(1)

Na základě zkušeností ze sledování emisí CO2 z nových osobních automobilů v letech 2010 a 2011 byla příloha II nařízení (ES) č. 443/2009 pozměněna s cílem zjednodušit shromažďování příslušných údajů a poskytnout výrobcům prostředky k účinnému ověřování těchto údajů.

(2)

Pro zajištění jednotného přístupu k monitorování emisí CO2 je vhodné sladit nařízení Komise (EU) č. 1014/2010 ze dne 10. listopadu 2010 o sledování a hlášení údajů o registraci nových osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (2) se změnami učiněnými v příloze II nařízení (ES) č. 443/2009.

(3)

Nařízení (EU) č. 1014/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

1)

V článku 3 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

2)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

3)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

4)

Přílohy I a II nařízení (EU) č. 1014/2010 se nahrazují zněním přílohy tohoto nařízení.

(1)

Zkušenosti z monitorování emisí CO2 z nových osobních automobilů v letech 2010 a 2011 ukazují, že přesné stanovení průměrných specifických emisí a cílů pro specifické emise je možné pouze na základě podrobných údajů uvedených v čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 443/2009. Je proto vhodné upravit souhrnné údaje uvedené v první tabulce v části C přílohy II nařízení (ES) č. 443/2009, tak aby zahrnovala pouze údaje, které jsou nezbytně nutné pro provádění uvedeného nařízení.

(2)

Pro zlepšení kvality a přesnosti monitorování emisí CO2 z osobních automobilů je však nutné některé parametry požadovaných údajů upřesnit a doplnit další parametry, které byly dosud sledovány na základě dobrovolnosti.

(3)

Zařazení čísla schválení typu mezi parametry údajů, které mají být sledovány a vykazovány, může výrobcům usnadnit ověřování jejich předběžných výpočtů průměrných specifických emisí a cílů pro specifické emise, a v důsledku zajistit větší přesnost konečných údajů.

(4)

Osobní automobily, které jsou schvalovány na vnitrostátní úrovni v malých sériích v souladu s článkem 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (2), nebo osobní automobily jednotlivě schválené v souladu s článkem 24 uvedené směrnice nejsou při stanovení průměrných specifických emisí výrobce zohledněny. Je nicméně důležité sledovat počet těchto vozidel konzistentně, aby bylo možné posoudit jakýkoliv možný dopad na proces sledování a dosahování cílů Unie pro průměrné emise CO2. Souhrnné počty těchto registrací by proto měly být poskytovány na ročním základě.

(5)

Rovněž by mělo být zajištěno, aby sledování emisí CO2 z osobních automobilů bylo sladěno se sledováním těchto emisí z lehkých užitkových vozidel podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (3), tím, že budou mezi povinně sledované parametry zahrnuty vedle čísla schválení typu i zdvihový objem válců a spotřeba elektrické energie. Navíc, pokud není jako primární zdroj údajů použito prohlášení o shodě a údaje pocházejí mimo jiné z dokumentace schválení typu, mělo by být jasně stanoveno, že údaje by v těchto případech měly být v souladu s údaji v prohlášeních o shodě.

(6)

S cílem zajistit, aby tyto změny mohly být zohledněny při sledování údajů v roce 2013, je vhodné umožnit, aby vstoupily v platnost nejpozději sedmý den po vyhlášení tohoto aktu v Úředním věstníku Evropské unie.

(7)

Nařízení (ES) č. 443/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 883/2006 (2) stanoví některé zvláštní požadavky a předpisy týkající se mimo jiné vedení účtů a výkazů výdajů a příjmů platebních agentur, jakož i následné úhrady výdajů Komisí v rámci nařízení (ES) č. 1290/2005.

(2)

Podle čl. 26 odst. 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 musí Komise provést průběžné platby do 45 dnů od registrace výkazu výdajů, který splňuje podmínky uvedené v odstavci 3 zmíněného článku.

(3)

V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (ES) č. 883/2006 může Komise přerušit lhůtu platby stanovenou v čl. 26 odst. 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 pro celou nebo částečnou částku, která je předmětem žádosti o platbu, až do předložení výkazu výdajů pro následující období, pokud si Komise zejména na základě neshod, interpretačních růzností nebo nesoudržnosti týkajících se výkazu výdajů vyžádala od členského státu další informace.

(4)

Aby bylo zajištěno, že finanční prostředky Unie jsou používány v souladu s platnými pravidly, přeruší Komise podle čl. 59 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (3), běh platebních lhůt nebo pozastaví platby v případech stanovených v odvětvových pravidlech.

(5)

Podle čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 Komise ověřuje, zda v členských státech existují a správně fungují řídicí a kontrolní systémy a snižuje nebo pozastavuje průběžné platby, zejména v případě selhání systémů. Komise navíc může podle článku 27 a článku 27a uvedeného nařízení snížit nebo pozastavit průběžné platby, jestliže jí členský stát neposkytne dostačující doplňující informace, je-li o to požádán.

(6)

S cílem chránit finanční zájmy Unie, pokud jde o Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský orientační a záruční fond, je vhodné rozšířit počet případů uvedených v čl. 16 odst. 4 nařízení (ES) č. 883/2006, u nichž je možné přerušit lhůtu pro průběžné platby, aby byly zohledněny rovněž situace, kdy je z informací poskytnutých Komisi zřejmé, že existují nesrovnalosti v souvislosti s žádostí o platbu nebo nedostatky ve fungování řídicího a kontrolního systému v členském státě.

(7)

Nařízení (ES) č. 883/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Výbor zemědělských fondů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 19 00 , 1001 11 00 , ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00 , 1002 90 00 , 1005 10 90 , 1005 90 00 , 1007 10 90 a 1007 90 00 rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro dané produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 je cena pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 19 00 , 1001 11 00 , ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00 , 1002 90 00 , 1005 10 90 , 1005 90 00 , 1007 10 90 a 1007 90 00 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 1. května 2013 až do vstupu v platnost nového stanovení.

(5)

Protože je nutné zajistit, aby se toto opatření používalo co nejrychleji poté, kdy budou dostupné aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

(1)

Rozhodnutí Komise 2010/221/EU ze dne 15. dubna 2010, kterým se schvalují vnitrostátní opatření pro omezení dopadu některých nákaz živočichů pocházejících z akvakultury a volně žijících vodních živočichů podle článku 43 směrnice Rady 2006/88/ES (2), dovoluje některým státům za účelem prevence zavlečení některých nákaz na jejich území uplatňovat omezení na zásilky vodních živočichů uváděné na trh nebo dovážené.

(2)

Členské státy mohou tato omezení uplatňovat, prokážou-li, že jejich území nebo některé vymezené oblasti jejich území jsou prosty těchto nákaz nebo že za tímto účelem zavedly program eradikace.

(3)

Omezení týkající se ostreid herpesviru 1 μνar (OsHV-1 μνar) stanovená v rozhodnutí 2010/221/EU se mají uplatňovat jen do 30. dubna 2013. OsHV-1 μνar je nově se šířící nákaza s řadou nejistot a programy pro dozor schválené uvedeným rozhodnutím nebyly dosud zcela vyhodnoceny. Období, během kterého mohou členské státy zavádět konkrétní omezení týkající se této nákazy, by tudíž mělo být prodlouženo o další rok.

(4)

Rozhodnutí 2010/221/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,