1.   Toto nařízení stanoví nezbytná opatření ke zvýšení celkové výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě pro všeobecný letový provoz v regionech Evropa (EUR) a Afrika (AFI) stanovených Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO), v nichž jsou členské státy odpovědné za poskytování letových navigačních služeb s ohledem na plnění požadavků všech uživatelů vzdušného prostoru.

2.   Za účelem stanovení cílů a sledování výkonnosti se toto nařízení použije na letové navigační služby poskytované:

Pro účely stanovení cílů a sledování výkonnosti v oblasti efektivity nákladů se toto nařízení použije rovněž na orgány nebo subjekty, kterým vznikly způsobilé náklady, jež mají být získány zpět z uživatelských poplatků, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 550/2004 a čl. 6 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013.

3.   Aniž je dotčen odstavec 4, mohou členské státy rozhodnout, že se toto nařízení nepoužije na letištní a přibližovací služby poskytované na některých nebo všech jejich letištích, na kterých letecká doprava IFR dosahuje méně než 70 000 pohybů ročně. O přijetí uvedeného rozhodnutí informují Komisi.

4.   V případě, že na žádném letišti v členském státě letecká doprava IFR nedosáhne prahové hodnoty 70 000 pohybů za rok, se toto nařízení použije přinejmenším na letiště, na kterém letecká doprava IFR dosahuje nejvíce pohybů.

5.   Stanovení cílů v oblasti efektivity nákladů se použije na stanovené náklady určené v čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 550/2004.

6.   Členské státy mohou toto nařízení použít také:

7.   Bez ohledu na ochranu ustanovení o informacích uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES (10) a jejích prováděcích předpisech, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 (11) a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (12), se požadavky týkající se předkládání údajů stanovené v kapitole V použijí na vnitrostátní orgány, poskytovatele letových navigačních služeb, provozovatele letišť, koordinátory letišť a letecké dopravce.

1.   V případě, že se Komise rozhodne jmenovat orgán pro kontrolu výkonnosti, aby jí byl nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti, tento orgán jmenuje na dobu určitou, která se shoduje s referenčními obdobími. Komise jmenuje předsedu a členy orgánu pro kontrolu výkonnosti.

2.   Orgán pro kontrolu výkonnosti má příslušné pravomoci a jedná nezaujatě s cílem nezávisle plnit úkoly, které mu Komise uloží, zejména v příslušných klíčových oblastech výkonnosti.

3.   Orgán pro kontrolu výkonnosti je Komisi nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti, zejména pokud jde o:

4.   Orgán pro kontrolu výkonnosti předloží na žádost Komise informace ad hoc nebo zprávy o otázkách týkajících se výkonnosti.

5.   Orgán pro kontrolu výkonnosti může Komisi podat zprávu nebo dát doporučení ke zlepšení systému.

6.   Pokud jde o vztahy s vnitrostátními dozorovými orgány:

7.   Aby byl zajištěn soulad s cíli a normami stanovenými a prováděnými v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008, orgán pro kontrolu výkonnosti spolupracuje při plnění úkolů uvedených v odstavci 3, jež se týkají bezpečnosti, podle potřeby s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA).

8.   Pro účely sledování celkové výkonnosti evropské sítě ATM orgán pro kontrolu výkonnosti rozvíjí pracovní vztahy s poskytovateli letových navigačních služeb, provozovateli letišť, koordinátory letišť a leteckými dopravci.

1.   Vnitrostátní dozorové orgány jsou odpovědné za vypracování plánů výkonnosti, dohled nad výkonností a sledování plánů výkonnosti a výkonnostních cílů. Při plnění těchto úkolů postupují nestranně, nezávisle a transparentně.

2.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány měly ve všech klíčových oblastech výkonnosti nezbytné zdroje a prostředky nebo měly přístup k nezbytným zdrojům a prostředkům, které jim umožní plnit úkoly stanovené v tomto nařízení, včetně inspekčních pravomocí k plnění úkolů uvedených v článku 20.

3.   Pokud má členský stát více než jeden vnitrostátní dozorový orgán, oznámí Komisi, který z nich odpovídá za vnitrostátní koordinaci při provádění tohoto nařízení.

1.   Členské státy zavedou plány výkonnosti na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru.

2.   Za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 členské státy:

1.   První referenční období pro systém sledování výkonnosti zahrnuje kalendářní roky 2012 až 2014 včetně. Druhé referenční období zahrnuje kalendářní roky 2015 až 2019 včetně. Následná referenční období trvají pět kalendářních let, není-li změnou tohoto nařízení stanoveno jinak.

2.   Stejné referenční období se vztahuje na výkonnostní cíle pro celou Unii a na plány výkonnosti a výkonnostní cíle.

1.   Komise za účelem stanovení cílů podle čl. 11 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 549/2004 rozhodne o případném doplnění nebo úpravě dalších klíčových oblastí výkonnosti v souladu s postupem podle čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení.

2.   Pro účely stanovení cílů odpovídá každé klíčové oblasti výkonnosti jeden klíčový ukazatel výkonnosti nebo omezený počet těchto ukazatelů. Výkonnost letových navigačních služeb se posuzuje na základě závazných cílů stanovených pro jednotlivé klíčové ukazatele výkonnosti.

3.   V oddílu 1 přílohy 1 jsou stanoveny klíčové ukazatele výkonnosti pro stanovení cílů a ukazatele výkonnosti na úrovni Unie, které byly pro jednotlivé klíčové oblasti výkonnosti vybrány.

4.   V oddílu 2 přílohy I jsou stanoveny místní klíčové ukazatele výkonnosti pro stanovení místních cílů a ukazatele výkonnosti na místní úrovni použité pro stanovení výkonnostních cílů. Místní úroveň, tj. úroveň funkčního bloku vzdušného prostoru, vnitrostátní úroveň, úroveň oblasti zpoplatnění a úroveň letiště, je popsána v oddílu 2 přílohy I.

5.   Klíčové ukazatele výkonnosti se během referenčního období nemění. Změny se přijímají změnou tohoto nařízení nejpozději šest měsíců před přijetím nových výkonnostních cílů pro celou Unii.

6.   Členský stát se může pro účely vlastního sledování výkonnosti a/nebo v rámci plánu výkonnosti rozhodnout, že stanoví ukazatele výkonnosti a související cíle doplňující klíčové oblasti výkonnosti a klíčové ukazatele výkonnosti uvedené v tomto článku a stanovené v oddílu 2 přílohy I. Tyto doplňující ukazatele a cíle musí podporovat dosažení cílů pro celou Unii a dosažení výsledných cílů na místní úrovni. Mohou například zahrnovat a popisovat civilně-vojenský nebo meteorologický rozměr plánu výkonnosti a mohou být doprovázeny vhodným systémem pobídek.

7.   S cílem usnadnit provádění a měření (klíčových) ukazatelů výkonnosti v oblasti bezpečnosti přijme agentura EASA po konzultaci s orgánem pro kontrolu výkonnosti přijatelné způsoby průkazu a poradenský materiál postupem podle článku 52 nařízení (ES) č. 216/2008, a to před začátkem druhého referenčního období.

1.   Komise přijme v souladu s postupem podle čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004 výkonnostní cíle pro celou Unii s přihlédnutím k odpovídajícím vstupním údajům od manažera struktury vzdušného prostoru a vnitrostátních dozorových orgánů a po konzultaci bezpečnostních aspektů výkonnosti se zúčastněnými stranami podle článku 10 uvedeného nařízení nebo s jinými příslušnými organizacemi a agenturou EASA.

2.   S výhradou čl. 9 odst. 3 Komise cíle pro celou Unii navrhne nejpozději patnáct měsíců před začátkem referenčního období a přijme je nejpozději dvanáct měsíců před začátkem referenčního období.

3.   Stanovení cílů pro celou Unii pro klíčový ukazatel výkonnosti stanovený v bodě 4.1 písm. b) oddílu 1 přílohy I začíná s výhradou rozhodnutí Komise třetím rokem druhého referenčního období, a to postupem podle odstavce 1.

4.   Spolu s přijetím výkonnostních cílů pro celou Unii určí Komise varovnou prahovou hodnotu či hodnoty, po jejichž překročení mohou být aktivovány varovné mechanismy uvedené v článku 19.

5.   Komise podá k jednotlivým výkonnostním cílům pro celou Unii popis základních předpokladů a důvodů, které vedly k jejich stanovení, např. využití vstupních údajů od manažera struktury vzdušného prostoru a vnitrostátních dozorových orgánů, jiných věcných údajů či prognóz provozu a složení skupin poskytovatelů letových navigačních služeb nebo funkčních bloků vzdušného prostoru působících v podobném provozním a hospodářském prostředí.

1.   Vnitrostátní dozorové orgány vypracují na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru plány výkonnosti obsahující cíle, které jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii a kritérii posuzování stanovenými v příloze IV.

Aniž je dotčena šablona stanovená v příloze II, plán výkonnosti může zahrnovat různé oddíly týkající se místní úrovně, tj. úrovně funkčního bloku vzdušného prostoru, vnitrostátní úrovně, úrovně oblasti zpoplatnění a úrovně letiště.

2.   S cílem podpořit přípravu plánů výkonnosti vnitrostátní dozorové orgány zajistí, aby:

3.   Plány výkonnosti obsahují zejména:

4.   Plány výkonnosti vycházejí ze šablony stanovené v příloze II, a pokud se tak členské státy rozhodnou podle čl. 9 odst. 6, mohou obsahovat doplňující ukazatele se souvisejícími cíli.

5.   Manažer struktury vzdušného prostoru vypracuje výkonnostní plán sítě obsahující cíle, které jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii a obdobně i s kritérii posuzování stanovenými v příloze IV.

6.   Za účelem přípravy výkonnostního plánu sítě manažer struktury vzdušného prostoru:

1.   Systémy pobídek, které členské státy uplatňují v rámci svého plánu výkonnosti, splňují tyto obecné zásady:

2.   Pobídky týkající se cílů v oblasti efektivity nákladů jsou finanční povahy a řídí se příslušnými ustanoveními uvedenými v článcích 13 a 14 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013. Sestávají z mechanismu sdílení rizik na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru.

3.   Pobídky týkající se cílů v oblasti kapacity jsou finanční povahy a řídí se ustanoveními článku 15 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013. Mohou být doplněny pobídkami jiného charakteru, např. plány nápravných opatření s příslušnými lhůtami a souvisejícími opatřeními, o nichž rozhodly vnitrostátní dozorové orgány s přihlédnutím k místním podmínkám.

4.   Pobídky týkající se cílů v oblasti životního prostředí jsou finanční povahy a řídí se ustanoveními článku 15 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013. Mohou být doplněny pobídkami jiného charakteru, např. plány nápravných opatření s příslušnými lhůtami a souvisejícími opatřeními, o nichž rozhodly vnitrostátní dozorové orgány s přihlédnutím k místním podmínkám.

5.   Členské státy kromě toho mohou na místní úrovni přizpůsobit poplatky za letové navigační služby, jak stanoví článek 16 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013.

1.   Komise posuzuje plány výkonnosti, jejich cíle a zejména jejich soulad s výkonnostními cíli pro celou Unii a odpovídající příspěvek k výkonnostním cílům pro celou Unii, jakož i kritéria stanovená v příloze IV, přičemž zohledňuje vývoj souvislostí, k němuž mohlo dojít ode dne přijetí cílů pro celou Unii do dne posouzení plánu výkonnosti. Jsou-li cíle stanoveny na místní úrovni bez odkazu na některý cíl výkonnosti pro celou Unii, posouzení vychází z kritérií stanovených v příloze IV.

2.   Pokud Komise zjistí, že plán výkonnosti nebo některá jeho část a jeho cíle jsou v souladu s cíli pro celou Unii, že k těmto cílům odpovídajícím způsobem přispívají a že jsou v souladu se všemi kritérii stanovenými v příloze IV, informuje o tom příslušný členský stát či státy do pěti měsíců od obdržení plánu výkonnosti.

3.   Pokud Komise zjistí, že plán výkonnosti nebo některá jeho část a některé nebo žádný z jeho cílů není v souladu s cíli pro celou Unii a že odpovídajícím způsobem k těmto cílům nepřispívá a/nebo že není v souladu s jedním nebo několika kritérii stanovenými v příloze IV, vydá do pěti měsíců od obdržení plánu výkonnosti a v souladu s postupem stanoveným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 příslušnému členskému státu či státům doporučení k přijetí revidovaného plánu výkonnosti nebo jeho části a/nebo cíle či cílů. Toto doporučení se vydává po konzultaci s příslušným členským státem či státy a je v něm přesně uvedeno, které části plánu výkonnosti a/nebo který cíl či cíle mají být revidovány, a zároveň jsou v něm objasněny důvody, které Komisi k jejímu posouzení vedly.

4.   V tomto případě příslušný členský stát či státy přijmou revidovaný plán výkonnosti nebo jeho část a/nebo cíl či cíle, přičemž zohlední stanoviska Komise, přijmou vhodná opatření k dosažení těchto cílů a informují o tom Komisi do čtyř měsíců poté, co jim bylo doporučení oznámeno.

1.   Komise posoudí každý revidovaný plán výkonnosti nebo jeho část a jeho výkonnostní cíle na základě kritérií stanovených v příloze IV.

2.   Pokud Komise zjistí, že revidovaný plán výkonnosti nebo některá jeho část a jeho výkonnostní cíle jsou v souladu s cíli pro celou Unii, že k těmto cílům odpovídajícím způsobem přispívají a že jsou v souladu se všemi kritérii stanovenými v příloze IV, informuje o tom příslušný členský stát či státy do pěti měsíců od obdržení revidovaného plánu výkonnosti.

3.   Pokud Komise zjistí, že revidovaný plán výkonnosti nebo některá jeho část a některé nebo žádný z jeho výkonnostních cílů stále není v souladu s cíli pro celou Unii a že odpovídajícím způsobem k těmto cílům nepřispívá a/nebo že stále není v souladu s jedním nebo několika kritérii stanovenými v příloze IV, rozhodne do pěti měsíců od obdržení revidovaného plánu výkonnosti nebo některé jeho části a v souladu s postupem stanoveným v čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004, že příslušný členský stát či státy přijmou nápravná opatření.

4.   V tomto rozhodnutí je na základě kritérií stanovených v příloze IV přesně uvedeno, která část plánu a který cíl či cíle mají být revidovány, a zároveň jsou v něm objasněny důvody, které Komisi k jejímu posouzení vedly. Rozhodnutí může stanovit úroveň výkonnosti, která se u těchto cílů očekává, aby se příslušnému členskému státu či státům umožnilo přijmout vhodná nápravná opatření, a/nebo může obsahovat návrhy těchto nápravných opatření.

5.   Do dvou měsíců od rozhodnutí Komise příslušný členský stát či státy sdělí přijatá nápravná opatření Komisi spolu s náležitostmi prokazujícími jejich soulad s rozhodnutím Komise.

1.   V souladu s postupem podle čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004 může Komise rozhodnout o revizi cílů pro celou Unii a/nebo může na žádost členského státu povolit revizi jednoho nebo několika místních cílů:

2.   Následkem revize cílů pro celou Unii může být změna stávajících plánů výkonnosti. V tomto případě může Komise rozhodnout o příslušné úpravě harmonogramu stanoveného v kapitolách II a III tohoto nařízení.

1.   Vnitrostátní dozorové orgány a Komise sledují provádění plánů výkonnosti. Za tímto účelem se v plánu výkonnosti použijí roční hodnoty. Pokud během referenčního období nejsou cíle splněny, příslušný členský stát či státy stanoví a uplatní opatření určená k nápravě situace a sdělí je Komisi. Jestliže Komise zjistí, že tato opatření k nápravě situace nedostačují, informuje o tom do pěti měsíců od obdržení těchto opatření a v souladu s postupem stanoveným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 příslušný členský stát či státy a zároveň navrhne jiná nápravná opatření.

2.   Pokud Komise zaznamená na místní úrovni nebo na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru významný a trvalý pokles výkonnosti nepříznivě ovlivňující jiné státy, které jsou účastníky jednotného evropského nebe a/nebo celého evropského vzdušného prostoru, může příslušný členský stát či státy požádat, aby stanovily, uplatnily a sdělily Komisi nápravná opatření určená k dosažení cílů uvedených v jejich plánu výkonnosti. Jestliže Komise zjistí, že tato opatření k nápravě situace nedostačují, informuje o tom do pěti měsíců od obdržení těchto opatření a v souladu s postupem stanoveným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 příslušný členský stát či státy a zároveň navrhne jiná nápravná opatření.

3.   Komise sleduje provádění výkonnostního plánu sítě manažera struktury vzdušného prostoru. Za tímto účelem se v plánu výkonnosti použijí roční hodnoty. Pokud během referenčního období nejsou cíle plněny, Komise manažera struktury vzdušného prostoru požádá, aby stanovil, uplatnil a sdělil jí nápravná opatření určená k dosažení cílů, jež jsou ve výkonnostním plánu sítě uvedeny. Komise o těchto nápravných opatřeních informuje vnitrostátní dozorové orgány nebo subjekty uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b).

4.   Nejpozději do 1. června každého roku a pokaždé, kdy vznikne riziko, že výkonnostních cílů nebude dosaženo, vnitrostátní dozorové orgány nebo subjekty uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b) podají Komisi zprávu o sledování plánů výkonnosti a výkonnostních cílů. Tyto zprávy vycházejí z doporučení, která Komise vypracuje před začátkem referenčního období. Alespoň jednou ročně podá Komise zprávu o dosahování výkonnostních cílů Výboru pro jednotné nebe.

1.   Je-li v důsledku okolností, které nebylo možno v okamžiku přijetí plánů výkonnosti předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu členských států, poskytovatelů letových navigačních služeb a manažera struktury vzdušného prostoru, dosaženo během kalendářního roku na úrovni Unie varovné prahové hodnoty či hodnot stanovených v čl. 10 odst. 4, Komise po konzultaci s členskými státy prostřednictvím Výboru pro jednotné nebe situaci přezkoumá a do čtyř měsíců navrhne vhodná opatření. Ta mohou zahrnovat revizi výkonnostních cílů pro celou Unii a v důsledku toho i revizi místních výkonnostních cílů.

2.   Je-li v důsledku okolností, které nebylo možno v okamžiku přijetí plánů výkonnosti předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu členských států, poskytovatelů letových navigačních služeb a manažera struktury vzdušného prostoru, dosaženo během kalendářního roku na místní úrovni varovné prahové hodnoty či hodnot stanovených v čl. 10 odst. 4, příslušné vnitrostátní dozorové orgány ve spolupráci s Komisí situaci přezkoumají a do čtyř měsíců navrhnou vhodná opatření. Ta mohou zahrnovat revizi místních výkonnostních cílů.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že přijmou varovné prahové hodnoty, které se liší od hodnot v čl. 10 odst. 4, aby zohlednily místní okolnosti a specifika. V tomto případě se tyto prahové hodnoty stanoví v plánu výkonnosti a jsou v souladu s prahovými hodnotami přijatými podle čl. 10 odst. 4. Odchylky musí být podloženy podrobným zdůvodněním. Je-li prahových hodnot dosaženo, použije se postup stanovený v odstavci 1.

4.   Pokud si zavedení varovného mechanismu vyžádá revizi plánů výkonnosti a výkonnostních cílů, Komise tuto revizi usnadní vhodnou úpravou příslušného harmonogramu v souladu s postupem podle kapitoly II a III.

1.   Poskytovatelé letových navigačních služeb a manažer struktury vzdušného prostoru usnadňují inspekce a šetření, včetně prohlídek na místě, které provádí Komise a příslušný vnitrostátní dozorový orgán nebo kvalifikovaný subjekt jednající jménem tohoto orgánu či případně agentura EASA. Aniž jsou dotčeny dozorové pravomoci udělené vnitrostátním dozorovým orgánům a agentuře EASA, oprávněné osoby jsou zmocněny:

2.   Inspekce a šetření uvedené v odstavci 1 se provádějí v souladu s platnými postupy členského státu, ve kterém mají být uskutečněny.

3.   Vnitrostátní dozorové orgány sledují provádění tohoto nařízení v oblasti výkonnosti týkající se bezpečnosti v souladu s postupy pro dohled nad provozní bezpečností stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 1034/2011 (14).

4.   V rámci normalizačních inspekcí agentura EASA sleduje provádění tohoto nařízení členskými státy v klíčové oblasti výkonnosti týkající se bezpečnosti v souladu s pracovními postupy stanovenými v čl. 24 odst. 5 nařízení (ES) č. 216/2008.

1.   Kromě údajů, které již Komise shromáždila prostřednictvím jiných nástrojů Unie, jež lze rovněž využít ke kontrole výkonnosti, vnitrostátní orgány, poskytovatelé letových navigačních služeb, provozovatelé letišť, koordinátoři letišť a letečtí dopravci zajistí, aby Komisi poskytli údaje uvedené v příloze V v souladu s požadavky, jež uvedená příloha stanoví.

2.   Vnitrostátní orgány mohou úplně či zčásti delegovat nebo přeorganizovat poskytování údajů mezi vnitrostátními dozorovými orgány, poskytovateli letových navigačních služeb, provozovateli letišť a koordinátory letišť tak, aby zohlednily místní specifika a stávající způsoby podávání zpráv.

3.   Poskytovatelé údajů přijmou nezbytná opatření k zajištění kvality, potvrzení platnosti a včasného předání údajů a doloží existenci postupů pro kontrolu kvality a potvrzování platnosti údajů, schopnost podat vysvětlení v reakci na konkrétní žádosti Komise týkající se kvality údajů a v případě potřeby existenci plánů opatření ke zlepšení kvality údajů. Údaje se poskytují bezplatně, případně v elektronické podobě a ve formátu stanoveném Komisí.

4.   Komise posoudí kvalitu a potvrdí platnost údajů předaných v souladu s odstavcem 1. Pokud údaje ke kontrole výkonnosti nelze náležitě použít, může Komise ve spolupráci s členskými státy, a zejména s jejich vnitrostátními dozorovými orgány přijmout vhodná opatření k posouzení a zlepšení kvality těchto údajů.

5.   Pro účely tohoto nařízení se údaje uvedené v odstavci 1, které již byly předloženy organizaci Eurocontrol, považují za údaje předložené Komisi. Jestliže údaje organizaci Eurocontrol dosud předloženy nebyly, Komise a organizace Eurocontrol přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby tyto údaje byly zpřístupněny Komisi v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 3.

6.   Jsou-li stanoveny zásadní nové požadavky na údaje nebo lze-li očekávat nedostatečnou kvalitu těchto údajů, Komise může provést pilotní studie, které členské státy nebo zúčastněné strany musí dobrovolně dokončit dříve, než se nové požadavky na údaje změnou tohoto nařízení zavedou. Tyto pilotní studie se provádějí proto, aby se posoudila proveditelnost shromažďování příslušných údajů, který vyvažuje přínos dostupnosti údajů, náklady na jejich shromažďování a zátěž respondentů.

1.   Komise šíří informace pro účely cílů stanovených v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (15), a zejména s článkem 4 uvedeného nařízení, a v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 550/2004.

2.   Informace v čl. 3 odst. 3 písm. a) jsou veřejně přístupné, zejména elektronickými prostředky. Za tímto účelem Komise přijme rozhodnutí o politice v oblasti nakládání s údaji shromážděnými pro účely výkonnosti podle článku 21, jejich ochrany, důvěrnosti a šíření a o souvisejících právech duševního vlastnictví.

3.   Zprávy Komise uvedené v čl. 18 odst. 4 jsou veřejně přístupné a odkaz na ně se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie. Komise může rozhodnout, aby příslušným stranám byly pravidelně poskytovány obecné informace, zejména elektronickými prostředky.

4.   Cíle pro celou Unii uvedené v článku 10 a odkaz na přijaté plány výkonnosti podle kapitoly III jsou veřejně přístupné a zveřejňují se v Úředním věstníku Evropské unie.

5.   Samostatný přístup ke konkrétním informacím, např. potvrzeným údajům a statistikám, je umožněn poskytovateli údajů, kterého se informace a činnosti přímo týkají.

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije od druhého referenčního období, stanoveného v článku 8, a během uvedeného období. S ohledem na uplatňování systému sledování výkonnosti platí, že aby bylo možné přijmout cíle pro celou Unii podle čl. 10 odst. 2 před začátkem druhého referenčního období a připravit a přijmout plány výkonnosti v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, čl. 1 odst. 3 a 4, čl. 3 odst. 3 písm. i) a n), články 5 a 6, čl. 9 odst. 3 a 4, článek 26, kapitoly II a III, jakož i přílohy I, II, III, IV a V se použijí od vstupu tohoto nařízení v platnost.

1.   Toto nařízení stanoví opatření pro vypracování společného systému poplatků za letové navigační služby.

2.   Toto nařízení se vztahuje na letové navigační služby poskytované poskytovateli letových provozních služeb určenými v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 550/2004 a poskytovateli meteorologických služeb, pokud jsou určeni v souladu s čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení, pro potřeby všeobecného letového provozu v rámci regionů EUR a AFI stanovených Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO), ve kterých členské státy zodpovídají za poskytování letových navigačních služeb. Vztahuje se rovněž na manažera struktury vzdušného prostoru zřízeného v souladu s článkem 3 nařízení Komise (EU) č. 677/2011 (7).

3.   Členské státy mohou používat toto nařízení na letové navigační služby poskytované ve vzdušném prostoru spadajícím do jejich pravomoci v rámci jiných regionů stanovených ICAO pod podmínkou, že o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

4.   Členské státy mohou toto nařízení uplatňovat na poskytovatele letových navigačních služeb, kteří obdrželi povolení k poskytování letových navigačních služeb bez osvědčení, v souladu s čl. 7 odst. 5 nařízení (ES) č. 550/2004.

5.   Při dodržení ustanovení čl. 1 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 se mohou členské státy rozhodnout neuplatňovat toto nařízení na letové navigační služby poskytované na letištích s méně než 70 000 pohyby letecké dopravy IFR ročně.

Členské státy o takovém rozhodnutí uvědomí Komisi.

1.   Aniž je dotčeno uplatňování zásad uvedených v článcích 14 a 15 nařízení (ES) č. 550/2004 a s výhradou posouzení podle odstavce 2 mohou členské státy před začátkem referenčního období nebo v odůvodněných případech v průběhu referenčního období rozhodnout, že se na některé nebo na všechny jejich letištní a přibližovací služby nebo služby CNS, MET a AIS vztahují tržní podmínky. V takovém případě se použijí ustanovení tohoto nařízení, avšak dotčené členské státy se mohou pro tyto služby rozhodnout:

2.   Za účelem stanovení toho, že se na některé nebo na všechny jejich letištní a přibližovací služby nebo na služby CNS, MET a AIS vztahují tržní podmínky, členské státy provedou podrobné posouzení všech podmínek stanovených v příloze I tohoto nařízení. Toto posouzení musí zahrnovat konzultaci se zástupci uživatelů vzdušného prostoru.

3.   Členské státy uvedené v odstavci 1 předloží Komisi nejpozději 19 měsíců před začátkem referenčního období nebo datem použitelnosti rozhodnutí přijatých v souladu s odstavcem 1 podrobnou zprávu o obsahu a výsledcích posouzení uvedeného v odstavci 2. Tato zpráva musí být podložena důkazy, včetně případné zadávací dokumentace výběrového řízení, odůvodnění výběru poskytovatele služeb, popisu opatření uložených vybranému poskytovateli služeb pro zajištění nákladově efektivního poskytování letištních a přibližovacích služeb nebo služeb CNS, MET a AIS a výsledku konzultací se zástupci uživatelů vzdušného prostoru. Ve zprávě se uvede úplné odůvodnění závěrů členského státu.

4.   Pokud Komise souhlasí, že tržní podmínky byly vytvořeny v souladu s požadavky přílohy I, oznámí to dotčenému členskému státu do čtyř měsíců od obdržení zprávy. Toto období čtyř měsíců se prodlouží na šest měsíců po obdržení zprávy, pokud se Komise domnívá, že pro určení toho, zda byly vytvořeny tržní podmínky, jsou třeba další důkazy.

Pokud Komise shledá, že tržní podmínky vytvořeny nejsou, rozhodne do šesti měsíců po obdržení zprávy a v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004, že dotčený členský stát (dotčené členské státy) musí plně uplatňovat ustanovení tohoto nařízení. Toto rozhodnutí se přijme po konzultaci s dotčeným členským státem (dotčenými členskými státy).

5.   Zpráva členského státu a rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 4 jsou platné po dobu trvání dotčeného referenčního období, jsou veřejně dostupné a odkaz na ně se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

1.   Společný systém poplatků se řídí zásadami stanovenými v článku 15 nařízení (ES) č. 550/2004.

2.   Stanovené náklady na traťové navigační služby jsou financovány z poplatků za traťové navigační služby uložených uživatelům letových navigačních služeb v souladu s ustanoveními kapitoly III a/nebo z jiných příjmů.

3.   Stanovené náklady na letištní a přibližovací služby jsou financovány z poplatků za letištní a přibližovací služby uložených uživatelům letových navigačních služeb v souladu s ustanoveními kapitoly III a/nebo z jiných příjmů.

4.   Odstavci 2 a 3 není dotčeno financování výjimek v případě některých uživatelů letových navigačních služeb z jiných finančních zdrojů v souladu s článkem 10.

5.   Společný systém poplatků zabezpečí transparentnost a konzultace se zástupci uživatelů letových navigačních služeb v oblasti nákladových základů a rozdělení nákladů mezi různé služby.

6.   Příjmy získané z poplatků za traťové navigační služby nebo poplatků za letištní a přibližovací služby stanovených v souladu s články 11 a 12 tohoto nařízení se nesmí použít k financování komerční činnosti poskytovatelů letových navigačních služeb.

1.   Členské státy vytvoří oblasti zpoplatnění ve vzdušném prostoru spadajícím do jejich pravomoci, v nichž jsou uživatelům vzdušného prostoru poskytovány letové navigační služby.

2.   Oblasti zpoplatnění se vymezí v souladu s operacemi a službami řízení letového provozu po konzultaci se zástupci uživatelů vzdušného prostoru.

3.   Oblast zpoplatnění traťových navigačních služeb se rozprostírá od zemského povrchu a zahrnuje i horní vzdušný prostor. Ve složitých oblastech letištních a přibližovacích služeb mohou členské státy uvnitř oblasti zpoplatnění vyčlenit zvláštní oblast.

4.   Pokud oblasti zpoplatnění procházejí vzdušným prostorem více než jednoho členského státu, zajistí dotčené členské státy shodné a jednotné používání tohoto nařízení na dotčený vzdušný prostor.

5.   Oblast zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb může být v průběhu referenčního období změněna. V takovém případě členské státy:

1.   Poskytovatelé letových navigačních služeb uvedení v čl. 1 odst. 2 a 4 stanoví náklady, které jim při poskytování letových navigačních služeb vznikají provozem zařízení a poskytováním služeb stanovených Evropským oblastním navigačním plánem ICAO v oblastech zpoplatnění v jejich pravomoci.

Tyto náklady zahrnují administrativní výdaje, školení, studie, testy a zkoušky, jakož i výzkum a vývoj související s těmito službami.

2.   Členské státy mohou určit následující náklady jako stanovené náklady v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 550/2004, pokud vzniknou v důsledku poskytování letových navigačních služeb:

3.   V souladu s čl. 15a odst. 3 nařízení (ES) č. 550/2004 může být část příjmů plynoucích z poplatků využita k financování společných projektů pro funkce spojené se sítěmi, které jsou obzvláště důležité pro zlepšení celkového výkonu uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb. V takovýchto případech členské státy zavedou komplexní a transparentní účetní postupy, aby se zajistilo, že uživatelé vzdušného prostoru nebudou zpoplatňováni dvakrát. Stanovené náklady vyplývající ze společného projektu musí být jasně určeny v souladu s přílohami II a VII.

4.   Investice do nových systémů uspořádání letového provozu (ATM) a zásadní reformy stávajících systémů ATM jsou způsobilé, pokud jsou v souladu s prováděním evropského hlavního plánu ATM, zejména prostřednictvím společných projektů uvedených v čl. 15a odst. 3 nařízení (ES) č. 550/2004.

1.   Stanovené náklady a skutečné náklady zahrnují náklady na způsobilé služby, zařízení a činnosti uvedené v článku 6 tohoto nařízení a určené v souladu s účetními požadavky stanovenými v článku 12 nařízení (ES) č. 550/2004.

Jednorázové nákladové dopady vyplývající ze zavedení mezinárodních účetních standardů lze rozložit na období nepřesahující 15 let.

Aniž jsou dotčeny články 17 a 19 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013, určí se stanovené náklady před začátkem každého referenčního období jako součást plánu výkonnosti na každý kalendářní rok během referenčního období, a to v reálném i jmenovitém vyjádření. Pro každý rok referenčního období se rozdíl mezi stanovenými náklady ve jmenovitém vyjádření před referenčním obdobím a stanovenými náklady upravenými na základě rozdílu mezi reálnou inflací zaznamenanou Komisí v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen Eurostatu zveřejněném v dubnu roku n a inflačním předpokladem uvedeným v plánu výkonnosti na rok předcházející referenčnímu období a na každý rok referenčního období pro účely výpočtu jednotkové sazby přenáší do roku n + 2.

Stanovené náklady a skutečné náklady se vypočítají v národní měně. Pokud je pro funkční blok vzdušného prostoru vytvořena společná oblast zpoplatnění s jedinou jednotkovou sazbou, zajistí dotčené členské státy převod vnitrostátních nákladů na euro nebo na národní měnu jednoho z dotčených členských států, aby byl zajištěn transparentní výpočet jediné jednotkové sazby podle čl. 17 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení. Dotčené členské státy příslušně informují Komisi a Eurocontrol.

2.   Náklady uvedené v odstavci 1 se rozdělí na náklady na zaměstnance, jiné provozní náklady, náklady na odpisy, náklady na kapitál a mimořádné položky včetně nevratných odvedených daní a celních poplatků a všechny ostatní související náklady.

Náklady na zaměstnance zahrnují hrubou mzdu, příplatky za práci přesčas, příspěvek zaměstnavatele na sociální pojištění, jakož i penzijní náklady a jiné dávky. Penzijní náklady mohou být vypočteny s použitím obezřetných předpokladů v souladu s řízením systému nebo případně příslušným vnitrostátním právem. Takové předpoklady jsou podrobně rozvedeny v plánu výkonnosti.

Jiné provozní náklady zahrnují náklady vzniklé koupí zboží a služeb používaných k poskytování letových navigačních služeb; patří mezi ně zejména služby zadané externím dodavatelům, externí zaměstnanci, materiál, energie, veřejné služby, pronájem budov, vybavení a zařízení, údržba, náklady na pojištění a cestovné. Pokud poskytovatel letových provozních služeb zakoupí jiné letové navigační služby, zahrne poskytovatel náklady vynaložené na tyto služby do svých ostatních provozních nákladů.

Náklady na odpisy se vztahují k celkovým dlouhodobým aktivům užívaným pro účely letových navigačních služeb. Dlouhodobá aktiva se odepisují v souladu s jejich očekávanou životností za použití metody rovnoměrného odpisování uplatněné na pořizovací hodnotu odpisovaných aktiv. Pro výpočet odpisů lze použít účtování pořizovacích nebo stávajících cen. Metodika se po dobu odpisování nesmí měnit a musí být v souladu s uplatněnými náklady na kapitál (jmenovité kapitálové náklady pro účtování pořizovacích cen a reálné kapitálové náklady pro účtování stávajících cen). Použije-li se účtování stávajících cen, poskytnou se i čísla účtování ekvivalentních pořizovacích cen, aby bylo umožněno srovnání a hodnocení.

Náklady na kapitál se rovnají součinu:

Mimořádné položky jsou tvořeny nevratnými náklady vztahujícími se na poskytování letových navigačních služeb, které vznikly v průběhu stejného roku.

Každá úprava nad rámec ustanovení mezinárodních účetních standardů se uvede v plánu výkonnosti za účelem přezkumu ze strany Komise a v doplňujících informacích, které jsou poskytovány v souladu s přílohou II.

3.   Pro účely výpočtu nákladů na kapitál uvedených v odstavci 2 jsou ukazatele, kterým má být přikládána váha, založeny na poměru financování prostřednictvím úvěru, nebo vlastního kapitálu. Úroková sazba z přijatých úvěrů se rovná váženému průměru úrokové sazby z přijatých úvěrů poskytovatele letových navigačních služeb. Použije se hodnota návratnosti vlastního kapitálu, která je uvedena v plánu výkonnosti na dané období, a vychází ze skutečného finančního rizika vzniklého poskytovateli letových navigačních služeb na základě posouzení provedeného před referenčním obdobím.

Pokud aktiva nepatří poskytovateli letových navigačních služeb, ale jsou zahrnuta do výpočtu nákladů na kapitál, členské státy zajistí, aby náklady na tato aktiva nebyly zpětně získány dvakrát.

4.   Výpočet skutečných nákladů může zahrnovat zpětné získání nákladů na restrukturalizaci poskytovatelů letových navigačních služeb, které vznikly v referenčních obdobích předcházejících referenčnímu období, v němž dochází ke zpětnému získání, pokud obchodní plán prokáže postupný čistý přínos pro uživatele.

Vnitrostátní dozorový orgán předloží Komisi obchodní plán, plán zpětného získání nákladů na restrukturalizaci a výsledky konzultace se zástupci uživatelů vzdušného prostoru o obchodním plánu a plánu zpětného získání nákladů na restrukturalizaci.

Jestliže Komise zjistí, že byl prokázán očekávaný postupný čistý přínos pro uživatele, uvědomí o tom dotčený členský stát do pěti měsíců od obdržení podání od vnitrostátního dozorového orgánu.

Jestliže Komise zjistí, že očekávaný postupný čistý přínos pro uživatele prokázán nebyl, rozhodne do pěti měsíců od obdržení podání od vnitrostátního dozorového orgánu v souladu s postupem podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004, že náklady na restrukturalizaci poskytovatelů letových navigačních služeb nesmí být získány zpět, a uvědomí o tom dotčený členský stát.

Dotčený členský stát předloží zprávu o vývoji nákladů na restrukturalizaci a čistých přínosech pro uživatele ve své výroční zprávě podle čl. 18 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013.

1.   Náklady na způsobilé služby, zařízení a činnosti ve smyslu článku 6 se přidělí transparentním způsobem oblastem zpoplatnění, ve kterých skutečně vznikly.

Pokud náklady vzniknou v několika různých oblastech zpoplatnění, přidělí se poměrným způsobem na základě transparentní metodiky podle článku 9.

2.   Náklady na letištní a přibližovací služby obsahují náklady na následující služby:

Pro účely odst. 2 písm. b) a c) členské státy před začátkem každého referenčního období stanoví pro každé letiště kritéria použitá pro přidělení nákladů mezi letištní a přibližovací služby a traťové navigační služby a příslušně informují Komisi.

3.   Náklady na traťové navigační služby se vztahují k nákladům uvedeným v odstavci 1 s výjimkou nákladů uvedených v odstavci 2.

4.   Pokud jsou poskytnuty výjimky pro lety VFR v souladu s článkem 10, určí poskytovatel letových navigačních služeb náklady letových navigačních služeb poskytované letům VFR a oddělí je od nákladů poskytovaných letům IFR. Tyto náklady mohou být určeny prostřednictvím metodiky marginálních nákladů, přičemž se zohlední výhody pro lety IFR vyplývající ze služeb poskytnutých letům VFR.

1.   Členské státy koordinovaně a nejpozději sedm měsíců před začátkem každého referenčního období pozvou zástupce uživatelů vzdušného prostoru ke konzultaci o stanovených nákladech, plánovaných investicích, prognózách výkonových jednotek, politice poplatků a výsledných jednotkových sazbách. Jsou jim nápomocni poskytovatelé letových navigačních služeb. Členské státy transparentním způsobem stanoví své vnitrostátní náklady nebo náklady funkčních bloků vzdušného prostoru v souladu s článkem 6 a poskytnou své jednotkové sazby zástupcům uživatelů vzdušného prostoru, Komisi a případně i organizaci Eurocontrol.

Během referenčního období členské státy každý rok koordinovaně pozvou zástupce uživatelů vzdušného prostoru ke konzultaci o každé odchylce od prognózy, zejména s ohledem na:

Tuto konzultaci lze uspořádat v regionálním rámci. Zástupci uživatelů vzdušného prostoru mají právo požádat, aby se konalo více konzultací. Konzultace s uživateli se rovněž systematicky pořádají po aktivaci varovného mechanismu stanoveného v článcích 17 a 19 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 jenž má za následek revizi stanovených jednotkových nákladů.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 jsou založeny na výkazních tabulkách a prováděcích pravidlech uvedených v přílohách II, VI a VII. Pokud je v souladu s článkem 3 stanoveno, že se na letištní a přibližovací služby nebo služby CNS, MET a AIS vztahují tržní podmínky, jsou informace uvedené v odstavci 1 založeny na výkazních tabulkách a prováděcích pravidlech uvedených v příloze III. Příslušná dokumentace se dá k dispozici zástupcům uživatelů vzdušného prostoru, Komisi, Eurocontrolu a vnitrostátním dozorovým orgánům tři týdny před konzultační schůzkou. Pro každoroční konzultaci uvedenou v odst. 1 druhém pododstavci je příslušná dokumentace dána k dispozici zástupcům uživatelů vzdušného prostoru, Komisi, Eurocontrolu a vnitrostátním dozorovým orgánům každý rok nejpozději 1. června.

3.   S cílem umožnit podávání zpráv o dosažení výkonnosti podle čl. 18 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 dají členské státy k dispozici Komisi a Eurocontrolu do 1. června každého roku své skutečné náklady vzniklé během předcházejícího roku a rozdíl mezi skutečnými náklady a stanovenými náklady uvedenými v plánu výkonnosti s využitím výkazních tabulek a prováděcích pravidel uvedených v přílohách II, VI a VII. Členské státy, které v souladu s článkem 3 rozhodly, že se na letištní a přibližovací služby nebo služby CNS, MET a AIS vztahují tržní podmínky, poskytují tyto informace s využitím výkazních tabulek a prováděcích pravidel stanovených v příloze III.

1.   Členské státy udělí výjimku z placení poplatků za traťové navigační služby:

2.   Členské státy mohou udělit výjimku z placení poplatků za traťové navigační služby:

3.   Členské státy mohou letům uvedeným v odstavcích 1 a 2 udělit výjimku z placení poplatků za letištní a přibližovací služby.

4.   Náklady vzniklé v souvislosti s lety, kterým byla udělena výjimka z placení poplatků, jsou tvořeny:

5.   Členské státy zajistí, aby poskytovatelům letových navigačních služeb byly proplaceny služby, které poskytli v souvislosti s lety, kterým byla udělena výjimka.

1.   Aniž je dotčena možnost financování traťových letových navigačních služeb prostřednictvím jiných příjmů podle čl. 4 odst. 2, poplatek za traťové navigační služby u konkrétního letu v konkrétní oblasti zpoplatnění traťových navigačních služeb se rovná součinu jednotkové sazby stanovené pro tuto oblast zpoplatnění traťových navigačních služeb a výkonových jednotek traťových navigačních služeb u daného letu.

2.   Jednotková sazba a traťové výkonové jednotky se vypočítají v souladu s přílohou IV.

1.   Aniž je dotčena možnost financování letištních a přibližovacích služeb prostřednictvím jiných příjmů podle čl. 4 odst. 3, poplatek za letištní a přibližovací služby u konkrétního letu v konkrétní oblasti zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb se rovná součinu jednotkové sazby stanovené pro tuto oblast letištních a přibližovacích služeb a výkonových jednotek letištních a přibližovacích služeb u daného letu. Pro účely poplatků se přiblížení a odlet počítá za jeden let. Výpočetní jednotkou je buď let při příletu, nebo let při odletu.

2.   Jednotková sazba a výkonové jednotky letištních a přibližovacích služeb se vypočítají v souladu s přílohou V.

1.   Použije se mechanismus sdílení rizika provozu v souladu se zásadami uvedenými v článku 12 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013.

2.   Následující náklady nejsou předmětem sdílení rizika provozu a musí mít za následek zvýšení nebo snížení stanovených nákladů v následujícím roce (následujících letech) bez ohledu na vývoj provozu:

Navíc mohou členské státy vyjmout ze sdílení rizika provozu stanovené náklady poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří obdrželi povolení k poskytování letových navigačních služeb bez osvědčení, v souladu s čl. 7 odst. 5 nařízení (ES) č. 550/2004.

3.   Pokud se během daného roku n skutečný počet výkonových jednotek ve srovnání s prognózou vypracovanou v plánu výkonnosti pro uvedený rok n nezvýší nebo nesníží o více než 2 %, dodatečný příjem nebo ztráta v příjmech poskytovatele letových navigačních služeb ve vztahu ke stanoveným nákladům se nepřevádí.

4.   Pokud během daného roku n skutečný počet výkonových jednotek převýší prognózu vypracovanou v plánu výkonnosti pro uvedený rok n o více než 2 %, má minimálně 70 % dodatečného příjmu získaného příslušnými poskytovateli letových navigačních služeb, který překračuje 2 % rozdílu mezi skutečnými výkonovými jednotkami a prognózou ve vztahu ke stanoveným nákladům v plánu výkonnosti, za následek odpovídající snížení stanovených nákladů na rok n + 2.

Pokud během daného roku n skutečný počet výkonových jednotek zaostane za prognózou vypracovanou v plánu výkonnosti pro uvedený rok n o více než 2 %, má maximálně 70 % ztráty příjmů vzniklé příslušným poskytovatelům letových navigačních služeb, která překračuje 2 % rozdílu mezi skutečnými výkonovými jednotkami a prognózou ve vztahu ke stanoveným nákladům v plánu výkonnosti, za následek odpovídající zvýšení stanovených nákladů nejdříve v roce n + 2.

5.   Pokud je během daného roku n skutečný počet výkonových jednotek nižší než 90 % prognózy vypracované v plánu výkonnosti pro uvedený rok n, má plná výše ztráty příjmů vzniklé příslušným poskytovatelům letových navigačních služeb, která překračuje 10 % rozdílu mezi skutečnými výkonovými jednotkami a prognózou ve vztahu ke stanoveným nákladům v plánu výkonnosti, za následek odpovídající zvýšení stanovených nákladů nejdříve v roce n + 2.

Pokud je během daného roku n skutečný počet výkonových jednotek vyšší než 110 % prognózy vypracované v plánu výkonnosti pro uvedený rok n, má plná výše dodatečného příjmu získaného příslušnými poskytovateli letových navigačních služeb, která překračuje 10 % rozdílu mezi skutečnými výkonovými jednotkami a prognózou ve vztahu ke stanoveným nákladům v plánu výkonnosti, za následek odpovídající snížení stanovených nákladů na rok n + 2.

6.   V případě letištních a přibližovacích služeb mohou členské státy rozhodnout, že se na letiště s méně než 225 000 pohyby letecké dopravy IFR ročně nepoužijí ustanovení odstavců 3, 4 a 5. Členské státy o takovém rozhodnutí informují Komisi do dvou měsíců od vyhlášení tohoto nařízení.

1.   Použije se mechanismus sdílení nákladů v souladu s těmito zásadami:

2.   Náklady vyňaté z uplatňování odst. 1 písm. a) a b):

1.   Členské státy přijmou finanční pobídky pro své poskytovatele letových navigačních služeb v klíčové oblasti výkonnosti týkající se kapacity a mohou přijmout finanční pobídky v klíčové oblasti výkonnosti týkající se životního prostředí v souladu s článkem 12 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013. Tyto pobídky se skládají ze slev za překročení a pokut za nedosažení cílových úrovní výkonnosti a podle úrovně dosažené výkonnosti se přičtou k přijatým stanoveným nákladům nebo se od nich odečtou.

Uvedené systémy finančních pobídek musí být v souladu s těmito zásadami:

2.   Vnitrostátní dozorové orgány sledují řádné uplatňování těchto systémů pobídek ze strany poskytovatelů letových navigačních služeb.

1.   Poté, co nabídnou konzultace stanovené v článku 9, mohou členské státy na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru a nediskriminačním a transparentním způsobem modulovat poplatky za letové navigační služby účtované uživatelům vzdušného prostoru, aby zohlednily své úsilí vynaložené zejména s cílem:

Modulace poplatků nesmí mít za následek celkovou změnu příjmů poskytovatele letových navigačních služeb. Přeplatky nebo nedoplatky se převedou do následujícího období.

2.   Modulace poplatků za letové navigační služby může být rovněž nediskriminačním a transparentním způsobem prováděna s cílem urychlit zavádění funkcí ATM v rámci programu SESAR. Cílem modulace může být obzvláště poskytnutí pobídek k vybavení letadel systémy zahrnutými do společných projektů uvedených v čl. 15a odst. 3 nařízení (ES) č. 550/2004.

3.   Modulací poplatků za letové navigační služby se rozumí změna poplatků za traťové navigační služby a/nebo poplatků za letištní a přibližovací služby vypočítaných na základě ustanovení článků 11 a 12.

4.   Vnitrostátní dozorové orgány sledují řádné uplatňování modulace poplatků za letové navigační služby ze strany poskytovatelů letových navigačních služeb.

1.   Členské státy zajistí, aby byly pro každou oblast zpoplatnění každoročně stanoveny jednotkové sazby. Aniž je dotčen odstavec 2, jednotkové sazby se v průběhu roku nemění.

Jednotkové sazby se stanoví v souladu s následujícím postupem:

Jednotkové sazby se stanoví v národní měně. Pokud se členské státy, které jsou součástí funkčního bloku vzdušného prostoru, rozhodnou vytvořit společnou oblast zpoplatnění s jedinou jednotkovou sazbou, tato jednotková sazba se stanoví v eurech nebo v národní měně jednoho z příslušných členských států. Příslušné členské státy oznámí použitelnou měnu Komisi a Eurocontrolu.

2.   Pokud jsou plány výkonnosti přijaty po 1. listopadu roku předcházejícího roku, ve kterém začíná referenční období, nebo pokud jsou revidovány v souladu s články 17 a 19 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013, jednotkové sazby se v případě potřeby přepočítají na základě plánu v konečném znění nebo použitelných nápravných opatření. Za tímto účelem a v souladu s článkem 16 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 členské státy vypočítají a uplatní svou jednotkovou sazbu v souladu s přijatým plánem výkonnosti co nejdříve v průběhu prvního roku referenčního období nebo prvního roku uplatňování revidovaných plánů výkonnosti a výkonnostních cílů. Rozdíl v příjmech vzniklý v důsledku dočasného použití původní jednotkové sazby se převede do výpočtu jednotkové sazby následujícího roku. Pro první rok referenčního období nebo první rok uplatňování revidovaných plánů výkonnosti a výkonnostních cílů se mechanismus sdílení rizika provozu stanovený v článku 13 uplatňuje na základě stanovených nákladů a výkonových jednotek obsažených v plánu výkonnosti v konečném znění a skutečných výkonových jednotek za daný rok.

1.   Členské státy mohou vybírat poplatky prostřednictvím jediného poplatku za každý let. Pokud se poplatky účtují a vybírají v regionálním rámci, fakturační měna může být euro a do příslušné jednotkové sazby může být doplněna administrativní jednotková sazba pro fakturační náklady a náklady na výběr poplatků. Členské státy zajistí, aby byly částky vybrané jejich jménem použity k financování nákladů stanovených v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

2.   Uživatelé letových navigačních služeb neprodleně a v plné výši uhradí všechny poplatky za letové navigační služby.

3.   Členské státy zajistí použití účinných donucovacích prostředků. Tato opatření mohou zahrnovat odepření služeb, zadržení letadla či jiná donucovací opatření v souladu s platnými právními předpisy.

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije od druhého referenčního období, stanoveného v článku 8 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013, a během uvedeného období. S ohledem na uplatňování systému sledování výkonnosti platí, že aby bylo možné přijmout cíle pro celou Unii podle čl. 10 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 před začátkem druhého referenčního období a připravit a přijmout plány výkonnosti v souladu s ustanoveními prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013, čl. 1 odst. 5, článek 3, čl. 7 odst. 4, článek 9, čl. 14 odst. 2 písm. b) až f) a článek 17, jakož i přílohy tohoto nařízení, se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.