ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2013.247.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 247

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 56
18. září2013


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 885/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU o inteligentních dopravních systémech, pokud jde o poskytování informačních služeb týkajících se bezpečných a chráněných parkovacích míst pro nákladní a užitková vozidla ( 1 )

1

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 886/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o údaje a postupy pro poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům, pokud možno bezplatně ( 1 )

6

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 887/2013 ze dne 11. července 2013, kterým se nahrazují přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě

11

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 888/2013 ze dne 16. září 2013 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Oignon de Roscoff (CHOP))

20

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 889/2013 ze dne 16. září 2013, kterým se schvaluje změna, která není menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Chufa de Valencia (CHOP))

22

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 890/2013 ze dne 16. září 2013, kterým se schvaluje změna menšího rozsahu ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Amarene Brusche di Modena (CHZO))

24

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 891/2013 ze dne 16. září 2013, kterým se stanoví zákaz rybolovu tuňáka velkookého v Atlantském oceánu plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska

29

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 892/2013 ze dne 16. září 2013, kterým se stanoví zákaz rybolovu okouníků ve vodách EU a mezinárodních vodách oblasti V, jakož i v mezinárodních vodách oblastí XII a XIV plavidly plujícími pod vlajkou Francie

31

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 893/2013 ze dne 16. září 2013, kterým se stanoví zákaz rybolovu makrely obecné v oblastech IIIa a IVbc plavidly plujícími pod vlajkou Nizozemska

33

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 894/2013 ze dne 17. září 2013 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

35

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2013/457/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 16. září 2013 o jmenování soudce Soudu pro veřejnou službu Evropské unie

37

 

 

OBECNÉ ZÁSADY

 

 

2013/458/EU

 

*

Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 30. července 2013, kterými se mění obecné zásady ECB/2011/23 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti externí statistiky (ECB/2013/25)

38

 

 

Opravy

 

*

Oprava rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 46/2013 ze dne 15. března 2013, kterým se mění příloha XXI (Statistika) Dohody o EHP (Úř. věst. L 231 ze dne 29.8.2013)

43

 

 

 

*

Oznámení čtenářům – Nařízení Rady (EU) č. 216/2013 ze dne 7. března 2013 o elektronickém vydávání Úředního věstníku Evropské unie (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)

s3

 

*

Oznámení čtenářům – způsob odkazování na akty (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)

s3

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 885/2013

ze dne 15. května 2013,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU o inteligentních dopravních systémech, pokud jde o poskytování informačních služeb týkajících se bezpečných a chráněných parkovacích míst pro nákladní a užitková vozidla

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (1), a zejména na čl. 3 písm. e) a čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 3 písm. e) směrnice 2010/40/EU se stanoví prioritní akce týkající se poskytování informačních služeb pro bezpečná a chráněná parkovací místa pro nákladní a užitková vozidla.

(2)

Podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2010/40/EU se vyžaduje, aby Komise přijala specifikace nezbytné k zajištění kompatibility, interoperability a návaznosti, pokud jde o zavádění a provozní využití inteligentních dopravních systémů (ITS) týkajících se informačních služeb pro bezpečná a chráněná parkovací místa. Cílem tohoto nařízení je optimalizovat využívání parkovacích míst a usnadnit prostřednictvím zavedení informačních služeb rozhodování pro řidiče či dopravní společnosti o tom, kdy a kde parkovat.

(3)

Usnesení Rady (2) o boji proti trestné činnosti v silniční nákladní dopravě, o předcházení této trestné činnosti a o zajištění zabezpečených odstavných parkovišť pro nákladní vozidla zdůrazňuje potřebu zlepšení bezpečnosti a ochrany pro řidiče nákladních vozidel a možností parkování.

(4)

Povinný odpočinek a přestávky v jízdě mohou ovlivňovat chování řidičů, pokud jde o výběr parkovacího místa. Cílem tohoto nařízení je optimalizovat prostřednictvím zavedení informačních služeb využívání parkovacích míst a usnadnit řidičům či dopravním společnostem rozhodování o tom, kdy a kde parkovat.

(5)

V zájmu zajištění interoperability a kontinuity služby v celé Unii, jakož i úplného zohlednění požadavků na ochranu údajů je důležité, aby všechny členské státy rozvinuly harmonizovaný a návazný přístup, pokud jde o poskytování informačních služeb pro bezpečná a chráněná parkovací místa pro nákladní a užitková vozidla v rámci celé Unie. Za tímto účelem se mohou členské státy opírat o technická řešení a normy, které poskytnou zejména evropské a/nebo mezinárodní organizace pro normalizaci a/nebo sdružení v zájmu zajištění interoperability a kontinuity služeb v rámci celé EU, přičemž plně zohlední požadavky na ochranu údajů.

(6)

Poskytování informací týkajících se bezpečnosti a vybavenosti pomáhá řidičům při jejich rozhodování o určitém prostoru pro parkování. Pomocné informace lze poskytnout zobrazením úrovně ochrany, bezpečnosti a služeb poskytovaných na parkovištích.

(7)

V případě zvláštní trvalé značné poptávky po bezpečných a chráněných parkovištích v některých oblastech by řidiči nákladních vozidel měli být přesměrováni z obsazených parkovišť do jiného místa v prioritní zóně, v němž jsou k dispozici bezpečná a chráněná místa, aby se zabránilo nevhodnému parkování, a členské státy by proto měly vymezit „prioritní zóny“.

(8)

Jsou-li k označení bezpečných a chráněných parkovišť použita pevná označení, měla by splňovat ustanovení Úmluvy OSN z 8. listopadu 1968 o systémech dopravního značení a signalizace, je-li členský stát její smluvní stranou.

(9)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (3) stanovuje minimální pravidla pro opakované použití informací veřejného sektoru v rámci Evropské unie. Vychází ze dvou základních pilířů vnitřního trhu, jimiž je transparentnost a spravedlivá hospodářská soutěž, a vybízí členské státy k tomu, aby překročily rámec minimálních standardů pro opakované použití informací veřejného sektoru a přijaly politiky umožňující v souvislosti s tímto nařízením široké využívání dokumentů či údajů v držení subjektů veřejného sektoru. V některých případech se opakované použití údajů uskuteční, aniž by byla smluvena licence. V jiných případech bude vydána licence, jež uloží podmínky pro opětovné využití držitelem licence a bude upravovat otázky ve vztahu k odpovědnosti, řádnému nakládání s údaji, zárukám v souladu s požadavky na ochranu údajů, nezměnitelnosti údajů a uvedení pramene. Nesmí být dotčena práva duševního vlastnictví třetích stran.

(10)

Zpětnou vazbou od uživatelů jsou informace, jež jsou poskytovány uživateli parkovišť za účelem sdělení osobních a anonymních zkušeností ve prospěch budoucích uživatelů parkovišť a provozovatelů parkovacích ploch. Tyto informace lze využít pro účely kontroly řízení kvality informačních služeb a pro příslušná hodnocení. Anonymita zpětné vazby by měla být zaručena.

(11)

Zavádění aplikací a služeb ITS by mohlo vyžadovat zpracovávání osobních údajů, jež by mělo probíhat v souladu s právem Unie, jak je stanoveno zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (4) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (5). Vzhledem k tomu by se na aplikace ITS měly uplatnit zásady omezení účelu a minimalizace údajů.

(12)

Zavádění a používání aplikací a služeb ITS stanovené ve specifikacích přijatých v souladu s článkem 6 směrnice 2010/40/EU je upraveno v souladu s právem Unie, zejména se směrnicí Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (6), jakož i v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

(13)

V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanovuje specifikace nezbytné k zajištění kompatibility, interoperability a kontinuity za účelem zavádění a provozního využívání informačních služeb pro bezpečná a chráněná parkovací místa pro nákladní a užitková vozidla na úrovni Unie v souladu se směrnicí 2010/40/EU.

Použije se při poskytování informačních služeb v souvislosti s transevropskou silniční sítí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„bezpečným a chráněným parkovacím místem“ parkovací místo pro komerční uživatele, jež jim umožní vyhnout se nevhodnému parkování a přispěje k bezpečnosti řidičů a nákladu;

2)

„uživatelem“ jakýkoli řidič nákladního či užitkového vozidla, odesílatel, dopravce, orgán řízení provozu či jiné subjekty, jako jsou např. vlastníci nákladu, pojišťovací společnosti, orgány silničního provozu, policie. Uživatelé by měli získávat informace od poskytovatelů služeb;

3)

„poskytovatelem služeb“ jakýkoli veřejný či soukromý subjekt, jenž uživatelům poskytuje informační službu;

4)

„údaji“ informace poskytované provozovatelem parkoviště nákladních vozidel, které popisují parkovací plochu pro nákladní vozidla;

5)

„informacemi“ jakékoli shromážděné, zpracované a/nebo extrahované údaje nabízené poskytovatelem služby uživatelům prostřednictvím různých zdrojů;

6)

„informační službou“ jakákoli služba, jež svým uživatelům poskytuje poradenství, čímž jim umožňuje dodržovat povinné přestávky v jízdě a doby odpočinku, snižuje četnost nevhodného parkování a optimalizuje využívání parkovacích míst;

7)

„zpětnou vazbou od uživatelů“ informace, jež poskytují uživatelé parkovacích míst za účelem anonymního sdělení svých osobních zkušeností a rad, které jsou určeny budoucím uživatelům parkovišť a provozovatelům parkovacích ploch;

8)

„dynamickými informacemi“ informace, které v každém okamžiku udávají dostupnou parkovací kapacitu, jež je k dispozici pro příslušnou parkovací plochu nebo její aktuální stav (volná/obsazená/uzavřená);

9)

„statickými informacemi“ informace poskytované provozovatelem parkovací plochy, jež se týká jejího popisu;

10)

„spolehlivostí informací“ přesnost poskytnuté informační služby oproti skutečnému stavu;

11)

„nevhodným parkováním“ zastavení či parkování těžkých nákladních vozidel mimo bezpečná a chráněná parkovací místa na dálnicích či koridorech, na zpevněných krajnicích či na přeplněných parkovištích;

12)

„přístupovým bodem“ elektronický přístupový bod, v němž jsou shromažďovány a zpracovávány informace o parkovacích místech, jež jsou zpřístupňovány k jejich dalšímu šíření. Tento přístupový bod umožní přeshraniční šíření těchto informačních služeb;

13)

„prioritní zónou“ oblast vymezená vnitrostátními orgány s nedostatkem ploch na jednom či více z bezpečných a chráněných parkovacích míst, který lze odstranit informováním o jiných nevyužitých kapacitách parkovišť ve stejné zóně.

Článek 3

Požadavky týkající se poskytování informačních služeb

1.   Členské státy určí oblasti, které z důvodu dopravní a bezpečnostní situace vyžadují zavedení informačních služeb o bezpečných a chráněných parkovacích místech.

Rovněž vymezí prioritní zóny, v nichž budou poskytovány dynamické informace.

2.   Při poskytování informačních služeb musí být splněny požadavky stanovené v článcích 4 až 7.

Článek 4

Sběr údajů

Údaje o bezpečných a chráněných veřejných a soukromých parkovacích plochách, jež mají být poskytovány uživatelům, shromažďují a dodávají veřejní či soukromí provozovatelé parkovišť a poskytovatelé služeb. Údaje, jež mají být shromažďovány, musí být v takové podobě, jež umožňuje jejich jednoduché poskytování, včetně poskytování na dálku, veškerými příslušnými prostředky, tak aby byl všem provozovatelům parkovišť usnadněn jejich sběr na dálku. K zajištění interoperability informačních služeb v rámci Unie používají veřejní či soukromí provozovatelé parkovišť a poskytovatelé služeb profily DATEX II (7) nebo jiné mezinárodně kompatibilní formáty.

Budou sbírány tyto údaje:

1.

Statické údaje týkající se parkovacích ploch včetně (je-li to vhodné):

Identifikačních informací parkovací plochy (název a adresa parkovací plochy pro nákladní vozidla [maximálně 200 znaků],

informací o umístění příjezdového bodu parkovací plochy (zeměpisná šířka/délka) [20 + 20 znaků],

identifikátoru hlavní silnice 1/směr [20 znaků/20 znaků] Identifikátor hlavní silnice 2/směr [20 znaků/20 znaků], je-li na stejné parkoviště možný přístup ze dvou různých silnic,

případného uvedení výjezdu (je-li to zapotřebí), jenž se má použít [maximálně 100 znaků]/vzdálenost od hlavní silnice [třímístné celé číslo] v km nebo mílích,

celkového počtu volných parkovacích míst pro nákladní vozidla [třímístné celé číslo],

ceny za parkovací místa a měny [300 znaků].

2.

Informace o bezpečnosti a vybavení parkovací plochy:

popis vybavení parkoviště, pokud jde o bezpečnost, ochranu a vybavení, včetně vnitrostátní klasifikace, pokud se uplatní [500 znaků],

počet parkovacích míst pro chladící nákladní vozidla [čtyřmístné číslo],

informace o zvláštním vybavení či službách pro zvláštní nákladní vozidla a jiné [300 znaků].

Kontaktní údaje provozovatele parkoviště:

jméno a příjmení/název [maximálně 100 znaků],

telefon [maximálně 20 znaků],

e-mail [maximálně 50 znaků],

souhlas provozovatele se zveřejněním svých kontaktních údajů [Ano/Ne].

3.

Dynamické údaje o dostupnosti parkovacích míst, včetně uvedení, je-li parkoviště obsazené, uzavřené nebo počtu volných míst k dispozici.

Článek 5

Sdílení a výměna údajů

1.   Provozovatelé veřejných či soukromých parkovišť a poskytovatelé služeb sdílejí a provádějí výměnu údajů, na něž odkazuje čl. 4 odst. 1. K tomuto účelu používají formát DATEX II (CEN/TS 16157) nebo jakýkoli jiný mezinárodní strojově čitelný formát kompatibilní s formátem DATEX II. Za účelem výměny a opakovaného použití údajů k nim musí mít v souladu se zásadou zákazu diskriminace přístup jakýkoli veřejný či soukromý poskytovatel informačních služeb a/nebo provozovatel parkoviště, přičemž takový přístup musí být v souladu s právy k přístupu a postupy stanovenými ve směrnici 2003/98/ES.

2.   Statické údaje se zpřístupňují prostřednictvím národního či mezinárodního přístupového bodu.

3.   V případě dynamických údajů odpovídají členské státy (nebo vnitrostátní orgány) za zřízení a správu centrálního vnitrostátního či mezinárodního přístupového bodu, jež na jejich území v zájmu uživatelů odkazuje na veškeré jednotlivé přístupové body veškerých provozovatelů parkovišť nákladních vozidel a/nebo poskytovatelů služeb.

4.   Členské státy mohou přispívat mezinárodnímu přístupovému bodu poskytováním údajů a zajistit, aby odpovídal z kvalitativního hlediska požadavkům podle článku 7.

5.   Poplatky za přístup k veřejným či soukromým dynamickým údajům, jejich výměnu a opětovné použití musí být přiměřené v souladu s ustanoveními směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru.

6.   Veřejní či soukromí provozovatelé parkovišť a/nebo poskytovatelé služeb zasílají pravidelně jimi shromážděné statické údaje vnitrostátnímu nebo mezinárodnímu přístupovému bodu prostřednictvím vhodných elektronických prostředků, přičemž statické údaje, na které odkazuje čl. 4 odst. 1, se zasílají minimálně jednou ročně.

V případě dynamických údajů aktualizují veřejní a soukromí provozovatelé a/nebo poskytovatelé služeb informace uvedené v čl. 4 odst. 3 minimálně každých 15 minut.

Článek 6

Šíření informací

Poskytovatelé služeb provádějící sběr informací týkajících se určitého místa zobrazují:

přinejmenším dvě nejbližší bezpečná a chráněná parkovací místa u koridoru v rámci přibližně 100 km,

dostupnost parkovacích míst v prioritní zóně alespoň u dvou nejbližších parkovacích ploch v rámci přibližně 100 km.

Šíření informací se provádí v souladu s Vídeňskou úmluvou, je-li členský stát její smluvní stranou. Aplikace ve vozidlech by měly mít dostatečně robustní přístrojové rozhraní pro řidiče, aby nedocházelo k odvádění pozornosti a únavě řidiče.

Provozovatelé parkovišť a/nebo poskytovatelé služeb informují uživatele o zprovoznění veškerých nových informačních služeb týkajících se bezpečného a chráněného parkování veškerými vhodnými komunikačními prostředky.

Článek 7

Řízení jakosti

Veřejní a soukromí provozovatelé parkovišť oznamují veškeré změny stavu parkoviště, včetně jeho uzavření, vnitrostátním nebo mezinárodním přístupovým bodům a vnitrostátním orgánům.

Všichni veřejní či soukromí provozovatelé parkovacích míst musí v případě nové prioritní zóny zajistit spolehlivost příslušných informací. K těmto účelům provádějí pravidelné kontroly zařízení pro detekci, včetně zjišťování rozdílů mezi zobrazovanými údaji a skutečnou dostupností parkovacích míst. Tyto informace se posuzují podle článku 8.

Článek 8

Posouzení souladu s požadavky

1.   Členské státy určí vnitrostátní subjekt s příslušností pro posuzování splnění požadavků stanovených v článcích 4 až 7 ze strany poskytovatelů služeb, provozovatelů parkovišť a silnic. Tento subjekt musí být nestranný a nezávislý ve vztahu k posledně jmenovaným.

Dva nebo více členských států mohou určit společný regionální subjekt s příslušností pro posuzování těchto požadavků na svých územích.

Členské státy oznámí určené subjekty Komisi.

2.   Všichni poskytovatelé služeb musí předložit určeným subjektům prohlášení o tom, že splňují požadavky stanovené v článcích 4 až 7.

Prohlášení musí obsahovat tyto náležitosti:

a)

sbírané údaje podle článku 4, jež se týkají bezpečných a chráněných parkovacích míst pro nákladní a užitková vozidla, včetně procentního podílu parkovacích míst registrovaných informační službou;

b)

způsob šíření informačních služeb mezi uživatele;

c)

pokrytí dynamických informačních služeb týkajících se bezpečných a chráněných parkovacích míst;

d)

kvalitu a dostupnost poskytovaných informací, bod přístupu k informacím a formát, v němž jsou uvedené informace poskytovány.

3.   Určené subjekty náhodně prověří správnost prohlášení u určitého počtu veřejných a soukromých poskytovatelů služeb a provozovatelů parkovišť a vyžádají si prokázání souladu s požadavky stanovenými v článcích 4 až 7.

Kvalitu služeb lze rovněž posuzovat s využitím připomínek uživatelů.

Určené subjekty každoročně podávají příslušným vnitrostátním orgánům zprávu o obdržených prohlášeních a o výsledcích svých náhodných kontrol.

Článek 9

Následná opatření

1.   Členské státy poskytnou Komisi nejpozději do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost tyto informace:

a)

příslušné subjekty určené pro posuzování souladu s požadavky stanovenými v článcích 4 až 7;

b)

popis národního přístupového bodu, použije-li se.

2.   Členské státy poskytnou Komisi nejpozději do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost a dále za každý další kalendářní rok tyto informace:

a)

počet jednotlivých parkovacích míst a ploch na svém území;

b)

procentní podíl parkovacích míst registrovaných informační službou;

c)

procentní podíl parkovacích míst poskytujících dynamické informace o dostupnosti parkovacích míst a prioritních zónách.

Článek 10

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se:

od dne 1. října 2015 v případě poskytování služeb, které již byly zavedeny ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost,

od dne 1. října 2013 v případě poskytování služeb, které mají být zaváděny po dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1.

(2)  SN 15504/10, 27.10.2010.

(3)  Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90.

(4)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(5)  Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(6)  Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29.

(7)  CEN/TS 16157.


18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/6


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 886/2013

ze dne 15. května 2013,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o údaje a postupy pro poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům, pokud možno bezplatně

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (1), a zejména na čl. 3 písm. c) a čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 3 písm. c) směrnice 2010/40/EU určuje jako prioritní akci údaje a postupy pro, je-li to možné, poskytování bezplatných minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům.

(2)

Ustanovení čl. 6 odst. 1 směrnice 2010/40/EU požaduje, aby Komise přijala specifikace nezbytné k zajištění kompatibility, interoperability a návaznosti, pokud jde o zavádění a provozní využití inteligentních dopravních systémů (ITS) v případě prioritních akcí.

(3)

Sdělení „Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020“ (2) uznává, že ITS „mají potenciál hrát významnou roli ve zvýšení bezpečnosti provozu, například pomocí zavedení systémů detekce dopravních nehod a dohledu nad silničním provozem, které jsou schopny poskytovat účastníkům silničního provozu informace v reálném čase“.

(4)

V souvislosti s poskytováním informačních služeb směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (3) stanoví minimální pravidla pro opakované použití informací veřejného sektoru v Unii a vybízí členské státy, aby šly za hranice těchto minimálních pravidel a přijaly politiky umožňující široké využívání informací nebo údajů v držení subjektů veřejného sektoru.

(5)

Zavádění a používání aplikací a služeb ITS zahrnuje zpracování osobních údajů, jež by mělo probíhat v souladu s právem Unie, jak je stanoveno zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (4) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (5). Proto by na aplikace a služby ITS měly být použity zásady omezení účelu a minimalizace údajů.

(6)

Pro dosažení kompatibility, interoperability a návaznosti je nutné definovat minimální požadavky na služby univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu. Tyto požadavky by se měly vztahovat na určení a používání standardizovaného seznamu událostí nebo podmínek týkajících se bezpečnosti silničního provozu, které mají být sdělovány koncovým uživatelům, jakož i na obsah informací poskytovaných koncovým uživatelům. Pokud koncoví uživatelé získávají informace z různých komunikačních kanálů pod kontrolou veřejných a/nebo soukromých provozovatelů komunikací, poskytovatelů služeb a provozovatelů vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu, tyto informace by si neměly odporovat, a měly by proto sestávat ze stejných prvků a měly by být založeny na totožném popisu dotyčné události nebo podmínek.

(7)

Údaje o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu jsou nezbytné k poskytování minimálních univerzálních dopravních informací souvisejících s bezpečností silničního provozu. Jsou shromažďovány a ukládány veřejnými a/nebo soukromými subjekty a poskytovateli služeb. Aby tyto údaje byly snadno k dispozici pro výměnu a opětovné použití pro účely poskytování informačních služeb, měli by je veřejní a/nebo soukromí provozovatelé komunikací a poskytovatelé služeb zpřístupnit prostřednictvím individuálních přístupových míst nebo zajistit, aby byly přístupné prostřednictvím vnitrostátních přístupových míst zřízených a spravovaných členskými státy. Tyto vnitrostátní přístupové body mohou mít podobu depozitáře, registru, internetového portálu, nebo podobnou.

(8)

Tyto údaje o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu by měly být přístupné v souladu s požadavky na ochranu údajů (např. anonymizace osobních údajů). Pokud má informační služba využívat shromažďování údajů, včetně zjišťování polohy, od samotných koncových uživatelů nebo v budoucnosti prostřednictvím kooperativních systémů, měli by být koncoví uživatelé jasně informováni o shromažďování těchto údajů, mechanismech sběru údajů a potenciálním sledování a o období, po které jsou tyto údaje uchovávány. Veřejní a/nebo soukromí provozovatelé komunikací, poskytovatelé služeb a automobilový průmysl by měli zavést vhodná technická opatření k zajištění anonymity údajů získaných od koncových uživatelů nebo z jejich vozidel.

(9)

Členským státům, které na svém území již poskytují určitou formu informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, by mělo být umožněno v tom pokračovat s využitím jejich stávajících metod, pokud jsou v souladu s požadavky tohoto nařízení. Aby se maximalizoval příznivý dopad poskytování informačních služeb o bezpečnosti silničního provozu a dopravních podmínkách v podobě snižování počtu dopravních nehod a úmrtí v Unii, mělo by být poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu mezi členskými státy kompatibilní, interoperabilní a návazné, se zachováním minimální úrovně kvality a je-li to možné, bezplatné pro všechny koncové uživatele.

(10)

Aby všechny členské státy vypracovaly v celé Unii harmonizovaný a bezproblémový přístup k poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, je důležité definovat pro celou Unii požadavky, jež by se vztahovaly na poskytování veškerých služeb minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu. Členské státy mohou pro zajištění interoperability a návaznosti poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu v Unii využívat existující technická řešení a otevřené standardy stanovené evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi.

(11)

Aby se zajistilo, že poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu je spolehlivé a užitečné, mělo by být dosaženo minimální úrovně kvality. Členské státy by měly dále spolupracovat a sdílet své zkušenosti ohledně definice relevantních kritérií kvality, metod měření a sledování kvality a kvalitativních cílů pro každý druh události nebo podmínek týkajících se bezpečnosti silničního provozu, silniční sítě a/nebo provozního prostředí. Členské státy by měly sdílet své znalosti a osvědčené postupy tím, že budou Komisi sdělovat výsledky svých analýz a zkušeností týkajících se tohoto tématu.

(12)

Přestože by minimální univerzální informace o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu měly být, je-li to možné, jako univerzální služba poskytovány koncovým uživatelům bezplatně, mohou tito uživatelé nést ostatní náklady spojené s telekomunikačními nebo rozhlasovými poplatky nebo s nákupem vybavení umožňujícího příjem uvedených informací.

(13)

Minimální univerzální informace o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu by se měly dostat k co největšímu počtu koncových uživatelů, jak je technicky proveditelné s ohledem na různé technické schopnosti vozidel, komunikačních kanálů a přijímacích zařízení dostupných na trhu.

(14)

Veřejní a soukromí provozovatelé komunikací a poskytovatelé služeb by měli usilovat o harmonizaci obsahu informací poskytovaných koncovým uživatelům nezávisle na jejich jazyce. Pokud ji členské státy podepsaly, měly by vycházet z Vídeňské úmluvy o silničních značkách a signálech z roku 1968, na níž se Hospodářská a sociální rada Organizace spojených národů dohodla dne 8. listopadu 1968, zejména z Konsolidované rezoluce o dopravních značkách a signálech, kterou vypracovala pracovní skupina pro bezpečnost silniční dopravy (6).

(15)

Na základě vnitrostátního hodnocení by měly být členské státy schopny vymezit rozsah minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu v rámci transevropské silniční sítě na svém území a zaměřit se na silniční úseky a oblasti, kde dopravní a bezpečnostní podmínky vyžadují poskytování informačních služeb a odůvodňují související investice. Uznává se nicméně, že by se vzhledem k různým situacím a zúčastněným stranám požadavky tohoto nařízení neměly vztahovat na městské uzly. Členské státy by měly Komisi oznámit vnitrostátní vymezení informační služby.

(16)

Ustanovení čl. 17 odst. 4 směrnice 2010/40/EU požaduje, aby Komise každé tři roky předkládala Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku dosaženém při provádění uvedené směrnice. Ke zprávě by měla být připojena analýza fungování a provádění článků 5 až 11 a článku 16, a mělo by se vyhodnotit, zda je třeba směrnici upravit. Tento přezkum by měl rovněž posoudit nutnost změnit a/nebo doplnit specifikace přijaté pro prioritní opatření, je-li to na místě, s ohledem na jejich vnitrostátní zavádění, technologický vývoj a pokrok ve standardizaci,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a rozsah působnosti

Toto nařízení stanoví specifikace nezbytné k zajištění kompatibility, interoperability a návaznosti pro zavádění a provozní využití údajů a postupů pro poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům na úrovni Unie, pokud možno bezplatně, v souladu se směrnicí 2010/40/EU.

Použije se na poskytování služeb minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu na transevropské silniční síti.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„transevropskou silniční sítí“ se rozumí silniční síť podle definice v části 2 přílohy I rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU (7), s výjimkou městských uzlů;

b)

„dočasně kluzkou vozovkou“ se rozumí jakékoli nepředvídané podmínky povrchu vozovky, v důsledku čehož je vozovka po určitou dobu kluzká a vozidla na ní mají nízkou přilnavost;

c)

„zvířaty, osobami, překážkami, předměty na vozovce“ se rozumí jakákoli situace, kdy se zvířata, předměty, překážky nebo osoby neočekávaně nacházejí na vozovce, takže může být nutný nouzový manévr k vyhnutí;

d)

„nezajištěným místem nehody“ se rozumí oblast, v níž došlo k nehodě a která dosud nebyla zajištěna příslušným orgánem;

e)

„krátkodobými pracemi na silnici“ se rozumí dočasné práce na silnici prováděné na vozovce nebo na okraji silnice, jež jsou vzhledem ke své krátkodobé povaze jen minimálně označeny;

f)

„sníženou viditelností“ se rozumí viditelnost ovlivněná podmínkami, které omezují dohled řidičů a které by mohly ovlivnit bezpečnou jízdu;

g)

„vozidlem v protisměru“ se rozumí vozidlo jedoucí na nesprávné straně vozovky s oddělenými jízdními pruhy v každém směru proti správně jedoucím vozidlům;

h)

„nezajištěnou zablokovanou silnicí“ se rozumí částečné nebo úplné zablokování silnice, které není odpovídajícím způsobem zabezpečeno a označeno;

i)

„mimořádnými povětrnostními podmínkami“ se rozumí neobvyklé, drsné nebo pro dané období netypické povětrnostní podmínky, které by mohly ovlivnit bezpečnou jízdu;

j)

„uživatelem minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu“ se rozumí jakákoli právnická nebo fyzická osoba, která se účastní poskytování služby minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, například veřejní a soukromí provozovatelé komunikací, pracovníci řízení dopravního provozu, poskytovatelé služeb a provozovatelé vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu;

k)

„koncovým uživatelem“ se rozumí kterýkoli řidič, jenž využívá službu minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu;

l)

„službou minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu“ se rozumí služba informací o dopravním provozu, která v reálném čase poskytuje dohodnutý minimální obsah související s bezpečností silničního provozu a která je s minimálním úsilím dostupná pro maximální možný počet koncových uživatelů;

m)

„údaji o dopravním provozu souvisejícími s bezpečností silničního provozu“ se rozumí údaje nezbytné pro poskytování služby minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, jež jsou shromažďovány prostřednictvím jakéhokoli soukromého či veřejného zdroje;

n)

„minimálními univerzálními informacemi o dopravním provozu souvisejícími s bezpečností silničního provozu“ se rozumí jakékoli extrahované, souhrnné a zpracované údaje o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu nabízené veřejnými a/nebo soukromými provozovateli komunikací a/nebo poskytovateli služeb koncovým uživatelům prostřednictvím jakýchkoli komunikačních kanálů;

o)

„přístupovým místem“ se rozumí digitální přístupové místo, v němž se údaje o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu, jež jsou nezbytné pro vytvoření minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, shromažďují, formátují a zpřístupňují pro výměnu a opětovné použití;

p)

pojmem „bezplatně“ se rozumí poskytování služby minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu v místě použití bez jakýchkoli dodatečných nákladů pro koncové uživatele.

Článek 3

Seznam událostí a podmínek týkajících se bezpečnosti silničního provozu

Události nebo podmínky zahrnuté ve službě minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu sestávají alespoň z jedné z těchto kategorií:

a)

dočasně kluzká vozovka;

b)

zvířata, osoby, překážky, předměty na vozovce;

c)

nezajištěné místo nehody;

d)

krátkodobé práce na silnici;

e)

snížená viditelnost;

f)

vozidlo v protisměru;

g)

nezajištěná zablokovaná silnice;

h)

mimořádné povětrnostní podmínky.

Článek 4

Obsah informací

1.   Informace poskytované o událostech nebo podmínkách týkajících se bezpečnosti silničního provozu musí obsahovat tyto údaje:

a)

umístění události nebo podmínek;

b)

kategorie události nebo podmínek podle článku 3 a případně jejich stručný popis;

c)

je-li to na místě, doporučení pro řidiče.

2.   Pokud událost nebo podmínky skončí, musí být informace staženy; dojde-li ke změně událostí nebo podmínek, musí být informace změněny.

Článek 5

Poskytování informační služby

1.   Členské státy určí úseky transevropské silniční sítě, na nichž provozní a bezpečnostní podmínky vyžadují zavedení služby minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu.

O uvedených úsecích silnic informují Komisi.

2.   Poskytování informační služby musí splňovat požadavky stanovené v článcích 6 až 8.

Článek 6

Zjišťování událostí nebo podmínek a shromažďování údajů

Veřejní a soukromí provozovatelé komunikací a/nebo poskytovatelé služeb vytvoří či užívají prostředky pro zjišťování událostí nebo podmínek a shromažďují relevantní údaje o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu, a to výlučně pro účely poskytování informační služby.

Zavedení těchto prostředků musí být v souladu s podmínkami a požadavky vnitrostátních právních předpisů.

Článek 7

Dostupnost, výměna a opakované použití údajů

1.   Veřejní a/nebo soukromí provozovatelé komunikací a/nebo poskytovatelé služeb musí sdílet a vyměňovat si údaje, které shromažďují podle článku 6. Za tímto účelem tyto údaje zpřístupní prostřednictvím přístupového místa ve formátu DATEX II (CEN/TS 16157) nebo v jakémkoli strojově čitelném formátu, jenž je plně kompatibilní a interoperabilní s normou DATEX II.

2.   Členské státy spravují vnitrostátní přístupové místo pro údaje uvedené v odstavci 1, v němž jsou seskupena přístupová místa zřízená veřejnými a/nebo soukromými provozovateli komunikací a/nebo poskytovateli služeb působícími na jejich území.

3.   Tyto údaje jsou přístupné pro výměnu a opakované použití jakýmkoli uživatelem minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu:

a)

na nediskriminačním základě;

b)

v rámci Unie bez ohledu na členský stát usazení;

c)

v souladu s přístupovými právy a postupy definovanými ve směrnici 2003/98/ES;

d)

v časovém rámci, který zajišťuje včasné poskytování informační služby;

e)

prostřednictvím vnitrostátního přístupového místa.

4.   Veřejní a soukromí provozovatelé komunikací a poskytovatelé služeb zajistí včasnou obnovu a kvalitu údajů zpřístupněných prostřednictvím jejich přístupového místa.

Článek 8

Šíření informací

1.   Veřejní provozovatelé komunikací, poskytovatelé služeb a provozovatelé vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu poskytují koncovým uživatelům minimální univerzální informace o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu před poskytnutím jakýchkoli jiných informací o dopravním provozu nesouvisejících s bezpečností silničního provozu.

2.   Informační služba musí splňovat tyto podmínky:

a)

poskytuje se takovým způsobem, aby se zajistilo co největší zasažení koncových uživatelů, jichž se týká daná událost nebo podmínky uvedené v článku 3;

b)

je koncovým uživatelům poskytována veřejnými a/nebo soukromými provozovateli komunikací a/nebo poskytovateli služeb a/nebo provozovateli vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu, pokud možno bezplatně.

3.   Veřejní a soukromí provozovatelé komunikaci a poskytovatelé služeb spolupracují na harmonizaci obsahu informací poskytovaných koncovým uživatelům.

Informují koncové uživatele o existenci informační služby a jejím pokrytí.

Článek 9

Posouzení souladu s požadavky

1.   Členské státy určí nestranný a nezávislý vnitrostátní subjekt příslušný k posuzování toho, zda veřejní a soukromí provozovatelé komunikací, poskytovatelé služeb a provozovatelé vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu splňují požadavky stanovené v článcích 3 až 8. Dva nebo více členských států mohou určit společný subjekt příslušný k posuzování souladu s těmito požadavky na jejich územích.

Členské státy oznámí uvedené vnitrostátní subjekty Komisi.

2.   Veřejní a soukromí provozovatelé komunikací, poskytovatelé služeb a provozovatelé vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu předají určeným vnitrostátním subjektům své identifikační údaje a popis informační služby, kterou poskytují, a předloží prohlášení o shodě s požadavky stanovenými v článcích 3 až 8.

Prohlášení obsahuje tyto prvky, je-li to na místě:

a)

kategorie týkající se bezpečnosti silničního provozu a pokrytí silniční sítě informační službou;

b)

informace o jejich přístupovém místě k údajům o dopravním provozu souvisejícím s bezpečností silničního provozu a podmínky jeho použití;

c)

formát údajů o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, které jsou přístupné prostřednictvím jejich přístupového místa;

d)

způsob šíření informační služby koncovým uživatelům.

Po provedení jakékoli změny v poskytování jejich služby veřejní a soukromí provozovatelé komunikaci, poskytovatelé služeb a provozovatelé vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu neprodleně aktualizují svá prohlášení o shodě.

3.   Určené vnitrostátní subjekty u určitého počtu veřejných a soukromých provozovatelů komunikací, poskytovatelů služeb a provozovatelů vysílání věnovaného informacím o dopravním provozu namátkově kontrolují správnost prohlášení a vyžádají si důkaz o splnění požadavků stanovených v článcích 3 až 8.

Určené vnitrostátní subjekty každoročně podávají zprávu o předložených prohlášeních a o výsledcích svých namátkových kontrol vnitrostátním orgánům.

Článek 10

Návazná opatření

1.   Členské státy sdělí Komisi do dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost tyto informace:

a)

vnitrostátní subjekt určený k posuzování souladu s požadavky stanovenými v článcích 3 až 8;

b)

popis existujícího nebo plánovaného vnitrostátního přístupového místa.

2.   Do dvanácti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každý následující kalendářní rok sdělí členské státy Komisi tyto informace:

a)

pokrok, kterého dosáhly při zavádění informační služby, včetně kritérií užitých pro definování úrovně její kvality a prostředků používaných ke sledování její kvality;

b)

výsledky posuzování souladu s požadavky stanovenými v článcích 3 až 8;

c)

je-li to na místě, popis změn vnitrostátního přístupového místa.

Článek 11

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2013. Pokud však jde o informační službu, která je ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost již zavedena, použije se ode dne 1. října 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1.

(2)  KOM(2010) 389 v konečném znění.

(3)  Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90.

(4)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(5)  Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(6)  OSN — ECE/TRANS/WP.1/119/Rev.2 – 27. května 2010.

(7)  Úř. věst. L 204, 5.8.2010, s. 1.


18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/11


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 887/2013

ze dne 11. července 2013,

kterým se nahrazují přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (1), a zejména na článek 16 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 211/2011 stanoví, že organizátoři navrhované občanské iniciativy musí zaregistrovat iniciativu u Komise a poskytnout informace uvedené v příloze II uvedeného nařízení.

(2)

Informace uvedené v příloze II je třeba upravit, aby Komise mohla snáze ověřit, že jsou splněna kritéria registrace uvedená v čl. 4 odst. 2 písm. a), zajistilo se odpovídající administrativní zpracování žádostí o registraci a usnadnila komunikace mezi organizátory a Komisí během celého řízení týkajícího se občanské iniciativy.

(3)

Šest členských států požádalo o úpravu údajů požadovaných ve formulářích stanovených v příloze III nařízení (EU) č. 211/2011.

(4)

Komise je zmocněna ke změně příloh II a III nařízení v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pokud jde o přílohu III, Komise by měla vzít v úvahu informace, které jí poskytnou členské státy.

(5)

Několik organizátorů iniciativ zaregistrovaných u Komise již v současné době sbírá prohlášení o podpoře v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 211/2011 a je třeba jim umožnit použití formulářů stanovených v příloze II tohoto nařízení i jejich předchozí verze,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 211/2011 se mění takto:

a)

Příloha II se nahrazuje zněním přílohy I tohoto nařízení.

b)

Příloha III se nahrazuje zněním přílohy II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Formuláře odpovídající příloze III nařízení (EU) č. 211/2011 ve znění platném před vstupem tohoto nařízení v platnost lze používat nadále pro sběr prohlášení o podpoře od podepsaných osob pro navrhované občanské iniciativy, které byly zaregistrovány v souladu s článkem 4 nařízení (EU) č. 211/2011 před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. července 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1.


PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA II

INFORMACE POŽADOVANÉ PRO REGISTRACI NAVRHOVANÉ OBČANSKÉ INICIATIVY

1.

Název navrhované občanské iniciativy (maximálně 100 znaků);

2.

předmět (maximálně 200 znaků);

3.

popis cílů navrhované občanské iniciativy, o níž má Komise jednat (maximálně 500 znaků);

4.

ustanovení Smluv, která organizátoři považují za relevantní pro navrhované opatření;

5.

jméno/jména a příjmení, poštovní adresa, státní příslušnost a datum narození sedmi členů výboru občanů, s výslovným uvedením zástupce a náhradníka a jejich elektronických adres a telefonních čísel (1);

6.

dokumenty prokazující jméno/jména a příjmení, poštovní adresu, státní příslušnost a datum narození každého ze sedmi členů výboru občanů;

7.

veškeré zdroje podpory a finančních prostředků pro navrhovanou občanskou iniciativu v okamžiku registrace.

Organizátoři mohou v příloze uvést podrobnější informace o předmětu, cílech a pozadí navrhované občanské iniciativy. Přejí-li si, mohou rovněž předložit návrh právního aktu.


(1)  Prohlášení o ochraně soukromí: V souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů jsou subjekty údajů informovány o tom, že tyto osobní údaje jsou shromažďovány Komisí za účelem postupu týkajícího se navrhované občanské iniciativy. Veřejnosti budou na online registru Komise zpřístupněny pouze tyto údaje: jméno/jména a příjmení organizátorů, elektronická adresa kontaktních osob a informace o zdrojích podpory a finančních prostředků. Subjekty údajů jsou oprávněny z legitimních důvodů týkajících se jejich konkrétní situace nesouhlasit se zveřejněním svých osobních údajů, požádat kdykoli o opravu těchto údajů a po uplynutí dvou let ode dne registrace navrhované občanské iniciativy požádat o jejich odstranění z online registru Komise.“


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA III

FORMULÁŘ PROHLÁŠENÍ O PODPOŘE – ČÁST A (1)

(pro členské státy, které nepožadují osobní identifikační číslo/číslo osobního dokladu)

Image

Image

FORMULÁŘ PROHLÁŠENÍ O PODPOŘE – ČÁST B (1)

(pro členské státy, které požadují osobní identifikační číslo/číslo osobního dokladu)

Image

Image

ČÁST C

1.

Požadavky pro členské státy, které nepožadují osobní identifikační číslo/číslo osobního dokladu (formulář prohlášení o podpoře – část A):

Členský stát

Podepsané osoby, jejichž prohlášení o podpoře se předkládá dotyčnému členskému státu

Belgie

osoby s bydlištěm v Belgii

belgičtí státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí, pokud vnitrostátní orgány informovali o svém bydlišti

Dánsko

osoby s bydlištěm v Dánsku

dánští státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí, pokud vnitrostátní orgány informovali o svém bydlišti

Německo

osoby s bydlištěm v Německu

němečtí státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí, pokud vnitrostátní orgány informovali o svém bydlišti

Estonsko

osoby s bydlištěm v Estonsku

estonští státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí

Irsko

osoby s bydlištěm v Irsku

Lucembursko

osoby s bydlištěm v Lucembursku

lucemburští státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí, pokud vnitrostátní orgány informovali o svém bydlišti

Nizozemsko

osoby s bydlištěm v Nizozemsku

nizozemští státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí

Slovensko

osoby s bydlištěm na Slovensku

slovenští státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí

Finsko

osoby s bydlištěm ve Finsku

finští státní příslušníci s bydlištěm v zahraničí

Spojené království

osoby s bydlištěm ve Spojeném království

2.

Seznam členských států, které požadují některé z osobních identifikačních čísel/čísel osobních dokladů uvedených níže a vydaných dotyčným členským státem (formulář prohlášení o podpoře – část B):

 

BULHARSKO

Единен граждански номер (osobní číslo)

 

ČESKÁ REPUBLIKA

občanský průkaz

cestovní pas

 

ŘECKO

Δελτίο Αστυνομικής Ταυτότητας (průkaz totožnosti)

Διαβατήριο (cestovní pas)

Βεβαίωση Εγγραφής Πολιτών Ε.Ε./Έγγραφο πιστοποίησης μόνιμης διαμονής πολίτη Ε.Ε. (doklad o pobytu / doklad o trvalém pobytu)

 

ŠPANĚLSKO

Documento Nacional de Identidad (průkaz totožnosti)

Pasaporte (cestovní pas)

Número de Identidad de Extranjero, de la tarjeta o certificado, correspondiente a la inscripción en el Registro Central de Extranjeros (identifikační číslo cizince (NIE) z průkazu nebo osvědčení odpovídající registraci v centrálním rejstříku cizinců)

 

FRANCIE

Passeport (cestovní pas)

Carte nationale d’identité (průkaz totožnosti)

 

CHORVATSKO

Osobni identifikacijski broj (osobní identifikační číslo)

 

ITÁLIE

Passaporto (cestovní pas), inclusa l’indicazione dell’autorità di rilascio (včetně orgánu, který doklad vydal)

Carta di identità (průkaz totožnosti), inclusa l’indicazione dell’autorità di rilascio (včetně orgánu, který doklad vydal)

 

KYPR

Δελτίο Ταυτότητας (průkaz totožnosti státního příslušníka nebo osoby s bydlištěm na území Kypru)

Διαβατήριο (cestovní pas)

 

LOTYŠSKO

Personas kods (osobní identifikační číslo)

 

LITVA

Asmens kodas (osobní číslo)

 

MAĎARSKO

személyazonosító igazolvány (průkaz totožnosti)

útlevél (cestovní pas)

személyi azonosító szám (személyi szám) (osobní identifikační číslo)

 

MALTA

Karta tal-Identità (průkaz totožnosti)

 

RAKOUSKO

Reisepass (cestovní pas)

Personalausweis (průkaz totožnosti)

 

POLSKO

Numer ewidencyjny PESEL (evidenční číslo PESEL)

 

PORTUGALSKO

Bilhete de identidade (průkaz totožnosti)

Passaporte (cestovní pas)

Cartão de Cidadão (občanský průkaz)

 

RUMUNSKO

Carte de identitate (průkaz totožnosti)

pașaport (cestovní pas)

certificat de înregistrare (osvědčení o registraci)

carte de rezidență permanentă pentru cetățenii UE (pobytová karta pro trvalý pobyt občanů EU)

Cod Numeric Personal (osobní identifikační číslo)

 

SLOVINSKO

Enotna matična številka občana (osobní identifikační číslo)

 

ŠVÉDSKO

Personnummer (osobní identifikační číslo)“


18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/20


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 888/2013

ze dne 16. září 2013

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Oignon de Roscoff (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením (EU) č. 1151/2012 bylo zrušeno a nahrazeno nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2).

(2)

Žádost o zápis názvu „Oignon de Roscoff“ předložená Francií byla v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(3)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být název „Oignon de Roscoff“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. září 2013.

Za Komisi, jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(3)  Úř. věst. C 334, 31.10.2012, s. 11.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.6   Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

FRANCIE

Oignon de Roscoff (CHOP)


18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/22


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 889/2013

ze dne 16. září 2013,

kterým se schvaluje změna, která není menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Chufa de Valencia (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1151/2012 zrušilo a nahradilo nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2).

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 přezkoumala Komise žádost Španělska o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Chufa de Valencia“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 378/1999 (3).

(3)

Jelikož dotčená změna není menšího rozsahu, Komise zveřejnila žádost o změnu podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 v Úředním věstníku Evropské unie  (4). Vzhledem k tomu, že Komisi nebyly předloženy žádné námitky podle článku 7 uvedeného nařízení, je třeba změnu specifikace schválit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu uvedeného v příloze tohoto nařízení se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. září 2013.

Za Komisi, jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(3)  Úř. věst. L 46, 20.2.1999, s. 13.

(4)  Úř. věst. C 367, 27.11.2012, s. 13.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.8   Ostatní produkty přílohy I Smlouvy

ŠPANĚLSKO

Chufa de Valencia (CHOP)


18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/24


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 890/2013

ze dne 16. září 2013,

kterým se schvaluje změna menšího rozsahu ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Amarene Brusche di Modena (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Itálie o schválení změn specifikace chráněného zeměpisného označení „Amarene Brusche di Modena“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 1028/2009 (2).

(2)

Cílem žádosti je změnit specifikaci upřesněním obsahu cukru v ovoci v době sklizně a ve fázi zpracování, jakož i množství cukru (sacharózy), který může být přidán před zahuštěním, a povolit balení do nádob jiných tvarů a vyrobených z jiných materiálů, než které jsou specifikovány v žádosti o zápis do rejstříku.

(3)

Komise danou změnu posoudila a dospěla k závěru, že je odůvodněná. Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012, může ji Komise schválit, aniž by použila postup podle článků 50 až 52 uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Specifikace chráněného zeměpisného označení „Amarene Brusche di Modena“ se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Konsolidovaný jednotný dokument obsahující hlavní body specifikace je uveden v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. září 2013.

Za Komisi, jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 283, 30.10.2009, s. 39.


PŘÍLOHA I

Ve specifikaci chráněného zeměpisného označení „Amarene Brusche di Modena“ se schvaluje tato změna:

Způsob produkce

V letech, kdy je hodnota kumulovaných srážek za měsíc červen vyšší než 80 mm, je povoleno snížení hodnoty obsahu cukru ve sklízených plodech určených k výrobě produktu s CHZO „Amarene Brusche di Modena“ o 2 °Bx.

V případě, že jsou plody chlazeny vodou (hydrocooling), je během fáze zpracování povolena snížená hodnota obsahu cukrů o 2 °Bx ve srovnání s obsahem cukrů nacházejícím se v plodech v době sklizně.

Za účelem zabránění zavádějícím interpretacím se upřesňuje, že množství přidaného cukru (sacharózy) před fází zahuštění nesmí překročit 35 % produktu.

Označování

Podle specifikace produktu je možné džem „Amarene Brusche di Modena“ plnit do nádob jiných tvarů a vyrobených z jiných materiálů, než bylo původně specifikováno, za podmínky, že jsou takové nádoby vhodné pro styk s potravinami. Výrobci tak mají možnost přizpůsobit balení konečného produktu stále se měnícím požadavkům trhu.


PŘÍLOHA II

KONSOLIDOVANÝ JEDNOTNÝ DOKUMENT

Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1)

„AMARENE BRUSCHE DI MODENA“

č. ES: IT-PGI-0105-01065 – 30.11.2012

CHZO (X) CHOP ( )

1.   Název

„Amarene Brusche di Modena“

2.   Členský stát nebo třetí země

Itálie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1   Druh produktu

Třída 1.6

Ovoce, zelenina, obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Při uvedení na trh má džem s CHZO „Amarene Brusche di Modena“ tyto vlastnosti: měkkou konzistenci, typickou plnou červenohnědou barvu s tmavým odstínem, index lomu při 20 °C mezi 60° a 68° Bx a charakteristickou úroveň kyselosti mezi 2,5 a 3,5 stanovenou pomocí hodnoty pH. Konečný produkt obsahuje 70 % čerstvého ovoce.

Chuť džemu s CHZO „Amarene Brusche di Modena“ je příznačná vyvážeností sladké a navinulé chuti, která zanechává pocit kyselosti. Při uvedení na trh má džem „Amarene Brusche di Modena“ minimální obsah cukru 60 %.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Surovinou, z níž se vyrábí džem s CHZO „Amarene Brusche di Modena“, jsou plody višně pocházející ze sadů, kde se pěstují odrůdy Amarena di Castelvetro, Amarena di Vignola (s krátkou stopkou), Amarena di Vignola (s dlouhou stopkou), Amarena di Montagna, Amarena di Salvaterra, Marasca di Vigo, Meteor, Mountmorency a Pandy.

Plody musí být v době sklizně zralé, to znamená, že nejméně 90 % plodů musí mít stejnou barvu a tyto vlastnosti:

barva slupky: světle až tmavě červená,

barva dužiny: žlutá nebo oranžová,

barva šťávy: bezbarvá až nažloutlá,

obsah cukru: > 16° Brix,

obsah kyselin: střední až mírně vyšší > 18 g/l kyseliny jablečné,

výtěžnost šťávy: > 75 %.

V letech, kdy se v meteorologických stanicích nacházejících se v těsné blízkosti ovocných sadů v červnu naměří hodnota kumulovaných srážek vyšší než 80 mm, je povoleno snížení hodnoty minimálního obsahu cukru ve sklízených plodech o 2°Brix.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Činnosti spojené s pěstováním višní a s produkcí džemu „Amarene Brusche di Modena“ musejí probíhat v rámci oblasti produkce vymezené v bodě 4, neboť v uvedené zeměpisné oblasti jsou obzvláště příhodné podmínky pro pěstování višní, jak je uvedeno v bodě 5.1.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Balení džemu „Amarene Brusche di Modena“ se musí provádět v oblasti produkce vymezené v bodě 4, aby byl zaručen původ a kontrola produktu, aby nedošlo ke ztrátě jeho zvláštních vlastností popsaných v bodě 3.2 a aby se zabránilo jeho další pasterizaci, v jejímž důsledku by mohlo dojít ke změně charakteristické chuti džemu s CHZO „Amarene Brusche di Modena“, dané rovnováhou nakyslé a sladké složky.

Džem s CHZO „Amarene Brusche di Modena“ se plní do nádob ze skla nebo z pocínovaného plechu o objemu 15 ml, 212 ml, 228 ml, 236 ml, 314 ml, 370 ml, 2 650 ml a 5 000 ml, nebo do nádob jiných tvarů a vyrobených z jiných materiálů, které jsou určeny pro styk s potravinami. Nádoby o objemu 2 650 ml a 5 000 ml jsou určeny pro potravinářská a stravovací zařízení.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování

Logo džemu „Amarene Brusche di Modena“ CHZO se skládá z písmene A, jehož prostřední linka je nahrazena višní se stopkou a listem. Symbol je uvnitř čtverce o délce strany 74 mm. Pod symbolem je na třech řádcích uveden nápis „AMARENE BRUSCHE DI MODENA I.G.P.“. V závislosti na velikosti balení je možno velikost loga proporcionálně měnit.

Image

Označení „Amarene Brusche di Modena“ musí být uvedeno v italském jazyce.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast pěstování ovoce a produkce džemu s CHZO „Amarene Brusche di Modena“ se rozkládá na katastrálním území obcí Bastiglia, Bomporto, Campogalliano, Camposanto, Carpi, Castelfranco Emilia, Castelnuovo Rangone, Castelvetro di Modena, Cavezzo, Concordia sul Secchia, Finale Emilia, Fiorano Modenese, Formigine, Guiglia, Maranello, Marano sul Panaro, Medolla, Mirandola, Modena, Montese, Nonantola, Novi di Modena, Pavullo nel Frignano, Prignano sul Secchia, Ravarino, S. Cesario sul Panaro, S. Felice sul Panaro, S. Possidonio, S. Prospero sul Secchia, Sassuolo, Savignano sul Panaro, Serramazzoni, Soliera, Spilamberto, Vignola a Zocca v provincii Modena a na přilehlé části území provincie Bologna, a to pouze na území obcí Anzola nell’Emilia, Bazzano, Castel d’Aiano, Castello di Serravalle, Crespellano, Crevalcore, Monte S.Pietro, Monteveglio, San Giovanni in Persiceto, Sant’Agata Bolognese, Savigno a Vergato.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti

Oblast produkce džemu s CHZO „Amarene Brusche di Modena“ se vyznačuje velmi hlubokými a většinou úrodnými půdami, které jsou dobře strukturované, porézní a propustné. Půdy jsou složeny z naplavenin a bahna a obsahují stopy jílu. Jsou tedy velice vhodné pro pěstování takových stromů, jako je višeň, která vyžaduje propustné, dobře odvodněné a chladnější půdy. Tato zvláštní struktura a zrnitost půdy má vliv na její dobrou poréznost, odvodňovací schopnost, a proto i její zvýšené provzdušnění. Dotčená oblast je protkána hustou sítí přírodních a umělých vodních cest. Typ podnebí je spíše méně vlhký a v níže položených oblastech modenské úžiny až polosuchý; to vytváří obzvláště vhodné podmínky pro pěstování višní.

5.2   Specifičnost produktu

Chráněné zeměpisné označení „Amarene Brusche di Modena“ se od ostatních produktů náležejících do stejné kategorie odlišuje zvláštními organoleptickými a chemicko-fyzikálními vlastnostmi suroviny, která pochází z odrůd višní pěstovaných v oblasti produkce. Zejména se jedná o charakteristickou chuť džemu, v němž je vyvážená sladká a navinulá chuť, která zanechává pocit kyselosti. Další důležitou vlastností tohoto produktu, která jej činí jedinečným, je přirozenost procesu produkce založeného na zahuštění ovoce pomocí tepelného odpařování bez přidání zahušťovadel, barviv nebo konzervačních látek, jakož i vysoký obsah ovoce v poměru k přidanému cukru a skutečnost, že plnění džemu do nádob nepředchází žádné další zpracování.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Žádost o uznání džemu „Amarene Brusche di Modena“ jako CHZO je odůvodněna pověstí a věhlasem produktu. Pověst džemu „Amarene Brusche di Modena“ je doložena bohatou bibliografií potvrzující zvláštní „know-how“, které si místní obyvatelé věrně předávali z generace na generaci a které souvisí s potřebou rychlého zpracování ovoce s omezenou trvanlivostí. Díky tomuto postupu vznikl produkt proslulý a oceňovaný zejména pro přirozený postup produkce.

Při předkládání důkazů o věhlasu, kterému se tento produkt těší, se nesmí zapomínat na to, že existuje oblast produkce vymezená v bodě 4, kde se již od počátku minulého století nacházelo mnoho zemědělských podniků zabývajících se pěstováním višní, jakož i středisek specializovaných na sběr a skladování tohoto ovoce v chladu. Dále zde byly i různé drobné provozovny a malé a střední podniky produkující džem. Zemědělské podniky zabývající se produkcí džemu mají k dispozici více než 350 zaměstnanců, což produktu dodává nezanedbatelnou hodnotu. První pokus o intenzivní pěstování višňových stromů uskutečnil v roce 1882 advokát Luigi Mancini na svém hospodářství „La Colombarina“ blízko obce Vignola. Již v roce 1820 však věhlasný botanik Giorgio Gallesio zaznamenává rozšířený zvyk „sázet okolo venkovských stavení višně, z jejichž plodů se pak vyrábějí šťávy, konzervy, džemy, nákypy a dorty“. Tento zvyk se považuje za důkaz existence ustálené tradice rodinné přípravy produktů v zemědělské provincii Modena.

Mnoho prastarých receptů svědčí o tom, že se v průběhu času produkt používal při přípravě typických sladkostí vyráběných v této oblasti, a to jak přímo v domácnostech, tak i v malých podnicích. Ať se jedná o recepty nejstarší či nejnovější, doporučuje se v nich používat džem především při přípravě domácích koláčů. Svědčí o tom dva rukopisy z oblasti Modena z 19. století, v nichž se vysvětluje, jak připravit džem. První, sestávající ze čtyř sešitů sepsaných čtyřmi generacemi měšťanských majordomů, byl zveřejněn v roce 1970. Autorem druhého rukopisu vydaného v roce 2001 je Ferdinando Cavazzoni, což byl vrchní cukrář urozené rodiny Molza.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

Tento správní orgán zahájil vnitrostátní postup námitky tím, že zveřejnil návrh změnu specifikace chráněného zeměpisného označení „Amarene Brusche di Modena“ v Úředním věstníku Italské republiky č. 246 ze dne 20. října 2012.

Konsolidované znění specifikace je k dispozici na internetové adrese: http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335

nebo

lze vstoupit přímo na domovskou stránku ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (www.politicheagricole.it), kliknout na „Qualità e sicurezza“ (Jakost a bezpečnost – na obrazovce nahoře vpravo) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE“ (Specifikace, jež jsou předmětem zkoumání EU).


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).


18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/29


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 891/2013

ze dne 16. září 2013,

kterým se stanoví zákaz rybolovu tuňáka velkookého v Atlantském oceánu plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 40/2013 ze dne 21. ledna 2013, kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva ve vodách EU a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU v některých vodách mimo EU, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, na něž se vztahují mezinárodní jednání nebo dohody (2), stanoví kvóty na rok 2013.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2013.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2013 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. září 2013.

Za Komisi, jménem předsedy,

Lowri EVANS

generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 23, 25.1.2013, s. 54.


PŘÍLOHA

Č.

43/TQ40

Členský stát

Portugalsko

Populace

BET/ATLANT

Druh

Tuňák velkooký (Thunnus obesus)

Oblast

Atlantský oceán

Datum

20.8.2013


18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/31


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 892/2013

ze dne 16. září 2013,

kterým se stanoví zákaz rybolovu okouníků ve vodách EU a mezinárodních vodách oblasti V, jakož i v mezinárodních vodách oblastí XII a XIV plavidly plujícími pod vlajkou Francie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 40/2013 ze dne 21. ledna 2013, kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva ve vodách EU a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU v některých vodách mimo EU, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, na něž se vztahují mezinárodní jednání nebo dohody (2), stanoví kvóty na rok 2013.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2013.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2013 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. září 2013.

Za Komisi, jménem předsedy,

Lowri EVANS

generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 23, 25.1.2013, s. 54.


PŘÍLOHA

Č.

38/TQ40

Členský stát

Francie

Populace

RED/51214D

Druh

Okouníci rodu Sebastes (pelagický druh žijící v hlubokých vodách) (Sebastes spp.)

Oblast

Vody EU a mezinárodní vody oblasti V, mezinárodní vody oblastí XII a XIV

Datum

17.8.2013


18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/33


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 893/2013

ze dne 16. září 2013,

kterým se stanoví zákaz rybolovu makrely obecné v oblastech IIIa a IVbc plavidly plujícími pod vlajkou Nizozemska

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 40/2013 ze dne 21. ledna 2013, kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva ve vodách EU a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU v některých vodách mimo EU, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, na něž se vztahují mezinárodní jednání nebo dohody (2), stanoví kvóty na rok 2013.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2013.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2013 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. září 2013.

Za Komisi, jménem předsedy,

Lowri EVANS

generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 23, 25.1.2013, s. 54.


PŘÍLOHA

Č.

46/TQ40

Členský stát

Nizozemsko

Populace

MAC/*3A4BC

Druh

Makrela obecná (Scomber scombrus)

Oblast

IIIa a IVbc

Datum

26.8.2013


18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/35


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 894/2013

ze dne 17. září 2013

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. září 2013.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MK

56,9

XS

23,1

ZZ

40,0

0707 00 05

MK

53,8

TR

121,6

ZZ

87,7

0709 93 10

TR

132,7

ZZ

132,7

0805 50 10

AR

116,2

CL

146,0

IL

142,1

TR

80,0

UY

114,4

ZA

103,3

ZZ

117,0

0806 10 10

EG

187,8

TR

147,9

ZZ

167,9

0808 10 80

AR

100,3

BA

65,7

BR

41,7

CL

106,2

CN

74,8

NZ

146,7

US

158,4

ZA

94,8

ZZ

98,6

0808 30 90

AR

231,4

CL

29,5

CN

82,4

TR

131,0

ZA

206,6

ZZ

136,2

0809 30

TR

124,3

ZZ

124,3

0809 40 05

BA

46,9

XS

46,6

ZZ

46,8


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/37


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 16. září 2013

o jmenování soudce Soudu pro veřejnou službu Evropské unie

(2013/457/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 257 čtvrtý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména čl. 106a odst. 1 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 2 a čl. 3 odst. 1 přílohy I Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a po odstoupení paní Ireny BORUTOVÉ s účinností od 1. října 2013 by měl být jmenován soudce Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (dále jen „Soud pro veřejnou službu“) na dobu od 1. října 2013 do 30. září 2019.

(2)

Byla učiněna veřejná výzva k podávání kandidatur (1).

(3)

Výbor stanovený v čl. 3 odst. 3 přílohy I Protokolu č. 3 zasedal ve dnech 4. a 5. června a 2. a 3. července 2013. Po uzavření svých jednání vydal stanovisko ke vhodnosti kandidátů na výkon funkce soudce Soudu pro veřejnou službu a připojil k němu seznam kandidátů, kteří mají nejvhodnější zkušenosti na nejvyšší úrovni.

(4)

Z výše uvedeného seznamu kandidátů je tedy třeba jmenovat jednu osobu na dobu od 1. října 2013 do 30. září 2019 a zároveň dbát na vyvážené složení Soudu pro veřejnou službu na co nejširším zeměpisném základě z řad státních příslušníků členských států a z hlediska zastoupení vnitrostátních právních systémů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pan Jesper SVENNINGSEN je jmenován soudcem Soudu pro veřejnou službu Evropské unie na období od 1. října 2013 do 30. září 2019.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 16. září 2013.

Za Radu

předseda

L. LINKEVIČIUS


(1)  Úř. věst. C 82, 21.3.2013, s. 5.


OBECNÉ ZÁSADY

18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/38


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 30. července 2013,

kterými se mění obecné zásady ECB/2011/23 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti externí statistiky

(ECB/2013/25)

(2013/458/EU)

VÝKONNÁ RADA EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 3.1 a 3.3, články 5.1, 12.1, 14.3 a článek 16 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na článek 4 a článek 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na článek 7 obecných zásad ECB/2011/23 ze dne 9. prosince 2011 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti externí statistiky (2),

s ohledem na stanoviska Výboru pro statistiku Evropského systému centrálních bank,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přísné používání stávající standardní metody oceňování stavů účastí v nekotovaných společnostech přímé investice ve smyslu přílohy III obecných zásad ECB/2011/23 může v některých případech vést ke zkreslení čisté investiční pozice vůči zahraničí. V takových případech by mělo být členským státům umožněno, aby použily některou z jiných metod oceňování uvedených v šestém vydání manuálu MMF k sestavení platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí („Balance of Payments and International Investment Position Manual“), a obecné zásady ECB/2011/23 by proto měly být odpovídajícím způsobem pozměněny.

(2)

Podle článku 7 obecných zásad ECB/2011/23 je Výkonná rada Evropské centrální banky (ECB) oprávněna provádět technické změny příloh obecných zásad ECB/2011/23, pokud tyto změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zpravodajské zatížení zpravodajských jednotek v členských státech.

(3)

Změny příloh prováděné těmito obecnými zásadami jsou technickými změnami, které nemění koncepční zakotvení požadavků na vykazování údajů, ani neovlivňují zpravodajskou zátěž v členských státech,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Změny

Přílohy II a III obecných zásad ECB/2011/23 se mění v souladu s přílohou těchto obecných zásad.

Článek 2

Závěrečná ustanovení

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.

2.   Aniž je dotčen čl. 8 odst. 2 obecných zásad ECB/2011/23, použijí se tyto obecné zásady od 1. června 2014.

Článek 3

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 30. července 2013.

Za Výkonnou radu ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2)  Úř. věst. L 65, 3.3.2012, s. 1.


PŘÍLOHA

Přílohy II a III obecných zásad ECB/2011/23 se mění takto:

1)

V příloze II se části II a III tabulky 3 nahrazují tímto:

„II.   Předurčené krátkodobé čisté závazky váznoucí na devizových aktivech (nominální hodnota)

 

Zbytková splatnost

 

Do 1 měsíce

Od 1 měsíce do 3 měsíců

Od 3 měsíců do 1 roku

Všechny doby splatnosti

Půjčky, cenné papíry a vklady v cizí měně

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Odliv (–)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Jistina

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Úroky

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Příliv (+)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Jistina

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Úroky

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Celkové krátké a dlouhé pozice z devizových operací typu forward a futures proti domácí měně (včetně forwardové komponenty měnových swapů)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Krátké pozice (–)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Dlouhé pozice (+)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Ostatní

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Odliv související s repo operacemi (–)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Příliv související s reverzními repo operacemi (+)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Obchodní úvěry (–)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Obchodní úvěry (+)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Ostatní závazky (–)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Ostatní pohledávky (+)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

III.   Potenciální krátkodobé čisté závazky váznoucí na devizových aktivech

Podmíněné závazky v cizí měně

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Záruky za dluh splatný do 1 roku

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Ostatní podmíněné závazky

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Cenné papíry znějící na cizí měnu s integrovanými opcemi, které umožňují investorovi předčasné splacení („puttable bonds“)

 

 

 

Geo 0

Nečerpané, nepodmíněné úvěrové linky poskytnuté:

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Ostatními vnitrostátními měnovými orgány, BIS, MMF a ostatními mezinárodními organizacemi

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Ostatní vnitrostátní měnové orgány (+)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

BIS (+)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

MMF (+)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Ostatní mezinárodní organizace (+)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Bankami a ostatními finančními institucemi, jejichž ústředí se nachází ve vykazující zemi (+)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Bankami a ostatními finančními institucemi, jejichž ústředí se nachází mimo vykazující zemi (+)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Nečerpané, nepodmíněné úvěrové linky poskytnuté:

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Ostatním vnitrostátním měnovým orgánům, BIS, MMF a ostatním mezinárodním organizacím

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Ostatní vnitrostátní měnové orgány (–)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

BIS (–)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

MMF (–)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Ostatní mezinárodní organizace (–)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Bankám a ostatním finančním institucím, jejichž ústředí se nachází ve vykazující zemi (–)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Bankám a ostatním finančním institucím, jejichž ústředí se nachází mimo vykazující zemi (–)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Celkové krátké a dlouhé pozice z opčních obchodů v cizích měnách proti domácí měně

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Krátké pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Nakoupené prodejní opce

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Vypsané kupní opce

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Dlouhé pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Nakoupené kupní opce

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Vypsané prodejní opce

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Doplňková položka: opce, které jsou „in-the-money“

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

V běžných směnných kurzech

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Krátká pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Dlouhá pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

+ 5 % (depreciace o 5 %)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Krátká pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Dlouhá pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

– 5 % (apreciace o 5 %)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Krátká pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Dlouhá pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

+ 10 % (depreciace o 10 %)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Krátká pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Dlouhá pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

– 10 % (apreciace o 10 %)

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Krátká pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Dlouhá pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Ostatní

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Krátká pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0

 

Dlouhá pozice

Geo 0

Geo 0

Geo 0“

 

2)

V příloze III se oddíl 6.1 nahrazuje tímto:

„6.1   Přímé investice

Přímé investice jsou spojeny se situací, kdy rezident v jedné ekonomice ovládá či má významný vliv na řízení podniku, který je rezidentem v jiné ekonomice. Podle mezinárodních standardů (BPM6) je důkazem existence takového vztahu, pokud investor, který je rezidentem v jedné ekonomice, přímo či nepřímo vlastní podíl na hlasovacích právech podniku, který je rezidentem v jiné ekonomice, ve výši nejméně 10 %. Podle tohoto kritéria může vztah přímé investice existovat mezi řadou spřízněných podniků bez ohledu na to, zda spojení zahrnuje jeden řetězec či několik řetězců. Může se rozšířit na dceřiné společnosti podniků, které jsou příjemci přímé investice, dceřiné společnosti těchto společností a přidružené společnosti. Jakmile k přímé investici dojde, zaznamenávají se všechny následné finanční toky či pozice mezi spřízněnými podniky či vůči nim jako transakce či pozice přímých investic.

Vlastní kapitál zahrnuje účasti v pobočkách, jakož i všechny podíly v dceřiných a přidružených společnostech. Reinvestovaný zisk představuje souvztažnou položku pro podíl přímého investora na zisku, který nebyl dceřinými nebo přidruženými společnostmi rozdělen ve formě dividend, a pro zisk poboček, který nebyl přímému investorovi vyplacen a který se vykazuje v položce „důchody z investic“ (viz 3.2.3).

Účasti a dluhové nástroje v rámci přímých investic se dále dělí podle druhu vztahu mezi subjekty a podle směru investice. Lze rozlišit tři druhy vztahů z přímých investic:

a)

Investice přímých investorů do podniků přímé investice. Tato kategorie zahrnuje investiční toky (a stavy) od přímého investora do podniků přímé investice (bez ohledu na to, zda podléhají přímé či nepřímé kontrole či vlivu).

b)

Zpětná investice. Tento druh vztahu pokrývá investiční toky (a stavy) od podniků přímé investice k přímému investorovi.

c)

Mezi sesterskými podniky. Tento druh vztahu pokrývá toky (a stavy) mezi podniky, které se vzájemně neovládají ani neovlivňují, ale které oba ovládá či ovlivňuje tentýž přímý investor.

Pokud se týká oceňování pozic přímých investic, stavy majetkových účastí kotovaných na burze se oceňují v tržních cenách. U společností, které jsou příjemci přímé investice a které na burze kotovány nejsou, se stavy majetkových účastí oceňují podle účetní hodnoty s použitím jednotné definice obsahující tyto účetní položky:

a)

splacený kapitál (kromě vlastních akcií a včetně emisního ážia);

b)

všechny druhy rezerv (včetně investičních dotací, pokud je účetní zásady považují za rezervy společnosti);

c)

nerozdělený zisk po odečtení ztrát (včetně výsledků běžného roku).

V případě majetkových účastí společností, které nejsou kótovány na burze, se transakce zaznamenávané na finančním účtu mohou lišit od kapitálu, který se v účetní hodnotě zaznamenává v investiční pozici vůči zahraničí. Tyto rozdíly se zaznamenávají jako přecenění v důsledku jiných cenových změn.

V zájmu zvýšení konzistence při oceňování aktiv a pasiv mohou být stavy majetkových účastí v nekotovaných společnostech přímé investice alternativně oceňovány některou z jiných metod oceňování uvedených v odstavci 7.16 manuálu BMP6, jedná-li se alespoň o jeden z následujících případů:

a)

alespoň jeden podnik v řetězci přímé investice je kotován na burze, přičemž alespoň jeden podnik na burze kotován není, což má za následek významné zkreslení čisté investiční pozice společnosti, která je součástí řetězce, vůči zahraničí; v tomto případě může být jako základ pro ocenění spřízněných nekotovaných společností použita tržní hodnota kotované společnosti nebo

b)

existují-li v řetězci podniků přímé investice rozdíly v zaznamenávání pořízeného goodwillu, které mají za následek významné zkreslení čisté investiční pozice země, v níž je společnost nacházející se uprostřed řetězce rezidentem, vůči zahraničí, nebo

c)

jsou-li účty podniků v řetězci přímé investice vedeny v různých měnách a výkyvy směnných kurzů mají za následek významné zkreslení čisté investiční pozice země, v níž je společnost nacházející se uprostřed řetězce rezidentem, vůči zahraničí.

Používá-li se k ocenění stavů majetkových účastí v nekotovaných společnostech přímé investice alternativní metoda, doporučuje se, aby sestavitel investiční pozice vůči zahraničí o této alternativní metodě informoval sestavitele v zemi protistrany a aby s ním spolupracoval s cílem minimalizovat riziko dvoustranného asymetrického zaznamenávání. Tyto informace by měly být v rámci ESCB předávány na základě stávajících ujednání a zveřejněny v dokumentu ECB nazvaném „European Union balance of payments / international investment position statistical methods“ („Statistické metody pro platební bilanci a investiční pozici vůči zahraničí Evropské unie“), který slouží ke sledování pojmů, definic a metod sestavování používaných členskými státy eurozóny (jak je uvedeno v příloze V).

Jako osvědčený postup se doporučuje, aby všechny členské státy sestavovaly stavy majetkových účastí a reinvestovaného zisku ze zahraničních přímých investic na základě průzkumů o zahraničních přímých investicích, které by měly být shromažďovány alespoň jednou ročně (1).


(1)  Měly by se přestat používat tyto nepřípustné postupy: i) ponechání výběru kritéria pro oceňování na zpravodajských jednotkách (tržní či účetní hodnoty); ii) používání metody permanentní inventury/akumulace toků platební bilance pro sestavování stavů.“


Opravy

18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/43


Oprava rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 46/2013 ze dne 15. března 2013, kterým se mění příloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

( Úřední věstník Evropské unie L 231 ze dne 29. srpna 2013 )

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 46/2013 zní takto:

„ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP

č. 46/2013

ze dne 15. března 2013,

kterým se mění příloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 995/2012 ze dne 26. října 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1608/2003/ES o tvorbě a rozvoji statistiky Společenství v oblasti vědy a techniky (1), by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (ES) č. 995/2012 se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 753/2004 (2) a nařízení Komise (ES) č. 1450/2004 (3), která jsou začleněna do Dohody o EHP, a která je proto třeba v Dohodě o EHP zrušit.

(3)

Příloha XXI Dohody o EHP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha XXI Dohody o EHP se mění takto:

1.

Znění bodu 30 (nařízení Komise (ES) č. 753/2004) se nahrazuje tímto:

32012 R 0995: prováděcí nařízení Komise (EU) č. 995/2012 ze dne 26. října 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1608/2003/ES o tvorbě a rozvoji statistiky Společenství v oblasti vědy a techniky (Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 18).“

2.

Znění bodu 31 (nařízení Komise (ES) č. 1450/2004) se zrušuje.

Článek 2

Znění nařízení (EU) č. 995/2012 v islandském a norském jazyce, která mají být zveřejněna v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie, jsou platná.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 16. března 2013 za předpokladu, že Smíšenému výboru EHP jsou učiněna veškerá oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP (4).

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 15. března 2013.

Za Smíšený výbor EHP

předseda

Gianluca GRIPPA


(1)  Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 18.

(2)  Úř. věst. L 118, 23.4.2004, s. 23.

(3)  Úř. věst. L 267, 14.8.2004, s. 32.

(4)  Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.“


18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/s3


OZNÁMENÍ ČTENÁŘŮM

Nařízení Rady (EU) č. 216/2013 ze dne 7. března 2013 o elektronickém vydávání Úředního věstníku Evropské unie

V souladu s nařízením Rady (EU) č. 216/2013 ze dne 7. března 2013 o elektronickém vydávání Úředního věstníku Evropské unie (Úř. věst. L 69, 13.3.2013, s. 1) počínaje 1. červencem 2013 bude pouze elektronické vydání Úředního věstníku považováno za autentické a právně závazné.

Pokud v důsledku nepředvídatelných a mimořádných okolností nebude možné publikovat elektronické vydání Úředního věstníku, bude za autentické a právně závazné považováno tištěné vydání v souladu s podmínkami stanovenými v článku 3 nařízení (EU) č. 216/2013.


18.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/s3


OZNÁMENÍ ČTENÁŘŮM – ZPŮSOB ODKAZOVÁNÍ NA AKTY

Od 1. července 2013 se změnil způsob odkazování na akty.

Během přechodného období bude používán nový i dosavadní způsob.