5.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/1

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (2) stanoví obecná pravidla pro hygienu potravin vztahující se na provozovatele potravinářských podniků, přičemž přihlíží především k zásadě týkající se všeobecného používání postupů založených na analýze rizik a kritických kontrolních bodech (dále jen „HACCP“).

(2)

Nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví zvláštní pravidla pro hygienu potravin živočišného původu vztahující se na provozovatele potravinářských podniků. Stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků nepoužijí k odstranění povrchového znečištění produktů živočišného původu žádnou jinou látku než pitnou vodu, pokud nebylo použití dotyčné látky schváleno v souladu s uvedeným nařízením.

(3)

Dále nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (3) stanoví mikrobiologická kritéria pro některé mikroorganismy a prováděcí pravidla, která musí provozovatelé potravinářských podniků dodržovat při provádění obecných a zvláštních hygienických opatření podle nařízení (ES) č. 852/2004. Stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků musí zajistit, aby potraviny splňovaly uvedená mikrobiologická kritéria.

(4)

Dne 14. prosince 2010 Komise obdržela žádost o povolení použití kyseliny mléčné ke snižování povrchové kontaminace u jatečně upravených těl skotu a masa.

(5)

Dne 26. července 2011 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) vědecké stanovisko týkající se hodnocení bezpečnosti a účinnosti kyseliny mléčné pro odstraňování povrchové mikrobiální kontaminace z jatečně upravených těl skotu, výsekových částí a výrobního masa (ořezu) (Scientific Opinion on the evaluation of the safety and efficacy of lactic acid for the removal of microbial surface contamination from beef carcases, cuts and trimmings) (4).

(6)

Ve svém stanovisku dospěl úřad EFSA k závěru, že ošetření, při nichž se k dekontaminaci používá kyselina mléčná, nepředstavují žádné bezpečnostní riziko, pakliže je použitá látka v souladu se specifikacemi Unie pro potravinářské přídatné látky. Dále úřad EFSA dospěl k závěru, že ošetření kyselinou mléčnou dosahují zásadního snížení mikrobiální kontaminace oproti situaci, kdy není použito žádné ošetření, nebo ve srovnání s ošetřením pitnou vodou, a že je nepravděpodobné, že by taková ošetření přispívala k rozvoji rezistence mikroorganismů.

(7)

Úřad EFSA doporučuje, aby provozovatelé potravinářských podniků potvrdili antimikrobiální účinnost těchto ošetření při svých specifických podmínkách zpracování a ověřili koncentraci kyseliny mléčné, teplotu aplikace a další faktory, které ovlivňují její účinnost ve funkci dekontaminačního činidla. Úřad EFSA ve svém stanovisku dále dospěl k závěru, že z tohoto použití kyseliny mléčné neplynou žádné negativní dopady na životní prostředí.

(8)

Podle stanoviska EFSA nebude zbytkové množství, které se v souvislosti s ošetřením kyselinou mléčnou vstřebá do hovězího masa, převyšovat 190 mg/kg. Takovéto množství se považuje za zbytkové ve srovnání s aktivním množstvím, jehož je třeba ke snížení povrchové mikrobiální kontaminace. Nemá ani žádný technologický účinek na konečný produkt. Zbytkové množství kyseliny mléčné použité ke snižování povrchové mikrobiální kontaminace je zanedbatelné ve srovnání s množstvím kyseliny mléčné, která se v hovězím mase přirozeně vyskytuje, a nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko. V některých masných polotovarech jsou jako potravinářské přídatné látky pro účely konzervace povoleny soli kyseliny mléčné. Pro tyto účely se běžně používají hodnoty 20 000 mg/kg. Použití kyseliny mléčné pro účely snižování povrchové mikrobiální kontaminace se tudíž jasně odlišuje od jejího použití jakožto potravinářské přídatné látky.

(9)

S ohledem na stanovisko EFSA a vzhledem ke schopnosti kyseliny mléčné zásadním způsobem snižovat možnou mikrobiální kontaminaci je vhodné povolit její použití ke snižování povrchové kontaminace. Takovéto použití by však mělo podléhat určitým podmínkám. Mělo by být omezeno na použití na úrovni jatek u jatečně upravených těl, jejich půlek či čtvrtí a mělo by být začleněno do správné hygienické praxe a systémů založených na HACCP.

(10)

Nařízení Komise (EU) č. 231/2012 ze dne 9. března 2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (5), stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky, a to zejména takové, které se týkají původu, kritérií pro čistotu a jakýchkoli dalších nezbytných informací.

(11)

Podle stanoviska EFSA by kyselina mléčná používaná ke snižování povrchové kontaminace u jatečně upravených těl skotu měla být v souladu se specifikacemi pro kyselinu mléčnou stanovenými právními předpisy Unie. V případě, že se kyselina mléčná používá ke snižování povrchové mikrobiální kontaminace podle tohoto nařízení, bylo by tudíž vhodné, aby taková kyselina mléčná byla v souladu se specifikacemi stanovenými nařízením (EU) č. 231/2012.

(12)

Použití kyseliny mléčné ke snižování povrchové mikrobiální kontaminace u jatečně upravených těl skotu, jejich půlek či čtvrtí nesmí mít vliv na povinnost provozovatelů potravinářských podniků dodržovat požadavky právních předpisů Unie týkajících se hygieny potravin, jak je stanoví nařízení (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 2073/2005, a nemělo by být v žádném případě považováno za náhradu správné hygienické praxe na jatkách a provozních postupů či za alternativu při plnění požadavků uvedených nařízení.

(13)

Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou. Komise proto předložila Radě návrh týkající se tohoto opatření a předala jej současně i Evropskému parlamentu.

(14)

S ohledem na skutečnost, že ve stanovených lhůtách Rada nerozhodla a Evropský parlament nevyjádřil s opatřením nesouhlas, měla by Komise opatření přijmout,

5.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/4

(1)

Směrnice 2004/68/ES stanoví veterinární požadavky na dovoz některých živých kopytníků do Unie a jejich tranzit přes území Unie. Stanoví, že pro dovoz živých kopytníků druhů uvedených v příloze I ze schválených třetích zemí na území Unie mohou být stanoveny zvláštní podmínky, včetně vzorů veterinárních osvědčení.

(2)

Nařízení Komise (EU) č. 206/2010 ze dne 12. března 2010, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některých zvířat a čerstvého masa na území Evropské unie (2), a požadavky na veterinární osvědčení, stanoví mimo jiné požadavky na veterinární osvědčení pro vstup určitých zásilek živých sudokopytníků druhů uvedených v příloze I směrnice 2004/68/ES na území Unie. Příloha I nařízení (EU) č. 206/2010 stanoví seznam třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup takových zásilek na území Unie. Dále uvádí vzory veterinárních osvědčení, které mají uvedené zásilky doprovázet.

(3)

V současnosti mohou být kopytníci dováženi do Unie ze třetích zemí, nebo v případě regionálního uspořádání z částí třetích zemí, které byly prosté vezikulární stomatitidy po dobu alespoň šesti měsíců před odesláním zvířat.

(4)

Spojené státy požádaly o povolení dovozu živých prasat určených k chovu a k produkci do Unie.

(5)

Spojené státy oznámily výskyt ohnisek vezikulární stomatitidy. Tato ohniska jsou však ojedinělá a omezená na určité oblasti. Riziko zavlečení vezikulární stomatitidy do Unie z této třetí země prostřednictvím dovozu živých prasat je zanedbatelné, jestliže budou použita opatření pro biologickou bezpečnost podle kapitoly 8.15.6. Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), včetně umístění prasat v období před vývozem v zařízení prostém této nákazy, ochrany před vektory po dobu karantény před vývozem a během převozu na místo nakládky a vyšetření všech zvířat určených na vývoz.

(6)

Část 1 přílohy I nařízení (EU) č. 206/2010 by proto měla být změněna doplněním Spojených států na seznam třetích zemí, území nebo jejich částí, ze kterých je povolen vstup zásilek živých kopytníků na území Unie, a uvedením vhodných záruk týkajících se vyšetření na vezikulární stomatitidu. Provedení těchto záruk by mělo být potvrzeno ve veterinárním osvědčení pro živá prasata určená k chovu a k produkci, které doprovází zvířata v okamžiku vstupu do Unie.

(7)

Vzor veterinárního osvědčení „POR-X“ pro dovoz živých domácích prasat, uvedený v části 2 přílohy I nařízení (EU) č. 206/2010 by proto měl být změněn doplněním podmínek týkajících se umístění prasat před vývozem a karantény a požadavků na laboratorní vyšetření.

(8)

Kromě toho článek 5 nařízení (EU) č. 206/2010 stanoví, že je-li podle veterinárních osvědčení v příloze I uvedeného nařízení nutný odběr vzorků a provedení vyšetření, provede se tento odběr vzorků a vyšetření v souladu s protokoly pro standardizaci materiálů a provádění vyšetření v části 6 uvedené přílohy. Je proto nutné změnit část 6 přílohy I nařízení (EU) č. 206/2010 doplněním potřebného protokolu a vyšetřovací metody pro vezikulární stomatitidu. Vyšetření by měla být prováděna a vyhodnocována v souladu s protokoly pro sérologická vyšetření na vezikulární stomatitidu předepsanými pro mezinárodní obchod v kapitole 2.1.19. Příručky pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata OIE.

(9)

Nařízení (EU) č. 206/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

5.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/12

(1)

Společnost ChemGen Corp. podala žádost podle čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003 s návrhem na změnu jména držitele povolení, pokud jde o nařízení Komise (ES) č. 786/2007 (2) o povolení přípravku endo-1,4-β-mannosidasy EC 3.2.1.78 (Hemicell), náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „látky zvyšující stravitelnost“, na dobu deseti let.

(2)

Žadatel uvedl, že s účinností od 10. února 2012 byla společnost ChemGen Corp. získána společností Eli Lilly and Company Ltd., která nyní vlastní práva pro uvádění této doplňkové látky na trh. Žadatel předložil odpovídající údaje, které podporují jeho žádost.

(3)

Navrhovaná změna podmínek povolení je čistě správní povahy a neobnáší nové posouzení dotčené doplňkové látky. Evropský úřad pro bezpečnost potravin byl o žádosti informován.

(4)

Aby mohla společnost Eli Lilly and Company Ltd. uplatňovat svá práva pro uvádění na trh, je nutné změnit podmínky povolení.

(5)

Nařízení (ES) č. 786/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité uplatňování změny nařízení (ES) č. 786/2007 stanovené tímto nařízením, je vhodné stanovit přechodné období pro spotřebování stávajících zásob.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

5.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/13

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 272/2009 ze dne 2. dubna 2009, kterým se doplňují společné základní normy ochrany civilního letectví před protiprávními činy stanovené v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 (2), stanoví, že prováděcí pravidla, jež mají být přijata podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 300/2008, mohou k detekční kontrole osob (cestujících a osob jiných než cestujících) povolit použití zařízení pro stopovou detekci výbušnin (ETD) a ručních detektorů kovů (HHMD).

(2)

Zkušenost ukázala, že ruční prohlídky cestujících a osob jiných než cestujících nepředstavují vždy nejúčinnější způsob detekční kontroly určitých částí osob, zejména nejsou-li tyto části snadno přístupné, jako v případě některých pokrývek hlavy, sádrových obvazů či protéz.

(3)

V těchto případech prokázaly zkoušky účinnost použití kombinace ETD a HHMD. Použití ETD a HHMD může navíc proces detekční kontroly usnadnit a v porovnání s ruční prohlídkou může působit jako méně obtěžující způsob detekční kontroly, což přispívá k lepší zkušenosti osob podrobujících se prohlídce.

(4)

Proto je užitečné a odůvodněné povolit tyto metody pro detekční kontrolu těch částí osoby, u nichž se ruční prohlídka považuje za neúčinnou a/nebo nežádoucí, jako v případě určitých pokrývek hlavy, sádrových obvazů či protéz.

(5)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména lidskou důstojnost, svobodu náboženství, zákaz diskriminace, práva osob se zdravotním postižením a právo na svobodu a bezpečnost. Pokud tato práva a zásady omezuje, děje se tak výhradně proto, aby naplnilo cíle obecného zájmu a potřebu chránit práva a svobodu druhých za dodržení podmínek stanovených článkem 52 listiny. Toto nařízení musí být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.

(6)

Nařízení Komise (EU) č. 185/2010 (3) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ochranu civilního letectví zřízeného podle čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 300/2008,

5.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/15

(1)

Společnost Taminco N.V. podala žádost podle čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003 s návrhem na změnu jména držitele povolení, pokud jde o prováděcí nařízení Komise (EU) č. 371/2011 (2) o povolení sodné soli dimethylglycinu, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „jiné zootechnické doplňkové látky“, na dobu deseti let.

(2)

Žadatel uvedl, že s účinností od 1. října 2012 uskutečnil přeměnu právní podoby své společnosti na společnost s ručením omezeným. Žadatel předložil odpovídající údaje, které podporují jeho žádost.

(3)

Navrhovaná změna podmínek povolení je čistě správní povahy a neobnáší nové posouzení dotčené doplňkové látky. Evropský úřad pro bezpečnost potravin byl o žádosti informován.

(4)

Aby mohl žadatel uplatňovat svá práva pro uvádění na trh pod názvem Taminco BVBA, je nutné změnit podmínky povolení.

(5)

Prováděcí nařízení (EU) č. 371/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité uplatňování změny prováděcího nařízení (EU) č. 371/2011 stanovené tímto nařízením, je vhodné stanovit přechodné období pro spotřebování stávajících zásob.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

5.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/16

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

5.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/18

(1)

Podle článku 2 obecných zásad ECB/2012/18 ze dne 2. srpna 2012 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění (1) může Eurosystém rozhodnout, že protistrany mohou před splatností ukončit určité dlouhodobější refinanční operace nebo snížit jejich objem (toto snížení objemu nebo ukončení se dále označuje jen jako „předčasné splacení“). Článek 2 dále uvádí, že podmínky tohoto předčasného splacení se zveřejňují ve vyhlášení příslušného nabídkového řízení nebo jiným způsobem, který Eurosystém považuje za vhodný.

(2)

S cílem zajistit, aby všechny národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „národní centrální banky“), uplatňovaly stejné podmínky předčasného splacení, je třeba postup při předčasném splacení protistranami blíže vymezit. Režim finančních postihů vymezený v dodatku 6 k příloze I obecných zásad ECB/2011/14 ze dne 20. září 2011 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (2) by se měl uplatňovat v případech, kdy protistrany, které se rozhodly pro předčasné splacení, do dne splatnosti úplně nebo částečně nevypořádají částku, kterou mají splatit příslušné národní centrální bance.

(3)

Obecné zásady ECB/2012/18 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,