základních práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

3.   Evropský inspektor ochrany údajů zpravidla reaguje na žádost o konzultaci, pouze pokud bylo správní opatření nejprve konzultováno s inspektorem ochrany údajů dotyčné instituce.

Článek 25

Stanoviska

1.   Evropský inspektor ochrany údajů v zásadě oznámí své stanovisko ve lhůtě dvou měsíců ode dne přijetí žádosti o konzultaci. Evropský inspektor ochrany údajů si může vyžádat jakékoli další informace, které bude považovat za nezbytné. Běh uvedené dvouměsíční lhůty může být pozastaven, dokud evropský inspektor ochrany údajů neobdrží požadované informace.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů poskytne instituci tři měsíce od data přijetí stanoviska na to, aby poskytla informace o provádění doporučení obsažených ve stanovisku. Tyto informace podléhají následné kontrole evropského inspektora ochrany údajů.

ODDÍL 4

Legislativní a politické konzultace

Článek 26

Rozsah konzultací

1.   V souladu s článkem 41 a čl. 28 odst. 2 nařízení poskytuje evropský inspektor ochrany údajů poradenství ohledně návrhů právních předpisů na základě Smluv a jiných právních aktů a dokumentů, jako například:

a)	rozhodnutí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky;

b)	prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci;

c)	dokumentů týkajících se dohod se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

d)	legislativních iniciativ členských států v rámci Smluv;

e)	iniciativ pro posílení spolupráce;

f)	nezávazných aktů, jako jsou doporučení a sdělení týkající se ochrany práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

Evropský inspektor ochrany údajů poskytne takové poradenství poté, co s ním konzultuje Komise podle čl. 28 odst. 2 nařízení či na jakoukoli jinou žádost instituce nebo z vlastního podnětu.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů musí být zúčastněným institucím k dispozici pro konzultace ve všech fázích legislativního procesu.

Článek 27

Neformální konzultace

1.   Jak bylo dohodnuto s Komisí, měl by být evropský inspektor ochrany údajů konzultován dříve, než kolegium Komise přijme konečné rozhodnutí o přijetí opatření, legislativního návrhu nebo politického dokumentu. Jako reakci na tuto konzultaci poskytne evropský inspektor ochrany údajů odpovědnému útvaru Komise neformální připomínky k předběžnému návrhu nebo k návrhu souvisejícího dokumentu.

2.   Neformální připomínky poskytnuté podle odstavce 1 musí respektovat důvěrnost vnitřního rozhodovacího procesu Komise podle platných pravidel v rámci Smluv a sekundárního práva. Evropský inspektor ochrany údajů se snaží dodržovat lhůty navržené útvary Komise, pokud je to přijatelné a proveditelné.

Článek 28

Legislativní stanoviska a formální připomínky

1.   Poradenství evropského inspektora ochrany údajů týkající se návrhů právních předpisů nebo souvisejícího dokumentu může mít podobu stanoviska, formálních připomínek nebo jiného dokumentu, který bude považován za vhodný.

2.   Ve stanovisku evropský inspektor ochrany údajů posoudí aspekty návrhu nebo souvisejícího dokumentu, které souvisí s ochranou údajů. Stanovisko musí být v zásadě vydáno do tří měsíců od přijetí návrhu nebo souvisejícího dokumentu.

3.   Shrnutí tohoto stanoviska bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (řada C) a úplné znění bude zveřejněno na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů.

4.   Formální připomínky evropského inspektora ochrany údajů se zaměřují na konkrétní aspekty návrhu nebo souvisejícího dokumentu. V zásadě musí být vydány do dvou měsíců po přijetí dokumentu. Musí být zveřejněny na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů.

Článek 29

Roční priority a soupis návrhů právních předpisů

1.   Evropský inspektor ochrany údajů zveřejní roční priority na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů zveřejní na svých internetových stránkách třikrát ročně soupis návrhů právních předpisů a souvisejících dokumentů, u nichž má v úmyslu poskytovat poradenství. Tento soupis klasifikuje uvedené dokumenty podle jejich priority.

3.   Tento soupis vychází z ročního pracovního programu Komise, jeho aktualizovaných příloh a veškerých dalších relevantních informací, které jsou k dispozici.

Článek 30

Opatření v návaznosti na legislativní stanoviska a formální připomínky

1.   Evropský inspektor ochrany údajů po poskytnutí poradenství aktivně sleduje vývoj v Evropském parlamentu, Radě a Komisi.

2.   Inspektor je k dispozici za účelem ústní prezentace rad evropského inspektora ochrany údajů a jejich projednání na setkání se zákonodárným orgánem nebo je připraven poskytnout jinou požadovanou asistenci.

3.   Jsou-li v projednávaném legislativním opatření provedeny podstatné změny, může evropský inspektor ochrany údajů zvážit předložení dalšího stanoviska, dalších připomínek nebo jakéhokoli jiného dokumentu, který bude považován za vhodný.

ODDÍL 5

Stížnosti

Článek 31

Stížnosti

1.   V souladu s čl. 46 písm. a) nařízení vyslechne evropský inspektor ochrany údajů stížnosti, v přiměřeném rozsahu je posoudí a v přiměřené době sdělí subjektu údajů výsledky.

2.   Stížnosti podané Evropskému inspektorovi ochrany údajů neovlivní lhůty k podání opravných prostředků v paralelních správních nebo soudních řízeních.

Článek 32

Podání stížnosti

1.   Ve stížnosti musí být uvedena totožnost osoby, která stížnost podává.

2.   Stížnost musí být předložena písemně v jakémkoli úředním jazyce Evropské unie a musí obsahovat veškeré informace nezbytné k pochopení jejího předmětu.

3.   Stížnost musí být v zásadě podána do dvou let ode dne, kdy se stěžovatel dověděl o skutečnostech, na nichž je stížnost založena.

4.   Pokud byla stížnost týkající se stejných skutečností podána evropskému veřejnému ochránci práv, posoudí evropský inspektor ochrany údajů její přípustnost z hlediska ustanovení memoranda o porozumění uzavřeného mezi evropským inspektorem ochrany údajů a evropským veřejným ochráncem práv. (3)

Článek 33

Vyřizování stížností

1.   Evropský inspektor ochrany údajů rozhodne o nejvhodnějším způsobu a prostředcích vyřizování stížnosti, přičemž vezme v úvahu:

a)	povahu a závažnost údajného porušení předpisů na ochranu údajů;

b)	závažnost újmy, kterou jeden subjekt údajů nebo více subjektů údajů utrpěl/y nebo mohl/y utrpět v důsledku uvedeného porušení;

c)	potenciální celkový význam případu, a to i ve vztahu k jiným dotčeným veřejným a/nebo soukromým zájmům;

d)	nakolik je pravděpodobné, že bude možné porušení předpisů prokázat;

e)	přesné datum, kdy k předmětným událostem došlo, každé jednání, které již nemá účinky, odstranění těchto účinků nebo odpovídající záruka toho, že účinky budou odstraněny.

2.   Opatření evropského inspektora ochrany údajů mohou zahrnovat zejména písemné žádosti o poskytnutí informací, rozhovory s příslušnými osobami, kontroly na místě nebo forenzní vyšetřování zaměřené na příslušná zařízení.

3.   Evropský inspektor ochrany údajů zveřejní obsah stížnosti a totožnost stěžovatele pouze v rozsahu nezbytném pro řádný průběh šetření. Během vyšetřování a po něm neposkytne evropský inspektor ochrany údajů třetím osobám žádné dokumenty týkající se stížnosti včetně konečného rozhodnutí, pokud dotčené osoby nedají k takovému zveřejnění souhlas nebo pokud evropský inspektor ochrany údajů nemá zákonnou povinnost uvedené dokumenty třetím osobám poskytnout.

4.   Informace o stížnosti zveřejní evropský inspektor ochrany údajů pouze v takové formě, která neumožňuje identifikaci stěžovatele nebo jiných zúčastněných subjektů údajů.

Článek 34

Výsledek stížností

1.   Evropský inspektor ochrany údajů informuje stěžovatele co nejdříve o výsledku stížnosti a o přijatých opatřeních.

2.   Pokud je stížnost shledána nepřípustnou nebo je její posuzování ukončeno, odkáže evropský inspektor ochrany údajů tam, kde je to vhodné, stěžovatele na jiný orgán.

3.   Jak je uvedeno v čl. 32 odst. 2 nařízení, neposkytne-li evropský inspektor ochrany údajů odpověď ve lhůtě šesti měsíců, znamená to, že stížnost byla zamítnuta.

Článek 35

Přezkum a soudní opravné prostředky

1.   Stěžovatel a dotyčná instituce mohou písemně požádat evropského inspektora ochrany údajů o přezkum rozhodnutí o stížnosti.

2.   Žádost o přezkum se podává ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení rozhodnutí a je omezena na nové prvky nebo právní argumenty, které evropský inspektor ochrany údajů nezohlednil.

3.   Nezávisle na možnosti požádat evropského inspektora ochrany údajů o přezkum rozhodnutí o stížnosti může být toto rozhodnutí napadeno u Soudního dvora Evropské unie v souladu s podmínkami stanovenými v článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.

ODDÍL 6

Inspekce a návštěvy

Článek 36

Inspekce

1.   Evropský inspektor ochrany údajů rozhodne o provedení inspekce, kdykoli má za to, že je v souvislosti s plněním kontrolní funkce nebo v zájmu dodržení zákonné povinnosti nutné provést kontrolu na místě.

2.   Provedení inspekce musí být příslušné instituci oznámeno písemně čtyři týdny před plánovaným datem inspekce. Oznámení o inspekci musí popisovat její účel a rozsah, musí stanovit datum inspekce a určit lhůtu, v níž může instituce požádat o přehodnocení tohoto data a v níž má evropskému inspektorovi ochrany údajů poskytnout veškeré požadované informace.

3.   Evropský inspektor ochrany údajů pak vydá rozhodnutí o inspekci a uvede v něm její účel, rozsah, datum (data) a čas a místo (místa) inspekce a stanoví právní základ pro inspekční činnosti. K rozhodnutí musí být přiloženy mandáty pro všechny zaměstnance, kteří se inspekce účastní.

4.   Zaměstnanci provádějící inspekci shromažďují veškeré listinné důkazy selektivním a přiměřeným způsobem. Všechny listinné důkazy musí být řádně zajištěny.

5.   Rozhovory a informace získané v průběhu inspekce a užitý postup musí být zaznamenány do zápisu, který je zaslán instituci za účelem připojení případných připomínek z její strany. Pokud nebudou připomínky obdrženy ve stanovené lhůtě, je zápis považován za schválený. K zápisu musí být připojen seznam důkazů shromážděných během inspekce.

6.   Evropský inspektor ochrany údajů uvede zjištění vyplývající z inspekce v inspekční zprávě. Tato zpráva musí obsahovat veškerá opatření, která má instituce podrobená inspekci provést, a zohlednění této zprávy podléhá následné kontrole evropského inspektora ochrany údajů.

Článek 37

Návštěvy

1.   Evropský inspektor ochrany údajů provádí návštěvy s cílem získat závazek vrcholového vedení instituce k podpoře dodržování nařízení.

2.   K návštěvě evropský inspektor ochrany údajů přistoupí zpravidla tehdy, pokud daná instituce neprojevuje dostatečnou vůli k dodržování nařízení, nekomunikuje s ním nebo je-li cílem návštěvy zvyšování povědomí v oblasti dodržování předpisů o zpracovávání osobních údajů.

3.   Tam, kde to je vhodné, je návštěva uzavřena dohodou o harmonogramu („plánu“), který zavazuje vedení instituce k tomu, aby ve stanovené lhůtě zajistilo dodržování zvláštních povinností podle nařízení. Dohodnutý harmonogram podléhá následné kontrole evropského inspektora ochrany údajů.

ODDÍL 7

Sledování technologií

Článek 38

Technologie a výzkum

1.   V souladu s čl. 46 písm. e) nařízení sleduje evropský inspektor ochrany údajů vývoj informačních a komunikačních technologií. Při plnění tohoto úkolu se evropský inspektor ochrany údajů zaměřuje na identifikaci nových trendů s možným dopadem na ochranu údajů, na navazování kontaktů se zúčastněnými subjekty, na zvyšování povědomí o možných aspektech ochrany údajů a poskytování poradenství o tom, jak zahrnout problematiku ochrany údajů do příslušných projektů, na podporu zásad ochrany soukromí již od návrhu (privacy by design) i standardního nastavení ochrany soukromí (privacy by default), a v případě potřeby i na přizpůsobení metodiky dohledu technologickému vývoji.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů přispívá k cílům rámcových programů Unie tím, že se podílí na práci poradních výborů v oblasti výzkumu, které Komisi napomáhají při hodnocení návrhů, nebo i jiným způsobem, je-li to vhodné.

3.   Evropský inspektor ochrany údajů může rozhodnout, že podpoří jednotlivé činnosti v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací financované EU přijetím stanoviska k této činnosti, a to na žádost nebo z vlastního podnětu.

ODDÍL 8

Soudní řízení

Článek 39

Žaloby proti institucím

V souladu s čl. 47 odst. 1 písm. h) nařízení může evropský inspektor ochrany údajů předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek, které stanoví Smlouva. Evropský inspektor ochrany údajů této pravomoci v případě potřeby využije, pokud určitá instituce nedodržuje nařízení, a v případě, že nedojde k účinné reakci na následná vynucovací opatření provedená evropským inspektorem ochrany údajů podle článku 47 nařízení.

Článek 40

Žaloby proti rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů

V souladu s čl. 32 odst. 3 nařízení lze proti rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Článek 41

Zásahy

1.   V souladu s čl. 47 odst. 1 písm. i) nařízení může evropský inspektor ochrany údajů zasahovat do právních sporů předložených Soudnímu dvoru Evropské unie.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů žádá o povolení zasáhnout do řízení, pokud má daný případ obecný význam z hlediska ochrany údajů nebo pokud se evropský inspektor ochrany údajů při výkonu úkolů v oblasti dohledu přímo podílel na skutkových okolnostech věci.

3.   Rozhodnutí požádat o povolení zásahu do řízení může ovlivnit i to, zda otázka ochrany údajů představuje podstatnou část případu a zda zásah inspektora ochrany údajů bude pravděpodobně představovat z hlediska daného řízení přidanou hodnotu.

4.   Pokud neexistují pádné důvody nezasahovat, žádá evropský inspektor ochrany údajů o povolení zásahu tehdy, pokud ho k tomu formálně vyzve soud.

KAPITOLA VI

INSPEKTOŘI OCHRANY ÚDAJŮ

Článek 42

Spolupráce s inspektory ochrany údajů

1.   Evropský inspektor ochrany údajů spolupracuje s inspektory ochrany údajů, a to jak na dvoustranném základě, tak na základě účasti na zasedáních organizovaných sítí inspektorů ochrany údajů.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů poskytuje inspektorům ochrany údajů podporu a poradenství, je-li to nutné pro plnění jejich povinností.

Článek 43

Rejstřík ustanovených inspektorů ochrany údajů

V souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení vede evropský inspektor ochrany údajů rejstřík ustanovení inspektorů ochrany údajů oznámených evropskému inspektorovi ochrany údajů. Tento rejstřík obsahuje zejména informace o délce funkčního období jednotlivých inspektorů ochrany údajů.

KAPITOLA VII

SPOLUPRÁCE S ORGÁNY PRO OCHRANU ÚDAJŮ

Článek 44

Spolupráce s orgány pro ochranu údajů

1.   V souladu s čl. 46 písm. f) bodem i) nařízení spolupracuje evropský inspektor ochrany údajů s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů a dalšími orgány dozoru v míře nezbytné pro plnění jejich povinností.

2.   Spolupráce zahrnuje:

a)	výměnu všech důležitých informací, jako jsou informace týkající se osvědčených postupů, jakož i žádosti, v nichž se příslušný orgán vybízí, aby uplatnil své pravomoci, a rovněž reakce na žádost tohoto orgánu;

b)	rozvoj a udržování kontaktů s příslušnými členy a zaměstnanci těchto orgánů;

c)	spolupráci se společnými orgány a subjekty dozoru zřízenými podle práva Unie, včetně případné účasti na zasedáních těchto orgánů a subjektů, s cílem zajistit jednotnou praxi.

Článek 45

Pracovní skupina dle článku 29

1.   V souladu s čl. 46 písm. g) nařízení se evropský inspektor ochrany údajů účastní činnosti pracovní skupiny zřízené podle článku 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (4).

2.   Evropský inspektor ochrany údajů se aktivně podílí na jednáních pracovní skupiny a na návrzích dokumentů zveřejňovaných touto skupinou, jejichž cílem je poskytování jednotného výkladu právních předpisů o ochraně údajů, a poskytuje ve spolupráci s ní odborné poradenství Evropské komisi. V takových případech evropský inspektor ochrany údajů tam, kde je to vhodné, předkládá perspektivu Unie.

3.   Evropský inspektor ochrany údajů se pravidelně účastní plenárních zasedání skupiny a zasedání jejích podskupin.

4.   Evropský inspektor ochrany údajů podporuje ve snaze o dobrou spolupráci v praxi pravidelné diskuse s předsedou pracovní skupiny ohledně jejich priorit konané pokud možno alespoň jednou ročně.

Článek 46

Koordinovaný dohled nad rozsáhlými informačními systémy

1.   Evropský inspektor ochrany údajů se společně s vnitrostátními kontrolními orgány podílí na koordinovaném dohledu nad rozsáhlými informačními systémy, jak je stanoveno na základě práva Unie.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů organizuje koordinační schůzky a poskytuje koordinačním skupinám administrativní zázemí ze strany sekretariátu.

3.   Evropský inspektor ochrany údajů spolupracuje s jednotlivými vnitrostátními kontrolními orgány v nezbytném rozsahu a v souladu s jejich prioritami s cílem zajistit koordinovaný dohled nad vnitrostátní a centrální částí rozsáhlých informačních systémů.

Článek 47

Mezinárodní spolupráce

1.   Evropský inspektor ochrany údajů se účastní každoroční jarní konference evropských komisařů pro ochranu údajů, výroční mezinárodní konference komisařů pro ochranu údajů a Mezinárodní pracovní skupiny pro ochranu údajů a telekomunikace.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů je zapojen do příslušných mezinárodních sítí prosazování ochrany soukromí.

3.   Evropský inspektor ochrany údajů pořádá pravidelné semináře s představiteli mezinárodních organizací s cílem sdílet osvědčené postupy a rozvíjet v těchto organizacích kulturu ochrany údajů.

4.   Evropský inspektor ochrany údajů podporuje spolupráci a dialog na mezinárodní úrovni s ostatními zúčastněnými stranami ze třetích zemí.

KAPITOLA VIII

SPRÁVNÍ ORGÁNY

Článek 48

Bezpečnost

1.   V souladu s článkem 45 nařízení jsou inspektor a jeho zaměstnanci povinni během svého funkčního období a po jeho skončení dodržovat povinnost mlčenlivosti týkající se všech důvěrných informací, o nichž se dozvěděli během výkonu svých služebních povinností.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů určí zaměstnance, který bude odpovídat za otázky bezpečnosti týkající se různých oblastí činnosti, nebo více takových zaměstnanců. Tito zaměstnanci odpovídají zejména za bezpečnostní otázky související se zaměstnanci, fyzické zabezpečení a bezpečnost informačních technologií. Budou-li to považovat za nezbytné z hlediska předcházení bezpečnostním rizikům pro evropského inspektora ochrany údajů, podávají takto jmenovaní zaměstnanci zprávu přímo řediteli.

Článek 49

Řídící výbor pro informační technologie

Je zřízen řídící výbor pro informační technologie, aby poskytoval poradenství správní radě o dopadech informačních technologií na bezpečnost a vnitřní rozvoj evropského inspektora ochrany údajů.

Článek 50

Řízení kvality

Evropský inspektor ochrany zavede mechanismy vhodné k zajištění odpovídajícího řízení kvality, jako jsou normy vnitřní kontroly, výroční zpráva o činnosti a řízení rizik.

Článek 51

Inspektor ochrany údajů

V souladu s článkem 24 nařízení jmenuje evropský inspektor ochrany údajů inspektora ochrany údajů, který je přímo podřízen řediteli.

Článek 52

Informování veřejnosti

1.   Evropský inspektor ochrany údajů zvyšuje povědomí o ochraně údajů a informuje fyzické osoby o jejich právech a o tom, co tato práva zahrnují. Za tímto účelem používá evropský inspektor ochrany údajů řadu komunikačních nástrojů (např. internetové stránky, informační bulletin, sociální média a osvětové akce), navazuje kontakty se zúčastněnými stranami (např. studijní návštěvy úřadu evropského inspektora ochrany údajů, odpovědi na žádosti o informace) a účastní se veřejných akcí, setkání a konferencí.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů informuje média o významných událostech týkajících se ochrany údajů a o důležitých stanoviscích nebo publikacích prostřednictvím tiskových zpráv, rozhovorů a tiskových konferencí.

Článek 53

Dokumentace

1.   O všech činnostech evropského inspektora ochrany údajů jsou vedeny přesné a autentické záznamy zajišťující spolehlivý a právně ověřitelný zdroj důkazů o rozhodnutích a jednáních.

2.   Dokumenty vztahující se k určité činnosti jsou sdružovány do spisů. Tyto spisy musí být logicky uspořádané v závislosti na typu činnosti podle systému uspořádání spisů zavedeného evropským inspektorem ochrany údajů.

3.   Různé typy spisů jsou uchovávány po určitou dobu podle harmonogramu uchovávání údajů stanoveného evropským inspektorem ochrany údajů. Po uplynutí lhůty pro uchovávání informací musí být spisy posouzeny a archivovány v souladu s archivační politikou přijatou evropským inspektorem ochrany údajů.

Článek 54

Aktivní zveřejňování dokumentů

1.   Na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů se zveřejňují v zásadě všechny klíčové politické dokumenty, tematické pokyny, legislativní stanoviska, formální připomínky, dokumentace o zásazích v rámci soudních jednání a stanoviska v rámci předběžné kontroly.

2.   Stanoviska vydaná v reakci na konzultaci ohledně správního opatření budou zveřejněna na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů v případě, že mají širší význam, obsahují novou interpretaci nebo uplatňování práva nebo se týkají dopadu nových technologií na práva subjektů údajů.

Článek 55

Zveřejnění v Úředním věstníku

V Úředním věstníku Evropské unie se zveřejní tyto dokumenty:

a)	shrnutí legislativních stanovisek uvedená v čl. 28 odst. 3;

b)	rozhodnutí a stanoviska evropského inspektora ochrany údajů nebo jejich shrnutí uvedená v čl. 9 odst. 7, v čl. 10 odst. 2 písm. b), v čl. 10 odst. 4, čl. 10 odst. 5 a čl. 10 odst. 6, v čl. 12 odst. 2, v článku 19 a v čl. 37 odst. 2 nařízení;

c)	ostatní dokumenty, které považuje evropský inspektor ochrany údajů za relevantní.

Článek 56

Přístup veřejnosti k dokumentům

Dokumenty, které má v držení evropský inspektor ochrany údajů, jsou zpřístupněny veřejnosti v souladu se zásadami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (5).

Článek 57

Autentifikace rozhodnutí

1.   Autentifikaci rozhodnutí zaručuje podpis inspektora na původním jazykovém znění.

2.   Tento podpis může mít písemnou nebo elektronickou podobu.

Článek 58

Jazyky a pracovní jazyky

1.   Jazykem řízení vedeného evropským inspektorem ochrany údajů je jeden z jazyků uvedených v čl. 55 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii. V případě stížnosti se musí jednat o jazyk, ve kterém je stížnost vyhotovena.

2.   Zprávy, stanoviska, politické dokumenty a další dokumenty, které jsou rovněž určeny ke zveřejnění na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů, musí být vyhotoveny alespoň v angličtině, francouzštině a němčině.

Článek 59

Zaměstnanci

1.   Zaměstnanci evropského inspektora ochrany údajů jsou přijímáni v souladu se služebním řádem úředníků Evropských společenství a s pracovním řádem platným pro ostatní zaměstnance Společenství.

2.   Za účelem zvýšení spolupráce s vnitrostátními orgány, zejména s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů, zavede evropský inspektor ochrany údajů program dočasného přidělování zaměstnanců.

3.   Je zaveden program stáží umožňující čerstvým absolventům vysokých škol získat praktické zkušenosti v oblasti fungování evropského inspektora ochrany údajů a Unie obecně.

4.   Na pokrytí dočasných potřeb lze najmout prozatímní zaměstnance a jinou vnější pomoc.

Článek 60

Výbor zaměstnanců

1.   Výbor zaměstnanců zastupující zaměstnance evropského inspektora ochrany údajů musí být konzultován v dostatečném časovém předstihu ohledně návrhů rozhodnutí týkajících se provádění služebního řádu úředníků Evropských společenství a může být konzultován ohledně jakékoli další otázky obecného zájmu týkající se zaměstnanců. Výbor zaměstnanců musí být informován o všech otázkách souvisejících s výkonem jeho úkolů. Vydá své stanovisko ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byl konzultován.

2.   Výbor zaměstnanců přispívá k dobrému fungování evropského inspektora ochrany údajů tím, že předkládá návrhy ohledně organizačních záležitostí a pracovních podmínek.

3.   Výbor zaměstnanců se skládá ze tří členů a tří zástupců a je volen Valným shromážděním na období dvou let.

Článek 61

Správní spolupráce s dalšími institucemi

1.   Ředitel jako vedoucí sekretariátu zastupuje evropského inspektora ochrany údajů na různých interinstitucionálních fórech a toto zastoupení může delegovat na úředníky odpovědné za řízení lidských zdrojů, rozpočet a správu.

2.   Vzhledem k velikosti evropského inspektora ochrany údajů ve srovnání s ostatními institucemi a s ohledem na řádnou správu a hospodárné zacházení s rozpočtem se inspektor ochrany údajů aktivně zasazuje o dohody o spolupráci, memoranda o porozumění a dohody o úrovni služeb s dalšími institucemi.

KAPITOLA IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 62

Vstup v platnost

Tento jednací řád vstupuje v platnost prvním dnem po podpisu a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 27, 7.2.2007, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(5)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

---

15.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/51

---

Oprava oznámení o prozatímním provádění části IV (obchodní záležitosti) Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (Kostarika)

( Úřední věstník Evropské unie L 257 ze dne 28. září 2013 )

1.	Obálka, obsah, název druhého oznámení uveřejněného na straně 1:

místo: