26.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/1

(1)

Rada nařízením (ES) č. 383/2009 (2) (dále jen „konečné nařízení“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz předpínacích drátů a lan pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „platná opatření“).

(2)

Komise obdržela od společnosti ECN Cable Group S.L., španělského výrobce kabelů (dále jen „žadatel“), žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(3)

Žadatel požadoval vyjmutí některých drátů a lan z oblasti působnosti stávajících antidumpingových opatření na dovoz určitých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky. Výrobkem, jehož vyjmutí z oblasti působnosti opatření je požadováno, je drátěné lano sestávající ze sedmi drátů z nelegované oceli, pokovené nebo potažené zinkem, obsahující 0,6 % hmotnostních uhlíku nebo více, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, který odpovídá mezinárodní normě IEC 60888 nebo evropské normě / normě Cenelec UNE-EN 50189 („lana používaná jako ocelové jádro pro vodiče“).

(4)

Žadatel předložil důkazy prima facie o tom, že se základní fyzikální a technické vlastnosti výrobku, jenž má být vyňat z působnosti opatření, významně liší od fyzikálních a technických vlastností dotčeného výrobku, na nějž se vztahují platná opatření.

(5)

Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, a po konzultaci s poradním výborem zveřejněním oznámení dne 4. října 2011 v Úředním věstníku Evropské unie  (3) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájila v souladu s ustanoveními čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na přezkoumání rozsahu definice výrobku.

(6)

Komise o zahájení šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu oficiálně vyrozuměla orgány Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“) a všechny ostatní strany, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, tj. známé vyvážející výrobce v dotčené zemi, uživatele a dovozce v Unii a výrobce v Unii. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(7)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich přezkum týká, a všem dalším stranám, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu.

(8)

Odpovědi na dotazník přišly od žadatele, dvou čínských vyvážejících výrobců, dvanácti výrobců předpínacích drátů a lan v Unii, dvou výrobců vodičů pro elektrická vedení v Unii, šesti uživatelů a dvou dovozců v Unii. Nebylo stanoveno žádné období šetření pro účely tohoto částečného přezkumu s ohledem na rozsah částečného přezkumu.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro posouzení, zda je třeba změnit oblast působnosti stávajících antidumpingových opatření, a provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(10)

Dotčený výrobek je totožný s výrobkem vymezeným v článku 1 konečného nařízení, tj. nepokovené nebo nepotažené dráty z nelegované oceli, dráty z nelegované oceli pokovené nebo potažené zinkem a drátěná lana z nelegované oceli, též pokovená nebo potažená, s nejvýše 18 dráty, obsahující 0,6 % hmotnostních uhlíku nebo více, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, v současnosti kódů KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 a ex 7312 10 69 a pocházející z Čínské lidové republiky.

(11)

Dráty nebo lana pro předpínání předem nebo dodatečně se vyrábí z oceli s vysokým obsahem uhlíku a používají se většinou v odvětví stavebnictví do betonových výztuží, nosných prvků a kotvených lanových mostů. Předpínací dráty a lana se vyrábí z válcovaných ocelových drátů.

(12)

Existují dva hlavní typy předpínacích drátů a lan: dráty a lana prvního typu používané v betonových aplikacích, jež nejsou galvanizované, a dráty a lana druhého typu používané u kotvených lanových mostů nebo závěsných mostů, jež jsou galvanizované. Galvanizovaná lana používaná u závěsných mostů představují pouze asi 1 % celkového trhu Unie s předpínacími dráty a lany. Hlavními uživateli předpínacích drátů a lan jsou tudíž podniky působící ve stavebnictví.

(13)

Žadatelem je španělský výrobce vodičů venkovního elektrického vedení. Typem výrobku, o jehož vyjmutí z definice výrobků, na něž se vztahují opatření, žadatel žádá, jsou galvanizovaná drátěná lana sestávající ze sedmi drátů používaná jako ocelové jádro pro vodiče venkovního elektrického vedení.

(14)

S cílem posoudit, zda se na lana používaná jako ocelová jádra pro vodiče venkovního elektrického vedení vztahuje definice výrobku podle článku 1 konečného nařízení, bylo zkoumáno, zda mají lana používaná jako ocelová jádra pro vodiče a jiné předpínací dráty a lana stejné fyzikální a technické vlastnosti a druhy konečného použití. V této souvislosti byla rovněž posuzována zaměnitelnost mezi lany používanými jako ocelová jádra pro vodiče venkovního elektrického vedení a jiných předpínacích drátů a lan, na něž se vztahují dotčená opatření v Unii.

(15)

Žadatel navrhl, aby se tyto dva výrobky odlišily používáním norem. Podle žadatele předpínací dráty a lana používané ve stavebnictví nesplňují požadavky mezinárodní normy IEC 60888 ani evropské normy / normy Cenelec UNE-EN 50189. Obě tyto normy se vztahují na pozinkované ocelové dráty určené k použití ve splétaných elektrických vodičích.

(16)

Normy uvedené v žádosti a v 15. bodě odůvodnění výše se používají pouze s ohledem na vodiče pro elektrická vedení. Výrobci v Unii vyrábějící předpínací dráty a lana určené k použití ve stavebnictví s těmito normami tudíž nebyli obeznámeni, a jejich odpovědi na dotazník tedy obsahovaly rozdílná stanoviska ohledně skutečnosti, zda jsou tyto normy splněny, pokud jde o galvanizované drátěné lano sestávající ze sedmi drátů používané u závěsných mostů.

(17)

Šetření ukázalo, že většina fyzikálních vlastností / standardních specifikací obou dotčených výrobků je alespoň částečně srovnatelná, avšak při porovnání norem používaných pro vodiče venkovního elektrického vedení s normou pro předpínací ocel používanou ve stavebnictví se rovněž ukázalo, že existuje jeden identifikovatelný specifický fyzikální rozdíl, který umožňuje jasné rozlišení obou výrobků.

(18)

Podle normy EN 10337 pro předpínací ocel, která se používá ve stavebnictví, „musí být průměr středového drátu nejméně o 3 % větší než průměr drátů ve vnější poloze“ (bod 7.1.3 uvedené normy), zatímco podle normy pro vodiče venkovního elektrického vedení (EN 50182) musí mít všechny dráty, jež tvoří galvanizované drátěné lano sestávající ze sedmi drátů používané jako ocelové jádro pro vodiče, stejný průměr.

(19)

Rozdíly v tloušťce středového drátu lze ověřit pomocí zařízení, které je schopné měřit tloušťku drátů. Proto je možné tento typ výrobku odlišit od ostatních typů patřících do vymezení dotčeného výrobku.

(20)

Byly konzultovány zúčastněné strany a celkově se shodly na tom, že oba výše popsané typy výrobků je možné rozlišit.

(21)

Šetření dále ukázalo, že oba typy výrobků mají různá, rozdílná využití a používají se ve dvou různých odvětvích. Předpínací dráty a lana se používají ve stavebnictví, zatímco lana, jejichž vyjmutí z oblasti působnosti opatření je požadováno, se používají jako podpůrné jádro vodičů venkovního elektrického vedení v kabelovém odvětví.

(22)

Kromě toho díky odlišným specifikacím každého typu výrobku není možná zaměnitelnost v použitích předpínacích drátů a lan a lan používaných jako ocelová jádra pro vodiče.

(23)

Na tomto základě se má za to, že existují podstatné základní fyzikální a technické rozdíly mezi předpínacími dráty a lany a lany používanými jako ocelová jádra pro vodiče venkovního elektrického vedení, které lze určit.

(24)

Žádná ze společností, které spolupracovaly při původním šetření (sedm výrobců v Unii, sedm vyvážejících výrobců v Čínské lidové republiky, čtyři dovozci v EU, kteří nejsou ve spojení, a sedm uživatelů), nebyla zapojená do výroby lan používaných jako ocelová jádra pro vodiče a/nebo do obchodu s nimi. Z původního šetření je patrné, že příslušné informace shromážděné v té době se netýkaly lan používaných jako ocelová jádra pro vodiče.

(25)

Z toho tedy vyplývá, že ačkoli lana používaná jako ocelová jádra pro vodiče nebyla výslovně vyňata z působnosti opatření, šetření v té době nemělo za cíl je zahrnout jako dotčený výrobek.

(26)

Některé zúčastněné strany vyjádřily obavy, pokud jde o možné obcházení platných opatření, pokud by lana používaná jako ocelová jádra pro vodiče byla vyňata z rozsahu působnosti těchto opatření.

(27)

Nicméně galvanizované drátěné lano sestávající ze sedmi drátů používané u vodičů venkovního elektrického vedení se prodává bez pokrytí další vrstvou, zatímco galvanizované drátěné lano sestávající ze sedmi drátů používané při stavbě mostů, do nosných prvků a větrných generátorů je většinou dále potažené vrstvou polyethylenu a navoskované nebo opatřené mazivem, přičemž jeho předpokládaná doba použití dosahuje 50 let nebo i více.

(28)

Během šetření bylo zjištěno pouze jedno použití galvanizovaných předpínacích drátů a lan bez pokrytí další vrstvou – jako dočasné podpůrné prvky mostů během procesu jejich výstavby. Toto použití však představuje pouze zlomek již tak malého trhu se všemi galvanizovanými předpínacími dráty a lany (viz 12. bod odůvodnění).

(29)

Různé druhy lan se proto v převážné většině případů dají rozlišit, na galvanizované a negalvanizované a v rámci skupiny galvanizovaných na potažené další vrstvou a bez potažení další vrstvou, a kontrola je tak proveditelná.

(30)

Kromě toho velká většina členských států EU vyžaduje pro standardní/tradiční „použití předpínacích drátů a lan“ vnitrostátní homologaci k využití předpínacích drátů a lan za účelem zajištění kvality výrobku. Homologační proces je velmi podrobný a je povinné uvést údaje o kvalitě válcovaného drátu a o dodavateli, výrobních zařízeních, používaném strojním zařízení, laboratorních testech atd.

(31)

V některých případech může být vnitrostátní homologační proces – v souladu s platnými postupy ve většině členských států EU – nahrazen „recepcí kvality“ nebo „homologací týkající se konkrétního projektu“.

(32)

V obou případech však potvrzuje nezávislý technický odborník, že výrobky určené k použití jsou v souladu se standardními specifikacemi předpínacích drátů a lan. Tyto postupy poskytují dodatečnou záruku, pokud jde o případné pokusy o obcházení opatření.

(33)

Navíc v případech, kdy galvanizovaná lana bez potažení další vrstvou by měla být celně propuštěna do volného oběhu, je možné různé typy výrobku odlišit v případě potřeby pomocí zvláštních měřicích přístrojů a zařízení.

(34)

Z výše uvedených skutečností lze dospět k závěru, že riziko obcházení je minimální.

(35)

Z výše uvedených zjištění vyplývá, že lana používaná jako ocelová jádra pro vodiče a ostatní předpínací dráty a lana, na něž se vztahují dotčená opatření, nemají stejné základní fyzikální ani technické vlastnosti a druhy konečného použití. Oba výrobky se liší v druzích konečného použití, cílí na různé trhy a nelze je zaměnit. Kromě toho lana používaná jako ocelová jádra pro vodiče nebyla v rámci původního šetření zkoumána. Na tomto základě byl učiněn závěr, že lana používaná jako ocelová jádra pro vodiče a ostatní předpínací dráty a lana jsou dva rozdílné výrobky.

(36)

S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že bylo možné stanovit, že lana používaná jako ocelová jádra pro vodiče lze odlišit od dotčeného výrobku, měla by být vyňata z rozsahu definice výrobku, na který se vztahují platná opatření.

(37)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byly vyvozeny výše uvedené závěry. Byla jim také poskytnuta lhůta, ve které se po tomto oznámení mohly vyjádřit. Nebyla obdržena žádná podání, která by vedla k jinému závěru.

(38)

Protože se současné řízení omezuje na objasnění rozsahu definice výrobku a protože se na lana používaná jako ocelová jádra pro vodiče nevztahovalo původní šetření ani následná antidumpingová opatření, považuje se za vhodné, aby tato zjištění platila od data vstupu konečného nařízení v platnost, a to i pokud jde o veškerý dovoz podléhající prozatímnímu clu v období od 16. listopadu 2008 do 13. května 2009. Komise neshledala žádný naléhavý důvod, který by bránil retroaktivnímu uplatnění uvedeného nařízení.

(39)

Proto by v případě zboží, na které se nevztahuje čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 383/2009 ve znění tohoto nařízení, konečné antidumpingové clo, které bylo zaplaceno nebo zaúčtováno podle čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 383/2009, a prozatímní antidumpingové clo vybrané s konečnou platností podle článku 2 téhož nařízení, mělo být vráceno nebo prominuto. Žádost o vrácení nebo prominutí se podává u vnitrostátních celních orgánů v souladu s příslušnými celními předpisy. V případech, kdy lhůty stanovené v čl. 236 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (4), uplynuly před 26. říjnem 2012 nebo k tomuto datu, nebo pokud uplynou během šesti měsíců od tohoto data, měly by být tyto lhůty prodlouženy tak, aby uplynuly šest měsíců ode dne vyhlášení tohoto nařízení,

26.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/5

(1)

Rada uložila nařízením (ES) č. 452/2007 ze dne 23. dubna 2007 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny (2) (dále jen „napadené nařízení“) konečná antidumpingová cla v rozsahu od 9,9 % do 38,1 % na dovoz žehlicích prken, též opěrných či samostatně stojících, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a odsávanou deskou, včetně rukávníků, a jejich základních součástí, tj. podpěr, desek a ramp na žehličku, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Ukrajiny.

(2)

Dne 19. července 2007 podal jeden spolupracující čínský vyvážející výrobce, konkrétně společnost Zhejiang Harmonic Hardware Products Co. Ltd (dále jen „Harmonic“), u Tribunálu návrh, v němž se domáhá zrušení napadeného nařízení, pokud jde o jeho použití na navrhovatele (3).

(3)

Dne 8. listopadu 2011 Tribunál ve svém rozsudku ve věci T-274/07 (dále jen „rozsudek Tribunálu“) shledal, že nedodržení lhůty stanovené v čl. 20 odst. 5 základního nařízení bylo takové povahy, že ve skutečnosti zasáhlo do práva společnosti Harmonic na obhajobu a že Komise rovněž porušila článek 8 základního nařízení, který dával společnosti Harmonic právo nabídnout závazky až do konce uvedené lhůty. Proto Tribunál zrušil články 1 a 2 napadeného nařízení, pokud jde o uložení konečného antidumpingového cla a konečný výběr prozatímního cla z žehlicích prken vyráběných společností Harmonic.

(4)

V souladu s článkem 266 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) jsou orgány Unie povinny přijmout rozsudek Tribunálu ze dne 8. listopadu 2011. Je ustálenou judikaturou (věc T-2/95 (4), dále jen „věc IPS“), že v případech, kdy řízení sestává z několika administrativních kroků, neznamená zrušení jednoho z těchto kroků zrušení celého řízení. Antidumpingové řízení je příkladem takového řízení sestávajícího z více kroků. Proto ze zrušení napadeného nařízení ve vztahu k jedné straně neplyne zrušení celého postupu provedeného před přijetím uvedeného nařízení. K tomu, aby byl rozsudek, kterým se zrušuje opatření, přijat a plně proveden, by se navíc podle judikatury Soudního dvora měl postupu znovu ujmout ten orgán, který opatření uložil, a sice v okamžiku vzniku nesrovnalostí, a měl by uvedené opatření nahradit (5). Z provedení rozsudku rovněž plyne možnost opravit ty prvky napadeného nařízení, které vedly k jeho zrušení, přičemž části, jež nebyly napadeny a jež nejsou dotčené rozsudkem Tribunálu, se ponechají beze změn, jak bylo stanoveno ve věci C-458/98 P (6). Je třeba poznamenat, že kromě zjištění o porušení čl. 20 odst. 5 a článku 8 základního nařízení zůstávají veškerá další zjištění učiněná v souvislosti s napadeným nařízením automaticky v platnosti v rozsahu, v jakém Tribunál zamítl všechna tvrzení, která byla v této souvislosti učiněna.

(5)

Na základě rozsudku Tribunálu ze dne 8. listopadu 2011 bylo zveřejněno oznámení (7) o částečném opětovném zahájení antidumpingového šetření týkajícího se dovozu žehlicích prken pocházejících mimo jiné z ČLR. Opětovné zahájení bylo omezeno na provedení rozsudku Tribunálu, pokud jde o společnost Harmonic.

(6)

Komise o částečném opětovném zahájení šetření oficiálně vyrozuměla vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, zástupce země vývozu a výrobní odvětví Unie. Zúčastněné strany měly možnost se písemně vyjádřit a ve lhůtě uvedené v oznámení požádat o slyšení.

(7)

Všechny strany, které o to ve výše uvedené lhůtě požádaly a prokázaly, že existují zvláštní důvody, aby byly vyslechnuty, dostaly k vyslechnutí příležitost.

(8)

Svá stanoviska předložili jeden vyvážející výrobce v ČLR (přímo dotčená strana, tj. společnost Harmonic) a jeden dovozce, který není ve spojení.

(9)

Všechny dotčené strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, z nichž vycházel záměr doporučit uložení konečných antidumpingových cel pro společnost Harmonic. Byla jim poskytnuta lhůta, během níž mohly v reakci na tyto informace předložit svá stanoviska, avšak ani jedna ze zúčastněných stran tak v této fázi neučinila.

(10)

Připomíná se, že důvodem pro zrušení napadeného nařízení byla skutečnost, že Komise zaslala svůj návrh na uložení konečného antidumpingového cla Radě před uplynutím povinné 10denní lhůty pro obdržení stanovisek po poskytnutí konečného informačního dokumentu zúčastněným stranám, stanovené v čl. 20 odst. 5 základního nařízení. Komise rovněž porušila článek 8 základního nařízení, který dával společnosti Harmonic právo nabídnout závazky až do konce uvedené lhůty.

(11)

Společnost Harmonic uvedla, že porušení práva na obhajobu shledané Tribunálem nelze napravit opětovným zahájením šetření. Rozsudek Tribunálu by nevyžadoval žádná prováděcí opatření.

(12)

Podle společnosti Harmonic by jediným způsobem, jak by Komise dosáhla souladu s rozsudkem Tribunálu podle článku 266 Smlouvy o fungování EU, bylo trvalé zrušení opatření, pokud jde o společnost Harmonic. Kvůli porušení článku 8 základního nařízení by orgány EU měly obnovit právo společnosti Harmonic nabídnout cenové závazky, které jí příslušelo v roce 2007.

(13)

Podle společnosti Harmonic je opětovné zahájení protiprávní, jelikož v základním nařízení není žádné konkrétní ustanovení, které takový přístup umožňuje, a protože by takové opětovné zahájení bylo v rozporu s 15měsíční lhůtou pro dokončení šetření, stanovenou v čl. 6 odst. 9 základního nařízení, a s 18měsíční lhůtou stanovenou v čl. 5 odst. 10 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (dále jen „antidumpingové dohody“). Společnost tvrdí, že orgány EU nemohou chtít opětovně uložit opatření na základě svých pravomocí přijmout konečná opatření (zejména článku 9 základního nařízení), a současně popírat uplatňování těchto lhůt uvedených ve stejném ustanovení základního nařízení.

(14)

Společnost Harmonic uvedla, že rozsudek ve věci IPS nemůže sloužit jako precedens, protože vycházel z nařízení Rady (EHS) č. 2423/88 ze dne 11. července 1988 o ochraně před dumpingovými nebo subvencovanými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského hospodářského společenství (8) (dále jen „staré základní nařízení“), v rámci něhož se povinné lhůty ještě neuplatňovaly.

(15)

Společnost Harmonic dále uvedla, že opětovné vydání opravených znění informačního dokumentu a přiznání lhůty na odpověď v souladu s čl. 20 odst. 5 základního nařízení nemůže napravit porušení jejího práva na obhajobu a nezákonné uložení cel.

(16)

Společnost Harmonic tvrdí, že jakmile Komise v roce 2007 předložila Radě návrh na konečná opatření, nenapravitelně ztratila možnost předložit Radě návrh na uložení cel vůči společnosti Harmonic, aniž by porušila práva této společnosti na obhajobu. Podle názoru společnosti Harmonic již Komise nemůže přijmout připomínky s požadovaným manévrovacím prostorem a přezkoumat návrh společnosti Harmonic na poskytnutí závazku.

(17)

Společnost Harmonic tvrdí, že její právo na nabídnutí cenových závazků ve stanovené lhůtě nemůže být napraveno procedurálním opětovným zahájením původního šetření. Dále tvrdí, že 68. bod odůvodnění napadeného nařízení zřejmě zahrnuje posouzení formálního cenového závazku nabídnutého společností Harmonic.

(18)

Společnost Harmonic ještě uvedla, že Komise nemůže šetření opětovně zahájit, protože pozbyla své objektivity a nestrannosti, jelikož napadené nařízení navržené Komisí bylo Tribunálem částečně zrušeno.

(19)

Závěrem společnost Harmonic zdůraznila, že Komise nemůže opětovně uložit antidumpingová opatření, která vycházejí z informací vztahujících se k roku 2005, tedy více než šest let před částečným opětovným zahájením šetření, jelikož by to nebylo v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení.

(20)

Jeden dovozce/výrobce v Unii, který není ve spojení, upozornil na dopad rozsudku Tribunálu a následného částečného opětovného zahájení šetření na jeho obchodní činnost. Neposkytl žádné informace a údaje týkající se právní podstaty opětovného šetření, ale spíše odkazoval na připomínky předložené v souvislosti s předchozím opětovným šetřením, jež bylo uzavřeno prováděcím nařízením Rady (EU) č. 805/2010 ze dne 13. září 2010 o opětovném uložení konečného antidumpingového cla na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky, vyráběných společností Foshan Shunde Yongjian Housewares and Hardware Co. Ltd., Foshan (9).

(21)

Je třeba připomenout, že Tribunál zamítl všechny věcné argumenty společnosti Harmonic s odkazem na podstatu věci. Povinnost orgánů Unie se tudíž týká opravy té části administrativního postupu v průběhu původního šetření, kde došlo k nesrovnalosti.

(22)

Tvrzení, že zavedení 15měsíční lhůty podle čl. 6 odst. 9 základního nařízení na dokončení antidumpingových šetření nedovoluje Komisi uplatnit přístup použitý ve věci IPS, bylo shledáno neopodstatněným. Má se za to, že v případě provedení rozsudku Tribunálu není tato lhůta relevantní. Tato lhůta musí být dodržena pouze v případě dokončení původního šetření od data jeho zahájení k datu konečného opatření a nevztahuje se na žádné další opatření, které může být zavedeno například v důsledku soudního přezkumu. Dále se poznamenává, že jakýkoli jiný výklad by znamenal například to, že úspěšná žaloba ze strany výrobního odvětví Unie by neměla pro tuto stranu žádný praktický účinek, pokud by uplynutí lhůty na dokončení původního šetření neumožňovalo provést rozsudek Tribunálu. To by bylo v rozporu se zásadou, že všechny strany by měly mít právo na využití účinného soudního přezkumu.

(23)

Dále se připomíná, že Tribunál ve svém rozsudku ve spojených věcech T-163/94 a T-165/94 (10) uvedl, že ani flexibilní lhůtu použitelnou podle starého základního nařízení nelze prodlužovat nad rozumnou míru, a že šetření trvající více než tři roky je příliš dlouhé. To je v rozporu s věcí IPS, ve které byl předchozí rozsudek Soudního dvora proveden až téměř sedm let po zahájení původního šetření a rozsudek Soudního dvora neobsahoval žádné upozornění, že by lhůty byly důležité.

(24)

Proto byl učiněn závěr, že čl. 6 odst. 9 základního nařízení se použije pouze na zahájení řízení a ukončení šetření zahájeného podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení, a nikoli na částečné opětovné zahájení šetření, jehož cílem je provést rozsudek Tribunálu.

(25)

Tento závěr je v souladu s přístupem použitým při provádění zpráv rozhodčích panelů WTO a odvolacího orgánu, kde je akceptováno, že orgány mohou napravit nedostatky v nařízení, kterým se ukládají antidumpingová cla, s cílem řídit se zprávami orgánu pro řešení sporů, včetně případů týkajících se Unie (11). K tomu, aby bylo možné provést zprávy rozhodčího panelu WTO a odvolacího orgánu, bylo v těchto případech považováno za nutné přijmout zvláštní postupy, jelikož takové zprávy nemají v právním řádu Unie přímou použitelnost, na rozdíl od provádění rozsudků Tribunálu, která přímo použitelná jsou.

(26)

Je třeba připomenout, že článek 9 základního nařízení se netýká lhůt pro provádění antidumpingových šetření. Týká se všeobecných otázek souvisejících s ukončením řízení bez uložení opatření a s uložením konečných cel.

(27)

Co se týče tvrzení předložených v souvislosti s použitím čl. 6 odst. 1 základního nařízení, poznamenává se, že porušení čl. 6 odst. 1 základního nařízení nebylo konstatováno, jelikož Komise nezahájila nové řízení, ale opětovně zahájila šetření původní s cílem provést rozsudek Tribunálu.

(28)

Pokud jde o tvrzení společnosti Harmonic, že bylo porušeno její právo nabídnout cenové závazky, je třeba poznamenat, že její tvrzení má dvě roviny. Zaprvé společnost Harmonic tvrdí, že ze zákonného, praktického a reálného hlediska je nemožné, aby Komise antedatovala cenový závazek o období téměř pěti let. Zadruhé společnost Harmonic tvrdí, že, na jedné straně, 68. bod odůvodnění napadeného nařízení zahrnuje posouzení formálního cenového závazku nabídnutého společností Harmonic, ale na straně druhé je Komise toho názoru, že by jakékoliv cenové závazky, které by společnost Harmonic bývala mohla předložit, byly stejně zamítnuty, protože jejich kontrola by byla neproveditelná.

(29)

Pokud jde o tvrzení společnosti Harmonic týkající se opětovného zahájení původního šetření za účelem nápravy zásahu do jejího práva na nabídnutí cenových závazků ve stanovené lhůtě, je opětovné zahájení oprávněné vzhledem k tomu, že právo společnosti Harmonic nabídnout závazky bylo v rámci původního šetření porušeno. Společnost Harmonic žádný formální cenový závazek nenabídla, a proto je diskuse o možných následcích tak či tak bezpředmětná.

(30)

Kromě toho, pokud jde o výklad 68. bodu odůvodnění napadeného nařízení společností Harmonic, je třeba zdůraznit, že uvedený bod odůvodnění pouze zohledňuje skutečnost, že se vedly diskuse o možných cenových závazcích navržených některými vyvážejícími výrobci, a důvody, proč orgány považovaly v daném časovém okamžiku závazky za obecně neproveditelné. Tvrzení společnosti Harmonic, že bod odůvodnění zřejmě zahrnuje posouzení (nepředloženého) formálního cenového závazku nabídnutého společností Harmonic, je tedy nepodložené.

(31)

Navíc je třeba poznamenat, že argumenty předloženými v 68. bodě odůvodnění napadeného nařízení nejsou dotčeny nabídky formálních cenových závazků, jež mohly být učiněny v pozdější fázi, nýbrž že jimi jsou popsány důvody, proč je přijetí cenových závazků v této věci nepravděpodobné, zvláště když nejsou řádně zohledněny obavy týkající se jejich proveditelnosti. Nabídnuté závazky nemusí být přijaty, pokud se jejich přijetí považuje za neproveditelné, jak stanoví čl. 8 odst. 3 základního nařízení.

(32)

S ohledem na připomínky předložené stranami a jejich analýzu byl učiněn závěr, že provedení rozsudku Tribunálu by mělo mít podobu opětovného zaslání opravených znění konečného informačního dokumentu ze dne 23. března 2007, na jehož základě bylo navrženo opětovné uložení antidumpingového cla na dovoz žehlicích prken vyráběných společností Harmonic, společnosti Harmonic a všem dalším zúčastněným stranám.

(33)

Na základě výše uvedeného byl rovněž učiněn závěr, že Komise by měla společnosti Harmonic a všem dalším zúčastněným stranám poskytnout dostatek času na předložení připomínek k opraveným zněním konečného informačního dokumentu ze dne 23. března 2007 a poté jejich připomínky vyhodnotit s cílem rozhodnout, zda má Radě předložit návrh na opětovné uložení antidumpingového cla na dovoz žehlicích prken vyráběných společností Harmonic na základě skutečností vztahujících se k původnímu období šetření.

(34)

Zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, z nichž vycházel záměr provést rozsudek Tribunálu.

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost předložit v 10denní lhůtě stanovené v čl. 20 odst. 5 základního nařízení své připomínky.

(35)

Společnost Harmonic a všechny další zúčastněné strany obdržely opravená znění konečného informačního dokumentu ze dne 23. března 2007, na jehož základě bylo navrženo opětovně uložit antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken vyráběných společností Harmonic na základě skutečností vztahujících se k původnímu období šetření.

Společnosti Harmonic a všem dalším zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost předložit k výše uvedeným opraveným zněním konečného informačního dokumentu ze dne 23. března 2007 své připomínky.

(36)

Článek 8 základního nařízení dal společnosti Harmonic právo nabídnout závazky až do konce 10denní lhůty stanovené v čl. 20 odst. 5 základního nařízení.

(37)

Společnost Harmonic ani jiná zúčastněná strana ve stanovené lhůtě nepředložily připomínky ani nenabídly závazky.

(38)

Tento postup nemá vliv na datum, kdy opatření uložená napadeným nařízením pozbudou platnosti na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. V této souvislosti se poznamenává, že dne 25. dubna 2012 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny (12),

26.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/9

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), stanoví dohled nad dovozem produktů uvedených v příloze XVIII uvedeného nařízení. Tento dohled se vykonává v souladu s pravidly stanovenými v článku 308d nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3).

(2)

Pro účely čl. 5 odst. 4 dohody o zemědělství (4) uzavřené během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání a vzhledem k nejnovějším údajům za roky 2009, 2010 a 2011 je třeba přizpůsobit spouštěcí objemy pro dodatečná cla na mandarinky a satsumy, klementinky, artyčoky a pomeranče od 1. listopadu 2012 a na cukety od 1. ledna 2013.

(3)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

26.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/11

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderma reesei (MULC 49755) a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Trichoderma reesei (MULC 49754). Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderma reesei (MULC 49755) a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Trichoderma reesei (MULC 49754) jako doplňkové látky pro nosnice a pro výkrm a nosnice menšinových druhů drůbeže se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Použití těchto enzymů bylo povoleno na deset let pro výkrm kuřat nařízením Komise (ES) č. 1091/2009 (2) a na deset let pro selata po odstavu prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1088/2011 (3).

(5)

Žádost o povolení endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderma reesei (MULC 49755) a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Trichoderma reesei (MULC 49754) pro nosnice a pro výkrm a nosnice menšinových druhů drůbeže byla podpořena novými údaji. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 23. května 2012 (4) k závěru, že použití endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderma reesei (MULC 49755) a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Trichoderma reesei (MULC 49754) nemá nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a že používání tohoto přípravku může výrazně zvýšit obsah vaječné hmoty, může zlepšit poměr spotřeby krmiva k přírůstku vaječné hmoty u nosnic a nosnic menšinových druhů drůbeže a může zlepšit zootechnické parametry u výkrmu menšinových druhů drůbeže. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)

Posouzení uvedeného přípravku prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

26.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/15

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. Ustanovení čl. 10 odst. 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s čl. 10 odst. 1 až 4 uvedeného nařízení stanoví zvláštní ustanovení pro hodnocení produktů používaných v Unii jako doplňkové látky k silážování ke dni, kdy se uvedené nařízení stalo použitelným.

(2)

Přípravek z Propionibacterium acidipropionici (CNCM MA 26/4U), dále jen „přípravek“, byl v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1831/2003 následně zapsán do registru Společenství pro doplňkové látky jako stávající produkt, který náleží do funkční skupiny doplňkových látek k silážování, pro všechny druhy zvířat.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s článkem 7 uvedeného nařízení byla podána žádost o povolení přípravku jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat, přičemž bylo požádáno o jeho zařazení do kategorie „technologické doplňkové látky“ a do funkční skupiny „doplňkové látky k silážování“. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 25. dubna 2012 (2) k závěru, že přípravek nemá za navržených podmínek použití nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a že užití tohoto přípravku může zlepšit aerobní stabilitu ošetřené siláže. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř Společenství zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení uvedeného přípravku prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité provedení změn v podmínkách pro povolení, je vhodné stanovit přechodné období, které by zúčastněným stranám umožnilo připravit se na plnění nových požadavků vyplývajících z povolení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

26.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/18

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení monohydrátu oktahydroxidu-dichloridu penta zinečnatého. Tato žádost byla předložena spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení monohydrátu oktahydroxidu-dichloridu penta zinečnatého jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 26. dubna 2012 (2) k závěru, že monohydrát oktahydroxidu-dichloridu penta zinečnatého nemá za navržených podmínek použití nepříznivé účinky na zdraví zvířat, idské zdraví nebo na životní prostředí a že jeho používání může být považováno za účinný zdroj zinku pro všechny druhy zvířat. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř, zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení monohydrátu oktahydroxidu-dichloridu penta zinečnatého prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Používání uvedeného přípravku by proto mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

26.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/20

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

26.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/22

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1273/2011 ze dne 7. prosince 2011 o otevření a správě celních kvót pro dovoz rýže a zlomkové rýže (3) byly otevřeny některé dovozní celní kvóty pro rýži a zlomkovou rýži a zároveň stanoven způsob jejich správy v rozčlenění podle země původu a s rozdělením na několik podobdobí podle přílohy I uvedeného prováděcího nařízení.

(2)

Pro kvótu s pořadovým číslem 09.4138 stanovenou v čl. 1 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 je jediným podobdobím měsíc říjen. Tato kvóta obsahuje zůstatek nepoužitých množství kvót s pořadovými čísly 09.4127 - 09.4128 - 09.4129 - 09.4130 z předchozího podobdobí. Měsíc říjen je posledním podobdobím pro kvóty stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. b) a e) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011, které zahrnují zůstatek nepoužitých množství z předchozího podobdobí.

(3)

Ze sdělení zaslaných podle čl. 8 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 vyplývá, že žádosti o kvótu s pořadovým číslem 09.4138 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce října 2012 podle čl. 4 odst. 1 uvedeného prováděcího nařízení se týkají množství, které přesahuje dostupné množství. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a to stanovením koeficientu přidělení, který se použije na požadovaná množství u příslušné kvóty.

(4)

Z uvedených sdělení dále vyplývá, že žádosti o kvótu s pořadovým číslem 09.4148 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce října 2012 podle čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 se týkají množství, která jsou nižší než množství dostupná.

(5)

Je třeba rovněž oznámit konečný podíl využití každé kvóty stanovené prováděcím nařízením (EU) č. 1273/2011 během roku 2012.

(6)

Za účelem zajištění účinné správy postupu vydávání dovozních licencí by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

26.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/26

(1)

Směrnice 2006/88/ES stanoví mimo jiné určité veterinární předpisy použitelné pro živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury včetně zvláštních ustanovení týkajících se exotických a neexotických nákaz a druhů k nim vnímavých, které jsou uvedeny v části II přílohy IV uvedené směrnice.

(2)

Epizootický vředový syndrom (EUS) je zařazen do seznamu exotických nákaz v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES.

(3)

Část I přílohy IV směrnice 2006/88/ES stanoví kritéria pro zařazení do seznamu exotických nebo neexotických nákaz v části II uvedené přílohy. Podle těchto kritérií mohou mít exotické nákazy v případě zavlečení do Unie značný hospodářský dopad buď způsobením produkčních ztrát v akvakultuře v Unii, nebo omezením potenciálu obchodu s živočichy pocházejícími z akvakultury a produkty z nich získanými. V případě zavlečení do Unie by případně mohly mít ničivý dopad na životní prostředí, který postihuje populace volně žijících vodních živočichů náležejících k druhům, které představují bohatství, jež má cenu chránit právem Unie nebo mezinárodními předpisy.

(4)

Dne 15. září 2011 přijala komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) vědecké stanovisko k epizootickému vředovému syndromu (2) (dále jen „stanovisko EFSA“). V uvedeném stanovisku úřad EFSA dospěl k závěru, že dopad EUS na akvakulturu v Unii by byl nulový až nízký.

(5)

Stanovisko EFSA dále uvádí, že je pravděpodobné, že EUS byl opakovaně zavlečen do Unie prostřednictvím dovozu okrasných ryb ze třetích zemí a že tyto ryby mohly proniknout do vod Unie. Za těchto okolností a vzhledem k tomu, že v Unii nebyl hlášen žádný výskyt ohnisek EUS, neexistuje žádný důkaz, který by naznačoval, že EUS by mohl mít ničivý dopad na životní prostředí.

(6)

S ohledem na závěry EFSA a na dostupné vědecké poznatky již EUS nesplňuje kritéria stanovená v části I přílohy IV směrnice 2006/88/ES pro uvedení v části II uvedené přílohy.

(7)

Je proto vhodné odstranit položku týkající se epizootického vředového syndromu ze seznamu exotických nákaz uvedených v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES.

(8)

Část II přílohy IV směrnice 2006/88/ES kromě toho obsahuje seznam druhů považovaných za vnímavé k virové hemoragické septikémii.

(9)

Platýs druhu Paralichthys olivaceus je vnímavý k neexotické nákaze ryb virové hemoragické septikémii. Klinická ohniska této nákazy byla potvrzena v některých regionech Asie.

(10)

Je proto vhodné zařadit platýse druhu Paralichthys olivaceus do seznamu druhů vnímavých k virové hemoragické septikémii uvedenému v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES.

(11)

Příloha IV směrnice 2006/88/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

26.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/29

(1)

Evropská rada přijala ve dnech 15. a 16. prosince 2005 strategii EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi. Strategie zdůraznila, že v zájmu minimalizace rizika vyplývajícího z nedovoleného obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi a jejich nadměrného hromadění by se měla věnovat zvláštní pozornost obrovským zásobám ručních palných a lehkých zbraní ve východní a jihovýchodní Evropě, jakož i způsobům jejich šíření v oblastech zasažených konflikty.

(2)

Mezi cíle stanovené ve strategii EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi patří podporování účinného multilateralismu za účelem vytvoření mezinárodních a regionálních mechanismů a mechanismů v rámci EU a jejích členských států zaměřených proti dodávání a destabilizujícímu šíření ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně. V akčním plánu této strategie je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označena za jednu z regionálních organizací, s níž by se měla rozvíjet spolupráce. Konkrétně obsahuje zvláštní ustanovení o podpoře, která má být poskytována činnostem OBSE zaměřeným na boj proti nedovolenému obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střelivem pro ně a na zničení přebytečných zásob účastnických států OBSE (dále jen „účastnické státy“).

(3)

Dne 24. listopadu 2000 přijaly účastnické státy dokument OBSE o ručních palných a lehkých zbraních, v němž se zavázaly k zavedení a provádění účinných vnitrostátních kontrol převodů ručních palných a lehkých zbraní, včetně kontrol vývozu a zprostředkování. Dokument rovněž zdůrazňuje, že nadměrné hromadění ručních palných a lehkých zbraní a neuspokojivé řízení a zabezpečení jejich zásob mohou mít destabilizující dopad na vnitrostátní, regionální a mezinárodní bezpečnost. Za upřednostňovanou metodu odstraňování nadbytečných ručních palných a lehkých zbraní považuje jejich zničení.

(4)

Dne 24. května 2010 přijaly účastnické státy akční plán OBSE pro ruční palné a lehké zbraně, v němž se kromě jiného odkazuje na potřebu zřídit nebo posílit právní rámec účastnických států pro zákonné aktivity v oblasti zprostředkování, posílit závazky k řízení a zabezpečení zásob ručních palných a lehkých zbraní a posílit závazek účastnických států ke zničení nadbytečných a nedovolených ručních palných a lehkých zbraní a na způsoby, jak zlepšit jejich kapacity pro ničení nadbytečných a nedovolených ručních palných a lehkých zbraní.

(5)

Dne 23. června přijala Rada společný postoj 2003/468/SZBP o kontrole zprostředkování obchodu se zbraněmi (1), podle něhož jsou členské státy povinny přijmout veškerá nezbytná opatření ke kontrole provádění zprostředkovatelských činností na jejich území, včetně vymezení jasného právního rámce pro přípustnou zprostředkovatelskou činnost, a vyzývají se, aby uvážily provádění kontroly zprostředkovatelské činnosti uskutečňované mimo jejich území zprostředkovateli, kteří jsou jejich státními příslušníky a mají bydliště nebo sídlo na jejich území.

(6)

Dne 8. prosince 2008 přijala Rada společný postoj 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (2). Společný postoj 2008/944/SZBP stanoví řadu kritérií, kterými se členské státy řídí při vyhodnocování žádostí o vývoz konvenčních zbraní, opětovný vývoz a zprostředkování. Vyžaduje se v něm, aby členské státy vynakládaly maximální úsilí, aby podnítily další státy vyvážející vojenské technologie nebo vojenský materiál k uplatňování kritérií tohoto společného postoje,

—

podporovat mír a bezpečnost v sousedství Unie snižováním hrozby, kterou představuje nedovolené obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi a jejich nadměrné hromadění v regionu OBSE,

—

přispívat ke skutečnému multilateralismu na regionální úrovni podporováním činnosti OBSE zaměřené na zabránění nadměrného hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně, jakož i nedovoleného obchodování s nimi.

—

uspořádání regionálního vzdělávacího semináře pro příslušné úředníky účastnických států odpovědné za kontroly zprostředkování v oblasti ručních palných a lehkých zbraní,

—

zdokonalení zabezpečení skladů zásob ručních palných a lehkých zbraní v Bělorusku a Kyrgyzstánu,

—

zničení nadbytečných ručních palných a lehkých zbraní v Bělorusku a Kyrgyzstánu, aby se zamezilo jejich odklonění do sítí nedovoleného obchodování,

—

zavedení aplikace pro řízení zásob ručních palných a lehkých zbraní za účelem zlepšení řízení zásob, vedení záznamů a sledování ručních palných a lehkých zbraní a konvenčního střeliva v několika účastnických státech.

a)

sekretariát OBSE, který:

b)

Úřad Rozvojového programu OSN v Bělorusku, který zajistí zdokonalení zabezpečení skladových prostor pro konvenční zbraně a střelivo v Bělorusku.

26.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/34

(1)

Turecko vyjádřilo přání přistoupit k Úmluvě o společném tranzitním režimu ze dne 20. května 1987 (dálě jen „úmluva“), k čemuž bylo vyzváno rozhodnutím smíšeného výboru zřízeného úmluvou ze dne 19. ledna 2012.

(2)

Do úmluvy by proto měla být v odpovídajícím pořadí doplněna turecká znění odkazů v úmluvě používaných.

(3)

Použitelnost tohoto rozhodnutí se váže na datum přistoupení Turecka k úmluvě.

(4)

S cílem umožnit používání tiskopisů týkajících se záruky, které byly vytištěny podle kritérií platných přede dnem přistoupení Turecka k úmluvě, by mělo být zavedeno přechodné období, během něhož budou moci být tyto tiskopisy po určitých úpravách i nadále používány.

(5)

Úmluva by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,