6.12.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 334/1

ROZHODNUTÍ RADY A ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ ZASEDAJÍCÍCH V RADĚ

ze dne 15. října 2010

o podpisu a prozatímním provádění Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé

(2012/750/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 5 a 7 a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s rozhodnutím Rady, kterým se Komise pověřuje k zahájení jednání, sjednala Komise jménem Unie a členských států s Jordánským hášimovským královstvím Evropsko-středomořskou leteckou dohodu (dále jen „dohoda“).

(2)	Dohoda byla parafována dne 17. března 2010.

(3)	Unie a členské státy by měly dohodu podepsat a prozatímně provádět s výhradou jejího možného pozdějšího uzavření.

(4)

Je třeba stanovit procesní úpravu pro rozhodování o tom, jak v případě potřeby prozatímní provádění dohody přerušit. Je také nezbytné stanovit vhodnou procesní úpravu pro účast Unie a členských států ve smíšeném výboru zřízeném článkem 21 dohody a v postupech pro řešení sporů podle článku 22 dohody, jakož i pro provádění některých ustanovení dohody, která se týkají ochrany před protiprávními činy a bezpečnosti,

PŘIJALI TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis

1. Podpis Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (dále jen „dohoda“) se schvaluje jménem Unie s výhradou rozhodnutí Rady o uzavření zmíněné dohody (1).

2. Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie s výhradou jejího uzavření.

Článek 2

Prozatímní provádění

Unie a členské státy provádějí dohodu až do jejího vstupu v platnost prozatímně od prvního dne měsíce následujícího buď i) po datu poslední z nót, kterými si strany vzájemně oznámí dokončení postupů nezbytných pro prozatímní provádění dohody, nebo ii) s výhradou vnitřních postupů nebo vnitrostátních právních předpisů smluvních stran po datu, které spadá do dvanáctiměsíčního období ode dne podpisu dohody, podle toho, co nastane dříve.

Článek 3

Smíšený výbor

1. Evropská unie a členské státy jsou ve smíšeném výboru zřízeném článkem 21 dohody zastoupeny prostřednictvím zástupců Komise a členských států.

2. Postoj, který mají Evropská unie a její členské státy ve smíšeném výboru zaujmout ke změnám přílohy III nebo přílohy IV dohody v souladu s jejím čl. 26 odst. 2 a k záležitostem spadajícím do výlučné pravomoci Unie, které nevyžadují přijetí rozhodnutí s právními účinky, vypracovává Komise, která jej předem oznámí Radě a členským státům.

3. Postoj, který mají Evropská unie a její členské státy zaujmout k rozhodnutím smíšeného výboru o záležitostech spadajících do pravomoci Unie, schvaluje Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, pokud platné hlasovací postupy stanovené ve Smlouvách o Evropské unii nestanoví jinak.

4. Postoj, který mají Evropská unie a její členské státy zaujmout k rozhodnutím smíšeného výboru o záležitostech spadajících do pravomoci členských států, schvaluje Rada na návrh Komise nebo členských států jednomyslně, pokud některý členský stát nesdělí generálnímu sekretariátu Rady do jednoho měsíce od přijetí takového postoje, že s rozhodnutím, které má být přijato ve smíšeném výboru, může souhlasit pouze se souhlasem svých zákonodárných orgánů.

5. Postoj Unie a členských států ve smíšeném výboru přednáší Komise, s výjimkou záležitostí spadajících do výlučné pravomoci členských států, kdy jej přednáší předsednictví Rady, nebo pokud tak Rada rozhodne, Komise.

Článek 4

Řešení sporů

1. Komise zastupuje Unii a členské státy v řízeních pro řešení sporů podle článku 22 dohody.

2. Rozhodnutí o pozastavení výhod podle čl. 22 odst. 7 dohody přijímá Rada na návrh Komise. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

3. O dalších příslušných krocích, které je třeba podniknout podle článku 22 dohody v záležitostech spadajících do pravomoci Unie, rozhoduje Komise, které je nápomocen zvláštní výbor zástupců členských států jmenovaných Radou.

Článek 5

Informování Komise

1. Členské státy neprodleně uvědomí Komisi o každém rozhodnutí odmítnout, zrušit, pozastavit nebo omezit oprávnění leteckého dopravce, které mají v úmyslu přijmout podle článku 4 dohody.

2. Členské státy neprodleně uvědomí Komisi o všech žádostech nebo oznámeních, které podají nebo obdrží podle článku 13 (Bezpečnost letectví) dohody.

3. Členské státy neprodleně uvědomí Komisi o všech žádostech nebo oznámeních, které podají nebo obdrží podle článku 14 (Ochrana letectví před protiprávními činy) dohody.

V Lucemburku dne 15. října 2010.

Za Radu

předseda

E. SCHOUPPE

(1) Viz strana 3 v tomto čísle Úředního věstníku.

EVROPSKO-STŘEDOMOŘSKÁ LETECKÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ

a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „členské státy“, a

EVROPSKÁ UNIE

na jedné straně a

JORDÁNSKÉ HÁŠIMOVSKÉ KRÁLOVSTVÍ, dále jen „Jordánsko“,

na straně druhé,

PŘEJÍCE SI podporovat mezinárodní letecký systém založený na spravedlivé hospodářské soutěži mezi leteckými dopravci na trhu s minimálními zásahy státu a regulací;

PŘEJÍCE SI usnadnit rozšíření příležitostí v mezinárodní letecké dopravě, a to i prostřednictvím rozvoje sítí letecké dopravy s cílem uspokojit potřeby cestujících i zasilatelů v oblasti výhodných služeb letecké dopravy;

UZNÁVAJÍCE význam letecké dopravy pro podporu obchodu, cestovního ruchu a investic;

PŘEJÍCE SI umožnit leteckým dopravcům, aby mohli nabízet cestujícím i zasilatelům konkurenční ceny a služby na otevřených trzích;

UZNÁVAJÍCE možné přínosy sbližování právních předpisů a v prakticky proveditelné míře též přínosů harmonizace předpisů týkajících se letecké dopravy;

PŘEJÍCE SI, aby všechna odvětví letecké dopravy, včetně zaměstnanců leteckých dopravců, využívala výhod liberalizovaného prostředí;

PŘEJÍCE SI zajistit nejvyšší stupeň bezpečnosti a ochrany v mezinárodní letecké dopravě a znovu zdůrazňujíce své vážné obavy z činů či hrozeb zaměřených proti ochraně letadla před protiprávními činy, které ohrožují bezpečnost cestujících či majetku, mají nepříznivý vliv na provoz letecké dopravy a podkopávají důvěru veřejnosti v bezpečnost civilního letectví;

BEROUCE NA VĚDOMÍ Úmluvu o mezinárodním civilním letectví, otevřenou k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944;

UZNÁVAJÍCE, že tato evropsko-středomořská letecká dohoda spadá do oblasti působnosti evropsko-středomořského partnerství stanoveného v Barcelonském prohlášení ze dne 28. listopadu 1995;

BEROUCE NA VĚDOMÍ svou společnou vůli prosazovat evropsko-středomořský letecký prostor vycházející ze zásad sbližování právních předpisů, spolupráce v oblasti právních předpisů a liberalizace přístupu na trh;

BEROUCE NA VĚDOMÍ společné prohlášení Arabské komise pro civilní letectví (Arab Civil Aviation Commission) a Arabské organizace leteckých dopravců (Arab Air Carriers Organization) na jedné straně a generálního ředitelství pro energetiku a dopravu na straně druhé, podepsané dne 16. listopadu 2008 v Šarm al Šajchu;

PŘEJÍCE SI zajistit rovné podmínky pro letecké dopravce, které by jim umožňovaly využívat spravedlivé a rovné příležitosti k poskytování dohodnutých služeb;

UZNÁVAJÍCE význam regulace přidělování letištních časů svým leteckým dopravcům na základě spravedlivých a rovných příležitostí v zájmu zajištění neutrálního a nediskriminačního zacházení pro všechny své letecké dopravce;

UZNÁVAJÍCE, že subvence mohou nepříznivě ovlivnit soutěž mezi leteckými dopravci a ohrozit základní cíle této dohody;

POTVRZUJÍCE význam omezování emisí skleníkových plynů z letectví a význam ochrany životního prostředí při tvorbě a provádění mezinárodní letecké politiky;

VĚDOMY SI významu ochrany spotřebitelů, včetně ochrany poskytované Úmluvou o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě uzavřenou v Montrealu dne 28. května 1999, pokud jsou obě smluvní strany stranami uvedené úmluvy;

HODLAJÍCE vycházet z rámce stávajících dohod o letecké dopravě s cílem otevřít přístup na trhy a získat maximální výhody pro spotřebitele, letecké dopravce, pracovní síly a společnosti obou smluvních stran;

POZNAMENÁVAJÍCE, že účelem této dohody je, aby byla uplatňována postupně, ale jednotným způsobem, a aby vhodné mechanismy zabezpečily stále užší harmonizaci právních předpisů,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Definice

Není-li stanoveno jinak, rozumí se pro účely této dohody:

1)	„dohodnutými službami“ a „stanovenými linkami“ mezinárodní letecká doprava podle článku 2 (Přepravní práva) a přílohy I této dohody;

2)	„dohodou“ tato dohoda, její přílohy a všechny její změny;

„leteckou dopravou“ přeprava cestujících, zavazadel, nákladu a pošty uskutečněná odděleně či v kombinaci letadlem, poskytovaná veřejnosti za úplatu nebo v nájmu, která, aby se zamezilo pochybnostem, zahrnuje pravidelnou i nepravidelnou (charterovou) leteckou dopravu a služby výlučně nákladní dopravy;

4)	„dohodou o přidružení“ Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé uzavřená v Bruselu dne 24. listopadu 1997;

5)	„státní příslušností“ u leteckého dopravce skutečnost, že splňuje požadavky týkající se takových otázek, jako je vlastnictví, faktická kontrola a hlavní sídlo obchodní činnosti;

6)	„příslušnými orgány“ vládní orgány či subjekty odpovědné za správní funkce v rámci této dohody;

7)	„smluvními stranami“ na jedné straně Evropská unie či její členské státy nebo Evropská unie a její členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi a na straně druhé Jordánsko;

„úmluvou“ Úmluva o mezinárodním civilním letectví otevřená k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944, která zahrnuje:

a)	všechny změny, které vstoupily v platnost podle čl. 94 písm. a) úmluvy a byly ratifikovány Jordánskem i členským státem nebo členskými státy Evropské unie, a

b)	všechny přílohy nebo jejich změny přijaté podle článku 90 úmluvy, pokud je taková příloha či změna kdykoli účinná pro Jordánsko i dotčený členský stát nebo dotčené členské státy Evropské unie;

9)	„způsobilostí“ způsobilost leteckého dopravce provozovat mezinárodní letecké služby, jinými slovy skutečnost, že je jeho finanční způsobilost uspokojivá a jeho zkušenosti s řízením přiměřené a že je připraven dodržovat právní předpisy a požadavky, které upravují provoz takových služeb;

10)

„zemí ECAA“ kterákoli země, jež je stranou mnohostranné dohody o vytvoření společného evropského leteckého prostoru (členské státy Evropské unie, Albánská republika, Bosna a Hercegovina, Chorvatská republika, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Islandská republika, Republika Černá Hora, Norské království, Republika Srbsko a Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244);

11)	„zemí Euromed“ kterákoli středomořská země zapojená do Evropské politiky sousedství (jedná se o Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libyi, Egypt, Libanon, Jordánsko, Izrael, palestinské území, Sýrii a Turecko);

12)

„právem páté svobody“ právo či výsada udělené jedním státem (dále jen „udělující stát“) leteckým dopravcům jiného státu (dále jen „přijímající stát“) za účelem poskytování služeb mezinárodní letecké dopravy mezi územím udělujícího státu a územím třetí země, a to pod podmínkou, že takové služby začínají či končí na území přijímajícího státu;

13)	„mezinárodní leteckou dopravou“ letecká doprava, která prochází vzdušným prostorem nad územím alespoň dvou států;

14)

„státním příslušníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba s jordánskou státní příslušností za jordánskou stranu nebo se státní příslušností členského státu za evropskou stranu, pokud je právnická osoba vždy pod faktickou kontrolou, ať přímou nebo prostřednictvím většinové účasti, fyzických či právnických osob s jordánskou státní příslušností za jordánskou stranu nebo fyzických či právnických osob se státní příslušností členského státu nebo se státní příslušností jedné ze třetích zemí uvedených v příloze IV za evropskou stranu;

15)

„provozními licencemi“ v případě Evropské unie a jejích členských států provozní licence a jakékoli jiné příslušné dokumenty či osvědčení vydané podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (1) a jakéhokoli nástroje, který je nahrazuje, a v případě Jordánska licence, osvědčení či povolení vydané či výjimky udělené podle části 119 jordánského nařízení o civilním letectví;

16)

„cenou“:

—	„letecké tarify“, které se platí leteckým dopravcům, jejich zástupcům nebo jiným prodejcům letenek za leteckou přepravu cestujících a zavazadel, a jakékoli podmínky pro použití těchto cen, včetně odměn a podmínek nabízených zástupcům a jiným pomocným službám, a

—	„letecké sazby“, které se platí za přepravu nákladu, a podmínky pro použití těchto cen, včetně odměn a podmínek nabízených zástupcům a jiným pomocným službám.

Tato definice se případně vztahuje i na povrchovou dopravu ve spojení s mezinárodní leteckou dopravou a podmínky, jimž jejich uplatňování podléhá;

17)	„hlavním místem obchodní činnosti“ ústředí nebo sídlo leteckého dopravce na území smluvní strany, ve kterém jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní řízení leteckého dopravce, včetně řízení zachování letové způsobilosti;

18)

„závazkem veřejné služby“ jakýkoli závazek uložený leteckým dopravcům k zajištění minimálních pravidelných leteckých služeb na stanovené lince, které splňují stanovené normy návaznosti, pravidelnosti, stanovení cen a minimální kapacity, které by letečtí dopravci nesplnili, pokud by zvažovali výhradně vlastní obchodní zájmy. Smluvní strany mohou leteckým dopravcům poskytnout náhradu za plnění závazků veřejné služby;

19)	„SESAR“ technické provádění jednotného evropského nebe, které umožňuje koordinovaný a synchronizovaný výzkum, vývoj a rozmístění nových generací systémů uspořádání letového provozu;

20)

„subvencí“ jakýkoli finanční příspěvek poskytnutý orgány či regionální organizací nebo jinou veřejnou organizací, tj. v případech, kdy:

postup vlády, regionálního orgánu či jiné veřejné organizace zahrnuje přímý převod finančních prostředků, například ve formě dotace, půjčky nebo účasti na základním kapitálu, nebo potenciální přímý převod finančních prostředků ve prospěch podniku nebo převzetí jeho závazků, například formou úvěrových záruk, kapitálových vkladů, vlastnictví, ochrany před úpadkem nebo pojištění;

b)	částky představující příjmy vlády nebo regionálního orgánu či jiné veřejné organizace, jež jsou za běžných okolností splatné, jsou prominuty nebo nejsou vybírány;

c)	vláda, regionální orgán či jiná veřejná organizace poskytuje zboží nebo služby jiné než obecná infrastruktura nebo nakupuje zboží či služby nebo

vláda, regionální orgán či jiná veřejná organizace provádí platby ve prospěch mechanismu financování nebo pověří soukromý subjekt prováděním jedné nebo více druhů činností popsaných v písmenech a), b) a c) nebo tomuto soukromému subjektu nařídí provádění těchto činností, které by za běžných okolností prováděla vláda a které se v praxi v podstatě neliší od postupů obvykle prováděných vládami,

a kdy je tím poskytnuta výhoda;

21)

„územím“ v případě Jordánska pevnina (kontinentální a ostrovní), vnitřní vody a teritoriální vody spadající pod jeho svrchovanost nebo jurisdikci a v případě Evropské unie pevnina (kontinentální a ostrovní), vnitřní vody a teritoriální vody, na něž se vztahují Smlouva o založení Evropské unie a Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek stanovených uvedenými smlouvami a jakýmkoli nástrojem, který je nahrazuje. Tato dohoda se použije pro letiště Gibraltar, aniž jsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporu o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází, a aniž je dotčeno trvající pozastavení leteckých opatření Evropské unie pro letiště Gibraltar platných dne 18. září 2006 mezi členskými státy v souladu s prohlášením ministrů o letišti Gibraltar, dohodnutým dne 18. září 2006 v Córdobě, a

22)

„uživatelským poplatkem“ poplatek uložený leteckým dopravcům za použití letiště, letištního zařízení na ochranu životního prostředí, leteckých navigačních zařízení či zařízení nebo služeb na ochranu letectví před protiprávními činy, včetně souvisejících služeb a zařízení, a případně odrážející environmentální náklady související s emisemi hluku.

HLAVA I

HOSPODÁŘSKÁ USTANOVENÍ

Článek 2

Přepravní práva

1. V souladu s přílohami I a II této dohody udělí každá smluvní strana druhé smluvní straně následující práva pro výkon mezinárodní letecké dopravy leteckými dopravci druhé smluvní strany:

a)	právo přelétat nad jejím územím bez přistání;

b)	právo přistávat na jejím území za účelem jiným než nastoupení nebo vystoupení cestujících, naložení nebo vyložení zavazadel, nákladu a/nebo pošty v letecké dopravě (účely jiné než obchodní);

c)	právo přistávat na jejím území při provozu dohodnuté služby na stanovené lince za účelem nastoupení nebo vystoupení cestujících a naložení nebo vyložení nákladu a/nebo pošty, odděleně či v kombinaci, v mezinárodní dopravě a

d)	práva jinak stanovená v této dohodě.

2. Žádné ustanovení této dohody neuděluje leteckým dopravcům:

a)	Jordánska právo vzít na území jakéhokoli členského státu na palubu cestující, zavazadla, náklad a/nebo poštu přepravované za úhradu a směřující do jiného místa na území uvedeného členského státu;

b)	Evropské unie právo vzít na území Jordánska na palubu cestující, zavazadla, náklad a/nebo poštu přepravované za úhradu a směřující do jiného místa na území Jordánska.

Článek 3

Oprávnění

1. Po obdržení žádostí o provozní oprávnění od leteckého dopravce jedné smluvní strany udělí příslušné orgány příslušná oprávnění s minimálním procedurálním zpožděním za předpokladu, že:

v případě leteckého dopravce Jordánska:

—	má letecký dopravce hlavní místo své obchodní činnosti v Jordánsku a získal provozní licenci v souladu s právem Jordánského hášimovského království,

—	Jordánské hášimovském království nad leteckým dopravcem vykonává a udržuje faktickou regulační kontrolu a

—	letecký dopravce je vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinové účasti a fakticky kontrolován Jordánskem a/nebo jeho státními příslušníky;

v případě leteckého dopravce Evropské unie:

—	má letecký dopravce hlavní místo své obchodní činnosti na území členského státu podle Smlouvy o fungování Evropské unie a získal provozní licenci,

—	členský stát odpovědný za vydání osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) nad leteckým dopravcem vykonává a udržuje faktickou regulační kontrolu a příslušný letecký úřad je zřetelně označen a

—	letecký dopravce je přímo nebo prostřednictvím většinové účasti vlastněn členskými státy a/nebo jejich státními příslušníky nebo jinými státy uvedenými v příloze IV a/nebo státními příslušníky těchto jiných států;

c)	letecký dopravce splňuje podmínky stanovené právními předpisy, které běžně uplatňuje orgán odpovědný za provoz mezinárodní letecké dopravy, a

d)	článek 13 (Bezpečnost letectví) a článek 14 (Ochrana letectví před protiprávními činy) této dohody jsou dodržovány a uplatňovány.

Článek 4

Odmítnutí, zrušení, pozastavení nebo omezení oprávnění

1. Příslušné orgány každé smluvní strany mohou odmítnout, zrušit, pozastavit nebo omezit provozní oprávnění nebo jinak pozastavit či omezit provoz leteckého dopravce druhé smluvní strany, pokud:

v případě leteckého dopravce Jordánska:

—	nemá letecký dopravce hlavní místo své obchodní činnosti v Jordánsku nebo nezískal provozní licenci v souladu s platnými právem Jordánska,

—	Jordánsko nad leteckým dopravcem nevykonává a neudržuje faktickou regulační kontrolu nebo

—	letecký dopravce není vlastněn a fakticky kontrolován přímo nebo prostřednictvím většinové účasti Jordánskem a/nebo jeho státními příslušníky;

v případě leteckého dopravce Evropské unie:

—	nemá letecký dopravce hlavní místo své obchodní činnosti nebo případně sídlo na území členského státu podle Smlouvy o fungování Evropské unie nebo nezískal provozní licenci v souladu s právními předpisy Unie,

—	členský stát odpovědný za vydání osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) nad leteckým dopravcem nevykonává a neudržuje faktickou regulační kontrolu nebo příslušný letecký úřad není zřetelně označen nebo

—	letecký dopravce není vlastněn a fakticky kontrolován přímo nebo prostřednictvím většinové účasti členskými státy a/nebo jejich státními příslušníky nebo jinými státy uvedenými v příloze IV a/nebo státními příslušníky těchto jiných států;

c)	letecký dopravce nedodržel právní předpisy uvedené v článku 6 (Dodržování právních předpisů) této dohody nebo

d)	článek 13 (Bezpečnost letectví) a článek 14 (Ochrana letectví před protiprávními činy) této dohody nejsou dodržovány či uplatňovány.

2. Pokud není nutné provést okamžité opatření k zabránění dalšímu porušování odst. 1 písm. c) či d), jsou práva odmítnout, zrušit, pozastavit nebo omezit oprávnění či povolení jakéhokoli leteckého dopravce smluvní strany, stanovená tímto článkem, uplatňována pouze v souladu s postupem v článku 23 (Ochranná opatření) této dohody. V každém případě musí být výkon těchto práv vhodný, přiměřený a svým rozsahem a trváním omezený na nezbytně nutnou míru. Práva jsou zaměřena výlučně na dotčeného leteckého dopravce či dotčené letecké dopravce a jejich výkonem není dotčeno právo kterékoli smluvní strany postupovat podle článku 22 (Řešení sporů a rozhodčí řízení).

3. Žádná ze smluvních stran nevyužije svých práv stanovených tímto článkem k tomu, aby oprávnění či povolení leteckých dopravců smluvní strany odmítla, zrušila, pozastavila nebo omezila z důvodu, že většinový vlastnický podíl a faktická kontrola daného leteckého dopravce náleží jiné zemi Euromed nebo jejím státním příslušníkům, pokud je taková země Euromed stranou podobné evropsko-středomořské letecké dohody a nabízí zacházení na základě vzájemnosti.

Článek 4a

Vzájemné uznávání regulačních zjištění v souvislosti se způsobilostí a státní příslušností letecké společnosti

1. Po přijetí žádosti o oprávnění od leteckého dopravce jedné smluvní strany uznají příslušné orgány druhé smluvní strany zjištění o způsobilosti a/nebo státní příslušností, která příslušné orgány první smluvní strany učinily v souvislosti s uvedeným leteckým dopravcem, jako by taková zjištění byla učiněna jejími vlastními příslušnými orgány, a dále již tyto záležitosti nezkoumají, s výjimkou situací uvedených v odstavci 2.

2. Pokud po přijetí žádosti o oprávnění od leteckého dopravce či po udělení takového oprávnění mají příslušné orgány přijímající smluvní strany na základě oprávněných pochybností zvláštní důvod obávat se, že i přes zjištění učiněná příslušnými orgány druhé smluvní strany nejsou podmínky pro udělení příslušných oprávnění či povolení uvedené v článku 3 (Oprávnění) této dohody splněny, uvědomí ihned uvedené orgány a řádně odůvodní své obavy. V takovém případě může každá ze smluvních stran provést konzultace, kterých se mohou účastnit zástupci příslušných orgánů obou smluvních stran, a/nebo si může v souvislosti s těmito obavami vyžádat dodatečné informace a takové žádosti je třeba vyřídit co nejdříve. Pokud se záležitost nevyřeší, může ji kterákoli ze smluvních stran předložit smíšenému výboru zřízenému článkem 21 (Smíšený výbor) této dohody.

3. Tento článek se nevztahuje na uznávání zjištění učiněných v souvislosti s:

—	bezpečnostními osvědčeními či licencemi,

—	ustanoveními týkajícími se ochrany před protiprávními činy nebo

—	pojištěním.

Článek 5

Investice

1. Jordánsko může přijmout opatření, jejichž cílem je umožnit členským státům či jejich státním příslušníkům většinový vlastnický podíl a/nebo faktickou kontrolu nad leteckými dopravci Jordánska.

2. Poté, co smíšený výbor v souladu s čl. 21 odst. 10 (Smíšený výbor) ověří, že existují opatření na základě vzájemnosti, umožní smluvní strany členským státům nebo jejich státním příslušníkům většinový vlastnický podíl a/nebo faktickou kontrolu nad leteckými dopravci Jordánska či Jordánsku nebo jeho státním příslušníkům většinový vlastnický podíl a/nebo faktickou kontrolu nad leteckými dopravci Evropské unie.

3. Zvláštní investiční projekty podle tohoto článku se povolují na základě předběžných rozhodnutí smíšeného výboru zřízeného touto dohodou. Tato rozhodnutí mohou určit podmínky vztahující se na provoz dohodnutých služeb podle této dohody a na služby mezi třetími zeměmi a smluvními stranami. Ustanovení čl. 21 odst. 9 (Smíšený výbor) této dohody se na tento typ rozhodnutí nevztahují.

Článek 6

Dodržování právních předpisů

1. Při vstupu na území jedné smluvní strany, pobytu na něm či jeho opouštění musí letečtí dopravci druhé smluvní strany dodržet právní předpisy, které platí na tomto území a týkají se vstupu letadla v mezinárodní letecké dopravě na území této smluvní strany či jeho odletu z něj nebo provozu a navigace letadla.

2. Při vstupu na území jedné smluvní strany, pobytu na něm či jeho opouštění musí cestující, posádka nebo náklad leteckých dopravců druhé smluvní strany splnit, nebo musí být jejich jménem splněny, právní předpisy, které platí na tomto území a týkají se vstupu cestujících, posádky nebo nákladu letadla na území této smluvní strany nebo jejich odletu z něj (včetně předpisů, které se vztahují na vstup, vstupní odbavení, přistěhovaleckou kontrolu, pasy, clo a karanténu, nebo v případě pošty včetně poštovních předpisů).

Článek 7

Konkurenční prostředí

1. Smluvní strany potvrzují, že na tuto dohodu se vztahují zásady uvedené v hlavě IV kapitole II dohody o přidružení.

2. Strany si uvědomují, že jejich společným cílem je zajistit leteckým dopravcům obou stran spravedlivé a rovné příležitosti pro provozování dohodnutých služeb. Aby toho bylo dosaženo, je nutné nastolit spravedlivé a konkurenční prostředí pro provozování leteckých služeb. Smluvní strany uznávají, že letečtí dopravci jednají v souladu se zásadami spravedlivé hospodářské soutěže nejpravděpodobněji v případě, kdy poskytují letecké služby na plně komerčním základě a nejsou subvencováni.

3. Považuje-li smluvní strana za nezbytné poskytnout veřejné subvence leteckému dopravci, který působí podle této dohody, za účelem dosažení legitimního cíle, musí zajistit, aby takové subvence byly úměrné cíli, transparentní a navržené tak, aby pokud možno snížily na minimum svůj nepříznivý dopad na letecké dopravce druhé smluvní strany. Smluvní strana hodlající poskytnout takovou subvenci uvědomí druhou smluvní stranu o svém záměru a zajistí, aby uvedená subvence splňovala kritéria stanovená v této dohodě.

4. Jestliže jedna smluvní strana zjistí, že na území druhé smluvní strany existují podmínky, vzniklé zejména v důsledku subvence, které nesplňují kritéria stanovená v odstavci 3 a které by měly nepříznivý vliv na spravedlivé a rovné příležitosti jejích leteckých dopravců v hospodářské soutěži, může druhé smluvní straně předložit připomínky. Může rovněž požádat o svolání smíšeného výboru podle článku 21 (Smíšený výbor) této dohody. Konzultace budou zahájeny do 30 dnů od obdržení takové žádosti. Nemůže-li smíšený výbor spor vyřešit, ponechají si smluvní strany možnost uplatnit svá antisubvenční opatření.

5. Opatření uvedená v odstavci 4 tohoto článku musí být vhodná, přiměřená a svým rozsahem a trváním omezená na nezbytně nutnou míru. Musí být zaměřena výlučně na leteckého dopravce či letecké dopravce, kteří mají prospěch ze subvence či podmínek uvedených v tomto článku, a jejich přijetím není dotčeno právo kterékoli smluvní strany postupovat podle článku 23 (Ochranná opatření) této dohody.

6. Každá smluvní strana se po oznámení druhé smluvní straně může k projednání záležitostí souvisejících s tímto článkem obrátit na příslušné orgány státní správy na území druhé smluvní strany, včetně orgánů na celostátní, regionální nebo místní úrovni.

7. Tímto článkem nejsou dotčeny právní předpisy smluvních stran, které upravují závazky veřejné služby na území smluvních stran.

Článek 8

Obchodní příležitosti

1. Letečtí dopravci každé smluvní strany mají právo zřídit kanceláře na území druhé smluvní strany za účelem propagace a prodeje letecké dopravy a souvisejících činností.

2. V souladu s právními předpisy druhé smluvní strany upravujícími vstup, pobyt a zaměstnání jsou letečtí dopravci každé smluvní strany oprávněni vyslat a udržovat na území druhé smluvní strany řídící, prodejní, technický, provozní a jiný odborný personál potřebný pro podporu poskytování letecké dopravy.

Aniž je dotčeno písmeno b), má každý letecký dopravce s ohledem na pozemní odbavování na území druhé smluvní strany:

i)	právo vykonávat své vlastní pozemní odbavování („pozemní odbavování vlastními silami“) nebo podle vlastní volby

ii)	právo provést výběr mezi konkurenčními dodavateli, kteří poskytují úplné či částečné služby pozemního odbavování, je-li těmto dodavatelům povolen přístup na trh na základě právních předpisů každé smluvní strany a jsou-li tito dodavatelé přítomni na trhu.

U následujících kategorií služeb pozemního odbavování, tj. odbavování zavazadel, manipulace na rampě, manipulace s pohonnými hmotami a oleji, odbavování nákladu a pošty, pokud jde o fyzickou manipulaci s nákladem a poštou mezi letištním terminálem a letadlem, podléhají práva v písm. a) bodech i) a ii) pouze fyzickým či provozním omezením v souladu s právními předpisy platnými na území druhé smluvní strany. Pokud tato omezení neumožňují pozemní odbavování vlastními silami a neexistuje-li účinná konkurence mezi dodavateli, kteří poskytují služby pozemního odbavování, musí být všechny tyto služby rovnoprávně a nediskriminačně k dispozici všem leteckým dopravcům; ceny těchto služeb nepřesáhnou úplné náklady včetně přiměřené návratnosti aktiv po započítání odpisů.

4. Jakýkoli letecký dopravce každé smluvní strany může prodávat leteckou dopravu na území druhé smluvní strany přímo a/nebo podle svého uvážení prostřednictvím obchodních zástupců, jiných prostředníků jmenovaných leteckým dopravcem nebo prostřednictvím internetu. Každý letecký dopravce má právo prodávat takovou dopravu a každý má právo zakoupit takovou dopravu v měně uvedeného území nebo ve volně směnitelných měnách.

5. Každý letecký dopravce má právo na požádání přepočítat a převést místní příjmy z území druhé smluvní strany na své domovské území a s výjimkou případů, které nejsou v souladu se všeobecně uplatňovanými právními předpisy, do země či zemí podle svého výběru. Přepočítávání a převod se povolují neprodleně bez omezení či zdanění, která se na ně vztahují, ve směnném kursu platném pro běžné transakce a převody v den, kdy dopravce podá původní žádost o převod.

6. Leteckým dopravcům každé smluvní strany se povoluje uhradit místní náklady, včetně zakoupení pohonných hmot, na území druhé smluvní strany v místní měně. Podle svého uvážení mohou letečtí dopravci každé smluvní strany uhradit takové náklady na území druhé smluvní strany ve volně směnitelných měnách podle místních měnových předpisů.

7. Při provozu či poskytování služeb podle této dohody může jakýkoli letecký dopravce smluvní strany navázat spolupráci v oblasti prodejních vztahů, například prostřednictvím dohod o nákupu vyhrazené kapacity míst nebo ujednání o společném označování linek, s:

a)	kterýmkoli leteckým dopravcem či leteckými dopravci smluvních stran a

b)	kterýmkoli leteckým dopravcem či leteckými dopravci třetí země a

c)	kterýmkoli dopravcem v oblasti povrchové, pozemní či námořní dopravy

za předpokladu, že i) všechny zúčastněné strany těchto ujednání mají příslušné oprávnění pro dané linky a ii) ujednání splňují požadavky, které se týkají bezpečnosti a soutěže a běžně se na tato ujednání vztahují. S ohledem na prodej osobní dopravy v případech společného označování linek musí být kupující při prodeji nebo v každém případě před nástupem do letadla informován o tom, kteří dopravci budou provozovat činnost na každém sektoru služby.

V oblasti přepravy cestujících se právní předpisy o letecké dopravě nevztahují na poskytovatele povrchové dopravy pouze na základě skutečnosti, že tuto povrchovou dopravu poskytuje letecký dopravce pod vlastním jménem. Poskytovatelé povrchové dopravy mohou uvážit, zda se rozhodnou navázat spolupráci. Při rozhodování konkrétní záležitosti mohou poskytovatelé povrchové dopravy zvážit mimo jiné zájmy spotřebitelů a technická, hospodářská, prostorová a kapacitní omezení.

Bez ohledu na jakékoli jiné ustanovení této dohody mohou letečtí dopravci a nepřímí poskytovatelé nákladní dopravy smluvních stran navíc bez omezení použít ve spojení s mezinárodní leteckou dopravou jakoukoli povrchovou nákladní dopravu do jakýchkoli míst na území Jordánska a Evropské unie nebo z těchto míst nebo ve třetích zemích, včetně dopravy na všechna letiště s celnicí nebo z nich a rovněž případně včetně práv přepravovat náklad pod celním dohledem podle platných právních předpisů. Pro takový náklad musí být bez ohledu na to, zda je přepravován povrchovou či leteckou dopravou, zajištěn přístup k letištnímu celnímu odbavení a zařízení. Letečtí dopravci se mohou rozhodnout, zda uskuteční povrchovou dopravu vlastními prostředky nebo zda pro její zabezpečení využijí ujednání s jinými povrchovými dopravci, včetně povrchových dopravců provozovaných jinými leteckými dopravci a nepřímých poskytovatelů nákladní letecké dopravy. Takové intermodální služby nákladní dopravy mohou být nabízeny za jednu celkovou cenu kombinované letecké a povrchové dopravy za předpokladu, že zasilatelé nejsou klamáni ohledně skutečností týkajících se takové dopravy.

a)	Letečtí dopravci každé smluvní strany jsou oprávněni poskytovat dohodnuté služby za použití letadel a posádky pronajatých od jakéhokoli leteckého dopravce, včetně ze třetích zemí, za předpokladu, že všichni účastníci takových ujednání splňují podmínky stanovené právními předpisy, které smluvní strany u takových ujednání běžně používají.
b)	Žádná smluvní strana nepožaduje po leteckých dopravcích, kteří pronajímají své vybavení, aby disponovali přepravními právy podle této dohody.
c)	Pronájem letadla s posádkou (wet-leasing) leteckým dopravcem smluvních stran, přičemž toto letadlo patří leteckému dopravci třetí země, která není uvedena v příloze IV, za účelem výkonu práv předpokládaných touto dohodou musí zůstat výjimkou či sloužit k uspokojení dočasných potřeb. Pronájem letadla s posádkou je potřeba předložit k předběžnému souhlasu orgánu, který vydal oprávnění uvedenému pronajímajícímu leteckému dopravci, a příslušnému orgánu druhé smluvní strany, v níž má být provozováno pronajaté letadlo.

10. Letečtí dopravci každé smluvní strany jsou oprávněni uzavírat ujednání o udělování licence (franchising) nebo o nákupu značky (branding) se společnostmi, včetně leteckých dopravců, kterékoli smluvní strany nebo třetích zemí, pokud tito letečtí dopravci mají odpovídající oprávnění a splňují podmínky předepsané právními předpisy, které smluvní strany u takových ujednání běžně používají, zejména ty, podle nichž je vyžadováno zveřejnění totožnosti leteckého dopravce provozujícího danou službu.

11. Přidělování letištních časů na letištích na územích smluvních stran se provádí nezávislým, transparentním a nediskriminačním způsobem. Se všemi leteckými dopravci se zachází spravedlivě a rovnocenně. V souladu s čl. 21 odst. 5 (Smíšený výbor) může smluvní strana požádat o svolání smíšeného výboru za účelem vyřešení záležitosti týkající se uplatňování tohoto odstavce.

Článek 9

Cla a poplatky

1. Po příletu na území jedné smluvní strany jsou letadla provozovaná v mezinárodní letecké dopravě leteckými dopravci druhé smluvní strany, jejich běžné vybavení, pohonné hmoty, maziva, spotřební provozní materiál, pozemní vybavení, náhradní díly (včetně motorů), palubní zásoby (obsahující mimo jiné potraviny, nápoje, alkoholické nápoje, tabák a jiné výrobky určené pro prodej nebo k použití cestujícími v omezeném množství po dobu letu) a jiné položky určené či používané výhradně pro provoz či údržbu letadla v mezinárodní letecké dopravě na základě vzájemnosti osvobozeny od všech dovozních omezení, daní z nemovitosti, kapitálových poplatků, cel, spotřebních daní a podobných poplatků, které a) ukládají státní či místní orgány nebo Evropská unie a b) které nevycházejí z nákladů na poskytované služby, za předpokladu, že takové vybavení a zásoby zůstávají na palubě letadla.

2. Rovněž jsou na základě vzájemnosti osvobozeny od daní, dávek, cel či různých poplatků uvedených v odstavci 1 tohoto článku, s výjimkou poplatků, které vycházejí z nákladů na poskytované služby:

palubní zásoby přivezené nebo dodané na území smluvní strany a naložené v přiměřeném množství na palubu pro použití v odlétajících letadlech leteckého dopravce druhé smluvní strany provozovaných v mezinárodní letecké dopravě, i když mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím;

b)	pozemní vybavení a náhradní díly (včetně motorů) přivezené na území smluvní strany za účelem servisu, údržby nebo opravy letadla leteckého dopravce druhé smluvní strany provozovaného v mezinárodní letecké dopravě;

pohonné hmoty, maziva a spotřební provozní materiál přivezené nebo dodané na území jedné smluvní strany pro použití v letadle leteckého dopravce druhé smluvní strany provozovaném v mezinárodní letecké dopravě, i když mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím;

tiskoviny podle celních předpisů každé smluvní strany přivezené na území smluvní strany nebo dodané na jejím území a naložené na palubu pro použití v odlétajících letadlech leteckého dopravce druhé smluvní strany provozovaných v mezinárodní letecké dopravě, i když jsou tyto zásoby určeny k použití během části letu vykonané nad uvedeným územím, a

e)	bezpečnostní a ochranná zařízení pro použití na letištích nebo terminálech nákladní letecké dopravy.

3. Bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení, která stanoví jinak, nebrání žádné ustanovení této dohody smluvní straně v uložení nediskriminačních daní, dávek, cel či různých poplatků na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle leteckého dopravce, který poskytuje služby mezi dvěma místy na svém území.

4. U vybavení a zásob uvedených v odstavci 1 a 2 tohoto článku je možno vyžadovat, aby byly pod dozorem nebo kontrolou příslušných orgánů.

5. Osvobození stanovená tímto článkem se rovněž uplatňují v případech, kdy letečtí dopravci jedné smluvní strany uzavřeli s jiným leteckým dopravcem, který obdobně využívá tato osvobození udělená druhou smluvní stranou, smlouvu týkající se zapůjčení nebo převodu položek uvedených v odstavci 1 a 2 na území druhé smluvní strany.

6. Žádné ustanovení této dohody nebrání žádné smluvní straně uložit daně, dávky, cla či různé poplatky za zboží prodávané za účelem jiným, než je spotřeba cestujícími na palubě na úseku letecké služby mezi dvěma místy na jejím území, na kterých je povolen nástup a výstup.

7. Tato dohoda se nedotýká DPH, s výjimkou dovozní daně z obratu. Touto dohodou nejsou dotčena ustanovení příslušných platných úmluv mezi členskými státy a Jordánskem o zamezení dvojímu zdanění příjmů a kapitálu.

Článek 10

Poplatky za používání letišť a leteckých zařízení a služeb

1. Každá smluvní strana zajistí, aby poplatky, které její příslušné orgány nebo subjekty ukládající poplatky mohou leteckým dopravcům druhé smluvní strany uložit za užívání letových navigačních služeb a služeb řízení letového provozu, byly spravedlivé a přiměřené, aby souvisely s náklady a nebyly nespravedlivě diskriminační. V žádném případě nesmějí být leteckým dopravcům druhé smluvní strany tyto poplatky za užívání vyměřovány za podmínek méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané jakémukoli jinému leteckému dopravci.

2. Každá smluvní strana zajistí, aby poplatky, které její příslušné orgány nebo subjekty ukládající poplatky mohou leteckým dopravcům druhé smluvní strany uložit za užívání letiště, zařízení a služeb pro ochranu letectví před protiprávními činy a souvisejících zařízení a služeb, byly spravedlivé a přiměřené, aby nebyly nespravedlivě diskriminační a byly spravedlivě rozvrženy mezi kategorie uživatelů. Tyto poplatky mohou odrážet – avšak nesmějí překračovat – úplné náklady, které příslušným orgánům nebo subjektům ukládajícím poplatky vznikají v souvislosti s poskytováním náležitých letištních zařízení a služeb a zařízení a služeb pro ochranu letectví před protiprávními činy na daném letišti nebo v rámci systému letišť. Uvedené poplatky mohou zohledňovat přiměřenou návratnost aktiv po odpisech. Zařízení a služby, za jejichž užívání jsou vybírány poplatky, musí být poskytovány efektivním a hospodárným způsobem. V žádném případě nesmějí být leteckým dopravcům druhé smluvní strany tyto poplatky vyměřovány za podmínek méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané jakémukoli jinému leteckému dopravci v době vyměření těchto poplatků.

3. Každá smluvní strana zajistí konzultace mezi příslušnými orgány nebo subjekty ukládajícími poplatky na svém území a leteckými dopravci využívajícími služby a zařízení nebo jejich zastupujícími subjekty a zajistí, aby si příslušné orgány nebo subjekty ukládající poplatky a letečtí dopravci nebo jejich zastupující subjekty vyměňovali informace nezbytné pro podrobné přezkoumání přiměřenosti poplatků v souladu se zásadami uvedenými v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Každá smluvní strana zajistí, aby příslušné orgány ukládající poplatky poskytovaly uživatelům včas informace o každém návrhu na změny poplatků za užívání, aby měly možnost před provedením změn zvážit stanoviska vyjádřená uživateli.

4. Při řešení sporu podle článku 22 (Řešení sporů a rozhodčí řízení) této dohody lze mít za to, že smluvní strana porušila tento článek, pokud: a) nepřistoupí v přiměřené lhůtě k přezkoumání poplatků nebo praxe, které jsou předmětem stížnosti druhé smluvní strany; nebo b) po takovém přezkoumání neučiní v rámci své pravomoci všechny kroky k úpravě jakéhokoli poplatku nebo praxe, které jsou v rozporu s tímto článkem.

Článek 11

Stanovení cen

1. Smluvní strany leteckým dopravcům povolí, aby svobodně stanovovali ceny na základě volné a spravedlivé hospodářské soutěže.

2. Smluvní strany nevyžadují předkládání cen.

3. Mezi příslušnými orgány se mohou uskutečnit jednání mimo jiné o cenách, které mohou být nespravedlivé, nepřiměřené nebo diskriminační.

Článek 12

Statistický přehled

1. Každá smluvní strana druhé smluvní straně poskytuje statistické údaje, které jsou povinně shromažďovány podle domácích právních předpisů, a na vyžádání také další dostupné statistické informace, které mohou být přiměřeně vyžadovány za účelem přezkumu provozování leteckých služeb.

2. Ve smíšeném výboru zřízeném článkem 21 (Smíšený výbor) této dohody smluvní strany spolupracují na usnadnění vzájemné výměny statistických informací pro účely sledování rozvoje leteckých služeb podle této dohody.

HLAVA II

SPOLUPRÁCE V OBLASTI PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Článek 13

Bezpečnost letectví

1. Smluvní strany zajistí, aby jejich právní předpisy stanovily minimálně standardy uvedené v části A přílohy III podle níže stanovených podmínek.

2. Smluvní strany zajistí, aby letadlo registrované v jedné smluvní straně, u něhož existuje podezření, že nesplňuje bezpečnostní standardy mezinárodního letectví stanovené úmluvou, a které přistává na letištích otevřených mezinárodní letecké dopravě na území druhé smluvní strany, bylo podrobeno prohlídkám provedeným příslušnými orgány druhé strany na odbavovací ploše, na palubě letadla a v jeho okolí za účelem prověření platnosti dokladů letadla a jeho posádky a navenek patrného stavu letadla a jeho vybavení.

3. Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních standardů zavedených druhou smluvní stranou.

4. Příslušné orgány smluvní strany mohou přijmout všechna vhodná a okamžitá opatření, kdykoli zjistí, že letadlo, výrobek nebo úkon:

a)	nesplňují minimální standardy stanovené úmluvou, případně právními předpisy uvedenými v části A přílohy III nebo odpovídajícími jordánskými právními předpisy, které jsou v souladu s odstavcem 1 tohoto článku;

mohou – na základě prohlídky uvedené v odstavci 2 – vyvolat vážné obavy, že letadlo nebo jeho provoz neodpovídá minimálním standardům stanoveným úmluvou, případně právními předpisy uvedenými v části A přílohy III této dohody nebo odpovídajícími jordánskými právními předpisy, které jsou v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, nebo

c)	mohou vyvolat vážné obavy, že minimální standardy stanovené úmluvou, případně právními předpisy uvedenými v části A přílohy III této dohody nebo odpovídajícími jordánskými právními předpisy, které jsou v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, nejsou účinně dodržovány a uplatňovány.

5. Podniknou-li příslušné orgány jedné smluvní strany kroky podle odstavce 4, neprodleně o nich uvědomí příslušné orgány druhé smluvní strany a uvedou důvody, které je k těmto krokům vedly.

6. Probíhají-li opatření přijatá na základě odstavce 4 i nadále, ačkoli důvod pro jejich přijetí pominul, může kterákoli smluvní strana předložit záležitost smíšenému výboru.

Článek 14

Ochrana letectví před protiprávními činy

1. Smluvní strany zajistí, aby jejich právní předpisy stanovily minimálně standardy uvedené v části B přílohy III této dohody podle níže stanovených podmínek.

2. Jelikož je zajištění bezpečnosti civilního letadla, jeho cestujících a posádky základním předpokladem provozu mezinárodních leteckých služeb, smluvní strany znovu zdůrazňují své vzájemné závazky při ochraně civilního letectví před protiprávními činy, a obzvláště své závazky podle Chicagské úmluvy, Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu dne 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu dne 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu dne 23. září 1971, Protokolu o potlačování protiprávních násilných činů na letištích sloužících k mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsanému v Montrealu 24. února 1988, a Úmluvy o označování plastických výbušnin za účelem jejich detekce, podepsané v Montrealu dne 1. března 1991, pokud jsou obě smluvní strany stranami těchto úmluv, jakož i všech dalších úmluv a protokolů vztahujících se na ochranu civilního letectví před protiprávními činy, jejichž stranami obě smluvní strany jsou.

3. Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nezbytnou pomoc s cílem zabránit protiprávnímu zmocnění se civilního letadla a jiným protiprávním činům namířeným proti bezpečnosti letadla, jeho cestujících a posádky, letišť a leteckých navigačních zařízení a zabránit jakékoli jiné hrozbě ohrožující ochranu civilního letectví.

4. Smluvní strany ve svých vzájemných vztazích jednají v souladu se standardy ochrany letectví před protiprávními činy a doporučenými postupy stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) a uvedenými jako přílohy Chicagské úmluvy – pokud tyto postupy uplatňují – v rozsahu, v jakém se taková ochranná ustanovení na smluvní strany vztahují. Obě smluvní strany vyžadují, aby provozovatelé letadla zapsaného v jejich rejstříku, provozovatelé, jejichž hlavní místo jejich obchodní činnosti nebo trvalý pobyt je na území stran, a provozovatelé letišť na území stran jednali v souladu s takovými ustanoveními pro ochranu letectví před protiprávními činy.

5. Každá smluvní strana zajistí, aby na jejím území byla přijata účinná opatření pro ochranu letadla, detekční kontrolu cestujících a jejich příručních zavazadel a provádění náležitých kontrol posádky, nákladu (včetně kabinových zavazadel) a palubních zásob před nástupem do letadla nebo naložením letadla a během těchto úkonů a aby tato opatření byla uzpůsobena v případě zvýšení hrozby. Každá smluvní strana souhlasí s tím, že se od jejích leteckých dopravců může vyžadovat, aby dodržovali ustanovení pro ochranu letectví před protiprávními činy uvedená v odstavci 4 a vyžadovaná druhou smluvní stranou pro vstup na její území, jeho opouštění či pobyt na něm.

6. Každá smluvní strana rovněž s porozuměním posuzuje každý požadavek druhé smluvní strany na přiměřená zvláštní ochranná opatření ke zvládnutí konkrétní hrozby. S výjimkou mimořádných situací oznámí každá smluvní strana s předstihem druhé smluvní straně veškerá zvláštní ochranná opatření, která hodlá zavést a která by mohla mít významný finanční či provozní dopad na služby letecké dopravy poskytované podle této dohody. Každá smluvní strana může rovněž požádat o svolání smíšeného výboru podle článku 21 (Smíšený výbor) této dohody k projednání takových ochranných opatření.

7. Dojde-li k protiprávnímu zmocnění se civilního letadla nebo jiným protiprávním činům namířeným proti bezpečnosti letadla, jeho cestujících a posádky, letišť či leteckých navigačních zařízení nebo vyvstane-li hrozba takové události, pomáhají si smluvní strany vzájemně usnadněním komunikace a jiných odpovídajících opatření, jejichž cílem je rychle a bezpečně ukončit událost nebo hrozbu, že k události dojde.

8. Každá smluvní strana přijme opatření, která považuje za praktická, aby zajistila, že letadlo, které je předmětem protiprávního zmocnění či jiného protiprávního činu a které se nachází na zemi na území dané strany, je zadržováno na zemi, s výjimkou případů, kdy je jeho odlet způsoben prvořadou povinností chránit lidské životy. Taková opatření se činí na základě vzájemných konzultací, je-li to možné.

9. Má-li smluvní strana oprávněný důvod domnívat se, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení pro ochranu letectví před protiprávními činy uvedených v tomto článku, může požádat o okamžité konzultace s druhou smluvní stranou.

10. Aniž je dotčen článek 4 (Odmítnutí, zrušení, pozastavení nebo omezení oprávnění) této dohody, je nedosažení uspokojivé dohody do patnácti (15) dnů ode dne podání takové žádosti důvodem pro odebrání, zrušení či omezení provozních oprávnění vydaných jednomu či více leteckým dopravcům této druhé smluvní strany nebo podmínění těchto provozních oprávnění uložením vhodných podmínek.

11. V případě okamžité a mimořádné hrozby může smluvní strana podniknout prozatímní kroky před uplynutím patnácti (15) dnů.

12. Jakékoli kroky podniknuté podle odstavce 10 tohoto článku skončí poté, co druhá smluvní strana dosáhne souladu s tímto článkem.

Článek 15

Uspořádání letového provozu

1. Smluvní strany zajistí, aby jejich právní předpisy stanovily standardy uvedené v části C přílohy III této dohody podle níže stanovených podmínek.

2. Smluvní strany se zavazují k nejvyššímu stupni spolupráce v oblasti uspořádání letového provozu v zájmu rozšíření jednotného evropského nebe na Jordánsko za účelem posílení stávajících bezpečnostních standardů a celkové účinnosti všeobecných evropských standardů týkajících se letecké dopravy, co nejlepšího využití kapacit a snížení zpoždění na minimum. Za tímto účelem se zajistí řádná účast Jordánska ve výboru pro jednotné nebe. Smíšený výbor je odpovědný za sledování a usnadňování spolupráce v oblasti uspořádání letového provozu.

3. S cílem usnadnit uplatňování právních předpisů v oblasti jednotného evropského nebe na svých územích:

přijme Jordánsko nezbytná opatření pro přizpůsobení svých institucionálních struktur v oblasti uspořádání letového provozu jednotnému evropskému nebi, zejména zřízením příslušných vnitrostátních kontrolních orgánů, které jsou přinejmenším funkčně nezávislé na poskytovatelích letových navigačních služeb, a

Evropská unie přidruží Jordánsko k příslušným provozním iniciativám v oblasti letových navigačních služeb, vzdušného prostoru a interoperability, které vycházejí z jednotného evropského nebe, zejména raným zapojením Jordánska do vytváření funkčních bloků vzdušného prostoru nebo odpovídající koordinací v SESAR.

Článek 16

Životní prostředí

1. Smluvní strany uznávají význam ochrany životního prostředí při tvorbě a provádění mezinárodní letecké politiky.

2. Smluvní strany uznávají význam spolupráce mezi sebou i v rámci mnohostranných jednání, jejímž cílem je posuzovat účinky letectví na životní prostředí a hospodářství a zajišťovat, aby veškerá zmírňující opatření byla plně v souladu s cíli této dohody.

3. Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat jako omezení pravomoci příslušných orgánů smluvní strany přijmout veškerá vhodná opatření v rámci své svrchované pravomoci k prevenci či jinému řešení dopadů letecké dopravy na životní prostředí, pokud jsou taková opatření plně v souladu s jejich právy a povinnostmi podle mezinárodního práva a jsou prováděna bez ohledu na státní příslušnost.

4. Smluvní strany zajistí, aby jejich právní předpisy stanovily standardy uvedené v části D přílohy III této dohody.

Článek 17

Ochrana spotřebitele

Smluvní strany zajistí, aby jejich právní předpisy stanovily standardy týkající se letecké dopravy uvedené v části E přílohy III E této dohody.

Článek 18

Počítačové rezervační systémy

Smluvní strany zajistí, aby jejich právní předpisy stanovily standardy uvedené v části F přílohy III této dohody.

Článek 19

Sociální aspekty

Smluvní strany zajistí, aby jejich právní předpisy stanovily standardy týkající se letecké dopravy uvedené v části G přílohy III této dohody.

HLAVA III

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

Článek 20

Výklad a prosazování

1. Smluvní strany přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků vyplývajících z této dohody a zdrží se jakýchkoli opatření, která by ohrozila dosažení jejích cílů.

2. Každá smluvní strana zodpovídá na svém území za řádné prosazování této dohody, a zejména právních předpisů stanovících normy uvedené v příloze III této dohody.

3. Každá smluvní strana poskytne druhé smluvní straně veškeré nezbytné informace a pomoc v případě vyšetřování možných porušení, která tato druhá smluvní strana vede v rámci svých pravomocí podle této dohody.

4. Kdykoli smluvní strany jednají v rámci pravomocí, které jim uděluje tato dohoda, v záležitostech, jež jsou v zájmu druhé smluvní strany a jež se týkají orgánů nebo podniků druhé smluvní strany, jsou plně informovány příslušné orgány druhé smluvní strany a je jim dána příležitost vyjádřit se před přijetím konečného rozhodnutí.

Článek 21

Smíšený výbor

1. Zřizuje se výbor složený ze zástupců smluvních stran (dále jen „smíšený výbor“), který zodpovídá za správu této dohody a zabezpečuje její řádné provádění. Za tímto účelem vydává doporučení a přijímá rozhodnutí v případech stanovených touto dohodou.

2. Rozhodnutí smíšeného výboru se přijímají na základě vzájemné dohody a jsou pro smluvní strany závazná. Smluvní strany je uvedou v platnost v souladu se svými vlastními pravidly.

3. Smíšený výbor rozhodnutím přijme svůj jednací řád.

4. Smíšený výbor se schází podle potřeby. O svolání zasedání může požádat kterákoli smluvní strana.

5. Smluvní strana může rovněž požádat o svolání smíšeného výboru za účelem vyřešení záležitosti týkající se výkladu nebo uplatňování této dohody. Svolané zasedání se zahájí co nejdříve, nejpozději však dva měsíce ode dne obdržení žádosti, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.

6. Za účelem řádného provádění této dohody si smluvní strany vyměňují informace a na žádost kterékoli smluvní strany vedou konzultace ve smíšeném výboru.

7. Není-li podle názoru jedné ze smluvních stran rozhodnutí smíšeného výboru druhou smluvní stranou řádně prováděno, může první smluvní strana požádat, aby záležitost projednal smíšený výbor. Pokud smíšený výbor není schopen záležitost vyřešit do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla postoupena, může smluvní strana, která žádost podala, přijmout dočasná ochranná opatření podle článku 23 (Ochranná opatření) této dohody.

8. V rozhodnutích smíšeného výboru se uvede datum jejich provedení ve smluvních stranách a všechny další informace, které se mohou týkat hospodářských subjektů.

9. Aniž je dotčen odstavec 2, mohou smluvní strany přijmout příslušná dočasná ochranná opatření podle článku 23 (Ochranná opatření) této dohody, pokud smíšený výbor neučiní rozhodnutí v záležitosti, která mu byla postoupena, do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla postoupena.

10. Smíšený výbor projednává otázky týkající se dvoustranných investic s většinovou účastí nebo změny faktické kontroly leteckých dopravců smluvních stran.

11. Smíšený výbor rovněž rozvíjí spolupráci prostřednictvím:

a)	podpory výměny informací o iniciativách a vývoji týkajících se nových právních předpisů, prováděné na úrovni odborníků, včetně oblasti ochrany před protiprávními činy, bezpečnosti, životního prostředí, infrastruktury letectví (včetně letištních časů), konkurenčního prostředí a ochrany spotřebitele;

b)	pravidelného přezkumu sociálních důsledků této dohody při jejím provádění, zejména v oblasti zaměstnanosti a vhodných reakcí na obavy, jejichž oprávněnost se prokázala;

c)	posuzování možných oblastí pro další rozvoj této dohody, včetně doporučování změn této dohody, a

d)	vzájemně dosažené dohody ohledně návrhů, přístupů či dokumentů procesní povahy, které se přímo týkají fungování této dohody.

12. Smluvní strany společně usilují o získání maximálních výhod pro spotřebitele, letecké dopravce, pracovní síly a společnosti rozšířením této dohody o třetí země. Za tímto účelem smíšený výbor vypracuje návrh ohledně podmínek a postupů, včetně všech nezbytných změn této dohody, které by byly potřeba k tomu, aby třetí země přistoupily k této dohodě.

Článek 22

Řešení sporů a rozhodčí řízení

1. Každá smluvní strana může požádat Radu přidružení zřízenou podle dohody o přidružení, aby posoudila jakýkoli spor týkající se uplatňování nebo výkladu této dohody, který nebyl vyřešen v souladu s článkem 21 (Smíšený výbor) této dohody.

2. Rada přidružení zřízená podle dohody o přidružení může spor vyřešit formou rozhodnutí.

3. Smluvní strany přijmou potřebná opatření za účelem provedení rozhodnutí uvedeného v odstavci 2.

4. Pokud smluvní strany nemohou vyřešit spor prostřednictvím smíšeného výboru nebo v souladu s odstavcem 2, je spor na žádost kterékoli smluvní strany předložen rozhodčí komisi složené ze tří rozhodců v souladu s níže uvedeným postupem:

každá smluvní strana jmenuje rozhodce do šedesáti (60) dnů ode dne, kdy rozhodčí komise obdrží oznámení žádosti o rozhodčí řízení adresované druhou smluvní stranou prostřednictvím diplomatických cest; třetí rozhodce by měl být jmenován ostatními dvěma rozhodci do dalších šedesáti (60) dnů. Nejmenuje-li jedna ze smluvních stran rozhodce v dohodnuté lhůtě nebo není-li třetí rozhodce jmenován v dohodnuté lhůtě, může každá smluvní strana požádat předsedu Rady ICAO, aby podle potřeby jmenoval jednoho či více rozhodců;

b)	třetí rozhodce jmenovaný podle písmene a) by měl být státním příslušníkem třetího státu a vykonává funkci předsedy rozhodčí komise;

c)	rozhodčí komise schválí svůj jednací řád a

d)	s výhradou konečného rozhodnutí rozhodčí komise se obě smluvní strany dělí rovnoměrně o počáteční náklady rozhodčího řízení.

5. Na žádost jedné smluvní strany může rozhodčí komise nařídit druhé smluvní straně, aby do doby, než rozhodčí komise učiní konečné rozhodnutí, provedla prozatímní nápravná opatření.

6. Všechna prozatímní rozhodnutí či závěrečné rozhodnutí rozhodčí komise jsou pro smluvní strany závazné.

7. Pokud jedna ze smluvních stran do třiceti (30) dnů od oznámení výše uvedeného rozhodnutí nejedná v souladu s rozhodnutím rozhodčí komise přijatým podle tohoto článku, může druhá smluvní strana po dobu trvání tohoto nesouladu vinné smluvní straně omezit, pozastavit nebo zrušit práva či výsady, které udělila v rámci této dohody.

Článek 23

Ochranná opatření

1. Smluvní strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná pro plnění svých závazků vyplývajících z této dohody. Dohlédnou na to, aby bylo dosaženo cílů stanovených touto dohodou.

2. Pokud se jedna ze smluvních stran domnívá, že druhá smluvní strana neplní některý závazek vyplývající z této dohody, může přijmout vhodná opatření. Rozsah a trvání ochranných opatření se omezí na míru nezbytně nutnou pro nápravu situace či udržení rovnováhy této dohody. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která co nejméně naruší fungování této dohody.

3. Smluvní strana, která hodlá přijmout ochranná opatření, uvědomí prostřednictvím smíšeného výboru ostatní smluvní strany a poskytne veškeré příslušné informace.

4. Smluvní strany okamžitě zahájí konzultace ve smíšeném výboru s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení.

5. Aniž je dotčen čl. 3 písm. d) (Oprávnění), čl. 4 písm. d) (Odmítnutí, zrušení, pozastavení nebo omezení oprávnění), článek 13 (Bezpečnost letectví) a článek 14 (Ochrana letectví před protiprávními činy), nesmí dotčená smluvní strana přijmout ochranná opatření dříve než po uplynutí jednoho měsíce ode dne oznámení podle odstavce 3, s výjimkou případů, kdy byla konzultace podle odstavce 4 ukončena před uplynutím stanovené lhůty.

6. Dotčená smluvní strana smíšenému výboru neprodleně oznámí přijatá opatření a poskytne veškeré příslušné informace.

7. Všechna opatření přijatá v souladu s tímto článkem se pozastaví, jakmile vinná smluvní strana dosáhne souladu s touto dohodou.

Článek 24

Územní působnost dohody

Smluvní strany se zavazují vést neustálý dialog s cílem zabezpečit soudržnost této dohody s barcelonským procesem a v konečném důsledku usilovat o společný evropsko-středomořský letecký prostor. V souladu s čl. 21 odst. 11 (Smíšený výbor) je tedy ve smíšeném výboru třeba prozkoumat možnost vzájemného vyjednání změn v zájmu zohlednění podobných evropsko-středomořských leteckých dohod.

Článek 25

Vztah k jiným dohodám

1. Ustanovení této dohody nahrazují příslušná ustanovení stávajících dvoustranných dohod mezi Jordánskem a členskými státy. Stávající přepravní práva, která vycházejí z uvedených dvoustranných dohod a na která se nevztahuje tato dohoda, však mohou být i nadále vykonávána za předpokladu, že nedochází k diskriminaci leteckých dopravců Evropské unie na základě státní příslušnosti.

2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku a s výhradou článku 27 (Vypovězení dohody) si smluvní strany mohou před ukončením platnosti sjednat režim upravující letecké služby mezi jejich územími, je-li platnost této dohody ukončena nebo je ukončeno její prozatímní uplatňování.

3. Pokud se smluvní strany stanou stranami mnohostranné dohody nebo schválí rozhodnutí přijaté ICAO nebo jinou mezinárodní organizací, které se týká záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, vedou ve smíšeném výboru konzultace s cílem stanovit, zda by tato dohoda měla být za účelem zohlednění tohoto vývoje revidována.

4. Touto dohodou není dotčeno žádné rozhodnutí obou smluvních stran provádět případná budoucí doporučení učiněná organizací ICAO. Smluvní strany se nebudou dovolávat této dohody ani žádné její části za účelem oponovat posouzení alternativních politik v ICAO v jakékoli záležitosti, na niž se vztahuje tato dohoda.

Článek 26

Změny

1. Přeje-li si jedna ze stran změnit ustanovení této dohody, oznámí to smíšenému výboru. Změna této dohody vstupuje v platnost po splnění příslušných vnitřních postupů každé smluvní strany.

2. Smíšený výbor může na návrh jedné ze smluvních stran a v souladu s tímto článkem rozhodnout o změně příloh této dohody.

3. S výhradou dodržení zásady zákazu diskriminace není touto dohodou dotčeno právo každé smluvní strany jednostranně přijímat nové právní předpisy nebo měnit své stávající právní předpisy v oblasti letecké dopravy nebo související oblasti uvedené v příloze III této dohody.

4. Jakmile jedna ze smluvních stran vypracuje nové právní předpisy v oblasti letecké dopravy či související oblasti uvedené v příloze III, které by mohly mít dopad na řádné fungování této dohody, informuje a konzultuje co nejpřesněji druhou smluvní stranu. Na žádost kterékoli smluvní strany se může ve smíšeném výboru konat předběžná výměna názorů.

5. Jakmile smluvní strana přijme nové právní předpisy nebo provede změny svých právních předpisů v oblasti letecké dopravy nebo související oblasti uvedené v příloze III, které by mohly mít dopad na řádné fungování této dohody, informuje druhou smluvní stranu nejpozději do třiceti dnů po jejich přijetí. Na žádost kterékoli smluvní strany uspořádá smíšený výbor do šedesáti dnů po podání žádosti výměnu názorů o dopadech těchto nových právních předpisů či změn na řádné fungování této dohody.

6. Po výměně názorů podle odstavce 5 smíšený výbor:

a)	přijme rozhodnutí, kterým se mění příloha III této dohody za účelem zařazení – na základě vzájemnosti, je-li to nutné – dotčených nových právních předpisů či změn do dohody;

b)	přijme rozhodnutí, podle něhož jsou dotčené nové právní předpisy či změny považovány za jsoucí v souladu s touto dohodou, nebo

c)	doporučí další opatření, která mají být přijata v přiměřené lhůtě, s cílem zabezpečit řádné fungování této dohody.

Článek 27

Vypovězení dohody

1. Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

2. Každá smluvní strana může diplomatickou cestou kdykoli písemně druhé smluvní straně oznámit své rozhodnutí vypovědět tuto dohodu. Toto oznámení se současně zašle i ICAO. Platnost této dohody končí o půlnoci greenwichského času na konci dopravní sezony IATA trvající jeden rok ode dne písemného oznámení o vypovězení dohody, pokud:

a)	není toto oznámení zrušeno dohodou smluvních stran před koncem tohoto období nebo

b)	smluvní strana jiná než strana oznamující vypovězení dohody požádá o delší lhůtu, která nepřekračuje 18 měsíců, v zájmu zajištění uspokojivých jednání o následném režimu platném pro letecké služby mezi jejich územími.

Článek 28

Registrace u Mezinárodní organizace pro civilní letectví a sekretariátu Organizace spojených národů

Tato dohoda a všechny její změny se zaregistrují u ICAO a sekretariátu OSN.

Článek 29

Vstup v platnost

1. Tato dohoda vstupuje v platnost měsíc po dni poslední nóty v rámci výměny diplomatických nót mezi smluvními stranami, jíž se potvrzuje, že byly ukončeny všechny potřebné postupy pro vstup této dohody v platnost. Pro účely této výměny doručí Jordánské hášimovské království Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie svou diplomatickou nótu určenou Evropské unii a jejím členským státům a Generální sekretariát Rady Evropské unie doručí Jordánskému hášimovskému království diplomatickou nótu Evropské unie a jejích členských států. Diplomatická nóta Evropské unie a jejích členských států obsahuje sdělení každého členského státu, jímž se potvrzuje, že byly ukončeny všechny potřebné postupy pro vstup této dohody v platnost.

2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku se smluvní strany dohodly na prozatímním uplatňování této dohody od prvního dne měsíce následujícího buď i) po datu poslední z nót, kterými si strany vzájemně oznámí dokončení postupů nezbytných pro prozatímní uplatňování této dohody, nebo ii) s výhradou platných vnitřních postupů a/nebo případně domácích právních předpisů smluvních stran po datu, které spadá do dvanáctiměsíčního období ode dne podpisu této dohody, podle toho, která skutečnost nastane dříve.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

Sepsáno v Bruselu dne patnáctého prosince dva tisíce deset ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a arabském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Voor het Koninkrijk België

Pour le Royaume de Belgique

Für das Königreich Belgien

Deze handtekening verbindt eveneens het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.

Cette signature engage égalament la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Diese Unterschrift bindet zugleich die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

За Република България

Za Českou republiku

På Kongeriget Danmarks vegne

Für die Bundesrepublik Deutschland

Eesti Vabariigi nimel

Thar cheann Na hÉireann

For Ireland

Για την Ελληνική Δημοκρατία

Por el Reino de España

Pour la République française

Per la Repubblica italiana

Για την Κυπριακή Δημοκρατία

Latvijas Republikas vārdā –

Lietuvos Respublikos vardu

Pour le Grand-Duché de Luxembourg

A Magyar Köztársaság részéről

Għal Malta

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Für die Republik Österreich

W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej

Pela República Portuguesa

Pentru România

Za Republiko Slovenijo

Za Slovenskú republiku

Suomen tasavallan puolesta

För Republiken Finland

För Konungariket Sverige

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

За Европейския съюз

Por la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

(1) Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3.

PŘÍLOHA I

DOHODNUTÉ SLUŽBY A STANOVENÉ LINKY

Tato příloha podléhá přechodným ustanovením obsaženým v příloze II této dohody.

Každá smluvní strana udělí leteckým dopravcům druhé smluvní strany práva poskytovat služby letecké dopravy na níže stanovených linkách:

a)	pro letecké dopravce Evropské unie: místa v Evropské unii – jedno čí více mezilehlých míst v zemích Euromed, ECAA či zemích uvedených v příloze IV – jedno či více míst v Jordánsku;

b)	pro letecké dopravce Jordánska: místa v Jordánsku – jedno čí více mezilehlých míst v zemích Euromed, ECAA či zemích uvedených v příloze IV – jedno či více míst v Evropské unii.

Služby provozované podle odstavce 2 této přílohy začínají nebo končí na území Jordánska v případě leteckých dopravců Jordánska a na území Evropské unie v případě leteckých dopravců Evropské unie.

Letečtí dopravci každé smluvní strany mohou u jakéhokoli letu nebo u všech letů podle vlastního uvážení:

a)	provozovat lety v kterémkoli směru nebo v obou směrech;

b)	kombinovat různá čísla letů v rámci provozování jednoho letadla;

c)	poskytovat služby do mezilehlých míst, jak je uvedeno v odstavci 2 této přílohy, i do míst na územích smluvních stran, a to v jakékoli kombinaci a pořadí;

d)	vynechat přistání na jakémkoli místě nebo místech;

e)	přenést dopravu z jakéhokoli svého letadla na jakékoli jiné své letadlo na jakémkoli místě;

f)	provádět mezipřistání na jakýchkoli místech na území kterékoli smluvní strany i mimo ně;

g)	vykonávat tranzitní dopravu přes území druhé smluvní strany a

h)	kombinovat přepravu ve stejném letadle bez ohledu na to, kde tato přeprava začíná.

Každá smluvní strana umožní každému leteckému dopravci určit frekvenci a nabízenou kapacitu mezinárodní letecké dopravy na základě tržních obchodních úvah. V souladu s tímto právem neomezí žádná smluvní strana jednostranně objem dopravy, frekvenci či pravidelnost služeb nebo typ či typy letadla provozované leteckými dopravci druhé smluvní strany, s výjimkou celních, technických, provozních nebo ekologických důvodů anebo důvodů týkajících se ochrany zdraví.

Letečtí dopravci každé smluvní strany mohou provozovat služby zejména, ne však výhradně, v rámci ujednání o společném označování linek do jakéhokoli místa nacházejícího se ve třetí zemi, která není zahrnuta na stanovených linkách, za předpokladu, že nevykonávají práva páté svobody.

PŘÍLOHA II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Provádění a uplatňování všech ustanovení této dohody, zejména standardů uvedených v příloze III, s výjimkou části B uvedené přílohy, je ověřováno posouzením prováděným Evropskou unií a schváleno rozhodnutím smíšeného výboru. Takové posouzení se provede buď i) po datu, kdy Jordánsko smíšenému výboru oznámí, že dokončilo harmonizaci na základě přílohy III této dohody, nebo ii) rok po vstupu této dohody v platnost, podle toho, která skutečnost nastane dříve.

Bez ohledu na přílohu I nezahrnují, až do okamžiku přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 této přílohy, dohodnuté služby a stanovené linky této dohody právo leteckých dopravců všech smluvních stran vykonávat práva páté svobody, včetně v případě leteckých dopravců Jordánska mezi místy na území Evropské unie. Všechna přepravní práva již udělená na základě jedné z dvoustranných smluv mezi Jordánskem a členskými státy Evropské unie mohou být ovšem i nadále vykonávána, nedochází-li k diskriminaci leteckých dopravců Evropské unie na základě státní příslušnosti.

Bez ohledu na odstavec 1 této přílohy je provádění a uplatňování standardů ochrany letectví před protiprávními činy uvedených v části B přílohy III ověřováno posouzením prováděným Evropskou unií a schváleno rozhodnutím smíšeného výboru. Důvěrné části právních předpisů uvedených v části B přílohy III, které se týkají ochrany letectví před protiprávními činy, se Jordánsku zpřístupní až po přijetí uvedeného rozhodnutí.

Všichni letečtí dopravci obou smluvních stran využívají výhod plynoucích z práva stanoveného v čl. 8 odst. 3 písm. a) bodu i) („pozemní odbavování vlastními silami“) na mezinárodním letišti Queen Alia International Airport, a to nejpozději od 1. ledna 2016. Až do té doby jsou všechny služby pozemního odbavování na uvedeném letišti poskytovány všem leteckým dopravcům rovnoprávně a nediskriminačně; ceny těchto služeb nepřesáhnou úplné náklady včetně přiměřené návratnosti aktiv po započítání odpisů.

PŘÍLOHA III

SEZNAM PŘEDPISŮ UPRAVUJÍCÍCH CIVILNÍ LETECTVÍ

A. BEZPEČNOST LETECTVÍ

č. 3922/91

Nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví

ve znění:

—	nařízení Komise (ES) č. 2176/96 ze dne 13. listopadu 1996, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 s ohledem na vědecký a technický pokrok

—	nařízení Komise (ES) č. 1069/1999 ze dne 25. května 1999, kterým se nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 přizpůsobuje vědeckému a technickému pokroku

—	nařízení Komise (ES) č. 2871/2000 ze dne 28. prosince 2000, kterým se nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví přizpůsobuje vědeckému a technickému pokroku

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví

Použitelná ustanovení: články 1 až 10, s výjimkou čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 druhé věty, články 12 až 13 a příloha I, II a III. Pro účely článku 12 se „členskými státy“ rozumějí „členské státy Evropské unie“.

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1900/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví

—	nařízení Komise (ES) č. 8/2008 ze dne 11. prosince 2007, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, pokud jde o společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu

—	nařízení Komise (ES) č. 859/2008 ze dne 20. srpna 2008, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, pokud jde o společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu

Použitelná ustanovení: články 1 až 10, s výjimkou čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 druhé věty, články 12 až 13 a přílohy I, II a III. Pro účely článku 12 se „členskými státy“ rozumějí „členské státy Evropské unie“.

č. 216/2008

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES

Použitelná ustanovení: články 1 až 68 s výjimkou článku 65, čl. 69 odst. 1 druhý pododstavec, čl. 69 odst. 4 a přílohy I až VI.

č. 94/56

Směrnice Rady 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1994, kterou se zavádějí základní zásady pro vyšetřování nehod a nahodilých událostí v civilním letectví

Použitelná ustanovení: články 1 až 12.

č. 2003/42

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví

Použitelná ustanovení: články 1 až 11, přílohy I a II.

č. 1702/2003

Nařízení Komise (ES) č. 1702/2003 ze dne 24. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací, ve znění:

—

nařízení Komise (ES) č. 381/2005 ze dne 7. března 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1702/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací

—	nařízení Komise (ES) č. 706/2006 ze dne 8. května 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1702/2003, pokud jde o dobu, po kterou mohou členské státy vydávat oprávnění s omezenou dobou platnosti

—	nařízení Komise (ES) č. 335/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 1702/2003, pokud jde o prováděcí pravidla ve vztahu k certifikaci ochrany životního prostředí pro letadla a související výrobky, letadlové části a zařízení

—

nařízení Komise (ES) č. 375/2007 ze dne 30. března 2007, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1702/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací

—	nařízení Komise (ES) č. 287/2008 ze dne 28. března 2008 o prodloužení doby platnosti uvedené v čl. 2c odst. 3 nařízení (ES) č. 1702/2003

—	nařízení Komise (ES) č. 1057/2008 ze dne 27. října 2008, kterým se mění dodatek II přílohy I nařízení (ES) č. 1702/2003 týkající se Osvědčení kontroly letové způsobilosti (formulář 15a EASA)

Použitelná ustanovení: články 1 až 4 a příloha. Přechodná období uvedená v tomto nařízení stanoví smíšený výbor.

č. 2042/2003

Nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů

Použitelná ustanovení: články 1 až 6, přílohy I až IV.

ve znění:

—	nařízení Komise (ES) č. 707/2006 ze dne 8. května 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 2042/2003, pokud jde o oprávnění s omezenou dobou platnosti a přílohy I a III

—	nařízení Komise (ES) č. 376/2007 ze dne 30. března 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 2042/2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů

—	nařízení Komise (ES) č. 1056/2008 ze dne 27. října 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2042/2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů

Použitelná ustanovení: články 1 až 6 a přílohy I až IV.

B. OCHRANA LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY

č. 300/2008

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002

Použitelná ustanovení: články 1 až 18, článek 21, čl. 24 odst. 2 a 3 a příloha.

č. 820/2008

Nařízení Komise (ES) č. 820/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví opatření pro zavádění společných základních norem pro bezpečnost letectví

Použitelná ustanovení: články 1 až 6, příloha a doplněk 1.

č. 1217/2003

Nařízení Komise (ES) č. 1217/2003 ze dne 4. července 2003, kterým se stanoví společné specifikace pro národní programy kontroly kvality bezpečnosti civilního letectví

Použitelná ustanovení: články 1 až 11 a přílohy I a II.

č. 1486/2003

Nařízení Komise (ES) č. 1486/2003 ze dne 22. srpna 2003, kterým se stanoví postupy provádění inspekcí Komise v oblasti bezpečnosti civilního letectví

Použitelná ustanovení: články 1 až 16.

č. 1138/2004

Nařízení Komise (ES) č. 1138/2004 ze dne 21. června 2004 o společné definici kritických částí vyhrazených bezpečnostních prostor na letištích

Použitelná ustanovení: články 1 až 8.

C. USPOŘÁDÁNÍ LETOVÉHO PROVOZU

č. 549/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení)

Použitelná ustanovení: články 1 až 4, článek 6 a články 9 až 14.

č. 550/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb)

Použitelná ustanovení: články 1 až 19.

č. 551/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru)

Použitelná ustanovení: články 1 až 11.

č. 552/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě)

Použitelná ustanovení: články 1 až 12.

č. 2096/2005

Nařízení Komise (ES) č. 2096/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb, ve znění:

—	nařízení Komise (ES) č. 1315/2007 ze dne 8. listopadu 2007 o dohledu nad bezpečností řízení letového provozu a změně nařízení (ES) č. 2096/2005

Použitelná ustanovení: články 1 až 9 a přílohy I až V.

—	nařízení Komise (ES) č. 482/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví systém zajištění bezpečnosti softwaru, který má být zaveden poskytovateli letových navigačních služeb, a kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 2096/2005

Použitelná ustanovení: články 1 až 5, přílohy I a II.

č. 2150/2005

Nařízení Komise (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru

Použitelná ustanovení: články 1 až 9 a příloha.

č. 1794/2006

Nařízení Komise (ES) č. 1794/2006 ze dne 6. prosince 2006, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby

Použitelná ustanovení: články 1 až 17, články 18 a 19 a přílohy I až VI.

D. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

č. 2006/93

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/93/ES ze dne 12. prosince 2006 o regulaci provozu letadel uvedených v části II kapitoly 3 svazku 1 přílohy 16 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, druhé vydání (1988)

Použitelná ustanovení: články 1 až 6 a přílohy I a II.

č. 2002/30

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství

Použitelná ustanovení: články 1 až 15 a přílohy I a II.

č. 2002/49

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí

Použitelná ustanovení: články 1 až 16 a přílohy I až IV.

E. OCHRANA SPOTŘEBITELE

č. 90/314

Směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy

Použitelná ustanovení: články 1 až 10.

č. 93/13

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách

Použitelná ustanovení: články 1 až 10 a příloha.

č. 95/46

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů

Použitelná ustanovení: články 1 až 34.

č. 2027/97

Nařízení Rady (ES) č. 2027/97 ze dne 9. října 1997 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod

ve znění:

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002 ze dne 13. května 2002, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2027/97

Použitelná ustanovení: články 1 až 8.

č. 261/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91

Použitelná ustanovení: články 1 až 17.

č. 1107/2006

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě

Použitelná ustanovení: články 1 až 17 a přílohy I a II.

F. POČÍTAČOVÉ REZERVAČNÍ SYSTÉMY

č. 80/2009

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 80/2009 ze dne 14. ledna 2009 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2299/89

G. SOCIÁLNÍ ASPEKTY

č. 1989/391

Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Použitelná ustanovení: články 1 až 16 a články 18 a 19.

č. 2003/88

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby

Použitelná ustanovení: články 1 až 19, články 21 až 24 a články 26 až 29.

č. 2000/79

Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA)

PŘÍLOHA IV

SEZNAM JINÝCH STÁTŮ, NA KTERÉ SE ODKAZUJE V ČLÁNKU 3 A 4 A PŘÍLOZE I

Islandská republika (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru);

Lichtenštejnské knížectví (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru);

Norské království (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru);

Švýcarská konfederace (v rámci Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací).

6.12.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 334/31

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 1153/2012

ze dne 3. prosince 2012

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Platná opatření

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 1338/2006 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz zámiše, v současnosti kódů KN 4114 10 10 a 4114 10 90 , pocházející z Čínské lidové republiky (dále též „ČLR“ nebo „dotčená země“) (dále jen „konečná antidumpingová opatření“). Opatření měla podobu valorického cla s výší sazby 58,9 %.

2. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(2)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) platných konečných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 14. června 2011 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podala organizace UK Leather Federation (dále jen „žadatel“), která představuje více než 50 % celkové výroby zámiše v Unii.

(3)	Podaná žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti konečných antidumpingových opatření pravděpodobně vedlo k pokračování dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

3. Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(4)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 13. září 2011 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (4) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

4. Šetření

4.1 Období přezkumného šetření a posuzované období

(5)

Šetření týkající se pokračování dumpingu proběhlo v období od 1. července 2010 do 30. června 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Přezkum tendencí, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování újmy, se týkal období od 1. ledna 2008 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

4.2 Strany dotčené šetřením

(6)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele a ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v dotčené zemi, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a zástupce země vývozu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně předložit svá stanoviska a podat žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(7)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu výrobců v Unii, vyvážejících výrobců v dotčené zemi a dovozců, kteří nejsou ve spojení, bylo považováno za vhodné přezkoumat v souladu s článkem 17 základního nařízení, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly uvedené strany podle článku 17 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů po zahájení přezkumu přihlásily a předložily Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(8)	U výrobců v Unii byl použit výběr vzorku, přičemž ze tří známých výrobců v Unii byly do vzorku zařazeny dvě skupiny výrobců.

(9)	Bylo kontaktováno šest známých vyvážejících výrobců v ČLR. Žádná z těchto společností však při šetření nespolupracovala.

(10)

Co se týče dovozců, bylo určeno 35 dovozců zámiše do Unie, kteří nejsou ve spojení, a tito dovozci byli vyzváni, aby poskytli informace pro výběr vzorku. Pouze dva z nich se přihlásili a byli ochotni spolupracovat na současném přezkumu. Na základě toho nebylo nutné provést výběr vzorku u dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(11)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám a těm, které se přihlásily, ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Byly obdrženy odpovědi od skupin výrobců v Unii zařazených do vzorku a dvou spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení. Žádný z vyvážejících výrobců v ČLR nespolupracoval na přezkumu a žádné z relevantních sdružení spotřebitelů nedodalo Komisi informace, ani se v průběhu šetření nepřihlásilo.

(12)	Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti pokračování dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

Výrobci v Unii

—	Hutchings & Harding Ltd, Cambridge, Spojené království a

—	Marocchinerie e Scamoscerie Italiane Spa, Turín, Itálie.

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(13)	Výrobek, jenž je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření, tj. zámiš a kombinovaný zámiš, též vystřižený na tvar, včetně crust zámiše a kombinovaného crust zámiše, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), kódů KN 4114 10 10 a 4114 10 90 .

(14)

Stejně jako v případě původního šetření potvrdilo i toto šetření, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR, stejně jako výrobky vyráběné a prodávané výrobci v Unii na trhu v Unii, mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a použití, a považují se tudíž za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ DUMPINGU

(15)	V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření vedlo k pokračování dumpingu.

1. Předběžné poznámky

(16)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění výše, žádný z šesti oslovených vyvážejících výrobců v ČLR na šetření nespolupracoval a zjištění o pravděpodobnosti pokračování dumpingu musela být založena na dostupných údajích, zejména na informacích předložených žadatelem, včetně informací obsažených v žádosti o přezkum, a statistických údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení.

2. Dumping dovozu během období přezkumného šetření

2.1 Srovnatelná země

(17)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo nutné určit běžnou hodnotu na základě ceny nebo početně zjištěné běžné hodnoty získané v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek ze srovnatelné země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo splatné za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí.

(18)

Při původním šetření byla pro účely stanovení běžné hodnoty zvolena jako srovnatelná země USA. Jediný výrobce zámiše, působící v USA v období původního šetření, již uzavřel svůj výrobní závod. Od té doby daný výrobce zámiš dováží prostřednictvím společného podniku v Turecku. Jelikož výroba zámiše ve Spojených státech není nadále významná, byly v oznámení o zahájení stávajícího přezkumu zamýšleny jako srovnatelné jiné země, tj. Indie, Turecko a Nový Zéland. Výrobci v potenciálních srovnatelných zemích Indii, Turecku a na Novém Zélandu byli kontaktováni, spolupráci se však nepodařilo navázat.

(19)

Pokud jde o běžnou hodnotu, byla při neexistující spolupráci výrobce ze srovnatelné země určena na základě informací o průměrné ceně indického dovozu do Unie, jak uvádějí statistiky dovozu Eurostatu týkající se období přezkumného šetření. (Indie je zemí s největším objemem dovozu do Unie.) Pokud jde o vývozní cenu, byla při neexistující spolupráci výrobců z ČLR srovnatelné země založena na údajích o průměrné ceně čínského vývozu do Unie, jak uvádějí statistiky Eurostatu týkající se období přezkumného šetření. Na uvedeném základě bylo stanoveno dumpingového rozpětí jako rozdíl mezi průměrnou cenou indického dovozu do Unie použitou jako běžná hodnota a průměrnou cenou čínského dovozu použitou jako vývozní cena. Výsledkem výpočtu dumpingu bylo dumpingové rozpětí ve výši 64 %.

2.2 Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

(20)

Kromě analýzy existence dumpingu během období přezkumného šetření byla zkoumána též pravděpodobnost pokračování dumpingu v případě zrušení opatření. Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce z ČLR při tomto šetření nespolupracoval, spočívají níže uvedené závěry na údajích dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení, jmenovitě na údajích obsažených v žádosti o přezkum, údajích poskytnutých žadatelem a také údajích Eurostatu.

(21)	V této souvislosti byly analyzovány tyto složky: vývoj dovozu z ČLR, výroba a volná kapacita vyvážejících výrobců a atraktivita trhu Unie, pokud jde o ceny a objemy.

(22)

Jak je uvedeno v 32. bodě odůvodnění, srovnání dovozních cen z ČLR v období přezkumného šetření a výrobních cen v Unii vykazuje významné podbízení (51,6 %). Pro čínské vyvážející výrobce zůstává trh Unie i nadále atraktivní z hlediska cen i objemu. To je umocněno skutečností, že v ČLR jsou od uložení opatření, kdy došlo k poklesu dovozu z ČLR, nadále významné volné výrobní kapacity. Již před uložením opatření ČLR trojnásobně zvýšila svůj podíl na trhu Unie u tohoto výrobku – z podílu na trhu 10,7 % v roce 2001 na 31,7 % v roce 2004. Čínské ceny vývozu do Unie jsou navíc stále vyšší než ceny na trzích v některých třetích zemích, což činí trh v Unii atraktivním pro čínské vyvážející výrobce.

(23)

Výše uvedená analýza prokazuje, že čínský vývoz na trh Unie byl stále uskutečňován za dumpingové ceny s velmi vysokým dumpingovým rozpětím. Zejména s ohledem na analýzu cen na trhu Unie a rovněž s ohledem na analýzu kapacit dostupných v ČLR lze vyvodit závěr, že pokračování dumpingu, pokud by byla opatření zrušena, je pravděpodobné.

D. ÚJMA

1. Výrobní odvětví Unie

(24)

V Unii obdobný výrobek vyrábějí tři společnosti (skupiny společností). Dvě z nich jsou zastoupeny žadatelem a sídlí ve Spojeném království a Itálii, přičemž k části zpracování dochází v Polsku a Rumunsku. Třetí výrobce sídlí v Itálii a žádost podporuje. O všech ostatních výrobcích zámiše je známo, že již od roku 2006, kdy byla uložena původní opatření, ukončili výrobu.

(25)

Celková výroba v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení byla stanovena na základě odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník a základních makrodat poskytnutých třetím výrobcem v rámci ověření postavení/výběru vzorku. Uvedené společnosti představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou dále označovány jako „výrobní odvětví Unie“. Na dva výrobce zařazené do vzorku připadalo 80 % výroby v Unii.

(26)	Jelikož jsou mikroekonomické ukazatele újmy založeny na údajích týkajících se pouze dvou společností, jsou údaje s ohledem na zachování důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení uvedeny v podobě indexů.

2. Spotřeba na trhu Unie

(27)	Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a na údajích Eurostatu o dovozu.

(28)

Je třeba rovněž poznamenat, že od roku 2010 jsou významné objemy levného zámiše vyváženy do zbytku Unie přes Španělsko (zhruba 31 %, pokud jde o podíl na trhu). Je třeba poznamenat, že Španělsko již není výrobcem obdobného výrobku a prodej zámiše ze Španělska do zbytku Unie převyšuje dovoz. Dané objemy byly připočteny k údajům o spotřebě. Mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření vzrostla spotřeba v Unii o 26 %, přičemž k hlavnímu nárůstu došlo mezi roky 2009 a 2010.

Tabulka 1

	2008	2009	2010	OPŠ
Celková spotřeba v Unii (tis. čtverečných stop) (*1)	22 107	22 300	28 434	27 827
Index (2008 = 100)	100	101	129	126

3. Dovoz z ČLR

a) Objem a podíl na trhu

(29)

V návaznosti na uložení opatření v roce 2006 došlo k významnému poklesu čínského dovozu, který je i nadále spíše omezen a během období přezkumného šetření odpovídal zhruba 4 % podílu na trhu. Během posuzovaného období nicméně došlo k nárůstu objemu dovozu pocházejícího z ČLR o 9 procentních bodů a během období přezkumného šetření objem dosáhl výše 1 103 330 čtverečných stop. Čínský dovoz však nenarostl ve stejné míře jako spotřeba v Unii a podíl čínského dovozu na trhu se během posuzovaného období snížil.

Tabulka 2

	2008	2009	2010	OPŠ
Objem dovozu z dotčené země (tis. čtverečných stop) (*2)	1 010,00	786,67	883,33	1 103,33
Index (2008 = 100)	100	78	87	109
Podíl dovozu z dotčené země na trhu (*2)	5 %	4 %	3 %	4 %

b) Ceny

i) Vývoj cen

(30)

Průměrná cena čínského dovozu během posuzovaného období kolísala. Ve srovnání s rokem 2008 se ceny v roce 2009 nejprve zvyšovaly a následně v roce 2010 poklesly o 13 % a během období přezkumného šetření se vrátily na úroveň roku 2008.

Tabulka 3

	2008	2009	2010	OPŠ
Cena dovozu z dotčené země (EUR/čtverečná stopa) (*3)	0,45	0,61	0,39	0,46
Index (2008 = 100)	100	136	87	102

ii) Cenové podbízení

(31)

Pro účely analýzy cenového podbízení byly porovnány vážené průměry prodejních cen výrobního odvětví Unie pro zákazníky na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, s odpovídacími váženými průměry cen CIF vývozců z ČLR. Proto byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie upraveny zejména o úvěrové náklady, přepravní náklady, náklady na balení a provize na úroveň ceny ze závodu. Ceny CIF vývozu z ČLR byly získány od Eurostatu a upraveny tak, aby pokrývaly veškeré příslušné náklady na celní odbavení, tj. cla a náklady po dovozu (cenu franko přístav určení).

(32)	Ze srovnání vyplynulo, že v období přezkumného šetření docházelo u dovozu dotčeného výrobku k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie přibližně o 51,6 %.

4. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

(33)	Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(34)

Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na těchto dvou úrovních:

—

Makroekonomické ukazatele (výroba, kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, průměrné jednotkové ceny a rozsah dumpingových rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie, a to na základě odpovědí informací získaných z úplných odpovědí na dotazník od společností zařazených do vzorku a makrodat poskytnutých třetím výrobcem v Unii.

—

Analýza mikroekonomických ukazatelů (zásoby, mzdy, ziskovost, návratnost investic, peněžní tok, schopnost získávat kapitál a investice) byla založena na informacích, které byly získány z řádně ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých společnostmi zařazenými do vzorku. Tyto informace jsou považovány za reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie. Jelikož se tyto ukazatele vztahují pouze ke dvěma společnostem, nelze podle článku 19 základního nařízení z důvodu ochrany důvěrných údajů zveřejnit absolutní údaje a níže jsou uvedeny pouze indexy.

a) Makroekonomické ukazatele

4.1 Výroba

(35)

Od roku 2008 výroba v Unii souvisle klesala a během období přezkumného šetření dosáhla o 12 % nižší úrovně než v roce 2008 navzdory skutečnosti, že spotřeba ve stejném období vzrostla o 26 %.

Tabulka 4

	2008	2009	2010	OPŠ
Výroba (tis. čtverečných stop) (*4)	7 659	7 223	7 100	6 753
Index (2008 = 100)	100	94	93	88

4.2 Výrobní kapacita a míry využití kapacity

(36)

Výrobní kapacita zůstala v období mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření stabilní. Zatímco využití kapacity bylo již v roce 2008 na nízké úrovni, snížení výroby mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření vedlo k dalšímu značnému snížení využití kapacity o 7 procentních bodů mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření.

Tabulka 5

	2008	2009	2010	OPŠ
Výrobní kapacita (tis. čtverečných stop) (*5)	13 290	13 290	13 290	13 290
Index (2008 = 100)	100	100	100	100
Využití kapacity (*5)	58 %	54 %	53 %	51 %
Index (2008 = 100)	100	94	93	88

4.3 Objem prodeje

(37)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, vzrostl mezi roky 2008 a 2009 o 5 % a následně v roce 2010 poklesl o 2 % a během období přezkumného šetření znovu narostl. Celkově se objem prodeje v posuzovaném období zvýšil o 9 %.

Tabulka 6

	2008	2009	2010	OPŠ
Prodej zákazníkům v Unii, kteří nejsou ve spojení (tis. čtverečných stop) (*6)	5 144	5 393	5 324	5 627
Index (2008 = 100)	100	105	103	109

4.4 Podíl na trhu

(38)

Mezi roky 2008 a 2009 výrobní odvětví Unie dokázalo opět mírně zvýšit o 1 % podíl na trhu, který v roce 2008 dosahoval již tak nízké hodnoty 23 %, načež jeho podíl na trhu poklesl o 4 procentní body na pouhých 20 % v období přezkumného šetření.

Tabulka 7

	2008	2009	2010	OPŠ
Podíl výrobního odvětví Unie na trhu (*7)	23 %	24 %	19 %	20 %
Index (2008 = 100)	100	104	80	87

4.5 Růst

(39)	Mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření se navzdory nárůstu spotřeby Unie o 26 % zvýšil objem prodeje výrobců v Unii na trhu Unie jen o 9 % a podíl výrobců v Unii na trhu poklesl o 3 procentní body. Závěrem tedy je, že výrobci v Unii mohli sotva těžit z růstu trhu.

4.6 Zaměstnanost

(40)

Po prvním významném poklesu zaměstnanosti o 9 % mezi roky 2008 a 2009 pokles zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie pokračoval. Ze 74 zaměstnanců v roce 2008 zůstalo v období přezkumného šetření zaměstnáno jen 59 osob, což znamená celkový pokles o 19 %.

Tabulka 8

	2008	2009	2010	OPŠ
Zaměstnanost související s dotčeným výrobkem (počet osob) (*8)	74	67	62	59
Index (2008 = 100)	100	91	84	81

4.7 Produktivita

(41)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená v jednotkách výstupu na osobu a rok vzrostla mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření o 9 %. To je odrazem skutečnosti, že zaměstnanost klesala rychlejším tempem než výroba.

Tabulka 9

	2008	2009	2010	OPŠ
Produktivita (čtverečných stop na zaměstnance) (*9)	104 031	107 536	114 512	113 655
Index (2008 = 100)	100	103	110	109

4.8 Prodejní ceny a činitele ovlivňující ceny na domácím trhu

(42)

Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie zůstaly mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření stabilní. Jak je zmiňováno výše, ceny dumpingového čínského dovozu se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Udržování úrovně cen však bylo na úkor podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

Tabulka 10

	2008	2009	2010	OPŠ
Jednotková cena pro trh Unie (EUR/čtverečná stopa) (*10)	1,01	0,97	1,01	1,01
Index (2008 = 100)	100	96	100	100

4.9 Rozsah dumpingového rozpětí

(43)	Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z ČLR nelze považovat dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný.

4.10 Překonání účinků dřívějšího dumpingu

(44)

Z ukazatelů posuzovaných výše vyplývá, že navzdory uložení antidumpingových opatření v roce 2006 zůstalo výrobní odvětví Unie ve značně zranitelné hospodářské a finanční situaci a je mu působena újma. Nebylo tedy zaznamenáno žádné skutečné překonání účinků dřívějšího dumpingu a má se za to, že výrobní odvětví Unie zůstává zranitelné vůči poškozujícímu účinku dumpingového dovozu na trhu Unie.

b) Mikroekonomické ukazatele

4.11 Stav zásob

(45)

Úroveň konečného stavu zásob ve výrobním odvětví Unie se mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření významně zvýšila, a to o 31 %. Další analýza umožnila zpřesnit posouzení vývoje počtu měsíců výroby, která je uložena na skladě. V roce 2008 měli výrobci zařazení do vzorku na skladě výrobu přibližně za pět měsíců (43 %), tlak dumpingového dovozu je však v období přezkumného šetření přinutil zásoby zvýšit na více než sedm měsíců výroby (což odpovídá 63 % celkové roční výroby). Potvrzuje se proto závěr, že tendence zaznamenaná u stavu zásob prokazuje, že dochází k újmě.

Tabulka 11

	2008	2009	2010	OPŠ
Konečný stav zásob (EUR/čtverečná stopa) (*11)	Důvěrné obchodní údaje
Index (2008 = 100)	100	116	135	131

4.12 Mzdy

(46)

Průměrná mzda na jednoho zaměstnance se mezi roky 2008 a 2009 udržovala na stálé hodnotě, rovněž tak jako mezi rokem 2010 a období přezkumného šetření. Prudký nárůst o 20 % mezi roky 2009 a 2010 je způsoben významným nárůstem nákladů práce u dvou ze společností zařazených do vzorku navzdory skutečnosti, že zaměstnanost byla snížena.

Tabulka 12

	2008	2009	2010	OPŠ
Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance (v tis. EUR) (*12)	Důvěrné obchodní údaje
Index (2008 = 100)	100	100	120	120

4.13 Investice

(47)

Roční investice společností zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku se převážně týkaly údržby a mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření se zvýšily o 21 %. Prudký nárůst mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření je způsoben nákupem vybavení v roce 2011 jednou ze společností zařazených do vzorku.

Tabulka 13

	2008	2009	2010	OPŠ
Čisté investice (v EUR) (*13)	Důvěrné obchodní údaje
Index (2008 = 100)	100	102	72	121

4.14 Ziskovost a návratnost investic

(48)	Výrobní odvětví Unie bylo po celé posuzované období ztrátové. Mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření se ztráty (vyjádřené v absolutní hodnotě i v procentech obratu) více než zdvojnásobily.

(49)

Podobně návratnost investic vykazovala záporné hodnoty po celé posuzované období a zhoršila se o 131 procentních bodů mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření.

Tabulka 14

	2008	2009	2010	OPŠ
Čistý zisk z prodeje v EU zákazníkům, kteří nejsou ve spojení (v % z čistých tržeb) (*14)	Důvěrné obchodní údaje
Index (2008 = 100)	– 100	–95	–73	– 203
Návratnost investic (čistý zisk v % z čisté účetní hodnoty investic) (*14)	Důvěrné obchodní údaje
Index (2008 = 100)	– 100	–95	–73	– 231

4.15 Peněžní tok a schopnost získat kapitál

(50)

Peněžní tok z provozních činností zůstával na záporných hodnotách po celé posuzované období a zhoršil se o téměř 300 procentních bodů mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření.

Tabulka 15

	2008	2009	2010	OPŠ
Peněžní tok (v EUR) (*15)	Důvěrné obchodní údaje
Index (2008 = 100)	– 100	– 115	–77	– 398

(51)	Nic nenasvědčovalo tomu, že by výrobní odvětví Unie mělo problémy se získáváním kapitálu.

c) Dopad dumpingového dovozu a dalších činitelů

4.16 Dopad dumpingového dovozu

(52)

V návaznosti na uložení opatření došlo k významnému poklesu čínského dovozu, který je i nadále spíše omezen a během období přezkumného šetření odpovídal zhruba 4 % podílu na trhu. Srovnání cen tohoto dovozu a cenami výrobního odvětví Unie však ukazuje na významné podbízení (51,6 %). Jelikož je zámiš standardizovaným výrobkem a jelikož definice výrobku je velmi omezená a čínské zboží je z pohledu kvality srovnatelné s evropským, poměrně malý podíl čínského dovozu v kombinaci s významným podbízením ukazuje na významný dopad uvedeného dovozu na situaci výrobního odvětví Unie.

4.17 Dovoz z ostatních zemí

(53)	Významný je dovoz z Indie, Turecka a Nového Zélandu a určitý dovoz z dalších zemí, přičemž jeho celkový podíl na trhu činil v období přezkumného šetření 46 % (pokles z 60 % v roce 2008).

(54)

Pokud jde o dovoz z Indie, je třeba poznamenat, že tento dovoz je významný a jeho podíl na trhu vzrostl z 11 % v roce 2008 na 16 % v období přezkumného šetření. Současně jsou ceny dovozu z Indie poněkud pod průměrem cen výrobců v Unii. Vezme-li se v úvahu významný objem a cenový rozdíl, má se za to, že dovoz z Indie do určité míry přispívá k nepříznivé hospodářské situaci výrobního odvětví Unie. Současně je třeba poznamenat, že ceny dovozu z Indie jsou o více než 60 % vyšší než dumpingové ceny čínského dovozu. Proto se má za to, že tento omezený dopad na současnou situaci výrobního odvětví Unie by s největší pravděpodobností nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou v případě pravděpodobného nárůstu dumpingového čínského dovozu a z toho vyplývajícího dalšího zhoršování situace výrobního odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena.

Tabulka 16

	2008	2009	2010	OPŠ
Objem dovozu z Indie (tis. čtverečných stop) (*16)	2 330,00	2 123,33	4 276,67	4 436,67
Podíl dovozu z Indie na trhu (*16)	11 %	10 %	15 %	16 %
Průměrná cena dovozu z Indie (EUR/čtverečná stopa)	0,79	0,82	0,66	0,75

(55)

Významný je též dovoz z Turecka, který odpovídal 10 % podílu na trhu v období přezkumného šetření (pokles z 18 % v roce 2008). Současně jsou průměrné ceny tohoto dovozu mnohem vyšší než ceny zámiše z ČLR a velmi se přibližují cenové úrovni výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že dovoz z Turecka vykazuje klesající tendenci a poměrně vysoké ceny, usuzuje se, že účinek dovozu není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou v případě pravděpodobného nárůstu dumpingového čínského dovozu a z toho vyplývajícího dalšího zhoršování situace výrobního odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena.

Tabulka 17

	2008	2009	2010	OPŠ
Objem dovozu z Turecka (tis. čtverečných stop) (*17)	4 063,33	2 623,33	2 933,33	2 700,00
Podíl dovozu z Turecka na trhu (*17)	18 %	12 %	10 %	10 %
Průměrná cena dovozu z Turecka (EUR/čtverečná stopa)	0,77	0,89	1,05	1,20

(56)

Významný je též dovoz z Nového Zélandu, který odpovídá 7 % podílu na trhu v období přezkumného šetření, přičemž vzrostl z 3 % v roce 2008. Průměrné ceny tohoto dovozu jsou však mnohem vyšší než ceny zámiše z ČLR a dokonce vyšší, než je cenová úroveň výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že ceny dovozu z Nového Zélandu jsou poměrně vysoké, usuzuje se též, že by nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou v případě pravděpodobného nárůstu dumpingového čínského dovozu a z toho vyplývajícího dalšího zhoršování situace výrobního odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena.

Tabulka 18

	2008	2009	2010	OPŠ
Objem dovozu z Nového Zélandu (tis. čtverečných stop) (*18)	716,67	2 426,67	1 966,67	1 883,33
Podíl dovozu z Nového Zélandu na trhu (*18)	3 %	11 %	7 %	7 %
Průměrná cena dovozu z Nového Zélandu (EUR/čtverečná stopa)	1,29	1,43	1,43	1,48

(57)

Dovoz z ostatních částí světa činil 13 % podílu na trhu v období přezkumného šetření (pokles z 27 % v roce 2008). Současně jsou průměrné ceny tohoto dovozu mnohem vyšší než ceny zámiše z ČLR a blízké cenové úrovni výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že dovoz z ostatních částí světa vykazuje klesající tendenci a poměrně vysoké ceny ve srovnání s dovozem zámiše z ČLR, usuzuje se, že nepříznivý účinek dovozu z ostatních částí světa rovněž není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou v případě pravděpodobného nárůstu dumpingového čínského dovozu a z toho vyplývajícího dalšího zhoršování situace výrobního odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena.

Tabulka 19

	2008	2009	2010	OPŠ
Objem dovozu z ostatních částí světa (tis. čtverečných stop) (*19)	5 896,67	4 013,33	4 480,00	3 556,67
Podíl dovozu z ostatních částí světa na trhu (*19)	27 %	18 %	16 %	13 %
Průměrná cena dovozu z ostatních částí světa (EUR/čtverečná stopa)	0,63	0,84	0,81	0,84

(58)

Celkový dovoz ze všech ostatních třetích zemí odpovídal 46 % podílu na trhu v období přezkumného šetření (pokles z 60 % v roce 2008). Současně jsou průměrné ceny tohoto dovozu mnohem vyšší než ceny zámiše z ČLR a velmi se přibližují cenové úrovni výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že dovoz ze třetích zemí vykazuje klesající tendenci a poměrně vysoké ceny, usuzuje se, že jakýkoli nepříznivý účinek dovozu z třetích zemí jako celku rovněž není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou v případě pravděpodobného nárůstu dumpingového čínského dovozu a z toho vyplývajícího dalšího zhoršování situace výrobního odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena.

Tabulka 20

	2008	2009	2010	OPŠ
Objem dovozu z ostatních zemí (tis. čtverečných stop) (5)	13 006,67	11 186,67	13 656,67	12 576,67
Index (2008 = 100)	100	86	105	97
Podíl dovozu z ostatních zemí na trhu (5)	60 %	51 %	49 %	46 %
Průměrná cena dovozu z ostatních zemí (EUR/čtverečná stopa)	0,74	0,98	0,91	0,98

5. Závěr o situaci výrobního odvětví Unie

(59)

V Unii zůstali již jen tři výrobci (všichni jsou malými a středními podniky). O všech ostatních výrobcích je známo, že již od roku 2006, kdy byla přijata původní opatření, ukončili výrobu. Na to lze pohlížet jako na vývoj v důsledku zvýšeného tlaku čínského dumpingového dovozu, jenž je vytvářen na trhu Unie, i za situace, kdy rostla spotřeba.

(60)	Z analýzy újmy je patrné, že se situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období zhoršila. Konkrétně poklesla výroba, a to o zhruba 12 %, a i když se prodej mírně zvýšil, bylo to o méně, než o co se zvýšila spotřeba, a následně došlo k poklesu podílu výrobců v Unii na trhu o 3 procentní body.

(61)	Současně je z analýzy mikroekonomických ukazatelů patrné, že ziskovost, návratnost investic a peněžní tok výrobního odvětví Unie zůstaly na záporných hodnotách po celé posuzované období a dále se zhoršovaly i směrem k období přezkumného šetření.

(62)

Byla provedena analýza dovozu z Indie, Turecka a Nového Zélandu a ostatních částí světa. S ohledem na každý jednotlivý uvedený dovoz i na jejich celek se usuzuje, že nepříznivý účinek dovozu z těchto zemí není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou v případě pravděpodobného nárůstu dumpingového čínského dovozu a z toho vyplývajícího dalšího zhoršování situace výrobního odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena.

(63)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se dospělo k závěru, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení přetrvává, situace uvedeného výrobního odvětví je velmi nestabilní a obtížná a toto odvětví zdaleka nedosahuje podmínek, které by bylo možné očekávat, kdyby účinky újmy zjištěné během původního šetření byly překonány.

(64)	Vyvozuje se rovněž závěr, že situace, kdy dochází k újmě výrobnímu odvětví Unie je převážně způsobena pokračujícím (i v menších kvantitě) dumpingovým a levným dovozem z ČLR.

E. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ ÚJMY

1. Dopad předpokládaného objemu dovozu a vliv cen v případě zrušení opatření

(65)	Ačkoliv objem dovozu z ČLR po uložení opatření v roce 2006 významně poklesl, usuzuje se, že v ČLR existují nadále významné volné výrobní kapacity (viz 22. bod odůvodnění). Tyto volné kapacity mohou být snadno přesměrovány na trh Unie v případě, že by opatření byla zrušena.

(66)

Usuzuje se, že pokud by opatření byla zrušena, čínští vyvážející výrobci by s největší pravděpodobností usilovali o znovunabytí svého původního podílu na trhu v Unii. Skutečně, významné podbízení zjištěné šetřením ukazuje, že úroveň cen v Unii činí unijní trh velmi zajímavým pro čínský dovoz (viz 22. bod odůvodnění).

2. Závěr týkající se přetrvávání újmy

(67)	Na tomto základě se vyvozuje závěr, že v případě zrušení opatření na dovoz z ČLR by s největší pravděpodobností újma pro výrobní odvětví Unie újma přetrvala.

F. ZÁJEM UNIE

1. Úvod

(68)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení jednotlivých dotčených zájmů, tedy zájmů výrobního odvětví Unie na jedné straně a dovozců a uživatelů na straně druhé.

(69)

Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje posoudit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(70)	Na tomto základě bylo zkoumáno, zda by navzdory závěrům týkajícím se pravděpodobnosti pokračování dumpingu působícího újmu bylo možno dospět k jednoznačnému závěru, že by nebylo v zájmu Unie v tomto případě opatření zachovávat.

2. Zájem výrobního odvětví Unie

(71)	Výrobní odvětví Unie tvořené malými a středními podniky trvale ztrácelo podíl na trhu a utrpělo v posuzovaném období podstatnou újmu. Pokud by měla být opatření zrušena, výrobní odvětví Unie by se s největší pravděpodobností ocitlo v ještě horší situaci.

3. Zájem dovozců

(72)	V rámci šetření spolupracovali dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Podnikání v oblasti zámiše přestavuje pouze omezenou část jejich obratů. Neobjevují se náznaky, že by přetrvávání opatření mělo mít nějaké významné negativní dopady na jejich činnost.

4. Zájem uživatelů a spotřebitelů

(73)

Žádné ze sdružení uživatelů či spotřebitelů se ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení šetření stejně jako v případě původního šetření nepřihlásilo. Vzhledem k tomu, že se v původním šetření usuzovalo, že by dotyčná opatření neměla mít nepatřičný nepříznivý vliv na zájmy těchto stran, a při zohlednění jejich stálé nespolupráce může být vyvozen závěr, že jejich zájmy při zachování opatření zůstanou nedotčeny. Významný dovoz z jiných zdrojů a za konkurenceschopné ceny ve skutečnosti zajistí, že uživatelé a spotřebitelé budou mít nadále velký výběr různých dodavatelů dotčeného výrobku a za přiměřené ceny.

5. Závěr

(74)	Vzhledem ke všem výše uvedeným faktorům se dospělo k závěru, že nejsou žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

G. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(75)

Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit zachování stávajících opatření. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(76)	Z výše uvedeného vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být antidumpingová opatření uložená na dovoz zámiše pocházejícího z ČLR zachována. Připomíná se, že tato opatření byla uložena ve formě valorického cla o sazbě ve výši 58,9 %,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Na dovoz zámiše a kombinovaného zámiše, též vystřiženého na tvar, včetně crust zámiše a kombinovaného crust zámiše, pocházejícího z Čínské lidové republiky, kódů KN 4114 10 10 a 4114 10 90 , se ukládá konečné antidumpingové clo.

2. Sazba konečného antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, pro výrobky popsané v odstavci 1 činí 58,9 %.

3. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. prosince 2012.

Za Radu

předseda

N. SYLIKIOTIS

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2) Úř. věst. L 251, 14.9.2006, s. 1.

(3) Úř. věst. C 19, 20.1.2011, s. 9.

(4) Úř. věst. C 270, 13.9.2011, s. 6.

(*1) Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník.

(*2) Údaje Eurostatu.

(*3) Údaje Eurostatu.

(*4) Údaje z odpovědí na dotazník.

(*5) Údaje z odpovědí na dotazník.

(*6) Údaje z odpovědí na dotazník.

(*7) Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník.

(*8) Údaje z odpovědí na dotazník.

(*9) Údaje z odpovědí na dotazník.

(*10) Údaje z odpovědí na dotazník.

(*11) Údaje z odpovědí na dotazník.

(*12) Údaje z odpovědí na dotazník.

(*13) Údaje z odpovědí na dotazník.

(*14) Údaje z odpovědí na dotazník.

(*15) Údaje z odpovědí na dotazník.

(*16) Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník.

(*17) Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník.

(*18) Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník.

(*19) Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník.

(5) Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník.

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2012.334.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 334

České vydání	Právní předpisy	Ročník 55 6. prosince 2012

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
		2012/750/EU
	*	Rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 15. října 2010 o podpisu a prozatímním provádění Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé	1
		Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1153/2012 ze dne 3. prosince 2012 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009	31
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1154/2012 ze dne 5. prosince 2012 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	44
		ROZHODNUTÍ
		2012/751/SZBP
	*	Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru EULEX KOSOVO/3/2012 ze dne 4. prosince 2012 o jmenování vedoucího Mise Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO)	46
		2012/752/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 4. prosince 2012, kterým se schvaluje laboratoř v Bývalé jugoslávské republice Makedonii za účelem provádění sérologických testů pro sledování účinnosti očkovacích látek proti vzteklině (oznámeno pod číslem C(2012) 8757) ( 1 )	47
		2012/753/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 4. prosince 2012, kterým se mění příloha I rozhodnutí 2009/177/ES, pokud jde o programy dozoru pro Finsko a Spojené království a pokud jde o status Finska a Spojeného království jako území prostých nákazy pro některé nákazy vodních živočichů (oznámeno pod číslem C(2012) 8758) ( 1 )	48
		2012/754/EU
	*	Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 29. listopadu 2012 o schválení objemu emise mincí v roce 2013 (ECB/2012/26)	50

	Opravy
*	Oprava rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě 2011/181/EU ze dne 15. října 2010 o podpisu a prozatímním uplatňování Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé ( Úř. věst. L 79 ze dne 25.3.2011 )	51
*	Oprava prováděcího rozhodnutí Komise ze dne 23. listopadu 2012, kterým se mění rozhodnutí 2008/866/ES o mimořádných opatřeních, kterými se pozastavuje dovoz některých mlžů určených k lidské spotřebě z Peru, pokud jde o dobu použití uvedeného rozhodnutí ( Úř. věst. L 327 ze dne 27.11.2012 )	52

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	55,3
	MA	55,8
	TN	76,3
	TR	72,4
	ZZ	65,0
0707 00 05	AL	74,8
	JO	174,9
	MA	133,1
	TR	146,9
	ZZ	132,4
0709 93 10	MA	129,9
	TR	100,5
	ZZ	115,2
0805 10 20	AR	49,7
	TR	74,4
	ZA	63,7
	ZW	52,1
	ZZ	60,0
0805 20 10	MA	69,0
0805 20 10	ZZ	69,0
0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90	CN	71,1
	HR	85,6
	MA	95,7
	TR	78,9
	ZZ	82,8
0805 50 10	TR	76,3
0805 50 10	ZZ	76,3
0808 10 80	MK	39,0
	US	174,2
	ZA	136,9
	ZZ	116,7
0808 30 90	CN	53,2
	TR	112,1
	US	160,6
	ZZ	108,6

(v milionech EUR)
	Emise mincí určených pro peněžní oběh a emise sběratelských mincí (nikoli pro peněžní oběh) v roce 2013
Belgie	149,9
Německo	758,0
Estonsko	10,1
Irsko	48,4
Řecko	8,9
Španělsko	230,0
Francie	300,0
Itálie	101,5
Kypr	7,1
Lucembursko	40,0
Malta	8,1
Nizozemsko	63,8
Rakousko	253,0
Portugalsko	17,2
Slovinsko	15,0
Slovensko	21,4
Finsko	60,0


	(1) Text s významem pro EHP