(1)

Unie je smluvní stranou Úmluvy o ochraně Středozemního moře před znečištěním, jejíž název byl změněn na Úmluvu o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře (1) (dále jen „Barcelonská úmluva“) a stranou Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří a jeho příloh (2) (dále jen „protokol“). Příloha II protokolu obsahuje seznam ohrožených druhů a příloha III protokolu obsahuje seznam druhů, jejichž využívání je regulováno.

(2)

Podle článku 18 Barcelonské úmluvy je zasedání smluvních stran rozhodovacím orgánem Úmluvy a jemu svěřené pravomoci mu mimo jiné umožňují podle potřeby měnit přílohy Úmluvy a jejích protokolů. Podle článku 23 odst. 2 Barcelonské úmluvy a čl. 14 odst. 1 protokolu nabyde změna příloh protokolu účinnosti pro všechny smluvní strany protokolu po uplynutí lhůty určené příslušnými smluvními stranami při přijetí změny s výjimkou těch smluvních stran, které písemně oznámily depozitáři, že nejsou schopny tuto změnu v uvedené lhůtě schválit.

(3)

Dne 8. února 2012 předala Komise Radě návrh rozhodnutí Rady o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat na sedmnáctém zasedání smluvních stran (Paříž 8. až 10. února 2012), pokud jde o návrhy na změnu příloh II a III Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří k Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře. Vzhledem k tomu, kdy byl tento návrh Komise předložen, nebyla Rada s to jej před setkáním smluvních stran posoudit nebo o něm rozhodnout, a postoj a zájmy Unie tak nemohly být vyjádřeny a hájeny včas a vhodným způsobem.

(4)

Na sedmnáctém zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy a jejích protokolů byly rozhodnutím IG.20/5 přijaty změny příloh II a III protokolu za účelem poskytnutí větší ochrany deseti druhům žraloků.

(5)

Podle čl. 23 odst. 2 bodu vi) Barcelonské úmluvy vstoupí změna příloh v platnost pro všechny smluvní strany po uplynutí lhůty stanovené dotčenými smluvními stranami při přijetí změny s výjimkou těch smluvních stran, které učiní oznámení depozitáři, že nejsou schopny tuto změnu v uvedené lhůtě schválit. Sedmnácté zasedání smluvních stran tuto lhůtu stanovilo na 180 dnů a lhůta pro podání oznámení končí dnem 8. srpna 2012. Unie by proto měla depozitáři protokolu v uvedené lhůtě sdělit, které změny neschvaluje.

(6)

Změny protokolu by nevyžadovaly žádnou změnu právních předpisů Unie.

(7)

Změny spočívající v zařazení deseti druhů do přílohy II a jejich vyjmutí z přílohy III, které byly přijaty na sedmnáctém zasedání smluvních stran, jsou vědecky podložené, v souladu s právními předpisy Unie a se závazkem Unie podílet se na mezinárodní spolupráci na ochraně biologické rozmanitosti, jakož i v souladu s článkem 5 Úmluvy Spojených národů o biologické rozmanitosti (3) a s cílem dohodnutým konferencí smluvních stran uvedené úmluvy v roce 2010 významně snížit současnou míru ztráty biologické rozmanitosti do roku 2020. Unie by proto měla schválit tyto změny,

a)

Galeorhinus galeus (Linnaeus, 1758);

b)

Isurus oxyrinchus (Rafinesque, 1810);

c)

Lamna nasus (Bonnaterre, 1788);

d)

Leucoraja circularis (Couch, 1838);

e)

Leucoraja melitensis (Clark, 1926);

f)

Rhinobatos cemiculus (Saint-Hilaire, 1817);

g)

Rhinobatos rhinobatos (Linnaeus, 1758);

h)

Sphyrna lewini (Griffith & Smith, 1834);

i)

Sphyrna mokarran (Rüppell, 1837);

j)

Sphyrna zygaena (Linnaeus, 1758).

(1)

Unie je smluvní stranou Úmluvy o potravinové pomoci z roku 1999 (1) (dále jen „úmluva z roku 1999“), jejíž platnost končí ke dni 1. července 2012.

(2)

Rada dne 17. listopadu 2010 zmocnila Komisi, aby vyjednala úmluvu o potravinové pomoci (dále jen „úmluva“), jež by obsahovala a odrážela modernější přístup k potravinové pomoci a nahradila úmluvu z roku 1999.

(3)

Jednání byla ukončena dne 25. dubna 2012.

(4)

Je v zájmu Unie úmluvu podepsat, neboť se tím napomůže dosažení cílů humanitární pomoci uvedených v čl. 214 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(5)

Úmluva je otevřena k podpisu do 31. prosince 2012.

(6)

Úmluva by měla být podepsána s výhradou jejího uzavření,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů (2), stanoví minimální údaje, které mají být uvedeny v prospektu u různých druhů cenných papírů, aby byl dodržen čl. 5 odst. 5 a čl. 7 odst. 1 směrnice 2003/71/ES.

(2)

Směrnice 2003/71/ES byla pozměněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/73/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (3), za účelem posílení ochrany investorů, snížení administrativní zátěže pro společnosti při získávání kapitálu na trzích s cennými papíry v Unii a posílení účinnosti režimu prospektu. Nařízení (ES) č. 809/2004 by proto mělo být změněno, pokud jde o souhlas emitenta nebo osoby pověřené sestavením prospektu s použitím prospektu ze strany finančních zprostředkovatelů, a o údaje, které mají být v prospektu uvedeny, týkající se podkladových indexů a prognóz a odhadů zisku.

(3)

Pro účely čl. 3 odst. 2 třetího pododstavce směrnice 2003/71/ES by nařízení (ES) č. 809/2004 mělo specifikovat, jaké údaje se mají poskytnout, pokud emitent nebo osoba pověřená sestavením prospektu souhlasí prostřednictvím písemné dohody s jeho použitím ze strany finančních zprostředkovatelů.

(4)

Některé požadavky nařízení (ES) č. 809/2004 by se měly přezkoumat a vyjasnit, aby se zohlednil technický vývoj na finančních trzích, zejména narůstající využívání indexů jako podkladových nástrojů strukturovaných cenných papírů. Tím, že odpovědnost za vytvoření indexu převedou na jiný subjekt skupiny, by emitenti mohli obcházet požadavek na uvedení popisu indexu vytvořeného emitentem v prospektu (bod 4.2.2 přílohy XII), a vyhnout se tak odpovědnosti, pokud je popis nepřesný. Uvedený požadavek by proto měl být rozšířen i na indexy vytvořené subjektem patřícím do stejné skupiny jako emitent.

(5)

S cílem zvýšit efektivitu a snížit administrativní zátěž by toto nařízení mělo rovněž stanovit podmínky, za nichž se popis indexu v prospektu nevyžaduje, pokud index tvoří subjekty jednající ve spojení s emitentem nebo jeho jménem. Navíc vzhledem k tomu, že bod 2.10 přílohy XV odkazuje pouze na široce založený a uznávaný zveřejňovaný index, mělo by stačit, aby bylo v prospektu uvedeno, kde je možné informace o indexu získat, a popis skladby indexu by neměl být nutný.

(6)

V zájmu snížení administrativních nákladů pro emitenty při získávání kapitálu by toto nařízení mělo stanovit podmínky, za nichž se nevyžaduje zpráva vypracovaná nezávislými účetními nebo auditory, připojená k prognózám a odhadům zisku, zejména pokud nezávislí účetní nebo auditoři nemohou zprávu o auditu podepsat, protože nemají k dispozici úplný soubor dokumentů představujících roční účetní závěrku.

(7)

Směrnice 2010/73/EU nahradila v řadě ustanovení směrnice 2003/71/ES pojem „hlavní údaje“ pojmem „základní informace“. Přílohy nařízení (ES) č. 809/2004 by proto měly být přizpůsobeny.

(8)

Za účelem zabránění případnému dalšímu nekonzistentnímu uplatňování směrnice 2003/71/ES, zejména pro účely čl. 3 odst. 2 třetího pododstavce uvedené směrnice, a zabránění dalšímu zpoždění při zajišťování posílené ochrany investorů a snižování administrativní zátěže společností při získávání kapitálu na trzích s cennými papíry v Unii je nutné stanovit vstup v platnost ke dni jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(9)

Nařízení (ES) č. 809/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V článku 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Prospekt obsahuje údajové položky požadované v přílohách I až XVII a přílohách XX až XXX v závislosti na druhu dotyčného emitenta nebo emisí a cenných papírů. S výhradou čl. 4a odst. 1 příslušný orgán nevyžaduje, aby prospekt obsahoval údajové položky, které do příloh I až XVII ani do příloh XX až XXX zahrnuty nejsou.“

2)

Vkládá se nový článek 20a, který zní:

3)

V čl. 22 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Základní prospekt obsahuje údajové položky požadované v přílohách I až XVII, příloze XX a přílohách XXIII až XXX v závislosti na druhu dotyčného emitenta a cenných papírů. Příslušný orgán nemůže požadovat, aby základní prospekt obsahoval údajové položky, které v přílohách I až XVII, příloze XX ani přílohách XXIII až XXX obsaženy nejsou.“

4)

Přílohy se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 43/2012 ze dne 17. ledna 2012, kterým se pro rok 2012 stanoví rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU, pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, na něž se nevztahují mezinárodní jednání nebo dohody (2), stanoví kvóty na rok 2012.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2012.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 44/2012 ze dne 17. ledna 2012, kterým se pro rok 2012 stanoví rybolovná práva ve vodách EU a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU v některých vodách mimo EU, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, na něž se vztahují mezinárodní jednání nebo dohody (2), stanoví kvóty na rok 2012.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2012.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

V souladu s článkem 11 nařízení Komise (ES) č. 867/2008 (2) mohou organizace hospodářských subjektů v odvětví oliv obdržet pod podmínkou složení jistoty zálohu až do výše 90 % způsobilých ročních výdajů. Za tímto účelem členský stát vyplatí první tranši před koncem měsíce následujícího po měsíci zahájení každoročního provádění pracovního programu.

(2)

Toto ustanovení, jehož cílem je umožnit rychlé zahájení prací, však nemělo v Řecku předpokládaný účinek z důvodu hospodářské krize. V důsledku této krize nemohly některé organizace hospodářských subjektů složit jistotu stanovenou v čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 867/2008, takže nemohly obdržet zálohu stanovenou v odstavci 2 uvedeného článku a zahájit svůj program na období 2012–2015.

(3)

Za této situace by mělo být uvedenému členskému státu umožněno, aby za předpokladu, že budou splněny všechny příslušné podmínky, vyplatil první tranši zálohy stanovené v čl. 11 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 867/2008 výjimečně do 30. září 2012, což by příjemcům umožnilo znovu použít jistoty, jež byly složeny na předchozí pracovní programy a mezitím uvolněny.

(4)

Nařízení (ES) č. 867/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Aby byla zaručena účinnost tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Podle rozhodnutí Komise 2010/49/ES ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví první regiony pro zahájení provozu Vízového operačního systému (VIS) (2), zahrnuje třetí region, ve kterém by mělo být pro všechny žádosti zahájeno shromažďování a přenos údajů do VIS, Afghánistán, Bahrajn, Írán, Irák, Kuvajt, Omán, Katar, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a Jemen.

(2)

Členské státy oznámily Komisi, že provedly nezbytné technické a právní úpravy ke shromažďování a přenosu údajů uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení o VIS do systému VIS pro všechny žádosti v tomto regionu, včetně úprav ke shromažďování nebo přenosu údajů jménem jiného členského státu.

(3)

Protože tak byla splněna příslušná podmínka stanovená v první větě čl. 48 odst. 3 nařízení o VIS, Komise má určit datum zahájení provozu VIS ve třetím regionu.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné stanovit datum zahájení provozu VIS v nejbližší době, toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(5)

Protože nařízení o VIS navazuje na schengenské acquis, Dánsko oznámilo provedení nařízení o VIS ve svém vnitrostátním právu v souladu s článkem 5 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství. Ve smyslu mezinárodního práva je proto toto rozhodnutí pro Dánsko závazné.

(6)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (3). Rozhodnutí proto není pro Spojené království závazné ani použitelné.

(7)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (4). Rozhodnutí proto není pro Irsko závazné ani použitelné.

(8)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (5), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody (6).

(9)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (8).

(10)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (9).

(11)

Pokud jde o Kypr, představuje toto rozhodnutí akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.

(12)

Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, představuje toto rozhodnutí akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005,