ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2013.052.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 52

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 56
23. února 2013


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 148/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy týkající se minimálních údajů, které mají být vykázány do registrů obchodních údajů ( 1 )

1

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 s ohledem na regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu, povinnosti clearingu, veřejného rejstříku, přístupu k obchodnímu systému, nefinančních smluvních stran a technik zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, u nichž ústřední protistrana neprovádí clearing ( 1 )

11

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 150/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy blíže určující náležitosti žádosti o registraci registru obchodních údajů ( 1 )

25

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 151/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy, které blíže určují údaje, jež mají registry obchodních údajů zveřejnit a zpřístupnit, a provozní normy, které umožní agregovat a porovnávat údaje a přistupovat k těmto údajům ( 1 )

33

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 152/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na ústřední protistrany ( 1 )

37

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany ( 1 )

41

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 148/2013

ze dne 19. prosince 2012,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy týkající se minimálních údajů, které mají být vykázány do registrů obchodních údajů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (2), a zejména na čl. 9 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S cílem umožnit flexibilitu by protistrana měla mít možnost pověřit vykázáním smlouvy druhou protistranu nebo třetí osobu. Protistrany by rovněž měly mít možnost se dohodnout, že vykazováním pověří společný třetí subjekt, včetně ústřední protistrany, která by do registru obchodních údajů předkládala jednu zprávu, včetně příslušné tabulky obsahující pole s údaji. Za těchto okolností a v zájmu zajištění kvality údajů, by zpráva měla uvádět, že byla vypracována jménem obou protistran a obsahuje úplný soubor údajů, který by byl vykázán, pokud by smlouva byla vykázána samostatně.

(2)

Aby se zamezilo nejednotnostem v tabulkách společných údajů, měla by každá protistrana derivátové smlouvy zajistit, aby vykazované společné údaje schválily obě strany, jichž se obchod týkal. Specifický identifikační kód obchodu napomůže sladění údajů v případě, že protistrany vykazují do různých registrů obchodních údajů.

(3)

S cílem zamezit duplicitnímu vykazování a snížit zatížení spojené s vykazováním v případě, kdy jedna protistrana nebo ústřední protistrana vykazuje jménem obou protistran, by protistrana nebo ústřední protistrana měla mít možnost zaslat registru obchodních údajů jednu zprávu obsahující relevantní informace.

(4)

Oceňování derivátových smluv je podstatné k tomu, aby regulační orgány mohly plnit svůj mandát, zejména pokud jde o finanční stabilitu. Tržní ocenění smlouvy nebo její ocenění podle modelu uvádí označení a velikost expozic souvisejících s uvedenou smlouvou a doplňuje informace o původní hodnotě uvedené ve smlouvě.

(5)

Shromažďování informací o zajištění konkrétní smlouvy je podstatné pro zabezpečení řádného monitorování expozic. Aby to bylo možné, protistrany, které zajišťují své obchody, by měly údaje o takovém zajištění vykazovat na úrovni obchodu. V případě, že se zajištění vypočítává na základě čistých pozic vyplývajících ze souboru smluv, a tudíž není poskytováno na úrovni obchodu, ale pro portfolio, měly by protistrany mít možnost vykazovat portfolio pomocí specifického kódu nebo systému číslování, jak určí protistrana. Tento specifický kód by měl identifikovat konkrétní portfolio, pro které je zajištění poskytnuto v případě, že má protistrana více než jedno portfolio, a také by měl zajistit, aby derivátovou smlouvu bylo možné propojit s konkrétním portfoliem, pro které je zajištění poskytnuto.

(6)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a odráží význam role registrů obchodních údajů s cílem zvýšit transparentnost trhů pro veřejnost a regulační orgány, vykazovaných údajů, které jsou shromažďovány a zpřístupňovány registry obchodních údajů v závislosti na kategorii derivátů a povaze obchodu.

(7)

Před předložením návrhů regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, vedl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy konzultace s příslušnými orgány a členy Evropského systému centrálních bank (ESCB). V souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (3) vedl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy otevřené veřejné konzultace o těchto návrzích regulačních technických norem, provedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy zřízené v souladu s článkem 37 uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Údaje, které má obsahovat zpráva podle čl. 9 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 648/2012

1.   Zprávy pro registr obchodních údajů obsahují:

a)

údaje uvedené v tabulce 1 přílohy, které obsahují informace o protistranách smlouvy;

b)

informace uvedené v tabulce 2 přílohy, které obsahují údaje týkající se derivátové smlouvy uzavřené mezi dvěma protistranami.

2.   Pro účely odstavce 1 se uzavřením smlouvy rozumí „provedení obchodu“, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (4).

3.   Pokud je jménem obou protistran vypracována jedna zpráva, musí obsahovat informace uvedené v tabulce 1 přílohy vztahující se ke každé z protistran. Informace uvedené v tabulce 2 přílohy se předkládají pouze jednou.

4.   Pokud je jménem obou protistran vypracována jedna zpráva, potom je tato skutečnost ve zprávě uvedena, jak je stanoveno v poli 9 tabulky 1 v příloze.

5.   Pokud jedna protistrana vykazuje do registru obchodních údajů údaje o smlouvě jménem druhé protistrany nebo pokud třetí subjekt vykazuje smlouvu do registru obchodních údajů jménem jedné nebo obou protistran, vykazované údaje musí obsahovat úplný soubor údajů, který by byl vykázán, kdyby smlouvy byly do registru obchodních údajů vykázány každou protistranou samostatně.

6.   Pokud derivátová smlouva zahrnuje prvky typické pro více než jedno podkladové aktivum, jak je uvedeno v tabulce 2 přílohy, ve zprávě se uvede kategorie aktiva, na které se protistrany před odesláním zprávy do registru obchodních údajů shodnou, že se jí smlouva blíží nejvíce.

Článek 2

Obchody, u nichž byl proveden clearing

1.   Pokud u stávající smlouvy následně provede ústřední protistrana clearing, měl by být clearing vykázán jako změna stávající smlouvy.

2.   Pokud je smlouva uzavřena v obchodním systému a ústřední protistrana provede clearing tak, že protistraně není známa identita druhé protistrany, vykazující protistrana identifikuje uvedenou ústřední protistranu jako svou protistranu.

Článek 3

Vykazování expozic

1.   Údaje o zajištění požadované podle tabulky 1 přílohy musí obsahovat veškerá poskytnutá zajištění.

2.   Pokud protistrana neposkytuje zajištění na úrovni obchodu, protistrany vykáží do registru obchodních údajů zajištění poskytnuté pro portfolio.

3.   Pokud se zajištění vztahující se ke smlouvě vykazuje pro portfolio, vykazující protistrana vykáže do registru obchodních údajů kód identifikující portfolio, na které bylo poskytnuto zajištění druhé protistraně, které se vykazovaná smlouva týká.

4.   Nefinanční smluvní strany jiné než uvedené v článku 10 nařízení (EU) č. 648/2012 nejsou povinny u smluv uvedených v tabulce 1 přílohy vykazovat zajištění, tržní ocenění nebo ocenění podle modelu.

5.   Pro smlouvy, u nichž provedla clearing ústřední protistrana, provede tržní ocenění pouze ústřední protistrana.

Článek 4

Záznam vykazování

Změny údajů zaznamenaných v registrech obchodních údajů se uchovávají v záznamu identifikujícím osobu nebo osoby, které požádaly o změnu, včetně případně samotného registru obchodních údajů, důvod nebo důvody pro takové změny, datum a záznam času a jasný popis změn, včetně starého a nového obsahu relevantních údajů, jak je stanoveno v polích 58 a 59 tabulky 2 přílohy.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(4)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.


PŘÍLOHA

Údaje, které se mají vykazovat do registrů obchodních údajů

Tabulka č. 1

Údaje o protistraně

 

Pole

Údaje, které se mají vykazovat

Smluvní strany

1

Časový záznam podání zprávy

Datum a čas podání zprávy do registru obchodních údajů.

2

Identifikace protistrany

Specifický kód k identifikaci vykazující protistrany.

V případě fyzické osoby se použije kód klienta.

3

Identifikace druhé protistrany

Specifický kód identifikující druhou protistranu smlouvy. Toto pole se vyplní z pohledu vykazující protistrany. V případě fyzické osoby se použije kód klienta.

4

Název protistrany

Název společnosti vykazující protistrany.

Toto pole lze ponechat nevyplněné v případě, že identifikace protistrany již tyto informace obsahuje.

5

Sídlo protistrany

Informace o sídle sestávající z úplné adresy, města a země vykazující protistrany.

Toto pole lze ponechat nevyplněné v případě, že identifikace protistrany již tyto informace obsahuje.

6

Korporátní sektor protistrany

Povaha činnosti vykazující protistrany (banka, pojišťovna apod.).

Toto pole lze ponechat nevyplněné v případě, že identifikace protistrany již tyto informace obsahuje.

7

Finanční nebo nefinanční povaha smluvní strany

Uveďte, zda vykazující protistrana je finanční nebo nefinanční smluvní stranou podle čl. 2 bodu 8 a 9 nařízení (EU) č. 648/2012.

8

Identifikace makléře

V případě, že makléř vystupuje za vykazující protistranu jako zprostředkovatel, aniž by byl protistranou, vykazující protistrana identifikuje tohoto makléře specifickým kódem. V případě fyzické osoby se použije kód klienta.

9

Identifikace vykazujícího subjektu

V případě, že vykazující protistrana pověřila vykazováním třetí stranu nebo druhou protistranu, musí být tento subjekt identifikován v tomto poli specifickým kódem. Jinak lze toto pole ponechat nevyplněné.

V případě fyzické osoby se použije kód klienta přidělený právnickou osobou, kterou si jednotlivá protistrana zvolila pro realizaci obchodu.

10

Identifikace člena clearingového systému

V případě, že vykazující protistrana není členem clearingového systému, její člen clearingového systému se identifikuje specifickým kódem. V případě fyzické osoby se použije kód klienta přidělený ústřední protistranou.

11

Identifikace příjemce

Strana, na niž se vztahují práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy. Pokud je obchod prováděn prostřednictvím struktury, jako je trust nebo fond představující řadu příjemců, měl by být příjemce identifikován jako uvedená struktura. Pokud příjemce smlouvy není protistranou této smlouvy, vykazující protistrana musí tohoto příjemce identifikovat specifickým kódem nebo, v případě fyzických osob, kódem klienta přiděleným právnickou osobou, kterou si fyzická osoba zvolila.

12

Postavení

Označuje, zda vykazující protistrana uzavřela smlouvu v rámci hlavní činnosti na vlastní účet (na vlastní účet nebo jménem klienta), nebo jako zprostředkovatel na účet a jménem klienta.

13

Postavení protistrany

Označuje, zda se ve smlouvě jednalo o kupujícího nebo prodávajícího. V případě úrokové derivátové smlouvy bude strana kupujícího představovat plátce v části 1 a strana prodávajícího bude plátcem v části 2.

14

Smlouva s protistranou, která nepochází z EHP

Označuje, zda má druhá protistrana sídlo mimo EHP.

15

Přímá souvislost s obchodní činností nebo korporátním financováním

Informace o tom, zda lze objektivně změřit přímou souvislost s obchodní činností nebo korporátním financováním vykazující protistrany, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012.

Toto pole se ponechá nevyplněné v případě, že vykazující protistrana je finanční smluvní stranou, jak je uvedeno v čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) č. 648/2012.

16

Prahová hodnota clearingu

Informace o tom, zda vykazující protistrana překračuje prahovou hodnotu clearingu, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012. Toto pole se ponechá nevyplněné v případě, že vykazující protistrana je finanční smluvní stranou, jak je uvedeno v čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) č. 648/2012.

17

Tržní hodnota smlouvy

Tržní ocenění smlouvy nebo případně ocenění pomocí modelu podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012.

18

Měna, ve které je uvedena tržní hodnota smlouvy

Měna použitá pro tržní ocenění smlouvy nebo případně pro ocenění pomocí modelu podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012.

19

Datum ocenění

Datum posledního tržního ocenění nebo ocenění pomocí modelu.

20

Čas ocenění

Čas posledního tržního ocenění nebo ocenění pomocí modelu.

21

Typ ocenění

Uveďte, zda byla provedeno tržní ocenění nebo ocenění pomocí modelu.

22

Zajištění

Uveďte, zda bylo provedeno zajištění.

23

Zajištění portfolia

Uveďte, zda zajištění bylo poskytnuto pro portfolio. Portfoliem se rozumí zajištění vypočtené na základě čistých pozic vyplývajících z řady smluv, nikoli z obchodu.

24

Kód zajištění portfolia

Pokud se zajištění vykazuje pro portfolio, potom by portfolio mělo být identifikováno specifickým kódem určeným vykazující protistranou.

25

Hodnota zajištění

Hodnota zajištění, kterou poskytla vykazující protistrana druhé protistraně. V případě, že je zajištění poskytnuto pro portfolio, by toto pole mělo obsahovat hodnotu celého zajištění poskytnutého pro portfolio.

26

Měna, ve které je uvedena hodnota zajištění

Upřesněte hodnotu zajištění v poli 25.


Tabulka č. 2

Společné údaje

 

Pole

Údaje, které se mají vykazovat

Příslušné druhy derivátových smluv

 

Oddíl 2a –

Druh smlouvy

 

Všechny smlouvy

1

Použitá taxonomie

Smlouva je identifikována identifikačním kódem produktu.

 

2

Identifikace produktu 1

Smlouva je identifikována identifikačním kódem produktu.

 

3

Identifikace produktu 2

Smlouva je identifikována identifikačním kódem produktu.

 

4

Podkladový nástroj

Podkladový nástroj je identifikován specifickým identifikačním kódem pro tento nástroj. V případě košů nebo indexů se použije označení tohoto koše nebo indexu, pokud specifický identifikační kód neexistuje.

 

5

Jmenovitá měna 1

Měna, ve které je uvedena jmenovitá hodnota. V případě úrokové derivátové smlouvy se bude jednat o jmenovitou měnu části 1.

 

6

Jmenovitá měna 2

Měna, ve které je uvedena jmenovitá hodnota. V případě úrokové derivátové smlouvy se bude jednat o jmenovitou měnu části 2.

 

7

Měna dodání

Měna, která má být dodána.

 

 

Oddíl 2b –

Údaje o obchodu

 

Všechny smlouvy

8

Identifikace obchodu

Specifický identifikační kód obchodu, který byl schválen na evropské úrovni, jenž poskytuje vykazující protistrana. Pokud neexistuje specifický identifikační kód obchodu, specifický identifikační kód by měl být vytvořen a odsouhlasen druhou protistranou.

 

9

Referenční číslo obchodu

Specifické identifikační číslo obchodu poskytnuté vykazující protistranou nebo třetí stranou vykazující jejím jménem.

 

10

Převodní místo

Místo provedení je identifikováno specifickým kódem pro toto místo. V případě smlouvy uzavřené mimo burzu je třeba určit, zda je daný nástroj přijat k obchodování, ale je obchodován mimo burzu, nebo není přijat k obchodování a je obchodován mimo burzu.

 

11

Komprese

Uveďte, zda smlouva vyplývá z komprese.

 

12

Cena/kurz

Cena za derivát kromě případné provize a vzniklého úroku.

 

13

Cenová notace

Způsob, jak je vyjádřena cena.

 

14

Jmenovitá hodnota

Původní hodnota smlouvy.

 

15

Cenový multiplikátor

Počet jednotek finančního nástroje obsažených v obchodovaném balíku; například počet derivátů, které představují jednu smlouvu.

 

16

Množství

Počet smluv zahrnutých do zprávy, v níž se vykazuje více než jedna derivátová smlouva.

 

17

Platba předem

Výše veškerých plateb předem, které vykazující protistrana provedla nebo obdržela.

 

18

Typ dodání

Označuje, zda je smlouva vypořádána fyzicky nebo v hotovosti.

 

19

Záznam o provedení

Jak je definováno v čl. 1 odst. 2.

 

20

Datum vstupu v účinnost

Datum, kdy povinnosti uvedené ve smlouvě vstupují v účinnost.

 

21

Datum splatnosti

Původní datum vypršení platnosti vykázané smlouvy. V tomto poli se nevykazuje předčasné ukončení smlouvy.

 

22

Datum ukončení smlouvy

Datum ukončení vykázané smlouvy. Pokud se neliší od data splatnosti, toto pole se ponechá nevyplněné.

 

23

Datum vypořádání

Datum vypořádání podkladového nástroje. Pokud je jich více než jedno, mohou být použita další pole (např. 23A, 23B, 23C, …).

 

24

Typ rámcové dohody

Odkaz na název příslušné rámcové dohody, pokud byla použita pro vykázanou smlouvu (např. dohoda ISDA; rámcová dohoda o nákupu a prodeji elektřiny; mezinárodní rámcová dohoda ForEx; evropská rámcová dohoda nebo jakékoli místní rámcové dohody).

 

25

Verze rámcové dohody

Odkaz na rok, ze kterého pochází verze rámcové dohody použité pro vykázaný obchod, je-li to možné (např. 1992, 2002, …).

 

 

Oddíl 2c –

Zmírňování rizika/vykazování

 

Všechny smlouvy

26

Záznam potvrzení

Datum a čas potvrzení, jak je stanoveno v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 (1) s uvedením časového pásma, v němž došlo k potvrzení.

 

27

Způsob potvrzení

Uveďte, zda smlouva byla potvrzena elektronicky, neelektronicky nebo zůstává nepotvrzena.

 

 

Oddíl 2d –

Clearing

 

Všechny smlouvy

28

Povinnost clearingu

Uvádí, zda vykázaná smlouva podléhá povinnosti clearingu podle nařízení (EU) č. 648/2012.

 

29

Clearing proveden

Uvádí, zda ke clearingu došlo.

 

30

Záznam o clearingu

Čas a datum, kdy ke clearingu došlo.

 

31

Ústřední protistrana

V případě smlouvy, u níž byl proveden clearing, specifický kód ústřední protistrany, jež provedla clearing smlouvy.

 

32

Uvnitř skupiny

Uvádí, zda smlouva byla uzavřena jako obchod uvnitř skupiny, definovaný v článku 3 nařízení (EU) č. 648/2012.

 

 

Oddíl 2e –

Úrokové sazby

Jestliže je vykázán specifický identifikační kód produktu obsahující veškeré níže uvedené údaje, není třeba vyplňovat.

Úrokové deriváty

33

Pevná sazba části 1

Uvedení pevné sazby části 1, je-li použita.

 

34

Pevná sazba části 2

Uvedení pevné sazby části 2, je-li použita.

 

35

Denní pevná sazba

Počet dní v příslušné pevné sazbě v období vypočítaném pro plátce, je-li to na místě.

 

36

Četnost plateb pevné části

Četnost plateb pro část pevné sazby, je-li to na místě.

 

37

Četnost plateb pohyblivé sazby

Četnost plateb pro část pohyblivé sazby, je-li to na místě.

 

38

Opětovně nastavená četnost pohyblivé sazby

Opětovně nastavená četnost části pohyblivé sazby, je-li to možné.

 

39

Pohyblivá sazba části 1

Uvedení použitých úrokových sazeb, které se opětovně nastavují v předem stanovených intervalech ve vztahu k tržní referenční sazbě, je-li to možné.

 

40

Pohyblivá sazba části 2

Uvedení použitých úrokových sazeb, které se opětovně nastavují v předem stanovených intervalech ve vztahu k tržní referenční sazbě, je-li to možné.

 

 

Oddíl 2f –

Devizový trh

Jestliže je vykázán specifický identifikační kód produktu obsahující veškeré níže uvedené údaje, není třeba vyplňovat.

Měnové deriváty

41

Měna 2

Křížová měna, pokud se liší od měny dodání.

 

42

Směnný kurz 1

Smluvní směnný kurz měn.

 

43

Forwardový směnný kurz

Forwardový směnný kurz v den připsání.

 

44

Základ směnného kurzu

Uveďte základ směnného kurzu.

 

 

Oddíl 2g –

Komodity

Jestliže je vykázán specifický identifikační kód produktu obsahující veškeré níže uvedené údaje, není třeba vyplňovat, pokud se nemá vykazovat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011  (2).

Komoditní deriváty

 

Obecně

 

 

45

Základní komodity

Označuje druh komodit, které jsou podkladem smlouvy.

 

46

Podrobnosti o komoditách

Podrobné údaje o určité komoditě nad rámec pole 45.

 

 

Energetika

Údaje, které se vykazují v souladu s nařízením (EU) č. 1227/2011, je-li to možné.

 

47

Místo dodávky nebo oblast

Místo (místa) dodávek v oblasti (oblastech) trhu.

 

48

Propojovací bod

Identifikace hranice (hranic) nebo hraničního bodu (bodů) přepravní smlouvy.

 

49

Typ produktu

Oddíl, kde se opakují pole 50–54 k identifikaci profilu dodávky produktu, který odpovídá dobám dodávky v průběhu dne.

 

50

Datum a čas zahájení dodávky

Datum a čas zahájení dodávky.

 

51

Datum a čas ukončení dodávky

Datum a čas ukončení dodávky.

 

52

Smluvní kapacita

Množství na časový interval dodávky.

 

53

Jednotka množství

Denní nebo hodinové množství v MWh nebo kWh/d, které odpovídá podkladové komoditě.

 

54

Cena/množství za časový interval

Je-li to možné, cena za množství v časovém intervalu.

 

 

Oddíl 2h –

Opce

Jestliže je vykázán specifický identifikační kód produktu obsahující veškeré níže uvedené údaje, není třeba vyplňovat.

Smlouvy obsahující opce

55

Druh opce

Uvádí, zda se jedná o smlouvu kupní nebo prodejní.

 

56

Rozlišení opcí (uplatnění)

Uvádí, zda opce může být uplatněna pouze v pevně stanovené datum (evropské a asijské opce), v celé řadě předem stanovených dat (bermudské opce) nebo kdykoli během trvání smlouvy (americké opce).

 

57

Realizační cena (cap/floor sazba)

Realizační cena opce.

 

 

Oddíl 2i –

Změny zprávy

 

Všechny smlouvy

58

Druh činnosti

Pokud zpráva obsahuje:

derivátovou smlouvu nebo poobchodní událost, jež nastala poprvé, označí se jako „nová“,

změnu údajů dříve vykázané derivátové smlouvy, označí se jako „změna“,

zrušení chybně vykázané zprávy, v takovém případě se označí jako „chyba“,

ukončení stávající smlouvy, označí se jako „zrušení“,

kompresi vykázané smlouvy, označí se jako „komprese“,

aktualizaci ocenění smlouvy, označí se jako „aktualizace ocenění“,

jakékoli jiné změny zprávy, označí se jako „jiné“.

 

59

Podrobnosti o typu činnosti

Pokud je pole 58 vykázáno jako „jiné“, měly by se zde uvést podrobnosti o takové změně.

 


(1)  Viz strana 11 v tomto čísle Úředního věstníku.

(2)  Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1.


23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/11


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 149/2013

ze dne 19. prosince 2012,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 s ohledem na regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu, povinnosti clearingu, veřejného rejstříku, přístupu k obchodnímu systému, nefinančních smluvních stran a technik zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, u nichž ústřední protistrana neprovádí clearing

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (2), a zejména na čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 4, čl. 8 odst. 5, čl. 10 odst. 4 a čl. 11 odst. 14 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je třeba stanovit rámec zahrnující pravidla týkající se povinnosti clearingu, jejího uplatňování, možného osvobození a technik zmírňování rizika, které mají být stanoveny, nelze-li provést clearing s ústřední protistranou. Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a účinného přístupu pro zúčastněné strany a zejména pro subjekty, na něž se vztahují tyto povinnosti, je žádoucí zařadit většinu regulačních technických norem požadovaných podle hlavy II nařízení (EU) č. 648/2012 do jediného nařízení.

(2)

S ohledem na globální povahu trhu s OTC deriváty by toto nařízení mělo vzít v úvahu relevantní mezinárodně dohodnuté pokyny a doporučení pro reformy trhu s OTC deriváty a povinný clearing, jakož i související pravidla vypracovaná v jiných jurisdikcích. Konkrétně rámec pro určení povinnosti clearingu zohledňuje požadavky na povinný clearing zveřejněné Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry. V maximální možné míře tak bude podpořeno sbližování s přístupem jiných jurisdikcí.

(3)

Za účelem jasné identifikace omezeného počtu konceptů pocházejících z nařízení (EU) č. 648/2012, jakož i specifikace technických pojmů nezbytných k vypracování této technické normy, by mělo být definováno několik pojmů.

(4)

Ujednání o nepřímém clearingu by nemělo ústřední protistranu, člena clearingového systému, klienta nebo nepřímého klienta vystavit dalšímu riziku protistrany a aktivům a pozicím nepřímého klienta by měla být poskytnuta odpovídající ochrana. Je proto důležité, aby jakýkoli druh ujednání o nepřímém clearingu splňoval minimální podmínky pro zajištění jejich bezpečnosti. Strany ujednání o nepřímém clearingu by proto měly podléhat specifickým povinnostem. Tato ujednání přesahují smluvní vztah mezi nepřímými klienty a klienty člena clearingového systému, který poskytuje služby nepřímého clearingu.

(5)

Nařízení (EU) č. 648/2012 požaduje, aby ústřední protistrana byla systémem určeným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (3). To znamená, že by se členové clearingového systému ústředních protistran měli kvalifikovat jako účastníci podle uvedené směrnice. Pro zajištění ochrany nepřímým klientům, která bude rovnocenná ochraně klientů podle nařízení (EU) č. 648/2012, je proto nutné zajistit, aby klienti poskytující služby nepřímého clearingu byli úvěrovými institucemi, investičními podniky nebo rovnocennými úvěrovými institucemi nebo investičními podniky třetí země.

(6)

Měla by být vytvořena ujednání o nepřímém clearingu s cílem zajistit, aby nepřímí klienti mohli v případě selhání získat rovnocennou úroveň ochrany jako přímí klienti. V případě selhání člena clearingového systému, který zajišťuje ujednání o nepřímém clearingu, by nepřímí klienti měli být na základě požadavků na přenositelnost stanovených v článcích 39 a 48 nařízení (EU) č. 648/2012 zahrnuti do převodu klientských pozic na alternativního člena clearingového systému. V rámci ujednání o nepřímém clearingu by měly rovněž existovat odpovídající záruky proti selhání klienta a tato ujednání by měla podporovat převod pozic nepřímých klientů na alternativního poskytovatele clearingových služeb.

(7)

Jelikož mohou ujednání o nepřímém clearingu způsobovat určitá rizika, měly by všechny strany nepřímého ujednání o clearingu, včetně členů clearingového systému a ústředních protistran, běžně identifikovat, sledovat a řídit veškerá podstatná rizika vyplývající z ujednání. V této souvislosti je obzvláště důležité vhodné sdílení informací mezi klienty, kteří poskytují služby nepřímého clearingu, a členy clearingového systému, kteří uvedené služby zajišťují. Členové clearingového systému by měli informace poskytované klienty využívat výhradně pro účely řízení rizik a měli by předcházet zneužívání obchodně citlivých informací, a to včetně využití účinných bariér mezi různými divizemi finanční instituce, aby se zamezilo střetům zájmů.

(8)

Příslušný orgán, který ústřední protistraně povolí provádět clearing určité kategorie OTC derivátů, je povinen informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Toto oznámení by mělo zahrnovat podrobné informace nezbytné k tomu, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy provedl svůj postup posouzení, včetně informací o likviditě a objemu příslušné kategorie OTC derivátů. Přestože tok informací směřuje od příslušného orgánu k Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, měla by nejprve ústřední protistrana, která požádala o povolení, poskytnout požadované informace příslušným orgánům, které je následně mohou doplnit.

(9)

Přestože zejména u nových produktů nemusí být vždy k dispozici všechny informace, které mají být obsaženy v oznámení příslušného orgánu pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy pro účely povinnosti clearingu, měly by být poskytnuty dostupné odhady, včetně jasného uvedení použitých předpokladů. Oznámení by mělo rovněž obsahovat informace týkající se protistran, jako je druh a počet protistran, kroky nutné k zahájení clearingu s ústřední protistranou, jejich právní a provozní kapacita nebo jejich rámec pro řízení rizik, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy mohl posoudit schopnost aktivních protistran splnit povinnost clearingu bez narušení trhu.

(10)

Oznámení příslušného orgánu pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by mělo obsahovat informace o míře standardizace, likvidity a cenové dostupnosti, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy mohl posoudit, zda by měla určitá kategorie OTC derivátů podléhat povinnosti clearingu. Kritéria týkající se standardizace smluvních podmínek a provozních procesů příslušné kategorie OTC derivátů jsou ukazatelem standardizace ekonomických podmínek určité kategorie OTC derivátů, jelikož smluvní podmínky a provozní procesy mohou být standardizovány, pouze pokud jsou standardizovány tyto ekonomické podmínky. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy posuzuje kritéria týkající se likvidity a cenové dostupnosti podle jiných východisek, než jaká používá příslušný orgán při povolování ústřední protistrany. Likvidita je v této souvislosti posuzována z širší perspektivy a odlišuje se od likvidity poté, co by se uplatnila povinnost clearingu. Zvláště skutečnost, že je smlouva dostatečně likvidní, aby její clearing mohla provádět jedna ústřední protistrana, nutně neznamená, že by měla podléhat povinnosti clearingu. Posouzení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy by nemělo opakovat nebo zdvojovat přezkum, který již provedl příslušný orgán.

(11)

Informace, které má příslušný orgán poskytnout pro účely povinnosti clearingu, by měly Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy umožnit posouzení dostupnosti cenových informací. V této souvislosti přístup ústřední protistrany k cenovým informacím v určitém okamžiku neznamená, že účastníci trhu budou mít přístup k cenovým informacím v budoucnosti. V důsledku toho skutečnost, že ústřední protistrana má přístup k nezbytným cenovým informacím pro řízení rizik plynoucích z clearingu derivátových smluv v rámci určité kategorie OTC derivátů, automaticky neznamená, že by tato kategorie OTC derivátů měla podléhat povinnosti clearingu.

(12)

Míra podrobností dostupných v rejstříku kategorií OTC derivátových smluv podléhajících povinnosti clearingu závisí na relevanci těchto údajů pro identifikaci každé kategorie OTC derivátových smluv. Míra podrobností v rejstříku se proto pro různé kategorie OTC derivátových smluv může lišit.

(13)

Umožnění přístupu více ústředních protistran k obchodnímu systému by mohlo rozšířit přístup účastníků k tomuto systému, a zvýšit tak celkovou likviditu. Za takových okolností je nicméně nezbytné specifikovat pojem roztříštění likvidity v rámci obchodního systému v případě, kdy může ohrozit hladké a řádné fungování trhů pro kategorii finančních nástrojů, pro které je podána žádost.

(14)

Posouzení obchodního systému, k němuž ústřední protistrana požádala o přístup, i samotné ústřední protistrany ze strany příslušného orgánu by mělo vycházet z dostupných mechanismů bránících roztříštění likvidity v rámci obchodního systému.

(15)

Aby se předešlo roztříštění likvidity, měli by být všichni účastníci v obchodním systému schopni provést clearing všech obchodů, které vzájemně provedou. Nebylo by však přiměřené požadovat, aby se všichni členové clearingového systému stávající ústřední protistrany stali rovněž členy clearingového systému jakékoli nové ústřední protistrany obsluhující tento obchodní systém. Pokud existují subjekty, které jsou členy clearingového systému obou ústředních protistran, mohou zajišťovat převod a clearing obchodů prováděných účastníky trhu, jimž poskytují služby uvedené dvě ústřední protistrany zvlášť, aby se tak omezilo riziko roztříštění likvidity. Je nicméně důležité, aby žádost ústřední protistrany o přístup k obchodnímu systému nezpůsobovala roztříštění likvidity způsobem, který by zvyšoval rizika, kterým je stávající ústřední protistrana vystavena.

(16)

V souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012 by žádost ústřední protistrany o přístup k obchodnímu systému neměla vyžadovat interoperabilitu, a toto nařízení by proto nemělo předepisovat interoperabilitu jako jediný způsob řešení roztříštění likvidity. Toto nařízení by však ústředním protistranám nemělo bránit v dobrovolném uzavření takového ujednání, pokud jsou splněny nutné podmínky k jeho vytvoření.

(17)

Za účelem stanovení toho, které OTC derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním, mohou nefinanční smluvní strany použít jedno z kritérií stanovených v tomto nařízení, včetně účetní definice vycházející z pravidel Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Protistrany mohou účetní definici použít i v případě, že nepoužívají předpisy IFRS. U nefinančních smluvních stran, které mohou používat místní účetní předpisy, se očekává, že většina smluv, které by podle takových místních účetních pravidel byly klasifikovány jako zajišťovací, by spadala do obecné definice smluv snižujících rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním podle tohoto nařízení.

(18)

Za určitých okolností nemusí být možné zajistit se proti riziku použitím přímo související derivátové smlouvy, tj. smlouvy s totožným podkladovým nástrojem a datem vypořádání, jako riziko, jež je předmětem krytí. V takovém případě může nefinanční smluvní strana ke krytí své expozice využít zástupné zajištění prostřednictvím úzce korelovaného nástroje, například nástroje s odlišným, ale velmi blízkým podkladovým nástrojem z hlediska ekonomického chování. Kromě toho určité skupiny nefinančních smluvních stran, které uzavírají OTC derivátové smlouvy prostřednictvím jediného subjektu, aby se zajistily proti celkovým rizikům skupiny, mohou použít makro zajištění nebo portfoliové zajištění. Tyto OTC derivátové smlouvy poskytující makro zajištění, portfoliové zajištění nebo zástupné zajištění mohou pro účely tohoto nařízení představovat zajištění a měly by být posuzovány podle kritérií pro stanovení toho, které OTC derivátové smlouvy objektivně snižují rizika.

(19)

Riziko se může v průběhu času vyvíjet a aby bylo možné se vývoji rizika přizpůsobit, může být nutné OTC derivátové smlouvy původně provedené s cílem snížit riziko související s obchodní činností nebo korporátním financováním kompenzovat použitím dalších OTC derivátových smluv. V důsledku toho lze zajištění rizika dosáhnout prostřednictvím kombinace OTC derivátových smluv, včetně započtení OTC derivátových smluv, které zajišťují konečné uzavření těch OTC derivátových smluv, které ztratily souvislost s obchodní činností nebo korporátním financováním.

(20)

Rozsah rizik přímo souvisejících s obchodní činností a korporátním financováním je velmi široký a liší se podle různých hospodářských odvětví. Rizika související s obchodní činností jsou obvykle spojena se vstupy do produkční funkce společnosti nebo s produkty a službami, které prodává nebo poskytuje. Korporátní financování se obvykle týká řízení krátkodobého a dlouhodobého financování subjektu včetně jeho dluhu, a způsobů, jak investuje finanční prostředky, které vytváří nebo které má v držení, včetně řízení hotovosti. Korporátní financování a obchodní činnost mohou být ovlivněny stejnými zdroji rizik, například měnovým rizikem, rizikem plynoucím z cen komodit, inflačním nebo úvěrovým rizikem. Vzhledem k tomu, že se OTC derivátové smlouvy uzavírají k zajištění konkrétního rizika, měla by být při analýze rizik přímo souvisejících s obchodní činností nebo korporátním financováním uvedená rizika definována jednotným způsobem, který by zahrnoval oba typy činností. Oddělení těchto dvou kategorií by navíc mohlo mít nezamýšlené důsledky, protože by v závislosti na odvětví, v němž nefinanční smluvní strany působí, bylo konkrétní riziko zajištěno buď v rámci korporátního financování, nebo obchodní činnosti.

(21)

S ohledem na systémový význam souvisejících rizik by měly být stanoveny clearingové prahy; je nicméně nutné vzít v úvahu, že OTC deriváty, které snižují rizika, jsou z výpočtu clearingových prahů vyloučeny a že clearingové prahy umožňují výjimku ze zásady clearingové povinnosti pro ty OTC derivátové smlouvy, u nichž lze mít za to, že nebyly uzavřeny pro účely zajištění. Konkrétněji řečeno by hodnota clearingového prahu měla být pravidelně přezkoumávána a měla by být stanovena podle kategorie OTC derivátových smluv. Kategorie OTC derivátů stanovené pro účely clearingových prahů se mohou lišit od kategorií OTC derivátů pro účely povinnosti clearingu. Při stanovení hodnoty clearingových prahů by měla být věnována patřičná pozornost potřebě definovat jediný ukazatel zachycující systémový význam součtu čistých pozic a expozic protistrany a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů. Clearingové prahy používané nefinančními smluvními stranami by dále měly být snadno použitelné.

(22)

Hodnota clearingových prahů by měla být určena s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic protistrany a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012. Je však třeba vzít v úvahu, že tyto čisté pozice a expozice jsou odlišné od čisté expozice v rámci protistran a v rámci kategorie aktiv. Kromě toho by podle nařízení (EU) č. 648/2012 tyto čisté pozice měly být sečteny za účelem určení údajů, které mají být zohledněny pro stanovení clearingových prahů. Při stanovení clearingových prahů by měl být vzat v úvahu celkový hrubý součet těchto čistých pozic. Referenční hodnotou pro stanovení clearingových prahů by měla být hrubá nominální hodnota vzniklá uvedeným součtem.

(23)

Struktura činnosti OTC derivátů nefinančních smluvních stran navíc obvykle vede k nízké míře nettingu, protože se OTC derivátové smlouvy uzavírají ve stejném směru. V důsledku toho by se rozdíl mezi součtem čistých pozic a expozic protistrany a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů velmi blížil hrubé hodnotě smluv. Z tohoto důvodu a pro dosažení cíle jednoduchosti by jako platný zástupce hodnoty, kterou je třeba vzít v úvahu při stanovení clearingového prahu, měla být použita hrubá hodnota OTC derivátových smluv.

(24)

Vzhledem k tomu, že nefinanční smluvní strany, které nepřekračují clearingový práh, nemají povinnost oceňovat své OTC derivátové smlouvy podle tržní hodnoty, nebylo by přiměřené využívat tuto metodu k určení clearingových prahů, neboť by pro nefinanční smluvní strany znamenala výraznou zátěž, která by nebyla přiměřená řešenému riziku. Oproti tomu použitím jmenovité hodnoty OTC derivátových smluv by byl umožněn jednoduchý přístup, který pro nefinanční smluvní strany není vystaven vnějším událostem.

(25)

Překročení jedné z hodnot stanovených pro určitou kategorii OTC derivátů by mělo znamenat překročení clearingového prahu pro všechny kategorie vzhledem k tomu, že OTC derivátové smlouvy, které snižují rizika, jsou z výpočtu clearingového prahu vyloučeny, důsledky překročení clearingového prahu nesouvisejí jen s povinností clearingu, ale vztahují se i na techniky zmírňování rizika, a přístup v souvislosti s příslušnými povinnostmi platnými podle nařízení (EU) č. 648/2012 pro nefinanční smluvní strany by měl být vzhledem k nekomplikované povaze většiny z nich jednoduchý.

(26)

U těch OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí clearing, by se měly používat techniky zmírňování rizika, jako je včasné potvrzení. Potvrzení OTC derivátových smluv se může týkat jedné nebo více rámcových smluv, rámcových potvrzovacích smluv nebo jiných standardních obchodních podmínek. Může mít podobu elektronicky provedené smlouvy nebo dokumentu podepsaného oběma protistranami.

(27)

Je nezbytné, aby protistrany potvrdily podmínky svých obchodů co nejdříve po provedení obchodu, zejména pokud je obchod prováděn nebo zpracován elektronicky, aby bylo zajištěno vzájemné porozumění a právní jistota podmínek obchodu. Zejména v případě protistran, které uzavírají nestandardní či složité OTC derivátové smlouvy, může být nutné, aby zavedly nástroje, jež jim umožní splnit požadavek, aby své OTC derivátové smlouvy včas potvrdily. Včasné potvrzení by rovněž předpokládalo, že se v této oblasti vytvoří příslušné tržní postupy.

(28)

Za účelem dalšího zmírnění rizik umožňuje sesouhlasení portfolií každé protistraně provést komplexní přezkum portfolia obchodů, jak jej vidí její protistrana, a okamžitě identifikovat jakákoli nedorozumění ohledně klíčových podmínek obchodu. Mezi tyto podmínky by mělo patřit ocenění každého obchodu a mohou mezi ně rovněž patřit ostatní relevantní údaje, jako je datum účinnosti, plánované datum splatnosti, jakákoli data plateb či vypořádání, jmenovitá hodnota smlouvy a měna obchodu, podkladový nástroj, pozice protistran, konvence obchodního dne a jakékoli příslušné pevné nebo pohyblivé úrokové sazby OTC derivátové smlouvy.

(29)

S ohledem na různé rizikové profily a v zájmu toho, aby sesouhlasení portfolií představovalo přiměřenou techniku zmírňování rizik, by se četnost sesouhlasení a velikost zvažovaného portfolia měly lišit v závislosti na povaze protistran. Náročnější požadavky by se měly vztahovat na finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které překročí clearingový práh, zatímco na nefinanční smluvní stranu, která clearingový práh nepřekročí, by se měla uplatnit nižší četnost sesouhlasení, a to bez ohledu na kategorii její protistrany, která by na uvedenou část svého portfolia mohla rovněž uplatnit toto méně časté sesouhlasení.

(30)

Komprese portfolií může být také účinným nástrojem pro účely zmírňování rizika v závislosti na okolnostech, jako je velikost portfolia s určitou protistranou, splatnost, účel a míra standardizace OTC derivátových smluv. Finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které mají portfolio OTC derivátových smluv, u nichž ústřední protistrana neprovedla clearing, nad úrovní stanovenou v tomto nařízení, by měly mít zavedené postupy pro analýzu možnosti využít kompresi portfolií, která by jim umožnila snížit jejich úvěrové riziko protistrany.

(31)

Cílem řešení sporů je zmírnění rizik plynoucích ze smluv, u nichž není clearing prováděn centrálně. Při uzavírání vzájemných obchodů s OTC deriváty by protistrany měly mít dohodnutý rámec pro řešení jakéhokoli souvisejícího sporu, k němuž může dojít. Tento rámec by měl odkazovat na mechanismy řešení sporů, jako je rozhodčí řízení vedené třetí stranou nebo mechanismus poptávání trhu. Jeho cílem je zamezit tomu, aby nevyřešené spory eskalovaly a vystavily protistrany dalším rizikům. Spory by měly být identifikovány, řízeny a odpovídajícím způsobem oznámeny.

(32)

Pro účely určení tržních podmínek, které brání oceňování podle tržní hodnoty, je nezbytné specifikovat neaktivní trh. Trh může být neaktivní z několika důvodů, včetně případů, kdy se neuskutečňují pravidelné obchody za obvyklých tržních podmínek, přičemž obvyklé tržní podmínky by měly mít stejný význam jako pro účely účetnictví.

(33)

Toto nařízení se vztahuje na finanční smluvní strany a na nefinanční smluvní strany, které překročí clearingový práh, a zohledňuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (4), která rovněž stanoví požadavky, které musí být splněny pro oceňování podle modelu.

(34)

Struktura modelu použitého pro oceňování podle modelu může být navržena interně nebo externě, avšak v zájmu zajištění řádné odpovědnosti je za schválení modelu odpovědná správní rada nebo její pověřený výbor.

(35)

Pokud mohou protistrany uplatnit osvobození v rámci skupiny poté, co podají oznámení příslušným orgánům, avšak aniž by čekaly na konec lhůty pro vyjádření případných námitek těmito příslušnými orgány, je důležité zajistit, aby příslušné orgány včas získaly vhodné a dostatečné informace, aby mohly posoudit, zda mají vůči osvobození vznést námitku.

(36)

Předpokládanou velikost, objemy a četnost vnitroskupinových OTC derivátových smluv lze určit na základě minulých vnitroskupinových obchodů protistran, jakož i předpokládaného modelu a činnosti očekávané v budoucnosti.

(37)

Pokud protistrany uplatní osvobození v rámci skupiny, měly by zveřejnit informace v zájmu zajištění transparentnosti vůči účastníkům trhu a potenciálním věřitelům. Z hlediska posuzování rizik je to obzvláště důležité pro potenciální věřitele protistran. Cílem tohoto zveřejnění je zabránit nesprávnému dojmu, že u OTC derivátových smluv probíhá centrální clearing nebo že se jich týkají techniky zmírňování rizika, zatímco tomu tak není.

(38)

Časový rámec pro dosažení včasného potvrzení vyžaduje adaptační úsilí, včetně změn tržních postupů a zdokonalení systémů informačních technologií. Vzhledem k tomu, že tempo přizpůsobení s cílem dosáhnout souladu se může lišit podle kategorie protistran a podle kategorie aktiv OTC derivátů, umožnilo by stanovení postupných lhůt pro uplatňování, které tyto rozdíly zohlední, posílení časového rámce pro potvrzení pro ty protistrany a produkty, které mohou být připraveny rychleji.

(39)

Standardy stanovené pro sesouhlasení portfolií, kompresi portfolií nebo pro řešení sporů by od protistran vyžadovaly, aby zavedly postupy, strategie a procesy a aby změnily dokumentaci, což by vyžadovalo čas. Vstup příslušných požadavků v platnost by měl být odložen, aby se protistranám poskytl čas provést nezbytné kroky pro dosažení souladu.

(40)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(41)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„nepřímým klientem“ se rozumí klient klienta člena clearingového systému;

b)

„ujednáním o nepřímém clearingu“ se rozumí soubor smluvních vztahů mezi ústřední protistranou, členem clearingového systému, klientem člena clearingového systému a nepřímým klientem, který klientovi člena clearingového systému umožňuje poskytovat nepřímému klientovi clearingové služby;

c)

„potvrzením“ se rozumí dokumentace souhlasu protistran se všemi podmínkami OTC derivátové smlouvy.

KAPITOLA II

UJEDNÁNÍ O NEPŘÍMÉM CLEARINGU

(čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 2

Struktura ujednání o nepřímém clearingu

1.   Je-li člen clearingového systému připraven zajišťovat nepřímý clearing, smí jakýkoli klient tohoto člena clearingového systému poskytovat služby nepřímého clearingu jednomu nebo více svých vlastních klientů, pokud je klient člena clearingového systému povolenou úvěrovou institucí, investičním podnikem nebo rovnocennou úvěrovou institucí nebo investičním podnikem třetí země.

2.   Klient člena clearingového systému a nepřímý klient mezi sebou dohodnou smluvní podmínky ujednání o nepřímém clearingu poté, co s členem clearingového systému konzultují aspekty, které mohou mít dopad na operace člena clearingového systému. Tyto podmínky zahrnují smluvní požadavky na klienta, aby dodržel veškeré závazky nepřímého klienta vůči členovi clearingového systému. Tyto požadavky se vztahují pouze na obchody, k nimž dochází v rámci ujednání o nepřímém clearingu, jehož působnost musí být jasně zdokumentována ve schválených smlouvách.

Článek 3

Povinnosti ústředních protistran

1.   Na ujednání o nepřímém clearingu se nevztahují ty obchodní postupy ústřední protistrany, které brání jejich uzavření za přiměřených obchodních podmínek. Na žádost člena clearingového systému vede ústřední protistrana oddělené záznamy a účetnictví, které každému klientovi umožní rozlišit v účtech, které ústřední protistrana vede, aktiva a pozice klienta od aktiv a pozic držených na účet nepřímých klientů klienta.

2.   Ústřední protistrana identifikuje, sleduje a řídí veškerá podstatná rizika vyplývající z ujednání o nepřímém clearingu, která by mohla mít vliv na odolnost ústřední protistrany.

Článek 4

Povinnosti členů clearingového systému

1.   Člen clearingového systému, který nabízí zajišťování služeb nepřímého clearingu, tak činí za přiměřených obchodních podmínek. Aniž je dotčena důvěrnost smluvních ujednání s jednotlivými klienty člena clearingového systému, zveřejní tento člen obecné podmínky, za nichž je připraven zajišťovat služby nepřímého clearingu. Tyto podmínky mohou zahrnovat minimální provozní požadavky na klienty, kteří poskytují služby nepřímého clearingu.

2.   Při zajišťování ujednání o nepřímém clearingu musí člen clearingového systému podle volby klienta realizovat kterýkoli z následujících způsobů oddělení:

a)

vést oddělené záznamy a účetnictví, které každému klientovi umožní rozlišit v účtech se členem clearingového systému aktiva a pozice klienta od aktiv a pozic držených na účet svých nepřímých klientů;

b)

vést oddělené záznamy a účetnictví, které každému klientovi umožní rozlišit v účtech se členem clearingového systému aktiva a pozice držené na účet nepřímého klienta od aktiv a pozic držených na účet ostatních nepřímých klientů.

3.   Požadavek na rozlišení aktiv a pozic se členem clearingového systému se považuje za splněný, jsou-li splněny podmínky uvedené v čl. 39 odst. 9 nařízení (EU) č. 648/2012.

4.   Člen clearingového systému zavede spolehlivé postupy umožňující řídit selhání klienta, který poskytuje služby nepřímého clearingu. Tyto postupy zahrnují věrohodný mechanismus pro převod pozic a aktiv na alternativního klienta nebo člena clearingového systému se souhlasem dotčených nepřímých klientů. Klient nebo člen clearingového systému není povinen tyto pozice přijmout, pokud se k tomu nezavázal v dříve uzavřeném smluvním ujednání.

5.   Člen clearingového systému rovněž zajistí, aby jeho postupy umožňovaly okamžitou likvidaci aktiv a pozic nepřímých klientů a člena clearingového systému úhradou veškerých finančních prostředků splatných nepřímým klientům po selhání klienta.

6.   Člen clearingového systému identifikuje, sleduje a řídí veškerá rizika vyplývající ze zajišťování ujednání o nepřímém clearingu, včetně využívání informací poskytnutých klienty podle čl. 4 odst. 3. Člen clearingového systému zavede spolehlivé vnitřní postupy s cílem zajistit, aby tyto informace nemohly být použity pro obchodní účely.

Článek 5

Povinnosti klientů

1.   Klient, který poskytuje služby nepřímého clearingu, vede oddělené záznamy a účetnictví, které mu umožní rozlišovat mezi svými vlastními aktivy a pozicemi a aktivy a pozicemi drženými na účet jeho nepřímých klientů. Nabídne nepřímým klientům možnost výběru mezi alternativními způsoby oddělení účtů stanovenými v čl. 4 odst. 2 a zajistí, aby byli nepřímí klienti plně informováni o rizicích spojených s každým ze způsobů oddělení. Informace poskytnuté klientem nepřímým klientům musí obsahovat podrobnosti o opatřeních pro převod pozic a účtů na alternativního klienta.

2.   Klient, který poskytuje služby nepřímého clearingu, požádá člena clearingového systému, aby otevřel oddělený účet u ústřední protistrany. Výhradním účelem tohoto účtu je držení aktiv a pozic jeho nepřímých klientů.

3.   Klient poskytne členovi clearingového systému dostatečné informace k identifikaci, sledování a řízení veškerých rizik vyplývajících ze zajišťování ujednání o nepřímém clearingu. V případě selhání klienta se veškeré informace, které klient drží ve vztahu ke svým nepřímým klientům, okamžitě poskytnou členovi clearingového systému.

KAPITOLA III

OZNÁMENÍ EVROPSKÉMU ORGÁNU PRO CENNÉ PAPÍRY A TRHY PRO ÚČELY POVINNOSTI CLEARINGU

(čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 6

Údaje, které mají být obsaženy v oznámení

1.   Oznámení pro účely povinnosti clearingu musí obsahovat tyto informace:

a)

identifikaci kategorie OTC derivátových smluv;

b)

identifikaci OTC derivátových smluv v rámci dané kategorie OTC derivátových smluv;

c)

ostatní informace, které mají být uvedeny ve veřejném rejstříku v souladu s článkem 8;

d)

jakékoli další charakteristiky nezbytné k rozlišení OTC derivátových smluv v rámci dané kategorie OTC derivátových smluv od OTC derivátových smluv mimo danou kategorii;

e)

důkazy o míře standardizace smluvních podmínek a provozních postupů u příslušné kategorie OTC derivátových smluv;

f)

údaje o objemu kategorie OTC derivátových smluv;

g)

údaje o likviditě kategorie OTC derivátových smluv;

h)

důkazy o tom, že jsou účastníkům trhu dostupné spravedlivé, spolehlivé a všeobecně přijímané cenové informace o smlouvách v dané kategorii OTC derivátových smluv;

i)

důkazy o tom, jaký dopad má pro účastníky trhu povinnost clearingu na dostupnost cenových informací.

2.   Pro účely posouzení data nebo dat, odkdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, včetně případného postupného zavádění a kategorií protistran, na které se tato povinnost vztahuje, musí oznámení pro účely povinnosti clearingu obsahovat:

a)

údaje důležité pro posouzení očekávaného objemu kategorie OTC derivátových smluv, pokud se na ni začne vztahovat povinnost clearingu;

b)

důkazy o schopnosti ústřední protistrany zvládnout očekávaný objem kategorie OTC derivátových smluv, pokud se na ni začne vztahovat povinnost clearingu, a řídit riziko vyplývající z clearingu příslušné kategorie OTC derivátových smluv, a to i prostřednictvím clearingových ujednání zahrnujících klienta nebo nepřímého klienta;

c)

druh a počet protistran, jež jsou aktivní a u nichž se očekává, že budou aktivní na trhu pro kategorii OTC derivátových smluv, pokud se na ni začne vztahovat povinnost clearingu;

d)

nástin různých úkolů, které mají být provedeny s cílem zahájit clearing s ústřední protistranou, spolu s určením doby nutné ke splnění každého úkolu;

e)

informace o řízení rizik, právní a provozní kapacitě škály protistran, jež jsou aktivní na trhu pro kategorii OTC derivátových smluv, pokud se na ni začne vztahovat povinnost clearingu.

3.   Údaje týkající se objemu a likvidity musí pro kategorii OTC derivátových smluv a pro každou derivátovou smlouvu v rámci dané kategorie obsahovat příslušné informace o trhu, včetně údajů z minulosti a současných údajů, jakož i o veškerých změnách, které se očekávají, pokud se na kategorii OTC derivátových smluv začne vztahovat povinnost clearingu, včetně:

a)

počtu obchodů;

b)

celkového objemu;

c)

celkových otevřených úrokových pozic;

d)

množství otevřených pokynů včetně průměrného počtu pokynů a žádostí o kotaci;

e)

velikosti rozpětí;

f)

likviditních opatření za krizových podmínek na trhu;

g)

likviditních opatření pro provádění postupů v případě selhání.

4.   Informace týkající se míry standardizace smluvních podmínek a provozních postupů u příslušné kategorie OTC derivátových smluv uvedené v odst. 1 písm. e) musí pro danou kategorii OTC derivátových smluv a pro každou derivátovou smlouvu v rámci dané kategorie obsahovat údaje o denní referenční ceně, jakož i počet dnů za rok s referenční cenou, kterou považuje za spolehlivou, a to alespoň během posledních dvanácti měsíců.

KAPITOLA IV

KRITÉRIA PRO URČENÍ KATEGORIÍ OTC DERIVÁTOVÝCH SMLUV, NA NĚŽ SE VZTAHUJE POVINNOST CLEARINGU

(čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 7

Kritéria, která má posuzovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

1.   V souvislosti s mírou standardizace smluvních podmínek a provozních postupů příslušné kategorie OTC derivátových smluv Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zohlední:

a)

zda smluvní podmínky příslušné kategorie OTC derivátových smluv zahrnují společnou právní dokumentaci, včetně rámcových nettingových dohod, definic, standardních podmínek a potvrzení, které stanoví smluvní specifikace běžně užívané protistranami;

b)

zda provozní postupy uvedené příslušné kategorie OTC derivátových smluv podléhají automatizovanému poobchodnímu zpracování a událostem v životním cyklu, které jsou řízeny stejným způsobem podle harmonogramu, o němž mezi protistranami existuje široká shoda.

2.   V souvislosti s objemem a likviditou příslušné kategorie OTC derivátových smluv Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zohlední:

a)

zda by marže nebo finanční požadavky ústřední protistrany byly přiměřené riziku, které má povinnost clearingu zmírnit;

b)

stabilitu velikosti a hloubky trhu v souvislosti s produktem v průběhu času;

c)

pravděpodobnost, že by rozptýlení trhu zůstalo dostatečné v případě selhání člena clearingového systému;

d)

počet a hodnotu obchodů.

3.   V souvislosti s dostupností spravedlivých, spolehlivých a všeobecně přijímaných cenových informací v příslušné kategorii OTC derivátových smluv Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zohlední, zda jsou informace potřebné k přesnému ocenění smluv v rámci příslušné kategorie OTC derivátových smluv pro účastníky trhu snadno přístupné za přiměřených obchodních podmínek a zda by i nadále byly snadno přístupné, pokud by se na příslušnou kategorii OTC derivátových smluv začala vztahovat povinnost clearingu.

KAPITOLA V

VEŘEJNÝ REJSTŘÍK

(čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 8

Údaje, které mají být uvedeny v rejstříku Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy

1.   Veřejný rejstřík Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy pro každou kategorii OTC derivátových smluv, která podléhá povinnosti clearingu, uvádí:

a)

kategorii aktiv OTC derivátových smluv;

b)

druh OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

c)

podkladové nástroje OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

d)

u podkladových nástrojů, které jsou finančními nástroji, informaci o tom, zda je podkladový nástroj jediným finančním nástrojem nebo emitentem nebo indexem nebo portfoliem;

e)

u ostatních podkladových nástrojů informaci o kategorii podkladového nástroje;

f)

jmenovité a vypořádací měny OTC derivátových smluv v rámci dané kategorie;

g)

rozsah splatností OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

h)

podmínky vypořádání OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

i)

rozsah četnosti plateb OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

j)

identifikační kód produktu příslušné kategorie OTC derivátových smluv;

k)

jakoukoli jinou charakteristiku nutnou k rozlišení jedné smlouvy v příslušné kategorii OTC derivátových smluv od jiné.

2.   Ve vztahu k ústředním protistranám, které mají povolení nebo jsou uznány pro účely povinnosti clearingu, veřejný rejstřík Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy pro každou ústřední protistranu uvádí:

a)

identifikační kód v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1247/2012 (6);

b)

úplný název;

c)

zemi usazení;

d)

příslušný orgán určený v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 648/2012.

3.   Ve vztahu k datům, odkdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, včetně případného postupného zavádění, veřejný rejstřík Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy uvádí:

a)

identifikaci kategorií protistran, na něž se vztahuje každé období postupného zavádění;

b)

jakékoli jiné podmínky pro uplatnění období postupného zavádění požadované na základě regulačních technických norem přijatých podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012.

4.   Veřejný rejstřík Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy uvede odkaz na regulační technické normy přijaté podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, v souladu s nimiž byla stanovena každá povinnost clearingu.

5.   Ve vztahu k ústřední protistraně, kterou příslušný orgán oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, veřejný rejstřík Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy uvádí alespoň:

a)

identifikaci ústřední protistrany;

b)

kategorii aktiv OTC derivátových smluv, které jsou předmětem oznámení;

c)

druh OTC derivátových smluv;

d)

datum oznámení;

e)

identifikaci příslušného orgánu, který provádí oznámení.

KAPITOLA VI

ROZTŘÍŠTĚNÍ LIKVIDITY

(čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 9

Specifikace pojmu roztříštění likvidity

1.   Má se za to, že k roztříštění likvidity dochází v situaci, v níž účastníci obchodního systému nejsou schopni uzavřít obchod s jedním nebo více jinými účastníky tohoto systému, protože neexistují clearingová ujednání, k nimž by všichni účastníci měli přístup.

2.   Má se za to, že přístup určité ústřední protistrany k obchodnímu systému, který již obsluhuje jiná ústřední protistrana, nezpůsobuje v rámci daného obchodního systému roztříštění likvidity, pokud – aniž by bylo nutné ukládat členům clearingového systému zavedené ústřední protistrany povinnost stát se členy clearingového systému dožadující ústřední protistrany – mohou všichni účastníci daného obchodního systému provádět clearing přímo nebo nepřímo jedním z těchto způsobů:

a)

prostřednictvím alespoň jedné společné ústřední protistrany;

b)

prostřednictvím clearingových ujednání vytvořených ústředními protistranami.

3.   Ujednání nutná ke splnění podmínek uvedených v odst. 2 písm. a) nebo b) musí být vytvořena předtím, než dožadující ústřední protistrana začne příslušnému obchodnímu systému poskytovat clearingové služby.

4.   Přístup ke společné ústřední protistraně podle odst. 2 písm. a) může být zřízen prostřednictvím dvou či více členů clearingového systému nebo dvou či více klientů nebo prostřednictvím ujednání o nepřímém clearingu.

5.   Clearingová ujednání podle odst. 2 písm. b) mohou stanovit převod obchodů provedených uvedenými účastníky trhu na členy clearingového systému jiných ústředních protistran. Přestože by přístup ústřední protistrany k obchodnímu systému neměl vyžadovat interoperabilitu, lze ke splnění požadavku na přístup ke společným clearingovým ujednáním využít dohodu o interoperabilitě, kterou sjednaly příslušné ústřední protistrany a schválily relevantní příslušné orgány.

KAPITOLA VII

NEFINANČNÍ SMLUVNÍ STRANY

Článek 10

(čl. 10 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 648/2012)

Kritéria pro stanovení toho, které OTC derivátové smlouvy objektivně snižují rizika

1.   OTC derivátová smlouva je objektivně měřitelná jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním nefinanční smluvní strany nebo skupiny, pokud splňuje, sama o sobě nebo v kombinaci s jinými derivátovými smlouvami a přímo nebo prostřednictvím úzce korelovaných nástrojů, jedno z těchto kritérií:

a)

kryje rizika vyplývající z možné změny hodnoty aktiv, služeb, vstupů, produktů, komodit nebo závazků, které nefinanční smluvní strana nebo její skupina vlastní, produkuje, vyrábí, zpracovává, poskytuje, nakupuje, uvádí na trh, pronajímá, prodává nebo které jí vznikají nebo o nichž důvodně předpokládá, že je v rámci své běžné obchodní činnosti bude vlastnit, produkovat, vyrábět, zpracovávat, poskytovat, nakupovat, uvádět na trh, pronajímat, prodávat nebo že jí vzniknou;

b)

kryje rizika vyplývající z možného nepřímého vlivu na hodnotu aktiv, služeb, vstupů, produktů, komodit nebo závazků uvedených v písmeni a), jež jsou způsobena kolísáním úrokových sazeb, míry inflace, směnných kurzů nebo úvěrového rizika;

c)

splňuje parametry zajišťovací smlouvy podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) přijatých v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (7).

Článek 11

(čl. 10 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012)

Clearingové prahy

Hodnoty clearingových prahů pro účely povinnosti clearingu jsou:

a)

1 miliarda EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC úvěrových derivátových smluv;

b)

1 miliarda EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC akciových derivátových smluv;

c)

3 miliardy EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC úrokových derivátových smluv;

d)

3 miliardy EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC měnových derivátových smluv;

e)

3 miliardy EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC komoditních derivátových smluv a ostatních OTC derivátových smluv, které nejsou stanoveny v písmenech a) až d).

KAPITOLA VIII

TECHNIKY ZMÍRŇOVÁNÍ RIZIKA PRO OTC DERIVÁTOVÉ SMLOUVY, JEJICHŽ CLEARING NEPROVÁDÍ ÚSTŘEDNÍ PROTISTRANA

Článek 12

(čl. 11 odst. 14 písm. a) nařízení (EU) č. 648/2012)

Včasné potvrzení

1.   OTC derivátová smlouva uzavřená mezi finančními smluvními stranami nebo nefinančními smluvními stranami uvedenými v článku 10 nařízení (EU) č. 648/2012, jejíž clearing neprovádí ústřední protistrana, musí být potvrzena (elektronickými prostředky, jsou-li k dispozici) co nejdříve a nejpozději:

a)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených do 28. února 2014 do konce druhého pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

b)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených po 28. únoru 2014 do konce pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

c)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny do 31. srpna 2013, do konce třetího pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

d)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny po 31. srpnu 2013 a do 31. srpna 2014, do konce druhého pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

e)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny po 31. srpnu 2014, do konce pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy.

2.   OTC derivátová smlouva uzavřená s nefinanční smluvní stranou neuvedenou v článku 10 nařízení (EU) č. 648/2012 musí být potvrzena co nejdříve (elektronickými prostředky, jsou-li k dispozici) a nejpozději:

a)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených do 31. srpna 2013 do konce pátého pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

b)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených po 31. srpnu 2013 a do 31. srpna 2014 do konce třetího pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

c)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených po 31. srpnu 2014 do konce druhého pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

d)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny do 31. srpna 2013, do konce sedmého pracovního dne následujícího po dni provedení derivátové smlouvy;

e)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny po 31. srpnu 2013 a do 31. srpna 2014, do konce čtvrtého pracovního dne následujícího po dni provedení derivátové smlouvy;

f)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny po 31. srpnu 2014, do konce druhého pracovního dne následujícího po dni provedení.

3.   Pokud je obchod uvedený v odstavci 1 nebo 2 uzavřen po 16:00 místního času nebo pokud je uzavřen s protistranou, jež se nachází v jiném časovém pásmu, což znemožňuje potvrzení ve stanovené lhůtě, musí k potvrzení dojít co nejdříve a nejpozději jeden pracovní den po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nebo 2.

4.   Finanční smluvní strany musí mít nezbytné postupy k tomu, aby příslušnému orgánu určenému v souladu s článkem 48 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (8) jednou měsíčně podávaly zprávy o počtu nepotvrzených obchodů s OTC deriváty uvedenými v odstavcích 1 a 2, které zůstaly nevypořádány déle než pět pracovních dnů.

Článek 13

(čl. 11 odst. 14 písm. a) nařízení (EU) č. 648/2012)

Sesouhlasení portfolií

1.   Finanční a nefinanční smluvní strany OTC derivátové smlouvy se s každou ze svých protistran dohodnou, písemně nebo jinými rovnocennými elektronickými prostředky, na ujednáních, na jejichž základě dochází k sesouhlasení portfolií. Této dohody musí být dosaženo před uzavřením OTC derivátové smlouvy.

2.   Sesouhlasení portfolií provádějí protistrany OTC derivátových smluv vzájemně, nebo je provádí kvalifikovaná třetí osoba, jež je k tomu některou z protistran řádně zmocněna. Sesouhlasení portfolií zahrnuje klíčové obchodní podmínky, které identifikují každou konkrétní OTC derivátovou smlouvu, a obsahuje alespoň ocenění každé smlouvy v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012.

3.   Aby byla v rané fázi identifikována jakákoli nesrovnalost týkající se podstatné podmínky OTC derivátové smlouvy, včetně jejího ocenění, provádí se sesouhlasení portfolia:

a)

u finanční smluvní strany nebo nefinanční smluvní strany uvedené v článku 10 nařízení (EU) č. 648/2012:

i)

každý pracovní den, mají-li protistrany mezi sebou 500 nebo více nevypořádaných OTC derivátových smluv,

ii)

jednou týdně, mají-li protistrany mezi sebou kdykoli v průběhu týdne mezi 51 a 499 nevypořádanými OTC derivátovými smlouvami,

iii)

jednou za čtvrtletí, mají-li protistrany mezi sebou kdykoli v průběhu čtvrtletí 50 nebo méně nevypořádaných OTC derivátových smluv;

b)

u nefinanční smluvní strany neuvedené v článku 10 nařízení (EU) č. 648/2012:

i)

jednou za čtvrtletí, mají-li protistrany mezi sebou kdykoli v průběhu čtvrtletí více než 100 nevypořádaných OTC derivátových smluv,

ii)

jednou ročně, mají-li protistrany mezi sebou 100 nebo méně nevypořádaných OTC derivátových smluv.

Článek 14

(čl. 11 odst. 14 písm. a) nařízení (EU) č. 648/2012)

Komprese portfolií

Finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které mají s určitou protistranou 500 nebo více nevypořádaných OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, musí mít zavedené postupy, které jim umožní pravidelně a nejméně dvakrát ročně analyzovat možnost provedení komprese portfolií v zájmu snížení jejich úvěrového rizika protistrany a tuto kompresi portfolií uskutečnit.

Finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany zajistí, aby byly schopny relevantnímu příslušnému orgánu poskytnout přiměřené a důvodné vysvětlení závěru, že komprese portfolií není vhodná.

Článek 15

(čl. 11 odst. 14 písm. a) nařízení (EU) č. 648/2012)

Řešení sporů

1.   Při vzájemném uzavírání OTC derivátových smluv musí mít finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany dohodnuté podrobné postupy a procesy ve vztahu k(e):

a)

identifikaci, zaznamenávání a sledování sporů týkajících se uznání nebo ocenění smlouvy a výměny zajištění mezi protistranami. Tyto postupy musí zaznamenat alespoň dobu, po kterou zůstává spor nevyřešený, protistranu a spornou částku;

b)

včasnému řešení sporů, se specifickým procesem pro ty spory, jež nejsou vyřešeny do pěti pracovních dnů.

2.   Finanční smluvní strany oznámí příslušnému orgánu určenému v souladu s článkem 48 směrnice 2004/39/ES veškeré spory mezi protistranami, které se týkají OTC derivátové smlouvy, jejího ocenění nebo výměny zajištění ve výši nebo v hodnotě vyšší než 15 milionů EUR, jež zůstávají nevyřešeny po dobu nejméně 15 pracovních dnů.

Článek 16

(čl. 11 odst. 14 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012)

Tržní podmínky, které brání ocenění podle tržní hodnoty

1.   V kterékoli z těchto situací se má za to, že tržní podmínky brání ocenění OTC derivátové smlouvy podle tržní hodnoty:

a)

pokud je trh neaktivní;

b)

pokud mají odhady přiměřené spravedlivé hodnoty velké rozpětí a pravděpodobnost různých odhadů nelze přiměřeně posoudit.

2.   Trh pro OTC derivátovou smlouvu se považuje za neaktivní, pokud nejsou kotované ceny snadno a pravidelně dostupné a uvedené dostupné ceny nepředstavují skutečné a pravidelně se vyskytující tržní obchody za obvyklých tržních podmínek.

Článek 17

(čl. 11 odst. 14 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012)

Kritéria pro používání ocenění podle modelu

V případě použití oceňování podle modelu musí mít finanční a nefinanční smluvní strany model, který:

a)

zahrnuje veškeré faktory, které by protistrany zohlednily při stanovení ceny, včetně využití co největšího množství informací pro oceňování podle tržní hodnoty;

b)

je v souladu s přijímanými ekonomickými metodikami pro oceňování finančních nástrojů;

c)

je nastaven a jeho platnost je odzkoušena za použití cen ze zjistitelných obchodů se stejným finančním nástrojem na aktuálním trhu nebo na základě dostupných zjistitelných tržních údajů;

d)

je potvrzen a monitorován nezávisle jinou divizí než je divize, která přijímá riziko;

e)

je řádně zdokumentován a schvalován správní radou tak často, jak je třeba, po každé podstatné změně, nejméně však jednou ročně. Tímto schválením lze pověřit výbor.

Článek 18

(čl. 11 odst. 14 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012)

Podrobnosti týkající se oznámení o obchodech uvnitř skupiny příslušnému orgánu

1.   Žádost nebo oznámení týkající se obchodů uvnitř skupiny, určené příslušnému orgánu, musí být písemné a musí obsahovat:

a)

právní protistrany obchodů, včetně jejich identifikačních kódů v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení (EU) č. 1247/2012;

b)

vztah mezi protistranami v rámci společnosti;

c)

podrobnosti o podpůrných smluvních vztazích mezi stranami;

d)

kategorii obchodu uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 648/2012;

e)

údaje o obchodech, u nichž protistrana žádá o osvobození, včetně:

i)

kategorie aktiv OTC derivátových smluv,

ii)

druhu OTC derivátových smluv,

iii)

druhu podkladových nástrojů,

iv)

jmenovité a vypořádací měny,

v)

rozsahu trvání smluv,

vi)

druhu vypořádání,

vii)

předpokládané velikosti, objemů a četnosti OTC derivátových smluv za rok.

2.   Protistrana v rámci své žádosti nebo oznámení relevantnímu příslušnému orgánu rovněž předloží podpůrné informace dokládající, že jsou splněny podmínky čl. 11 odst. 6 až 10 nařízení (EU) č. 648/2012. Podklady musí zahrnovat kopie zdokumentovaných postupů řízení rizik, informace o minulých obchodech a kopie příslušných smluv mezi stranami a na žádost příslušného orgánu mohou zahrnovat právní stanovisko.

Článek 19

(čl. 11 odst. 14 písm. d) nařízení (EU) č. 648/2012)

Podrobnosti týkající se oznámení o obchodu uvnitř skupiny pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

1.   Oznámení příslušného orgánu týkající se obchodu uvnitř skupiny se Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy předloží písemně:

a)

do jednoho měsíce od obdržení oznámení, pokud jde o oznámení podle čl. 11 odst. 7 nebo 9 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)

do jednoho měsíce od předání rozhodnutí protistraně, pokud jde o rozhodnutí příslušného orgánu podle čl. 11 odst. 6, 8 nebo 10 nařízení (EU) č. 648/2012.

2.   Oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy obsahuje:

a)

informace uvedené v článku 18;

b)

informaci o tom, zda došlo ke kladnému nebo zápornému rozhodnutí;

c)

v případě kladného rozhodnutí:

i)

souhrn důvodů pro závěr, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 11 odst. 6, 7, 8, 9 nebo 10 nařízení (EU) č. 648/2012,

ii)

zda se jedná o úplné osvobození nebo částečné osvobození, pokud jde o oznámení týkající se čl. 11 odst. 6, 8 nebo 10 nařízení (EU) č. 648/2012;

d)

v případě záporného rozhodnutí:

i)

uvedení podmínek čl. 11 odst. 6, 7, 8, 9 nebo 10 nařízení (EU) č. 648/2012, které nejsou splněny,

ii)

souhrn důvodů pro závěr, že tyto podmínky nejsou splněny.

Článek 20

(čl. 11 odst. 14 písm. d) nařízení (EU) č. 648/2012)

Podrobnosti o osvobození v rámci skupiny, které mají být zveřejněny

Informace o osvobození v rámci skupiny, které mají být zveřejněny, obsahují:

a)

právní protistrany obchodů, včetně jejich identifikačních kódů v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení (EU) č. 1247/2012;

b)

vztah mezi protistranami;

c)

informaci o tom, zda se jedná o úplné osvobození nebo částečné osvobození;

d)

jmenovitou celkovou výši OTC derivátových smluv, na něž se osvobození v rámci skupiny vztahuje.

Článek 21

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 13, 14 a 15 se použijí po uplynutí 6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.

(4)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.

(5)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(6)  Úř. věst. L 352, 21.12.2012, s. 20.

(7)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.


23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/25


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 150/2013

ze dne 19. prosince 2012,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy blíže určující náležitosti žádosti o registraci registru obchodních údajů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (2), a zejména na čl. 56 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je třeba stanovit pravidla uvádějící, které informace se mají poskytnout Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy v rámci žádosti o registraci registru obchodních údajů.

(2)

Jakákoli osoba žádající o registraci registru obchodních údajů by měla poskytnout informace o struktuře svých vnitřních kontrol a nezávislosti svých řídících orgánů, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy mohl posoudit, zda struktura správy a řízení společnosti zajišťuje nezávislost registru obchodních údajů a zda uvedená struktura a její postupy pro podávání zpráv jsou přiměřené.

(3)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2012 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (3), odpovídá za registraci registrů obchodních údajů podle hlavy VI nařízení (EU) č. 648/2012 a dohled nad nimi. Aby Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy umožnil posoudit dobrou pověst, jakož i zkušenosti a znalosti vrcholného vedení budoucího registru obchodních údajů, měl by žádající registr obchodních údajů poskytnout příslušné informace k provedení takového posouzení.

(4)

Registr obchodních údajů, který podává žádost, by měl Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy poskytnout informace prokazující, že má průběžně k dispozici nezbytné finanční zdroje k výkonu svých funkcí a odpovídající opatření pro zachování provozu.

(5)

Přestože pokud registr obchodních údajů provozuje činnost prostřednictvím poboček, nejedná se o samostatné právnické osoby, je třeba poskytnout informace o pobočkách samostatně, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy mohl jasně identifikovat postavení poboček v organizační struktuře registru obchodních údajů, posoudit připravenost a způsobilost vrcholného vedení pobočky k výkonu funkce a vyhodnotit, zda zavedené kontrolní mechanismy, útvar compliance a další funkce lze považovat za dostatečně široce koncipované, aby vhodným způsobem identifikovaly, hodnotily a řídily riziko v pobočkách.

(6)

Je důležité, aby žadatel poskytl Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy informace o doplňkových službách, jiných liniích podnikání, které registr obchodních údajů nabízí mimo svou hlavní činnost podávání zpráv o derivátech, zejména pokud jde o jeho hlavní činnost regulatorního výkaznictví.

(7)

Aby mohl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy posoudit kontinuitu a řádnou funkci technologických systémů registru obchodních údajů, který podává žádost, měl by mu uvedený žadatel poskytnout popis příslušných technologických systémů a toho, jak jsou řízeny. Žadatel by měl rovněž popsat veškeré dohody o outsourcingu, které jsou relevantní pro jeho služby.

(8)

Poplatky spojené se službami poskytovanými registry obchodních údajů představují významnou informaci, která účastníkům trhu umožňuje informovanou volbu, a měly by proto být součástí žádosti o registraci registru obchodních údajů.

(9)

Vzhledem k tomu, že se na údaje uchovávané registry obchodních údajů spoléhají účastníci trhu a regulační orgány, měly by být v žádosti o registraci registru obchodních údajů zřetelně rozpoznatelné přísné požadavky na fungování a vedení záznamů.

(10)

Nezbytným prvkem žádosti o registraci registru obchodních údajů jsou modely řízení rizik spojené s jím poskytovanými službami, aby mohli účastníci trhu provést informovanou volbu.

(11)

Za účelem zajištění plného přístupu k registru obchodních údajů je třetím poskytovatelům služeb udělen nediskriminační přístup k informacím uchovávaným registrem obchodních údajů za podmínky, že k tomu subjekt, od něhož údaje pochází, a příslušné protistrany daly souhlas. Žádající registr obchodních údajů by proto měl Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy poskytnout informace o svých strategiích a postupech ohledně přístupu.

(12)

Aby mohl účinně plnit své povinnosti týkající se povolování, měl by Evropský orgán pro cenné papíry a trhy obdržet veškeré informace od registrů obchodních údajů, spřízněných třetích osob a třetích osob, které registry obchodních údajů využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí nebo činností. Tyto informace jsou nezbytné k posouzení nebo dokončení posouzení žádosti o registraci a v ní obsažené dokumentace.

(13)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(14)

V souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1095/2010 uskutečnil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

REGISTRACE

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Identifikace, právní forma a kategorie derivátů

1.   V žádosti o registraci registru obchodních údajů se uvede žadatel a činnosti, které má v úmyslu vykonávat a které vyžadují, aby byl zaregistrován jako registr obchodních údajů.

2.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje zejména tyto informace:

a)

název žadatele a sídlo v Unii;

b)

výpis z příslušného obchodního nebo soudního rejstříku nebo jinou certifikovanou formu důkazu o sídle a rozsahu obchodních činností žadatele, platný k datu žádosti;

c)

informace o kategoriích derivátů, pro které si žadatel přeje být zaregistrován;

d)

stanovy a případně další zákonnou dokumentaci uvádějící, že žadatel má vykonávat služby registru obchodních údajů;

e)

zápis ze zasedání, na němž rada schválila žádost;

f)

jméno a kontaktní údaje osoby (osob) odpovědné (odpovědných) za dodržování předpisů, nebo jakýchkoli jiných pracovníků, kteří posuzují dodržování předpisů ze strany žadatele;

g)

provozní plán, včetně uvedení místa výkonu hlavních obchodních činností;

h)

identifikace veškerých poboček a případně struktury skupiny;

i)

jakoukoli službu mimo funkce registru obchodních údajů, kterou má žadatel v úmyslu poskytovat;

j)

veškeré informace o jakémkoli probíhajícím soudním, správním, rozhodčím nebo jiném sporném řízení, jehož se žadatel účastní, bez ohledu na jeho druh, zejména v souvislosti se záležitostmi daní a insolvence a v němž mohou vzniknout významné finanční nebo reputační náklady, nebo o jakémkoli ukončeném řízení, jež může dosud mít významný dopad na náklady registru obchodních údajů.

3.   Na žádost Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy mu žadatel v průběhu posuzování žádosti o registraci rovněž zašle dodatečné informace, pokud jsou takové informace nutné k posouzení schopnosti žadatele splnit požadavky stanovené v článcích 56 až 59 nařízení (EU) č. 648/2012 a k tomu, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy řádně interpretoval a analyzoval dokumentaci, jež byla nebo má být předložena.

4.   Pokud se žadatel domnívá, že se na něj určitý požadavek tohoto nařízení nevztahuje, jasně tento požadavek ve své žádosti uvede a rovněž vysvětlí, proč se na něj nevztahuje.

Článek 2

Strategie a postupy

Pokud mají být poskytnuty informace o strategiích nebo postupech, žadatel zajistí, aby strategie nebo postupy zahrnovaly všechny následující prvky nebo aby k nim byly tyto prvky připojeny:

a)

uvedení osoby odpovědné za schválení a zachování strategií a postupů;

b)

popis toho, jak bude zajišťováno dodržování strategií a postupů a jak budou kontrolovány, a uvedení osoby odpovědné za dodržování v této souvislosti;

c)

popis opatření, jež mají být přijata v případě porušení strategií a postupů;

d)

uvedení postupu, jakým se má Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy hlásit závažné porušení strategií nebo postupů, jež může vyústit v porušení podmínek pro počáteční registraci.

ODDÍL 2

Vlastnictví

Článek 3

Vlastnictví registru obchodních údajů

1.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje:

a)

seznam všech osob nebo subjektů, které přímo nebo nepřímo drží 5 % nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv žadatele nebo jejichž podíl umožňuje podstatně ovlivnit řízení žadatele;

b)

seznam všech společností, v nichž osoba uvedená v písmeni a) drží 5 % nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv nebo na jejichž řízení uplatňuje uvedená osoba podstatný vliv.

2.   Pokud má žadatel mateřskou společnost, pak:

a)

uvede sídlo;

b)

uvede, zda je mateřská společnost povolena nebo registrována a zda podléhá dohledu, a je-li tomu tak, uvede případné referenční číslo a název odpovědného orgánu dohledu.

Článek 4

Schéma vlastnictví

1.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje schéma zachycující vlastnické vztahy mezi mateřskou společností, dceřinými společnostmi a všemi dalšími navázanými subjekty nebo pobočkami.

2.   K identifikaci společností uvedených ve schématu podle odstavce 1 slouží úplný název, právní forma a sídlo.

ODDÍL 3

Organizační struktura, řízení a dodržování předpisů

Článek 5

Organizační schéma

1.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje organizační schéma zachycující organizační strukturu žadatele, včetně struktury případných doplňkových služeb.

2.   Schéma obsahuje informace o totožnosti osob odpovědných za každou významnou funkci, včetně vrcholného vedení a osob, které řídí činnost veškerých poboček.

Článek 6

Správa a řízení společnosti

1.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje informace o interních strategiích správy a řízení žadatele a o postupech a rámci, kterým se řídí jeho vrcholné vedení včetně rady, jejích neexekutivních členů a výborů, jsou-li ustaveny.

2.   Uvedené informace zahrnují popis procesu výběru, jmenování, hodnocení výkonnosti a odvolání vrcholného vedení a členů rady.

3.   Pokud žadatel dodržuje uznaný kodex chování v oblasti správy a řízení společností, v žádosti o registraci registru obchodních údajů se tento kodex označí a vysvětlí se veškeré situace, v nichž se žadatel od kodexu odchyluje.

Článek 7

Vnitřní kontroly

1.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje přehled vnitřních kontrol žadatele. Přehled zahrnuje informace o jeho útvaru compliance, útvaru přezkumu, posuzování rizik, mechanismech vnitřní kontroly a jeho mechanismech pro interní audit.

2.   Přehled obsahuje informace o těchto otázkách:

a)

strategie a postupy vnitřní kontroly žadatele;

b)

sledování a hodnocení přiměřenosti a efektivity systémů žadatele;

c)

kontrola a ochrana systémů zpracování informací žadatele;

d)

vnitřní orgány pověřené hodnocením zjištění.

3.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje následující informace o útvaru interního auditu žadatele:

a)

vysvětlení, jak je jeho metodika interního auditu vypracována a uplatňována s ohledem na povahu činností žadatele, jejich složitosti a rizika;

b)

plán práce na tři roky od data žádosti.

Článek 8

Dodržování předpisů

Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje následující informace o strategiích a postupech žadatele zaměřených na dodržování nařízení (EU) č. 648/2012:

a)

popis úkolů osob odpovědných za dodržování předpisů a jakýchkoli ostatních pracovníků, kteří posuzují dodržování předpisů, včetně popisu toho, jak bude zajištěna nezávislost útvaru compliance na ostatních činnostech;

b)

vnitřní strategie a postupy koncipované s cílem zajistit, aby žadatel, včetně jeho manažerů a zaměstnanců, dodržoval veškerá ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012, včetně popisu úkolů rady a vrcholného vedení;

c)

je-li k dispozici, nejaktuálnější interní zprávu vypracovanou osobami odpovědnými za dodržování předpisů nebo jakýmikoli ostatními pracovníky žadatele, kteří posuzují dodržování předpisů;

Článek 9

Vrcholné vedení a členové rady

1.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje ve vztahu ke každému členovi vrcholného vedení a každému členovi rady následující informace a dokumenty:

a)

kopii životopisu pro posouzení přiměřených zkušeností a znalostí k řádnému plnění jeho úkolů;

b)

podrobnosti o jakémkoli odsouzení za trestné činy v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb nebo v souvislosti s podvodem nebo zpronevěrou, zejména prostřednictvím úředního osvědčení, je-li v příslušném členském státě k dispozici;

c)

vlastní prohlášení o dobré pověsti v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb, v němž každý člen vrcholného vedení a rady uvede, zda:

i)

byl odsouzen za trestný čin v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb nebo v souvislosti s podvodem nebo zpronevěrou,

ii)

byl subjektem jakýchkoli negativních rozhodnutí v jakémkoli řízení disciplinární povahy zahájeného orgánem dohledu nebo vládními orgány nebo agenturami nebo zda je subjektem jakéhokoli takového řízení, jež dosud nebylo uzavřeno,

iii)

byl subjektem jakýchkoli negativních soudních zjištění v občanskoprávním řízení před soudem v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb nebo pochybením, podvodem nebo řízením podniku,

iv)

byl členem rady nebo vrcholného vedení podniku, jemuž regulační orgán odebral registraci nebo povolení,

v)

mu bylo odepřeno právo vykonávat činnosti, které vyžadují registraci nebo povolení ze strany regulačního orgánu,

vi)

byl členem rady nebo vrcholného vedení podniku, který dospěl k úpadku nebo likvidaci, přičemž byl s podnikem spojen nebo k úpadku nebo likvidaci došlo do jednoho roku od doby, kdy přestal být s podnikem spojen,

vii)

byl členem rady nebo vrcholného vedení podniku, jenž byl subjektem negativního rozhodnutí nebo sankce regulačního orgánu,

viii)

byl jiným způsobem pokutován, byla mu pozastavena činnost, ztratil způsobilost nebo byl jinak sankcionován v souvislosti s podvodem nebo zpronevěrou nebo v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb, ze strany vládního nebo regulačního orgánu nebo profesní organizace,

ix)

ztratil způsobilost vykonávat funkci člena rady, způsobilost vykonávat řídící funkci, byl propuštěn ze zaměstnání nebo jiné funkce v podniku v důsledku pochybení nebo nezákonných postupů;

d)

prohlášení o jakýchkoli možných střetech zájmů, které mohou členové vrcholného vedení a rady mít při výkonu svých funkcí, a o tom, jak jsou tyto střety zvládány.

2.   Veškeré informace, které Evropský orgán pro cenné papíry a trhy obdrží podle odstavce 1, se použijí výlučně pro účely registrace a průběžného dodržování podmínek registrace žádajícího registru obchodních údajů.

ODDÍL 4

Personál a odměňování

Článek 10

Personální politika a postupy

Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje tyto strategie a postupy:

a)

kopii politiky odměňování vrcholného vedení, členů rady a pracovníků útvarů rizika a kontroly žadatele;

b)

popis opatření, která žadatel zavedl ke zmírnění rizika přílišné závislosti na jednotlivých zaměstnancích.

Článek 11

Způsobilost a odbornost

Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje tyto informace o pracovnících žadatele:

a)

obecný seznam zaměstnanců s uvedením jejich funkcí a kvalifikací podle jednotlivých funkcí;

b)

konkrétní popis zaměstnanců v oblasti informačních technologií, kteří zajišťují služby registru obchodních údajů, s uvedením jejich funkcí a kvalifikací pro jednotlivé pracovníky;

c)

popis funkcí a kvalifikací všech pracovníků odpovědných za interní audit, vnitřní kontroly, činnost compliance, posouzení rizika a interní přezkum;

d)

identifikaci přidělených pracovníků a pracovníků zaměstnaných v rámci outsourcingu;

e)

podrobnosti o odborné přípravě a rozvoji relevantních pro činnost registru obchodních údajů, včetně všech zkoušek nebo jiného formálního hodnocení požadovaného pro pracovníky v souvislosti s činností registru obchodních údajů.

ODDÍL 5

Finanční zdroje pro výkon činnosti registru obchodních údajů

Článek 12

Finanční zprávy a obchodní plány

1.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje tyto finanční a obchodní informace o žadateli:

a)

úplný soubor finančních výkazů vypracovaných podle mezinárodních standardů přijatých v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července o uplatňování mezinárodních účetních standardů (4);

b)

pokud jsou finanční výkazy žadatele předmětem povinného auditu ve smyslu definice v čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek (5), finanční zprávy zahrnou zprávu o auditu ročních a konsolidovaných finančních výkazů;

c)

pokud žadatel podléhá auditu, jméno a vnitrostátní registrační číslo externího auditora;

d)

finanční obchodní plán uvažující různé obchodní scénáře poskytování služeb registru obchodních údajů v průběhu minimálně tříletého referenčního období.

2.   Pokud nejsou finanční informace z minulosti uvedené v odstavci 1 k dispozici, žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje tyto informace o žadateli:

a)

pro forma prohlášení prokazující řádné zdroje a očekávanou obchodní situaci šest měsíců po registraci;

b)

průběžnou finanční zprávu, pokud finanční výkazy za požadované období dosud nejsou k dispozici;

c)

výkaz o finančním stavu, jako je rozvaha, výsledovka, změny ve vlastním kapitálu a peněžních tocích a poznámky obsahující souhrn účetních politik a další vysvětlující poznámky.

3.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje auditované roční finanční výkazy jakékoli mateřské společnosti za tři účetní období předcházející datu žádosti.

4.   Žádost o registraci registru obchodních údajů rovněž obsahuje tyto finanční informace o žadateli:

a)

nástin budoucích plánů týkajících se založení dceřiných společností a jejich umístění;

b)

popis obchodních činností, které zamýšlí žadatel provádět, s upřesněním činností veškerých dceřiných společností nebo poboček.

ODDÍL 6

Střety zájmů

Článek 13

Zvládání střetů zájmů

Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje tyto informace o strategiích a postupech, které žadatel zavedl pro zvládání střetů zájmů:

a)

strategie a postupy týkající se identifikace a zvládání střetů zájmů a informování o nich a popis procesu používaného k zajištění toho, aby si příslušné osoby byly těchto strategií a postupů vědomy;

b)

jakákoli další opatření a kontroly zavedené k zajištění toho, aby byly splněny požadavky ohledně zvládání střetů zájmů uvedené v písmeni a).

Článek 14

Důvěrnost

1.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje vnitřní strategie a mechanismy bránící jakémukoli využití informací uložených v budoucím registru obchodních údajů:

a)

pro neoprávněné účely;

b)

pro poskytnutí důvěrných informací;

c)

jejichž obchodní využití není povoleno.

2.   Obsahuje popis vnitřních postupů pro udělování povolení pracovníkům k použití hesel pro přístup k údajům, přičemž se uvede účel, pro který pracovníci k údajům přistupují, rozsah prohlížených údajů a veškerá omezení využití údajů.

3.   Žadatel poskytne Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy informace o procesech vedení záznamů, v nichž je identifikován každý pracovník, jenž k údajům přistupuje, čas přístupu, povaha prohlížených údajů a účel přístupu.

Článek 15

Přehled střetů zájmů a jejich zmírňování

1.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje přehled (aktuální v době podání žádosti) existujících významných střetů zájmů ve vztahu k jakýmkoli doplňkovým nebo jiným souvisejícím službám poskytovaným žadatelem a popis toho, jak jsou tyto střety zájmů zvládány.

2.   Pokud je žadatel součástí skupiny, zahrne do přehledu jakékoli významné střety zájmů vyplývající z existence jiných podniků ve skupině a popis toho, jak jsou tyto střety zájmů zvládány.

ODDÍL 7

Zdroje a postupy

Článek 16

Zdroje v oblasti informačních technologií a outsourcing

Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje popis těchto záležitostí:

a)

systémů a uživatelských zařízení vytvořených žadatelem za účelem poskytování služeb klientům, včetně kopie jakéhokoli uživatelského manuálu a vnitřních postupů;

b)

investiční politiky a strategie obnovy týkajících se zdrojů informačních technologií žadatele;

c)

dohod o outsourcingu, které žadatel uzavřel, spolu s metodami používanými ke sledování kvality funkcí zajišťovaných formou outsourcingu a kopiemi smluv, jimiž se tato ujednání řídí.

Článek 17

Doplňkové služby

Pokud žadatel, podnik v jeho skupině nebo podnik, s nímž má žadatel významnou smlouvu týkající se služeb pro obchodování nebo služeb po uzavření obchodu, nabízí nebo má v plánu nabízet jakékoli doplňkové služby, jeho žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje popis:

a)

doplňkových služeb, které žadatel nebo jeho mateřská skupina provádí, a popis jakýchkoli smluv registru obchodních údajů se společnostmi nabízejícími služby pro obchodování, služby po uzavření obchodu nebo jiné související služby, jakož i kopie takových smluv;

b)

postupů a strategií, které zajistí provozní oddělení služeb registru obchodních údajů žadatele od ostatních linií podnikání, a to včetně případů, kdy samostatnou linii podnikání provozuje registr obchodních údajů, společnost patřící do jeho holdingové společnosti nebo jakákoli jiná společnost, s níž má významnou smlouvu v souvislosti s obchodováním, operacemi po uzavření obchodu nebo linií podnikání.

ODDÍL 8

Pravidla pro přístup

Článek 18

Transparentnost v souvislosti s pravidly pro přístup

Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje:

a)

strategie a postupy pro přístup, na jejichž základě uživatelé přistupují k údajům v registru obchodních údajů, včetně veškerých procesů, v jejichž rámci musí uživatelé doplňovat nebo měnit zaregistrované smlouvy;

b)

kopii podmínek stanovujících práva a povinnosti uživatelů;

c)

popis různých kategorií přístupu dostupných uživatelům, existuje-li více než jedna;

d)

strategie a postupy ohledně přístupu, na jejichž základě mají ostatní poskytovatelé služeb nediskriminační přístup k informacím uchovávaným registrem obchodních údajů, pokud k tomu příslušné protistrany daly souhlas.

Článek 19

Transparentnost v souvislosti s mechanismy dodržování předpisů a správností údajů

Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje postupy zavedené žadatelem s cílem ověřit:

a)

že oznamující protistrana nebo subjekt předkládající údaje dodržely požadavky na oznamování;

b)

správnost oznamovaných informací;

c)

že pokud protistrany podávají oznámení různým registrům obchodních údajů, dané údaje je možné srovnat.

Článek 20

Transparentnost v souvislosti s cenovou politikou

Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje žadatelův popis jeho:

a)

cenové politiky včetně jakýchkoli existujících slev a rabatů a podmínek využití uvedených snížení;

b)

struktury poplatků za poskytování jakýchkoli doplňkových služeb, včetně odhadovaných nákladů na služby registru obchodních údajů a doplňkové služby, spolu s podrobnostmi o metodách účtování oddělených nákladů, které mohou žadateli vzniknout při poskytování služeb registru obchodních údajů a doplňkových služeb;

c)

metod užívaných ke zpřístupňování informací klientům, zejména vykazujícím jednotkám, a potenciálním klientům, včetně kopie struktury poplatků, v níž musí být služby registru obchodních údajů oddělené od doplňkových služeb.

ODDÍL 9

Funkční spolehlivost

Článek 21

Operační riziko

Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje:

a)

podrobný popis dostupných zdrojů a postupů vytvořených pro identifikaci a zmírnění operačního rizika a jakýchkoli jiných významných rizik, jimž je žadatel vystaven, včetně kopie příslušných manuálů a vnitřních postupů;

b)

popis čistých likvidních aktiv financovaných vlastním kapitálem, určených ke krytí možných běžných ztrát z činnosti v zájmu pokračujícího poskytování služeb v rámci fungujícího podniku, a posouzení dostatečnosti finančních zdrojů žadatele pro účely krytí operačního rizika ukončení nebo reorganizace kritických operací a služeb po období nejméně šesti měsíců;

c)

plán zachování provozu žadatele a popis postupu jeho aktualizace. Plán obsahuje zejména:

i)

veškeré obchodní procesy, postupy eskalace a související systémy, které mají kritický význam pro zajištění služeb žadatele o registraci registru obchodních údajů, včetně veškerých relevantních služeb zajišťovaných v rámci outsourcingu a včetně strategie, politiky a cílů registru obchodních údajů pro zajištění kontinuity těchto procesů,

ii)

ujednání s ostatními poskytovateli infrastruktury finančního trhu, včetně ostatních registrů obchodních údajů,

iii)

mechanismy zajišťující minimální úroveň kritických funkcí a očekávaný časový rozvrh plné obnovy uvedených procesů,

iv)

maximální přijatelnou dobu obnovy obchodních procesů a systémů s ohledem na lhůtu pro podávání zpráv registrům obchodních údajů stanovenou v článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012 a na objem údajů, který musí registr obchodních údajů v uvedeném denním období zpracovat,

v)

postupy zabývající se zaznamenáváním a přezkumem incidentů,

vi)

testovací program a výsledky veškerých testů,

vii)

počet dostupných alternativních technických a operačních prostorů, jejich umístění, zdroje ve srovnání s hlavními prostory a postupy zachování provozu stanovené pro případ, kdy je nutné použít alternativní prostory,

viii)

informace o přístupu k alternativním prostorám činnosti, aby mohli pracovníci zajistit kontinuitu služeb, pokud hlavní kancelářské prostory nejsou k dispozici;

d)

popis mechanismů zajišťujících činnost registru obchodních údajů žadatele v případě přerušení a popis účasti uživatelů registru obchodních údajů a jiných třetích osob na těchto mechanismech.

ODDÍL 10

Vedení záznamů

Článek 22

Strategie vedení záznamů

1.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje informace o přijetí a správě údajů, včetně veškerých strategií a postupů, které žadatel zavedl s cílem zajistit:

a)

včasnou a správnou registraci oznamovaných informací;

b)

že jsou údaje uchovávány online i offline;

c)

že jsou údaje řádně zálohovány pro účely zachování provozu.

2.   Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje popis systémů vedení záznamů, strategie a postupy používané k zajištění toho, aby byly řádně zaznamenávány změny informací a aby probíhal správný výpočet pozic v souladu s příslušnými požadavky právních a správních předpisů.

ODDÍL 11

Dostupnost údajů

Článek 23

Mechanismy pro dostupnost údajů

Žádost o registraci registru obchodních údajů obsahuje popis zdrojů, metod a způsobů, které žadatel použije k usnadnění přístupu k informacím v souladu s čl. 81 odst. 1, 3 a 5 nařízení (EU) č. 648/2012 o transparentnosti a dostupnosti údajů, jakož i:

a)

popis zdrojů, metod a způsobů, které registr obchodních údajů použije k usnadnění přístupu k údajům obsaženým v registru pro veřejnost v souladu s čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 a četnost aktualizací, spolu s kopií konkrétních manuálů a vnitřních strategií;

b)

popis zdrojů, metod a způsobů, které registr obchodních údajů použije k usnadnění přístupu ke svým informacím pro příslušné orgány v souladu s čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, četnost aktualizací a kontroly a ověřování, jež může registr obchodních údajů zřídit pro filtrování přístupu, spolu s kopií konkrétních manuálů a vnitřních strategií;

c)

popis zdrojů, metod a způsobů, které registr obchodních údajů použije k usnadnění přístupu ke svým informacím pro protistrany ze smluv v souladu s čl. 80 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012 a četnost aktualizací, spolu s kopií konkrétních manuálů a vnitřních strategií.

Článek 24

Ověřování přesnosti a úplnosti žádosti

1.   K veškerým informacím předloženým Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy v průběhu registrace se přikládá průvodní dopis podepsaný členem rady registru obchodních údajů a členem vrcholného vedení, jenž potvrzuje, že předložené informace jsou ke dni podání přesné a úplné podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí.

2.   Pokud je to na místě, připojí se k uvedeným informacím rovněž příslušná podniková právní dokumentace osvědčující přesnost údajů.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(4)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.


23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/33


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 151/2013

ze dne 19. prosince 2012,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy, které blíže určují údaje, jež mají registry obchodních údajů zveřejnit a zpřístupnit, a provozní normy, které umožní agregovat a porovnávat údaje a přistupovat k těmto údajům

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (2), a zejména na čl. 81 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je velmi důležité jasně identifikovat relevantní smlouvy a jejich příslušné protistrany. Na základě funkčního přístupu by subjekty, které přistupují k údajům registrů obchodních údajů, měly být posuzovány v souladu se svými pravomocemi a s úkoly, jež vykonávají.

(2)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl mít přístup ke všem údajům o obchodech v držení registrů obchodních údajů pro účely dohledu nad registry obchodních údajů, aby byl schopen žádat o informace, přijímat vhodná opatření v oblasti dohledu a rovněž kontrolovat, zda by registrace registru obchodních údajů měla být zachována či zrušena.

(3)

S ohledem na jeho pravomoci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (3) a nařízení (EU) č. 648/2012 by měl být Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy udělen přístup na základě různých mandátů. Přístup jednotlivých pracovníků Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy k údajům by měl odpovídat každému z uvedených konkrétních mandátů.

(4)

Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a příslušní členové Evropského systému centrálních bank (ESCB) včetně některých národních centrálních bank a relevantních orgánů pro cenné papíry a trhy v Unii mají mandát ke sledování a zachování finanční stability v Unii, a měli by proto pro účely svých příslušných úkolů v této souvislosti mít přístup k údajům o obchodech všech protistran.

(5)

Orgány dohledu nad ústředními protistranami potřebují mít přístup, aby mohly účinně vykonávat své povinnosti ve vztahu k nim, a měly by proto mít přístup ke všem informacím nezbytným pro toto pověření.

(6)

Přístup příslušných členů ESCB slouží k plnění jejich základních úkolů, zejména funkcí emisní centrální banky, jejich mandátu ohledně finanční stability a v některých případech obezřetnostního dohledu nad některými protistranami. Jelikož mají někteří členové ESCB na základě vnitrostátních právních předpisů různé mandáty, měl by jim být udělen přístup k údajům v souladu s různými mandáty uvedenými v čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012.

(7)

Hlavní povinností relevantních orgánů pro cenné papíry a trhy v Unii je ochrana investorů v jejich příslušných jurisdikcích a měl by jim být udělen přístup k údajům o obchodech týkajícím se trhů, účastníků, produktů a podkladových nástrojů, které spadají do jejich mandátu v oblasti dohledu a prosazování předpisů.

(8)

Orgánům jmenovaným podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (4) by měl být udělen přístup k obchodům s akciovými deriváty, pokud je podkladový nástroj přijat k obchodování na regulovaném trhu v jejich jurisdikci, nebo má jeho emitent sídlo v jejich jurisdikci nebo je předkladatelem nabídky pro takovou společnost a protiplnění, jež nabízí, zahrnuje cenné papíry.

(9)

Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů by měl být udělen přístup pro účely sledování velkoobchodních trhů s energií s cílem odhalovat a odvracet zneužívání trhu ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a pro účely sledování velkoobchodních trhů s energií s cílem odhalovat a odvracet zneužívání trhu podle nařízení Evropského parlamentu (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (5). Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů by proto měla mít přístup ke všem údajům v držení registru obchodních údajů, které se týkají energetických derivátů.

(10)

Nařízení (EU) č. 648/2012 zahrnuje pouze obchodní údaje a nikoli údaje před uskutečněním obchodu, jako jsou příkazy k obchodování podle nařízení (EU) č. 1227/2011. Registry obchodních údajů by proto v tomto ohledu neměly být pro Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů považovány za vhodný zdroj informací.

(11)

V rámci funkčního přístupu k nahlížení do údajů v držení registrů obchodních údajů představuje obezřetnostní dohled zásadní součást. Podobně mohou mít různé orgány mandát k obezřetnostnímu dohledu. Proto by měly všechny orgány uvedené v čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 mít přístup k údajům o obchodech příslušných subjektů.

(12)

Subjekty, které přistupují k údajům registru obchodních údajů podle čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, by měly zachovávat a provádět postupy zajišťující, že k informacím budou přistupovat pouze příslušné osoby, a to za řádně definovaným a právně podloženým účelem, přičemž tyto postupy budou rovněž jasně uvádět případné další osoby oprávněné přistupovat k těmto údajům.

(13)

Přístup k údajům by měl být uvažován na třech úrovních agregace. Údaje o obchodech by měly zahrnovat podrobnosti o jednotlivých obchodech, údaje o pozicích by se měly týkat údajů o celkových pozicích podle podkladového nástroje/produktu pro jednotlivé protistrany a agregované nominální údaje by měly odpovídat celkovému objemu pozic podle podkladového nástroje/produktu bez podrobností o protistranách. Udělení přístupu k údajům o obchodech by rovněž znamenalo přístup k celkovým údajům o pozicích. Udělení přístupu k údajům o pozicích by rovněž znamenalo přístup k agregovaným údajům, ale ne k údajům o obchodech. Naopak přístup k agregovaným nominálním údajům by měl být méně členěnou kategorií a neměl by umožňovat přístup k údajům o pozicích nebo obchodech.

(14)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(15)

Před předložením návrhů regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1095/2010 konzultoval příslušné orgány a členy ESCB. Orgán ESMA rovněž uskutečnil otevřené veřejné konzultace o těchto návrzích regulačních technických norem, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zveřejňování agregovaných údajů

1.   Registry obchodních údajů zveřejní údaje stanovené v čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012, zahrnující alespoň:

a)

následující rozpis celkových otevřených pozic podle kategorie derivátů:

i)

komoditní,

ii)

úvěrové,

iii)

měnové,

iv)

akciové,

v)

úrokové,

vi)

ostatní;

b)

následující rozpis celkového objemu obchodů podle kategorie derivátů:

i)

komoditní,

ii)

úvěrové,

iii)

měnové,

iv)

akciové,

v)

úrokové,

vi)

ostatní;

c)

následující rozpis celkových hodnot podle kategorie derivátů:

i)

komoditní,

ii)

úvěrové,

iii)

měnové,

iv)

akciové,

v)

úrokové,

vi)

ostatní.

2.   Údaje se zveřejní na internetové stránce nebo online portálu, jež jsou snadno dostupné pro veřejnost, a alespoň jednou týdně se aktualizují.

Článek 2

Přístup k údajům ze strany příslušných orgánů

1.   Registr obchodních údajů poskytne Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy přístup k veškerým údajům o obchodech za účelem výkonu pravomocí tohoto orgánu v oblasti dohledu.

2.   Evropský orgán pro cenné papíry a trhy přijme vnitřní postupy k zajištění přiměřeného přístupu pracovníků a jakýchkoli relevantních omezení přístupu v souvislosti s těmi činnostmi v rámci mandátu tohoto orgánu, které nesouvisejí s dohledem.

3.   Registr obchodních údajů poskytne Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů přístup k veškerým údajům o obchodech týkajícím se derivátů, jejichž podkladovým aktivem je energie nebo emisní povolenky.

4.   Registr obchodních údajů poskytne příslušnému orgánu provádějícímu dohled nad ústřední protistranou, případně příslušnému členovi Evropského systému centrálních bank (ESCB) provádějícímu dohled nad ústřední protistranou, přístup k veškerým údajům o obchodech, u nichž ústřední protistrana provedla clearing nebo jež oznámila.

5.   Registr obchodních údajů poskytne příslušnému orgánu provádějícímu dohled nad převodními místy oznámených smluv přístup k veškerým údajům o obchodech týkajících se smluv provedených v uvedených převodních místech.

6.   Registr obchodních údajů poskytne orgánu dohledu jmenovanému podle článku 4 směrnice 2004/25/ES převzetí přístup k veškerým údajům o obchodech týkajícím se derivátů, jejichž podkladovým aktivem je cenný papír vydaný společností, která splňuje jednu z těchto podmínek:

a)

je přijata k obchodování na regulovaném trhu v jeho jurisdikci;

b)

má sídlo, nebo – pokud nemá sídlo – ústředí v jeho jurisdikci;

c)

je předkladatelem nabídky pro subjekty uvedené v písmeni a) nebo b) a protiplnění, jež nabízí, zahrnuje cenné papíry.

7.   Údaje, jež mají být poskytnuty v souladu s odstavcem 6, musí zahrnovat informace o:

a)

podkladových cenných papírech;

b)

kategorii derivátů;

c)

označení pozice;

d)

počtu referenčních cenných papírů;

e)

protistranách derivátu.

8.   Registr obchodních údajů poskytne relevantním orgánům pro cenné papíry a trhy v Unii uvedeným v čl. 81 odst. 3 písm. h) nařízení (EU) č. 648/2012 přístup k veškerým údajům o obchodech týkajícím se trhů, účastníků, smluv a podkladových nástrojů spadajících do působnosti dotyčného orgánu podle jeho příslušných pravomocí a mandátů v oblasti dohledu.

9.   Registr obchodních údajů poskytne Evropské radě pro systémová rizika, Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a příslušným členům ESCB údaje o obchodech:

a)

za všechny protistrany v jejich příslušných jurisdikcích;

b)

za derivátové smlouvy, jejichž referenční subjekt se nachází v jejich příslušné jurisdikci nebo jejichž referenčním závazkem je státní dluhopis příslušné jurisdikce.

10.   Registr obchodních údajů poskytne příslušnému členovi ESCB přístup k údajům o pozicích derivátových smluv v měně emitované uvedeným členem.

11.   Registr obchodních údajů pro účely obezřetnostního dohledu nad protistranami podléhajícími oznamovací povinnosti poskytne příslušným subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 přístup k veškerým údajům o obchodech těchto protistran.

Článek 3

Orgány třetích zemí

1.   Ve vztahu k příslušnému orgánu třetí země, která s Unií uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 75 nařízení (EU) č. 648/2012, poskytne registr obchodních údajů údaje s ohledem na mandát a pravomoci orgánu třetí země a v souladu s ustanoveními příslušné mezinárodní dohody.

2.   Ve vztahu k příslušnému orgánu třetí země, která s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy uzavřela ujednání o spolupráci podle článku 76 nařízení (EU) č. 648/2012, poskytne registr obchodních údajů údaje s ohledem na mandát a pravomoci orgánu třetí země a v souladu s ustanoveními příslušného ujednání o spolupráci.

Článek 4

Provozní normy pro agregaci a porovnávání údajů

1.   Registr obchodních údajů poskytne subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 přístup v souladu s komunikačními postupy a standardy pro zasílání zpráv a referenční údaje, jež jsou běžně používány na mezinárodní úrovni.

2.   Protistrany obchodu pro každou derivátovou smlouvu vygenerují specifický identifikační kód obchodu, aby registrům obchodních údajů umožnily agregaci a porovnávání údajů mezi různými registry obchodních údajů.

Článek 5

Provozní normy pro přístup k údajům

1.   Registr obchodních údajů zaznamená informace o přístupu k údajům poskytnutým subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a)

rozsah konzultovaných údajů;

b)

odkaz na právní ustanovení, která podle nařízení (EU) č. 648/2012 a podle tohoto nařízení udělují přístup k těmto údajům.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(4)  Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12.

(5)  Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1.


23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/37


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 152/2013

ze dne 19. prosince 2012,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na ústřední protistrany

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (2), a zejména na čl. 16 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví mimo jiné obezřetnostní požadavky na ústřední protistrany, aby byly bezpečné a spolehlivé a trvale splňovaly kapitálové požadavky. Vzhledem k tomu, že rizika vyplývající z clearingových činností jsou do značné míry kryta zvláštními finančními zdroji, měly by tyto kapitálové požadavky zajistit, aby byla ústřední protistrana vždy adekvátně kapitalizovaná vůči úvěrovému riziku, riziku protistrany, tržnímu riziku, operačnímu, právnímu a obchodnímu riziku, která uvedenými zvláštními finančními zdroji dosud kryta nejsou, a aby byla v případě potřeby schopna provést řádné ukončení nebo restrukturalizaci svých operací.

(2)

V technických normách by mělo být obzvláště zohledněno zacházení s kapitálem v úvěrových institucích a investičních podnicích, protože expozice vůči rizikům je u ústředních protistran při provádění nekrytých činností podobná rizikům, která vznikají úvěrovým institucím a investičním podnikům. Rovněž by měly být vzaty v úvahu příslušné části zásad pro infrastrukturu finančního trhu vydaných Výborem pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry (dále jen „zásady CPSS–IOSCO“). Aby bylo zajištěno, že ústřední protistrany budou schopny zorganizovat řádné ukončení nebo restrukturalizaci své činnosti, měly by mít dostatečné finanční zdroje k tomu, aby se po přiměřenou dobu vyrovnaly s provozními výdaji. Ústřední protistrana by během této doby měla být schopna zavést jakákoli opatření za účelem reorganizace svých kritických operací, včetně rekapitalizace, výměny vedení, revize svých obchodních strategií, nákladů nebo struktury poplatků, restrukturalizace služeb, jež poskytuje, likvidace svého clearingového portfolia nebo fúze s jinou ústřední protistranou, případně převedení svých clearingových činností na jinou ústřední protistranu. V průběhu ukončování nebo restrukturalizace musí ústřední protistrana stále pokračovat ve své činnosti. Zatímco mohou v tomto případě některé náklady poklesnout – např. náklady na propagaci, jiné mohou vzrůst – např. výdaje na právní služby. Proto se za vhodný odhad skutečných výdajů během ukončení nebo restrukturalizace činnosti ústřední protistrany považují hrubé roční provozní výdaje. V zájmu zohlednění rozmanitosti účetních postupů různých ústředních protistran by se měly provozní výdaje posuzovat v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS) přijatými na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (3), nebo v souladu s omezenou skupinou předpisů platných v této oblasti a uvedených v právních předpisech Unie.

(3)

Jelikož musí kapitál trvale postačovat k zajištění řádného ukončení a adekvátní ochrany vůči relevantním rizikům, jak požaduje čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, je třeba vytvořit nástroj včasného varování, který příslušným orgánům umožní dozvědět se v dostatečném předstihu o situaci, kdy se kapitál ústřední protistrany přiblíží kapitálovému požadavku, a to zavedením prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené na 110 % kapitálového požadavku.

(4)

I přes obtíže při kvantifikaci expozice vůči operačnímu riziku je relevantním referenčním předpisem pro ústřední protistrany směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (4). V souladu se směrnicí 2006/48/ES by definice operačního rizika v technických normách týkajících se kapitálových požadavků na ústřední protistrany měla zahrnovat právní riziko.

(5)

Směrnice 2006/48/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (5) jsou vhodnými referenčními předpisy pro účely stanovení kapitálových požadavků ke krytí úvěrového rizika, rizika protistrany a tržního rizika, která nejsou kryta zvláštními finančními zdroji, neboť se tato rizika podobají rizikům, která vznikají úvěrovým institucím nebo investičním podnikům.

(6)

Jsou-li splněny požadavky článků 52 a 53 nařízení (EU) č. 648/2012, nemusí ústřední protistrana držet kapitál pro obchodní expozice a pro příspěvky do fondu pro riziko selhání, které vznikají na základě dohody o interoperabilitě. Pokud však tyto požadavky nejsou splněny, vazby mezi ústředními protistranami by je mohly vystavit dalším rizikům, pokud zajištění, které složí, není plně chráněno a pokud není úpadek nepravděpodobný nebo pokud jsou příspěvky do fondu pro riziko selhání ohroženy v případě, že člen clearingového systému přijímající ústřední protistrany selže. Proto by se v takových případech měly kapitálové požadavky vztahovat na příspěvky do fondu pro riziko selhání a na obchodní expozice vůči ostatním ústředním protistranám. Aby se zamezilo dopadům přenosu rizik, mělo by zacházení, pokud jde o příspěvky do fondu pro riziko selhání jiných ústředních protistran, být obecně konzervativnější než zacházení s expozicemi úvěrových institucí vůči ústředním protistranám. Vlastní zdroje ústřední protistrany použité na příspěvek do fondu pro riziko selhání jiné ústřední protistrany by neměly být pro účely čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 brány v úvahu, jelikož nejsou investovány v souladu s její investiční politikou. Rovněž by neměly být započítány dvakrát pro účely výpočtu rizikově vážených expozic vyplývajících z těchto příspěvků.

(7)

Doba nezbytná k řádnému ukončení činnosti jedné ústřední protistrany je silně závislá na clearingových službách, které poskytuje, a na tržním prostředí, v němž působí, zejména v případě, že jiná ústřední protistrana může převzít její služby. Počet měsíců vyžadovaný pro ukončení by proto měl být založen na vlastním odhadu ústřední protistrany se souhlasem příslušného orgánu. V zájmu zajištění obezřetné výše kapitálových požadavků je třeba stanovit minimální počet šesti měsíců.

(8)

Obchodní riziko představuje riziko, které ústřední protistrana podstupuje v souvislosti se svou efektivitou a možnými změnami obecných obchodních podmínek, u nichž je pravděpodobné, že zhorší její finanční situaci v důsledku poklesu jejích příjmů nebo zvýšení jejích výdajů, což má za následek ztrátu, která musí být hrazena z jejího kapitálu. Vzhledem k tomu, že úroveň obchodního rizika je vysoce závislá na individuální situaci každé ústřední protistrany a může být důsledkem různých faktorů, jako jsou neefektivní postupy, nepříznivé tržní prostředí, neefektivní reakce na technologický pokrok nebo nekvalitní provádění obchodních strategií, měl by být kapitálový požadavek založen na vlastním odhadu ústřední protistrany, se souhlasem příslušného orgánu. V zájmu zajištění obezřetné úrovně kapitálových požadavků je třeba stanovit minimální hodnotu.

(9)

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) před předložením návrhů technických norem, z nichž toto nařízení vychází, úzce spolupracoval s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) a provedl konzultace s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy. Uskutečnil rovněž otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6).

(10)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Evropské komisi Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Kapitálové požadavky

1.   Ústřední protistrana drží kapitál včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů, který musí trvale dosahovat alespoň součtu:

a)

kapitálových požadavků ústřední protistrany pro ukončení nebo restrukturalizaci jejích činností, vypočítaných v souladu s článkem 2;

b)

kapitálových požadavků ústřední protistrany pro operační a právní rizika, vypočítaných v souladu s článkem 3;

c)

kapitálových požadavků ústřední protistrany pro úvěrové riziko, riziko protistrany a tržní riziko, vypočítaných v souladu s článkem 4;

d)

kapitálových požadavků ústřední protistrany pro obchodní riziko, vypočítaných v souladu s článkem 5.

2.   Ústřední protistrana musí mít zavedené postupy pro identifikaci všech zdrojů rizik, která mohou mít dopad na její probíhající činnost, a musí zvažovat pravděpodobnost možných nepříznivých účinků na své příjmy nebo výdaje a na úroveň svého kapitálu.

3.   Pokud kapitál v držení ústřední protistrany v souladu s odstavcem 1 nedosahuje hodnoty 110 % kapitálových požadavků nebo 110 % ze 7,5 milionu EUR („prahová hodnota oznamovací povinnosti“), ústřední protistrana ihned uvědomí příslušný orgán a alespoň jednou týdně mu poskytuje aktualizace, dokud se výše kapitálu v držení ústřední protistrany nevrátí nad prahovou hodnotu oznamovací povinnosti.

4.   Uvedené oznámení se provede písemně a musí obsahovat tyto údaje:

a)

důvody, proč kapitál ústřední protistrany poklesl pod prahovou hodnotu oznamovací povinnosti, a popis finanční situace ústřední protistrany v krátkodobém horizontu;

b)

úplný popis opatření, která ústřední protistrana hodlá přijmout k zajištění průběžného plnění kapitálových požadavků.

Článek 2

Kapitálové požadavky pro případ ukončení nebo restrukturalizace činnosti

1.   Ústřední protistrana vydělí své hrubé roční provozní výdaje dvanácti, čímž určí své hrubé měsíční provozní výdaje, a výsledné číslo vynásobí svým časovým rozpětím pro ukončení nebo restrukturalizaci své činnosti podle odstavce 2. Výsledkem tohoto výpočtu je kapitál požadovaný k zajištění řádného ukončení nebo restrukturalizace činnosti ústřední protistrany.

2.   Ústřední protistrana za účelem určení časového rozpětí pro ukončení nebo restrukturalizaci své činnosti podle odstavce 1 předloží příslušnému orgánu ke schválení v souladu s pravomocemi uvedeného příslušného orgánu podle hlavy III nařízení (EU) č. 648/2012 vlastní odhad přiměřeného časového rozpětí pro ukončení nebo restrukturalizaci své činnosti. Odhadované časové rozpětí musí být dostatečné k tomu, aby i v situaci krizových podmínek na trhu zajistilo řádné ukončení nebo restrukturalizaci její činnosti, reorganizaci jejích operací, likvidaci jejího clearingového portfolia nebo převod její clearingové činnosti na jinou ústřední protistranu. V odhadu se zohlední likvidita, velikost, struktura splatnosti pozic ústřední protistrany, potenciální přeshraniční překážky spojené s těmito pozicemi, jakož i druh produktů, u nichž se provádí clearing. Časové rozpětí pro ukončení nebo restrukturalizaci její činnosti, které se použije pro výpočet kapitálového požadavku, musí trvat nejméně šest měsíců.

3.   Ústřední protistrana aktualizuje svůj odhad přiměřeného časového rozpětí pro ukončení nebo restrukturalizaci své činnosti, kdykoli dojde k významné změně v předpokladech, z nichž odhad vychází, a tento aktualizovaný odhad předloží příslušnému orgánu ke schválení.

4.   Pro účely tohoto článku se provozními výdaji rozumí provozní výdaje podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) přijatých na základě nařízení (ES) č. 1606/2002 nebo v souladu se směrnicemi Rady 78/660/EHS (7), 83/349/EHS (8) a 86/635/EHS (9) nebo v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami třetí země, jež byly uznány za rovnocenné standardům IFRS v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1569/2007 (10), případně v souladu s účetními standardy třetí země, jejichž používání je povoleno v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení. Ústřední protistrana použije nejnovější auditované informace ze své roční účetní závěrky.

Článek 3

Kapitálové požadavky pro operační a právní rizika

1.   Při dodržení omezení stanovených v odstavcích 2 a 7 vypočítá ústřední protistrana své kapitálové požadavky pro operační riziko – včetně právního – uvedené v článku 1 s využitím buď přístupu základního ukazatele, nebo pokročilých přístupů k měření stanovených ve směrnici 2006/48/ES.

2.   Ústřední protistrana může využít přístup základního ukazatele pro výpočet svých kapitálových požadavků pro operační riziko podle článku 103 směrnice 2006/48/ES.

3.   Ústřední protistrana musí mít řádně zdokumentovaný systém hodnocení a řízení operačního rizika s jasně stanovenými povinnostmi v rámci tohoto systému. Musí určit své expozice vůči operačnímu riziku a průběžně sledovat údaje týkající se operačního rizika, včetně údajů o výrazných ztrátách. Tento systém podléhá pravidelnému přezkumu prováděnému nezávislou osobou, která má potřebné znalosti k provádění takového přezkumu.

4.   Systém hodnocení operačního rizika ústřední protistrany musí být úzce začleněn do postupů pro řízení rizik dané ústřední protistrany. Jeho výsledky musí být nedílnou součástí procesu sledování a kontroly rizikového profilu dané ústřední protistrany v oblasti operačního rizika.

5.   Ústřední protistrana musí zavést systém podávání zpráv vrcholnému vedení, v jehož rámci příslušné útvary institucí obdrží zprávy o operačním riziku. Ústřední protistrana musí mít zavedeny postupy pro podniknutí odpovídajících opatření v závislosti na informacích obsažených ve zprávách pro vedení.

6.   Ústřední protistrana může rovněž svůj příslušný orgán požádat o povolení používat pokročilé přístupy k měření. Příslušný orgán může ústřední protistraně udělit povolení používat pokročilé přístupy k měření na základě jejích vlastních systémů měření operačního rizika podle článku 105 směrnice 2006/48/ES.

7.   Ústřední protistrany, které pro výpočet svých kapitálových požadavků pro operační riziko používají pokročilé přístupy k měření podle odstavce 6, musí držet kapitál, který vždy představuje nejméně 80 % kapitálu požadovaného při využití přístupu základního ukazatele podle odstavce 2.

Článek 4

Kapitálové požadavky pro úvěrová rizika, úvěrová rizika protistrany a tržní rizika, která nejsou již kryta zvláštními finančními zdroji stanovenými v článcích 41 až 44 nařízení (EU) č. 648/2012

1.   Při dodržení omezení stanovených v odstavcích 2 až 5 vypočte ústřední protistrana své kapitálové požadavky uvedené v článku 1 jako součet 8 % hodnot svých rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a úvěrové riziko protistrany a svých kapitálových požadavků pro tržní riziko vypočítaných v souladu se směrnicemi 2006/48/ES a 2006/49/ES.

2.   Pro výpočet kapitálových požadavků pro tržní riziko, které není již kryto zvláštními finančními zdroji stanovenými v článcích 41 až 44 nařízení (EU) č. 648/2012, použije ústřední protistrana metody stanovené v přílohách I až IV směrnice 2006/49/ES.

3.   Pro výpočet hodnot rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko, které není již kryto zvláštními finančními zdroji stanovenými v článcích 41 až 44 nařízení (EU) č. 648/2012, použije ústřední protistrana standardizovaný přístup pro úvěrové riziko stanovený v článcích 78 až 83 směrnice 2006/48/ES.

4.   Pro výpočet hodnot rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko protistrany, které není již kryto zvláštními finančními zdroji stanovenými v článcích 41 až 44 nařízení (EU) č. 648/2012, použije ústřední protistrana metodu oceňování podle tržní hodnoty stanovenou v příloze III část 3 směrnice 2006/48/ES a komplexní metodu finančního kolaterálu s uplatněním regulativních koeficientů volatility stanovenou v příloze VIII část 3 směrnice 2006/48/ES.

5.   Pokud nejsou splněny všechny podmínky uvedené v článcích 52 a 53 nařízení (EU) č. 648/2012 a pokud ústřední protistrana nevyužívá své vlastní zdroje, použije ústřední protistrana na svou expozici vyplývající z příspěvků do fondu pro riziko selhání rizikovou váhu ve výši 1 250 % a na své obchodní expozice s jinou ústřední protistranou rizikovou váhu ve výši 2 %.

Článek 5

Kapitálové požadavky pro obchodní riziko

1.   Ústřední protistrana předloží příslušnému orgánu ke schválení v souladu s pravomocemi uvedeného příslušného orgánu podle hlavy III nařízení (EU) č. 648/2012 vlastní odhad kapitálu nezbytného k pokrytí ztrát vzniklých z obchodního rizika na základě přiměřeně předvídatelných nepříznivých scénářů relevantních pro její obchodní model.

2.   Kapitálový požadavek pro obchodní riziko se rovná schválenému odhadu a jeho minimální hodnota musí dosahovat 25 % hrubých ročních provozních výdajů ústřední protistrany. Pro účely tohoto článku se použijí hrubé roční provozní výdaje v souladu s čl. 2 odst. 4.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.

(6)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.

(7)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

(8)  Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 66.


23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/41


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 153/2013

ze dne 19. prosince 2012,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (2), a zejména na čl. 25 odst. 8, článek 26 odst. 9, čl. 29 odst. 4, čl. 34 odst. 3, čl. 41 odst. 5, čl. 42 odst. 5, čl. 44 odst. 2, čl. 45 odst. 5, čl. 46 odst. 3, čl. 47 odst. 8 a čl. 49 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení tohoto nařízení jsou úzce propojena, protože se týkají organizačních požadavků, včetně vedení záznamů a zachování provozu, a obezřetnostních požadavků, a to i ve vztahu k maržím, fondu pro riziko selhání, kontrolám rizika likvidity, postupné ochraně proti selhání, zajištění, investiční politice, přezkumu modelů a zátěžovému a zpětnému testování. Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu k nim osobám, na něž se tyto povinnosti vztahují, je žádoucí zařadit všechny regulační technické normy požadované podle hlavy III a IV nařízení (EU) č. 648/2012 do jediného nařízení.

(2)

Vzhledem ke globálnímu charakteru finančních trhů by toto nařízení mělo zohlednit zásady vydané Výborem pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry („zásady CPSS-IOSCO“), které slouží jako celosvětový referenční standard, pokud jde o regulatorní požadavky na ústřední protistrany.

(3)

S cílem zajistit bezpečnost a stabilitu za všech tržních podmínek je důležité, aby ústřední protistrany přijaly postupy obezřetného řízení rizik, které náležitě pokryjí všechna rizika, jimž ústřední protistrany jsou nebo mohou být vystaveny. V této souvislosti by standardy řízení rizik, jež ústřední protistrany skutečně použijí, měly být přísnější než ty, které jsou stanovené v tomto nařízení, pokud se to pro účely řízení rizik považuje za vhodné.

(4)

Aby byl jasně stanoven omezený počet koncepcí vyplývajících z nařízení (EU) č. 648/2012 a rovněž byly upřesněny odborné pojmy nezbytné k vypracování této technické normy, měla by být řada pojmů definována.

(5)

Je důležité zajistit, aby uznané ústřední protistrany z třetích zemí nenarušovaly řádné fungování trhů Unie. Z tohoto důvodu je zásadní, aby bylo zajištěno, že uznané ústřední protistrany nemohou zmírnit své požadavky na řízení rizik pod úroveň uplatňovanou v Unii, což by mohlo vést k regulatorní arbitráži. Informace, které mají být poskytovány Evropskému orgánu pro cenné papíry (dále jen „orgán pro cenné papíry a trhy“), pokud jde o uznání ústřední protistrany z třetí země, by měly orgánu pro cenné papíry a trhy umožnit posoudit, zda tato ústřední protistrana plně dodržuje obezřetnostní požadavky uplatňované v této třetí zemi. Kromě toho by Komise v rámci procesu určení ekvivalence měla zajistit, aby právní a správní předpisy příslušné třetí země byly rovnocenné všem ustanovením hlavy IV nařízení (EU) č. 648/2012 a tohoto nařízení.

(6)

S cílem zajistit náležitou úroveň ochrany investorů si může Evropský orgán pro cenné papíry a trhy při uznávání ústředních protistran z třetích zemí vyžádat další informace nad rámec těch, které jsou nezbytně nutné k posouzení toho, zda podmínky stanovené nařízením (EU) č. 648/2012 jsou splněny.

(7)

Průběžné posuzování toho, zda ústřední protistrana z třetí země plně dodržuje obezřetnostní požadavky dané třetí země, je povinností příslušného orgánu třetí země. Cílem informací, které mají být orgánu pro cenné papíry a trhy poskytnuty žádající ústřední protistranou z třetí země, by nemělo být kopírovat posouzení příslušného orgánu třetí země, ale zajistit, aby ústřední protistrana podléhala účinnému dohledu a kontrole dodržování předpisů v dané třetí zemi, a tak byla zaručena vysoká úroveň ochrany investorů.

(8)

Aby orgán pro cenné papíry a trhy mohl provést úplné posouzení, měly by být informace poskytnuté žádající ústřední protistranou z třetí země doplněny informacemi nezbytnými k posouzení účinnosti průběžného dohledu, pravomocí ke kontrole dodržování předpisů a opatření přijatých příslušným orgánem třetí země. Takové informace by měly být poskytnuty v rámci dohody o spolupráci uzavřené v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012. Taková dohoda o spolupráci by měla zajistit, aby byl orgán pro cenné papíry a trhy včas informován o všech opatřeních dohledu nebo kontroly dodržování právních předpisů vůči ústřední protistraně žádající o uznání a veškerých změnách podmínek, za nichž bylo povolení příslušné ústřední protistraně uděleno, a všech příslušných aktualizacích údajů, jež ústřední protistrana původně poskytla v rámci postupu uznávání.

(9)

Požadavky nařízení (EU) č. 648/2012 související s interními hierarchickými vztahy, pokud jde o riziko, potřebují další upřesnění pro účely realizace rámce řízení rizik, který zahrnuje strukturu, práva a povinnosti týkající se interního procesu řízení rizik. Systémy řízení by měly zohlednit různé režimy korporátního práva v Unii, aby ústřední protistrany působily v mezích řádného právního rámce.

(10)

Aby bylo zajištěno, že ústřední protistrana používá odpovídající postupy v zájmu dodržování požadavků tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1249/2012 (3), měly by být upřesněny role a povinnosti útvaru compliance ústřední protistrany.

(11)

Je nutné jasně definovat povinnosti rady a vrcholného vedení i stanovit minimální požadavky na činnost rady, aby bylo zajištěno, že organizační struktura ústřední protistrany jí umožňuje nepřetržitě a řádně poskytovat služby a provádět činnost. Pro zajištění odpovědnosti je rovněž nezbytné vymezit jasné a přímé hierarchické vztahy.

(12)

Aby bylo zajištěno řádné a obezřetné řízení ústřední protistrany, je důležité, aby její politika odměňování odrazovala od nadměrného podstupování rizika. Rada by měla politiku odměňování náležitě monitorovat a revidovat a měla by zřídit zvláštní výbor, který by náležitě dohlížel na její plnění, aby politika odměňování měla očekávané dopady.

(13)

S cílem zajistit, aby ústřední protistrany měly nezbytný personál k plnění všech svých povinností, byly odpovědné za výkon své činnosti a příslušné orgány měly u ústředních protistran, nad kterými vykonávají dohled, relevantní kontaktní osoby, měly by ústřední protistrany mít přinejmenším ředitele pro rizika, ředitele útvaru compliance a ředitele pro technologie.

(14)

Ústřední protistrany by měly náležitě posuzovat a sledovat, do jaké míry jsou členové rady, kteří zasedají v radách různých subjektů, ve střetu zájmů, ať už v rámci skupiny ústřední protistrany nebo mimo ni. Členům rady by se nemělo bránit, aby zasedali v různých radách, pokud to nevede ke střetu zájmů.

(15)

Má-li útvar auditu fungovat efektivně, měla by ústřední protistrana definovat povinnosti svých interních auditorů a hierarchické vztahy mezi nimi, aby zajistila, že příslušné záležitosti budou předloženy radě ústřední protistrany a příslušným orgánům včas. Při zakládání útvaru interního auditu a zajišťování jeho chodu by měly být jasně vymezeny jeho poslání, nezávislost a objektivita, oblast působnosti a povinnosti, pravomoci, odpovědnost a standardy fungování.

(16)

Má-li relevantní příslušný orgán plnit své úkoly efektivně, měl by mít přístup ke všem nezbytným údajům, aby posoudil, zda ústřední protistrana dodržuje podmínky svého povolení. Tyto údaje by měla ústřední protistrana poskytnout bez zbytečného prodlení.

(17)

Záznamy vedené ústředními protistranami by měly usnadnit důkladný přehled o expozicích ústředních protistran vůči členům clearingového systému a umožnit monitorování vzniklého systémového rizika. Příslušným orgánům, orgánu pro cenné papíry a trhy a příslušným členům Evropského systému centrálních bank (ESCB) by rovněž měly umožnit adekvátně rekonstruovat clearingový proces s cílem posoudit dodržování regulatorních požadavků, včetně požadavků týkajících se podávání zpráv. Poté, co jsou údaje zaznamenány, jsou rovněž užitečné pro ústřední protistrany při plnění regulatorních požadavků a povinností vůči členům clearingového systému a v případě sporů.

(18)

Údaje vykázané ústředními protistranami do registrů obchodních údajů by měly být zaznamenány tak, aby příslušné orgány mohly ověřit, jak ústřední protistrany dodržují povinnost podávat zprávy stanovenou v nařízení (EU) č. 648/2012, a měly snadný přístup k údajům v případech, kdy je nelze nalézt v registrech obchodních údajů.

(19)

Aby bylo zajištěno náležité podávání zpráv ústředními protistranami, měly by požadavky na vedení záznamů v souvislosti s obchody pracovat se stejnými koncepcemi, jaké se používají v rámci povinnosti podávat zprávy stanovené v článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012.

(20)

Aby bylo zajištěno zachování provozu v době narušení, mělo by být sekundární místo zpracování ústřední protistrany umístěno dostatečně daleko a v dostatečně geograficky odlišné lokalitě od primární lokality tak, aby zde nedošlo k totožným mimořádným podmínkám, které mohou způsobit nedostupnost primární lokality. Měly by být vytvořeny scénáře, které by analyzovaly dopad krizových událostí na kriticky významné služby, včetně scénářů, které předpokládají nedostupnost systémů v důsledku přírodní katastrofy. Tyto analýzy by měly být pravidelně revidovány.

(21)

Ústřední protistrany jsou systémově relevantními infrastrukturami finančního trhu a měly by obnovit kriticky významné funkce do dvou hodin s tím, že v ideálním případě zahájí záložní systémy zpracování okamžitě po mimořádné události. Ústřední protistrany by měly také s velmi vysokou pravděpodobností zajistit, aby nedošlo ke ztrátě žádných údajů.

(22)

Je důležité, aby selhání člena clearingového systému nezpůsobilo významné ztráty jiným účastníkům trhu. Ústřední protistrany jsou proto povinny z marží složených členem, jenž selhal, pokrýt přinejmenším příslušný podíl na případné ztrátě, kterou by mohla ústřední protistrana utrpět během procesu uzavření. Pravidla by měla stanovit minimální procentní podíl, které by marže měly pokrýt v případě různých kategorií finančních nástrojů. Kromě toho by se ústřední protistrany měly řídit zásadami tak, aby odpovídajícím způsobem přizpůsobily rozpětí svých marží vlastnostem všech finančních nástrojů nebo portfolia, jejichž clearing provádějí.

(23)

Ústřední protistrany by neměly v reakci na výskyt silně konkurenčního prostředí snížit své marže na úroveň, která ohrožuje jejich bezpečnost. Z tohoto důvodu by se výpočty marží měly řídit zvláštními požadavky souvisejícími s jejich základními složkami. V tomto smyslu by marže měly zohledňovat celou řadu tržních podmínek včetně krizových období.

(24)

Měla by být vytvořena pravidla, která upřesní odpovídající procentní podíl a časový horizont pro likvidační období a výpočet historické volatility. Aby však bylo zajištěno, že ústřední protistrany řádně řídí rizika, jimž jsou vystaveny, je žádoucí nespecifikovat přístup, jaký by ústřední protistrana měla pro výpočet maržových požadavků z těchto parametrů zvolit. Ze stejných důvodů by se ústředním protistranám nemělo bránit v tom, aby využívaly různé spolehlivé metodické přístupy pro vypracování postupu stanovení marží ve vztahu k portfoliu, měly by mít možnost využívat metody založené na korelaci mezi cenovým rizikem finančního nástroje nebo souboru finančních nástrojů, u nichž provádějí clearing, i jakékoli další vhodné metody vycházející z rovnocenných statistických parametrů závislosti.

(25)

Aby stanovila dobu, během níž je ústřední protistrana vystavena tržnímu riziku souvisejícímu s řízením pozice člena, který selhal, měla by ústřední protistrana zvážit příslušné charakteristiky finančních nástrojů nebo portfolia, u nichž provádí clearing, jako je jejich úroveň likvidity a velikost dané pozice nebo jejich koncentrace. Ústřední protistrany by měly obezřetně vyhodnotit dobu potřebnou k úplnému uzavření pozice člena, který selhal, s ohledem na poslední výběr marží, velikost pozice a její koncentraci.

(26)

Aby se zamezilo vzniku nebo zhoršení finanční nestability, měly by ústřední protistrany v maximální proveditelné míře přijmout metodiky týkající se budoucích marží, které omezují pravděpodobnost procyklických změn v maržových požadavcích, aniž by přitom byla narušena odolnost ústřední protistrany.

(27)

Obvykle se pro OTC deriváty považuje za oprávněný vyšší interval spolehlivosti, protože pro uvedené produkty může být příznačné méně spolehlivé stanovování cen a menší objem historických údajů, na nichž lze založit odhady expozic. Ústřední protistrany mohou provádět clearing OTC derivátů, které nebudou spojeny s takovými projevy, a mají stejné charakteristiky rizika jako kotované deriváty a měly by být schopny u těchto produktů provádět clearing soustavně, bez ohledu na metodu provedení.

(28)

Stěžejní složkou řízení rizik ústřední protistrany je vhodná definice mimořádných, ale možných tržních podmínek Aby byl rámec pro řízení rizik ústřední protistrany stále aktuální, mimořádné, ale možné tržní podmínky by neměly být pojímány staticky, ale spíše jako podmínky, které se v čase vyvíjejí a liší na jednotlivých trzích. Konkrétní tržní scénář může být mimořádný, ale možný pro jednu ústřední protistranu, ale pro jinou nebude mít valný význam. Ústřední protistrana by měla zavést spolehlivý interní strategický rámec pro identifikaci trhů, jejichž rizikům je vystavena, a využívat společný minimální soubor norem k definici mimořádných, ale možných podmínek na každém identifikovaném trhu. Rovněž by měla objektivně zvážit možnost simultánních tlaků na více trzích.

(29)

Aby bylo zajištěno, že jsou zavedeny vhodné a spolehlivé řídící systémy, měl by být rámec, který ústřední protistrana používá k identifikaci mimořádných, ale možných tržních podmínek, projednán ve výboru pro rizika a schválen radou. Měl by být alespoň jednou ročně revidován, přičemž výsledky by měly být projednány ve výboru pro rizika a poté postoupeny radě. Přezkum by měl zajistit, aby se změny rozsahu a koncentrace expozic ústřední protistrany i vývoj na trzích, na nichž působí, odrážely v definici mimořádných, ale možných tržních podmínek. Uvedený přezkum by však neměl nahradit průběžné posuzování prováděné ústřední protistranou týkající se přiměřenosti jejího fondu pro riziko selhání s ohledem na vývoj tržních podmínek.

(30)

S cílem zajistit účinné řízení svého rizika likvidity by ústřední protistrany měly povinně zavést rámec pro řízení rizika likvidity. Uvedený rámec by měl záviset na povaze jejích povinností a zabývat se nástroji, které má ústřední protistrana k dispozici pro posuzování rizika likvidity, stanovením možnosti výskytu tlaků na likviditu a zajištěním přiměřenosti jejích zdrojů likvidity.

(31)

Při posuzování přiměřenosti zdrojů likvidity by měla ústřední protistrana povinně zohlednit velikost a likviditu zdrojů, které drží, i možné riziko koncentrace plynoucí z uvedených aktiv. Je důležité, aby ústřední protistrany byly schopny identifikovat všechny hlavní druhy koncentrace rizika likvidity ve svých zdrojích tak, aby zdroje likvidity ústřední protistrany byly v případě nutnosti okamžitě k dispozici. Ústřední protistrany by měly rovněž zvážit další rizika vyplývající z vícenásobných vztahů, vzájemných závislostí a koncentrace.

(32)

Protože likvidita musí být k dispozici pro obchody prováděné tentýž den nebo i vnitrodenní obchody, měla by ústřední protistrana mít dokonce i za krizových tržních podmínek hotovost v emisní centrální bance, hotovost v důvěryhodných komerčních bankách, přislíbené úvěrové linky, přislíbené repo, vysoce obchodovatelné zajištění držené v úschově a investice okamžitě dostupné a převoditelné na hotovost v rámci předjednaných a vysoce spolehlivých dohod o financování. Taková hotovost a zajištění by měly být započteny jako součást předjednaných likvidních finančních zdrojů pouze za určitých podmínek.

(33)

S cílem poskytnout ústřední protistraně nezbytnou motivaci, aby stanovila obezřetné požadavky a aby uvedenou částku udržovala na adekvátní úrovni a zároveň se vyhnula regulatorní arbitráži, je třeba vytvořit společnou metodiku výpočtu a zachování konkrétní výše vyčleněných vlastních zdrojů, které by ústřední protistrana měla mít k použití v rámci postupné ochrany proti selhání. Je nutné, aby byly uvedené zdroje pokrývající ztráty ze selhání oddělené a byly výrazně odlišeny od minimálních kapitálových požadavků ústřední protistrany, které kryjí odlišná rizika, jimž může být ústřední protistrana vystavena.

(34)

Aby byly zajištěny rovné podmínky mezi ústředními protistranami, je důležité, aby ústřední protistrany používaly jednotnou metodiku pro výpočet vlastních zdrojů, která se má uplatnit pro postupnou ochranu proti selhání. Pokud by ústředním protistranám bylo umožněno uplatnit metodiku, která není dostatečně jasná, vedlo by to k velmi odlišným výsledkům mezi ústředními protistranami, a tedy podněcovalo k regulatorní arbitráži. Je proto nezbytné, aby metodika nedávala ústředním protistranám možnost volného uvážení. Za tímto účelem by bylo vhodné zavést prostý procentní podíl, jenž by vycházel ze zřetelně identifikovatelného opatření, a jasnou metodiku k zajištění jednotného výpočtu vlastních zdrojů ústředních protistran, které mají být použity pro postupnou ochranu proti selhání.

(35)

Aby bylo zabezpečeno, že odpovídající zajištění je vysoce likvidní a lze ho rychle přeměnit na hotovost a současně cenový dopad je minimální, měl by být stanoven minimální soubor kritérií. Uvedená kritéria by se měla týkat emitenta zajištění, míry, v jaké lze zajištění proměnit na likvidní prostředky na trhu a zda je jeho hodnota v korelaci s úvěrovou bonitou člena, který složil zajištění, aby nedošlo k možnému riziku pozitivní korelace. Ústřední protistrana by měla mít možnost uplatnit další kritéria, pokud je to nutné k dosažení požadované úrovně spolehlivosti.

(36)

Ústřední protistrany by měly přijímat pouze vysoce likvidní zajištění s minimálním úvěrovým a tržním rizikem. Aby bylo zabezpečeno, že zajištění, které ústřední protistrany drží, je za všech okolností stále likvidní, je nutné, aby ústřední protistrany vytvořily transparentní a předvídatelné strategie a postupy k hodnocení a průběžnému monitorování likvidity aktiv, která byla přijata jako zajištění, a používaly odpovídající metodiky oceňování. Za tímto účelem by ústřední protistrany měly rovněž používat limity koncentrace, které se zaměřují na udržení dostatečně diverzifikovaného zajištění, aby ho bylo možno rychle přeměnit na hotovost, aniž by došlo k výraznému tržnímu riziku, jež by ovlivnilo jeho hodnotu. Při určování své strategie týkající se způsobilého zajištění a limitů koncentrace by měly brát v úvahu globální dostupnost takového zajištění s ohledem na potenciální makroekonomické dopady své strategie.

(37)

Členům clearingového systému by nemělo být obecně dovoleno používat jako zajištění své vlastní cenné papíry nebo cenné papíry emitované subjektem, který náleží do jejich stejné skupiny, aby se zamezilo riziku pozitivní korelace. Nicméně ústřední protistrana by měla mít možnost povolit členům clearingového systému, aby složili kryté dluhopisy, které jsou chráněny před úpadkem emitenta. Zajištění podkladového nástroje by však mělo být vhodně odděleno od emitenta a mělo by splňovat minimální kritéria pro přijatelnost zajištění. Člen clearingového systému by neměl emitovat finanční nástroje, které by primárně sloužily jako zajištění jiného člena clearingového systému.

(38)

S cílem zajistit bezpečnost ústředních protistran by měla ústřední protistrana přijímat jako zajištění záruku komerční banky pouze po důkladném posouzení emitenta a právního, smluvního a operačního rámce záruky. Nezajištěné expozice ústředních protistran vůči komerčním bankám by měly být vyloučeny. Proto se záruky komerčních bank mohou přijímat pouze za přísných podmínek. Uvedené podmínky jsou v zásadě splněny na trzích charakterizovaných vysokou koncentrací komerčních bank, které jsou ochotny poskytovat úvěry nefinančním členům clearingového systému. Z tohoto důvodu by měl být v těchto případech povolen vyšší limit koncentrace.

(39)

Aby omezila své tržní riziko, měla by ústřední protistrana povinně oceňovat své zajištění alespoň jednou denně. Měla by uplatnit obezřetné snížení hodnoty, které odráží potenciální snížení hodnoty zajištění v intervalu mezi jejich posledním přeceněním a okamžikem, kdy lze zajištění odůvodněně považovat za realizované za mimořádných tržních podmínek. Výše zajištění by rovněž měla zohlednit potenciální expozice vůči riziku pozitivní korelace.

(40)

Snížení hodnoty by mělo ústřední protistraně umožnit, aby zamezila velkým a neočekávaným korekcím výše požadovaného zajištění, a v maximálně možném rozsahu tak zabránila procyklickým účinkům.

(41)

Ústřední protistrana by neměla zajištění koncentrovat na omezený počet emitentů nebo omezený počet aktiv, aby zabránila významným potenciálním nepříznivým cenovým dopadům cen v případě realizace zajištění ve velmi krátké době. Koncentrované pozice ze zajištění by z tohoto důvodu neměly být považovány za vysoce likvidní.

(42)

Likviditní, úvěrové a tržní riziko je třeba zohlednit na úrovni portfolia i na úrovni jednotlivých finančních nástrojů. Koncentrované portfolio může mít výrazný negativní dopad na likviditu zajištění nebo finančních nástrojů, do kterých může ústřední protistrana investovat své finanční zdroje, protože pravděpodobně nelze dosáhnout prodeje velkého objemu pozic za mimořádných tržních podmínek, aniž by došlo ke snížení tržní ceny. Ze stejného důvodu by zajištění držené ústřední protistranou mělo být sledováno a oceňováno průběžně, aby bylo zajištěno, že zůstane likvidní.

(43)

Trhy s deriváty na energie jsou zvláště silně propojeny se spotovými komoditními trhy a podíl nefinančních členů clearingového systému je na těchto derivátových trzích vysoký. Značný počet účastníků na uvedených trzích rovněž tvoří producenti podkladové komodity. Přístup k dostatečnému zajištění, které by v plné výši krylo záruky komerčních bank, by si mohl vyžádat značný odprodej současných pozic těchto nefinančních členů clearingového systému nebo by mohl bránit dalšímu provádění clearingu jejich pozic jako přímých členů clearingového systému ústřední protistrany. Uvedený postup by mohl způsobit narušení trhu na energetických trzích, co se týče likvidity a různorodosti účastníků trhu. Jeho uplatnění by proto mělo být odloženo na vhodnou dobu.

(44)

S cílem zajistit jednotné uplatňování rámce stanoveného v nařízení (EU) č. 648/2012 by měly být na všechny sektory kladeny podobné požadavky vymezením právních předpisů, která se na ně vztahují. Energetické společnosti v současné době fungují v zavedeném rámci, který bude vyžadovat čas na to, aby se přizpůsobil novým požadavkům vytvořeným s cílem zabránit škodlivým dopadům na reálnou ekonomiku. Proto se považuje za žádoucí stanovit datum, od kterého se nařízení použije pro takové typy trhů, které umožní odpovídající přechod od současné tržní praxe, aniž by to mělo závažný dopad na tržní strukturu a likviditu.

(45)

Investiční politika ústřední protistrany by měla přiřadit nejvyšší prioritu zásadám zachování kapitálu a maximalizace likvidity. Investiční politika by měla rovněž zajistit, aby nevznikaly střety zájmů v důsledku obchodních zájmů ústřední protistrany.

(46)

S cílem zajistit jednotnost na mezinárodní úrovni by kritéria, která by měly finanční nástroje splňovat k tomu, aby mohly být považovány za způsobilé investice pro ústřední protistranu, měla zohlednit zásadu č. 16 zásad CPSS-IOSCO. Ústřední protistrana by zejména měla být povinna uplatňovat omezující normy týkající se emitenta finančního nástroje, převoditelnosti finančního nástroje a úvěrového, tržního, měnového rizika a rizika volatility finančního nástroje. Ústřední protistrana by měla zajistit, že to neohrozí opatření přijatá k omezení expozic jejích investic tím, že vzniknou nadměrné expozice vůči jakýmkoli jednotlivým finančním nástrojům, typům finančních nástrojů, jednotlivým emitentům, typům emitentů nebo jednotlivým uschovatelům.

(47)

Skutečnost, že ústřední protistrana deriváty používá, ji vystavuje dalším úvěrovým a tržním rizikům, a proto je nezbytné definovat restriktivní soubor okolností, za nichž může ústřední protistrana investovat své finanční zdroje do derivátů. Vzhledem k tomu, že cílem ústřední protistrany by měla být neutrální pozice, pokud jde o tržní riziko, jedinými riziky, která by ústřední protistrana měla zajišťovat, jsou ta, která souvisí se zajištěním, jež přijímá, nebo rizika plynoucí ze selhání člena clearingového systému. Riziko týkající se zajištění, jež ústřední protistrana přijímá, může být dostatečně řízeno prostřednictvím snížení hodnoty, a tudíž se nepovažuje za nezbytné, aby ústřední protistrana v tomto ohledu používala deriváty. Deriváty by měla ústřední protistrana používat pouze pro účely řízení rizika likvidity, které vyplývá z expozic vůči různým měnám, a pro účely zajištění portfolia člena clearingového systému, u něhož došlo k selhání, a pouze pokud postupy ústřední protistrany pro řízení rizika selhání takové užití předpokládají.

(48)

Aby byla zajištěna bezpečnost ústředních protistran, mělo by jim být dovoleno držet hotovost v nezajištěných vkladech pouze v minimální míře. V zájmu zabezpečení své hotovosti by ústřední protistrany měly vždy zajistit, že jsou vždy dostatečně chráněny proti riziku likvidity.

(49)

Je nezbytné stanovit přísné požadavky na zátěžové a zpětné testování, aby bylo zabezpečeno, že modely ústředních protistran, jejich metodiky a rámec řízení rizika likvidity řádně fungují, s přihlédnutím ke všem rizikům, jimž je ústřední protistrana vystavena, aby vždy měla adekvátní zdroje k pokrytí uvedených rizik.

(50)

Aby ústřední protistrany uplatňovaly požadavky jednotně, je nezbytné stanovit podrobná ustanovení s ohledem na typy testů, které mají být provedeny, včetně zátěžových a zpětných testů. S cílem reagovat na širokou škálu smluv o cenných papírech a derivátových smluv, u nichž možná v budoucnu bude prováděn clearing, zachytit rozdíly v přístupech, pokud jde o řízení obchodu a řízení rizika ústřední protistrany, umožnit budoucí vývoj a vypořádat se s novými riziky a umožnit dostatečnou flexibilitu, je nezbytný přístup vycházející z kritérií.

(51)

Pro hodnocení modelů ústředních protistran, jejich metodik a rámce řízení rizika likvidity je důležité využít odpovídající nezávislou osobu, aby dříve než budou použity, bylo možné nalézt veškerá nezbytná nápravná opatření a uplatnit je a zabránit veškerým zásadním střetům zájmů. Nezávislá osoba by měla být dostatečně oddělena od činnosti ústřední protistrany, která vypracovává, realizuje a bude provozovat model nebo provádět strategii, jež je předmětem přezkumu, a neměla by být v zásadním střetu zájmů. Uvedené podmínky by mohla splňovat buď interní osoba, která má oddělené hierarchické vztahy, nebo externí osoba.

(52)

Různé aspekty finančních zdrojů ústřední protistrany, zejména rozpětí marží, fondy pro riziko selhání a další finanční zdroje, jsou navrženy tak, aby pokrývaly různé scénáře a cíle. Proto je nezbytné stanovit konkrétní požadavky, které tyto cíle odrážejí, a zajistit jednotné uplatňování ústředními protistranami. Při posuzování nezbytného pokrytí by ústřední protistrana neměla započítávat jakékoli expozice vůči členům clearingového systému, kteří selhali, aby se předešlo snížení případných dopadů, které tyto expozice mohou mít.

(53)

Různé druhy finančních nástrojů, u nichž ústřední protistrana může provádět clearing, jsou spojeny s řadou konkrétních rizik. Ústřední protistrana by proto ve svých modelech, metodikách jejich výpočtu a rámci pro řízení rizika likvidity měla povinně zvážit všechna rizika týkající se trhů, pro něž poskytuje clearingové služby, aby bylo zajištěno, že adekvátně poměřují její potenciální budoucí expozice. Aby byla taková rizika řádně zohledněna, měly by požadavky na zátěžové testování zahrnovat konkrétní rizika související s různými typy finančních nástrojů.

(54)

Aby ústřední protistrana zajistila, že její model pro výpočet počátečních marží adekvátně odráží její potenciální expozice, kromě denního zpětného testování svého maržového pokrytí zaměřeného na to, zda je účtovaná marže adekvátní, by rovněž měla zpětně testovat klíčové parametry a předpoklady modelu. To má zásadní význam pro to, aby modely ústředních protistran počítaly počáteční marži přesně.

(55)

Přísná analýza citlivosti týkající se maržových požadavků může mít ještě větší význam v případě, kdy trhy jsou nelikvidní nebo volatilní, přičemž by měla být použita k určení dopadu různých důležitých parametrů modelu. Analýza citlivosti je účinný nástroj pro zkoumání skrytých slabin, které nelze odhalit zpětným testováním.

(56)

Pokud by nebylo zátěžové a zpětné testování prováděno pravidelně, mohlo by dojít k tomu, že by finanční a likvidní zdroje ústřední protistrany nepostačovaly na pokrytí skutečných rizik, kterým je vystavena. Odpovídající testy také umožní, aby se modely ústředních protistran, jejich metodiky a rámec řízení rizika likvidity bezodkladně zabývaly měnícími se trhy a novými riziky. Výsledky testování by ústřední protistrany měly bezodkladně využít k revizi svých modelů, metodik a rámce pro řízení rizika likvidity.

(57)

Modelování mimořádných tržních podmínek může ústřední protistraně pomoci určit omezení jejích stávajících modelů, rámce pro řízení rizika likvidity a finančních a likvidních zdrojů. To však vyžaduje, aby ústřední protistrana pečlivě zvažovala modely různých trhů a produktů. Reverzní zátěžové testování by se mělo považovat za užitečný nástroj řízení, i když ne hlavní, ke stanovení odpovídající úrovně finančních zdrojů.

(58)

Zapojení členů clearingového systému, klientů a dalších relevantních zainteresovaných stran do testování postupů řízení selhání ústřední protistrany pomocí simulačních cvičení má zásadní význam pro to, aby bylo zajištěno, že situaci porozuměli a mají operační schopnosti, aby se úspěšně zapojili v situaci řízení selhání. Simulační cvičení by měla kopírovat scénář pro případ selhání, aby členům clearingového systému, klientům a dalším zainteresovaným stranám ukázala jejich role a povinnosti. Kromě toho je důležité, aby ústřední protistrana měla odpovídající mechanismy, které jí umožní určit, zda je nezbytné nápravné opatření, a identifikovaly jakékoli nejasnosti v předpisech a postupech nebo volnost uvážení, kterou případně umožňují. Testování postupů řízení ústřední protistrany v případě selhání je obzvláště důležité, pokud spoléhá na členy clearingového systému, kteří neselhali, nebo třetí osoby, aby v rámci postupu uzavření pomáhaly, a pokud postupy pro případ selhání nikdy nebyly prověřeny skutečným selháním.

(59)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(60)

Před předložením návrhů technických norem, z nichž toto nařízení vychází, vedl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v případech, kde to bylo vhodné, konzultace s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA), Evropskou radou pro systémová rizika a členy ESCB. V souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (4), vedl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy otevřené veřejné konzultace o těchto návrzích regulačních technických norem, provedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1095/2010,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„bazickým rizikem“ se rozumí riziko vyplývající z ne zcela korelovaných pohybů mezi dvěma nebo více aktivy nebo smlouvami, jejichž clearing provádí ústřední protistrana;

2)

„intervalem spolehlivosti“ se rozumí procento pohybů expozic pro jednotlivé finanční nástroje, u nichž byl proveden clearing, s odkazem na konkrétní zpětné období, kdy je ústřední protistrana povinna pokrýt určité likvidační období;

3)

„výnosem z držení“ se rozumí prospěch z přímého vlastnictví fyzické komodity, který je ovlivněn jak tržními podmínkami, tak i faktory jako jsou náklady na fyzické skladování;

4)

„maržemi“ se rozumí marže, jak jsou uvedeny v článku 41 nařízení (EU) č. 648/2012, které mohou zahrnovat počáteční marže a variační marže;

5)

„počáteční marží“ se rozumí marže, které vybírá ústřední protistrana, aby pokryla potenciální budoucí expozice vůči členům clearingového systému platícím marže, a případně interoperabilní ústřední protistrany v intervalu mezi posledním výběrem marží a likvidací pozic v důsledku selhání člena clearingového systému nebo selhání interoperabilní ústřední protistrany;

6)

„variační marží“ se rozumí vybrané marže nebo marže vyplacené, aby odrážely stávající expozice vyplývající ze skutečných změn tržní ceny;

7)

„rizikem pádu do defaultu“ se rozumí riziko, že protistrana nebo emitent náhle selžou, aniž by trh měl čas, aby zohlednil jejich zvýšené riziko selhání;

8)

„likvidačním obdobím“ se rozumí časové období použité pro výpočet marží, které je podle odhadu ústřední protistrany nezbytné za účelem řízení její expozice vůči členu, který selhal, a v jehož průběhu je ústřední protistrana vystavena tržnímu riziku, které souvisí s řízením pozice člena, který selhal;

9)

„zpětným obdobím“ se rozumí časový horizont pro výpočet historické volatility;

10)

„výjimkou z testování“ se rozumí výsledek testu, který ukazuje, že model nebo rámec pro řízení rizika likvidity ústřední protistrany nevedl k předpokládané úrovni pokrytí;

11)

„rizikem pozitivní korelace“ se rozumí riziko vyplývající z expozice vůči protistraně nebo emitentu, pokud zajištění poskytnuté danou protistranou nebo vydané tímto emitentem je vysoce korelováno s jejich úvěrovým rizikem.

KAPITOLA II

UZNÁNÍ ÚSTŘEDNÍCH PROTISTRAN Z TŘETÍ ZEMĚ

(Článek 25 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 2

Informace, které mají být poskytnuty Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy za účelem uznání ústřední protistrany

Žádost o uznání předložená ústřední protistranou usazenou ve třetí zemi obsahuje minimálně tyto informace:

a)

úplný název právnické osoby;

b)

totožnost jejich akcionářů nebo společníků s kvalifikovanou účastí;

c)

seznam členských států, ve kterých hodlá poskytovat služby;

d)

kategorie finančních nástrojů, u nichž provádí clearing;

e)

údaje, které mají být uvedeny na internetových stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy podle čl. 88 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 648/2012;

f)

údaje o jejích finančních zdrojích, formě a způsobech jejich uchovávání a dohodách k jejich zajištění včetně postupů řízení selhání;

g)

údaje týkající metodiky pro marže a výpočtu fondu pro riziko selhání;

h)

seznam způsobilého zajištění;

i)

podrobný rozpis hodnot, v budoucí podobě, jestliže je to třeba, u nichž byl žádající ústřední protistranou proveden clearing v jednotlivých měnách Unie, v nichž se provádí clearing;

j)

výsledky zátěžového a zpětného testování provedeného během roku předcházejícího datu podání žádosti;

k)

její předpisy a interní postupy s důkazy o úplném dodržování požadavků uplatňovaných v dané třetí zemi;

l)

údaje o veškerých dohodách o outsourcingu;

m)

údaje o mechanismech oddělení a příslušné právní spolehlivosti a vymahatelnosti;

n)

údaje o požadavcích ústřední protistrany týkající se přístupu a podmínky pro pozastavení a ukončení členství;

o)

údaje o veškerých dohodách o interoperabilitě, včetně informací poskytnutých příslušnému orgánu třetí země pro účely posouzení dohody.

KAPITOLA III

ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY

(Článek 26 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 3

Řídící systémy

1.   Hlavní části řídících systémů ústřední protistrany, které určují její organizační strukturu, i jasně specifikované a dobře zdokumentované strategie, postupy a procesy, jimiž se řídí rada a vrcholné vedení, zahrnují:

a)

složení, úlohu a povinnosti rady a všech výborů rady;

b)

role a povinnosti vedení;

c)

strukturu vrcholného vedení;

d)

hierarchické vztahy mezi vrcholným vedením a radou;

e)

postupy pro jmenování členů rady a vrcholného vedení;

f)

koncepce řízení rizik, útvaru compliance a funkcí interní kontroly;

g)

postupy pro zajištění odpovědnosti vůči zainteresovaným stranám.

2.   Ústřední protistrana má k dispozici adekvátní personál, aby splnila všechny povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a z nařízení (EU) č. 648/2012. Ústřední protistrana nesdílí svůj personál s jinými subjekty skupiny, pokud se tak neděje v rámci dohody o outsourcingu podle článku 35 nařízení (EU) č. 648/2012.

3.   Ústřední protistrana musí stanovit vztahy odpovědnosti, které jsou jasné, konzistentní a řádně doložené. Ústřední protistrana zajistí, aby pozice ředitele pro řízení rizika, ředitele útvaru compliance a ředitele pro technologie vykonávaly odlišné osoby, které jsou zaměstnanci ústřední protistrany pověřenými výlučnou povinností vykonávat tyto funkce.

4.   Ústřední protistrana, která je součástí skupiny, vezme v úvahu veškerý vliv skupiny na svůj vlastní systém řízení včetně toho, zda dosahuje nezbytné úrovně nezávislosti, aby splnila regulatorní povinnosti jako samostatná právnická osoba, a toho, zda by její nezávislost mohla být ohrožena strukturou skupiny nebo jakýmkoli členem rady, jenž je také členem rady jiných subjektů téže skupiny. Ústřední protistrana zejména zváží konkrétní postupy pro předcházení a zvládání střetů zájmů, a to i s ohledem na dohody o outsourcingu.

5.   Pokud má ústřední protistrana dualistický systém řízení, role a povinnosti rady, jak jsou uvedeny v tomto nařízení a v nařízení (EU) č. 648/2012, se odpovídajícím způsobem přidělí řídícím a dozorčím orgánům.

6.   Strategie řízení rizik, postupy, systémy a kontroly jsou součástí soudržného a jednotného rámce řízení, který se pravidelně přezkoumává a aktualizuje.

Článek 4

Mechanismy řízení rizika a interní kontroly

1.   Ústřední protistrana má spolehlivý rámec pro komplexní řízení veškerých podstatných rizik, kterým je nebo může být vystavena. Ústřední protistrana stanoví zdokumentované strategie, postupy a systémy, které tato rizika identifikují, měří, monitorují a řídí. Při vytváření strategií, postupů a systémů řízení rizik je ústřední protistrana strukturuje tak, aby bylo zajištěno, že členové clearingového systému řádně řídí a omezují rizika, která pro ústřední protistranu představují.

2.   Ústřední protistrana zaujímá ucelený a komplexní přístup ke všem příslušným rizikům. Tato rizika zahrnují rizika, které ústřední protistraně vznikají od členů clearingového systému a které ústřední protistrana představuje pro ně, a pokud je to možné, od klientů, jakož i rizika, která ústřední protistraně vznikají od ostatních subjektů a která ústřední protistrana představuje pro ostatní subjekty, jako jsou mimo jiné interoperabilní ústřední protistrany, vypořádací a platební systémy pro obchody s cennými papíry, zúčtovací banky, poskytovatelé likvidity, centrální depozitáře cenných papírů, obchodní systémy, které ústřední protistrana obsluhuje, a další poskytovatelé kriticky významných služeb.

3.   Ústřední protistrana vypracuje odpovídající nástroje pro řízení rizik, aby byla schopna zvládat všechna příslušná rizika a podávat o nich zprávy. Nástroje zahrnují identifikaci a řízení systémových, tržních nebo jiných vzájemných závislostí. Pokud ústřední protistrana poskytuje služby související s clearingem, které mají odlišný rizikový profil oproti jejím funkcím, a potenciálně pro ni představují další významná rizika, musí ústřední protistrana adekvátně řídit tato další rizika. To může znamenat právní oddělení dalších služeb, které ústřední protistrana poskytuje, od jejích hlavních funkcí.

4.   Systémy řízení zajistí, aby rada ústřední protistrany nesla konečnou odpovědnost za řízení rizik ústřední protistrany. Rada definuje, určí a zdokumentuje odpovídající úroveň tolerance rizika a schopnost ústřední protistrany nést riziko. Rada a vrcholné vedení zajistí, aby strategie, postupy a kontroly ústřední protistrany odpovídaly toleranci rizika ústřední protistrany a její schopnosti nést riziko, aby řešily to, jak ústřední protistrana identifikuje, monitoruje a řídí rizika a podává o nich zprávy.

5.   Ústřední protistrana má k dispozici spolehlivé informační systémy a systémy řízení rizika, které ústřední protistraně a případně členům jejího clearingového systému a pokud je to možné, klientům, poskytují včasné informace, a odpovídajícím způsobem uplatňují strategie a postupy řízení rizika. Tyto systémy zajistí přinejmenším to, že úvěrové a likviditní expozice jsou na úrovni ústřední protistrany i členů clearingového systému a, pokud je to možné, na úrovni klienta, nepřetržitě monitorovány.

6.   Ústřední protistrana zajistí, aby útvar řízení rizik disponoval nezbytnými pravomocemi, zdroji, odborností a přístupem ke všem potřebným informacím a aby byl dostatečně nezávislý na jiných útvarech ústřední protistrany. Ředitel pro řízení rizika ústřední protistrany zavede rámec pro řízení rizik, včetně strategií a postupů stanovených radou.

7.   Ústřední protistrana má adekvátní interní kontrolní mechanismy, které radě pomáhají při monitorování a posuzování adekvátnosti a účinnosti jejích strategií, postupů a systémů řízení rizik. Mezi tyto mechanismy patří řádné správní a účetní postupy, spolehlivý útvar compliance a nezávislý útvar interního auditu a útvar ověřování nebo přezkumu.

8.   Účetní závěrka ústřední protistrany se připravuje každoročně a ověřuje se statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (5).

Článek 5

Strategie a postupy pro výkon činnosti compliance

1.   Ústřední protistrana vytvoří, zavede a udržuje přiměřené strategie a postupy ke zjištění jakéhokoli rizika nesplnění povinností ústřední protistrany a jejích zaměstnanců podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcího nařízení (EU) č. 1249/2012, jakož i souvisejících rizik a zavede adekvátní opatření a postupy, jejichž cílem je minimalizovat takové riziko a umožnit příslušným orgánům účinně vykonávat své pravomoci podle těchto nařízení.

2.   Ústřední protistrana zajistí, aby její předpisy, postupy a smluvní ujednání byly jasné a ucelené a aby bylo zajištěno dodržování tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcího nařízení (EU) č. 1249/2012, jakož i všech dalších platných požadavků na regulaci a dohled.

Předpisy, postupy a smluvní ujednání ústřední protistrany se zaznamenají v písemné formě nebo na jiném trvalém nosiči. Tyto předpisy, postupy a smluvní ujednání a veškeré doprovodné podklady musí být přesné, aktuální a snadno dostupné příslušnému orgánu, členům clearingového systému a případně klientům.

Ústřední protistrana identifikuje a analyzuje spolehlivost předpisů, postupů a smluvních ujednání ústřední protistrany. Je-li to nezbytné, pro účely této analýzy si vyžádá nezávislá právní stanoviska. Ústřední protistrana má postup, kterým navrhuje a provádí změny svých předpisů a postupů, a před provedením jakékoli podstatné změny ji konzultuje se všemi dotčenými členy clearingového systému a navrhované změny předkládá příslušnému orgánu.

3.   Při vypracovávání svých předpisů, postupů a smluvních ujednání zohlední ústřední protistrana příslušné regulatorní zásady, standardy odvětví a tržní protokoly a jasně označí, kde byly tyto postupy začleněny do dokumentace, kterou se řídí práva a povinnosti ústřední protistrany, členů jejího clearingového systému a dalších relevantních třetích osob.

4.   Ústřední protistrana identifikuje a analyzuje možné právní konflikty a vypracuje předpisy a postupy s cílem zmírnit právní riziko vyplývající z těchto otázek. Je-li to nezbytné, ústřední protistrana si pro účely této analýzy vyžádá nezávislá právní stanoviska.

Předpisy a postupy ústřední protistrany jasně odkazují na právní předpisy, které se použijí na jednotlivé aspekty činností a provozu ústřední protistrany.

Článek 6

Útvar compliance

1.   Ústřední protistrana zřídí a udržuje stálý a efektivní útvar compliance, který vykonává činnost nezávisle na ostatních útvarech ústřední protistrany. Zajistí, aby útvar compliance měl nezbytné pravomoci, zdroje, odbornou způsobilost a přístup ke všem relevantním informacím.

Při zřizování svého útvaru compliance zohlední ústřední protistrana povahu, rozsah a složitost svého obchodování i povahu a škálu služeb a činností poskytovaných v rámci tohoto obchodování.

2.   Ředitel útvaru compliance má přinejmenším tyto povinnosti:

a)

sledovat a pravidelně vyhodnocovat adekvátnost a účinnost opatření přijatých podle čl. 5 odst. 4 a kroků učiněných za účelem řešení jakýchkoli nedostatků v plnění povinností ústřední protistranou;

b)

provádět strategie a postupy dodržování předpisů stanovené vrcholným vedením a radou;

c)

radit a pomáhat osobám, které odpovídají za výkon služeb a činností ústřední protistrany, aby byly plněny povinnosti ústřední protistrany podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcího nařízení (EU) č. 1249/2012 a případně jiných požadavků právních předpisů;

d)

pravidelně radě podávat zprávy o tom, jak ústřední protistrana a její zaměstnanci dodržují povinnosti uvedené v tomto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcím nařízení (EU) č. 1249/2012;

e)

ustavit postupy pro účinnou nápravu v případě nedodržování povinností;

f)

zajistit, aby příslušné osoby pověřené výkonem činnosti compliance nevykonávaly služby či činnosti, jež monitorují, a aby veškeré střety zájmů těchto osob byly řádně identifikovány a odstraněny.

Článek 7

Organizační struktura a oddělení hierarchických vztahů

1.   Ústřední protistrana definuje složení, roli a povinnosti rady a vrcholného vedení a všech výborů rady. Tyto mechanismy jsou jasně specifikovány a řádně zdokumentovány. Rada ustaví přinejmenším kontrolní výbor a výbor pro odměňování. Výbor pro rizika zřízený v souladu s článkem 28 nařízení (EU) č. 648/2012 je poradním výborem rady.

2.   Rada má přinejmenším tyto povinnosti:

a)

stanovit jasné cíle a strategie ústřední protistrany;

b)

efektivně monitorovat vrcholné vedení;

c)

vytvořit vhodné strategie odměňování;

d)

zřídit útvar řízení rizik a dohlížet na něj;

e)

dohlížet nad útvarem compliance a útvarem interní kontroly;

f)

dohlížet nad dohodami o outsourcingu;

g)

dohlížet nad dodržováním všech ustanovení tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012, prováděcího nařízení (EU) č. 1249/2012 a veškerých dalších právních předpisů a požadavků dohledu;

h)

být odpovědná vůči akcionářům nebo vlastníkům a zaměstnancům, členům clearingového systému a jejich zákazníkům a ostatním relevantním zainteresovaným stranám.

3.   Vrcholné vedení má přinejmenším tyto povinnosti:

a)

zajistit, aby činnost ústřední protistrany byla v souladu s cíli a strategií ústřední protistrany stanovenými radou;

b)

navrhnout a ustavit postupy kontroly dodržování předpisů a interní kontroly, které prosazují cíle ústřední protistrany;

c)

podrobit postupy interní kontroly pravidelnému přezkumu a testování;

d)

zajistit, aby na řízení rizik a kontrolu dodržování předpisů byly vyčleněny dostatečné zdroje;

e)

aktivně se zapojit do procesu řízení rizika;

f)

zajistit, aby rizika, která ústřední protistraně vznikají v souvislosti s jejím clearingem a činnostmi s ním spojenými, byl řádně řešena.

4.   Pokud rada pověří výkonem úkolů výbory a podvýbory, ponechá si pravomoc schvalovat rozhodnutí, která by mohla mít významný dopad na rizikový profil dané protistrany.

5.   Ujednání, v jejichž rámci rada a vrcholné vedení vykonávají svou činnost, obsahují postupy k identifikaci, řešení a řízení potenciálních střetů zájmů členů rady a vrcholného vedení.

6.   Ústřední protistrana má jasné a přímé hierarchické vztahy mezi svou radou a vrcholným vedením, aby se zajistilo, že je vrcholné vedení odpovědné za své výsledky. Hierarchické vztahy pro řízení rizik, dodržování předpisů a interní audit musí být jasné a oddělené od těch, které jsou určeny pro jiné operace ústřední protistrany. Ředitel pro rizika je podřízen radě buď přímo, nebo prostřednictvím předsedy výboru pro rizika. Ředitel útvaru compliance a útvar interního auditu jsou podřízeni přímo radě.

Článek 8

Politika odměňování

1.   Výbor pro odměňování navrhuje a dále rozvíjí politiku odměňování, dohlíží na její realizaci ze strany vrcholného vedení a pravidelně přehodnocuje její praktické fungování. Samotná politika musí být zdokumentována a alespoň jednou ročně revidována.

2.   Politika odměňování je navržena tak, aby úroveň a struktura odměňování odpovídala obezřetnému řízení rizik. Politika počítá s budoucími riziky, jakož i stávajícími riziky a rizikovými výsledky. Plány vyplácení odměn musí citlivě reagovat na časový horizont rizik. Zejména v případě pohyblivé složky odměny musí koncepce náležitě zohlednit případné rozpory mezi výkonem a obdobími rizika a zajistit, aby platby byly případně odloženy. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny musí být vyvážené a provázány s riziky.

3.   Politika odměňování zajistí, aby personál, který se podílí na řízení rizik, kontrole dodržování předpisů a interním auditu byl odměňován způsobem, který je nezávislý na obchodních výsledcích ústřední protistrany. Výše odměny je odpovídající, pokud jde o odpovědnost, i ve srovnání s úrovní odměňování v odvětví.

4.   Politika odměňování podléhá jednou ročně nezávislému auditu. Výsledky těchto auditů se dají k dispozici příslušnému orgánu.

Článek 9

Systémy informačních technologií

1.   Ústřední protistrana navrhne systémy informačních technologií a zajistí, aby byly spolehlivé a bezpečné a byly schopny zpracovávat informace nezbytné k tomu, aby ústřední protistrana bezpečně a účinně prováděla svou činnost a operace.

Struktura informačních technologií musí být dobře zdokumentována. Systémy jsou navrženy tak, aby řešily operační potřeby ústřední protistrany a rizika, kterým čelí, včetně krizových tržních podmínek, a musí být nastavitelné, je-li to potřeba, pro zpracování dalších informací. Ústřední protistrana plánuje postupy a kapacitu i pro případ dostatečné nadbytečné kapacity, aby systém mohl zpracovat všechny zbývající obchody před koncem dne, pokud by došlo závažnému narušení. Ústřední protistrana stanoví postupy pro zavádění nových technologií včetně jasných plánů návratu k původním systémům.

2.   V zájmu zajištění vysokého stupně bezpečnosti při zpracování informací a s cílem umožnit propojení se členy svého clearingového systému a klienty i se svými poskytovateli služeb musí systémy informačních technologií ústřední protistrany vycházet z mezinárodně uznávaných technických norem a osvědčených postupů v odvětví. Ústřední protistrana své systémy náročně testuje simulací krizových podmínek, před prvním užitím, poté, co byly učiněny výrazné změny, a poté, co došlo k závažnému narušení. Do návrhu a provádění těchto testů se odpovídajícím způsobem zapojí členové clearingového systému a klienti, interoperabilní ústřední protistrany a ostatní zainteresované strany.

3.   Ústřední protistrana udržuje spolehlivý rámec pro ochranu informací, který náležitě řídí její riziko týkající se ochrany informací. Tento rámec obsahuje vhodné mechanismy, strategie a postupy k ochraně informací proti neoprávněnému zpřístupnění s cílem zajistit správnost a celistvost údajů a zaručit dostupnost služeb ústřední protistrany.

4.   Rámec pro ochranu informací obsahuje přinejmenším tyto prvky:

a)

kontroly přístupu do systému;

b)

adekvátní záruky proti proniknutí a zneužití údajů;

c)

zvláštní zařízení k zachování pravosti a celistvosti údajů, včetně šifrovacích technik;

d)

spolehlivé sítě a postupy pro přesný a rychlý přenos údajů bez významného narušení;

e)

auditní stopy.

5.   Systémy informačních technologií a rámec pro ochranu informací se revidují alespoň jednou ročně. Podléhají nezávislému auditu. Výsledky těchto auditů se sdělí radě a poskytnou příslušnému orgánu.

Článek 10

Zveřejnění

1.   Ústřední protistrana veřejnosti bezplatně zpřístupní tyto informace:

a)

informace o svých řídících systémech, včetně:

i)

organizační struktury i klíčových cílů a strategií,

ii)

hlavních prvků politiky odměňování,

iii)

klíčových finančních informací, včetně jejího posledního auditu finančních výkazů;

b)

informace o svých předpisech, včetně:

i)

postupů pro řízení selhání, postupů a doplňujících dokumentů,

ii)

příslušných informací o zachování provozu,

iii)

informací o systémech řízení rizik, technikách a výkonu ústřední protistrany v souladu s kapitolou XII,

iv)

veškerých relevantních informací o své struktuře a fungování, jakož i o právech a povinnostech členů clearingového systému a klientů, které jsou nezbytné k tomu, aby jim umožnily jasně identifikovat rizika a náklady spojené s využitím služeb ústřední protistrany a plně jim porozumět,

v)

stávajících clearingových služeb ústřední protistrany, včetně podrobných informací o tom, co poskytuje v rámci každé služby,

vi)

systémů řízení rizik, technik a výsledků ústřední protistrany, včetně informací o finančních zdrojích, investiční politice, zdrojích údajů o cenách a modelech používaných pro výpočet marží,

vii)

právních předpisů a pravidel upravujících:

1)

přístup k ústřední protistraně;

2)

smlouvy, které ústřední protistrana uzavřela s členy clearingového systému a, je-li to možné, s klienty;

3)

smlouvy, které ústřední protistrana přijímá k provedení clearingu;

4)

veškeré dohody o interoperabilitě;

5)

využití zajištění a příspěvků do fondu pro riziko selhání, včetně likvidace pozic a zajištění a toho, do jaké míry je zajištění chráněno proti nárokům třetích osob;

c)

informace o způsobilém zajištění a použitelném snížení hodnoty;

d)

seznam všech stávajících členů clearingového systému, včetně kritérií pro přijetí za člena clearingového systému, pozastavení a ukončení členství.

Pokud se příslušný orgán s ústřední protistranou dohodne, že jakékoli informace podle písmene b) nebo c) tohoto odstavce mohou ohrozit obchodní tajemství nebo bezpečnost a spolehlivost ústřední protistrany, může se ústřední protistrana rozhodnout, že uvedené informace zveřejní v takové podobě, aby se tato rizika snížila nebo k nim nedošlo, nebo že tyto informace nezveřejní.

2.   Ústřední protistrana veřejnosti bezplatně zpřístupní informace o veškerých zásadních změnách řídících systémů, cílů, strategií a klíčových postupů, jakož i svých platných pravidel a postupů.

3.   Informace, které má ústřední protistrana zpřístupnit veřejnosti, zveřejní na svých internetových stránkách. Informace musí být dostupné alespoň v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

Článek 11

Interní audit

1.   Ústřední protistrana zřídí a udržuje útvar interního auditu, který je samostatný a nezávislý na dalších útvarech a činnostech ústřední protistrany, a je pověřen plněním těchto úkolů:

a)

vytvořit, zavést a udržovat plán auditu zaměřený na posouzení a zhodnocení adekvátnosti a účinnosti systémů ústřední protistrany, jejích mechanismů interní kontroly a řídících systémů;

b)

vydávat doporučení na základě výsledků práce provedené podle písmene a);

c)

ověřit dodržování uvedených doporučení;

d)

podávat zprávy o záležitostech interního auditu radě.

2.   Útvar interního auditu musí mít k výkonu svých funkcí nezbytné pravomoci, zdroje, odbornou způsobilost a přístup ke všem relevantním dokumentům. Je dostatečně nezávislý na vedení a podléhá přímo radě.

3.   Interní audit vyhodnotí účinnost postupů řízení rizik a kontrolních mechanismů ústřední protistrany způsobem, který je úměrný rizikům ohrožujícím různé obchodní útvary a nezávislý na hodnocených obchodních oblastech. Útvar interního auditu musí mít nezbytný přístup k informacím s cílem přezkoumat všechny činnosti a operace, postupy a systémy ústřední protistrany, včetně externě zajišťovaných činností.

4.   Hodnocení interního auditu musí vycházet z komplexního plánu auditu, který je alespoň jednou ročně revidován a vykázán příslušnému orgánu. Ústřední protistrana zajistí, aby na základě událostí, jež mohou nastat, mohly být provedeny během krátké doby zvláštní audity. Plánování a revizi auditů schvaluje rada.

5.   Provádění clearingu, postupy pro řízení rizik, mechanismy interní kontroly a účetnictví ústřední protistrany podléhají nezávislému auditu. Nezávislé audity se provádí nejméně jednou ročně.

KAPITOLA IV

VEDENÍ ZÁZNAMŮ

(Článek 29 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 12

Obecné požadavky

1.   Ústřední protistrana vede záznamy na trvalém nosiči, který umožňuje, aby údaje byly poskytnuty příslušným orgánům, Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a příslušným členům Evropského systému centrálních bank (ESCB) v takové formě a takovým způsobem, aby byly splněny tyto podmínky:

a)

je možné rekonstruovat každou klíčovou fázi zpracování, kterou ústřední protistrana provedla;

b)

je možné zaznamenat, zpětně vysledovat a získat původní obsah záznamu před provedením veškerých oprav nebo jiných změn;

c)

jsou zavedena opatření s cílem zabránit neoprávněným úpravám záznamů;

d)

jsou zavedena vhodná opatření zajišťující bezpečnost a důvěrnost zaznamenaných údajů;

e)

systém vedení záznamů obsahuje mechanismus pro odhalování a opravu chyb;

f)

v případě selhání systému je v systému vedení záznamů zajištěna včasná obnova záznamů.

2.   Pokud záznamy nebo údaje nejsou starší šesti měsíců, poskytnou se orgánům uvedeným v odstavci 1 co nejdříve a nejpozději do konce následujícího obchodního dne po obdržení žádosti příslušného orgánu.

3.   Pokud jsou záznamy nebo údaje starší šesti měsíců, poskytnou se orgánům uvedeným v odstavci 1 co nejdříve a nejpozději do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti příslušného orgánu.

4.   Pokud záznamy, které ústřední protistrana zpracovává, obsahují osobní údaje, splní ústřední protistrany své povinnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (7).

5.   Pokud ústřední protistrana uchovává záznamy mimo Unii, zajistí, aby příslušný orgán, orgán pro cenné papíry a trhy a příslušní členové ESCB měli přístup k záznamům ve stejném rozsahu a ve stejných lhůtách, jako kdyby byly uchovávány v Unii.

6.   Každá ústřední protistrana jmenuje příslušné osoby, které mohou ve lhůtě stanovené v odstavcích 2 a 3 pro poskytování příslušných záznamů vysvětlit obsah svých záznamů příslušným orgánům.

7.   Všechny záznamy, které má ústřední protistrana vést podle tohoto nařízení, jsou přístupné příslušnému orgánu k nahlédnutí. Ústřední protistrana poskytne příslušnému orgánu přímý přístup k záznamům požadovaným podle článků 13 a 14, je-li o to požádána.

Článek 13

Záznamy obchodů

1.   Ústřední protistrana uchovává záznamy o všech obchodech ve všech smlouvách, u kterých provádí clearing, a zajistí, aby její záznamy obsahovaly všechny údaje nezbytné k provedení úplné a přesné rekonstrukce clearingového procesu u každé smlouvy a že každý záznam o každém obchodu je specificky identifikovatelný a lze ho vyhledat přinejmenším pomocí všech polí týkajících se ústřední protistrany, interoperabilní ústřední protistrany, člena clearingového systému, klienta, pokud ho ústřední protistrana zná, a finančního nástroje.

2.   V souvislosti s každým obchodem, u kterého se provádí clearing, ústřední protistrana ihned poté, co získá relevantní údaje, vytvoří a aktualizuje záznam s těmito údaji:

a)

cena, kurz nebo rozpětí a množství;

b)

clearingová kapacita, která označuje, zda obchod z pohledu záznamů ústřední protistrany představoval nákup nebo prodej;

c)

identifikace nástroje;

d)

identifikace člena clearingového systému;

e)

identifikace místa, kde byla smlouva uzavřena;

f)

datum a čas zapojení ústřední protistrany;

g)

datum a čas ukončení smlouvy;

h)

podmínky a způsob vypořádání;

i)

datum a čas vypořádání nebo odkoupení obchodu a v použitelném rozsahu tyto údaje:

i)

den a čas, kdy byla smlouva původně uzavřena,

ii)

původní podmínky a strany smlouvy,

iii)

identifikace interoperabilní ústřední protistrany, která případně provádí clearing jedné fáze obchodu,

iv)

totožnost klienta, včetně veškerých nepřímých klientů, pokud je ústřední protistrana zná, a v případě převedení smlouvy identifikace strany, která smlouvu převedla.

Článek 14

Záznamy pozic

1.   Ústřední protistrana uchovává záznamy pozic, které drží každý člen clearingového systému. Samostatné záznamy musí být uchovávány pro každý účet vedený v souladu s článkem 39 nařízení (EU) č. 648/2012 a ústřední protistrana zajistí, aby její záznamy obsahovaly všechny údaje nezbytné k provedení úplné a přesné rekonstrukce obchodů, které daly vzniknout pozici, a aby každý záznam byl identifikovatelný a bylo možno ho vyhledat přinejmenším podle všech polí týkajících se ústřední protistrany, interoperabilní ústřední protistrany, člena clearingového systému, klienta, pokud ho ústřední protistrana zná, a finančního nástroje.

2.   Na konci každého obchodního dne ústřední protistrana zaznamená každou pozici včetně následujících údajů v rozsahu, v jakém s předmětnou pozicí souvisí:

a)

identifikace člena clearingového systému, klienta, pokud ho ústřední protistrana zná, a případně jakékoli interoperabilní ústřední protistrany, která takovou pozici drží;

b)

označení pozice;

c)

denního výpočtu hodnoty pozice se záznamy cen, ve kterých byly smlouvy oceněny, a veškerých jiných relevantních údajů.

3.   Ústřední protistrana učiní a aktualizuje záznam o výši marží, příspěvků do fondu pro riziko selhání a jiných finančních zdrojů uvedených v článku 43 nařízení (EU) č. 648/2012 účtovaných ústřední protistranou a odpovídající částku skutečně složenou členem clearingového systému na konci dne a změny této částky, které mohou vzniknout během dne, s ohledem na účet každého jednotlivého člena clearingového systému a klienta, pokud ho ústřední protistrana zná.

Článek 15

Záznamy o obchodní činnosti

1.   Ústřední protistrana vede adekvátní a řádné záznamy o činnostech týkajících se jejího obchodování a interní organizace.

2.   Záznamy uvedené v odstavci 1 se provedou pokaždé, když dojde k významné změně v příslušných dokumentech, a obsahují přinejmenším:

a)

organizační schémata pro radu a příslušné výbory, clearingové oddělení, oddělení řízení rizik a veškeré ostatní relevantní oddělení nebo divize;

b)

údaje o totožnosti akcionářů nebo společníků, ať přímých či nepřímých, kteří jako fyzické nebo právnické osoby drží kvalifikovanou účast, a výši těchto účastí;

c)

podklady pro strategie, postupy a procesy požadované podle kapitoly III a článku 29;

d)

zápisy ze zasedání rady, a případně ze zasedání podvýborů rady a výborů vrcholného vedení;

e)

zápisy z jednání schůzí výboru pro rizika;

f)

zápisy z konzultačních skupin se členy clearingového systému a případně klienty;

g)

zprávy o interním a externím auditu, zprávy o řízení rizik, zprávy o dodržování předpisů a zprávy konzultačních společností, včetně reakcí vedení;

h)

plán zachování provozu a plán obnovy činnosti požadované podle článku 17;

i)

likviditní plán a denní zprávy o likviditě požadované podle článku 32;

j)

záznamy zachycující všechna aktiva a pasiva a kapitálové účty v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 648/2012;

k)

došlé stížnosti s údaji o jméně stěžovatele, adrese a čísle účtu; datum doručení stížnosti; jména všech osob uvedených ve stížnosti; popis povahy stížnosti a vyřízení stížnosti a datum vyřešení stížnosti;

l)

záznamy o jakémkoli přerušení služeb nebo dysfunkcích, včetně podrobné zprávy o čase, dopadech a nápravných opatřeních;

m)

záznamy výsledků provedených zpětných a zátěžových testů;

n)

písemná komunikace s příslušnými orgány, orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušným členy ESCB;

o)

právní stanoviska získaná v souladu s kapitolou III;

p)

případně dokumentace, pokud jde o dohody o interoperabilitě s jinými ústředními protistranami;

q)

informace podle čl. 10 odst. 1 písm. b) bodu vii) a odst. 1 písm. d);

r)

relevantní dokumenty popisující rozvoj nových produktů nebo služeb.

Článek 16

Záznamy údajů vykazovaných do registru obchodních údajů

Ústřední protistrana identifikuje a uchovává všechny informace a údaje, které se povinně vykazují podle článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012, spolu s uvedením data a času vykázání obchodu.

KAPITOLA V

ZACHOVÁNÍ PROVOZU

(Článek 34 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 17

Strategie a politika

1.   Ústřední protistrana má politiku pro zachování provozu a plán obnovy činnosti, které jsou schváleny radou. Politika pro zachování provozu a plán obnovy činnosti podléhají nezávislým přezkumům, které se oznamují radě.

2.   Politika pro zachování provozu identifikuje všechny kritické obchodní funkce a související systémy a obsahuje strategii, politiku a cíle ústřední protistrany k zajištění zachování těchto funkcí a systémů.

3.   Politika pro zachování provozu zohlední vnější vazby a vzájemné závislosti v rámci finanční infrastruktury, včetně obchodních systémů, v nichž ústřední protistrana provádí clearing, systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a platebních systémů a úvěrových institucí, které ústřední protistrana využívá, nebo propojené ústřední protistrany. Rovněž zohlední kritické funkce nebo služby, které byly svěřeny externím poskytovatelům.

4.   Politika pro zachování provozu a plán obnovy činnosti obsahují jasně definovaná a zdokumentovaná opatření, která se použijí pro zachování provozu za mimořádných okolností, v případě havárie nebo krize a která mají zajistit minimální objem služeb zajišťovaných kritickými funkcemi.

5.   Plán obnovy činnosti identifikuje a obsahuje cíle, pokud jde o body obnovy a cíle obnovy v rámci časového harmonogramu pro kritické funkce, a určuje nejvhodnější strategii obnovy pro každou z těchto funkcí. Tato opatření jsou navržena tak, aby zajistila, že jsou za mimořádných okolností kritické funkce dokončeny včas a že je dohodnutý objem služeb splněn.

6.   Politika pro zachování provozu ústřední protistrany stanoví maximálně přijatelnou dobu, po kterou mohou být kritické funkce a systémy nepoužitelné. Maximální doba obnovy činnosti kritických funkcí ústřední protistrany, která je obsažena v politice pro zachování provozu, nesmí přesáhnout 2 hodiny. Postupy ke konci dne a platby musí být za všech okolností ukončeny v požadovaném čase a dni.

7.   Při určování doby obnovy pro každou funkci zohlední ústřední protistrana potenciální celkový vliv na efektivitu trhu.

Článek 18

Analýza dopadů obchodní činnosti

1.   Ústřední protistrana provede analýzu dopadů obchodní činnosti, jejímž cílem je určit obchodní funkce, které jsou kritické pro zajištění služeb ústřední protistrany. Součástí analýzy musí být kritičnost těchto funkcí pro ostatní instituce a funkce ve finanční infrastruktuře.

2.   Ústřední protistrana použije analýzu rizik, která je založena na scénářích, a má identifikovat, jak různé scénáře ovlivňují rizika s ohledem na její kritické obchodní funkce.

3.   Při posuzování rizik zohlední ústřední protistrana závislost na externích poskytovatelích, včetně veřejných služeb. Ústřední protistrana přijme opatření k řízení těchto závislostí prostřednictvím vhodných smluvních i organizačních opatření.

4.   Analýzy dopadů obchodní činnosti a analýza scénářů se aktualizují, revidují se nejméně jednou ročně a v případě mimořádné události nebo významných organizačních změn. Analýzy musí zohledňovat celkový relevantní vývoj, včetně vývoje trhu a technologií.

Článek 19

Obnova činnosti

1.   Ústřední protistrana má zavedena opatření vycházející z krizových scénářů, aby zajistila kontinuitu svých kritických funkcí. Tato opatření se přinejmenším týkají dostupnosti adekvátního počtu pracovníků, maximální doby odstávky kritických funkcí a automatického přepnutí na zálohu a obnovy na jiném místě.

2.   Ústřední protistrana udržuje sekundární místo zpracování tak, aby byla zajištěna kontinuita všech kritických funkcí ústřední protistrany, které jsou totožné jako na primárním místě. Ústřední místo musí mít zeměpisný rizikový profil odlišný od profilu primární lokality.

3.   Ústřední protistrana udržuje nebo má okamžitý přístup k sekundárnímu obchodnímu místu, aby přinejmenším umožnila pracovníkům zajistit kontinuitu služeb, není-li primární obchodní místo k dispozici.

4.   Ústřední protistrana by měla zvážit, zda jsou zapotřebí další místa zpracování, zejména pokud různorodost rizikových profilů primárního a sekundárního místa neposkytuje dostatečnou jistotu, že cíle zachování provozu ústřední protistrany budou splněny ve všech scénářích.

Článek 20

Testování a monitorování

1.   Ústřední protistrana testuje a monitoruje svou politiku pro zachování provozu a plán obnovy činnosti v pravidelných intervalech a po významných úpravách nebo změnách systémů nebo souvisejících funkcí, aby zajistila, že politika pro zachování provozu dosáhne stanovených cílů včetně cíle času obnovy maximálně do 2 hodin. Testování se plánuje a zdokumentuje.

2.   Testování politiky pro zachování provozu a plánu obnovy činnosti musí splňovat tyto podmínky:

a)

zahrnuje scénáře krizí ve velkém rozsahu a přechody mezi primárními a sekundárními místy;

b)

zahrnuje zapojení členů clearingového systému, externích poskytovatelů služeb a příslušných institucí v rámci finanční infrastruktury, u nichž politika pro zachování provozu identifikovala vzájemnou závislost.

Článek 21

Udržování

1.   Ústřední protistrana pravidelně reviduje a aktualizuje svou politiku pro zachování provozu, aby zahrnovala všechny kritické funkce a jim určené nejvhodnější strategie obnovy.

2.   Ústřední protistrana pravidelně reviduje a aktualizuje plán obnovy činnosti, aby zahrnoval nejvhodnější strategii obnovy pro všechny kritické funkce.

3.   Aktualizace politiky pro zachování provozu a plánu obnovy činnosti zohlední výsledky testování a doporučení nezávislých přezkumů a jiných revizí a příslušných orgánů. Ústřední protistrany revidují svou politiku pro zachování provozu a plán obnovy činnosti po každé významném narušení, aby identifikovaly příčiny a jakákoli nutná zlepšení týkající se provozu, politiky pro zachování provozu a plánu obnovy činnosti ústřední protistrany.

Článek 22

Krizové řízení

1.   Ústřední protistrana má funkci krizového řízení, která se zapojí v případě mimořádných okolností. Postup krizového řízení musí být jasný a písemně zdokumentován. Rada monitoruje funkci krizového řízení a pravidelně dostává a reviduje zprávy, které se jí týkají.

2.   Funkce krizového řízení obsahuje dobře strukturované a jasné postupy pro řízení interní a externí krizové komunikace v případě krize.

3.   Po odeznění krizové situace ústřední protistrana přezkoumá, jak krizi zvládla. Přezkum případně zahrne hodnocení členy clearingového systému a dalšími externími zainteresovanými stranami.

Článek 23

Komunikace

1.   Ústřední protistrana má komunikační plán, kde je zdokumentován způsob, jakým budou vrcholné vedení, rada a příslušné externí zainteresované strany, včetně příslušných orgánů, členů clearingového systému, klientů, zúčtovatelů, systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a platebních systémů a obchodních systémů, během krize adekvátně informováni.

2.   Analýza scénářů, analýza rizik, revize a výsledky monitorování a testování se předkládají radě.

KAPITOLA VI

MARŽE

(Článek 41 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 24

Procentní podíl

1.   Ústřední protistrana vypočte počáteční marže na pokrytí expozic vyplývajících z pohybů na trhu pro jednotlivé finanční nástroje, které jsou zajištěné na základě produktů, za období určené v článku 25 a za předpokladu likvidace v časovém horizontu definovaném v článku 26. Pro výpočet počátečních marží dodržuje ústřední protistrana minimálně tyto intervaly spolehlivosti:

a)

99,5 % pro OTC deriváty;

b)

99 % pro finanční nástroje jiné než OTC deriváty.

2.   Pro stanovení odpovídajícího intervalu spolehlivosti u každé kategorie finančních nástrojů, jejichž clearing provádí, zohlední ústřední protistrana minimálně tyto faktory:

a)

komplexnost a úroveň cenové nejistoty kategorie finančních nástrojů, které mohou omezit validaci výpočtu počáteční a variační marže;

b)

charakteristiky rizika kategorie finančních nástrojů, které mohou mimo jiné zahrnovat volatilitu, dobu trvání, likviditu, nelineární cenové charakteristiky, riziko pádu do defaultu a riziko pozitivní korelace;

c)

míru, do jaké jiné kontroly rizik nedostatečně omezují úvěrové expozice;

d)

inherentní pákový efekt kategorie finančních nástrojů, včetně toho, zda kategorie finančního nástroje je výrazně volatilní, je vysoce koncentrovaná mezi několika málo účastníky trhu nebo může být obtížné ji uzavřít.

3.   Ústřední protistrana uvědomí svůj příslušný orgán a své členy clearingového systému o kritériích, která byla zohledněna pro stanovení procentního podílu použitého pro výpočet marží u každé kategorie finančních nástrojů.

4.   Pokud ústřední protistrana provádí clearing OTC derivátů, které mají stejné charakteristiky rizika jako deriváty vypořádávané na regulovaných trzích nebo na rovnocenném trhu třetí země, může ústřední protistrana na základě posouzení rizikových faktorů uvedených v odstavci 2 použít pro uvedené smlouvy jiný interval spolehlivosti, který činí minimálně 99 %, jestliže rizika OTC derivátových smluv, u kterých provádí clearing, jsou použitím takového intervalu spolehlivosti odpovídajícím způsobem zmírněna a jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2.

Článek 25

Časový horizont pro výpočet historické volatility

1.   Ústřední protistrana zajistí, aby podle metodiky svého modelu a svého postupu validace vytvořenými v souladu s kapitolou XII pokrývaly počáteční marže minimálně interval spolehlivosti definovaný v článku 24 a pro likvidační období definované v článku 26 byly expozice vyplývající z historické volatility vypočítány na základě údajů, které se týkají alespoň posledních 12 měsíců.

Ústřední protistrana zajistí, aby údaje použité k výpočtu historické volatility zachycovaly celou řadu tržních podmínek, včetně krizových období.

2.   Ústřední protistrana může pro výpočet historické volatility použít jakýkoli jiný časový horizont za předpokladu, že použití takového časového horizontu vede k tomu, že maržové požadavky jsou nejméně stejně vysoké jako ty získané v rámci časového období definovaného v odstavci 1.

3.   Parametry marží pro finanční nástroje bez období historického sledování vycházejí z konzervativních předpokladů. Ústřední protistrana bezodkladně přizpůsobí výpočet požadovaných marží analýze cenové historie nových finančních nástrojů.

Článek 26

Časové horizonty pro likvidační období

1.   Ústřední protistrana stanoví časové horizonty pro likvidační období s přihlédnutím k charakteristikám finančního nástroje, jehož clearing provádí, trhu, kde je obchodován, a období výpočtu a výběru marží. Tato likvidační období činí alespoň:

a)

pět pracovních dnů pro OTC deriváty;

b)

dva pracovní dny pro finanční nástroje jiné než OTC deriváty.

2.   Ve všech případech ústřední protistrana za účelem stanovení odpovídajícího likvidačního období vyhodnotí a započte přinejmenším tyto skutečnosti:

a)

co nejdelší možnou dobu, která může uplynout od posledního výběru marží do prohlášení selhání ústřední protistranou nebo aktivace procesu řízení selhání ústřední protistranou;

b)

odhadovanou dobu potřebnou k přípravě a provedení strategie pro řízení selhání člena clearingového systému podle zvláštností každé kategorie finančních nástrojů, včetně úrovně likvidity a velikosti a koncentrace pozic, a trhů, které ústřední protistrana použije na uzavření nebo úplné zajištění pozice člena clearingového systému;

c)

dobu potřebnou na pokrytí rizika protistrany, jemuž je ústřední protistrana vystavena, je-li to na místě.

3.   Při hodnocení období stanovených v odstavci 2 zohlední ústřední protistrana přinejmenším faktory uvedené v čl. 24 odst. 2 a časové období pro výpočet historické volatility, jak je stanoveno v článku 25.

4.   Pokud ústřední protistrana provádí clearing OTC derivátů, které mají stejné rizikové charakteristiky jako deriváty uzavírané na regulovaných trzích nebo na rovnocenném trhu třetí země, může použít časový horizont pro likvidační období odlišné od definice uvedené v odstavci 1, za předpokladu, že může svému příslušnému orgánu prokázat, že:

a)

takový časový horizont by byl s ohledem na zvláštnosti příslušných OTC derivátů vhodnější než je ten uvedený v odstavci 1;

b)

takový časový horizont činí alespoň dva pracovní dny.

Článek 27

Marže vztahující se k portfoliu

1.   Ústřední protistrana může povolit kompenzaci nebo snížení požadované marže u finančních nástrojů, jejichž clearing provádí, jestliže je cenové riziko jednoho finančního nástroje nebo souboru finančních nástrojů výrazně a spolehlivě korelováno s cenovým rizikem dalších finančních nástrojů nebo vychází z rovnocenného statistického parametru závislosti.

2.   Ústřední protistrana zdokumentuje svůj přístup k maržím vztahujícím se k portfoliu a přinejmenším stanoví, že korelace nebo rovnocenný statistický parametr závislosti mezi dvěma nebo více finančními nástroji, jejichž clearing provádí, je prokazatelně spolehlivý ve zpětném období vypočteném podle článku 25 a prokazuje odolnost v zátěžových historických nebo hypotetických scénářích. Ústřední protistrana prokáže, že pro vztah k ceně existuje ekonomické opodstatnění.

3.   Všechny finanční nástroje, na které se uplatňují marže vztahující se k portfoliu, jsou kryty ze stejného fondu pro riziko selhání. Avšak pokud ústřední protistrana může předem příslušnému orgánu a svým členům clearingového systému prokázat, jak by potenciální ztráty rozdělila mezi různé fondy pro riziko selhání, a uvede nezbytná ustanovení ve svých předpisech, mohou být marže vztahující se k portfoliu použity na finanční nástroje, které jsou kryty odlišnými fondy pro riziko selhání.

4.   Pokud marže vztahující se k portfoliu kryjí různé nástroje, objem snížení marží nesmí být větší než 80 % rozdílu mezi součtem marží pro každý produkt vypočteným individuálně a marží vypočtenou na základě kombinovaného odhadu expozice pro smíšené portfolio. Pokud ústřední protistrana není vystavena žádnému potenciálnímu riziku ze snížení marží, může použít snížení až o 100 % uvedeného rozdílu.

5.   Snížení marží, které se týká marží vztahujících se k portfoliu, musí podléhat řádnému programu zátěžového testování v souladu s kapitolou XII.

Článek 28

Procykličnost

1.   Ústřední protistrana zajistí, aby její strategie pro výběr a revizi intervalu spolehlivosti, likvidačního období a zpětného období přinášela prospektivní, stabilní a obezřetné maržové požadavky, které omezí procykličnost do té míry, že spolehlivost a finanční zajištění ústřední protistrany nebudou nepříznivě ovlivněny. To znamená pokud možno zabránit rušivým nebo velkým skokovým změnám maržových požadavků a zavést transparentní a předvídatelné postupy pro úpravy maržových požadavků v reakci na měnící se tržní podmínky. Přitom ústřední protistrana zvolí alespoň jednu z těchto možností:

a)

použije maržový polštář, který se rovná nejméně 25 % vypočtených marží, a umožní jeho vyčerpání v obdobích, kdy vypočtené maržové požadavky výrazně rostou;

b)

přiřadí váhu nejméně 25 % zátěžovému pozorování ve zpětném období vypočteném v souladu s článkem 26;

c)

zajistí, aby její maržové požadavky nebyly nižší než ty, které by byly vypočítány pomocí volatility odhadované z desetiletého historického zpětného období.

2.   Pokud ústřední protistrana reviduje parametry modelu marží, aby lépe odrážel stávající tržní podmínky, vezme v úvahu veškeré potenciální procyklické účinky takového přepracování.

KAPITOLA VII

FOND PRO RIZIKO SELHÁNÍ

(Článek 42 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 29

Rámec a řízení

1.   Pro stanovení minimální velikosti fondu pro riziko selhání a výše jiných finančních zdrojů nezbytných pro splnění požadavků článků 42 a 43 nařízení (EU) č. 648/2012 a s ohledem na propojenost v rámci skupiny uplatní ústřední protistrana rámec interní politiky, ve kterém definuje druhy mimořádných, ale možných tržních podmínek, za nichž by byla vystavena nejvyššímu riziku.

2.   Tento rámec obsahuje prohlášení popisující, jak ústřední protistrana definuje mimořádné, ale možné tržní podmínky. Musí být plně zdokumentován a uchován v souladu s článkem 12.

3.   Rámec musí být projednán ve výboru pro rizika a schválen radou. Spolehlivost rámce a jeho schopnost odrážet pohyby na trhu jsou předmětem přezkumu nejméně jednou ročně. Přezkum musí být projednán ve výboru pro rizika a předložen radě.

Článek 30

Identifikace mimořádných, ale možných tržních podmínek

1.   Rámec popsaný v článku 29 odráží rizikový profil ústřední protistrany, přičemž případně zohlední přeshraniční a křížové měnové expozice. Musí identifikovat všechna tržní rizika, jimž by ústřední protistrana byla vystavena v případě selhání jednoho nebo více členů clearingového systému, včetně nepříznivých pohybů tržních cen nástrojů, u nichž se provádí clearing, nižší tržní likvidity těchto nástrojů a poklesu likvidační hodnoty zajištění. Tento rámec musí rovněž odrážet další rizika, která pro ústřední protistranu vyplývají ze současného selhání subjektů ve skupině člena clearingového systému, jenž selhal.

2.   Rámec musí individuálně identifikovat všechny trhy, ze kterých pro ústřední protistranu plyne riziko v souvislosti se scénářem selhání člena clearingového systému. U každého identifikovaného trhu specifikuje ústřední protistrana mimořádné, ale možné podmínky, které vycházejí přinejmenším z:

a)

řady historických scénářů, včetně období extrémních pohybů na trhu zaznamenaných během posledních 30 let, nebo za dobu, kdy byly k dispozici spolehlivé údaje, podle kterých by ústřední protistrana byla vystavena nejvyššímu finančnímu riziku. Pokud ústřední protistrana rozhodne, že není pravděpodobné, že opět dojde k historickému výskytu velkých cenových pohybů, odůvodní jeho vypuštění z rámce příslušnému orgánu;

b)

řady možných budoucích scénářů založených na soustavných předpokladech týkajících se tržní volatility a cenové korelace na trzích a u finančních nástrojů, vycházejících z kvantitativního i kvalitativního posouzení potenciálních tržních podmínek.

3.   Tento rámec rovněž zohlední, kvantitativně i kvalitativně, v jakém rozsahu by se mohly extrémní cenové pohyby projevit na více identifikovaných trzích současně. Rámec respektuje, že se historické cenové korelace mohou v mimořádných, ale možných tržních podmínkách rozpadnout.

Článek 31

Revize mimořádných, ale možných scénářů

Postupy podle článku 30 ústřední protistrana pravidelně reviduje s přihlédnutím k veškerému podstatnému vývoji na trhu a rozsahu a koncentraci expozic členů clearingového systému. Soubor historických a hypotetických scénářů, které ústřední protistrana používá k identifikaci mimořádných, ale možných tržních podmínek, ústřední protistrana reviduje, a to v konzultaci s výborem pro rizika, nejméně jednou ročně a častěji, pokud změny na trhu nebo podstatné změny souboru smluv, u kterých ústřední protistrana provádí clearing, ovlivňují předpoklady, jež jsou základem scénářů, a tak vyžadují úpravu scénářů. Podstatné změny rámce se oznamují radě.

KAPITOLA VIII

KONTROLY RIZIKA LIKVIDITY

(Článek 44 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 32

Hodnocení rizika likvidity

1.   Ústřední protistrana vytvoří spolehlivý rámec pro řízení rizika likvidity, který obsahuje účinné operační a analytické nástroje, které průběžně a včas identifikují, měří a sledují její vypořádání a finanční toky, včetně jejího využívání vnitrodenní likvidity. Ústřední protistrany pravidelně hodnotí strukturu a fungování svého rámce pro řízení likvidity, včetně zvážení výsledků zátěžových testů.

2.   Rámec pro řízení rizika likvidity ústřední protistrany musí být dostatečně spolehlivý, aby zajistil, že ústřední protistrana je schopna dostát platebním závazkům a povinnostem vypořádání ve všech relevantních měnách v okamžiku jejich splatnosti, případně i během dne. Rámec pro řízení rizika likvidity ústřední protistrany rovněž zahrnuje hodnocení možných budoucích potřeb týkajících se likvidity v širokém spektru možných krizových scénářů. Krizový scénář zahrnuje selhání členů clearingového systému podle článku 44 nařízení (EU) č. 648/2012 od data selhání až do konce likvidačního období a riziko likvidity plynoucí z investiční politiky ústřední protistrany a postupů za mimořádných, ale možných tržních podmínek.

3.   Rámec pro řízení rizika likvidity obsahuje plán likvidity, který je zaznamenán a uchováván v souladu s článkem 12. Minimální obsah plánu likvidity zahrnuje postupy ústřední protistrany pro:

a)

řízení a monitorování, nejméně jednou denně, potřeb likvidity v celé řadě tržních scénářů;

b)

uchování dostatečně likvidních finančních prostředků k pokrytí potřeb likvidity a rozlišení mezi použitím různých druhů zdrojů likvidity;

c)

denní hodnocení a oceňování likvidních aktiv, které jsou ústřední protistraně k dispozici, a jejích potřeb týkajících se likvidity;

d)

určení zdrojů rizika likvidity;

e)

hodnocení časových lhůt, během nichž by likvidní finanční zdroje měly být ústřední protistraně k dispozici;

f)

posouzení možných potřeb týkajících se likvidity vyplývajících ze schopnosti členů clearingového systému vyměnit hotovostní zajištění za nehotovostní;

g)

postupy v případě deficitů likvidity;

h)

doplnění všech likvidních finančních zdrojů, které může využít v případě krize.

Rada ústřední protistrany plán schválí po konzultaci s výborem pro rizika.

4.   Ústřední protistrana vyhodnotí riziko likvidity, kterému čelí, včetně případů, kdy ústřední protistrana nebo její členové clearingového systému nemohou dostát svým platebním závazkům v době splatnosti v rámci procesu clearingu nebo vypořádání, s ohledem rovněž na investiční aktivity ústřední protistrany. Rámec pro řízení rizik musí zohledňovat potřeby likvidity vyplývající ze vztahů ústřední protistrany s jakýmkoli subjektem, vůči kterému má ústřední protistrana likviditní expozici, včetně:

a)

zúčtovacích bank;

b)

platebních systémů;

c)

systémů vypořádání obchodů s cennými papíry;

d)

nostro zprostředkovatelů;

e)

bank provádějících úschovu;

f)

poskytovatelů likvidity;

g)

interoperabilních ústředních protistran;

h)

poskytovatelů služeb.

5.   Ústřední protistrana ve svém rámci pro řízení rizika likvidity zohlední veškeré vzájemné závislosti mezi subjekty uvedenými v odstavci 4 a vícečetné vztahy, které subjekt uvedený v odstavci 4 může s ústřední protistranou mít.

6.   Ústřední protistrana vypracovává denní zprávu o potřebách a zdrojích podle odst. 3 písm. a), b) a c) a čtvrtletní zprávu o svém plánu likvidity podle odst. 3 písm. d) až h). Zprávy musí být zdokumentovány a uchovány v souladu s ustanoveními kapitoly IV.

Článek 33

Přístup k likviditě

1.   Ústřední protistrana uchovává v každé příslušné měně likvidní zdroje, které jsou úměrné požadavkům na likviditu definovaným podle článku 44 nařízení (EU) č. 648/2012 a článku 32 tohoto nařízení. Tyto likvidní zdroje se omezují na:

a)

hotovost uloženou u emisní centrální banky;

b)

hotovost uloženou u povolené úvěrové instituce v souladu s článkem 47;

c)

přislíbené úvěrové linky nebo obdobná ujednání se členy clearingového systému, kteří neselhali;

d)

přislíbené repo;

e)

vysoce obchodovatelné finanční nástroje, které splňují požadavky článku 45 a 46 a u nichž může ústřední protistrana prokázat, že jsou ihned k dispozici a směnitelné na hotovost tentýž den za pomoci předem sjednaných a vysoce spolehlivých ujednání o financování, a to i za krizových tržních podmínek.

2.   Ústřední protistrana přihlédne k měnám, ve kterých jsou denominovány její závazky, a zohlední potenciální dopady krizových podmínek na její schopnost přístupu na devizové trhy tak, aby byl v souladu s cykly vypořádání obchodů s cennými papíry v cizí měně a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry.

3.   Přislíbené úvěrové linky oproti zajištění poskytnutému členy clearingového systému se nesmí jako likvidní zdroje započítat dvakrát. Ústřední protistrana přijme opatření pro monitorování a řízení koncentrace expozic vůči riziku likvidity vzhledem k jednotlivým poskytovatelům likvidity.

4.   Ústřední protistrana důkladně prověřuje, zda její poskytovatelé likvidity mají dostatečnou kapacitu ke splnění ujednání o likviditě.

5.   Ústřední protistrana pravidelně testuje své postupy, aby měla přístup k předem sjednaným ujednáním o financování. To může zahrnovat čerpání testovacích částek komerčních úvěrových linek, aby se ověřila rychlost přístupu ke zdrojům a spolehlivost postupů.

6.   Ústřední protistrana má ve svém plánu likvidity podrobné postupy pro využití svých likvidních finanční zdrojů k tomu, aby během deficitu hotovosti dostála svým platebním závazkům. Likviditní postupy musí jasně uvádět, kdy by měly být určité zdroje použity. Postupy musí také popisovat způsob přístupu k hotovostním vkladům nebo k investicím hotovostních vkladů do příštího dne, jak uskutečňovat tržní obchody během téhož dne nebo jak využít předem sjednané linky likvidity. Tyto postupy musí být pravidelně testovány. Ústřední protistrana rovněž vytvoří odpovídající plán pro obnovu ujednání o financování před jejich vypršením.

Článek 34

Riziko koncentrace

1.   Ústřední protistrana pozorně monitoruje a kontroluje koncentraci svých expozic vůči riziku likvidity, včetně svých expozic vůči subjektům uvedeným v čl. 32 odst. 4 a subjektům téže skupiny.

2.   Rámec pro řízení rizika likvidity ústřední protistrany zahrnuje použití limitů expozic a koncentrace.

3.   Ústřední protistrana stanoví procesy a postupy pro případ porušení limitů koncentrace.

KAPITOLA IX

POSTUPNÁ OCHRANA PROTI SELHÁNÍ

(Článek 45 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 35

Výpočet výše vlastních zdrojů ústřední protistrany, které mají být použity pro postupnou ochranu proti selhání

1.   Ústřední protistrana udržuje, a ve své rozvaze samostatně uvádí, výši vlastních zdrojů vyhrazených pro účely stanovené v čl. 45 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012.

2.   Ústřední protistrana vypočítá minimální výši uvedenou v odstavci 1 vynásobením minimálního kapitálu, včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů, jenž drží podle článku 16 nařízení (EU) č. 648/2012 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 152/2013 (8), 25 %.

Ústřední protistrana tuto minimální výši reviduje jednou ročně.

3.   Pokud ústřední protistrana zřídila více než jeden fond pro riziko selhání pro různé kategorie finančních nástrojů, jejichž clearing provádí, celkové vyhrazené vlastní zdroje vypočítané podle odstavce 1 musí být alokovány pro každý fond pro riziko selhání v poměru k velikosti každého fondu pro riziko selhání, musí být samostatně uvedeny v její rozvaze a použity pro selhání, k nimž dochází v různých tržních segmentech, ke kterým se fondy pro riziko selhání vztahují.

4.   Ke splnění požadavku podle odstavce 1 se nesmí použít žádné jiné zdroje než kapitál, včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů, jak je uvedeno v článku 16 nařízení (EU) č. 648/2012.

Článek 36

Udržování výše vlastních zdrojů ústřední protistrany, které mají být použity pro postupnou ochranu proti selhání

1.   Ústřední protistrana bezodkladně informuje příslušný orgán, jestliže se výše držených vyhrazených vlastních zdrojů sníží pod částku požadovanou v článku 35, spolu s důvody pro porušení a podrobným písemným popisem opatření s cílem tuto částku obnovit a časovým harmonogramem pro tato opatření.

2.   Pokud dojde k následnému selhání jednoho nebo více členů clearingového systému dříve, než ústřední protistrana obnoví vyhrazené vlastní zdroje, použije se pro účely článku 45 nařízení (EU) č. 648/2012 pouze zbytková výše alokovaných vyhrazených vlastních zdrojů.

3.   Ústřední protistrana obnoví vyhrazené vlastní zdroje nejpozději do jednoho měsíce od oznámení podle odstavce 1.

KAPITOLA X

ZAJIŠTĚNÍ

(Článek 46 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 37

Obecné požadavky

Ústřední protistrana stanoví a provádí transparentní a předvídatelné strategie a postupy pro hodnocení a průběžné monitorování likvidity aktiv přijatých jako zajištění a případně přijme nápravná opatření.

Ústřední protistrana reviduje svou strategii a postupy pro způsobilá aktiva nejméně jednou ročně. Stejná revize se rovněž provede, kdykoli dojde k zásadní změně, která má vliv na expozici ústřední protistrany vůči riziku.

Článek 38

Hotovostní zajištění

Pro účely čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 se za vysoce likvidní zajištění ve formě hotovosti považuje:

a)

měna, u které může ústřední protistrana příslušným orgánům prokázat, že je schopna adekvátně řídit rizika;

b)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing obchodů, v rámci zajištění požadovaného k pokrytí expozic ústřední protistrany v této měně.

Článek 39

Finanční nástroje

Pro účely čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 se finanční nástroje, bankovní záruky a zlato, které splňují podmínky stanovené v příloze I, považují za vysoce likvidní zajištění.

Článek 40

Oceňování zajištění

1.   Pro účely oceňování vysoce likvidního zajištění, jak je definováno v článku 37, ústřední protistrana stanoví a provádí strategie a postupy ke sledování úvěrové kvality, tržní likvidity a cenové volatility každého aktiva přijatého jako zajištění v téměř reálném čase. Ústřední protistrana pravidelně nejméně jednou ročně monitoruje adekvátnost svých strategií a postupů oceňování. Stejná revize se rovněž provede, kdykoli dojde k podstatné změně, která má vliv na expozici ústřední protistrany vůči riziku.

2.   Ústřední protistrana své zajištění ocení podle tržní hodnoty v téměř reálném čase, a pokud to není možné, musí být ústřední protistrana schopna příslušným orgánům prokázat, že je schopna řídit rizika.

Článek 41

Snížení hodnoty

1.   Ústřední protistrana stanoví a provádí strategie a postupy, aby určila obezřetné snížení hodnoty, které se použije na hodnotu zajištění.

2.   Snížení hodnoty zohlední, že za krizových tržních podmínek může být nutné zajištění likvidovat, a bere v úvahu dobu potřebnou k jeho likvidaci. Ústřední protistrana příslušnému orgánu prokáže, že se snížení hodnoty vypočítává konzervativně, aby se co nejvíce zamezilo procyklickým účinkům. Pro každé aktivum zajištění se snížení hodnoty stanoví s ohledem na relevantní kritéria, včetně:

a)

druhu aktiva a míry úvěrového rizika spojeného s finančním nástrojem na základě interního hodnocení ústřední protistranou. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska, a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

b)

splatnosti aktiva,

c)

historické a hypotetické budoucí cenové volatility aktiva za krizových tržních podmínek;

d)

likvidity trhu s podkladovým nástrojem, včetně rozpětí mezi nabídkou a poptávkou;

e)

měnového rizika, pokud existuje;

f)

rizika pozitivní korelace.

3.   Ústřední protistrana pravidelně monitoruje adekvátnost snížení hodnoty. Ústřední protistrana reviduje strategie a postupy snížení hodnoty nejméně jednou ročně a po každé zásadní změně, která má vliv na expozici ústřední protistrany vůči riziku, ale měla by pokud možno zabránit rušivým nebo velkým skokovým změnám snížení hodnoty, které by mohly vést k procykličnosti. Strategie a postupy snížení hodnoty se validují nezávisle nejméně jednou ročně.

Článek 42

Limity koncentrace

1.   Ústřední protistrana stanoví a provádí strategie a postupy s cílem zajistit, aby zajištění zůstalo v dostatečné míře diverzifikováno, aby jeho likvidace byla možná ve vymezeném období držení bez výrazného tržního dopadu. Strategie a postupy stanoví opatření ke zmírňování rizika, která mají být uplatněna, jestliže jsou překročeny limity koncentrace stanovené v odstavci 2.

2.   Ústřední protistrana stanoví limity koncentrace pro:

a)

jednotlivé emitenty;

b)

typ emitenta;

c)

druh aktiva;

d)

každého člena clearingového systému;

e)

všechny členy clearingového systému.

3.   Limity koncentrace se stanoví konzervativně s přihlédnutím ke všem relevantním kritériím, včetně:

a)

finančních nástrojů vydaných emitenty stejného typu z hlediska hospodářských odvětví, činnosti, zeměpisné oblasti;

b)

výše úvěrového rizika finančního nástroje nebo emitenta na základě interního hodnocení ústřední protistranou. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska, a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

c)

likvidity a cenové volatility finančních nástrojů.

4.   Ústřední protistrana zajistí, aby jediná úvěrová instituce nebo rovnocenná finanční instituce z třetí země nebo subjekt, který je součástí téže skupiny jako úvěrová instituce, nebo finanční instituce z třetí země ručila maximálně za 10 % jejího zajištění. Pokud je zajištění, které ústřední protistrana obdržela v podobě záruk komerčních bank, vyšší než 50 % celkového zajištění, může být tento limit stanoven až na 25 %.

5.   Při výpočtu limitů stanovených v odstavci 2 zahrnuje ústřední protistrana celkovou expozici ústřední protistrany vůči emitentu, včetně výše kumulovaných úvěrových linek, depozitních certifikátů, termínovaných vkladů, spořících účtů, depozitních účtů, běžných účtů, nástrojů peněžního trhu a reverzního repa, které ústřední protistrana využívá. Tyto limity se nevztahují na zajištění v držení ústřední protistrany, které přesahuje minimální požadavky na marže, fond pro riziko selhání nebo jiné finanční zdroje.

6.   Při určování limitu koncentrace pro expozici ústřední protistrany vůči jednotlivým emitentům agreguje ústřední protistrana svou expozici vůči všem finančním nástrojům vydaným emitentem nebo subjektem skupiny, výslovně zaručeným emitentem nebo subjektem skupiny a vůči finančním nástrojům vydaným podniky, jejichž výhradním účelem je vlastnit výrobní prostředky, které jsou zásadní pro podnikání emitenta, a považuje ji za jediné riziko.

7.   Ústřední protistrana pravidelně sleduje adekvátnost svých strategií a postupů týkajících se limitu koncentrace. Ústřední protistrana reviduje své strategie a postupy týkající se limitu koncentrace alespoň jednou ročně a po každé zásadní změně, která má vliv na expozici ústřední protistrany.

8.   Ústřední protistrana informuje o použitelných limitech koncentrace a veškerých změnách těchto limitů příslušný orgán a členy clearingového systému.

9.   Pokud ústřední protistrana podstatně poruší limit koncentrace stanovený ve svých strategiích a postupech, bezodkladně informuje příslušný orgán. Ústřední protistrana zjedná nápravu porušení co nejdříve.

KAPITOLA XI

INVESTIČNÍ POLITIKA

(Článek 47 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 43

Vysoce likvidní finanční nástroje

1. Pro účely čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 lze dluhové nástroje považovat za vysoce likvidní, s minimálním úvěrovým a tržním rizikem, pokud se jedná o dluhové nástroje, které splňují každou z podmínek stanovených v příloze II.

Článek 44

Vysoce bezpečná ujednání pro uložení finančních nástrojů

1.   Pokud nemůže ústřední protistrana uložit finanční nástroje uvedené v článku 45 nebo ty, které jí byly složeny jako marže, příspěvky do fondu pro riziko selhání nebo příspěvky na jiné finanční zdroje, a to převedením vlastnického práva i práva ze zajištění, u provozovatele systému vypořádání cenných papírů, který zajistí plnou ochranu uvedených nástrojů, potom se takové finanční nástroje uloží u některé z těchto institucí:

a)

u centrální banky, která zajistí plnou ochranu uvedených nástrojů a umožní ústřední protistraně neprodlený přístup k finančním nástrojům, pokud je to třeba;

b)

u povolené úvěrové instituce podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES (9), která zajistí úplné oddělení a ochranu uvedených nástrojů a umožní ústřední protistraně neprodlený přístup k finančním nástrojům, pokud je to třeba, a o které může ústřední protistrana prokázat, že má na základě interního posouzení ústřední protistranou nízké úvěrové riziko. Při provádění takového hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

c)

u finanční instituce z třetí země, na kterou se vztahují a která splňuje ustanovení o obezřetnostním dohledu považované příslušnými orgány za alespoň tak přísné, jako jsou ta uvedená ve směrnici 2006/48/ES, a která má spolehlivé účetní postupy, bezpečnostní postupy a interní kontroly a jež zajistí úplné oddělení a ochranu uvedených nástrojů, umožní ústřední protistraně neprodlený přístup k finančním nástrojům, pokud je to bude třeba, a o které může ústřední protistrana prokázat, že má na základě interního posouzení ústřední protistranou nízké úvěrové riziko. Při provádění takového hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi.

2.   Pokud jsou finanční nástroje uloženy podle odst. 1 písm. b) nebo c), musí být drženy v rámci ujednání, která předcházejí veškerým ztrátám ústřední protistrany z důvodu selhání nebo platební neschopnosti povolené finanční instituce.

3.   Vysoce bezpečná ujednání pro uložení finančních nástrojů složených jako marže, příspěvků do fondu pro riziko selhání nebo příspěvků na jiné finanční zdroje povolí ústřední protistraně tyto finanční nástroje opětovně využít, pouze pokud jsou splněny podmínky v čl. 39 odst. 8 nařízení (EU) č. 648/2012 a pokud je cílem opětovného použití provedení plateb, řízení selhání člena clearingového systému nebo provedení interoperabilní dohody.

Článek 45

Vysoce bezpečná ujednání pro udržování hotovosti

1.   Pro účely čl. 47 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012 v případě, že je hotovost uložena jinde než u centrální banky, musí takový vklad splňovat každou z těchto podmínek:

a)

vklad je veden v jedné z těchto měn:

i)

měna, o jejíchž rizicích je ústřední protistrana schopna se značnou důvěrou doložit, že je schopna je řídit,

ii)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing obchodů v rámci zajištění přijatého v této měně;

b)

vklad se uloží u jednoho z těchto subjektů:

i)

povolené úvěrové instituce podle směrnice 2006/48/ES, o které může ústřední protistrana na základě svého interního posouzení doložit, že má nízké úvěrové riziko. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska, a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi,

ii)

finanční instituce z třetí země, na kterou se vztahují a která splňuje ustanovení o obezřetnostním dohledu považované příslušnými orgány za alespoň tak přísné, jako jsou ta uvedená ve směrnici 2006/48/ES, a která má spolehlivé účetní postupy, bezpečnostní postupy a interní kontroly a o které může ústřední protistrana na základě svého interního posouzení doložit, že má nízké úvěrové riziko. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska, a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi.

2.   Pokud je hotovost držena do příštího dne v souladu s odstavcem 1, potom ne méně než 95 % takové hotovosti, vypočtených za průměrné období jednoho kalendářního měsíce, se uloží prostřednictvím ujednání, která zabezpečí zajištění hotovosti vysoce likvidními finančními nástroji, které splňují požadavky článku 45, s výjimkou požadavku odst. 1 písm. c) uvedeného článku.

Článek 45

Limity koncentrace

1.   Ústřední protistrana vytvoří a provádí strategie a postupy, jež zajistí, že finanční nástroje, do kterých jsou její finanční zdroje investovány, zůstanou dostatečně diverzifikované.

2.   Ústřední protistrana stanoví limity koncentrace a monitoruje koncentraci svých finančních zdrojů, pokud jde o:

a)

jednotlivé finanční nástroje;

b)

druhy finančních nástrojů;

c)

jednotlivé emitenty;

d)

typy emitentů;

e)

protistrany, se kterými jsou uzavřena ujednání podle čl. 44 odst. 1 písm. b) a c) nebo čl. 45 odst. 2.

3.   Při zvažování typů emitentů zohlední ústřední protistrana tyto skutečnosti:

a)

geografické rozložení;

b)

vzájemné závislosti a vícečetné vztahy, které subjekt může s ústřední protistranou mít;

c)

výši úvěrového rizika;

d)

expozice, které ústřední protistraně vůči emitentu vznikají v souvislosti s produkty, jejichž clearing ústřední protistrana provádí.

4.   Strategie a postupy stanoví opatření ke zmírňování rizika, která mají být uplatněna, jestliže jsou limity koncentrace překročeny.

5.   Při určování limitu koncentrace pro expozici ústřední protistrany vůči jednotlivým emitentům nebo uschovatelům agreguje ústřední protistrana expozici vůči všem finančním nástrojům vydaným nebo výslovně zaručeným emitentem a veškeré finanční zdroje uložené u uschovatele a považuje ji za jediné riziko.

6.   Ústřední protistrana pravidelně sleduje adekvátnost svých strategií a postupů týkajících se limitu koncentrace. Kromě toho ústřední protistrana reviduje své strategie a postupy týkající se limitu koncentrace alespoň jednou ročně a po každé zásadní změně, která má vliv na expozici ústřední protistrany.

7.   Pokud ústřední protistrana poruší limit koncentrace stanovený ve svých strategiích a postupech, bezodkladně informuje příslušný orgán. Ústřední protistrana zjedná nápravu porušení co nejdříve.

Článek 46

Nehotovostní zajištění

V případě, že je zajištění přijato v podobě finančních nástrojů v souladu s ustanoveními kapitoly X, použijí se pouze články 44 a 45.

KAPITOLA XII

PŘEZKUM MODELŮ, ZÁTĚŽOVÉ TESTOVÁNÍ A ZPĚTNÉ TESTOVÁNÍ

(Článek 49 nařízení (EU) č. 648/2012)

ODDÍL 1

Modely a programy

Článek 47

Validace modelu

1.   Ústřední protistrana provede komplexní validaci svých modelů, jejich metodik a rámce pro řízení rizika likvidity používaných ke kvantifikaci, agregaci a řízení svých rizik. Jakékoli zásadní revize nebo změny modelů, jejich metodik a rámce pro řízení rizika likvidity podléhají před použitím odpovídající úrovni řízení, včetně doporučení předložených výborem pro rizika, a validací kvalifikovanou a nezávislou osobou.

2.   Postup validace ústřední protistrany je zdokumentován a přinejmenším uvádí strategie použité k testování metodik týkajících se marží ústřední protistrany, fondu pro riziko selhání a jiných finančních zdrojů, a rámce pro výpočet likvidních finančních zdrojů. Jakékoli zásadní revize nebo úpravy těchto strategií podléhají před použitím odpovídající úrovni řízení, včetně doporučení předložených výborem pro rizika, a validaci kvalifikovanou a nezávislou osobou.

3.   Komplexní validace zahrnuje přinejmenším:

a)

hodnocení koncepční spolehlivosti modelů a rámce, včetně podpůrných důkazů vzniklých v průběhu vypracování;

b)

přezkum probíhajících postupů monitorování, včetně ověření postupů a referenčních hodnot;

c)

přezkum parametrů a předpokladů použitých při vypracování modelů, jejich metodik a rámce;

d)

přezkum adekvátnosti a vhodnosti modelů, jejich metodik a rámce přijatých s ohledem na druhy smluv, na které se vztahují;

e)

přezkum přiměřenosti scénářů zátěžového testování v souladu s kapitolou VII a článkem 52;

f)

analýzu výsledků testování.

4.   Ústřední protistrana stanoví kritéria, na jejichž základě vyhodnocuje, zda její modely, metodiky a rámec pro řízení rizika likvidity mohou být úspěšně validovány. Tato kritéria zahrnují úspěšné výsledky testování.

5.   Pokud nejsou údaje o cenách ihned k dispozici nebo nejsou spolehlivé, ústřední protistrana taková cenová omezení řeší a přinejmenším přijme konzervativní předpoklady na základě pozorovaných korelovaných nebo souvisejících trhů a aktuálního chování trhu.

6.   Pokud nejsou údaje o cenách ihned k dispozici nebo nejsou spolehlivé, systémy a modely oceňování použité za tímto účelem podléhají odpovídající úrovni řízení, včetně doporučení předložených výborem pro rizika, a validaci a testování. Ústřední protistrana zadá validaci svých modelů oceňování na základě řady tržních scénářů kvalifikované a nezávislé osobě, aby bylo zajištěno, že její modely přesně produkují odpovídající ceny, a v případě potřeby upraví svůj výpočet počátečních marží, aby odrážel jakékoli riziko zjištěné modelem.

7.   Ústřední protistrana pravidelně provádí hodnocení teoretických i empirických vlastností svého modelu marží pro všechny finanční nástroje, jejichž clearing provádí.

Článek 48

Programy testování

1.   Ústřední protistrana má zavedeny strategie a postupy, které upřesňují programy zátěžového a zpětného testování, které používá k hodnocení vhodnosti, přesnosti, spolehlivosti a odolnosti modelů a jejich metodik používaných k výpočtu svých mechanismů kontroly rizik, včetně marže, příspěvků do fondu pro riziko selhání a jiných finančních zdrojů za nejrůznějších tržních podmínek.

2.   Strategie a postupy ústřední protistrany uvádějí rovněž podrobnosti o programu zátěžového testování, který ústřední protistrana používá k posouzení vhodnosti, přesnosti, spolehlivosti a odolnosti rámce pro řízení rizika likvidity.

3.   Tyto strategie a postupy zahrnují přinejmenším metodiky pro zahrnutí výběru a vypracování vhodného testování, včetně portfolia a výběru údajů o trhu, periodicity testování, zvláštních charakteristik rizika spojených s finančními nástroji, u nichž je prováděn clearing, analýzu výsledků testování a výjimky a příslušná potřebná nápravná opatření.

4.   Ústřední protistrana do všech testů zahrne veškeré pozice klienta.

ODDÍL 2

Zpětné testování

Článek 49

Postup zpětného testování

1.   Ústřední protistrana posoudí své krytí maržemi prostřednictvím následného porovnání zjištěných a očekávaných výsledků získaných použitím modelů marží. Taková analýza zpětného testování se provádí každý den s cílem vyhodnotit, zda existují nějaké testovací výjimky z krytí maržemi. Pokrytí se posuzuje s ohledem na stávající pozice finančních nástrojů a členů clearingového systému a bere v úvahu potenciální dopady vyplývající ze zajištění portfolia a případně související s interoperabilní ústřední protistranou.

2.   Ústřední protistrana v rámci svého programu zpětného testování zváží příslušné historické časové horizonty s cílem zajistit, aby použitý rozsah pozorování byl dostatečný ke zmírnění jakéhokoli nepříznivého dopadu na statistickou významnost.

3.   Ústřední protistrana ve svém programu zpětného testování zohlední přinejmenším jasné statistické testování a kritéria výkonnosti, které ústřední protistrana určí pro posouzení výsledků zpětného testování.

4.   Ústřední protistrana pravidelně podává zprávy o výsledcích a analýze zpětného testování v podobě, která neporušuje obchodní tajemství, výboru pro rizika a žádá jej o doporučení při přezkumu svého modelu marží.

5.   Výsledky a analýza zpětného testování jsou k dispozici všem členům clearingového systému a klientům, pokud je ústřední protistrana zná. Pro všechny ostatní klienty jsou výsledky a analýza zpětného testování k dispozici na vyžádání u příslušných členů clearingového systému. Tyto informace jsou shrnuty v podobě, která neporušuje obchodní tajemství, a členové clearingového systému a klienti mají přístup pouze k podrobným výsledkům a analýze zpětného testování, které se týkají jejich vlastních portfolií.

6.   Ústřední protistrana vymezí postupy, aby upřesnila opatření, která by mohla přijmout, pokud jde o výsledky analýzy zpětného testování.

ODDÍL 3

Testování a analýza citlivosti

Článek 50

Postup testování a analýzy citlivosti

1.   Ústřední protistrana provádí testování a analýzu citlivosti, aby posoudila pokrytí svých modelů marží za různých tržních podmínek, s využitím historických údajů z období realizovaných krizových tržních podmínek a hypotetických údajů za období nerealizovaných krizových tržních podmínek.

2.   Ústřední protistrana použije celou řadu parametrů a předpokladů, aby zachytila různé historické a hypotetické podmínky, včetně nejvolatilnějších období, ke kterým došlo na trzích, jež obsluhuje, a extrémních změn korelací mezi cenami smluv, u nichž ústřední protistrana provádí clearing, aby porozuměla, jak by výše krytí maržemi mohla být ovlivněna vysoce krizovými tržními podmínkami a změnami důležitých parametrů modelu.

3.   Analýza citlivosti se provádí pro řadu skutečných a reprezentativních portfolií členů clearingového systému. Tato reprezentativní portfolia se vybírají na základě citlivosti vůči faktorům významného rizika a korelacím, kterým je ústřední protistrana vystavena. Toto testování a analýza citlivosti jsou navrženy tak, aby byly testovány klíčové parametry a předpoklady modelu počáteční marže v řadě intervalů spolehlivosti s cílem určit citlivost systému na chyby při kalibraci těchto parametrů a předpokladů. Patřičnou pozornost je třeba věnovat časové struktuře rizikových faktorů a předpokládané korelaci mezi rizikovými faktory.

4.   Ústřední protistrana vyhodnotí potenciální ztráty pozic členů clearingového systému.

5.   Ústřední protistrana vezme případně v úvahu parametry odrážející souběžné selhání členů clearingového systému, kteří vydávají finanční nástroje, jejichž clearing ústřední protistrana provádí, nebo podkladový nástroj derivátů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí. Případně je třeba rovněž zohlednit dopady selhání klienta, který emituje finanční nástroje, jejichž clearing ústřední protistrana provádí, nebo podkladový nástroj derivátů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí.

6.   Ústřední protistrana pravidelně podává zprávy o výsledcích testování a analýze citlivosti v podobě, která neporušuje obchodní tajemství, výboru pro rizika a žádá jej o doporučení při přezkumu svého modelu marží.

7.   Ústřední protistrana vymezí postupy, aby upřesnila opatření, která by mohla přijmout, pokud jde o výsledky analýzy testování citlivosti.

ODDÍL 4

Zátěžové testování

Článek 51

Postup zátěžového testování

1.   Při zátěžovém testování ústřední protistrany se použijí zátěžové parametry, předpoklady a scénáře pro modely používané k odhadu expozic, aby se zajistilo, že její finanční zdroje jsou za mimořádných, ale možných tržních podmínek dostatečné k pokrytí těchto expozic.

2.   V rámci programu zátěžového testování ústřední protistrany se požaduje, aby ústřední protistrana pravidelně prováděla řadu zátěžových testů a zohlednila produktový mix ústřední protistrany a všechny prvky svých modelů a jejich metodik a svůj rámec pro řízení rizika likvidity.

3.   Program zátěžového testování ústřední protistrany stanoví, že zátěžové testy se provádí s využitím definovaných scénářů zátěžového testování, které se týkají jak realizovaných, tak hypotetických mimořádných, ale možných tržních podmínek podle kapitoly VII. Realizované podmínky, které se mají použít, se případně přezkoumají a upraví. Ústřední protistrana rovněž zváží jiné formy vhodných scénářů zátěžového testování, včetně mimo jiné technického nebo finančního selhání svých zúčtovacích bank, nostro zprostředkovatelů, bank provádějících úschovu, poskytovatelů likvidity nebo interoperabilních ústředních protistran.

4.   Ústřední protistrana musí být schopna rychle upravit své zátěžové testy tak, aby obsáhly nová nebo nově se objevující rizika.

5.   Ústřední protistrana zohlední potenciální ztráty vyplývající ze selhání klienta, pokud je znám, jenž provádí clearing přes více členů clearingového systému.

6.   Ústřední protistrana pravidelně podává zprávy o výsledcích a analýze zátěžového testování v podobě, která neporušuje obchodní tajemství, výboru pro rizika a žádá jej o doporučení při přezkumu svých modelů, jejich metodik a svého rámce pro řízení rizika likvidity.

7.   Výsledky a analýza zátěžového testování se zpřístupní všem členům clearingového systému a klientům, pokud je ústřední protistrana zná. Pro všechny ostatní klienty jsou výsledky a analýza testování k dispozici na vyžádání u příslušných členů clearingového systému. Tyto informace jsou shrnuty v podobě, která neporušuje obchodní tajemství, a členové clearingového systému a klienti mají přístup pouze k podrobným výsledkům a analýze zátěžového testování, které se týkají jejich vlastních portfolií.

8.   Ústřední protistrana vymezí postupy, aby upřesnila opatření, která by mohla přijmout, pokud jde o výsledky analýzy zátěžového testování.

Článek 52

Rizikové faktory zátěžového testování

1.   Ústřední protistrana stanoví relevantní rizikové faktory, které jsou specifické pro smlouvy, jejichž clearing provádí, jež by mohly ovlivnit její ztráty, a má k dispozici vhodnou metodu k měření. Zátěžové testování ústřední protistrany případně zohlední přinejmenším rizikové faktory specifické pro tyto druhy finančních nástrojů:

a)

smlouvy související s úrokovými sazbami: Rizikové faktory týkající se úrokových sazeb v každé měně, ve které ústřední protistrana provádí clearing finančních nástrojů. Modelování výnosové křivky se rozdělí do různých segmentů splatnosti s cílem zachytit změny volatility úrokových sazeb na výnosové křivce. Počet souvisejících rizikových faktorů závisí na komplexnosti smluv o úrokových sazbách, jejichž clearing ústřední protistrana provádí. Bazické riziko, které vyplývá z ne zcela korelovaných pohybů mezi vládními a ostatními úrokovými sazbami s pevným výnosem, se zaznamená odděleně;

b)

smlouvy související se směnnými kurzy: Rizikové faktory týkající se každé cizí měny, ve které ústřední protistrana provádí clearing finančních nástrojů, a směnného kurzu mezi měnou, v níž jsou realizovány výzvy k doplnění zajištění a měnou, ve které ústřední protistrana provádí clearing finančních nástrojů;

c)

smlouvy související s akciemi: Rizikové faktory týkající se volatility jednotlivých emisí akcií na všech trzích, kde ústřední protistrana provádí clearing, a volatility různých sektorů celkového akciového trhu. Propracovanost a povaha techniky modelování pro daný trh musí odpovídat expozici ústřední protistrany vůči celkovému trhu, jakož i její koncentraci při jednotlivých emisích akcií na daném trhu;

d)

komoditní smlouvy: Rizikové faktory, které zohledňují různé kategorie a podkategorie komoditních smluv a souvisejících derivátů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí, případně včetně změn výnosu z držení mezi derivátovými pozicemi a hotovostními pozicemi pro danou komoditu;

e)

smlouvy související s úvěry: Rizikové faktory, které zohledňují riziko pádu do defaultu, včetně kumulovaného rizika vyplývajícího z vícenásobných selhání, bazického rizika a volatility míry výtěžnosti.

2.   Ve svém zátěžovém testování se ústřední protistrana rovněž patřičně zaměří přinejmenším na tyto skutečnosti:

a)

korelace, včetně korelací mezi identifikovanými rizikovými faktory a podobnými smlouvami, jejichž clearing ústřední protistrana provádí;

b)

faktory týkající se implicitní a historické volatility smlouvy, u níž se provádí clearing;

c)

specifické charakteristiky všech nových smluv, u nichž má ústřední protistrana provést clearing;

d)

riziko koncentrace, a to včetně vůči členovi clearingového systému a subjektům v rámci skupiny členů clearingového systému;

e)

vzájemné závislosti a vícečetné vztahy;

f)

relevantní rizika včetně měnového rizika;

g)

stanovené limity expozic;

h)

riziko pozitivní korelace.

Článek 53

Zátěžové testování celkových finančních zdrojů

1.   Program zátěžového testování ústřední protistrany zajistí, aby její kombinace marží, příspěvků do fondu pro riziko selhání a jiných finančních zdrojů byla dostačující k pokrytí selhání nejméně dvou členů clearingového systému, vůči kterým má největší expozice, za mimořádných, ale možných tržních podmínek. Program zátěžového testování se také zaměří na případné ztráty vyplývající ze selhání subjektů téže skupiny jako dva členové clearingového systému, vůči nimž má největší expozice, za mimořádných, ale možných tržních podmínek.

2.   Program zátěžového testování ústřední protistrany zajistí, aby její marže a fond pro riziko selhání byly dostačující přinejmenším k pokrytí selhání člena clearingového systému, vůči kterému má největší expozice, nebo druhého a třetího největšího člena clearingového systému, jestliže je podle článku 42 nařízení (EU) č. 648/2012 součet jejich expozic větší.

3.   Ústřední protistrana provede pečlivou analýzu případných ztrát, které by mohla utrpět, a vyhodnotí potenciální ztráty pozic členů clearingového systému, včetně rizika, že likvidace takových pozic by mohla mít dopad na trh a na výši pokrytí maržemi ústřední protistrany.

4.   Ústřední protistrana musí ve svých zátěžových testech případně vzít v úvahu dopady selhání člena clearingového systému, který emituje finanční nástroje, jejichž clearing ústřední protistrana provádí, nebo podkladový nástroj derivátů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí. Případně je rovněž třeba zohlednit dopady selhání klienta, který emituje finanční nástroje, jejichž clearing ústřední protistrana provádí, nebo podkladový nástroj derivátů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí.

5.   Zátěžové testy ústřední protistrany zohlední likvidační období podle článku 26.

Článek 54

Zátěžové testování likvidních finančních zdrojů

1.   Program zátěžového testování ústřední protistrany zajistí, že její likvidní finanční zdroje jsou dostatečné v souladu s požadavky stanovenými v kapitole VIII.

2.   Ústřední protistrana má jasná a transparentní pravidla a postupy pro řešení nedostatku likvidních finančních zdrojů zdůrazněného v jejích zátěžových testech, aby zajistila vypořádání platebních povinností.

Ústřední protistrana má rovněž jasné postupy pro využívání výsledků a analýzy svých zátěžových testů, aby vyhodnotila a přizpůsobila adekvátnost svého rámce pro řízení rizik likvidity a poskytovatele likvidity.

3.   Scénáře zátěžových testů používané pro zátěžové testování likvidních finančních zdrojů zohlední strukturu a provoz ústřední protistrany a obsáhnou všechny subjekty, které by pro ni mohly představovat významné riziko likvidity. Tyto zátěžové testy rovněž vezmou v úvahu všechny silné vazby nebo podobné expozice mezi členy jejího clearingového systému, včetně jiných subjektů, které jsou součástí téže skupiny, a posoudí pravděpodobnost vícenásobných selhání a šíření nákazy mezi členy jejího clearingového systému, kterou mohou tato selhání způsobit.

ODDÍL 5

Pokrytí a využití výsledků testování

Článek 55

Udržování dostatečného pokrytí

1.   Ústřední protistrana vytvoří a udržuje postupy pro zachycení změn tržních podmínek, včetně nárůstu volatility či snížení likvidity finančních nástrojů, jejichž clearing provádí, s cílem rychle přizpůsobit výpočet svých maržových požadavků, aby odpovídajícím způsobem zohlednily nové podmínky na trhu.

2.   Ústřední protistrana provádí testování svého snížení hodnoty, aby zabezpečila, že zajištění lze proměnit na likvidní prostředky ve výši alespoň jeho snížené hodnoty za zjištěných, mimořádných, ale možných tržních podmínek.

3.   Pokud ústřední protistrana vybírá marže ve vztahu k portfoliu a nikoli k produktům, musí průběžně přezkoumávat a testovat kompenzace mezi produkty. Ústřední protistrana založí tyto kompenzace na obezřetné a ekonomicky smysluplné metodice, která odráží míru cenové závislosti mezi produkty. Ústřední protistrana zejména testuje, jak se korelace chovají během období skutečných a hypotetických krizových podmínek na trhu.

Článek 56

Přezkum modelů s použitím výsledků testování

1.   Ústřední protistrana má jasné postupy pro určení výše dodatečných marží, které možná bude muset vybrat, a to i vnitrodenně, a pro opětovné nastavení svého modelu marží, pokud zpětné testování naznačuje, že se model nechoval tak, jak se očekávalo, s tím výsledkem, že nestanoví příslušnou výši počáteční marže nezbytnou pro dosažení zamýšlené úrovně spolehlivosti. Pokud ústřední protistrana zjistila, že je nutné účtovat dodatečnou marži, učiní tak v rámci účtování příštích marží.

2.   Ústřední protistrana vyhodnotí zdroje výjimek z testování, na které upozornily její zpětné testy. V závislosti na zdroji výjimek rozhodne ústřední protistrana, zda je nutná zásadní změna modelu marží nebo modelů, které tvoří jeho vstupy, a zda je nutné nové nastavení stávajících parametrů.

3.   Ústřední protistrana vyhodnotí zdroje výjimek z testování, na které upozornily její zátěžové testy. Podle zdrojů výjimek rozhodne ústřední protistrana, zda je nutná zásadní změna jejích modelů, jejich metodik nebo rámce pro řízení rizika likvidity nebo zda je nutné opětovné nastavení stávajících parametrů a předpokladů.

4.   Pokud z výsledků testů vyplývá nedostatečné pokrytí marže, fondu pro riziko selhání nebo jiných finančních zdrojů, ústřední protistrana zvýší celkové pokrytí svých finančních zdrojů na přijatelnou úroveň při dalším účtování marží. Pokud z výsledků testů vyplývá nedostatek likvidních finančních zdrojů, ústřední protistrana zvýší své likvidní finanční zdroje na přijatelnou úroveň, jak nejdříve je to možné.

5.   Ústřední protistrana při přezkumu svých modelů, jejich metodik a rámce pro řízení rizika likvidity sleduje frekvenci opětovného výskytu výjimek z testování, aby řádně a bez zbytečného odkladu identifikovala a vyřešila problémy.

ODDÍL 6

Reverzní zátěžové testování

Článek 57

Reverzní zátěžové testování

1.   Ústřední protistrana provede reverzní zátěžové testy, které jsou navrženy tak, aby zjistily, za jakých tržních podmínek může kombinace jejích marží, fondu pro riziko selhání a jiných finančních zdrojů vést k nedostatečnému pokrytí úvěrových expozic, a kdy mohou být její likvidní finanční zdroje nedostatečné. Při provádění těchto testů modeluje ústřední protistrana mimořádné tržní podmínky, které přesahují rámec toho, co je považováno za možné tržní podmínky, aby pomohla určit omezení svých modelů, svého rámce pro řízení rizika likvidity, svých finančních zdrojů a svých likvidních finančních zdrojů.

2.   Ústřední protistrana vypracuje reverzní zátěžové testy přizpůsobené specifickým rizikům trhů a smlouvám, pro které poskytuje clearingové služby.

3.   Ústřední protistrana použije podmínky vymezené v odstavci 1 a výsledky a analýzu svého reverzního zátěžového testování, aby usnadnila identifikaci mimořádných, ale možných scénářů v souladu s kapitolou VII.

4.   Ústřední protistrana pravidelně podává zprávy o svých výsledcích a své analýze reverzního zátěžového testování v podobě, která neporušuje důvěrnost, aby výbor pro rizika mohl ve svém přezkumu vydat doporučení.

ODDÍL 7

Postupy pro případ selhání

Článek 58

Testování postupů pro případ selhání

1.   Ústřední protistrana testuje a reviduje své postupy pro případ selhání s cílem zajistit, aby byly účelné i účinné. Ústřední protistrana provádí jako součást testování svých postupů v případě selhání simulační cvičení.

2.   Ústřední protistrana po testování svých postupů pro případ selhání identifikuje veškeré nejistoty a vhodně své postupy přizpůsobí, aby tyto nejistoty zmírnila.

3.   Ústřední protistrana realizací simulačních cvičení ověří, zda všichni členové clearingového systému a případně klienti a jiné relevantní osoby, včetně interoperabilních ústředních protistran a případných poskytovatelů souvisejících služeb, jsou řádně informováni a jsou si vědomi postupů obsažených ve scénáři pro případ selhání.

ODDÍL 8

Četnost validace a testování

Článek 59

Četnost

1.   Ústřední protistrana provádí komplexní validaci svých modelů a jejich metodik nejméně jednou ročně.

2.   Ústřední protistrana provádí komplexní validaci svého rámce pro řízení rizika likvidity nejméně jednou ročně.

3.   Ústřední protistrana provádí plnou validaci svých modelů pro oceňování nejméně jednou ročně.

4.   Ústřední protistrana přezkoumá vhodnost postupů specifikovaných v článku 51 nejméně jednou ročně.

5.   Ústřední protistrana analyzuje a sleduje výkonnost svého modelu a pokrytí finančními zdroji v případě selhání zpětným testováním pokrytí maržemi nejméně jednou denně a prováděním zátěžových testů za použití standardních a předem stanovených parametrů a předpokladů nejméně jednou denně.

6.   Ústřední protistrana analyzuje a sleduje svůj rámec pro řízení rizika likvidity prováděním zátěžových testů svých likvidních finančních zdrojů nejméně jednou denně.

7.   Ústřední protistrana provádí podrobnou důkladnou analýzu výsledků testování nejméně jednou měsíčně, aby zajistila, že scénáře zátěžových testů, modely a rámec pro řízení rizika likvidity, základní parametry a předpoklady jsou správné. Tato analýza se provádí častěji za krizových tržních podmínek, a to včetně situace, kdy finanční nástroje, u nichž je prováděn clearing, nebo trhy, kde se poskytují služby, obecně vykazují vysokou volatilitu, stávají se méně likvidními nebo, pokud se velikost nebo koncentrace pozic držených jejími členy clearingového systému výrazně zvýší nebo pokud se očekává, že ústřední protistrana bude čelit krizovým tržním podmínkám.

8.   Analýza citlivosti se provádí nejméně jednou měsíčně, přičemž se použijí výsledky testů citlivosti. Tato analýza by měla být prováděna častěji, pokud jsou trhy nezvykle volatilní nebo méně likvidní nebo pokud se velikost nebo koncentrace pozic držených členy clearingového systému výrazně zvýší.

9.   Ústřední protistrana testuje nejméně jednou ročně kompenzace mezi finančními nástroji a způsob, jak se korelace chovají během období skutečných a hypotetických krizových tržních podmínek.

10.   Snížení hodnoty ústřední protistrany se testuje nejméně jednou měsíčně.

11.   Ústřední protistrana provádí reverzní zátěžové testy nejméně jednou za čtvrt roku.

12.   Ústřední protistrana své postupy pro případ selhání testuje a reviduje minimálně čtvrtletně a nejméně jednou ročně provádí simulační cvičení v souladu s článkem 61. Ústřední protistrana rovněž provádí simulační cvičení poté, co došlo k jakékoli zásadní změně jejích postupů pro případ selhání.

ODDÍL 9

Časové horizonty použité pro provádění testů

Článek 60

Časové horizonty

1.   Časové horizonty použité pro zátěžové testy jsou vymezeny v souladu s kapitolou VII a zahrnují budoucí mimořádné, ale možné tržní podmínky.

2.   Historické časové horizonty použité pro zpětné testy zahrnují údaje minimálně z posledního roku nebo dobu, po kterou provádí ústřední protistrana clearing relevantních finančních nástrojů, pokud je to méně než jeden rok.

ODDÍL 10

Zveřejňování informací

Článek 61

Informace, které mají být zveřejněny

1.   Ústřední protistrana zveřejní všeobecné zásady, které jsou základem pro její modely a jejich metodiky, povahu prováděných testů s obecným souhrnem výsledků testů a všechna přijatá nápravná opatření.

2.   Ústřední protistrana zveřejní klíčové aspekty svých postupů pro případ selhání, včetně:

a)

okolností, za nichž mohou být opatření přijata;

b)

toho, kdo může tato opatření učinit;

c)

rozsahu opatření, která mohou být přijata, včetně zacházení jak s vlastními pozicemi, tak s pozicemi klientů, finančními prostředky a aktivy;

d)

mechanismů pro řešení závazků ústřední protistrany vůči členům clearingového systému, kteří neselhali;

e)

mechanismů, jejichž cílem je pomoci řešit závazky člena clearingového systému, který selhal, vůči jeho klientům.

Článek 62

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Příloha I oddíl 2 písm. h) se použije po uplynutí tří let od data vstupu tohoto nařízení v platnost, pokud jde o obchody týkající se derivátů uvedených v čl. 2 odst. 4 písm. b) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (10).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 352, 21.12.2012, s. 32.

(4)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(5)  Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.

(6)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(7)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(8)  Viz strana 37 v tomto čísle Úředního věstníku.

(9)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1.


PŘÍLOHA I

Podmínky, které se vztahují na finanční nástroje, bankovní záruky a zlato považované za vysoce likvidní zajištění

ODDÍL 1

Finanční nástroje

Pro účely čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 jsou vysoce likvidním zajištěním ve formě finančních nástrojů finanční nástroje, které splňují podmínky podle přílohy II bodu 1 tohoto nařízení, nebo převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu, které splňují tyto podmínky:

a)

ústřední protistrana může příslušnému orgánu doložit, že finanční nástroje byly vydány emitentem, který má nízké úvěrové riziko na základě adekvátního interního hodnocení provedeného ústřední protistranou. Při provádění takového hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která určuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

b)

ústřední protistrana může příslušnému orgánu doložit, že finanční nástroje mají nízké tržní riziko na základě adekvátního interního hodnocení provedeného ústřední protistranou. Při provádění tohoto hodnocení uplatní ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí posudky;

c)

jsou denominovány v jedné z těchto měn:

i)

měna, u jejíhož rizika může ústřední protistrana příslušným orgánům doložit, že je schopna jej řídit,

ii)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing smluv, v rámci zajištění požadovaného k pokrytí expozic ústřední protistrany v této měně;

d)

jsou volně převoditelné a bez jakéhokoli regulatorního či právního omezení nebo nároků třetí osoby, které by narušily likvidaci;

e)

jsou předmětem aktivního přímého prodeje nebo repo trhu s různorodou skupinou kupujících a prodávajících, k nimž může ústřední protistrana prokázat spolehlivý přístup, a to i za krizových podmínek;

f)

mají spolehlivé cenové údaje, které se pravidelně zveřejňují;

g)

nejsou emitovány:

i)

členem clearingového systému, který poskytuje zajištění, nebo subjektem, který je součástí stejné skupiny jako člen clearingového systému, s výjimkou krytého dluhopisu a pouze v případě, že aktiva kryjící tento dluhopis jsou náležitě oddělena na základě spolehlivého právního rámce a splňují požadavky stanovené v tomto oddíle,

ii)

ústřední protistranou nebo subjektem, který je součástí téže skupiny jako ústřední protistrana,

iii)

subjektem, jehož obchodní činnost zahrnuje poskytování služeb, jež jsou kritické pro fungování ústřední protistrany, pokud tímto subjektem není centrální banka pocházející z EHP nebo emisní centrální banka měny, ve které má ústřední protistrana expozice;

h)

ani jinak nepodléhají významnému riziku pozitivní korelace.

ODDÍL 2

Bankovní záruky

1.

Záruka komerční banky podléhající limitům schváleným příslušným orgánem musí splňovat následující podmínky, aby byla přijata jako zajištění podle čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012:

a)

vydává se jako záruka za nefinančního člena clearingového systému;

b)

byla vydána emitentem, o němž ústřední protistrana může příslušnému orgánu doložit, že má nízké úvěrové riziko na základě adekvátního interního hodnocení provedeného ústřední protistranou. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

c)

je denominována v jedné z těchto měn:

i)

měna, u jejíhož rizika může ústřední protistrana příslušným orgánům doložit, že je schopna jej přiměřeně řídit,

ii)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing smluv, v rámci zajištění požadovaného k pokrytí expozic ústřední protistrany v této měně;

d)

je neodvolatelná, nepodmíněná a emitent nemůže využít žádnou právní nebo smluvní výjimku nebo obhajobu, aby se bránil zaplacení záruky;

e)

na požádání ji lze splatit během období likvidace portfolia člena clearingového systému, který selhal, pokud nemá žádná regulatorní, právní nebo provozní omezení;

f)

není emitována:

i)

subjektem, který je součástí téže skupiny jako nefinanční člen clearingového systému, na kterého se záruka vztahuje,

ii)

subjektem, jehož obchodní činnost zahrnuje poskytování služeb, jež jsou kritické pro fungování ústřední protistrany, pokud tímto subjektem není centrální banka pocházející z EHP nebo emisní centrální banka měny, ve které má ústřední protistrana expozice;

g)

ani jinak nepodléhá významnému riziku pozitivní korelace;

h)

je plně kryta zajištěním, které splňuje tyto podmínky:

i)

nepodléhá riziku pozitivní korelace, které vychází z korelace s úvěrovou situací ručitele nebo nefinančního člena clearingového systému, pokud toto riziko pozitivní korelace nebylo dostatečně zmírněno snížením hodnoty zajištění,

ii)

ústřední protistrana k němu má neprodlený přístup a je odolné proti úpadku v případě současného selhání člena clearingového systému a ručitele;

i)

přijatelnost ručitele byla ratifikována radou ústřední protistrany po úplném posouzení emitenta a právního, smluvního a operačního rámce záruky v zájmu vysoké účinnosti záruky a byla oznámena příslušnému orgánu.

2.

Bankovní záruka vystavená centrální bankou musí splňovat následující podmínky, aby byla přijata jako zajištění podle čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012:

a)

je vydána centrální bankou pocházející z EHP nebo emisní centrální bankou měny, ve které má ústřední protistrana expozice;

b)

je denominována v jedné z těchto měn:

i)

měna, u jejíhož rizika může ústřední protistrana příslušným orgánům doložit, že je schopna jej přiměřeně řídit,

ii)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing obchodů, v rámci zajištění požadovaného k pokrytí expozic ústřední protistrany v této měně;

c)

je neodvolatelná, nepodmíněná a emisní centrální banka nemůže využít žádnou právní nebo smluvní výjimku nebo obhajobu, aby se bránila zaplacení záruky;

d)

na požádání ji lze splatit během období likvidace portfolia člena clearingového systému, který selhal, pokud je bez jakýchkoli regulatorních, právních nebo provozních omezení nebo nároku jakékoli třetí osoby na ni.

ODDÍL 3

Zlato

Zlato musí být ve formě zlatých cihel z ryzího zlata a splňovat následující podmínky, aby bylo přijato jako zajištění podle čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012:

a)

drží ho přímo ústřední protistrana;

b)

je uloženo u centrální banky pocházející z EHP nebo emisní centrální banky měny, ve které má ústřední protistrana expozice, která má odpovídající mechanismy, aby chránila vlastnická práva člena clearingového systému nebo klientů ke zlatu, a umožňuje ústřední protistraně neprodlený přístup ke zlatu, je-li to potřeba;

c)

je uloženo u povolené úvěrové instituce podle směrnice 2006/48/ES, která má odpovídající mechanismy, aby chránila vlastnická práva člena clearingového systému nebo klientů ke zlatu, a umožňuje ústřední protistraně neprodlený přístup ke zlatu, je-li to potřeba, a ústřední protistrana může příslušnému orgánu doložit, že má nízké úvěrové riziko na základě adekvátního interního hodnocení provedeného ústřední protistranou. Při provádění takového hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení úvěrové instituce v konkrétní zemi;

d)

je uloženo u úvěrové instituce třetí země, která podléhá pravidlům obezřetnostního dohledu, jež jsou podle názoru příslušných orgánů alespoň stejně přísná jako pravidla stanovená ve směrnici 2006/48/ES, a dodržuje je a která má spolehlivé účetní postupy, postupy ochrany a interní kontroly a která má odpovídající mechanismy, aby chránila vlastnická práva člena clearingového systému nebo klientů ke zlatu, a umožňuje ústřední protistraně neprodlený přístup ke zlatu, je-li to potřeba, a ústřední protistrana může příslušnému orgánu doložit, že má nízké úvěrové riziko na základě adekvátního interního hodnocení provedeného ústřední protistranou. Při provádění takového hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která zohlední riziko vyplývající z usazení úvěrové instituce v konkrétní zemi.


PŘÍLOHA II

Podmínky, které se vztahují na vysoce likvidní finanční nástroje

1)

Pro účely čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 lze finanční nástroje považovat za vysoce likvidní, s minimálním úvěrovým a tržním rizikem, pokud se jedná o dluhové nástroje, které splňují každou z těchto podmínek:

a)

byly vydány nebo explicitně zaručeny:

i)

vládou,

ii)

centrální bankou,

iii)

mezinárodní rozvojovou bankou uvedenou v příloze VI části 1 oddíle 4.2 směrnice 2006/48/ES,

iv)

Evropským nástrojem finanční stability nebo případně Evropským mechanismem stability;

b)

ústřední protistrana může prokázat, že mají nízké úvěrové a tržní riziko na základě interního posouzení provedeného ústřední protistranou. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

c)

průměrná doba do splatnosti portfolia ústřední protistrany nepřesáhne dva roky;

d)

jsou denominovány v jedné z těchto měn:

i)

měna, u které může ústřední protistrana doložit, že je schopna její rizika řídit, nebo

ii)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing obchodů v rámci zajištění přijatého v této měně;

e)

jsou volně převoditelné a bez jakéhokoli regulatorního omezení nebo nároků třetí osoby, které by narušily likvidaci;

f)

jsou předmětem aktivního přímého prodeje nebo repo trhu s různorodou skupinou kupujících a prodávajících, a to i za krizových podmínek, a ústřední protistrana k nim má spolehlivý přístup;

g)

jsou pravidelně zveřejňovány spolehlivé údaje o cenách těchto nástrojů.

2)

Pro účely čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 lze za vysoce likvidní finanční investice s minimálním úvěrovým a tržním rizikem považovat rovněž derivátové smlouvy, pokud jsou uzavřeny za účelem:

a)

zajištění portfolia člena clearingového systému, který selhal, v rámci postupu ústřední protistrany pro řízení selhání, nebo

b)

zajištění měnového rizika vyplývajícího z jejího rámce pro řízení likvidity vypracovaného v souladu s kapitolou VIII.

Pokud jsou za těchto okolností použity derivátové smlouvy, jejich použití musí být omezeno na derivátové smlouvy, pro něž se pravidelně zveřejňují spolehlivé cenové údaje, a na dobu, která je nezbytná ke snížení úvěrového a tržního rizika, jemuž je ústřední protistrana vystavena.

Postup ústřední protistrany pro užití derivátových smluv schvaluje rada po konzultaci s výborem pro rizika.