(1)

Nařízení Rady (EU) č. 39/2013 ze dne 21. ledna 2013, kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU, pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, na něž se nevztahují mezinárodní jednání nebo dohody (2), stanoví kvóty na rok 2013.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2013.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Dne 3. ledna 2013 vstoupilo v platnost nařízení (EU) č. 1151/2012. Uvedeným nařízením bylo zrušeno a nahrazeno nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2).

(2)

Žádost o zápis názvu „Carn d’Andorra“ předložená Andorrským knížectvím byla v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (3).

(3)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán do rejstříku,

(1)

Podle čl. 11 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (2) musí v rozpočtovém roce 2014 částky určené k financování výdajů souvisejících s trhem a přímé platby společné zemědělské politiky (SZP) respektovat roční stropy stanovené při uplatňování nařízení, které má být přijato Radou podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“). V čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 se dále uvádí, že úprava přímých plateb (finanční kázeň) se stanoví, pokud odhady pro financování přímých plateb a výdajů souvisejících s trhem zvýšené o částky vyplývající z uplatňování článků 10c a 136 uvedeného nařízení, avšak před použitím článku 10a téhož nařízení a bez zohlednění rozpětí 300 000 000 EUR ukazují, že roční strop bude překročen. V souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 musí Evropský parlament a Rada stanovit tyto úpravy do 30. června.

(2)

Prognózy pro přímé platby a výdaje související s trhem stanovené v návrhu rozpočtu Komise na rok 2014 ukázaly, že je zapotřebí finanční kázně. Návrh rozpočtu byl stanoven s přihlédnutím k částce finanční kázně ve výši 1 471,4 milionu EUR, včetně částky pro rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství. Proto je třeba stanovit sazbu úpravy pro přímé platby uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009.

(3)

Dne 25. března 2013 přijala Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví sazba úpravy přímých plateb podle nařízení (ES) č. 73/2009 v kalendářním roce 2013 (3). Evropský parlament a Rada danou úpravu podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 do 30. června nestanovily. Z toho důvodu, jestliže do 30. června nebyly uvedené úpravy stanoveny, musí je v souladu s čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 1290/2005 stanovit Komise.

(4)

Nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec v souladu s čl. 312 odst. 2 Smlouvy, nebylo dosud přijato. Proto by se jako předběžné opatření měl pro výpočet úpravy uvedené výše na rozpočtový rok 2014 použít roční strop v částce 44 130 milionů EUR, jak stanoví politická dohoda na víceletém finančním rámci na období 2014–2020, jíž bylo dosaženo dne 27. června 2013 mezi Parlamentem, předsednictvím Rady a Komisí.

(5)

V souladu s čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 může Rada do 1. prosince 2013 na návrh Komise na základě nových informací, které má k dispozici, sazbu úpravy přizpůsobit. V případě nových informací Komise navrhne přizpůsobení sazby úpravy na podzim, v rámci návrhu na změnu návrhu rozpočtu pro rok 2014 s ohledem na nově dostupné informace. Rada může poté přizpůsobit sazbu úpravy do 1. prosince 2013.

(6)

Obecně platí, že zemědělcům, kteří předkládají žádost o podporu pro přímé platby za jeden kalendářní rok (n), se částky vyplácejí ve stanovené lhůtě v daném rozpočtovém roce (n + 1). Členské státy však mohou vyplácet zemědělcům opožděné platby za určitých podmínek mimo tuto lhůtu bez časového omezení. Tyto opožděné platby mohou spadat do pozdějšího rozpočtového roku. Jestliže se pro daný kalendářní rok použije finanční kázeň, sazba úpravy by neměla být uplatněna na platby, pro které byly předloženy žádosti o podporu v jiných kalendářních letech nežli v tom, pro který se použije finanční kázeň. Proto je třeba v zájmu zajištění rovného zacházení se zemědělci stanovit, že sazba úpravy se použije na platby, pro něž byly předloženy žádosti o podporu v kalendářním roce, pro který se použije finanční kázeň, bez ohledu na to, kdy je platba poskytnuta zemědělcům.

(7)

V politické dohodě na reformě SZP ze dne 26. června 2013 bylo rozhodnuto, že finanční kázeň se bude vztahovat na přímé platby nad 2 000 EUR. Kromě toho se rovněž předpokládá, že náhrada případných nevyužitých prostředků na konci rozpočtového roku by byla vyplacena zemědělcům, na něž se vztahuje finanční kázeň, v následujícím roce. V zájmu zajištění jednotnosti je vhodné stanovit stejnou prahovou hodnotu pro jiné roky. Finanční kázeň by měla být použita podobným způsobem pro kalendářní rok 2013, aby byl zajištěn soulad s tím, co bylo dohodnuto používat v budoucnosti; proto je třeba stanovit použití sazby úpravy pouze u částek přesahujících 2 000 EUR.

(8)

Podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 by se finanční kázeň v rámci použití plánu zvýšení podle článku 121 uvedeného nařízení na všechny přímé platby poskytované v nových členských státech ve smyslu čl. 2 písm. g) uvedeného nařízení neměla použít na nové členské státy do začátku kalendářního roku, ve kterém je úroveň přímých plateb použitelná v nových členských státech alespoň rovna aktuálně použitelné úrovni těchto plateb v jiných členských státech. Vzhledem k tomu, že přímé platby v Bulharsku a Rumunsku v kalendářním roce 2013 stále podléhají použití plánu zvýšení, sazba úpravy, která se určí podle tohoto nařízení, by neměla být použita na platby zemědělcům v těchto členských státech.

(9)

Nařízení (ES) č. 73/2009 bylo upraveno aktem o přistoupení Chorvatska. Protože na Chorvatsko se v kalendářním roce 2013 vztahuje použití plánu zvýšení stanoveného v článku 121 nařízení (ES) č. 73/2009, sazba úpravy, kterou určí toto nařízení, by se neměla použít na platby zemědělcům v Chorvatsku,

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 1. října 2013 rozhodl Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN vyjmout jednu osobu ze seznamu osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, poté, co zvážil žádost o výmaz ze seznamu předloženou touto osobou a souhrnnou zprávu ombudsmana vypracovanou podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1904(2009).

(3)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem aktualizována,

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 969/2006 (3) byla otevřena roční celní dovozní kvóta na 277 988 tun kukuřice (pořadové číslo 09.4131).

(2)

Podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 969/2006 bylo množství tranše č. 2 na období od 1. července do 31. prosince 2013 stanoveno na 138 994 tun.

(3)

Ze sdělení provedeného v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 969/2006 vyplývá, že se žádosti podané od 27. září 2013 od 13 hodin do 4. října 2013 do 13 hodin bruselského času v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení týkají množství vyšších než těch, která jsou k dispozici. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydány, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství.

(4)

Je rovněž nutné zastavit vydávání dovozních licencí podle nařízení (ES) č. 969/2006 pro stávající kvótové období.

(5)

Za účelem zajištění účinné správy postupu vydávání dovozních licencí musí toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

(1)

Podle čl. 61 prvního pododstavce písm. d) nařízení (ES) č. 1234/2007 se může cukr vyrobené během hospodářského roku nad rámec kvóty podle článku 56 uvedeného nařízení vyvézt pouze v rámci množstevního omezení stanoveného Komisí.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 476/2013 ze dne 23. května 2013, kterým se stanoví množstevní omezení pro vývoz cukru a isoglukózy nepodléhající kvótám do konce hospodářského roku 2013/2014 (3), stanoví výše uvedená omezení.

(3)

Množství cukru, na něž se vztahují žádosti o vývozní licence, překračují množstevní omezení stanovené prováděcím nařízením (EU) č. 476/2013. Je proto třeba stanovit procentní sazbu, v jejíž výši se přijímají množství, o která bylo zažádáno od 1. do 4. října 2013. Veškeré žádosti o vývozní licence na cukr přijaté po dni 4. října 2013 by tudíž měly být zamítnuty a příjem žádostí o vývozní licence by měl být pozastaven,

(1)

Článek 48 nařízení (ES) č. 767/2008 stanoví postupné uvádění VIS do provozu. Rozhodnutím 2010/49/ES (2) a prováděcím rozhodnutím 2012/274/EU (3) stanovila Komise první a druhou skupinu regionů pro zahájení provozu VIS. Nyní je nutné stanovit třetí a poslední skupinu regionů, kde budou údaje, které mají být zpracovávány ve VIS, včetně fotografií a daktyloskopických údajů, shromažďovány a přenášeny do VIS v případě všech žádostí o víza předložených v dotčeném regionu.

(2)

Podle ustanovení čl. 48 odst. 4 nařízení (ES) č. 767/2008 se pořadí regionů pro zavádění VIS stanoví na základě těchto kritérií: nebezpečí nedovoleného přistěhovalectví, ohrožení vnitřní bezpečnosti členských států a proveditelnost shromažďování biometrických údajů ze všech míst v daném regionu.

(3)

Komise posoudila regiony, na které se nevztahují rozhodnutí 2010/49/ES a prováděcí rozhodnutí 2012/274/EU, s přihlédnutím k těmto třem kritériím: v případě prvního kritéria zohlednila průměrnou míru zamítnutých žádostí o víza a odepření vstupu a podílu státních příslušníků třetí země, u nichž byl odhalen neoprávněný pobyt na území členských států; u druhého kritéria zohlednila posouzení provedené Europolem a týkající se ohrožení a u třetího kritéria skutečnost, že součástí některých regionů, na něž se mají rozhodnutí vztahovat, jsou třetí země s rozsáhlými územími nebo s velkým počtem žadatelů o víza.

(4)

Datum zahájení provozu v každém z regionů, jež jsou určeny tímto rozhodnutím, stanoví Komise podle čl. 48 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008.

(5)

Protože nařízení o VIS navazuje na schengenské acquis, Dánsko oznámilo provedení nařízení o VIS ve svém vnitrostátním právu v souladu s článkem 5 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství. Ve smyslu mezinárodního práva je proto toto rozhodnutí pro Dánsko závazné.

(6)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (4). Rozhodnutí proto není pro Spojené království závazné ani použitelné.

(7)

Toto rozhodnutí rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (5). Rozhodnutí proto není pro Irsko závazné ani použitelné.

(8)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (6), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (7) o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody.

(9)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (9).

(10)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (10).

(11)

Pokud jde o Kypr, představuje toto rozhodnutí akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.

(12)

Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, je toto rozhodnutí aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005.

(13)

Pokud jde o Chorvatsko, představuje toto rozhodnutí akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011.

(14)

Opatření upravená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (11),

—

Dvanáctý region:

—

Třináctý region:

—

Čtrnáctý region:

—

Patnáctý region:

—

Šestnáctý region:

—

Sedmnáctý region:

—

Osmnáctý region:

Rusko.

—

Devatenáctý region:

—

Dvacátý region:

—

Dvacátý první region:

—

Dvacátý druhý region:

—

Dvacátý třetí region: