ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2013.201.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 201

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 56
26. července 2013


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Rady 2013/42/EU ze dne 22. července 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o mechanismus rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH

1

 

*

Směrnice Rady 2013/43/EU ze dne 22. července 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů

4

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Oznámení o prozatímním provádění Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé, a to mezi Evropskou unií a Kolumbií

7

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (EU) č. 713/2013 ze dne 23. července 2013, kterým se na rybolovné období 2013–2014 stanoví rybolovná práva pro sardel obecnou v Biskajském zálivu

8

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 714/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 1169/2012

10

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 715/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy měděný šrot přestává být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES

14

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 716/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin

21

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 717/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 142/2011, pokud jde o údaje o dobrých životních podmínkách zvířat v určitých vzorech veterinárních osvědčení ( 1 )

31

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 718/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 608/2004 o označování potravin a složek potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů ( 1 )

49

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 719/2013 ze dne 25. července 2013 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

51

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 720/2013 ze dne 25. července 2013 o vydávání dovozních licencí pro rýži v rámci celních kvót otevřených pro podobdobí měsíce července 2013 prováděcím nařízením (EU) č. 1273/2011

53

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady 2013/395/SZBP ze dne 25. července 2013, kterým se aktualizuje a mění seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2012/765/SZBP

57

 

 

DOPORUČENÍ

 

 

2013/396/EU

 

*

Doporučení Komise ze dne 11. června 2013 o společných zásadách pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání a náhrady škody v členských státech v souvislosti s porušením práv přiznaných právem Unie

60

 

 

IV   Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

 

 

2013/397/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 26. května 2009, kterým se jménem Evropského společenství schvalují některé změny přílohy V Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o hygienických opatřeních na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty ( 1 )

66

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

SMĚRNICE

26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/1


SMĚRNICE RADY 2013/42/EU

ze dne 22. července 2013,

kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o mechanismus rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Daňové podvody v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH) vedou ke značným rozpočtovým ztrátám a mají dopad na podmínky hospodářské soutěže, a tedy i na fungování vnitřního trhu. Specifické náhlé a rozsáhlé formy daňových podvodů se v poslední době rozvinuly zejména v důsledku využívání elektronických prostředků, usnadňujících rychlé nezákonné obchodování ve velkém měřítku.

(2)

Směrnice Rady 2006/112/ES (3) umožňuje členským státům žádat o odchylky od této směrnice, jejichž cílem je zamezit určitým formám daňových úniků či vyhýbání se daňovým povinnostem.

(3)

Nedávné zkušenosti prokázaly, že postup stanovený článkem 395 směrnice 2006/112/ES není schopen zajistit dostatečně rychlou reakci na žádosti členských států o přijetí naléhavých opatření.

(4)

Ze zkušeností rovněž vyplývá, že určení pořizovatele zboží nebo příjemce služby jako osobu povinnou odvést daň (přenesení daňové povinnosti) je v některých případech účinným opatřením pro zabránění podvodům v oblasti DPH v určitých odvětvích.

(5)

Podle ustanovení o přenesení daňové povinnosti v článcích 199 a 199a směrnice 2006/112/ES nedisponují flexibilitou, která by jim umožňovala rychle reagovat na náhlé a rozsáhlé podvody týkající se kategorií zboží a služeb, na které se tyto články nevztahují. Pro tyto případy je tudíž třeba přijmout zvláštní ustanovení.

(6)

S ohledem na četné případy podvodů, k nimž dochází, je nejlepší zárukou rychlé a mimořádné reakce na další případy náhlých podvodů zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce, spočívající v možnosti používat po krátkou dobu přenesení daňové povinnosti v návaznosti na příslušné oznámení dotyčného členského státu. K zajištění toho, aby použití této možnosti bylo úměrné problému, by Komise, jakmile obdrží příslušné informace, měla mít krátkou lhůtu na posouzení oznámení a potvrzení, že nemá ke zvláštnímu opatření námitky. Členské státy by měly mít příležitost, aby Komise zohlednila jejich názory, a měly by proto být o oznámení plně informovány a měly by jim být sděleny veškeré dodatečné údaje poskytnuté v průběhu tohoto procesu. Dále by měla Rada poté rozhodnout o jakémkoli dalším používání přenesení daňové povinnosti prostřednictvím prováděcího rozhodnutí podle článku 395 směrnice 2006/112/ES.

(7)

Členské státy, které oznámily svůj záměr uplatnit zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce, tak mohou učinit, jakmile Komise oznámí, že nemá námitek.

(8)

Aby bylo možné dále uplatňovat přenesení daňové povinnosti co nejdříve a ještě před pozbytím platnosti zvláštního opatření mechanismu rychlé reakce, měl by postup stanovený v článku 395 směrnice 2006/112/ES podléhat kratší lhůtě.

(9)

Rychlé zpracování oznámení členských států v rámci mechanismu rychlé reakce bude usnadněno, bude-li pro tato oznámení a pro poskytování veškerých dodatečných údajů Komisi vytvořen standardizovaný formulář. Komisi by tudíž měly být svěřeny prováděcí pravomoci týkající se tohoto standardizovaného formuláře.

(10)

Vzhledem k tomu, že mechanismus rychlé reakce může být pouze dočasným řešením do doby, než budou přijata dlouhodobější legislativní řešení zaměřená na zvýšení odolnosti systému DPH vůči daňovým podvodům, měl by se mechanismus rychlé reakce používat pouze po omezenou dobu.

(11)

Za účelem vyhodnocení účinnosti mechanismu rychlé reakce by Komise měla vypracovat celkovou hodnotící zprávu o dopadu tohoto mechanismu při řešení náhlých a rozsáhlých podvodů.

(12)

Vzhledem k tomu, že cíle opatření, které má být přijato k řešení náhlých a rozsáhlých případů podvodů v oblasti DPH, jež mají velmi často mezinárodní rozměr, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, jelikož ty nejsou samostatně schopny čelit podvodným řetězcům spojeným s novými formami obchodu, které se týkají několika zemí současně, a lze ho proto prostřednictvím rychlejší a v důsledku toho i vhodnější a účinnější reakce na tyto případy lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(13)

Směrnice 2006/112/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2006/112/ES se mění takto:

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 199b

1.   V naléhavě nutných případech a v souladu s odstavci 2 a 3 může členský stát odchylně od článku 193, určit za osobu povinnou odvést daň z určitého dodání zboží či poskytnutí služeb pořizovatele tohoto zboží nebo příjemce těchto služeb, jakožto zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce za účelem boje proti náhlým a rozsáhlým podvodům, které mohou vést ke značným a nenapravitelným finančním ztrátám.

Toto zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce podléhá náležitým kontrolním opatřením dotčeného členského státu, pokud jde o osoby povinné k dani dodávající zboží nebo poskytující služby, na které se toto opatření vztahuje, a zůstává v platnosti po dobu nepřesahující devět měsíců.

2.   Členský stát, který si přeje zavést zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce podle odstavce 1, předloží Komisi oznámení prostřednictvím standardizovaného formuláře stanoveného podle odstavce 4 a zároveň toto oznámení zašle ostatním členským státům. Členský stát Komisi poskytne informace upřesňující dotčené odvětví, druh a charakteristiku podvodu, důvody naléhavé nutnosti, náhlou a rozsáhlou povahu podvodu a jeho důsledky v podobě značných a nenapravitelných finančních ztrát. Pokud se Komise domnívá, že nemá k dispozici veškeré potřebné informace, kontaktuje do dvou týdnů od obdržení oznámení dotyčný členský stát a upřesní, které dodatečné údaje požaduje. Veškeré dodatečné údaje poskytnuté dotyčným členským státem Komisi se zároveň zasílají ostatním členským státům. Nejsou-li poskytnuté dodatečné údaje dostačující, Komise o tom dotyčný členský stát informuje do jednoho týdne.

Členský stát, který hodlá zavést zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce podle odstavce 1 zároveň podá Komisi žádost postupem podle čl. 395 odst. 2 a 3.

3.   Jakmile má Komise k dispozici veškeré informace, které považuje za nezbytné k posouzení oznámení podle odstavce 2 prvního pododstavce, informuje o tom členské státy. Pokud má vůči zvláštnímu opatření mechanismu rychlé reakce námitky, vypracuje do jednoho měsíce od obdržení oznámení negativní stanovisko a informuje o něm dotyčný členský stát a výbor pro DPH. Pokud Komise nemá námitky, potvrdí tuto skutečnost ve stejné lhůtě písemně dotyčnému členskému státu a výboru pro DPH. Členský stát může zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce přijmout ode dne obdržení uvedeného potvrzení. Při posuzování oznámení vezme Komise v úvahu písemně zaslaný názor jakéhokoli jiného členského státu.

4.   Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví standardizovaný formulář pro předložení oznámení o zvláštním opatření mechanismu rychlé reakce podle odstavce 2 a pro poskytnutí informací podle odst. 2 prvního pododstavce. Prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle odstavce 5.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (*1) a výborem pro tento účel je výbor zřízený článkem 58 nařízení Rady (EU) č. 904/2010 (*2).

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13)."

(*2)  Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).“ "

2)

V článku 395 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5.   V naléhavě nutných případech uvedených v čl. 199b odst. 1 musí být postup stanovený v odstavcích 2 a 3 ukončen do šesti měsíců ode dne, kdy Komise obdrží žádost.“

Článek 2

Do dne 1. ledna 2018 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě celkovou hodnotící zprávu o dopadu mechanismu rychlé reakce stanoveného v čl. 1 bodu 1.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se do 31. prosince 2018.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 22. července 2013.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Stanovisko ze dne 7. února 2013 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)   Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 31.

(3)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).


26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/4


SMĚRNICE RADY 2013/43/EU

ze dne 22. července 2013,

kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 2006/112/ES (3) stanoví, že daň z přidané hodnoty (DPH) je povinna odvést každá osoba povinná k dani uskutečňující plnění zahrnující zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby. U přeshraničních plnění a některých domácích vysoce rizikových odvětví je však stanoveno přenesení povinnosti odvést daň na osobu, které je dodáno zboží nebo poskytnuta služba (mechanismus přenesení daňové povinnosti).

(2)

Vzhledem k závažnosti podvodů v oblasti DPH by členským státům mělo být povoleno dočasně používat mechanismus, kterým se povinnost odvést daň přesouvá na osobu, pro kterou je zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečněno, v případě dodání určitých kategorií zboží či poskytnutí určitých kategorií služeb, i když tyto kategorie nejsou uvedeny v článku 199 směrnice 2006/112/ES, ani se na ně nevztahují zvláštní odchylky udělené členským státům.

(3)

Za tímto účelem předložila Komise v roce 2009 návrh se seznamem řady zboží a služeb, u nichž by mohl být po omezenou dobu používán mechanismus přenesení daňové povinnosti. Rada se rozhodla pro rozdělení návrhu a přijala směrnici Rady 2010/23/EU (4), která se však omezila pouze na povolenky na emise skleníkových plynů, neboť situace s podvody v tomto odvětví si vyžádala okamžitou reakci. Rada zároveň učinila politický závazek, že bude pokračovat v jednáních o zbývající části návrhu Komise.

(4)

Od té doby se objevily podvody i v jiných odvětvích, a ke zbývající části návrhu Komise by tudíž mělo být přidáno nové zboží a služby, pokud jde o předem stanovený seznam zboží a služeb, u nichž by se mohlo používat přenesení daňové povinnosti. K podvodům dochází především v souvislosti s dodáváním plynu a elektřiny, poskytováním telekomunikačních služeb, dodáváním herních konzolí, tabletů a laptopů, obilovin, technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, a surových či polozpracovaných kovů, včetně drahých kovů.

(5)

Zavedení mechanismu přenesení daňové povinnosti, který se nepoužívá obecně, ale je zaměřen na toto zboží a služby, které jsou podle nedávných zkušeností obzvláště náchylné k podvodům, by nemělo nepříznivě ovlivnit základní principy systému DPH, jako jsou dělené platby.

(6)

Předem stanovený seznam, z něhož mohou členské státy vybírat, by měl být omezen na dodání zboží a poskytnutí služeb, které jsou podle nedávných zkušeností obzvláště náchylné k podvodům.

(7)

Při používání mechanismu přenesení daňové povinnosti jsou členské státy oprávněny stanovit podmínky pro používání tohoto mechanismu, včetně stanovení prahových hodnot, kategorií dodavatelů, poskytovatelů, pořizovatelů nebo příjemců, na které se tento mechanismus vztahuje, a částečné používání mechanismu v rámci jednotlivých kategorií.

(8)

Jelikož je mechanismus přenesení daňové povinnosti dočasným opatřením do doby, než budou přijata dlouhodobější legislativní řešení zaměřená na zvýšení odolnosti systému DPH vůči daňovým podvodům, měl by se mechanismus přenesení daňové povinnosti podle článku 199a směrnice 2006/112/ES používat pouze po omezenou dobu.

(9)

Aby bylo zajištěno, že mechanismus přenesení daňové povinnosti bude možné používat po dostatečně dlouhou dobu tak, aby byl účinný a bylo možno jej následně zhodnotit, je nutné prodloužit jeho stávající dobu použitelnosti, která končí dne 30. června 2015. Stejně tak by mělo být posunuto datum, do kdy má být provedeno hodnocení, jakož i datum, do kdy je třeba oznámit, že dochází k přesunu podvodného jednání.

(10)

Aby mohly používat mechanismus přenesení daňové povinnosti ve výše uvedených případech všechny členské státy, je nutné přijmout zvláštní změnu směrnice 2006/112/ES.

(11)

Jelikož cílem navrhovaného opatření je řešit problém podvodů v oblasti DPH prostřednictvím dočasných opatření, která se odchylují od stávajících pravidel Unie, a tohoto cíle nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale lze jej dosáhnout jedině na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(12)

Směrnice 2006/112/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2006/112/ES se mění takto:

1)

V článku 193 se slova „článků 194 až 199“ nahrazují slovy „článků 194 až 199b“.

2)

Článek 199a se mění takto:

a)

v odstavci 1 se uvozující věta nahrazuje tímto:

„1. Členské státy mohou do 31. prosince 2018 na dobu alespoň dvou let stanovit, že osobou povinnou odvést daň je osoba povinná k dani, jíž je dodáno některé z tohoto zboží nebo poskytnuta některá z těchto služeb:“;

b)

v odstavci 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

„c)

dodání mobilních telefonů, to jest zařízení vyrobených nebo upravených pro použití ve spojení se sítí, která má licenci, a provozovaných na stanovených frekvencích, bez ohledu na to, zda mají další využití;

d)

dodání zařízení s integrovanými obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele;

e)

dodání plynu a elektřiny obchodníkovi povinnému k dani definovanému v čl. 38 odst. 2;

f)

dodání certifikátů plynu a elektřiny;

g)

poskytnutí telekomunikačních služeb definovaných v čl. 24 odst. 2;

h)

dodání herních konzolí, tabletů a laptopů;

i)

dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které nejsou běžně používány v nezměněném stavu ke konečné spotřebě;

j)

dodání surových či polozpracovaných kovů, včetně drahých kovů, na které se jinak nevztahuje čl. 199 odst. 1 písm. d), zvláštní režim pro použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti podle článků 311 až 343 ani zvláštní režim pro investiční zlato podle článků 344 až 356.“;

c)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„1a.   Členské státy mohou stanovit podmínky pro používání mechanismu uvedeného v odstavci 1.

1b.   Používání mechanismu uvedeného v odstavci 1, pokud jde o dodání kteréhokoli ze zboží nebo poskytnutí kterýchkoli služeb uvedených v písm. c) až j) uvedeného odstavce, je podmíněno zavedením vhodných a účinných ohlašovacích povinností pro osoby povinné k dani, které dodávají zboží nebo poskytují služby, na něž se vztahuje mechanismus uvedený v odstavci 1.“;

d)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy uvědomí výbor pro DPH o používání mechanismu uvedeného v odstavci 1 v okamžiku zavedení tohoto mechanismu, přičemž Komisi poskytnou tyto informace:

a)

oblast působnosti opatření, kterým se mechanismus zavádí, společně s druhem a charakteristikou podvodu, a podrobný popis doprovodných opatření, včetně veškerých ohlašovacích povinností uložených osobám povinným k dani a jakýchkoli kontrolních opatření;

b)

opatření přijatá s cílem informovat příslušné osoby povinné k dani o zavedení používání mechanismu;

c)

hodnotící kritéria umožňující srovnání podvodných jednání ve vztahu ke zboží a službám uvedeným v odstavci 1 před zavedením mechanismu a po jeho zavedení, srovnání podvodných jednání ve vztahu k jinému zboží a jiným službám před zavedením mechanismu a po jeho zavedení, jakož i posouzení případného nárůstu jiných druhů podvodných jednání po zavedení mechanismu oproti době před jeho zavedením;

d)

datum začátku používání opatření, kterým se mechanismus zavádí, a dobu, po kterou se bude používat.“;

e)

v odst. 3 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Členské státy používající mechanismus uvedený v odstavci 1 podají Komisi do 30. června 2017 zprávu založenou na hodnotících kritériích uvedených v odst. 2 písm. c).“;

f)

v odst. 3 druhém pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

dopad na podvodná jednání týkající se dodání zboží nebo poskytnutí služeb, na které se opatření vztahuje;“

g)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Každý členský stát, který po vstupu tohoto článku v platnost zjistí změnu trendů podvodných jednání na svém území, pokud jde o zboží či služby uvedené v odstavci 1, předloží v tomto směru do 30. června 2017 zprávu Komisi.

5.   Komise předloží před 1. lednem 2018 Evropskému parlamentu a Radě celkovou hodnotící zprávu o účincích mechanismu stanoveného v odstavci 1 v oblasti boje proti podvodům.“

Článek 2

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Tato směrnice se použije do 31. prosince 2018.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 22. července 2013.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)   Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 81.

(2)   Úř. věst. C 339, 14.12.2010, s. 41.

(3)  Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(4)  Směrnice Rady 2010/23/EU ze dne 16. března 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů (Úř. věst. L 72, 20.3.2010, s. 1).


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/7


Oznámení o prozatímním provádění Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé, a to mezi Evropskou unií a Kolumbií

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé, podepsaná v Bruselu dne 26. června 2012, se v souladu s čl. 330 odst. 3 dohody prozatímně provádí mezi Evropskou unií a Kolumbií ode dne 1. srpna 2013. Dokud nebudou dokončeny všechny postupy nezbytné pro uzavření dohody, EU neprovádí prozatímně článek 2, čl. 202 odst. 1, článek 291 a článek 292 dohody, a to v souladu s čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Rady ze dne 31. května 2012 o podpisu a prozatímním provádění dohody.


NAŘÍZENÍ

26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/8


NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 713/2013

ze dne 23. července 2013,

kterým se na rybolovné období 2013–2014 stanoví rybolovná práva pro sardel obecnou v Biskajském zálivu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada má stanovit celkévé přípustné odlovy (TAC) pro jednotlivá loviště nebo skupiny lovišť. Rybolovná práva by měla být mezi jednotlivé členské státy rozdělena způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci nebo skupinu populací ryb, a s náležitým ohledem na cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 (1).

(2)

Pro účely patřičného řízení populací a zjednodušení je vhodné stanovit TAC a kvóty členských států pro populaci sardele obecné v Biskajském zálivu (podoblast ICES VIII) na roční období řízení probíhající od 1. července do 30. června následujícího roku namísto období řízení odpovídajícího kalendářnímu roku. Rybolov by se měl i nadále řídit obecným ustanovením nařízení Rady (EU) č. 39/2013 (2), která se týkají podmínek využívání kvóty.

(3)

TAC sardele obecné v Biskajském zálivu pro rybolovné období 2013–2014 by měl být stanoven na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty a měl by všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení.

(4)

Za účelem stanovení víceletého plánu pro populaci sardele obecné v Biskajském zálivu předložila Komise dne 29. července 2009 návrh nařízení, kterým se stanoví dlouhodobý plán pro populaci sardele obecné v Biskajském zálivu a lov této populace. Vzhledem k tomu, že posouzení dopadů, ze kterého návrh vychází, poskytl nejaktuálnější posouzení dopadů rozhodnutí v oblasti řízení na tuto populaci, je vhodné stanovit TAC pro sardel obecnou v Biskajském zálivu odpovídajícím způsobem. V doporučení vydaném v červenci 2013 odhadl Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) biomasu reprodukující se populace přibližně na 56 055 tun. S ohledem na nejaktuálnější posouzení dopadů rozhodnutí v oblasti řízení na tuto populaci by TAC pro rybolovné období probíhající od 1. července 2013 do 30. června 2014 měl být stanoven ve výši 17 100 tun.

(5)

V souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 (3), je nezbytné určit, do jaké míry se na populaci sardele obecné v Biskajském zálivu vztahují opatření stanovená v uvedeném nařízení.

(6)

Vzhledem k začátku rybolovného období 2013–2014 a pro účely ročního vykazování úlovků by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned a být použitelné ode dne 1. července 2013,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Rybolovná práva pro sardel obecnou v Biskajském zálivu

1.   Celkový přípustný odlov (TAC) a jeho přidělení členským státům pro rybolovné období probíhající od 1. července 2013 do 30. června 2014, pokud jde o populaci sardele obecné v podoblasti ICES VIII podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 (4), je následující (vyjádřeno v tunách živé hmotnosti):

Druh

:

Sardel obecná

Engraulis encrasicolus

Oblast ICES

:

VIII

(ANE/08.)

Španělsko

15 390

Analytický TAC

Francie

1 710

EU

17 100

TAC

17 100

2.   Přidělení rybolovných práv podle odstavce 1 a jejich využití se řídí podmínkami stanovenými v článcích 8 a 10 nařízení (EU) č. 39/2013.

3.   Má se za to, že populace uvedená v odstavci 1 podléhá pro účely nařízení (ES) č. 847/96 analytickému TAC. Použije se čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení.

Článek 2

Přenos dat

Předkládají-li členské státy podle článků 33 a 34 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (5) Komisi údaje vztahující se k vykládkám množství sardele obecné ulovené v podoblasti ICES VIII, použijí kód této populace „ANE/08“.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. července 2013.

Za Radu

předseda

L. LINKEVIČIUS


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59).

(2)  Nařízení Rady (EU) č. 39/2013 ze dne 21. ledna 2013, kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU, pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, na něž se nevztahují mezinárodní jednání nebo dohody (Úř. věst. L 23, 25.1.2012, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).


26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/10


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 714/2013

ze dne 25. července 2013,

kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 1169/2012

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 10. prosince 2012 přijala Rada prováděcí nařízení (EU) č. 1169/2012 (2), kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 tím, že stanoví aktualizovaný seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2580/2001.

(2)

Všem osobám, skupinám a subjektům, u nichž to bylo prakticky možné, poskytla Rada odůvodnění, proč byly zařazeny na seznam obsažený v prováděcím nařízení (EU) č. 1169/2012.

(3)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie informovala Rada osoby, skupiny a subjekty uvedené na seznamu v prováděcím nařízení (EU) č. 1169/2012, že se rozhodla je na seznamu ponechat. Rada dotyčné osoby, skupiny a subjekty rovněž informovala o možnosti požádat Radu o odůvodnění jejich zařazení na seznam v případě, že jim toto odůvodnění ještě nebylo sděleno.

(4)

Rada provedla v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 celkový přezkum seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se uvedené nařízení vztahuje. Rada přitom vzala v úvahu připomínky, jež jí dotčené osoby, skupiny a subjekty předložily.

(5)

Rada dospěla k závěru, že osoby, skupiny a subjekty uvedené v příloze tohoto nařízení byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (3), že příslušné orgány ve vztahu k nim přijaly rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by i nadále měly být předmětem zvláštních omezujících opatření stanovených v nařízení (ES) č. 2580/2001.

(6)

Rada dále určila, že další skupina osob je zapojena do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje 2001/931/SZBP, že příslušný orgán ve vztahu k této skupině přijal rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by tato skupina měla být zařazena na seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP. Rozhodnutí určit skupinu nemá vliv na legitimní finanční převody do Libanonu a poskytování pomoci, včetně humanitární pomoci, z Evropské unie a jejích členských států do Libanonu.

(7)

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2580/2001, by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován a prováděcí nařízení (EU) č. 1169/2012 by mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Seznam uvedený v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Prováděcí nařízení (EU) č. 1169/2012 se zrušuje.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 2013.

Za Radu

předseda

L. LINKEVIČIUS


(1)   Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70.

(2)   Úř. věst. L 337, 11.12.2012, s. 2.

(3)   Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93.


PŘÍLOHA

Seznam osob, skupin a subjektů podle článku 1

1.   OSOBY

1.

ABDOLLAHI, Hamed (také znám jako Mustafa Abdullahi), narozen dne 11. srpna 1960 v Íránu. Cestovní pas: D9004878

2.

AL-NASSER, Abdelkarim Hussein Mohamed, narozen v Al Ihsa v Saúdské Arábii, státní příslušník Saúdské Arábie

3.

AL YACOUB, Ibrahim Salih Mohammed, narozen dne 16. října 1966 v Tarutu v Saúdské Arábii; státní příslušník Saúdské Arábie

4.

ARBABSIAR, Manssor (také znám jako Mansour Arbabsiar), narozen dne 6. nebo 15. března 1955 v Íránu. Státní příslušník Íránu a USA. Cestovní pas: C2002515 (Írán); Cestovní pas: 477845448 (USA). Číslo průkazu totožnosti: 07442833, platnost do 15. března 2016 (řidičský průkaz USA).

5.

BOUYERI, Mohammed (také znám jako Abu ZUBAIR; SOBIAR; Abu ZOUBAIR), narozen dne 8. března 1978 v Amsterdamu (Nizozemsko) – člen skupiny „Hofstadgroep“

6.

FAHAS, Sofiane Yacine, narozen dne 10. září 1971 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

7.

IZZ-AL-DIN, Hasan (také znám jako GARBAYA, Ahmed; SA-ID; SALWWAN, Samir), Libanon, narozen v roce 1963 v Libanonu, státní příslušník Libanonu

8.

MOHAMMED, Khalid Shaikh (také znám jako ALI, Salem; BIN KHALID, Fahd bin Adballah; HENIN, Ashraf Refaat Nabith; WADOOD, Khalid Adbul), narozen dne 14. dubna1965 nebo 1. března 1964 v Pákistánu; cestovní pas č. 488555

9.

SHAHLAI, Abdul Reza (také znám jako Abdol Reza Shala'i, Abd-al Reza Shalai, Abdorreza Shahlai, Abdolreza Shahla'i, Abdul-Reza Shahlaee, Hajj Yusef, Haji Yusif, Hajji Yasir, Hajji Yusif, Yusuf Abu-al-Karkh), narozen kolem roku 1957 v Íránu. Adresy: 1) Kermanshah, Írán, 2) vojenská základna Mehran, provincie Ilam, Írán

10.

SHAKURI, Ali Gholam, narozen kolem roku 1965 v Teheránu, Írán

11.

SOLEIMANI, Qasem (také znám jako Ghasem Soleymani, Qasmi Sulayman, Qasem Soleymani, Qasem Solaimani, Qasem Salimani, Qasem Solemani, Qasem Sulaimani, Qasem Sulemani), narozen dne 11. března1957 v Íránu, Íránský státní příslušník. Cestovní pas: 008827 (íránský diplomatický), issued 1999. Hodnost: generálmajor

2.   SKUPINY A SUBJEKTY

1.

„Abú Nidal Organisation“ – „ANO“ (také známa jako „Revoluční rada Fatáhu“, „Arabské revoluční brigády“, „Černé září“ a „Revoluční organizace socialistických muslimů“)

2.

„Brigáda mučedníků al-Aksá“

3.

„Al-Aksá e.V.“

4.

„Al-Takfir“ a „al-Hidžra“

5.

„Babbar Khalsa“

6.

„Komunistická strana Filipín“ včetně „New Peoples Army“ – „NPA“ („Nové lidové armády“), Filipíny

7.

„Gama'a al-Islamiyya“ (také známa jako „Al-Gama'a al-Islamiyya“) („Islámská skupina“ – „IG“)

8.

„İslami Büyük Doğu Akıncılar Cephesi“ – „IBDA-C“ („Fronta islámských bojovníků Velkého východu“)

9.

„Hamás“ (včetně „Hamás-Izz al-Din al-Qassem“)

10.

„Hizballah Military Wing“ („Vojenské křídlo Hizballáhu“) (také známa jako „Hezbollah Military Wing“, „Hizbullah Military Wing“, „Hizbollah Military Wing“, „Hezballah Military Wing“, „Hisbollah Military Wing“, „Hizbu'llah Military Wing“, „Hizb Allah Military Wing“, „Jihad Council“ (a všechny podřízené složky, včetně organizace pro vnější bezpečnost)).

11.

„Hizb al-Mudžáhidín“ – „HM“

12.

„Hofstadgroep“

13.

„Nadace Svaté země pro obnovu a rozvoj“

14.

„International Sikh Youth Federation“ – „ISYF“ („Mezinárodní federace sikhské mládeže“)

15.

„Khalisan Zindabad Force“ – „KZF“

16.

„Kurdská strana pracujících“ – „PKK“ (také známa jako „KADEK“; „KONGRA-GEL“)

17.

„Tygři osvobození tamilského Ílamu“ – „LTTE“

18.

„Ejército de Liberación Nacional“ („Národně osvobozenecká armáda“)

19.

„Palestinský islámský džihád“ – „PIJ“

20.

„Popular Front for the Liberation of Palestine“ – „PFLP“ („Lidová fronta za osvobození Palestiny“)

21.

„Popular Front for the Liberation of Palestine – General Command“ („Vrchní velitelství Lidové fronty za osvobození Palestiny“) (také známo jako „PFLP-General Command“ – „PFLP-GC“)

22.

„Fuerzas armadas revolucionarias de Columbia“ – „FARC“ („Revoluční ozbrojené síly Kolumbie“)

23.

„Devrimci Halk Kurtuluș Partisi-Cephesi“ – „DHKP/C“ („Revoluční lidově osvobozenecká armáda/fronta/strana“) (také známa jako „Devrimci Sol“ („Revoluční levice“), „Dev Sol“)

24.

„Sendero Luminoso“ – „SL“ („Světlá stezka“)

25.

„Stichting Al Aqsa“ (také známá jako „Stichting Al Aqsa Nederland“, nebo jako „Al Aqsa Nederland“)

26.

„Teyrbazen Azadiya Kurdistan“– „TAK“ (také známa jako „Kurdistan Freedom Falcons“ („Sokoli za osvobození Kurdistánu“) nebo jako „Kurdistan Freedom Hawks“ („Jestřábi za osvobození Kurdistánu“)

26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/14


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 715/2013

ze dne 25. července 2013,

kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy měděný šrot přestává být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (1), a zejména na čl. 6 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Z vyhodnocení některých toků odpadu vyplývá, že pro recyklační trhy s měděným šrotem by bylo přínosem, kdyby byla vypracována zvláštní kritéria stanovující, kdy měděný šrot získaný z odpadu přestává být odpadem. Tato kritéria by měla zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí. Neměla by mít vliv na klasifikaci využitelného měděného šrotu jako odpadu platnou ve třetích zemích.

(2)

Podle zpráv Společného výzkumného střediska Evropské komise existuje trh a poptávka po měděném šrotu, který lze použít jako surovinu pro výrobu neželezných kovů. Měděný šrot by proto měl být dostatečně čistý a měl by splňovat příslušné normy nebo specifikace vyžadované hutnictvím neželezných kovů.

(3)

Kritéria stanovující, kdy měděný šrot přestává být odpadem, by měla zajistit, aby měděný šrot získaný procesem využití odpadů splňoval technické požadavky pro hutnictví neželezných kovů, byl v souladu s platnými právními předpisy a normami pro výrobky a neměl celkově nepříznivé dopady na životní prostředí nebo lidské zdraví. Podle zpráv Společného výzkumného střediska Evropské komise navržená kritéria týkající se odpadů používaných jako vstupní materiál pro proces využití, postupů a technik zpracování, jakož i měděného šrotu získaného procesem využití odpadů tyto cíle splňují, protože by měla vést k produkci měděného šrotu bez nebezpečných vlastností a dostatečně prostého složek jiných než měď a nekovových příměsí.

(4)

Za účelem zajištění souladu s těmito kritérii je vhodné stanovit, aby byly vydány informace o měděném šrotu, který přestal být odpadem, a aby byl zaveden systém řízení.

(5)

Budou-li na základě sledování vývoje situace na trhu s měděným šrotem zaznamenány nepříznivé účinky na recyklační trhy s měděným šrotem, zejména pokud jde o dostupnost tohoto šrotu a přístup k němu, může dojít k tomu, že bude nutno tato kritéria přezkoumat.

(6)

S ohledem na to, aby se provozovatelé mohli přizpůsobit těmto kritériím, která stanoví, kdy měděný šrot přestává být odpadem, je vhodné stanovit, aby se toto nařízení použilo až po uplynutí přiměřeně dlouhého období.

(7)

Výbor zřízený podle článku 39 směrnice 2008/98/ES nevydal k opatřením stanoveným tímto nařízením žádné stanovisko, a Komise proto předložila Radě návrh opatření, která mají být přijata, a předala jej Evropskému parlamentu. Rada během dvouměsíční lhůty stanovené článkem 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (2) nerozhodla, a Komise proto návrh bez prodlení předložila Evropskému parlamentu. Evropský parlament proti opatření nevznesl během čtyř měsíců od výše uvedeného předání námitku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví kritéria určující, kdy měděný šrot přestává být odpadem.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené směrnicí 2008/98/ES.

Kromě toho se použijí tyto definice:

1)

„měděným šrotem“ se rozumí kovový šrot obsahující převážně měď a slitiny mědi;

2)

„držitelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem měděného šrotu;

3)

„výrobcem“ se rozumí držitel, který jako první předává měděný šrot jinému držiteli ve stavu, kdy tento měděný šrot přestal být odpadem;

4)

„dovozcem“ se rozumí jakákoliv fyzická či právnická osoba usazená v Unii, která dováží na celní území Unie měděný šrot, který přestal být odpadem;

5)

„kvalifikovanými zaměstnanci“ se rozumí zaměstnanci, kteří jsou na základě svých zkušeností či odborné přípravy kvalifikováni k monitorování a posuzování vlastností měděného šrotu;

6)

„vizuální prohlídkou“ se rozumí prohlídka všech částí dodávky měděného šrotu lidskými smysly nebo za použití jakéhokoli nespecializovaného vybavení;

7)

„dodávkou“ se rozumí určité množství měděného šrotu určeného k přepravě od původce k dalšímu držiteli, které může být uloženo v jedné nebo více přepravních jednotkách, například v kontejnerech.

Článek 3

Kritéria pro měděný šrot

Měděný šrot přestává být odpadem, jsou-li při jeho přepravě od výrobce k dalšímu držiteli splněny všechny tyto podmínky:

1)

měděný šrot získaný procesem využití splňuje kritéria uvedená v oddílu 1 přílohy I;

2)

odpad používaný jako vstupní materiál pro proces využití splňuje kritéria uvedená v oddílu 2 přílohy I;

3)

odpad používaný jako vstupní materiál pro proces využití byl zpracován v souladu s kritérii, která jsou uvedena v oddílu 3 přílohy I;

4)

výrobce vyhověl požadavkům uvedeným v článcích 4 a 5.

Článek 4

Prohlášení o shodě

1.   Výrobce nebo dovozce vydají ke každé dodávce měděného šrotu prohlášení o shodě podle vzoru uvedeného v příloze II.

2.   Výrobce nebo dovozce předají toto prohlášení o shodě dalšímu držiteli dodávky měděného šrotu. Ponechají si kopii tohoto prohlášení o shodě nejméně jeden rok od data jeho vystavení a na požádání ji předloží příslušným orgánům.

3.   Prohlášení o shodě může být v elektronické podobě.

Článek 5

Systém řízení

1.   Výrobce zavede vhodný systém řízení umožňující prokázání shody s kritérii, na něž se odkazuje v článku 3.

2.   Systém řízení zahrnuje řadu dokumentovaných postupů, které se týkají všech těchto aspektů:

a)

monitorování kvality měděného šrotu získaného procesem využití podle ustanovení oddílu 1 přílohy I (včetně odběru a rozboru vzorků);

b)

účinnosti monitorování záření podle oddílu 1.5 přílohy I;

c)

vstupní kontroly odpadu používaného jako vstupní materiál pro proces využití podle oddílu 2 přílohy I;

d)

monitorování postupů a technik zpracování popsaných v oddíle 3.3 přílohy I;

e)

zpětné vazby od zákazníků, pokud jde o dodržení požadavků na kvalitu měděného šrotu;

f)

vedení záznamů o výsledcích monitorování prováděného podle písmen a) až d);

g)

přezkumu a zlepšování systému řízení;

h)

odborné přípravy zaměstnanců.

3.   Systém řízení předepisuje pro každé z kritérií zvláštní monitorovací požadavky, které jsou uvedeny v příloze I.

4.   Pokud některý z postupů zpracování uvedených v oddíle 3.3 přílohy I provádí předchozí držitel, zajistí výrobce, aby dodavatel zavedl systém řízení, který je v souladu s požadavky tohoto článku.

5.   Subjekt posuzování shody ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (3), který získal akreditaci v souladu s uvedeným nařízením, nebo environmentální ověřovatel ve smyslu čl. 2 odst. 20 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (4), který je akreditovaný nebo licencovaný v souladu s tímto nařízením, ověří, že systém řízení je ve shodě s požadavky tohoto článku. Toto ověření se provádí vždy jednou za tři roky.

Za ověřovatele s dostatečnou specifickou zkušeností pro výkon ověřování uvedeného v tomto nařízení se považují pouze ověřovatelé s tímto rozsahem akreditace nebo licence podle kódů NACE daných nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (5):

a)

* kód NACE 38 (Shromažďování, zpracování a likvidace odpadu; zpracování odpadu k dalšímu využití) nebo

b)

* kód NACE 24 (Výroba základních kovů), zejména pak kód 24.44 (Výroba mědi).

6.   Dovozce od svých dodavatelů požaduje, aby zavedli systém řízení, který splňuje požadavky odstavců 1, 2 a 3 a který ověří nezávislý externí ověřovatel.

Systém řízení u dodavatele musí být certifikován subjektem posuzování shody, který je akreditován jedním z těchto způsobů:

a)

akreditačním subjektem, který pro výkon této činnosti úspěšně prošel vzájemným hodnocením provedeným orgánem uznaným podle článku 14 nařízení (ES) č. 765/2008;

b)

environmentálním ověřovatelem, který získal akreditaci nebo licenci od akreditačního nebo licenčního orgánu v souladu s nařízením (ES) č. 1221/2009, který také podléhá vzájemnému hodnocení podle článku 31 uvedeného nařízení.

Ověřovatelé, kteří chtějí působit ve třetích zemích, musí získat zvláštní akreditaci nebo licenci, a to v souladu se specifikacemi stanovenými v nařízení (ES) č. 765/2008 nebo nařízení (ES) č. 1221/2009, a zároveň v rozhodnutí Komise 2011/832/EU (6).

7.   Výrobce svůj systém řízení na požádání zpřístupní příslušným orgánům.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)   Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

(2)   Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(3)   Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.

(4)   Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.

(5)   Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.

(6)   Úř. věst. L 330, 14.12.2011, s. 25.


PŘÍLOHA I

Kritéria pro měděný šrot

Kritéria

Požadavky na vlastní kontrolu

Oddíl 1.   Kvalita měděného šrotu získaného procesem využití odpadu

1.1

Šrot se třídí podle specifikace zákazníka, průmyslové specifikace odvětví nebo podle normy pro přímé použití pro výrobu kovů nebo kovových předmětů v hutích, v rafinaci, přetavovacích pecích nebo v jiných výrobnách kovů.

Každou dodávku třídí kvalifikovaní zaměstnanci.

1.2

Celkové množství cizorodých látek činí ≤ 2 % hmotnosti.

Cizorodými látkami jsou:

kovy jiné než měď a měděné slitiny,

nekovové materiály jako zemina, prach, izolační materiály a sklo,

hořlavé nekovové látky jako pryž, plasty, textilie, dřevo a jiné chemické nebo organické látky,

struska, pěna, stěry, prach z plynových filtrů, brusný prach, kaly.

Kvalifikovaní zaměstnanci provedou vizuální prohlídku každé dodávky.

Analýza celkového množství cizorodých látek se provádí v odpovídajících intervalech (nejméně jednou za šest měsíců) v reprezentativních vzorcích z každého typu měděného šrotu. Celkové množství cizorodých látek se zjišťuje vážením poté, co se ručním tříděním nebo jinými prostředky (např. magnetem nebo podle hustoty) oddělí kovové části a předměty z mědi a měděných slitin od částí a předmětů z cizorodých materiálů.

Přiměřená frekvence rozboru reprezentativních vzorků je stanovena na základě těchto faktorů:

předpokládaného vzorce proměnlivosti kvality (vyplývajícího například z předchozích výsledků),

rizika proměnlivosti kvality daného druhu odpadu používaného jako vstupní materiál pro proces využití a proměnlivé účinnosti postupů jeho zpracování,

přesnosti vlastní dané metodě monitorování; a dále

toho, zda se výsledky blíží mezním hodnotám pro celkovou výši cizorodých materiálů.

Postup vedoucí ke stanovení frekvence monitorování by měl být dokumentován jako součást systému řízení a měl by být k dispozici při auditu.

1.3

Šrot nesmí obsahovat nadměrné množství oxidu kovu v žádné z jeho forem, může obsahovat pouze jeho typické množství, které vzniká při skladování připraveného šrotu ve venkovním prostředí za normálních atmosférických podmínek.

Kvalifikovaní zaměstnanci provedou vizuální prohlídku každé dodávky.

1.4

Šrot nesmí obsahovat žádné viditelné stopy oleje, olejových emulzí, mazadla či vazelíny kromě zanedbatelného množství, které neodkapává.

Kvalifikovaní zaměstnanci provedou vizuální prohlídku každé dodávky, při které se zaměří na místa, kde by mohlo s největší pravděpodobností docházet k odkapávání oleje.

1.5

Podle vnitrostátních ani mezinárodních pravidel týkajících se monitorování a postupů reakce v případě radioaktivního kovového šrotu není nutné přistoupit k žádnému opatření reakce.

Tímto požadavkem nejsou dotčeny právní předpisy týkající se ochrany zdraví zaměstnanců a veřejnosti, které byly přijaty podle kapitoly III Smlouvy o Euratomu, zejména směrnice Rady 96/29/Euratom (1).

Kvalifikovaní zaměstnanci sledují radioaktivitu každé dodávky. Ke každé dodávce bude vystaveno potvrzení vydané v souladu s vnitrostátními nebo mezinárodními pravidly týkajícími se postupů monitorování a reakce v případě radioaktivního kovového šrotu. Toto potvrzení může být součástí ostatní dokumentace pořízené k příslušné dodávce.

1.6

Šrot nesmí vykazovat žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES. Koncentrace látek obsažených ve šrotu musí odpovídat limitům stanoveným rozhodnutím Komise 2000/532/ES (2) a nesmí překročit limity stanovené přílohou IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 (3).

Vlastnosti kovů, které jsou součástí měděných slitin, nejsou pro tento požadavek podstatné.

Kvalifikovaní zaměstnanci prověří každou dodávku tím, že provedou její vizuální prohlídku. Vznikne-li při vizuální prohlídce podezření, že by dodávka mohla vykazovat nebezpečné vlastnosti, přijmou se další příslušná monitorovací opatření, jako je případně odebrání a testování vzorků. Zaměstnanci musí absolvovat školení o možných nebezpečných vlastnostech, které může vykazovat měděný šrot, a o složkách materiálů a znacích, podle kterých lze tyto nebezpečné vlastnosti rozpoznat. V rámci systému řízení musí být postup identifikace nebezpečných látek dokumentován.

1.7

Šrot nesmí obsahovat žádné stlačené, uzavřené či nedostatečně otevřené nádoby, které by mohly způsobit výbuch v tavicí peci.

Kvalifikovaní zaměstnanci prověří každou dodávku tím, že provedou její vizuální prohlídku.

1.8

Šrot nesmí obsahovat PVC v podobě potahů, barev nebo zbytků plastů.

Kvalifikovaní zaměstnanci prověří každou dodávku tím, že provedou její vizuální prohlídku.

Oddíl 2.   Odpad používaný jako vstupní materiál pro využití odpadu

2.1

Jako vstupní materiál pro využití odpadu lze použít pouze odpad obsahující využitelnou měď nebo slitiny mědi.

2.2

Nebezpečný odpad nelze použít jako vstupní materiál, není-li doloženo, že se k eliminaci všech nebezpečných vlastností použily postupy a techniky uvedené v „kritériích pro postupy a techniky zpracování“.

2.3

Jako vstupní materiál nelze používat tyto druhy odpadu:

piliny a třísky kovů obsahující kapaliny, jako jsou oleje či olejové emulze, a

sudy a kontejnery, vyjma vybavení z vozidel s ukončenou životností, které obsahují nebo obsahovaly oleje či barvy.

Vstupní kontrolu veškerého přijímaného odpadu (na základě vizuální prohlídky) a průvodní dokumentace provádějí kvalifikovaní zaměstnanci, kteří jsou vyškoleni k tomu, aby rozpoznali odpad nevyhovující kritériím stanoveným v tomto oddíle.

Oddíl 3.   Postupy a techniky zpracování

3.1

Měděný šrot musí být vytříděn u zdroje nebo během sběru nebo se surový odpad zpracuje tak, aby se oddělil měděný šrot od nekovových a jiných než měděných kovových složek. Takto získaný měděný šrot se uchovává odděleně od všech ostatních odpadů.

3.2

Musí být dokončeny veškeré mechanické úpravy (jako řezání, stříhání, drcení či granulování; třídění, dělení, čištění, odstraňování příměsí a vyprazdňování nádob) nezbytné k přípravě kovového šrotu přímo ke konečnému použití.

3.3

Na odpad obsahující nebezpečné složky se vztahují tyto zvláštní požadavky:

Vstupní materiál, který pochází z vyřazených elektrických či elektronických zařízení či vozidel s ukončenou životností, musí být zpracován všemi postupy, které vyžaduje článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES (4) a článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES (5).

Chlorfluoruhlovodíky obsažené ve vyřazených zařízeních musí být zachyceny postupem schváleným příslušnými orgány.

Kabely musí být rozsekány na kusy nebo obnaženy. Pokud je kabel potažen organickým materiálem (plasty), musí být tyto organické potahy odstraněny v souladu s nejlepšími dostupnými technikami.

Sudy a kontejnery musí být vyprázdněny a vyčištěny.

Nebezpečné látky, které odpad obsahuje a které nejsou uvedeny v bodě 1, musí být důkladně odstraněny postupem schváleným příslušným orgánem.

 


(1)   Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1.

(2)   Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3.

(3)   Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7.

(4)   Úř. věst. L 37, 13.2.2003, p. 24.

(5)   Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34.


PŘÍLOHA II

Prohlášení o shodě s kritérii pro stanovení toho, kdy odpad přestává být odpadem, na které odkazuje čl. 4 odst. 1

1.

Výrobce/dovozce měděného šrotu:

Název:

Adresa:

Kontaktní osoba:

Tel.:

Fax:

E-mail:

2.

a)

Název či kód třídy kovového šrotu podle průmyslové specifikace či normy:

b)

V případě potřeby hlavní body technické specifikace poskytnuté zákazníkem, jako jsou složení, rozměry, typ a vlastnosti:

3.

Dodávka kovového šrotu je v souladu s průmyslovou specifikací nebo normou uvedenou v bodě 2 písm. a) nebo se specifikací uvedenou zákazníkem v bodě 2 písm. b).

4.

Dodané množství v kg:

5.

Bylo vystaveno potvrzení o zkoušce radioaktivity vydané v souladu s vnitrostátními nebo mezinárodními pravidly postupů monitorování a postupů reakce v případě radioaktivního kovového odpadu.

6.

Výrobce kovového šrotu uplatňuje systém řízení v souladu s požadavky nařízení Komise (EU) č. 715/2013, který byl ověřen a akreditovaným subjektem posuzování shody nebo environmentálním ověřovatelem nebo, v případě, že kovový odpad, který přestal být odpadem, je dovážen na celní území Unie, nezávislým externím ověřovatelem.

7.

Dodávka kovového šrotu splňuje kritéria, na něž odkazuje čl. 3 odst. 1 až 3 nařízení (EU) č. 715/2013.

8.

Prohlášení výrobce/dovozce kovového odpadu: Potvrzuji tímto, že výše uvedené údaje jsou podle mého nejlepšího vědomí úplné a pravdivé:

Název:

Datum:

Podpis:


26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/21


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 716/2013

ze dne 25. července 2013,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (1), a zejména na čl. 24 odst. 3 a článek 27 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V zájmu objasnění určitých ustanovení nařízení (ES) č. 110/2008 a zajištění jejich jednotného uplatňování v členských státech by měla být přijata podrobná pravidla, zejména co se týče používání složených výrazů, narážek a obchodních a zeměpisných označení při obchodní úpravě lihovin.

(2)

Podle čl. 10 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 110/2008 se pro lihovinu či jinou potravinu může za určitých podmínek v obchodní úpravě použít složený výraz, který obsahuje název jedné z kategorií uvedených v příloze II nařízení (ES) č. 110/2008 nebo jedno ze zeměpisných označení uvedených v příloze III zmíněného nařízení, nebo jedna či více narážek, které obsahují jednu či více těchto kategorií nebo zeměpisných označení. Aby bylo zajištěno jednotné používání složených výrazů a narážek v členských státech, je nutné stanovit podrobná pravidla pro jejich užívání při obchodní úpravě lihovin a jiných potravin.

(3)

Odkazuje-li se v obchodní úpravě potraviny na určitou lihovinu, musí tato lihovina zcela vyhovovat nařízení (ES) č. 110/2008 a nesmí být zředěna. Je nezbytné objasnit význam pojmu „zředění“, pokud se vztahuje na lihoviny, jelikož určité výrobní procesy by se neměly považovat za zředění.

(4)

Aby bylo zajištěno, že jsou splněny podmínky pro zápis zeměpisných označení, které jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 110/2008, měly by být žádosti o zápis přezkoumány Komisí a měla by být stanovena prováděcí pravidla pro postupy podávání žádostí, přezkoumání, vznesení námitek a zrušení zeměpisných označení lihovin. V zájmu jednotného uplatňování těchto pravidel by měly být vypracovány vzory žádosti o zápis, technické dokumentace, prohlášení o námitkách, žádosti o změnu technické dokumentace a o zrušení zeměpisného označení.

(5)

V zájmu snazší komunikace mezi Komisí a členskými státy a třetími zeměmi, pokud jde o zapsaná zeměpisná označení, by členské státy a třetí země měly Komisi kromě úplné technické dokumentace zeměpisných označení předat i hlavní specifikace technické dokumentace.

(6)

Omezení týkající se balení určité lihoviny se zeměpisným označením, jako je povinnost balit lihovinu ve stanovené zeměpisné oblasti, představují omezení volného pohybu zboží a služeb. Tato omezení by měla být přípustná pouze tehdy, jsou-li nezbytná, přiměřená a vhodná pro ochranu pověsti zeměpisného označení.

(7)

Pro zeměpisná označení lihovin je třeba stanovit symbol Unie, aby mohl spotřebitel identifikovat určité lihoviny, jejichž vlastnosti jsou spojeny s jejich zeměpisným původem.

(8)

Vzhledem k době, kterou členské státy potřebují k zavedení opatření týkajících se používání složených výrazů a narážek, by uplatňování těchto opatření mělo být odloženo.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro lihoviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 110/2008, zejména co se týče:

a)

používání složených výrazů a narážek uvedených v článku 10 nařízení (ES) č. 110/2008 v popisu, obchodní úpravě a označení potraviny;

b)

zeměpisných označení lihovin uvedených v článku 15 nařízení (ES) č. 110/2008 a používání symbolu Unie pro zeměpisná označení lihovin.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a)

„kategorií lihovin“ rozumí jedna z kategorií 1 až 46 v příloze II nařízení (ES) č. 110/2008;

b)

„zeměpisným označením“ rozumí jedno ze zeměpisných označení zapsaných v příloze III nařízení (ES) č. 110/2008;

c)

„složeným výrazem“ rozumí kombinace výrazu uvedeného v kategoriích 1 až 46 v příloze II nařízení (ES) č. 110/2008 nebo zeměpisného označení lihoviny, z níž pochází veškerý alkohol v konečném výrobku:

i)

s názvem jedné či více jiných potravin, než jsou potraviny použité při výrobě této lihoviny podle přílohy II nařízení (ES) č. 110/2008, nebo přídavnými jmény odvozenými od těchto názvů, a/nebo

ii)

s výrazem „likér“;

d)

„narážkou“ rozumí přímý nebo nepřímý odkaz na jednu či více kategorií lihovin nebo zeměpisných označení kromě odkazu ve složeném výrazu nebo seznamu složek uvedeném v čl. 9 odst. 9 nařízení (ES) č. 110/2008.

KAPITOLA II

PRAVIDLA PRO POUŽÍVÁNÍ SLOŽENÝCH VÝRAZŮ A NARÁŽEK

Článek 3

Složené výrazy

1.   Součástí složeného výrazu popisujícího alkoholický nápoj nesmí být výraz „lihovina“.

2.   Složený výraz popisující alkoholický nápoj nesmí sestávat z kombinace výrazu „likér“ a názvu jedné z kategorií 33 až 40 v příloze II nařízení (ES) č. 110/2008.

3.   Složený výraz nesmí nahrazovat obchodní označení lihoviny.

4.   Složený výraz popisující alkoholický nápoj musí být uveden jednotným písmem stejného typu, velikosti a barvy. Tento výraz nesmí být přerušen jiným textem nebo vyobrazením, jež nejsou jeho součástí, a nesmí být uveden větším písmem než obchodní označení.

Článek 4

Narážky

Narážka na kategorii lihovin nebo zeměpisné označení při obchodní úpravě potraviny nesmí být uvedena na stejném řádku jako obchodní označení. U alkoholických nápojů je narážka uvedena menším písmem, než je písmo použité pro obchodní označení a složený výraz.

Článek 5

Zředění lihoviny

Pro účely čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 110/2008 se za zředění považuje snížení objemového obsahu alkoholu v lihovině pod minimální obsah alkoholu stanovený pro danou lihovinu v příslušné kategorii v příloze II uvedeného nařízení, a to výhradně přidáním vody.

KAPITOLA III

ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

Článek 6

Žádost o zápis zeměpisného označení

Komisi je předložena žádost o zápis zeměpisného označení do přílohy III nařízení (ES) č. 110/2008, která se skládá z

a)

formuláře žádosti podle vzoru stanoveného v příloze I tohoto nařízení;

b)

technické dokumentace podle vzoru stanoveného v příloze II tohoto nařízení;

c)

hlavních specifikací technické dokumentace uvedené v písmenu b).

Článek 7

Přeshraniční žádosti

1.   Pokud se přeshraniční zeměpisné označení týká pouze členských států, je příslušná žádost předložena členskými státy společně, nebo jedním z členských států jménem ostatních. V posledně uvedeném případě obsahuje žádost doklad od všech ostatních dotčených členských států, který členský stát podávající žádost opravňuje k tomu, aby jednal jejich jménem.

Pokud se přeshraniční zeměpisné označení týká pouze třetích zemí, je příslušná žádost předložena Komisi buď jedním ze žadatelů jménem ostatních, nebo jednou ze třetích zemí jménem ostatních a tato žádost obsahuje:

a)

důkaz o ochraně v dotčených třetích zemích a

b)

doklad od všech ostatních dotčených třetích zemí, který třetí zemi podávající žádost opravňuje k tomu, aby jednala jejich jménem.

Pokud se přeshraniční zeměpisné označení týká nejméně jednoho členského státu a nejméně jedné třetí země, žádost předloží Komisi jeden z dotčených členských států, orgánů třetí země nebo soukromých subjektů ze třetí země a tato žádost obsahuje:

a)

důkaz o ochraně v dotčených třetích zemích a

b)

doklad od všech dotčených členských států nebo třetích zemí, který stranu podávající žádost opravňuje k tomu, aby jednala jejich jménem.

2.   Dotčený členský stát nebo orgán třetí země či soukromý subjekt ze třetí země, který Komisi podává přeshraniční žádost, se stává příjemcem veškerých oznámení nebo rozhodnutí vydaných Komisí.

Článek 8

Přijetí žádosti

1.   Datem podání žádosti je datum jejího přijetí Komisí.

2.   Dotčený členský stát nebo orgán třetí země či soukromý subjekt ze třetí země obdrží potvrzení o přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)

číslo spisu;

b)

název, který má být zapsán;

c)

počet obdržených stran;

d)

datum přijetí žádosti.

Článek 9

Zavedená zeměpisná označení

1.   Pokud technická dokumentace pro zavedené zeměpisné označení, která byla předložena podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 110/2008, neprokazuje, že jsou splněny požadavky stanovené v čl. 15 odst. 1 uvedeného nařízení, stanoví Komise lhůtu pro její změnu či stažení nebo pro podání připomínek ze strany členského státu.

2.   Pokud členský stát tyto nedostatky ve lhůtě stanovené v odstavci 1 neodstraní, má se za to, že technická dokumentace nebyla předložena, a použije se čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 110/2008.

Článek 10

Balení v dotčené zeměpisné oblasti

Je-li v technické dokumentaci uvedeno, že k balení lihoviny musí dojít ve vymezené zeměpisné oblasti nebo v oblasti v její bezprostřední blízkosti, je nutné tento požadavek s ohledem na dotčený výrobek zdůvodnit.

Článek 11

Přípustnost žádosti

1.   Žádost je přípustná, pokud obsahuje všechny prvky uvedené v článku 6.

2.   Není-li žádost úplná, Komise žadatele vyzve, aby do dvou měsíců nedostatky odstranil. Nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou.

Článek 12

Přezkum podmínek platnosti

1.   Není-li zeměpisné označení v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 110/2008 nebo nesplňuje-li žádost o zápis požadavky stanovené v článku 17 nařízení (ES) č. 110/2008, stanoví Komise lhůtu pro její změnu nebo stažení nebo pro podání připomínek ze strany dotčeného členského státu, orgánu třetí země nebo soukromého subjektu ze třetí země.

2.   Pokud dotčený členský stát, orgán třetí země nebo soukromý subjekt ze třetí země nedostatky ve lhůtě uvedené v odstavci 1 neodstraní, Komise žádost zamítne.

Článek 13

Námitka proti zápisu

1.   Námitky uvedené v čl. 17 odst. 7 nařízení (ES) č. 110/2008 jsou vyhotoveny podle vzoru stanoveného v příloze III tohoto nařízení a předloženy Komisi. Datem podání námitky je datum jejího přijetí Komisí.

2.   Strana podávající námitku obdrží potvrzení o přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)

číslo spisu;

b)

počet obdržených stran;

c)

datum přijetí námitky.

Článek 14

Přípustnost námitky

1.   Námitka je přípustná, pokud zmiňuje případná uplatňovaná starší práva a důvody vznesení námitky a pokud byla obdržena ve lhůtě uvedené v čl. 17 odst. 7 nařízení (ES) č. 110/2008.

2.   Je-li námitka v souladu s čl. 23 odst. 3 nařízení (ES) č. 110/2008 založena na existenci starší ochranné známky s určitou pověstí a proslulostí, která se již v Unii používá, musí k ní být připojen důkaz o podání žádosti o zápis této ochranné známky, o jejím zápisu nebo používání, například osvědčení o zápisu nebo důkaz o jejím používání a důkaz o její pověsti a proslulosti.

3.   Námitka musí obsahovat podrobné údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení námitky a musí k ní být připojeny příslušné podpůrné doklady.

Informace a důkazy předložené k doložení používání starší ochranné známky se týkají místa, doby trvání, rozsahu a povahy používání starší ochranné známky a její pověsti a proslulosti.

4.   Pokud nebyly předloženy informace a doklady uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, Komise stranu podávající námitku vyzve, aby do dvou měsíců nedostatky odstranila. Nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, Komise námitku zamítne jako nepřípustnou.

Článek 15

Přezkum námitky

1.   Je-li námitka přípustná, informuje Komise o námitce dotčený členský stát, orgán třetí země nebo soukromý subjekt ze třetí země a vyzve je, aby do dvou měsíců podaly připomínky. Připomínky obdržené v této lhůtě jsou předány straně, která námitku vznesla.

2.   Komise strany požádá, aby se ve lhůtě dvou měsíců vyjádřily k námitkám obdrženým od ostatních stran.

3.   Pokud Komise pokládá námitku za opodstatněnou, žádost o zápis zamítne.

4.   Není-li v případě více námitek po předběžném přezkoumání jedné či více těchto námitek možné žádost o zápis schválit, může Komise ostatní řízení o námitce pozastavit. Komise informuje ostatní strany, jež vznesly námitky, o případných rozhodnutích, která se jich týkají.

5.   Je-li žádost o zápis zamítnuta, řízení o námitce, která byla pozastavena, se považují za ukončená a dotčené strany, které námitky vznesly, jsou náležitě informovány.

Článek 16

Rozhodnutí Komise

1.   Rozhodnutí, která Komise přijme podle čl. 9 odst. 2, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2 a čl. 15 odst. 3, vycházejí z dokladů a informací, které má Komise k dispozici.

Rozhodnutí včetně odůvodnění jsou oznámena dotčenému členskému státu, orgánu třetí země nebo soukromému subjektu ze třetí země a případně straně, která vznesla námitku.

2.   Není-li žádost o zápis zeměpisného označení zamítnuta podle čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2 a čl. 15 odst. 3 tohoto nařízení, rozhodne Komise podle čl. 17 odst. 8 nařízení (ES) č. 110/2008 o zápisu zeměpisného rozhodnutí do přílohy III uvedeného nařízení.

Článek 17

Použití jazyků

Zeměpisné označení je zapsáno v jazyku nebo jazycích používaných k popisu daného výrobku v dotčené zeměpisné oblasti a podle původního pravopisu.

Článek 18

Podání žádosti o zrušení

1.   Žádost o zrušení zeměpisného označení je vyhotovena podle vzoru stanoveného v příloze IV a předložena Komisi. Datem podání žádosti o zrušení je datum přijetí žádosti Komisí.

2.   Autor žádosti o zrušení obdrží potvrzení o přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)

číslo spisu;

b)

počet obdržených stran a

c)

datum přijetí žádosti.

Článek 19

Přípustnost žádosti o zrušení

1.   Žádost o zrušení je přípustná, pokud je v ní jednoznačně uveden oprávněný zájem autora žádosti o zrušení a vysvětleny důvody zrušení.

2.   Žádost o zrušení obsahuje podrobné údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení žádosti o zrušení. K žádosti jsou připojeny příslušné podpůrné doklady, a zejména prohlášení členského státu nebo orgánu třetí země, v nichž má autor žádosti bydliště nebo sídlo.

3.   Nejsou-li informace a doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 předloženy současně s žádostí o zrušení, Komise autora žádosti vyzve, aby do dvou měsíců nedostatky odstranil. Nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou.

Rozhodnutí o nepřípustnosti oznámí Komise autorovi žádosti o zrušení a rovněž členskému státu, orgánu třetí země či soukromému subjektu ze třetí země, jejichž zeměpisného označení se žádost o zrušení týká.

Článek 20

Přezkum žádosti o zrušení

1.   Nezamítne-li Komise žádost o zrušení podle čl. 19 odst. 3, informuje o žádosti členský stát nebo orgán třetí země či soukromý subjekt ze třetí země, jejichž zeměpisného označení se žádost o zrušení týká, a vyzve je, aby do dvou měsíců podaly připomínky. Připomínky obdržené v této lhůtě jsou předány autorovi žádosti o zrušení.

2.   Komise rozhodne o zrušení, pokud dotčený členský stát, orgán třetí země nebo soukromý subjekt ze třetí země nepodá ve stanovené dvouměsíční lhůtě žádné připomínky, nebo tuto lhůtu nedodrží.

3.   Rozhodnutí o zrušení dotčeného zeměpisného označení přijme Komise na základě důkazů, které má k dispozici, po uplynutí lhůty pro podání připomínek. Komise posoudí, zda dodržení technické dokumentace zeměpisného označení již není nadále možné nebo zda je již nelze zaručit, zejména pokud již nejsou nebo v blízké budoucnosti nemusí být splněny podmínky stanovené v článku 17 nařízení (ES) č. 110/2008.

Toto rozhodnutí o zrušení je oznámeno dotčenému členskému státu, orgánu třetí země či soukromému subjektu ze třetí země nebo autorovi žádosti o zrušení.

4.   Pokud byla podána více než jedna žádost o zrušení týkající se téhož zeměpisného označení a pokud Komise po předběžném přezkoumání jedné či více takovýchto žádostí rozhodne, že ochrana zeměpisného označení již není odůvodněná, může ostatní řízení o zrušení tohoto zeměpisného označení pozastavit. V tomto případě Komise informuje ostatní autory žádostí o zrušení o případných rozhodnutích, která se jich týkají.

Je-li zeměpisné označení zrušeno, Komise řízení o zrušení, která byla pozastavena, ukončí a náležitě informuje ostatní autory žádostí o zrušení.

Článek 21

Změna technické dokumentace

1.   Žádost o změnu technické dokumentace týkající se zapsaného zeměpisného označení podle článku 21 nařízení (ES) č. 110/2008 je vyhotovena v souladu s přílohou V tohoto nařízení a předložena v elektronické podobě.

2.   Pro účely žádosti uvedené v odstavci 1 se použijí obdobně články 8 až 15 tohoto nařízení. Tyto postupy se týkají pouze těch bodů technické dokumentace, které jsou předmětem změny.

3.   Pokud žádost o změnu technické dokumentace podá jiný žadatel než původní žadatel, informuje Komise o žádosti původního žadatele.

Článek 22

Používání symbolu Unie pro zapsaná zeměpisná označení

1.   Pro lihoviny lze použít symbol Unie pro zapsaná zeměpisná označení stanovený v příloze V nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 (2). Tento symbol se nesmí použít společně se složeným výrazem obsahujícím zeměpisné označení. Údaj „CHRÁNĚNÉ ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ“ lze nahradit rovnocenným výrazem v jiném úředním jazyce Unie uvedeným ve zmíněné příloze.

2.   Použije-li se v označení lihoviny symbol Unie uvedený v odstavci 1, musí k němu být připojeno příslušné zeměpisné označení.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. září 2013. Články 3 a 4 se použijí ode dne 1. března 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)   Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.

(2)   Úř. věst. L 369, 23.12.2006, s. 1.


PŘÍLOHA I

ŽÁDOST O ZÁPIS ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Jazyk, který byl použit k podání žádosti …

Číslo spisu …

[vyplní Komise]

Zeměpisné označení, které má být zapsáno

Kategorie lihoviny

Žadatel

Jméno právnické nebo fyzické osoby …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Právní forma, velikost a složení (v případě právnických osob)

Státní příslušnost …

Tel. č., e-mail …

Zprostředkovatel

Členský stát / členské státy (*) —

Orgán třetí země (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Jméno zprostředkovatele/zprostředkovatelů …

Úplná adresa/úplné adresy (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Tel. č., e-mail …

Důkaz o ochraně ve třetí zemi …

Technická dokumentace

Počet stran …

Jméno podepisující osoby/jméno podepisujících osob …

Podpis/podpisy …


PŘÍLOHA II

TECHNICKÁ DOKUMENTACE

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Jazyk, který byl použit k podání žádosti …

Číslo spisu …

[vyplní Komise]

Zeměpisné označení, které má být zapsáno

Kategorie lihoviny

Popis lihoviny

Fyzikální, chemické a/nebo organoleptické vlastnosti

Zvláštní charakteristické vlastnosti (ve srovnání s lihovinami téže kategorie)

Příslušná zeměpisná oblast

Metoda získání lihoviny

Souvislost se zeměpisným prostředím nebo zeměpisným původem

Údaje o zeměpisné oblasti nebo zeměpisném původu, které potvrzují souvislost

Zvláštní charakteristické vlastnosti lihoviny, které lze přičítat zeměpisné oblasti

Předpisy Evropské unie nebo vnitrostátní/regionální předpisy

Žadatel

Členský stát, třetí země nebo právnická/fyzická osoba …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Právní forma (v případě právnických osob) …

Doplněk zeměpisného označení

Zvláštní pravidla pro označování


PŘÍLOHA III

VZNESENÍ NÁMITKY PROTI ZEMĚPISNÉMU OZNAČENÍ

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Jazyk dokumentu o námitce …

Číslo spisu …

[vyplní Komise]

Strana podávající námitku

Jméno právnické nebo fyzické osoby …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Státní příslušnost …

Tel. č., e-mail …

Zprostředkovatel

Členský stát / členské státy (*)

Orgán třetí země (nepovinné) (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Jméno zprostředkovatele/zprostředkovatelů …

Úplná adresa / úplné adresy (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Zeměpisné označení, proti němuž je námitka vznesena

Starší práva

Zapsané zeměpisné označení (*)

Vnitrostátní zeměpisné označení (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Název …

Registrační číslo …

Datum zápisu (DD/MM/RRRR) …

Ochranná známka

Značka …

Seznam výrobků a služeb …

Registrační číslo …

Datum registrace …

Země původu …

Pověst/proslulost (*) …

[(*) nehodící se škrtněte]

Důvody námitky

Jméno podepisující osoby …

Podpis …


PŘÍLOHA IV

ŽÁDOST O ZRUŠENÍ ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Autor žádosti o zrušení …

Číslo spisu …

[vyplní Komise]

Jazyk žádosti o zrušení

Jméno právnické nebo fyzické osoby …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země)

Státní příslušnost …

Tel. č., e-mail …

Sporné zeměpisné označení

Oprávněný zájem autora žádosti

Prohlášení členského státu nebo třetí země

Důvody zrušení

Jméno podepisující osoby …

Podpis …


PŘÍLOHA V

ŽÁDOST O ZMĚNU TECHNICKÉ DOKUMENTACE ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Jazyk změny …

Číslo spisu …

[vyplní Komise]

Zprostředkovatel

Členský stát / členské státy (*) —

Orgán třetí země (nepovinné) (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Jméno zprostředkovatele / jména zprostředkovatelů …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Tel. č., e-mail …

Název zeměpisného označení

Kapitola specifikace, které se změna týká

Chráněný název (*)

Popis výrobku (*)

Zeměpisná oblast (*)

Souvislost (*)

Názvy a adresy kontrolních orgánů (*)

Jiné (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Změna

Změna specifikace výrobku, která neznamená změnu hlavních specifikací (*)

Změna specifikace výrobku, která znamená změnu hlavních specifikací (*)

[(*) nehodící se škrtněte] —

Vysvětlení změny …

Pozměněné hlavní specifikace

[na zvláštním listu]

Jméno podepisující osoby …

Podpis …


26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/31


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 717/2013

ze dne 25. července 2013,

kterým se mění nařízení (EU) č. 142/2011, pokud jde o údaje o dobrých životních podmínkách zvířat v určitých vzorech veterinárních osvědčení

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (1), a zejména na čl. 42 odst. 2 písm. d) první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (2), stanoví, že zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pro dovoz do Unie nebo tranzit přes její území musí být doprovázeny veterinárními osvědčeními v souladu se vzory uvedenými v příloze XV uvedeného nařízení.

(2)

Podle některých vzorů osvědčení uvedených v příloze XV nařízení (EU) č. 142/2011 je třeba, aby úřední veterinární lékař potvrdil soulad s pravidly o dobrých životních podmínkách zvířat stanovených ve směrnici Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování (3).

(3)

Směrnice 93/119/ES byla zrušena a nahrazena nařízením Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (4). Nařízení (ES) č. 1099/2009 se používá ode dne 1. ledna 2013.

(4)

Pro přehlednost je třeba v příloze XV nařízení (EU) č. 142/2011 aktualizovat prohlášení o dobrých životních podmínkách zvířat ve vzorech veterinárních osvědčení uvedených v kapitole 3 (D), v kapitole 3 (F) oddíle II.1.3 písm. b) bodě iv) a v kapitole 8 oddíle II.2.2 písm. b) bodě iv).

(5)

Aby nedošlo k narušení obchodu, mělo by být před vstupem tohoto nařízení v platnost na přechodné období povoleno používání osvědčení vydaných v souladu s nařízením (EU) č. 142/2011.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha XV nařízení (EU) č. 142/2011 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Na přechodné období do 31. ledna 2014 smějí být zásilky produktů živočišného původu doprovázené veterinárními osvědčeními, která byla vydána před 1. prosincem 2013 v souladu se vzory uvedenými v příloze XV nařízení (EU) č. 142/2011 před změnami zavedenými tímto nařízením, nadále dováženy do Unie.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. prosince 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)   Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.

(2)   Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1.

(3)   Úř. věst. L 340, 31.12.1993, s. 21.

(4)   Úř. věst. L 303, 18.11.2009, s. 1.


PŘÍLOHA

Příloha XV nařízení (EU) č. 142/2011 se mění takto:

1)

Kapitola 3 (D) se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 3 (D)

Veterinární osvědčení

pro syrové krmivo pro zvířata v zájmovém chovu k přímému prodeji nebo pro vedlejší produkty živočišného původu určené ke krmení kožešinových zvířat, určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (2)

Image 1

Text obrazu

Image 2

Text obrazu

Image 3

Text obrazu

Image 4

Text obrazu

Image 5

Text obrazu

2)

Kapitola 3 (F) se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 3 (F)

Veterinární osvědčení

pro vedlejší produkty živočišného původu (3) pro výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (2)

Image 6

Text obrazu

Image 7

Text obrazu

Image 8

Text obrazu

Image 9

Text obrazu

Image 10

Text obrazu

Image 11

Text obrazu

3)

Kapitola 8 se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 8

Veterinární osvědčení

pro vedlejší produkty živočišného původu k použití mimo krmivový řetězec nebo pro obchodní vzorky (2), určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (2)

Image 12

Text obrazu

Image 13

Text obrazu

Image 14

Text obrazu

Image 15

Text obrazu

Image 16

Text obrazu

Image 17

Text obrazu

26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/49


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 718/2013

ze dne 25. července 2013,

kterým se mění nařízení (ES) č. 608/2004 o označování potravin a složek potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V návaznosti na stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny (SCF) ze dne 26. září 2002 (2) a s cílem zajistit, aby spotřebitelé při nákupu potravin a složek potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů obdrželi přiměřené informace, stanoví nařízení Komise (ES) č. 608/2004 ze dne 31. března 2004 o označování potravin a složek potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů (3) povinné údaje doplňující údaje uvedené v článku 3 směrnice 2000/13/ES o označování takovýchto potravin.

(2)

Nařízení (ES) č. 608/2004 stanoví, že označení takovýchto potravin a složek potravin musí mimo jiné zahrnovat údaj o tom, že výrobek je určen výhradně pro osoby, které si přejí snížit hladinu cholesterolu ve své krvi. Účelem tohoto povinného údaje je zajistit, aby se výrobek dostal ke své cílové skupině, a předejít tak zbytečné konzumaci ze strany necílových skupin.

(3)

Dobrovolné uvádění výživových nebo zdravotních tvrzení na etiketách potravin je upraveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (4). V souladu s tím byla nařízením Komise (ES) č. 983/2009 ze dne 21. října 2009 o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají snížení rizika onemocnění a vývoje a zdraví dětí (5), nařízením Komise (EU) č. 384/2010 ze dne 5. května 2010 o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (6) a nařízením Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (7) za předpokladu splnění určitých podmínek používání schválena zdravotní tvrzení týkající se snížení a udržení hladiny cholesterolu v krvi, pokud jde o potraviny obsahující rostlinné steroly a rostlinné stanoly.

(4)

Nařízením (ES) č. 983/2009 byly pod podmínkou splnění určitých podmínek používání schválena tato zdravotní tvrzení: „Bylo zjištěno, že rostlinné steroly snižují hladinu cholesterolu v krvi. Vysoká hladina cholesterolu je rizikovým faktorem pro vznik ischemické choroby srdeční“ a „Bylo zjištěno, že estery rostlinných stanolů snižují hladinu cholesterolu v krvi. Vysoká hladina cholesterolu představuje rizikový faktor pro vznik ischemické choroby srdeční“.

(5)

Nařízením (EU) č. 384/2010 bylo za předpokladu splnění určitých podmínek používání schváleno toto zdravotní tvrzení: „Bylo zjištěno, že estery rostlinných sterolů a stanolů snižují hladinu cholesterolu v krvi. Vysoká hladina cholesterolu je rizikovým faktorem pro vznik ischemické choroby srdeční“.

(6)

Nařízením (EU) č. 432/2012 bylo za předpokladu splnění určitých podmínek používání schváleno toto zdravotní tvrzení: „Rostlinné steroly/stanoly přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi“.

(7)

Znění uvedených schválených zdravotních tvrzení by ve spojení s povinným údajem týkajícím se cílové skupiny stanoveným v nařízení (ES) č. 608/2004 mohlo případně přivést k používání výrobku spotřebitele, kteří svou hladinu cholesterolu v krvi regulovat nemusí. Proto je s ohledem na zajištění soudržnosti informací uváděných na etiketách potravin a složek potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly a/nebo estery fytostanolů vhodné změnit povinný údaj stanovený v nařízení (ES) č. 608/2004 tak, aby bylo jisté, že jeho znění bude vhodným způsobem sloužit informačním účelům, pro které byl původně zaveden.

(8)

Aby mohli provozovatelé potravinářských podniků přizpůsobit označování svých výrobků novým požadavkům stanoveným v tomto nařízení, je důležité stanovit pro použití tohoto nařízení přiměřené přechodné období.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna nařízení (ES) č. 608/2004

V článku 2 nařízení (ES) č. 608/2004 se bod 3 nahrazuje tímto:

„3.

na výrobku musí být uvedeno, že není určen pro osoby, které nemusí regulovat hladinu cholesterolu ve své krvi“.

Článek 2

Přechodná opatření

Potraviny a složky potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů uvedené na trh nebo opatřené etiketou před 15. únorem 2014, které nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení, smějí být uváděny na trh do vyčerpání zásob.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)   Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

(2)  Stanovisko SCF nazvané „Všeobecné posouzení dlouhodobých účinků příjmu zvýšených objemů fytosterolů z vícečetných potravinových zdrojů“.

(3)   Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 44.

(4)   Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.

(5)   Úř. věst. L 277, 22.10.2009, s. 3.

(6)   Úř. věst. L 113, 6.5.2010, s. 6.

(7)   Úř. věst. L 136, 25.5.2012, s. 1.


26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/51


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 719/2013

ze dne 25. července 2013

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 2013.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)   Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)   Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0707 00 05

TR

133,1

ZZ

133,1

0709 93 10

TR

128,9

ZZ

128,9

0805 50 10

AR

88,6

CL

73,3

TR

70,0

UY

72,5

ZA

92,0

ZZ

79,3

0806 10 10

CL

51,4

EG

143,5

TR

171,3

ZZ

122,1

0808 10 80

AR

185,9

BR

117,1

CL

133,9

CN

96,1

NZ

132,0

US

154,6

ZA

124,5

ZZ

134,9

0808 30 90

AR

98,1

CL

142,7

CN

77,3

TR

225,6

ZA

111,0

ZZ

130,9

0809 10 00

TR

191,7

ZZ

191,7

0809 29 00

TR

345,7

ZZ

345,7

0809 30

TR

173,0

ZZ

173,0

0809 40 05

BA

63,8

TR

115,1

XS

88,4

ZZ

89,1


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ ZZ “ znamená „jiného původu“.


26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/53


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 720/2013

ze dne 25. července 2013

o vydávání dovozních licencí pro rýži v rámci celních kvót otevřených pro podobdobí měsíce července 2013 prováděcím nařízením (EU) č. 1273/2011

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1273/2011 ze dne 7. prosince 2011 o otevření a správě celních kvót pro dovoz rýže a zlomkové rýže (3), a zejména na čl. 5 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1273/2011 byly otevřeny některé dovozní celní kvóty (a zároveň stanoven způsob jejich správy) pro rýži a zlomkovou rýži (rozčleněné podle země původu a rozdělené na několik podobdobí v souladu s přílohou I uvedeného prováděcího nařízení).

(2)

Červenec je třetím podobdobím pro kvótu stanovenou v čl. 1 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 a druhým podobdobím pro kvóty stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) uvedeného prováděcího nařízení.

(3)

Ze sdělení zaslaných podle čl. 8 bodu a) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 vyplývá, že žádosti o kvóty s pořadovými čísly 09.4154 – 09.4166 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce července 2013 podle čl. 4 odst. 1 uvedeného prováděcího nařízení se týkají množství, které přesahuje dostupné množství. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a to stanovením koeficientu přidělení, který se použije pro požadovaná množství u příslušných kvót.

(4)

Z uvedeného sdělení dále vyplývá, že žádosti o kvóty s pořadovými čísly 09.4127 – 09.4128 – 09.4129 – 09.4148 – 09.4149 – 09.4150 – 09.4152 – 09.4153 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce července 2013 podle čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 se týkají množství menšího než je dostupné množství.

(5)

Rovněž by mělo být stanoveno celkové množství dostupné na následující kvótové podobdobí podle čl. 5 prvního pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 pro kvóty s pořadovým číslem 09.4127 – 09.4128 - 09.4129 - 09.4130 – 09.4148 – 09.4112 – 09.4116 - 09.4117 - 09.4118 – 09.4119 – 09.4166.

(6)

Za účelem zajištění účinné správy postupu vydávání dovozních licencí by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Pro žádosti o dovozní licence na rýži spadající do kvót s pořadovými čísly 09.4154 – 09.4166 uvedených v prováděcím nařízení (EU) č. 1273/2011, které byly podány během prvních deseti pracovních dnů měsíce července 2013, se vydají licence pro požadované množství, jež se vynásobí koeficientem přidělení stanoveným v příloze tohoto nařízení.

2.   Celkové množství, které je podle prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 k dispozici pro následující podobdobí v rámci kvót s pořadovým číslem 09.4127 – 09.4128 – 09.4129 – 09.4130 – 09.4148 – 09.4112 – 09.4116 – 09.4117 – 09.4118 – 09.4119 – 09.4166, je uvedeno v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 2013.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)   Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)   Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.

(3)   Úř. věst. L 325, 8.12.2011, s. 6.


PŘÍLOHA

Množství, která se mají přidělit na podobdobí měsíce července 2013, a množství dostupná pro následující podobdobí podle prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011

a)

Kvóta pro celoomletou nebo poloomletou rýži kódu KN 1006 30 podle čl. 1 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011:

Původ

Pořadové číslo

Koeficient přidělení pro podobdobí měsíce července 2013

Celková množství dostupná pro podobdobí měsíce září 2013 (v kg)

Spojené státy

09.4127

 (1)

23 797 401

Thajsko

09.4128

 (1)

1 000 890

Austrálie

09.4129

 (1)

480 370

jiného původu

09.4130

 (2)

313

b)

Kvóta pro loupanou rýži kódu KN 1006 20 podle čl. 1 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011:

Původ

Pořadové číslo

Koeficient přidělení pro podobdobí měsíce července 2013

Celková množství dostupná pro podobdobí měsíce října 2013 (v kg)

všechny země

09.4148

 (3)

1 494 000

c)

Kvóta pro zlomkovou rýži kódu KN 1006 40 00 podle čl. 1 odst. 1 písm. c) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011:

Původ

Pořadové číslo

Koeficient přidělení pro podobdobí měsíce července 2013

Thajsko

09.4149

 (4)

Austrálie

09.4150

 (5)

Guyana

09.4152

 (5)

Spojené státy

09.4153

 (5)

jiného původu

09.4154

15,487488  %

d)

Kvóta pro celoomletou nebo poloomletou rýži kódu KN 1006 30 podle čl. 1 odst. 1 písm. d) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011:

Původ

Pořadové číslo

Koeficient přidělení pro podobdobí měsíce července 2013

Celková množství dostupná pro podobdobí měsíce září 2013 (v kg)

Thajsko

09.4112

 (6)

10 985

Spojené státy

09.4116

 (6)

23 384

Indie

09.4117

 (6)

40 694

Pákistán

09.4118

 (6)

432

jiného původu

09.4119

 (6)

239 251

všechny země

09.4166

0,785369  %

0


(1)  Žádosti se vztahují na množství, která jsou menší než množství dostupná nebo se jim rovnají: všechny žádosti jsou tedy přípustné.

(2)  Pro toto podobdobí neexistuje dostupné množství.

(3)  Pro toto podobdobí se koeficient přidělení nepoužije: Komise neobdržela žádnou žádost o vydání licence.

(4)  Žádosti se vztahují na množství, která jsou menší než množství dostupná nebo se jim rovnají: všechny žádosti jsou tedy přípustné.

(5)  Pro toto podobdobí se koeficient přidělení nepoužije: Komise neobdržela žádnou žádost o vydání licence.

(6)  Pro toto podobdobí neexistuje dostupné množství.


ROZHODNUTÍ

26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/57


ROZHODNUTÍ RADY 2013/395/SZBP

ze dne 25. července 2013,

kterým se aktualizuje a mění seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2012/765/SZBP

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 27. prosince 2001 přijala Rada společný postoj 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (1).

(2)

Dne 10. prosince 2012 přijala Rada rozhodnutí 2012/765/SZBP, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP (2).

(3)

V souladu s čl. 1 odst. 6 společného postoje 2001/931/SZBP je nutné provést úplný přezkum seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje rozhodnutí 2012/765/SZBP.

(4)

Toto rozhodnutí obsahuje výsledky přezkumu, který Rada provedla, pokud jde o osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP.

(5)

Rada dospěla k závěru, že osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP, byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje 2001/931/SZBP, že příslušné orgány ve vztahu k nim přijaly rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by i nadále měly být předmětem zvláštních omezujících opatřeních stanovených v uvedeném společném postoji.

(6)

Rada dále určila, že další skupina osob je zapojena do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje 2001/931/SZBP, že příslušný orgán ve vztahu k této skupině přijal rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by tato skupina měla být zařazena na seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP. Rozhodnutí určit skupinu nemá vliv na legitimní finanční převody do Libanonu a poskytování pomoci, včetně humanitární pomoci, z Evropské unie a jejích členských států do Libanonu.

(7)

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP, by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován a rozhodnutí 2012/765/SZBP by mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP, je obsažen v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Rozhodnutí 2012/765/SZBP se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 25. července 2013.

Za Radu

předseda

L. LINKEVIČIUS


(1)   Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93.

(2)   Úř. věst. L 337, 11.12.2012, s. 50.


PŘÍLOHA

Seznam osob, skupin a subjektů podle článku 1

1.   OSOBY

1.

ABDOLLAHI, Hamed (také znám jako Mustafa Abdullahi), narozen dne 11. srpna.1960 v Íránu, cestovní pas č. D9004878

2.

AL-NASSER, Abdelkarim Hussein Mohamed, narozen v Al Ihsa v Saúdské Arábii; státní příslušník Saudské Arábie

3.

AL YACOUB, Ibrahim Salih Mohammed, narozen dne 16.10.1966 v Tarutu v Saúdské Arábii; státní příslušník Saudské Arábie

4.

ARBABSIAR, Manssor (také znám jako Mansour Arbabsiar), narozen dne 6. nebo 15.3.1955 v Íránu, státní příslušník Íránu a USA, cestovní pas č. C2002515 (Írán), cestovní pas č. 477845448 (USA), průkaz č. 07442833, platnost do 15. března 2016 (řidičský průkaz USA)

5.

BOUYERI, Mohammed (také znám jako Abu Zubair; Sobiar; Abu Zoubair), narozen dne 8.3.1978 v Amsterdamu (Nizozemsko) – člen skupiny „Hofstadgroep“

6.

FAHAS, Sofiane Yacine, narozen dne 10.9.1971 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

7.

IZZ-AL-DIN, Hasan (také znám jako GARBAYA, AHMED; SA-ID; SALWWAN, Samir), Libanon, narozen v roce 1963 v Libanonu, státní příslušník Libanonu

8.

MOHAMMED, Khalid Shaikh (také znám jako ALI, Salem; BIN KHALID, Fahd bin Adballah; HENIN, Ashraf Refaat Nabith; WADOOD, Khalid Adbul), narozen dne 14.4.1965 nebo 1.3.1964 v Pákistánu; cestovní pas č. 488555

9.

SHAHLAI, Abdul Reza (také znám jako Abdol Reza Shala'i, Abd-al Reza Shalai, Abdorreza Shahlai, Abdolreza Shahla'i, Abdul-Reza Shahlaee, Hajj Yusef, Haji Yusif, Hajji Yasir, Hajji Yusif, Yusuf Abu-al-Karkh), narozen kolem roku 1957 v Íránu, adresy: 1) Kermanshah, Írán, 2) vojenská základna Mehran, provincie Ilam, Írán

10.

SHAKURI, Ali Gholam, narozen kolem roku 1965 v Teheránu, Írán

11.

SOLEIMANI, Qasem (také znám jako Ghasem Soleymani, Qasmi Sulayman, Qasem Soleymani, Qasem Solaimani, Qasem Salimani, Qasem Solemani, Qasem Sulaimani, Qasem Sulemani), narozen dne 11. března 1957 v Íránu, státní příslušník Íránu, (íránský diplomatický) cestovní pas č. 008827, vydaný v roce 1999, hodnost: generálmajor.

2.   SKUPINY A SUBJEKTY

1.

„Abú Nidal Organisation“ – „ANO“ (také známa jako „Revoluční rada Fatáhu“, „Arabské revoluční brigády“, „Černé září“ a „Revoluční organizace socialistických muslimů“)

2.

„Brigáda mučedníků al-Aksá“

3.

„Al-Aksá e.V.“

4.

„Al-Takfir“ a „al-Hidžra“

5.

„Babbar Khalsa“

6.

„Komunistická strana Filipín“ včetně „New Peoples Army“ – „NPA“ („Nové lidové armády“), Filipíny

7.

„Gama'a al-Islamiyya“ (také známa jako „Al-Gama'a al-Islamiyya“) („Islámská skupina“ – „IG“)

8.

„Ýslami Büyük Dođu Akýncýlar Cephesi” -„IBDA-C“ („Fronta islámských bojovníků Velkého východu“)

9.

„Hamás“ (včetně „Hamás-Izz al-Din al-Qassem“)

10.

„Hizballah Military Wing“ („Vojenské křídlo Hizballáhu“) (také známa jako „Hezbollah Military Wing“, „Hizbullah Military Wing“, „Hizbollah Military Wing“, „Hezballah Military Wing“, „Hisbollah Military Wing“, „Hizbu'llah Military Wing“, „Hizb Allah Military Wing“, „Jihad Council“ (a všechny podřízené složky, včetně organizace pro vnější bezpečnost)).

11.

„Hizb al-Mudžáhidín“ – „HM“

12.

„Hofstadgroep“

13.

„Nadace Svaté země pro obnovu a rozvoj“

14.

„International Sikh Youth Federation“ – „ISYF“ („Mezinárodní federace sikhské mládeže“)

15.

„Khalisan Zindabad Force“ – „KZF“

16.

„Kurdská strana pracujících“ – „PKK“ (také známa jako „KADEK“; „KONGRA-GEL“)

17.

„Tygři osvobození tamilského Ílamu“ – „LTTE“

18.

„Ejército de Liberación Nacional“ („Národně osvobozenecká armáda“)

19.

„Palestinský islámský džihád“ – „PIJ“

20.

„Popular Front for the Liberation of Palestine“ – „PFLP“ („Lidová fronta za osvobození Palestiny“)

21.

„Popular Front for the Liberation of Palestine – General Command“ („Vrchní velitelství Lidové fronty za osvobození Palestiny“) (také známo jako „PFLP-General Command“ – „PFLP-GC“)

22.

„Fuerzas armadas revolucionarias de Columbia“ – „FARC“ („Revoluční ozbrojené síly Kolumbie“)

23.

„Devrimci Halk Kurtuluș Partisi-Cephesi“ – „DHKP/C“ („Revoluční lidově osvobozenecká armáda/fronta/strana“) (také známa jako „Devrimci Sol“ („Revoluční levice“), „Dev Sol“)

24.

„Sendero Luminoso“ – „SL“ („Světlá stezka“)

25.

„Stichting Al Aqsa“ (také známá jako „Stichting Al Aqsa Nederland“, nebo jako „Al Aqsa Nederland“)

26.

„Teyrbazen Azadiya Kurdistan“– „TAK“ (také známa jako „Kurdistan Freedom Falcons“ („Sokoli za osvobození Kurdistánu“) nebo jako „Kurdistan Freedom Hawks“ („Jestřábi za osvobození Kurdistánu“)

DOPORUČENÍ

26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/60


DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 11. června 2013

o společných zásadách pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání a náhrady škody v členských státech v souvislosti s porušením práv přiznaných právem Unie

(2013/396/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie si stanovila cíl zachovávat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, mimo jiné tím, že zlepší přístup ke spravedlnosti, a dala si rovněž za cíl zajišťovat vysokou úroveň ochrany spotřebitele.

(2)

Moderní ekonomika občas vytváří situace, ve kterých velká skupina osob může být poškozena stejnou nezákonnou praktikou související s porušením práv přiznaných právem Unie ze strany jednoho nebo několika obchodníků či jiných osob („událost hromadné škody“). Tyto dotčené osoby proto mohou usilovat o zastavení takových praktik nebo o náhradu škody.

(3)

V roce 2005 Komise přijala zelenou knihu o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel (1) a v roce 2008 bílou knihu, která obsahovala politické plány týkající se kolektivní právní ochrany v oblasti antimonopolních pravidel (2). V roce 2008 Komise zveřejnila zelenou knihu o kolektivním odškodnění spotřebitelů (3). V roce 2011 provedla Komise veřejnou konzultaci s názvem „Směrem k soudržnému evropskému přístupu k hromadné žalobě“ (4).

(4)

Dne 2. února 2012 přijal Evropský parlament usnesení „Směrem k soudržnému evropskému přístupu ke kolektivnímu odškodnění“, v němž žádal, aby všechny návrhy v oblasti kolektivního odškodnění měly podobu horizontálního rámce, který bude zahrnovat společný soubor zásad a který v Unii zajistí jednotný přístup ke spravedlnosti prostřednictvím kolektivní právní ochrany, přičemž se bude zaměřovat zejména, ale ne výlučně, na řešení porušení práv spotřebitelů. Evropský parlament rovněž zdůraznil, že je třeba vzít v úvahu právní tradice a právní řády jednotlivých členských států a posílit koordinaci osvědčených postupů mezi členskými státy (5).

(5)

Dne 11. června 2013 vydala Komise sdělení „Směrem k evropskému horizontálnímu rámci pro kolektivní právní ochranu“ (6), které mapuje dosud učiněná opatření, názory zúčastněných osob a Evropského parlamentu a představuje stanovisko Komise k některým ústředním otázkám souvisejícím s kolektivní právní ochranou.

(6)

Je základním úkolem veřejnoprávního prosazování práva předcházet porušování práv přiznaných právem Unie a případná porušování trestat. Skutečnost, že soukromé osoby mohou uplatňovat nároky vyplývající z porušení těchto práv soukromoprávními prostředky, veřejnoprávní prosazování práva doplňuje. Tam, kde toto doporučení odkazuje na porušení práv přiznaných právem Unie, vztahuje se na všechny situace, ve kterých porušení pravidel stanovených na úrovni Unie způsobilo nebo pravděpodobně způsobí škodu fyzickým či právnickým osobám.

(7)

Mezi oblasti, ve kterých má význam doplňkové soukromoprávní prosazování práv přiznaných právem Unie ve formě kolektivní právní ochrany, patří ochrana spotřebitele, hospodářská soutěž, ochrana životního prostředí, ochrana osobních údajů, finanční služby a ochrana investic. Zásady stanovené v tomto doporučení by se měly na tyto oblasti použít horizontálně a stejně, ale měly se rovněž použít na všechny další oblasti, kde má význam uplatňování kolektivních nároků na zdržení se jednání či nároků na náhradu škody v souvislosti s porušení práv přiznaných právem Unie.

(8)

Obvyklými prostředky pro řešení sporů ohledně předcházení vzniku škody a rovněž ohledně náhrady škody jsou individuální žaloby, např. spory v oblasti ochrany spotřebitele projednávané v řízení o drobných nárocích.

(9)

Vedle individuální právní ochrany zavedly všechny členské státy různé druhy prostředků kolektivní právní ochrany. Tyto prostředky slouží k tomu, aby bylo možné předcházet nezákonným praktikám a zastavovat je a rovněž získat náhradu škody za újmu způsobenou při událostech hromadné škody. Možnost spojit nároky a vymáhat je kolektivně může být vhodnější způsob, jak zajistit přístup ke spravedlnosti, a to zejména pokud by náklady související s individuální žalobou odrazovaly poškozené osoby od podání žaloby.

(10)

Cílem tohoto doporučení je usnadnit přístup ke spravedlnosti v souvislosti s porušením práv přiznaných právem Unie a doporučit všem členským státům, aby na vnitrostátní úrovni zavedly systém kolektivní právní ochrany, který by v celé Unii vycházel ze stejných zásad a současně by zohledňoval právní tradice členských států a obsahoval pojistky proti jeho zneužívání.

(11)

Co se týče žalob zdržovacích, Evropský parlament a Rada již přijaly směrnici 2009/22/ES o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů (7). Směrnicí zavedené řízení však neumožňuje, aby ti, kteří tvrdí, že jim byla v důsledku nezákonné praktiky způsobena škoda, získali náhradu škody.

(12)

V některých členských státech byla v různé míře zavedena řízení pro kolektivní uplatnění nároků na náhradu škody. Tato řízení se však mezi členskými státy značně rozcházejí.

(13)

Toto doporučení předkládá soubor zásad pro soudní i mimosoudní kolektivní právní ochranu, které by se měly uplatňovat v celé Unii při současném respektování různých právních tradic členských států. Tyto zásady by měly zajistit zachovávání základních procesních práv účastníků řízení a odpovídajícími pojistkami systém chránit před zneužitím.

(14)

Toto doporučení se zabývá jak prostředky kolektivní právní ochrany týkajícími se náhrady škody, tak rovněž, nakolik je to u konkrétních zásad vhodné a relevantní, i prostředky kolektivní právní ochrany týkajícími se zdržení se jednání. Tímto doporučením nejsou dotčeny stávající odvětvové žaloby zdržovacích, které upravuje právo Unie.

(15)

Prostředky kolektivní právní ochrany by měly zachovávat procesní pojistky a záruky účastníků občanského soudního řízení. Aby se předešlo vzniku kultury zneužívání soudních sporů při událostech hromadné škody, měly by vnitrostátní prostředky kolektivní právní ochrany obsahovat základní pojistky vymezené v tomto doporučení. Právním tradicím většiny členských států jsou cizí prvky, jako je náhrada škody plnící penální funkci, dalekosáhlé zpřístupňování důkazů před řízením a stanovení nároku na náhradu škody porotou, a proto by tyto prvky neměly být obecným pravidlem.

(16)

Účinným způsobem, jak získat nápravu při událostech hromadné škody, může být alternativní řešení sporů. Prostředky alternativního řešení sporů by měly být k dispozici vždy vedle kolektivní soudní ochrany, případně jako její dobrovolný prvek.

(17)

Aktivní legitimace k podání kolektivní žaloby v členských státech závisí na druhu prostředku kolektivní právní ochrany. U některých druhů kolektivních žalob, jako jsou skupinové žaloby, kde žalobu mohou společně podat ti, kdo tvrdí, že jim vznikla škoda, je otázka aktivní legitimace vcelku jasná, to však neplatí u reprezentativních žalob, kde je třeba otázku aktivní legitimace vyjasnit.

(18)

V případě reprezentativní žaloby by aktivní legitimace pro její podání měla být omezena na subjekty certifikované ad hoc, určené zastupující subjekty, které splňují určitá zákonem stanovená kriteria, nebo na orgány veřejné moci. Zastupující subjekty by měly prokázat, že mají administrativní a finanční kapacitu k tomu, aby byly schopny odpovídajícím způsobem zastupovat zájmy žalujících.

(19)

Dostupnost financování soudních sporů v rámci kolektivní právní ochrany by měla být zajištěna způsobem, který nevede ke zneužívání systému nebo ke střetu zájmů.

(20)

Aby se zamezilo zneužívání systému a v zájmu řádného výkonu spravedlnosti, by kolektivní žaloba měla být přípustná pouze v případech, kdy jsou splněny zákonem stanovené podmínky přípustnosti.

(21)

Klíčovou roli při ochraně práv a zájmů všech účastníků řízení o kolektivních žalobách by měly zastávat soudy, které by měly projednávat kolektivní žaloby efektivně.

(22)

V oblastech práva, kde má orgán veřejné moci pravomoc přijmout rozhodnutí o porušení práva Unie, je důležité zajistit, aby existoval soulad mezi konečným rozhodnutím o tomto porušení a výsledkem řízení o kolektivní žalobě. V případě kolektivních žalob navazujících na rozhodnutí orgánu veřejné moci (navazující žaloby) lze navíc předpokládat, že daný orgán při svém rozhodování o existenci porušení práva Unie již zohlednil veřejný zájem a potřebu předcházet možnému zneužití.

(23)

Co se týče práva na ochranu životního prostředí, toto doporučení zohledňuje ustanovení čl. 9 odst. 3, 4 a 5 Úmluvy OSN/EHK o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“), která vybízí k širokému přístupu k právní ochraně v oblasti životního prostředí, stanovují podmínky pro příslušné postupy (mimo jiné jejich včasnost a nenákladnost) a řeší poskytování informací veřejnosti a zavedení vhodných podpůrných mechanismů.

(24)

Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k provedení zásad stanovených v tomto doporučení nejpozději do dvou let po jeho zveřejnění.

(25)

Členské státy by Komisi měly podat zprávu o provádění tohoto doporučení. Na základě těchto zpráv by Komise měla monitorovat a posuzovat opatření členských států.

(26)

Do čtyř let od zveřejnění tohoto doporučení by Komise měla posoudit, zda jsou nutná další případně i legislativní opatření pro úplné naplnění cíle tohoto doporučení. Komise by zejména měla posoudit, jak je doporučení prováděno a jaký má vliv na přístup ke spravedlnosti, na právo na náhradu škody, na potřebu vyloučit zneužívání soudních sporů a na fungování jednotného trhu, hospodářství Evropské unie a důvěru spotřebitelů,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

I.   ÚČEL A PŘEDMĚT

1.

Toto doporučení má za účel usnadnit přístup ke spravedlnosti, zastavit nezákonné praktiky a umožnit osobám poškozeným v událostech hromadné škody způsobené porušením práv přiznaných právem Unie získat náhradu škody a současně odpovídajícími procesními pojistkami zajistit, aby nedocházelo ke zneužívání soudních sporů.

2.

Každý členský stát by měl mít na vnitrostátní úrovni prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání a náhrady škody, které jsou v souladu se základními zásadami stanovenými v tomto doporučení. Tyto zásady by měly být společné v celé Unii a měly by respektovat různé právní tradice členských států. Členské státy by měly zajistit, aby řízení ve věci kolektivní právní ochrany byla čestná, spravedlivá, včasná a nevyžadovala vysoké náklady.

II.   DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI

3.

Pro účely tohoto doporučení:

a)

„kolektivní právní ochranou“ se rozumí: i) právní prostředek, který umožňuje, aby se dvě a více fyzických či právnických osob nebo zastupující subjekt oprávněný podat reprezentativní žalobu mohly kolektivně domáhat zastavení protiprávního jednání (prostředek kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání); ii) právní prostředek, který umožňuje, aby se dvě a více fyzických či právnických osob, jež tvrdí, že jim vznikla škoda v události hromadné škody, nebo zastupující subjekt oprávněný podat reprezentativní žalobu, mohly kolektivně domáhat náhrady škody (prostředek kolektivní právní ochrany týkající se náhrady škody);

b)

„událostí hromadné škody“ se rozumí událost, při které dvěma a více fyzickým nebo právnickým osobám údajně vznikla škoda způsobená stejnou nezákonnou činností jedné nebo více fyzických či právnických osob;

c)

„žalobou na náhradu škody“ se rozumí žaloba, jejímž prostřednictvím se u vnitrostátního soudu uplatňuje nárok na náhradu škody;

d)

„reprezentativní žalobou“ se rozumí žaloba, která je podána zastupujícím subjektem, subjektem certifikovaným ad hoc nebo orgánem veřejné moci jménem dvou nebo více fyzických či právnických osob tvrdících, že čelí nebezpečí vzniku škody nebo jim vznikla škoda v události hromadné škody, přičemž tyto osoby nejsou účastníky řízení;

e)

„kolektivní navazující žalobou“ se rozumí kolektivní žaloba, která je podána poté, co orgán veřejné moci přijal konečné rozhodnutí konstatující, že došlo k porušení práva Unie.

Toto doporučení identifikuje společné zásady, které by měly platit pro všechny prostředky kolektivní právní ochrany, a rovněž i ty, které jsou specifické pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání nebo týkající se náhrady škody.

III.   SPOLEČNÉ ZÁSADY PRO PROSTŘEDKY KOLEKTIVNÍ PRÁVNÍ OCHRANY TÝKAJÍCÍ SE ZDRŽENÍ SE JEDNÁNÍ A NÁHRADY ŠKODY

Aktivní legitimace k podání reprezentativní žaloby

4.

Členské státy by měly na základě jasně vymezených podmínek způsobilosti určit zastupující subjekty, které mohou podávat reprezentativní žaloby. Podmínky způsobilosti by měly zahrnovat přinejmenším tyto požadavky:

a)

subjekt by měl mít neziskovou povahu;

b)

měl by existovat přímý vztah mezi hlavními cíli subjektu a právy přiznanými právem Unie, o kterých se v žalobě tvrdí, že byla porušena a

c)

subjekt by měl mít dostatečnou kapacitu, pokud jde o finanční i lidské zdroje, a právní odbornost k zastupování skupiny osob uplatňujících nárok a k jednání v jejich nejlepším zájmu.

5.

Členské státy by měly zajistit, že označené subjekty, přestanou-li splňovat některou z výše uvedených podmínek, pozbudou svého postavení.

6.

Členské státy by měly zajistit, aby reprezentativní žaloby mohly podávat pouze subjekty, které byly úředně předem za zastupující subjekty označeny, jak je doporučeno v bodě 4, nebo subjekty, které byly vnitrostátními orgány nebo soudy členských států certifikovány ad hoc pro konkrétní reprezentativní žalobu.

7.

Členské státy by navíc, či případně alternativně, měly svěřit pravomoc podávat reprezentativní žalobu orgánům veřejné moci.

Přípustnost

8.

Členské státy by v nejrannější možné fázi soudního řízení měly zavést ověřování skutečnosti, že se neprojednávají věci, u kterých nejsou splněny podmínky pro kolektivní žalobu, a věci zjevně právně nepodložené.

9.

K tomuto účelu by soudy měly provádět nezbytný přezkum z vlastního podnětu.

Informace o kolektivní žalobě

10.

Členské státy by měly zajistit, aby zastupující subjekt nebo skupina žalobců mohly šířit informace o údajném porušení práv přiznaných právem Unie a o jejich záměru žádat o soudní zákaz jakož i o události hromadné škody a jejich záměru podat kolektivní žalobu na náhradu škody. Stejné možnosti by měly být zajištěny pro zastupující subjekt, subjekt s certifikací ad hoc, orgán veřejné moci a skupinu žalobců, pokud jde o informace o probíhajících žalobách na náhradu škody.

11.

Způsoby šíření informací by měly zohledňovat konkrétní okolnosti dané události hromadné škody, svobodu projevu, právo na informace, právo na ochranu dobrého jména nebo hodnot žalované společnosti před tím, než soud v konečném rozsudku stanoví její odpovědnost za údajné porušení práva nebo za vznik škody.

12.

Těmito způsoby šíření nejsou dotčena pravidla Unie pro obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem.

Náhrada nákladů řízení vítězné strany

13.

Členské státy by měly zajistit, že strana, které prohraje řízení o kolektivní žalobě, nahradí za podmínek platných v příslušných vnitrostátních právních předpisech nezbytné náklady řízení, které vynaložila vítězná strana („zásada kdo prohrál, platí“).

Financování

14.

Na počátku řízení by strana žalující by měla mít povinnost sdělit soudu, odkud pochází finanční prostředky, které bude využívat na podporu svých právních kroků.

15.

Soud by měl mít možnost přerušit řízení, pokud finanční zdroje poskytuje třetí osoba a:

a)

existuje střet zájmů mezi třetí osobou a stranou žalující a jejími členy;

b)

třetí strana nemá dostatek zdrojů, aby splnila své finanční závazky vůči straně žalující zahajující kolektivní řízení;

c)

strana žalující nemá dostatek zdrojů na krytí výloh protistrany, pokud nebude mít v kolektivním řízení úspěch.

16.

Členské státy by měly zajistit, aby v případech, kde je kolektivní žaloba financována soukromou třetí osobou, bylo zakázáno:

a)

usilovat o ovlivňování procesních rozhodnutí strany žalující, včetně rozhodnutí o smíru;

b)

financovat kolektivní žalobu proti žalovanému, který je konkurentem poskytovatele finančních prostředků, nebo na němž je poskytovatel financování závislý;

c)

účtovat nepřiměřený úrok u poskytovaných finančních prostředků.

Přeshraniční věci

17.

V případech, kdy se spor týká fyzických nebo právnických osob z několika členských států, by členské státy měly zajistit, aby vnitrostátní pravidla upravující přípustnost nebo žalobní legitimaci zahraničních skupin žalobců nebo zastupitelských subjektů pocházejících z jiných vnitrostátních právních systémů nebránila projednávání jediné kolektivní žaloby u jediného soudu.

18.

Každý zastupitelský subjekt, který členský stát dopředu oficiálně označil a přiznal mu žalobní legitimaci k podání reprezentativních žalob, by měl být oprávněn podat návrh na zahájení řízení u soudu v členském státě, jenž má příslušnost projednávat věci související s událostmi hromadné škody.

IV.   ZVLÁŠTNÍ ZÁSADY PRO PROSTŘEDKY KOLEKTIVNÍ PRÁVNÍ OCHRANY TÝKAJÍCÍ SE ZDRŽENÍ SE JEDNÁNÍ

Rychlá řízení o návrzích na vydání soudního zákazu

19.

Soudy a příslušné orgány veřejné moci by měly projednávat návrhy na soudní zákaz, kterými se usiluje o to, aby bylo zastaveno nebo zakázáno porušování práv přiznaných právem Unie zcela účelně, případně ve zkráceném řízení s cílem zabránit vzniku či zvýšení škody způsobené tímto porušením.

Účinný výkon soudních zákazů

20.

Členské státy by měly zavést odpovídající sankce vůči žalovaným, kteří spor prohráli, s cílem zajistit účinné dodržování soudních zákazů, a to včetně plateb pevně stanovených částek penále za každý den prodlení nebo jiných plateb upravených ve vnitrostátních právních předpisech.

V.   ZVLÁŠTNÍ ZÁSADY PRO PROSTŘEDKY KOLEKTIVNÍ PRÁVNÍ OCHRANY TÝKAJÍCÍ SE NÁHRADY ŠKODY

Ustavení strany žalující zásadou „opt-in“

21.

Strana žalující by se měla vytvářet na základě výslovného souhlasu fyzických nebo právnických osob, které tvrdí, že jim vznikla škoda (zásada „opt-in“). Každá výjimka z této zásady, ať již ze zákona nebo z rozhodnutí soudu, by měla být založena pouze na důvodech řádného výkonu spravedlnosti.

22.

Každý člen strany žalující by měl mít možnost opustit stranu žalující kdykoliv před vynesením konečného rozsudku nebo před jiným platným urovnáním sporu za stejných podmínek, které platí pro zpětvzetí individuální žaloby, aniž by tím přišel o možnost uplatňovat svůj nárok jiným způsobem, nenaruší-li to řádný výkon spravedlnosti.

23.

Fyzické nebo právnické osoby, které tvrdí, že jim vznikla škoda při stejné události hromadné škody, by měly mít možnost připojit se ke straně žalující kdykoliv před vynesením rozsudku nebo před jiným platným urovnáním sporu, nenaruší-li to řádný výkon spravedlnosti.

24.

O složení strany žalující a následných změnách v tomto složení by měla být vyrozuměna strana žalovaná.

Kolektivní alternativní řešení sporů a smíry

25.

Členské státy by měly zajistit, aby strany sporu při události hromadné škody byly pobízeny k tomu urovnat spor o náhradu škody smírně nebo mimosoudní dohodou, a to jak ve fázi před soudním řízením, tak i během něj, při současném zohlednění požadavků směrnice 2008/52/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (8).

26.

Členské státy by měly zajistit, aby vedle prostředků kolektivní soudní ochrany měly strany sporu před i v průběhu soudního řízení k dispozici odpovídají prostředky kolektivního alternativního řešení sporů. Použití takových prostředků by mělo záviset na souhlasu stran sporu.

27.

Všechny promlčecí lhůty vztahující se na nároky by se měly stavět v okamžiku, kdy strany souhlasí s tím, že se pokusí využít prostředků alternativního řešení sporů, a to přinejmenším do okamžiku, kdy jedna ze stran sporu výslovně ukončí svou účast na alternativním řešení sporu.

28.

Legalitu závazného výsledku kolektivního smíru by měly ověřovat soudy, které by měly zohledňovat odpovídající ochranu zájmů a práv všech dotčených stran.

Právní zastoupení a odměny za právní zastoupení

29.

Členské státy by měly zajistit, aby odměny za právní zastoupení a způsob jejich výpočtu nepobízely k vedení soudních sporů, které jsou zbytečné z pohledu zájmů jakékoliv strany.

30.

Členské státy by neměly povolovat podílové odměny vázané na výsledek ve věci, které mohou pobízet k vedení soudních sporů. Členské státy, které výjimečně povolí podílové odměny vázané na výsledek ve věci, by měly odpovídajícím způsobem tyto odměny regulovat u věcí kolektivní právní ochrany a zejména zohlednit právo členů strany žalující na plnou náhradu škody.

Zákaz náhrady škody plnící penální funkci

31.

Náhrada škody přiznaná fyzickým nebo právnickým osobám v událostech hromadné škody by neměla překročit náhradu škody, která by byla přiznána, pokud by se nárok uplatňoval individuálními žalobami. Měla by být zejména zakázána náhrada škody plnící penální funkci, která vede k tomu, že je straně žalující přiznána náhrada překračující vzniklou škodu.

Financování prostředků kolektivní právní ochrany týkající se náhrady škody

32.

Členské státy by měly zajistit, aby v případě, že prostředek kolektivní právní ochrany týkající se náhrady škody financuje soukromá třetí osoba, bylo kromě obecných zásad financování zakázáno rovněž odvozovat požadovanou odměnu nebo úrok účtovaný poskytovatelem finančních prostředků z částky dosažené ve smíru nebo z přiznané náhrady škody, pokud není taková úprava regulována orgánem veřejné moci za účelem zajištění zájmů stran.

Kolektivní navazující žaloby

33.

Členské státy by měly zajistit, aby řízení o kolektivní žalobě v oblastech práva, ve kterých má orgán veřejné moci pravomoc přijmout rozhodnutí o existenci porušení práva Unie, obecně mohla začít až poté, co je s konečnou platností ukončeno řízení orgánu veřejné moci, které bylo zahájeno před podáním kolektivní žaloby. Pokud je řízení orgánu veřejné moci zahájeno po podání kolektivní žaloby, měl by se soud vyvarovat vynesení rozhodnutí, které by bylo v rozporu s rozhodnutím, jež má orgán veřejné moci v úmyslu přijmout. Soud může za tímto účelem přerušit řízení o kolektivní žalobě do doby, než je ukončeno řízení orgánu veřejné moci.

34.

Členské státy by měly zajistit, aby v případě navazujících žalob osob, které tvrdí, že jim vznikla škoda, neztratily tyto osoby před konečným uzavřením řízení orgánu veřejné moci svůj nárok na náhradu škody z důvodu promlčení nebo prekluze.

VI.   OBECNÉ INFORMACE

Registr kolektivních žalob

35.

Členské státy by měly vytvořit vnitrostátní registr kolektivních žalob.

36.

Vnitrostátní registr by měl být k dispozici zdarma elektronicky nebo jiným způsobem pro každou zúčastněnou osobu. Internetové stránky registrů by měly umožňovat přístup ke komplexním a objektivním informacím o dostupných způsobech, jak získat náhradu škody, včetně způsobů mimosoudních.

37.

Členské státy by za pomoci Komise měly usilovat o to, aby byla zajištěna soudržnost informací shromažďovaných v registrech a aby byly tyto registry interoperabilní.

VII.   DOHLED A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

38.

Členské státy by měly provést zásady stanovené v tomto doporučení ve vnitrostátních systémech kolektivní právní ochrany nejpozději do 26. července 2015.

39.

Členské státy by měly shromažďovat spolehlivé roční statistické údaje o počtu mimosoudních a soudních kolektivních řízeních a informace o účastnících, předmětu řízení a jeho výsledku.

40.

Členské státy by měly Komisi na ročním základě sdělovat údaje shromážděné podle bodu 39, přičemž poprvé nejpozději do 26. července 2016.

41.

Komise by měla na základě praktických zkušeností nejpozději do 26. července 2017 posoudit, jak je prováděno toto doporučení. V této souvislosti by Komise měla zhodnotit vliv doporučení na přístup ke spravedlnosti, na právo na náhradu škody, na potřebu zabránit zneužívání soudních sporů a na fungování jednotného trhu, na malé a střední podniky, na konkurenceschopnost hospodářství Evropské unie a spotřebitelskou důvěru. Komise by měla rovněž posoudit, zda je vhodné navrhnout další opatření na konsolidaci a posílení horizontálního přístupu, který je zachycen v doporučení.

Závěrečná ustanovení

42.

Doporučení by se mělo zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 11. června 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  KOM(2005) 672, 19.12.2005.

(2)  KOM(2008) 165, 2.4.2008.

(3)  KOM(2008) 794, 27.11.2008.

(4)  KOM(2010) 135 v konečném znění, 31.3.2010.

(5)  2011/2089(INI).

(6)  COM(2013) 401 final.

(7)   Úř. věst. L 110, 1.5.2009, s. 30.

(8)   Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3.


IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/66


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 26. května 2009,

kterým se jménem Evropského společenství schvalují některé změny přílohy V Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o hygienických opatřeních na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty

(Text s významem pro EHP)

(2013/397/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 1999/201/ES ze dne 14. prosince 1998 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o hygienických opatřeních na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty (1), a zejména na čl. 4 třetí pododstavec uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o hygienických opatřeních na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty (dále jen „dohoda“) stanoví možnost uznání rovnocennosti hygienických opatření poté, co vyvážející strana objektivně prokáže, že její opatření dosahují vhodné úrovně ochrany dovážející strany. Dohoda byla schválena jménem Společenství rozhodnutím 1999/201/ES.

(2)

Stanovení rovnocennosti bylo provedeno a uzavřeno s Kanadou, pokud jde o opatření na ochranu veřejného zdraví v souvislosti s produkty rybolovu. Rovnocennost byla uzavřena na základě vzájemnosti.

(3)

Smíšený řídící výbor zřízený dohodou („Smíšený řídící výbor“) vydal na zasedání ve dnech 5. a 6. října 2006 doporučení týkající se stanovení rovnocennosti, pokud jde o hygienická pravidla u produktů rybolovu. Uvedené doporučení bylo na zasedání Smíšeného řídícího výboru ve dnech 3. a 4. října 2007 doplněno o zvláštní doporučení týkající se rovnocennosti, pokud jde o mikrobiologická kritéria u produktů rybolovu.

(4)

Smíšený řídící výbor vydal na zasedání ve dnech 5. a 6. října 2006 doporučení týkající se stanovení pravidel pro dovoz ryb ulovených s licencí k rekreačnímu rybolovu z Kanady do Společenství. Za účelem aktualizace právního základu předpisů EU a Kanady vydal Smíšený řídící výbor na zasedání ve dnech 5. a 6. října 2006 doporučení týkající se čerstvého masa.

(5)

Za účelem aktualizace právního základu předpisů EU vydal Smíšený řídící výbor na zasedání ve dnech 5. a 6. října 2006 doporučení týkající se mletého masa.

(6)

Smíšený řídící výbor vydal na zasedání ve dnech 3. a 4. října 2007 doporučení týkající se stanovení rovnocennosti u požadavků na drůbež po porážce, pokud jde o drůbeží maso.

(7)

Smíšený řídící výbor vydal na zasedání ve dnech 27. a 28. dubna 2005 doporučení, které stanoví možnost z Kanady dovážet živé mlže k vlhkému skladování, přesazování nebo čištění ve Společenství, kromě živých mlžů o tržní velikosti, v souladu s právními předpisy Společenství.

(8)

Na základě uvedených doporučení je vhodné příslušné části v příloze V dohody změnit.

(9)

Podle čl. 16 odst. 3 dohody se změny příloh dohodnou výměnou nót mezi oběma stranami.

(10)

Doporučené změny přílohy V dohody by proto měly být schváleny jménem Společenství.

(11)

Rozhodnutím Komise K(2008) 2633 ze dne 19. června 2008, které nebylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, byly provedeny určité změny přílohy V dohody.

(12)

Je nezbytné provést určité úpravy diplomatické povahy ve znění dopisů uvedených v příloze rozhodnutí K(2008) 2633. V zájmu jasnosti by uvedené rozhodnutí mělo být zrušeno a nahrazeno tímto rozhodnutím.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Podle doporučení Smíšeného řídícího výboru, zřízeného podle čl. 16 odst. 1 Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o hygienických opatřeních na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty, se jménem Společenství schvalují změny přílohy V uvedené dohody.

Znění dopisů vyměněných mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady, v nichž jsou stanoveny změny přílohy V uvedené dohody, je připojeno v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Generální ředitel pro zdraví a spotřebitele je oprávněn jménem Společenství podepsat uvedený dopis Evropského společenství.

Článek 3

Toto rozhodnutí zrušuje a nahrazuje rozhodnutí K(2008) 2633.

V Bruselu dne 26. května 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)   Úř. věst. L 71, 18.3.1999, s. 1.


PŘÍLOHA

Výměna dopisů o změnách přílohy V Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o hygienických opatřeních na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty

A.   DOPIS EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

22. března 2010

Vážený pane,

s odvoláním na čl. 16 odst. 2 a 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o hygienických opatřeních na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty, uzavřené v Ottawě dne 17. prosince 1998, dále uváděné jako „dohoda“, mám tu čest navrhnout změny přílohy V uvedené dohody v souladu s doporučeními Smíšeného řídícího výboru, zřízeného podle čl. 16 odst. 1 dohody, takto:

1.

V příloze V dohody se tabulka v bodě 6 týkajícím se čerstvého masa nahrazuje tabulkou v dodatku I k této výměně dopisů.

2.

V příloze V dohody se tabulka v bodě 11 týkajícím se produktů rybolovu k lidské spotřebě nahrazuje tabulkou v dodatku II k této výměně dopisů.

3.

V příloze V dohody se tabulka v bodě 15 týkajícím se mletého masa nahrazuje tabulkou v dodatku III k této výměně dopisů.

4.

V příloze V poznámce A kapitole II dohody se zrušuje odstavec 1.

5.

V příloze V poznámce B kapitole I dohody se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Ryby ulovené v Kanadě s licencí k rekreačnímu rybolovu s uvedeným jménem dovozce musí splňovat tyto podmínky:

ryby byly uloveny v kanadské rybolovné oblasti, v období platnosti licence, v souladu s kanadskými předpisy o sportovním rybolovu a za dodržení limitů přisvojení,

ryby byly vykuchány za vhodných hygienických a skladovacích podmínek,

nejedná se o ryby jedovatých druhů nebo druhů, které mohou obsahovat biotoxiny,

ryby musí být dovezeny do Společenství do jednoho měsíce od posledního dne platnosti licence k rekreačnímu rybolovu a nejsou určeny k uvedení na trh; k průvodnímu dokumentu musí být přiložena kopie licence k rekreačnímu rybolovu.“

6.

V příloze V poznámce B kapitole I dohody se zrušují odstavce 3, 4 a 5.

7.

V příloze V poznámce B kapitole II dohody se zrušují odstavce 1, 2, 3, 4 a 5.

8.

V příloze V poznámce C kapitole I dohody se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„Živí mlži o tržní velikosti musí být určeni k přímé lidské spotřebě, a nikoli k vlhkému skladování, přesazování nebo čištění v ES.“

Pokládám si za čest navrhnout, aby v případě, že tento dopis a jeho dodatky, stejně závazné v angličtině a francouzštině, jsou pro Vaši vládu přijatelné, tento dopis s Vaším potvrzením společně tvořily dohodu, kterou se mění uvedená dohoda, a aby tato dohoda vstoupila v platnost dnem, k němuž bude datována poslední nóta v rámci výměny diplomatických nót mezi vládou Kanady a Evropským společenstvím potvrzující, že všechny nezbytné vnitřní postupy pro vstup v platnost této výměny dopisů byly dokončeny.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Za Evropské společenství

Robert MADELIN

B.   DOPIS VLÁDY KANADY

16. dubna 2010

Vážený pane,

mám tu čest potvrdit, že jsem dne 22. března 2010 obdržel Váš dopis tohoto znění:

„Vážený pane,

s odvoláním na čl. 16 odst. 2 a 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o hygienických opatřeních na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty, uzavřené v Ottawě dne 17. prosince 1998, dále uváděné jako „dohoda“, mám tu čest navrhnout změny přílohy V uvedené dohody v souladu s doporučeními Smíšeného řídícího výboru, zřízeného podle čl. 16 odst. 1 dohody, takto:

1.

V příloze V dohody se tabulka v bodě 6 týkajícím se čerstvého masa nahrazuje tabulkou v dodatku I k této výměně dopisů.

2.

V příloze V dohody se tabulka v bodě 11 týkajícím se produktů rybolovu k lidské spotřebě nahrazuje tabulkou v dodatku II k této výměně dopisů.

3.

V příloze V dohody se tabulka v bodě 15 týkajícím se mletého masa nahrazuje tabulkou v dodatku III k této výměně dopisů.

4.

V příloze V poznámce A kapitole II dohody se zrušuje odstavec 1.

5.

V příloze V poznámce B kapitole I dohody se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Ryby ulovené v Kanadě s licencí k rekreačnímu rybolovu s uvedeným jménem dovozce musí splňovat tyto podmínky:

ryby byly uloveny v kanadské rybolovné oblasti, v období platnosti licence, v souladu s kanadskými předpisy o sportovním rybolovu a za dodržení limitů přisvojení,

ryby byly vykuchány za vhodných hygienických a skladovacích podmínek,

nejedná se o ryby jedovatých druhů nebo druhů, které mohou obsahovat biotoxiny,

ryby musí být dovezeny do Společenství do jednoho měsíce od posledního dne platnosti licence k rekreačnímu rybolovu a nejsou určeny k uvedení na trh; k průvodnímu dokumentu musí být přiložena kopie licence k rekreačnímu rybolovu.“

6.

V příloze V poznámce B kapitole I dohody se zrušují odstavce 3, 4 a 5.

7.

V příloze V poznámce B kapitole II dohody se zrušují odstavce 1, 2, 3, 4 a 5.

8.

V příloze V poznámce C kapitole I dohody se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„Živí mlži o tržní velikosti musí být určeni k přímé lidské spotřebě a nikoli k vlhkému skladování, přesazování nebo čištění v ES.“

Pokládám si za čest navrhnout, aby v případě, že tento dopis a jeho dodatky, stejně závazné v angličtině a francouzštině, jsou pro Vaši vládu přijatelné, tento dopis s Vaším potvrzením společně tvořily dohodu, kterou se mění uvedená dohoda, a aby tato dohoda vstoupila v platnost dnem, k němuž bude datována poslední nóta v rámci výměny diplomatických nót mezi vládou Kanady a Evropským společenstvím potvrzující, že všechny nezbytné vnitřní postupy pro vstup v platnost této výměny dopisů byly dokončeny.“

Mám tu čest potvrdit, že výše uvedené je pro mou vládu přijatelné a že Váš dopis, tato odpověď a připojené dodatky, stejně závazné v angličtině a francouzštině, tvoří společně dohodu, kterou se mění uvedená dohoda v souladu s Vaším návrhem, který vstoupí v platnost dnem, k němuž bude datována poslední nóta v rámci výměny diplomatických nót mezi Kanadou a Evropským společenstvím potvrzující, že všechny nezbytné vnitřní postupy pro vstup v platnost této výměny dopisů byly dokončeny.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Za příslušný orgán vlády Kanady

Ross HORNBY

Dodatek I

6.   Čerstvé maso

Komodita

Vývoz ES do Kanady

Vývoz Kanady do ES

Obchodní podmínky

Rovnocennost

Zvláštní podmínky

Opatření

Obchodní podmínky

Rovnocennost

Zvláštní podmínky

Opatření

Předpisy ES

Předpisy Kanady

Předpisy Kanady

Předpisy ES

Zdraví zvířat

Přežvýkavci

2002/99/ES

nařízení (ES) č. 999/2001

H of A Act and Regs. Sec.

40, 41

Ano 2

Prohlášení o původu

 

H of A Act and Regs.

2002/99/ES nařízení (ES) č. 999/2001

rozhodnutí 79/542/EHS

Ano 3

 

 

Koňovití

2002/99/ES

H of A Act and Regs. Sec.

40, 41

Ano 2

Prohlášení o původu

 

H of A Act and Regs.

2002/99/ES rozhodnutí 79/542/EHS

Ano 3

 

 

Prasata

2002/99/ES

H of A Act and Regs. Sec.

40, 41

Ano 2

Prohlášení o původu

 

H of A Act and Regs.

2002/99/ES rozhodnutí 79/542/EHS

Ano 3

 

 

Veřejné zdraví

nařízení (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004

Meat Inspection Act & Regs.

Food and Drugs Act & Regs.

Consumer Packaging & Labelling Act & Regs. (pokud jde o balení pro maloobchodní prodej)

Canada Agricultural Products Act& Livestock and Poultry Carcass Grading Regs. (v případě hovězího masa)

Ano 1

 

Některá ustanovení musí být po změně předpisu o kontrole masa (Meat Inspection Regulation) přezkoumána.

Meat Inspection Act & Regs.

Food and Drugs Act & Regs.

Consumer Packaging & Labelling Act & Regs. (pokud jde o balení pro maloobchodní prodej)

Canada Agricultural Products Act& Livestock and Poultry Carcass Grading Regs. (v případě hovězího masa)

nařízení (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004

rozhodnutí 79/542/EHS rozhodnutí 2005/290/ES

Ano 1

Pododdíly (2) a (3) oddílu 11.7.3 o Evropské unii kapitoly 11 příručky o hygieně masa, podle směrnice o hygieně masa (č. 2008/33/ES) (1)

Až se použijí nová nařízení EU o hygieně potravin, bude třeba přezkoumat ustanovení před porážkou a po ní, definici prasat na prodej a další požadavky v oblasti hygieny.


(1)  http://www.inspection.gc.ca/francais/anima/meavia/mmopmmhv/chap11/eu-uef.shtml pro francouzské znění a

http://www.inspection.gc.ca/english/anima/meavia/mmopmmhv/chap11/eu-uee.shtml pro anglické znění

Dodatek II

11.   Produkty rybolovu a živí mlži

Komodita

Vývoz ES do Kanady

Vývoz Kanady do ES

Obchodní podmínky

Rovnocennost

Zvláštní podmínky

Opatření

Obchodní podmínky

Rovnocennost

Zvláštní podmínky

Opatření

Předpisy ES

Předpisy Kanady

Předpisy Kanady

Předpisy ES

Zdraví zvířat

1.

Živí živočichové pocházející z akvakultury a produkty určené k lidské spotřebě nebo pro akvakulturu

2.

Zabité vykuchané ryby určené k lidské spotřebě

3.

Zabité nevykuchané produkty určené k lidské spotřebě

4.

Živé jikry pro akvakulturu

5.

Živé ryby pro akvakulturu (včetně ryb, měkkýšů, korýšů a ostatních bezobratlých)

směrnice 2006/88/ES

Fish Health Protection Regulations made under the Fisheries Act, R.S.C. 1985, c.F-14

1.

NE

2.

Ano 2

3.

NE

4.

NE

5.

NE

Veterinární osvědčení pro ryby vydané úředním orgánem

 

Fish Health Protection Regulations made under the Fisheries Act, R.S.C. 1985, c. F-14

Směrnice 2006/88/ES

rozhodnutí 2003/858/ES 2003/804/ES 2006/656/ES

Nařízení (ES) č. 1251/2008

nařízení (ES) č. 2074/2005, (ES) č. 1250/2008

1.

NE

2.

Ano 2

3.

NE

4.

NE

5.

NE

Úřední veterinární osvědčení

 

Veřejné zdraví

Ryby a produkty rybolovu určené k lidské spotřebě

nařízení (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004, (ES) č. 2073/2005

Fish Inspection Regulations made under the Fish Inspection Act, R.S.C., 1985, c. F-12

Food and Drugs Act and Regulations

Consumer Packaging and Labelling Regulations (pokud jde o balení pro maloobchodní prodej)

Ano 1

Uzené ryby balené do hermeticky uzavřených obalů, které nejsou zmrazené, musí obsahovat nejméně 9 % soli (metoda vodní fáze).

Systémy Kanady a ES jsou považovány za rovnocenné, pokud jde o úroveň ochrany týkající se mikrobiologických požadavků. Mikrobiologická kritéria uplatňovaná Kanadou a ES pro sledování konečných produktů se však v některých ohledech liší. U produktů určených na vývoz odpovídá za to, že produkty splňují kritéria země dovozu, vývozce.

 

Fish Inspection Regulations made under the Fish Inspection Act, R.S.C., 1985, c. F-12

nařízení (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004, (ES) č. 2073/2005

rozhodnutí 2005/290/ES

Ano 1

Poznámka B (I)

Systémy Kanady a ES jsou považovány za rovnocenné, pokud jde o úroveň ochrany týkající se mikrobiologických požadavků. Mikrobiologická kritéria uplatňovaná Kanadou a ES pro sledování konečných produktů se však v některých ohledech liší. U produktů určených na vývoz odpovídá za to, že produkty splňují kritéria země dovozu, vývozce.

Ministerstvo zdravotnictví Kanady (Health Canada) bude požádáno, aby přednostně přezkoumalo předpisy o uzených rybách.

Živí mlži určení k lidské spotřebě, včetně ostnokožců, pláštěnců a mořských plžů

nařízení (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004

Fish Inspection Regulations made under the Fish Inspection Act, R.S.C., 1985, c. F-12 Food and Drugs Act and Regulations

Ano 2

Poznámka C (II)

ES předloží seznam schválených expedičních středisek. ES žádá Kanadu o přezkoumání limitů kontaminujících látek pro zhodnocení rovnocennosti.

Fish Inspection Regulations made under the Fish Act, R.S.C., 1985, c. F-12

Management of Contaminated Fisheries

Regulations made under the Fisheries Act, R.S.C. 1985, c. F-14

nařízení (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004, (ES) č. 2074/2005

Ano 2

Poznámka C (II)

Úřední osvědčení

Posoudit rovnocennost bakteriologické kvality na základě sledování chovných vod a masa měkkýšů.

Kanada předloží seznam schválených zpracovatelských zařízení.

Dodatek III

15.   Mleté maso

Komodita

Vývoz ES do Kanady

Vývoz Kanady do ES

Obchodní podmínky

Rovnocennost

Zvláštní podmínky

Opatření

Obchodní podmínky

Rovnocennost

Zvláštní podmínky

Opatření

Předpisy ES

Předpisy Kanady

Předpisy Kanady

Předpisy ES

Zdraví zvířat

Přežvýkavci

směrnice 2002/99/ES

H of A Act and Regs.

Sec 40—52

Ano 3

Podle definice v předpisech o kontrole masa (Meat Inspection Regulations)

 

H of A Act and Regs

směrnice 2002/99/ES

rozhodnutí 79/542/EHS

Ano 3

 

 

Prasata

směrnice 2002/99/ES

H of A Act and Regs.

Sec 40—52

Ano 3

Podle definice v předpisech o kontrole masa (Meat Inspection Regulations)

 

H of A Act and Regs

směrnice 2002/99/ES

rozhodnutí 79/542/EHS

Ano 3

 

 

Koňovití

směrnice 2002/99/ES

H of A Act and Regs.

Sec 40—52

Ano 3

 

 

H of A Act and Regs

směrnice 2002/99/ES

Ano 3

 

 

Drůbež / volně žijící zvěř / farmová zvěř

směrnice 2002/99/ES

H of A Act and Regs.

Sec 40—52

Ano 3

 

 

H of A Act and Regs

směrnice 2002/99/ES

Ano 3

 

 

Veřejné zdraví

nařízení (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004

Meat Inspection Act & Regs

Food and Drugs Act & Regs

Consumer Packaging and Labelling Act & Regs. (pokud jde o balení pro maloobchodní prodej)

Ano 2

Zákaz obchodu s mletým masem volně žijící zvěře

 

Meat Inspection Act & Regs.

Food and Drugs Act & Regs.

Consumer Packaging and Labelling Act & Regs. (pokud jde o balení pro maloobchodní prodej)

nařízení (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004

rozhodnutí 79/542/EHS

Ano 3

Poznámka A (I)