23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/1

(1)

S cílem umožnit flexibilitu by protistrana měla mít možnost pověřit vykázáním smlouvy druhou protistranu nebo třetí osobu. Protistrany by rovněž měly mít možnost se dohodnout, že vykazováním pověří společný třetí subjekt, včetně ústřední protistrany, která by do registru obchodních údajů předkládala jednu zprávu, včetně příslušné tabulky obsahující pole s údaji. Za těchto okolností a v zájmu zajištění kvality údajů, by zpráva měla uvádět, že byla vypracována jménem obou protistran a obsahuje úplný soubor údajů, který by byl vykázán, pokud by smlouva byla vykázána samostatně.

(2)

Aby se zamezilo nejednotnostem v tabulkách společných údajů, měla by každá protistrana derivátové smlouvy zajistit, aby vykazované společné údaje schválily obě strany, jichž se obchod týkal. Specifický identifikační kód obchodu napomůže sladění údajů v případě, že protistrany vykazují do různých registrů obchodních údajů.

(3)

S cílem zamezit duplicitnímu vykazování a snížit zatížení spojené s vykazováním v případě, kdy jedna protistrana nebo ústřední protistrana vykazuje jménem obou protistran, by protistrana nebo ústřední protistrana měla mít možnost zaslat registru obchodních údajů jednu zprávu obsahující relevantní informace.

(4)

Oceňování derivátových smluv je podstatné k tomu, aby regulační orgány mohly plnit svůj mandát, zejména pokud jde o finanční stabilitu. Tržní ocenění smlouvy nebo její ocenění podle modelu uvádí označení a velikost expozic souvisejících s uvedenou smlouvou a doplňuje informace o původní hodnotě uvedené ve smlouvě.

(5)

Shromažďování informací o zajištění konkrétní smlouvy je podstatné pro zabezpečení řádného monitorování expozic. Aby to bylo možné, protistrany, které zajišťují své obchody, by měly údaje o takovém zajištění vykazovat na úrovni obchodu. V případě, že se zajištění vypočítává na základě čistých pozic vyplývajících ze souboru smluv, a tudíž není poskytováno na úrovni obchodu, ale pro portfolio, měly by protistrany mít možnost vykazovat portfolio pomocí specifického kódu nebo systému číslování, jak určí protistrana. Tento specifický kód by měl identifikovat konkrétní portfolio, pro které je zajištění poskytnuto v případě, že má protistrana více než jedno portfolio, a také by měl zajistit, aby derivátovou smlouvu bylo možné propojit s konkrétním portfoliem, pro které je zajištění poskytnuto.

(6)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a odráží význam role registrů obchodních údajů s cílem zvýšit transparentnost trhů pro veřejnost a regulační orgány, vykazovaných údajů, které jsou shromažďovány a zpřístupňovány registry obchodních údajů v závislosti na kategorii derivátů a povaze obchodu.

(7)

Před předložením návrhů regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, vedl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy konzultace s příslušnými orgány a členy Evropského systému centrálních bank (ESCB). V souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (3) vedl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy otevřené veřejné konzultace o těchto návrzích regulačních technických norem, provedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy zřízené v souladu s článkem 37 uvedeného nařízení,

a)

údaje uvedené v tabulce 1 přílohy, které obsahují informace o protistranách smlouvy;

b)

informace uvedené v tabulce 2 přílohy, které obsahují údaje týkající se derivátové smlouvy uzavřené mezi dvěma protistranami.

23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/11

(1)

Je třeba stanovit rámec zahrnující pravidla týkající se povinnosti clearingu, jejího uplatňování, možného osvobození a technik zmírňování rizika, které mají být stanoveny, nelze-li provést clearing s ústřední protistranou. Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a účinného přístupu pro zúčastněné strany a zejména pro subjekty, na něž se vztahují tyto povinnosti, je žádoucí zařadit většinu regulačních technických norem požadovaných podle hlavy II nařízení (EU) č. 648/2012 do jediného nařízení.

(2)

S ohledem na globální povahu trhu s OTC deriváty by toto nařízení mělo vzít v úvahu relevantní mezinárodně dohodnuté pokyny a doporučení pro reformy trhu s OTC deriváty a povinný clearing, jakož i související pravidla vypracovaná v jiných jurisdikcích. Konkrétně rámec pro určení povinnosti clearingu zohledňuje požadavky na povinný clearing zveřejněné Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry. V maximální možné míře tak bude podpořeno sbližování s přístupem jiných jurisdikcí.

(3)

Za účelem jasné identifikace omezeného počtu konceptů pocházejících z nařízení (EU) č. 648/2012, jakož i specifikace technických pojmů nezbytných k vypracování této technické normy, by mělo být definováno několik pojmů.

(4)

Ujednání o nepřímém clearingu by nemělo ústřední protistranu, člena clearingového systému, klienta nebo nepřímého klienta vystavit dalšímu riziku protistrany a aktivům a pozicím nepřímého klienta by měla být poskytnuta odpovídající ochrana. Je proto důležité, aby jakýkoli druh ujednání o nepřímém clearingu splňoval minimální podmínky pro zajištění jejich bezpečnosti. Strany ujednání o nepřímém clearingu by proto měly podléhat specifickým povinnostem. Tato ujednání přesahují smluvní vztah mezi nepřímými klienty a klienty člena clearingového systému, který poskytuje služby nepřímého clearingu.

(5)

Nařízení (EU) č. 648/2012 požaduje, aby ústřední protistrana byla systémem určeným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (3). To znamená, že by se členové clearingového systému ústředních protistran měli kvalifikovat jako účastníci podle uvedené směrnice. Pro zajištění ochrany nepřímým klientům, která bude rovnocenná ochraně klientů podle nařízení (EU) č. 648/2012, je proto nutné zajistit, aby klienti poskytující služby nepřímého clearingu byli úvěrovými institucemi, investičními podniky nebo rovnocennými úvěrovými institucemi nebo investičními podniky třetí země.

(6)

Měla by být vytvořena ujednání o nepřímém clearingu s cílem zajistit, aby nepřímí klienti mohli v případě selhání získat rovnocennou úroveň ochrany jako přímí klienti. V případě selhání člena clearingového systému, který zajišťuje ujednání o nepřímém clearingu, by nepřímí klienti měli být na základě požadavků na přenositelnost stanovených v článcích 39 a 48 nařízení (EU) č. 648/2012 zahrnuti do převodu klientských pozic na alternativního člena clearingového systému. V rámci ujednání o nepřímém clearingu by měly rovněž existovat odpovídající záruky proti selhání klienta a tato ujednání by měla podporovat převod pozic nepřímých klientů na alternativního poskytovatele clearingových služeb.

(7)

Jelikož mohou ujednání o nepřímém clearingu způsobovat určitá rizika, měly by všechny strany nepřímého ujednání o clearingu, včetně členů clearingového systému a ústředních protistran, běžně identifikovat, sledovat a řídit veškerá podstatná rizika vyplývající z ujednání. V této souvislosti je obzvláště důležité vhodné sdílení informací mezi klienty, kteří poskytují služby nepřímého clearingu, a členy clearingového systému, kteří uvedené služby zajišťují. Členové clearingového systému by měli informace poskytované klienty využívat výhradně pro účely řízení rizik a měli by předcházet zneužívání obchodně citlivých informací, a to včetně využití účinných bariér mezi různými divizemi finanční instituce, aby se zamezilo střetům zájmů.

(8)

Příslušný orgán, který ústřední protistraně povolí provádět clearing určité kategorie OTC derivátů, je povinen informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Toto oznámení by mělo zahrnovat podrobné informace nezbytné k tomu, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy provedl svůj postup posouzení, včetně informací o likviditě a objemu příslušné kategorie OTC derivátů. Přestože tok informací směřuje od příslušného orgánu k Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, měla by nejprve ústřední protistrana, která požádala o povolení, poskytnout požadované informace příslušným orgánům, které je následně mohou doplnit.

(9)

Přestože zejména u nových produktů nemusí být vždy k dispozici všechny informace, které mají být obsaženy v oznámení příslušného orgánu pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy pro účely povinnosti clearingu, měly by být poskytnuty dostupné odhady, včetně jasného uvedení použitých předpokladů. Oznámení by mělo rovněž obsahovat informace týkající se protistran, jako je druh a počet protistran, kroky nutné k zahájení clearingu s ústřední protistranou, jejich právní a provozní kapacita nebo jejich rámec pro řízení rizik, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy mohl posoudit schopnost aktivních protistran splnit povinnost clearingu bez narušení trhu.

(10)

Oznámení příslušného orgánu pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by mělo obsahovat informace o míře standardizace, likvidity a cenové dostupnosti, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy mohl posoudit, zda by měla určitá kategorie OTC derivátů podléhat povinnosti clearingu. Kritéria týkající se standardizace smluvních podmínek a provozních procesů příslušné kategorie OTC derivátů jsou ukazatelem standardizace ekonomických podmínek určité kategorie OTC derivátů, jelikož smluvní podmínky a provozní procesy mohou být standardizovány, pouze pokud jsou standardizovány tyto ekonomické podmínky. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy posuzuje kritéria týkající se likvidity a cenové dostupnosti podle jiných východisek, než jaká používá příslušný orgán při povolování ústřední protistrany. Likvidita je v této souvislosti posuzována z širší perspektivy a odlišuje se od likvidity poté, co by se uplatnila povinnost clearingu. Zvláště skutečnost, že je smlouva dostatečně likvidní, aby její clearing mohla provádět jedna ústřední protistrana, nutně neznamená, že by měla podléhat povinnosti clearingu. Posouzení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy by nemělo opakovat nebo zdvojovat přezkum, který již provedl příslušný orgán.

(11)

Informace, které má příslušný orgán poskytnout pro účely povinnosti clearingu, by měly Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy umožnit posouzení dostupnosti cenových informací. V této souvislosti přístup ústřední protistrany k cenovým informacím v určitém okamžiku neznamená, že účastníci trhu budou mít přístup k cenovým informacím v budoucnosti. V důsledku toho skutečnost, že ústřední protistrana má přístup k nezbytným cenovým informacím pro řízení rizik plynoucích z clearingu derivátových smluv v rámci určité kategorie OTC derivátů, automaticky neznamená, že by tato kategorie OTC derivátů měla podléhat povinnosti clearingu.

(12)

Míra podrobností dostupných v rejstříku kategorií OTC derivátových smluv podléhajících povinnosti clearingu závisí na relevanci těchto údajů pro identifikaci každé kategorie OTC derivátových smluv. Míra podrobností v rejstříku se proto pro různé kategorie OTC derivátových smluv může lišit.

(13)

Umožnění přístupu více ústředních protistran k obchodnímu systému by mohlo rozšířit přístup účastníků k tomuto systému, a zvýšit tak celkovou likviditu. Za takových okolností je nicméně nezbytné specifikovat pojem roztříštění likvidity v rámci obchodního systému v případě, kdy může ohrozit hladké a řádné fungování trhů pro kategorii finančních nástrojů, pro které je podána žádost.

(14)

Posouzení obchodního systému, k němuž ústřední protistrana požádala o přístup, i samotné ústřední protistrany ze strany příslušného orgánu by mělo vycházet z dostupných mechanismů bránících roztříštění likvidity v rámci obchodního systému.

(15)

Aby se předešlo roztříštění likvidity, měli by být všichni účastníci v obchodním systému schopni provést clearing všech obchodů, které vzájemně provedou. Nebylo by však přiměřené požadovat, aby se všichni členové clearingového systému stávající ústřední protistrany stali rovněž členy clearingového systému jakékoli nové ústřední protistrany obsluhující tento obchodní systém. Pokud existují subjekty, které jsou členy clearingového systému obou ústředních protistran, mohou zajišťovat převod a clearing obchodů prováděných účastníky trhu, jimž poskytují služby uvedené dvě ústřední protistrany zvlášť, aby se tak omezilo riziko roztříštění likvidity. Je nicméně důležité, aby žádost ústřední protistrany o přístup k obchodnímu systému nezpůsobovala roztříštění likvidity způsobem, který by zvyšoval rizika, kterým je stávající ústřední protistrana vystavena.

(16)

V souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012 by žádost ústřední protistrany o přístup k obchodnímu systému neměla vyžadovat interoperabilitu, a toto nařízení by proto nemělo předepisovat interoperabilitu jako jediný způsob řešení roztříštění likvidity. Toto nařízení by však ústředním protistranám nemělo bránit v dobrovolném uzavření takového ujednání, pokud jsou splněny nutné podmínky k jeho vytvoření.

(17)

Za účelem stanovení toho, které OTC derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním, mohou nefinanční smluvní strany použít jedno z kritérií stanovených v tomto nařízení, včetně účetní definice vycházející z pravidel Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Protistrany mohou účetní definici použít i v případě, že nepoužívají předpisy IFRS. U nefinančních smluvních stran, které mohou používat místní účetní předpisy, se očekává, že většina smluv, které by podle takových místních účetních pravidel byly klasifikovány jako zajišťovací, by spadala do obecné definice smluv snižujících rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním podle tohoto nařízení.

(18)

Za určitých okolností nemusí být možné zajistit se proti riziku použitím přímo související derivátové smlouvy, tj. smlouvy s totožným podkladovým nástrojem a datem vypořádání, jako riziko, jež je předmětem krytí. V takovém případě může nefinanční smluvní strana ke krytí své expozice využít zástupné zajištění prostřednictvím úzce korelovaného nástroje, například nástroje s odlišným, ale velmi blízkým podkladovým nástrojem z hlediska ekonomického chování. Kromě toho určité skupiny nefinančních smluvních stran, které uzavírají OTC derivátové smlouvy prostřednictvím jediného subjektu, aby se zajistily proti celkovým rizikům skupiny, mohou použít makro zajištění nebo portfoliové zajištění. Tyto OTC derivátové smlouvy poskytující makro zajištění, portfoliové zajištění nebo zástupné zajištění mohou pro účely tohoto nařízení představovat zajištění a měly by být posuzovány podle kritérií pro stanovení toho, které OTC derivátové smlouvy objektivně snižují rizika.

(19)

Riziko se může v průběhu času vyvíjet a aby bylo možné se vývoji rizika přizpůsobit, může být nutné OTC derivátové smlouvy původně provedené s cílem snížit riziko související s obchodní činností nebo korporátním financováním kompenzovat použitím dalších OTC derivátových smluv. V důsledku toho lze zajištění rizika dosáhnout prostřednictvím kombinace OTC derivátových smluv, včetně započtení OTC derivátových smluv, které zajišťují konečné uzavření těch OTC derivátových smluv, které ztratily souvislost s obchodní činností nebo korporátním financováním.

(20)

Rozsah rizik přímo souvisejících s obchodní činností a korporátním financováním je velmi široký a liší se podle různých hospodářských odvětví. Rizika související s obchodní činností jsou obvykle spojena se vstupy do produkční funkce společnosti nebo s produkty a službami, které prodává nebo poskytuje. Korporátní financování se obvykle týká řízení krátkodobého a dlouhodobého financování subjektu včetně jeho dluhu, a způsobů, jak investuje finanční prostředky, které vytváří nebo které má v držení, včetně řízení hotovosti. Korporátní financování a obchodní činnost mohou být ovlivněny stejnými zdroji rizik, například měnovým rizikem, rizikem plynoucím z cen komodit, inflačním nebo úvěrovým rizikem. Vzhledem k tomu, že se OTC derivátové smlouvy uzavírají k zajištění konkrétního rizika, měla by být při analýze rizik přímo souvisejících s obchodní činností nebo korporátním financováním uvedená rizika definována jednotným způsobem, který by zahrnoval oba typy činností. Oddělení těchto dvou kategorií by navíc mohlo mít nezamýšlené důsledky, protože by v závislosti na odvětví, v němž nefinanční smluvní strany působí, bylo konkrétní riziko zajištěno buď v rámci korporátního financování, nebo obchodní činnosti.

(21)

S ohledem na systémový význam souvisejících rizik by měly být stanoveny clearingové prahy; je nicméně nutné vzít v úvahu, že OTC deriváty, které snižují rizika, jsou z výpočtu clearingových prahů vyloučeny a že clearingové prahy umožňují výjimku ze zásady clearingové povinnosti pro ty OTC derivátové smlouvy, u nichž lze mít za to, že nebyly uzavřeny pro účely zajištění. Konkrétněji řečeno by hodnota clearingového prahu měla být pravidelně přezkoumávána a měla by být stanovena podle kategorie OTC derivátových smluv. Kategorie OTC derivátů stanovené pro účely clearingových prahů se mohou lišit od kategorií OTC derivátů pro účely povinnosti clearingu. Při stanovení hodnoty clearingových prahů by měla být věnována patřičná pozornost potřebě definovat jediný ukazatel zachycující systémový význam součtu čistých pozic a expozic protistrany a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů. Clearingové prahy používané nefinančními smluvními stranami by dále měly být snadno použitelné.

(22)

Hodnota clearingových prahů by měla být určena s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic protistrany a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012. Je však třeba vzít v úvahu, že tyto čisté pozice a expozice jsou odlišné od čisté expozice v rámci protistran a v rámci kategorie aktiv. Kromě toho by podle nařízení (EU) č. 648/2012 tyto čisté pozice měly být sečteny za účelem určení údajů, které mají být zohledněny pro stanovení clearingových prahů. Při stanovení clearingových prahů by měl být vzat v úvahu celkový hrubý součet těchto čistých pozic. Referenční hodnotou pro stanovení clearingových prahů by měla být hrubá nominální hodnota vzniklá uvedeným součtem.

(23)

Struktura činnosti OTC derivátů nefinančních smluvních stran navíc obvykle vede k nízké míře nettingu, protože se OTC derivátové smlouvy uzavírají ve stejném směru. V důsledku toho by se rozdíl mezi součtem čistých pozic a expozic protistrany a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů velmi blížil hrubé hodnotě smluv. Z tohoto důvodu a pro dosažení cíle jednoduchosti by jako platný zástupce hodnoty, kterou je třeba vzít v úvahu při stanovení clearingového prahu, měla být použita hrubá hodnota OTC derivátových smluv.

(24)

Vzhledem k tomu, že nefinanční smluvní strany, které nepřekračují clearingový práh, nemají povinnost oceňovat své OTC derivátové smlouvy podle tržní hodnoty, nebylo by přiměřené využívat tuto metodu k určení clearingových prahů, neboť by pro nefinanční smluvní strany znamenala výraznou zátěž, která by nebyla přiměřená řešenému riziku. Oproti tomu použitím jmenovité hodnoty OTC derivátových smluv by byl umožněn jednoduchý přístup, který pro nefinanční smluvní strany není vystaven vnějším událostem.

(25)

Překročení jedné z hodnot stanovených pro určitou kategorii OTC derivátů by mělo znamenat překročení clearingového prahu pro všechny kategorie vzhledem k tomu, že OTC derivátové smlouvy, které snižují rizika, jsou z výpočtu clearingového prahu vyloučeny, důsledky překročení clearingového prahu nesouvisejí jen s povinností clearingu, ale vztahují se i na techniky zmírňování rizika, a přístup v souvislosti s příslušnými povinnostmi platnými podle nařízení (EU) č. 648/2012 pro nefinanční smluvní strany by měl být vzhledem k nekomplikované povaze většiny z nich jednoduchý.

(26)

U těch OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí clearing, by se měly používat techniky zmírňování rizika, jako je včasné potvrzení. Potvrzení OTC derivátových smluv se může týkat jedné nebo více rámcových smluv, rámcových potvrzovacích smluv nebo jiných standardních obchodních podmínek. Může mít podobu elektronicky provedené smlouvy nebo dokumentu podepsaného oběma protistranami.

(27)

Je nezbytné, aby protistrany potvrdily podmínky svých obchodů co nejdříve po provedení obchodu, zejména pokud je obchod prováděn nebo zpracován elektronicky, aby bylo zajištěno vzájemné porozumění a právní jistota podmínek obchodu. Zejména v případě protistran, které uzavírají nestandardní či složité OTC derivátové smlouvy, může být nutné, aby zavedly nástroje, jež jim umožní splnit požadavek, aby své OTC derivátové smlouvy včas potvrdily. Včasné potvrzení by rovněž předpokládalo, že se v této oblasti vytvoří příslušné tržní postupy.

(28)

Za účelem dalšího zmírnění rizik umožňuje sesouhlasení portfolií každé protistraně provést komplexní přezkum portfolia obchodů, jak jej vidí její protistrana, a okamžitě identifikovat jakákoli nedorozumění ohledně klíčových podmínek obchodu. Mezi tyto podmínky by mělo patřit ocenění každého obchodu a mohou mezi ně rovněž patřit ostatní relevantní údaje, jako je datum účinnosti, plánované datum splatnosti, jakákoli data plateb či vypořádání, jmenovitá hodnota smlouvy a měna obchodu, podkladový nástroj, pozice protistran, konvence obchodního dne a jakékoli příslušné pevné nebo pohyblivé úrokové sazby OTC derivátové smlouvy.

(29)

S ohledem na různé rizikové profily a v zájmu toho, aby sesouhlasení portfolií představovalo přiměřenou techniku zmírňování rizik, by se četnost sesouhlasení a velikost zvažovaného portfolia měly lišit v závislosti na povaze protistran. Náročnější požadavky by se měly vztahovat na finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které překročí clearingový práh, zatímco na nefinanční smluvní stranu, která clearingový práh nepřekročí, by se měla uplatnit nižší četnost sesouhlasení, a to bez ohledu na kategorii její protistrany, která by na uvedenou část svého portfolia mohla rovněž uplatnit toto méně časté sesouhlasení.

(30)

Komprese portfolií může být také účinným nástrojem pro účely zmírňování rizika v závislosti na okolnostech, jako je velikost portfolia s určitou protistranou, splatnost, účel a míra standardizace OTC derivátových smluv. Finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které mají portfolio OTC derivátových smluv, u nichž ústřední protistrana neprovedla clearing, nad úrovní stanovenou v tomto nařízení, by měly mít zavedené postupy pro analýzu možnosti využít kompresi portfolií, která by jim umožnila snížit jejich úvěrové riziko protistrany.

(31)

Cílem řešení sporů je zmírnění rizik plynoucích ze smluv, u nichž není clearing prováděn centrálně. Při uzavírání vzájemných obchodů s OTC deriváty by protistrany měly mít dohodnutý rámec pro řešení jakéhokoli souvisejícího sporu, k němuž může dojít. Tento rámec by měl odkazovat na mechanismy řešení sporů, jako je rozhodčí řízení vedené třetí stranou nebo mechanismus poptávání trhu. Jeho cílem je zamezit tomu, aby nevyřešené spory eskalovaly a vystavily protistrany dalším rizikům. Spory by měly být identifikovány, řízeny a odpovídajícím způsobem oznámeny.

(32)

Pro účely určení tržních podmínek, které brání oceňování podle tržní hodnoty, je nezbytné specifikovat neaktivní trh. Trh může být neaktivní z několika důvodů, včetně případů, kdy se neuskutečňují pravidelné obchody za obvyklých tržních podmínek, přičemž obvyklé tržní podmínky by měly mít stejný význam jako pro účely účetnictví.

(33)

Toto nařízení se vztahuje na finanční smluvní strany a na nefinanční smluvní strany, které překročí clearingový práh, a zohledňuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (4), která rovněž stanoví požadavky, které musí být splněny pro oceňování podle modelu.

(34)

Struktura modelu použitého pro oceňování podle modelu může být navržena interně nebo externě, avšak v zájmu zajištění řádné odpovědnosti je za schválení modelu odpovědná správní rada nebo její pověřený výbor.

(35)

Pokud mohou protistrany uplatnit osvobození v rámci skupiny poté, co podají oznámení příslušným orgánům, avšak aniž by čekaly na konec lhůty pro vyjádření případných námitek těmito příslušnými orgány, je důležité zajistit, aby příslušné orgány včas získaly vhodné a dostatečné informace, aby mohly posoudit, zda mají vůči osvobození vznést námitku.

(36)

Předpokládanou velikost, objemy a četnost vnitroskupinových OTC derivátových smluv lze určit na základě minulých vnitroskupinových obchodů protistran, jakož i předpokládaného modelu a činnosti očekávané v budoucnosti.

(37)

Pokud protistrany uplatní osvobození v rámci skupiny, měly by zveřejnit informace v zájmu zajištění transparentnosti vůči účastníkům trhu a potenciálním věřitelům. Z hlediska posuzování rizik je to obzvláště důležité pro potenciální věřitele protistran. Cílem tohoto zveřejnění je zabránit nesprávnému dojmu, že u OTC derivátových smluv probíhá centrální clearing nebo že se jich týkají techniky zmírňování rizika, zatímco tomu tak není.

(38)

Časový rámec pro dosažení včasného potvrzení vyžaduje adaptační úsilí, včetně změn tržních postupů a zdokonalení systémů informačních technologií. Vzhledem k tomu, že tempo přizpůsobení s cílem dosáhnout souladu se může lišit podle kategorie protistran a podle kategorie aktiv OTC derivátů, umožnilo by stanovení postupných lhůt pro uplatňování, které tyto rozdíly zohlední, posílení časového rámce pro potvrzení pro ty protistrany a produkty, které mohou být připraveny rychleji.

(39)

Standardy stanovené pro sesouhlasení portfolií, kompresi portfolií nebo pro řešení sporů by od protistran vyžadovaly, aby zavedly postupy, strategie a procesy a aby změnily dokumentaci, což by vyžadovalo čas. Vstup příslušných požadavků v platnost by měl být odložen, aby se protistranám poskytl čas provést nezbytné kroky pro dosažení souladu.

(40)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(41)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010,

a)

„nepřímým klientem“ se rozumí klient klienta člena clearingového systému;

b)

„ujednáním o nepřímém clearingu“ se rozumí soubor smluvních vztahů mezi ústřední protistranou, členem clearingového systému, klientem člena clearingového systému a nepřímým klientem, který klientovi člena clearingového systému umožňuje poskytovat nepřímému klientovi clearingové služby;

c)

„potvrzením“ se rozumí dokumentace souhlasu protistran se všemi podmínkami OTC derivátové smlouvy.

a)

vést oddělené záznamy a účetnictví, které každému klientovi umožní rozlišit v účtech se členem clearingového systému aktiva a pozice klienta od aktiv a pozic držených na účet svých nepřímých klientů;

b)

vést oddělené záznamy a účetnictví, které každému klientovi umožní rozlišit v účtech se členem clearingového systému aktiva a pozice držené na účet nepřímého klienta od aktiv a pozic držených na účet ostatních nepřímých klientů.

a)

identifikaci kategorie OTC derivátových smluv;

b)

identifikaci OTC derivátových smluv v rámci dané kategorie OTC derivátových smluv;

c)

ostatní informace, které mají být uvedeny ve veřejném rejstříku v souladu s článkem 8;

d)

jakékoli další charakteristiky nezbytné k rozlišení OTC derivátových smluv v rámci dané kategorie OTC derivátových smluv od OTC derivátových smluv mimo danou kategorii;

e)

důkazy o míře standardizace smluvních podmínek a provozních postupů u příslušné kategorie OTC derivátových smluv;

f)

údaje o objemu kategorie OTC derivátových smluv;

g)

údaje o likviditě kategorie OTC derivátových smluv;

h)

důkazy o tom, že jsou účastníkům trhu dostupné spravedlivé, spolehlivé a všeobecně přijímané cenové informace o smlouvách v dané kategorii OTC derivátových smluv;

i)

důkazy o tom, jaký dopad má pro účastníky trhu povinnost clearingu na dostupnost cenových informací.

a)

údaje důležité pro posouzení očekávaného objemu kategorie OTC derivátových smluv, pokud se na ni začne vztahovat povinnost clearingu;

b)

důkazy o schopnosti ústřední protistrany zvládnout očekávaný objem kategorie OTC derivátových smluv, pokud se na ni začne vztahovat povinnost clearingu, a řídit riziko vyplývající z clearingu příslušné kategorie OTC derivátových smluv, a to i prostřednictvím clearingových ujednání zahrnujících klienta nebo nepřímého klienta;

c)

druh a počet protistran, jež jsou aktivní a u nichž se očekává, že budou aktivní na trhu pro kategorii OTC derivátových smluv, pokud se na ni začne vztahovat povinnost clearingu;

d)

nástin různých úkolů, které mají být provedeny s cílem zahájit clearing s ústřední protistranou, spolu s určením doby nutné ke splnění každého úkolu;

e)

informace o řízení rizik, právní a provozní kapacitě škály protistran, jež jsou aktivní na trhu pro kategorii OTC derivátových smluv, pokud se na ni začne vztahovat povinnost clearingu.

a)

počtu obchodů;

b)

celkového objemu;

c)

celkových otevřených úrokových pozic;

d)

množství otevřených pokynů včetně průměrného počtu pokynů a žádostí o kotaci;

e)

velikosti rozpětí;

f)

likviditních opatření za krizových podmínek na trhu;

g)

likviditních opatření pro provádění postupů v případě selhání.

a)

zda smluvní podmínky příslušné kategorie OTC derivátových smluv zahrnují společnou právní dokumentaci, včetně rámcových nettingových dohod, definic, standardních podmínek a potvrzení, které stanoví smluvní specifikace běžně užívané protistranami;

b)

zda provozní postupy uvedené příslušné kategorie OTC derivátových smluv podléhají automatizovanému poobchodnímu zpracování a událostem v životním cyklu, které jsou řízeny stejným způsobem podle harmonogramu, o němž mezi protistranami existuje široká shoda.

a)

zda by marže nebo finanční požadavky ústřední protistrany byly přiměřené riziku, které má povinnost clearingu zmírnit;

b)

stabilitu velikosti a hloubky trhu v souvislosti s produktem v průběhu času;

c)

pravděpodobnost, že by rozptýlení trhu zůstalo dostatečné v případě selhání člena clearingového systému;

d)

počet a hodnotu obchodů.

a)

kategorii aktiv OTC derivátových smluv;

b)

druh OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

c)

podkladové nástroje OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

d)

u podkladových nástrojů, které jsou finančními nástroji, informaci o tom, zda je podkladový nástroj jediným finančním nástrojem nebo emitentem nebo indexem nebo portfoliem;

e)

u ostatních podkladových nástrojů informaci o kategorii podkladového nástroje;

f)

jmenovité a vypořádací měny OTC derivátových smluv v rámci dané kategorie;

g)

rozsah splatností OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

h)

podmínky vypořádání OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

i)

rozsah četnosti plateb OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

j)

identifikační kód produktu příslušné kategorie OTC derivátových smluv;

k)

jakoukoli jinou charakteristiku nutnou k rozlišení jedné smlouvy v příslušné kategorii OTC derivátových smluv od jiné.

a)

identifikační kód v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1247/2012 (6);

b)

úplný název;

c)

zemi usazení;

d)

příslušný orgán určený v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 648/2012.

a)

identifikaci kategorií protistran, na něž se vztahuje každé období postupného zavádění;

b)

jakékoli jiné podmínky pro uplatnění období postupného zavádění požadované na základě regulačních technických norem přijatých podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012.

a)

identifikaci ústřední protistrany;

b)

kategorii aktiv OTC derivátových smluv, které jsou předmětem oznámení;

c)

druh OTC derivátových smluv;

d)

datum oznámení;

e)

identifikaci příslušného orgánu, který provádí oznámení.

a)

prostřednictvím alespoň jedné společné ústřední protistrany;

b)

prostřednictvím clearingových ujednání vytvořených ústředními protistranami.

a)

kryje rizika vyplývající z možné změny hodnoty aktiv, služeb, vstupů, produktů, komodit nebo závazků, které nefinanční smluvní strana nebo její skupina vlastní, produkuje, vyrábí, zpracovává, poskytuje, nakupuje, uvádí na trh, pronajímá, prodává nebo které jí vznikají nebo o nichž důvodně předpokládá, že je v rámci své běžné obchodní činnosti bude vlastnit, produkovat, vyrábět, zpracovávat, poskytovat, nakupovat, uvádět na trh, pronajímat, prodávat nebo že jí vzniknou;

b)

kryje rizika vyplývající z možného nepřímého vlivu na hodnotu aktiv, služeb, vstupů, produktů, komodit nebo závazků uvedených v písmeni a), jež jsou způsobena kolísáním úrokových sazeb, míry inflace, směnných kurzů nebo úvěrového rizika;

c)

splňuje parametry zajišťovací smlouvy podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) přijatých v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (7).

a)

1 miliarda EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC úvěrových derivátových smluv;

b)

1 miliarda EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC akciových derivátových smluv;

c)

3 miliardy EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC úrokových derivátových smluv;

d)

3 miliardy EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC měnových derivátových smluv;

e)

3 miliardy EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC komoditních derivátových smluv a ostatních OTC derivátových smluv, které nejsou stanoveny v písmenech a) až d).

a)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených do 28. února 2014 do konce druhého pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

b)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených po 28. únoru 2014 do konce pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

c)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny do 31. srpna 2013, do konce třetího pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

d)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny po 31. srpnu 2013 a do 31. srpna 2014, do konce druhého pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

e)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny po 31. srpnu 2014, do konce pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy.

a)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených do 31. srpna 2013 do konce pátého pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

b)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených po 31. srpnu 2013 a do 31. srpna 2014 do konce třetího pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

c)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených po 31. srpnu 2014 do konce druhého pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

d)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny do 31. srpna 2013, do konce sedmého pracovního dne následujícího po dni provedení derivátové smlouvy;

e)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny po 31. srpnu 2013 a do 31. srpna 2014, do konce čtvrtého pracovního dne následujícího po dni provedení derivátové smlouvy;

f)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny po 31. srpnu 2014, do konce druhého pracovního dne následujícího po dni provedení.

a)

u finanční smluvní strany nebo nefinanční smluvní strany uvedené v článku 10 nařízení (EU) č. 648/2012:

b)

u nefinanční smluvní strany neuvedené v článku 10 nařízení (EU) č. 648/2012:

a)

identifikaci, zaznamenávání a sledování sporů týkajících se uznání nebo ocenění smlouvy a výměny zajištění mezi protistranami. Tyto postupy musí zaznamenat alespoň dobu, po kterou zůstává spor nevyřešený, protistranu a spornou částku;

b)

včasnému řešení sporů, se specifickým procesem pro ty spory, jež nejsou vyřešeny do pěti pracovních dnů.

a)

pokud je trh neaktivní;

b)

pokud mají odhady přiměřené spravedlivé hodnoty velké rozpětí a pravděpodobnost různých odhadů nelze přiměřeně posoudit.

a)

zahrnuje veškeré faktory, které by protistrany zohlednily při stanovení ceny, včetně využití co největšího množství informací pro oceňování podle tržní hodnoty;

b)

je v souladu s přijímanými ekonomickými metodikami pro oceňování finančních nástrojů;

c)

je nastaven a jeho platnost je odzkoušena za použití cen ze zjistitelných obchodů se stejným finančním nástrojem na aktuálním trhu nebo na základě dostupných zjistitelných tržních údajů;

d)

je potvrzen a monitorován nezávisle jinou divizí než je divize, která přijímá riziko;

e)

je řádně zdokumentován a schvalován správní radou tak často, jak je třeba, po každé podstatné změně, nejméně však jednou ročně. Tímto schválením lze pověřit výbor.

a)

právní protistrany obchodů, včetně jejich identifikačních kódů v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení (EU) č. 1247/2012;

b)

vztah mezi protistranami v rámci společnosti;

c)

podrobnosti o podpůrných smluvních vztazích mezi stranami;

d)

kategorii obchodu uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 648/2012;

e)

údaje o obchodech, u nichž protistrana žádá o osvobození, včetně:

a)

do jednoho měsíce od obdržení oznámení, pokud jde o oznámení podle čl. 11 odst. 7 nebo 9 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)

do jednoho měsíce od předání rozhodnutí protistraně, pokud jde o rozhodnutí příslušného orgánu podle čl. 11 odst. 6, 8 nebo 10 nařízení (EU) č. 648/2012.

a)

informace uvedené v článku 18;

b)

informaci o tom, zda došlo ke kladnému nebo zápornému rozhodnutí;

c)

v případě kladného rozhodnutí:

d)

v případě záporného rozhodnutí:

a)

právní protistrany obchodů, včetně jejich identifikačních kódů v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení (EU) č. 1247/2012;

b)

vztah mezi protistranami;

c)

informaci o tom, zda se jedná o úplné osvobození nebo částečné osvobození;

d)

jmenovitou celkovou výši OTC derivátových smluv, na něž se osvobození v rámci skupiny vztahuje.

23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/25

(1)

Je třeba stanovit pravidla uvádějící, které informace se mají poskytnout Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy v rámci žádosti o registraci registru obchodních údajů.

(2)

Jakákoli osoba žádající o registraci registru obchodních údajů by měla poskytnout informace o struktuře svých vnitřních kontrol a nezávislosti svých řídících orgánů, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy mohl posoudit, zda struktura správy a řízení společnosti zajišťuje nezávislost registru obchodních údajů a zda uvedená struktura a její postupy pro podávání zpráv jsou přiměřené.

(3)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2012 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (3), odpovídá za registraci registrů obchodních údajů podle hlavy VI nařízení (EU) č. 648/2012 a dohled nad nimi. Aby Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy umožnil posoudit dobrou pověst, jakož i zkušenosti a znalosti vrcholného vedení budoucího registru obchodních údajů, měl by žádající registr obchodních údajů poskytnout příslušné informace k provedení takového posouzení.

(4)

Registr obchodních údajů, který podává žádost, by měl Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy poskytnout informace prokazující, že má průběžně k dispozici nezbytné finanční zdroje k výkonu svých funkcí a odpovídající opatření pro zachování provozu.

(5)

Přestože pokud registr obchodních údajů provozuje činnost prostřednictvím poboček, nejedná se o samostatné právnické osoby, je třeba poskytnout informace o pobočkách samostatně, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy mohl jasně identifikovat postavení poboček v organizační struktuře registru obchodních údajů, posoudit připravenost a způsobilost vrcholného vedení pobočky k výkonu funkce a vyhodnotit, zda zavedené kontrolní mechanismy, útvar compliance a další funkce lze považovat za dostatečně široce koncipované, aby vhodným způsobem identifikovaly, hodnotily a řídily riziko v pobočkách.

(6)

Je důležité, aby žadatel poskytl Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy informace o doplňkových službách, jiných liniích podnikání, které registr obchodních údajů nabízí mimo svou hlavní činnost podávání zpráv o derivátech, zejména pokud jde o jeho hlavní činnost regulatorního výkaznictví.

(7)

Aby mohl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy posoudit kontinuitu a řádnou funkci technologických systémů registru obchodních údajů, který podává žádost, měl by mu uvedený žadatel poskytnout popis příslušných technologických systémů a toho, jak jsou řízeny. Žadatel by měl rovněž popsat veškeré dohody o outsourcingu, které jsou relevantní pro jeho služby.

(8)

Poplatky spojené se službami poskytovanými registry obchodních údajů představují významnou informaci, která účastníkům trhu umožňuje informovanou volbu, a měly by proto být součástí žádosti o registraci registru obchodních údajů.

(9)

Vzhledem k tomu, že se na údaje uchovávané registry obchodních údajů spoléhají účastníci trhu a regulační orgány, měly by být v žádosti o registraci registru obchodních údajů zřetelně rozpoznatelné přísné požadavky na fungování a vedení záznamů.

(10)

Nezbytným prvkem žádosti o registraci registru obchodních údajů jsou modely řízení rizik spojené s jím poskytovanými službami, aby mohli účastníci trhu provést informovanou volbu.

(11)

Za účelem zajištění plného přístupu k registru obchodních údajů je třetím poskytovatelům služeb udělen nediskriminační přístup k informacím uchovávaným registrem obchodních údajů za podmínky, že k tomu subjekt, od něhož údaje pochází, a příslušné protistrany daly souhlas. Žádající registr obchodních údajů by proto měl Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy poskytnout informace o svých strategiích a postupech ohledně přístupu.

(12)

Aby mohl účinně plnit své povinnosti týkající se povolování, měl by Evropský orgán pro cenné papíry a trhy obdržet veškeré informace od registrů obchodních údajů, spřízněných třetích osob a třetích osob, které registry obchodních údajů využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí nebo činností. Tyto informace jsou nezbytné k posouzení nebo dokončení posouzení žádosti o registraci a v ní obsažené dokumentace.

(13)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(14)

V souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1095/2010 uskutečnil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 uvedeného nařízení,

a)

název žadatele a sídlo v Unii;

b)

výpis z příslušného obchodního nebo soudního rejstříku nebo jinou certifikovanou formu důkazu o sídle a rozsahu obchodních činností žadatele, platný k datu žádosti;

c)

informace o kategoriích derivátů, pro které si žadatel přeje být zaregistrován;

d)

stanovy a případně další zákonnou dokumentaci uvádějící, že žadatel má vykonávat služby registru obchodních údajů;

e)

zápis ze zasedání, na němž rada schválila žádost;

f)

jméno a kontaktní údaje osoby (osob) odpovědné (odpovědných) za dodržování předpisů, nebo jakýchkoli jiných pracovníků, kteří posuzují dodržování předpisů ze strany žadatele;

g)

provozní plán, včetně uvedení místa výkonu hlavních obchodních činností;

h)

identifikace veškerých poboček a případně struktury skupiny;

i)

jakoukoli službu mimo funkce registru obchodních údajů, kterou má žadatel v úmyslu poskytovat;

j)

veškeré informace o jakémkoli probíhajícím soudním, správním, rozhodčím nebo jiném sporném řízení, jehož se žadatel účastní, bez ohledu na jeho druh, zejména v souvislosti se záležitostmi daní a insolvence a v němž mohou vzniknout významné finanční nebo reputační náklady, nebo o jakémkoli ukončeném řízení, jež může dosud mít významný dopad na náklady registru obchodních údajů.

a)

uvedení osoby odpovědné za schválení a zachování strategií a postupů;

b)

popis toho, jak bude zajišťováno dodržování strategií a postupů a jak budou kontrolovány, a uvedení osoby odpovědné za dodržování v této souvislosti;

c)

popis opatření, jež mají být přijata v případě porušení strategií a postupů;

d)

uvedení postupu, jakým se má Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy hlásit závažné porušení strategií nebo postupů, jež může vyústit v porušení podmínek pro počáteční registraci.

a)

seznam všech osob nebo subjektů, které přímo nebo nepřímo drží 5 % nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv žadatele nebo jejichž podíl umožňuje podstatně ovlivnit řízení žadatele;

b)

seznam všech společností, v nichž osoba uvedená v písmeni a) drží 5 % nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv nebo na jejichž řízení uplatňuje uvedená osoba podstatný vliv.

a)

uvede sídlo;

b)

uvede, zda je mateřská společnost povolena nebo registrována a zda podléhá dohledu, a je-li tomu tak, uvede případné referenční číslo a název odpovědného orgánu dohledu.

a)

strategie a postupy vnitřní kontroly žadatele;

b)

sledování a hodnocení přiměřenosti a efektivity systémů žadatele;

c)

kontrola a ochrana systémů zpracování informací žadatele;

d)

vnitřní orgány pověřené hodnocením zjištění.

a)

vysvětlení, jak je jeho metodika interního auditu vypracována a uplatňována s ohledem na povahu činností žadatele, jejich složitosti a rizika;

b)

plán práce na tři roky od data žádosti.

a)

popis úkolů osob odpovědných za dodržování předpisů a jakýchkoli ostatních pracovníků, kteří posuzují dodržování předpisů, včetně popisu toho, jak bude zajištěna nezávislost útvaru compliance na ostatních činnostech;

b)

vnitřní strategie a postupy koncipované s cílem zajistit, aby žadatel, včetně jeho manažerů a zaměstnanců, dodržoval veškerá ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012, včetně popisu úkolů rady a vrcholného vedení;

c)

je-li k dispozici, nejaktuálnější interní zprávu vypracovanou osobami odpovědnými za dodržování předpisů nebo jakýmikoli ostatními pracovníky žadatele, kteří posuzují dodržování předpisů;

a)

kopii životopisu pro posouzení přiměřených zkušeností a znalostí k řádnému plnění jeho úkolů;

b)

podrobnosti o jakémkoli odsouzení za trestné činy v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb nebo v souvislosti s podvodem nebo zpronevěrou, zejména prostřednictvím úředního osvědčení, je-li v příslušném členském státě k dispozici;

c)

vlastní prohlášení o dobré pověsti v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb, v němž každý člen vrcholného vedení a rady uvede, zda:

d)

prohlášení o jakýchkoli možných střetech zájmů, které mohou členové vrcholného vedení a rady mít při výkonu svých funkcí, a o tom, jak jsou tyto střety zvládány.

a)

kopii politiky odměňování vrcholného vedení, členů rady a pracovníků útvarů rizika a kontroly žadatele;

b)

popis opatření, která žadatel zavedl ke zmírnění rizika přílišné závislosti na jednotlivých zaměstnancích.

a)

obecný seznam zaměstnanců s uvedením jejich funkcí a kvalifikací podle jednotlivých funkcí;

b)

konkrétní popis zaměstnanců v oblasti informačních technologií, kteří zajišťují služby registru obchodních údajů, s uvedením jejich funkcí a kvalifikací pro jednotlivé pracovníky;

c)

popis funkcí a kvalifikací všech pracovníků odpovědných za interní audit, vnitřní kontroly, činnost compliance, posouzení rizika a interní přezkum;

d)

identifikaci přidělených pracovníků a pracovníků zaměstnaných v rámci outsourcingu;

e)

podrobnosti o odborné přípravě a rozvoji relevantních pro činnost registru obchodních údajů, včetně všech zkoušek nebo jiného formálního hodnocení požadovaného pro pracovníky v souvislosti s činností registru obchodních údajů.

a)

úplný soubor finančních výkazů vypracovaných podle mezinárodních standardů přijatých v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července o uplatňování mezinárodních účetních standardů (4);

b)

pokud jsou finanční výkazy žadatele předmětem povinného auditu ve smyslu definice v čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek (5), finanční zprávy zahrnou zprávu o auditu ročních a konsolidovaných finančních výkazů;

c)

pokud žadatel podléhá auditu, jméno a vnitrostátní registrační číslo externího auditora;

d)

finanční obchodní plán uvažující různé obchodní scénáře poskytování služeb registru obchodních údajů v průběhu minimálně tříletého referenčního období.

a)

pro forma prohlášení prokazující řádné zdroje a očekávanou obchodní situaci šest měsíců po registraci;

b)

průběžnou finanční zprávu, pokud finanční výkazy za požadované období dosud nejsou k dispozici;

c)

výkaz o finančním stavu, jako je rozvaha, výsledovka, změny ve vlastním kapitálu a peněžních tocích a poznámky obsahující souhrn účetních politik a další vysvětlující poznámky.

a)

nástin budoucích plánů týkajících se založení dceřiných společností a jejich umístění;

b)

popis obchodních činností, které zamýšlí žadatel provádět, s upřesněním činností veškerých dceřiných společností nebo poboček.

a)

strategie a postupy týkající se identifikace a zvládání střetů zájmů a informování o nich a popis procesu používaného k zajištění toho, aby si příslušné osoby byly těchto strategií a postupů vědomy;

b)

jakákoli další opatření a kontroly zavedené k zajištění toho, aby byly splněny požadavky ohledně zvládání střetů zájmů uvedené v písmeni a).

a)

pro neoprávněné účely;

b)

pro poskytnutí důvěrných informací;

c)

jejichž obchodní využití není povoleno.

a)

systémů a uživatelských zařízení vytvořených žadatelem za účelem poskytování služeb klientům, včetně kopie jakéhokoli uživatelského manuálu a vnitřních postupů;

b)

investiční politiky a strategie obnovy týkajících se zdrojů informačních technologií žadatele;

c)

dohod o outsourcingu, které žadatel uzavřel, spolu s metodami používanými ke sledování kvality funkcí zajišťovaných formou outsourcingu a kopiemi smluv, jimiž se tato ujednání řídí.

a)

doplňkových služeb, které žadatel nebo jeho mateřská skupina provádí, a popis jakýchkoli smluv registru obchodních údajů se společnostmi nabízejícími služby pro obchodování, služby po uzavření obchodu nebo jiné související služby, jakož i kopie takových smluv;

b)

postupů a strategií, které zajistí provozní oddělení služeb registru obchodních údajů žadatele od ostatních linií podnikání, a to včetně případů, kdy samostatnou linii podnikání provozuje registr obchodních údajů, společnost patřící do jeho holdingové společnosti nebo jakákoli jiná společnost, s níž má významnou smlouvu v souvislosti s obchodováním, operacemi po uzavření obchodu nebo linií podnikání.

a)

strategie a postupy pro přístup, na jejichž základě uživatelé přistupují k údajům v registru obchodních údajů, včetně veškerých procesů, v jejichž rámci musí uživatelé doplňovat nebo měnit zaregistrované smlouvy;

b)

kopii podmínek stanovujících práva a povinnosti uživatelů;

c)

popis různých kategorií přístupu dostupných uživatelům, existuje-li více než jedna;

d)

strategie a postupy ohledně přístupu, na jejichž základě mají ostatní poskytovatelé služeb nediskriminační přístup k informacím uchovávaným registrem obchodních údajů, pokud k tomu příslušné protistrany daly souhlas.

a)

že oznamující protistrana nebo subjekt předkládající údaje dodržely požadavky na oznamování;

b)

správnost oznamovaných informací;

c)

že pokud protistrany podávají oznámení různým registrům obchodních údajů, dané údaje je možné srovnat.

a)

cenové politiky včetně jakýchkoli existujících slev a rabatů a podmínek využití uvedených snížení;

b)

struktury poplatků za poskytování jakýchkoli doplňkových služeb, včetně odhadovaných nákladů na služby registru obchodních údajů a doplňkové služby, spolu s podrobnostmi o metodách účtování oddělených nákladů, které mohou žadateli vzniknout při poskytování služeb registru obchodních údajů a doplňkových služeb;

c)

metod užívaných ke zpřístupňování informací klientům, zejména vykazujícím jednotkám, a potenciálním klientům, včetně kopie struktury poplatků, v níž musí být služby registru obchodních údajů oddělené od doplňkových služeb.

a)

podrobný popis dostupných zdrojů a postupů vytvořených pro identifikaci a zmírnění operačního rizika a jakýchkoli jiných významných rizik, jimž je žadatel vystaven, včetně kopie příslušných manuálů a vnitřních postupů;

b)

popis čistých likvidních aktiv financovaných vlastním kapitálem, určených ke krytí možných běžných ztrát z činnosti v zájmu pokračujícího poskytování služeb v rámci fungujícího podniku, a posouzení dostatečnosti finančních zdrojů žadatele pro účely krytí operačního rizika ukončení nebo reorganizace kritických operací a služeb po období nejméně šesti měsíců;

c)

plán zachování provozu žadatele a popis postupu jeho aktualizace. Plán obsahuje zejména:

d)

popis mechanismů zajišťujících činnost registru obchodních údajů žadatele v případě přerušení a popis účasti uživatelů registru obchodních údajů a jiných třetích osob na těchto mechanismech.

a)

včasnou a správnou registraci oznamovaných informací;

b)

že jsou údaje uchovávány online i offline;

c)

že jsou údaje řádně zálohovány pro účely zachování provozu.

a)

popis zdrojů, metod a způsobů, které registr obchodních údajů použije k usnadnění přístupu k údajům obsaženým v registru pro veřejnost v souladu s čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 a četnost aktualizací, spolu s kopií konkrétních manuálů a vnitřních strategií;

b)

popis zdrojů, metod a způsobů, které registr obchodních údajů použije k usnadnění přístupu ke svým informacím pro příslušné orgány v souladu s čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, četnost aktualizací a kontroly a ověřování, jež může registr obchodních údajů zřídit pro filtrování přístupu, spolu s kopií konkrétních manuálů a vnitřních strategií;

c)

popis zdrojů, metod a způsobů, které registr obchodních údajů použije k usnadnění přístupu ke svým informacím pro protistrany ze smluv v souladu s čl. 80 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012 a četnost aktualizací, spolu s kopií konkrétních manuálů a vnitřních strategií.

23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/33

(1)

Je velmi důležité jasně identifikovat relevantní smlouvy a jejich příslušné protistrany. Na základě funkčního přístupu by subjekty, které přistupují k údajům registrů obchodních údajů, měly být posuzovány v souladu se svými pravomocemi a s úkoly, jež vykonávají.

(2)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl mít přístup ke všem údajům o obchodech v držení registrů obchodních údajů pro účely dohledu nad registry obchodních údajů, aby byl schopen žádat o informace, přijímat vhodná opatření v oblasti dohledu a rovněž kontrolovat, zda by registrace registru obchodních údajů měla být zachována či zrušena.

(3)

S ohledem na jeho pravomoci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (3) a nařízení (EU) č. 648/2012 by měl být Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy udělen přístup na základě různých mandátů. Přístup jednotlivých pracovníků Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy k údajům by měl odpovídat každému z uvedených konkrétních mandátů.

(4)

Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a příslušní členové Evropského systému centrálních bank (ESCB) včetně některých národních centrálních bank a relevantních orgánů pro cenné papíry a trhy v Unii mají mandát ke sledování a zachování finanční stability v Unii, a měli by proto pro účely svých příslušných úkolů v této souvislosti mít přístup k údajům o obchodech všech protistran.

(5)

Orgány dohledu nad ústředními protistranami potřebují mít přístup, aby mohly účinně vykonávat své povinnosti ve vztahu k nim, a měly by proto mít přístup ke všem informacím nezbytným pro toto pověření.

(6)

Přístup příslušných členů ESCB slouží k plnění jejich základních úkolů, zejména funkcí emisní centrální banky, jejich mandátu ohledně finanční stability a v některých případech obezřetnostního dohledu nad některými protistranami. Jelikož mají někteří členové ESCB na základě vnitrostátních právních předpisů různé mandáty, měl by jim být udělen přístup k údajům v souladu s různými mandáty uvedenými v čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012.

(7)

Hlavní povinností relevantních orgánů pro cenné papíry a trhy v Unii je ochrana investorů v jejich příslušných jurisdikcích a měl by jim být udělen přístup k údajům o obchodech týkajícím se trhů, účastníků, produktů a podkladových nástrojů, které spadají do jejich mandátu v oblasti dohledu a prosazování předpisů.

(8)

Orgánům jmenovaným podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (4) by měl být udělen přístup k obchodům s akciovými deriváty, pokud je podkladový nástroj přijat k obchodování na regulovaném trhu v jejich jurisdikci, nebo má jeho emitent sídlo v jejich jurisdikci nebo je předkladatelem nabídky pro takovou společnost a protiplnění, jež nabízí, zahrnuje cenné papíry.

(9)

Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů by měl být udělen přístup pro účely sledování velkoobchodních trhů s energií s cílem odhalovat a odvracet zneužívání trhu ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a pro účely sledování velkoobchodních trhů s energií s cílem odhalovat a odvracet zneužívání trhu podle nařízení Evropského parlamentu (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (5). Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů by proto měla mít přístup ke všem údajům v držení registru obchodních údajů, které se týkají energetických derivátů.

(10)

Nařízení (EU) č. 648/2012 zahrnuje pouze obchodní údaje a nikoli údaje před uskutečněním obchodu, jako jsou příkazy k obchodování podle nařízení (EU) č. 1227/2011. Registry obchodních údajů by proto v tomto ohledu neměly být pro Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů považovány za vhodný zdroj informací.

(11)

V rámci funkčního přístupu k nahlížení do údajů v držení registrů obchodních údajů představuje obezřetnostní dohled zásadní součást. Podobně mohou mít různé orgány mandát k obezřetnostnímu dohledu. Proto by měly všechny orgány uvedené v čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 mít přístup k údajům o obchodech příslušných subjektů.

(12)

Subjekty, které přistupují k údajům registru obchodních údajů podle čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, by měly zachovávat a provádět postupy zajišťující, že k informacím budou přistupovat pouze příslušné osoby, a to za řádně definovaným a právně podloženým účelem, přičemž tyto postupy budou rovněž jasně uvádět případné další osoby oprávněné přistupovat k těmto údajům.

(13)

Přístup k údajům by měl být uvažován na třech úrovních agregace. Údaje o obchodech by měly zahrnovat podrobnosti o jednotlivých obchodech, údaje o pozicích by se měly týkat údajů o celkových pozicích podle podkladového nástroje/produktu pro jednotlivé protistrany a agregované nominální údaje by měly odpovídat celkovému objemu pozic podle podkladového nástroje/produktu bez podrobností o protistranách. Udělení přístupu k údajům o obchodech by rovněž znamenalo přístup k celkovým údajům o pozicích. Udělení přístupu k údajům o pozicích by rovněž znamenalo přístup k agregovaným údajům, ale ne k údajům o obchodech. Naopak přístup k agregovaným nominálním údajům by měl být méně členěnou kategorií a neměl by umožňovat přístup k údajům o pozicích nebo obchodech.

(14)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(15)

Před předložením návrhů regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1095/2010 konzultoval příslušné orgány a členy ESCB. Orgán ESMA rovněž uskutečnil otevřené veřejné konzultace o těchto návrzích regulačních technických norem, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 uvedeného nařízení,

a)

následující rozpis celkových otevřených pozic podle kategorie derivátů:

b)

následující rozpis celkového objemu obchodů podle kategorie derivátů:

c)

následující rozpis celkových hodnot podle kategorie derivátů:

a)

je přijata k obchodování na regulovaném trhu v jeho jurisdikci;

b)

má sídlo, nebo – pokud nemá sídlo – ústředí v jeho jurisdikci;

c)

je předkladatelem nabídky pro subjekty uvedené v písmeni a) nebo b) a protiplnění, jež nabízí, zahrnuje cenné papíry.

a)

podkladových cenných papírech;

b)

kategorii derivátů;

c)

označení pozice;

d)

počtu referenčních cenných papírů;

e)

protistranách derivátu.

a)

za všechny protistrany v jejich příslušných jurisdikcích;

b)

za derivátové smlouvy, jejichž referenční subjekt se nachází v jejich příslušné jurisdikci nebo jejichž referenčním závazkem je státní dluhopis příslušné jurisdikce.

a)

rozsah konzultovaných údajů;

b)

odkaz na právní ustanovení, která podle nařízení (EU) č. 648/2012 a podle tohoto nařízení udělují přístup k těmto údajům.

23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/37

(1)

Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví mimo jiné obezřetnostní požadavky na ústřední protistrany, aby byly bezpečné a spolehlivé a trvale splňovaly kapitálové požadavky. Vzhledem k tomu, že rizika vyplývající z clearingových činností jsou do značné míry kryta zvláštními finančními zdroji, měly by tyto kapitálové požadavky zajistit, aby byla ústřední protistrana vždy adekvátně kapitalizovaná vůči úvěrovému riziku, riziku protistrany, tržnímu riziku, operačnímu, právnímu a obchodnímu riziku, která uvedenými zvláštními finančními zdroji dosud kryta nejsou, a aby byla v případě potřeby schopna provést řádné ukončení nebo restrukturalizaci svých operací.

(2)

V technických normách by mělo být obzvláště zohledněno zacházení s kapitálem v úvěrových institucích a investičních podnicích, protože expozice vůči rizikům je u ústředních protistran při provádění nekrytých činností podobná rizikům, která vznikají úvěrovým institucím a investičním podnikům. Rovněž by měly být vzaty v úvahu příslušné části zásad pro infrastrukturu finančního trhu vydaných Výborem pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry (dále jen „zásady CPSS–IOSCO“). Aby bylo zajištěno, že ústřední protistrany budou schopny zorganizovat řádné ukončení nebo restrukturalizaci své činnosti, měly by mít dostatečné finanční zdroje k tomu, aby se po přiměřenou dobu vyrovnaly s provozními výdaji. Ústřední protistrana by během této doby měla být schopna zavést jakákoli opatření za účelem reorganizace svých kritických operací, včetně rekapitalizace, výměny vedení, revize svých obchodních strategií, nákladů nebo struktury poplatků, restrukturalizace služeb, jež poskytuje, likvidace svého clearingového portfolia nebo fúze s jinou ústřední protistranou, případně převedení svých clearingových činností na jinou ústřední protistranu. V průběhu ukončování nebo restrukturalizace musí ústřední protistrana stále pokračovat ve své činnosti. Zatímco mohou v tomto případě některé náklady poklesnout – např. náklady na propagaci, jiné mohou vzrůst – např. výdaje na právní služby. Proto se za vhodný odhad skutečných výdajů během ukončení nebo restrukturalizace činnosti ústřední protistrany považují hrubé roční provozní výdaje. V zájmu zohlednění rozmanitosti účetních postupů různých ústředních protistran by se měly provozní výdaje posuzovat v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS) přijatými na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (3), nebo v souladu s omezenou skupinou předpisů platných v této oblasti a uvedených v právních předpisech Unie.

(3)

Jelikož musí kapitál trvale postačovat k zajištění řádného ukončení a adekvátní ochrany vůči relevantním rizikům, jak požaduje čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, je třeba vytvořit nástroj včasného varování, který příslušným orgánům umožní dozvědět se v dostatečném předstihu o situaci, kdy se kapitál ústřední protistrany přiblíží kapitálovému požadavku, a to zavedením prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené na 110 % kapitálového požadavku.

(4)

I přes obtíže při kvantifikaci expozice vůči operačnímu riziku je relevantním referenčním předpisem pro ústřední protistrany směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (4). V souladu se směrnicí 2006/48/ES by definice operačního rizika v technických normách týkajících se kapitálových požadavků na ústřední protistrany měla zahrnovat právní riziko.

(5)

Směrnice 2006/48/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (5) jsou vhodnými referenčními předpisy pro účely stanovení kapitálových požadavků ke krytí úvěrového rizika, rizika protistrany a tržního rizika, která nejsou kryta zvláštními finančními zdroji, neboť se tato rizika podobají rizikům, která vznikají úvěrovým institucím nebo investičním podnikům.

(6)

Jsou-li splněny požadavky článků 52 a 53 nařízení (EU) č. 648/2012, nemusí ústřední protistrana držet kapitál pro obchodní expozice a pro příspěvky do fondu pro riziko selhání, které vznikají na základě dohody o interoperabilitě. Pokud však tyto požadavky nejsou splněny, vazby mezi ústředními protistranami by je mohly vystavit dalším rizikům, pokud zajištění, které složí, není plně chráněno a pokud není úpadek nepravděpodobný nebo pokud jsou příspěvky do fondu pro riziko selhání ohroženy v případě, že člen clearingového systému přijímající ústřední protistrany selže. Proto by se v takových případech měly kapitálové požadavky vztahovat na příspěvky do fondu pro riziko selhání a na obchodní expozice vůči ostatním ústředním protistranám. Aby se zamezilo dopadům přenosu rizik, mělo by zacházení, pokud jde o příspěvky do fondu pro riziko selhání jiných ústředních protistran, být obecně konzervativnější než zacházení s expozicemi úvěrových institucí vůči ústředním protistranám. Vlastní zdroje ústřední protistrany použité na příspěvek do fondu pro riziko selhání jiné ústřední protistrany by neměly být pro účely čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 brány v úvahu, jelikož nejsou investovány v souladu s její investiční politikou. Rovněž by neměly být započítány dvakrát pro účely výpočtu rizikově vážených expozic vyplývajících z těchto příspěvků.

(7)

Doba nezbytná k řádnému ukončení činnosti jedné ústřední protistrany je silně závislá na clearingových službách, které poskytuje, a na tržním prostředí, v němž působí, zejména v případě, že jiná ústřední protistrana může převzít její služby. Počet měsíců vyžadovaný pro ukončení by proto měl být založen na vlastním odhadu ústřední protistrany se souhlasem příslušného orgánu. V zájmu zajištění obezřetné výše kapitálových požadavků je třeba stanovit minimální počet šesti měsíců.

(8)

Obchodní riziko představuje riziko, které ústřední protistrana podstupuje v souvislosti se svou efektivitou a možnými změnami obecných obchodních podmínek, u nichž je pravděpodobné, že zhorší její finanční situaci v důsledku poklesu jejích příjmů nebo zvýšení jejích výdajů, což má za následek ztrátu, která musí být hrazena z jejího kapitálu. Vzhledem k tomu, že úroveň obchodního rizika je vysoce závislá na individuální situaci každé ústřední protistrany a může být důsledkem různých faktorů, jako jsou neefektivní postupy, nepříznivé tržní prostředí, neefektivní reakce na technologický pokrok nebo nekvalitní provádění obchodních strategií, měl by být kapitálový požadavek založen na vlastním odhadu ústřední protistrany, se souhlasem příslušného orgánu. V zájmu zajištění obezřetné úrovně kapitálových požadavků je třeba stanovit minimální hodnotu.

(9)

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) před předložením návrhů technických norem, z nichž toto nařízení vychází, úzce spolupracoval s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) a provedl konzultace s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy. Uskutečnil rovněž otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6).

(10)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Evropské komisi Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví),

a)

kapitálových požadavků ústřední protistrany pro ukončení nebo restrukturalizaci jejích činností, vypočítaných v souladu s článkem 2;

b)

kapitálových požadavků ústřední protistrany pro operační a právní rizika, vypočítaných v souladu s článkem 3;

c)

kapitálových požadavků ústřední protistrany pro úvěrové riziko, riziko protistrany a tržní riziko, vypočítaných v souladu s článkem 4;

d)

kapitálových požadavků ústřední protistrany pro obchodní riziko, vypočítaných v souladu s článkem 5.

a)

důvody, proč kapitál ústřední protistrany poklesl pod prahovou hodnotu oznamovací povinnosti, a popis finanční situace ústřední protistrany v krátkodobém horizontu;

b)

úplný popis opatření, která ústřední protistrana hodlá přijmout k zajištění průběžného plnění kapitálových požadavků.

23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/41

(1)

Ustanovení tohoto nařízení jsou úzce propojena, protože se týkají organizačních požadavků, včetně vedení záznamů a zachování provozu, a obezřetnostních požadavků, a to i ve vztahu k maržím, fondu pro riziko selhání, kontrolám rizika likvidity, postupné ochraně proti selhání, zajištění, investiční politice, přezkumu modelů a zátěžovému a zpětnému testování. Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu k nim osobám, na něž se tyto povinnosti vztahují, je žádoucí zařadit všechny regulační technické normy požadované podle hlavy III a IV nařízení (EU) č. 648/2012 do jediného nařízení.

(2)

Vzhledem ke globálnímu charakteru finančních trhů by toto nařízení mělo zohlednit zásady vydané Výborem pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry („zásady CPSS-IOSCO“), které slouží jako celosvětový referenční standard, pokud jde o regulatorní požadavky na ústřední protistrany.

(3)

S cílem zajistit bezpečnost a stabilitu za všech tržních podmínek je důležité, aby ústřední protistrany přijaly postupy obezřetného řízení rizik, které náležitě pokryjí všechna rizika, jimž ústřední protistrany jsou nebo mohou být vystaveny. V této souvislosti by standardy řízení rizik, jež ústřední protistrany skutečně použijí, měly být přísnější než ty, které jsou stanovené v tomto nařízení, pokud se to pro účely řízení rizik považuje za vhodné.

(4)

Aby byl jasně stanoven omezený počet koncepcí vyplývajících z nařízení (EU) č. 648/2012 a rovněž byly upřesněny odborné pojmy nezbytné k vypracování této technické normy, měla by být řada pojmů definována.

(5)

Je důležité zajistit, aby uznané ústřední protistrany z třetích zemí nenarušovaly řádné fungování trhů Unie. Z tohoto důvodu je zásadní, aby bylo zajištěno, že uznané ústřední protistrany nemohou zmírnit své požadavky na řízení rizik pod úroveň uplatňovanou v Unii, což by mohlo vést k regulatorní arbitráži. Informace, které mají být poskytovány Evropskému orgánu pro cenné papíry (dále jen „orgán pro cenné papíry a trhy“), pokud jde o uznání ústřední protistrany z třetí země, by měly orgánu pro cenné papíry a trhy umožnit posoudit, zda tato ústřední protistrana plně dodržuje obezřetnostní požadavky uplatňované v této třetí zemi. Kromě toho by Komise v rámci procesu určení ekvivalence měla zajistit, aby právní a správní předpisy příslušné třetí země byly rovnocenné všem ustanovením hlavy IV nařízení (EU) č. 648/2012 a tohoto nařízení.

(6)

S cílem zajistit náležitou úroveň ochrany investorů si může Evropský orgán pro cenné papíry a trhy při uznávání ústředních protistran z třetích zemí vyžádat další informace nad rámec těch, které jsou nezbytně nutné k posouzení toho, zda podmínky stanovené nařízením (EU) č. 648/2012 jsou splněny.

(7)

Průběžné posuzování toho, zda ústřední protistrana z třetí země plně dodržuje obezřetnostní požadavky dané třetí země, je povinností příslušného orgánu třetí země. Cílem informací, které mají být orgánu pro cenné papíry a trhy poskytnuty žádající ústřední protistranou z třetí země, by nemělo být kopírovat posouzení příslušného orgánu třetí země, ale zajistit, aby ústřední protistrana podléhala účinnému dohledu a kontrole dodržování předpisů v dané třetí zemi, a tak byla zaručena vysoká úroveň ochrany investorů.

(8)

Aby orgán pro cenné papíry a trhy mohl provést úplné posouzení, měly by být informace poskytnuté žádající ústřední protistranou z třetí země doplněny informacemi nezbytnými k posouzení účinnosti průběžného dohledu, pravomocí ke kontrole dodržování předpisů a opatření přijatých příslušným orgánem třetí země. Takové informace by měly být poskytnuty v rámci dohody o spolupráci uzavřené v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012. Taková dohoda o spolupráci by měla zajistit, aby byl orgán pro cenné papíry a trhy včas informován o všech opatřeních dohledu nebo kontroly dodržování právních předpisů vůči ústřední protistraně žádající o uznání a veškerých změnách podmínek, za nichž bylo povolení příslušné ústřední protistraně uděleno, a všech příslušných aktualizacích údajů, jež ústřední protistrana původně poskytla v rámci postupu uznávání.

(9)

Požadavky nařízení (EU) č. 648/2012 související s interními hierarchickými vztahy, pokud jde o riziko, potřebují další upřesnění pro účely realizace rámce řízení rizik, který zahrnuje strukturu, práva a povinnosti týkající se interního procesu řízení rizik. Systémy řízení by měly zohlednit různé režimy korporátního práva v Unii, aby ústřední protistrany působily v mezích řádného právního rámce.

(10)

Aby bylo zajištěno, že ústřední protistrana používá odpovídající postupy v zájmu dodržování požadavků tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1249/2012 (3), měly by být upřesněny role a povinnosti útvaru compliance ústřední protistrany.

(11)

Je nutné jasně definovat povinnosti rady a vrcholného vedení i stanovit minimální požadavky na činnost rady, aby bylo zajištěno, že organizační struktura ústřední protistrany jí umožňuje nepřetržitě a řádně poskytovat služby a provádět činnost. Pro zajištění odpovědnosti je rovněž nezbytné vymezit jasné a přímé hierarchické vztahy.

(12)

Aby bylo zajištěno řádné a obezřetné řízení ústřední protistrany, je důležité, aby její politika odměňování odrazovala od nadměrného podstupování rizika. Rada by měla politiku odměňování náležitě monitorovat a revidovat a měla by zřídit zvláštní výbor, který by náležitě dohlížel na její plnění, aby politika odměňování měla očekávané dopady.

(13)

S cílem zajistit, aby ústřední protistrany měly nezbytný personál k plnění všech svých povinností, byly odpovědné za výkon své činnosti a příslušné orgány měly u ústředních protistran, nad kterými vykonávají dohled, relevantní kontaktní osoby, měly by ústřední protistrany mít přinejmenším ředitele pro rizika, ředitele útvaru compliance a ředitele pro technologie.

(14)

Ústřední protistrany by měly náležitě posuzovat a sledovat, do jaké míry jsou členové rady, kteří zasedají v radách různých subjektů, ve střetu zájmů, ať už v rámci skupiny ústřední protistrany nebo mimo ni. Členům rady by se nemělo bránit, aby zasedali v různých radách, pokud to nevede ke střetu zájmů.

(15)

Má-li útvar auditu fungovat efektivně, měla by ústřední protistrana definovat povinnosti svých interních auditorů a hierarchické vztahy mezi nimi, aby zajistila, že příslušné záležitosti budou předloženy radě ústřední protistrany a příslušným orgánům včas. Při zakládání útvaru interního auditu a zajišťování jeho chodu by měly být jasně vymezeny jeho poslání, nezávislost a objektivita, oblast působnosti a povinnosti, pravomoci, odpovědnost a standardy fungování.

(16)

Má-li relevantní příslušný orgán plnit své úkoly efektivně, měl by mít přístup ke všem nezbytným údajům, aby posoudil, zda ústřední protistrana dodržuje podmínky svého povolení. Tyto údaje by měla ústřední protistrana poskytnout bez zbytečného prodlení.

(17)

Záznamy vedené ústředními protistranami by měly usnadnit důkladný přehled o expozicích ústředních protistran vůči členům clearingového systému a umožnit monitorování vzniklého systémového rizika. Příslušným orgánům, orgánu pro cenné papíry a trhy a příslušným členům Evropského systému centrálních bank (ESCB) by rovněž měly umožnit adekvátně rekonstruovat clearingový proces s cílem posoudit dodržování regulatorních požadavků, včetně požadavků týkajících se podávání zpráv. Poté, co jsou údaje zaznamenány, jsou rovněž užitečné pro ústřední protistrany při plnění regulatorních požadavků a povinností vůči členům clearingového systému a v případě sporů.

(18)

Údaje vykázané ústředními protistranami do registrů obchodních údajů by měly být zaznamenány tak, aby příslušné orgány mohly ověřit, jak ústřední protistrany dodržují povinnost podávat zprávy stanovenou v nařízení (EU) č. 648/2012, a měly snadný přístup k údajům v případech, kdy je nelze nalézt v registrech obchodních údajů.

(19)

Aby bylo zajištěno náležité podávání zpráv ústředními protistranami, měly by požadavky na vedení záznamů v souvislosti s obchody pracovat se stejnými koncepcemi, jaké se používají v rámci povinnosti podávat zprávy stanovené v článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012.

(20)

Aby bylo zajištěno zachování provozu v době narušení, mělo by být sekundární místo zpracování ústřední protistrany umístěno dostatečně daleko a v dostatečně geograficky odlišné lokalitě od primární lokality tak, aby zde nedošlo k totožným mimořádným podmínkám, které mohou způsobit nedostupnost primární lokality. Měly by být vytvořeny scénáře, které by analyzovaly dopad krizových událostí na kriticky významné služby, včetně scénářů, které předpokládají nedostupnost systémů v důsledku přírodní katastrofy. Tyto analýzy by měly být pravidelně revidovány.

(21)

Ústřední protistrany jsou systémově relevantními infrastrukturami finančního trhu a měly by obnovit kriticky významné funkce do dvou hodin s tím, že v ideálním případě zahájí záložní systémy zpracování okamžitě po mimořádné události. Ústřední protistrany by měly také s velmi vysokou pravděpodobností zajistit, aby nedošlo ke ztrátě žádných údajů.

(22)

Je důležité, aby selhání člena clearingového systému nezpůsobilo významné ztráty jiným účastníkům trhu. Ústřední protistrany jsou proto povinny z marží složených členem, jenž selhal, pokrýt přinejmenším příslušný podíl na případné ztrátě, kterou by mohla ústřední protistrana utrpět během procesu uzavření. Pravidla by měla stanovit minimální procentní podíl, které by marže měly pokrýt v případě různých kategorií finančních nástrojů. Kromě toho by se ústřední protistrany měly řídit zásadami tak, aby odpovídajícím způsobem přizpůsobily rozpětí svých marží vlastnostem všech finančních nástrojů nebo portfolia, jejichž clearing provádějí.

(23)

Ústřední protistrany by neměly v reakci na výskyt silně konkurenčního prostředí snížit své marže na úroveň, která ohrožuje jejich bezpečnost. Z tohoto důvodu by se výpočty marží měly řídit zvláštními požadavky souvisejícími s jejich základními složkami. V tomto smyslu by marže měly zohledňovat celou řadu tržních podmínek včetně krizových období.

(24)

Měla by být vytvořena pravidla, která upřesní odpovídající procentní podíl a časový horizont pro likvidační období a výpočet historické volatility. Aby však bylo zajištěno, že ústřední protistrany řádně řídí rizika, jimž jsou vystaveny, je žádoucí nespecifikovat přístup, jaký by ústřední protistrana měla pro výpočet maržových požadavků z těchto parametrů zvolit. Ze stejných důvodů by se ústředním protistranám nemělo bránit v tom, aby využívaly různé spolehlivé metodické přístupy pro vypracování postupu stanovení marží ve vztahu k portfoliu, měly by mít možnost využívat metody založené na korelaci mezi cenovým rizikem finančního nástroje nebo souboru finančních nástrojů, u nichž provádějí clearing, i jakékoli další vhodné metody vycházející z rovnocenných statistických parametrů závislosti.

(25)

Aby stanovila dobu, během níž je ústřední protistrana vystavena tržnímu riziku souvisejícímu s řízením pozice člena, který selhal, měla by ústřední protistrana zvážit příslušné charakteristiky finančních nástrojů nebo portfolia, u nichž provádí clearing, jako je jejich úroveň likvidity a velikost dané pozice nebo jejich koncentrace. Ústřední protistrany by měly obezřetně vyhodnotit dobu potřebnou k úplnému uzavření pozice člena, který selhal, s ohledem na poslední výběr marží, velikost pozice a její koncentraci.

(26)

Aby se zamezilo vzniku nebo zhoršení finanční nestability, měly by ústřední protistrany v maximální proveditelné míře přijmout metodiky týkající se budoucích marží, které omezují pravděpodobnost procyklických změn v maržových požadavcích, aniž by přitom byla narušena odolnost ústřední protistrany.

(27)

Obvykle se pro OTC deriváty považuje za oprávněný vyšší interval spolehlivosti, protože pro uvedené produkty může být příznačné méně spolehlivé stanovování cen a menší objem historických údajů, na nichž lze založit odhady expozic. Ústřední protistrany mohou provádět clearing OTC derivátů, které nebudou spojeny s takovými projevy, a mají stejné charakteristiky rizika jako kotované deriváty a měly by být schopny u těchto produktů provádět clearing soustavně, bez ohledu na metodu provedení.

(28)

Stěžejní složkou řízení rizik ústřední protistrany je vhodná definice mimořádných, ale možných tržních podmínek Aby byl rámec pro řízení rizik ústřední protistrany stále aktuální, mimořádné, ale možné tržní podmínky by neměly být pojímány staticky, ale spíše jako podmínky, které se v čase vyvíjejí a liší na jednotlivých trzích. Konkrétní tržní scénář může být mimořádný, ale možný pro jednu ústřední protistranu, ale pro jinou nebude mít valný význam. Ústřední protistrana by měla zavést spolehlivý interní strategický rámec pro identifikaci trhů, jejichž rizikům je vystavena, a využívat společný minimální soubor norem k definici mimořádných, ale možných podmínek na každém identifikovaném trhu. Rovněž by měla objektivně zvážit možnost simultánních tlaků na více trzích.

(29)

Aby bylo zajištěno, že jsou zavedeny vhodné a spolehlivé řídící systémy, měl by být rámec, který ústřední protistrana používá k identifikaci mimořádných, ale možných tržních podmínek, projednán ve výboru pro rizika a schválen radou. Měl by být alespoň jednou ročně revidován, přičemž výsledky by měly být projednány ve výboru pro rizika a poté postoupeny radě. Přezkum by měl zajistit, aby se změny rozsahu a koncentrace expozic ústřední protistrany i vývoj na trzích, na nichž působí, odrážely v definici mimořádných, ale možných tržních podmínek. Uvedený přezkum by však neměl nahradit průběžné posuzování prováděné ústřední protistranou týkající se přiměřenosti jejího fondu pro riziko selhání s ohledem na vývoj tržních podmínek.

(30)

S cílem zajistit účinné řízení svého rizika likvidity by ústřední protistrany měly povinně zavést rámec pro řízení rizika likvidity. Uvedený rámec by měl záviset na povaze jejích povinností a zabývat se nástroji, které má ústřední protistrana k dispozici pro posuzování rizika likvidity, stanovením možnosti výskytu tlaků na likviditu a zajištěním přiměřenosti jejích zdrojů likvidity.

(31)

Při posuzování přiměřenosti zdrojů likvidity by měla ústřední protistrana povinně zohlednit velikost a likviditu zdrojů, které drží, i možné riziko koncentrace plynoucí z uvedených aktiv. Je důležité, aby ústřední protistrany byly schopny identifikovat všechny hlavní druhy koncentrace rizika likvidity ve svých zdrojích tak, aby zdroje likvidity ústřední protistrany byly v případě nutnosti okamžitě k dispozici. Ústřední protistrany by měly rovněž zvážit další rizika vyplývající z vícenásobných vztahů, vzájemných závislostí a koncentrace.

(32)

Protože likvidita musí být k dispozici pro obchody prováděné tentýž den nebo i vnitrodenní obchody, měla by ústřední protistrana mít dokonce i za krizových tržních podmínek hotovost v emisní centrální bance, hotovost v důvěryhodných komerčních bankách, přislíbené úvěrové linky, přislíbené repo, vysoce obchodovatelné zajištění držené v úschově a investice okamžitě dostupné a převoditelné na hotovost v rámci předjednaných a vysoce spolehlivých dohod o financování. Taková hotovost a zajištění by měly být započteny jako součást předjednaných likvidních finančních zdrojů pouze za určitých podmínek.

(33)

S cílem poskytnout ústřední protistraně nezbytnou motivaci, aby stanovila obezřetné požadavky a aby uvedenou částku udržovala na adekvátní úrovni a zároveň se vyhnula regulatorní arbitráži, je třeba vytvořit společnou metodiku výpočtu a zachování konkrétní výše vyčleněných vlastních zdrojů, které by ústřední protistrana měla mít k použití v rámci postupné ochrany proti selhání. Je nutné, aby byly uvedené zdroje pokrývající ztráty ze selhání oddělené a byly výrazně odlišeny od minimálních kapitálových požadavků ústřední protistrany, které kryjí odlišná rizika, jimž může být ústřední protistrana vystavena.

(34)

Aby byly zajištěny rovné podmínky mezi ústředními protistranami, je důležité, aby ústřední protistrany používaly jednotnou metodiku pro výpočet vlastních zdrojů, která se má uplatnit pro postupnou ochranu proti selhání. Pokud by ústředním protistranám bylo umožněno uplatnit metodiku, která není dostatečně jasná, vedlo by to k velmi odlišným výsledkům mezi ústředními protistranami, a tedy podněcovalo k regulatorní arbitráži. Je proto nezbytné, aby metodika nedávala ústředním protistranám možnost volného uvážení. Za tímto účelem by bylo vhodné zavést prostý procentní podíl, jenž by vycházel ze zřetelně identifikovatelného opatření, a jasnou metodiku k zajištění jednotného výpočtu vlastních zdrojů ústředních protistran, které mají být použity pro postupnou ochranu proti selhání.

(35)

Aby bylo zabezpečeno, že odpovídající zajištění je vysoce likvidní a lze ho rychle přeměnit na hotovost a současně cenový dopad je minimální, měl by být stanoven minimální soubor kritérií. Uvedená kritéria by se měla týkat emitenta zajištění, míry, v jaké lze zajištění proměnit na likvidní prostředky na trhu a zda je jeho hodnota v korelaci s úvěrovou bonitou člena, který složil zajištění, aby nedošlo k možnému riziku pozitivní korelace. Ústřední protistrana by měla mít možnost uplatnit další kritéria, pokud je to nutné k dosažení požadované úrovně spolehlivosti.

(36)

Ústřední protistrany by měly přijímat pouze vysoce likvidní zajištění s minimálním úvěrovým a tržním rizikem. Aby bylo zabezpečeno, že zajištění, které ústřední protistrany drží, je za všech okolností stále likvidní, je nutné, aby ústřední protistrany vytvořily transparentní a předvídatelné strategie a postupy k hodnocení a průběžnému monitorování likvidity aktiv, která byla přijata jako zajištění, a používaly odpovídající metodiky oceňování. Za tímto účelem by ústřední protistrany měly rovněž používat limity koncentrace, které se zaměřují na udržení dostatečně diverzifikovaného zajištění, aby ho bylo možno rychle přeměnit na hotovost, aniž by došlo k výraznému tržnímu riziku, jež by ovlivnilo jeho hodnotu. Při určování své strategie týkající se způsobilého zajištění a limitů koncentrace by měly brát v úvahu globální dostupnost takového zajištění s ohledem na potenciální makroekonomické dopady své strategie.

(37)

Členům clearingového systému by nemělo být obecně dovoleno používat jako zajištění své vlastní cenné papíry nebo cenné papíry emitované subjektem, který náleží do jejich stejné skupiny, aby se zamezilo riziku pozitivní korelace. Nicméně ústřední protistrana by měla mít možnost povolit členům clearingového systému, aby složili kryté dluhopisy, které jsou chráněny před úpadkem emitenta. Zajištění podkladového nástroje by však mělo být vhodně odděleno od emitenta a mělo by splňovat minimální kritéria pro přijatelnost zajištění. Člen clearingového systému by neměl emitovat finanční nástroje, které by primárně sloužily jako zajištění jiného člena clearingového systému.

(38)

S cílem zajistit bezpečnost ústředních protistran by měla ústřední protistrana přijímat jako zajištění záruku komerční banky pouze po důkladném posouzení emitenta a právního, smluvního a operačního rámce záruky. Nezajištěné expozice ústředních protistran vůči komerčním bankám by měly být vyloučeny. Proto se záruky komerčních bank mohou přijímat pouze za přísných podmínek. Uvedené podmínky jsou v zásadě splněny na trzích charakterizovaných vysokou koncentrací komerčních bank, které jsou ochotny poskytovat úvěry nefinančním členům clearingového systému. Z tohoto důvodu by měl být v těchto případech povolen vyšší limit koncentrace.

(39)

Aby omezila své tržní riziko, měla by ústřední protistrana povinně oceňovat své zajištění alespoň jednou denně. Měla by uplatnit obezřetné snížení hodnoty, které odráží potenciální snížení hodnoty zajištění v intervalu mezi jejich posledním přeceněním a okamžikem, kdy lze zajištění odůvodněně považovat za realizované za mimořádných tržních podmínek. Výše zajištění by rovněž měla zohlednit potenciální expozice vůči riziku pozitivní korelace.

(40)

Snížení hodnoty by mělo ústřední protistraně umožnit, aby zamezila velkým a neočekávaným korekcím výše požadovaného zajištění, a v maximálně možném rozsahu tak zabránila procyklickým účinkům.

(41)

Ústřední protistrana by neměla zajištění koncentrovat na omezený počet emitentů nebo omezený počet aktiv, aby zabránila významným potenciálním nepříznivým cenovým dopadům cen v případě realizace zajištění ve velmi krátké době. Koncentrované pozice ze zajištění by z tohoto důvodu neměly být považovány za vysoce likvidní.

(42)

Likviditní, úvěrové a tržní riziko je třeba zohlednit na úrovni portfolia i na úrovni jednotlivých finančních nástrojů. Koncentrované portfolio může mít výrazný negativní dopad na likviditu zajištění nebo finančních nástrojů, do kterých může ústřední protistrana investovat své finanční zdroje, protože pravděpodobně nelze dosáhnout prodeje velkého objemu pozic za mimořádných tržních podmínek, aniž by došlo ke snížení tržní ceny. Ze stejného důvodu by zajištění držené ústřední protistranou mělo být sledováno a oceňováno průběžně, aby bylo zajištěno, že zůstane likvidní.

(43)

Trhy s deriváty na energie jsou zvláště silně propojeny se spotovými komoditními trhy a podíl nefinančních členů clearingového systému je na těchto derivátových trzích vysoký. Značný počet účastníků na uvedených trzích rovněž tvoří producenti podkladové komodity. Přístup k dostatečnému zajištění, které by v plné výši krylo záruky komerčních bank, by si mohl vyžádat značný odprodej současných pozic těchto nefinančních členů clearingového systému nebo by mohl bránit dalšímu provádění clearingu jejich pozic jako přímých členů clearingového systému ústřední protistrany. Uvedený postup by mohl způsobit narušení trhu na energetických trzích, co se týče likvidity a různorodosti účastníků trhu. Jeho uplatnění by proto mělo být odloženo na vhodnou dobu.

(44)

S cílem zajistit jednotné uplatňování rámce stanoveného v nařízení (EU) č. 648/2012 by měly být na všechny sektory kladeny podobné požadavky vymezením právních předpisů, která se na ně vztahují. Energetické společnosti v současné době fungují v zavedeném rámci, který bude vyžadovat čas na to, aby se přizpůsobil novým požadavkům vytvořeným s cílem zabránit škodlivým dopadům na reálnou ekonomiku. Proto se považuje za žádoucí stanovit datum, od kterého se nařízení použije pro takové typy trhů, které umožní odpovídající přechod od současné tržní praxe, aniž by to mělo závažný dopad na tržní strukturu a likviditu.

(45)

Investiční politika ústřední protistrany by měla přiřadit nejvyšší prioritu zásadám zachování kapitálu a maximalizace likvidity. Investiční politika by měla rovněž zajistit, aby nevznikaly střety zájmů v důsledku obchodních zájmů ústřední protistrany.

(46)

S cílem zajistit jednotnost na mezinárodní úrovni by kritéria, která by měly finanční nástroje splňovat k tomu, aby mohly být považovány za způsobilé investice pro ústřední protistranu, měla zohlednit zásadu č. 16 zásad CPSS-IOSCO. Ústřední protistrana by zejména měla být povinna uplatňovat omezující normy týkající se emitenta finančního nástroje, převoditelnosti finančního nástroje a úvěrového, tržního, měnového rizika a rizika volatility finančního nástroje. Ústřední protistrana by měla zajistit, že to neohrozí opatření přijatá k omezení expozic jejích investic tím, že vzniknou nadměrné expozice vůči jakýmkoli jednotlivým finančním nástrojům, typům finančních nástrojů, jednotlivým emitentům, typům emitentů nebo jednotlivým uschovatelům.

(47)

Skutečnost, že ústřední protistrana deriváty používá, ji vystavuje dalším úvěrovým a tržním rizikům, a proto je nezbytné definovat restriktivní soubor okolností, za nichž může ústřední protistrana investovat své finanční zdroje do derivátů. Vzhledem k tomu, že cílem ústřední protistrany by měla být neutrální pozice, pokud jde o tržní riziko, jedinými riziky, která by ústřední protistrana měla zajišťovat, jsou ta, která souvisí se zajištěním, jež přijímá, nebo rizika plynoucí ze selhání člena clearingového systému. Riziko týkající se zajištění, jež ústřední protistrana přijímá, může být dostatečně řízeno prostřednictvím snížení hodnoty, a tudíž se nepovažuje za nezbytné, aby ústřední protistrana v tomto ohledu používala deriváty. Deriváty by měla ústřední protistrana používat pouze pro účely řízení rizika likvidity, které vyplývá z expozic vůči různým měnám, a pro účely zajištění portfolia člena clearingového systému, u něhož došlo k selhání, a pouze pokud postupy ústřední protistrany pro řízení rizika selhání takové užití předpokládají.

(48)

Aby byla zajištěna bezpečnost ústředních protistran, mělo by jim být dovoleno držet hotovost v nezajištěných vkladech pouze v minimální míře. V zájmu zabezpečení své hotovosti by ústřední protistrany měly vždy zajistit, že jsou vždy dostatečně chráněny proti riziku likvidity.

(49)

Je nezbytné stanovit přísné požadavky na zátěžové a zpětné testování, aby bylo zabezpečeno, že modely ústředních protistran, jejich metodiky a rámec řízení rizika likvidity řádně fungují, s přihlédnutím ke všem rizikům, jimž je ústřední protistrana vystavena, aby vždy měla adekvátní zdroje k pokrytí uvedených rizik.

(50)

Aby ústřední protistrany uplatňovaly požadavky jednotně, je nezbytné stanovit podrobná ustanovení s ohledem na typy testů, které mají být provedeny, včetně zátěžových a zpětných testů. S cílem reagovat na širokou škálu smluv o cenných papírech a derivátových smluv, u nichž možná v budoucnu bude prováděn clearing, zachytit rozdíly v přístupech, pokud jde o řízení obchodu a řízení rizika ústřední protistrany, umožnit budoucí vývoj a vypořádat se s novými riziky a umožnit dostatečnou flexibilitu, je nezbytný přístup vycházející z kritérií.

(51)

Pro hodnocení modelů ústředních protistran, jejich metodik a rámce řízení rizika likvidity je důležité využít odpovídající nezávislou osobu, aby dříve než budou použity, bylo možné nalézt veškerá nezbytná nápravná opatření a uplatnit je a zabránit veškerým zásadním střetům zájmů. Nezávislá osoba by měla být dostatečně oddělena od činnosti ústřední protistrany, která vypracovává, realizuje a bude provozovat model nebo provádět strategii, jež je předmětem přezkumu, a neměla by být v zásadním střetu zájmů. Uvedené podmínky by mohla splňovat buď interní osoba, která má oddělené hierarchické vztahy, nebo externí osoba.

(52)

Různé aspekty finančních zdrojů ústřední protistrany, zejména rozpětí marží, fondy pro riziko selhání a další finanční zdroje, jsou navrženy tak, aby pokrývaly různé scénáře a cíle. Proto je nezbytné stanovit konkrétní požadavky, které tyto cíle odrážejí, a zajistit jednotné uplatňování ústředními protistranami. Při posuzování nezbytného pokrytí by ústřední protistrana neměla započítávat jakékoli expozice vůči členům clearingového systému, kteří selhali, aby se předešlo snížení případných dopadů, které tyto expozice mohou mít.

(53)

Různé druhy finančních nástrojů, u nichž ústřední protistrana může provádět clearing, jsou spojeny s řadou konkrétních rizik. Ústřední protistrana by proto ve svých modelech, metodikách jejich výpočtu a rámci pro řízení rizika likvidity měla povinně zvážit všechna rizika týkající se trhů, pro něž poskytuje clearingové služby, aby bylo zajištěno, že adekvátně poměřují její potenciální budoucí expozice. Aby byla taková rizika řádně zohledněna, měly by požadavky na zátěžové testování zahrnovat konkrétní rizika související s různými typy finančních nástrojů.

(54)

Aby ústřední protistrana zajistila, že její model pro výpočet počátečních marží adekvátně odráží její potenciální expozice, kromě denního zpětného testování svého maržového pokrytí zaměřeného na to, zda je účtovaná marže adekvátní, by rovněž měla zpětně testovat klíčové parametry a předpoklady modelu. To má zásadní význam pro to, aby modely ústředních protistran počítaly počáteční marži přesně.

(55)

Přísná analýza citlivosti týkající se maržových požadavků může mít ještě větší význam v případě, kdy trhy jsou nelikvidní nebo volatilní, přičemž by měla být použita k určení dopadu různých důležitých parametrů modelu. Analýza citlivosti je účinný nástroj pro zkoumání skrytých slabin, které nelze odhalit zpětným testováním.

(56)

Pokud by nebylo zátěžové a zpětné testování prováděno pravidelně, mohlo by dojít k tomu, že by finanční a likvidní zdroje ústřední protistrany nepostačovaly na pokrytí skutečných rizik, kterým je vystavena. Odpovídající testy také umožní, aby se modely ústředních protistran, jejich metodiky a rámec řízení rizika likvidity bezodkladně zabývaly měnícími se trhy a novými riziky. Výsledky testování by ústřední protistrany měly bezodkladně využít k revizi svých modelů, metodik a rámce pro řízení rizika likvidity.

(57)

Modelování mimořádných tržních podmínek může ústřední protistraně pomoci určit omezení jejích stávajících modelů, rámce pro řízení rizika likvidity a finančních a likvidních zdrojů. To však vyžaduje, aby ústřední protistrana pečlivě zvažovala modely různých trhů a produktů. Reverzní zátěžové testování by se mělo považovat za užitečný nástroj řízení, i když ne hlavní, ke stanovení odpovídající úrovně finančních zdrojů.

(58)

Zapojení členů clearingového systému, klientů a dalších relevantních zainteresovaných stran do testování postupů řízení selhání ústřední protistrany pomocí simulačních cvičení má zásadní význam pro to, aby bylo zajištěno, že situaci porozuměli a mají operační schopnosti, aby se úspěšně zapojili v situaci řízení selhání. Simulační cvičení by měla kopírovat scénář pro případ selhání, aby členům clearingového systému, klientům a dalším zainteresovaným stranám ukázala jejich role a povinnosti. Kromě toho je důležité, aby ústřední protistrana měla odpovídající mechanismy, které jí umožní určit, zda je nezbytné nápravné opatření, a identifikovaly jakékoli nejasnosti v předpisech a postupech nebo volnost uvážení, kterou případně umožňují. Testování postupů řízení ústřední protistrany v případě selhání je obzvláště důležité, pokud spoléhá na členy clearingového systému, kteří neselhali, nebo třetí osoby, aby v rámci postupu uzavření pomáhaly, a pokud postupy pro případ selhání nikdy nebyly prověřeny skutečným selháním.

(59)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(60)

Před předložením návrhů technických norem, z nichž toto nařízení vychází, vedl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v případech, kde to bylo vhodné, konzultace s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA), Evropskou radou pro systémová rizika a členy ESCB. V souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (4), vedl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy otevřené veřejné konzultace o těchto návrzích regulačních technických norem, provedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1095/2010,

1)

„bazickým rizikem“ se rozumí riziko vyplývající z ne zcela korelovaných pohybů mezi dvěma nebo více aktivy nebo smlouvami, jejichž clearing provádí ústřední protistrana;

2)

„intervalem spolehlivosti“ se rozumí procento pohybů expozic pro jednotlivé finanční nástroje, u nichž byl proveden clearing, s odkazem na konkrétní zpětné období, kdy je ústřední protistrana povinna pokrýt určité likvidační období;

3)

„výnosem z držení“ se rozumí prospěch z přímého vlastnictví fyzické komodity, který je ovlivněn jak tržními podmínkami, tak i faktory jako jsou náklady na fyzické skladování;

4)

„maržemi“ se rozumí marže, jak jsou uvedeny v článku 41 nařízení (EU) č. 648/2012, které mohou zahrnovat počáteční marže a variační marže;

5)

„počáteční marží“ se rozumí marže, které vybírá ústřední protistrana, aby pokryla potenciální budoucí expozice vůči členům clearingového systému platícím marže, a případně interoperabilní ústřední protistrany v intervalu mezi posledním výběrem marží a likvidací pozic v důsledku selhání člena clearingového systému nebo selhání interoperabilní ústřední protistrany;

6)

„variační marží“ se rozumí vybrané marže nebo marže vyplacené, aby odrážely stávající expozice vyplývající ze skutečných změn tržní ceny;

7)

„rizikem pádu do defaultu“ se rozumí riziko, že protistrana nebo emitent náhle selžou, aniž by trh měl čas, aby zohlednil jejich zvýšené riziko selhání;

8)

„likvidačním obdobím“ se rozumí časové období použité pro výpočet marží, které je podle odhadu ústřední protistrany nezbytné za účelem řízení její expozice vůči členu, který selhal, a v jehož průběhu je ústřední protistrana vystavena tržnímu riziku, které souvisí s řízením pozice člena, který selhal;

9)

„zpětným obdobím“ se rozumí časový horizont pro výpočet historické volatility;

10)

„výjimkou z testování“ se rozumí výsledek testu, který ukazuje, že model nebo rámec pro řízení rizika likvidity ústřední protistrany nevedl k předpokládané úrovni pokrytí;

11)

„rizikem pozitivní korelace“ se rozumí riziko vyplývající z expozice vůči protistraně nebo emitentu, pokud zajištění poskytnuté danou protistranou nebo vydané tímto emitentem je vysoce korelováno s jejich úvěrovým rizikem.

a)

úplný název právnické osoby;

b)

totožnost jejich akcionářů nebo společníků s kvalifikovanou účastí;

c)

seznam členských států, ve kterých hodlá poskytovat služby;

d)

kategorie finančních nástrojů, u nichž provádí clearing;

e)

údaje, které mají být uvedeny na internetových stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy podle čl. 88 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 648/2012;

f)

údaje o jejích finančních zdrojích, formě a způsobech jejich uchovávání a dohodách k jejich zajištění včetně postupů řízení selhání;

g)

údaje týkající metodiky pro marže a výpočtu fondu pro riziko selhání;

h)

seznam způsobilého zajištění;

i)

podrobný rozpis hodnot, v budoucí podobě, jestliže je to třeba, u nichž byl žádající ústřední protistranou proveden clearing v jednotlivých měnách Unie, v nichž se provádí clearing;

j)

výsledky zátěžového a zpětného testování provedeného během roku předcházejícího datu podání žádosti;

k)

její předpisy a interní postupy s důkazy o úplném dodržování požadavků uplatňovaných v dané třetí zemi;

l)

údaje o veškerých dohodách o outsourcingu;

m)

údaje o mechanismech oddělení a příslušné právní spolehlivosti a vymahatelnosti;

n)

údaje o požadavcích ústřední protistrany týkající se přístupu a podmínky pro pozastavení a ukončení členství;

o)

údaje o veškerých dohodách o interoperabilitě, včetně informací poskytnutých příslušnému orgánu třetí země pro účely posouzení dohody.

a)

složení, úlohu a povinnosti rady a všech výborů rady;

b)

role a povinnosti vedení;

c)

strukturu vrcholného vedení;

d)

hierarchické vztahy mezi vrcholným vedením a radou;

e)

postupy pro jmenování členů rady a vrcholného vedení;

f)

koncepce řízení rizik, útvaru compliance a funkcí interní kontroly;

g)

postupy pro zajištění odpovědnosti vůči zainteresovaným stranám.

a)

sledovat a pravidelně vyhodnocovat adekvátnost a účinnost opatření přijatých podle čl. 5 odst. 4 a kroků učiněných za účelem řešení jakýchkoli nedostatků v plnění povinností ústřední protistranou;

b)

provádět strategie a postupy dodržování předpisů stanovené vrcholným vedením a radou;

c)

radit a pomáhat osobám, které odpovídají za výkon služeb a činností ústřední protistrany, aby byly plněny povinnosti ústřední protistrany podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcího nařízení (EU) č. 1249/2012 a případně jiných požadavků právních předpisů;

d)

pravidelně radě podávat zprávy o tom, jak ústřední protistrana a její zaměstnanci dodržují povinnosti uvedené v tomto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcím nařízení (EU) č. 1249/2012;

e)

ustavit postupy pro účinnou nápravu v případě nedodržování povinností;

f)

zajistit, aby příslušné osoby pověřené výkonem činnosti compliance nevykonávaly služby či činnosti, jež monitorují, a aby veškeré střety zájmů těchto osob byly řádně identifikovány a odstraněny.

a)

stanovit jasné cíle a strategie ústřední protistrany;

b)

efektivně monitorovat vrcholné vedení;

c)

vytvořit vhodné strategie odměňování;

d)

zřídit útvar řízení rizik a dohlížet na něj;

e)

dohlížet nad útvarem compliance a útvarem interní kontroly;

f)

dohlížet nad dohodami o outsourcingu;

g)

dohlížet nad dodržováním všech ustanovení tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012, prováděcího nařízení (EU) č. 1249/2012 a veškerých dalších právních předpisů a požadavků dohledu;

h)

být odpovědná vůči akcionářům nebo vlastníkům a zaměstnancům, členům clearingového systému a jejich zákazníkům a ostatním relevantním zainteresovaným stranám.

a)

zajistit, aby činnost ústřední protistrany byla v souladu s cíli a strategií ústřední protistrany stanovenými radou;

b)

navrhnout a ustavit postupy kontroly dodržování předpisů a interní kontroly, které prosazují cíle ústřední protistrany;

c)

podrobit postupy interní kontroly pravidelnému přezkumu a testování;

d)

zajistit, aby na řízení rizik a kontrolu dodržování předpisů byly vyčleněny dostatečné zdroje;

e)

aktivně se zapojit do procesu řízení rizika;

f)

zajistit, aby rizika, která ústřední protistraně vznikají v souvislosti s jejím clearingem a činnostmi s ním spojenými, byl řádně řešena.

a)

kontroly přístupu do systému;

b)

adekvátní záruky proti proniknutí a zneužití údajů;

c)

zvláštní zařízení k zachování pravosti a celistvosti údajů, včetně šifrovacích technik;

d)

spolehlivé sítě a postupy pro přesný a rychlý přenos údajů bez významného narušení;

e)

auditní stopy.

a)

informace o svých řídících systémech, včetně:

b)

informace o svých předpisech, včetně:

c)

informace o způsobilém zajištění a použitelném snížení hodnoty;

d)

seznam všech stávajících členů clearingového systému, včetně kritérií pro přijetí za člena clearingového systému, pozastavení a ukončení členství.

a)

vytvořit, zavést a udržovat plán auditu zaměřený na posouzení a zhodnocení adekvátnosti a účinnosti systémů ústřední protistrany, jejích mechanismů interní kontroly a řídících systémů;

b)

vydávat doporučení na základě výsledků práce provedené podle písmene a);

c)

ověřit dodržování uvedených doporučení;

d)

podávat zprávy o záležitostech interního auditu radě.

a)

je možné rekonstruovat každou klíčovou fázi zpracování, kterou ústřední protistrana provedla;

b)

je možné zaznamenat, zpětně vysledovat a získat původní obsah záznamu před provedením veškerých oprav nebo jiných změn;

c)

jsou zavedena opatření s cílem zabránit neoprávněným úpravám záznamů;

d)

jsou zavedena vhodná opatření zajišťující bezpečnost a důvěrnost zaznamenaných údajů;

e)

systém vedení záznamů obsahuje mechanismus pro odhalování a opravu chyb;

f)

v případě selhání systému je v systému vedení záznamů zajištěna včasná obnova záznamů.

a)

cena, kurz nebo rozpětí a množství;

b)

clearingová kapacita, která označuje, zda obchod z pohledu záznamů ústřední protistrany představoval nákup nebo prodej;

c)

identifikace nástroje;

d)

identifikace člena clearingového systému;

e)

identifikace místa, kde byla smlouva uzavřena;

f)

datum a čas zapojení ústřední protistrany;

g)

datum a čas ukončení smlouvy;

h)

podmínky a způsob vypořádání;

i)

datum a čas vypořádání nebo odkoupení obchodu a v použitelném rozsahu tyto údaje:

a)

identifikace člena clearingového systému, klienta, pokud ho ústřední protistrana zná, a případně jakékoli interoperabilní ústřední protistrany, která takovou pozici drží;

b)

označení pozice;

c)

denního výpočtu hodnoty pozice se záznamy cen, ve kterých byly smlouvy oceněny, a veškerých jiných relevantních údajů.

a)

organizační schémata pro radu a příslušné výbory, clearingové oddělení, oddělení řízení rizik a veškeré ostatní relevantní oddělení nebo divize;

b)

údaje o totožnosti akcionářů nebo společníků, ať přímých či nepřímých, kteří jako fyzické nebo právnické osoby drží kvalifikovanou účast, a výši těchto účastí;

c)

podklady pro strategie, postupy a procesy požadované podle kapitoly III a článku 29;

d)

zápisy ze zasedání rady, a případně ze zasedání podvýborů rady a výborů vrcholného vedení;

e)

zápisy z jednání schůzí výboru pro rizika;

f)

zápisy z konzultačních skupin se členy clearingového systému a případně klienty;

g)

zprávy o interním a externím auditu, zprávy o řízení rizik, zprávy o dodržování předpisů a zprávy konzultačních společností, včetně reakcí vedení;

h)

plán zachování provozu a plán obnovy činnosti požadované podle článku 17;

i)

likviditní plán a denní zprávy o likviditě požadované podle článku 32;

j)

záznamy zachycující všechna aktiva a pasiva a kapitálové účty v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 648/2012;

k)

došlé stížnosti s údaji o jméně stěžovatele, adrese a čísle účtu; datum doručení stížnosti; jména všech osob uvedených ve stížnosti; popis povahy stížnosti a vyřízení stížnosti a datum vyřešení stížnosti;

l)

záznamy o jakémkoli přerušení služeb nebo dysfunkcích, včetně podrobné zprávy o čase, dopadech a nápravných opatřeních;

m)

záznamy výsledků provedených zpětných a zátěžových testů;

n)

písemná komunikace s příslušnými orgány, orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušným členy ESCB;

o)

právní stanoviska získaná v souladu s kapitolou III;

p)

případně dokumentace, pokud jde o dohody o interoperabilitě s jinými ústředními protistranami;

q)

informace podle čl. 10 odst. 1 písm. b) bodu vii) a odst. 1 písm. d);

r)

relevantní dokumenty popisující rozvoj nových produktů nebo služeb.

a)

zahrnuje scénáře krizí ve velkém rozsahu a přechody mezi primárními a sekundárními místy;

b)

zahrnuje zapojení členů clearingového systému, externích poskytovatelů služeb a příslušných institucí v rámci finanční infrastruktury, u nichž politika pro zachování provozu identifikovala vzájemnou závislost.

a)

99,5 % pro OTC deriváty;

b)

99 % pro finanční nástroje jiné než OTC deriváty.

a)

komplexnost a úroveň cenové nejistoty kategorie finančních nástrojů, které mohou omezit validaci výpočtu počáteční a variační marže;

b)

charakteristiky rizika kategorie finančních nástrojů, které mohou mimo jiné zahrnovat volatilitu, dobu trvání, likviditu, nelineární cenové charakteristiky, riziko pádu do defaultu a riziko pozitivní korelace;

c)

míru, do jaké jiné kontroly rizik nedostatečně omezují úvěrové expozice;

d)

inherentní pákový efekt kategorie finančních nástrojů, včetně toho, zda kategorie finančního nástroje je výrazně volatilní, je vysoce koncentrovaná mezi několika málo účastníky trhu nebo může být obtížné ji uzavřít.

a)

pět pracovních dnů pro OTC deriváty;

b)

dva pracovní dny pro finanční nástroje jiné než OTC deriváty.

a)

co nejdelší možnou dobu, která může uplynout od posledního výběru marží do prohlášení selhání ústřední protistranou nebo aktivace procesu řízení selhání ústřední protistranou;

b)

odhadovanou dobu potřebnou k přípravě a provedení strategie pro řízení selhání člena clearingového systému podle zvláštností každé kategorie finančních nástrojů, včetně úrovně likvidity a velikosti a koncentrace pozic, a trhů, které ústřední protistrana použije na uzavření nebo úplné zajištění pozice člena clearingového systému;

c)

dobu potřebnou na pokrytí rizika protistrany, jemuž je ústřední protistrana vystavena, je-li to na místě.

a)

takový časový horizont by byl s ohledem na zvláštnosti příslušných OTC derivátů vhodnější než je ten uvedený v odstavci 1;

b)

takový časový horizont činí alespoň dva pracovní dny.

a)

použije maržový polštář, který se rovná nejméně 25 % vypočtených marží, a umožní jeho vyčerpání v obdobích, kdy vypočtené maržové požadavky výrazně rostou;

b)

přiřadí váhu nejméně 25 % zátěžovému pozorování ve zpětném období vypočteném v souladu s článkem 26;

c)

zajistí, aby její maržové požadavky nebyly nižší než ty, které by byly vypočítány pomocí volatility odhadované z desetiletého historického zpětného období.

a)

řady historických scénářů, včetně období extrémních pohybů na trhu zaznamenaných během posledních 30 let, nebo za dobu, kdy byly k dispozici spolehlivé údaje, podle kterých by ústřední protistrana byla vystavena nejvyššímu finančnímu riziku. Pokud ústřední protistrana rozhodne, že není pravděpodobné, že opět dojde k historickému výskytu velkých cenových pohybů, odůvodní jeho vypuštění z rámce příslušnému orgánu;

b)

řady možných budoucích scénářů založených na soustavných předpokladech týkajících se tržní volatility a cenové korelace na trzích a u finančních nástrojů, vycházejících z kvantitativního i kvalitativního posouzení potenciálních tržních podmínek.

a)

řízení a monitorování, nejméně jednou denně, potřeb likvidity v celé řadě tržních scénářů;

b)

uchování dostatečně likvidních finančních prostředků k pokrytí potřeb likvidity a rozlišení mezi použitím různých druhů zdrojů likvidity;

c)

denní hodnocení a oceňování likvidních aktiv, které jsou ústřední protistraně k dispozici, a jejích potřeb týkajících se likvidity;

d)

určení zdrojů rizika likvidity;

e)

hodnocení časových lhůt, během nichž by likvidní finanční zdroje měly být ústřední protistraně k dispozici;

f)

posouzení možných potřeb týkajících se likvidity vyplývajících ze schopnosti členů clearingového systému vyměnit hotovostní zajištění za nehotovostní;

g)

postupy v případě deficitů likvidity;

h)

doplnění všech likvidních finančních zdrojů, které může využít v případě krize.

a)

zúčtovacích bank;

b)

platebních systémů;

c)

systémů vypořádání obchodů s cennými papíry;

d)

nostro zprostředkovatelů;

e)

bank provádějících úschovu;

f)

poskytovatelů likvidity;

g)

interoperabilních ústředních protistran;

h)

poskytovatelů služeb.

a)

hotovost uloženou u emisní centrální banky;

b)

hotovost uloženou u povolené úvěrové instituce v souladu s článkem 47;

c)

přislíbené úvěrové linky nebo obdobná ujednání se členy clearingového systému, kteří neselhali;

d)

přislíbené repo;

e)

vysoce obchodovatelné finanční nástroje, které splňují požadavky článku 45 a 46 a u nichž může ústřední protistrana prokázat, že jsou ihned k dispozici a směnitelné na hotovost tentýž den za pomoci předem sjednaných a vysoce spolehlivých ujednání o financování, a to i za krizových tržních podmínek.

a)

měna, u které může ústřední protistrana příslušným orgánům prokázat, že je schopna adekvátně řídit rizika;

b)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing obchodů, v rámci zajištění požadovaného k pokrytí expozic ústřední protistrany v této měně.

a)

druhu aktiva a míry úvěrového rizika spojeného s finančním nástrojem na základě interního hodnocení ústřední protistranou. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska, a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

b)

splatnosti aktiva,

c)

historické a hypotetické budoucí cenové volatility aktiva za krizových tržních podmínek;

d)

likvidity trhu s podkladovým nástrojem, včetně rozpětí mezi nabídkou a poptávkou;

e)

měnového rizika, pokud existuje;

f)

rizika pozitivní korelace.