(1)

Ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu o strategii Společenství týkající se rtuti (2) Komise předeslala, že je nutné snížit hladiny rtuti v životním prostředí a vystavení člověka jejím účinkům, a jako cíle navrhla mj. snížit vstup rtuti do oběhu ve společnosti omezením její nabídky a poptávky, snížením emisí rtuti a ochranou před nimi.

(2)

Strategie byla přezkoumána v roce 2010 ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o přezkumu strategie Společenství týkající se rtuti (3), ve kterém Komise potvrdila, že bude pokračovat v rozšiřování stávajících omezení uvádění na trh některých měřicích zařízení obsahujících rtuť na další zařízení používaná ve zdravotnictví, zejména sfygmomanometry, anebo určená k jinému profesionálnímu a průmyslovému použití.

(3)

Rada opakovaně potvrdila svůj závazek vůči ochraně lidského zdraví a životního prostředí před uvolňováním rtuti a jejích sloučenin minimalizací a, pokud je to možné, konečnou eliminací antropogenního uvolňování rtuti do ovzduší, vody a půdy. V této souvislosti Rada zdůraznila, že v případě existence schůdných alternativ by mělo být co nejrychleji a v co největší míře postupně ukončeno používání výrobků obsahujících rtuť, přičemž konečným cílem je postupné ukončení používání veškerých výrobků obsahujících rtuť, při zohlednění technických a ekonomických podmínek a potřeb vědeckého výzkumu a vývoje (4).

(4)

Rtuť a její sloučeniny jsou vysoce toxické pro člověka, ekosystémy a volně žijící živočichy a rostliny. Vysoké dávky rtuti mohou mít smrtelné následky pro člověka, ale i poměrně nízké dávky mohou mít vážné nepříznivé dopady na vývoj nervového systému, a jsou spojovány se škodlivými účinky na kardiovaskulární, imunitní a reprodukční systém člověka. Rtuť je považována za globálně působící a perzistentní znečišťující látku vyskytující se ve vzduchu, vodním prostředí, sedimentech, půdě i živých organismech v různých formách. V životním prostředí se může přeměnit na methylrtuť, svou nejtoxičtější formu. Účinky methylrtuti na biotu se potencují zejména ve vodním potravinovém řetězci, čímž dochází k ohrožení člověka a volně žijících živočichů s vysokou spotřebou ryb a mořských plodů. Methylrtuť snadno proniká placentární i hemato–encefalickou bariérou, čímž dokáže omezit potenciální duševní rozvoj člověka ještě před narozením, a její expozicí je tudíž nejvíce ohroženo zdraví dětí a žen v reprodukčním věku. Rtuť a její produkty přeměny, především methylrtuť, představují stejné riziko jako perzistentní, bioakumulativní a toxické látky (PBT) a jsou schopny se šířit na dlouhé vzdálenosti.

(5)

Měřicí zařízení používající rtuť jsou rozšířená v celé Evropě, což potenciálně vede k uvolňování rtuti do životního prostředí během všech fází jejich životního cyklu a přispívá k všeobecnému šíření rtuti, a tím také k vystavení živých organismů a člověka jejím účinkům skrze životní prostředí.

(6)

Nařízení (ES) č. 1907/2006 v položce 18a přílohy XVII stanoví zákaz uvádění na trh rtuťových teploměrů na určování tělesné teploty, jakož i dalších měřicích zařízení určených k prodeji široké veřejnosti, a požaduje, aby Komise přezkoumala bezpečnější, technicky a ekonomicky dostupné alternativy k sfygmomanometrům obsahujícím rtuť a jiným měřicím zařízením využívaným ve zdravotnictví a pro jiná profesionální a průmyslová použití. Na základě přezkumu, anebo jakmile budou k dispozici nové informace týkající se spolehlivých bezpečnějších alternativ k sfygmomanometrům a dalším měřicím zařízením obsahujícím rtuť, Komise případně předloží legislativní návrh na rozšíření omezení uvedených v položce 18a na sfygmomanometry a jiná měřicí zařízení používaná ve zdravotnictví a pro jiná profesionální a průmyslová použití, aby bylo používání rtuti v měřicích zařízeních postupně ukončeno, jakmile to bude technicky a ekonomicky proveditelné.

(7)

Na základě významného množství nově získaných informací Komise zaslala Evropské agentuře pro chemické látky (dále jen „Agentura“) svou zprávu o přezkumu, a požádala ji, aby připravila návrhy odpovídající požadavkům uvedeným v příloze XV nařízení (ES) č. 1907/2006 v souladu s článkem 69 uvedeného nařízení.

(8)

Agentura připravila návrh na omezení používání rtuti v následujících měřicích zařízeních s průmyslovým a profesionálním využitím (včetně zdravotnictví): rtuť obsahujících barometrech, vlhkoměrech, manometrech, sfygmomanometrech, tenzometrech využívaných v pletysmografii, tenziometrech, teploměrech a ostatních neelektrických přístrojích určených k měření teploty, rtuť obsahujících měřičích pro stanovení bodu měknutí a ve rtuťových pyknometrech. Z návrhu vyplývá, že je nezbytné podniknout kroky k řešení situace na úrovni celé Unie, aby se zamezilo riziku pro lidské zdraví a životní prostředí plynoucímu z používání rtuti v těchto měřicích zařízeních.

(9)

Alternativní měřicí zařízení neobsahující rtuť jsou dostupná a jejich používání představuje výrazně nižší zdravotní a environmentální riziko než je riziko spojené s používáním měřicích zařízení s obsahem rtuti.

(10)

U probíhajících epidemiologických studií, které využívají sfygmomanometry obsahující rtuť, by se neměla měnit metoda měření, a proto by měla být povolena výjimka do doby dokončení těchto studií. Pro sfygmomanometry využívané jako referenční standard k validaci zařízení neobsahujících rtuť nebylo možné stanovit časové období potřebné k vývoji a schválení alternativních zařízení neobsahujících rtuť jako referenčních standardů, a proto by měla být výjimka pro tato zařízení bez časového omezení.

(11)

Pro teploměry určené výhradně k provádění standardizovaných testů, které vyžadují použití rtuťových teploměrů, je třeba určit časové období potřebné pro úpravu těchto standardizovaných testů, a proto by měla být povolena výjimka na dobu 5 let. Z důvodu, že je rtuť využívána jako referenční bod v mezinárodní teplotní stupnici z roku 1990, měla by rovněž být povolena výjimka bez časového omezení pro kyvety trojného bodu rtuti, které jsou určené ke kalibraci platinových odporových teploměrů.

(12)

K porozimetrům, rtuťovým elektrodám používaným ve voltametrii a rtuťovým senzorům používaným k měření C–V charakteristik neexistují dostupná alternativní technická řešení, a proto pro tato měřící zařízení nejsou navrhována omezení.

(13)

Výjimka z tohoto požadavku by měla být stanovena tak, aby umožnila běžný prodej a nákup historicky cenných rtuť obsahujících měřicích zařízení, která lze považovat za starožitnosti nebo součást kulturního dědictví. Nařízení (ES) č. 1907/2006 v položce 18a přílohy XVII umožňuje uvádět na trh měřicí zařízení obsahující rtuť určená k prodeji široké veřejnosti, jiná než teploměry na určování tělesné teploty, pokud jejich stáří k 3. říjnu 2007 přesáhlo 50 let. V zájmu srozumitelnosti by se mělo obdobné stanovení stáří použít u výjimky týkající se starých měřicích zařízení s průmyslovým a profesionálním využitím (včetně zdravotnictví).

(14)

Výjimka by měla být udělována rovněž pro měřicí zařízení určená k vystavování za účelem kulturním a historickým, včetně těch, která nedosáhla stáří 50 let, avšak představují historickou a kulturní hodnotu.

(15)

Dne 8. června 2011 přijal Výbor pro posuzování rizik Agentury své stanovisko k navrhovanému omezení, jež na úrovni Unie považuje za nejúčinnější opatření ke snížení identifikovaných rizik.

(16)

Dne 15. září 2011 přijal Výbor pro socioekonomickou analýzu Agentury své stanovisko, ve kterém považuje navrhované opatření na úrovni Unie za nejvhodnější způsob omezení zjištěných rizik z hlediska poměru jeho socioekonomických přínosů a nákladů.

(17)

Agentura stanoviska Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu předložila Komisi.

(18)

Nařízení (ES) č. 1907/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(19)

Je vhodné poskytnout dotčeným zúčastněným stranám přiměřenou lhůtu k přijetí opatření, jež mohou být požadována k zajištění souladu s opatřeními stanovenými tímto nařízením.

(20)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,

(1)

Ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu o strategii Společenství týkající se rtuti (2) Komise nastínila, že je nutné snížit hladiny rtuti v životním prostředí a vystavení člověka účinkům rtuti, a jako cíle mimo jiné navrhla snížení vstupu rtuti do oběhu ve společnosti zastavením nabídky a poptávky, snížením emisí rtuti a ochranou proti emisím rtuti. Toto sdělení bylo přezkoumáno v roce 2010 (3).

(2)

Rada několikrát potvrdila svůj závazek k celkovému cíli, jímž je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před uvolňováním rtuti a jejích sloučenin, a to omezením globálního uvolňování rtuti způsobeného antropogenními vlivy do vzduchu, vody a půdy, a pokud možno, posléze i tak, že tomuto uvolňování zabrání.V této souvislosti Rada zdůraznila, že produkty obsahující rtuť by měly být v případech, kdy existují vhodné alternativy, postupně co nejrychleji a v co největší míře odstraněny, přičemž konečným cílem je, aby byly postupně odstraněny všechny produkty obsahující rtuť, a zároveň se zohlední technické a hospodářské podmínky a potřeby vědeckého výzkumu a vývoje (4).

(3)

Rtuť a její sloučeniny jsou pro člověka, ekosystémy a volně žijící živočichy a rostliny vysoce toxické. Vysoké dávky rtuti mohou být pro člověka smrtelné, ale i relativně nízké dávky mohou velmi vážně poškodit nervový systém a jeho vývoj, a jsou spojovány také s možnými škodlivými účinky na kardiovaskulární, imunitní a reprodukční systém. Rtuť je považována za globální perzistentní znečišťující látku, cirkuluje mezi vzduchem, vodou, usazeninami, půdou a biotou v různých formách a v životním prostředí se může přeměnit na methylrtuť, což je nejtoxičtější forma rtuti.

(4)

Nařízení (ES) č. 1907/2006 stanoví, že má-li členský stát za to, že výroba, uvedení na trh nebo použití látky samotné nebo obsažené ve směsi nebo v předmětu představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, které není náležitě kontrolováno a jímž je nutné se zabývat, oznámí Evropské agentuře pro chemické látky (dále jen „agentura“) svůj záměr připravit dokumentaci a následně ji připraví.

(5)

Podle rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 25/2008 ze dne 14. března 2008, kterým se mění příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP (5), bylo nařízení (ES) č. 1907/2006 začleněno do Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

(6)

Norsko připravilo dokumentaci týkající se pěti sloučenin fenylrtuti, zejména fenylrtuť-octanu, fenylrtuť-propionanu, fenylrtuť-2-ethylhexanoátu, fenylrtuť-oktanoátu a fenylrtuť-neodekanoátu, jež poukazuje na nezbytnost akce v rámci celé Unie pro odstranění rizik pro lidské zdraví a životní prostředí způsobených výrobou, použitím těchto látek a jejich uváděním na trh, ať už samotných nebo obsažených ve směsích a předmětech. Uvedená dokumentace byla předložena agentuře s cílem zahájit řízení o omezení.

(7)

O výše uvedených pěti sloučeninách fenylrtuti je známo, že jsou používány zejména jako katalyzátory v polyuretanových systémech používaných v nátěrových hmotách, lepidlech, tmelech a elastomerových aplikacích. Rtuťové katalyzátory jsou začleněny do polymerové struktury a zůstávají ve finálním předmětu, z něhož se sloučeniny rtuti nebo fenylrtuti uvolňují samovolně. O jiných sloučeninách fenylrtuti není známo, že jsou používány jako katalyzátory v polyuretanových systémech a nebyly proto zahrnuty v posouzení provedeném v dokumentaci.

(8)

Během životního cyklu sloučenin fenylrtuti dochází k významnému uvolňování rtuti do životního prostředí, což zvyšuje celkové emise rtuti. Zejména rozkladem sloučenin fenylrtuti v životním prostředí vznikají rozkladné produkty, včetně methylrtuti, které vyvolávají stejné obavy jako perzistentní, bioakumulativní a toxické látky (PBT). Vzájemnou konverzí metabolitů sloučenin fenylrtuti vznikají vlastnosti umožňující dálkový přenos. Protože tedy vznikají produkty přeměny nebo rozkladné produkty s vlastnostmi PBT, musí se také ke sloučeninám fenylrtuti jako takovým přistupovat z hlediska kontroly emisí a omezování expozice jako k látkám PBT. Za tímto účelem je nezbytné v co největší míře omezit expozici člověka a emise do životního prostředí.

(9)

K hlavním zdrojům vystavení člověka prostřednictvím životního prostředí mohou být potraviny, v nichž mohou být obsaženy produkty rozkladu sloučenin fenylrtuti, včetně methylrtuti. K biomagnifikaci methylrtuti dochází zejména ve vodním potravním řetězci, čímž je ohroženo zejména obyvatelstvo a volně žijící živočichové s vysokou spotřebou ryb a mořských plodů. Methylrtuť lehce proniká jak placentární tak hematoencefalickou bariérou, čímž brání potenciálnímu duševnímu vývoji plodu už před narozením, a největším problémem je proto vystavení účinkům rtuti u žen v reproduktivním věku a u dětí.

(10)

Dne 10. června 2011 přijal Výbor pro posuzování rizik (RAC) zřízený při agentuře své stanovisko k navrhovanému omezení, v němž zohlednil účinnost omezení při snižování rizik pro lidské zdraví a životní prostředí. RAC navíc zjistil, že organické sloučeniny rtuti mohou být použity jako katalyzátory při výrobě polymerů. Tyto látky však nebyly zahrnuty do posouzení provedeného v dokumentaci.

(11)

Dne 15. září 2011 přijal Výbor pro socioekonomickou analýzu zřízený při agentuře své stanovisko k navrhovanému omezení, v němž zohlednil účinnost omezení při řešení zjištěných rizik, pokud jde o poměr jeho socioekonomických přínosů a nákladů.

(12)

Agentura předložila uvedená stanoviska Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu Komisi.

(13)

Je vhodné poskytnout dotčeným zúčastněným stranám přiměřenou lhůtu k přijetí opatření, jež by mohla být nutná k zajištění souladu s opatřeními stanovenými v tomto nařízení.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku kyseliny citronové, kyseliny sorbové, thymolu a vanilinu. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku kyseliny citronové, kyseliny sorbové, thymolu a vanilinu jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, odchov kuřat a kuřice, výkrm a kuřice všech menšinových druhů ptactva a všech menšinových druhů prasat (po odstavu) se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Použití přípravku kyseliny citronové, kyseliny sorbové, thymolu a vanilinu bylo povoleno na deset let jako doplňková látka pro použití u selat po odstavu nařízením Komise (EU) č. 1117/2010 (2).

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 25. května 2012 (3) k závěru, že přípravek kyseliny citronové, kyseliny sorbové, thymolu a vanilinu uvedený v příloze nemá za navržených podmínek použití nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a že tato doplňková látka může zlepšit užitkovost cílových druhů. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)

Posouzení uvedeného přípravku prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Používání uvedeného přípravku by proto mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Nařízení (ES) č. 533/2007 otevřelo celní kvóty pro dovoz produktů v odvětví drůbežího masa.

(2)

Žádosti o dovozní licence podané během prvních sedmi dnů měsíce září 2012 pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2012 přesahují pro některé kvóty dostupná množství. Je proto třeba určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a to stanovením koeficientu přidělení, který se použije pro požadovaná množství,

(1)

Nařízení (ES) č. 539/2007 otevřelo celní kvóty pro dovoz produktů z odvětví vajec a vaječného albuminu.

(2)

Žádosti o dovozní licence podané během prvních sedmi dnů měsíce zaří 2012 pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2012 přesahují pro některé kvóty dostupná množství. Je proto třeba určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a to stanovením koeficientu přidělení, který se použije pro požadovaná množství,

(1)

Evropská centrální banka (ECB) přijala rozhodnutí ECB/2010/14 o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu (1), které stanoví společná pravidla a postupy na ochranu důvěryhodnosti eurobankovek jako platebního prostředku.

(2)

Je zapotřebí změnit zejména oblast působnosti rozhodnutí ECB/2010/14, tak aby zahrnovalo stávající a budoucí série eurobankovek, čímž se zajistí, že eurobankovky v oběhu jsou pravé a upotřebitelné a že bankovky, u nichž existuje podezření, že se jedná o padělané eurobankovky, jsou rozpoznány a předány příslušným vnitrostátním orgánům. Za tímto účelem je třeba provést řadu technických změn příloh rozhodnutí ECB/2010/14.

(3)

Minimální standardy pro automatizovanou kontrolu upotřebitelnosti eurobankovek stanovené v příloze IIIa rozhodnutí ECB/2010/14 představují požadavky, které se týkají funkcí strojů na zpracování bankovek. Mají proto význam pouze pro výrobce strojů na zpracování bankovek a nemají vliv na postupy pro ověřování pravosti a upotřebitelnosti stanovené v rozhodnutí ECB/2010/14, které musí subjekty zpracovávající hotovost dodržovat. Jelikož nespadají do oblasti působnosti rozhodnutí ECB/2010/14, měly by být minimální standardy pro automatizovanou kontrolu upotřebitelnosti včleněny do pravidel a postupů pro zkoušení strojů na zpracování bankovek, shromažďování údajů a kontrolní činnost.

(4)

S ohledem na zkušenosti získané v souvislosti s rozhodnutím ECB/2010/14 je v zájmu jednoznačnosti a účinnosti nezbytné vylepšit některá pravidla a postupy.

(5)

Rozhodnutí ECB/2010/14 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

1)

V článku 2 se doplňuje nová definice, která zní:

(*1)   Úř. věst. L 78, 25.3.2003, s. 16.“ "

2)

V článku 3 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

3)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

4)

V článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

5)

V článku 9 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

6)

V článku 10 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

7)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

8)

Přílohy I, IIa, IIb, IIIa, IIIb a IV se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.