4.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/1

(1)

V návaznosti na šetření (dále jen „původní šetření“) Rada nařízením (ES) č. 260/2007 (2) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých wolframových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) (dále jen „původní opatření“). Opatření měla podobu valorického cla v sazbě 63,5 % pro všechny společnosti s výjimkou tří čínských vyvážejících výrobců, jimž bylo přiznáno individuální clo.

(2)

Zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení“) (3) dne 9. března 2012 Komise informovala o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých wolframových elektrod pocházejících z ČLR.

(3)

Přezkum byl zahájen na odůvodněnou žádost, kterou podalo sdružení Eurométaux (dále jen „žadatel“) jménem výrobce v Unii představujícího více než 50 % výroby některých wolframových elektrod v Unii.

(4)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek pokračování dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Šetření se týkalo pokračování nebo obnovení dumpingu a proběhlo v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkum trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

Komise oficiálně vyrozuměla o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti žadatele, dalšího známého výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce, kteří nejsou ve spojení a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, výrobce v potenciálních srovnatelných zemích a zástupce ČLR. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(7)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(8)

S ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení a jichž se šetření týkalo, se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany podle článku 17 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu přihlásily a předložily Komisi informace požadované v tomto oznámení.

(9)

Přihlásili se tři dovozci. Žádný z nich však během období přezkumného šetření nedovezl některé wolframové elektrody pocházející z ČLR.

(10)

Jelikož pouze dva vyvážející výrobci z ČLR předložili požadované informace, nebylo nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců.

(11)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám a těm, které se přihlásily, ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení přezkumu. Odpovědi došly od dvou výrobců v Unii, dvou vyvážejících výrobců v ČLR a jednoho výrobce v USA.

(12)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(13)

Dotčený výrobek je stejný jako výrobek, na nějž se vztahovalo nařízení (ES) č. 260/2007, konkrétně wolframové svářecí elektrody, včetně wolframových tyčí a prutů pro svářecí elektrody, obsahující nejméně 94 % hmotnostních wolframu, jiné než získané prostým slinováním, též upravené do stanovené délky, pocházející z ČLR („wolframové elektrody“ nebo „přezkoumávaný výrobek“), v současnosti kódů KN ex 8101 99 10 a ex 8515 90 00.

(14)

Přezkoumávaný výrobek se používá při svařování a v obdobných procesech. Wolframové elektrody se používají v mnoha průmyslových odvětvích, např. ve stavebnictví, při stavbě lodí, v automobilovém, námořním, chemickém a jaderném průmyslu, leteckém a kosmickém průmyslu a při stavbě ropovodů a plynovodů. Na základě fyzikálních a chemických vlastností a zastupitelnosti různých typů výrobku z hlediska uživatele se má za to, že pro účely tohoto řízení představují všechny wolframové elektrody jediný výrobek.

(15)

Šetřením, stejně jako v původním šetření, se potvrdilo, že přezkoumávaný výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie na trhu Unie a výrobek vyráběný a prodávaný na trhu srovnatelné země mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné základní použití a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prověřeno, zda v současné době dochází k dumpingu, a zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k jeho pokračování nebo obnovení.

(17)

Jak je vysvětleno výše, nebylo nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců v ČLR. Dvě spolupracující společnosti představovaly přibližně 80 % až 85 % dovozu dotčeného výrobku z ČLR do Unie během období přezkumného šetření. Na tomto základě byl učiněn závěr, že míra spolupráce byla vysoká.

(18)

Jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců využíval zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, zatímco druhý těžil z individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení, které jim bylo přiznáno během původního šetření. Je třeba připomenout, že v souvislosti se šetřením v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení se zacházení jako v tržním hospodářství ani individuální zacházení znovu neposuzují. Třetí společnosti, která v tomto přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracovala, bylo přiznáno individuální zacházení v původním šetření.

(19)

Vzhledem k tomu, že ČLR je hospodářstvím v procesu transformace, a v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je nutné určit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“).

(20)

Stejně jako v původním šetření byly v oznámení o zahájení přezkumu za srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty navrženy Spojené státy americké (USA). Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily své připomínky k vhodnosti této volby. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(21)

Komise rovněž posoudila, zda by bylo vhodné vybrat za srovnatelnou zemi jiné země a zjistila další třetí země, z nichž Eurostat zaznamenal dovoz wolframových elektrod. Potenciální známí výrobci v těchto zemích byli osloveni a vyzváni, aby spolupracovali v rámci šetření. Žádná spolupráce však nebyla poskytnuta.

(22)

Bylo shledáno, že USA jsou jako referenční trh reprezentativní, zejména vzhledem k otevřenosti a konkurenceschopnosti jejich domácího trhu. USA byly použity jako srovnatelná země také v původním šetření. Komisi nebyly sděleny a zřejmě ani neexistovaly žádné nové či změněné okolnosti, jež by v tomto ohledu zdůvodňovaly změnu.

(23)

Proto byly pro účely současného přezkumu jako srovnatelná země s tržním hospodářstvím použity USA. Jediný známý výrobce v USA byl osloven a souhlasil, že bude při šetření spolupracovat, odpoví na dotazník a umožní inspekci na místě. Ověřené údaje o prodeji a výrobě této společnosti byly použity pro stanovení běžné hodnoty u společnosti, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství v původním šetření.

(24)

U společnosti, které bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byla běžná hodnota stanovena na základě jejích údajů. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo prozkoumáno, zda je prodej wolframových elektrod nezávislým odběratelům na domácím trhu v období přezkumného šetření reprezentativní, tj. zda objem prodeje výrobku určeného ke spotřebě na domácím trhu činí nejméně 5 % vývozu přezkoumávaného výrobku do Unie.

(25)

Následně bylo zkoumáno, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a to na základě zjištění podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu.

(26)

U těch typů dotčeného výrobku, jejichž prodej na domácím trhu byl reprezentativní a uskutečnil se v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota určena na základě cen placených nezávislými odběrateli v zemi vývozu. U zbývajících typů přezkoumávaného výrobku musela být běžná hodnota vypočítána v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Proto byla běžná hodnota vypočítána za použití výrobních nákladů společnosti s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů a zisku z domácího prodeje dosaženého v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(27)

Po zveřejnění jedna strana tvrdila, že metodika zjišťování prodejních, správních a režijních nákladů se lišila od metodiky použité v původním šetření, což mohlo mít dopad na určení ziskového rozpětí, z něhož se vypočítávala běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení. K informacím, které byly již předtím v šetření k dispozici, tato strana nedoložila své tvrzení žádným důkazem. Je třeba poznamenat, že v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení byly prodejní, správní a režijní náklady rozděleny na základě obratu a že tato metodika byla použita také v původním šetření.

(28)

Zisk použitý v původním šetření nepocházel z testu běžného obchodního styku (tzv. zkouška OCOT), jelikož žádný vyvážený druh dotčeného výrobku se neprodával na domácím trhu v běžném obchodním styku. Nynější přezkum před pozbytím platnosti ukázal, že některé druhy dotčeného výrobku byly ziskové, a proto byl v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení zisk z těchto ziskových obchodních operací použit k výpočtu běžné hodnoty.

(29)

Pokud jde o společnost, které nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, byla běžná hodnota určena na základě informací získaných od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Bylo shledáno, že domácí prodej výrobce ve srovnatelné zemi se uskutečnil v dostatečném množství a v běžném obchodním styku, a že by tedy mohl být použit jako základ pro určení běžné hodnoty u společnosti, které nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(30)

Pokud jde o společnost, jíž bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, veškerý prodej na vývoz do Unie se uskutečnil prostřednictvím dovozců ve spojení a následně byly výrobky dále prodány společnostem v Unii, které jsou ve spojení i společnostem v Unii, které ve spojení nejsou. Vývozní cena byla proto v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení vypočtena na základě ceny, za niž byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu, řádně upravené o náklady, které vznikly v období mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i o přiměřené rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. V tomto ohledu byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady společností ve spojení.

(31)

Po zveřejnění jedna strana tvrdila, že při zjišťování prodejních, správních a režijních nákladů dovozů, kteří byli ve spojení, byly zohledněny určité náklady, které se týkaly prodeje jiných výrobků, než dotyčného výrobku a že tyto výdaje by proto měly být vyloučeny. Je třeba uvést, že v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení byly při početním určení vývozní ceny zohledněny ověřené prodejní, správní a režijní náklady poskytnuté dotčenými společnostmi. Tvrzení, že vykázané prodejní, správní a režijní náklady zahrnovaly tyto náklady vynaložené na prodej jiných výrobků, nebylo doloženo žádným důkazem, a proto bylo zamítnuto.

(32)

Připomínky týkající se vývozních cen předložené jednou zúčastněnou stranou vycházely navíc z chybné citace příslušné měny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(33)

Pokud jde o ziskové rozpětí, žádný z dovozců do Unie, kteří nejsou ve spojení, nespolupracoval. V původním šetření bylo použito ziskové rozpětí dovozců ve spojení na základě skutečnosti, že činnosti dovozců, kteří nejsou ve spojení, nebyly dostatečně srovnatelné s činnostmi dotčeného dovozce ve spojení. Šetření ukázalo, že činnosti dovozce ve spojení byly stejné v období přezkumného šetření i v období šetření původního šetření, tj. většina dovezených wolframových elektrod byla následně integrována do svářecího hořáku coby hlavního výrobku skupiny. Je třeba rovněž poznamenat, že wolframové elektrody mají v porovnání s konečným výrobkem nižší hodnotu. Na tomto základě bylo stejně jako v původním šetření konstatováno, že nejpřesnějším základem ziskového rozpětí pro výpočet vývozní ceny by bylo vlastní ziskové rozpětí dovozce ve spojení.

(34)

Pokud jde o společnost, které bylo v původním šetření přiznáno individuální zacházení, veškerý prodej na vývoz do Unie směroval přímo k nezávislým odběratelům usazeným v Unii. V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byla proto vývozní cena určena na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen.

(35)

Stanovení vývozní ceny všech ostatních výrobců usazených v ČLR vycházelo ze statistiky dovozu dostupné v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(36)

Vývozní ceny byly v souladu s čl. 11 odst. 10 základního nařízení určeny odečtením zaplacených antidumpingových cel, protože žádná strana nepředložila důkaz, že clo bylo řádné zohledněno v cenách dalšího prodeje a v pozdějších kupních cenách na trhu Unie.

(37)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(38)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny obou spolupracujících vyvážejících výrobců, a dále v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení se formou úprav přihlédlo k některým rozdílům v nákladech na dopravu, pojištění a poskytnutí úvěru, které se promítly do cen a jejich srovnatelnosti.

(39)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(40)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce, jemuž bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, toto srovnání ukázalo, že tato společnost pokračovala v dumpingu na významné úrovni.

(41)

U spolupracujícího vyvážející výrobce, jemuž bylo v původním šetření přiznáno individuální zacházení, jakož i u celostátního dumpingové rozpětí použitelného pro všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce v ČLR se ukázala významná úroveň dumpingu, který dokonce převyšoval dumping zjištěný v původním šetření.

(42)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření byla zkoumána též pravděpodobnost pokračování dumpingu v případě zrušení opatření.

(43)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že spolupracující vyvážející výrobci představovali jen asi 10 % celkové výrobní kapacity v ČLR. Závěry musely tedy do značné míry vycházet z informací uvedených v žádosti o přezkum a též z veřejně dostupných informací. Zvláště bylo zohledněno chování čínských výrobců, pokud jde o vývozní ceny na trzích jiných třetích zemí, čínská výrobní kapacita, jakož i dostupná volná kapacita a atraktivita trhu Unie pro čínské vývozce.

(44)

Pokud jde o vývoz na trhy jiných třetích zemí, je třeba konstatovat, že statistické údaje, které jsou dostupné v čínských veřejných databázích, se vztahují na širší definici výrobku, než je přezkoumávaný výrobek, a proto nebylo možné provést smysluplnou analýzu množství vyvezeného na jiné trhy ani cen na těchto trzích. Dva spolupracující výrobci z ČLR nevyváželi pro odběratele v jiných třetích zemích, kteří nebyli ve spojení. Na tomto základě nemohly být spolehlivě stanoveny vývozní ceny na trhy jiných třetích zemí během období přezkumného šetření a na základě dostupných informací nebylo možné vyvodit žádné jednoznačné závěry.

(45)

Údaje, z nichž vyšla níže uvedená analýza, poskytl žadatel v žádosti o přezkum a byly porovnány s veřejně dostupnými informacemi.

(46)

Na tomto základě byla kapacita výrobců v ČLR odhadnuta na 1 600 000 kg. Žadatel odhadl využití kapacity čínských výrobců na 63 %, což dává nevyužitou kapacitu ve výši přibližně 600 000 kg, a to je téměř pětkrát více, než činila celková spotřeba Unie během období přezkumného šetření. Existují tedy obrovská množství, které lze vyvézt z ČLR, zejména proto, že nic nenasvědčuje tomu, že by trhy třetích zemí nebo domácí trh mohly absorbovat tuto významnou volnou výrobní kapacitu.

(47)

Dovoz z ČLR do Unie se během posuzovaného období zvýšil o 9 % a v období přezkumného šetření výrazně přesáhl 50 000 kilogramů, což představuje přibližně polovinu celkové spotřeby v Unii v období přezkumného šetření.

(48)

V průběhu celého posuzovaného období dovozní ceny kolísaly a sledovaly stejnou tendenci jako prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Dovozní ceny celkově stouply od roku 2008 do období přezkumného šetření o 42 % a byly nadále dumpingové. Růst cen lze vysvětlit hlavně vyššími náklady na hlavní surovinu (wolframový prášek) v průběhu období přezkumného šetření.

(49)

Trh Unie je jedním z největších na světě s přibližně 20 % světové spotřeby wolframových elektrod. Čínské společnosti projevily vážný zájem rozvinout svou přítomnost na trhu Unie, což dokládá i skutečnost, že si v průběhu období přezkumného šetření nejen udržely, ale i zvýšily svůj významný 45 % podíl na trhu.

(50)

Výše uvedená analýza prokazuje, že čínský dovoz na trh Unie byl stále uskutečňován za dumpingové ceny s významným dumpingovým rozpětím. Zejména s ohledem na analýzu cen na trhu Unie a na zájem čínských vývozců, který projevili o trh Unie, jakož i na značnou nevyužitou kapacitu v ČLR, která výrazně převyšuje celkovou spotřebu Unie, lze vyvodit závěr, že je velmi pravděpodobné, že dumping bude pokračovat, pokud by byla opatření zrušena.

(51)

Toto šetření potvrdilo, že wolframové elektrody vyrábějí dva výrobci v Unii. Oba výrobci při šetření plně spolupracovali.

(52)

Tyto společnosti tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou dále označovány jako „výrobní odvětví Unie“.

(53)

Jelikož existují pouze dvě společnosti, které tvoří výrobní odvětví Unie, budou údaje o výrobním odvětví Unie uvedeny v indexované podobě nebo jako rozsahy, aby byly chráněny důvěrné informace podle článku 19 základního nařízení.

(54)

Protože statistiky dovozu od Eurostatu zahrnují do úrovně kódu KN také jiné výrobky než wolframové elektrody, byly informace o dovozu analyzovány na úrovni kódu TARIC doplněné o údaje shromážděné v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení. Údaje na úrovni kódu TARIC jsou považovány za důvěrné, jelikož jsou tak podrobné, že umožňující identifikaci stran. Z toho důvodu jsou některé informace předkládány jako rozsah od – do.

(55)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o dovozu podle Eurostatu na úrovni kódu TARIC doplněné o informace z údajů sebraných v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(56)

Mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“), se spotřeba Unie snížila o 16 %. Spotřeba v Unii značně poklesla mezi roky 2008 a 2009 a od té doby rostla, aniž by v období přezkumného šetření dosáhla úrovně před krizí. Z nejnižší hodnoty v roce 2009 se spotřeba v Unii vyšplhala do období přezkumného šetření o téměř 40 %.

Tabulka 1

Spotřeba

(57)

Objem a podíl dumpingového dovozu z ČLR na trhu byl zjištěn na základě statistických údajů, které jsou k dispozici na úrovni TARIC, doplněných o informace pocházející z údajů sebraných v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(58)

Nehledě na absolutní pokles spotřeby v Unii, objem dovozu přezkoumávaného výrobku, který pochází z ČLR, se během posuzovaného období zvýšil o 9 %, přičemž se udržel na úrovni výrazně převyšující 50 000 kg (viz tabulka 2). Tento nárůst, jakož i obecný pokles spotřeby v Unii během posuzovaného období vedly ke zvýšení podílu na trhu čínských vývozců na přibližně polovinu trhu Unie.

Tabulka 2

Dovoz z ČLR

(59)

Ceny z ČLR se v regionu mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření zvýšily o 40 %, přičemž k prudkému růstu došlo v průběhu období přezkumného šetření. Růst cen lze vysvětlit hlavně vyššími náklady na hlavní surovinu (wolframový prášek) v průběhu období přezkumného šetření.

Tabulka 3

Ceny dovozu z ČLR

(60)

Šetření ukázalo, že ceny dovozu z ČLR vykazovaly cenové podbízení vůči průměrným cenám výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření bylo zjištěno rozpětí cenového podbízení ve výši 37 % a i po započtení antidumpingového cla činilo rozpětí cenového podbízení stále vysokých 24 %. Výpočet byl založen na srovnání vývozních cen CIF spolupracujících vyvážejících výrobců s průměrnými cenami výrobního odvětví Unie, a to na úrovni ceny ze závodu. Ceny byly považovány za reprezentativní pro ČLR, neboť dva spolupracující vyvážející výrobci pokrývali přibližně 80 % dovozu wolframových elektrod z ČLR.

(61)

Po zveřejnění jeden vyvážející výrobce tvrdil, že nebyly porovnány ceny podle jednotlivých typů výrobku a v důsledku údajných cenových výkyvů mezi různými typy výrobku nedávaly vypočítané úrovně cenového podbízení smysl. Na základě dostupných informací bylo možné porovnání podle jednotlivých typů výrobku jen u části prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a pouze u části exportního prodeje do Unie. Tato strana však nepředložila důkaz, který by zpochybnil rozumnost použité metodiky. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(62)

Po zveřejnění se také objevilo tvrzení, že čínské dovozní ceny a prodejní ceny výrobního odvětví Unie nebyly porovnávány na stejné úrovni obchodu. Toto tvrzení nebylo doloženo, jelikož dotčená strana neposkytla žádné informace ani důkazy, které by prokazovaly trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách prodejců na údajně různých úrovních obchodu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(63)

V následující tabulce je uveden objem dovozu a ceny z jiných zemí během posuzovaného období. Údaje o objemu a podílu dovozu z třetích zemí na trhu byly zjištěny na základě statistických údajů, které jsou k dispozici na úrovni TARIC doplněných o informace pocházející z údajů sebraných v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

Tabulka 4

Dovoz z jiných třetích zemí

(64)

Objem dovozu z jiných třetích zemí na trh Unie klesl v posuzovaném období přibližně o 33 %. Podíly na trhu v posuzovaném období klesly a v období přezkumného šetření se pohybovaly mezi 30 % až 35 %. Ceny z jiných třetích zemí se za stejné období zvýšily o 21 %.

(65)

Je třeba připomenout, že v původním šetření nedošlo k žádnému významnému dovozu obdobného výrobku na trh Unie z jiných zemí než z ČLR. V původním šetření se zjistilo, že zbývající výrobci v USA a Japonsku měli svá odbytiště hlavně na svých domácích trzích. Proto byl učiněn závěr, že dovoz z jiných zemí než z ČLR byly mimořádně malý.

(66)

Podle informací z výrobního odvětví Unie se wolframové elektrody ve Vietnamu a Jižní Koreji v současnosti nevyrábějí a dovoz z těchto zemí pocházel vlastně z ČLR. V průběhu tohoto šetření však nebyly získány informace, které by toto tvrzení potvrdily.

(67)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

(68)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze dva výrobci, z důvodu zachování důvěrnosti jsou údaje vykazovány v rozmezích.

(69)

Výroba výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období každý rok snižovala. Ke konci období přezkumného šetření výroba poklesla o 29 % oproti roku 2008. Tento trend byl obzvláště negativní v roce 2009, kdy poklesla o více než 40 %.

Tabulka 5

Celková výroba v Unii

(70)

Výrobní kapacita zůstala v průběhu posuzovaného období stabilní. V důsledku poklesu výroby se projevil i celkový pokles využití kapacity mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření o 27 % a v období přezkumného šetření činila míra využití kapacity 41 %. Podrobné údaje jsou uvedeny níže:

Tabulka 6

Výrobní kapacita a využití kapacity

(71)

Úroveň konečného stavu zásob ve výrobním odvětví Unie se mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření snížila o 20 %. Tento trend je v souladu s tendencí klesající spotřeby na trhu Unie ve stejném období.

Tabulka 7

Konečný stav zásob

(72)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, klesl o 23 % mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření, přičemž k prudkému poklesu došlo mezi roky 2008 a 2009. Tento negativní trend byl výraznější než pokles celkové spotřeby, s výjimkou roku 2010.

Tabulka 8

Prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení

(73)

V důsledku toho, co bylo konstatováno v předchozím bodě odůvodnění o objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období klesl. V letech 2009 a 2010 výrobní odvětví Unie sice ztrácelo na objemu prodeje, ale bylo schopno udržet si svůj podíl na trhu, leč na druhé straně se mu nedařilo během období přezkumného šetření, protože prodej klesal navzdory rostoucímu trhu. Tento vývoj vedl k podílu na trhu mezi 20 % a 25 %, což je mírně méně než podíl na trhu zaznamenaný na začátku posuzovaného období.

Tabulka 9

Podíl na trhu Unie

(74)

Jak bylo vysvětleno výše, spotřeba v Unii se mezi rokem 2008 a 2009 v důsledku hospodářského útlumu značně snížila, ale od té doby rostla, aniž by v období přezkumného šetření dosáhla úrovně před krizí. V letech 2009 a 2010 výrobní odvětví Unie sice ztrácelo na objemu prodeje, ale bylo schopno udržet si svůj podíl na trhu, leč na druhé straně se mu nedařilo během období přezkumného šetření, protože prodej klesal navzdory rostoucímu trhu.

(75)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření klesla o 13 %.

(76)

Po poklesu výroby, se v průběhu posuzovaného období snížila také produktivita na zaměstnance, měřená jako produkce v kg na jednoho zaměstnance. Podrobné údaje jsou uvedeny níže:

Tabulka 10

Celková zaměstnanost a produktivita v Unii

(77)

Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nebyli ve spojení, mezi rokem 2008 a 2010 mírně padaly, částečně v důsledku vlivu hospodářské krize. Mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření jednotkové prodejní ceny výrazně vzrostly. Celkově se ceny výrobního odvětví Unie zvýšily o 35 % během posuzovaného období. Tento cenový vývoj, zejména mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření, byl způsoben zvýšením ceny hlavních složek wolframových elektrod.

Tabulka 11

Jednotková cena prodeje v Unii

(78)

Od roku 2008 do období přezkumného šetření se ziskovost zvýšila po dosažení nižší úrovně v letech 2009 a 2010. Ziskovost však zůstala v záporných hodnotách v průběhu celého posuzovaného období.

Tabulka 12

Ziskovost

(79)

Investice do podnikání se během posuzovaného období u dotčeného výrobku významně snížily.

(80)

Návratnost investic odpovídala vývoji ziskovosti. V roce 2008 zaznamenalo výrobní odvětví Unie zápornou návratnost investic, která se mírně zlepšila, avšak v průběhu období přezkumného šetření zůstala záporná.

Tabulka 13

Investice a návratnost investic

(81)

Peněžní tok, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat svou činnost a je vyjádřen v procentu obratu dotčeného výrobku, se během posuzovaného období výrazně zlepšil, přesto však zůstal záporný.

Tabulka 14

Peněžní tok

(82)

Mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření mzdy ve výrobního odvětví Unie poklesly o 16 % v souladu s poklesem počtu zaměstnanců.

(83)

Navzdory platným opatřením přetrvával během období přezkumného šetření značný dumping na úrovni výrazně převyšující stávající úroveň opatření. Vzhledem k rozsáhlé volné kapacitě, skutečnému objemu dovozu z ČLR a cenám, které vykazovaly výrazné podbízení proti prodejním cenám výrobního odvětví Unie, nelze považovat dopad skutečného dumpingového rozpětí na odvětví Unie za zanedbatelný.

(84)

Bylo analyzováno, zda se výrobnímu odvětví Unie podařilo překonat účinky dřívějšího dumpingu. I přes platná antidumpingová opatření se výrobní odvětví Unie nedokázalo zotavit z účinků dřívějšího dumpingu. V reakci na cenový tlak čínského dovozu se výrobní odvětví Unie pokoušelo udržet svůj podíl na trhu, ale to jej přivedlo jen do ztráty.

(85)

Odvětví Unie zůstalo v nejisté hospodářské situaci a byla mu nadále působena podstatná újma. V posuzovaném období se zhoršily téměř všechny ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie. Proto nebylo možno dojít k závěru, že situace výrobního odvětví Unie je jistá.

(86)

V reakci na cenový tlak čínského dovozu se výrobní odvětví Unie pokoušelo udržet si svůj podíl na trhu, ale prodávalo za ceny výrazně pod hranicí rentability. Růst prodejních cen výrobního odvětví Unie mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření souvisí s nárůstem cen surovin a vlastně ani nepokryl celkové náklady výrobního odvětví Unie.

(87)

Závěrem lze říci, že potíže výrobního odvětví Unie lze jednoznačně spojovat s masivní přítomnosti levného čínského dovozu přezkoumávaného výrobku na trhu Unie, který se prodává za výrazně dumpingové ceny, a to i přes platná opatření. Tento faktor stačil k tomu, aby předurčil situaci, v níž výrobní odvětví Unie utrpělo ztráty ve snaze udržet si přiměřený podíl na trhu. Navíc byly tyto potíže dále prohlubovány během téměř celého posuzovaného období působením dvou faktorů: poklesem trhu během hospodářské krize v letech 2008–2009 a, i když v menším rozsahu, náhlým zvýšením cen surovin během období přezkumného šetření. To vedlo k situaci, kdy ztráty dosáhly významné úrovně.

(88)

Vzhledem k nepříznivému vývoji ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Unie se má za to, že výrobnímu odvětví Unie byla v průběhu posuzovaného období nadále působena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(89)

V průběhu posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie v nejisté situaci, neboť bylo nadále vystaveno škodlivým účinkům dumpingového dovozu z ČLR.

(90)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení byl posouzen dovoz z dotčené země s cílem zjistit, zda je pravděpodobné, že újma přetrvá i nadále, pokud by opatření zanikla.

(91)

Je třeba připomenout, že spotřeba na trhu Unie od doby původního šetření výrazně klesla, zejména v důsledku hospodářského útlumu. Za těchto okolností objem čínského dovozu v období přezkumného šetření vzrostl na úroveň značně převyšující 50 000 kg. Objem dovozu vzrostl o 9 %, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesal.

(92)

Jak je uvedeno v 46. bodě odůvodnění, na základě dostupných informací existuje v ČLR značná volná kapacita. Lze očekávat, že velká část této volné kapacity by mohla být využita ke zvýšení dovozu na trh Unie, pokud by nebyla zavedena antidumpingová opatření. Je to proto, že nic nenasvědčuje tomu, že by trhy ve třetích zemích či domácí trh v ČLR dokázaly absorbovat významnou produkci čínské volné kapacity. Existuje tudíž kapacita pro významné zvýšení dovozu do Unie. Během období přezkumného šetření by nevyužitá kapacita byla odhadem pětkrát větší než spotřeba v Unii.

(93)

Mimoto informace předložené během šetření ukazují na významná narušení trhu se surovinou (parawolframan amonný), která se používá na výrobu přezkoumávaného výrobku. Na tuto surovinu se vztahují vývozní kvóty a vývozní daně uložené čínskými orgány. Tím se omezuje vývoz parawolframanu amonného a uměle se zvyšuje jeho cena na světovém trhu. Tato narušení pravděpodobně pobídnou čínský průmysl k výrobě a vývozu za nízké ceny, zatímco výrobní odvětví Unie je nuceno vyrábět obdobný výrobek na základě uměle vysokých cen surovin.

(94)

Bylo prokázáno, že čínští vyvážející výrobci projevovali trvalý zájem o trh v Unii a byli schopni zvyšovat objem dovozu na úkor odbytu výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření dokonce zvýšili svůj již beztak značný podíl na trhu.

(95)

Výrobní odvětví Unie bylo po několik let poškozováno účinky čínského dumpingového dovozu a stále je v nejisté hospodářské situaci.

(96)

Pokud by opatření zanikla, existuje velká pravděpodobnost vyššího objemu dumpingového dovozu, který by mohl vážně ohrozit existenci výrobního odvětví Unie. ČLR totiž disponuje značnou volnou výrobní kapacitou, která bude pravděpodobně z velké části směřována na trh Unie za dumpingové ceny, které vykazují cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie, pokud by platnost těchto opatření zanikla.

(97)

S ohledem na výsledky šetření, zejména ohledně přetrvávání dumpingu, volné kapacity v ČLR, zjištěného narušení na trhu surovin, potenciálu vyvážejících výrobců v ČLR přesměrovat svůj objem vývozu na trh Unie, chování čínských vývozců, pokud jde o vývozní ceny, které vykazují jasné podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, a přitažlivosti trhu Unie, by případné zrušení opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání újmy.

(98)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování stávajících opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl určen na základě zhodnocení zájmů různých subjektů, jichž se věc týká, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(99)

Je nutno připomenout, že se v původním šetření mělo za to, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(100)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěru, že existuje pravděpodobnost pokračování dumpingu působícího újmu, existují přesvědčivé důvody, jež by vedly k závěru, že není v zájmu Unie v daném konkrétním případě opatření zachovat.

(101)

Vzhledem k situaci výrobního odvětví Unie a analýze pravděpodobnosti obnovení újmy je zřejmé, že výrobní odvětví Unie by pravděpodobně zažilo vážné zhoršení své finanční situace v případě, že by antidumpingová opatření zanikla. Během celého posuzovaného období výrobní odvětví Unie přicházelo o objem výroby a prodeje, zatímco dovoz z dotčené země i přes platná opatření rostl. Během stejného období se finanční situace výrobního odvětví Unie zhoršovala vinou těžkých ztrát. Na trhu Unie je proto nutno posílit podmínky pro účinnou hospodářskou soutěž.

(102)

Má se za to, že pokračování opatření by výrobnímu odvětví Unie prospělo, neboť by pak mělo být schopno zvýšit objem prodeje a zlepšit svou finanční situaci. Naopak ukončení platnosti opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(103)

Žádný z 15 oslovených uživatelů neprojevil ochotu ke spolupráci. Stejně jako v původním šetření nedošly odpovědi na dotazník od zainteresovaných uživatelů. V původním šetření se nespolupráce vysvětlovala slabým dopadem wolframových elektrod na jejich výrobní náklady, protože se ukazuje, že hlavními kritérii pro odběratele jsou kvalita a spolehlivost. Vzhledem k zřejmě okrajovému dopadu přezkoumávaného výrobku na náklady spojené s navazujícími výrobky byl vyvozen závěr, že opatření nebudou mít nepříznivý dopad na výrobní odvětví uživatelů.

(104)

Tři dovozci se obrátili na Komisi na začátku šetření, ale nebyli shledáni zúčastněnými stranami, jelikož v období přezkumného šetření nedováželi dotčený výrobek z ČLR. Vzhledem k tomu, že dovozci wolframových elektrod neprojevili během šetření žádný zájem, byl učiněn závěr, že zachování opatření by nepochybně nebylo v rozporu se zájmem EU.

(105)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje závěr, že neexistují přesvědčivé důvody pro nezachování stávajících antidumpingových opatření.

(106)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit, aby byla současná opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(107)

Z výše uvedených důvodů by měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých wolframových elektrod pocházejících z ČLR uložená nařízením (ES) č. 260/2007.

(108)

Aby bylo minimalizováno riziko obcházení uložených opatření z důvodu velkých rozdílů v celních sazbách, má se za to, že v tomto případě jsou nezbytná zvláštní opatření za účelem zajištění řádného uplatňování antidumpingových cel. Tato zvláštní opatření, která se týkají pouze společností, pro něž je stanovena individuální celní sazba, zahrnují: povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v příloze tohoto nařízení. Dovoz, k němuž uvedená faktura přiložena není, podléhá zbytkovému antidumpingového clu použitelnému na všechny ostatní výrobce,

4.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/13

(1)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)

Uvedený seznam může být buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti aktualizován v souladu s jednotným postupem podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (2).

(3)

Polská národní rada pro vinařství a výrobu medoviny (Krajowa Rada Winiarstwa i Miodosytnictwa) předložila dne 10. února 2011 žádost o změnu seznamu potravinářských přídatných látek Unie s cílem obdržet povolení pro používání několika přídatných látek v některých alkoholických nápojích, které jsou uvedeny v polském zákoně ze dne 12. května 2011 o výrobě a plnění vinařských výrobků, obchodu s těmito výrobky a organizaci trhu (3) (dále jen „polský zákon o vinařských výrobcích“).

(4)

Na alkoholické nápoje zahrnuté do polského zákona o vinařských výrobcích se nevztahuje nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (4), neboť nepatří do některého z druhů výrobků z révy vinné uvedených v příloze XIb uvedeného nařízení. Na aromatizované výrobky zahrnuté do polského zákona o vinařských výrobcích se tedy obdobně nevztahuje nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (5).

(5)

Používání přídatných látek u produktů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1234/2007, je povoleno na základě nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí (6), a souvisejících prováděcích opatření. Uvedené akty se nepoužijí na alkoholické nápoje, na které se vztahuje polský zákon o vinařských výrobcích.

(6)

V čl. 113d odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se však stanoví, že členské státy mohou povolit používání výrazu „víno“ pro označení jiného druhu výrobků než výrobků podle přílohy XIb daného nařízení, pokud je doprovázen názvem ovoce ve formě složeného názvu, pro uvádění na trh výrobků, které byly získány kvašením jiného druhu ovoce než vinných hroznů, nebo pokud je součástí složeného názvu. V souladu s čl. 113d odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 povolilo Polsko používání výrazu „víno“ u alkoholických nápojů uvedených v polském zákoně o vinařských výrobcích. Proto by používání přídatných látek v těchto výrobcích mělo být uvedeno v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008, aniž by tím byla dotčena pravidla uplatňovaná v souvislosti s označováním těchto výrobků v jiných členských státech.

(7)

Alkoholické nápoje uvedené v polském zákoně o vinařských výrobcích spadají do následujících kategorií potravin podle přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008:

(8)

Povolení použití přídatných látek ve výrobcích, na které se vztahuje polský zákon o vinařských výrobcích, nepovede ke zvýšené expozici spotřebitele těmto látkám, a nezpůsobuje tudíž obavy o bezpečnost.

(9)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1331/2008 je Komise povinna požádat o stanovisko Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) za účelem aktualizace seznamu potravinářských přídatných látek Unie stanoveného v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008, s výjimkou případů, kdy tato aktualizace pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví. Jelikož povolení používání několika přídatných látek v některých alkoholických nápojích, na které se vztahuje polský zákon o vinařských výrobcích, představuje aktualizaci uvedeného seznamu, jež pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví, není zapotřebí požádat úřad o stanovisko.

(10)

Nařízení (ES) č. 1333/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

4.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/17

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví funkční třídy potravinářských přídatných látek v potravinách a potravinářských přídatných látek v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech.

(2)

Pokud je to nutné v důsledku vědeckého pokroku nebo technologického vývoje, mohou být do přílohy I nařízení (ES) č. 1333/2008 doplněny další funkční třídy.

(3)

Výzkum a vývoj prokázal, že oxidy a hydroxidy železa (E 172) při aplikaci na povrchu ovoce či zeleniny po depigmentaci určitých částí (např. laserovým ošetřením) zvyšují kontrast těchto částí vůči zbývajícímu povrchu tak, že reagují s některými uvolněnými prvky epidermis. Tento účinek lze používat k značení ovoce či zeleniny. Proto je vhodné doplnit do přílohy I nařízení (ES) č. 1333/2008 novou funkční třídu „látky zvyšující kontrast“.

(4)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam Unie obsahující potravinářské přídatné látky schválené pro použití v potravinách a podmínky použití.

(5)

Příloha III nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam Unie obsahující potravinářské přídatné látky schválené pro použití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech, látkách určených k aromatizaci potravin a živinách a podmínky jejich použití.

(6)

Tyto seznamy mohou být pozměněny v souladu s postupem uvedeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (2).

(7)

Podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008 může být seznam potravinářských přídatných látek Unie aktualizován buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(8)

Dne 8. dubna 2011 byla podána žádost o povolení použití oxidů a hydroxidů železa (E 172) jako látek zvyšujících kontrast, hydroxypropylmethylcelulózy (E 464) jako lešticí látky pro nesmazatelné značení určitých druhů ovoce a polysorbátů (E 432–436) jako emulgátorů v přípravcích látek zvyšujících kontrast a tato žádost byla dána k dispozici členským státům.

(9)

Byla vyvinuta nová technologie značení využívající pulsní lasery na bázi oxidu uhličitého k leptání informací na povrch čerstvého ovoce. Na povrchu některých potravin vznikne odlišitelná značka v důsledku přímé depigmentace laserovým paprskem, na některých však nikoli. Proto je z technologického hlediska potřebné používat oxidy a hydroxidy železa (E 172) jako látky zvyšujících kontrast, hydroxypropylmethylcelulózu (E 464) jako lešticí látku a polysorbáty (E 432–436) jako emulgátory v přípravcích látek zvyšujících kontrast, aby se zlepšil kontrast a umožnilo nesmazatelné značení některých druhů ovoce. Oxidy a hydroxidy železa (E 172) poskytují dostatečný kontrast označených částí vůči zbývajícímu povrchu ovoce, hydroxypropylmethylcelulóza (E 464) tvoří tenkou ochrannou vrstvu na označených místech a polysorbáty (E 432–436) zajišťují stejnorodou disperzi přípravků potravinářských přídatných látek na označených místech potravin.

(10)

Využití potravinářských přídatných látek by mělo přinášet spotřebiteli výhody a užitek. Novou technologii značení lze používat k zopakování všech či některých povinných informačních údajů, které vyžadují právní předpisy Unie nebo členských států. Navíc mohou mít spotřebitelé užitek z využívání nové technologie značení tam, kde se obchodní značka a způsob výroby uvádějí nepovinně.

(11)

Navíc nová technologie nesmazatelného značení představuje alternativu k odstranitelným papírovým nálepkám, které se v současné době používají, a omezuje riziko ztráty, záměny či promíchání potravinářského zboží, a proto usnadňuje přepravu a skladování dotčeného ovoce. Za tímto účelem může být rovněž užitečné značení kódem PLU (identifikačním číslem, které používají provozovatelé potravinářských podniků k usnadnění provádění kontrol a inventur produktů), kódem QR (maticový čárový kód, který umožňuje rychlé čtení zakódovaných informací příslušnou technologií) a čárovým kódem. Proto je vhodné opatřování určitého ovoce takovými informacemi.

(12)

Oxidy a hydroxidy železa (E 172), hydroxypropylmethylcelulóza (E 464) a polysorbáty (E 432–436) se mají používat v malém množství a pouze na vnější část ovoce, přičemž se nepředpokládá, že se ve větším rozsahu dostanou do jeho vnitřní části. Z tohoto důvodu ošetření ovoce, u něhož se běžně nekonzumuje kůra, pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví. Proto je vhodné povolit pouze použití oxidů a hydroxidů železa (E 172) a hydroxypropylmethylcelulózy (E 464) k značení citrusového ovoce, melounů a granátových jablek a polysorbáty (E 432–436) k použití v přípravcích látek zvyšujících kontrast.

(13)

Oxidy a hydroxidy železa (E 172) naposledy hodnotil Vědecký výbor pro potraviny v roce 1975 (3). Bylo prokázáno, že pouze 1 % oxidů železa a hydratovaných oxidů železa se může rozpustit v trávicím ústrojí člověka, a proto výbor stanovil hodnotu přijatelného denního přívodu, aniž by stanovil horní limit. Hydroxypropylmethylcelulózu (E 464) naposledy hodnotil Vědecký výbor pro potraviny v roce 1992 (4). U pěti druhů modifikované celulózy nebyl stanoven v případě této skupiny látek žádný přijatelný denní přívod. V roce 1983 výbor přidělil skupině polysorbátů (E 432–436) přijatelný denní přívod na úrovni 10 mg/kg tělesné hmotnosti na den (5). Komise ve své zprávě o dietárním přívodu potravinářských přídatných látek v Evropské unii (6) dospěla k závěru, že u polysorbátů (E 432–436) je možné požadovat skutečnosti lépe odpovídající hodnocení dietárního přívodu, které by bylo založené na skutečných hodnotách používání těchto přídatných látek. Evropský úřad pro bezpečnost potravin hodlá provést uvedené hodnocení přívodu během přehodnocení polysorbátů (E 432–436) do konce roku 2016, jak stanoví nařízení Komise (EU) č. 257/2010 (7). Do té doby by mělo být prozkoumáno možné rozšíření použití pouze u látek nepřispívajících významným způsobem k celkovému přívodu těchto látek.

(14)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1331/2008 je Komise povinna požádat o stanovisko Evropský úřad pro bezpečnost potravin za účelem aktualizace seznamů potravinářských přídatných látek Unie stanovených v přílohách II a III nařízení (ES) č. 1333/2008, s výjimkou případů, kdy tato aktualizace pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví. Vzhledem k tomu, že povolení použití oxidů a hydroxidů železa (E 172) a hydroxypropylmethylcelulózy (E 464) k značení citrusového ovoce, melounů a granátových jablek, a polysorbátů (E 432–436) k použití v přípravcích látek zvyšujících kontrast je aktualizací těchto seznamů, které nemusí mít účinek na lidské zdraví, není třeba žádat o stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.

(15)

Podle přechodných ustanovení nařízení Komise (EU) č. 1129/2011 ze dne 11. listopadu 2011, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 vytvořením seznamu potravinářských přídatných látek Unie (8), se příloha II, která stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky použití, použije ode dne 1. června 2013. Aby bylo možné používat oxidy a hydroxidy železa (E 172) a hydroxypropylmethylcelulózu (E 464) k značení některých druhů ovoce před tímto datem, je nutné s ohledem na dané potravinářské přídatné látky stanovit dřívější datum použití.

(16)

Proto by přílohy I, II a III nařízení (ES) č. 1333/2008 měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(17)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

4.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/21

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

4.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/23

(1)

Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 (2) a revidovaná v Lucemburku dne 25. června 2005 (3) a v Ouagadougou dne 22. června 2010 (4) (dále jen „dohoda o partnerství AKT-EU“), stanoví, že se pro každé pětileté období přijímá finanční protokol.

(2)

V souladu s článkem 7 přílohy Ib dohody o partnerství AKT-EU provedla Evropská unie a její členské státy spolu se státy AKT přezkum výsledků, v němž mimo jiné zhodnotily stupeň realizace závazků a plateb.

(3)

Dne 8. února 2013 se Evropská unie a její členské státy dohodly na stanovení mechanismu financování, totiž 11. Evropském rozvojovém fondu (ERF), na přesném období pokrytí (2014–2020) a na výši finančních prostředků, které mají být tomuto mechanismu přiděleny.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Radě ministrů AKT-EU k víceletému finančním rámci dohody o partnerství AKT-EU na období 2014–2020,

4.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/26

(1)

Podle článku 94 Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 (2) a pozměněné v Lucemburku dne 25. června 2005 (3) a dne 22. června 2010 v Ouagadougou (4) (dále jen „dohoda o partnerství AKT-EU“), se každá žádost o přistoupení podaná státem předloží Radě ministrů AKT-EU ke schválení.

(2)

Dne 25. února 2013 Somálská federativní republika předložila žádost o přistoupení podle článku 94 dohody o partnerství AKT-EU.

(3)

Unie by měla podpořit schválení přistoupení Somálska Radou ministrů AKT-EU.

(4)

Somálská federativní republika by měla uložit svůj akt o přistoupení u depozitářů dohody o partnerství AKT-EU, tedy u generálního sekretariátu Rady Evropské unie a sekretariátu států AKT.

(5)

Je tedy vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Radě ministrů AKT-EU ke statusu Somálské federativní republiky ve vztahu k dohodě o partnerství AKT-EU,

4.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/28

(1)

Směrnice 92/65/EHS stanoví podmínky pro dovoz mimo jiné spermatu, vajíček a embryí druhů koňovitých do Unie. Tyto podmínky musí být přinejmenším rovnocenné podmínkám platným pro obchod mezi členskými státy.

(2)

Směrnice 2009/156/ES stanoví veterinární pravidla pro dovoz živých koňovitých do Unie. Stanoví, že dovoz koňovitých do Unie je povolen pouze z těch třetích zemí, které splňují určité veterinární požadavky.

(3)

Rozhodnutí Komise 2004/211/ES ze dne 6. ledna 2004, kterým se stanoví seznam třetích zemí a částí jejich území, ze kterých členské státy povolují dovoz živých koňovitých a spermatu, vajíček a embryí druhů koňovitých, a kterým se mění rozhodnutí 93/195/EHS a 94/63/ES (3), stanoví seznam třetích zemí nebo, v případě regionalizace, jejich částí, ze kterých členské státy musí povolit dovoz koňovitých a jejich spermatu, vajíček a embryí, a uvádí ostatní podmínky, které se na tento dovoz vztahují. Tento seznam je uveden v příloze I rozhodnutí 2004/211/ES.

(4)

Po eradikaci vozhřivky Bahrajn dále uplatňoval zesílený dozor nad koňovitými chovanými v severní části země a omezení jejich přesunu. Příloha I rozhodnutí 2004/211/ES proto uvádí různé podmínky pro dovoz evidovaných koní ze severní a jižní části této země do členských států. Jelikož od září 2011 nebyl v Bahrajnu zaznamenán žádný případ vozhřivky, je možné povolit dovoz evidovaných koní za stejných podmínek z celého území Bahrajnu.

(5)

V souvislosti s konáním jezdeckých akcí v rámci soutěže Global Champions Tour v říjnu 2013 pod záštitou Světové jezdecké organizace (World Equestrian Federation, FEI) požádaly příslušné čínské orgány o uznání pásma prostého nákaz koňovitých v metropolitní oblasti Shanghai, přímo dostupného z nedalekého mezinárodního letiště. S ohledem na dočasnou povahu speciálně vybudovaných zařízení na parkovišti výstaviště, kde se konala světová výstava EXPO 2010, je vhodné stanovit pouze dočasné schválení tohoto pásma.

(6)

Čínské orgány poskytly záruky, zejména pokud jde o ohlašovací povinnost zavedenou v jejich zemi u nákaz uvedených v příloze I směrnice 2009/156/ES a závazek zcela splňovat podmínky čl. 12 odst. 2 písm. f) uvedené směrnice, pokud jde o informování Komise a členských států. Kromě toho informovaly čínské orgány Komisi, že celá skupina koní soutěžících v tomto závodě bude pocházet z členských států, kam se bude opět vracet, a bude zcela oddělena od koňovitých, kteří nemají stejný původ a zdravotní stav.

(7)

Na základě těchto záruk a informací, které čínské orgány poskytly, je možné na omezenou dobu povolit z části čínského území zpětný dovoz evidovaných koní po jejich dočasném vývozu v souladu s požadavky rozhodnutí Komise 93/195/EHS ze dne 2. února 1993 o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro zpětný dovoz evidovaných koní určených pro dostihy, soutěže a kulturní akce po jejich dočasném vývozu (4).

(8)

Položky týkající se Bahrajnu a Číny v příloze I rozhodnutí 2004/211/ES by proto měly být změněny.

(9)

Rozhodnutí 2004/211/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

4.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/31

(1)

V souladu s čl. 11 odst. 2 směrnice 2006/42/ES oznámily německé orgány Komisi a ostatním členským státům opatření o zákazu uvádění na trh řetězové pily typu HV 0003 vyráběné společností Regal Tools Co. Ltd., Technology Industrial Park, Chengxin Road 223, Yongkang, Čína, dovážené do EU společností Bergner Europe GmbH, Am Seestern 18, 40547 Düsseldorf, Německo.

(2)

Důvodem pro toto opatření uvedeným německými orgány byl nesoulad řetězové pily s těmito základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnosti stanovenými v příloze I směrnice 2006/42/ES (s odkazem na specifikace příslušné evropské harmonizované normy EN ISO 11681-1):

(3)

Německé orgány poznamenaly, že i když řetězová pila nese označení CE, nebylo k ní připojeno ES prohlášení o shodě vystavené a podepsané výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem, jak to vyžaduje čl. 5 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/42/ES. Rovněž uvedly, že i když přenosné řetězové pily patří mezi kategorie strojních zařízení uvedených v příloze IV směrnice, vůči nimž je třeba uplatňovat jeden z postupů posuzování shody uvedených v čl. 12 odst. 3 nebo 4, důkaz o tom, že řetězová pila typu HV 0003 takovým postupem prošla, nebyl poskytnut.

(4)

K oznámení byla připojena kontrolní zpráva, kterou vypracoval Deutsche Prüf- und Zertifizierungsstelle für Land- und Forsttechnik GbR.

(5)

V souladu s postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3 směrnice 2006/42/ES se Komise písemně obrátila na výrobce a dovozce a vyzvala je, aby předložili své připomínky k opatření přijatému německými orgány.

(6)

Od výrobce nebyla obdržena žádná odpověď. Dovozce uvědomil Komisi, že prodej řetězové pily byl ukončen a že již tento druh řetězové pily nedováží.

(7)

Přezkoumání předložených důkazů německými orgány potvrzuje, že řetězová pila typu HV 0003 vyráběná společností Regal Tools Co. Ltd. nesplňuje základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost podle směrnice 2006/42/ES a že tato nesrovnalost vyvolává vážné nebezpečí úrazu pro uživatele,

4.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/s3