9.4.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 99/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 317/2013

ze dne 8. dubna 2013,

kterým se mění přílohy nařízení (ES) č. 1983/2003, (ES) č. 1738/2005, (ES) č. 698/2006, (ES) č. 377/2008 a (EU) č. 823/2010, pokud jde o mezinárodní standardní klasifikaci vzdělání

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) (1), a zejména na článek 15 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 530/1999 ze dne 9. března 1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce (2), a zejména na článek 11 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 577/98 ze dne 9. března 1998 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství (3), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 ze dne 23. dubna 2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení (4), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Zavedení aktualizovaného klasifikačního systému je zásadním prvkem průběžného úsilí Komise o zachování relevantnosti evropských statistik, a to se zohledněním vývoje a změn v oblasti vzdělávání.

(2)	Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) revidovala dosud používanou verzi Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání (ISCED) z roku 1997 s cílem zajistit, aby byla v souladu s vývojem politik a struktur v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

(3)

Aby byly statistiky v oblasti vzdělávání srovnatelné na mezinárodní úrovni, je třeba, aby členské státy a orgány Unie používaly klasifikace vzdělání, jež jsou kompatibilní se změněnou verzí Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání ISCED z roku 2011 (dále jen „ISCED 2011“), kterou přijaly členské státy UNESCO na 36. generální konferenci v listopadu 2011.

(4)	Vzhledem k zavedení změněné verze Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání je nezbytné změnit řadu odkazů na ISCED, ISCED 97 a ISCED 1997 a rovněž změnit řadu příslušných nástrojů.

(5)

Proto je nezbytné odpovídajícím způsobem změnit tato nařízení: nařízení Komise (ES) č. 1983/2003 ze dne 7. listopadu 2003, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC), pokud jde o seznam cílových primárních proměnných (5), nařízení Komise (ES) č. 1738/2005 ze dne 21. října 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1916/2000, pokud jde o definici a předávání informací o struktuře výdělků (6), nařízení Komise (ES) č. 698/2006 ze dne 5. května 2006, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 530/1999, pokud jde o hodnocení kvality strukturální statistiky nákladů práce a výdělků (7), nařízení Komise (ES) č. 377/2008 ze dne 25. dubna 2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství, pokud jde o kódování používané pro přenos dat od roku 2009, používání dílčího výběrového souboru pro sběr údajů o strukturálních proměnných a o definici referenčních čtvrtletí (8), nařízení Komise (EU) č. 823/2010 ze dne 17. září 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení, pokud jde o statistiky o účasti dospělých na celoživotním učení (9).

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro evropský statistický systém,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna nařízení (ES) č. 1983/2003

Poznámka pod čarou 19 v příloze nařízení (ES) č. 1983/2003 se nahrazuje tímto:

„ISCED 2011: Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání 2011.“

Článek 2

Změna nařízení (ES) č. 1738/2005

Nařízení (ES) č. 1738/2005 se mění takto:

1)	„ISCED 97“ se v přílohách nahrazuje „ISCED 2011“.

2)	Proměnná 2.5 v příloze I se nahrazuje tímto: „ Úroveň dosaženého vzdělání (ISCED 2011) “.

Proměnná 2.5 v příloze II se nahrazuje tímto:

„ Úroveň dosaženého vzdělání (ISCED 2011)

Tato proměnná se týká nejvyšší úrovně vzdělání dosaženého zaměstnancem podle Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání, verze z roku 2011 (ISCED 2011). Výraz „dosažená úroveň“ musí znamenat získání osvědčení nebo diplomu, pokud se uděluje. V případech, kdy se žádné osvědčení neuděluje, znamená dosažená úroveň úplnou docházku.

Skupiny kódů, které se mají použít, jsou stanoveny v prováděcích ustanoveních pro zjišťování o struktuře výdělků.“

Článek 3

Změna nařízení (ES) č. 698/2006

Nařízení (ES) č. 698/2006 se mění takto:

V části 2.1 bodě 2 přílohy se odkaz na „úroveň vzdělání (ISCED 0 až 6)“ nahrazuje odkazem na „úroveň dosaženého vzdělání (ISCED 2011 úrovně 0 až 8)“.

Článek 4

Změna nařízení (ES) č. 377/2008

Nařízení (ES) č. 377/2008 se mění takto:

Příloha III se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 5

Změna nařízení (EU) č. 823/2010

Nařízení (EU) č. 823/2010 se mění takto:

Přílohy I a II se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od referenčního roku začínajícího dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v plném rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. dubna 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 1.

(2) Úř. věst. L 63, 12.3.1999, s. 10.

(3) Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 3.

(4) Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 227.

(5) Úř. věst. L 298, 17.11.2003, s. 34.

(6) Úř. věst. L 279, 22.10.2005, s. 32.

(7) Úř. věst. L 121, 6.5.2006, s. 30.

(8) Úř. věst. L 114, 26.4.2008, s. 57.

(9) Úř. věst. L 246, 18.9.2010, s. 33.

PŘÍLOHA I

Změna nařízení (ES) č. 377/2008

V příloze III se pokyny ke kódování proměnných „HATLEVEL“, „HATFIELD“ a „HATYEAR“ nahrazují tímto:

Název	Položka	Periodicita	Kód	Popis	Filtr/poznámky
„HATLEVEL	197/199	ČTVRTLETNÍ		Úroveň dosaženého vzdělání (1)	Všichni od 15 let včetně
			000	Žádné formální vzdělání nebo nižší než ISCED 1
			100	ISCED 1
			200	ISCED 2 (včetně programů ISCED 3 kratších než 2 roky)
			302	Program ISCED 3 s délkou trvání 2 roky a více, sekvenční (tj. pouze pro přístup k následujícímu programu ISCED 3)
			303	Program ISCED 3 s délkou trvání 2 roky a více, konečný nebo pouze pro přístup k následujícímu programu ISCED 4
			304	ISCED 3 s přístupem k ISCED 5, 6 nebo 7
			300	Program ISCED 3 s délkou trvání 2 roky a více, bez možnosti rozlišit přístup k následujícím úrovním ISCED
			400	ISCED 4
			500	ISCED 5
			600	ISCED 6
			700	ISCED 7
			800	ISCED 8
			999	Nepoužije se (dítě mladší 15 let)
			prázdný	Žádná odpověď
HATYEAR	200/203	ROČNÍ		Rok, v němž bylo této úrovně dosaženo	HATLEVEL = 100 až 800
				Čtyřmístným číslem se uvádí daný rok, v němž bylo dosaženo nejvyšší úrovně vzdělání
			9999	Nepoužije se (HATLEVEL ≠ 100 až 800)
			prázdný	Žádná odpověď
HATVOC	204	ČTVRTLETNÍ		Zaměření této úrovně	HATLEVEL = 300 až 400 a
			1	Obecné	(15 ≤ věk ≤ 34 nebo
			2	Odborná příprava	(VĚK > 34 a REFYEAR – HATYEAR ≤ 15))
			9	Nepoužije se (HATLEVEL ≠ 300 až 400 nebo (VĚK > 34 a REFYEAR – HATYEAR > 15))
			prázdný	Žádná odpověď
HATFIELD	205/208	ROČNÍ		Obor této úrovně	HATLEVEL = 300 až 800 a
			0000-9998	Úroveň 1 klasifikace oblastí vzdělávání a odborné přípravy (2)	(15 ≤ věk ≤ 34 nebo
			9999	Nepoužije se (HATLEVEL ≠ 300 až 800 nebo (VĚK > 34 a REFYEAR – HATYEAR > 15))	(VĚK > 34 a REFYEAR – HATYEAR ≤ 15))
			prázdný	Žádná odpověď

V příloze III se proměnná „EDUCFILD“ a pokyny ke kódování proměnné „EDUCLEVL“ nahrazují tímto:

Název	Položka	Periodicita	Kód	Popis	Filtr/poznámky
„EDUCLEVL	209	ČTVRTLETNÍ		Úroveň tohoto vzdělání (3)	EDUCSTAT = 1 nebo 3
			1	ISCED 1
			2	ISCED 2
			3	ISCED 3
			4	ISCED 4
			5	ISCED 5
			6	ISCED 6
			7	ISCED 7
			8	ISCED 8
			9	Nepoužije se (EDUCSTAT ≠ 1 nebo 3)
			prázdný	Žádná odpověď
EDUCVOC	210	ČTVRTLETNÍ		Zaměření tohoto vzdělávání	EDUCLEVL = 3 až 4
			1	Obecné
			2	Odborná příprava
			9	Nepoužije se (EDUCLEVL ≠ 3 až 4)
			prázdný	Žádná odpověď

(1) Nejvyšší úroveň úspěšně dokončeného vzdělání podle definice ISCED 2011, kódování vychází z mapování ISCED, které má být předkládáno Eurostatu.

(2) Nebo další rozdělení klasifikace oblastí vzdělávání a odborné přípravy.“

(3) Kódování vychází z mapování ISCED, které má být předloženo Eurostatu.“

PŘÍLOHA II

Změna nařízení (EU) č. 823/2010

V příloze I se pokyny ke kódování proměnných „HATLEVEL“, „HATFIELD“, „HATYEAR“, „HATVOC“, „HATOTHER“, „HATOTHER_LEVEL“, „HATOTHER_VOC“, „HATOTHER_FIELD“, „HATCOMP“ a „HATCOMPHIGH“ nahrazují tímto:

Název proměnné a status	Kód	Popis	Filtr
„HATLEVEL		ÚROVEŇ DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ (Nejvyšší úroveň dosaženého vzdělání podle definice ISCED 2011, kódování vychází z mapování ISCED, které má být předloženo Eurostatu).	Všichni
	000	Bez formálního vzdělání nebo nižší než ISCED 1
	100	ISCED 1
	200	ISCED 2 (včetně programů ISCED 3 s délkou trvání méně než 2 roky)
	302	Program ISCED 3 s délkou trvání 2 roky a více, sekvenční (tj. pouze pro přístup k následujícímu programu ISCED 3)
	303	Program ISCED 3 s délkou trvání 2 roky a více, konečný nebo pouze pro přístup k následujícímu programu ISCED 4
	304	ISCED 3 s přístupem k ISCED 5, 6 nebo 7
	300	Program ISCED 3 s délkou 2 roky a více, bez možnosti rozlišit přístup k dalším úrovním ISCED
	400	ISCED 4
	500	ISCED 5
	600	ISCED 6
	700	ISCED 7
	800	ISCED 8
	– 1	Žádná odpověď
HATFIELD		OBLAST NEJVYŠŠÍ DOSAŽENÉ ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ	HATLEVEL = 300 až 800
HATFIELD	0000-9998	Úroveň 1 klasifikace oblastí vzdělávání a odborné přípravy (1) (1) nebo další rozdělení klasifikací oblastí vzdělávání a odborné přípravy, podrobnosti jsou uvedeny v Příručce pro zjišťování o vzdělávání dospělých, na kterou odkazuje článek 6	HATLEVEL = 300 až 800
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (HATLEVEL ≠ 300 až 800)
HATYEAR		ROK, KDY BYLO DOSAŽENO NEJVYŠŠÍ ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ	HATLEVEL ≠ 000, –1
	Čtyřmístné číslo	Čtyřmístným číslem se uvádí daný rok, v němž bylo dosaženo nejvyšší úrovně vzdělání nebo odborné přípravy
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (HATLEVEL = 000, –1)
HATVOC		ZAMĚŘENÍ NEJVYŠŠÍ DOSAŽENÉ ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ	HATLEVEL = 300 až 400 a (REFYEAR – HATYEAR) ≤ 20
	1	Všeobecné vzdělávání
	2	Odborné vzdělávání
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (HATLEVEL ≠ 300 až 400 nebo (REFYEAR – HATYEAR) > 20
HATOTHER (volitelné)		JINÉ FORMÁLNÍ ÚSPĚŠNĚ DOKONČENÉ VZDĚLÁNÍ NEBO ÚSPĚŠNĚ DOKONČENÁ ODBORNÁ PŘÍPRAVA V JINÉ OBLASTI NEŽ „HATLEVEL“	HATLEVEL = 300 až 800 a (REFYEAR – HATYEAR) ≤ 20
	1	Ano
	2	Ne
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (HATLEVEL ≠ 300 až 800 nebo (REFYEAR – HATYEAR) > 20
HATOTHER_LEVEL (volitelné)		Úroveň programu formálního vzdělání	HATOTHER = 1
	300-800	Kódováno jako HATLEVEL
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (HATOTHER ≠ 1)
HATOTHER_VOC (volitelné)		Zaměření programu formálního vzdělání	HATOTHER = 1 a HATOTHER_LEVEL = 300 až 400
	1-2	Kódováno jako HATVOC
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (HATOTHER ≠ 1 nebo HATOTHER_LEVEL ≠ 300 až 400)
HATOTHER_FIELD (volitelné)		Oblast programu formálního vzdělání	HATOTHER = 1 a HATOTHER_LEVEL = 300 až 800
	0000-9998	Kódováno jako HATFIELD
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (HATOTHER ≠ 1 nebo HATOTHER_LEVEL ≠ 300 až 800)
HATCOMP (volitelné)		POSTUP UZNÁNÍ DOVEDNOSTÍ A SCHOPNOSTÍ ABSOLVOVÁN	Všichni
	1	Ano, osvědčení získáno
	2	Ano, postup pokračuje
	3	Ne
	– 1	Žádná odpověď
HATCOMPHIGH (volitelné)		UZNÁNÍ DOVEDNOSTÍ A SCHOPNOSTÍ UMOŽŇUJE PŘÍSTUP K vyššímu programu formálního vzdělání, než je úroveň zmíněná v „HATLEVEL“	HATCOMP = 1, 2 a HATLEVEL ≠ 000, –1
	1	Ano
	2	Ne
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (HATCOMP ≠ 1, 2 nebo HATLEVEL = 000, –1)“

V příloze I se pokyny ke kódování proměnných „DROPHIGH“, „DROPLEVEL“ a „DROPVOC“ nahrazují tímto:

Název proměnné a status	Kód	Popis	Filtr
„DROPHIGH		FORMÁLNÍ vzdělávání ZANECHÁNO na vyšší úrovni než úroveň zmíněná v „HATLEVEL“, ale NEDOKONČENO	HATLEVEL ≠ 800, –1 a (REFYEAR – HATYEAR) ≤ 20
	1	Ano
	2	Ne
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (HATLEVEL = 000, –1 nebo (REFYEAR – HATYEAR) > 20)
DROPLEVEL		Úroveň FORMÁLNÍHO vzdělávání, která nebyla dokončena (podle definice ISCED 2011)	DROPHIGH = 1
	200	ISCED 2 (včetně programů ISCED 3 kratších než 2 roky)
	302	Program ISCED 3 s délkou trvání 2 roky a více, sekvenční (tj. pouze pro přístup k následujícímu programu ISCED 3)
	303	Program ISCED 3 s délkou trvání 2 roky a více, konečný nebo pouze pro přístup k následujícímu programu ISCED 4
	304	ISCED 3 s přístupem k ISCED 5, 6 nebo 7
	300	Program ISCED 3 s délkou trvání 2 roky a více, bez možného rozlišení přístupu k dalším úrovním ISCED
	400	ISCED 4
	500	ISCED 5
	600	ISCED 6
	700	ISCED 7
	800	ISCED 8
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (DROPHIGH ≠ 1)
DROPVOC (volitelné)		Zaměření nedokončeného FORMÁLNÍHO vzdělání	DROPLEVEL = 300 až 400 a (REFYEAR – HATYEAR) ≤ 20
	1	Všeobecné vzdělávání
	2	Odborné vzdělávání
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (DROPLEVEL ≠ 300 až 400 nebo (REFYEAR – HATYEAR) > 20“

V příloze I se pokyny ke kódování proměnných „FEDLEVEL“, „FEDFIELD“ a „FEDVOC“ nahrazují tímto:

Název proměnné a status	Kód	Popis	Filtr
„FEDLEVEL		Úroveň poslední FORMÁLNÍ vzdělávací činnosti (podle definice ISCED 2011)	FEDNUM ≥ 1
	100	ISCED 1
	200	ISCED 2 (včetně programů ISCED 3 kratších než 2 roky)
	302	Program ISCED 3 s délkou trvání 2 roky a více, sekvenční (tj. pouze pro přístup k následujícímu programu ISCED 3)
	303	Program ISCED 3 s délkou trvání 2 roky a více, konečný nebo pouze pro přístup k následujícímu programu ISCED 4
	304	ISCED 3 s přístupem k ISCED 5, 6 nebo 7
	300	Program ISCED 3 s délkou trvání 2 roky a více, bez možného rozlišení přístupu k dalším úrovním ISCED
	400	ISCED 4
	500	ISCED 5
	600	ISCED 6
	700	ISCED 7
	800	ISCED 8
	– 2	Nepoužije se (FEDNUM = 0)
FEDFIELD		Oblast poslední FORMÁLNÍ vzdělávací činnosti	FEDNUM ≥ 1 a FEDLEVEL = 300 až 800
FEDFIELD	0000-9998	Úroveň 1 klasifikace oblastí vzdělávání a odborné přípravy (1) (1) nebo další rozdělení klasifikací oblastí vzdělávání a odborné přípravy, podrobnosti jsou uvedeny v Příručce pro zjišťování o vzdělávání dospělých, na kterou odkazuje článek 6	FEDNUM ≥ 1 a FEDLEVEL = 300 až 800
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (FEDNUM = 0 nebo FEDLEVEL ≠ 300 až 800)
FEDVOC		Zaměření poslední FORMÁLNÍ vzdělávací činnosti	FEDLEVEL = 300 až 400
	1	Všeobecné vzdělávání
	2	Odborné vzdělávání
	– 1	Žádná odpověď
	– 2	Nepoužije se (FEDLEVEL ≠ 300 až 400)“

V příloze II, nazvané „Vzorek a požadavky na přesnost“, v bodě 3 se ukazatel „míra účasti (%) na neformálním vzdělávání a odborné přípravě vysoce vzdělaných osob (úroveň ISCED 5–6)“ nahrazuje ukazatelem „míra účasti (%) na neformálním vzdělávání a odborné přípravě vysoce vzdělaných osob (úrovně ISCED 5–8)“.

9.4.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 99/17

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 5. dubna 2013

o společném rámci pro systém jedinečné identifikace zdravotnických prostředků v Unii

(Text s významem pro EHP)

(2013/172/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Sledovatelnost zdravotnických prostředků v celém dodavatelském řetězci přispívá k bezpečnosti pacientů, neboť usnadňuje vigilanci, dozor nad trhem a transparentnost v daném odvětví.

(2)	Stávající právní rámec pro zdravotnické prostředky neobsahuje žádná zvláštní ustanovení o sledovatelnosti. Z daného důvodu je zapotřebí doporučení, které připraví cestu k přijetí posíleného regulačního přístupu ke sledovatelnosti zdravotnických prostředků.

(3)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdravotnických prostředcích a změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 (1) předložený Evropskou komisí a přijatý dne 26. září 2012 a návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (2) předložený Evropskou komisí a přijatý dne 26. září 2012 obsahují ustanovení o sledovatelnosti zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro s cílem zlepšit zdraví a bezpečnost pacientů.

(4)

Ve svých závěrech o inovacích v odvětví zdravotnických prostředků (3) ze dne 6. června 2011 vyzývá Rada Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost otázkám interoperability a bezpečnosti týkajícím se začlenění zdravotnických prostředků do systémů elektronického zdravotnictví, zejména do systémů osobní zdravotní péče.

(5)	Na mezinárodní úrovni je vyvíjeno značné úsilí o vytvoření celosvětově harmonizovaného přístupu ke sledovatelnosti a o zřízení celosvětově uznávaného systému jedinečné identifikace zdravotnických prostředků.

(6)	Mechanismy jedinečné identifikace prostředku (UDI), které vycházejí z rozdílných vnitrostátních a/nebo regionálních požadavků na sledovatelnost, již byly vyvinuty a existuje riziko, že na těchto úrovních mohou být vypracovány další odlišné mechanismy UDI.

(7)	V budoucnu by některé informace obsažené v kódu UDI mohly být využívány v rámci elektronického zdravotního záznamu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (4) a podle Digitální agendy pro Evropu (5),

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1. ÚVOD

Účel doporučení

V současné době není sledovatelnost směrnicemi o zdravotnických prostředcích (6) upravena, ale v některých případech je řešena na vnitrostátní a/nebo regionální úrovni. Rozdíly a nesoulad mezi mechanismy sledovatelnosti mohou oslabit a zpochybnit efektivitu zavedených systémů.

Navíc by vytvořením různých vnitrostátních a/nebo regionálních mechanismů jedinečné identifikace prostředku výrobci v souvislosti s povinností zajistit sledovatelnost museli své výrobky přizpůsobit požadavkům jednotlivých mechanismů.

Nejlepším způsobem, jak zajistit efektivní sledovatelnost zdravotnických prostředků v Unii, je vytvořit systém UDI, který by byl harmonizovaný na evropské úrovni. V rámci probíhající revize stávajících směrnic o zdravotnických prostředcích by Komise měla být zmocněna k přijetí podrobných požadavků na sledovatelnost.

Pokud by se členské státy v mezičase rozhodly, že si stanoví své vlastní mechanismy UDI, je nezbytné, aby byly tyto mechanismy slučitelné mezi sebou navzájem i s budoucím unijním systémem UDI. Je to důležité z toho důvodu, aby se zamezilo riziku neslučitelných a rozdílných systémů ohrožujících cíle vnitřního trhu a aby se usnadnilo zavedení harmonizovaného systému UDI v rámci Unie.

Cílem tohoto doporučení není definovat všechny aspekty systému UDI. Mělo by fungovat jako nástroj, který usnadní harmonizaci mechanismů sledovatelnosti zřízených na vnitrostátní a/nebo regionální úrovni a připraví cestu pro povinné zavedení mezinárodně harmonizovaného systému UDI v rámci Unie.

Oblast působnosti doporučení

Toto doporučení se vztahuje na zdravotnické prostředky, aktivní implantabilní zdravotnické prostředky (které nejsou na zakázku, ani nejsou určeny pro klinické zkoušky) a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (které nejsou vyráběny ve zdravotnických zařízeních a nejsou prostředky pro hodnocení funkční způsobilosti), včetně jejich příslušenství.

Mezinárodní aktivity v oblasti UDI

Pokud jde o mezinárodní úroveň, vytvořila Pracovní skupina pro celosvětovou harmonizaci (GHTF) (7) v roce 2008 ad hoc pracovní skupinu za účelem vývoje mezinárodně koordinovaného přístupu k UDI.

Této skupině sdružující výrobní odvětví a regulační orgány předsedala Evropská komise a její činnost byla ukončena v září 2011, kdy GHTF přijala pokyny (8) nazvané „Systém jedinečné identifikace zdravotnických prostředků“.

Práce GHTF v otázkách další harmonizace regulačního rámce pro zdravotnické prostředky probíhaly pod záštitou Mezinárodního fóra regulačních orgánů pro zdravotnické prostředky (IMDRF) (9).

10.

Toto doporučení je v souladu s přístupem přijatým na mezinárodní úrovni.

Evropské aktivity v oblasti UDI

11.

Evropská komise v roce 2010 zřídila v souvislosti s regulačním rámcem stanoveným směrnicemi o zdravotnických prostředcích ad hoc pracovní skupinu pro evropskou jedinečnou identifikaci prostředku, jejímž cílem je vypracovat koordinovaný přístup zohledňující pokrok na vnitrostátní i na mezinárodní úrovni.

12.

Skupina sleduje tři cíle:

a)	za prvé, podporovat příslušné orgány, aby se podílely na pracích na mezinárodní úrovni, a monitorovat jejich reakce;

b)	za druhé, podporovat výměnu názorů a informací o vnitrostátních iniciativách členských států a hledání společných řešení;

c)	za třetí, usnadňovat soudržnost mezi budoucími právními předpisy Unie a vnitrostátními iniciativami rozvíjenými na úrovni jednotlivých členských států.

2. ODŮVODNĚNÍ

13.

Hlavním cílem systému UDI je zlepšení bezpečnosti pacientů (10) a optimalizace péče o pacienta. Tento cíl UDI sleduje prostřednictvím:

a)	lepšího ohlašování nežádoucích příhod,

b)	účinnějšího stahování prostředků z oběhu a jiných bezpečnostních nápravných opatření v terénu (FSCA),

c)	efektivních opatření po uvedení na trh uplatňovaných příslušnými vnitrostátními orgány,

d)	dotazování v různých datových systémech,

e)	snižování pravděpodobnosti lékařských pochybení v souvislosti se zneužitím prostředků.

14.

Zavedení systému UDI by rovněž mohlo přispět k dosažení dalších cílů, jako je boj proti padělání, lepší kontrola distribuce, řízení zásob a náhrada nákladů.

15.

Cíle uvedené v odstavci 14 by však měly být považovány za pozitivní dopady systému UDI.

Lepší ohlašování nežádoucích příhod

16.

Očekává se, že používání systému UDI zlepší ohlašování nežádoucích příhod a umožní shromáždit informace o všech nežádoucích příhodách spojených s jedním zdravotnickým prostředkem na úrovni Unie a v případě mezinárodně uznávaného a slučitelného systému UDI i na mezinárodní úrovni. Výsledky pro jednotlivé konkrétní zdravotnické prostředky tak bude možné lépe porovnávat.

Účinnější stahování prostředků z oběhu a jiná bezpečnostní nápravná opatření v terénu

17.

Přidělení jedinečného identifikátoru konkrétnímu prostředku a jeho používání v distribučním řetězci (v celosvětovém měřítku) umožní jednoznačnou identifikaci samotného prostředku.

18.

Pro zajištění sledovatelnosti nestačí, aby si každý výrobce vytvořil vlastní mechanismus sledovatelnosti. Absence systému Unie, který by byl využíván v celém dodavatelském řetězci, by mohla vést k negativním výsledkům, neboť by každý účastník distribučního řetězce mohl kódování vytvořené výrobcem změnit. To by mohlo vést ke vzniku chyb v kódování zdravotnických prostředků, které by v důsledku ohrozily sledovatelnost prostředků v případě bezpečnostních nápravných opatření v terénu. Použitím stejného kódovacího jazyka se zlepšuje lokalizace a sledování pohybu zdravotnických prostředků.

Efektivní opatření po uvedení na trh uplatňovaná příslušnými vnitrostátními orgány

19.

Díky systému UDI se lze zaměřit na konkrétní prostředky.

20.

Navíc umožní zajistit koordinovanou reakci ze strany členských států.

Dotazování v různých datových systémech

21.

Díky používání stejného UDI v různých datových systémech (jak na úrovni regulačních orgánů, tak zdravotnických institucí) bude dotazování efektivnější a vyhledávání za účelem shromáždění informací snazší. V současné době tento přístup není možný, protože každý datový systém má vlastní identifikační nástroj.

Snižování lékařských pochybení

22.

Dá se očekávat, že se pomocí identifikačních mechanismů sníží počet případů nesprávně zvolených zdravotnických prostředků.

3. DEFINICE

Pro účely tohoto doporučení se použijí následující definice:

„zdravotnickým prostředkem“ se rozumí nástroj, přístroj, zařízení, programové vybavení, materiál nebo jiný předmět, použitý samostatně nebo v kombinaci, včetně programového vybavení určeného jeho výrobcem ke specifickému použití pro diagnostické nebo léčebné účely a nezbytného k jeho správnému použití, určený výrobcem pro použití u člověka za účelem

—	stanovení diagnózy, prevence, monitorování, léčby nebo mírnění choroby,

—	stanovení diagnózy, monitorování, léčby, mírnění nebo kompenzace poranění nebo zdravotního postižení,

—	vyšetřování, náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu,

—	kontroly početí,

a který nedosahuje své hlavní zamýšlené funkce v lidském organismu nebo na jeho povrchu farmakologickým, imunologickým nebo metabolickým účinkem, jehož funkce však může být takovými účinky podpořena (11);

b)	„aktivním implantabilním zdravotnickým prostředkem“ se rozumí každý aktivní zdravotnický prostředek, který je určen k úplnému nebo částečnému zavedení do lidského těla buď chirurgicky nebo medikamentózně, nebo zdravotnickým zákrokem do přirozeného otvoru a který má po zákroku zůstat na místě (12);

„diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro“ se rozumí každý zdravotnický prostředek, který je činidlem, výsledkem reakce činidla, kalibrátorem, kontrolním materiálem, soupravou, nástrojem, přístrojem, zařízením nebo systémem, používaným samostatně nebo v kombinaci, který je výrobcem určen pro vyšetření vzorků in vitro, včetně darované krve a tkání získaných z lidského těla výhradně nebo převážně za účelem získání informací

—	o fyziologickém nebo patologickém stavu, nebo

—	o vrozené anomálii, nebo

—	pro stanovení bezpečnosti a kompatibility s možnými příjemci, nebo

—	pro monitorování léčebných opatření.

Nádoby na vzorky jsou považovány za diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. „Nádobami na vzorky“ se rozumí prostředky, ať již podtlakového, nebo jiného typu, určené výrobcem výhradně pro primární uskladnění a uchování vzorků z lidského těla pro účely diagnostického vyšetření in vitro.

Výrobky pro obecné laboratorní použití nejsou diagnostickými zdravotnickými prostředky in vitro, pokud nejsou s ohledem na své vlastnosti určeny výrobcem výhradně pro použití při diagnostickém vyšetření in vitro (13);

d)	„sledovatelností“ se rozumí schopnost vysledovat historii, použití nebo umístění toho, co je předmětem úvah;

„jedinečnou identifikací prostředku (UDI)“ se rozumí série číselných či alfanumerických znaků, které jsou vytvořeny prostřednictvím mezinárodně přijímaných norem identifikace a kódování prostředku a které umožňují jednoznačnou identifikaci konkrétních zdravotnických prostředků na trhu. Součástí UDI je identifikátor prostředku a identifikátor výroby;

f)	„identifikátorem prostředku“ se rozumí jedinečný číselný nebo alfanumerický kód specifický pro daného výrobce a model prostředku;

g)	„identifikátorem výroby“ se rozumí jedinečný číselný nebo alfanumerický kód, který identifikuje údaje týkající se jednotky výroby prostředku;

h)	„nosičem UDI“ se rozumí způsob, jakým je jedinečná identifikace prostředku přenášena prostřednictvím automatické identifikace a sběru údajů (14) (AIDC) a případně v jejich pro člověka čitelném formátu (HRI);

i)	„elektronickým systémem UDI“ se rozumí centrální archiv/databáze identifikačních kódů a souvisejících identifikačních údajů o konkrétních prostředcích uvedených na trh Unie;

j)	„pro člověka čitelným formátem“ se rozumí čitelný formát znaků údajů zakódovaných v symbolu AIDC;

k)	„přímým značením“ se rozumí jakákoli technologie, kterou lze použít pro umístění symbolu na povrch předmětu (např. vytvoření dvou různých povrchových vlastností pomocí laserového leptání, lisování, ražení nebo další technologie, jako např. inkoustový tisk nebo gumotisk (flexografie));

l)	„výrobcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba odpovědná za návrh, výrobu, balení a označování prostředku před jeho uvedením na trh pod svým vlastním jménem, bez ohledu na to, zda tyto činnosti provádí sama, nebo v jejím zastoupení třetí strana (15);

„zplnomocněným zástupcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba se sídlem v Unii, která je výslovně pověřena výrobcem k jednání za výrobce a může být v jeho zastoupení kontaktována úřady a orgány ve Společenství s ohledem na jeho povinnosti podle příslušných právních předpisů Společenství (16);

n)	„dovozcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie prostředek ze třetí země (17);

o)	„distributorem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce či dovozce, která prostředek dodává na trh (18);

p)	„hospodářskými subjekty“ se rozumí výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce a distributor (19);

q)	„zdravotnickou institucí“ se rozumí organizace, jejímž primárním účelem je péče o pacienty nebo jejich léčba nebo prosazování veřejného zdraví;

r)	„uživatelem“ se rozumí jakýkoli profesionální uživatel nebo laická osoba, která prostředek používá.

4. PŘÍSTUP ZALOŽENÝ NA RIZIKU

23.

Mají-li členské státy v úmyslu vytvořit systém UDI, měly by uplatňovat přístup založený na riziku v souladu s klasifikací daného prostředku.

24.

Systém UDI by měl být zaváděn postupně, počínaje prostředky s nejvyšší třídou rizika, které musí podmínku označení systémem UDI splňovat jako první.

Typ UDI

25.

Systém UDI by měl mít dvě části – identifikátor prostředku a identifikátor výroby.

26.

Identifikátor prostředku by měl obsahovat statické informace (20) specifické pro daného výrobce a model prostředku a používá se též jako přístupový klíč k informacím uchovávaným v databázi UDI.

27.

Identifikátor výroby by měl obsahovat dynamické informace (21), které identifikují údaje týkající se jednotky výroby prostředku, a stanovit úroveň sledovatelnosti, jíž má být dosaženo.

28.

Jedinečná identifikace prostředku by měla být uváděna jak v pro člověka čitelném formátu (pro člověka čitelná verze složená z řady číselných nebo alfanumerických znaků), tak ve formátu, který lze přečíst prostřednictvím technologie AIDC a přenášet na nosiči.

29.

Pokud existují závažné překážky, které omezují použití AIDC i HRI na označení, měl by být upřednostňován formát AIDC. Některá prostředí nebo situace, jako je například domácí péče, však mohou opravňovat k upřednostnění HRI před AIDC.

30.

Členské státy by měly sledovat, zda je rozlišení mezi různými třídami prostředků založeno výhradně na typu identifikátoru výroby (dynamické informace) v souladu s odstavcem 31.

31.

Obecně platí, že informace, které poskytuje identifikátor výroby (dynamické informace), by se měly lišit v závislosti na různých třídách rizika (22):

—	datum použitelnosti nebo datum výroby u třídy I,

—	číslo šarže u třídy IIa,

—	číslo šarže u třídy IIb,

—	číslo šarže nebo sériové číslo (23) u třídy III.

32.

V případě potřeby si výrobci mohou zvolit identifikátor výroby (dynamické informace) pro vyšší třídu, než do jaké náleží dotyčný prostředek.

Použití UDI

33.

Obecně platí, že by se identifikace UDI měla používat na všech úrovních označení u všech tříd prostředků (24).

34.

Nosič UDI (jedinečná identifikace prostředku vyjádřená prostřednictvím AIDC a HRI) by měl být na označení prostředku, jeho obalu nebo na samotném prostředku (přímé značení) a na všech vyšších úrovních obalu (25).

5. PODMÍNKY, KTERÉ MAJÍ SPLŇOVAT HOSPODÁŘSKÉ SUBJEKTY, ZDRAVOTNICKÉ INSTITUCE A PROFESIONÁLNÍ UŽIVATELÉ

35.

V zájmu dosažení cílů systému UDI by hospodářské subjekty a zdravotnické instituce měly při vytváření svých vlastních vnitrostátních mechanismů UDI v rámci distribučního řetězce uchovávat informace o identifikátorech prostředku (statické informace) i o identifikátorech výroby (dynamické informace). Zdravotnické instituce a v případě, že je to proveditelné, profesionální uživatelé by měli tyto informace využívat při ohlašování nežádoucích příhod. To umožní zejména účinnější opatření v případě stažení prostředků z oběhu nebo z trhu.

36.

Informace obsažené v identifikátoru prostředku (statické informace) by měly být shromažďovány ve vnitrostátních databázích UDI.

37.

Jakmile bude zřízena budoucí Evropská databanka zdravotnických prostředků (EUDAMED), budou informace obsažené v identifikátoru prostředku (statické informace) centralizovány na evropské úrovni prostřednictvím evropského elektronického systému UDI, který bude součástí budoucí databanky EUDAMED.

38.

Informace obsažené v identifikátoru výroby (dynamické informace) by do vnitrostátních databází UDI neměly být zasílány a do evropského elektronického systému UDI nebudou zahrnuty.

Pro účely tohoto doporučení by hospodářské subjekty, zdravotnické instituce a profesionální uživatelé měli splňovat následující podmínky.

Výrobci

39.

Za prvé, výrobci by měli zdravotnickým prostředkům, které vyrábějí, odpovídajícím způsobem přidělit UDI (statickou a dynamickou část).

40.

Za druhé, měli by poskytnout požadované údaje (viz příloha), které mají být zahrnuty do databáze UDI.

41.

Za třetí, měli by změnit označování svých výrobků a tisknout kód UDI, pokud možno, na označení prostředku, jeho obal nebo na samotný prostředek (přímé značení) a na všechny vyšší úrovně obalu, jak je uvedeno v odstavci 34.

42.

Za čtvrté, měli by vést elektronické záznamy o identifikátorech prostředku (statické informace) i o identifikátorech výroby (dynamické informace).

43.

V neposlední řadě by měli vést elektronické záznamy o hospodářském subjektu, zdravotnické instituci nebo profesionálních uživatelích, kterým jednotlivý konkrétní výrobek dodali.

Dovozci

44.

Za prvé, dovozci by měli ověřit, zda výrobce výrobku před jeho uvedením na trh Unie odpovídajícím způsobem přidělil UDI (statickou a dynamickou část). Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že uvedená podmínka nebyla splněna, neměl by prostředek na trh Unie uvést, dokud nebude uveden do souladu.

45.

Za druhé, dovozci by neměli UDI odstraňovat ani měnit, jinak nebude možné zajistit sledovatelnost prostředků.

46.

Za třetí, měli by zjistit, zda prostředek již byl v registrován v databázi UDI v členském státě, kde byl uveden na trh Unie.

47.

Pokud již prostředek byl registrován, měli by dovozci ověřit, zda identifikátor prostředku (statické informace) na výrobku odpovídá identifikátoru v databázi UDI.

48.

Pokud prostředek dosud registrován nebyl, měli by dovozci dodržet podmínky týkající se registrace informací o identifikátoru prostředku (statické informace).

49.

Za čtvrté, měli by vést elektronické záznamy o identifikátorech prostředku (statické informace) i o identifikátorech výroby (dynamické informace).

50.

Za páté, měli by vést elektronické záznamy o hospodářském subjektu, který jim prostředek dodal.

51.

V neposlední řadě by měli vést elektronické záznamy o hospodářském subjektu, zdravotnické instituci nebo profesionálních uživatelích, kterým prostředek dodali.

Zplnomocnění zástupci

52.

Nemá-li výrobce, který uvádí prostředek na trh pod svým vlastním jménem, sídlo v členském státě, měl by jmenovat svého jediného zplnomocněného zástupce v Unii. Toto jmenování by mělo platit nejméně pro všechny prostředky téhož modelu.

53.

Zplnomocnění zástupci by měli mít v souvislosti s výrobkem (výrobky), pro který (které) byli jmenování, na požádání přístup k záznamům o identifikátorech prostředku (statické informace) i o identifikátorech výroby (dynamické informace).

Distributoři

54.

Za prvé, distributoři by před dodáním prostředku na trh měli ověřit, zda výrobce a případně dovozce výrobku odpovídajícím způsobem přidělil UDI (statickou a dynamickou část). Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že uvedená podmínka nebyla splněna, neměl by prostředek dodat na trh Unie, dokud nebude uveden do souladu.

55.

Za druhé, distributoři by neměli UDI odstraňovat ani měnit, jinak nebude možné zajistit sledovatelnost prostředků.

56.

Za třetí, měli by vést elektronické záznamy o identifikátorech prostředku (statické informace) i o identifikátorech výroby (dynamické informace).

57.

Za čtvrté, měli by vést elektronické záznamy o hospodářském subjektu, který jim prostředek dodal.

58.

V neposlední řadě by měli vést elektronické záznamy o hospodářském subjektu, zdravotnické instituci nebo profesionálních uživatelích, kterým prostředek dodali.

Zdravotnické instituce

59.

Za prvé, zdravotnické instituce by měly vést elektronické záznamy o identifikátorech prostředku (statické informace) i o identifikátorech výroby (dynamické informace) u zdravotnických prostředků, které do daných organizací byly dodány. Zdravotnické instituce by při ohlašování nežádoucích příhod v případě prostředků, u nichž došlo k nežádoucí příhodě, měly využívat informace obsažené v identifikátoru prostředku (statické informace) a identifikátoru výroby (dynamické informace).

60.

Za druhé, u některých zdravotnických prostředků, které se například používají v případě vysoce rizikových postupů a/nebo které jsou speciálně určeny k použití u vysoce rizikových pacientů, je třeba vytvořit vazbu mezi prostředkem a pacientem, který je jeho prostřednictvím léčen. Proto by zdravotnické instituce měly vést záznamy o tom, který prostředek byl použit u kterého pacienta.

61.

Za třetí, u některých prostředků, jako jsou například implantabilní zdravotnické prostředky, by zdravotnické instituce měly v elektronických záznamech o pacientech uchovávat identifikátor prostředku (statické informace) i identifikátor výroby (dynamické informace). V případě stažení z oběhu by tak mělo být s jistotou zjistitelné, který zdravotnický prostředek byl kterému pacientovi implantován.

Profesionální uživatelé

62.

Je-li to proveditelné, měli by profesionální uživatelé při ohlašování nežádoucích příhod v případě prostředků, u nichž došlo k nežádoucí příhodě, využívat informace obsažené v identifikátoru prostředku (statické informace) a identifikátoru výroby (dynamické informace).

6. VNITROSTÁTNÍ DATABÁZE UDI

Prvky údajů

63.

Členské státy, které mají v úmyslu vytvořit pro zdravotnické prostředky systém UDI, se vyzývají, aby při jeho vytváření vycházely z vnitrostátních databází UDI.

64.

Členské státy se pro účely tohoto doporučení vyzývají, aby podpořily využívání jazyka XML (Extensible Markup Language) jako společného formátu pro výměnu údajů mezi databázemi UDI a zohlednily příslušné specifikace a sémantické standardy, které v této oblasti existují.

65.

Datové prvky, které jsou uvedeny v příloze, by měly být součástí vnitrostátních databází UDI a měly by odpovídat prvkům souvisejícím s identifikátorem prostředku (statické informace).

V Bruselu dne 5. dubna 2013.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise

(1) COM(2012) 542 final.

(2) COM(2012) 541 final.

(3) Úř. věst. C 202, 8.7.2011, s. 7.

(4) Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.

(5) http://ec.europa.eu/digital-agenda/

(6) Směrnice Rady 90/385/EHS (Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17), směrnice Rady 93/42/EHS (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1).

(7) „Pracovní skupina pro celosvětovou harmonizaci (GHTF)“ je mezinárodní skupina, v rámci které jsou dobrovolně sdruženi zástupci regulačních orgánů pro oblast zdravotnických prostředků a obchodních sdružení z Evropy, ze Spojených států amerických (USA), Kanady, Japonska a Austrálie. GHTF byla založena v roce 1992 s cílem reagovat na rostoucí potřebu mezinárodní harmonizace v oblasti regulace zdravotnických prostředků. Působení GHTF skončilo v prosinci 2012.

(8) http://www.imdrf.org/docs/ghtf/final/steering-committee/technical-docs/ghtf-sc-n2r3-2011-unique-device-identification-system-110916.pdf

(9) „Mezinárodní fórum regulačních orgánů pro zdravotnické prostředky (IMDRF)“ bylo založeno v únoru 2011 jako diskusní fórum o budoucích směrech regulační harmonizace v oblasti zdravotnických prostředků. Jedná se o dobrovolnou skupinu regulačních orgánů pro oblast zdravotnických prostředků z Austrálie, Brazílie, Kanady, Číny (pozorovatel), Evropské unie, Japonska, Ruska (pozorovatel) a Spojených států a jejím cílem je pokračovat v činnosti GHTF. Světová zdravotnická organizace (WHO) v IMDRF působí jako pozorovatel.

(10) Bezpečností pacientů se rozumějí činnosti, jejichž cílem je zabránit a předcházet nepříznivým následkům nebo poškozením v důsledku poskytnuté zdravotní péče nebo je omezit. Mezi tyto příhody patří „pochybení“, „odchýlení se“ a „ nehody“. Bezpečnost je výsledkem interakce mezi jednotlivými prvky systému; nespočívá v osobě, prostředku nebo oddělení. Chceme-li bezpečnost zlepšit, musíme lépe porozumět interakci jednotlivých prvků systému. Bezpečnost pacientů je podsložkou kvality zdravotní péče.

(11) Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 93/42/EHS.

(12) Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 90/385/EHS.

(13) Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 98/79/ES.

(14) Automatickou identifikací a sběrem údajů se rozumějí metody automatické identifikace předmětů, shromažďování údajů o těchto předmětech a přímé ukládání údajů do počítačových systémů.

(15) Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. f) směrnice 93/42/EHS.

(16) Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. j) směrnice 93/42/EHS.

(17) Ustanovení čl. 2 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(18) Ustanovení čl. 2 odst. 6 nařízení (ES) č. 765/2008.

(19) Ustanovení čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 765/2008.

(20) Tyto informace se u jednotlivých prostředků stejného konkrétního modelu neliší.

(21) Tyto informace se liší v závislosti na způsobu, jakým je výroba prostředku kontrolována (datum použitelnosti nebo datum výroby, číslo šarže nebo sériové číslo).

(22) V souladu s mezinárodními pokyny by měly být zohledněny případné výjimky a/nebo odchylky z obecného pravidla, které jsou založeny na třídě prostředků.

(23) Sériové číslo umožňuje identifikaci jednotlivých jednotek prostředků.

(24) V souladu s mezinárodními pokyny by měly být zohledněny případné výjimky a/nebo odchylky z obecného pravidla, které jsou založeny na třídě prostředků.

(25) V souladu s mezinárodními pokyny nejsou mezi vyšší úrovně obalů zahrnuty palety, a proto se podmínky UDI na palety nevztahují.

PŘÍLOHA

PRVKY ÚDAJŮ VNITROSTÁTNÍCH DATABÁZÍ UDI

Součástí vnitrostátních databází UDI by měly být tyto prvky údajů:

a)	množství v jednom balení;

b)	případně alternativní nebo doplňující identifikátor (identifikátory);

c)	způsob, jakým je výroba prostředku kontrolována (datum použitelnosti nebo datum výroby, číslo šarže, sériové číslo);

d)	případně identifikátor jednotky použití prostředku (pokud není prostředku přidělena jedinečná identifikace na úrovni jeho jednotky použití, přidělí se identifikátor „jednotky použití“ prostředku, aby se propojilo použití prostředku s pacientem);

e)	jméno (název) a adresa výrobce (jak je uvedeno na označení);

f)	případně jméno (název) a adresa zplnomocněného zástupce (jak je uvedeno na označení);

g)	kód globální nomenklatury zdravotnických prostředků (GMDN) nebo kód mezinárodně uznávané nomenklatury;

h)	případně obchodní název / obchodní značka;

i)	případně model prostředku, odkaz nebo katalogové číslo;

j)	případně rozměry pro klinické účely (včetně objemu, délky, tloušťky, průměru);

k)	doplňující popis výrobku (nepovinný);

l)	případně podmínky pro skladování a/nebo manipulaci (jak je uvedeno na označení nebo v návodu k použití);

m)	případně další obchodní názvy prostředku;

n)	označen jako prostředek pro jedno použití (ano/ne);

o)	případně omezený počet opakovaných použití;

p)	prostředek zabalen do sterilního balení (ano/ne);

q)	je nutno před použitím sterilizovat (ano/ne);

r)	označen jako prostředek obsahující latex (ano/ne);

s)	označen jako prostředek obsahující DEPH (ano/ne);

t)	internetová adresa pro doplňující informace, např. elektronický návod k použití (nepovinné);

u)	případně důležité výstrahy nebo kontraindikace.

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2013.099.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 99

České vydání	Právní předpisy	Ročník 56 9. dubna 2013

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (EU) č. 317/2013 ze dne 8. dubna 2013, kterým se mění přílohy nařízení (ES) č. 1983/2003, (ES) č. 1738/2005, (ES) č. 698/2006, (ES) č. 377/2008 a (EU) č. 823/2010, pokud jde o mezinárodní standardní klasifikaci vzdělání ( 1 )	1
	*	Nařízení Komise (EU) č. 318/2013 ze dne 8. dubna 2013 o přijetí program modulů ad hoc na období 2016 až 2018 pro výběrové šetření pracovních sil stanovené podle nařízení Rady (ES) č. 577/98 ( 1 )	11
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 319/2013 ze dne 8. dubna 2013, kterým se pro hospodářský rok 2012/2013 stanoví odchylka od čl. 63 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o termíny pro sdělení převodu přebytkového cukru	13
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 320/2013 ze dne 8. dubna 2013 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	14
		ROZHODNUTÍ
		2013/171/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 5. dubna 2013 o jmenování jednoho španělského člena Výboru regionů	16
		DOPORUČENÍ
		2013/172/EU
	*	Doporučení Komise ze dne 5. dubna 2013 o společném rámci pro systém jedinečné identifikace zdravotnických prostředků v Unii ( 1 )	17

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	63,6
	TN	101,8
	TR	127,7
	ZZ	97,7
0707 00 05	JO	194,1
	MA	116,3
	TR	137,2
	ZZ	149,2
0709 93 10	MA	91,2
	TR	120,7
	ZZ	106,0
0805 10 20	EG	51,7
	IL	71,8
	MA	75,7
	TN	65,6
	TR	65,2
	ZZ	66,0
0805 50 10	TR	74,3
0805 50 10	ZZ	74,3
0808 10 80	AR	106,7
	BR	93,9
	CL	112,0
	CN	78,6
	MK	31,3
	US	275,4
	UY	106,8
	ZA	113,1
	ZZ	114,7
0808 30 90	AR	115,0
	CL	134,2
	CN	85,2
	TR	204,5
	US	182,0
	ZA	118,6
	ZZ	139,9