3.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/1

(1)

Ve směrnici 2010/40/EU se požaduje, aby Komise přijala akty v přenesené pravomoci, pokud jde o specifikace nezbytné k zajištění kompatibility, interoperability a návaznosti, pokud jde o zavádění a provozní využití inteligentních dopravních systémů (ITS).

(2)

Podle čl. 3 písm. d) směrnice 2010/40/EU je harmonizované poskytování interoperabilní služby eCall v celé Unii prioritní akcí. Komise by proto měla přijmout v této oblasti potřebné specifikace.

(3)

Článek 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (2) vyžaduje, aby volání na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 byla přiměřeně zodpovězena a vyřízena způsobem nejlépe odpovídajícím vnitrostátní organizaci záchranných systémů, včetně center pro tísňové volání (center tísňového volání).

(4)

Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Systém eCall: čas jej zavést“ (3) jsou plánována nová regulační opatření, jimiž by se v Unii urychlilo zavedení palubního tísňového volání. Jedním z navrhovaných opatření je učinit z potřebné modernizace infrastruktury centra tísňového volání (PSAP) požadované pro řádný příjem a vyřizování volání eCall povinnost.

(5)

V doporučení Komise 2011/750/EU o podpoře služby eCall v sítích elektronických komunikací pro přenos palubních tísňových hovorů na číslo 112 v celé Evropské unii (systém eCall) (4) se členským státům radí, aby u služby eCall určily centrum tísňového volání (PSAP) pro směrování volání eCall a zajistily, aby operátoři mobilní sítě vyřizovali volání eCall řádným způsobem.

(6)

Očekává se, že se interoperabilní služba eCall v celé Unii zkrácením reakční doby tísňových služeb sníží počet smrtelných zranění v Unii a také závažnost zranění způsobených při dopravních nehodách.

(7)

Rovněž se očekává, že interoperabilní služba eCall v celé Unii přinese společnosti úspory, neboť se zlepší zvládání nehod a omezí se dopravní přetížení silnic i následné dopravní nehody.

(8)

Zpracování osobních údajů v rámci vyřizování volání eCall centry tísňového volání, tísňovými službami a servisními partnery se provádí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (5) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (6). Členské státy spolu s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů zajistí, aby byl tento soulad prokázán, a to během předem provedených kontrolních postupů, jako jsou předběžná oznámení, nebo během následných kontrol, např. v rámci stížností a šetření.

(9)

Interoperabilní služba eCall v celé Unii se řídí doporučeními pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29, které jsou obsaženy v „Pracovním dokumentu o důsledcích iniciativy eCall na ochranu údajů a soukromí“, přijatém dne 26. září 2006 (1609/06/EN, WP 125). Vozidla vybavená palubním zařízením pro eCall nesmí být při běžném provozním stavu zpětně vysledovatelná. Minimální soubor dat zaslaných palubním zařízením pro eCall (tj. při spuštění) musí obsahovat minimální informace požadované pro řádné vyřizování tísňových volání.

(10)

Aniž je dotčena směrnice 95/46/ES, členské státy při zavádění infrastruktury PSAP služby eCall zohlední „Pracovní dokument o důsledcích iniciativy eCall na ochranu údajů a soukromí“ přijatý pracovní skupinou zřízenou podle článku 29 dne 26. září 2006 (1609/06/EN – WP 125).

(11)

Je třeba, aby pro poskytování služeb tísňového volání vypracovaly všechny členské státy společná technická řešení a postupy. Vývoj společných technických řešení by měl být zejména realizován prostřednictvím evropských normalizačních organizací s cílem usnadnit zavedení služby eCall, zajistit interoperabilitu a kontinuitu služby v celé Unii a snížit náklady na její zavedení pro Unii jako celek.

(12)

Evropské normalizační organizace ETSI a CEN vypracovaly společné normy pro zavádění celoevropské služby eCall, na něž se toto nařízení odkazuje.

(13)

Zavedeným infrastrukturám by měla být dána dostatečná doba na modernizaci, a proto by se na ně mělo toto nařízení použít dvanáct měsíců po vstupu v platnost,

a)

„tísňovou službou“ se rozumí služba, uznávaná jako taková členským státem, která v souladu s vnitrostátními předpisy poskytuje okamžitou a rychlou pomoc v situacích, kdy je zejména přímo ohrožen život nebo zdraví, je přímo ohroženo zdraví nebo bezpečnost jednotlivce či veřejnosti, je přímo ohrožen soukromý nebo veřejný majetek či životní prostředí;

b)

„centrem tísňového volání“ (PSAP) se rozumí fyzické místo, kde jsou v rámci odpovědnosti veřejného orgánu nebo soukromé organizace uznané členským státem jako první přijata tísňová volání;

c)

„nejvhodnějším PSAP“ se rozumí centrum tísňového volání předem určené odpovědnými orgány, které má vyřizovat tísňová volání z určité oblasti nebo tísňová volání určitého typu;

d)

„PSAP služby eCall“ se rozumí nejvhodnější PSAP předem určené orgány, aby jako první přijímalo a vyřizovalo volání eCall;

e)

„operátorem PSAP služby eCall“ se rozumí osoba, která v centru tísňového volání služby eCall přijímá a/nebo vyřizuje tísňová volání;

f)

„servisním partnerem“ se rozumí veřejná nebo soukromá organizace uznaná vnitrostátními orgány, která se podílí na řešení událostí v souvislosti s voláním eCall (např. provozovatel silnice, asistenční služba);

g)

„palubním zařízením“ se rozumí zařízení uvnitř vozidla, které poskytuje nebo má přístup k palubním údajům požadovaným k provedení transakce eCall prostřednictvím veřejné mobilní bezdrátové komunikační sítě;

h)

„eCall“ (s uvedením ve směrnici 2010/40/EU jako „interoperabilní služba eCall v celé Unii“) se rozumí palubní tísňové volání na linku 112 uskutečněné buď automaticky aktivací palubních senzorů, nebo manuálně, kdy prostřednictvím veřejných mobilních komunikačních sítí dojde k přenosu standardizovaného minimálního souboru dat a vytvoří se audiokanál mezi vozidlem a centrem tísňového volání služby eCall;

i)

„transakcí eCall“ se rozumí vytvoření relace mobilních bezdrátových komunikací ve veřejné síti bezdrátových komunikací a přenos minimálního souboru údajů z vozidla do centra tísňového volání služby eCall a vytvoření audiokanálu mezi vozidlem a tímtéž centrem tísňového volání služby eCall;

j)

„minimálním souborem dat (MSD)“ se rozumí informace stanovené normou „Telematika v silniční dopravě a provozu – e-Safety – Minimální soubor dat pro eCall“ (EN 15722), který je zaslán do centra tísňového volání služby eCall;

k)

„identifikačním číslem vozidla (VIN)“ se rozumí alfanumerický kód přidělený vozidlu výrobcem, aby byla zabezpečena řádná identifikace každého vozidla dle popisu v normě ISO 3779;

l)

„sítí mobilních bezdrátových komunikací“ se rozumí síť bezdrátových komunikací s homogenním předáním mezi přístupovými body sítě;

m)

„veřejnou sítí mobilních bezdrátových komunikací“ se rozumí veřejně dostupná síť mobilních bezdrátových komunikací v souladu se směrnicí 2002/22/ES a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (7);

n)

„řídící ústřednou tísňových služeb“ se rozumí zařízení využívané jednou nebo více tísňovými službami k vyřizování tísňových volání;

o)

„hrubým MSD“ se rozumí vyjádření předávaného minimálního souboru dat, než je srozumitelným způsobem předložen operátorovi centra tísňového volání služby eCall.

3.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/5

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o nové užití přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737). Tato žádost byla předložena spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení nového užití přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) jako doplňkové látky pro odstavená selata a odstavené prasatovité (Suidae) jiné než prase domácí (Sus scrofa domesticus) se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Použití přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) bylo povoleno na deset let pro výkrm kuřat nařízením Komise (EU) č. 107/2010 (2) a pro kuřice, pro výkrm kachen, pro křepelky, bažanty, koroptve, perličky, holuby a výkrm hus a pro pštrosy prováděcím nařízením Komise (EU) č. 885/2011 (3).

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 25. dubna 2012 (4) potvrdil své předchozí závěry, že přípravek Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) lze za navržených podmínek použití považovat za bezpečný pro všechny druhy zvířat, spotřebitele produktů pocházejících z jakýchkoli zvířat, kterým byla podávána dotčená doplňková látka, a pro životní prostředí. Přestože tři hodnocení, která provedl žadatel, prokázala přinejmenším jeden podstatně zlepšený parametr ve srovnání s výsledky kontrolních skupin, nebyl úřad s to stanovit minimální účinnou dávku podle návrhu žadatele, neboť výsledky u jednotlivých testovaných úrovní dávek byly protichůdné. Dvě hodnocení prokázala podstatná zlepšení u dávky 1 × 107 CFU/kg, nikoli však u dávky 5 × 107 CFU/kg krmiva. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř, zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)

Posouzení přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Používání uvedeného přípravku by proto mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/8

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

3.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/10

(1)

Rozhodnutí Komise 2003/135/ES ze dne 27. února 2003, o schválení plánů eradikace klasického moru prasat a nouzového očkování divokých prasat proti klasickému moru prasat v Německu ve spolkových zemích Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falcko a Sársko (2), rozhodnutí Komise 2004/832/ES ze dne 3. prosince 2004, kterým se schvalují plány eradikace klasického moru v populaci divokých prasat a nouzového očkování takových prasat v severních Vogézách ve Francii (3), a rozhodnutí Komise 2005/59/ES ze dne 26. ledna 2005, kterým se schvalují plány eradikace klasického moru v populaci divokých prasat a nouzového očkování takových prasat na Slovensku (4), byla přijata na základě potvrzení klasického moru v populaci divokých prasat v některých regionech Německa, Francie a Slovenska. Na základě těchto rozhodnutí byly pro tyto členské státy schváleny plány eradikace klasického moru prasat a nouzového očkování divokých prasat proti této nemoci.

(2)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/761/EU ze dne 30. listopadu 2012, kterým se schvalují roční a víceleté programy a finanční příspěvek Unie na eradikaci, tlumení a sledování některých nákaz zvířat a zoonóz předložené členskými státy pro rok 2013 (5), schvaluje mimo jiné programy na tlumení a sledování klasického moru prasat předložené Německem a Slovenskem.

(3)

V roce 2011 Francie a Slovensko informovaly Komisi a členské státy o příznivé situaci ohledně klasického moru prasat na svém území. Z poskytnutých informací vyplývá, že se podařilo klasický mor z populace divokých prasat v postižených oblastech členských států úspěšně vymýtit. Kromě toho v roce 2012 Německo informovalo Komisi a členské státy, že se podařilo klasický mor prasat úspěšně vymýtit z populace divokých prasat v postižených oblastech tohoto členského státu.

(4)

Podle informací poskytnutých Německem, Francií a Slovenskem bylo nouzové očkování divokých prasat zastaveno. Kromě toho je v oblastech dříve postižených touto nemocí v rámci programu schváleného na základě prováděcího rozhodnutí 2012/761/EU udržován vysoký stupeň dohledu.Opatření stanovená v plánech na eradikaci klasického moru prasat a nouzové očkování divokých prasat proti klasickému moru byla schválena pro tyto členské státy a nejsou proto nadále nutná.

(5)

V zájmu jasnosti a jednotnosti právních předpisů Unie by proto měla být rozhodnutí 2003/135/ES, 2004/832/ES a 2005/59/ES zrušena.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

3.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/12

(1)

Toxin T-2 a toxin HT-2 jsou mykotoxiny produkované různými druhy rodu Fusarium. Toxin T-2 se rychle metabolizuje na velký počet produktů a hlavním metabolitem je HT-2.

(2)

Vědecký výbor pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen „výbor CONTAM“) Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) přijal na žádost Komise stanovisko týkající se rizik pro zdraví zvířat a lidí vyplývajících z přítomnosti toxinů T-2 a HT-2 v potravinách a krmivech (1).

(3)

Výbor CONTAM stanovil pro souhrn toxinů T-2 a HT-2 skupinový tolerovatelný denní přívod (dále jen „TDI“) ve výši 100 ng/kg tělesné hmotnosti. Odhady chronické dietární expozice člověka souhrnu toxinů T-2 a HT-2, které vycházejí z dostupných údajů o výskytu, jsou u všech věkových skupin obyvatelstva pod úrovní TDI, a tudíž nepředstavují bezprostřední ohrožení zdraví.

(4)

Pokud jde o rizika pro zdraví zvířat, výbor CONTAM dospěl k závěru, že u přežvýkavců, králíků a ryb současná odhadovaná expozice toxinům T-2 a HT-2 pravděpodobně nebude představovat ohrožení zdraví. U prasat, drůbeže, koní a psů odhady expozice toxinům T-2 a HT-2 naznačují, že riziko nepříznivých účinků na zdraví je nízké. Mezi nejcitlivější druhy zvířat patří kočky. Vzhledem k omezeným údajům a velice nepříznivým účinkům na zdraví již při nízkých úrovních dávek nebylo možné stanovit hodnotu dávky bez pozorovaného nepříznivého účinku ani nejnižší dávku s pozorovaným nepříznivým účinkem. Proto se toto doporučení nevztahuje na krmiva pro kočky, pro něž budou stanovena přísnější opatření.

(5)

Výbor CONTAM dále dospěl k závěru, že přenos toxinů T-2 a HT-2 z krmiv do potravin živočišného původu je omezený, a k expozici člověka tudíž přispívá jen v zanedbatelném rozsahu.

(6)

S ohledem na závěry vědeckého stanoviska a velké meziroční výkyvy ve výskytu toxinů T-2 a HT-2 je vhodné shromáždit více údajů o T2 a HT-2 v obilovinách a výrobcích z obilovin a více informací o tom, jaké účinky má na přítomnost toxinů T-2 a HT-2 zpracování potravin (tj. vaření) a agronomické faktory. Kromě toho je nutné získat více informací o různých faktorech, které jsou příčinou poměrně vysokých úrovní toxinů T-2 a HT-2 v obilovinách a výrobcích z obilovin, aby bylo možné určit opatření, která je třeba přijmout za účelem eliminace nebo omezení přítomnosti toxinů T2 a HT-2 v obilovinách a výrobcích z obilovin. Je třeba provést šetření s cílem shromáždit informace o faktorech, které jsou příčinou poměrně vysokých úrovní toxinů T2 a HT-2 v obilovinách a výrobcích z obilovin, a o účincích zpracování krmiv a potravin. Na základě dostupných údajů je patrné, že v rýži a výrobcích z rýže se T-2 a HT-2 nevyskytují nebo se v nich vyskytují jen na velice nízkých úrovních, a tudíž je vhodné vyloučit tyto výrobky z oblasti působnosti tohoto doporučení.

(7)

Výsledky sledování obilovin a výrobků z obilovin budou použity k posouzení změn a tendencí v expozici lidí a zvířat toxinům T-2 a HT-2. Je proto namístě použít analytické metody s dostatečnou citlivostí.

(8)

Aby bylo možné získat určitou představu o tom, v jakých případech by se taková šetření měla provádět, je užitečné stanovit orientační hodnoty, při jejichž překročení by bylo vhodné zahájit šetření. K určení těchto orientačních hodnot byly použity údaje o výskytu, které jsou k dispozici v databázi úřadu EFSA. Pro provedení šetření má velký význam sledovatelnost.

(9)

V roce 2015 by mělo být provedeno posouzení informací, které byly shromážděny v rámci tohoto doporučení. Díky sledování údajů získaných na základě tohoto doporučení bude rovněž možné lépe porozumět meziročním výkyvům a přítomnosti toxinů T-2 a HT-2 v široké škále výrobků z obilovin, faktorům, jež jsou příčinou vyšších úrovní, a opatřením, která by bylo možné přijmout k eliminaci či oslabení přítomnosti toxinů T-2 a HT-2, včetně agronomických opatření a opatření při zpracování,

(1)

Členské státy by měly za aktivní účasti provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků sledovat přítomnost toxinů T-2 a HT-2 v obilovinách a výrobcích z obilovin. Pro účely tohoto doporučení není rýže zařazena mezi obiloviny a výrobky z rýže nejsou zařazeny mezi výrobky z obilovin.

(2)

Členské státy by měly nabádat k tomu, aby se vzorky analyzovaly na přítomnost toxinů T-2 a HT-2 a současně na přítomnost toxinů rodu Fusarium jako deoxynivalenol, zearalenon a fumonisin B1 + B2, aby bylo možné posoudit rozsah společného výskytu.

Jestliže to použitá metoda analýzy umožňuje, bylo by vhodné analyzovat také maskované mykotoxiny, zejména mono- a diglykosylované konjugáty toxinů T-2 a HT-2.

(3)

Odběr vzorků a analýza obilovin a výrobků z obilovin určených k lidské spotřebě by se měly provádět v souladu s ustanoveními nařízení Komise (ES) č. 401/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách (2), zejména v souladu s:

Postup odběru vzorků uplatněný provozovatelem potravinářského podniku se může od ustanovení nařízení (ES) č. 401/2006 odchýlit, měl by však být reprezentativní pro šarži, z níž se vzorek odebírá.

(4)

Odběr vzorků a analýza obilovin a výrobků z obilovin určených ke krmení a výrobě krmné směsi by měly být prováděny v souladu s ustanoveními nařízení Komise (ES) č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv (3). Limit kvantifikace by u toxinu T-2 a HT-2 pokud možno neměl být vyšší než 10 μg/kg. Je-li použita analytická screeningová metoda, mezní hodnota detekce by pokud možno neměla být vyšší než 25 μg/kg pro souhrn toxinů T-2 a HT-2.

Postup odběru vzorků uplatněný provozovatelem krmivářského podniku se může od ustanovení nařízení (ES) č. 152/2009 odchýlit, měl by však být reprezentativní pro šarži, z níž se vzorek odebírá.

(5)

Členské státy by měly za aktivní účasti provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků provádět šetření s cílem určit faktory, které jsou příčinou těchto úrovní přesahujících orientační úroveň, a vymezit opatření, která je třeba přijmout, aby se tato přítomnost v budoucnosti eliminovala či snížila. Tato šetření by se zcela jistě měla provést, jsou-li v určitém období opakovaně zjištěny úrovně přesahující orientační úrovně toxinů T-2 a HT-2 v obilovinách a výrobcích z obilovin uvedených v příloze tohoto doporučení. Odběr vzorků a analýza, jejichž účelem je získat více informací o různých faktorech včetně faktorů agronomických, které jsou příčinou poměrně vysokých úrovní toxinů T-2 a HT-2 v obilovinách a výrobcích z obilovin, by se měly zaměřit na obiloviny a výrobky z obilovin z prvotního zpracování.

(6)

Členské státy by měly za aktivní účasti provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků provádět šetření zaměřená na účinky zpracování krmiv a potravin na přítomnost toxinů T-2 a HT-2. Tato šetření by zcela jistě měla být provedena, jsou-li v určitém období opakovaně zjištěny úrovně přesahující orientační úroveň toxinů T-2 a HT-2 v obilovinách a výrobcích z obilovin.

(7)

Členské státy by měly zajistit, aby výsledky analýz byly pravidelně poskytovány úřadu EFSA za účelem sestavení jednotné databáze a aby byl výsledek šetření každoročně předáván Evropské komisi, a to poprvé v prosinci 2013. Budou vypracovány pokyny, které zaručí jednotné uplatňování tohoto doporučení a podávání srovnatelných zpráv o výsledcích šetření.

3.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/16