24.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 326/3

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1097/2012

ze dne 23. listopadu 2012,

kterým se mění, pokud jde o odesílání vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů mezi členskými státy, nařízení (EU) č. 142/2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (1), a zejména na čl. 21 odst. 5 písm. a), čl. 23 odst. 3 a čl. 48 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1069/2009 stanoví hygienická a veterinární pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty s cílem zabraňovat rizikům pro zdraví lidí a zvířat, která v souvislosti s těmito produkty vznikají, a snižovat je na minimum. Rovněž stanoví pravidla pro uvádění vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na trh.

(2)

Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (2), stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1069/2009, včetně pravidel týkajících se registrace provozovatelů, obsahu obchodních dokladů doprovázejících zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů v rámci obchodu mezi členskými státy a vzoru oznamovacího formuláře, který musí být předkládán u určitých vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů podle čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009.

(3)

Podle nařízení (ES) č. 1069/2009 mají provozovatelé zaručit, aby vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty byly ve všech fázích řetězce sběru, výroby, používání a neškodného odstraňování sledovatelné, aby se zabránilo zbytečnému narušení vnitřního trhu, dojde-li k událostem, které souvisejí se skutečnými nebo možnými riziky pro zdraví lidí nebo zvířat.

(4)

Provozovatelé musí zajistit, aby činnosti, na něž se vztahuje oblast působnosti předpisů týkajících se vedlejších produktů živočišného původu, byly registrovány nebo schváleny. Manipulace s malým množstvím materiálů kategorií 2 a 3 však může představovat zanedbatelné riziko, pokud tyto materiály pocházejí z oblastí, ve kterých nebylo oznámeno šíření žádného přenosného onemocnění na člověka nebo zvířata. Členské státy by proto měly být oprávněny povolit určité činnosti bez registrace podle článku 23 nařízení (ES) č. 1069/2009. Tato odchylka musí být omezena pouze na činnosti, které se týkají přímé dodávky produktů v rámci regionu konečnému spotřebiteli, na místní trh nebo místním maloobchodním zařízením.

(5)

Každá zásilka vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, která má být předmětem obchodu mezi členskými státy, musí být doprovázena obchodním dokladem. Je však zapotřebí pozměnit a rozšířit stávající požadavky na obchodní doklad, aby se zajistilo, že zahrnuje veškeré nezbytné informace, pokud jde o bezpečnou manipulaci, úpravu a zamýšlené používání nebo neškodné odstraňování dotčeného materiálu.

(6)

Provozovatelé musí v obchodním dokladu upřesnit určité informace o zásilce, zejména kategorii vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, druh zboží a typ úpravy. Podle článku 3 nařízení (EU) č. 142/2011 není třeba vydávat obchodní doklad pro získané produkty, které byly deklarovány jako konečný bod výrobního řetězce. Také odkaz na normy zpracování v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (3) může být odstraněn. Příloha VIII nařízení (EU) č. 142/2011 by proto měla být změněna.

(7)

Některé vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty uvedené v čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být na základě žádosti provozovatele předem schváleny příslušným orgánem členského státu určení. Příloha XVI nařízení (EU) č. 142/2011 stanoví standardní formát pro žádost o povolení k odesílání vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů do jiného členského státu. Tento formát by měl být změněn, aby zahrnoval informace týkající se data konce platnosti povolení, objemu nebo hmotnosti zásilky, jména a adresy odesílatele, původu vedlejších produktů živočišného původu a místa určení zásilky. Příloha XVI nařízení (EU) č. 142/2011 by proto měla být změněna.

(8)	Nařízení (EU) č. 142/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 142/2011 se mění takto:

V čl. 20 odst. 4 se písm. c) nahrazuje tímto:

„c)

provozovatele, kteří přepravují suchou neošetřenou vlnu a srst tak, že jsou bezpečně uzavřené v obalech a odesílány přímo do zařízení vyrábějícího získané produkty pro použití mimo krmivový řetězec, nebo do zařízení, které provádí mezioperace, a to za podmínek, které brání rozšíření patogenních původců;

provozovatele, kteří používají malá množství materiálů kategorie 2 a 3 uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo produktů z nich získaných za účelem přímé dodávky produktů v rámci regionu konečnému spotřebiteli, na místní trh nebo místním maloobchodním zařízením, pokud se příslušný orgán domnívá, že taková činnost nepředstavuje riziko rozšíření žádného závažného přenosného onemocnění na člověka nebo zvířata; toto písmeno se nepoužije, pokud se tyto materiály používají jako krmivo pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová.“

2)	Přílohy VIII a XVI se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. listopadu 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.

(2) Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1.

(3) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

PŘÍLOHA

Přílohy nařízení (EU) č. 142/2011 se mění takto:

V příloze VIII kapitole III se vzor obchodního dokladu nahrazuje tímto:

„ Obchodní doklad

pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, v rámci Evropské unie v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009

Text obrazu

Text obrazu

Část II: Osvědčení

ZEMĚ

Vedlejší produkty živočišného původu / získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě

II. Zdravotní informace

II.a. Číslo jednací osvědčení

II.b.

II.1. Prohlášení odesílatele

Já, níže podepsaný, prohlašuji, že:

II.1.1. informace v části I jsou věcně správné;

II.1.2. byla přijata veškerá preventivní opatření, aby se zabránilo kontaminaci vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů patogenními původci a křížové kontaminaci mezi jednotlivými kategoriemi.

Poznámky

Část I:

Kolonky I.9. a I.11.: V příslušných případech.

Kolonky I.12., I.13. a I.17.: Číslo schválení nebo číslo registrace. V případě zpracovaného hnoje uveďte v kolonce I.13. číslo schválení nebo číslo registrace zařízení nebo hospodářství určení.

Kolonka I.14.: Vyplňte, pokud se liší od „I.1. Odesílatel“.

Kolonka I.25.: Technické využití: jakékoli jiné využití kromě krmení zvířat.

Kolonka I.31.:

Druh zvířat: V případě materiálu kategorie 3 a z něj získaných produktů určených k využití jako krmná surovina. Vyberte z následujících: ptáci, přežvýkavci, nepřežvýkaví savci, ryby, měkkýši, korýši, bezobratlí.

Druh zboží: Uveďte zboží vybrané z následujícího seznamu: „vedlejší produkty včelařství“, „krevní výrobky“, „krev“, „krevní moučka“, „zbytky rozkladu“, „obsah trávicího traktu“, „žvýkací pamlsky pro psy“, „rybí moučka“, „dochucovací masové výtažky“, „želatina“, „škvarky“, „kůže a kožky“, „hydrolyzované bílkoviny“, „organická hnojiva“, „krmivo pro zvířata v zájmovém chovu“, „zpracované živočišné bílkoviny“, „zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu“, „syrové krmivo pro zvířata v zájmovém chovu“, „tavené/škvařené tuky“, „kompost“, „zpracovaný hnůj“, „rybí tuk“, „mléčné výrobky“, „kal z odstředivky nebo separátoru ze zpracování mléka“, „hydrogenfosforečnan vápenatý“, „fosforečnan vápenatý“, „kolagen“, „vaječné výrobky“, „sérum koňovitých“, „lovecké trofeje“, „vlna“, „srst“, „prasečí štětiny“, „peří“, „vedlejší produkty živočišného původu určené ke zpracování“, „získané produkty“.

Kategorie: Uveďte materiály kategorie 1, 2 nebo 3.

V případě materiálu kategorie 3 uveďte, které písmeno článku 10 nařízení (ES) č. 1069/2009 se vztahuje na dotčený vedlejší produkt živočišného původu (např. čl. 10 písm. a), čl. 10 písm. b) atd.).

V případě materiálu kategorie 3 určeného pro použití v syrovém krmivu pro zvířata v zájmovém chovu uveďte „3a“, „3b(i)“ nebo „3b(ii)“ podle toho, zda jsou vedlejší produkty živočišného původu uvedeny v čl. 10 písm. a) nebo v čl. 10 písm. b) bodě i) nebo ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

V případě kůží a kožek a produktů z nich získaných uveďte „3b(iii)“ nebo „3n“ podle toho, zda jsou vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty uvedeny v čl. 10 písm. b) bodě iii) nebo v čl. 10 písm. n) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Jestliže zásilka obsahuje více než jednu kategorii materiálu, uveďte množství a případně počet nádob na kategorii materiálů.

Typ úpravy: V případě ošetřených kůží a kožek uveďte ošetření:

„a)“ pro sušené;

„b)“ pro nasolené za sucha nebo za mokra po dobu nejméně 14 dnů před odesláním;

„c)“ pro nasolené po dobu 7 dnů v mořské soli s přídavkem 2 % uhličitanu sodného.

V případě materiálů kategorie 1 a 2 popište metodu zpracování nebo přeměny. Uveďte příslušnou zpracovatelskou metodu (vyberte z metod 1 až 5 uvedených v příloze IV kapitole III nařízení (EU) č. 142/2011).

V případě materiálů kategorie 3 a produktů získaných z materiálů kategorie 3 určených pro použití v krmivu: je-li třeba, popište povahu a metody ošetření. Uveďte příslušnou zpracovatelskou metodu (vyberte z metod 1 až 7 uvedených v příloze IV kapitole III nařízení (EU) č. 142/2011).

Číslo šarže: Uveďte číslo šarže nebo v příslušných případech číslo ušní značky.

Část II:

Barva podpisu se musí lišit od barvy tisku.

Podpis

V… dne …

(místo)

(datum)

(podpis odpovědné osoby/odesílatele)

(jméno, hůlkovým písmem)“

V příloze XVI kapitole III se oddíl 10 nahrazuje tímto:

„ Oddíl 10

Standardní formát pro žádosti o určitá povolení týkající se obchodu v rámci Unie

Provozovatelé žádají příslušný orgán členského státu určení o povolení k odeslání vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů uvedených v čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 v souladu s tímto formátem:

Text obrazu

Text obrazu

24.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 326/19

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. října 2012

o vnitrostátních předpisech oznámených Švédským královstvím podle čl. 114 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajících se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech

(oznámeno pod číslem C(2012) 7177)

(Pouze švédské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2012/719/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 114 odst. 6 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

I. SKUTEČNOSTI

(1)

Dne 17. října 2011 oznámilo Švédské království Komisi podle čl. 114 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) svůj úmysl zavést vnitrostátní předpisy ke snížení povoleného obsahu kadmia ve fosforečných hnojivech na maximální úroveň 46 gramů kadmia na tunu fosforu (což odpovídá 20 mg Cd/kg P2O5). Tato opatření by se odchylovala od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (1) a snížila by maximální úroveň 100 gramů kadmia na tunu fosforu (což odpovídá 44 mg Cd/kg P2O5), pro kterou již Švédskému království byla výjimka udělena.

1. Ustanovení čl. 114 odst. 5 a 6 SFEU

(2)

Ustanovení čl. 114 odst. 5 a 6 SFEU uvádí:

„5. (…) pokládá-li členský stát poté, co Evropský parlament a Rada, Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné zavést vnitrostátní předpisy, opírající se o nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí, z důvodu zvláštního problému, který se objeví v tomto členském státě po přijetí harmonizačních opatření, oznámí zamýšlené předpisy Komisi spolu s důvody pro jejich zavedení.

6. Komise do šesti měsíců po oznámení (…) dotyčné vnitrostátní právní předpisy schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

Nerozhodne-li Komise v této lhůtě, pokládají se vnitrostátní předpisy uvedené v odstavcích (…) 5 za schválené.

Je-li to opodstatněné složitostí věci a neexistuje-li nebezpečí pro lidské zdraví, může Komise oznámit dotyčnému členskému státu, že lhůta uvedená v tomto odstavci může být prodloužena o další lhůtu až šesti měsíců.“

2. Právní předpisy EU

(3)	Ve směrnici Rady 76/116/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv (2) jsou stanoveny požadavky, které musí hnojiva splňovat, aby mohla být uváděna na trh s označením „hnojivo ES“.

(4)

V příloze I směrnice 76/116/EHS byla stanovena označení typu a příslušné požadavky, např. pokud jde o složení, které musí splňovat každé hnojivo, aby bylo způsobilé pro označení „hnojivo ES“. Označení typu zařazená do tohoto seznamu jsou roztříděna do kategorií podle obsahu hlavních živin, tj. dusíku, fosforu a draslíku.

(5)	Podle článku 7 směrnice 76/116/EHS (3) nesměly členské státy z důvodu složení, identifikace, označování nebo balení zakázat, omezit nebo bránit uvádění hnojiv označených jako „hnojivo ES“, která vyhovují požadavkům uvedené směrnice, na trh.

(6)

Rozhodnutím Komise 2002/399/ES ze dne 24. května 2002 o vnitrostátních předpisech oznámených Švédským královstvím podle čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES týkajících se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech (4) byla udělena odchylka od směrnice 76/116/EHS, přičemž byly schváleny švédské předpisy, jimiž se zakazuje uvádět na švédský trh hnojiva obsahující více než 100 gramů kadmia na tunu fosforu. Tato odchylka byla použitelná do 31. prosince 2005.

(7)	Směrnice 76/116/EHS byla nahrazena nařízením (ES) č. 2003/2003 o hnojivech.

(8)	V čl. 35 odst. 2 nařízení (ES) č. 2003/2003 se stanoví, že odchylky od článku 7 směrnice 76/116/EHS udělené Komisí podle bývalého čl. 95 odst. 6 Smlouvy o ES se považují za odchylky od článku 5 uvedeného nařízení a jsou nadále platné bez ohledu na vstup uvedeného nařízení v platnost.

(9)

V 15. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 2003/2003 se uvádí, že se Komise bude zabývat otázkou nezáměrného obsahu kadmia v minerálních hnojivech a podle potřeby vypracuje návrh nařízení, který předloží Evropskému parlamentu a Radě. Komise provedla rozsáhlé přípravné práce, ale vzhledem ke složitosti různých faktorů, které je třeba vzít v úvahu, dosud uvedený návrh nepřijala.

(10)

Vzhledem k tomu, že odchylka byla Švédsku udělena pouze do 31. prosince 2005, požádalo Švédsko v červnu 2005 o prodloužení stávající odchylky. Rozhodnutí Komise 2006/347/ES ze dne 3. ledna 2006 o vnitrostátních předpisech oznámených Švédským královstvím podle čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES týkajících se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech (5) povoluje švédským orgánům zachovat vnitrostátní opatření do doby, než budou na úrovni EU použitelná harmonizovaná opatření týkající se kadmia v hnojivech.

3. Vnitrostátní předpisy

(11)

„Nařízení o chemických látkách (zákazy týkající se manipulace, dovozu a vývozu)“ (1998:944) (6) obsahuje ustanovení týkající se mimo jiné maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech, včetně hnojiv s označením ES. V oddíle 3 odstavci 1 se stanoví, že hnojiva čísel 25.10, 28.09, 28.35, 31.03 a 31.05 celního sazebníku obsahující více než 100 gramů kadmia na tunu fosforu nesmějí být nabízena k prodeji ani šířena.

(12)	Zamýšlené vnitrostátní opatření oznámené podle čl. 114 odst. 5 SFEU by snížilo povolený obsah kadmia ve fosforečných hnojivech ze současné maximální úrovně 100 gramů kadmia na tunu fosforu na úroveň 46 gramů kadmia na tunu fosforu (46 mg Cd/kg P, což odpovídá 20 mg Cd/kg P2O5).

II. POSTUP

(13)

Dopisem ze dne 17. května 2011 Švédské království Komisi oznámilo, že podle čl. 114 odst. 5 SFEU žádá o povolení zavést vnitrostátní předpisy, které by snížily povolený obsah kadmia ve fosforečných hnojivech na maximální koncentraci 46 gramů na tunu fosforu. Švédské orgány tedy požadují snížení obsahu kadmia povoleného odchylkou stanovenou v rozhodnutí 2006/347/ES.

(14)	Dopisem ze dne 17. října 2011 švédské orgány zaslaly Komisi dodatečné informace, přičemž poskytly znění platných vnitrostátních právních předpisů odrážejících změny zavedené nařízeními 2008:255 a 2009:654 (7).

(15)	Dopisem ze dne 14. listopadu 2011 Komise informovala švédské orgány, že šestiměsíční lhůta pro její zkoumání podle čl. 114 odst. 6 započala dnem 18. října 2011.

(16)

Dopisem ze dne 17. října 2011 Komise informovala ostatní členské státy o žádosti, kterou obdržela od Švédska. Komise rovněž zveřejnila oznámení o žádosti v Úředním věstníku Evropské unie (8), aby byly i ostatní zainteresované strany informovány o vnitrostátních opatřeních, které Švédsko hodlá zavést, jakož i o důvodech, na které se odvolává. V reakci na uvedené oznámení podpořilo žádost Švédska Lotyšsko. Žádné jiné připomínky Komise neobdržela.

(17)

S ohledem na složitost věci požádala Komise Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (Scientific Committee on Health and Environmental Risks, dále jen „výbor SCHER“) o stanovisko ohledně celkové kvality švédského posouzení rizik, případných významných nedostatků, vhodnosti zkoumaných scénářů a učiněných předpokladů, jakož i spolehlivosti a platnosti závěrů týkajících se zjištěných rizik pro životní prostředí.

(18)

Výbor SCHER přijal své stanovisko dne 27. února 2012 (9). Dospěl k závěru, že zpráva o posouzení rizik vypracovaná švédskými orgány má řádnou vědeckou kvalitu, zkoumané scénáře jsou obecně vhodné a většina hodnot parametrů použitých ve scénářích je přijatelná. Výbor se nicméně domnívá, že řada tvrzení ve zprávě není podpořena dostatečnými důkazy.

(19)

Z důvodu přetrvávajících nejasností zjištěných výborem SCHER ohledně klíčových předpokladů, na jejichž základě švédské orgány dospěly k závěru, že existuje riziko pro vodní organismy v malých potocích ve Švédsku, což je jediné environmentální riziko zjištěné švédskými orgány, a vzhledem k neexistenci důkazů zdůrazňujících nebezpečí pro lidské zdraví spojené s rozhodnutím prodloužit lhůtu pro posouzení švédské žádosti, považovala Komise za opodstatněné prodloužit lhůtu uvedenou v čl. 114 odst. 6 prvním pododstavci.

(20)

Dne 18. dubna 2012 oznámila Komise Švédskému království své rozhodnutí (10) podle čl. 114 odst. 6 třetího pododstavce SFEU prodloužit lhůtu šesti měsíců stanovenou v čl. 114 odst. 6 prvním pododstavci pro schválení nebo zamítnutí oznámených vnitrostátních předpisů o další lhůtu trvající do dne 18. října 2012.

(21)	Dopisem ze dne 27. dubna 2012 informovala Komise švédské orgány o nejasnostech uvedených ve stanovisku výboru SCHER a vyzvala je, aby poskytly dodatečná objasnění, která by Komisi umožnila zaujmout konečné stanovisko.

(22)

Švédské orgány Komisi odpověděly dopisem ze dne 2. července 2012, přičemž nejasnosti zjištěné výborem SCHER nezmínily, a místo toho uvedly, že pojem „ochrana životního prostředí“ v čl. 114 odst. 5 SFEU se vztahuje i na zdravotní hlediska. Posouzení švédského oznámení by tudíž mělo zahrnovat i argumenty v oznámení týkající se lidského zdraví.

III. HODNOCENÍ

1. Posouzení přípustnosti

(23)	Komise v rozhodnutí 2012/230/EU došla k závěru, že žádost předložená Švédským královstvím s cílem získat povolení zavést přísnější vnitrostátní opatření týkající se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech je přípustná.

2. Posouzení opodstatněnosti

(24)	V souladu s ustanoveními článku 114 SFEU musí Komise zabezpečit, aby byly splněny všechny podmínky umožňující členským státům využít možnosti odchylky stanovené v uvedeném článku.

(25)

Ustanovení čl. 144 odst. 5 SFEU uvádí, že pokládá-li členský stát za nezbytné zavést z důvodu zvláštního problému, který se objeví v tomto členském státě po přijetí harmonizačních opatření, vnitrostátní předpisy odchylující se od harmonizačních opatření, musí se tyto předpisy opírat o nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí.

(26)	Dále podle čl. 114 odst. 6 SFEU Komise návrh dotyčných vnitrostátních právních předpisů schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

(27)

Obavy ohledně nepříznivých účinků kadmia v hnojivech na životní prostředí (a lidské zdraví) byly předmětem řady diskusí již při jednáních o vstupu Rakouska, Finska a Švédska do Evropské unie. Jak je uvedeno výše, těmto třem členským států byly uděleny dočasné odchylky od právních předpisů Unie o hnojivech, aby se na úrovni EU mohla důkladně vyhodnotit rizika vyplývající z přítomnosti kadmia v hnojivech.

(28)

V roce 2002 požádala Komise Vědecký výbor pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí (Scientific Committee on Toxicity, Ecotoxicity and the Environment, dále jen „výbor SCTEE“) o stanovisko (11) ohledně pravděpodobnosti kumulace kadmia v půdě z důvodu používání fosfátových hnojiv. Na základě studií o posouzení rizik provedených osmi členskými státy a doplňkové analýzy se výbor domnívá, že lze očekávat, že fosfátová hnojiva s obsahem 60 a více mg Cd/kg P2O5 povedou ke kumulaci kadmia ve většině půd EU, zatímco fosfátová hnojiva s obsahem 20 a méně mg Cd/kg P2O5 nezpůsobí během 100 let dlouhodobou kumulaci kadmia v půdě, přičemž nebyly zohledněny jiné vstupy kadmia.

(29)	V rámci nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (12) byly kadmium a oxid kademnatý určeny jako prioritní látky pro hodnocení.

(30)	Při přijetí nařízení (ES) č. 2003/2003 nestanovila Komise pro obsah kadmia v hnojivech mezní hodnotu, nicméně uznala nutnost se touto konkrétní otázkou zabývat, jakmile budou k dispozici výsledky posouzení rizik vypracovaného na úrovni EU ohledně kadmia a oxidu kademnatého.

(31)

Zpráva EU o posouzení rizik ohledně kadmia a oxidu kademnatého byla zveřejněna v prosinci 2007 (13). Na základě závěrů této zprávy byla ve strategii pro omezování rizik pro kadmium a oxid kademnatý doporučena konkrétní opatření pro snížení obsahu kadmia v potravinách, tabákových směsích a fosfátových hnojivech s ohledem na různorodé podmínky v Unii (14).

(32)

Na úrovni EU se pracuje na stanovení vhodných mezních hodnot pro kadmium v hnojivech s ohledem na řadu faktorů, včetně různorodosti podmínek v celé EU, a také dostupnosti, zeměpisného původu a složení fosfátů určených k výrobě hnojiv. Komise má v úmyslu zahrnout vhodné limity pro kontaminující látky v hnojivech (včetně kadmia) do návrhu revize nařízení o hnojivech, která je plánována na rok 2013.

(33)

Na podporu své žádosti pro snížení stávající mezní hodnoty ve Švédsku provedly švédské orgány nové posouzení rizik spojených s kadmiem ve švédském životním prostředí, které bylo dokončeno v lednu 2011. V tomto posouzení jsou srovnávány předpokládané koncentrace bez účinku (dále jen „PNEC“) na organismy reprezentativní pro různé složky životního prostředí s koncentracemi kadmia ve švédském životním prostředí, přičemž základem jsou různé scénáře pro vstup kadmia z hnojiv a dalších zdrojů. V oznámení se rovněž odkazuje na některé studie, jež byly zpřístupněny v rámci dřívějších žádostí předložených Komisi v souladu s čl. 114 odst. 4 SFEU (tyto studie již byly zohledněny při zdůvodnění stávající odchylky, která Švédsku umožňuje zachovat si maximální úroveň 100 gramů kadmia na tunu fosforu) a na posouzení rizik EU týkajícího se kadmia a oxidu kademnatého.

(34)

PNEC pro sladkou vodu závisí na tvrdosti. Jelikož Švédsko má velmi měkké sladké vody, očekává se výskyt toxicity pro vodní organismy za nižších koncentrací kadmia ve srovnání s ostatními částmi Evropy. Lze tedy usoudit, že vodní organismy ve švédských vodách jsou obecně na kadmium citlivější než organismy ve vodách střední a jižní Evropy.

(35)

Z výsledků programů monitorování ve švédských povrchových vodách v letech 2006 a 2009 rovněž vyplývá, že přibližně 1 % jezer a 7 % pobřežních vod vykazuje vyšší koncentrace kadmia, než jsou hodnoty PNEC. Přezkum provedený v roce 2008 dospěl k závěru, že opatření na snížení emisí vedla u vodních organismů k výraznému snížení koncentrací většiny kovů, avšak v případě kadmia je situace méně jasná. Zdá se, že tendence rostoucích účinků na imunitní systém ryb (slimule) během posledních let souvisí s rostoucí koncentrací kadmia u ryb. Další zpráva byla vypracována v roce 2011 s cílem popsat budoucí trendy ohledně kadmia v orných půdách a plodinách pro odhad koncentrací za 100 let a výsledky byly použity při modelování nejnepříznivějšího případu k odhadu rizika pro vodní organismy žijící ve vodách v blízkosti polí hnojených v průběhu příštích 100 let.

(36)

Švédské orgány ve svém posouzení dospěly k závěru, že by v dlouhodobém horizontu mohlo dojít ke zvýšení rizika pro vodní organismy žijící v mimořádně měkkých vodách (s tvrdostí nižší než 5 mg CaCO3/l). To je však pravděpodobné pouze v malých potocích s nízkým zředěním drenážní vody ze zemědělské půdy. Žádné další riziko pro životní prostředí vyplývající z používání kadmia v hnojivech nebylo švédskými orgány zjištěno.

(37)

S ohledem na složitost souvislostí mezi vstupy kadmia do půdy prostřednictvím fosfátových hnojiv, možnou kumulaci v půdě a rizika pro životní prostředí požádala Komise výbor SCHER o stanovisko ohledně celkové kvality švédského posouzení rizik, případných významných nedostatků, vhodnosti zkoumaných scénářů a učiněných předpokladů, jakož i spolehlivosti a platnosti závěrů týkajících se zjištěných rizik pro životní prostředí.

(38)

Výbor SCHER přijal své stanovisko dne 27. února 2012 (15). Jak již bylo uvedeno v rozhodnutí Komise 2012/230/EU, dospěl výbor k závěru, že zpráva o posouzení rizik vypracovaná švédskými orgány má řádnou vědeckou kvalitu, zkoumané scénáře jsou obecně vhodné a většina hodnot parametrů použitých ve scénářích je přijatelná. Výbor však došel k závěru, že řada tvrzení a/nebo předpokladů v uvedené zprávě nebyla podpořena dostatečnými důkazy a že v některých případech byly použity spíše podmínky nejnepříznivějšího scénáře. Výbor uvedl, že předpoklady švédských orgánů pro odhady koncentrace kadmia v měkkých vodách by mohly vést k nadhodnocení rizik, a v důsledku toho nepodpořil výsledky předložené švédskými orgány pro potoky, což je jediná složka životního prostředí, u níž švédské orgány zjistily riziko. Výbor SCHER obecně nepovažoval předpoklady uvedené ve zprávě švédských orgánů za vhodné pro výpočet rizika pro švédské životní prostředí.

(39)

Výbor SCHER nicméně připomněl dřívější posouzení výboru CSTEE z roku 2002, ve kterém bylo odhadnuto, že se u většiny evropských půd neočekává zvýšení koncentrace kadmia v půdě na mezní hodnotu 46 mg Cd/kg P. Ačkoli se nejedná o nové vědecké poznatky, výbor SCHER potvrdil, že tento odhad je stále obhajitelný i pro švédské zemědělské půdy, a poznamenal, že odvození bylo založeno na zásadě stávajícího stavu („stand-still“), a nikoli na posouzení rizik, které ve svém současném zdůvodnění použily švédské orgány.

(40)

V dopise z 2. července 2012 švédské orgány neposkytly další vysvětlení, která by se zabývala slabými stránkami zjištěnými výborem SCHER, pokud jde o možná rizika pro životní prostředí. Vzhledem k tomu, že stanovisko výboru CSTEE z roku 2002 je dřívějšího data než nařízení (ES) č. 2003/2003, došla Komise tudíž k závěru, že švédské orgány neprokázaly, že z nových vědeckých poznatků vyplývá, že z důvodu zvláštního problému, který se objevil ve Švédsku po přijetí nařízení (ES) č. 2003/2003, existuje riziko pro životní prostředí.

(41)	V dopise z 2. července 2012 švédské orgány uvedly, že pojem „ochrana životního prostředí“ v čl. 114 odst. 5 SFEU se vztahuje na zdravotní hlediska, a že by posouzení švédského oznámení mělo proto zahrnovat i argumenty týkající se zdravotních hledisek.

(42)	Aniž je dotčen správný právní výklad čl. 114 odst. 5, rozšířila Komise svoji analýzu na posouzení možných rizik představovaných kadmiem v hnojivech pro obyvatele Švédska prostřednictvím životního prostředí, tj. zejména dietárním příjmem.

(43)

Švédské orgány ve svém zdůvodnění uvádějí, že motivem pro další snížení expozice obyvatel Švédska kadmiu jsou zdravotní důvody, jako častý výskyt osteoporózy, zvýšený počet případů křehkosti a zlomenin kostí, dopad na funkci ledvin obyvatel oblastí, kde obsah kadmia překračuje 1 mg/g kreatininu, a dále rizika pro citlivé skupiny obyvatel (diabetici a lidé trpící nedostatkem železa, přičemž obě skupiny jsou ve Švédsku poměrně početné). Podle švédských orgánů může nižší hladina pH ve švédských půdách vést k vyššímu příjmu kadmia do plodin, což může vést k vyšší expozici obyvatel, jelikož expozice do velké míry závisí na příjmu kadmia prostřednictvím potravin, zejména potravin rostlinného původu.

(44)	Komise si vyžádala další stanovisko výboru SCHER v otázce, zda rizika pro lidské zdraví uváděná švédskými orgány jsou zvláštní pro Švédsko a zda se objevila po přijetí nařízení (ES) č. 2003/2003 (16).

(45)

Pokud jde o otázku, zda se situace ve Švédsku liší od ostatních částí Evropy, souhlasil výbor s tvrzením, že pH půdy ve Švédsku je v průměru nižší než v ostatních částech Evropy. Jelikož však s nižším pH půdy dochází k většímu vyplavování kadmia z půdy, je čistá kumulace kadmia v půdě ve Švédsku při srovnatelné úrovni koncentrace kadmia a použití hnojiv nižší než ve většině částí Evropy. Výbor SCHER poznamenává, že samotná zpráva předložená Švédskem (shrnutí přílohy IV) podporuje jeho závěry, jelikož uvádí: „Bylo obtížné jednoznačně prokázat, zda jsou ve Švédsku zvláštní podmínky, kvůli nimž je švédská půda vůči vstupu kadmia více zranitelná než půda ve střední Evropě. Nicméně pH je zásadním faktorem, který reguluje příjem kadmia z půdy do plodin, přičemž hladina pH ve švédských půdách se zdá být přibližně o jednu pH jednotku nižší než celkový evropský průměr. Tato skutečnost pravděpodobně souvisí s nedostatkem vápencového skalního podloží ve Švédsku. Švédská pšenice rovněž vykazuje obsah kadmia srovnatelný s řadou dalších evropských zemí i přesto, že koncentrace kadmia ve švédských půdách je relativně nízká.“ Výbor SCHER uvádí, že ačkoli vstupní údaje pro atmosférický spad byly ve švédské zprávě aktualizovány, scénáře pro výpočet hmotnostní bilance byly již součástí scénářů zvažovaných ve stanovisku výboru CSTEE z roku 2002 a nejsou k dispozici žádné nové informace, z nichž by vyplývalo, že tyto scénáře již neplatí.

(46)

Výbor SCHER souhlasí, že nižší pH zvyšuje biologickou dostupnost kadmia a jeho přijímání plodinami, z čehož plyne o něco vyšší dostupnost kadmia v půdě pro pšenici než ve většině evropských zemí. Výbor SCHER však poznamenává, že při zachování této nízké hladiny pH budou tendence koncentrace kadmia v plodinách ve Švédsku nižší (menší nárůst) ve srovnání s většinou ostatních evropských tendencí, jelikož koncentrace kadmia v půdě roste při stejném vstupu pomaleji.

(47)

Pokud jde o dietární expozici kadmiu, došel výbor SCHER k závěru, že zpráva švédských orgánů neobsahuje údaje, z nichž by vyplývalo, že dietární expozice kadmiu je ve Švédsku větší než ve zbytku Evropy, a to ani v průměru, ani v horních percentilech expozice. Nedávný vývoj v dietární expozici nenaznačuje rostoucí trend, a to ani pokud jde o zátěž organismu kadmiem v celkové populaci. Závěrem výbor SCHER poznamenává, že švédské orgány ve své zprávě poskytly důkazy, že účinky kadmia na lidské zdraví ve Švédsku lze zaznamenat při zátěži organismu kadmiem, která je nižší, než se dříve uvádělo, zpráva nicméně neposkytuje důkazy, že by obyvatelstvo Švédska bylo nebo se vůči kadmiu stalo citlivější než obyvatelstvo jiných evropských zemí.

(48)

Výbor SCHER nakonec uvádí, že zpráva švédských orgánů obsahuje podrobné a aktualizované posouzení dlouhodobých účinků kadmia z hnojiv na lidské zdraví prostřednictvím potravinového řetězce. Výbor poznamenává, že zpráva nepředkládá přesvědčivé argumenty dokazující, že by švédská situace byla výjimečná nebo že by z údajů získaných po přijetí nařízení (ES) č. 2003/2003 vyplývaly zvláštní důvody pro další obavy.

(49)

Komise se tudíž domnívá, že Švédské království neposkytlo zdůvodnění pro zamýšlené vnitrostátní opatření týkající se maximálního obsahu kadmia v hnojivech, opírající se o nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí, z důvodu zvláštního problému, který se ve Švédsku objevil po přijetí nařízení (ES) č. 2003/2003.

(50)	Komise poznamenává, že švédské oznámení neodkazuje na ochranu pracovního prostředí coby důvod pro zavedení oznámeného opatření.

IV. ZÁVĚR

(51)

Ustanovení čl. 114 odst. 5 SFEU vyžaduje, aby v případě, že některý členský stát považuje za nutné zavést vnitrostátní předpisy odchylující se od harmonizačních opatření Unie, se tyto předpisy opíraly o nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí, přičemž se musí vyskytovat problém zvláštní pro žádající členský stát a tento problém musel nastat teprve potom, co bylo harmonizační opatření přijato.

(52)

V tomto případě došla Komise po prozkoumání švédské žádosti k závěru, že Švédské království neposkytlo nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí prokazující, že se na jeho území po přijetí nařízení (ES) č. 2003/2003 o hnojivech objevil zvláštní problém, kvůli němuž je nutné zavést oznámená vnitrostátní opatření.

(53)	V důsledku toho nesplňuje žádost Švédského království o zavedení vnitrostátních opatření ke snížení povoleného obsahu kadmia ve fosforečných hnojivech na maximální úroveň 46 gramů kadmia na tunu fosforu podmínky stanovené v čl. 114 odst. 5.

(54)	Podle čl. 114 odst. 6 SFEU Komise návrh vnitrostátních právních předpisů schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

(55)	Jelikož žádost předložená Švédským královstvím nesplňuje základní podmínky stanovené v čl. 114 odst. 5, není nutné, aby Komise prověřovala podmínky v čl. 114 odst. 6.

(56)

S ohledem na výše uvedené lze učinit závěr, že žádost Švédského království týkající se zavedení vnitrostátních předpisů odchylujících se od nařízení (ES) č. 2003/2003 je přípustná, avšak nesplňuje podmínky stanovené v čl. 114 odst. 5 SFEU, jelikož Švédsko neposkytlo nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí, z důvodu zvláštního problému, který se objevil v tomto členském státě po nařízení (ES) č. 2003/2003.

(57)	Komise proto dospěla k názoru, že oznámené vnitrostátní předpisy nelze podle čl. 114 odst. 6 SFEU schválit,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zamýšlené vnitrostátní předpisy za účelem snížení povoleného obsahu kadmia ve fosforečných hnojivech ze stávající maximální úrovně 100 gramů kadmia na tunu fosforu na úroveň 46 gramů, které Švédské království oznámilo Komisi dne 17. října 2011, se zamítají.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Švédskému království.

V Bruselu dne 17. října 2012.

Za Komisi

Antonio TAJANI

místopředseda

(1) Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1.

(2) Úř. věst. L 24, 30.1.1976, s. 21, nahrazeno nařízením (ES) č. 2003/2003.

(3) Nahrazen článkem 5 nařízení (ES) č. 2003/2003.

(4) Úř. věst. L 138, 28.5.2002, s. 24.

(5) Úř. věst. L 129, 17.5.2006, s. 19.

(6) Sbírka zákonů Švédska (SFS Svensk Författningssamling) ze dne 14. července 1998.

(7) Sbírka zákonů Švédska (SFS Svensk Författningssamling) ze dne 4. června 2009.

(8) Úř. věst. C 309, 21.10.2011, s. 8, a Úř. věst. C 339, 19.11.2011, s. 24.

(9) http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/environmental_risks/docs/scher_o_156.pdf.

(10) Rozhodnutí Komise ze dne 18. dubna 2012, kterým se prodlužuje lhůta uvedená v čl. 114 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie ohledně vnitrostátních předpisů týkajících se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech oznámených Švédským královstvím podle čl. 114 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 116, 28.4.2012, s. 29).

(11) http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/sct/documents/out162_en.pdf.

(12) Úř. věst. L 84, 5.4.1993, s. 1.

(13) http://esis.jrc.ec.europa.eu/doc/risk_assessment/REPORT/cdoxidereport302.pdf.

(14) Úř. věst. C 149, 14.6.2008, s. 6.

(15) http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/environmental_risks/docs/scher_o_156.pdf.

(16) Stanoviska výboru SCHER jsou k dispozici na: http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/environmental_risks/opinions/index_en.htm#id5.

24.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 326/25

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 14. listopadu 2012,

kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU mycím prostředkům do automatických myček nádobí používaným v průmyslu a institucích

(oznámeno pod číslem C(2012) 8054)

(Text s významem pro EHP)

(2012/720/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro ekoznačku Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 66/2010 stanoví, že ekoznačku EU lze udělit produktům s menším dopadem na životní prostředí během celého jejich životního cyklu.

(2)	Nařízení (ES) č. 66/2010 stanoví, že zvláštní kritéria pro udělování ekoznačky EU jsou stanovena podle skupin produktů.

(3)	Nová kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování by měly být platné čtyři roky ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.

(4)	Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 16 nařízení (ES) č. 66/2010,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Skupina produktů „mycí prostředky do automatických myček nádobí používané v průmyslu a institucích“ zahrnuje jednosložkové nebo vícesložkové mycí prostředky a prostředky na oplachování a předmytí určené k použití v profesionálních myčkách nádobí.

Z oblasti působnosti této skupiny produktů jsou vyloučeny tyto produkty: mycí prostředky do automatických myček nádobí pro domácnost, mycí prostředky určené k použití v myčkách lékařských nástrojů nebo ve speciálních strojích k čištění průmyslových zařízení, včetně zvláštních strojů pro potravinářský průmysl.

Prostředky ve sprejích, které nemají automatické dávkování, jsou z této skupiny produktů vyloučeny.

Článek 2

Aby byla mycímu prostředku do automatických myček nádobí udělena ekoznačka EU podle nařízení (ES) č. 66/2010, musí spadat do skupiny produktů „mycí prostředky do automatických myček nádobí používané v průmyslu a institucích“ definované v článku 1 tohoto rozhodnutí a musí splňovat kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování stanovené v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Kritéria pro skupinu produktů „mycí prostředky do automatických myček nádobí používané v průmyslu a institucích“, jakož i související požadavky na posuzování a ověřování platí čtyři roky od data přijetí tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Pro správní účely se skupině produktů „mycí prostředky do automatických myček nádobí používané v průmyslu a institucích“ přiděluje číselný kód „038“.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 14. listopadu 2012.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise

(1) Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1.

PŘÍLOHA

RÁMCOVÝ PLÁN

Cíle kritérií

Cílem těchto kritérií je zejména podporovat produkty, které mají menší dopad na vodní ekosystémy, obsahují omezené množství nebezpečných látek a jejichž účinek byl vyzkoušen.

KRITÉRIA

Kritéria jsou stanovena pro každý z následujících aspektů:

1.	Toxicita pro vodní organismy: kritický objem zředění (CDV)

2.	Biologická rozložitelnost

3.	Vyloučené nebo omezené látky a směsi

4.	Požadavky na balení

5.	Mycí účinek (vhodnost k použití)

6.	Automatické dávkovací systémy

7.	Informace pro uživatele - informace uvedené na ekoznačce EU

1) Posuzování a ověřování

a) Požadavky

Zvláštní požadavky na posuzování a ověřování jsou uvedeny u každého kritéria.

Pokud má žadatel předložit prohlášení, dokumentaci, analýzy, protokoly o zkoušce nebo jiné doklady, aby prokázal shodu s kritérii, rozumí se, že tyto doklady mohou pocházet od žadatele a/nebo jeho dodavatele (dodavatelů) nebo případně od jejich dodavatele (dodavatelů) atd.

Zkoušky by měly provádět pokud možno laboratoře, které splňují obecné požadavky normy EN ISO 17025 nebo normy jí rovnocenné.

V případě potřeby mohou být použity jiné zkušební metody než metody určené pro každé kritérium, pokud je příslušný subjekt posuzující žádost uzná za rovnocenné.

V dodatku I se odkazuje na databázi složek detergentů (seznam DID), která obsahuje řadu nejrozšířenějších látek používaných ve složení pracích, čisticích a mycích prostředků. Tato databáze se použije k odvození údajů pro výpočet kritického objemu zředění (CDV) a k posouzení biologické rozložitelnosti přidaných látek. V případě látek, které nejsou uvedeny v seznamu DID, existují pokyny pro výpočet nebo extrapolaci příslušných dat. Aktuální verze seznamu DID je k dispozici na internetových stránkách ekoznačky EU nebo internetových stránkách jednotlivých příslušných subjektů.

V případě potřeby mohou příslušné subjekty vyžadovat doplňující dokumentaci a mohou provést nezávislá ověřování.

b) Prahové hodnoty měření

Záměrně přidané látky, jakož i vedlejší produkty a nečistoty ze surovin, jejichž koncentrace činí 0,010 % hmotnosti konečného přípravku a více, musí splňovat ekologická kritéria.

Biocidy a barvicí činidla musí kritéria splňovat bez ohledu na jejich koncentraci.

Látky splňující výše uvedenou prahovou hodnotu se označují jako „přidané látky“.

2) Funkční jednotka

Funkční jednotka pro tuto skupinu produktů je vyjádřena v g/l mycího roztoku (gramy na litr mycího roztoku).

Požadavky týkající se posuzování a ověřování funkční jednotky:

Příslušnému subjektu musí být předloženo úplné složení včetně obchodního názvu, chemického názvu, čísla CAS, čísla DID (*1), přidaného množství včetně vody a bez vody a účinek a formy všech přidaných látek v produktu (bez ohledu na koncentraci). Příslušnému subjektu se předloží ukázka etikety, včetně doporučeného dávkování.

Příslušnému subjektu se předloží bezpečnostní listy pro každou přidanou látku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (1).

Seznam DID část A a část B je k dispozici na internetových stránkách ekoznačky EU:

http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/documents/logo_guidelines.pdf

http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/documents/did_list/didlist_part_b_en.pdf

KRITÉRIA PRO UDĚLOVÁNÍ EKOZNAČKY EU

Kritérium 1 – Toxicita pro vodní organismy: kritický objem zředění (CDV)

Kritický objem zředění (CDVchronický) jednosložkového nebo vícesložkového systému nesmí překročit tyto limity (u nejvyšší doporučené dávky):

CDV u nejvyšší doporučené dávky	Měkká voda	Středně tvrdá voda	Tvrdá voda
Typ produktu	0–6 °dH	7–13 °dH	> 14 °dH
Prostředky na předmytí	2 000	2 000	2 000
Mycí prostředky do myček nádobí	3 000	5 000	10 000
Vícesložkový systém	3 000	4 000	7 000
Prostředky na oplachování	3 000	3 000	3 000

Kritický objem zředění (CDVchronický) se vypočítá pro každou přidanou látku „i“ v produktu z této rovnice:

Kde:

hmotnost	=	hmotnost přidané látky na doporučenou dávku
DF	=	faktor rozkladu
TF	=	faktor chronické toxicity látky uvedený v seznamu DID.

Do výpočtu CDV se zahrnují také biocidy a barvicí činidla vyskytující se v produktu, i v případě koncentrace menší než 0,010 % (100 ppm).

Z důvodu rozkladu látek v mycím procesu se na následující látky vztahují samostatná pravidla:

—	peroxid vodíku (H2O2) – do výpočtu CDV se nezahrnuje,

—	peroctová kyselina – do výpočtu se zahrnuje jako octová kyselina.

Posuzování a ověřování: Žadatel poskytne výpočet CDVchronický produktu. Tabulka pro výpočet hodnoty CDV je k dispozici na internetových stránkách ekoznačky EU.

Hodnoty parametrů DF a TF jsou uvedeny v seznamu DID (databáze složek detergentů). Jestliže látka není uvedena v seznamu DID, vypočítají se tyto parametry na základě pokynů popsaných v seznamu DID části B a připojí se související dokumentace.

Kritérium 2 – Biologická rozložitelnost

a) Biologická rozložitelnost povrchově aktivních látek

Všechny povrchově aktivní látky musí být biologicky rozložitelné v aerobních a anaerobních podmínkách.

b) Biologická rozložitelnost organických látek

Obsah všech organických látek v produktu, které jsou aerobně biologicky nerozložitelné (nejsou snadno biologicky rozložitelné) (aNBO), a obsah anaerobně biologicky nerozložitelných látek (anNBO), nesmí překročit tyto mezní hodnoty:

aNBO

Typ produktu (g/l mycího roztoku)	Měkká voda	Středně tvrdá voda	Tvrdá voda
Typ produktu (g/l mycího roztoku)	0–6 °dH	7–13 °dH	> 14 °dH
Prostředky na předmytí	0,4	0,4	0,4
Mycí prostředky do myček nádobí/Vícesložkový systém	0,4	0,4	0,4
Prostředky na oplachování	0,04	0,04	0,04

anNBO

Typ produktu (g/l mycího roztoku)	Měkká voda	Středně tvrdá voda	Tvrdá voda
Typ produktu (g/l mycího roztoku)	0–6 °dH	7–13 °dH	> 14 °dH
Prostředky na předmytí	0,4	0,4	0,4
Mycí prostředky do myček nádobí/Vícesložkový systém	0,6	1,0	1,5
Prostředky na oplachování	0,04	0,04	0,04

Posuzování a ověřování: Žadatel k produktu poskytne dokumentaci o biologické rozložitelnosti povrchově aktivních látek a výpočet aNBO a anNBO. Tabulka pro výpočet hodnot aNBO a anNBO je k dispozici na internetových stránkách ekoznačky EU.

U povrchově aktivních látek a hodnot aNBO a anNBO by se mělo vycházet ze seznamu DID. U přidaných látek, které nejsou uvedeny v seznamu DID, se předkládají příslušné informace z literatury nebo jiných zdrojů nebo výsledky vhodných zkoušek dokládající, že látky jsou aerobně nebo anaerobně biologicky rozložitelné, jak je popsáno v dodatku I.

Upozorňujeme, že TAED (tetraacetylethylendiamin) by se měl považovat za anaerobně biologicky rozložitelný.

Pokud není dokumentace podle výše uvedených požadavků k dispozici, látka nemusí splňovat požadavek na anaerobní rozložitelnost v případě, že je splněna jedna z těchto tří možností a že se nejedná o povrchově aktivní látku:

1.	látka je snadno rozložitelná a má nízkou adsorpci (A < 25 %) nebo

2.	látka je snadno rozložitelná a má vysokou desorpci (D > 75 %) nebo

3.	látka je snadno rozložitelná a není bioakumulativní.

Zkoušky adsorpce/desorpce lze provádět podle pokynů OECD 106.

Kritérium 3 – Vyloučené nebo omezené látky a směsi

a) Výslovně vyloučené látky

Produkt nesmí obsahovat následující přidané látky ani jako součást složení ani jako součást jakékoli směsi obsažené ve složení:

—	EDTA (ethylendiamintetraoctová kyselina)

—	vonné látky

—	reaktivní sloučeniny chloru

—	APEO (alkylfenolethoxyláty) a APD (alkyfenol a jeho deriváty)

Posuzování a ověřování: Žadatel poskytne úplné a podepsané prohlášení o shodě.

b) Nebezpečné látky a směsi

Podle čl. 6 odst. 6 nařízení (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU nesmí produkt ani žádná jeho část obsahovat látky, které splňují kritéria pro klasifikaci pomocí níže uvedených standardních vět o nebezpečnosti nebo vět označujících specifickou rizikovost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (2) nebo směrnice Rady 67/548/EHS (3), ani nesmí obsahovat látky uvedené v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006. Níže uvedené věty označující specifickou rizikovost se obecně vztahují na látky. Nelze-li získat informace o látkách, použijí se klasifikační pravidla pro směsi.

Seznam standardních vět o nebezpečnosti:

Standardní věta o nebezpečnosti (4)	Věta označující specifickou rizikovost (5)
H300 Při požití může způsobit smrt	R28
H301 Toxický při požití	R25
H304 Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt	R65
H310 Při styku s kůží může způsobit smrt	R27
H311 Toxický při styku s kůží	R24
H330 Při vdechování může způsobit smrt	R23/26
H331 Toxický při vdechování	R23
H340 Může vyvolat genetické poškození	R46
H341 Podezření na vyvolání genetického poškození	R68
H350 Může vyvolat rakovinu	R45
H350i Může vyvolat rakovinu při vdechování	R49
H351 Podezření na vyvolání rakoviny	R40
H360F Může poškodit reprodukční schopnost	R60
H360D Může poškodit plod v těle matky	R61
H360FD Může poškodit reprodukční schopnost. Může poškodit plod v těle matky	R60/61/60-61
H360Fd Může poškodit reprodukční schopnost. Podezření na poškození plodu v těle matky	R60/63
H360Df Může poškodit plod v těle matky. Podezření na poškození reprodukční schopnosti	R61/62
H361f Podezření na poškození reprodukční schopnosti	R62
H361d Podezření na poškození plodu v těle matky	R63
H361fd Podezření na poškození reprodukční schopnosti. Podezření na poškození plodu v těle matky.	R62-63
H362 Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka.	R64
H370 Způsobuje poškození orgánů	R39/23/24/25/26/27/28
H371 Může způsobit poškození orgánů	R68/20/21/22
H372 Způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici	R48/25/24/23
H373 Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici	R48/20/21/22
H400 Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R50-53
H411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R51-53
H412 Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R52-53
H413 Může vyvolat dlouhodobé škodlivé účinky pro vodní organismy	R53
EUH059 Nebezpečný pro ozonovou vrstvu	R59
EUH029 Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou	R29
EUH031 Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami	R31
EUH032 Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami	R32
EUH070 Toxický při styku s očima	R39-41
Senzibilizující látky
H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43

Toto kritérium se vztahuje také na známé produkty rozkladu, jako je formaldehyd ze sloučenin, které jej uvolňují.

Látky nebo směsi, které zpracováním mění své vlastnosti takovým způsobem, že zjištěné riziko již nehrozí (např. nejsou již biologicky dostupné nebo procházejí chemickou přeměnou), jsou z výše uvedeného požadavku vyňaty.

Konečný produkt nesmí být označen výše uvedenými standardními větami o nebezpečnosti.

Výjimky

Z tohoto požadavku jsou výslovně vyňaty tyto látky:

Povrchově aktivní látky < 15 % v konečném produktu	H400 Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
Biocidy používané pro účely konzervace (*2) (pouze pro tekutiny s pH mezi 2 a 12 a nejvýše 0,10 % hmotnostních aktivního materiálu)	H331: Toxický při vdechování	R23
	H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
	H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43
	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
Enzymy (*3)	H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
	H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43
	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
NTA (nitrilotriacetáty) jako nečistota v MGDA a GLDA (*4)	H351: Podezření na vyvolání rakoviny	R40

Posuzování a ověřování: Žadatel prokáže soulad s tímto kritériem tím, že ke každé přidané látce poskytne prohlášení o tom, že nebyla zařazena do žádné z tříd nebezpečnosti odpovídajících standardním větám o nebezpečnosti podle výše uvedeného seznamu v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008, pokud to lze stanovit alespoň z informací splňujících požadavky uvedené v příloze VII nařízení (ES) č. 1907/2006. Prohlášení musí být doloženo souhrnem informací o příslušných vlastnostech spojených s větami o nebezpečnosti uvedenými v seznamu výše, a to s mírou podrobnosti stanovenou v oddíle 10, 11 a 12 přílohy II nařízení (ES) č. 1907/2006 (Pokyny pro sestavení bezpečnostních listů).

Informace o inherentních vlastnostech látek mohou být získávány i jinak než zkouškami, například alternativními metodami, jako jsou metody in vitro, modely kvantitativních vztahů mezi strukturou a aktivitou nebo s využitím sdružování nebo analogického přístupu v souladu s přílohou XI nařízení (ES) č. 1907/2006. Sdílení příslušných údajů se velmi doporučuje.

Poskytnuté informace se musí vztahovat na ty formy nebo skupenství příslušné látky nebo směsi, které se používají v konečném produktu.

U látek uvedených v přílohách IV a V nařízení REACH, na které se nevztahuje povinnost registrace podle čl. 2 odst. 7 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), bude prohlášení v tomto smyslu postačovat ke splnění výše uvedených požadavků.

c) Látky uvedené podle čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006

U látek identifikovaných jako látky, které vzbuzují mimořádné obavy, a zařazených do seznamu podle článku 59 nařízení (ES) č. 1907/2006, které jsou přítomny ve směsích v koncentraci vyšší než 0,010 %, nelze udělit výjimku ze zákazu stanoveného v čl. 6 odst. 6 nařízení (ES) č. 66/2010.

Posuzování a ověřování: Seznam látek identifikovaných jako látky vzbuzující mimořádné obavy a zařazených do seznamu látek pro případné zahrnutí podle článku 59 nařízení (ES) č. 1907/2006 je na této internetové adrese: http://echa.europa.eu/chem_data/authorisation_process/candidate_list_table_en.asp

Musí být zohledněn seznam platný k datu podání žádosti. Žadatel musí příslušnému subjektu poskytnout přesné složení produktu. Žadatel musí dále poskytnout prohlášení o shodě s tímto kritériem spolu se související dokumentací, jako jsou prohlášení o shodě podepsaná dodavateli materiálů a kopie příslušných bezpečnostních listů pro látky nebo směsi.

d) Přidané látky se zvláštním omezením – biocidy

Produkt může obsahovat biocidy pouze za účelem uchování produktu, a to v množství odpovídajícím tomuto jedinému účelu. Omezení se netýká povrchově aktivních látek, které také mohou mít biocidní vlastnosti.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží kopie materiálových bezpečnostních listů veškerých použitých biocidů spolu s informacemi o jejich přesné koncentraci v produktu. Výrobce nebo dodavatel biocidů poskytne informace o dávkách nutných k uchování produktu.

ii)	Je zakázáno prohlašovat nebo naznačovat na obalu nebo jinak sdělovat, že produkt má antimikrobiální nebo desinfekční účinek. Posuzování a ověřování: Žadatel předloží příslušnému subjektu texty a grafická ztvárnění použité na každém typu obalu a/nebo vzorek každého odlišného typu obalu.

iii)

Produkt může obsahovat biocidy za předpokladu, že nejsou bioakumulativní. Biocidy se nepovažují za bioakumulativní, je-li BCF < 100 nebo log Kow < 3,0. Jestliže jsou k dispozici obě hodnoty, tj. BCF i log Kow, použije se nejvyšší naměřená hodnota BCF.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží kopie materiálových bezpečnostních listů veškerých použitých biocidů spolu s údaji o hodnotách jejich biokoncentračního faktoru (BCF) a/nebo log Kow.

e) Barvicí činidla

Barvicí činidla povolená v produktu nesmí být bioakumulativní. V případě barvicích činidel povolených pro použití v potravinách není nutné předkládat dokumentaci o bioakumulativním potenciálu. Barvicí činidlo se nepovažuje za bioakumulativní, je-li BCF < 100 nebo log Kow < 3,0. Jestliže jsou k dispozici obě hodnoty, tj. BCF i log Kow, použije se nejvyšší naměřená hodnota BCF.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží kopie materiálových bezpečnostních listů veškerých použitých barviv nebo dokumentaci dokládající, že je barvicí činidlo schváleno pro použití v potravinách.

f) Enzymy

Enzymy musí být kapalné nebo granulované, bezprašné. Enzymy nesmí obsahovat zbytky mikroorganismů z výroby.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží kopie materiálových bezpečnostních listů veškerých použitých enzymů spolu s dokumentací dokládající, že enzymy neobsahují zbytky mikroorganismů.

g) Fosfor

Celkové množství fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu nesmí překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce, přepočítané na gramy fosforu na litr vody.

Pro výpočet fosforu se použije nejvyšší doporučená dávka.

Typ produktu Fosfor (P g/l vody)	Měkká voda	Středně tvrdá voda	Tvrdá voda
Typ produktu Fosfor (P g/l vody)	0–6 °dH	7–13 °dH	> 14 °dH
Prostředky na předmytí	0,08	0,08	0,08
Detergenty	0,15	0,30	0,50
Prostředky na oplachování	0,02	0,02	0,02
Vícesložkový systém	0,17	0,32	0,52

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží dokumentaci dokládající, že je dodržena mezní hodnota v tabulce výše.

Kritérium 4 – Požadavky na obal

a) Poměr hmotnost/užitek (WUR)

Poměr hmotnost/užitek (WUR) produktu nesmí překročit tyto hodnoty:

Typ produktu	WUR
Typ produktu	0–6 °dH	7–13 °dH	> 14 °dH
Práškové (g/l mycího roztoku)	0,8	1,4	2,0
Tekuté (g/l mycího roztoku)	1,0	1,8	2,5

WUR se vypočítává pouze pro primární obal (včetně víček, zátek a ručních pumpiček/postřikovačů) podle níže uvedeného vzorce:

Kde:

Wi	=	hmotnost balicí složky „i“, případně včetně štítku (v gramech).
Ui	=	hmotnost nerecyklovaného (původního) materiálu balicí složky „i“ (v gramech). Pokud je podíl recyklovaného materiálu v balicí složce 0 %, pak Ui = Wi.
Di	=	počet funkčních jednotek obsažených v balicí složce „i“. Funkční jednotka = dávka v g/l na litr mycího roztoku.
ri	=	počet opětovných použití, tj. počet, kolikrát je balicí složka „i“ použita k témuž účelu prostřednictvím vratného systému nebo opakovaného plnění. Pokud se obal znovu ke stejnému účelu nepoužívá, pak r = l. Jestliže se obal opětovně používá, je „r“ stanoveno na hodnotu 1, pokud žadatel nedoloží vyšší číslo.

Výjimky

Plastové/papírové/lepenkové obaly obsahující více než 80 % recyklovaného materiálu nebo více než 80 % plastů z obnovitelných zdrojů jsou z tohoto požadavku vyjmuty.

Obal se považuje za recyklovaný, pokud suroviny použité na výrobu obalu byly sebrány od výrobců obalů ve fázi distribuce nebo spotřeby. Jestliže je surovina průmyslovým odpadem z výrobního procesu výrobce, který materiál produkuje, pak se tento materiál nepovažuje za recyklovaný.

Posuzování a ověřování: Žadatel poskytne výpočet WUR produktu. Tabulka pro tento výpočet je k dispozici na webových stránkách ekoznačky EU. Žadatel předloží vyplněné a podepsané prohlášení o tom, kolik je v obalu obsaženo recyklovaného materiálu nebo materiálu z obnovitelných zdrojů. Pro schválení obalu, který je možno znovu naplnit, musí žadatel a/nebo maloobchodník doložit, že náhradní náplně bude/je možné na trhu koupit.

b) Plastové obaly

K výrobě plastových obalů se smí použít pouze ftaláty, které byly v okamžiku podání žádosti posouzeny z hlediska nebezpečnosti a které nebyly klasifikovány podle kritéria 3b) (a kombinací v něm uvedených možností).

Aby bylo možné určit, které části obalu jsou určené k recyklaci, musí být plastové části primárního obalu označeny v souladu s normou DIN 6120 částí 2 nebo rovnocennou normou. Na víčka a pumpičky se tento požadavek nevztahuje.

Posuzování a ověřování: Žadatel poskytne úplné a podepsané prohlášení o shodě.

Kritérium 5 – Mycí účinek (vhodnost k použití)

Účinek a účinnost produktu musí být uspokojivé. Produkt musí splňovat požadavky uživatelského testu nebo interních zkoušek v souladu s dodatkem II.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží příslušnému subjektu podrobný protokol o zkoušce včetně informací/dokumentů. Viz dodatek II.

Kritérium 6 – Automatické dávkovací systémy

Vícesložkové systémy musí být nabízeny spolu s automatickým a regulovatelným dávkovacím systémem.

Aby se u automatických dávkovacích systémů zajistilo správné dávkování, musí být součástí běžné praxe výrobce/dodavatele návštěvy u odběratele. Návštěvy se provádí ve všech zařízeních odběratele nejméně jednou ročně během období platnosti povolení; součástí návštěv musí být kalibrace dávkovače. Návštěvy u odběratele může provádět i třetí strana.

Ve výjimečných případech mohou být návštěvy u odběratele prominuty, pokud je návštěva z důvodu vzdálenosti a způsobu dodání neproveditelná.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží popis toho, za co odpovídá, jak často vykonává návštěvy u odběratelů a co je jejich náplní.

Kritérium 7 – Informace pro uživatele – informace uvedené na ekoznačce EU

a) Informace uvedené na obalu produktu/informačním listě

Na obalu a/nebo v informačním listě produktu musí být uvedena tato doporučení:

—	Dávkujte podle míry zašpinění a podle tvrdosti vody. Dodržujte pokyny k dávkování.

—	Používáním tohoto produktu označeného ekoznačkou EU v souladu s doporučeným dávkováním přispíváte k omezení znečisťování vody a k omezení vzniku odpadů.

b) Informace uvedené na ekoznačce EU

Logo by mělo být viditelné a čitelné. Používání ekoznačky EU je chráněno primárními právními předpisy EU. Na produktu musí být uvedeno registrační/licenční číslo ekoznačky EU, musí být dobře čitelné a viditelné.

Volitelný štítek s textovým polem obsahuje tento text:

—	Snížený dopad na vodní ekosystémy

—	Omezené množství nebezpečných látek

—	Provedeny zkoušky účinku

Pokyny pro používání volitelného štítku s textovým polem jsou k dispozici v „Pokynech pro používání loga ekoznačky“ (Guidelines for use of the Ecolabel logo) na těchto internetových stránkách: http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/documents/logo_guidelines.pdf

Posuzování a ověřování (a–b): Žadatel předloží ukázku etikety produktu a/nebo produktového listu spolu s prohlášením o shodě s tímto kritériem. Tvrzení o produktu musí být dokumentováno v odpovídajících protokolech o zkoušce.

(*1) Číslo DID je číslo přidané látky v seznamu DID (seznam „databáze složek detergentů“) a používá se pro určení shody s kritérii 1 a 2.

(1) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.

(3) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1.

(4) Nařízení (ES) č. 1272/2008.

(5) Směrnice 67/548/EHS s přizpůsobením registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) podle směrnice 2006/121/ES a směrnice 1999/45/ES v platném znění.

(*2) Výjimka platí pouze pro kritérium 3b). Biocidy musí splňovat kritérium 3d).

(*3) Včetně stabilizátorů a jiných pomocných látek v přípravcích.

(*4) V koncentracích nižších než 1,0 % v surovině, pokud je celková koncentrace v konečném produktu nižší než 0,10 %.

Dodatek I

Seznam databáze složek detergentů (DID)

Seznam DID (část A) je seznam obsahující informace o toxicitě pro vodní organismy a biologické rozložitelnosti přidaných látek typicky používaných ve složení detergentů. Seznam obsahuje informace o toxicitě a biologické rozložitelnosti řady látek používaných v mycích, pracích a čisticích prostředcích. Seznam není vyčerpávající, ale v části B seznamu DID jsou uvedeny pokyny k určení příslušných parametrů výpočtu pro látky neuvedené v seznamu (například faktor toxicity (TF) a faktor rozkladu (DF), které se používají pro výpočet kritického objemu zředění). Seznam je obecným zdrojem informací a látky uvedené v seznamu DID nejsou automaticky schvalovány pro použití v produktech s ekoznačkou EU. Seznam DID (část A a B) je k dispozici na internetových stránkách ekoznačky EU.

U látek bez údajů o toxicitě pro vodní organismy a o biologické rozložitelnosti lze pro posouzení TF a DF použít analogická složení podobných látek. Takováto analogická složení musí schválit příslušný subjekt udělující licenci na ekoznačku EU. Případně se použije přístup pro nejméně příznivý scénář s níže uvedenými parametry:

Přístup pro nejméně příznivý scénář:

	Akutní toxicita			Chronická toxicita			Rozklad
Přidaná látka	LC50/EC50	SF(akutní)	TF(akutní)	NOEC (*1)	SF(chronická) (*1)	TF(chronická)	DF	Aerobní	Anaerobní
„Název“	1 mg/l	10 000	0,0001			0,0001	1	P	N

Dokumentace o snadné biologické rozložitelnosti

Pro snadnou biologickou rozložitelnost se použijí tyto zkušební metody:

Do 1. prosince 2010 a během přechodného období od 1. prosince 2010 do 1. prosince 2015:

Zkušební metody pro snadnou biologickou rozložitelnost stanovené ve směrnici 67/548/EHS, zejména metody popsané v příloze V části C4 této směrnice nebo jim rovnocenné zkušební metody OECD 301 A–F či jim rovnocenné zkoušky ISO.

Zásada desetidenní lhůty se nepoužije pro povrchově aktivní látky. Úrovně pro schválení jsou 70 % u zkoušek uvedených v příloze V částech C4-A a C4-B směrnice 67/548/EHS (a jim rovnocenných zkoušek OECD 301 A a E a rovnocenných zkoušek ISO) a 60 % u zkoušek C4-C, D, E a F (a jim rovnocenných zkoušek OECD 301 B, C, D a F a rovnocenných zkoušek ISO).

2)	Po 1. prosinci 2015 a během přechodného období od 1. prosince 2010 do 1. prosince 2015: Zkušební metody stanovené v nařízení (ES) č. 1272/2008.

Prokázání anaerobní biologické rozložitelnosti

Referenční zkouškou pro anaerobní biologickou rozložitelnost je zkouška EN ISO 11734, ECETOC č. 28 (červen 1988), OECD 311 nebo rovnocenná zkušební metoda s požadavkem 60 % konečné rozložitelnosti za anaerobních podmínek. Aby se prokázalo, že za daných podmínek bylo dosaženo 60 % konečné rozložitelnosti, mohou být rovněž použity zkušební metody uměle vytvářející podmínky ve vhodném anaerobním prostředí.

Extrapolace pro látky neuvedené v seznamu DID

V případě přidaných látek, které nejsou uvedeny v seznamu DID, lze použít následující postup k zajištění nezbytného prokázání anaerobní biologické rozložitelnosti:

Použít přiměřenou extrapolaci. Použijte výsledky zkoušek získané u jedné suroviny k odhadnutí mezní anaerobní rozložitelnosti strukturálně podobných povrchově aktivních látek. Pokud byla potvrzena anaerobní biologická rozložitelnost pro povrchově aktivní látku (nebo skupinu homologů) podle seznamu DID, lze předpokládat, že podobný typ povrchově aktivní látky je také anaerobně biologicky rozložitelný (například C12-15 A 1-3 EO sulfát (DID č. 8) je anaerobně biologicky rozložitelný a podobnou anaerobní biologickou rozložitelnost lze předpokládat pro C12-15 A 6 EO sulfát). Pokud byla u povrchově aktivní látky potvrzena anaerobní biologická rozložitelnost pomocí odpovídající zkušební metody, lze předpokládat, že podobný typ povrchově aktivní látky je také anaerobně biologicky rozložitelný (například údaje z literatury potvrzující anaerobní biologickou rozložitelnost povrchově aktivních látek, které patří do skupiny alkylester amonných solí, lze použít k prokázání podobné anaerobní biologické rozložitelnosti jiných kvartérních amonných solí, které obsahují esterové vazby v alkylovém řetězci (alkylových řetězcích)).

2)	Provést screeningovou zkoušku na anaerobní rozložitelnost. Je-li nutné nové zkoušení, proveďte screeningovou zkoušku s použitím EN ISO 11734, ECETOC č. 28 (červen 1988), OECD 311 nebo rovnocenné metody.

Provést zkoušku rozložitelnosti s nízkou dávkou. Je-li nutné nové zkoušení a v případě pokusných problémů při screeningové zkoušce (například inhibice v důsledku toxicity zkušební látky), opakujte zkoušení s použitím nízké dávky povrchově aktivní látky a sledujte rozklad podle měření 14C nebo chemických analýz. Zkoušení s nízkými dávkami lze provádět s použitím OECD 308 (srpen 2000) nebo rovnocenné metody.

(*1) Pokud nebyly zjištěny přijatelné údaje o chronické toxicitě, zůstávají tyto sloupce prázdné. V takovém případě se TF(chronická) rovná TF(akutní).

Dodatek II

Mycí účinek (vhodnost k použití)

a) Interní zkoušky

Zkušební laboratoři výrobce se může povolit provádět zkoušky dokumentující účinnost, pokud jsou splněny tyto dodatečné požadavky.

—	Organizace udělující ekoznačku musí mít možnost monitorovat průběh zkoušek.

—	Organizace udělující ekoznačku musí mít přístup ke všem údajům o produktu.

—	Provedení zkoušky účinnosti musí být popsáno v systému kontroly jakosti.

Žadatel musí předložit dokumentaci prokazující, že produkt byl zkoušen za reálných podmínek:

a)	zašpinění nádobí skvrnami, které jsou reprezentativní pro druh zašpinění očekávaný v místě, kde budou produkty uváděny na trh;

b)	doporučeného dávkování a odpovídající tvrdosti vody při nejnižší doporučené teplotě mytí.

Žadatel musí předložit dokumentaci prokazující:

—	schopnost produktu odstranit zašpinění z nádobí,

—	schopnost produktu nádobí usušit.

Zkoušený produkt musí být zkoušen v porovnání s referenčním produktem. Referenčním produktem může být zavedený produkt na trhu a zkoušený produkt musí být alespoň tak účinný jako referenční.

b) Uživatelský test

Odpovědi musí zaslat alespoň pět zkušebních středisek představujících namátkový výběr zákazníků.

Postup a dávkování musí odpovídat doporučení výrobce.

Testovací období musí probíhat alespoň 4 týdny s nejméně 400 testovacími cykly.

Každé zkušební středisko musí posoudit účinnost produktu nebo vícesložkového systému prostřednictvím odpovědí na otázky týkající se těchto (nebo podobně formulovaných) aspektů:

—	schopnost produktu odstranit zašpinění z nádobí,

—	schopnost produktu nádobí usušit,

—	spokojenost respondenta s dohodnutými návštěvami u odběratele.

Odpovědi musí být odstupňovány nejméně do tří úrovní, například „nedostatečně účinný“, „dostatečně účinný“ či „velmi účinný“. Pokud jde o způsob vyjádření spokojenosti zkušebního střediska s návštěvami u odběratele, kategorie musí být „nespokojen“, „spokojen“ a „velmi spokojen“.

Alespoň 80 % respondentů musí produkt ohodnotit jako dostatečně účinný nebo velmi účinný ve všech bodech (viz bod 4) a musí být spokojeno nebo velmi spokojeno s návštěvami u odběratele.

Musí být uvedeny všechny primární údaje z testu.

Postup testování musí být podrobně popsán.

24.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 326/38

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 14. listopadu 2012,

kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU pracím prostředkům používaným v průmyslu a institucích

(oznámeno pod číslem C(2012) 8055)

(Text s významem pro EHP)

(2012/721/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro ekoznačku Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 66/2010 stanoví, že ekoznačku EU lze udělit produktům s menším dopadem na životní prostředí během celého jejich životního cyklu.

(2)	Nařízení (ES) č. 66/2010 stanoví, že zvláštní kritéria pro udělování ekoznačky EU jsou stanovena podle skupin produktů.

(3)	Kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování by měly být platné čtyři roky ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.

(4)	Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 16 nařízení (ES) č. 66/2010,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Skupina produktů „prací prostředky používané v průmyslu a institucích“ zahrnuje detergenty k použití jako prací prostředky pro profesní uživatele v průmyslu a v institucích.

Skupina produktů zahrnuje vícesložkové systémy tvořené více než jednou složkou použitou k vytvoření kompletního detergentu nebo pracího programu pro automatický dávkovací systém.

Skupina produktů nezahrnuje produkty, které slouží k dosažení vlastností textilu, jako jsou hydrofobnost, nepromokavost nebo nehořlavost atd. Skupina produktů rovněž nezahrnuje produkty, které se dávkují pomocí nosiče z látky, oděvů nebo jiných materiálů, ani pomocné prací přípravky používané bez následného praní, jako jsou odstraňovače skvrn na koberce a čalouněný nábytek.

Prací prostředky pro domácnosti jsou z této skupiny produktů vyloučeny.

Článek 2

Aby byla pracímu prostředku udělena ekoznačka EU podle nařízení (ES) č. 66/2010, musí spadat do skupiny produktů „prací prostředky používané v průmyslu a institucích“ definované v článku 1 tohoto rozhodnutí a musí splňovat kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování stanovené v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Kritéria pro skupinu produktů „prací prostředky používané v průmyslu a institucích“, jakož i související požadavky na posuzování a ověřování platí čtyři roky od data přijetí tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Pro správní účely se skupině produktů „prací prostředky používané v průmyslu a institucích“ přiděluje číselný kód „039“.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 14. listopadu 2012.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise

(1) Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1.

PŘÍLOHA

RÁMCOVÝ PLÁN

Cíle kritérií

Cílem těchto kritérií je zejména podporovat produkty, které mají menší dopad na vodní ekosystémy, obsahují omezené množství nebezpečných látek a jejichž účinek byl vyzkoušen. Cílem kritérií je také snížit spotřebu energie při praní podporou produktů, které jsou účinné při nižších teplotách.

KRITÉRIA

Kritéria jsou stanovena pro každý z následujících aspektů:

1.	Informace o produktu a dávkování

2.	Toxicita pro vodní organismy: kritický objem zředění (CDV)

3.	Biologická rozložitelnost

4.	Vyloučené nebo omezené látky a směsi

5.	Požadavky na balení

6.	Prací účinek (vhodnost k použití)

7.	Automatické dávkovací systémy

8.	Informace pro uživatele - informace uvedené na ekoznačce EU

1) Posuzování a ověřování

a) Požadavky

Zvláštní požadavky na posuzování a ověřování jsou uvedeny u každého kritéria.

Zkoušky by měly provádět pokud možno laboratoře, které splňují obecné požadavky normy EN ISO 17025 nebo normy jí rovnocenné.

V případě potřeby mohou být použity jiné zkušební metody než metody určené pro každé kritérium, pokud je příslušný subjekt posuzující žádost uzná za rovnocenné.

V případě potřeby mohou příslušné subjekty vyžadovat doplňující dokumentaci a mohou provést nezávislá ověřování.

b) Prahové hodnoty měření

Biocidy, barvicí činidla a vonné látky musí kritéria splňovat bez ohledu na jejich koncentraci.

Látky splňující výše uvedenou prahovou hodnotu se označují jako „přidané látky“.

U všech produktů musí ekologická kritéria splňovat nejvyšší celková doporučená dávka pro konkrétní stupeň zašpinění. Pokud je dávka určena jako rozpětí, pro posouzení kritérií se použije dávkování pro nejméně příznivý scénář.

2) Funkční jednotka

Funkční jednotka pro tuto skupinu produktů je vyjádřena v g/kg prádla (gramy na kilogram prádla).

Požadavky týkající se posuzování a ověřování funkční jednotky:

Příslušnému subjektu musí být předloženo úplné složení produktu včetně obchodního názvu, chemického názvu, čísla CAS, čísla DID (*1), přidaného množství včetně vody a bez vody a účinek a formy všech přidaných látek v produktu (bez ohledu na koncentraci). Příslušnému subjektu se předloží ukázka etikety, včetně doporučeného dávkování.

Příslušnému subjektu se předloží bezpečnostní listy pro každou přidanou látku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (1).

Seznam DID část A a část B je k dispozici na internetových stránkách ekoznačky EU:

http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/documents/did_list/didlist_part_a_en.pdf

http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/documents/did_list/didlist_part_b_en.pdf

KRITÉRIA PRO UDĚLOVÁNÍ EKOZNAČKY EU

Kritérium 1 – Informace o produktu a dávkování

Doporučená celková dávka na jeden kilogram prádla v závislosti na stupni zašpinění a tvrdosti vody je uvedena v g/kg prádla nebo ml/kg prádla. U všech produktů ve vícesložkovém systému se kritéria hodnotí pro případ dávky odpovídající nejméně příznivému scénáři.

Příklady stupně zašpinění:

Mírné

Střední

Silné

Hotely: lůžkoviny a ručníky atd. (ručníky je možné považovat za silně zašpiněné)

Navíjecí látkové ručníky.

Pracovní oděvy: instituce/maloobchodní prodej/služby atd.

Restaurace: ubrusy, ubrousky atd.

Hadry na podlahu a rohožky.

Pracovní oděvy: průmysl/kuchyně/zpracování masa atd.

Kuchyňský textil: oděvy, utěrky atd.

Instituce, jako jsou např. nemocnice: lůžkoviny, povlečení, oděvy pro pacienty, lékařské pláště nebo uniformy atd.

Musí být předložen název produktu nebo v případě vícesložkového systému seznam všech produktů, z kterých se tento systém skládá, spolu s doporučením pro tvrdost vody (měkká, střední, tvrdá) a příslušný stupeň zašpinění.

Žadatel musí doložit soulad s kritérii 2, 3 a 6 u všech názvů produktů.

Posuzování a ověřování: Žadatel poskytne název produktu nebo v případě vícesložkového systému seznam všech produktů, z kterých se tento systém skládá, přesné složení produktu (produktů) a značku nebo etiketu včetně pokynů k dávkování podle tří stupňů zašpinění a tvrdosti vody. U všech produktů se uvádí hustota (g/ml) (buď na obalu, nebo v bezpečnostním listu).

Kritérium 2 - Toxicita pro vodní organismy: kritický objem zředění (CDV)

Kritický objem zředění (CDVchronický) produktu nesmí překročit tyto limity:

Měkká voda (0–6 °dH)	CDVchronický (l/kg prádla)
Typ produktu/Stupeň zašpinění	Mírné	Střední	Silné
Práškový	30 000	40 000	50 000
Tekutý	50 000	60 000	70 000
Vícesložkový systém	50 000	70 000	90 000

Středně tvrdá voda (7–13 °dH)	CDVchronický (l/kg prádla)
Typ produktu/Stupeň zašpinění	Mírné	Střední	Silné
Práškový	40 000	60 000	80 000
Tekutý	60 000	75 000	90 000
Vícesložkový systém	60 000	80 000	100 000

Tvrdá voda (> 14 °dH)	CDVchronický (l/kg prádla)
Typ produktu/Stupeň zašpinění	Mírné	Střední	Silné
Práškový	50 000	75 000	90 000
Tekutý	75 000	90 000	120 000
Vícesložkový systém	75 000	100 000	120 000

Kritický objem zředění (CDVchronický) se pro každou přidanou látku „i“ v produktu vypočítá z této rovnice:

Kde:

hmotnost	=	hmotnost přidané látky na doporučenou dávku
DF	=	faktor rozkladu
TF	=	faktor chronické toxicity látky uvedený v seznamu DID.

Do výpočtu CDV musí být zahrnuty také biocidy, barvicí činidla a vonné látky vyskytující se v produktu, i v případě koncentrace menší než 0,010 % (100 ppm).

Z důvodu rozkladu látek v průběhu pracího procesu se na následující látky vztahují samostatná pravidla:

—	peroxid vodíku (H2O2) – do výpočtu CDV se nezahrnuje,

—	peroctová kyselina – do výpočtu se zahrnuje jako octová kyselina.

Posuzování a ověřování: Žadatel poskytne výpočet CDVchronický produktu. Tabulka pro výpočet hodnoty CDV je k dispozici na internetových stránkách ekoznačky EU.

Kritérium 3 – Biologická rozložitelnost

a) Biologická rozložitelnost povrchově aktivních látek

Všechny povrchově aktivní látky musí být biologicky rozložitelné v aerobních podmínkách.

Všechny neiontové a kationtové povrchově aktivní látky musí být biologicky rozložitelné také v anaerobních podmínkách.

b) Biologická rozložitelnost organických látek

aNBO

Měkká voda (0–6 °dH)	aNBO (g/kg prádla)
Typ produktu/Stupeň zašpinění	Mírné	Střední	Silné
Práškový	0,70	1,10	1,40
Tekutý	0,50	0,60	0,70
Vícesložkový systém	1,25	1,75	2,50

Středně tvrdá voda (7–13 °dH)	aNBO (g/kg prádla)
Typ produktu/Stupeň zašpinění	Mírné	Střední	Silné
Práškový	1,10	1,40	1,75
Tekutý	0,60	0,70	0,90
Vícesložkový systém	1,75	2,50	3,75

Tvrdá voda (> 14 °dH)	aNBO (g/kg prádla)
Typ produktu/Stupeň zašpinění	Mírné	Střední	Silné
Práškový	1,40	1,75	2,20
Tekutý	0,70	0,90	1,20
Vícesložkový systém	2,50	3,75	4,80

anNBO

Měkká voda (0–6 °dH)	anNBO (g/kg prádla)
Typ produktu/Stupeň zašpinění	Mírné	Střední	Silné
Práškový	0,70	1,10	1,40
Tekutý	0,50	0,60	0,70
Vícesložkový systém	1,25	1,75	2,50

Středně tvrdá voda (7–13 °dH)	anNBO (g/kg prádla)
Typ produktu/Stupeň zašpinění	Mírné	Střední	Silné
Práškový	1,10	1,40	1,75
Tekutý	0,60	0,70	0,90
Vícesložkový systém	1,75	2,50	3,75

Tvrdá voda (> 14 °dH)	anNBO (g/kg prádla)
Typ produktu/Stupeň zašpinění	Mírné	Střední	Silné
Práškový	1,40	1,75	2,20
Tekutý	0,70	0,90	1,20
Vícesložkový systém	2,50	3,75	4,80

Upozorňujeme, že TAED (tetraacetylethylendiamin) by se měl považovat za anaerobně biologicky rozložitelný.

1.	látka je snadno rozložitelná a má nízkou adsorpci (A < 25 %) nebo

2.	látka je snadno rozložitelná a má vysokou desorpci (D > 75 %) nebo

3.	látka je snadno rozložitelná a není bioakumulativní.

Zkoušky adsorpce/desorpce lze provádět podle pokynů OECD 106.

Kritérium 4 - Vyloučené nebo omezené látky a směsi

a) Výslovně vyloučené látky

Produkt nesmí obsahovat následující látky ani jako součást složení ani jako součást jakékoli směsi obsažené ve složení:

—	fosfáty (fosfonáty nejsou kritériem 3 vyloučeny, ale omezeny)

—	APEO (alkylfenolethoxyláty) a ADP (alkyfenol a jeho deriváty)

—	EDTA (ethylendiamintetraoctová kyselina) a její soli

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení podložené podle potřeby prohlášeními výrobců látek, kterým potvrdí, že uvedené látky nejsou v produktu obsaženy.

b) Nebezpečné látky a směsi

Seznam standardních vět o nebezpečnosti:

Standardní věta o nebezpečnosti (4)	Věta označující specifickou rizikovost (5)
H300 Při požití může způsobit smrt	R28
H301 Toxický při požití	R25
H304 Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt	R65
H310 Při styku s kůží může způsobit smrt	R27
H311 Toxický při styku s kůží	R24
H330 Při vdechování může způsobit smrt	R23/26
H331 Toxický při vdechování	R23
H340 Může vyvolat genetické poškození	R46
H341 Podezření na vyvolání genetického poškození	R68
H350 Může vyvolat rakovinu	R45
H350i Může vyvolat rakovinu při vdechování	R49
H351 Podezření na vyvolání rakoviny	R40
H360F Může poškodit reprodukční schopnost	R60
H360D Může poškodit plod v těle matky	R61
H360FD Může poškodit reprodukční schopnost. Může poškodit plod v těle matky	R60/61/60-61
H360Fd Může poškodit reprodukční schopnost. Podezření na poškození plodu v těle matky	R60/63
H360Df Může poškodit plod v těle matky. Podezření na poškození reprodukční schopnosti	R61/62
H361f Podezření na poškození reprodukční schopnosti	R62
H361d Podezření na poškození plodu v těle matky	R63
H361fd Podezření na poškození reprodukční schopnosti. Podezření na poškození plodu v těle matky.	R62-63
H362 Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka.	R64
H370 Způsobuje poškození orgánů	R39/23/24/25/26/27/28
H371 Může způsobit poškození orgánů	R68/20/21/22
H372 Způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici	R48/25/24/23
H373 Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici	R48/20/21/22
H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R50-53
H411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R51-53
H412 Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R52-53
H413 Může vyvolat dlouhodobé škodlivé účinky pro vodní organismy	R53
EUH059 Nebezpečný pro ozonovou vrstvu	R59
EUH029 Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou	R29
EUH031 Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami	R31
EUH032 Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami	R32
EUH070 Toxický při styku s očima	R39-41
Senzibilizující látky
H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43

Toto kritérium se vztahuje také na známé produkty rozkladu, jako je formaldehyd ze sloučenin, které jej uvolňují.

Látky nebo směsi, které zpracováním mění své vlastnosti takovým způsobem, že zjištěné riziko již nehrozí (např. nejsou již biologicky dostupné, procházejí chemickou přeměnou), jsou z výše uvedeného požadavku vyňaty.

Konečný produkt nesmí být označen výše uvedenými standardními větami o nebezpečnosti.

Výjimky

Z tohoto požadavku jsou výslovně vyňaty tyto látky:

Povrchově aktivní látky < 20 % v konečném produktu	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
Biocidy používané pro účely konzervace (*2) (pouze pro tekutiny s pH mezi 2 a 12 a nejvýše 0,10 % hmotnostních aktivního materiálu)	H331: Toxický při vdechování	R23
	H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
	H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43
	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
Enzymy (*3)	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
	H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
	H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43
Bělicí katalyzátory (*3)	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
NTA (nitrilotriacetáty) jako nečistota v MGDA a GLDA (*4)	H351: Podezření na vyvolání rakoviny	R40

Poskytnuté informace se musí vztahovat na ty formy nebo skupenství příslušné látky nebo směsi, které se používají v konečném produktu.

c) Látky uvedené podle čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006

U látek identifikovaných jako látky vzbuzující mimořádné obavy a zařazených do seznamu podle článku 59 nařízení (ES) č. 1907/2006, které jsou přítomny ve směsích v koncentraci vyšší než 0,010 %, nelze udělit výjimku ze zákazu stanoveného v čl. 6 odst. 6 nařízení (ES) č. 66/2010.

d) Přidané látky se zvláštním omezením – vonné látky

Produkt nesmí obsahovat parfémy obsahující nitromošusy nebo polycyklické mošusy.

Každá přidaná látka použitá v produktu jako vonná látka musí být vyrobena podle doporučených pravidel Mezinárodního sdružení pro vonné látky (IFRA) a musí s ní být podle těchto pravidel zacházeno. Tato pravidla jsou k dispozici na internetových stránkách IFRA: http://www.ifraorg.org. Výrobce se musí řídit doporučeními norem IFRA, které se týkají zákazu, omezeného použití a zvláštních kritérií čistoty pro materiály.

Žádná z vonných látek, na které se vztahuje požadavek na oznámení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 (6) o detergentech (příloha VII) a které nevyloučilo již kritérium 4b), nesmí být v konečném produktu obsažena v množství ≥ 0,010 % (≥ 100 ppm).

Posuzování a ověřování: Žadatel poskytne podepsané prohlášení o shodě uvádějící množství vonných látek v produktu. Žadatel dále poskytne prohlášení od výrobce vonné látky uvádějící, jaké množství jednotlivých látek, které jsou uvedeny v příloze III části I směrnice Rady 76/768/EHS (7), je ve vonných látkách obsaženo.

e) Biocidy

ii)

Je zakázáno prohlašovat nebo naznačovat na obalu nebo jinak sdělovat, že produkt má antimikrobiální nebo desinfekční účinek.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží příslušnému subjektu texty a grafická ztvárnění použité na každém typu obalu a/nebo vzorek každého odlišného typu obalu.

iii)

f) Enzymy

Enzymy musí být kapalné nebo granulované, bezprašné. Enzymy nesmí obsahovat zbytky mikroorganismů z výroby.

Kritérium 5 – Požadavky na obal

a) Poměr hmotnost/užitek (WUR)

Poměr hmotnost/užitek (WUR) produktu nesmí překročit tyto hodnoty:

Typ produktu/Tvrdost vody	WUR (g/kg prádla)
Typ produktu/Tvrdost vody	Měkká voda	Středně tvrdá voda	Tvrdá voda
Práškový	1,5	2,0	2,5
Tekutý	2,0	2,5	3,0

WUR se vypočítává pouze pro primární obal a výpočet se provede pro každý produkt vícesložkového systému (včetně víček, zátek a ručních pumpiček/postřikovačů) podle níže uvedeného vzorce:

Kde:

Wi	=	hmotnost balicí složky „i“, případně včetně štítku (v gramech).
Ui	=	hmotnost nerecyklovaného (původního) materiálu balicí složky „i“ (v gramech). Pokud je podíl recyklovaného materiálu v balicí složce 0 %, pak Ui = Wi.
Di	=	počet funkčních jednotek obsažených v balicí složce „i“. Funkční jednotka = dávka v g/kg prádla. Je třeba zdůraznit, že ve výpočtu WUR se musí použít nejvyšší doporučená dávka pro každou tvrdost vody.
ri	=	počet opětovných použití, tj. počet, kolikrát je balicí složka „i“ použita k témuž účelu prostřednictvím vratného systému nebo opakovaného plnění. Pokud se obal znovu ke stejnému účelu nepoužívá, pak r = 1. Jestliže se obal opětovně používá, je „r“ stanoveno na hodnotu 1, pokud žadatel nedoloží vyšší číslo.

Výjimky

Plastové/papírové/lepenkové obaly obsahující více než 80 % recyklovaného materiálu nebo více než 80 % plastů z obnovitelných zdrojů jsou z tohoto požadavku vyjmuty.

Posuzování a ověřování: Žadatel poskytne výpočet WUR produktu pro každý produkt. Tabulka pro tento výpočet je k dispozici na internetových stránkách ekoznačky EU. Žadatel předloží vyplněné a podepsané prohlášení o tom, kolik je v obalu obsaženo recyklovaného materiálu nebo materiálu z obnovitelných zdrojů. Pro schválení obalu, který je možno znovu naplnit, musí žadatel a/nebo maloobchodník doložit, že náhradní náplně bude/je možné na trhu koupit.

b) Plastové obaly

K výrobě plastových obalů se smí použít pouze ftaláty, které byly v okamžiku podání žádosti posouzeny z hlediska nebezpečnosti a které nebyly klasifikovány podle kritéria 4b) (a kombinací v něm uvedených možností).

Posuzování a ověřování: Žadatel poskytne úplné a podepsané prohlášení o shodě.

Kritérium 6 - Prací účinek (vhodnost k použití)

Primární prací účinek detergentu, jako je schopnost odstranit zašpinění a skvrny, musí být zdokumentován výrobcem/žadatelem prostřednictvím záměrně zašpiněných testovacích oděvů, které jsou v průběhu zkoušky vyprány.

Zkoušku může provést externí nebo interní laboratoř splňující požadavky uvedené v Dodatku II písm. a). Zkouška se musí provádět za nejnižší doporučené teploty praní podle doporučeného dávkování a při odpovídající tvrdosti vody a stupni zašpinění prádla. Měření se musí provést s vypranými a nevypranými testovacími oděvy. Vyhodnocení výsledků zkoušky provede laboratoř a musí být jasně uvedeno v protokolu.

Měření vedlejších účinků, jako je bělící účinek, faktor bělení/poškození, obsah popela, zašednutí a usnadnění průtoku, se může provést například zkouškou pro opakované praní testovacích oděvů a analyzovat podle normy ISO 4312.

Ke zkoušce praní oděvů se může použít například:

—	WFK-PCMS-55 pro průmyslové praní, sestávající z 13 různých malých skvrn špíny (WFK-Cleaning Technology Research Institute, Německo),

—	EMPA 102, sestávající z 15 různých čerstvých skvrn (EMPA, Švýcarsko, Testovací materiály),

—	testovací oděvy DTI (Danish Technology Institute) pro průmyslové praní nebo ekvivalent.

Jako alternativní metoda k výše uvedeným laboratorním zkouškám může být k dokumentování účinnosti použit uživatelský test. Uživatelský test by měl splňovat požadavky stanovené v Dodatku II písm. b).

Pro laboratorní zkoušku i uživatelský test platí:

Zkoušený produkt musí být zkoušen v porovnání s referenčním produktem. Referenčním produktem může být zavedený produkt na trhu nebo v případě uživatelského testu produkt, který uživatel obvykle používá. Účinnost zkoušeného produktu musí být ve srovnání s referenčním produktem stejná nebo lepší.

Posuzování a ověřování: Žadatel musí předložit protokol o zkoušce dokládající, že produkt splňuje minimální požadavky definované ve vybrané zkoušce, viz také dodatek II písm. a) resp. b).

Kritérium 7 – Automatické dávkovací systémy

Vícesložkové systémy musí být nabízeny odběrateli spolu s automatickým a regulovatelným dávkovacím systémem.

Aby se u automatických dávkovacích systémů zajistilo správné dávkování, musí být součástí běžné praxe výrobce/dodavatele návštěvy u odběratele. Návštěvy se provádí ve všech zařízeních odběratele nejméně jednou ročně během období platnosti povolení; součástí návštěv musí být alespoň kalibrace dávkovače. Návštěvy u odběratelů může provádět i třetí strana.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží popis toho, za co odpovídá, jak často vykonává návštěvy u odběratelů a co je jejich náplní.

Kritérium 8 – Informace pro uživatele – informace uvedené na ekoznačce EU

a) Informace uvedené na obalu produktu/informačním listě

Na obalu a/nebo v informačním listě produktu musí být uvedena tato doporučení pro praní (nebo jejich ekvivalent). Doporučení pro praní musí zahrnovat příklady roztřídění textilu podle stupně zašpinění a musí obsahovat uvedený text:

—	Perte při nejnižší doporučené teplotě.

—	Perte vždy s nejvyšší vsázkou možnou pro daný druh textilu.

—	Řiďte se pokyny k dávkování a dávkujte podle tvrdosti vody a stupně zašpinění prádla.

—	Používáním tohoto produktu označeného ekoznačkou EU v souladu s doporučeným dávkováním přispíváte k omezení znečisťování vody, omezení vzniku odpadů a snížení spotřeby energie.

b) Prohlášení uvedená na obalu

Prohlášení na obalu musí být obecně doložena zkouškami účinku (například prohlášením o účinnosti při nízkých teplotách, prohlášením o odstranění určitých typů skvrn, prohlášením o výhodách pro určité druhy nebo barvy textilu nebo jinými prohlášeními o specifických vlastnostech/výhodách produktu):

—	Pokud se např. u produktu uvádí účinnost při 20 °C, zkouška účinku musí být provedena při teplotě 20 °C a nižší (a odpovídajícím způsobem pro jiná prohlášení o teplotách pod 40 °C).

—	Pokud se např. u produktu uvádí účinnost pro určité typy skvrn, musí to být podloženo zkouškou účinku.

c) Informace uvedené na ekoznačce EU

Volitelný štítek s textovým polem obsahuje tento text:

—	Snížený dopad na vodní ekosystémy

—	Omezené množství nebezpečných látek

—	Provedeny zkoušky účinku

Posuzování a ověřování (a–c): Žadatel předloží ukázku etikety produktu a/nebo produktového listu spolu s prohlášením o shodě s tímto kritériem. Tvrzení o produktu musí být dokumentováno v odpovídajících protokolech o zkoušce.

(*1) Číslo DID je číslo přidané látky v seznamu DID (seznam „databáze složek detergentů“) a používá se pro určení shody s kritérii 2 a 3. Viz dodatek č.1.

(1) Úř. věst. L 396, 30.12.2006.

(2) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.

(3) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1.

(4) Nařízení (ES) č. 1272/2008.

(5) Směrnice 67/548/EHS s přizpůsobením registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) podle směrnice 2006/121/ES a směrnice 1999/45/ES v platném znění.

(*2) Výjimka platí pouze pro kritérium 4b). Biocidy musí splňovat kritérium 4e).

(*3) Včetně stabilizátorů a jiných pomocných látek v přípravcích.

(*4) V koncentracích nižších než 1,0 % v surovině, pokud je celková koncentrace v konečném produktu nižší než 0,10 %.

(6) Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 1.

(7) Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 169.

Dodatek I

Seznam databáze složek detergentů (DID)

Přístup pro nejméně příznivý scénář:

	Akutní toxicita			Chronická toxicita			Rozklad
Přidaná látka	LC50/EC50	SF(akutní)	TF(akutní)	NOEC (*1)	SF(chronická) (*1)	TF(chronická)	DF	Aerobní	Anaerobní
„Název“	1 mg/l	10 000	0,0001			0,0001	1	P	N

Dokumentace o snadné biologické rozložitelnosti

Pro snadnou biologickou rozložitelnost se použijí tyto zkušební metody:

Do 1. prosince 2010 a během přechodného období od 1. prosince 2010 do 1. prosince 2015:

2)	Po 1. prosinci 2015 a během přechodného období od 1. prosince 2010 do 1. prosince 2015: Zkušební metody stanovené v nařízení (ES) č. 1272/2008.

Prokázání anaerobní biologické rozložitelnosti

Extrapolace pro látky neuvedené v seznamu DID

V případě přidaných látek, které nejsou uvedeny v seznamu DID, lze použít následující postup k zajištění nezbytného prokázání anaerobní biologické rozložitelnosti:

2)	Provést screeningovou zkoušku na anaerobní rozložitelnost. Je-li nutné nové zkoušení, proveďte screeningovou zkoušku s použitím EN ISO 11734, ECETOC č. 28 (červen 1988), OECD 311 nebo rovnocenné metody.

(*1) Pokud nebyly zjištěny přijatelné údaje o chronické toxicitě, zůstávají tyto sloupce prázdné. V takovém případě se TF(chronická) rovná TF(akutní).

Dodatek II

a) Laboratorní zkouška

Analytická laboratoř musí splňovat obecné požadavky v souladu s normou EN ISO 17025 nebo musí být analytickou laboratoří se správnou laboratorní praxí (GLP).

Žadatelova analytická laboratoř/analytické měření se může k provádění analýz a měření povolit, pokud:

—	příslušné orgány monitorují odběr vzorků a provádění analýz nebo

—	výrobce má systém kvality zahrnující provádění zkoušek a analýz, který je certifikovaný podle ISO 9001, nebo

—	výrobce může prokázat, že existuje soulad mezi první zkouškou, kterou provedla souběžně nezávislá zkušební instituce a vlastní laboratoř výrobce, a že výrobce odebírá vzorky v souladu s předepsaným plánem odběru vzorků.

Zkušební laboratoři výrobce se může povolit provádět zkoušky dokumentující účinnost, pokud jsou splněny tyto dodatečné požadavky:

—	Organizace udělující ekoznačku musí mít možnost monitorovat průběh zkoušek.

—	Organizace udělující ekoznačku musí mít přístup ke všem údajům o produktu.

—	Vzorky musí být pro zkušební laboratoř anonymní.

—	Provedení zkoušky účinnosti musí být popsáno v systému kontroly jakosti.

b) Uživatelský test

Odpovědi musí zaslat alespoň pět zkušebních středisek představujících výběr zákazníků.

Postup a dávkování musí odpovídat doporučení výrobce.

Testovací období musí probíhat alespoň 4 týdny.

Každé zkušební středisko musí zhodnotit použitelnost produktu nebo vícesložkového systému, dávkovatelnost, stlačitelnost, vymývání a rozpustnost.

a)	schopnost prát prádlo mírně, středně nebo silně zašpiněné;

b)	odstupňované hodnocení primárního pracího účinku, jako je odstranění špíny, schopnost odstranění skvrn a bělící účinek;

c)	hodnocení vedlejších pracích účinků, jako je zašednutí bílého prádla a stálobarevnost a vymývání barev z prádla;

d)	hodnocení vlivu máchacích činidel na sušení, žehlení nebo mandlování prádla;

e)	hodnocení spokojenosti zkušebního střediska s návštěvami u odběratele.

Odpověď musí zaslat nejméně pět zkušebních středisek. Alespoň 80 % respondentů musí produkt ohodnotit jako dostatečně účinný nebo velmi účinný ve všech bodech (viz bod 4) a musí být spokojeno nebo velmi spokojeno s návštěvami u odběratele.

Musí být uvedeny všechny primární údaje z testu.

Postup testování musí být podrobně popsán.

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1096/2012 ze dne 14. listopadu 2012 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Aischgründer Karpfen (CHZO))	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1097/2012 ze dne 23. listopadu 2012, kterým se mění, pokud jde o odesílání vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů mezi členskými státy, nařízení (EU) č. 142/2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice ( 1 )	3
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1098/2012 ze dne 23. listopadu 2012 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	11
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Komise 2012/38/EU ze dne 23. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES za účelem zařazení účinné látky (Z)-trikos-9-en do přílohy I uvedené směrnice ( 1 )	13
		ROZHODNUTÍ
		2012/717/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 20. listopadu 2012 o jmenování jednoho španělského člena Výboru regionů	16
		2012/718/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 20. září 2012, kterým se mění rozhodnutí 2008/458/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES o zřízení Evropského návratového fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu Solidarita a řízení migračních toků pro řídicí a kontrolní systémy členských států, dále pravidla pro správní a finanční řízení a pro způsobilost výdajů na projekty spolufinancované tímto fondem (oznámeno pod číslem C(2012) 6408)	17
		2012/719/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 17. října 2012 o vnitrostátních předpisech oznámených Švédským královstvím podle čl. 114 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajících se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech (oznámeno pod číslem C(2012) 7177) ( 1 )	19
		2012/720/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 14. listopadu 2012, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU mycím prostředkům do automatických myček nádobí používaným v průmyslu a institucích (oznámeno pod číslem C(2012) 8054) ( 1 )	25
		2012/721/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 14. listopadu 2012, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU pracím prostředkům používaným v průmyslu a institucích (oznámeno pod číslem C(2012) 8055) ( 1 )	38
		2012/722/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 23. listopadu 2012 o uznání režimu Roundtable on Sustainable Palm Oil RED pro prokázání souladu s kritérii udržitelnosti podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES a 2009/28/ES	53

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	41,5
	MA	46,2
	MK	32,3
	TN	73,5
	ZZ	48,4
0707 00 05	AL	63,5
	MK	58,4
	TR	88,7
	ZZ	70,2
0709 93 10	MA	102,5
	TR	110,9
	ZZ	106,7
0805 20 10	MA	137,8
0805 20 10	ZZ	137,8
0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90	CN	65,5
	HR	37,0
	TR	84,6
	ZZ	62,4
0805 50 10	TR	83,0
	ZA	49,1
	ZZ	66,1
0808 10 80	CN	79,8
	MK	38,5
	NZ	138,3
	US	127,1
	ZA	145,8
	ZZ	105,9
0808 30 90	CN	69,9
	TR	113,2
	US	136,8
	ZZ	106,6

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2012.326.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 326

České vydání	Právní předpisy	Ročník 55 24. listopadu 2012

		Opravy
	*	Oprava rozhodnutí Rady 2009/1017/EU ze dne 22. prosince 2009 o poskytování státní podpory orgány Maďarské republiky na nákup zemědělské půdy v době od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013( Úř. věst. L 348 ze dne 29.12.2009 )	55