(1)

V oddíle 1 kapitoly III hlavy 2 nařízení Komise (ES) č. 2535/2001 ze dne 14. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o dovozní režim pro mléko a mléčné výrobky a otevření celních kvót (2), jsou stanovena pravidla správy kvót pro dovoz z některých třetích zemí určených v příloze III.B uvedeného nařízení. Zmíněná pravidla stanoví, že se dovozní licence vydávají na základě předložení příslušného osvědčení „Inward Monitoring Arrangement“ (IMA 1).

(2)

Ze zkušeností se správou celních kvót pro novozélandský sýr (čísla kvót 09.4514 a 09.4515) vyplývá, že stejně účinné správy uvedených kvót by mohlo být dosaženo použitím systému, který by byl pro dovozce a subjekty členských států vydávající licence méně administrativně náročný. Funkce osvědčení IMA 1 dokazující původ a způsobilost zboží při dovozu jsou v rámci tohoto režimu zachovány, avšak vydávání dovozních licencí již není podmíněno předložením tohoto osvědčení. Je proto vhodné na uvedené kvóty uplatnit pravidla kapitoly I hlavy 2 nařízení (ES) č. 2535/2001.

(3)

S cílem zabránit spekulacím a zároveň zajistit maximální využití celních kvót pro novozélandský sýr by měly být žádosti o licence omezeny na 25 % příslušné dostupné kvóty.

(4)

S přihlédnutím k sezónní povaze produkce mléka a mléčných výrobků na Novém Zélandu, vývoji cen a době nezbytné k dopravě dotyčných produktů do Unie je vhodné stanovit třetí kolo přidělování dovozních licencí v září pro kvóty uvedené v příloze I části K a v příloze III části A.

(5)

Nařízení (ES) č. 2535/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

S cílem poskytnout žadatelům, příslušným orgánům a členským státům dostatek času na splnění nových pravidel je vhodné použít tato pravidla od kvótového roku 2014.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

V článku 5 se doplňuje nové písmeno, které zní:

2)

V článku 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V příloze I jsou stanoveny celní kvóty, použitelná cla, maximální roční množství, jež lze dovézt, dovozní kvótová období a jejich rozdělení na podobdobí.“

3)

V článku 13 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

4)

V článku 14 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

5)

V článku 19 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

6)

V článku 34 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

7)

Článek 34a se nahrazuje tímto:

8)

V příloze I se doplňuje nová část K, jejíž znění je uvedeno v příloze I tohoto nařízení.

9)

Příloha III část A se nahrazuje zněním, které je uvedeno v příloze II tohoto nařízení.

10)

V příloze III části B se zrušují údaje týkající se čísel kvót 09.4514 a 09.4515.

(1)

V příloze III části A nařízení Komise (ES) č. 826/2008 (2) se stanoví, že členské státy musí Komisi sdělovat určité informace týkající se olivového oleje a stolních oliv na jednotlivé hospodářské roky, a stanoví lhůty pro předávání těchto údajů. Zároveň stanoví společná pravidla týkající se sdělování informací Komisi příslušnými orgány členských států.

(2)

V zájmu bedlivějšího sledování situace na trhu a s ohledem na zkušenosti získané v této věci je vhodné zjednodušit, upřesnit, doplnit nebo zrušit některé povinnosti členských států týkající se sdělování, které jsou stanoveny v příloze III části A nařízení (ES) č. 826/2008.

(3)

Za tímto účelem je nutné doplnit povinnost týkající se sdělování celkového použití olivového oleje a zásob na konci hospodářského roku a zrušit povinnost sdělovat informace o stolních olivách.

(4)

Příloha III nařízení (ES) č. 826/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

Písmeno b) se nahrazuje tímto:

2)

Písmeno c) se nahrazuje tímto:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 36/2013 (2) bylo zahájeno stálé nabídkové řízení na dovoz cukru kódů KN 1701 14 10 a 1701 99 10 se sníženou celní sazbou na hospodářský rok 2012/2013.

(2)

V souladu s článkem 6 prováděcího nařízení (EU) č. 36/2013 Komise s ohledem na nabídky obdržené v rámci dílčího nabídkového řízení rozhodne o stanovení či nestanovení minimální celní sazby pro osmimístný kód KN.

(3)

Na základě nabídek obdržených v rámci prvního dílčího nabídkového řízení by měla být stanovena minimální celní sazba pro cukr kódů KN 1701 14 10 a 1701 99 10 .

(4)

Aby dostal trh rychlý signál a aby bylo zaručeno účinné řízení opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(5)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

(1)

Podle čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vytváří Unie vnitřní trh.

(2)

Podle článku 113 Smlouvy o fungování Evropské unie přijme Rada ustanovení k harmonizaci právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná pro vytvoření a fungování vnitřního trhu a zabránění narušení hospodářské soutěže.

(3)

V roce 2011 vzala Komise na vědomí diskusi, která probíhala na všech úrovních, o dalším zdanění finančního sektoru. Tato diskuse pramení z přání, aby se finanční sektor spravedlivě a podstatně podílel na nákladech krize a aby byl do budoucna zdaněn spravedlivě ve srovnání s ostatními sektory, aby byly finanční instituce demotivovány od nadměrně rizikových činností, aby se doplnila regulační opatření zaměřená na předcházení budoucím krizím a aby se vytvořily dodatečné příjmy pro veřejné rozpočty nebo pro účely zvláštních politik.

(4)

V tomto kontextu přijala Komise dne 28. září 2011 návrh směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně směrnice 2008/7/ES (1). Hlavním cílem uvedeného návrhu bylo zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zabránit narušení hospodářské soutěže.

(5)

Na zasedání Rady dne 22. června 2012 se ukázalo, že společný systém daně z finančních transakcí, jak jej navrhla Komise, nemá jednomyslnou podporu. Evropská rada dospěla dne 29. června 2012 k závěru, že navrženou směrnici Rada v přiměřené lhůtě nepřijme. Na zasedání Rady dne 10. července 2012 bylo konstatováno, že i nadále přetrvávají zásadní názorové rozdíly, pokud jde o potřebu vytvořit společný systém daně z finančních transakcí na úrovni Unie, a potvrdilo se, že zásada harmonizovaného zdanění finančních transakcí si v Radě v dohledné budoucnosti nezíská jednomyslnou podporu.

(6)

Za těchto okolností zaslalo jedenáct členských států, jmenovitě Belgie, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko, Komisi dopisy, došlé mezi 28. zářím a 23. říjnem 2012, s žádostmi, v nichž uvedly, že hodlají mezi sebou navázat posílenou spolupráci v oblasti daně z finančních transakcí. Tyto členské státy požádaly, aby oblast působnosti a cíle posílené spolupráce vycházely z návrhu směrnice, který Komise předložila dne 28. září 2011. Kromě toho byla zejména zdůrazněna nutnost zabránit vyhýbání se daňovým povinnostem, narušení trhu a převodům do oblastí s jiným právním řádem.

(7)

Posílená spolupráce by měla stanovit potřebný právní rámec pro zavedení společného systému daně z finančních transakcí v zúčastněných členských státech a zajistit, aby tato daň byla v základních rysech harmonizována. Mělo by se tak co nejvíce zamezit pobídkám pro daňovou arbitráž, narušení alokace mezi finančními trhy, možnostem dvojího zdanění či nezdanění a také vyhýbání se daňovým povinnostem.

(8)

Podmínky stanovené v článku 20 Smlouvy o Evropské unii a v článcích 326 a 329 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou splněny.

(9)

Na zasedání Rady dne 29. června 2012 bylo konstatováno a dne 10. července 2012 potvrzeno, že cíle přijmout společný systém daně z finančních transakcí nemůže Unie jako celek v přiměřené lhůtě dosáhnout. Je tak splněn požadavek stanovený v čl. 20 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, podle kterého lze posílenou spolupráci navázat až jako poslední prostředek.

(10)

Věcná oblast, v níž by se posílená spolupráce uskutečnila, totiž zavedení společného systému daně z finančních transakcí v rámci Unie, je oblast uvedená v článku 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, a tedy ve Smlouvách.

(11)

Cílem posílené spolupráce v oblasti zavedení společného systému daně z finančních transakcí je zajistit řádné fungování vnitřního trhu. Díky spolupráci tohoto rozsahu nedochází k souběžnému uplatňování odlišných systémů v jednotlivých státech, a tedy k nežádoucí roztříštěnosti trhu, ani k problémům z toho plynoucím, tedy k narušení hospodářské soutěže, odklonu obchodu mezi produkty, hospodářskými subjekty i geografickými oblastmi, a k pobídkám pro hospodářské subjekty, aby se zdanění vyhnuly prostřednictvím operací s nízkou hospodářskou hodnotou. Tyto otázky jsou v předmětné oblasti zvláště důležité, neboť ta se vyznačuje vysoce mobilní daňovou základnou. Zamýšlená spolupráce tak v souladu s čl. 20 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii podporuje cíle Unie, chrání její zájmy a posiluje její proces integrace.

(12)

Zavedení společného harmonizovaného systému daně z finančních transakcí nepatří mezi oblasti výlučné pravomoci Unie uvedené v čl. 3 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jelikož tento systém v souladu s článkem 113 Smlouvy o fungování Evropské unie slouží fungování vnitřního trhu, patří mezi sdílené pravomoci Unie ve smyslu článku 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, a nachází se tedy v rámci nevýlučných pravomocí Unie.

(13)

Posílená spolupráce v této oblasti je v souladu se Smlouvami a právem Unie, jak vyžaduje čl. 326 první pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu s čl. 326 druhým pododstavcem uvedené smlouvy nebude tato spolupráce narušovat vnitřní trh ani hospodářskou, sociální a územní soudržnost a nebude vytvářet překážku ani diskriminaci v obchodu mezi členskými státy, ani mezi nimi vyvolávat narušení hospodářské soutěže.

(14)

Posílená spolupráce v dané oblasti zachovává pravomoci, práva a povinnosti nezúčastněných členských států, jak vyžaduje článek 327 Smlouvy o fungování Evropské unie. Uvedený systém by nezúčastněným členským státům nijak nebránil, aby zachovaly nebo zavedly daň z finančních transakcí na základě neharmonizovaných vnitrostátních předpisů. Společný systém daně z finančních transakcí by přisuzoval práva na zdanění zúčastněným členským státům pouze na základě vhodných hraničních určovatelů.

(15)

S výhradou dodržení všech podmínek účasti stanovených v tomto rozhodnutí je posílená spolupráce v oblasti uvedené v tomto rozhodnutí kdykoli otevřena všem členským státům, které projeví ochotu dodržovat akty již přijaté v jejím rámci, jak stanoví článek 328 Smlouvy o fungování Evropské unie,

(1)

Belgie požádala dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 21. června 2012, o povolení zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 285 směrnice 2006/112/ES umožňující Belgii od daně z přidané hodnoty (DPH) osvobodit osoby povinné k dani, jejichž roční obrat je nejvýše roven částce 25 000 EUR. Prostřednictvím tohoto opatření by byly tyto osoby povinné k dani osvobozeny od všech nebo některých povinností spojených s DPH uvedených v hlavě XI kapitolách 2 až 6 směrnice 2006/112/ES.

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES Komise o žádosti Belgie uvědomila ostatní členské státy dopisem ze dne 13. září 2012. Dopisem ze dne 17. září 2012 oznámila Komise Belgii, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

(3)

Podle článku 285 směrnice 2006/112/ES mohou členské státy, jež nevyužily článek 14 druhé směrnice Rady 67/228/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Struktura a způsoby použití společného systému daně z přidané hodnoty (2), osvobodit od daně osoby povinné k dani, jejichž roční obrat je nejvýše roven částce 5 000 EUR. Belgie požádala o zvýšení této prahové hodnoty na 25 000 EUR.

(4)

Vyšší prahová hodnota zvláštního režimu pro malé podniky je zjednodušujícím opatřením, neboť může podstatně snížit povinnosti nejmenších podniků spojené s DPH. Zvláštní režim je pro osoby povinné k dani dobrovolný.

(5)

Komise do svého návrhu směrnice pozměňující směrnici 77/388/EHS, nyní směrnice 2006/112/ES, s cílem zjednodušit povinnosti týkající se DPH ze dne 29. října 2004 zahrnula ustanovení, která členským státům umožňují stanovit prahové hodnoty ročního obratu pro osvobození z režimu DPH až do výše 100 000 EUR nebo jejího ekvivalentu v národní měně, s možností tuto částku každoročně aktualizovat. Žádost předložená Belgií je s uvedeným návrhem v souladu.

(6)

Odchylující se opatření bude mít pouze zanedbatelný vliv na celkovou výši daňových příjmů Belgie vybraných na stupni konečné spotřeby a nebude mít žádný nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie vycházející z DPH,

(1)

Slovinsko požádalo dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 30. července 2012, o povolení zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 287 směrnice 2006/112/ES, které Slovinsku umožní osvobodit od daně z přidané hodnoty (DPH) osoby povinné k dani, jejichž roční obrat je nejvýše roven částce 50 000 EUR.

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES Komise o žádosti Slovinska uvědomila ostatní členské státy dopisem ze dne 18. září 2012. Dopisem ze dne 19. září 2012 oznámila Komise Slovinsku, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

(3)

Podle článku 287 směrnice 2006/112/ES mohou některé členské státy, které přistoupily k Unii po 1. lednu 1978, poskytovat osvobození od daně osobám povinným k dani, jejichž roční obrat je nejvýše roven ekvivalentu částek v národní měně vymezených v uvedeném ustanovení při kurzu platném ke dni jejich přistoupení. Slovinsko požádalo, aby jeho odpovídající prahová hodnota, která je podle čl. 287 bodu 15 stanovena ve výši 25 000 EUR, byla zvýšena na 50 000 EUR.

(4)

Vyšší prahová hodnota pro zvláštní režim pro malé podniky je zjednodušující opatření, neboť může podstatně snížit povinnosti malých podniků spojené s DPH. Tento zvláštní režim je pro osoby povinné k dani volitelný.

(5)

Komise do svého návrhu směrnice pozměňující směrnici 77/388/EHS, nyní směrnice 2006/112/ES, s cílem zjednodušit povinnosti týkající se DPH ze dne 29. října 2004 zahrnula ustanovení, která členským státům umožňují stanovit prahové hodnoty ročního obratu pro osvobození z režimu DPH až do výše 100 000 EUR nebo jejího ekvivalentu v národní měně, s možností tuto částku každoročně aktualizovat. Žádost předložená Slovinskem je s uvedeným návrhem v souladu.

(6)

Odchylující se opatření bude mít pouze zanedbatelný vliv na celkovou výši daňových příjmů Slovinska vybraných na stupni konečné spotřeby a nebude mít žádný nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie vycházející z DPH,

(1)

Lotyšsko požádalo dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 20. dubna 2012, o povolení nadále uplatňovat opatření odchylující se od ustanovení směrnice 2006/112/ES týkajících se osoby povinné odvést daň z přidané hodnoty (DPH) správci daně.

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES Komise o žádosti Lotyšska uvědomila ostatní členské státy dopisy ze dnů 30. a 31. července 2012. Dopisem ze dne 2. srpna 2012 oznámila Komise Lotyšsku, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

(3)

Trh se dřevem v Lotyšsku je nadále ovládán malými místními společnostmi a dodavatelskými fyzickými osobami. Povaha trhu a dotčených podniků zapříčinila daňové podvody, které správce daně mohl jen těžko kontrolovat. Pro potírání tohoto podvodu bylo do lotyšských předpisů o DPH začleněno zvláštní ustanovení, kterým se stanoví, že v případě transakcí se dřevem je osobou povinnou odvést daň osoba povinná k dani, pro niž je uskutečňováno zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služeb. Zmíněné ustanovení se odchyluje od článku 193 směrnice 2006/112/ES, podle něhož je v rámci vnitřního systému daň obvykle povinna odvést ta osoba povinná k dani, která dodává zboží nebo poskytuje služby.

(4)

Právní a faktická situace, jež opodstatnila uplatňování odchylujícího se opatření podle prováděcího rozhodnutí Rady 2009/1008/EU ze dne 7. prosince 2009, kterým se Lotyšsku povoluje prodloužit účinnost opatření odchylujícího se od článku 193 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (2), se nezměnila a nadále trvá. Na základě informací poskytnutých Lotyšskem se zdá, že úroveň rizika co do podvodů v souvislosti s DPH zůstává v daném odvětví vysoká. Lotyšsku by proto mělo být povoleno uplatňovat toto odchylující se opatření v dalším omezeném období.

(5)

Pokud by Lotyšsko zvažovalo další prodloužení účinnosti odchylujícího se opatření přesahující rok 2015, mělo by Komisi do 31. března 2015 předložit zprávu o uplatňování tohoto opatření spolu se žádostí o prodloužení účinnosti.

(6)

Odchylující se opatření nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie vycházející z DPH.

(7)

Prováděcí rozhodnutí 2009/1008/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V článku 2 se datum „31. prosince 2012“ nahrazuje datem „31. prosince 2015“.

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

(1)

Portugalsko požádalo dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 18. dubna 2012, o povolení nadále uplatňovat zvláštní opatření, které bylo dříve povoleno prováděcím rozhodnutím Rady 2010/39/EU (2), odchylující se od ustanovení směrnice 2006/112/ES upravujících právo na odpočet daně, osobu povinnou k dani a povinnost podat přiznání k dani z přidané hodnoty (DPH).

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES Komise o žádosti Portugalska uvědomila ostatní členské státy dopisem ze dne 1. června 2012. Dopisem ze dne 6. června 2012 oznámila Komise Portugalsku, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

(3)

Odchylující se opatření, jež uplatňuje Portugalsko, se odchyluje od směrnice 2006/112/ES tím, že umožňuje uplatňovat nepovinný zvláštní režim specifických podniků působících v oblasti podomního prodeje, které splňují zvláštní podmínky, pokud jsou k tomu odpovídajícím způsobem oprávněny příslušnými orgány správy daní (dále jen „oprávněné podniky“). Uvedené oprávněné podniky uplatňují zvláštní obchodní model spočívající v tom, že prodávají své výrobky rovnou mezičlánku tvořenému prodejci a ti pak tytéž výrobky prodávají přímo konečným spotřebitelům.

(4)

Toto opatření se odchyluje od článku 168 směrnice 2006/112/ES, jímž se upravuje právo osoby povinné k dani odpočítat DPH účtovanou za zboží a služby jí dodané pro účely jejích zdanitelných transakcí, tak, že přiznává oprávněným podnikům právo odpočítat DPH, která je splatná nebo byla odvedena jejich prodejci za odpovídající zboží, jež bylo těmto prodejcům dodáno.

(5)

Toto opatření se odchyluje od článku 193 směrnice 2006/112/ES, jímž se upravuje povinnost k DPH, ustanovením, že oprávněné podniky, jež spadají do působnosti tohoto režimu, jsou osobou povinnou k DPH připadající na dodávky zboží jejich prodejců konečným spotřebitelům.

(6)

Toto opatření se odchyluje od článku 250 směrnice 2006/112/ES, jímž se upravuje povinnost podat přiznání k DPH, tak, že na oprávněné podniky převádí povinnost dalších prodejců podat přiznání k DPH týkající se zboží, jež jim uvedené podniky dodaly, a dodávek uvedeného zboží konečným příjemcům.

(7)

Odchylující se opatření se smí použít pouze na podniky, jejichž obrat je v celé výši výsledkem podomního prodeje vykonávaného prodejci, kteří jednají vlastním jménem a na vlastní účet, a to za podmínky, že veškeré výrobky prodané podnikem figurují v předem vyhotoveném ceníku pro konečné spotřebitele a podnik prodává své výrobky rovnou prodejcům, kteří je pak prodávají přímo konečným spotřebitelům.

(8)

Výsledkem odchylujícího se opatření je jistota, že DPH vybraná ve stadiu prodeje výrobků oprávněných podniků konečným spotřebitelům je skutečně odvedena do státní pokladny, a uvedený režim tak předchází daňovým podvodům. Zjednodušuje také orgánům daňové správy postupy vybírání DPH a omezuje povinnosti prodejců v oblasti DPH.

(9)

Podle informací poskytnutých Portugalskem se právní a skutkový stav, který odůvodňoval uplatňování odchylujícího se opatření, nezměnil a nadále trvá. Portugalsku je tudíž třeba povolit, aby uplatňovalo toto opatření po další, časově omezené období, aby se umožnilo vyhodnotit nezbytnost a účinnost odchylujícího se opatření.

(10)

Pokud bude Portugalsko považovat další prodloužení účinnosti pro období po roce 2015 za nezbytné, bude třeba, aby Komisi spolu se žádostí o prodloužení účinnosti předložilo do 31. března 2015 zprávu o uplatňování odchylujícího se opatření tak, aby měla Komise dostatek času na posouzení žádosti a aby v případě, že by Komise předložila příslušný návrh, Rada měla dostatek času na přijetí rozhodnutí.

(11)

Odchylující se opatření bude mít pouze zanedbatelný vliv na celkovou výši daňových příjmů Portugalska vybraných na stupni konečné spotřeby a nebude mít žádný nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie vycházející z DPH.

(12)

Prováděcí rozhodnutí 2010/39/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V čl. 4 druhém odstavci se datum „31. prosince 2012“ nahrazuje datem „31. prosince 2015“.

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 přijala Rada rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu pana Niclase HERBSTA se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů.

(3)

Po skončení mandátu pana Rolfa FISCHERA se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů,

a)

jako členka:

a

b)

jako náhradník:

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 přijala Rada rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu pana J. C. (Co) VERDAASE a paní A. E. (Anne) BLIEK-DE JONGOVÉ se uvolnila dvě místa členů Výboru regionů;

—

paní Annemieke TRAAGOVÁ, členka výkonné rady provincie Gelderland,

—

pan A. GIJSBERTS, člen výkonné rady provincie Flevoland.

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 přijala Rada rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu pana Una ALDEGRENA se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů,

—

paní Helene FRITZONOVÁ, Ledamot i kommunfullmäktige, Kristianstads kommun.

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu pana Achilla RUMPOLDA a paní Bernadette MENNELOVÉ se uvolnila dvě místa náhradníků Výboru regionů,

—

pan Wolfgang WALDNER, Landesrat beim Amt der Kärntner Landesregierung,

—

Dr Gabriele NUSSΒAUMEROVÁ, Landtagspräsidentin.

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 přijala Rada rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po jmenování paní Dagmar MÜHLENFELDOVÉ členkou (3) Výboru regionů se uvolnilo jedno místo náhradníka tohoto výboru,

—

paní Helma OROSZOVÁ, Oberbürgermeisterin der Stadt Dresden.

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 přijala Rada rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu pana Carlose CESARA se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů.

(3)

Po skončení mandátu pana Andrého BRADFORDA se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů,

a)

jako člen:

a

b)

jako náhradník:

(1)

Ustanovení čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 1924/2006 uvádí možnost přijmout pokyny pro provádění uvedeného článku týkajícího se zvláštních podmínek pro zdravotní tvrzení.

(2)

Vnitrostátní kontrolní orgány i provozovatelé potravinářských podniků vznesli dotazy ohledně provádění čl. 10 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1924/2006. V zájmu konzistence při používání uvedených ustanovení, jakož i usnadnění činnosti kontrolních orgánů a zajištění větší srozumitelnosti a jistoty pro hospodářské subjekty je vhodné vydat příslušné pokyny.

(3)

Tyto pokyny jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí a vnitrostátní kontrolní orgány a provozovatelé potravinářských podniků by je měli zohledňovat. Konzultace se zúčastněnými stranami, zejména provozovateli potravinářských podniků a skupinami spotřebitelů, proběhly dne 12. října 2012.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (2),