(1)

Unie se zakládá na nedělitelných a všeobecných hodnotách lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity, spočívá na zásadách demokracie a právního státu. Tyto zásady mají ve společnostech, jež se vyznačují pluralismem, zákazem diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů, pro členské státy zásadní význam. Každý občan Unie má práva stanovená ve Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v Listině základních práv Evropské unie a měl by mít i možnost jich požívat.

(2)

Maastrichtská smlouva zavedla v roce 1993 institut občanství Unie. Práva spojená s občanstvím Unie byla dále posílena v roce 1999 Amsterdamskou smlouvou a v roce 2009 Lisabonskou smlouvou. V roce 2013 si budeme připomínat dvacáté výročí vzniku občanství Unie. V čl. 1 bodě 12 a čl. 2 bodě 34 Lisabonské smlouvy (dnešní článek 9 Smlouvy o EU a článek 20 Smlouvy o fungování EU) je stanoveno, že každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie, že občanství Unie nenahrazuje, nýbrž doplňuje občanství členského státu a že občané Unie požívají práv a povinností stanovených Smlouvami. V čl. 2 bodě 35 Lisabonské smlouvy (dnešní článek 21 Smlouvy o fungování EU) je zakotveno právo občanů Unie na volný pohyb a pobyt.

(3)

Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je (3), staví občana do středu evropských politik v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Svou činnost zaměřuje na „budování Evropy občanů“ včetně podpory práv občanů, zejména práva na volný pohyb a práv, která občanům Unie umožňují aktivně se účastnit demokratického života Unie.

(4)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. prosince 2010 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (2009) - účinné provádění po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (4) vyzval Komisi, aby vyhlásila rok 2013 Evropským rokem občanů, a dala tak impulz k diskusi o evropském občanství, včetně diskuse o jeho terminologii, obsahu a rozsahu, a informovala evropské občany o jejich právech, zejména nových právech vyplývajících ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a o dostupných prostředcích k uplatňování těchto práv.

(5)

Rok 2013 by měl být vyhlášen Evropským rokem občanů. Evropský rok občanů by mohl být vhodnou příležitostí k tomu, aby se zvýšilo povědomí široké veřejnosti o právech a povinnostech spojených s občanstvím Unie. Cílem Evropského roku občanů by mělo rovněž být zvýšení povědomí občanů o právech vyplývajících z občanství Unie, pokud uplatňují své právo cestovat do jiného členského státu a pobývat v něm, například jako studenti, pracovníci, osoby hledající zaměstnání, dobrovolníci, spotřebitelé, podnikatelé, mladí lidé nebo důchodci. Osvětové akce by proto měly být členěny geograficky, demograficky a sociálně a měly by se také věnovat odstraňování zbývajících překážek, které občanům brání uplatňovat práva vyplývající z občanství Unie. Je třeba informovat o tom, že občané Unie sami hrají klíčovou úlohu při posilování těchto práv tím, že se zapojí do občanské společnosti a demokratického života.

(6)

Aby se občané Unie mohli informovaně rozhodnout, zda využijí svého práva na volný pohyb, nestačí pouze zlepšovat jejich povědomí o tomto právu. Je velmi důležité, aby občané Unie byli rovněž náležitě informováni o dalších právech, jichž na základě právních předpisů Unie v přeshraničních situacích požívají. Rozhodnou-li se využít svého práva na volný pohyb, umožní jim tyto informace tato ostatní práva také plně uplatňovat.

(7)

Od svého zavedení Římskou smlouvou v roce 1958 se právo na volný pohyb a pobyt coby jedna ze čtyř základních svobod osvědčilo jako jeden z pilířů vytvoření vnitřního trhu ku prospěchu ekonomik členských států i jednotlivých občanů Unie.

(8)

Občané Unie vysoce oceňují právo svobodně se pohybovat a pobývat na území různých členských států jako základní individuální právo spojené s občanstvím Unie. Jako takové ukazuje a podporuje lepší porozumění hodnotě, kterou evropská integrace představuje, jakož i účast občanů na utváření Unie.

(9)

Navzdory tomu, že právo na volný pohyb a pobyt je pevně zakotveno v primárním právu Unie a podrobně rozpracováno v sekundárním právu Unie, nadále přetrvává rozdíl mezi příslušnými právními předpisy a skutečností, s níž se občané setkávají, když tato práva chtějí uplatňovat v praxi. Občané Unie, kromě toho, že na ně doléhá nejistota ohledně výhod mobility, vnímají skutečnost, že praktických překážek, jež musí překonávat v souvislosti s životem a prací v jiném členském státě Unie, je příliš mnoho.

(10)

Ve Zprávě o občanství EU za rok 2010 ze dne 27. října 2010 nazvané „Odstranit překážky pro výkon práv občanů EU“ reagovala Komise na hlavní překážky, se kterými se občané stále setkávají v každodenním životě při uplatňování svých práv, která mají jako občané Unie, zejména v přeshraničních situacích, a nastínila 25 konkrétních opatření k odstranění těchto překážek. Jednou z překážek, které byly v této souvislosti zjištěny, byl nedostatek informací. Komise ve své zprávě dospěla k závěru, že občané Unie nemohou požívat svých práv, neboť o nich nejsou dostatečně informováni, a oznámila svůj záměr zvýšit informovanost občanů Unie o jejich právech, zejména o právu na volný pohyb.

(11)

Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU přiznávají každému občanovi právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto členského státu, právo na diplomatickou nebo konzulární ochranu v třetí zemi kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu, pokud členský stát, jehož jsou státními příslušníky, nemá v této třetí zemi své zastoupení, petiční právo k Evropskému parlamentu, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a na orgány Unie, jakož i další práva v mnoha oblastech, jako je volný pohyb zboží a služeb, ochrana spotřebitele a veřejné zdraví, rovné příležitosti a rovné zacházení, přístup k zaměstnání a k sociální ochraně.

(12)

Lisabonská smlouva stanovila nová práva, zejména zavedla občanskou iniciativu, stanovenou v jejím čl. 1 bodě 12 a čl. 2 bodě 37 (článek 11 Smlouvy o EU a článek 24 Smlouvy o fungování EU), podle níž může alespoň jeden milion občanů z podstatného počtu členských států vyzvat Komisi, aby v některé z oblastí působnosti Unie předložila návrh; díky této iniciativě se mohou občané aktivně zapojit do politického života Unie a přímo se podílet na utváření práva Unie (5).

(13)

Od roku 1979, kdy se konaly první přímé volby, působí Evropský parlament jako přímý prostředník mezi občany a Unií. Evropský parlament a jeho poslanci hrají zásadní úlohu, pokud jde o informování o právech spojených s občanstvím Unie a o jeho přínosech, stejně jako o to, aby při utváření politik stály v popředí zájmy občanů Unie, a o podporu aktivní účasti občanů Unie. Zvyšování povědomí o právech občanů Unie, rovnosti pohlaví, účasti žen a mužů v demokratickém životě Unie, včetně jejich aktivního a pasivního volebního práva v členském státě, v němž mají bydliště, a o rozsahu pravomocí Evropského parlamentu v legislativním procesu je rovněž důležité s ohledem na volby do Evropského parlamentu v roce 2014. Účinek těchto osvětových akcí by se měl zesílit díky úzké koordinaci a využívání možností součinnosti s významnými akcemi prováděnými v období před volbami ostatními orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, evropskými politickými stranami a nadacemi a členskými státy.

(14)

Občané Unie, kteří zvažují, zda využijí svého práva na volný pohyb a pobyt, by měli být mimoto informováni zejména o svých právech, pokud jde o získání nebo zachování práv na sociální zabezpečení, včetně práv týkajících se přeshraniční zdravotní péče, na základě předpisů Unie pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Tyto předpisy zaručují, že nepřijdou o svá práva na sociální zabezpečení, když se rozhodnou přestěhovat v rámci Unie. Dále by měli být informováni o uznávání svého vzdělání, akademických titulů a odborné kvalifikace a o sociálních a občanských schopnostech, které jsou součástí evropského rámce „klíčových schopností pro celoživotní učení“ (6) a které je mohou připravit na plné zapojení do občanského života a k uplatnění práv, jichž požívají na základě práva Unie.

(15)

Občané Unie by měli být rovněž lépe informováni o svých právech, jež mají jako cestující při cestování po Evropské unii za použití jakéhokoli druhu dopravy, a o právech, jež jim náleží jako spotřebitelům v přeshraničním kontextu. Jestliže si budou občané Unie jisti, že jejich spotřebitelská práva jsou účinně chráněna, budou schopni více přispívat k rozvoji unijního trhu se zbožím a službami, který díky tomu účinněji rozvine svůj plný potenciál ku prospěchu občanů. Podobně by měli být občané lépe informováni o předpisech týkajících se všeobecné bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem, aby měli povědomí o tom, jak jsou v rámci celé Unie chráněna jejich práva a jejich zdraví, zejména v případě ohrožení nebo rizik, kterým nejsou schopni čelit jako jednotlivci. Dále je důležité zvýšit povědomí občanů Unie o jejich právech na přeshraniční zdravotní péči a o doprovodných opatřeních, jako je elektronické zdravotnictví (eHealth) a telemedicína, aby mohli plně využívat bezpečné a kvalitní zdravotní péče poskytované přes hranice členských států.

(16)

Snahou tohoto rozhodnutí je přispět ke splnění cílů strategie Evropa 2020, neboť usnadnění volného pohybu osob a zvyšování mobility pracovníků je jedním z významných způsobů, jak řešit dopady demografických změn na pracovní trh a zvyšovat zaměstnatelnost osob a konkurenceschopnost evropské ekonomiky. S ohledem na znepokojivě vysokou míru nezaměstnanosti v některých členských státech je cílem tohoto rozhodnutí v dlouhodobém horizontu podporovat výzkum a inovace v Unii.

(17)

Informační, vzdělávací a osvětové kampaně pořádané v rámci Evropského roku občanů by rovněž měly brát ohled na potřeby specifických a ohrožených skupin. Informace by měly být volně přístupné ve všech úředních jazycích Unie. Měly by být formulovány jednoduše a vypracovány ve spolupráci s místními, regionálními a ústředními orgány členských států, sdělovacími prostředky, organizacemi občanské společnosti a nevládními organizacemi. Všechny tyto zúčastněné subjekty by měly zvážit pořádání různých iniciativ, jako jsou soutěže v psaní slohových prací a vypracování akčních plánů a pokynů, zřízení internetových fór nebo pořádání kampaní ve školách, včetně vysokých škol.

(18)

Zásadní význam pro chod Unie má aktivní úloha občanů Unie a organizací, které je zastupují. V článcích 10 a 11 Smlouvy o EU je zdůrazněn význam participativní demokracie ve všech jejích aspektech a vyzdvižena úloha občanů a organizací je zastupujících, kteří projevují a veřejně si vyměňují své názory na všechny oblasti činnosti Unie. Orgány Unie by měly podporovat aktivní demokratickou účast na rozhodovacím procesu prostřednictvím pravidelného, otevřeného a transparentního dialogu s občanskou společností s cílem zajistit koherentnost a transparentnost činnosti Unie. Aktivní účasti občanů Unie se rovněž pomůže zajištěním přístupu k dokumentům a informacím a řádnou správou věcí veřejných.

(19)

Významnou úlohu při poskytování informací občanům, zejména mladým lidem, o institutu občanství Unie a o právech, která jsou s ním spojena, hraje vzdělávací politika. V souladu s evropským rámcem „klíčových schopností pro celoživotní učení“ může rovněž přispívat k rozvoji vícejazyčnosti, mobility studentů, učitelů, osob účastnících se odborného vzdělávání a jejich instruktorů a podporovat sociální a občanské schopnosti, čímž napomáhá občanům plně se účastnit občanského života a uplatňovat veškerá práva, která mají podle práva Unie. Mělo by být možné provádět zvláštní opatření, zvyšovat povědomí o možnostech dobrovolnické činnosti, studia v zahraničí, absolvování stáže v jiném členském státě nebo účasti na výměnných vzdělávacích programech Unie.

(20)

U příležitosti Evropského roku občanů vydá Komise Zprávu o občanství EU za rok 2013, která bude podrobně informovat o pokroku dosaženém od Zprávy o občanství EU za rok 2010 a bude obsahovat návrhy dalších opatření směřujících k odstranění překážek, které občanům Unie dosud brání plně uplatňovat jejich práva. Na základě této zprávy může Rada přijmout ustanovení o posílení nebo rozšíření práv spojených s občanstvím Unie.

(21)

Občané Unie by rovněž měli být informováni o existenci vícejazyčného webového portálu Vaše Evropa, který je jednotným informačním místem pro práva občanů a podniků v Unii.

(22)

Informační centra „Europe Direct“ jako prostředník mezi Unií a jejími občany na místní úrovni by měla úzce spolupracovat s Evropským parlamentem při pořádání osvětových kampaní a měla by podněcovat místní a regionální diskuse o Unii, předávat informační materiály a šířit je mezi veřejností a nabízet příležitost pro poskytování zpětné vazby orgánům Unie.

(23)

Veškeré iniciativy prováděné za účelem podpory Evropského roku občanů a v jeho rámci by měly usilovat o zvýšení vzájemného porozumění mezi občany Unie, orgány Unie a členskými státy. K tomu je nutné zvyšovat povědomí o právech občanů mezi zaměstnanci veřejné správy na unijní, státní, regionální i místní úrovni.

(24)

Již od svého vzniku v roce 1949 hraje Rada Evropy vedoucí úlohu v oblasti vzdělávání a kultury, a to tím, že podporuje a vytváří evropské kulturní sítě, vede mezikulturní dialog a podporuje jazykovou rozmanitost. Unie by proto měla v souvislosti s Evropským rokem občanů rozvíjet s Radou Evropy součinnost v této oblasti.

(25)

Primárně patří oblast zlepšování povědomí občanů o právech, jež jim jakožto občanům Unie náleží, do působnosti členských států. To zahrnuje poskytování informací o Unii a cílené podávání zpráv o činnostech všech orgánů Unie. Činnosti na úrovni Unie doplňují činnosti na vnitrostátní, regionální či místní úrovni tak, jak je zdůrazněno v politickém prohlášení nazvaném „Partnerství pro komunikaci o Evropě“, které Evropský parlament, Rada a Komise podepsaly dne 22. října 2008 (7). Orgány Unie a členské státy by měly prohlubovat spolupráci se sdělovacími prostředky a měly by se zavázat, že jim budou o Unii poskytovat kvalitní informace.

(26)

V zájmu optimalizace účinnosti a efektivity akcí plánovaných v rámci Evropského roku občanů je třeba, aby v roce 2012 proběhla série přípravných akcí v souladu s čl. 49 odst. 6 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8) (finanční nařízení).

(27)

Je třeba přijmout vhodná opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů a podniknout nezbytné kroky k získání prostředků, které byly ztraceny, neoprávněně vyplaceny nebo nesprávně použity, v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (9) a (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (10) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (11).

(28)

Financování jiných aktivit než těch, jež jsou financovány z rozpočtu Evropského roku občanů, je ze strany Unie možné prostřednictvím existujících programů Unie nebo strukturálních fondů, zejména programu „Evropa pro občany“ 2007–2013, a zvláštního programu „Základní práva a občanství“ 2007–2013, který je součástí obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, programu „Celoživotní učení“ včetně programu Erasmus, iniciativy „Mládež v pohybu“ a programu „MEDIA“.

(29)

V zájmu budoucích evropských roků je třeba zpracovat důkladné hodnocení opatření prováděných v rámci Evropského roku občanů. Příslušná zpráva by měla obsahovat podněty a osvědčené postupy pro budoucí akce, pokud jde o nejlepší způsoby, jak účinně oslovit a zapojit občany, které by měly pokud možno vycházet ze srovnatelných kvantitativních údajů získaných v rámci Evropského roku občanů.

(30)

Jelikož cílů Evropského roku občanů, kterými je zvýšení povědomí a znalosti o právech a povinnostech spojených s občanstvím Unie, aby občané mohli plně využívat práv svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, a v této souvislosti rovněž zaměření se na podporu požívání ostatních práv spojených s občanstvím Unie, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, mimo jiné vzhledem k nutnosti mnohostranných partnerství, nadnárodní výměny informací, pořádání osvětových akcí a šíření osvědčených postupů v celé Unii, a proto jich z důvodu rozsahu Evropského roku občanů může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i reprezentativní ceny vaječného albuminu, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovozy některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat toto opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem zveřejnění.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Tvrdosemennost je typickou vlastností Galega orientalis Lam. Proto by kvalitativní požadavky na druhy, pokud jde o minimální klíčivost, měly být doplněny některými údaji týkajícími se uvedené vlastnosti.

(2)

Směrnice 66/401/EHS stanoví maximální hmotnost partie osiva, aby se při testování osiva předešlo heterogenitě v partiích.

(3)

Jelikož změny v produkci osiva a postupech uvádění na trh, zejména zvýšený objem produkce množitelských porostů a způsoby dopravy osiva, naznačily, že by mohlo být žádoucí zvýšit maximální předepsanou hmotnost partie pro osivo travin, byl v souladu s rozhodnutím Komise 2007/66/ES (3) uspořádán časově omezený test.

(4)

Tento test prokázal, že za nových podmínek jsou pěstitelské podniky schopny produkovat dostatečně homogenní partie osiva větších velikostí. Proto by členským státům mělo být umožněno povolit zvýšení maximální hmotnosti partií osiva druhů travin.

(5)

Podmínky pro produkci osiva, přehlídky porostu, odběr vzorků a zkoušení stanovené ve směrnici 66/402/EHS jsou založeny na mezinárodně uznávaných metodách a normách, jako jsou ty, které stanoví Mezinárodní asociace pro testování osiv (ISTA).

(6)

Kvalitativní požadavky stanovené pro druhy Sorghum spp. jsou převážně založeny na druhu Sorghum bicolor (L.) Moench. V důsledku nově rozvinutého trhu pro produkci píce a biomasy se zvýšila poptávka po ostatních poddruzích a hybridech Sorghum spp. s menší velikostí zrna a štíhlejšího a ploššího tvaru. V důsledku toho by měly být dále rozvinuty požadavky na samostatné poddruhy, aby byly zohledněny vlastnosti jejich osiva.

(7)

Druhy Sorghum spp. by měly být rozlišeny na Sorghum bicolor (L.) Moench, Sorghum sudanense (Piper) Stapf a jejich hybridy a velikosti jejich vzorků by měly být přizpůsobeny normám ISTA.

(8)

Směrnice 66/401/EHS a 66/402/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(9)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

1)

V příloze II oddíle I bodě 2 tabulce A se v položce pro Galega orientalis Lam. ve sloupci 2 číslo „60“ nahrazuje tímto:

„60 (a)(b)“.

2)

V příloze III sloupci 1 se položka pro „Poaceae (Gramineae)“ nahrazuje tímto:

„ Poaceae (Gramineae)  (*1)

(*1)  Maximální hmotnost partie lze zvýšit na 25 tun, jestliže k tomu dodavatel obdržel povolení od příslušného orgánu.“ "

1)

Položky pro Sorghum bicolor, Sorghum bicolor x Sorghum sudanense a Sorghum sudanense se nahrazují tímto:

2)

Za položku pro Sorghum sudanense (Piper) Stapf se vkládá tato položka:

(1)

Podle čl. 111b odst. 1 směrnice 2001/83/ES může třetí země požádat Komisi, aby posoudila, zda právní rámec této země pro účinné látky vyvážené do Unie a příslušné kontrolní činnosti a činnosti pro vymáhání práva zajišťují úroveň ochrany veřejného zdraví rovnocennou úrovni této ochrany v Unii, za účelem jejího zapsání na seznam třetích zemí zajišťujících rovnocennou úroveň ochrany veřejného zdraví.

(2)

Švýcarsko požádalo dopisem ze dne 4. dubna 2012 o zapsání na seznam podle čl. 111b odst. 1 směrnice 2001/83/ES. Posouzení rovnocennosti provedené Komisí potvrdilo, že požadavky uvedeného článku byly splněny. Při provádění tohoto posouzení rovnocennosti bylo přihlédnuto k dohodě o vzájemném uznávání (2) podle čl. 51 odst. 2 uvedené směrnice mezi Švýcarskem a Unií,