15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/1

(1)

Nařízení (EU) č. 531/2012 zavádí pojem oddělený prodej regulovaných maloobchodních roamingových služeb. Zaprvé, čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 531/2012 ukládá domovským poskytovatelům povinnost umožnit svým zákazníkům přístup k regulovaným roamingovým hlasovým, SMS a datovým službám poskytovaným jako balíček kterýmkoli alternativním poskytovatelem roamingu. Dále ustanovení o odděleném prodeji regulovaných maloobchodních roamingových služeb v čl. 4 odst. 1 stanoví, že domovský poskytovatel ani poskytovatel roamingu nesmí bránit zákazníkům v přístupu k regulovaným roamingovým datovým službám poskytovaným alternativním poskytovatelem roamingu přímo v navštívené síti.

(2)

S cílem zajistit důsledné a souběžné provádění odděleného prodeje regulovaných maloobchodních roamingových služeb v celé Unii nařízení (EU) č. 531/2012 stanoví, že Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla upravující povinnost informovat roamingové zákazníky o možnosti zvolit si alternativního poskytovatele roamingu a pravidla týkající se technického řešení pro zavedení odděleného prodeje regulovaných maloobchodních roamingových služeb.

(3)

V souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) č. 531/2012 technické řešení pro zavedení odděleného prodeje regulovaných maloobchodních roamingových služeb může za účelem splnění kritérií uvedených v čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 531/2012 kombinovat jednu nebo více technických možností. Pokud tedy nebude možné splnit všechna daná kritéria v rámci jediné technické možnosti, bude nutné použít více technických možností. Toto nařízení by mělo stanovit podrobná pravidla upravující technické řešení, jež zohlední požadavky, podle nichž mají domovští poskytovatelé rozmístit síťové prvky a poskytovat související služby v rámci každé technické možnosti, tak aby byl zajištěn přístup k těmto zařízením nezbytný k tomu, aby alternativní poskytovatelé roamingu mohli nabízet oddělené roamingové služby a aby bylo možné přecházet mezi vysílajícím a přijímajícím poskytovatelem roamingu.

(4)

Současně by technické řešení mělo umožnit splnění povinností uvedených v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 531/2012. Technické řešení by tak mělo zajistit jak možnost přístupu zákazníků k regulovaným roamingovým hlasovým, SMS a datovým službám poskytovaným jako balíček kterýmkoliv alternativním poskytovatelem roamingu, tak splnění povinnosti domovských poskytovatelů a poskytovatelů roamingu nebránit zákazníkům v přístupu k regulovaným roamingovým datovým službám poskytovaným alternativním poskytovatelem roamingu přímo v navštívené síti.

(5)

V současné době všechny maloobchodní roamingové služby poskytuje společně s vnitrostátními mobilními komunikačními službami domovský poskytovatel. Nařízení (EU) č. 531/2012 umožňuje roamingovému zákazníkovi zvolit si alternativního poskytovatele roamingu pro regulované roamingové služby poskytované jako balíček a získat tyto roamingové služby odděleně od vnitrostátních mobilních služeb. V tomto ohledu roamingový zákazník uzavírá smlouvu o poskytování těchto služeb s alternativním poskytovatelem roamingu.

(6)

Pro zavedení odděleného prodeje roamingových služeb v balíčku existuje několik technických možností, včetně duálního kódu mezinárodní identifikace mobilního účastníka (International Mobile Subscriber Identity, IMSI) (dvou oddělených kódů IMSI na téže kartě SIM) a jednoduchého kódu IMSI (sdílení jednoho kódu IMSI mezi domovským poskytovatelem a poskytovatelem roamingu). Technické řešení postavené na duálním kódu IMSI využívá existenci druhého profilu na kartě SIM roamingového zákazníka, který může alternativní poskytovatel roamingu použít pro prodej regulovaných roamingových služeb, zatímco první profil nadále používá domovský poskytovatel k prodeji vnitrostátních služeb a případně i neregulovaných roamingových služeb. V případě jednoduchého kódu IMSI poskytuje oddělené roamingové služby technicky stále domovský poskytovatel, který pro alternativního poskytovatele roamingu funguje jako provozovatel hostitelské mobilní sítě. Oddělené roamingové služby jsou poskytovány na velkoobchodním základě alternativnímu poskytovateli roamingu, který je dále prodává roamingovému zákazníkovi na maloobchodní úrovni. Nejzákladnější verzí dalšího prodeje je tzv. čistý přeprodej. Navíc existuje řada potenciálních vylepšení čistého přeprodeje, které alternativnímu poskytovateli roamingu dávají kontrolu nad tím, které navštívené sítě se použijí přednostně, a tím možnost získat slevy na velkoobchodní roamingové služby nakoupené od provozovatele hostitelské mobilní sítě na základě velkoobchodních dohod s operátory navštívených sítí nebo agregátních velkoobchodních operátorů.

(7)

V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 531/2012 by přístup k síťovým prvkům a službám nezbytným pro oddělený prodej regulovaných maloobchodních roamingových služeb měl být poskytován bezplatně. Ceny za jakékoliv další služby nad rámec služeb nezbytných pro oddělený prodej regulovaných maloobchodních roamingových služeb proto nejsou v čl. 5 odst. 1 upraveny. Přístup k zařízením a podpůrným službám pro oddělený prodej regulovaných maloobchodních roamingových služeb zahrnuje zařízení a služby nezbytné pro převod zákazníka.

(8)

Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) provedlo odborné posouzení řešení pro zavedení oddělených roamingových služeb (2). Sdružení BEREC se domnívá, že pro zavedení duálního kódu IMSI je nutná intenzivní vývojová činnost a přijetí odpovídajících norem a odhaduje, že zaváděcí náklady by si vyžádaly značnou režijní přirážku k maloobchodním cenám. Vzhledem k tomu, že toto technické řešení by rovněž vyžadovalo modernizaci stávajících karet SIM, tak aby podporovaly duální kódování IMSI, nepředstavuje duální kód IMSI pro oddělený prodej regulovaných maloobchodních roamingových služeb nákladově efektivní ani uživatelsky vstřícné řešení.

(9)

Naproti tomu technické řešení postavené na jednoduchém kódu IMSI se s ohledem na kritéria stanovená v čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 531/2012 jeví jako vhodnější. Zaprvé, pokud jde o kritéria uvedená v čl. 5 odst. 3 písm. h), i), j) a k), lze všechny potenciální technické možnosti včetně jednoduchého kódu IMSI zavést způsobem, který by tato kritéria splňoval. Zadruhé, vzhledem k tomu, že technicky budou roamingové služby poskytovány stejným způsobem jako dosud, a tudíž lze očekávat stejně bezproblémovou uživatelskou zkušenost, je jednoduchý kód IMSI spotřebitelsky a uživatelsky vstřícným řešením. Zatřetí, náklady na zavedení jednoduchého kódu IMSI jsou nižší než u duálního kódu IMSI a není nutná výraznější normativní činnost. Sdružení BEREC se rovněž domnívá, že při zavádění jednoduchého kódu IMSI by se nemělo narazit na žádné překážky.

(10)

Účinnost technického řešení postaveného na jednoduchém kódu IMSI z hlediska dopadů na hospodářskou soutěž by mohla být ještě vyšší, kdyby alternativní poskytovatelé roamingu mohli roamingový provoz směrovat do upřednostňované navštívené sítě. Ujednání ohledně řízení provozu s cílem zdokonalit technické řešení postavené na jednoduchém kódu IMSI by však byla opodstatněná pouze v případě, že by zaváděcí náklady byly úměrné očekávaným přínosům v oblasti hospodářské soutěže. Prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by nezbytná opatření pro řízení provozu za účelem zdokonalení technického řešení využívajícího jednoduché kódování IMSI mohla být zavedena s přiměřenými náklady do 1. července 2014. V této fázi se proto technické řešení využívající jednoduché kódování IMSI ve formě dalšího prodeje roamingu považuje za dostačující pro splnění všech kritérií stanovených v čl. 5 odst. 3, s výjimkou kritérií b) a e), která jsou splněna pouze částečně.

(11)

Ani duální, ani jednoduchý kód IMSI, a to ani ve zdokonalené podobě, nesplňuje všechna kritéria stanovená v čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 531/2012. Především pak žádné z těchto technických řešení neumožňuje splnit povinnost domovských poskytovatelů a poskytovatelů roamingu nebránit zákazníkům v přístupu k regulovaným roamingovým datovým službám poskytovaným alternativním poskytovatelem roamingu přímo v navštívené síti. Nicméně alespoň jedna technická varianta v rámci technického řešení musí splnění této povinnosti coby jedné z povinností stanovených v čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení umožnit.

(12)

Současná podoba a konfigurace domovských sítí takové místní roamingové datové služby neumožňuje. K naplnění požadavku nařízení (EU) č. 531/2012 je proto nutné ještě druhé technické řešení. Aby mohly být místní roamingové datové služby odděleny od vnitrostátního balíčku, nemělo by se operátorům navštívené sítě bránit v technickém zpracování datového provozu roamingového zákazníka, ale ani v poskytování služby na maloobchodní úrovni.

(13)

Na druhé straně technické řešení postavené na jednoduchém kódu IMSI neumožňuje konkurenceschopným způsobem uspokojit všechny kategorie poptávky spotřebitelů, jako je například intenzivní využívání datových služeb. Jelikož velkoobchodní stropy pro roamingové datové služby nejsou nákladově orientované a po roce 2014 navzdory očekávanému snížení velkoobchodních nákladů neklesnou, jeví se jako nereálné, že by alternativní poskytovatelé roamingu, kteří se musí spoléhat na velkoobchodní roamingové datové služby, měli být schopní nabízet maloobchodní roamingové datové služby uživatelům pracujícím s velkými objemy dat za atraktivní ceny ve srovnání s cenami za vnitrostátní mobilní datové služby. Technické řešení, které umožňuje splnit povinnost domovských poskytovatelů a poskytovatelů roamingu nebránit zákazníkům v přístupu k regulovaným roamingovým datovým službám poskytovaným alternativním poskytovatelem roamingu přímo v navštívené síti však staví alternativní poskytovatele roamingu do situace, kdy by měli poskytovat místní datové roamingové služby, tj. roamingové datové služby, aniž by se opírali o velkoobchodní roamingové datové služby.

(14)

Maloobchodní roamingové datové služby v současné době poskytují domovští poskytovatelé na základě velkoobchodních smluv s operátory navštívených sítí. Roamingový datový provoz se vysílá a přijímá prostřednictvím sítě radiového přístupu operátora navštívené sítě a je směrován mezi navštívenou a domovskou sítí. Operátor domovské sítě poskytuje připojení k internetu a účtuje roamingovému zákazníkovi roamingové datové služby. Současné normy o GSM/GPRS, EDGE a UMTS již operátorovi navštívené sítě umožňují technicky ovládat datový roamingový provoz a poskytovat připojení k internetu bez směrování mezi domovskou a navštívenou sítí. Nicméně podle současné praxe v odvětví operátor domovské sítě stále účtuje zákazníkovi roamingové datové služby a operátor navštívené sítě poskytuje zpracování provozu jako velkoobchodní službu domovskému operátorovi.

(15)

Existuje několik způsobů jak splnit požadavek nebránit používání místních roamingových datových služeb. Základními požadavky jsou zavedení a aktivace zpracování roamingového datového provozu v navštívené síti a požadavek nebránit ručnímu nebo automatickému výběru navštívené sítě. Možná vylepšení zahrnují úpravy prvků řízení provozu tak, aby nebyla přerušena probíhající místní roamingová datová relace, a zavedení zvláštních nástrojů, jež by roamingovým zákazníkům pomohly s výběrem navštívené sítě nebo podporovaly automatický výběr navštívené sítě. Tyto základní požadavky by měly umožnit rozvoj různých obchodních modelů poskytování jak dočasných, tak trvalých místních roamingových datových služeb.

(16)

V případě dočasných místních datových roamingových služeb si roamingový zákazník může v dané zemi zvolit místního mobilního operátora, který mu maloobchodní roamingové datové služby poskytne přímo, za předpokladu, že je služba v navštívené zemi nabízena a operátor navštívené sítě uzavřel s operátorem domovské sítě dohodu o roamingu. Dočasný charakter této služby znamená, že síť ani koncové zařízení nejsou pro tyto účely trvale nakonfigurovány, takže jakmile místní datové roamingové služby přestanou být využívány, obnoví se původní nastavení roamingu. Tento druh služby by nabídl podobnou zákaznickou zkušenost jako bezdrátové lokální sítě, např. WiFi, které v současnosti při pobytu v zahraničí využívá řada uživatelů laptopů, chytrých mobilních telefonů či tabletů. Hlasové, SMS a jiné související roamingové služby by byly poskytovány operátorem domovské sítě jako obvykle, ledaže poskytovatel roamingu v navštívené síti poskytuje i tyto služby.

(17)

V případě trvalých místních roamingových datových služeb roamingový zákazník uzavře smlouvu s poskytovatelem místní roamingové datové služby namísto poskytovatele roamingu využívajícího domovskou síť. V tomto případě by alternativní poskytovatel roamingu, např. operátor mobilní sítě či druhotný prodejce, poskytoval místní roamingové datové služby a nezbytnou technickou podporu (ve formě určitých aplikací apod.) roamingovým zákazníkům v jedné či více zemích trvale v rámci své vlastní oblasti pokrytí a/nebo v oblasti pokrytí mobilních operátorů, s nimiž uzavřel smlouvu o dalším prodeji v dané zemi.

(18)

Jelikož ty nejjednodušší obchodní nabídky nemusí nejlépe splňovat požadavek na uživatelskou vstřícnost, neboť vyžadují, aby roamingový zákazník např. změnil nastavení svého koncového zařízení nebo aby prostřednictvím SMS zaslal kód, který mu dovolí použít službu a vybrat navštívenou síť, lze očekávat, že v závislosti na popularitě dané služby poskytovatelé místních roamingových datových služeb, dodavatelé koncových zařízení a aplikací nebo jiné subjekty vyvinou tržně orientovaná řešení, která budou k uživatelům vstřícnější. Spotřebitelská vstřícnost místních roamingových datových služeb je považována za dobrou díky tomu, že umožňuje okamžitou volbu a okamžité odpojení od místních poskytovatelů roamingových datových služeb. Místní roamingové datové služby umožňují alternativním poskytovatelům roamingu využívat vlastní infrastrukturu a obchodní smlouvy o datovém roamingu, např. prostřednictvím dohod o dalším prodeji nebo o trvalém poskytování místních roamingových datových služeb ve více zemích. Podle sdružení BEREC lze místní roamingové datové služby zavést poměrně rychle a z nákladového hlediska efektivně, neboť největší část nákladů hradí alternativní poskytovatelé úměrně skutečnému rozsahu pokrytí místními roamingovými datovými službami. Jelikož již byly přijaty normy pro zavedení zpracování provozu v navštívené síti, existuje vysoký stupeň interoperability. Technické řešení umožňující přístup k místním roamingovým datovým službám proto splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 531/2012, s výjimkou kritérií b) a e), která jsou splněna pouze částečně.

(19)

Technické řešení umožňující přístup k místním roamingovým datovým službám zajišťuje pouze přístup k roamingovým datovým službám. Nesplňuje proto zcela kritérium uvedené v čl. 5 odst. 3 písm. e) nařízení (EU) č. 531/2012. Dále zcela nesplňuje ani kritérium pod písmenem b), neboť se předpokládá, že přístup k místním roamingovým datovým službám bude atraktivní pouze pro datové uživatele.

(20)

Technické řešení kombinující obě technické varianty, tedy jednoduché kódování IMSI v podobě dalšího prodeje roamingových služeb a technickou variantu umožňující přístup k místním roamingovým datovým službám v navštívené síti, splňuje všechna kritéria čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 531/2012. Vzhledem k tomu, že ani jednoduchý kód IMSI, ani technická varianta umožňující přístup k místním roamingovým datovým službám samy o sobě nesplňují zcela kritéria b) a e), představují komplementární řešení a kritéria b) a e) splňují pouze, jsou-li zkombinována.

(21)

V souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 531/2012 má být přechod k jinému poskytovateli roamingu proveden bez zbytečného odkladu a v každém případě v co nejkratší možné lhůtě v závislosti na zvoleném technickém řešení pro zavádění odděleného prodeje regulovaných maloobchodních roamingových služeb. V případě jednoduchého kódu IMSI, například při změně poskytovatele vnitrostátních služeb, není po uzavření smlouvy s alternativním poskytovatelem roamingu nutná žádná další interakce s uživatelem. Tato technická varianta umožňuje realizovat přechod ve stejné časové lhůtě jako přechod v rámci vnitrostátních služeb, tj. do jednoho pracovního dne. Proto pokud v případě jednoduchého kódu IMSI lhůta pro převod k alternativnímu poskytovateli roamingu nebo odchod od něj překročí lhůtu stanovenou pro změnu v rámci vnitrostátních služeb, mělo by to být považováno za zbytečné prodlení, neboť neexistují žádné technické důvody, proč by takový převod měl trvat déle než srovnatelný převod mezi vnitrostátními službami. V případě technického řešení umožňujícího přístup k místním roamingovým datovým službám se předpokládá, že si roamingoví zákazníci pro místní roamingové datové služby zvolí alternativního poskytovatele roamingu těsně před tím, než se rozhodnou použít místní roamingové datové služby. Toto technické řešení umožňuje, aby se přechod k poskytovateli místních roamingových datových služeb nebo mezi nimi uskutečnil okamžitě po uzavření smlouvy s přijímajícím poskytovatelem roamingu.

(22)

Ke koordinovanému technickému zavádění oddělených roamingových služeb je nezbytná spolupráce a koordinace mezi účastníky trhu, sdružením BEREC a Komisí. Zejména je nutné přijmout koordinovaný přístup s cílem určit příslušná technická rozhraní a zajistit jejich řádnou instalaci, aby mohl být oddělený prodej regulovaných maloobchodních roamingových služeb zaveden v celé Unii jednotným způsobem a najednou. Užitečné fórum pro takovou koordinaci by měla poskytnout odvětvová platforma přístupná všem účastníkům trhu.

(23)

V zájmu včasného zavedení odděleného prodeje regulovaných maloobchodních roamingových služeb by podniky před komerčním spuštěním maloobchodních roamingových služeb poskytovaných alternativními poskytovateli roamingu v období do 1. července 2014 neměly odmítnout testování technických rozhraní.

(24)

V souladu s 38. bodem odůvodnění nařízení (EU) č. 531/2012 by sdružení BEREC ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami mělo vypracovat pokyny týkající se technických prvků nezbytných k zavedení odděleného prodeje roamingových služeb.

(25)

V čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 531/2012 jsou obsažena obecná ustanovení o tom, jak a kdy mají být zákazníci informováni o možnosti zvolit si alternativního poskytovatele roamingu. Obsah příslušného sdělení a možné způsoby jeho předání spotřebiteli musí být upřesněny, aby se spotřebitel mohl na základě poskytnutých informací snáze rozhodnout. Ke zlepšení informovanosti spotřebitelů o roamingovém trhu je potřeba zkombinovat všechny dostupné prostředky, aby spotřebitelé mohli čerpat výhody otevřeného trhu.

(26)

Aby bylo zajištěno, že alternativních nabídek mohou využívat všichni zákazníci, měli by domovští poskytovatelé zajistit, aby smlouvy uzavřené nebo obnovené po 1. červenci 2014 zákazníkům umožňovaly změnit poskytovatele roamingu kdykoli a bez jakýchkoli poplatků účtovaných předávajícím poskytovatelem roamingu.

(27)

Poskytovatelé roamingu, včetně alternativních poskytovatelů roamingu, nabízející místní roamingové datové služby by v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 531/2012 měli zavést mechanismy, které zajistí transparentnost a bezpečnost jimi poskytovaných datových služeb. V zájmu zajištění transparentnosti by poskytovatelé roamingu měli svým roamingovým zákazníkům poskytnout rovněž informace o službách, které nemusí být při používání místních roamingových datových služeb k dispozici, jako například služby chráněné vlastnickým právem podporované vnitrostátní sítí.

(28)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Komunikačního výboru,

a)

„dalším prodejem maloobchodních roamingových služeb“ se rozumí poskytování regulovaných roamingových služeb poskytovaných jako balíček a souvisejících služeb, jako jsou služby hlasové schránky, které jsou obvykle roamingovým zákazníkům k dispozici, aniž by si museli vyměnit kartu SIM nebo mobilní zařízení, v souladu s velkoobchodní dohodou uzavřenou mezi alternativním poskytovatelem roamingu a domovským poskytovatelem;

b)

„místní roamingovou datovou službou“ se rozumí regulovaná roamingová datová služba poskytovaná dočasně nebo trvale roamingovým zákazníkům alternativním poskytovatelem roamingu přímo v navštívené síti, aniž by si roamingoví zákazníci museli vyměnit kartu SIM nebo mobilní zařízení;

c)

„názvem přístupového bodu EU (APN)“ se rozumí společný identifikační kód nastavovaný ručně nebo automaticky v mobilním zařízení roamingového zákazníka, který se rozhodl použít místní roamingové datové služby, a který rozpozná domovská a navštívená síť;

d)

„řízením provozu“ se rozumí kontrolní funkce, kterou používá operátor domovské sítě k výběru navštívených sítí pro své roamingové zákazníky podle seznamu upřednostňovaných navštívených sítí;

e)

„blokováním sítě“ se rozumí kontrolní funkce, kterou používá operátor domovské sítě, aby svým roamingovým zákazníkům znemožnil výběr určitých navštívených sítí;

f)

„trvalým nosičem“ se rozumí jakýkoliv nástroj, který umožňuje zákazníkovi ukládat informace určené jemu osobně způsobem, který po přiměřeně dlouhou dobu zajišťuje přístup k těmto informacím pro budoucí použití, s přihlédnutím k účelům, k nimž mohou být tyto informace použity, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněné podobě;

g)

„přijímajícím poskytovatelem roamingu“ se rozumí poskytovatel roamingu, který bude po změně poskytovatele roamingu poskytovat roamingové služby namísto roamingových služeb v současnosti poskytovaných předávajícím poskytovatelem roamingu;

h)

„předávajícím poskytovatelem roamingu“ se rozumí poskytovatel roamingu, který zákazníkovi v současnosti poskytuje roamingové služby.

a)

zařízení nezbytná k provedení změny poskytovatele roamingu v souladu s odstavcem 5;

b)

zařízení související s informacemi o zákaznících, jako jsou například údaje o poloze zákazníka a záznamy dat pro účely vyúčtování, které jsou nezbytné k poskytování maloobchodních roamingových služeb;

c)

zařízení nezbytná v rámci podpory zavedení finančních limitů na stanovenou dobu užívání roamingových datových služeb v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 531/2012.

a)

zařízení nezbytná k tomu, aby roamingový zákazník mohl přecházet mezi poskytovatelem roamingu využívajícím domovskou síť a alternativním poskytovatelem místních roamingových datových služeb tak, aby mohl používat roamingové datové služby v souladu s odstavcem 4;

b)

zařízení umožňující vytvoření uživatelských přístupových profilů k názvu přístupového bodu EU v domovské síti a mechanismu v domovské síti, který umožňuje zpracovávat roamingový datový provoz těchto uživatelských přístupových profilů v navštívené síti, směrovat jejich roamingový datový provoz na vybraného alternativního poskytovatele roamingu a poskytovat jim roamingové datové služby prostřednictvím provozovatele navštívené sítě na maloobchodní úrovni;

c)

zařízení, která zajišťují, že řízení provozu, blokování sítě nebo jiné mechanismy uplatňované v domovské síti nebrání uživatelům, aby si pro místní roamingové datové služby sami zvolili navštívenou síť;

d)

zařízení, která zajišťují, že uživatel není od navštívené sítě, kterou si zvolil pro místní roamingové datové služby, odpojen v důsledku řízení provozu nebo jiných mechanismů aplikovaných v domovské síti.

a)

podrobnosti o nezbytných krocích, které musí roamingoví zákazníci učinit, aby mohli přejít k alternativnímu poskytovateli roamingu nebo mezi alternativními poskytovateli roamingu;

b)

možnost přejít k alternativnímu poskytovateli roamingu nebo mezi alternativními poskytovateli roamingu kdykoliv a bezplatně;

c)

změny, které budou zapracovány do stávajících smluvních podmínek a které mají zajistit, aby předávající poskytovatel roamingu zákazníkovi za přechod neúčtoval žádné poplatky;

d)

lhůta, v níž bude přechod k alternativnímu poskytovateli roamingu nebo mezi alternativními poskytovateli roamingu proveden;

e)

připomínka, že v případě změny domovského poskytovatele nemá nový domovský poskytovatel povinnost podporovat roamingové služby poskytované konkrétním alternativním poskytovatelem roamingu;

f)

při uzavření nové smlouvy nebo obnovení stávající smlouvy zákazníci výslovně potvrdí, že byli informováni o možnosti zvolit si alternativního poskytovatele roamingu.

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/8

(1)

Podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 a na základě čl. 17 odst. 2 uvedeného nařízení byla žádost Itálie o schválení změn specifikace názvu „Castelmagno“ zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Komisi bylo Lucemburskem oznámeno prohlášení o námitce na základě čl. 7 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 510/2006.

(3)

Dopisem ze dne 23. září 2010 vyzvala Komise zúčastněné strany, aby přistoupily k příslušným jednáním. K dohodě stran v šestiměsíční lhůtě nedošlo. Lucembursko však svoji námitku dopisem ze dne 2. srpna 2012 stáhlo,

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/10

(1)

Výkonnost společnosti je jedním z obecných parametrů určujících rizikový profil lodě.

(2)

Za účelem posouzení výkonnosti společnosti by se měl vzít v úvahu počet závad na všech lodích a míra zadržení všech lodí ve flotile společnosti, které byly předmětem inspekce v Unii a v regionu zahrnutém do Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci (dále jen „Pařížské memorandum“).

(3)

Prováděcí pravidla pro výpočet kritérií výkonnosti společnosti týkající se rizikového profilu lodě, jakož i metodika sestavování seznamů ke zveřejnění se stanoví v nařízení Komise (EU) č. 802/2010 ze dne 13. září 2010, kterým se provádí čl. 10 odst. 3 a článek 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES, pokud jde o výkonnost společnosti (2).

(4)

Ze simulací zveřejňování seznamů založených na informacích zanesených v inspekční databázi vyplývá, že metodika zveřejňování stanovená v nařízení (EU) č. 802/2010 by měla být cílenější.

(5)

Aby seznamy společností s nízkou nebo velmi nízkou výkonností získaly na významu, je třeba upravit kritéria pro sestavování těchto seznamů tak, aby se zveřejňování zaměřilo na společnosti s nejhorší výkonností. Tím by se neměl změnit způsob výpočtu výkonnosti společnosti týkající se rizikového profilu lodě.

(6)

Aby byla společnost uvedena na seznamu společností s nízkou nebo velmi nízkou výkonností, měla by mít špatnou úroveň výkonnosti po nepřetržité období 36 měsíců bezprostředně před zveřejněním. Trvale špatná výkonnost po tak dlouhé období ukazuje na neochotu či neschopnost společnosti svou výkonnost zlepšit. Vzhledem k tomu, že zveřejnění na seznamu vychází z údajů, které odpovídají výkonnosti společnosti po dobu 36 měsíců, měla by být před prvním zveřejněním poskytnuta dostatečně dlouhá doba, aby se v databázi THETIS shromáždilo dostatečné množství údajů, které poskytují členské státy podle směrnice 2009/16/ES.

(7)

Společnosti, které mají být na seznamu uvedeny, se určují výhradně na základě informací, které do inspekční databáze zanesly a schválily členské státy v souladu s čl. 24 odst. 3 směrnice 2009/16/ES. Tyto informace zahrnují inspekce na lodích, nedostatky zaznamenané během inspekcí a zadržení lodí. Obsahují rovněž informace o lodi (jméno, identifikační číslo IMO, volací znak a vlajku) a také jméno vlastníka nebo osoby (např. správce či nájemce plavidla), která převzala odpovědnost za provozování lodi, jakož i veškeré povinnosti uložené Mezinárodním předpisem pro řízení bezpečnosti (ISM). Díky tomu lze výkonnost společnosti a plavidel, za něž je odpovědná, automaticky sledovat v inspekční databázi a seznamy lze denně aktualizovat.

(8)

Komise by měla být schopna získat z inspekční databáze s využitím jejích automatických funkcí příslušné údaje, aby mohla určit, které společnosti mají být na seznam společností s nízkou nebo velmi nízkou výkonností zařazeny.

(9)

Metodika pro určování matrice výkonnosti společnosti je založena na zpracování ukazatele zadržení a ukazatele závad společnosti, jak stanoví příloha nařízení (EU) č. 802/2010.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí,

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/12

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. Článek 10 uvedeného nařízení stanoví přehodnocení doplňkových látek povolených podle směrnice Rady 70/524/EHS (2).

(2)

Přípravek endo-1,4-beta-xylanázy (EC 3.2.1.8) z Aspergillus oryzae (DSM 10287) byl pro časově neomezené použití v souladu se směrnicí 70/524/EHS povolen nařízením Komise (ES) č. 1332/2004 (3) jako doplňková látka pro výkrm kuřat, výkrm krůt a pro selata a povolen na dobu čtyř let pro výkrm prasat a pro kachny nařízením Komise (ES) č. 2036/2005 (4). Uvedený přípravek byl v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1831/2003 následně zapsán do registru pro doplňkové látky jako stávající produkt.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s článkem 7 uvedeného nařízení byla podána žádost o přehodnocení přípravku endo-1,4-beta-xylanázy (EC 3.2.1.8) z Aspergillus oryzae (DSM 10287) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat a výkrm krůt, pro selata po odstavu, pro výkrm prasat a pro kachny a v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení o nové použití pro výkrm všech druhů drůbeže za účelem jeho zařazení do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 12. června 2012 k závěru (5), že za navržených podmínek používání nemá přípravek endo-1,4-beta-xylanázy (EC 3.2.1.8) z Aspergillus oryzae (DSM 10287) nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a že může v případě výkrmu kuřat, výkrmu krůt a výkrmu kachen příznivě ovlivnit užitkovost. Tento závěr lze extrapolovat na výkrm všech menšinových druhů drůbeže. Byl rovněž vyvozen závěr, že tato doplňková látka může příznivě ovlivnit užitkovost selat a při výkrmu prasat. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku endo-1,4-beta-xylanázy (EC 3.2.1.8) z Aspergillus oryzae (DSM 10287) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Používání uvedeného přípravku by proto mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

V důsledku udělení nového povolení podle nařízení (ES) č. 1831/2003 by nařízení (ES) č. 1332/2004 a (ES) č. 2036/2005 proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité provedení změn v podmínkách pro povolení, je vhodné stanovit přechodné období, které by zúčastněným stranám umožnilo připravit se na plnění nových požadavků vyplývajících z povolení.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Přípravek náležející do skupiny „enzymů“, jak je uvedeno v příloze II, se povoluje pro časově neomezené použití jako doplňková látka ve výživě zvířat za podmínek stanovených v uvedené příloze.“

2)

Příloha I se zrušuje.

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/15

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/17

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro dané produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 je cena pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 16. prosince 2012 až do vstupu v platnost nového stanovení.

(5)

Protože je nutné zajistit, aby se toto opatření používalo co nejrychleji poté, kdy budou dostupné aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/20

(1)

Propuštění dovezených regulovaných látek do volného oběhu v Unii podléhá množstevním limitům.

(2)

Komise musí tyto limity stanovit a přidělit kvóty podnikům.

(3)

Komise musí dále stanovit množství regulovaných látek jiných než hydrochlorfluoruhlovodíků, která lze použít pro základní laboratorní a analytická použití, a podniky, které mohou dané látky používat.

(4)

Stanovením kvót přidělených pro základní laboratorní a analytické použití se má zajistit, aby byly dodržovány množstevní limity stanovené v čl. 10 odst. 6, za použití nařízení Komise (EU) č. 537/2011 ze dne 1. června 2011 o mechanismu pro přidělování množství regulovaných látek povolených pro laboratorní a analytická použití v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (2). Jelikož tyto množstevní limity zahrnují množství hydrochlorfluoruhlovodíků povolená pro laboratorní a analytická použití, mělo by se toto přidělení vztahovat i na výrobu a dovoz hydrochlorfluoruhlovodíků pro tato použití.

(5)

Komise zveřejnila oznámení podnikům, které mají v roce 2013 v úmyslu dovážet do Evropské unie regulované látky, které poškozují ozonovou vrstvu, nebo je z ní vyvážet, a podnikům, které mají v úmyslu požádat na rok 2013 o kvótu na tyto látky určené k laboratorním a analytickým použitím (2012/C 53/09) (3), a na základě toho obdržela prohlášení o zamýšlených dovozech na rok 2013.

(6)

Množstevní limity a kvóty by měly být určeny na období od 1. ledna do 31. prosince 2013, což odpovídá ročnímu cyklu podávání zpráv podle Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 25 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2009,

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55

56

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/28

(1)

Podle směrnice 2008/106/ES mohou členské státy rozhodnout, zda potvrdí odpovídající průkazy způsobilosti námořníků vydané třetími zeměmi za předpokladu, že dotčená třetí země je uznána Komisí.Uvedené třetí země musí splňovat všechny požadavky Úmluvy Mezinárodní námořní organizace (IMO) o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků z roku 1978 (úmluva STCW) ve znění změny z roku 1995.

(2)

Žádost o uznání Jordánského hášimovského království předložila Řecká republika dopisem ze dne 21. července 2008. Na základě této žádosti Komise posoudila systémy výcviku a vydávání průkazů způsobilosti v Jordánském hášimovském království s cílem ověřit, zda Jordánské hášimovské království splňuje všechny požadavky úmluvy STCW a zda byla přijata vhodná opatření k zabránění podvodům s průkazy způsobilosti. Toto posouzení vychází z výsledků inspekce, kterou provedli odborníci z Evropské agentury pro námořní bezpečnost v listopadu 2009. Během uvedené inspekce byly v systémech výcviku a vydávání průkazů způsobilosti zjištěny některé nedostatky.

(3)

Komise předala členským státům zprávu o výsledcích posouzení.

(4)

Dopisy ze dne 21. září 2010 a ze dne 13. února 2012 informovala Komise jordánské orgány, že byly shledány nedostatky, a požádala Jordánské hášimovské království o poskytnutí důkazů o tom, že zjištěné nedostatky byly napraveny.

(5)

Hlavní nedostatky se týkaly provádění některých ustanovení úmluvy STCW o vydávání průkazů způsobilosti důstojníkům v jordánských právních předpisech, zejména v určitých případech neexistence požadavku na posuzování způsobilosti a délky námořní služby. Navíc systém norem kvality nezahrnoval všechny příslušné správní činnosti a postupy ne vždy zajišťovaly dosažení předepsaných požadavků na způsobilost. Závěrem nutno dodat, že ve výcvikovém zařízení se nedostávalo některých možností pro výcvik.

(6)

Dopisy ze dne 21. listopadu 2010, ze dne 18. dubna 2011 a ze dne 12. března 2012 informovalo Jordánské hášimovské království Komisi, že byla uskutečněna opatření k odstranění uvedených nedostatků. Jordánské orgány zejména sdělily, že vnitrostátní předpisy o požadavcích na vydávání průkazů způsobilosti byly uvedeny do souladu s úmluvou. Rovněž poskytly důkazy o úplném provedení systému norem kvality správním orgánem a o nových postupech pro schvalování kurzů. Závěrem bylo Komisi též doloženo, že byly zajištěny a zprovozněny chybějící možnosti pro výcvik.

(7)

Konečné výsledky posouzení prokázaly, že Jordánské hášimovské království splňuje požadavky úmluvy STCW a že přijalo vhodná opatření k zabránění podvodům s průkazy způsobilosti.

(8)

Opatření stanovené tímto rozhodnutím je v souladu se stanoviskem Výboru pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí,

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/29

(1)

(1) Dopisem ze dne 27. června 2012 a v souladu s čl. 114 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) oznámilo Rakousko Komisi, že má v úmyslu si ponechat své vnitrostátní předpisy o některých průmyslových skleníkových plynech, které jsou přísnější než nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech (1), i po 31. prosinci 2012, kdy končí povolení podle rozhodnutí Komise 2008/80/ES ze dne 21. prosince 2007 o vnitrostátních předpisech, které Rakouská republika oznámila v souvislosti s některými fluorovanými skleníkovými plyny (2), jež bylo přijato v souladu s čl. 95 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství (Smlouva o ES) (nyní čl. 114 odst. 6 SFEU).

(2)

Cílem nařízení (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech je předcházení vzniku emisí některých fluorovaných skleníkových plynů (HFC, PFC a SF6), na které se vztahuje Kjótský protokol, a omezování jejich úniků. Nařízení rovněž obsahuje omezený počet zákazů použití a zákazů uvádění na trh v případě, že na úrovni Společenství existují dostupné a z hlediska nákladů efektivní alternativy a nelze-li zlepšit způsoby omezování úniků a opětovného použití.

(3)

Nařízení má dvojí právní základ, z čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES (nyní čl. 192 odst. 1 SFEU) vycházejí všechna ustanovení kromě článků 7, 8 s 9, jež se zakládají na článku 95 Smlouvy o ES (nyní článek 114 SFEU) vzhledem k jejich důsledkům pro volný pohyb zboží v rámci jednotného trhu Unie.

(4)

Rakousko má vnitrostátní předpisy o některých fluorovaných skleníkových plynech od roku 2002. Dne 29. června 2007 oznámila Rakouská republika Komisi podle čl. 9 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech uvedená vnitrostátní opatření (BGBl. II č. 447/2002 – Vyhláška spolkového ministra zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodohospodářství o zákazech a omezeních týkajících se částečně fluorovaných a zcela fluorovaných uhlovodíků a fluoridu sírového, zveřejněná ve Spolkové sbírce zákonů dne 10. prosince 2002), následně pozměněná vyhláškou BGBl. II č. 139/2007, 21. 6. 2007 (dále jen „vyhláška“).

(5)

Vyhláška se týká skleníkových plynů klasifikovaných podle Kjótského protokolu, z nichž většina má vysoký potenciál globálního oteplování, a to částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC), zcela fluorovaných uhlovodíků (PFC) a fluoridu sírového (SF6), a byla vydána s cílem splnit cíle Rakouska na snížení emisí. Dne 21. prosince 2007 Komise rozhodla s ohledem na čl. 95 odst. 6 Smlouvy o ES (nyní čl. 114 odst. 6 SFEU) povolit Rakousku zachování vnitrostátních předpisů do dne 31. prosince 2012.

(6)

Od přijetí rozhodnutí 2008/80/ES okolnosti stanovené v uvedeném rozhodnutí, jež odůvodňují zachování přísnějších předpisů, stále přetrvávají. Tyto vnitrostátní předpisy zůstávají nadále součástí širší strategie, kterou Rakousko přijalo za účelem snížení emisí v rámci Kjótského protokolu a následné dohody o sdílení břemene přijaté na úrovni Unie. Na základě tohoto ujednání se Rakousko zavázalo v letech 2008 až 2012 snížit své emise skleníkových plynů ve srovnání s referenčními roky 1990 a 1985 o 13 %.

(7)

V rozhodnutích přijatých společně Evropským parlamentem a Radou o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (3), se Rakousko zavázalo do roku 2020 snížit emise ve srovnání s rokem 2005 o dalších 16 %.

(8)

Oznámená opatření údajně významnou měrou přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů v Rakousku a zabránila očekávanému nárůstu těchto emisí. Přiměřenost opatření je zaručena odchylkami stanovenými ve vyhlášce i možností udělit jednotlivé výjimky z všeobecného zákazu. Opatření se navíc týká pouze nového zařízení a povoluje užití fluorovaných skleníkových plynů při servisu a údržbě stávajícího zařízení, čímž se předejde zbytečnému vyřazování zařízení z provozu.

(9)

Ačkoliv má vyhláška vliv na volný pohyb zboží v Unii, jsou ustanovení obecná a vztahují se stejnou měrou jak na výrobky pocházející z daného státu, tak na výrobky z dovozu. Neexistuje důkaz, že oznámené vnitrostátní předpisy byly, jsou nebo budou používány jako prostředek svévolné diskriminace hospodářských subjektů v Unii. S ohledem na nebezpečí, která pro životní prostředí použití fluorovaných skleníkových plynů představuje, potvrzuje Komise své posouzení, podle něhož oznámené vnitrostátní předpisy nepředstavují nepřiměřenou překážku fungování vnitřního trhu, pokud jde o sledované cíle, zejména uváží-li se závěry nedávného hodnocení používání, účinků a přiměřenosti nařízení (ES) č. 842/2006 (4), z nichž vyplývá, že jsou nezbytná další opatření ke snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů, aby bylo dosaženo cílů týkajících se snížení emisí skleníkových plynů dohodnutých v rámci celé Unie.

(10)

Komise je toho názoru, že žádost Rakouska předložená dne 27. června 2012 o zachování vnitrostátních právních předpisů, které jsou přísnější než nařízení (ES) č. 842/2006, pokud jde o uvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz na těchto plynech závisí, jakož i o používání těchto látek, je přípustná.

(11)

Komise dále potvrzuje své rozhodnutí 2008/80/ES, že vnitrostátní předpisy ve vyhlášce:

Komise proto dospěla k názoru, že předpisy mohou být schváleny.

(12)

Komise může kdykoliv znovu posoudit, zda jsou podmínky schválení nadále plněny. To může být obzvláště relevantní v případě zásadních změn nařízení (ES) č. 842/2006 nebo rozhodnutí č. 406/2009/ES. Vzhledem k této možnosti a dlouhodobým závazkům EU a jejich členských států snížit emise skleníkových plynů se nepovažuje za nutné omezit platnost schválení do určitého data,

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/31

(1)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví postupy pro finanční příspěvek Unie na programy eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz.

(2)

Rozhodnutí Komise 2008/341/ES ze dne 25. dubna 2008, kterým se stanoví kritéria Společenství pro vnitrostátní programy eradikace, tlumení a sledování některých nákaz zvířat a zoonóz (2), stanoví, že aby byly programy předložené členskými státy Komisi, které se týkají eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze I rozhodnutí 2009/470/ES, schváleny pro opatření stanovená v čl. 27 odst. 1 rozhodnutí 2009/470/ES, musí splňovat alespoň kritéria stanovená v příloze rozhodnutí 2008/341/ES.

(3)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/807/EU ze dne 30. listopadu 2011, kterým se schvalují roční a víceleté programy a finanční příspěvek Unie na eradikaci, tlumení a sledování některých nákaz zvířat a zoonóz předložené členskými státy pro rok 2012 a následující roky (3), schvaluje některé vnitrostátní programy a stanoví procentní sazbu a maximální výši finančního příspěvku Unie poskytovaného pro každý program předložený členskými státy.

(4)

V roce 2012 došlo v Itálii (na Sardinii) k závažnému opětovnému vzplanutí afrického moru prasat: několik ohnisek bylo zaznamenáno v 7 z 8 provincií Sardinie, a to nejen v malochovech, ale i ve velkých obchodních zemědělských podnicích. Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které postihuje domácí a divoká prasata. Nebude-li nákaza na Sardinii náležitě utlumena, může se rozšířit do celé EU, což by mělo závažný dopad na zdravotní a hospodářskou situaci ve všech členských státech.

(5)

V důsledku toho a za účelem náležitého utlumení této nákazy předložila Itálie pozměněný program tlumení a sledování afrického moru prasat (2012). Itálie informovala Komisi, že vzhledem k mimořádné epizootologické situaci a vysokému riziku šíření nákazy ze Sardinie je vyžadována dodatečná podpora pro smluvní zaměstnance, aby se zajistilo provedení uvedených naplánovaných opatření.

(6)

Portugalsko předložilo pozměněný program eradikace brucelózy skotu, tuberkulózy skotu a katarální horečky ovcí. Spojené království předložilo pozměněný program eradikace tuberkulózy skotu. Španělsko předložilo pozměněný program eradikace brucelózy ovcí a koz a katarální horečky ovcí. Slovinsko předložilo pozměněný program tlumení a sledování klasického moru prasat. Itálie a Řecko předložily pozměněné programy týkající se přenosných spongiformních encefalopatií, bovinní spongiformní encefalopatie a klusavky a Bulharsko předložilo pozměněný program eradikace vztekliny.

(7)

Komise posoudila tyto pozměněné programy jak z hlediska veterinárního, tak z hlediska finančního. Bylo shledáno, že programy jsou v souladu s příslušnými veterinárními právními předpisy Unie, a zejména s kritérii stanovenými v příloze rozhodnutí 2008/341/ES. Tyto pozměněné programy by proto měly být schváleny.

(8)

Komise dále posoudila průběžné zprávy, jež předložily členské státy v souladu s čl. 27 odst. 7 rozhodnutí 2009/470/ES a jež se týkají výdajů, které jim vznikly v souvislosti s uvedenými programy. Z posouzení těchto zpráv vyplývá, že některé členské státy nevyužijí celý příděl na rok 2012, zatímco jiné utratí víc než přidělenou částku.

(9)

Výši finančního příspěvku Unie na řadu vnitrostátních programů je proto nutné upravit. Pro optimální využití vyhrazeného příspěvku je vhodné přerozdělit finanční prostředky z vnitrostátních programů, které nevyužijí celý příděl, na programy, které jej pravděpodobně překročí kvůli nepředvídané veterinární situaci v uvedených členských státech. Přerozdělení by mělo být založeno na nejnovějších informacích o skutečných výdajích vzniklých dotčeným členským státům.

(10)

Prováděcí rozhodnutí 2011/807/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1)

V čl. 1 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

2)

V čl. 2 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

3)

V čl. 2 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

4)

V čl. 3 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

5)

V čl. 4 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

6)

V čl. 5 odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

7)

Článek 6 se mění takto:

8)

V čl. 8 odst. 2 se písmeno c) mění takto:

9)

V čl. 9 odst. 2 se písmeno c) mění takto:

10)

V čl. 10 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

11)

V čl. 11 odst. 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/36

(1)

Rozhodnutí Komise 2010/221/EU ze dne 15. dubna 2010, kterým se schvalují vnitrostátní opatření pro omezení dopadu některých nákaz živočichů pocházejících z akvakultury a volně žijících vodních živočichů podle článku 43 směrnice Rady 2006/88/ES (2), umožňuje některým členským státům uplatnit omezení na zásilky uvedených živočichů za účelem prevence zavlečení některých nákaz na jejich území za předpokladu, že buď prokázaly, že jejich území nebo určité vymezené části jejich území jsou prosty dotčených nákaz, nebo zavedly program eradikace nebo program pro dozor, aby status území prostého nákazy získaly.

(2)

Pevninské části území Finska jsou v příloze II rozhodnutí 2010/221/EU uvedeny jako území se schváleným programem eradikace týkajícím se bakteriálního onemocnění ledvin (BKD).

(3)

Rozhodnutím 2010/221/EU byla proto schválena některá vnitrostátní opatření Finska týkající se zásilek živočichů pocházejících z akvakultury náležejících k vnímavým druhům do uvedených oblastí.

(4)

Finsko informovalo Komisi, že i když se v řadě oblastí dosáhlo úspěchu, některé oblasti stále zůstávají BKD nakaženy. Finsko proto požádalo, aby z programu eradikace bylo vyloučeno povodí jezera Vesijärvi. Příloha II by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Příloha III rozhodnutí 2010/221/EU v současnosti uvádí devět jednotek na území Irska se schváleným programem pro dozor, pokud jde o ostreid herpesvirus 1 μνar (OsHV-1 μνar).

(6)

Irsko oznámilo Komisi zjištění OsHV-1 μνar v zálivu Drumcliff v rámci jednotky 3, v ústí řeky Shannon v rámci jednotky 6 a v zálivu Oysterhaven v rámci jednotky 9. Zeměpisné vymezení těchto jednotek v příloze III rozhodnutí 2010/221/EU by se tudíž mělo změnit.

(7)

Příloha III rozhodnutí 2010/221/EU v současnosti uvádí území Velké Británie, Severního Irska a Guernsey se schváleným programem pro dozor, pokud jde o OsHV-1 μνar.

(8)

Spojené království oznámilo Komisi zjištění OsHV-1 μνar v Anglii a Severním Irsku. Zeměpisné vymezení těchto území v příloze III rozhodnutí 2010/221/EU by se tudíž mělo změnit.

(9)

Rozhodnutí 2010/221/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/38

(1)

Prozatímní rámcová dohoda o dohodě o hospodářském partnerství mezi státy východní a jižní Afriky na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (1) (dále jen „prozatímní dohoda EPA“) se od 14. května 2012 prozatímně provádí mezi Unií a Madagaskarskou republikou, Mauricijskou republikou, Seychelskou republikou a Zimbabwskou republikou.

(2)

Protokol 1 k prozatímní dohodě EPA týkající se definice pojmu „původní produkty“ či „produkty pocházející z“ a metod správní spolupráce obsahuje pravidla původu pro dovoz produktů pocházejících ze států ESA do Unie.

(3)

V souladu s čl. 42 odst. 8 protokolu 1 k prozatímní dohodě EPA se odchylky od uvedených pravidel původu poskytují automaticky v rámci roční kvóty 8 000 tun pro konzervovaného tuňáka a 2 000 tun pro hřbety z tuňáka.

(4)

Aby bylo možné účinně a v plné šíři využít dostupnou kvótu, Mauricius, Seychely a Madagaskar požádaly o odchylku týkající se ročního množství 8 000 tun konzervovaného tuňáka a 2 000 tun hřbetů z tuňáka dovážených do Unie od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2022.

(5)

Jelikož jsou požadovaná množství v mezích roční kvóty, která se poskytuje na žádost států ESA automaticky, Výbor pro celní spolupráci by měl rozdělit celkovou kvótu mezi státy ESA. Státům ESA by tudíž měla být pro požadovaná množství poskytnuta odchylka, pokud jde o konzervovaného tuňáka a hřbety z tuňáka.

(6)

Odkazem na „konzervovaného tuňáka“ uvedeným v čl. 42 odst. 8 protokolu 1 k prozatímní dohodě EPA se má rozumět tuňák konzervovaný v rostlinném oleji nebo jinými způsoby. Pro tyto druhy tuňáka odkazuje příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (2) (dále jen „kombinovaná nomenklatura“) na pojem „konzervy z“. Pojem „konzervy z tuňáka“ zahrnuje konzervovaného tuňáka, avšak též tuňáka vakuovaného v plastikových sáčcích či jiných nádobách. Proto je vhodné používat pojem „konzervy z tuňáka“.

(7)

Aby pro konzervy a hřbety z tuňáka mohla platit odchylka, je třeba v zájmu jasnosti výslovně stanovit, že jediným nepůvodním materiálem, který má být použit pro výrobu konzerv a hřbetů z tuňáka kódu KN 1604 14 16, by měl být tuňák čísla HS 0302 nebo 0303.

(8)

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3), stanoví pravidla pro správu celních kvót. Pro zajištění účinné správy prováděné za úzké spolupráce orgánů států ESA, celních orgánů Unie a Komise by se tato pravidla měla obdobně použít na množství dovážená v rámci odchylky poskytnuté tímto rozhodnutím.

(9)

Odchylka by měla být poskytnuta na období pěti let, jak je stanoveno v čl. 42 odst. 10 písm. a) protokolu 1 k prozatímní dohodě EPA.

(10)

V zájmu účinné kontroly využívání dané odchylky by měly orgány států ESA pravidelně sdělovat Komisi podrobnosti o vydávaných průvodních osvědčeních EUR.1,

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/41

„f)

položka týkající se makrely obecné v oblasti IIIa a IV, vodách EU oblastí IIa, IIIb, IIIc a subdivizí 22–32 se mění takto: …“,

„f)

položka týkající se makrely obecné v oblasti IIIa a IV, vodách EU oblastí IIa, IIIb, IIIc a IIId se mění takto: …“.

„(h)

položka týkající se mníkovce bělavého v oblasti NAFO 3NO se nahrazuje tímto:

„6)

V příloze VI se bod 2 nahrazuje tímto:

„6)

V příloze VI se bod 2 nahrazuje tímto:

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/43

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/43