ISSN 1977-0626
doi:10.3000/19770626.L_2013.043.ces
Úřední věstník
Evropské unie
L 43
České vydání
Právní předpisy
Ročník 56
14. února 2013
|
ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2013.043.ces |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 43 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 56 |
|
|
|
Opravy |
|
|
|
* |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
14.2.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 43/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 125/2013
ze dne 13. února 2013,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (1), a zejména na čl. 33 odst. 2 a 3 a čl. 38 písm. c) a d) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
S cílem zlepšit dohled nad třetími zeměmi uznanými v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007, jakož i nad kontrolními orgány a kontrolními subjekty uznanými podle čl. 33 odst. 3 uvedeného nařízení je vhodné zvýšit spolupráci uvedenými uznanými třetími zeměmi. Proto by se měla umožnit výměna zkušeností tím, že se šetření na místě budou účastnit pozorovatelé. |
|
(2) |
Vzhledem ke zkušenostem získaným s prováděním systému rovnocennosti je nezbytné objasnit, že zpracované zemědělské produkty a všechny složky těchto produktů, které jsou dováženy ze třetích zemí s kontrolními orgány nebo kontrolními subjekty uznanými podle čl. 33 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007, podléhaly kontrolnímu systému uznanému pro účely rovnocennosti v souladu s právními předpisy Unie. |
|
(3) |
Ze zkušeností vyplývá, že potíže mohou nastat při výkladu důsledků nesrovnalostí nebo porušení týkajících se ekologického statusu produktu. Aby se předešlo dalším potížím a objasnil se vztah mezi nařízením Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí (2), a nařízením Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (3), je nutné připomenout povinnosti kontrolních orgánů nebo kontrolních subjektů členských států, pokud jde o nevyhovující produkty dovážené ze třetích zemí uznaných podle čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007 nebo ze třetích zemí s kontrolními orgány nebo kontrolními subjekty uznanými podle čl. 33 odst. 3 uvedeného nařízení. Dále by se měla objasnit výměna informací, pokud jde o nesrovnalosti, mezi Komisí, členskými státy a příslušným orgánem uznané třetí země nebo uznaným kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem. |
|
(4) |
V zájmu zlepšení kontroly dovážených ekologických produktů by členské státy měly informovat ostatní členské státy a Komisi o každém dovozním povolení uděleném podle článku 19 nařízení (ES) č. 1235/2008, a to ve lhůtě 15 dní ode dne vydání tohoto povolení. |
|
(5) |
Příloha III nařízení (ES) č. 1235/2008 obsahuje seznam třetích zemí, jejichž systém produkce a kontrolní opatření pro ekologickou produkci zemědělských produktů jsou uznány za rovnocenné systému a opatřením stanoveným v nařízení (ES) č. 834/2007. Na základě nových informací, které Komise obdržela od třetích zemí od poslední změny uvedené přílohy, by v seznamu měly být provedeny některé změny. |
|
(6) |
Uznání rovnocennosti Indie se vztahuje na nezpracované rostlinné produkty a zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny, které byly vypěstovány v Indii. Příslušný orgán Indie však Komisi oznámil nové pokyny týkající se zpracovaných produktů, jež jsou v rozporu s podmínkami, podle nichž byla Indie uznána za rovnocennou zemi. Na základě těchto informací by se specifikace týkající se Indie měla změnit tak, aby v ní byl zrušen odkaz na zpracované produkty určené k použití jako potraviny. |
|
(7) |
Uznání rovnocennosti Japonska se vztahuje na nezpracované rostlinné produkty a na složky ve zpracovaných zemědělských produktech určených k použití jako potraviny, které byly vypěstovány v Japonsku. Japonsko předložilo Komisi žádost o uznání rovnocennosti rovněž pro zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny, jež byly připraveny ze složek dovezených ze zemí, které Japonsko uznalo za rovnocenné. Z posouzení těchto informací a jednání s orgány Japonska vyplynulo, že pravidla, kterými se v uvedené zemi řídí produkce a kontroly zpracovaných produktů určených k použití jako potraviny připravované z daných dovezených složek, jsou rovnocenná pravidlům stanoveným nařízením (ES) č. 834/2007. Uznání rovnocennosti Japonska by se tak mělo vztahovat též na zpracované produkty určené k použití jako potraviny, které byly připraveny ze složek dovezených ze zemí, které Japonsko uznalo za rovnocenné. |
|
(8) |
V příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008 je stanoven seznam kontrolních subjektů a kontrolních orgánů, které jsou oprávněny provádět kontroly a vydávat potvrzení ve třetích zemích pro účely rovnocennosti. Na základě nových informací, které Komise obdržela od kontrolních subjektů a kontrolních orgánů uvedených v dané příloze, by v seznamu měly být provedeny některé změny. |
|
(9) |
Komise posoudila žádosti o zařazení na seznam v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008, které obdržela 31. října 2012. Na uvedený seznam by měly být zařazeny kontrolní subjekty a kontrolní orgány, u nichž následné posouzení všech obdržených informací vedlo k závěru, že splňují příslušné požadavky. |
|
(10) |
Nařízení (ES) č. 1235/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(11) |
Aby bylo možné zajistit hladký přechod, pokud jde o seznamy uznaných třetích zemí a uznaných kontrolních subjektů a kontrolních orgánů, pro změny příloh III a IV nařízení (ES) č. 1235/2008 by mělo být stanoveno pozdější datum použitelnosti. |
|
(12) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem regulativního Výboru pro ekologickou produkci, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 1235/2008 se mění takto:
|
1) |
V čl. 8 odst. 3 se doplňuje druhý pododstavec, který zní: „Komise může přizvat odborníky z jiných třetích zemí uznaných podle čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007, aby se účastnili šetření na místě jako pozorovatelé.“ |
|
2) |
V čl. 13 odst. 4 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno c), které zní:
|
|
3) |
Článek 15 se mění takto:
|
|
4) |
V článku 19 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Každý členský stát podá ostatním členským státům a Komisi informace o každém povolení uděleném podle tohoto článku, včetně informací o dotčených normách produkce a kontrolních opatřeních, do 15 dní ode dne jeho vydání.“ |
|
5) |
Příloha III se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení. |
|
6) |
Příloha IV se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Nicméně ustanovení čl. 1 bodů 5 a 6 se použijí ode dne 1. dubna 2013.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.
V Bruselu dne 13. února 2013.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.
PŘÍLOHA I
Příloha III nařízení (ES) č. 1235/2008 se mění takto:
|
1) |
Body 1 a 2 textu, který se vztahuje k Indii, se nahrazují tímto: „INDIE 1. Kategorie produktů:
2. Původ: produkty kategorie A a F, které byly vypěstovány v Indii.“ |
|
2) |
Bod 2 textu, který se vztahuje k Japonsku, se nahrazuje tímto: „2. Původ: produkty kategorie A a F a ekologicky vypěstované složky v produktech kategorie D, které byly vypěstovány v Japonsku nebo byly do Japonska dovezeny:
|
(*1) Kromě mořských řas.
PŘÍLOHA II
Příloha IV nařízení (ES) č. 1235/2008 se mění takto:
|
1) |
Text týkající se „Abcert AG“ se nahrazuje tímto: „ „ Abcert AG “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
2) |
Za text, který se vztahuje k „Abcert AG“, se vkládá nový text, který zní: „ „ Afrisco Certified Organic, CC “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
3) |
Za text, který se vztahuje k „Argencert SA“, se vkládá nový text, který zní: „ „ AsureQuality Limited “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
4) |
Text týkající se „Australian Certified Organic“ se nahrazuje tímto: „ „ Australian Certified Organic “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
5) |
Text týkající se „Austria Bio Garantie GmbH“ se nahrazuje tímto: „ „ Austria Bio Garantie GmbH “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
6) |
Za text, který se vztahuje k „Austria Bio Garantie GmbH“, se vkládá nový text, který zní: „ „ Balkan Biocert Skopje “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
7) |
Text týkající se „BCS Öko-Garantie GmbH“ se nahrazuje tímto: „ „ BCS Öko-Garantie GmbH “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
8) |
Text týkající se „Bioagricert S.r.l.“ se nahrazuje tímto: „ „ Bioagricert S.r.l. “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
9) |
Text týkající se „BioGro New Zealand Limited“ se nahrazuje tímto: „ „ BioGro New Zealand Limited “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
10) |
Za text, který se vztahuje k „BioGro New Zealand Limited“, se vkládá nový text, který zní: „ „ Bio.inspecta AG “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
11) |
Text týkající se „Bio Latina Certificadora“ se nahrazuje tímto: „ „ Bio Latina Certificadora “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
12) |
Text týkající se „CERES Certification of Environmental Standards GmbH“ se nahrazuje tímto: „ „ CERES Certification of Environmental Standards GmbH “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
13) |
Text týkající se „Ecocert SA“ se nahrazuje tímto: „ „ Ecocert SA “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
14) |
Text týkající se „Florida Certified Organic Growers and Consumers, Inc. (FOG), DBA as Quality Certification Services (QCS)“ se nahrazuje tímto: „ „ Florida Certified Organic Growers and Consumers, Inc. (FOG), DBA as Quality Certification Services (QCS) “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
15) |
Text týkající se „IBD Certifications Ltd“ se nahrazuje tímto: „ „ IBD Certifications Ltd “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
16) |
Text týkající se „IMO Control Latinoamérica Ltda.“ se nahrazuje tímto: „ „ IMO Control Latinoamérica Ltda. “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
17) |
Za text, který se vztahuje k „IMO Control Private Limited“, se vkládá nový text, který zní: „ „ IMO-Control Sertifikasyon Tic. Ltd. Ști “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
18) |
Text týkající se „Indocert“ se nahrazuje tímto: „ „ Indocert “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
19) |
Text týkající se „Institute for Marketecology (IMO)“ se nahrazuje tímto: „ „ Institute for Marketecology (IMO) “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
20) |
Text týkající se „Istituto Certificazione Etica e Ambientale“ se nahrazuje tímto: „ „ Istituto Certificazione Etica e Ambientale “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
21) |
Text týkající se „Lacon GmbH“ se nahrazuje tímto: „ „ LACON GmbH “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
22) |
Text týkající se „Organic agriculture certification Thailand“ se nahrazuje tímto: „ „ Organic agriculture certification Thailand “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
23) |
Text týkající se „Organización Internacional Agropecuaria“ se nahrazuje tímto: „ „ Organización Internacional Agropecuaria “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
24) |
Za text, který se vztahuje k „Quality Assurance International“, se vkládá nový text, který zní: „ „ SGS Austria Controll-Co. GmbH “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
25) |
Text týkající se „Suolo e Salute srl“ se nahrazuje tímto: „ „ Suolo e Salute srl “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
26) |
Za text, který se vztahuje k „Suolo e Salute srl“, se vkládá nový text, který zní: „ „ TÜV Nord Integra “
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(2) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(3) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
|
14.2.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 43/24 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 126/2013
ze dne 13. února 2013,
kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (1), a zejména na článek 131 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Do přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 byla převzata omezení původně stanovená ve směrnici Rady 76/769/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (2). V příloze XVII záznamu 6 odstavci 1 uvedeného nařízení byl termín „výrobek“ použitý v původním omezení pro azbest ve směrnici 76/769/EHS nahrazen termínem „předmět“, který se nevztahuje na směsi. Aby se odstavec 1 záznamu 6 vztahoval na tytéž položky jako uvedená směrnice, měl by do něj být doplněn termín „směsi“. |
|
(2) |
Výjimky uvedené v příloze XVII záznamech 16 a 17 nařízení (ES) č. 1907/2006, pokud jde o použití uhličitanů olova a síranů olova v barvách pro restaurování a údržbu uměleckých děl a historických budov a jejich interiérů, by se měly vztahovat nejen na jejich použití, ale také na jejich uvádění na trh, aby uvedené barvy mohly být k dispozici i pro restaurátorské a údržbářské práce. |
|
(3) |
Omezení uvedená v příloze XVII záznamech 28, 29 a 30 nařízení (ES) č. 1907/2006 odkazují na specifický koncentrační limit stanovený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (3) a na koncentrační limit stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (4), které se použijí proto, aby bylo možné určit, zda se na látku nebo směs vztahuje uvedené omezení. Mělo by být objasněno, že koncentrační limit stanovený ve směrnici 1999/45/ES se použije pouze tehdy, pokud není stanoven specifický koncentrační limit v příloze VI části 3 nařízení (ES) č. 1272/2008. |
|
(4) |
Nařízení Komise (EU) č. 519/2012 ze dne 19. června 2012, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (5), doplnilo chlorované parafíny s krátkým řetězcem (dále jen „SCCP“) do přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (6). Výroba a používání SCCP a jejich uvádění na trh jsou tedy zakázány, s výhradou určitých specifických výjimek. Záznam 42 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006, který zakazuje dvě použití SCCP, jež jsou nyní zakázána podle nařízení (ES) č. 850/2004, se stal nadbytečným, a proto by měl být zrušen. |
|
(5) |
Měla by se používat harmonizovaná zkušební metoda přijatá Evropským výborem pro normalizaci pro stanovení obsahu ve vodě rozpustného šestimocného chromu v cementu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/53/ES ze dne 18. června 2003, kterou se po dvacáté šesté mění směrnice Rady 76/769/EHS týkající se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (nonylfenol, nonylfenol ethoxylát a cement) (7). Pro objasnění by záznam 47 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 měl obsahovat odkaz na uvedenou zkušební metodu. |
|
(6) |
Látka methylendifenyldiisokyanát (MDI) v příloze XVII záznamu 56 nařízení (ES) č. 1907/2006, identifikovaná číslem CAS 26447-40-5 a číslem ES 247-714-0, zahrnuje veškeré izomerní směsi a všechny specifické izomery. Určité specifické izomery však mají specifická čísla CAS nebo ES. Aby bylo jasné, že jsou zahrnuty všechny izomery, měla by být doplněna tři specifická čísla CAS a ES. |
|
(7) |
Nařízením Komise (ES) č. 552/2009 ze dne 22. června 2009, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o přílohu XVII (8), byly zrušeny poznámky E, H a S v předmluvě k dodatkům 1–6 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 a rovněž v dodatcích 1, 2, 3, 5 a 6. Z důvodů soudržnosti by se poznámky E, H a S měly zrušit i v dodatku 4. |
|
(8) |
V záznamu týkajícím se diisopentylftalátu v dodatku 6 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 jsou uvedena nesprávná čísla ES a CAS a měl by být opraven. |
|
(9) |
Evropský výbor pro normalizaci přijal nové normy ohledně zkušebních metod pro azobarviva. Aby se uvedené normy zohlednily, je proto nezbytné aktualizovat přílohu XVII dodatek 10 nařízení (ES) č. 1907/2006. |
|
(10) |
Nařízení (ES) č. 1907/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(11) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 133 nařízení (ES) č. 1907/2006, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. února 2013.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 201.
(3) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.
(4) Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.
(5) Úř. věst. L 159, 20.6.2012, s. 1.
(6) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7.
PŘÍLOHA
Příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se mění takto:
|
1) |
V záznamu 6 sloupci 2 odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
|
|
2) |
V záznamu 16 sloupci 2 se druhý odstavec nahrazuje tímto: „Členské státy však mohou v souladu s ustanoveními úmluvy Mezinárodní organizace práce (ILO) č. 13 na svém území povolit používání látky nebo směsi pro restaurování a údržbu uměleckých děl a historických budov a jejich interiérů a rovněž jejich uvádění na trh pro toto použití. Pokud členský stát tuto výjimku využije, informuje o tom Komisi.“ |
|
3) |
V záznamu 17 sloupci 2 se druhý odstavec nahrazuje tímto: „Členské státy však mohou v souladu s ustanoveními úmluvy Mezinárodní organizace práce (ILO) č. 13 na svém území povolit používání látky nebo směsi pro restaurování a údržbu uměleckých děl a historických budov a jejich interiérů a rovněž jejich uvádění na trh pro toto použití. Pokud členský stát tuto výjimku využije, informuje o tom Komisi.“ |
|
4) |
V záznamech 28, 29 a 30 sloupci 2 odstavci 1 se první pododstavec pátá odrážka nahrazuje tímto:
|
|
5) |
V záznamu 40 sloupci 1 se slova „uvedeného nařízení“ nahrazují slovy „nařízení (ES) č. 1272/2008“. |
|
6) |
Záznam 42 se zrušuje. |
|
7) |
V záznamu 47 sloupci 2 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:
|
|
8) |
V záznamu 56 se sloupec 1 nahrazuje tímto:
|
|
9) |
V dodatku 4 se ve sloupci s nadpisem „Poznámky“ zrušují odkazy na poznámky E, H a S. |
|
10) |
V dodatku 6 se záznam týkající se 1,2-benzendikarboxylové kyseliny, dipentylesteru, rozvětveného a lineárního n-pentyl-isopentylftalátu, di-n-pentylftalátu a diisopentylftalátu nahrazuje tímto:
|
|
11) |
Dodatek 10 se nahrazuje tímto: „Dodatek 10 Záznam 43 – Azobarviva – Seznam zkušebních metod Seznam zkušebních metod
|
|
14.2.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 43/28 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 127/2013
ze dne 13. února 2013,
kterým se mění přílohy I a II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 třetí pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V příloze I nařízení (ES) č. 1905/2006 je stanoven seznam způsobilých zemí na základě seznamu příjemců pomoci Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který má být změněn Komisí v souladu s pravidelnými přezkumy seznamu příjemců pomoci prováděnými Výborem pro rozvojovou pomoc OECD. |
|
(2) |
V příloze II nařízení (ES) č. 1905/2006 je pro účely vymezení osob způsobilých k účasti na zadávání zakázek nebo poskytování grantů stanoven seznam příjemců pomoci Výboru pro rozvojovou pomoc OECD, který se má zveřejnit a aktualizovat v souladu s týmiž přezkumy. |
|
(3) |
Po revizi uvedeného seznamu příjemců pomoci Výboru pro rozvojovou pomoc OECD by měla Komise změnit přílohu I nařízení (ES) č. 1905/2006 a informovat o tom Radu a Evropský parlament. Komise by měla rovněž aktualizovat a zveřejnit přílohu II nařízení (ES) č. 1905/2006 a informovat o tom Radu a Evropský parlament. |
|
(4) |
Je tudíž vhodné vymazat Omán ze seznamu zemí způsobilých podle čl. 1 odst. 1, jež jsou uvedeny v příloze I, a odpovídajícím způsobem aktualizovat přílohu II nařízení (ES) č. 1905/2006. |
|
(5) |
Evropský parlament a Rada o tom budou příslušným způsobem informovány, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 1905/2006 se mění takto:
|
1) |
Příloha I se nahrazuje přílohou I tohoto nařízení. |
|
2) |
Příloha II se nahrazuje přílohou II tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. února 2013.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
PŘÍLOHA I
ZEMĚ ZPŮSOBILÉ PODLE ČL. 1 ODST. 1
Latinská Amerika
|
1. |
Argentina |
|
2. |
Bolívie |
|
3. |
Brazílie |
|
4. |
Chile |
|
5. |
Kolumbie |
|
6. |
Kostarika |
|
7. |
Kuba |
|
8. |
Ekvádor |
|
9. |
Salvador |
|
10. |
Guatemala |
|
11. |
Honduras |
|
12. |
Mexiko |
|
13. |
Nikaragua |
|
14. |
Panama |
|
15. |
Paraguay |
|
16. |
Peru |
|
17. |
Uruguay |
|
18. |
Venezuela |
Asie
|
19. |
Afghánistán |
|
20. |
Bangladéš |
|
21. |
Bhútán |
|
22. |
Kambodža |
|
23. |
Čína |
|
24. |
Indie |
|
25. |
Indonésie |
|
26. |
Korejská lidově demokratická republika |
|
27. |
Laos |
|
28. |
Malajsie |
|
29. |
Maledivy |
|
30. |
Mongolsko |
|
31. |
Myanmar |
|
32. |
Nepál |
|
33. |
Pákistán |
|
34. |
Filipíny |
|
35. |
Srí Lanka |
|
36. |
Thajsko |
|
37. |
Vietnam |
Střední Asie
|
38. |
Kazachstán |
|
39. |
Kyrgyzská republika |
|
40. |
Tádžikistán |
|
41. |
Turkmenistán |
|
42. |
Uzbekistán |
Střední východ
|
43. |
Írán |
|
44. |
Irák |
|
45. |
Jemen |
jižní Afrika
|
46. |
Jihoafrická republika |
PŘÍLOHA II
SEZNAM PŘÍJEMCŮ OFICIÁLNÍ ROZVOJOVÉ POMOCI VÝBORU PRO ROZVOJOVOU POMOC OECD
v platnosti pro zprávy o finančních tocích v letech 2011, 2012 a 2013
|
Nejméně rozvinuté země |
Další země s nízkými příjmy (HND na obyvatele < 1 005 USD v roce 2010) |
Země a území s nižšími středními příjmy (HND na obyvatele 1 006 USD – 3 975 USD v roce 2010) |
Země a území s vyššími středními příjmy (HND na obyvatele 3 976 USD – 12 275 USD v roce 2007) |
|
Afghánistán |
Keňa |
Arménie |
Albánie |
|
Angola |
Korejská lidově demokratická republika |
Belize |
Alžírsko |
|
Bangladéš |
Kyrgyzská republika |
Bolívie |
(*1) Anguilla |
|
Benin |
Jižní Súdán |
Kamerun |
Antigua a Barbuda |
|
Bhútán |
Tádžikistán |
Kapverdy |
Argentina |
|
Burkina Faso |
Zimbabwe |
Konžská republika |
Ázerbájdžán |
|
Burundi |
|
Pobřeží slonoviny |
Bělorusko |
|
Kambodža |
|
Egypt |
Bosna a Hercegovina |
|
Středoafrická republika |
|
Salvador |
Botswana |
|
Čad |
|
Fidži |
Brazílie |
|
Komory |
|
Gruzie |
Chile |
|
Demokratická republika Kongo |
|
Ghana |
Čína |
|
Džibutsko |
|
Guatemala |
Kolumbie |
|
Rovníková Guinea |
|
Guyana |
Cookovy ostrovy |
|
Eritrea |
|
Honduras |
Kostarika |
|
Etiopie |
|
Indie |
Kuba |
|
Gambie |
|
Indonésie |
Dominika |
|
Guinea |
|
Irák |
Dominikánská republika |
|
Guinea-Bissau |
|
Kosovo (1) |
Ekvádor |
|
Haiti |
|
Marshallovy ostrovy |
Bývalá jugoslávská republika Makedonie |
|
Kiribati |
|
Federativní státy Mikronésie |
Gabon |
|
Laos |
|
Moldavsko |
Grenada |
|
Lesotho |
|
Mongolsko |
Írán |
|
Libérie |
|
Maroko |
Jamajka |
|
Madagaskar |
|
Nikaragua |
Jordánsko |
|
Malawi |
|
Nigérie |
Kazachstán |
|
Mali |
|
Pákistán |
Libanon |
|
Mauritánie |
|
Papua Nová Guinea |
Libye |
|
Mosambik |
|
Paraguay |
Malajsie |
|
Myanmar |
|
Filipíny |
Maledivy |
|
Nepál |
|
Srí Lanka |
Mauricius |
|
Niger |
|
Svazijsko |
Mexiko |
|
Rwanda |
|
Sýrie |
Černá Hora |
|
Samoa |
|
(*1) Tokelau |
(*1) Montserrat |
|
Svatý Tomáš a Princův ostrov |
|
Tonga |
Namibie |
|
Senegal |
|
Turkmenistán |
Nauru |
|
Sierra Leone |
|
Ukrajina |
Niue |
|
Šalomounovy ostrovy |
|
Uzbekistán |
Palau |
|
Somálsko |
|
Vietnam |
Panama |
|
Súdán |
|
Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy |
Peru |
|
Tanzanie |
|
|
Srbsko |
|
Východní Timor |
|
|
Seychely |
|
Togo |
|
|
Jihoafrická republika |
|
Tuvalu |
|
|
(*1) Svatá Helena |
|
Uganda |
|
|
Svatý Kryštof a Nevis |
|
Vanuatu |
|
|
Svatá Lucie |
|
Jemen |
|
|
Svatý Vincenc a Grenadiny |
|
Zambie |
|
|
Surinam |
|
|
|
|
Thajsko |
|
|
|
|
Tunisko |
|
|
|
|
Turecko |
|
|
|
|
Uruguay |
|
|
|
|
Venezuela |
|
|
|
|
(*1) Wallis a Futuna |
(*1) Území.
(1) Tím není dotčen status Kosova podle mezinárodního práva.
|
14.2.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 43/33 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 128/2013
ze dne 13. února 2013
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
|
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. února 2013.
Za Komisi, jménem předsedy,
José Manuel SILVA RODRÍGUEZ
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
|
(EUR/100 kg) |
||
|
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
|
0702 00 00 |
IL |
90,4 |
|
MA |
51,5 |
|
|
TN |
63,2 |
|
|
TR |
106,5 |
|
|
ZZ |
77,9 |
|
|
0707 00 05 |
EG |
191,6 |
|
MA |
176,1 |
|
|
TR |
166,5 |
|
|
ZZ |
178,1 |
|
|
0709 91 00 |
EG |
91,5 |
|
ZZ |
91,5 |
|
|
0709 93 10 |
MA |
51,9 |
|
TR |
116,4 |
|
|
ZZ |
84,2 |
|
|
0805 10 20 |
EG |
48,7 |
|
MA |
54,7 |
|
|
TN |
46,9 |
|
|
TR |
64,0 |
|
|
ZZ |
53,6 |
|
|
0805 20 10 |
MA |
97,8 |
|
ZZ |
97,8 |
|
|
0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90 |
IL |
131,7 |
|
KR |
135,8 |
|
|
MA |
129,1 |
|
|
TR |
75,8 |
|
|
ZZ |
118,1 |
|
|
0805 50 10 |
EG |
83,9 |
|
MA |
60,5 |
|
|
TR |
67,4 |
|
|
ZZ |
70,6 |
|
|
0808 10 80 |
CN |
99,8 |
|
MK |
36,4 |
|
|
US |
206,8 |
|
|
ZZ |
114,3 |
|
|
0808 30 90 |
AR |
138,7 |
|
CL |
218,0 |
|
|
CN |
72,1 |
|
|
TR |
176,8 |
|
|
US |
140,7 |
|
|
ZA |
109,5 |
|
|
ZZ |
142,6 |
|
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ ZZ “ znamená „jiného původu“.
ROZHODNUTÍ
|
14.2.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 43/35 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 12. února 2013
o jmenování jedné německé členky Výboru regionů
(2013/79/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,
s ohledem na návrh německé vlády,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015. |
|
(2) |
Po skončení mandátu paní Evy QUANTE-BRANDTOVÉ se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Členkou Výboru regionů je na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2015, jmenována:
|
— |
paní Ulrike HILLEROVÁ, Staatsrätin, Mitglied des Senats der Freien Hansestadt Bremen. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 12. února 2013.
Za Radu
předseda
M. NOONAN
|
14.2.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 43/36 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 13. února 2013,
kterým se zastavuje antidumpingové řízení týkající se dovozu svařovaných trub, trubek a dutých profilů se čtvercovým nebo obdélníkovým příčným průřezem, ze železa (kromě litiny) nebo z oceli (kromě nerezavějící oceli), pocházejících z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Turecka a Ukrajiny
(2013/80/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,
po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
A. POSTUP
|
(1) |
Dne 16. února 2012 obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) podnět týkající se údajného dumpingu působícího újmu týkajícího se dovozu svařovaných trub, trubek a dutých profilů se čtvercovým nebo obdélníkovým příčným průřezem, ze železa (kromě litiny) nebo z oceli (kromě nerezavějící oceli) (dále jen „duté profily“), pocházejících z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Turecka a Ukrajiny (dále jen „dotčené země“). |
|
(2) |
Podnět byl podán jménem výrobců v Unii (dále jen „žadatelé“), kteří představují více než 25 % celkové výroby dutých profilů v Unii. Uvedený podnět obsahoval důkazy prima facie o existenci dumpingu a o podstatné újmě působené dumpingovým dovozem, což bylo považováno za dostatečné k zahájení antidumpingového řízení. |
|
(3) |
Po konzultaci s poradním výborem tedy Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (2) zahájila antidumpingové řízení týkající se dovozu dutých profilů pocházejících z dotčených zemí. |
|
(4) |
Komise zaslala dotazníky výrobnímu odvětví Unie, vyvážejícím výrobcům v dotčených zemích, dovozcům a orgánům Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Turecka a Ukrajiny. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně předložit svá stanoviska a podat žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. |
|
(5) |
Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. |
B. STAŽENÍ PODNĚTU A ZASTAVENÍ ŘÍZENÍ
|
(6) |
Dopisem Komisi ze dne 23. listopadu 2012 žadatelé oficiálně stáhli svůj podnět. |
|
(7) |
Podle čl. 9 odst. 1 základního nařízení platí, že pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno, s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Unie. |
|
(8) |
Komise usoudila, že by stávající řízení mělo být zastaveno, jelikož šetření neodhalilo žádné důvody ani okolnosti, které by naznačovaly, že zastavení řízení není v zájmu Unie. |
|
(9) |
Zúčastněné strany o tom byly patřičně informovány a dostaly příležitost vyjádřit své stanovisko. Komise neobdržela žádné připomínky, jež by naznačovaly, že zastavení řízení není v zájmu Unie. |
|
(10) |
Komise proto dospěla k závěru, že antidumpingové řízení týkající se dovozu dutých profilů pocházejících z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Turecka a Ukrajiny do Unie by mělo být zastaveno bez uložení opatření, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Antidumpingové řízení týkající se dovozu svařovaných trub, trubek a dutých profilů se čtvercovým nebo obdélníkovým příčným průřezem, ze železa (kromě litiny) nebo z oceli (kromě nerezavějící oceli), v současnosti kódů KN 7306 61 92 a 7306 61 99 , pocházejících z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Turecka a Ukrajiny se zastavuje.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 13. února 2013.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
|
14.2.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 43/38 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 13. února 2013,
kterým se ukončuje antidumpingové řízení týkající se dovozu bílého fosforu, nazývaného též elementární nebo žlutý fosfor, pocházejícího z Republiky Kazachstán
(2013/81/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,
po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
A. POSTUP
1. ZAHÁJENÍ ŠETŘENÍ
|
(1) |
Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala Evropská komise dne 17. prosince 2011 o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu bílého fosforu, nazývaného též elementární nebo žlutý fosfor, pocházejícího z Republiky Kazachstán (dále jen „Kazachstán“ nebo „dotčená země“) do Unie. |
|
(2) |
Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 7. listopadu 2011 společností Thermphos International BV (dále jen „žadatel“), jediným výrobcem bílého fosforu v Unii, představujícím tudíž celkovou výrobu v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení. |
2. STRANY DOTČENÉ ŘÍZENÍM
|
(3) |
O zahájení řízení Komise úředně vyrozuměla žadatele, jediného známého vyvážejícího výrobce v dotčené zemi, výrobce ve srovnatelné zemi, dovozce, obchodníky, uživatele, o kterých je známo, že se jich to týká, a zástupce Kazachstánu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení. |
|
(4) |
Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. Byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny veškeré ústní a písemné připomínky zúčastněných stran. |
|
(5) |
Aby mohl vyvážející výrobce v Kazachstánu, o kterém je známo, že se ho to týká, předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo požadovat individuální zacházení, zaslala Komise tomuto vyvážejícímu výrobci formulář žádosti. Kromě toho Komise zaslala formulář žádosti orgánům Kazachstánu. Jediný známý vyvážející výrobce v Kazachstánu se přihlásil a požádal o zacházení jako v tržním hospodářství. |
|
(6) |
Komise zaslala dotazník známému vyvážejícímu výrobci v dotčené zemi a žadateli a ti Komisi poskytli své odpovědi. |
|
(7) |
Vzhledem ke zjevně vysokému počtu dovozců, kteří nejsou ve spojení a jichž se toto šetření potenciálně týkalo, se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku podle článku 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a uvedli informace v souladu s oznámením o zahájení řízení. Pouze sedm společností poskytlo informace uvedené v oznámení o zahájení. Uvedly, že jsou dovozci/uživateli dotčeného výrobku. Vzhledem k nízkému počtu dovozců, kteří se přihlásili, se mělo za to, že výběr vzorku nebude nutný. Komise následně zaslala těmto stranám jak dotazník pro dovozce, tak dotazník pro uživatele. Kromě toho se jako uživatelé přihlásilo více než 30 společností a Komise jim zaslala dotazník pro uživatele. Pět společností vyplnilo oba dotazníky, jedna společnost dotazník pro dovozce a sedm společností dotazník pro uživatele. Dlužno poznamenat, že jeden uživatel se následně rozhodl dále nespolupracovat. |
|
(8) |
Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie, a provedla inspekci v prostorách následujících společností:
|
3. OBDOBÍ ŠETŘENÍ
|
(9) |
Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období šetření“). Posouzení vývojových tendencí týkajících se stanovení újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“). |
4. NEULOŽENÍ PROZATÍMNÍCH OPATŘENÍ
|
(10) |
Usoudilo se, že uložení prozatímních opatření by nebylo vhodné, a to především vzhledem k potřebě další analýzy některých aspektů příčinné souvislosti a zájmů Unie. |
|
(11) |
Všechny zúčastněné strany obdržely informační dokument, v němž jsou uvedeny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bylo rozhodnuto nezavést prozatímní opatření (dále jen „informační dokument“). Několik zúčastněných stran ke zjištěním uvedeným v informačním dokumentu písemně vyjádřilo své stanovisko. Stranám, které o to požádaly, byla dána příležitost k vyslyšení. |
5. PRÁVA ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A OCHRANA DŮVĚRNOSTI INFORMACÍ
|
(12) |
Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze jediný výrobce, bylo nutné kvůli zachování důvěrnosti informací citlivé údaje indexovat nebo uvést v určitém rozmezí. Jelikož existuje pouze jediný vyvážející výrobce a pouze omezený počet dovozců na trhu Unie, bylo dále z téhož důvodu nutné indexovat všechny číselné údaje týkající se spotřeby, objemu dovozu z dotčené země i z jiných zemí a dovozních cen. Podobně ani u uživatelů nebylo kvůli jejich omezenému počtu ve většině případů možné uvést skutečné údaje. |
B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
1. DOTČENÝ VÝROBEK
|
(13) |
Dotčeným výrobkem je bílý fosfor, nazývaný též elementární nebo žlutý fosfor, pocházející z Kazachstánu a v současné době označovaný kódem KN ex 2804 70 00 (dále jen „bílý fosfor“ nebo „dotčený výrobek“). |
|
(14) |
Bílý fosfor je chemický prvek, který se získává z fosfátové horniny a který má široké použití. Bílý fosfor se používá jako výchozí látka pro nekyselinové aplikace zejména pro výrobu léčiv a chemických látek používaných v zemědělství, pro výrobu kyseliny fosforečné a jejích derivátů, které se používají v potravinách a čisticích prostředcích, a pro výrobu fosforových slitin, které lze využít v metalurgii. Šetření odhalilo, že existuje pouze jeden typ dotčeného výrobku. |
2. OBDOBNÝ VÝROBEK
|
(15) |
Šetření odhalilo, že bílý fosfor vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie a bílý fosfor vyráběný v dotčené zemi a vyvážený do Unie mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a způsoby použití. Proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují tyto výrobky předběžně za obdobné. Vzhledem k rozhodnutí ohledně zacházení jako v tržním hospodářství, které je uvedeno ve 14. až 17. bodě odůvodnění, a ke skutečnosti, že údaje výrobce na srovnatelném trhu nebyly využity, nebylo přijato žádné rozhodnutí týkající se obdobného výrobku vyráběného a prodávaného na srovnatelném trhu. |
C. DUMPING
1. ZACHÁZENÍ JAKO V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
|
(16) |
V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z Kazachstánu stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro toho vyvážejícího výrobce, u kterého se zjistilo, že splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Tato kritéria jsou stručně a pouze pro snazší orientaci shrnuta níže:
|
|
(17) |
Jediný známý vyvážející výrobce v Kazachstánu (dále jen „vyvážející výrobce“) požádal o zacházení jako v tržním hospodářství a předložil příslušný formulář žádosti. Údaje v něm uvedené Komise ověřila při inspekci v prostorách dotčené společnosti. |
|
(18) |
S ohledem na ověřené důkazy byl učiněn závěr, že společnost splňuje všechny požadavky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a proto jí může být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. |
|
(19) |
Výsledek šetření ohledně zacházení jako v tržním hospodářství Komise sdělila vyvážejícímu výrobci, kazašským orgánům a žadateli a poskytla jim možnost vyjádřit své připomínky. |
|
(20) |
Žadatel uvedl, že existují spojení mezi vyvážejícím výrobcem a kazašským státem a že dotčená společnost neposkytla důkazy o tom, kdo je jejím skutečným vlastníkem. Šetření však odhalilo, že uvedená společnost má formu „společnosti s ručením omezeným“ v souladu s právním řádem Kazachstánu a že jejími bezprostředními podílníky jsou dvě soukromé společnosti. Bylo ověřeno, že kazašský stát v této společnosti ani přímo, ani nepřímo nevlastní žádný podíl. Šetření tedy potvrdilo, že společnost je zcela v soukromém vlastnictví. Tvrzení žadatele v tomto ohledu byla proto odmítnuta. |
|
(21) |
Dále bylo uváděno, že uvedená společnost má společný podnik s jednou státem vlastněnou či financovanou společností, což jí má zajistit zvýhodněný přístup ke státnímu financování. Šetření sice existenci společného podniku potvrdilo, tento podnik však během období šetření nevykonával žádnou činnost a zabýval se pouze kyselinou fosforečnou, což je zcela odlišné odvětví než odvětví bílého fosforu. Tvrzení žadatele v tomto ohledu byla proto odmítnuta. |
|
(22) |
Bylo zkoumáno složení a fungování správní a dozorčí rady, hlavních rozhodovacích orgánů společnosti. Výsledky šetření neodhalily žádný zásah ze strany státu. |
|
(23) |
Žadatel dále tvrdil, že výrobní náklady dotčené společnosti jsou zkreslené a neodrážejí standardní tržní podmínky, zejména pokud jde o náklady na těžbu fosfátové horniny, která je jednou z hlavních surovin. Šetření odhalilo, že společnost získává fosfátovou horninu z přidržených kazašských dolů a využívá přitom svých výlučných těžebních práv. Tato práva byla zakoupena, oceněna v reálných hodnotách a náležitě prokázána. Společnost dále zaplatila daň z příjmu právnických osob, daň z těžby nerostných surovin i ostatní související náklady ve stejné výši jako všechny ostatní těžební společnosti v Kazachstánu. Finanční závazky související s těmito povinnostmi tvořily součást celkových provozních nákladů společnosti. Na základě těchto skutečností byl učiněn závěr, že nedošlo k žádnému významnému zásahu státu a že náklady spojené s těžbou fosfátové horniny nejsou zkreslené. Tvrzení žadatele v tomto ohledu byla proto odmítnuta. |
|
(24) |
Dodávky elektrické energie, jež představuje významnou část celkových nákladů výroby, zajišťují dodavatelé, kteří nejsou ve spojení. Šetření prokázalo, že průměrná cena elektrické energie je u dotčené společnosti nižší než průměrná cena u ostatních průmyslových uživatelů v Kazachstánu. Uvedená společnost však patří k největším spotřebitelům energie v zemi a nebylo zjištěno, že by tato praxe odporovala zásadám tržního hospodářství. Žadatel tvrdil, že společnost má prospěch ze zvýhodněných cen dodávek elektrické energie, když využívá přepravní soustavy vlastněné státem. Toto tvrzení se však během šetření nepotvrdilo. Proto byl učiněn závěr, že v souvislosti s náklady na elektrickou energii k žádnému významnému zásahu státu nedošlo, a tvrzení žadatele v tomto ohledu byla odmítnuta. |
|
(25) |
Ostatními významnými surovinami jsou koks, fosfátový uhelný prach, křemenec, elektrody, brikety a křemičitá ruda. Všechny tyto suroviny byly zakoupeny na mezinárodním trhu od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení a pocházejí převážně z Číny a Ruska, nebo byly získány z místních zdrojů. Šetření neodhalilo žádný zásah státu v souvislosti s nákupem nebo stanovováním cen těchto surovin. |
|
(26) |
Žadatel dále tvrdil, že ačkoli v Kazachstánu existuje příslušný právní rámec, pracovní i sociální práva kazašských zaměstnanců jsou v praxi státem potlačována, což má v dotčené společnosti dopad na mzdy a její náklady na pracovní sílu. Šetření prokázalo, že pracovníci jsou vedením společnosti přijímáni a propouštěni bez vnějších omezení a vztahuje se na ně zákonem stanovená minimální mzda. Bylo zjištěno, že společnost dodržuje všechny příslušné kazašské právní předpisy a se všemi zaměstnanci má uzavřeny samostatné pracovní smlouvy. Šetření tedy neodhalilo žádný zásah státu a tvrzení žadatele v tomto ohledu byla odmítnuta. |
|
(27) |
A konečně žadatel tvrdil, že jelikož se bílý fosfor na kazašském trhu neprodává, je na tomto trhu s velkou pravděpodobností uplatňováno omezení prodeje. Obchodní licence společnosti však žádné omezení prodeje neobsahuje, a to ani na domácím, ani na vývozním trhu. Skutečnost, že se bílý fosfor na domácím trhu neprodává, je způsobena tím, že v Kazachstánu není po tomto výrobku poptávka a chybí zde i odpovídající zpracovatelská kapacita. Tvrzení žadatele v tomto ohledu byla proto odmítnuta. |
|
(28) |
Společnost disponovala jedním účetnictvím, které bylo každoročně prověřováno nezávislými auditorskými společnostmi v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví a bylo používáno pro všechny účely. |
|
(29) |
Finanční účetnictví společnosti ukázalo, že společnost poskytla bezúročné půjčky, které však byly během období šetření plně splaceny. Bezúročné půjčky mezi společnostmi, jež jsou ve spojení, a dokonce ani mezi těmi, které ve spojení nejsou, jako takové mezinárodní účetní standardy nezakazují, nýbrž povolují za určitých podmínek, jako je dodržování požadavku na vykazování a uvádění těchto půjček ve finančním účetnictví. Šetření v tomto ohledu neodhalilo žádné nesrovnalosti a všechny požadavky týkající se účetnictví byly splněny. |
|
(30) |
Bylo zjištěno, že se na uvedenou společnost vztahují příslušné právní předpisy o úpadku a o vlastnictví, jejichž uplatňování má pro fungování společností zaručit právní jistotu a stabilitu. Nic nenaznačovalo, že by tyto právní předpisy nebyly u uvedené společnosti uplatňovány a prováděny. |
|
(31) |
Šetření neodhalilo žádná omezení týkající se používání a přepočtů zahraniční měny. Devizové transakce společnosti byly prováděny podle tržních kurzů a společnost mohla se svými finančními prostředky volně nakládat. |
2. BĚŽNÁ HODNOTA
|
(32) |
V návaznosti na zjištění uvedená ve 14. bodě odůvodnění, která se týkají žádosti společnosti o zacházení jako v tržním hospodářství, byla běžná hodnota určena na základě čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení. |
|
(33) |
Uvedená společnost během období šetření neprodávala bílý fosfor na domácím trhu a v Kazachstánu nepůsobili ani žádní jiní prodejci nebo výrobci bílého fosforu. Běžná hodnota tudíž nemohla být určena na základě prodejních cen na domácím trhu v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Běžná hodnota proto byla vypočtena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení, a to na základě nákladů na výrobu dotčeného výrobku, k nimž byla připočtena přiměřená částka pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk. |
|
(34) |
Šetření odhalilo, že vykázané výrobní náklady nezahrnovaly odpisové náklady na těžební práva, které k nim proto bylo nutné připočíst. V tomto ohledu byla výše ročních odpisových nákladů na těžební práva týkajících se dotčeného výrobku, vyčíslená na základě „reálných hodnot“ shledána přiměřenou. |
|
(35) |
Po zveřejnění informačního dokumentu vyvážející výrobce tvrdil, že podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení by měly být náklady stanoveny na základě záznamů vedených stranou, která byla předmětem šetření. Vzhledem k tomu, že odpisové náklady na těžební práva byly zohledněny pouze v účetní závěrce mateřské společnosti vyvážejícího výrobce se sídlem mimo Kazachstán, a v zhledem k tomu, že tato společnost by nebyla předmětem šetření, stanovení nákladů vyvážejícího výrobce by se nemělo zakládat na informacích zaznamenaných v účetní závěrce této společnosti. |
|
(36) |
Připomíná se, že vzhledem k tomu, že se místo pro těžbu fosfátové horniny nachází v Kazachstánu a že vyvážející výrobce těžil fosfátovou horninu za účelem výroby bílého fosforu, náklady zaznamenané v účetní závěrce vyvážejícího výrobce by opravdu měly zahrnovat odpisové náklady na těžební práva. Záznamy vyvážejícího výrobce proto podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení přiměřeně neodrážely náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který byl předmětem šetření. Z tohoto důvodu bylo oprávněné, aby se náklady přiměřeným způsobem opravily. |
|
(37) |
Účetní závěrka mateřské společnosti byla konsolidovanou účetní závěrkou pro celou skupinu, tj. obsahovala i údaje o činnostech vyvážejícího výrobce v Kazachstánu. Zaznamenaná těžební práva se týkala celkových těžebních činností, a to včetně činností vyvážejícího výrobce v souvislosti s výrobou bílého fosforu. Uznalo se proto za oprávněné, aby se na tomto základě vykázané výrobní náklady opravily. |
|
(38) |
Vyvážející výrobce kromě toho tvrdil, že zaznamenané odpisové náklady představovaly celkové odpisové náklady na veškerá těžební práva skupiny společností v souvislosti s výrobou různých výrobků včetně bílého fosforu. Částka odpisových nákladů přidaná k vykázaným výrobním nákladům bílého fosforu by se však měla vztahovat pouze na odpisové náklady přímo spojené s výrobou bílého fosforu. Toto tvrzení bylo akceptováno a výrobní náklady přiměřeným způsobem opraveny, tedy přidělením celkových odpisových nákladů na činnosti související pouze s výrobou bílého fosforu. |
|
(39) |
Při určení částek pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk se v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení vycházelo ze skutečných částek vynaložených na výrobu a prodej výrobků stejné obecné skupiny na domácím trhu, jelikož na kazašském domácím trhu nepůsobili žádní jiní výrobci bílého fosforu. V této souvislosti se přihlíželo zejména k chemických výrobkům, jako jsou umělá hnojiva a jiné deriváty bílého fosforu. |
|
(40) |
Na základě zveřejnění informačního dokumentu vyvážející výrobce tvrdil, že částky brané v úvahu při určení zisku týkající se „ostatních výrobků“ nejsou přiměřené. Především tvrdil, že proces výroby některých z těchto výrobků a obchodní podmínky pro jejich prodej byly výrazně odlišné od procesu výroby a obchodních podmínek při prodeji bílého fosforu, a při prodeji daných výrobků byla proto dosažena vyšší zisková rozpětí. Uváděl, že pokud jde o stanovení ziskového rozpětí pro účely konstrukce běžné hodnoty, částky pro zisk by měly být stanoveny na základě ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, tj. jakoukoli jinou rozumnou metodou. V této souvislosti tvrdil, že by se měl zohledňovat zisk z bílého fosforu dosažený při prodeji na vývoz do Unie nebo dalších třetích zemí, nebo případně průměr těchto ziskových rozpětí. Nakonec zaznělo tvrzení, že v případě, že by nebylo přijatelné nic z výše uvedeného, mělo by být zohledněno průměrné ziskové rozpětí mateřské společnosti v souvislosti s výrobou a prodejem veškerých výrobků během období šetření. |
|
(41) |
Informace týkající se různých výrobních procesů pro výrobu „ostatních výrobků“, jakož i odlišných obchodních podmínek při jejich prodeji byly poskytnuty až ve velmi pozdní fázi šetření a nebyly podepřeny žádnými důkazy. Rovněž nebylo prokázáno, zda a do jaké míry mají tyto údajné rozdíly dopad na prodejní ceny a následně na zisková rozpětí. Vyvážející výrobce neprokázal, že by kterákoli z výše navržených metodik v rámci použití čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení opravdu přinesla přesnější výsledky než metodika vycházející z čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení. Nebylo především vysvětleno, do jaké míry by prodej na vývoz měl podmínky prodeje srovnatelné s prodejem na domácím trhu, a proto by představoval přiměřenou náhradu za prodej na domácím trhu. Proto musela být tato tvrzení zamítnuta. |
3. VÝVOZNÍ CENA
|
(42) |
Veškeré do Unie vyvezené výrobky byly v Unii prodávány přímo nezávislým odběratelům, a proto byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen, které byly během období šetření za dotčený výrobek skutečně zaplaceny, nebo které je za něj třeba zaplatit. |
|
(43) |
Po zveřejnění informačního dokumentu vyvážející výrobce namítal, že použitá výrobní cena je nesprávná. Poznamenejme, že stanovení vývozní ceny vycházelo z ověřených informací předložených vyvážejícím výrobcem během šetření a že proto neexistoval žádný základ k opravě těchto údajů. Tento požadavek proto musel být zamítnut. |
4. SROVNÁNÍ
|
(44) |
Vypočtená běžná hodnota a vývozní cena se porovnávaly na základě ceny ze závodu. |
|
(45) |
Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty ze závodu a vývozní ceny byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedena náležitá úprava o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Úpravy se týkaly přepravy v dotčené zemi a v Unii, manipulačních a vedlejších nákladů a úvěrových nákladů a byly provedeny ve všech případech, kdy byly shledány za přiměřené, přesné a podložené ověřenými důkazy. |
5. DUMPINGOVÁ ROZPĚTÍ
|
(46) |
V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení se dumpingové rozpětí pro vyvážejícího výrobce v Kazachstánu zjišťovalo na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny. |
|
(47) |
Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla maximální, neboť jediný spolupracující vyvážející výrobce představoval 100 % vývozu dotčeného výrobku, bylo celostátní clo stanoveno ve stejné výši, jakou platí spolupracující vyvážející výrobce. |
|
(48) |
Na základě výše uvedené metodiky byla dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, stanovena takto:
|
D. ÚJMA
1. VÝROBA V UNII A VÝROBNÍ ODVĚTVÍ UNIE
|
(49) |
Podnět podala společnost Thermphos International B.V. (dále jen „žadatel“), která je jediným výrobcem bílého fosforu v Unii a představuje veškerou výrobu Unie. |
|
(50) |
Žadatel proto tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a bude tedy nadále označován jako „odvětví Unie“. |
|
(51) |
Po zveřejnění informačního dokumentu musela společnost Thermphos International B.V. vyhlásit úpadek a později, 21. listopadu 2012, obvodní soud v Bredě nařídil likvidaci společnosti. V důsledku toho výrobní odvětví Unie ukončilo svoji výrobu bílého fosforu. V tiskové zprávě, kterou vydalo, však uvedlo, že zbývající zásoby bílého fosforu postačují na to, aby bylo možno dále několik měsíců pokračovat v dodávkách dceřiným společnostem, které z bílého fosforu vyrábějí výrobky. Výrobní odvětví Unie zatím pod dohledem provádí deaktivaci svých závodů na výrobu bílého fosforu. Souběžně s tím pokračují jednání o případném převzetí s výhledem na možné obnovení výroby bílého fosforu v krátkodobém časovém horizontu. |
|
(52) |
Několik zúčastněných stran tvrdilo, že vzhledem k uvedenému vývoji by mělo být šetření okamžitě ukončeno, neboť výrobní odvětví Unie přestalo existovat. V reakci na taková tvrzení je třeba poznamenat, že výrobní odvětví Unie bílý fosfor vyrábělo po celé období šetření a že pokud stále pokračuje řízení o úpadku a jednání o možném převzetí, není jisté, zda výroba bílého fosforu skutečně natrvalo skončí, či zda má ukončení výroby pouze dočasnou povahu. Je proto předčasné vyvozovat závěr, že výrobní odvětví Unie přestalo existovat. Tvrzení týkající se ukončení řízení byla proto na základě uvedených důvodů zamítnuta. |
2. URČENÍ PŘÍSLUŠNÉHO TRHU UNIE
|
(53) |
Výrobní odvětví Unie je vertikálně integrováno a podstatná část jeho výroby šla na využití pro vlastní spotřebu. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že jediný výrobce v Unii využívá významnou část vyráběného bílého fosforu jako surovinu k výrobě různých navazujících výrobků používaných zejména ve farmaceutickém odvětví, v zemědělství, potravinářství a v chemickém průmyslu. Toto využití pro vlastní spotřebu nevstoupilo na volný trh a nebylo předmětem přímé hospodářské soutěže s dovozem dotčeného výrobku. Na druhou stranu bylo zjištěno, že výroba určená k prodeji na volném trhu dovozu dotčeného výrobku přímo konkuruje. |
|
(54) |
Pro určení toho, zda výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, se proto považovalo za vhodné při analýze určitých ukazatelů újmy ve všech možných případech rozlišovat u výrobního odvětví Unie mezi prodejem na volném trhu a prodejem na závislém trhu. |
|
(55) |
Pokud jde o ziskovost a peněžní tok, analýza se zaměřila na oblast volného trhu, jelikož ceny na závislém trhu neodrážely tržní ceny, které mají dopad na výše uvedené ukazatele. Pokud jde o návratnost investic, nebylo možné rozlišit mezi investicemi provedenými v souvislosti s výrobkem prodávaným na volném trhu a výrobkem prodávaném na závislém trhu, a proto byla návratnost investic posuzována na úrovni celkového trhu. Také spotřeba, objem prodeje, prodejní ceny a podíly na trhu Unie byly analyzovány a vyhodnocovány na základě situace panující na volném trhu, kde transakce probíhaly za běžných tržních podmínek umožňujících svobodný výběr dodavatele. Vývoj těchto ukazatelů na závislém trhu byl nicméně rovněž vzat v úvahu a porovnán s údaji pro volný trh, aby bylo možno stanovit, zda situace na závislém trhu mohla pravděpodobně změnit zjištění vyplývající z analýzy samotného volného trhu. |
|
(56) |
Bylo však zjištěno, že následující ekonomické ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie by měly být zkoumány s ohledem na veškerou činnost výrobního odvětví Unie (včetně využití pro vlastní spotřebu): výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, růst, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy, schopnost získat kapitál a rozsah dumpingových rozpětí. Důvodem je skutečnost, že tyto ukazatele mohou být ovlivněny dumpingovým dovozem bez ohledu na to, zda je výrobek dále použit v rámci společnosti nebo skupiny společností pro účely dalšího zpracování nebo zda je prodán na volném trhu. Závislý trh a volný trh jsou dále společně označovány jako „celkový trh“. |
|
(57) |
Jedna zúčastněná strana tvrdila, že analýza ukazatelů újmy by měla vycházet z celkového trhu, protože analýza výhradně na základě volného trhu by neumožňovala spolehlivé posouzení situace, a to vzhledem k zvláštnímu postavení výrobního odvětví Unie, které přesunulo svoji pozornost především na využití pro vlastní spotřebu, a tak není údajně vnímáno jako skutečný dodavatel bílého fosforu na volném trhu. |
|
(58) |
Jak se uvádí výše v 55. bodě odůvodnění, analýza se zaměřila na volný trh, jen pokud jde o ziskovost a peněžní tok. Bylo to kvůli skutečnosti, že ceny na závislém trhu neodrážely tržní ceny, které měly vliv na uvedené ukazatele. Šetření se kromě toho zaměřilo především na volný trh, neboť prodej na trhu vlastní spotřeby nečelí konkurenci výrobků prodávaných na volném trhu, a to včetně dumpingového dovozu. Zúčastněná strana nevysvětlila, proč by analýza, v níž se počítá s trhem vlastní spotřeby, byla přesto smysluplnější. Pokud jde o všechny ostatní ukazatele, analýza se podle potřeby zaměřovala na činnosti v rámci celkového trhu na jedné straně a v rámci volného trhu a trhu vlastní spotřeby zvlášť na straně druhé. Činnosti výrobního odvětví Unie na všech trzích byly v případě potřeby dostatečně zohledněny a toto tvrzení bylo zamítnuto. |
|
(59) |
Tatáž zúčastněná strana navíc tvrdila, že Komise při zkoumání vývoje ukazatelů újmy porovnávala situaci na konci posuzovaného období a nebrala v úvahu konkrétní tendence během celého posuzovaného období. Postup Komise ve skutečnosti spočívá v hodnocení ukazatelů újmy po celé posuzované období a v případě potřeby v popisu možných výkyvů ve vývoji ukazatelů újmy. K tomu došlo i v rámci stávajícího šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
3. SPOTŘEBA V UNII
|
(60) |
Spotřeba na celkovém trhu Unie byla zjištěna na základě součtu celkového objemu dovozu bílého fosforu, určeného podle všech zdrojů Eurostatu a ověřených údajů poskytnutých vyvážejícím výrobcem a rovněž spolupracujícími dovozci/uživateli, celkového objemu prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie a objemu výroby výrobního odvětví Unie určeného k použití pro vlastní potřebu. Spotřeba na volném trhu byla stanovena odečtením objemu výroby výrobního odvětví Unie určeného k využití pro vlastní spotřebu. |
|
(61) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že příslušný KN kód zahrnuje rovněž dovoz červeného fosforu. Šetření nicméně ukázalo, že dotčená země v posuzovaném období žádný dovoz červeného fosforu neuskutečnila. Navíc bylo předloženo jen málo důkazů týkajících se dovozu červeného fosforu z jiných třetích zemí. Tyto důkazy naznačovaly, že objem případného dovozu červeného fosforu byl minimální. |
|
(62) |
Informační dokument zveřejněný zúčastněným stranám chybně zahrnul dovoz výrobního odvětví Unie z Kazachstánu do využití pro vlastní spotřebu, což se příslušným způsobem odečetlo v následující tabulce 1. Nemělo to vliv na tendence spotřeby v Unii v rámci volného trhu. |
|
(63) |
Na základě toho se spotřeba v Unii vyvíjela takto: Tabulka 1 Spotřeba v Unii
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
(64) |
V posuzovaném období se spotřeba na celkovém trhu Unie zvýšila o 3 %, zatímco na závislém trhu se zvýšila o 17 %, s některými výkyvy během posuzovaného období, a spotřeba na volném trhu mezi rokem 2008 a obdobím šetření poklesla o 2 %. |
4. DOVOZ Z DOTČENÉ ZEMĚ
4.1 Objem a podíl na trhu
|
(65) |
Vývoj dovozu z dotčené země, pokud jde o objem a podíl na trhu, byl následující: Tabulka 2 Dovoz z Kazachstánu
|
||||||||||||||||||||||
|
(66) |
V posuzovaném období se dovoz z dotčené země do Unie zvýšil o 32 %. V tomtéž období vedl tento vývoj k nárůstu podílu na volném trhu o 36 %. Podíl spolupracujícího vyvážejícího výrobce na volném trhu byl během období šetření velmi významný. |
|
(67) |
Několik zúčastněných stran tvrdilo, že objem dovozu dotčeného výrobku se po období šetření snížil a že tento vývoj by se měl v analýze újmy zohlednit. Toto ničím nepodložené tvrzení bylo neopodstatněné, neboť z dostupných informací vyplývá, že dovoz po období šetření zůstal na stejné úrovni jako během tohoto období. Podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se navíc informace týkající období následujícího po období šetření v zjištěních běžně nezohledňují. V důsledku toho bylo toto tvrzení zamítnuto. |
4.2 Ceny dovozu a cenové podbízení
|
(68) |
Průměrné ceny dovozu z dotčené země na volný trh se vyvíjely takto: Tabulka 3 Cena dovozu z Kazachstánu
|
|||||||||||||||||
|
(69) |
Během období šetření sice v porovnání s rokem 2010 došlo k nárůstu cen, ale celková průměrná cena dovozu z dotčené země mezi rokem 2008 a obdobím šetření klesla o 19 %. |
|
(70) |
Pro účely analýzy cenového podbízení bylo provedeno srovnání průměrných cen výrobního odvětví Unie účtovaných na volném trhu a průměrných dovozních cen z dotčené země. Příslušné prodejní ceny výrobního odvětví Unie byly v případě potřeby upraveny na úroveň ze závodu, tj. bez přepravních nákladů v Unii a po odečtení slev a rabatů. Dovozní ceny spolupracujícího vyvážejícího výrobce byly po odečtení slev v případě potřeby upraveny na cenu CIF s dodáním na hranice Unie náležitě upravenou s ohledem na náklady na celní odbavení a náklady vynaložené po dovozu. |
|
(71) |
Srovnání ukázalo, že během období šetření se dotčený výrobek dovážený vyvážejícím výrobcem prodával v Unii za ceny, které byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Na základě ověřených údajů předložených spolupracujícím vyvážejícím výrobcem se průměrná úroveň cenového podbízení, vyjádřená jako procento cen výrobního odvětví Unie, pohybovala v rozmezí 30–40 %. Tato úroveň cenového podbízení byla doprovázena nepříznivým vývojem cen a podstatným snížením cen na trhu Unie. |
5. HOSPODÁŘSKÁ SITUACE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE
5.1 Obecně
|
(72) |
V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů ovlivňujících stav výrobního odvětví Unie od roku 2008 do konce období šetření. |
|
(73) |
Několik zúčastněných stran tvrdilo, že rok 2008 není vhodným referenčním rokem, jelikož se z hlediska výrobního odvětví Unie jednalo o neobyčejně úspěšný rok. V návaznosti na informační dokument některé zúčastněné strany tvrdily, že jako výchozí bod pro přezkoumání tendencí újmy významných pro její posouzení měl být použit rok 2007. Je třeba poznamenat, že rok 2008 byl ziskový pro celé fosfátové výrobní odvětví, nikoli pouze pro výrobní odvětví Unie. Rok 2009 byl navíc vzhledem k hospodářské krizi rovněž výjimečný a v roce 2007 byli vyvážející výrobce v Kazachstánu a výrobní odvětví Unie ve spojení, a proto by pro analýzu újmy nutně nebyl vhodnějším výchozím bodem. Mimořádné okolnosti v průběhu posuzovaného období se každopádně v případě potřeby zohledňují v příslušných částech analýzy příčinných souvislostí. Uvedená tvrzení byla proto odmítnuta. |
5.1.1 Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
|
(74) |
Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj výroby, výrobní kapacity a jejího využití ve výrobním odvětví Unie na celkovém trhu: Tabulka 4 Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
(75) |
Jak výše uvedená tabulka ukazuje, výroba Unie během posuzovaného období klesla o 25 %. Zatímco v období mezi lety 2008 a 2009 výroba poklesla o 45 %, po roce 2009 až do období šetření se situace zlepšovala, výroba však v období šetření nedosáhla úrovně z roku 2008. Vzhledem k tomu, že výrobní kapacita zůstala stabilní, vedl pokles výroby mezi rokem 2008 a obdobím šetření k významnému poklesu využití výrobní kapacity o 25 %. |
5.1.2 Objem prodeje a podíl na trhu
|
(76) |
Níže uvedené hodnoty představují objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na celkovém, závislém a volném trhu. Tabulka 5 Objem prodeje a podíl na trhu
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(77) |
Prodej na celkovém trhu se v posuzovaném období snížil o 17 %. Tento pokles byl ještě výraznější na volném trhu, kde prodej mezi rokem 2008 a obdobím šetření klesl o 64 %. Opačný vývoj zaznamenal závislý trh, kde se objem prodeje ve stejném období zvýšil o 17 %. Pokles objemu prodeje se odrazil v podílu na trhu, který se mezi rokem 2008 a obdobím šetření u celkového trhu snížil o 20 % a u volného trhu o 63 %. Jelikož závislý trh představuje bílý fosfor od jediného výrobce v Unii, podíl na trhu zůstal nezměněn a za těchto okolností není relevantním ukazatelem. |
5.1.3 Růst
|
(78) |
V průběhu posuzovaného období se ukázalo, že spotřeba v Unii na volném trhu poklesla jen mírně, o 2 %, zatímco prodej a podíl výrobního odvětví Unie v průběhu téhož období klesly výrazně, a to o 64 % a 63 %. Opačný vývoj zaznamenal závislý trh, kde se objem prodeje ve stejném období zvýšil o 17 %. Zároveň se v posuzovaném období dovoz z Republiky Kazachstán zvýšil o 32 %. V důsledku toho se během téhož období významně zmenšil podíl výrobního odvětví Unie na trhu. |
5.1.4 Zaměstnanost, produktivita a mzdy
|
(79) |
Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj zaměstnanosti, produktivity a mezd ve výrobním odvětví Unie na celkovém trhu: Tabulka 6 Zaměstnanost, produktivita a mzdy
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
(80) |
Zaměstnanost mezi rokem 2008 a obdobím šetření mírně klesla, zatímco mzdy se mírně zvýšily. Celková produktivita na zaměstnance se v průběhu posuzovaného období snížila o 19 %. K tomu došlo po poklesu výroby, který je vysvětlen v 74. a 75. bodě odůvodnění. |
5.1.5 Rozsah skutečného dumpingového rozpětí
|
(81) |
Dumpingová rozpětí, uvedená v 48. bodě odůvodnění, se nacházela nad úrovní de minimis. Dále vzhledem k objemu a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečných dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný. |
5.1.6 Zásoby
|
(82) |
Níže uvedené hodnoty ukazují vývoj zásob výrobního odvětví Unie na celkovém trhu během posuzovaného období: Tabulka 7 Zásoby
|
|||||||||||||||||
|
(83) |
V období šetření zásoby představovaly přibližně 12 % objemu výroby. V průběhu posuzovaného období se zásoby snížily o 52 %. Tento ukazatel však v tomto výrobním odvětví nelze považovat za významný, jelikož výrobci v tomto odvětví vyrábějí hlavně na objednávku, a proto většinou udržují omezené zásoby. Pokles zásob v období šetření je třeba vnímat v souvislosti s nižší aktivitou po celkovém oslabení výrobního odvětví Unie. |
5.1.7 Prodejní ceny
|
(84) |
Následující tabulka znázorňuje vývoj cen ve výrobním odvětví Unie na závislém a volném trhu. Tabulka 8 Prodejní ceny
|
||||||||||||||||||||||
|
(85) |
Prodejní ceny klesly na obou trzích, i když na závislém trhu byl pokles výraznější (o 22 %) než na volném trhu (o 17 %). |
5.1.8 Ziskovost, peněžní tok, návratnost investic, schopnost získat kapitál a investice
Tabulka 9
Ziskovost a peněžní tok
|
(Index 2008 = 100) |
2008 |
2009 |
2010 |
Období šetření |
||
|
Ziskovost na volném trhu |
100 |
85 |
73 |
75 |
||
|
Peněžní tok na volném trhu |
100 |
56 |
54 |
52 |
||
|
||||||
|
(86) |
Ziskovost obdobného výrobku na volném trhu byla stanovena tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie na volném trhu Unie před zdaněním byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. |
|
(87) |
Ziskovost na volném trhu se v průběhu posuzovaného období výrazně snížila a změnila se ve ztráty. Ziskovost mezi rokem 2008 a obdobím šetření vykazovala stálý pokles. I když se ziskovost během období šetření v porovnání s rokem 2010 mírně zvýšila, zůstala na záporných hodnotách. |
|
(88) |
Postupný negativní vývoj mezi rokem 2008 a obdobím šetření zaznamenal rovněž peněžní tok – během období šetření došlo k poklesu o 48 %. |
|
(89) |
Schopnost získat kapitál byla analyzována v souvislosti s celkovým trhem a byla zjištěna trvale klesající schopnost výrobního odvětví Unie vytvářet hotovost a následné zhoršování finanční situace výrobního odvětví Unie. |
|
(90) |
Po zveřejnění informačního dokumentu jedna zúčastněná strana tvrdila, že ziskovost a peněžní tok by se měly zkoumat na úrovni celkového trhu a nejen na úrovni volného trhu, protože posouzení újmy na úrovni volného trhu by vzhledem ke specifické situaci výrobního odvětví Unie, kde je většina jeho prodeje určena pro využití pro vlastní spotřebu, nebylo úplné. |
|
(91) |
Jak již bylo uvedeno v 55. a 58. bodě odůvodnění, je třeba poznamenat, že ceny na závislém trhu jsou pouze transferovými cenami, a proto by analýza na úrovni trhu vlastní spotřeby pro účely analýzy újmy nebyla smysluplná, neboť by neodrážela ceny na volném trhu, na kterém probíhala hospodářská soutěž s dovozem z Kazachstánu. Kromě toho se dosah činností výrobního odvětví Unie na trhu vlastní spotřeby zohlednil v příslušných částech analýzy příčinných souvislostí a konkrétněji pak níže v 135. a 136. bodě odůvodnění. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto. |
|
(92) |
Níže uvedené hodnoty ukazují vývoj investic výrobního odvětví Unie na celkovém trhu během posuzovaného období. Tabulka 10 Investice a návratnost investic
|
||||||||||||||||||||||
|
(93) |
Výše uvedená tabulka dokládá, že výrobní odvětví Unie snížilo své investice do obdobného výrobku o 31 %. To souviselo s celkovým oslabením daného výrobního odvětví. Vynaložené investice souvisely především s nutností splnit regulační požadavky a také se zdokonalováním a udržováním výrobní technologie a procesu v zájmu zvýšení efektivnosti. |
|
(94) |
Návratnost investic do bílého fosforu od roku 2008 do období šetření zaznamenala negativní vývoj. |
5.1.9 Závěr ohledně újmy
|
(95) |
Analýza situace ve výrobním odvětví Unie u všech hlavních ukazatelů újmy odhalila jednoznačně klesající vývoj. Navzdory poměrně stálé spotřebě na volném trhu celková výroba v posuzovaném období klesla o 25 %. Během téhož období ztratilo výrobní odvětví Unie 20 % podílu na celkovém trhu a 63 % podílu na volném trhu. Využití kapacity se snížilo o 25 %. |
|
(96) |
Během posuzovaného období se celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil o 17 %. Výraznější pokles objemu prodeje bylo možno pozorovat na volném trhu, kde v posuzovaném období došlo k poklesu o 64 %. |
|
(97) |
Pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie byl doprovázen poklesem prodejních cen o 17 %. Podobná situace nastala na závislém trhu, kde se ceny během posuzovaného období snížily o 22 %. Pokles objemu prodeje měl spolu se snížením cen dopad na výši zisku a vedl ke ztrátám. |
|
(98) |
Několik zúčastněných stran tvrdilo, že po oživení z hospodářského poklesu, který zaznamenalo v roce 2009, si výrobní odvětví Unie vede dobře. Konkrétně tvrdily, že vývoj určitých ukazatelů újmy, jmenovitě objem a ceny prodeje na domácím trhu Unie a prodeje na vývoz, náklady na zboží a investice, ale i výroby a využití kapacity, neprokáže podstatnou újmu. Stávající šetření však tato tvrzení nepotvrdilo, neboť možná ne u všech, ale u hlavních ukazatelů újmy prokázalo zjevný klesající vývoj i po roce 2009. |
|
(99) |
Některé strany tvrdily, že objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu během posuzovaného období zaznamenaly klesající vývoj a že kapacita kazašského výrobního odvětví vyrábějícího fosfor je nadhodnocena. Ani tato tvrzení nebyla zjištěními stávajícího šetření potvrzena, neboť prokázalo neustále rostoucí objem dovozu z Kazachstánu i jeho podíl na trhu. Obdobně byla výrobní kapacita vyvážejícího výrobce v Kazachstánu stanovena na základě ověřených údajů předložených touto společností. |
|
(100) |
S ohledem na výše uvedené skutečnosti šetření potvrdilo, že pokud bude tato situace pokračovat, přeruší pravděpodobně výrobní odvětví Unie v důsledku ztrát zaznamenaných v průběhu šetření trvale rozsáhlejší výrobu bílého fosforu. Jak se zdá, potvrdil toto i vývoj po období šetření, tj. výrobní odvětví Unie vyhlásilo úpadek a je v procesu likvidace. |
|
(101) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vyvozen závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. |
E. PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI
1. ÚVOD
|
(102) |
V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení se zkoumalo, zda byla podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobena dumpingovým dovozem z dotčené země. Dále byly vedle dumpingového dovozu zkoumány i jiné známé činitele, které by mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu, aby bylo zajištěno, že jakákoliv újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovému dovozu. |
2. ÚČINEK DUMPINGOVÉHO DOVOZU
|
(103) |
Šetření prokázalo, že dumpingový dovoz z Kazachstánu se během posuzovaného období dramaticky zvýšil a jeho podíl na volném trhu vzrostl o 36 %. Mezi nárůstem dumpingového dovozu a ztrátou podílu výrobního odvětví Unie na trhu existuje zjevná časová souvislost. Šetření dále zjistilo, že ceny dumpingového dovozu byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Ceny dumpingového dovozu během posuzovaného období klesly o 19 % a vedly k nárůstu cenového podbízení. Výrobní odvětví Unie kvůli tomuto cenovému tlaku nemohlo zvýšit své prodejní ceny. Jak ukazuje níže uvedená tabulka, tyto ceny následně nemohly pokrýt zvýšení nákladů. Ziskovost prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se navíc dramaticky snížila. Tabulka 11 Výrobní náklady (výrobní odvětví Unie)
|
|||||||||||||||||
|
(104) |
Několik zúčastněných stran tvrdilo, že dovoz z Kazachstánu pouze sleduje vývoj spotřeby a situaci na trhu s bílým fosforem tudíž neovlivňuje. Údaje o dovozu ani údaje o spotřebě zjištěné během šetření však tato tvrzení nepotvrdily. Šetření naopak ukázalo, že zatímco spotřeba na volném trhu během posuzovaného období mírně klesla, dovoz z Kazachstánu se v témže období zvýšil, tj. zaznamenal zcela opačný vývoj. Toto zvýšení dovozu z Kazachstánu se časově shodovalo se zhoršením situace výrobního odvětví Unie. Uvedená tvrzení byla proto odmítnuta. |
|
(105) |
Z výše uvedeného vyplývá, že nárůst dumpingového dovozu z Kazachstánu za ceny, které byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie, byl pro podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie určující. |
3. ÚČINKY JINÝCH ČINITELŮ
3.1 Dovoz z jiných třetích zemí
|
(106) |
Následující tabulka ukazuje vývoj dovozu z jiných třetích zemí. Tabulka 12 Dovoz z jiných třetích zemí a jeho podíl na trhu
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(107) |
Trh s bílým fosforem je značně koncentrovaný, neboť na světě existuje jen několik výrobců. Informace získané během šetření ukázaly, že předním výrobcem bílého fosforu je Čínská lidová republika. Na začátku posuzovaného období, tj. roku 2008, Čínská lidová republika zavedla na bílý fosfor vedle stávajícího uplatňovaného vývozního cla ve výši 20 % vývozní clo ve výši 100 %. V důsledku toho dovoz z Čínské lidové republiky výrazně poklesl a objem dovozu zůstal po celé posuzované období nízký, přestože vývozní clo v období šetření kleslo na 20 %. |
|
(108) |
Objem dovozu z Vietnamské socialistické republiky (dále jen „Vietnam“) byl během posuzovaného období poměrně malý. |
|
(109) |
Je třeba poznamenat, že průměrné jednotkové dovozní ceny v Čínské lidové republice a ve Vietnamu jsou ve stejném rozmezí jako průměrná jednotková cena výrobního odvětví Unie. |
|
(110) |
Po zveřejnění informačního dokumentu jedna zúčastněná strana tvrdila, že cenový tlak na trh Evropské unie byl způsoben dovozem bílého fosforu z Čínské lidové republiky. Dostupné údaje však toto ničím nepodložené tvrzení nepotvrzují, neboť objem dovozu z Čínské lidové republiky od roku 2008 do období šetření klesl (vrcholu dosáhl v roce 2010) a během celého posuzovaného období byly ceny dovozu z Čínské lidové republiky přibližně na stejné úrovni jako prodejní ceny výrobního odvětví Unie nebo dokonce ještě vyšší. Kromě toho lze poznamenat, že tržní podíl dovozu z Čínské lidové republiky zůstal od roku 2008 do období šetření poměrně stabilní (vrcholu dosáhl v roce 2010), a to narozdíl od tržního podílu Kazachstánu, který se neustále zvyšoval, od roku 2008 do období šetření celkově o 36 %. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
3.2 Vývoj výrobních nákladů výrobního odvětví Unie
|
(111) |
Po zveřejnění informačního dokumentu tatáž strana tvrdila, že zvýšení jednotkových výrobních nákladů výrobního odvětví Unie by se mělo považovat za samostatnou příčinu újmy. Tvrdilo se, že zatímco cena hlavní suroviny se celkově snížila, jednotkové náklady se zvýšily. Z šetření vyplynulo, že hlavním důvodem zvýšení jednotkových nákladů výrobního odvětví Unie byla ve skutečnosti ztráta úspor z rozsahu z důvodu snížení objemu prodeje na volném trhu v důsledku dumpingového dovozu z Kazachstánu a následného snížení objemu výroby. Z tohoto důvodu není možné považovat zvýšení jednotkových nákladů za samostatnou příčinu újmy, ale za důsledek dumpingového dovozu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
3.3 Preferenční dohoda s vyvážejícím výrobcem
|
(112) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že případná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena zánikem preferenčního vztahu mezi výrobním odvětvím Unie a spolupracujícím vyvážejícím výrobcem a následným ukončením preferenční dohody o dodávkách, které znamenalo, že výrobní odvětví Unie muselo čelit konkurenci v podobě přímého dovozu od vyvážejícího výrobce. Podle těchto stran preferenční dohoda kompenzovala nedostatečný přímý přístup výrobního odvětví Unie k hlavní surovině – fosfátové hornině. |
|
(113) |
Další strany tvrdily, že vzhledem ke konci preferenční dohody přispěly údajné minulé investice výrobního odvětví Unie do dřívější společnosti ve spojení k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, protože konec preferenční dohody mu znemožnil profitovat z těchto investic. |
|
(114) |
Šetření skutečně prokázalo, že výrobní odvětví Unie a spolupracující vyvážející výrobce měli v letech 2003 až 2007 téhož vlastníka a preferenční dohoda o prodeji mezi těmito dvěma stranami trvala až do roku 2008. |
|
(115) |
Příslušné strany neposkytly žádné podpůrné důkazy, které by prokazovaly výši jakýchkoli údajných investic výrobního odvětví Unie do činností vyvážejícího výrobce v Kazachstánu. Šetření navíc neodhalilo ani žádnou přímou spojitost mezi jakýmikoli případnými minulými investicemi výrobního odvětví Unie a značnou újmou, kterou utrpělo během období šetření. Z informací, které jsou k dispozici, nevyplývá, do jaké míry by údajné investice mohly přispět k současné situaci výrobního odvětví Unie, pakliže k němu vůbec nějakým způsobem opravdu přispěly. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto jako nepodložené. |
|
(116) |
Pokud jde o ztrátu společného vlastnictví, nelze ji považovat za faktor, který by jako takový způsoboval újmu. Ztráta společného vlastnictví ve skutečnosti znamenala pouze to, že vyvážející výrobce v Kazachstánu mohl vyvážet příslušný výrobek přímo nezávislým zákazníkům v Evropské unii. Neznamenalo to však, že by se takový vývoz měl realizovat za újmu způsobující dumpingové ceny. A právě tyto ceny způsobují újmu výrobnímu odvětví Unie. |
3.4 Přístup k hlavní surovině
|
(117) |
Několik zúčastněných stran tvrdilo, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, souvisí s jeho menší konkurenceschopností, pokud jde o náklady, jelikož toto odvětví nemá přímý přístup k fosfátové hornině, jedné z hlavních surovin pro výrobu bílého fosforu, zatímco spolupracující vyvážející výrobce v Kazachstánu sídlí v okolí dolů na fosfátovou horninu a požívá výlučných těžebních práv. Tvrdily, že náklady na přepravu fosfátové horniny a náklady na likvidaci kalů (odpadu při výrobě bílého fosforu) jsou výrazné, neboť v Unii se nenachází žádná přírodní úložiště kalů. |
|
(118) |
Ačkoliv šetření prokázalo, že náklady na fosfátovou horninu jsou opravdu výrazné, tento činitel sám o sobě nemůže vysvětlit újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie. I v případě, že se při posuzování újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, zohlední rozdíl v nákladech výrobního odvětví Unie a spolupracujícího vyvážejícího výrobce na fosfátovou horninu, újma bude i nadále výrazná. |
|
(119) |
Šetření prokázalo, že ačkoliv jsou náklady na přepravu fosfátové horniny pro výrobní odvětví Unie výrazné, tyto náklady nemohou způsobit ztrátu konkurenceschopnosti výroby bílého fosforu v Unii. I v případě, že se do výrobních nákladů výrobního odvětví Unie započítají náklady na přepravu fosfátové horniny, rozsah újmy bude i nadále značný. |
|
(120) |
Pokud jde o tvrzení o neexistenci přírodního úložiště kalů, šetření potvrzuje, že nebyly nalezeny žádné důkazy svědčící o tom, že by to pro výrobní odvětví Unie znamenalo nevýhodu, neboť toto odvětví dokáže kaly recyklovat jejich opětovným využitím v procesu výroby bílého fosforu. |
|
(121) |
Celkově tedy šetření prokázalo, že i kdyby se přihlédlo ke zvýhodnění spolupracujícího vyvážejícího výrobce v souvislosti s náklady, nevysvětlilo by to újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie, a proto rozdíl v nákladech na získávání fosfátové horniny mohl mít na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, pouze částečný dopad. Toto zjištění podpořila skutečnost, že u derivátů vyráběných výrobním odvětvím Unie a obsahujících bílý fosfor byly zaznamenány výrazně vyšší hodnoty týkající se ziskovosti. |
|
(122) |
Na základě těchto skutečností byl vyvozen závěr, že přístup k hlavní surovině a jeho dopad na výši nákladů, ač k újmě výrobního odvětví Unie do určité míry přispěly, nebyly takové, aby narušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Kazachstánu a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. |
3.5 Výsledky výrobního odvětví Unie v oblasti výroby a dovoz dotčeného výrobku výrobním odvětvím Unie
|
(123) |
Několik zúčastněných stran tvrdilo, že podle výroční zprávy z roku 2010 čelilo výrobní odvětví Unie v roce 2010 a v první polovině roku 2011 vážným technickým problémům a že tyto problémy měly negativní dopad na jeho úroveň výroby, což ho přimělo dovézt dotčený výrobek z Kazachstánu. Tyto strany dále tvrdily, že případná újma je důsledkem tohoto dovozu, a výrobní odvětví Unie si ji tedy způsobilo samo. Šetření prokázalo, že technické problémy, jimž výrobní odvětví Unie v roce 2010 a v první polovině roku 2011 čelilo, jeho situaci podstatně neovlivnily, neboť nevedly ani k zastavení výroby, ani k situaci, kdy by toto odvětví nebylo z vlastní výroby schopné na volném trhu uspokojit poptávku klientů po bílém fosforu. Dále bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie dotčený výrobek z Kazachstánu dovezlo, tento dovoz byl ovšem doplňkový, mimořádný a ve srovnání s celkovou výrobou Unie měl jen omezený objem. V rámci šetření se navíc nenašly žádné důkazy, že by výrobní odvětví Unie prodávalo cokoli z daného dovozu na volném trhu. Kromě toho je třeba poznamenat, že zpráva ředitele z roku 2010 byla připojena ke konsolidované účetní závěrce výrobního odvětví Unie týkající se všech činností společnosti, a tedy se nevztahovala pouze na výrobu bílého fosforu. |
|
(124) |
Na základě těchto skutečností bylo shledáno, že technické obtíže, jimž výrobní odvětví Unie během části posuzovaného období čelilo, ani omezený dovoz dotčeného výrobku neměly výrazný dopad, pokud vůbec nějaký, na situaci výrobního odvětví Unie v souvislosti s bílým fosforem určeným pro volný trh a nebyly takové, aby narušily výše zmíněnou příčinnou souvislost. Proto byly argumenty vznesené v tomto ohledu zúčastněnými stranami odmítnuty. |
3.6 Nový výrobní proces výrobního odvětví Unie
|
(125) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie investovalo značné částky do nových výrobních technologií, což vedlo k technickým obtížím a problémům v oblasti životního prostředí, které výrobnímu odvětví Unie způsobily podstatnou újmu. |
|
(126) |
Šetření potvrdilo, že výrobní odvětví Unie investovalo do vývoje nového výrobního procesu, nahrazujícího fosfátovou horninu fosfátem získaným z odpadních kalů. Jak ale uvádí 92. bod odůvodnění, v tabulce 10 výše, šetření rovněž prokázalo, že investice do výroby bílého fosforu se během posuzovaného období snížily. Investice do nové technologie tudíž při zhoršení situace výrobního odvětví Unie nemohly sehrát významnou úlohu. Navíc nebyl zjištěn ani předložen žádný důkaz svědčící o tom, že by nové technologie způsobily technické obtíže a problémy v oblasti životního prostředí, jak se tvrdilo, a příslušné zúčastněné strany nepodepřely svoje ničím nepodložená tvrzení žádnými konkrétního údaji. Argumenty stran v tomto ohledu byly proto odmítnuty. |
3.7 Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie
|
(127) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že během posuzovaného období u výrobního odvětví Unie výrazně poklesl prodej na vývoz a že tato skutečnost způsobila podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. |
|
(128) |
Šetření prokázalo, že prodej na vývoz tvořil jen malé procento celkového objemu výroby výrobního odvětví Unie a na celkovou situaci výrobního odvětví Unie tedy mohl mít jen velmi omezený dopad. |
|
(129) |
Na základě těchto skutečností bylo shledáno, že dopad vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Argumenty stran v tomto ohledu bylo proto nutné odmítnout. |
3.8 Dopad finanční a hospodářské krize
|
(130) |
Jedna zúčastněná strana tvrdila, že případná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie pramení z hospodářské krize a z poklesu poptávky v Unii. |
|
(131) |
Současné šetření prokázalo, jak se uvádí v bodech odůvodnění výše, že pokles spotřeby na volném trhu Unie během posuzovaného období činil pouze 2 %. Dopad hospodářské krize v podobě poklesu spotřeby proto nemohl být významným činitelem v prudkém poklesu objemu prodeje, jak je uveden v 76. a následujících bodech odůvodnění. Co se týče cen, na trhu v letech 2008 až 2010 došlo k jejich poklesu, avšak pokles prodejních cen, jejž zaznamenalo výrobní odvětví Unie, po roce 2009 pokračoval a dokonce se ve snaze přizpůsobit se nízkým cenám dumpingového dovozu z Kazachstánu ještě zvýšil. Uvedené tvrzení bylo proto odmítnuto. |
|
(132) |
Na základě těchto skutečností bylo shledáno, že celkový dopad finanční a hospodářské krize a poklesu poptávky nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem. |
3.9 Výběr dodavatele zákazníkem
|
(133) |
Zaznělo tvrzení, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena rozhodnutím zákazníků změnit dodavatele mimo jiné kvůli údajnému nedodržení bezpečnostních požadavků a požadavků v oblasti životního prostředí. Nebyly však předloženy žádné důkazy a šetření neodhalilo žádné skutečnosti, které by tato tvrzení potvrzovaly. Šetření naopak prokázalo, že příslušný trh se řídí zejména cenou a jiné okolnosti nehrají nijak významnou úlohu. |
|
(134) |
Na základě těchto skutečností byla tato tvrzení odmítnuta. |
3.10 Dopad prodeje na závislém trhu
|
(135) |
Po zveřejnění informačního dokumentu jedna zúčastněná strana tvrdila, že výrobní odvětví Unie obrátilo svoji pozornost především na závislý trh, a proto jsou jeho zdroje a finanční prostředky určeny zejména k činnostem na tomto trhu. Z toho důvodu se tvrdilo, že ztráty vzniklé na volném trhu a újma, která z nich vyplynula, byly důsledkem této situace a nikoli dumpingového dovozu. |
|
(136) |
Šetření uvedené tvrzení nepotvrdilo, neboť například výše investic klesala na obou trzích a nenašly se žádné důkazy pro to, že by během posuzovaného období došlo k přesunu finančních prostředků nebo jiných zdrojů z volného trhu na závislý trh. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto. |
3.11 Dodržování norem v oblasti životního prostředí
|
(137) |
Zaznělo tvrzení, že podstatná újma byla způsobena právními závazky výrobního odvětví Unie, pokud jde o dodržování přísných norem EU v oblasti životního prostředí. Po zveřejnění informačního dokumentu některé zúčastněné strany navíc tvrdily, že by se měl prošetřit i dopad nedodržování požadavků v oblasti životního prostředí, tj. dopad údajně vysokých pokut, které bylo výrobní odvětví Unie povinno během posuzovaného období zaplatit nizozemským orgánům. |
|
(138) |
Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Unie po celé posuzované období investovalo s cílem splnit normy v oblasti životního prostředí a snížit emise dioxinu. Jak ale ukazuje tabulka 10, celková výše investic během posuzovaného období klesala. Navíc bylo zjištěno, že tyto investice se snižovaly po mnoho let a v důsledku toho měly na roční finanční výsledky jen malý dopad. Je třeba poznamenat, že ačkoli byl objem investic v roce 2008 výrazně vyšší než v období šetření, výrobní odvětví Unie v tomto roce zaznamenalo zisk. Újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie proto nelze přisuzovat investicím vynaloženým v souladu s normami v oblasti životního prostředí. |
|
(139) |
Pokud jde o údajné pokuty za nedodržování požadavků v oblasti životního prostředí, z šetření vyplynulo, že výrobnímu odvětví Unie sice skutečně byla v jednom konkrétním případě nizozemskými orgány uložena pokuta, její výše nebyla taková, jak tvrdily dotčené strany, a platba měla být provedena až po období šetření, a proto v žádném případě nemohla mít vliv na újmu výrobního odvětví Unie během období šetření. |
|
(140) |
Vzhledem k výše uvedené skutečnosti byla tvrzení v tomto ohledu odmítnuta. |
3.12 Rozhodnutí v oblasti řízení v roce 2009
|
(141) |
Po zveřejnění informačního dokumentu se tvrdilo, že značnou část újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobilo rozhodnutí v oblasti řízení v roce 2009 rozdělit dividenda akcionářům, které vedlo k údajnému požadavku ze strany bank o splacení dlouhodobých dluhů, což obratem mělo výrazně negativní dopad na finanční sílu výrobního odvětví Unie. |
|
(142) |
Tato tvrzení vycházela z informací, které jsou obsaženy v konsolidované účetní závěrce holdingové společnosti výrobního odvětví Unie z roku 2009, která se netýká pouze činností souvisejících s fosforem. Závěry, k nimž dospěly příslušné zúčastněné strany, kromě toho vycházely z předpokladů, které se nemusely zakládat na objektivním posouzení situace v roce 2009. Šetření neodhalilo, že by rozhodnutí v oblasti řízení přijatá v roce 2009 byla neobvyklá či neopatrná, neboť stejná účetní závěrka například ukazuje, že nerozdělené zisky společnosti byly během daného období vysoké, a to navzdory celkové těžké situaci na trhu. Z tohoto důvodu nelze vyvozovat, že rozhodnutí přijatá v tomto období měla značně negativní vliv na finanční sílu společnosti, jak tvrdily dané strany, a kromě toho vliv na újmu výrobního odvětví Unie, pokud jde o jeho činnosti související s bílým fosforem během období šetření. Tato tvrzení se z těchto důvodů zamítla. |
3.13 Závěr týkající se příčinné souvislosti
|
(143) |
Šetření odhalilo příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Kazachstánu. Byly analyzovány i jiné možné příčiny újmy, jako je dovoz z jiných zemí, vývoj výrobních nákladů výrobního odvětví Unie, výrobní výsledky, nový výrobní proces, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, dovoz výrobním odvětvím Unie, dopad finanční a hospodářské krize, výběr dodavatele zákazníkem, dopad prodeje na závislém trhu, dodržování či nedodržování norem v oblasti životního prostředí a rozhodnutí v oblasti řízení, a bylo zjištěno, že žádná z nich nebyla taková, aby narušila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Kazachstánu a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Šetření ale ukázalo, že i když některé z ostatních faktorů, např. přístup k hlavní surovině, do jisté míry přispěl k újmě výrobního odvětví Unie, dovoz z Kazachstánu měl navzdory všemu na újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, značný dopad. Jak již bylo uvedeno, tyto faktory proto nemohly narušit příčinnou souvislost mezi uvedeným dovozem a značnou újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. |
|
(144) |
Několik zúčastněných stran tvrdilo, že výrobní odvětví Unie vyhlásilo úpadek, byť dovozu z Kazachstánu konkuruje pouze omezený objem prodeje, přičemž tato skutečnost potvrzuje, že tento dovoz nemohl být příčinou značné újmy, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. Analyzovaly se však všechny ostatní případné faktory a žádný z těchto faktorů, jak uvádí 106. až 142. bod odůvodnění, nemohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a značnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Kromě toho dlužno poznamenat, že výrobní odvětví Unie je vertikálně integrováno, a proto měl cenový tlak způsobený dumpingovým dovozem rovněž negativní vliv na trh s deriváty výrobního odvětví Unie. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto. |
|
(145) |
Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě rozlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se dospělo ke konečnému závěru, že v období šetření existovala příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z Kazachstánu a podstatnou újmou, jež byla způsobena výrobnímu odvětví Unie. |
F. ZÁJEM UNIE
1. PŘEDBĚŽNÁ POZNÁMKA
|
(146) |
V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů v tomto řízení, včetně zájmů výrobního odvětví Unie a uživatelů dotčeného výrobku. Na základě předložených důkazů byly také zváženy důsledky nepřijetí žádných opatření. |
2. ZÁJEM VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE
|
(147) |
Výše uvedená analýza ukázala, že výrobnímu odvětví Unie byla působena podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z Kazachstánu, který se podbízí jeho cenám na trhu Unie. Většina ukazatelů újmy během posuzovaného období vykazovala zápornou tendenci. Výrobní odvětví Unie ztratilo významný podíl na trhu a významně byly dotčeny ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je peněžní tok, návratnost investic a ziskovost. Klesající vývoj po období šetření pokračoval a vedl k tomu, že výrobní odvětví Unie vyhlásilo úpadek. Pokračují jednání o případném převzetí s cílem obnovit výrobu v krátkodobém časovém horizontu. |
|
(148) |
Bílý fosfor je významnou surovinou, jež se na celém světě využívá k výrobě léčiv a chemických látek používaných v zemědělství, dále k výrobě kyseliny fosforečné a jejích derivátů, které se používají v potravinách a čisticích prostředcích, a k výrobě fosforových slitin, které lze využít v metalurgii. Vzhledem k tomu, že bílý fosfor vyrábí v jiných třetích zemích jen několik výrobců a že se jedná o surovinu pro výrobu mnoha navazujících produktů vyráběných v Unii, bylo rozhodnuto, že je v zájmu Unie, aby v tomto odvětví měla výrobní kapacitu. |
|
(149) |
Předpokládá se, že uložení antidumpingových cel povede k nápravě zjištěných nekalých obchodních praktik a umožní výrobnímu odvětví Unie posílit svoje vyhlídky na životaschopnost. Uložení opatření by výrobnímu odvětví Unie navíc umožnilo zvýšit úspory z rozsahu, a to díky prodeji většího objemu výrobků a opětovnému získání alespoň části podílu na trhu, o nějž během posuzovaného období přišlo, což by mělo pozitivní dopad na jeho vyhlídky. V této souvislosti je třeba připomenout, že výrobní odvětví Unie bílý fosfor vyrábí a prodává již od 70. let 20. století, přestože čelilo konkurenci v podobě dovozu ze třetích zemí, které rovněž měly v souvislosti s přístupem k surovinám přirozené výhody. Několik zúčastněných stran tvrdilo, že výrobní odvětví Unie nelze považovat za významného dodavatele vzhledem k jeho současné situaci (úpadek) a každopádně vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie vystupuje jako konkurent ve vztahu ke svým odběratelům bílého fosforu na trhu s deriváty. V reakci na toto tvrzení je třeba poznamenat, že současná situace výrobního odvětví Unie nutně neznamená trvalé ukončení výroby, neboť jednání o převzetí, která se zaměřují na obnovení výroby bílého fosforu stále pokračují. Šetření kromě toho prokázalo, že výrobní odvětví Unie závisí na prodeji na volném trhu s cílem zlepšit své úspory z rozsahu a zachovat si životaschopnost. Na základě všech těchto důvodů byl vyvozen závěr, že výrobní odvětví Unie může být významným dodavatelem bílého fosforu na volný trh Unie. |
|
(150) |
Výrobní odvětví Unie se navíc snažilo získat alternativní zdroje surovin a investovalo do nové technologie, čímž uplatnilo takzvaný „přístup od kolébky ke kolébce“ s cílem bílý fosfor recyklovat. Přestože je tato metoda teprve ve fázi zrodu, mohla by být jedním z významných prvků zajištění dlouhodobé životaschopnosti výrobního odvětví Unie. Pokud bude metoda úspěšná, umožní výrobnímu odvětví Unie využívat na trhu Unie nový druhotný zdroj surovin a snížit případnou nadměrnou závislost na dovozu fosfátové horniny. |
|
(151) |
Po zveřejnění informačního dokumentu vyslovily některé zúčastněné strany pochybnosti o významu vývoje nových technologií v rámci analýzy zájmu Unie. Tyto strany si kladly otázku ohledně zániku výrobního odvětví Unie v případě nepřijetí antidumpingových opatření a tvrdily, že investice do této technologie by pravděpodobně pokračovaly. Kromě toho tvrdily, že iniciativa „od kolébky ke kolébce“ není jedinečná a několik dalších společností v Unii investuje do alternativních technologií recyklace fosfátů, které jsou údajně z hospodářského hlediska životaschopnější. Závěrem tvrdily, že technologie „od kolébky ke kolébce“ by především sloužila závislému trhu výrobního odvětví Unie, a proto by z něj uživatelé neměli užitek. |
|
(152) |
Je třeba poznamenat, že se nezdá, že by vývoj po období šetření (úpadek) potvrzoval uvedená tvrzení. Dlužno též připomenout, že přístup „od kolébky ke kolébce“, ač není jedinečný, zůstává důležitou součástí snižování závislosti Unie na dovozu primárních surovin a nepřímo na dovozu bílého fosforu z třetích zemí, z čehož budou mít v případě úspěšné realizace užitek všichni uživatelé. V dokumentaci není nic, z čeho by bylo možno usuzovat, že by přístup „od kolébky ke kolébce“ byl ekonomicky neuskutečnitelný. |
|
(153) |
Pokud by naopak opatření uložena nebyla, vyhlídky na životaschopnost výrobního odvětví Unie na volném trhu by se výrazně zhoršily a odvětví by pravděpodobně bylo nuceno trvale ukončit výrobu. V důsledku toho by pravděpodobně došlo k zastavení výroby výrobního odvětví Unie určené pro volný trh. To by znamenalo, že Unie by se stala zcela závislou na dovozu bílého fosforu, výchozí látky pro výrobu celé řady navazujících výrobků vyráběných v Unii, od několika výrobců ze třetích zemí. |
|
(154) |
Posuzován byl rovněž účinek dumpingového dovozu na závislý trh výrobního odvětví Unie. Šetření naznačilo, že uložení prozatímních opatření by napravilo konkurenční nevýhodu způsobenou dumpingovým dovozem na navazujícím trhu. |
|
(155) |
Kdyby naopak nebyla uložena žádná opatření a výrobní odvětví Unie muselo trvale zastavit výrobu, lze předpokládat, že výrobní odvětví Unie by čelilo obtížím při získávání velkého množství bílého fosforu, které potřebuje k výrobě svých navazujících výrobků. Několik zúčastněných stran tvrdilo, že analýza zájmu výrobního odvětví Unie by se měla týkat pouze prodeje na volném trhu. V reakci na toto tvrzení je třeba poznamenat, že výrobní odvětví Unie, jak bylo popsáno v 53. bodě odůvodnění, je vertikálně integrované a podstatná část jeho výroby se opravdu využívá pro jeho vlastní spotřebu. Podíl prodeje na volné použití a využití pro vlastní spotřebu ale není stabilní a nedávný vývoj ukázal, že využití pro vlastní spotřebu nemusí být samo o sobě bez volného prodeje bílého fosforu udržitelné. |
|
(156) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že uložení antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku z Kazachstánu bude v zájmu výrobního odvětví Unie. |
3. ZÁJEM UŽIVATELŮ
3.1 Obecně
|
(157) |
Po oznámení o zahájení řízení se přihlásilo více než třicet zúčastněných stran a vyjádřilo svůj zájem na příslušném řízení. Šetření odhalilo, že přihlášenými stranami byli zejména uživatelé, z nichž někteří sami dotčený výrobek dováželi. |
|
(158) |
Jedenáct společností se označilo za uživatele a vyplnilo příslušné dotazníky. Tyto společnosti během období šetření tvořily převážnou většinu dovozu dotčeného výrobku a také významné procento celkové spotřeby Unie. Tito uživatelé představovali téměř celou škálu navazujících výrobků. Tvoří proto reprezentativní skupinu, u níž lze hodnotit dopad uložených opatření na dovoz dotčeného výrobku, pokud jde o podnikání s hotovými výrobky obsahujícími dotčený výrobek. |
|
(159) |
Zbývajícími společnostmi byli uživatelé, kteří používají buď přímo dotčený výrobek, nebo navazující výrobky, jichž je dotčený výrobek významnou složkou. Jelikož uživatelé vyrábějí zejména komoditní výrobky a meziprodukty, přičemž využívají dotčený výrobek, který je následně jinými uživateli přeměněn na hotové navazující výrobky, bylo považováno za vhodné všem společnostem, které se přihlásily, poskytnout příležitost projevit svá stanoviska a předložit náležité informace, i když nejsou přímými uživateli. |
3.2 Dopad na uživatele
3.2.1 Obecně
|
(160) |
Uživatele dotčeného výrobku lze v zásadě rozdělit do dvou segmentů: uživatele kyselinových derivátů (zabývající se zejména výrobou kyseliny fosforečné) a uživatele derivátů jiných látek (jako jsou sulfid fosforečný, chlorid fosforitý, červený fosfor a zpomalovače hoření). Mimoto byli vzati v potaz rovněž následní uživatelé. |
3.2.2 Segment kyselinových derivátů
|
(161) |
Segment kyselinových derivátů se zabývá zejména výrobou termické kyseliny fosforečné a jejích derivátů pro potravinářské přídatné látky. Podíl dotčeného výrobku v hotových výrobcích tohoto segmentu je ve vztahu k celkovému obratu vysoký. Náklady dotčeného výrobku jsou vzhledem k nákladům hotových výrobků výrazné. Důvodem je to, že výrobní proces těchto uživatelů vyžaduje vedle hlavní suroviny, jíž je bílý fosfor, omezené množství dodatečných surovin. |
|
(162) |
Vzhledem k výše uvedenému lze předpokládat, že uložení opatření v tomto segmentu by mělo na uživatele podstatný dopad. Ačkoli šetření prokázalo, že uživatelé z tohoto segmentu během období šetření zaznamenali vysoké zisky, jejich ziskovost mezi rokem 2008 a obdobím šetření výrazně kolísala, přičemž v letech před obdobím šetření dosahovala podstatně nižší úrovně. Kromě toho se tvrdilo, že na zákazníky nelze přenést žádné poplatky. Vzhledem k uvedené skutečnosti se očekává, že antidumpingové clo by skutečně mohlo mít výrazný vliv na ziskovost uživatelů v segmentu kyselinových derivátů, která by se dokonce mohla změnit na ztráty a v konečném důsledku ohrozit jejich existenci. |
|
(163) |
Po zveřejnění informačního dokumentu jeden uživatel tvrdil, že výrobek, který produkuje výrobní odvětví Unie, vykazuje vyšší čistotu než výrobek, který se běžně používá v segmentu kyselinových derivátů. Dotčený výrobek dovážený z Kazachstánu vykazoval nižší čistotu a byl vhodnější pro použití v segmentu kyselinových derivátů. Z tohoto důvodu se výrobní odvětví Unie v tomto segmentu nepovažovalo za alternativního dodavatele. |
|
(164) |
Tento argument byl předložen až ve velmi pozdní fázi řízení. Dotčená strana nepodložila výše uvedené tvrzení žádnými důkazy. Kromě toho nenapadla tvrzení, že bílý fosfor, jak se konstatuje výše ve 13. až 17. bodě odůvodnění, který v Unii vyrábí a prodává výrobní odvětví Unie, a bílý fosfor vyráběný v dotčené zemi a vyvážený do Unie, měly stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto. |
3.2.3 Segment derivátů jiných látek
|
(165) |
Segment derivátů jiných látek se zabývá výrobou širší škály výrobků různého využití, jako jsou zpomalovače hoření, látky k úpravě vody, přísady do maziv pro automobily, léčiva a chemické látky používané v zemědělství. Náklady dotčeného výrobku ve vztahu k celkovým nákladům hotového výrobku se mezi těmito uživateli značně liší v závislosti na vyráběném navazujícím výrobku. |
|
(166) |
Po zveřejnění informačního dokumentu někteří uživatelé poskytli podrobnější rozpis svých nákladů a především nákladů na příslušný výrobek v rámci svých celkových nákladů. Číselné údaje poskytnuté v rámci dotazníku byly nahlášeny v souhrnné podobě a ukázaly, že bílý fosfor představoval od méně než 5 % do přibližně 30 % nákladů na hotové výrobky. Z informací poskytnutých po zveřejnění ale vyplynulo, že v případě některých specifických druhů výrobků by tyto náklady mohly být podstatně vyšší. |
|
(167) |
Uživatelé v tomto segmentu měli větší množství dodavatelů a bílý fosfor nezískávali výhradně z Kazachstánu. |
|
(168) |
Uživatelé v tomto segmentu rovněž vyráběli různorodější škálu výrobků a podíl hotových výrobků obsahujících bílý fosfor na celkovém podnikání se proto pohyboval od méně než 5 % po více než 75 %. Ziskovost hotového výrobku obsahujícího bílý fosfor se lišila a dosahovala až přes 10 %. Obecně lze konstatovat, že u společností, které zaznamenaly nižší zisk, byl podíl výrobků obsahujících bílý fosfor na celkovém obratu veškerého jejich podnikání rovněž nízký. V takových případech lze tudíž očekávat, že dopad uložení prozatímních opatření bude omezený, byť ne zanedbatelný, a to i za předpokladu, že uživatelé v tomto segmentu nebudou moci zvýšení cen přenést na své zákazníky na navazujícím trhu a že Kazachstán bude jejich jediným dodavatelem. |
3.2.4 Následní uživatelé
|
(169) |
Dopad cla na následné uživatele bude dále oslaben, jelikož má na výrobní náklady pouze okrajový dopad. Šetření rovněž prokázalo, že spolupracující následní uživatelé zaznamenali ziskové rozpětí až více než 15 %. Vzhledem k tomu, že přímí uživatelé tvrdili, že nebudou moci zvýšení cen přenést na své zákazníky na navazujícím trhu, je nejisté, zda bude mít clo vůbec nějaký dopad. |
|
(170) |
Po zveřejnění informačního dokumentu jeden následný uživatel v rozporu se závěry v 169. bodu odůvodnění tvrdil, že uložení antidumpingových cel by mělo vliv na následné uživatele, neboť by jejich dodavatele přesunuly zvýšení nákladů na ně. Tato společnost ale neposkytla žádné údaje, které by mohly potvrdit toto ničím nepodložené tvrzení, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto. |
|
(171) |
Na základě toho byl vyvozen závěr, že prozatímní antidumpingová cla budou mít na ziskovost následných uživatelů jen velmi omezený, ne-li nulový dopad. |
3.2.5 Hospodářská soutěž na trhu s deriváty
|
(172) |
Řada uživatelů tvrdila, že v případě uložení prozatímních opatření by ztratili konkurenceschopnost vůči dovozu derivátů z Čínské lidové republiky. Žádný důkaz v tomto ohledu však nebyl předložen. |
|
(173) |
V této souvislosti se připomíná, že cílem antidumpingového cla je znovu vytvořit rovné podmínky na trhu s bílým fosforem v Unii. Nebyly k dispozici žádné důkazy, že dovoz derivátů bílého fosforu z Čínské lidové republiky se v průběhu posledních let výrazným způsobem zvýšil nebo se má v blízké budoucnosti zvýšit. V dokumentaci kromě toho nebyly žádné důkazy upřesňující, za jakých podmínek se měl takový dovoz uskutečňovat nebo za jaké ceny. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto. |
3.2.6 Zaměstnanost
|
(174) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že počet pracujících, kteří jsou zaměstnáni ve výrobním odvětví uživatelů jako celku, je vyšší než počet pracujících ve výrobním odvětví Unie, a proto by uložení antidumpingových opatření bylo v rozporu s celkovým zájmem Unie. |
|
(175) |
Připomíná se, že analýza zájmu Unie se neomezuje jen na prosté porovnání počtu zaměstnanců výrobního odvětví Unie na jedné straně a výrobního odvětví uživatelů na straně druhé. Proto není skutečnost, že uživatelé představují vyšší počet pracovních míst, dostatečným důvodem k závěru, že opatření by stála proti celému výrobnímu odvětví Unie. Místo toho se prošetřuje dopad uložení, případně neuložení opatření na obchodní činnosti a ziskovost dotčených uživatelů na jedné straně a výrobní odvětví Unie na straně druhé. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto. |
3.2.7 Závěr
|
(176) |
Z uvedené analýzy vyplývá, že uložení opatření by mělo dopad na uživatele v obou segmentech, přičemž ale v segmentu derivátů jiných látek by byl tento dopad menší. Především je třeba uvést, že bílý fosfor tvoří hlavní část výrobních nákladů v rámci segmentu kyselinových derivátů, a proto by mělo jakékoli clo významný vliv na náklady a ziskovost. Šetření kromě toho prokázalo, že v případě uložení opatření by byla ohrožena existence uživatelů v tomto segmentu. |
4. INICIATIVA EVROPSKÉ UNIE V OBLASTI SUROVIN
|
(177) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že uložení prozatímních opatření by bylo v rozporu s „iniciativou v oblasti surovin“ (3) realizovanou Evropskou unií mimo jiné s cílem podpořit udržitelné dodávky surovin a účinné využívání zdrojů. Iniciativa v oblasti surovin však neznamená překážku pro uložení antidumpingových opatření, jejichž účelem je znovu vytvořit rovné podmínky a zabránit tak nekalé soutěži způsobené dumpingovými praktikami. |
|
(178) |
V každém případě se zdá, že na trhu, který se celosvětově vyznačuje nízkým počtem výrobců, by zachování výroby významné suroviny v Unii bylo zcela v souladu s cílem zajistit udržitelné dodávky surovin na trh Unie. |
5. PROBLÉMY V OBLASTI HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
|
(179) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že uložení prozatímních opatření povede ke zneužití dominantního postavení na trhu ze strany výrobního odvětví Unie, jelikož bude trh Unie uzavřen dodávkám z jiných zemí. Toto prohlášení bylo podpořeno tvrzením, že výrobní odvětví Unie v minulosti využilo zavedení omezení vývozu v Číně ke zvýšení svých cen na trhu Unie. Žádný věcný důkaz o zneužití dominantního postavení na trhu nicméně nebyl předložen. |
|
(180) |
Výše uvedený bod odůvodnění připomíná, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období výrazně poklesl. Podíl vyvážejícího výrobce na volném trhu se naopak výrazně zvýšil a tento výrobce v současné době představuje největšího dodavatele na trhu Unie. |
|
(181) |
Úroveň cenového podbízení vyčíslená v tomto šetření (71) byla navíc vyšší než zjištěná úroveň dumpingu (48. bod odůvodnění), což naznačuje, že dokonce i v případě uložení antidumpingových opatření, při uplatnění pravidla nižšího cla, zůstanou ceny dovozu z Kazachstánu pravděpodobně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Není proto pravděpodobné, že by dovoz následkem těchto opatření ustal. |
|
(182) |
Rovněž se připomíná, že navzdory omezením vývozu zavedeným v Čínské lidové republice byl bílý fosfor z Čínské lidové republiky a Vietnamu na trh Unie dovážen po celé posuzované období a tento dovoz bude pravděpodobně pokračovat. |
|
(183) |
Po zveřejnění informačního dokumentu některé zúčastněné strany tvrdily, že uložení cel by zvýšilo náklady uživatelů, zatímco výrobního odvětví Unie by se na trhu s deriváty (využití pro vlastní spotřebu) clo nedotklo ve stejné míře. To by vytvářelo konkurenční výhodu pro výrobní odvětví Unie na trhu s deriváty a pravděpodobně by to vedlo k dominantnímu postavení výrobního odvětví Unie na trhu s následnými výrobky. Jak již ale bylo uvedeno ve 181. bodě odůvodnění, úrovně podbízení vypočtené při tomto šetření byly vyšší než zjištěná úroveň dumpingu, což poukazuje na to, že i v případě uložení antidumpingových opatření – s použitím pravidla nižšího cla – budou ceny dovozu z Kazachstánu na volném trhu a na závislém trhu pravděpodobně stále nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. V důsledku toho musí být tvrzení, že by uložení opatření vedlo ke zneužití dominantního postavení ze strany výrobního odvětví Unie na trhu s deriváty, zamítnuto. |
|
(184) |
S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl proto vyvozen závěr, že uložení antidumpingových opatření nenaruší fungování trhu Unie. |
6. OBCHODNÍ BILANCE MEZI KAZACHSTÁNEM A UNIÍ
|
(185) |
Spolupracující vyvážející výrobce tvrdil, že je předním dovozcem zařízení a strojů pro výrobu dotčeného výrobku pocházejících z Unie. V této souvislosti prohlašoval, že kdyby byla příslušná antidumpingová opatření uložena, mělo by to dopad na obchodní bilanci mezi Unií a Kazachstánem, jelikož by spolupracující vyvážející výrobce zastavil dovoz uvedeného zařízení z Unie. |
|
(186) |
Cílem uložení ochranných obchodních opatření je napravit nekalé obchodní praktiky a tato opatření tedy nijak nesouvisí s nákupem strojů a zařízení pro výrobu dotčeného výrobku. Uvedený argument je proto v souvislosti s tímto antidumpingovým šetřením nutné považovat za irelevantní. |
7. SYSTÉM VŠEOBECNÝCH PREFERENCÍ
|
(187) |
Po zveřejnění informačního dokumentu některé zúčastněné strany tvrdily, že dopad na uživatele bude ještě výraznější, pokud bude dovoz dotčeného výrobku kromě možného antidumpingového cla od 1. ledna 2014 podléhat i běžnému clu. |
|
(188) |
Připomíná se, že podle nového všeobecného systému preferencí Evropské unie (VSP), který má vstoupit v platnost 1. ledna 2014, Kazachstán již vlastně nebude uváděn jako zvýhodněná země. Z tohoto důvodu bude od 1. ledna 2014 až do té doby, než se daný stav nezmění, dovoz bílého fosforu z Kazachstánu podléhat běžné celní sazbě 5,5 %. |
|
(189) |
Další vývoj však nelze brát v analýze v úvahu, neboť konkrétní dopad na dovozní ceny a množství a dopad takového vývoje na trh Evropské unie nelze hodnotit a priori. Proto nelze na tomto základě vyvozovat žádné spolehlivé závěry. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
8. ZÁVĚR OHLEDNĚ ZÁJMU UNIE
|
(190) |
V případě neuložení opatření se výroba bílého fosforu v Unii, ani výroba derivátů výrobním odvětvím Unie s velkou pravděpodobností neobnoví. Na druhé straně, jak také tvrdí některé zúčastněné strany, nemusí uložení opatření poskytnout výrobnímu odvětví Unie dostatečnou úlevu, neboť dovoz z Kazachstánu, byť podroben clům, by byl z hlediska cen stále konkurenceschopnější než prodej výrobního odvětví Unie, a proto by uložení takových opatření nebylo zárukou toho, že by výrobní odvětví Unie mohlo překonat nestabilní situaci, v níž se v současnosti nachází. |
|
(191) |
Naopak se zjistilo, že na uživatele v segmentu kyselinových derivátů by opatření měla velký dopad a v některých případech by dokonce mohla být ohrožena jejich životaschopnost, protože by se nedokázali vyrovnat se zvýšením nákladů a zachovat si konkurenceschopnost na trhu s následnými výrobky. To by u výrobců následných výrobků v tomto segmentu mohlo vést k ukončení provozu. |
|
(192) |
Kromě toho by na několik konkrétních uživatelů v segmentu derivátů jiných látek mohla mít opatření výraznější vliv v závislosti na konkrétních následných výrobcích, které produkují, i když se při šetření zjistilo, že vliv opatření v segmentu derivátů jiných látek by měl být celkově slabší v porovnání se segmentem kyselinových derivátů. Z celkového pohledu nelze dopad cel v tomto segmentu pokládat za zanedbatelný. |
|
(193) |
Dlužno poznamenat, že spolupracující uživatelé, kteří v tomto řízení poskytli potřebné informace, představovali téměř všechny dovozce z dotčené země a velmi velký podíl spotřeby bílého fosforu na volném trhu. Tito uživatelé byli důrazně proti uložení antidumpingových cel, protože dopad takových cel na jejich náklady by nebylo možné (nebo nebylo možné v plné míře) zohlednit v jejich prodejních cenách, což by mělo za následek zhoršení jejich hospodářské a finanční situace a mohlo vést i k ukončení výroby. |
|
(194) |
Vyplývá to zejména ze skutečnosti, že bílý fosfor považují téměř všichni uživatelé, kteří předložili svoje připomínky, za zdroj, který je velmi důležitou surovinou v rámci jejich výrobního procesu a představuje významnou část jejich celkových výrobních nákladů, jak bylo uvedeno ve 161. a 166. bodě odůvodnění. Jakákoli antidumpingová cla mají tedy přímý a zásadní dopad na jejich náklady, přičemž tento nárůst nákladů nelze přenést na navazující odvětví. |
|
(195) |
Jak se uvádí ve 190. bodu odůvodnění, je přínos uložení antidumpingových cel pro výrobní odvětví Unie stále sporný. Příčinou je současný přechodný stav výrobního odvětví Unie a nejistota jeho budoucího rozvoje, jakož i skutečnost, že dovozní ceny z Kazachstánu mohou s velkou pravděpodobností zůstat i nadále výrazně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, a to i v případě, že by se uložila antidumpingová opatření. Za těchto okolností se uvažovalo o tom, že pravděpodobný negativní dopad antidumpingových cel na následné odvětví převažuje nad očekávanými pozitivními účinky cel pro výrobní odvětví Unie. |
|
(196) |
Na základě uvedených skutečností a po jejich komplexním zvážení se dospělo k závěru, že negativní dopad opatření na uživatele je významnější než celkový přínos pro výrobní odvětví Unie. V tomto případě se proto usoudilo, že navzdory závěrům o poškozujícím dumpingu lze jednoznačně konstatovat, že přijetí antidumpingových opatření není v zájmu Unie. |
G. NÁVRH UKONČENÍ ŘÍZENÍ
|
(197) |
Vzhledem k uvedeným závěrům, k nimž se dospělo, pokud jde o dumping, újmu, příčinnou souvislost a zájem Unie, by se v souladu s článkem 9 a článkem 21 základního nařízení mělo řízení ukončit, a to bez uložení opatření. |
|
(198) |
Všechny dotčené strany byly o konečných zjištěních a o záměru ukončit řízení informovány a dostaly příležitost se k tomu vyjádřit. Jejich připomínky byly vzaty v úvahu, avšak nezměnily výše uvedené závěry. |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Antidumpingové řízení týkající se dovozu bílého fosforu, nazývaného též elementární nebo žlutý fosfor, pocházejícího z Republiky Kazachstán se tímto ukončuje.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 13. února 2013.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.
(2) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 19.
(3) KOM(2008) 699 v konečném znění.
Opravy
|
14.2.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 43/59 |
Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) č. 758/2011 ze dne 1. srpna 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 1291/2009 o výběru vykazujících podniků pro stanovení příjmu zemědělských podniků
Strana 43, příloha, bod 3 týkající se přílohy nařízení (EU) č. 1291/2009:
místo:
|
|
„MAĎARSKO |
|
|
764 |
Alföld |
1 016 |
|
767 |
Dunántúl |
675 |
|
768 |
Észak-Magyarország |
209 |
|
Maďarsko celkem |
1 900 “ |
|
má být:
|
|
„MAĎARSKO |
|
|
767 |
Alföld |
1 016 |
|
768 |
Dunántúl |
675 |
|
764 |
Észak-Magyarország |
209 |
|
Maďarsko celkem |
1 900 “ |
|