ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2012.328.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 328

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 55
28. listopadu 2012


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2012/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/971/ES, pokud jde o zahrnutí reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie kvalifikovaný a aktualizaci názvů orgánů příslušných pro schvalování a kontrolu produkce

1

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2012/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterým se mění rozhodnutí Rady 2003/17/ES, pokud jde o prodloužení doby jeho platnosti a aktualizaci názvu třetí země a názvů orgánů odpovědných za schvalování a kontrolu produkce ( 1 )

4

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území ( 1 )

7

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1107/2012 ze dne 27. listopadu 2012 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

16

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2012/730/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 20. listopadu 2012 o postoji, který má přijmout Evropská unie v Mezinárodní studijní skupině pro jutu, pokud jde o jednání o novém statutu po roce 2014

18

 

 

2012/731/EU

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. listopadu 2012 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (žádost EGF/2012/003 DK/Vestas, Dánsko)

19

 

 

2012/732/EU

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. listopadu 2012 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2012/002 DE/Manroland, Německo)

20

 

 

2012/733/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 26. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011, pokud jde o vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání a opětovné zřízení sítě EURES (oznámeno pod číslem C(2012) 8548)  ( 1 )

21

 

 

Opravy

 

*

Oprava prováděcího rozhodnutí Komise 2012/119/EU ze dne 10. února 2012, kterým se stanoví pravidla ohledně pokynů pro sběr údajů a pro vypracování referenčních dokumentů o BAT a zabezpečení jejich kvality uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (Úř. věst. L 63 ze dne 2.3.2012)

27

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

ROZHODNUTÍ

28.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/1


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1104/2012/EU

ze dne 21. listopadu 2012,

kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/971/ES, pokud jde o zahrnutí reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „kvalifikovaný“ a aktualizaci názvů orgánů příslušných pro schvalování a kontrolu produkce

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Rady 2008/971/ES ze dne 16. prosince 2008 o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních dřevin vyprodukovaného ve třetích zemích (3) stanoví podmínky, za nichž se reprodukční materiál lesních dřevin kategorií „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“ vyprodukovaný ve třetích zemích uvedených v příloze I uvedeného rozhodnutí dováží do Unie.

(2)

Vnitrostátní pravidla pro osvědčování reprodukčního materiálu lesních dřevin v Kanadě, Chorvatsku, Norsku, Srbsku, Švýcarsku, Turecku a Spojených státech amerických stanoví úřední kontroly v terénu, které mají být prováděny během sklizně a zpracování osiva a v průběhu produkce sadebního materiálu.

(3)

Podle uvedených pravidel by se systémy schvalování a registrace zdroje reprodukčního materiálu a následná produkce reprodukčního materiálu z tohoto zdroje měly řídit systémem OECD pro osvědčování reprodukčního materiálu lesních dřevin v mezinárodním obchodě (dále jen „systém OECD pro lesní osivo a sadbu“). Uvedená pravidla navíc vyžadují, aby byly osivo a sadební materiál kategorií „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“ a „kvalifikovaný“ úředně osvědčeny a aby byla balení osiva úředně uzavřena v souladu se systémem OECD pro lesní osivo a sadbu.

(4)

Posouzení uvedených pravidel, pokud jde o kategorii „kvalifikovaný“, ukázalo, že podmínky pro schválení zdroje reprodukčního materiálu splňují požadavky stanovené směrnicí Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh (4). Kromě toho, s výjimkou podmínek týkajících se kvality osiva, druhové čistoty a kvality sadebního materiálu, poskytují pravidla uvedených třetích zemí v souvislosti s podmínkami vztahujícími se na osivo a sadební materiál nové kategorie „kvalifikovaný“ záruky odpovídající zárukám stanoveným směrnicí 1999/105/ES. Z toho vyplývá, že by se pravidla pro vydávání osvědčení pro reprodukční materiál lesních dřevin kategorie „kvalifikovaný“ v Kanadě, Chorvatsku, Norsku, Srbsku, Švýcarsku, Turecku a Spojených státech amerických měla považovat za rovnocenná pravidlům stanoveným směrnicí 1999/105/ES, jsou-li splněny podmínky týkající se osiva a sadebního materiálu stanovené v příloze II rozhodnutí 2008/971/ES.

(5)

Pokud jde o materiál kategorie „kvalifikovaný“, měly by uvedené podmínky zahrnovat poskytování informací o tom, zda produkty byly nebo nebyly geneticky modifikovány. Tyto informace by měly usnadnit uplatňování požadavků stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (5), nebo případně požadavků stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (6) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů (7).

(6)

Dále se změnily názvy některých orgánů příslušných pro schvalování a kontrolu produkce, které jsou uvedeny v příloze I rozhodnutí 2008/971/ES.

(7)

Rozhodnutí 2008/971/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2008/971/ES se mění takto:

1)

V článku 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Toto rozhodnutí stanoví podmínky, za nichž se reprodukční materiál lesních dřevin kategorií „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“ a „kvalifikovaný“ vyprodukovaný ve třetí zemi uvedené v příloze I dováží do Unie.“

2)

V článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Osivo a sadební materiál kategorií „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“ a „kvalifikovaný“ druhů uvedených v příloze I směrnice 1999/105/ES, vyprodukované ve třetích zemích uvedených v příloze I tohoto rozhodnutí a úředně osvědčené orgány třetí země uvedenými v téže příloze se považují za rovnocenné osivu a sadebnímu materiálu, které jsou v souladu se směrnicí 1999/105/ES, pokud splňují podmínky stanovené v příloze II tohoto rozhodnutí.“

3)

V článku 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Při vstupu osiva a sadebního materiálu na území Unie informuje dodavatel, který tento materiál dováží, úřední subjekt daného členského státu o tomto dovozu předem. Před uvedením dotčeného materiálu na trh vydá úřední subjekt list o původu založený na úředním osvědčení OECD o provenienci.“

4)

Přílohy I a II se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2013.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Ve Štrasburku dne 21. listopadu 2012.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS


(1)  Úř. věst. C 351, 15.11.2012, s. 91.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. října 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. listopadu 2012.

(3)  Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 83.

(4)  Úř. věst. L 11, 15.1.2000, s. 17.

(5)  Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.


PŘÍLOHA

Přílohy I a II rozhodnutí 2008/971/ES se mění takto:

1)

Příloha I se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

Země a orgány

Země (1)

Orgán příslušný pro schvalování a kontrolu produkce

CA

National Forest Genetic Resources Centre/Centre national des ressources génétiques forestières

Natural Resources Canada/Ressources naturelles Canada

Canadian Forest Service-Atlantic/Service canadien des forêts -Atlantique

P.O. Box 4000,

FREDERICTON, NB E3B 5P7

CH

Federal Office for the Environment (FOEN)

Department of the Environment, Transport, Energy and Communications (UVEK)

Forest Division

Federal Plant Protection Service

Zürcherstraße 111

CH-8903 BIRMENSDORF

HR

Croatian Forest Research Institute – CFI

Division of Genetics, Forest Tree Breeding and Seed Science

Cvietno naselje 41

10450 Jastrebarsko

NO

Norwegian Forest Research Institute

Høgskoleveien 12

N-1432 AAS

Norwegian Forest Seed Station

P.O. Box 118

N-2301 HAMAR

RS

Group for Forest Reproductive Material and Genetic Resources Directorate for Forest

Ministry of Agriculture, Forestry and Water Management

Ministry of AFW - Directorate for Forest

Omladinskih brigada 1

Novi Beograd

TR

Ministry of Environment and Forestry

General Directorate of Forestation and Erosion Control

Bestepe 06560

Ankara

US

USA United States Department of Agriculture, Forest Service (USDA Forest Service)

Cooperative Forestry

National Seed Laboratory

5675 Riggins Mill Road

Dry Branch, Georgia 31020

Státní certifikační orgány

(Oprávněné vydávat osvědčení OECD po vzájemné dohodě s USDA Forest Service)

Washington State Crop Improvement Association, Inc.

1610 NE Eastgate Blvd, Suite 610

Pullman, Washington 99163

2)

V příloze II se doplňuje nový oddíl, který zní:

„C.   Dodatečné podmínky pro osivo a sadební materiál vyprodukované ve třetích zemích spadající do kategorie „kvalifikovaný“

Pokud jde o osivo a sadební materiál kategorie „kvalifikovaný“, na úřední návěsce OECD a na návěsce nebo v dokumentu dodavatele se uvede, zda při produkci zdroje reprodukčního materiálu byla použita genetická modifikace.“


(1)  CA – Kanada, CH – Švýcarsko, HR – Chorvatsko, NO – Norsko, RS – Srbsko, TR – Turecko, US – Spojené státy americké.“


28.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/4


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1105/2012/EU

ze dne 21. listopadu 2012,

kterým se mění rozhodnutí Rady 2003/17/ES, pokud jde o prodloužení doby jeho platnosti a aktualizaci názvu třetí země a názvů orgánů odpovědných za schvalování a kontrolu produkce

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Rady 2003/17/ES ze dne 16. prosince 2002 o rovnocennosti inspekcí v terénu prováděných ve třetích zemích u množitelského porostu pro produkci osiva a o rovnocennosti osiva vyprodukovaného ve třetích zemích (3) stanoví, že inspekce v terénu prováděné v některých třetích zemích u množitelského porostu pro produkci některých druhů osiva se po omezenou dobu mají považovat za rovnocenné inspekcím v terénu prováděným v souladu s právními akty Unie a že některé druhy osiva vyprodukované v třetích zemích se mají považovat za rovnocenné osivu vyprodukovanému v souladu s právními akty Unie.

(2)

Ukazuje se, že inspekce v terénu prováděné třetími zeměmi nadále poskytují stejné záruky jako inspekce v terénu prováděné členskými státy. Proto by měly být tyto inspekce v terénu i nadále považovány za rovnocenné.

(3)

Jelikož rozhodnutí 2003/17/ES pozbývá dne 31. prosince 2012 platnosti, doba, po kterou je na základě uvedeného rozhodnutí uznávána rovnocennost, by měla být prodloužena. Jeví se jako žádoucí prodloužit uvedenou dobu o deset let.

(4)

Odkaz na Jugoslávii v rozhodnutí 2003/17/ES by měl být zrušen. Na seznam třetích zemí v příloze I rozhodnutí 2003/17/ES by mělo být zařazeno Srbsko jakožto člen systémů OECD pro certifikaci odrůd osiva určených pro mezinárodní obchod a člen Mezinárodní asociace pro testování osiv, pokud jde o odběr vzorků a zkoušky osiva. Kromě toho se změnily názvy některých orgánů odpovědných za schvalování a kontrolu produkce, které jsou uvedeny v příloze I rozhodnutí 2003/17/ES.

(5)

Ustanovení rozhodnutí 2003/17/ES, které odkazují na rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4) by měly být zrušeny, jelikož v kontextu tohoto rozhodnutí by jejich použití bylo neslučitelné se systémem přenesených a prováděcích pravomocí zavedeným články 290 a 291 Smlouvy.

(6)

Rozhodnutí 2003/17/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2003/17/ES se mění takto:

1)

Článek 4 se zrušuje.

2)

Článek 5 se zrušuje.

3)

V článku 6 se datum „31. prosince 2012“ nahrazuje datem „31. prosince 2022“.

4)

Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2013.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Ve Štrasburku dne 21. listopadu 2012.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS


(1)  Úř. věst. C 351, 15.11.2012, s. 92.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. listopadu 2012.

(3)  Úř. věst. L 8, 14.1.2003, s. 10.

(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

ZEMĚ, ORGÁNY A DRUHY

Země (1)

Odpovědný orgán

Druhy uvedené v následujících směrnicích

1

2

3

AR

Instituto Nacional de Semillas (INASE)

Av. Paseo Colón 922, 3 Piso

1063 BUENOS AIRES

66/401/EHS

66/402/EHS

2002/57/ES

AU

Australian Seeds Authority LTD.

P.O. Box 187

LINDFIELD, NSW 2070

66/401/EHS

66/402/EHS

2002/57/ES

CA

Canadian Food Inspection Agency, Seed Section, Plant Health & Biosecurity Directorate

59 Camelot Drive, Room 250, OTTAWA, ON K1 A 0Y9

66/401/EHS

66/402/EHS

2002/57/ES

CL

Ministerio de Agricultura

Servicio Agricola y Ganadero, División de Semillas

Casilla 1167, Paseo Bulnes 140 - SANTIAGO DE CHILE

2002/54/ES

66/401/EHS

66/402/EHS

2002/57/ES

HR

State Institute for Seed and Seedlings,

Vinkovacka Cesta 63

31000 OSIJEK

2002/54/ES

66/401/EHS

66/402/EHS

2002/57/ES

IL

Ministry of Agriculture & Rural Development

Plant Protection and Inspection Services

P.O. BOX 78, BEIT-DAGAN 50250

66/401/EHS

66/402/EHS

2002/57/ES

MA

D.P.V.C.T.R.F.

Service de Contrôle des Semences et Plants

B.P. 1308 RABAT

66/401/EHS

66/402/EHS

2002/57/ES

NZ

Ministry for Primary Industries

25 „THE TERRACE“

P.O. BOX 2526

6140 WELLINGTON

2002/54/ES

66/401/EHS

66/402/EHS

2002/57/ES

RS

Ministry of Agriculture, Forestry and Water Management Plant Protection Directorate

Omladinskih brigada 1, 11070 NOVI BEOGRAD

Ministerstvo zemědělství povolilo těmto institucím vydávat osvědčení OECD:

National Laboratory for Seed Testing

Maksima Gorkog 30 - 21000 NOVI SAD

Maize Research Institute „ZEMUN POLJE“

Slobodana Bajica 1

11080 ZEMUN, BEOGRAD

2002/54/ES

66/401/EHS

66/402/EHS

2002/57/ES

TR

Ministry of Agriculture and Rural Affairs,

Variety Registration and Seed Certification Centre

Gayret mah. Fatih Sultan Mehmet Bulvari No:62

P.O.BOX: 30,

06172 Yenimahalle/ANKARA

2002/54/ES

66/401/EHS

66/402/EHS

2002/57/ES

US

USDA - Agricultural Marketing Service

Seed Regulatory & Testing Branch

801 Summit Crossing, Suite C, GASTONIA NC 28054

2002/54/ES

66/401/EHS

66/402/EHS

2002/57/ES

UY

Instituto Nacional de Semillas (INASE)

Cno. Bertolotti s/n y Ruta 8 km 29

91001 PANDO - CANELONES

66/401/EHS

66/402/EHS

2002/57/ES

ZA

National Department of Agriculture

C/O S.A.N.S.O.R.

Lynnwood Ridge, P.O. BOX 72981, 0040 PRETORIA

66/401/EHS

66/402/EHS – pouze Zea mays a Sorghum spp.

2002/57/ES


(1)  AR – Argentina, AU – Austrálie, CA – Kanada, CL – Chile, HR – Chorvatsko, IL – Izrael, MA – Maroko, NZ – Nový Zéland, RS – Srbsko, TR – Turecko, US – Spojené státy americké, UY – Uruguay, ZA – Jihoafrická republika“.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

28.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1106/2012

ze dne 27. listopadu 2012,

kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 ze dne 6. května 2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1172/95 (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 ze dne 13. prosince 2006 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy (2) stanovilo klasifikaci platnou od 1. ledna 2007.

(2)

Jižní Súdán se stal nezávislým státem.

(3)

Nizozemské Antily zanikly.

(4)

Svatý Bartoloměj již nepatří do celního území Evropské unie.

(5)

Je třeba stanovit kód pro transakce týkající se zařízení na volném moři (ropné plošiny, větrné elektrárny, transoceánské kabely).

(6)

Alfabetické kódování zemí a území musí odrážet aktuální verzi normy ISO alfa 2 v té míře, v jaké je slučitelné s požadavky právních předpisů Unie a statistickými požadavky Unie.

(7)

Je proto třeba vypracovat novou verzi klasifikace, která zohlední tyto nové skutečnosti a změny, ke kterým došlo ve vztahu k některým kódům.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistiku obchodu se zbožím s třetími zeměmi,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Klasifikace zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Unie a statistiku obchodu mezi členskými státy platná ode dne 1. ledna 2013 je uvedena v příloze.

Článek 2

Nařízení (ES) č. 1833/2006 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2013.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. listopadu 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 23.

(2)  Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19.


PŘÍLOHA

KLASIFIKACE ZEMÍ A ÚZEMÍ PRO STATISTIKU ZAHRANIČNÍHO OBCHODU UNIE A STATISTIKU OBCHODU MEZI ČLENSKÝMI STÁTY

(Verze platná od 1. ledna 2013)

Kód

Znění

Popis

AD

Andorra

 

AE

Spojené arabské emiráty

Abú Zabí, Adžmán, Dubaj, Fudžajra, Rás al-Chajma, Šardžá a Umm al-Kuvajn

AF

Afghánistán

 

AG

Antigua a Barbuda

 

AI

Anguilla

 

AL

Albánie

 

AM

Arménie

 

AO

Angola

zahrnuje Cabindu

AQ

Antarktida

území jižně od 60 o jižní šířky; nezahrnuje Francouzská jižní území (TF), Bouvetův ostrov (BV), Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy (GS)

AR

Argentina

 

AS

Americká Samoa

 

AT

Rakousko

 

AU

Austrálie

 

AW

Aruba

 

AZ

Ázerbájdžán

 

BA

Bosna a Hercegovina

 

BB

Barbados

 

BD

Bangladéš

 

BE

Belgie

 

BF

Burkina Faso

 

BG

Bulharsko

 

BH

Bahrajn

 

BI

Burundi

 

BJ

Benin

 

BL

Svatý Bartoloměj

 

BM

Bermudy

 

BN

Brunej Darussalam

též Brunej

BO

Mnohonárodní stát Bolívie

též Bolívie

BQ

Bonaire, Svatý Eustach a Saba

 

BR

Brazílie

 

BS

Bahamy

 

BT

Bhútán

 

BV

Bouvetův ostrov

 

BW

Botswana

 

BY

Bělorusko

 

BZ

Belize

 

CA

Kanada

 

CC

Kokosové (Keelingovy) ostrovy

 

CD

Demokratická republika Kongo

dříve Zair

CF

Středoafrická republika

 

CG

Kongo

 

CH

Švýcarsko

zahrnuje německé území Büsingen a italskou obec Campione d’Italia

CI

Pobřeží slonoviny

 

CK

Cookovy ostrovy

 

CL

Chile

 

CM

Kamerun

 

CN

Čína

 

CO

Kolumbie

 

CR

Kostarika

 

CU

Kuba

 

CV

Kapverdy

 

CW

Curaçao

 

CX

Vánoční ostrov

 

CY

Kypr

 

CZ

Česká republika

 

DE

Německo

zahrnuje ostrov Helgoland; s výjimkou území Büsingen

DJ

Džibutsko

 

DK

Dánsko

 

DM

Dominika

 

DO

Dominikánská republika

 

DZ

Alžírsko

 

EC

Ekvádor

zahrnuje ostrovy Galapágy

EE

Estonsko

 

EG

Egypt

 

EH

Západní Sahara

 

ER

Eritrea

 

ES

Španělsko

zahrnuje Baleárské ostrovy a Kanárské ostrovy; s výjimkou Ceuty (XC) a Melilly (XL)

ET

Etiopie

 

FI

Finsko

zahrnuje Alandy

FJ

Fidži

 

FK

Falklandské ostrovy

 

FM

Federativní státy Mikronésie

Chuuk, Kosrae, Pohnpei a Yap

FO

Faerské ostrovy

 

FR

Francie

zahrnuje Monako a francouzské zámořské departementy (Francouzskou Guyanu, Guadeloupe, Martinik a Réunion) a francouzskou severní část ostrova Svatý Martin

GA

Gabon

 

GB

Spojené království

Velká Británie, Severní Irsko, Normanské ostrovy a Ostrov Man

GD

Grenada

zahrnuje ostrovy Jižní Grenadiny

GE

Gruzie

 

GH

Ghana

 

GI

Gibraltar

 

GL

Grónsko

 

GM

Gambie

 

GN

Guinea

 

GQ

Rovníková Guinea

 

GR

Řecko

 

GS

Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy

 

GT

Guatemala

 

GU

Guam

 

GW

Guinea-Bissau

 

GY

Guyana

 

HK

Hongkong

Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Hongkong

HM

Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy

 

HN

Honduras

zahrnuje Swan Islands

HR

Chorvatsko

 

HT

Haiti

 

HU

Maďarsko

 

ID

Indonésie

 

IE

Irsko

 

IL

Izrael

 

IN

Indie

 

IO

Britské indickooceánské území

zahrnuje Čagoské ostrovy

IQ

Irák

 

IR

Íránská islámská republika

 

IS

Island

 

IT

Itálie

zahrnuje Livigno; s výjimkou Campione d’Italia

JM

Jamajka

 

JO

Jordánsko

 

JP

Japonsko

 

KE

Keňa

 

KG

Kyrgyzská republika

 

KH

Kambodža

 

KI

Kiribati

 

KM

Komory

zahrnuje ostrovy Anjouan, Grande Comore a Mohéli

KN

Svatý Kryštof a Nevis

 

KP

Korejská lidově demokratická republika

též Severní Korea

KR

Korejská republika

též Jižní Korea

KW

Kuvajt

 

KY

Kajmanské ostrovy

 

KZ

Kazachstán

 

LA

Laoská lidově demokratická republika

též Laos

LB

Libanon

 

LC

Svatá Lucie

 

LI

Lichtenštejnsko

 

LK

Srí Lanka

 

LR

Libérie

 

LS

Lesotho

 

LT

Litva

 

LU

Lucembursko

 

LV

Lotyšsko

 

LY

Libye

 

MA

Maroko

 

MD

Moldavská republika

též Moldavsko

ME

Černá Hora

 

MG

Madagaskar

 

MH

Marshallovy ostrovy

 

MK  (1)

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

 

ML

Mali

 

MM

Myanmar

též Barma

MN

Mongolsko

 

MO

Macao

Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Macao

MP

Severní Mariany

 

MR

Mauritánie

 

MS

Montserrat

 

MT

Malta

zahrnuje ostrovy Gozo a Comino

MU

Mauricius

zahrnuje ostrovy Mauricius, Rodrigues, Agalega a Cargados-Carajos (ostrovy St. Brandon)

MV

Maledivy

 

MW

Malawi

 

MX

Mexiko

 

MY

Malajsie

zahrnuje Malajský poloostrov a Východní Malajsii (území Labuan, Sabah a Saravak)

MZ

Mosambik

 

NA

Namibie

 

NC

Nová Kaledonie

zahrnuje ostrovy Loyauté (Lifou, Maré a Ouvéa)

NE

Niger

 

NF

Norfolk

 

NG

Nigérie

 

NI

Nikaragua

zahrnuje Corn Islands

NL

Nizozemsko

 

NO

Norsko

zahrnuje Špicberky a ostrov Jan Mayen

NP

Nepál

 

NR

Nauru

 

NU

Niue

 

NZ

Nový Zéland

s výjimkou Rossovy dependence (Antarktida)

OM

Omán

 

PA

Panama

zahrnuje bývalé Panamské průplavové pásmo

PE

Peru

 

PF

Francouzská Polynésie

ostrovy Markézy, Společenské ostrovy (zahrnuje Tahiti), souostroví Tuamotu, Gambierovy ostrovy a Îles Australes

PG

Papua-Nová Guinea

východní část Nové Guiney; Bismarckovo souostroví (zahrnuje Novou Británii, Nové Irsko, Nový Hanover a Admiralitní ostrovy); severní část Šalamounových ostrovů (ostrovy Bougainville a Buka); Trobriandovy ostrovy, ostrov Woodlark; d’Entrecasteauxovy ostrovy a souostroví Louisiady

PH

Filipíny

 

PK

Pákistán

 

PL

Polsko

 

PM

Saint-Pierre a Miquelon

 

PN

Pitcairn

zahrnuje ostrovy Ducie, Henderson a Oeno

PS

Okupované palestinské území

Západní břeh Jordánu (zahrnuje východní Jeruzalém) a pásmo Gazy

PT

Portugalsko

zahrnuje Azory a Madeiru

PW

Palau

 

PY

Paraguay

 

QA

Katar

 

RO

Rumunsko

 

RU

Ruská federace

též Rusko

RW

Rwanda

 

SA

Saúdská Arábie

 

SB

Šalamounovy ostrovy

 

SC

Seychely

ostrov Mahé, Praslin, La Digue, Frégate a Silhouette; Amiranty (zahrnuje ostrovy Desroches, Alphonse, Platte a Coëtivy); Farquhar (zahrnuje ostrov Providence); ostrovy Aldabra a Cosmoledo

SD

Súdán

 

SE

Švédsko

 

SG

Singapur

 

SH

Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha

 

SI

Slovinsko

 

SK

Slovensko

 

SL

Sierra Leone

 

SM

San Marino

 

SN

Senegal

 

SO

Somálsko

 

SR

Surinam

 

SS

Jižní Súdán

 

ST

Svatý Tomáš a Princův ostrov

 

SV

Salvador

 

SX

Svatý Martin (nizozemská část)

ostrov Svatý Martin je rozdělen na francouzskou severní část a nizozemskou jižní část

SY

Syrská arabská republika

též Sýrie

SZ

Svazijsko

 

TC

Ostrovy Turks a Caicos

 

TD

Čad

 

TF

Francouzská jižní území

zahrnuje Kergueleny, ostrov Amsterdam, Saint-Paul a Crozetovy ostrovy, francouzské Rozptýlené ostrovy v Indickém oceánu tvořené atolem Bassas da India, ostrovem Europa, ostrovy Glorioso, Juan de Nova a Tromelin

TG

Togo

 

TH

Thajsko

 

TJ

Tádžikistán

 

TK

Tokelau

 

TL

Východní Timor

 

TM

Turkmenistán

 

TN

Tunisko

 

TO

Tonga

 

TR

Turecko

 

TT

Trinidad a Tobago

 

TV

Tuvalu

 

TW

Tchaj-wan

samostatné celní území Tchaj-wan, Penghu, Kinmen a Matsu

TZ

Sjednocená republika Tanzanie

ostrovy Pemba a Zanzibar a Tanganika

UA

Ukrajina

 

UG

Uganda

 

UM

Menší odlehlé ostrovy USA

zahrnuje ostrovy Baker, Howland, Jarvis, Johnston Atoll, Kingman Reef, Midway, Navassa, Palmyra Atoll a Wake

US

Spojené státy

zahrnuje Portoriko

UY

Uruguay

 

UZ

Uzbekistán

 

VA

Svatý stolec (Vatikánský městský stát)

 

VC

Svatý Vincenc a Grenadiny

 

VE

Bolívarovská republika Venezuela

též Venezuela

VG

Britské Panenské ostrovy

 

VI

Americké Panenské ostrovy

 

VN

Vietnam

 

VU

Vanuatu

 

WF

Wallis a Futuna

zahrnuje ostrov Alofi

WS

Samoa

dříve Západní Samoa

XC

Ceuta

 

XK

Kosovo

podle definice v rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999

XL

Melilla

zahrnuje Peñón de Vélez de la Gomera, Peñón de Alhucemas a ostrovy Chafarinas

XS

Srbsko

 

YE

Jemen

dříve Severní Jemen a Jižní Jemen

YT

Mayotte

ostrovy Grande-Terre (Mahoré) a Petite-Terre (Pamanzi)

ZA

Jižní Afrika

 

ZM

Zambie

 

ZW

Zimbabwe

 

RŮZNÉ

EU

Evropská unie

Kód vyhrazený v rámci obchodu s třetími zeměmi pro prohlášení o původu zboží podle příslušných ustanovení EU. Tento kód není určen ke statistickým účelům.

QP

Volné moře

námořní oblasti mimo teritoriální vody

QQ

Rezervy a zásoby

dobrovolný kód

nebo

 

 

QR

Rezervy a zásoby v rámci obchodu uvnitř EU

dobrovolný kód

QS

Rezervy a zásoby v rámci obchodu s třetími zeměmi

dobrovolný kód

QU

Země a území neuváděné

dobrovolný kód

nebo

 

 

QV

Země a území neuváděné v rámci obchodu uvnitř EU

dobrovolný kód

QW

Země a území neuváděné v rámci obchodu s třetími zeměmi

dobrovolný kód

QX

Země a území neuváděné z obchodních nebo vojenských důvodů

dobrovolný kód

nebo

 

 

QY

Země a území neuváděné z obchodních nebo vojenských důvodů v rámci obchodu uvnitř EU

dobrovolný kód

QZ

Země a území neuváděné z obchodních nebo vojenských důvodů v rámci obchodu s třetími zeměmi

dobrovolný kód


(1)  Prozatímní kód, jenž nemá vliv na konečný název země a který bude schválen po uzavření jednání probíhajících v současné době v rámci Organizace spojených národů.


28.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/16


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1107/2012

ze dne 27. listopadu 2012

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. listopadu 2012.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

44,1

MA

50,0

MK

37,4

TN

73,5

TR

64,0

ZZ

53,8

0707 00 05

AL

64,5

MA

141,4

MK

58,4

TR

89,6

ZZ

88,5

0709 93 10

MA

88,6

TR

100,6

ZZ

94,6

0805 20 10

MA

76,3

ZZ

76,3

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

CN

65,5

HR

35,6

TR

81,7

ZZ

60,9

0805 50 10

AR

68,7

TR

85,8

ZA

49,1

ZZ

67,9

0808 10 80

MK

38,5

NZ

138,3

US

125,4

ZA

113,0

ZZ

103,8

0808 30 90

CN

59,5

TR

116,3

US

136,8

ZZ

104,2


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

28.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/18


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 20. listopadu 2012

o postoji, který má přijmout Evropská unie v Mezinárodní studijní skupině pro jutu, pokud jde o jednání o novém statutu po roce 2014

(2012/730/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 3 a 4 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady 2002/312/ES (1) byla jménem Evropského společenství přijata Dohoda o statutu Mezinárodní studijní skupiny pro jutu z roku 2001.

(2)

Platnost stávajícího statutu skončí dne 30. dubna 2014 a otázka zahájení jednání o obnovení uvedeného statutu bude projednávána na 15. zasedání rady Mezinárodní studijní skupiny pro jutu v prosinci 2012.

(3)

Obnovení výše uvedené dohody není v zájmu Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má Evropská unie zastoupená Komisí zaujmout v Mezinárodní studijní skupině pro jutu, je hlasovat proti zahájení jednání o obnovení statutu po roce 2014.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 20. listopadu 2012.

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS


(1)  Úř. věst. L 112, 27.4.2002, s. 34.


28.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/19


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne 21. listopadu 2012

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (žádost EGF/2012/003 DK/Vestas, Dánsko)

(2012/731/EU)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (1), a zejména na bod 28 této dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2), a zejména na čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

1)

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) byl zřízen za účelem poskytování dodatečné podpory pracovníkům postiženým propouštěním v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, a za účelem pomoci těmto pracovníkům při jejich opětovném začlenění na trh práce.

2)

Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z EFG v rámci ročního stropu 500 000 000 EUR.

3)

Dánsko podalo dne 14. května 2012 žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v podniku Vestas Group a až do 10. července 2012 ji doplňovalo o dodatečné informace. Tato žádost splňuje požadavky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit prostředky ve výši 7 488 000 EUR.

4)

V souvislosti s uvedenou žádostí Dánska by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na finanční příspěvek,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolňuje částka ve výši 7 488 000 EUR v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 21. listopadu 2012.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS


(1)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.


28.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/20


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne 21. listopadu 2012

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2012/002 DE/Manroland, Německo)

(2012/732/EU)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (1), a zejména na bod 28 této dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2), a zejména na čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) byl zřízen za účelem poskytování dodatečné podpory pracovníkům postiženým propouštěním v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, a za účelem pomoci těmto pracovníkům při jejich opětovném začlenění na trh práce.

(2)

Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z EFG v rámci ročního stropu 500 000 000 EUR.

(3)

Německo podalo dne 4. května 2012 žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v podniku Manroland AG a ve dvou jeho dceřiných společnostech a také u jednoho jeho dodavatele a až do 10. července 2012 ji doplňovalo o dodatečné informace. Tato žádost splňuje požadavky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit prostředky ve výši 5 352 944 EUR.

(4)

V souvislosti s uvedenou žádostí Německa by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na finanční příspěvek,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolňuje částka ve výši 5 352 944 EUR v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 21. listopadu 2012.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS


(1)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.


28.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/21


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 26. listopadu 2012,

kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011, pokud jde o vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání a opětovné zřízení sítě EURES

(oznámeno pod číslem C(2012) 8548)

(Text s významem pro EHP)

(2012/733/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (1), a zejména na článek 38 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Od počátečního zahájení činnosti sítě EURES, zřízené rozhodnutím Komise 93/569/EHS ze dne 22. října 1993 o provádění nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství, bylo dosaženo velkého pokroku, zejména pokud jde o síť nazvanou EURES (Evropské služby zaměstnanosti) (2), za účelem provádění nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 (3). Rozhodnutím Komise 2003/8/ES (4) byla síť v zájmu její konsolidace a posílení reformována a opětovně zřízena.

(2)

Evropská rada dne 17. června 2010 potvrdila strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, přičemž vyzvala k celkové mobilizaci vhodných nástrojů a politik EU na podporu dosažení společných cílů a vyzvala členské státy, aby zesílily koordinovaný postup.

(3)

Evropská rada zasedající ve dnech 28. a 29. června 2012 přijala rozhodnutí o „Paktu pro růst a zaměstnanost“ a na základě sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ ze dne 18. dubna 2012 uvedla, že portál EURES by měl být rozvinut tak, aby se z něj stal skutečný evropský nástroj pro umísťování a nábor pracovníků.

(4)

Síť EURES by měla přispívat k lepšímu fungování trhů práce a uspokojení hospodářských potřeb tím, že při zajištění mobility za spravedlivých podmínek a respektování použitelných pracovních norem usnadní nadnárodní a přeshraniční geografickou mobilitu pracovníků. Zajištěním výměny a vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání (tj. „vyrovnávání nabídky zaměstnání a poptávky po zaměstnání“ nebo „zprostředkování“ ve smyslu nařízení) a podporou činnosti v oblasti služeb týkajících se náboru pracovníků, poradenství a vedení na národní i přeshraniční úrovni by měla zvýšit transparentnost na trzích práce, a tím přispět k cílům strategie Evropa 2020.

(5)

S ohledem na zkušenosti získané od počátečního zahájení činnosti sítě v roce 1993 a na reformu v roce 2003, jakož i s přihlédnutím k potřebě dalšího posílení a rozšíření sítě tak, aby bylo možné plně podpořit cíle strategie Evropa 2020, je třeba změnit současné složení sítě, rozdělení odpovědností a rozhodovací postupy, jakož i katalog poskytovaných služeb.

(6)

Za tímto účelem by se síť EURES měla více zaměřit na řízení pomocí cílů a výsledků týkajících se zprostředkování, umísťování a náboru. V tomto smyslu může umísťování znamenat poskytování služeb zprostředkovatelem mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce s cílem uskutečnit nábor, jímž se rozumí obsazení volného pracovního místa.

(7)

Zrušení monopolů společně s dalšími vývojovými trendy vedlo k tomu, že na trhu práce vznikla celá řada poskytovatelů služeb zaměstnanosti. Aby síť EURES plně využila svůj potenciál, musí být účast v ní zpřístupněna pro tyto poskytovatele, a to při plném respektování příslušných pracovních norem a právních požadavků, jakož i dalších norem kvality EURES.

(8)

Služby sítě EURES musí být jasně vymezeny, aby bylo zajištěno, že povinnosti, které členským státům nařízení ukládá, zejména vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání, jakož i výměna a poskytování informací o trhu práce, jsou účinně a účelně plněny. To by případně znamenalo i zapojení různých aktérů, včetně sociálních partnerů.

(9)

V „Paktu pro růst a zaměstnanost“ vyslovila Evropská rada požadavek, aby byla prověřena možnost rozšířit síť EURES na učňovská místa a stáže. S cílem zajistit součinnost a umožnit, aby síť EURES plně podpořila cíle strategie Evropa 2020, zejména zvýšit do roku 2020 míru zaměstnanosti na 75 %, při zohlednění rozsahu nařízení, by měla síť EURES pokrývat učňovská místa a stáže, pokud jsou dotčené osoby považovány za pracovníky ve smyslu nařízení a je jim 18 nebo více let, a za předpokladu, že uvolnění takové informace v souladu s příslušnými normami je považováno za možné.

(10)

Aby mohla síť EURES poskytovat služby co nejúčinněji, měla by být začleněna do nabídky všeobecných služeb zúčastněných organizací, které mohou získat finanční prostředky na národní a přeshraniční aktivity z Evropského sociálního fondu.

(11)

V zájmu účinného přispění k lepšímu fungování trhů práce směrem k rozvoji evropského trhu práce by měla síť EURES rovněž plnit důležitější úlohu při obsazování pracovních míst, pro něž se obtížně hledají vhodní uchazeči, jakož i pomáhat určitým skupinám pracovníků a zaměstnavatelů tím, že se síť EURES rozšíří i na podporu cílových činností v rámci mobility na úrovni EU, zejména pokud jde o podporu výměny mladých pracovníků.

(12)

Plně zohledněny by měly být možnosti dalšího zdokonalování a racionalizace poskytovaných služeb, které nabízejí nové nástroje informačních a komunikačních technologií.

(13)

Veškeré zpracování osobních údajů uskutečněné v rámci tohoto rozhodnutí by mělo být v souladu s právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy o ochraně osobních údajů.

(14)

Za účelem jasnosti se doporučuje opětovně zřídit síť EURES, přičemž se přesněji vymezí její složení, struktura a funkce.

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Poradního výboru pro volný pohyb pracovníků,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Síť EURES

S cílem dostát povinností stanovených v kapitole II nařízení (EU) č. 492/2011 Komise společně s členskými státy zřizuje a provozuje síť Evropských služeb zaměstnanosti nazvanou EURES.

Článek 2

Cíle

EURES podporuje ve prospěch uchazečů o zaměstnání, pracovníků a zaměstnavatelů, případně ve spolupráci s dalšími evropskými službami nebo sítěmi:

a)

rozvoj evropského trhu práce, otevřeného a dostupného pro všechny, při plném respektování příslušných pracovních norem a právních požadavků;

b)

vyrovnávání nabídky a poptávky a umísťování na nadnárodní, meziregionální a přeshraniční úrovni prostřednictvím výměny volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání, jakož i účastí v cílených činnostech v rámci mobility na úrovni EU;

c)

transparentnost a výměnu informací o evropských trzích práce, včetně informací o životních a pracovních podmínkách a možnostech získávání odborné kvalifikace;

d)

vytvoření opatření na podporu a usnadnění mobility mladých pracovníků;

e)

výměnu informací o stážích a učňovských místech ve smyslu nařízení (EU) č. 492/2011 a, případně, umísťování stážistů a učňů;

f)

rozvoj metod a ukazatelů pro tento účel.

Článek 3

Složení

EURES zahrnuje tyto kategorie:

a)

Evropský koordinační úřad pro koordinaci vyrovnávání nabídky zaměstnání a poptávky po zaměstnání, v souladu s články 18, 19 a 20 nařízení (EU) č. 492/2011;

b)

členy EURES, jimiž jsou určené zvláštní služby jmenované členskými státy v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 492/2011 („národní koordinační úřady“), jak je stanoveno v článku 5;

c)

partnery EURES, v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 492/2011. Partnery EURES určuje příslušný člen EURES a mohou jimi být veřejní či soukromí poskytovatelé služeb, jež jsou činní v příslušných oblastech umísťování a zaměstnávání, odborové organizace a organizace zaměstnavatelů. Aby se mohli stát partnery EURES, musí se zavázat, že budou plnit úlohy a povinnosti v souladu s článkem 7;

d)

přidružené partnery EURES, kteří v souladu s článkem 6 poskytují omezené služby pod dohledem a na odpovědnost partnera EURES nebo Evropského koordinačního úřadu.

Článek 4

Úlohy a povinnosti Evropského koordinačního úřadu

1.   Za řízení Evropského koordinačního úřadu odpovídá Komise.

2.   Evropský koordinační úřad dohlíží na dodržování souladu s ustanoveními kapitoly II nařízení (EU) č. 492/2011 a napomáhá síti v provádění jejích činností.

3.   Zejména provádí:

a)

vypracování celkového přístupu a poskytování horizontální podpory ve prospěch sítě EURES a jejích uživatelů, jako například:

1)

provoz a vývoj webového portálu evropské mobility zaměstnanosti („portál EURES“) a souvisejících služeb informačních technologií, včetně systémů a postupů pro výměnu volných pracovních míst, žádostí o zaměstnání v podobě průvodních dopisů, životopisů, pasů dovedností apod., jakož i dalších informací, ve spolupráci s ostatními příslušnými evropskými službami nebo sítěmi;

2)

informační a komunikační činnosti týkající se EURES;

3)

odbornou přípravu personálu zapojeného do provozování EURES;

4)

usnadnění vytváření sítí, výměnu osvědčených postupů a vzájemné učení mezi členy a partnery EURES;

5)

účast EURES v cílených činnostech v rámci mobility na úrovni EU;

b)

analýzu geografické a profesní mobility s ohledem na dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou a vypracování obecného přístupu k mobilitě v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti;

c)

celkové sledování a hodnocení činnosti EURES, definici ukazatelů výkonnosti, umísťování a dalších výsledků, jakož i ověřování, zda je tato činnost v souladu s nařízením (EU) č. 492/2011 a s tímto rozhodnutím.

4.   Ve spolupráci s koordinační skupinou EURES a po konzultaci správní rady EURES přijímá své pracovní programy a cíle pro síť EURES.

Článek 5

Úlohy a povinnosti národních koordinačních úřadů

1.   Každý členský stát určí zvláštní službu podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 492/2011, která je pověřena organizováním činnosti sítě EURES v příslušném členském státě.

2.   Národní koordinační úřad zajistí, že všechny povinnosti, které členskému státu ukládá nařízení (EU) č. 492/2011, zejména ty, jež se týkají výměny informací v souladu s články 12, 13 a 14, jsou splněny prostřednictvím:

a)

zřízení a udržování veškeré technické a funkční infrastruktury a systémů, které jsou nutné k tomu, aby partnerům EURES a přidruženým partnerům EURES umožnily účast ve výměnném systému;

b)

poskytování požadovaných informací, buď samotným národním koordinačním úřadem, nebo partnery sítě EURES v jeho odpovědnosti.

3.   Národní koordinační úřad v úzké spolupráci s Evropským koordinačním úřadem a ostatními národními koordinačními úřady provádí zejména:

a)

jmenování jednoho nebo více partnerů EURES, a to na základě systému pro výběr a akreditaci v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b) bodem vii), jakož i dohled nad jejich činnostmi;

b)

plánování a pravidelné podávání zpráv Evropskému koordinačnímu úřadu o činnostech a výsledcích národní sítě EURES;

c)

koordinaci účasti EURES v příslušných cílových činnostech v rámci mobility na úrovni EU.

4.   Při jmenování partnerů EURES usiluje národní koordinační úřad o to, aby bylo dosaženo co nejširšího pokrytí, jak z hlediska geografického, tak z hlediska trhu práce, jakož i optimálních služeb pro uchazeče o zaměstnání, pracovníky a zaměstnavatele, tím, že zajistí odpovídající účast příslušných služeb zaměstnanosti a subjektů působících na trhu práce.

5.   Na základě společně dohodnutých operačních cílů vypracuje národní koordinační úřad pracovní programy pro své národní sítě, jež se předkládají Evropskému koordinačnímu úřadu. Pracovní program zejména uvádí:

a)

hlavní činnosti, které mají národní koordinační úřad a partneři EURES a přidružení partneři EURES v jeho odpovědnosti provádět v rámci sítě EURES, včetně nadnárodních, přeshraničních a odvětvových činností stanovených v článku 15 nařízení (EU) č. 492/2011;

b)

lidské a finanční zdroje přidělené na provádění kapitoly II nařízení (EU) č. 492/2011;

c)

opatření pro sledování a hodnocení plánovaných činností.

Pracovní programy rovněž zahrnují hodnocení činností a dosažených výsledků za předchozí období.

V souvislosti s pracovními programy jsou na příslušné úrovni konzultováni sociální partneři a ostatní příslušné zúčastněné strany EURES.

6.   Národní koordinační úřad může rozhodnout o tom, že sám poskytne služby EURES přímo žadatelům o zaměstnání a zaměstnavatelům, přičemž v takovém případě bude podléhat pravidlům vztahujícím se na partnery EURES, kteří poskytují stejné služby. V takovém případě národní koordinační úřad požádá jako partner EURES Evropský koordinační úřad o akreditaci.

7.   Každý členský stát zajistí, aby národní koordinační úřad získal příslušný personál a další zdroje nutné k plnění svých úkolů.

8.   Národnímu koordinačnímu úřadu předsedá národní koordinátor EURES v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b) bodem iii).

Článek 6

Úlohy a povinnosti partnerů EURES

1.   Organizace, která má zájem stát se partnerem EURES, zašle žádost národnímu koordinačnímu úřadu, jenž ji může jmenovat v souladu s čl. 3 písm. b) za předpokladu, že se zaváže, pod dohledem národního koordinačního úřadu, ke spolupráci na regionální, národní a evropské úrovni v rámci sítě EURES a k poskytování přinejmenším veškeré všeobecné služby podle článku 7.

2.   Partner EURES sám nebo ve spolupráci s ostatními partnery EURES určí jedno nebo více kontaktních míst, jako například úřady pro umísťování a nábor pracovníků, telefonní centra, samoobslužné nástroje apod., kde žadatelé o zaměstnání, pracovníci a zaměstnavatelé mohou získat přístup k jeho službám.

3.   Partner EURES jasně uvede, které služby z katalogu služeb EURES nabízí. Úroveň a náplň služeb se může u jednotlivých kontaktních míst lišit, avšak celkový balíček služeb nabízený partnerem EURES musí zahrnovat veškeré požadované všeobecné služby.

4.   Všichni partneři EURES se zavazují, že se v souladu s čl. 13 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 492/2011 a čl. 4 písm. a) bodem i) tohoto rozhodnutí plně účastní výměny pracovních míst a žádostí uchazečů o zaměstnání, kteří mají zájem pracovat v jiném členském státě. Zajistí, aby veškerý jejich personál, který se podílí na poskytování služeb EURES, měl plný přístup k nástrojům informačních technologií nebo jiným komunikačním nástrojům poskytovaným v rámci sítě.

5.   Partner EURES, který neposkytuje určitou doplňkovou službu zahrnutou v katalogu služeb EURES, zajistí, aby žádosti o takovou službu byly přeposílány jiným partnerům EURES, již tuto službu nabízejí.

6.   Partner EURES může svěřit poskytování služeb, které přidávají hodnotu jeho vlastním službám, jiné organizaci. Daná organizace je v tomto smyslu považována za přidruženého partnera EURES, přičemž za její práci plně odpovídá partner EURES, ke kterému je přidružená.

7.   Za účelem plnění své úlohy může partner EURES vytvořit partnerství s jedním či více partnery EURES v jiných členských státech.

8.   Partner EURES nebo přidružený partner EURES může být vyzván, aby přispěl k technické a funkční infrastruktuře a systémům uvedeným v čl. 5 odst. 2 písm. a).

9.   Partner EURES, který chce zůstat akreditován, plní nadále své povinnosti, poskytuje sjednané služby a podrobuje se pravidelným přezkumům, jak je uvedeno v systému pro výběr a akreditaci v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b) bodem vii).

Článek 7

Služby EURES

1.   Celková nabídka služeb EURES zahrnuje nábor, zprostředkování zaměstnání a umísťování, přičemž zahrnuje všechny fáze umísťování pracovníků od přípravy před náborem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání, jakož i příslušné informace a poradenství.

2.   Měly by být podrobně rozepsány v katalogu služeb EURES, který je součástí charty EURES v souladu s článkem 10 a obsahuje všeobecné služby poskytované partnery EURES, jakož i doplňkové služby.

3.   Všeobecnými službami se rozumí služby podle kapitoly II nařízení (EU) č. 492/2011, zejména podle čl. 12 odst. 3 a článku 13. Doplňkové služby nejsou ve smyslu kapitoly II nařízení (EU) č. 492/2011 povinné, nicméně uspokojují důležité potřeby trhu práce.

4.   Veškeré služby poskytované žadatelům o zaměstnání a pracovníkům jsou zdarma. Pokud partneři EURES účtují nějaké poplatky za služby poskytované jiným uživatelům, neliší se poplatky za přístup ke službám EURES od poplatků za jiné srovnatelné služby poskytované partnerem EURES. Při stanovení poplatků se zohlední jakékoli financování ze strany Evropské unie na podporu poskytování služeb EURES, aby se zabránilo možnému dvojímu financování.

Článek 8

Správní rada EURES

1.   Při podporování vývoje EURES a dohledu nad ním je Komisi, jejímu Evropskému koordinačnímu úřadu a národním koordinačním úřadům nápomocna správní rada EURES.

2.   Správní radu tvoří jeden zástupce za každý členský stát.

3.   Jsou-li činnosti EURES v členském státě financovány prostřednictvím finančního nástroje EU, například Evropským sociálním fondem, může být přizván vnitrostátní orgán, jenž toto financování poskytuje.

4.   K účasti na zasedáních správní rady jsou zváni zástupci organizací evropských sociálních partnerů jako pozorovatelé.

5.   Správní rada stanoví své pracovní metody a jednací řád. Svolává ji předseda, a to zpravidla dvakrát do roka. Stanoviska zaujímá prostou většinou hlasů.

6.   Správní radě předsedá zástupce Evropského koordinačního úřadu, jenž správní radě zajišťuje sekretariát.

7.   Komise konzultuje správní radu EURES v otázkách týkajících se strategického plánování, rozvoje, provádění, sledování a hodnocení služeb a činností uvedených v tomto rozhodnutí, včetně:

a)

charty EURES v souladu s článkem 10;

b)

strategií, operačních cílů a pracovních programů pro síť EURES;

c)

zpráv Komise požadovaných podle článku 17 nařízení (EU) č. 492/2011.

Článek 9

Koordinační skupina EURES

1.   Evropský koordinační úřad zřídí koordinační skupinu, která má pomáhat při rozvoji, provádění a sledování činnosti EURES, složenou z národních koordinátorů EURES, z nichž každý zastupuje jednoho člena EURES. K účasti na zasedáních koordinační skupiny může Evropský koordinační úřad zvát zástupce evropských sociálních partnerů a případně zástupce dalších partnerů EURES a odborníky.

2.   Koordinační skupina se aktivně podílí na přípravě pracovních programů a na koordinaci jejich provádění.

3.   Koordinační skupina může zřídit stálé pracovní skupiny nebo skupiny ad hoc, zejména pokud jde o plánování a provádění horizontálních podpůrných činností.

4.   Činnost koordinační skupiny organizuje Evropský koordinační úřad.

Článek 10

Charta EURES

1.   Komise přijme chartu EURES postupem podle čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 19 odst. 1 a článku 20 nařízení (EU) č. 492/2011 po konzultaci se správní radou EURES zřízenou článkem 8 tohoto rozhodnutí.

2.   Podle zásady, že všechna volná pracovní místa a žádosti o zaměstnání, zveřejněné kterýmkoli členem EURES, musí být přístupné v celé Unii, stanoví charta EURES zejména:

a)

katalog služeb EURES, popisující všeobecné a doplňkové služby, jež jsou poskytovány členy a partnery EURES, včetně služeb zprostředkování zaměstnání, jako je osobní poradenství pro zákazníky, ať jde o uchazeče o zaměstnání, pracovníky nebo zaměstnavatele;

b)

rozvoj inovativní nadnárodní a přeshraniční spolupráce mezi službami zaměstnanosti, jako jsou například běžné agentury zprostředkující zaměstnání, s cílem zlepšit fungování trhů práce, jejich integraci a mobilitu. Spolupráce může zahrnovat sociální služby, sociální partnery a další dotčené orgány;

c)

podporu koordinovaného sledování a hodnocení nadbytečné a nedostatečné odborné kvalifikace;

d)

operační cíle sítě EURES, normy jakosti, které se mají používat, a povinnosti členů a partnerů EURES, které zahrnují:

i)

interoperabilitu příslušných databází s volnými pracovními místy a žádostmi o zaměstnání se systémem EURES pro výměnu nabídek volných pracovních míst a příslušné úrovně služeb,

ii)

takové druhy informací, jako například informace o trhu práce, informace o životních a pracovních podmínkách, informace o nabídkách zaměstnání a žádostech o zaměstnání, informace o stážích a učňovských místech, opatření na podporu mobility mladých lidí, získání dovedností a informace o překážkách mobility, které musí poskytovat svým zákazníkům a ostatním v síti, ve spolupráci s dalšími příslušnými evropskými službami či sítěmi,

iii)

popis úkolů a kritéria pro jmenování národních koordinátorů, poradců EURES a jiných klíčových osob na vnitrostátní úrovni,

iv)

vzdělávací a kvalifikační potřeby personálu EURES a podmínky a postupy organizace návštěv a služebních cest pro úředníky a odborný personál,

v)

vypracovávání pracovních programů, předkládání těchto programů Evropskému koordinačnímu úřadu a jejich uskutečňování,

vi)

podmínky pro používání loga EURES členy a partnery EURES,

vii)

systém pro výběr a akreditaci partnerů EURES,

viii)

zásady sledování a hodnocení činností EURES;

e)

postupy pro zavedení jednotného systému a společných vzorů pro výměnu informací o trhu práce a mobilitě v rámci sítě EURES, jak stanoví články 12, 13 a 14 nařízení (EU) č. 492/2011, včetně informací o pracovních místech a vzdělávacích příležitostech v Evropské unii, které mají být začleněny do portálu EURES.

Článek 11

Propagace EURES

1.   Členové a partneři EURES aktivně EURES propagují.

2.   Podílí se na celkové komunikační strategii, jejímž cílem je zajištění návaznosti a soudržnosti sítě ve vztahu k jejím uživatelům, a účastní se společných činností zaměřených na informovanost a propagaci.

3.   Zkratka EURES se použije výlučně pro činnosti v rámci EURES. Pro její vyobrazení se použije standardní logo, definované obrazovým nákresem, který přijal Evropský koordinační úřad.

4.   Logo je registrováno u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) jako ochranná známka Společenství, přičemž v zájmu zajištění společné vizuální podoby ho členové a partneři EURES použijí při všech svých činnostech týkajících se EURES.

Článek 12

Spolupráce s jinými službami a sítěmi

S cílem dosáhnout součinnosti a předejít překrývání činností spolupracují členové a partneři EURES aktivně s dalšími evropskými informačními a poradními službami a sítěmi na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni.

Článek 13

Zrušení

Rozhodnutí 2003/8/ES se zrušuje. Použije se však nadále na činnosti, kterých se týkají žádosti podané před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost.

Článek 14

Použitelnost

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2014.

Článek 15

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 26. listopadu 2012.

Za Komisi

László ANDOR

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 274, 6.11.1993, s. 32.

(3)  Úř. věst. L 257, 19.10.1968, s. 2.

(4)  Úř. věst. L 5, 10.1.2003, s. 16.


Opravy

28.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/27


Oprava prováděcího rozhodnutí Komise 2012/119/EU ze dne 10. února 2012, kterým se stanoví pravidla ohledně pokynů pro sběr údajů a pro vypracování referenčních dokumentů o BAT a zabezpečení jejich kvality uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích

( Úřední věstník Evropské unie L 63 ze dne 2. března 2012 )

Strana 39, dodatek 2, pracovní postup se nahrazuje tímto:

Image