7.5.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 125/4

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 414/2013

ze dne 6. května 2013,

kterým se stanoví postup pro povolování stejných biocidních přípravků v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (1), a zejména na čl. 17 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) č. 528/2012 stanoví postupy pro podávání žádostí o povolení biocidních přípravků a udělování těchto povolení.

(2)

Jsou-li témuž přijímajícímu příslušnému orgánu nebo agentuře předloženy žádosti o dvě nebo více povolení biocidních přípravků se stejnými vlastnostmi, mohou být tato povolení udělena na základě hodnocení jednoho přípravku a případně srovnávacího posouzení. Je proto vhodné stanovit postup povolování, který bude přizpůsobený těmto případům.

(3)

Podmínky týkající se uvádění biocidního přípravku na trh a jeho používání by měly být založeny na hodnocení daného přípravku. Je proto vhodné požadovat, aby biocidní přípravky povolené v souladu s tímto nařízením byly povolovány za stejných podmínek jako hodnocené biocidní přípravky, k nimž se vztahují, s výjimkou podrobností, v nichž se tyto přípravky liší.

(4)	Vzhledem k tomu, že toto nařízení stanoví postup podle nařízení (EU) č. 528/2012, které se použije ode dne 1. září 2013, mělo by toto nařízení být rovněž použitelné od uvedeného data.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví postup použitelný v případě podání žádosti o povolení přípravku (dále jen „stejný přípravek“), který je totožný s jiným biocidním přípravkem nebo skupinou přípravků, jež byly povoleny nebo zaregistrovány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (2) nebo nařízením (EU) č. 528/2012, nebo pro který byla předložena žádost o registraci nebo povolení (dále jen „příslušný referenční přípravek“), pokud jde o všechny nejnovější informace předložené v souvislosti s povolením nebo registrací s výjimkou informací, které mohou podléhat administrativní změně v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 354/2013 ze dne18. dubna 2013 o změnách biocidních přípravků povolených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (3).

Článek 2

Obsah žádostí

Odchylně od čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 a požadavků na informace podle čl. 43 odst. 1 uvedeného nařízení obsahuje žádost o povolení stejného přípravku tyto informace:

a)	číslo povolení nebo v případě dosud neschválených příslušných referenčních přípravků číslo žádosti příslušného referenčního přípravku uvedené v registru biocidních přípravků;

b)	údaj o navrhovaných rozdílech mezi stejným přípravkem a příslušným referenčním přípravkem a důkaz o tom, že přípravky jsou totožné ve všech ostatních aspektech;

c)	je-li to nezbytné podle čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012, potvrzení o přístupu ke všem údajům, z nichž vychází povolení příslušného referenčního přípravku;

d)	návrh souhrnu vlastností biocidního přípravku u stejného přípravku.

Článek 3

Předkládání a schvalování žádostí o vnitrostátní povolení

1. Jestliže příslušný referenční přípravek byl povolen v rámci vnitrostátního povolení nebo je předmětem žádosti o takové povolení, podávají se žádosti o povolení stejného přípravku v souladu s čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 u příslušného orgánu, jenž udělil vnitrostátní povolení příslušného referenčního přípravku nebo od něhož se udělení tohoto povolení požaduje.

2. Odchylně od čl. 29 odst. 2 a 4 nařízení (EU) č. 528/2012 schválí příslušný orgán žádost do 30 dnů od přijetí, pokud byly předloženy informace uvedené v článku 2.

V rámci schválení se zkontroluje, zda se navrhované rozdíly mezi stejným přípravkem a příslušným referenčním přípravkem týkají pouze informací, jež mohou podléhat administrativní změně v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 354/2013.

Článek 4

Předkládání a schvalování žádostí o povolení Unie

1. Jestliže příslušný referenční přípravek byl povolen v rámci povolení Unie nebo je předmětem žádosti o takové povolení, podávají se žádosti o povolení stejného přípravku u agentury v souladu s čl. 43 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012.

2. Žádost však nezahrnuje potvrzení, že pro biocidní přípravek platí podobné podmínky používání v celé Unii, ani odkaz na hodnotící příslušný orgán.

3. Pro účely uplatňování tohoto článku se ustanovení čl. 43 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012 vykládá jako povinnost agentury informovat pouze žadatele.

4. Odchylně od čl. 43 odst. 3 prvního a druhého pododstavce nařízení (EU) č. 528/2012 schválí agentura žádost do 30 dnů od přijetí, pokud byly předloženy informace uvedené v článku 2.

5. V rámci schválení se zkontroluje, zda se navrhované rozdíly mezi stejným přípravkem a příslušným referenčním přípravkem týkají pouze informací, jež mohou podléhat administrativní změně v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 354/2013.

6. Pro účely uplatňování tohoto článku se všechny odkazy na hodnotící příslušný orgán podle čl. 43 odst. 3 třetího pododstavce a čl. 43 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 528/2012 považují za odkazy na agenturu.

Článek 5

Hodnocení žádostí o vnitrostátní povolení a rozhodování o těchto žádostech

Odchylně od článku 30 nařízení (EU) č. 528/2012 příjímající příslušný orgán rozhodne, zda udělí, nebo zamítne povolení stejného přípravku v souladu s článkem 19 uvedeného nařízení do 60 dnů od schválení žádosti v souladu s článkem 4 nebo případně od následného data přijetí odpovídajícího rozhodnutí týkajícího se příslušného referenčního přípravku.

Článek 6

Hodnocení žádostí o povolení Unie a rozhodování o těchto žádostech

1. Odchylně od čl. 44 odst. 1, 2 a 3 nařízení (EU) č. 528/2012 vypracuje agentura stanovisko k žádosti a předloží ho Komisi do 30 dnů od schválení žádosti v souladu s článkem 4 tohoto nařízení nebo případně k následnému datu předložení stanoviska týkajícího se příslušného referenčního přípravku v souladu s čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) č. 528/2012.

2. Doporučí-li agentura povolení biocidního přípravku, musí stanovisko obsahovat alespoň oba tyto prvky:

a)	prohlášení o tom, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 19 nařízení (EU) č. 528/2012 a návrh souhrnu vlastností biocidního přípravku podle čl. 22 odst. 2 uvedeného nařízení;

b)	případně podrobnosti o jakýchkoliv podmínkách, jimž by mělo podléhat uvedení biocidního přípravku na trh nebo jeho používání.

Článek 7

Povolení a změny stejných přípravků

1. Stejný přípravek má odlišné číslo povolení než příslušný referenční přípravek.

Ve všech ostatních ohledech je obsah povolení stejného přípravku totožný s obsahem povolení příslušného referenčního přípravku kromě informací týkajících se odlišností mezi přípravky. V registru biocidních přípravků je uvedeno spojení mezi stejnými přípravky a příslušnými referenčními přípravky.

2. Změny stejného přípravku nebo příslušného referenčního přípravku se oznamují nebo se o ně žádá nezávisle na sobě v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 354/2013.

Povolení stejného přípravku nebo příslušného referenčního přípravku mohou být změněna nebo zrušena nezávisle na sobě.

Při hodnocení navrhované změny stejného přípravku nebo příslušného referenčního přípravku však přijímající příslušný orgán nebo případně agentura zváží, zda je vhodné zrušit nebo změnit povolení jiných přípravků, s nimiž je přípravek spojený v registru biocidních přípravků podle odst. 1 druhého pododstavce.

Článek 8

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. září 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. května 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.

(3) Úř. věst. L 109, 19.4.2013, s. 4.

7.5.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 125/7

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 415/2013

ze dne 6. května 2013,

kterým se stanoví další pravomoci a úkoly referenčních laboratoří EU pro vzteklinu, tuberkulózu skotu a zdraví včel, mění nařízení (ES) č. 737/2008 a zrušuje nařízení (EU) č. 87/2011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (1), a zejména na čl. 32 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví obecné pravomoci a povinnosti pro referenční laboratoře EU pro potraviny a krmiva a pro oblast zdraví zvířat a pro živá zvířata, které jsou uvedeny v příloze VII uvedeného nařízení. Nařízení (ES) č. 882/2004 dále stanoví, že Komise může zařadit do jeho přílohy VII jiné referenční laboratoře EU, které působí v oblastech spadajících do oblasti působnosti uvedeného nařízení.

(2)	V nařízení (ES) č. 882/2004 se rovněž uvádí, že kromě obecných pravomocí a povinností referenčních laboratoří EU pro oblast zdraví zvířat, jež jsou v něm stanoveny, může Komise stanovit dodatečné pravomoci a úkoly pro tyto laboratoře.

(3)

V nařízení Komise (ES) č. 737/2008 ze dne 28. července 2008, kterým se stanovují referenční laboratoře Společenství pro nákazy korýšů, vzteklinu a tuberkulózu skotu, kterým se stanoví další povinnosti a úkoly referenčních laboratoří Společenství pro vzteklinu a tuberkulózu skotu a kterým se mění příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (2), Komise stanovila mimo jiné referenční laboratoře EU pro vzteklinu a tuberkulózu skotu, a následně doplnila příslušné zápisy týkající se těchto laboratoří do přílohy VII nařízení (ES) č. 882/2004. Přílohy I a II nařízení (ES) č. 737/2008 dále stanoví určité konkrétní pravomoci a úkoly související s charakteristickými rysy patogenů. Tyto pravomoci a úkoly doplňují pravomoci a úkoly stanovené v nařízení (ES) č. 882/2004.

(4)

Nařízením Komise (EU) č. 87/2011 ze dne 2. února 2011, kterým se určuje referenční laboratoř EU pro zdraví včel, stanoví další povinnosti a úkoly této laboratoře a mění příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (3), Komise určila referenční laboratoř EU pro zdraví včel a následně doplnila příslušný zápis týkající se této laboratoře do přílohy VII nařízení (ES) č. 882/2004. Příloha nařízení (EU) č. 87/2011 dále stanovuje určité konkrétní pravomoci a úkoly v souvislosti s vlastnostmi původců, kteří mohou mít vliv na zdraví včel. Tyto pravomoci a úkoly doplňují pravomoci a úkoly stanovené v nařízení (ES) č. 882/2004.

(5)

Vymezení určitých úkolů referenční laboratoře EU pro zdraví včel stanovené v příloze nařízení (EU) č. 87/2011 je třeba změnit ve vztahu k sérologickým testům, neboť tyto testy se nepoužijí při vyšetření včel. Rovněž je třeba provést změnu ustanovení o kolapsu včelstev, aby byla zajištěna konzistentnost pojmosloví používaného v dozorových studiích o úhynu včel podle ustanovení prováděcího rozhodnutí Komise 2012/362/EU (4).

(6)	V zájmu srozumitelnosti a zjednodušení právních předpisů Unie je vhodné, aby byla ustanovení týkající se těchto další pravomocí a úkolů referenčních laboratoří EU pro vzteklinu, tuberkulózu skotu a zdraví včel uvedena pouze v jediném aktu.

(7)	Nařízení (ES) č. 737/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno a nařízení (EU) č. 87/2011 by mělo být zrušeno.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Kromě obecných pravomocí a úkolů referenčních laboratoří EU pro oblast zdraví zvířat stanovených v čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 882/2004 má referenční laboratoř EU pro vzteklinu uvedená v příloze VII části II bodě 16 zmíněného nařízení rovněž pravomoci a úkoly stanovené v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Kromě obecných pravomocí a úkolů referenčních laboratoří EU pro oblast zdraví zvířat stanovených v čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 882/2004 má referenční laboratoř EU pro tuberkulózu skotu uvedená v příloze VII části II bodě 17 zmíněného nařízení rovněž pravomoci a úkoly stanovené v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Kromě obecných pravomocí a úkolů referenčních laboratoří EU pro oblast zdraví zvířat stanovených v čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 882/2004 má referenční laboratoř EU pro zdraví včel uvedená v příloze VII části II bodě 18 zmíněného nařízení rovněž pravomoci a úkoly stanovené v příloze III tohoto nařízení.

Článek 4

Nařízení (ES) č. 737/2008 se mění takto:

1)	Články 2 a 3 se zrušují.

2)	Přílohy I a II se zrušují.

Článek 5

Nařízení (EU) č. 87/2011 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. května 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(2) Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 29.

(3) Úř. věst. L 29, 3.2.2011, s. 1.

(4) Úř. věst. L 176, 6.7.2012, s. 65.

PŘÍLOHA I

Další pravomoci a úkoly referenční laboratoře EU pro vzteklinu nad rámec pravomocí a úkolů stanovených v čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 882/2004

Referenční laboratoř EU pro vzteklinu po konzultaci s Komisí koordinuje metody používané v členských státech k diagnostice vztekliny, zejména prostřednictvím:

a)	typizace, uchovávání a dodávání kmenů viru vztekliny;

b)	přípravy, kontroly a dodávání mezinárodních standardních sér a dalších referenčních činidel národním referenčním laboratořím za účelem standardizace testů a činidel používaných v členských státech;

c)	potvrzování referenčních činidel včetně antigenů a národních standardních sér, které dodaly národní referenční laboratoře;

d)	vytvoření a udržování sérové banky a sbírky viru vztekliny a udržování databáze kmenů izolovaných v rámci Unie včetně jejich typizace;

e)	organizace pravidelných srovnávacích testů diagnostických postupů na úrovni Unie a provádění laboratorních odbornostních zkoušek národních referenčních laboratoří;

f)	shromažďování a vyhodnocování údajů a informací o používaných diagnostických metodách a o výsledcích testů prováděných v Unii;

g)	charakterizace viru vztekliny nejmodernějšími dostupnými metodami umožňujícími lepší pochopení epizootologie této nákazy;

h)	sledování vývoje situace v oblasti dohledu, epizootologie a prevence vztekliny na celém světě;

i)	získávání podrobných poznatků o přípravě a použití přípravků veterinární imunologie užívaných k eradikaci a tlumení vztekliny včetně hodnocení očkovacích látek.

Referenční laboratoř EU pro vzteklinu rovněž:

a)	usnadňuje harmonizaci technik v Unii, zejména stanovením standardních metod testování;

b)	pořádá semináře pro národní referenční laboratoře, jak je stanoveno v pracovním programu a předpokládaném rozpočtu podle článku 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 926/2011 (1), včetně školení odborníků z členských států, případně z třetích zemí, o nových analytických metodách;

c)	poskytuje technickou pomoc Komisi a účastní se na její žádost mezinárodních fór týkajících se vztekliny, zvláště standardizace analytických diagnostických metod a jejich realizace.

Referenční laboratoř EU pro vzteklinu kromě toho provádí výzkumnou činnost a při každé možné příležitosti koordinuje výzkumnou činnost zaměřenou na účinnější tlumení a eradikaci vztekliny, zejména prostřednictvím:

a)	provádění zkoušek k potvrzení testů nebo spolupráce s národními referenčními laboratořemi při provádění těchto zkoušek;

b)	poskytování vědeckého poradenství Komisi a sběru informací a zpráv souvisejících s činností referenční laboratoře EU.

(1) Úř. věst. L 241, 17.9.2011, s. 2.

PŘÍLOHA II

Další pravomoci a úkoly referenční laboratoře EU pro tuberkulózu skotu nad rámec pravomocí a úkolů stanovených v čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 882/2004

Referenční laboratoř EU pro tuberkulózu skotu po konzultaci s Komisí koordinuje metody používané v členských státech k diagnostice tuberkulózy skotu, zejména prostřednictvím:

a)	typizace, uchovávání a dodávání kmenů bakterie Mycobacterium sp. způsobující tuberkulózu zvířat;

b)	přípravy, kontroly a dodávání referenčních činidel národním referenčním laboratořím za účelem standardizace testů a činidel používaných v členských státech;

c)	potvrzování referenčních činidel včetně antigenů a tuberkulínů, které dodaly národní referenční laboratoře pro tuberkulózu skotu;

d)	vytvoření a udržování banky bakterie Mycobacterium sp. způsobující tuberkulózu zvířat a udržování databáze kmenů izolovaných v rámci Unie včetně jejich typizace;

e)	organizace pravidelných srovnávacích testů diagnostických postupů na úrovni Unie a provádění laboratorních odbornostních zkoušek národních referenčních laboratoří;

f)	shromažďování a vyhodnocování údajů a informací o používaných diagnostických metodách a o výsledcích testů prováděných v Unii;

g)	charakterizace bakterie Mycobacterium sp. způsobující tuberkulózu zvířat nejmodernějšími dostupnými metodami umožňujícími lepší pochopení epizootologie této nákazy;

h)	sledování vývoje situace v oblasti dohledu, epizootologie a prevence tuberkulózy skotu na celém světě;

i)	získávání podrobných poznatků o přípravě a použití přípravků veterinární imunologie užívaných k eradikaci a tlumení tuberkulózy skotu včetně hodnocení očkovacích látek.

Referenční laboratoř EU pro tuberkulózu skotu rovněž:

a)	usnadňuje harmonizaci technik v Unii, zejména stanovením standardních metod testování;

b)	pořádá semináře pro národní referenční laboratoře, jak je stanoveno v pracovním programu a předpokládaném rozpočtu podle článku 2 prováděcího nařízení (EU) č. 926/2011, včetně školení odborníků z členských států, případně z třetích zemí, o nových analytických metodách;

c)	poskytuje technickou pomoc Komisi a účastní se na její žádost mezinárodních fór týkajících se diagnostiky tuberkulózy skotu, zvláště standardizace analytických diagnostických metod a jejich realizace.

Referenční laboratoř EU pro tuberkulózu skotu kromě toho provádí výzkumnou činnost a při každé možné příležitosti koordinuje výzkumnou činnost zaměřenou na účinnější tlumení a eradikaci tuberkulózy skotu, zejména prostřednictvím:

a)	provádění zkoušek k potvrzení testů nebo spolupráce s národními referenčními laboratořemi při provádění těchto zkoušek;

b)	poskytování vědeckého poradenství Komisi a sběru informací a zpráv souvisejících s činností referenční laboratoře EU.

PŘÍLOHA III

Další pravomoci a úkoly referenční laboratoře EU pro zdraví včel nad rámec pravomocí a úkolů stanovených v čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 882/2004

Referenční laboratoř EU pro zdraví včel po konzultaci s Komisí koordinuje metody používané v členských státech k diagnostice příslušných nákaz včel, v případě nutnosti zejména prostřednictvím:

a)	typizace, uchovávání a případně dodávání kmenů patogenních původců za účelem usnadnění diagnostické služby v Unii;

b)	typizace a charakterizace antigenu a genomu patogenních původců, je-li to relevantní a nezbytné, například pro epizootické sledování nebo ověření diagnózy;

c)	pokud jsou vyžadována referenční činidla, dodává standardní referenční séra a jiná referenční činidla národním referenčním laboratořím ke standardizaci testů a činidel používaných v jednotlivých členských státech;

d)	organizace pravidelných srovnávacích testů, diagnostických postupů na úrovni Unie s národními referenčními laboratořemi za účelem poskytnutí informací o používaných diagnostických metodách a výsledcích testů prováděných v Unii;

e)	uchovávání odborných poznatků o roztoči Tropilaelaps mites, lesknáčku úlovém (Aethina tumida) a jiných relevantních patogenních původcích, aby bylo možné provádět rychlé diferenciální diagnózy;

f)	určování identity patogenních původců nákaz, v případě potřeby v úzké spolupráci s regionálními referenčními laboratořemi určenými Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE);

g)	vytváření a uchovávání aktuální sbírky patogenních původců a jejich kmenů a aktuální sbírky jiných činidel proti patogenním původcům nákaz včel, pokud jsou k dispozici;

h)	provádění soupisu technik používaných v současnosti v jednotlivých laboratořích;

i)	navrhování standardizovaných zkoušek a zkušebních postupů nebo referenčních činidel pro interní kontrolu kvality;

j)	poradenství Komisi ohledně vědeckých aspektů týkajících se zdraví včel.

Referenční laboratoř EU pro zdraví včel rovněž:

aktivně napomáhá při diagnóze v případě ohniska příslušné nákazy v členských státech tím, že přijímá izoláty patogenních původců pro potvrzující diagnózu, charakterizaci a epizootické studie a neprodleně sděluje výsledky veškerých šetření Komisi, členským státům a příslušným národním referenčním laboratořím;

b)	podporuje školení či doškolování odborníků v laboratorní diagnostice s cílem harmonizovat diagnostické techniky v Unii;

c)	pořádá semináře pro národní referenční laboratoře, jak je stanoveno v pracovním programu a předpokládaném rozpočtu podle článku 2 prováděcího nařízení (EU) č. 926/2011, včetně školení odborníků z členských států, případně z třetích zemí, o nových analytických metodách;

d)	poskytuje technickou pomoc Komisi a účastní se na její žádost mezinárodních fór týkajících se zvláště standardizace analytických metod a jejich realizace;

vyvíjí monitorovací činnosti a pokud možno koordinuje činnosti, jejichž účelem je zlepšení nákazového statusu včel v Unii, zejména tím, že:

i)	provádí zkoušky k potvrzení testů nebo při provádění těchto zkoušek spolupracuje s příslušnými národními referenčními laboratořemi,

ii)	poskytuje Komisi vědeckou a technickou podporu a shromažďuje informace a zprávy související s činností referenční laboratoře EU,

iii)	organizuje a koordinuje průzkum o úhynech včelstev v Unii, pokud jde o stanovení základního měřítka pro „běžný“ sezonní úhyn včel;

f)	spolupracuje s příslušnými laboratořemi ve třetích zemích, v nichž jsou uvedené nákazy rozšířeny, pokud jde o diagnostické metody pro nákazy včel;

g)	spolupracuje s příslušnými regionálními laboratořemi určenými OIE, pokud jde o exotické nákazy (roztoč Tropilaelaps mites a lesknáček úlový (Aethina tumida) a jakékoli jiné nákazy považované v Unii za exotické);

h)	shromažďuje informace o exotických a endemických nákazách nebo škůdcích, kteří by se mohli v Unii objevit a mít negativní dopad, včetně úhynů včelstev, a předává tyto informace Komisi a příslušným národním referenčním laboratořím.

Referenční laboratoř EU pro zdraví včel rovněž:

a)	po konzultaci s Komisí provádí experimenty a terénní testy pro účinnější tlumení některých nákaz včel;

b)	na každoročním zasedání národních referenčních laboratoří přezkoumává příslušné požadavky na provádění zkoušek stanovené v Kodexu zdraví suchozemských živočichů a v Příručce norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat;

c)	napomáhá Komisi při přezkumu doporučení v Kodexu zdraví suchozemských živočichů a v Příručce norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat.

7.5.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 125/17

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 22. března 2013

o statistice držby cenných papírů

(ECB/2013/7)

(2013/215/EU)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 5.1, 12.1 a 14.3 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1),

s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) stanoví, že zpravodajské jednotky, které jsou rezidenty v členském státu eurozóny, musí vykazovat pozice, transakce a jsou-li k dispozici, jiné změny objemu cenných papírů, které drží, podle jednotlivých cenných papírů. Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „národní centrální banky“), jsou povinny tyto údaje klasifikovat a agregovat. Je tedy nezbytné vymezit postupy, na jejichž základě mají národní centrální banky Evropské centrální bance (ECB) v souladu s nařízením (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) vykazovat statistické informace odvozené z údajů shromážděných od skutečného souboru zpravodajských jednotek.

(2)

Komise zveřejnila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (3) (dále jen „ESA 2010“), jenž je mezinárodně slučitelným účetním rámcem, který se používá k popisu ekonomik členských států a který nahradí ESA 95. Klasifikace údajů, které mají být vykazovány na základě těchto obecných zásad, by se měla řídit pravidly vymezenými v ESA 2010.

(3)	Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zatížení zpravodajských jednotek,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Oblast působnosti

Tyto obecné zásady stanoví povinnosti národních centrálních bank vykazovat ECB statistiku držby cenných papírů, která je shromažďována podle nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24).

Článek 2

Definice

Pojmy užívané v těchto obecných zásadách mají stejný význam jako pojmy definované v nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24).

Článek 3

Povinnosti národních centrálních bank vykazovat držbu cenných papírů s kódem ISIN

1. Národní centrální banky shromažďují a ECB vykazují statistické informace o držbě cenných papírů s kódem ISIN podle jednotlivých cenných papírů v souladu se schématy vykazování uvedenými v příloze I části 1 (tabulky 1 až 3) a části 2 (tabulky 1 až 3) a v souladu se standardy elektronického výkaznictví, které jsou zakotveny v samostatném dokumentu, pro tyto druhy nástrojů: krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31); dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32); kótované akcie (F.511) a akcie nebo podílové jednotky investičních fondů (F.52).

Zpravodajské povinnosti národních centrálních bank zahrnují pozice ke konci čtvrtletí a buď i) finanční transakce ke konci čtvrtletí, k nimž došlo v průběhu referenčního čtvrtletí, nebo ii) údaje ke konci měsíce nebo ke konci čtvrtletí, které jsou nezbytné k odvození finančních transakcí, jak je uvedeno v odstavci 2.

Finanční transakce nebo údaje, které jsou nezbytné k odvození finančních transakcí a které skutečné zpravodajské jednotky vykazují národním centrálním bankám v souladu s částí 1 přílohy I nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), se měří tak, jak je uvedeno v části 3 přílohy II nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24).

2. Národní centrální banky ECB vykazují údaje uvedené v odstavci 1 za tato referenční období a v souladu s těmito lhůtami:

pokud se týká držby cenných papírů rezidentskými investory s výjimkou národních centrálních bank, cenných papírů, které rezidentští uschovatelé drží v úschově jménem investorů, kteří jsou rezidenty v jiných členských státech eurozóny, a cenných papírů vydaných subjekty z eurozóny, které rezidentští uschovatelé drží v úschově jménem investorů, kteří jsou rezidenty mimo eurozónu:

i)	národní centrální banky čtvrtletně vykazují údaje o pozicích ke konci čtvrtletí členěných podle jednotlivých cenných papírů do skončení pracovní doby v 70. kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují,

ii)

národní centrální banky vykazují buď 1) čtvrtletně transakce podle jednotlivých cenných papírů a jsou-li k dispozici, jiné změny objemu v průběhu referenčního čtvrtletí do skončení pracovní doby v 70. kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují, nebo 2) pozice členěné podle jednotlivých cenných papírů a jsou-li k dispozici, jiné změny objemu, které jsou nezbytné k odvození transakcí. V posledně uvedeném případě národní centrální banky vykazují v souladu s přístupy uvedenými v části 1 přílohy I nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) do skončení pracovní doby v 70. kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují, pokud jde o čtvrtletní údaje členěné podle jednotlivých cenných papírů, a v 63. kalendářní den po skončení měsíce, k němuž se údaje vztahují, pokud jde o měsíční údaje členěné podle jednotlivých cenných papírů;

pokud se týká držby cenných papírů zpravodajskými skupinami včetně nerezidentských subjektů, národní centrální banky čtvrtletně vykazují údaje o pozicích ke konci čtvrtletí členěných podle jednotlivých cenných papírů v těchto lhůtách:

i)	od roku 2013 do roku 2015 do skončení pracovní doby v 70. kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují a

ii)	od roku 2016 do skončení pracovní doby v 55. kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují.

3. Do září každého roku sdělí ECB národním centrálním bankám přesné termíny přenosu údajů, jež mají být vykázány, v podobě časového plánu vykazování pro příští rok.

4. Pro opravy měsíčních a čtvrtletních údajů platí následující obecná pravidla.

Národní centrální banky vykazují pravidelné opravy takto:

opravy měsíčních údajů, jež se vztahují ke třem měsícům předcházejícím poslednímu čtvrtletí a k jejichž přenosu dochází čtvrtletně, se zasílají společně s údaji za poslední čtvrtletí (pravidelný přenos údajů); opravy měsíčních údajů, jež se vztahují k měsíci předcházejícímu poslednímu měsíci a k jejichž přenosu dochází měsíčně, se zasílají společně s údaji za poslední měsíc (pravidelný přenos údajů),

ii)	opravy čtvrtletních údajů, jež se vztahují k čtvrtletí předcházejícímu poslednímu čtvrtletí, se zasílají společně s údaji za poslední čtvrtletí (pravidelný přenos údajů),

iii)	opravy za předcházející tři roky (12 čtvrtletí) se zasílají společně s pravidelným přenosem údajů, jež se vztahují k třetímu čtvrtletí roku,

iv)	vykazování všech dalších pravidelných oprav, které nejsou uvedeny v bodech i) až iii), bude dohodnuto s ECB.

b)	Na základě předchozí dohody s ECB vykazují národní centrální banky výjimečné opravy, které významně zlepšují kvalitu údajů, jakmile jsou k dispozici a mimo pravidelná období pro přenos údajů.

Národní centrální banky předkládají ECB vysvětlivky, v nichž uvedou důvody pro významné opravy. Národní centrální banky mohou rovněž dobrovolně předkládat vysvětlivky jakýchkoli dalších oprav.

5. Zpravodajská povinnost vymezená v tomto článku zahrnuje následující zpravodajskou povinnost týkající se zpětných údajů.

a)	Národní centrální banky v rámci svých možností vykazují zpětné údaje za referenční období, které začíná prvním čtvrtletím 2009 a končí čtvrtým čtvrtletím 2013.

Pokud členský stát přijme euro poté, co tyto obecné zásady nabudou účinku, platí tato pravidla:

národní centrální banky členských států, které vstoupily do Unie před prosincem 2012, při vynaložení nejvyššího úsilí vykazují ECB zpětné údaje, které pokrývají alespoň 1) referenční období počínaje březnem 2014, nebo 2) dobu pěti let před přijetím eura v příslušném členském státě podle toho, které z těchto období je kratší,

ii)

národní centrální banky členských států, které vstoupily do Unie po prosinci 2012, při vynaložení nejvyššího úsilí vykazují ECB zpětné údaje, které pokrývají alespoň 1) referenční období počínaje březnem 2016, nebo 2) dobu pěti let před přijetím eura v příslušném členském státě podle toho, které z těchto období je kratší.

6. Účetní pravidla uvedená v článku 5 nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) se vztahují též na vykazování údajů národními centrálními bankami v souladu s těmito obecnými zásadami.

Článek 4

Přístupy pro vykazování držby cenných papírů bez kódu ISIN

1. Národní centrální banky mohou rozhodnout, zda budou ECB vykazovat statistické informace o cenných papírech bez kódu ISIN, které jsou v držbě měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností a subjektů v čele zpravodajských skupin, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), nebo které drží uschovatelé jménem i) rezidentských investorů, na něž se nevztahuje nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), ii) nefinančních investorů, kteří jsou rezidenty v jiných členských státech eurozóny, nebo iii) investorů, kteří jsou rezidenty v členských státech mimo eurozónu, ve smyslu nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), kterým nebyla udělena výjimka ze zpravodajské povinnosti na základě nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24).

2. Národní centrální banky, které vykazují statistické informace podle odstavce 1, postupují podle pravidel vymezených v čl. 3 odst. 2 a používají schémata vykazování v příloze I části 1 (tabulky 1, 2 a 4) a části 2 (tabulky 1, 2 a 4), jakož i standardy elektronického výkaznictví, které jsou zakotveny v samostatném dokumentu.

3. Opravy čtvrtletních údajů se provádějí v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. a) a b).

4. Národní centrální banky předkládají ECB vysvětlivky, v nichž uvedou důvody pro významné opravy. Národní centrální banky mohou rovněž dobrovolně předkládat vysvětlivky jakýchkoli dalších oprav. Jsou-li k dispozici, poskytují národní centrální banky kromě toho informace o významných reklasifikacích v sektorech držitelů nebo v klasifikaci nástrojů.

Článek 5

Přístupy pro sestavování statistiky o držbě cenných papírů v úschově

1. Bez ohledu na výjimku ze statistické zpravodajské povinnosti, kterou národní centrální banky mohou udělit uschovatelům v souladu s čl. 4 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), s cílem dosáhnout souladu s článkem 3 rozhodují národní centrální banky po konzultaci s ECB o nejvhodnějším přístupu pro sestavování statistiky cenných papírů v držbě investorů, na něž se nevztahuje zpravodajská povinnost podle nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), a to v závislosti na organizaci příslušných trhů a dostupnosti jiných relevantních statistických a veřejných informací nebo informací dohledu v členských státech.

2. Pokud uschovatelé po udělení výjimky v souladu s čl. 4 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) nevykazují údaje o držbě cenných papírů a pokud národní centrální banky získávají tyto údaje z jiných statistických či dohledových zdrojů údajů nebo pokud je shromažďují přímo od investorů v souladu s vnitrostátními postupy, přijmou národní centrální banky všechna tato opatření:

a)	zajistí, aby tyto zdroje byly v dostatečné míře sladěny se statistickými pojmy a definicemi vymezenými v nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24);

b)	sledují kvalitu údajů v souladu s minimálními statistickými standardy vymezenými v příloze III nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24);

c)	pokud vykazované údaje nesplňují standardy kvality uvedené v pododstavci b), zlepšují kvalitu těchto údajů včetně shromažďování údajů od uschovatelů, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 10 a 11 nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24).

3. Jsou-li k dispozici, poskytují národní centrální banky kromě toho informace o jiných významných změnách objemu ve smyslu části 3 přílohy II nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24).

Článek 6

Výjimky

1. Národní centrální banky nejméně jednou ročně informují ECB o výjimkách, které byly zpravodajským jednotkám uděleny, obnoveny nebo odňaty na následující kalendářní rok, jakož i o všech zpravodajských povinnostech ad hoc, které byly uloženy skutečným zpravodajským jednotkám, jimž byla udělena výjimka.

2. Národní centrální banky pravidelně alespoň jednou ročně kontrolují plnění podmínek pro udělení, obnovu nebo odnětí výjimek ve smyslu článku 4 nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24).

Článek 7

Referenční údaje o aktivech konsolidované rozvahy zpravodajských skupin

1. Rada guvernérů ECB určí zpravodajské skupiny ve smyslu a podle kritérií uvedených v čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) na základě údajů ke konci prosince, které odpovídají předcházejícímu kalendářnímu roku a které národní centrální banky poskytly ECB (dále jen „referenční údaje“) pro účely odvození statistiky ESCB o konsolidovaných bankovních údajích za členské státy.

2. Do září každého roku sdělí ECB národním centrálním bankám termín, do kterého mají národní centrální banky v následujícím roce uskutečnit přenos referenčních údajů. K tomuto přenosu dojde včas tak, aby bylo možné v červenci každého roku odvodit celková konsolidovaná aktiva bank Evropské unie.

Článek 8

Oznamování subjektům v čele zpravodajských skupin

1. Národní centrální banky jménem ECB používají vzor oznámení v příloze II (dále jen „oznámení“) s cílem vyrozumět subjekty v čele zpravodajských skupin o rozhodnutí Rady guvernérů podle čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) o jejich zpravodajské povinnosti podle tohoto nařízení. Oznámení obsahuje kritéria, která odůvodňují klasifikaci subjektu, kterému je zasíláno oznámení, jako subjektu v čele zpravodajské skupiny.

2. Příslušná národní centrální banka zašle oznámení subjektu v čele zpravodajské skupiny do 10 pracovních dnů ECB ode dne přijetí rozhodnutí Rady guvernérů a kopii tohoto oznámení zašle sekretariátu ECB.

3. Postup uvedený v odstavci 2 se nevztahuje na oznamování subjektům v čele zpravodajských skupin, které Rada guvernérů určila podle čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) před tím, než tyto obecné zásady nabyly účinku.

Článek 9

Přezkum Radou guvernérů

1. Pokud subjekt v čele zpravodajské skupiny, kterému je zasíláno oznámení v souladu s článkem 8, do 15 pracovních dnů ECB od doručení tohoto oznámení příslušné národní centrální bance předloží odůvodněnou písemnou žádost s podpůrnými informacemi, aby tato banka přezkoumala jeho klasifikaci jako subjektu v čele zpravodajské skupiny, předá příslušná národní centrální banka tuto žádost Radě guvernérů do 10 pracovních dnů ECB.

2. Po doručení písemné žádosti podle odstavce 1 Rada guvernérů klasifikaci přezkoumá a do dvou měsíců od doručení žádosti písemně sdělí své odůvodněné rozhodnutí příslušné národní centrální bance, která subjekt v čele zpravodajské skupiny o rozhodnutí Rady guvernérů vyrozumí do 10 pracovních dnů ECB.

Článek 10

Spolupráce s jinými příslušnými orgány než národními centrálními bankami

1. Lze-li všechny údaje uvedené v nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) nebo jejich část získat od jiných příslušných orgánů než národních centrálních bank, zavedou národní centrální banky vhodné postupy spolupráce s těmito orgány s cílem zajistit stálou strukturu pro získávání těchto údajů.

2. Národní centrální banky zajistí, aby údaje uvedené v odstavci 1 před jejich přenosem do ECB v souladu s článkem 3 splňovaly minimální statistické standardy ECB vymezené v příloze III nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), jakož i další požadavky uvedené v nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24).

Článek 11

Ověřování

1. Aniž jsou dotčena práva ECB v oblasti ověřování vymezená v nařízení (ES) č. 2533/98 a (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), národní centrální banky sledují a zajišťují kvalitu a spolehlivost statistických informací poskytovaných ECB a v rámci celkového řízení kvality údajů úzce spolupracují s provozovateli databáze statistiky držby cenných papírů ESCB (dále jen „SHSDB“).

2. ECB posuzuje tyto údaje obdobně v úzké spolupráci s provozovateli SHSDB. Posouzení se provádí včas.

Článek 12

Standardy přenosu

Pro elektronický přenos statistických informací, které vyžaduje ECB, používají národní centrální banky ESCB-Net. Statistické informace se ECB poskytují v souladu se standardy elektronického výkaznictví, které jsou zakotveny v samostatném dokumentu. S předchozím souhlasem ECB lze pro přenos statistických informací používat jiné prostředky.

Článek 13

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanoviskům Výboru pro statistiku ESCB je Výkonná rada ECB oprávněna provádět technické změny příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zpravodajské zatížení zpravodajských jednotek. Výkonná rada o všech těchto změnách bez zbytečného odkladu informuje Radu guvernérů.

Článek 14

Nabytí účinku a provádění

Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám. Centrální banky Eurosystému postupují v souladu s články 8 a 9 ode dne oznámení těchto obecných zásad národním centrálním bankám; v souladu s ostatními ustanoveními těchto obecných zásad postupují ode dne 1. ledna 2014.

Článek 15

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 22. března 2013.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2) Úř. věst. L 305, 1.11.2012, s. 6.

(3) KOM(2010) 774 v konečném znění.

PŘÍLOHA I

SCHÉMATA VYKAZOVÁNÍ

ČÁST 1

Držba cenných papírů podle sektoru kromě držby národních centrálních bank

Tabulka 1

Obecné informace a vysvětlivky

Vykazované informace (1)

Atribut

Status (2)

Popis

1.	Obecné informace

Zpravodajská instituce

Identifikační kód zpravodajské instituce

Den předání

Den, kdy jsou data předána do SHSDB

Referenční období

Období, ke kterému se údaje vztahují

Periodicita vykazování

Čtvrtletní údaje

Měsíční údaje (3)

2.	Vysvětlivky (metadata)

Nakládání s předčasným splacením

Nakládání s naběhlými úroky

Tabulka 2

Informace o držbě cenných papírů

Vykazované informace (4)	Atribut	Status (5)	Popis
Informace o cenných papírech	Sektor držitele	M	Sektor/subsektor investora.
				Nefinanční podniky (S.11) (6)
				Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122)
				Fondy peněžního trhu (S.123)
				Investiční fondy kromě fondů peněžního trhu (S.124)
				Ostatní finanční podniky (7) s výjimkou účelových finančních společností
				Účelové finanční společnosti
				Pojišťovací společnosti (S.128)
				Penzijní fondy (S.129)
				Pojišťovací společnosti a penzijní fondy (bez určení subsektoru) (S.128 + S.129) (přechodné období)
				Ústřední vládní instituce (S.1311) (dobrovolné členění)
				Národní vládní instituce (S.1312) (dobrovolné členění)
				Místní vládní instituce (S.1313) (dobrovolné členění)
				Fondy sociálního zabezpečení (S.1314) (dobrovolné členění)
				Ostatní vládní instituce (bez určení subsektoru)
				Domácnosti kromě neziskových institucí sloužících domácnostem (S.14) (dobrovolné členění pro rezidentské investory, povinné členění pro držbu třetích osob)
				Neziskové instituce sloužící domácnostem (S.15) (dobrovolné členění)
				Ostatní domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15) (bez určení subsektoru)
				Nefinanční investoři kromě domácností (pouze pro držbu třetích osob) (S.11 + S.13 + S.15) (8)
				Centrální banky a vládní instituce – je třeba vykazovat, jen pokud jde o držbu zemí mimo eurozónu (S.121 + S.13) (9)
				Investoři jiní než centrální banky a vládní instituce – je třeba vykazovat, jen pokud jde o držbu zemí mimo eurozónu (9)
				Neznámý sektor (10)
	Země držitele	M	Země, v níž je investor rezidentem
	Zdroj	M	Zdroj předložených informací o držbě cenných papírů
				Přímé vykazování
				Vykazování uschovatelů
				Smíšené vykazování (11)
				Není k dispozici
	Funkce	M	Funkce investice podle klasifikace ve statistice platební bilance
				Přímá investice
				Portfoliová investice
				Neurčeno
	Základ pro vykazování	M/V (12)	Označuje, jak je cenný papír zaznamenán – v procentech nebo v jednotkách
				Procenta
				Jednotky
	Nominální měna	V	Měna, v níž je ISIN denominován, vykazuje se, pokud jsou základem pro vykazování procenta
	Pozice	M	Celková hodnota držených cenných papírů
				Ve jmenovité hodnotě (13). Počet akcií nebo jednotek cenného papíru nebo agregovaná jmenovitá hodnota (v nominální měně nebo v euru), pokud je cenný papír obchodován v množství, a nikoli v jednotkách, bez naběhlého úroku
				V tržní hodnotě. Množství držené za cenu kótovanou na trhu v eurech včetně naběhlého úroku (14)
	Pozice: z toho hodnota	M (15)	Hodnota cenných papírů držených dvěma největšími investory
				Ve jmenovité hodnotě, podle stejné oceňovací metody jako v případě pozic
				V tržní hodnotě, podle stejné oceňovací metody jako v případě pozic
	Formát	M (13)	Specifikuje formát, který se používá pro pozice vyjádřené ve jmenovité hodnotě
				Jmenovitá hodnota v eurech nebo v jiné relevantní měně
				Počet akcií/jednotek (16)
	Jiné změny objemu	M	Jiné změny hodnoty drženého cenného papíru
				Ve jmenovité hodnotě ve stejném formátu jako pozice vyjádřené ve jmenovité hodnotě
				V tržní hodnotě vyjádřené v eurech
	Jiné změny objemu: z toho hodnota	M (15)	Jiné změny objemu hodnoty držené dvěma největšími investory
				Ve jmenovité hodnotě, podle stejné oceňovací metody jako v případě pozic
				V tržní hodnotě, podle stejné oceňovací metody jako v případě pozic
	Finanční transakce	M (17)	Součet nákupů po odečtení prodejů cenného papíru zaznamenaný v transakční hodnotě vyjádřené v eurech včetně naběhlého úroku (18)
	Finanční transakce: z toho hodnota	M (15), (19)	Součet dvou největších transakcí jednotlivých držitelů v absolutních hodnotách podle stejné oceňovací metody jako v případě finančních transakcí
	Status důvěrnosti	M (20)	Status důvěrnosti pro pozice, transakce, jiné změny objemu
				Není určeno ke zveřejnění, omezeno jen na interní použití
				Důvěrné statistické informace
				Neuplatňuje se (21)

Tabulka 3

Držba cenných papírů s kódem ISIN

Vykazované informace (22)	Atribut	Status (23)	Popis
Referenční údaje	Kód ISIN	M	Kód ISIN

Tabulka 4

Držba cenných papírů bez kódu ISIN

Vykazované informace (24)

Atribut

Status (25)

Popis

1.	Základní referenční údaje

Označení agregace

Druh údajů

Údaje vykazované podle jednotlivých cenných papírů

Agregované údaje (nikoli podle jednotlivých cenných papírů)

Identifikační číslo cenných papírů/agregátů

Interní identifikační číslo cenných papírů pro cenné papíry bez kódu ISIN a agregované údaje o držbě cenných papírů

Druh identifikačního čísla cenných papírů

M (26)

Specifikuje identifikační číslo cenných papírů v případě cenných papírů vykazovaných podle jednotlivých cenných papírů (27)

Interní číslo národní centrální banky

CUSIP

SEDOL

jiné (je třeba specifikovat v metadatech)

Klasifikace nástroje

Klasifikace cenného papíru podle ESA 2010 a nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24)

Krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31)

Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32)

Kótované akcie (F.511)

Akcie či podílové listy investičních fondů (F.52)

Jiné druhy cenných papírů (28)

Sektor emitenta

Institucionální sektor emitenta podle ESA 2010 a nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24)

Země emitenta

Země, v níž je emitent cenného papíru zapsán do obchodního rejstříku, nebo země domicilu emitenta cenného papíru

Cena (29)

Cena cenného papíru na konci referenčního období

Základ ceny (29)

Základ, podle kterého se udává cena

Euro nebo jiná relevantní měna

Procento

2.	Dodatečné referenční údaje

Název emitenta

Krátký název

Krátký název cenného papíru udávaný emitentem, který je vymezen podle vlastností cenného papíru a dalších dostupných informací

Datum emise

Den, kdy emitent doručí cenné papíry upisovateli, který za ně zaplatí. Jedná se o den, kdy jsou cenné papíry poprvé dostupné pro doručení investorům.

Datum splatnosti

Den splatnosti nástroje

Nesplacený objem

Nesplacený objem převedený na eura

Tržní kapitalizace

Poslední dostupná tržní kapitalizace v eurech

Naběhlý úrok

Úrok naběhlý od poslední kupónové výplaty nebo ode dne, kdy začaly nabíhat úroky

Faktor posledního štěpení

Štěpení akcií a reverzní štěpení akcií

Datum posledního štěpení

Datum, od něhož štěpení akcií nabývá účinnosti

Druh kupónu

Druh kupónu (pevný, proměnlivý, odstupňovaný atd.)

Druh dluhu

Druh dluhového nástroje

Výše dividendy

Výše poslední výplaty dividendy na akcii podle druhu výše dividendy před zdaněním (hrubá dividenda)

Druh výše dividendy

Denominace v měně dividendy nebo v počtu akcií

Měna dividendy

Měna poslední výplaty dividendy

Druh zajišťovacího aktiva

ČÁST 2

Držba cenných papírů zpravodajskými skupinami

Tabulka 1

Obecné informace a vysvětlivky

Vykazované informace (30)

Atribut

Status (31)

Popis

1.	Obecné informace

Zpravodajská instituce

Identifikační kód zpravodajské instituce

Den předání

Den, kdy jsou data předána do SHSDB

Referenční období

Období, ke kterému se údaje vztahují

Periodicita vykazování

Čtvrtletní údaje

2.	Vysvětlivky (metadata)

Nakládání s předčasným splacením

Nakládání s naběhlými úroky

Tabulka 2

Informace o držbě cenných papírů

Vykazované informace (32)	Atribut	Status (33)	Popis
Informace o cenných papírech	Identifikátor zpravodajské skupiny	M	Identifikátor zpravodajské skupiny (34)
	Rezidentská příslušnost subjektů ve skupině	V	Rezidentská příslušnost subjektů ve skupině, jsou-li vykazovány odděleně od ústředí (35)
				Rezident v zemi, v níž se nachází ústředí
				Nerezident v zemi, v níž se nachází ústředí
				Není-li rezidentem v zemi, v níž se nachází ústředí, rezident jiných zemí eurozóny
				Není-li rezidentem v zemi, v níž se nachází ústředí, rezident mimo eurozónu
	Identifikátor subjektu	V	Identifikátor subjektu ve skupině (34)
	Země, v níž je subjekt rezidentem	V	Země, v níž je subjekt zapsán do obchodního rejstříku, nebo země domicilu subjektu
	Druh skupiny	M	Druh skupiny
				Bankovní skupina
	Základ pro vykazování	M	Označuje, jak je cenný papír zaznamenán – v procentech nebo v jednotkách
				Procenta
				Jednotky
	Nominální měna	V	Měna, v níž je ISIN denominován, vykazuje se, pokud jsou základem pro vykazování procenta
	Formát	M (36)	Specifikuje formát, který se používá pro pozice vyjádřené ve jmenovité hodnotě
				Jmenovitá hodnota v eurech nebo v jiné relevantní měně
				Počet akcií/jednotek (37)
	Pozice	M	Celková hodnota držených cenných papírů
				Ve jmenovité hodnotě (36). Počet akcií nebo jednotek cenného papíru nebo agregovaná jmenovitá hodnota v nominální měně nebo v euru, pokud je cenný papír obchodován v množství, a nikoli v jednotkách, bez naběhlého úroku
				V tržní hodnotě. Množství cenného papíru držené za cenu kótovanou na trhu v eurech včetně naběhlého úroku (38)
	Jiné změny objemu	V	Jiné změny objemu hodnoty drženého cenného papíru
				Ve jmenovité hodnotě ve stejném formátu jako pozice vyjádřené ve jmenovité hodnotě (36)
				V tržní hodnotě vyjádřené v eurech
	Finanční transakce	V	Součet nákupů po odečtení prodejů cenného papíru zaznamenaný v transakční hodnotě vyjádřené v eurech včetně naběhlého úroku (38)
	Emitent je součástí zpravodajské skupiny	V	Uvádí, zda byl cenný papír vydán subjektem z téže zpravodajské skupiny

Tabulka 3

Držba cenných papírů s kódem ISIN

Vykazované informace (39)	Atribut	Status (40)	Popis
Referenční údaje	Kód ISIN	M	Kód ISIN

Tabulka 4

Držba cenných papírů bez kódu ISIN

Vykazované informace (41)

Atribut

Status (42)

Popis

1.	Základní referenční údaje

Označení agregace

Druh údajů

Údaje vykazované podle jednotlivých cenných papírů

Agregované údaje (nikoli podle jednotlivých cenných papírů)

Identifikační číslo cenných papírů

Interní identifikační číslo národní centrální banky pro držbu cenných papírů bez kódu ISIN vykazovaných podle jednotlivých cenných papírů nebo agregovaně

Druh identifikačního čísla cenných papírů

M (43)

Specifikuje identifikační číslo cenných papírů v případě cenných papírů vykazovaných podle jednotlivých cenných papírů (44)

Interní číslo národní centrální banky

CUSIP

SEDOL

jiné (45)

Klasifikace nástroje

Klasifikace cenného papíru podle ESA 2010 a nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24)

Krátkodobé dluhové cenné papíry

Dlouhodobé dluhové cenné papíry

Kótované akcie

Akcie investičních fondů

Jiné druhy cenných papírů (46)

Sektor emitenta

Institucionální sektor emitenta podle ESA 2010 a nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24)

Země emitenta

Země, v níž je emitent cenného papíru zapsán do obchodního rejstříku, nebo země domicilu emitenta cenného papíru

Cena (47)

Cena cenného papíru na konci referenčního období

Základ ceny (47)

Uvádí základ, podle kterého se udává cena

Euro nebo jiná relevantní měna

Procento

2.	Dodatečné referenční údaje

Název emitenta

Krátký název

Krátký název cenného papíru udávaný emitentem, který je vymezen podle vlastností emise a dalších dostupných informací

Emitent je součástí zpravodajské skupiny

Uvádí, zda byl cenný papír vydán subjektem z téže zpravodajské skupiny, pokud se týká cenných papírů vykazovaných podle jednotlivých cenných papírů

Datum emise

Den, kdy emitent doručí cenné papíry upisovateli, který za ně zaplatí. Jedná se o den, kdy jsou cenné papíry poprvé dostupné pro doručení investorům

Datum splatnosti

Den splatnosti dluhového nástroje

Nesplacený objem

Nesplacený objem převedený na eura

Tržní kapitalizace

Poslední dostupná tržní kapitalizace v eurech

Naběhlý úrok

Úrok naběhlý od poslední kupónové výplaty nebo ode dne, kdy začaly nabíhat úroky

Faktor posledního štěpení

Štěpení akcií a reverzní štěpení akcií

Datum posledního štěpení

Datum, od něhož štěpení akcií nabývá účinnosti

Druh kupónu

Druh kupónu (pevný, proměnlivý, odstupňovaný atd.)

Druh dluhu

Druh dluhového nástroje

Výše dividendy

Výše poslední výplaty dividendy na akcii podle druhu výše dividendy před zdaněním (hrubá dividenda)

Druh výše dividendy

Denominace v měně dividendy nebo v počtu akcií

Měna dividendy

Měna poslední výplaty dividendy

Druh zajišťovacího aktiva

(1) Standardy elektronického výkaznictví jsou zakotveny v samostatném dokumentu.

(2) M: povinný atribut; V: dobrovolný atribut.

(3) Jen pro pozice, jsou-li transakce odvozovány z měsíčních pozic v SHSDB.

(4) Standardy elektronického výkaznictví jsou zakotveny v samostatném dokumentu.

(5) M: povinný atribut; V: dobrovolný atribut.

(6) Číslování kategorií v rámci těchto obecných zásad odráží číslování zavedené v ESA 2010.

(7) Ostatní finanční zprostředkovatelé (S.125) plus pomocné finanční instituce (S.126) plus kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127).

(8) Jen pokud sektory S.11, S.13 a S.15 nejsou vykazovány samostatně.

(9) Pro údaje vykazované národními centrálními bankami mimo eurozónu, jen pro vykazování držby nerezidentských investorů.

(10) Nezařazený sektor, který je rezidentem v zemi držitele, tj. neznámé sektory z neznámých zemí by neměly být vykazovány. Jedná-li se o statisticky relevantní hodnoty, sdělí národní centrální banky provozovatelům SHSDB důvod, proč je sektor neznámý.

(11) Pouze pokud nelze rozlišit přímé vykazování a vykazování uschovatelů.

(12) Povinné pro vykazování cenných papírů s kódem ISIN; dobrovolné pro vykazování cenných papírů bez kódu ISIN.

(13) Nevykazuje se, pokud se vykazují tržní hodnoty (a jiné případné změny objemu/transakcí).

(14) Doporučuje se zahrnout naběhlé úroky, a to při vynaložení nejvyššího úsilí.

(15) Pokud národní centrální banka vykáže status důvěrnosti, nemusí se tento atribut vykazovat. Rozhodne-li tak zpravodajská národní centrální banka, může se hodnota namísto dvou největších investorů vztahovat k jedinému největšímu investorovi.

(16) Národní centrální banky se vyzývají k tomu, aby v případě, že jsou cenné papíry zaznamenány v jednotkách v centralizované databázi cenných papírů, vykazovaly jmenovitou hodnotu v počtu jednotek.

(17) Je třeba vykazovat, jen pokud transakce nejsou odvozeny z pozic v SHSDB.

(18) Doporučuje se zahrnout naběhlé úroky, a to při vynaložení nejvyššího úsilí.

(19) Je třeba vykazovat jen pro transakce shromážděné od zpravodajských jednotek, nikoli pro transakce, které národní centrální banky odvozují z pozic.

(20) Je třeba vykazovat, pokud odpovídající hodnota pozic, transakcí, jiných změn objemu dvou největších investorů není poskytnuta/není k dispozici.

(21) Použije se pouze tehdy, pokud transakce z pozic odvozují národní centrální banky. V těchto případech status důvěrnosti odvodí SHSDB, tj. jsou-li počáteční a/nebo konečné pozice důvěrné, jsou odvozené transakce označeny jako důvěrné.

(22) Standardy elektronického výkaznictví jsou zakotveny v samostatném dokumentu.

(23) M: povinný atribut; V: dobrovolný atribut.

(24) Standardy elektronického výkaznictví jsou zakotveny v samostatném dokumentu.

(25) M: povinný atribut; V: dobrovolný atribut.

(26) Nevyžaduje se pro cenné papíry, které se vykazují na agregovaném základě.

(27) Národní centrální banky by měly pokud možno stejné identifikační číslo pro cenný papír používat po několik let. Každé identifikační číslo cenných papírů by se kromě toho mělo vztahovat jen k jednomu cennému papíru. Pokud to národní centrální banky nejsou schopny splnit, musí informovat provozovatele SHSDB. S kódy CUSIP a SEDOL může být nakládáno jako s interními čísly národní centrální banky.

(28) Tyto cenné papíry nebudou zahrnuty do sestavování agregovaných hodnot.

(29) K výpočtu pozic vyjádřených v tržní hodnotě z pozic vyjádřených ve jmenovité hodnotě.

(30) Standardy elektronického výkaznictví jsou zakotveny v samostatném dokumentu.

(31) M: povinný atribut; V: dobrovolný atribut.

(32) Standardy elektronického výkaznictví jsou zakotveny v samostatném dokumentu.

(33) M: povinný atribut; V: dobrovolný atribut.

(34) Identifikátor je třeba definovat samostatně.

(35) Národní centrální banky mohou vykazovat pomocí jedné ze čtyř možností: 1) agregovaně za všechny subjekty ve skupině včetně ústředí, 2) agregovaně za subjekty, které jsou rezidenty v zemi, v níž se nachází ústředí, a agregovaně za subjekty, které nejsou rezidenty v zemi, v níž se nachází ústředí, 3) agregovaně za subjekty, které jsou rezidenty v zemi, v níž se nachází ústředí, agregovaně za subjekty, které jsou rezidenty v jiné zemi eurozóny, agregovaně za subjekty, které jsou rezidenty mimo eurozónu, 4) podle jednotlivých subjektů.

(36) Nevykazuje se, vykazují-li se tržní hodnoty.

(37) Národní centrální banky se vyzývají k tomu, aby v případě, že jsou cenné papíry zaznamenány v jednotkách v centralizované databázi cenných papírů, vykazovaly jmenovitou hodnotu v počtu jednotek.

(38) Doporučuje se zahrnout naběhlé úroky, a to při vynaložení nejvyššího úsilí.

(39) Standardy elektronického výkaznictví jsou zakotveny v samostatném dokumentu.

(40) M: povinný atribut; V: dobrovolný atribut.

(41) Standardy elektronického výkaznictví jsou zakotveny v samostatném dokumentu.

(42) M: povinný atribut; V: dobrovolný atribut.

(43) Nevyžaduje se v případě cenných papírů, které se vykazují agregovaně.

(44) Národní centrální banky by měly pokud možno stejné identifikační číslo pro cenný papír používat po několik let. Každé identifikační číslo cenných papírů by se kromě toho mělo vztahovat jen k jednomu cennému papíru. Pokud to národní centrální banky nejsou schopny splnit, musí informovat provozovatele SHSDB. S kódy CUSIP a SEDOL může být nakládáno jako s interními čísly národní centrální banky.

(45) Národní centrální banky by v metadatech měly specifikovat druh použitého identifikačního čísla.

(46) Tyto cenné papíry nebudou zahrnuty do sestavování agregovaných hodnot.

(47) Kvýpočtu pozic vyjádřených v tržní hodnotě z pozic vyjádřených ve jmenovité hodnotě.

PŘÍLOHA II

OZNÁMENÍ SUBJEKTŮM V ČELE ZPRAVODAJSKÝCH SKUPIN

Oznámení o klasifikaci subjektu v čele zpravodajské skupiny podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (1)

[Vážený pane/paní,]

jménem Evropské centrální banky (ECB) Vám oznamujeme, že Rada guvernérů ECB v souladu s čl. 1 odst. 11 a čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) [právní název subjektu v čele zpravodajské skupiny] klasifikovala jako subjekt v čele zpravodajské skupiny pro statistické účely.

Zpravodajská povinnost [právní název subjektu v čele zpravodajské skupiny] jakožto subjektu v čele zpravodajské skupiny je vymezena v čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24).

Důvody pro klasifikaci subjektu jako „subjektu v čele zpravodajské skupiny“

Rada guvernérů rozhodla, že [právní název subjektu v čele zpravodajské skupiny] se považuje za subjekt v čele zpravodajské skupiny podle těchto kritérií na základě nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24):

a)	[právní název subjektu v čele zpravodajské skupiny] je subjektem v čele bankovní skupiny ve smyslu čl. 1 odst. 10 nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24);

bankovní skupina, v jejímž čele stojí [právní název subjektu v čele zpravodajské skupiny], splňuje tato kritéria (2):

[aktiva konsolidované rozvahy bankovní skupiny vypočtená podle oddílu 1 kapitoly 4 hlavy V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (3) převyšují 0,5 % celkových aktiv konsolidované rozvahy bankovních skupin v Evropské unii, a to na základě posledních aktuálních údajů, jež má ECB k dispozici, tj. a) údajů, jež se vztahují ke konci prosince kalendářního roku předcházejícího zaslání tohoto oznámení, nebo b) nejsou-li údaje podle písmene a) k dispozici, údajů, jež se vztahují ke konci prosince předchozího roku],

ii)

[bankovní skupina je významná pro stabilitu a fungování finančního systému v eurozóně z tohoto důvodu: [doplňte odůvodnění, proč je bankovní skupina významná pro stabilitu a fungování finančního systému v eurozóně:

—	bankovní skupina je úzce a ve velkém rozsahu propojena s jinými finančními institucemi v eurozóně,

—	bankovní skupina vyvíjí velkou a rozsáhlou přeshraniční činnost,

—	činnost bankovní skupiny je ve velkém rozsahu koncentrována do jednoho segmentu bankovnictví eurozóny, v němž představuje významného činitele,

—	bankovní skupina má složitou korporační strukturu, jež přesahuje tuzemsko]],

iii)

[bankovní skupina je významná pro stabilitu a fungování finančního systému v [příslušných členských státech eurozóny] z tohoto důvodu: [sem doplňte odůvodnění, proč je bankovní skupina významná pro stabilitu a fungování finančního systému v příslušných členských státech eurozóny:

—	bankovní skupina je úzce a ve velkém rozsahu propojena s jinými finančními institucemi v tuzemsku,

—	činnost bankovní skupiny je ve velkém rozsahu koncentrována do [uveďte konkrétní segment bankovnictví], v němž je významným tuzemským činitelem]].

Zdroje informací, které odůvodňují klasifikaci subjektu jako „subjektu v čele zpravodajské skupiny“

ECB odvozuje celková aktiva konsolidované rozvahy bankovních skupin v Evropské unii na základě informací, které byly od národních centrálních bank shromážděny o konsolidované rozvaze bankovních skupin v příslušném členském státě, vypočtené podle oddílu 1 kapitoly 4 hlavy V směrnice 2006/48/ES.

[Je-li to třeba, zde by mělo být uvedeno další odůvodnění metodiky uplatňované v případě všech dalších kritérií pro klasifikaci subjektu jako „subjektu v čele zpravodajské skupiny“, které určí Rada guvernérů.]

Námitky a přezkum Radou guvernérů

Žádost, aby Rada guvernérů ECB přezkoumala klasifikaci [právní název subjektu v čele zpravodajské skupiny] jako subjektu v čele zpravodajské skupiny na základě shora uvedeného odůvodnění, je třeba do 15 pracovních dnů ECB od doručení tohoto oznámení zaslat [vložte název a adresu národní centrální banky]. [Právní název subjektu v čele zpravodajské skupiny] tuto žádost odůvodní a uvede veškeré podpůrné informace.

Počátek zpravodajské povinnosti

Nejsou-li podány námitky, [právní název subjektu v čele zpravodajské skupiny] musí statistické informace podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) vykazovat od [vložte datum počátku vykazování, tj. nejpozději šest měsíců po odeslání tohoto oznámení].

Změna statusu subjektu, jemuž bylo zasláno oznámení

Žádáme Vás, abyste [název národní centrální banky, která zasílá oznámení] informovali o všech změnách názvu či právní formy [právní název subjektu v čele zpravodajské skupiny], fúzi, restrukturalizaci a všech dalších událostech či okolnostech, které mohou mít vliv na zpravodajskou povinnost [právní název subjektu v čele zpravodajské skupiny], a to do 10 pracovních dnů ECB ode dne, kdy k této události došlo.

Bez ohledu na výskyt této události [právní název subjektu v čele zpravodajské skupiny] i nadále podléhá zpravodajské povinnosti podle nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), dokud Vás jménem ECB nebudeme informovat o jiném postupu.

S pozdravem

[podpis]

(1) Úř. věst. L 305, 1.11.2012, s. 6.

(2) Vložte příslušná kritéria, jež subjekt, jemuž je zasíláno oznámení, splňuje, aby byl na základě rozhodnutí Rady guvernérů považován za subjekt v čele zpravodajské skupiny.

(3) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2013.125.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 125

České vydání	Právní předpisy	Svazek 56 7. května 2013

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 413/2013 ze dne 6. května 2013 o povolení přípravku Pediococcus acidilactici CNCM MA 18/5M jako doplňkové látky pro použití ve vodě k napájení pro odstavená selata, výkrm prasat, nosnice a výkrm kuřat (držitel povolení Lallemand SAS) ( 1 )	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 414/2013 ze dne 6. května 2013, kterým se stanoví postup pro povolování stejných biocidních přípravků v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ( 1 )	4
	*	Nařízení Komise (EU) č. 415/2013 ze dne 6. května 2013, kterým se stanoví další pravomoci a úkoly referenčních laboratoří EU pro vzteklinu, tuberkulózu skotu a zdraví včel, mění nařízení (ES) č. 737/2008 a zrušuje nařízení (EU) č. 87/2011 ( 1 )	7
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 416/2013 ze dne 6. května 2013 o zapsání názvu do rejstříku zaručených tradičních specialit (Moules de bouchot (ZTS))	13
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 417/2013 ze dne 6. května 2013 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	15
		OBECNÉ ZÁSADY
		2013/215/EU
	*	Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 22. března 2013 o statistice držby cenných papírů (ECB/2013/7)	17
		AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
	*	Doporučení Smíšeného výboru EU-Palestinská samospráva ze dne 14. dubna 2013 k provádění akčního plánu Evropské unie a palestinské samosprávy v rámci evropské politiky sousedství	34

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	69,1
	TN	103,2
	TR	125,9
	ZZ	99,4
0707 00 05	AL	65,0
	EG	158,2
	TR	128,4
	ZZ	117,2
0709 93 10	TR	132,1
0709 93 10	ZZ	132,1
0805 10 20	EG	54,8
	IL	71,5
	MA	59,4
	TN	67,7
	TR	72,9
	ZZ	65,3
0805 50 10	TR	80,9
	ZA	117,5
	ZZ	99,2
0808 10 80	AR	110,7
	BR	117,5
	CL	118,1
	CN	94,5
	MK	30,3
	NZ	135,8
	US	202,7
	ZA	114,4
	ZZ	115,5

Tiskařská technika	Maximální % odpadového papíru
Archový ofset	23
Tisk za studena, novinový tisk ofsetem	10
Tisk za studena, pomocí formy	18
Rotační tisk za studena (kromě novin a formulářů)	19
Rotační teplý tisk	21
Hlubotisk	15
Flexografie (kromě vlnitých dřevovláknitých desek)	11
Digitální tisk	10
Ofsetový tisk	4
Flexografie – vlnité dřevovláknité desky	17
Sítotisk	23“,

Tiskařská technika	Maximální % odpadového papíru
Archový ofset	23
Tisk za studena, novinový tisk ofsetem	10
Tisk za studena, pomocí formy	18
Rotační tisk za studena (kromě novin a formulářů)	19
Rotační teplý tisk	21
Hlubotisk	15
Flexografie (kromě vlnitých dřevovláknitých desek)	11
Digitální tisk	10
Flexografie – vlnité dřevovláknité desky	17
Sítotisk	23“.

		Opravy
	*	Oprava rozhodnutí Komise 2012/481/EU ze dne 16. srpna 2012, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU pro tištěný papír (Úř. věst. L 223 ze dne 21.8.2012)	35


	*	Oznámení čtenářům – Nařízení Rady (EU) č. 216/2013 ze dne 7. března 2013 o elektronickém vydávání Úředního věstníku Evropské unie (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)	s3