(1)

V roce 2006 Rada nařízením (ES) č. 130/2006 (2) uložila konečné antidumpingové cla na dovoz kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky (dále též „ČLR“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní antidumpingová opatření“). Uvedené nařízení bylo změněno nařízením Rady (ES) č. 150/2008 (3). V roce 2012 Rada tato opatření změnila prováděcím nařízením (EU) č. 332/2012 (4) a prodloužila jejich platnost o dalších pět let prováděcím nařízením (EU) č. 349/2012 (5).

(2)

Žádost o přezkum podali tito výrobci v Unii: Distillerie Bonollo SpA, Industria Chimica Valenzana SpA, Distillerie Mazzari SpA, Caviro Distillerie Srl a Comercial Quimica Sarasa s.l. (dále jen „žadatelé“).

(3)

Žádost o přezkum byla omezena na posouzení dumpingu, pokud jde o dva vyvážející výrobce z ČLR, totiž Changmao Biochemical Engineering Co., Ltd, Čchang-cou, a Ninghai Organic Chemical Factory, Ning-chaj. V žádosti je uvedeno, že uplatňování opatření na stávající úrovni, která byla založena na dříve stanovené úrovni dumpingu, již zjevně není dostačující k vyrovnávání dumpingu vzhledem k tomu, že by oběma společnostem mělo být odmítnuto zacházení jako v tržním hospodářství (dále jen „tržní zacházení“).

(4)

Po zjištění, že Komise disponuje dostatečnými důkazy prima facie pro zahájení prozatímního přezkumu, a po konzultaci s poradním výborem Komise dne 29. července 2011 Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) informovala o zahájení prozatímního přezkumu omezeného na posouzení dumpingu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(5)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. července 2010 do 30. června 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(6)

Komise o zahájení prozatímního přezkumu oficiálně informovala oba zmíněné vyvážející výrobce v dotčené zemi a orgány dotčené země.

(7)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení.

(8)

Komise zaslala dotazníky oběma vyvážejících výrobcům uvedeným v žádosti o přezkum a výrobcům ve srovnatelné zemi, Argentině.

(9)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od obou těchto vyvážejících výrobců z ČLR a rovněž od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi.

(10)

Aby bylo oběma vyvážejícím výrobcům v ČLR, pokud o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o tržní zacházení nebo o individuální zacházení, zaslala jim Komise za tímto účelem příslušné formuláře. Oba vyvážející výrobci podali žádost o tržní zacházení a popřípadě individuální zacházení, pokud by šetření došlo k závěru, že nesplňují podmínky pro přiznání tržního zacházení.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nutné pro stanovení toho, zda se jedná o dumping, a provedla kontrolu v prostorách těchto společností:

(12)

Výrobek, jenž je předmětem tohoto přezkumu, je shodný jako v případě původního šetření, totiž kyselina vinná, s výjimkou D-(-)-vinné kyseliny se zápornou optickou rotací nejméně 12,0 stupňů, měřenou ve vodném roztoku metodou popsanou v Evropském lékopisu, pocházející z ČLR, v současnosti kódu KN ex 2918 12 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(13)

Dotčený výrobek se používá ve víně, přídatných látkách do potravin a nápojů, jako zpomalovač do sádry a v řadě dalších výrobků. Získává se buď jako vedlejší produkt při výrobě vína, jak je tomu u výrobců v Unii, nebo chemickou syntézou petrochemických složek, jak je tomu v případě výroby v ČLR. Z vedlejších produktů při výrobě vína se vyrábí pouze L-(+)-vinná kyselina. Syntetická výroba umožňuje vyprodukovat obě kyseliny vinné, tj. L+ a DL. Oba typy jsou dotčeným výrobkem a jejich použití se překrývá.

(14)

Shodně s předchozím šetřením také v tomto šetření byly kyselina vinná vyráběná v ČLR a vyvážená do Unie, kyselina vinná vyráběná a prodávaná na domácím trhu srovnatelné země a kyselina vinná vyráběná a prodávaná v Unii výrobci z Unie považovány za látky, které mají tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a tytéž základní způsoby použití. Proto byly považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(15)

Obě společnosti uvedené v žádosti o přezkum požadovaly přiznání tržního zacházení. Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(16)

Kritéria pro přiznání tržního zacházení ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(17)

O tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení požádali oba výrobci v ČLR. Jednotlivé žádosti o tržní zacházení byly podrobeny analýze a u těchto spolupracujících společností bylo uskutečněno šetření na místě.

(18)

Oběma společnostem bylo odepřeno tržní zacházení na základě prvního z kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) na základě důkazů, že cena suroviny, benzenu, byla zkreslena. Srovnání domácích cen v ČLR na základě nákupních cen jednoho spolupracujícího výrobce s cenami v dalších zemích s tržní ekonomikou ukázalo rozdíly v cenách mezi 19 % a 51 % během období šetření. ČLR ukládá dovozní clo na benzen ve výši 40 % (ačkoliv nebylo ve skutečnosti v platnosti během období přezkumného šetření) a rovněž nevrací žádný podíl ze 17 % DPH vybírané z vývozu. Zkreslení cen bylo rovněž zjištěno u ceny meziproduktu, maleinanhydridu, nakupovaného druhým ze spolupracujících výrobců, a to na základě údajů o těchto nákupech.

(19)

Tržní zacházení bylo rovněž zamítnuto jedné společnosti na základě druhého a třetího kritéria v důsledku důkazů o snížených cenách za práva k využívání pozemků a nadhodnocení aktiv společnosti za účelem ručení za úvěr od státem vlastněné banky.

(20)

Obě společnosti zpochybnily zjištění Komise poté, co jim byla zpřístupněna. Ani jedna z obou společností však nedokázala vysvětlit nízkou cenu benzenu na trhu ČLR. Společnost zmíněná v 19. bodě odůvodnění předložila některé dokumenty zpochybňující zjištění Komise ohledně cen za práva k využívání pozemků a ocenění jejích aktiv. Jelikož však tyto dokumenty byly požadovány během inspekce a nebyly poskytnuty, bylo rozhodnuto, že tyto informace nebylo možné ověřit a považovat za spolehlivé.

(21)

Tržní zacházení se tudíž zamítá oběma společnostem.

(22)

Obě společnosti však splňují požadavky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a mají proto nárok na přiznání individuálního antidumpingového cla na základě jejich vlastních vývozních cen.

(23)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota určena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále též „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek ze srovnatelné země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě opraví o přiměřené ziskové rozpětí.

(24)

Stejně jako při původním šetření byla v oznámení o zahájení přezkumu navržena Argentina jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 7 písm. a). Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu byla jako možný alternativní výrobce ve třetí zemi s tržním hospodářstvím určena jedna společnost v Indii a jedna v Austrálii. Žádná z těchto dvou společností však neodpověděla na dotazník, který jim byl zaslán.

(25)

Jeden výrobce kyseliny vinné v Argentině při šetření spolupracoval a odpověděl na dotazník. Šetření ukázalo, že Argentina má konkurenční trh s kyselinou vinnou představovaný dvěma vzájemně si konkurujícími místními výrobci a dovozem ze třetích zemí. Objem výroby v Argentině odpovídá více než 20 % objemu vývozu dotčeného výrobku z ČLR do Unie. Argentinský trh byl proto vyhodnocen jako dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty v případě ČLR.

(26)

Byl tudíž stejně jako při předchozím šetření učiněn závěr, že Argentina představuje vhodnou srovnatelnou zemi podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(27)

Běžná hodnota byla stanovena na základě informací získaných od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Přestože výrobce ze srovnatelné země uskutečňoval prodej dotčeného výrobku na domácím trhu, vzhledem k rozdílu v metodě výroby mezi Argentinou a ČLR, který má významný dopad na ceny a náklady, bylo rozhodnuto určit běžnou hodnotu na základě výpočtu, a nikoli na základě těchto prodejních cen na domácím trhu. Náklady na suroviny v Argentině byly nahrazeny průměrnou tržní cenou za benzen upravenou o prodejní, správní a režijní náklady v Argentině, aby byla lépe zohledněna situace na domácím trhu v Číně.

(28)

Běžná hodnota pro L-(+)-vinnou kyselinu (kterou zmíněný argentinský výrobce vyrábí) byla proto vypočítána z nákladů na výrobu kyseliny L-(+)-vinné kyseliny v Argentině, přičemž byl vzat v úvahu rozdíl mezi Argentinou a ČLR ve výrobních metodách.

(29)

Vzhledem k tomu, že argentinský výrobce nevyráběl DL-vinnou kyselinu, byla běžná hodnota rovněž vypočtena na základě rozdílu v cenách obou typů výrobku.

(30)

Vývozní ceny byly pro oba vyvážející výrobce z ČLR stanoveny na základě skutečné zaplacené ceny nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, prvním nezávislým odběratelem v Unii.

(31)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení se formou úprav přihlédlo k některým rozdílům v nákladech na dopravu, pojistné a rozdílům v nepřímém zdanění, které se prokazatelně promítly do cen a jejich srovnatelnosti.

(32)

Pro obě společnosti byla podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení vážená průměrná běžná hodnota pro každý výrobek srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou stejného výrobku.

(33)

Na tomto základě jsou vážené průměry dumpingového rozpětí vyjádřené jako procentní podíly z ceny CIF na hranici Unie před proclením následující:

(34)

V žádosti o přezkum bylo uvedeno, že by oběma vyvážejícím výrobcům z ČLR již nemělo být přiznáno tržní zacházení a že je tato změna trvalé povahy. Na základě uvedených důvodů pro odepření tržního zacházení lze mít za to, že závěry tohoto přezkumu jsou trvalé povahy. Důkazy ukazují, že ke zkreslení ceny benzenu v Číně docházelo již před začátkem období přezkumného šetření a že neexistují žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že vláda ČLR odstranila nebo má v úmyslu odstranit dané zkreslení cen.

(35)

Důvody uvedené v 19. bodě odůvodnění týkající se konkrétních společností jsou rovněž trvalé povahy, neboť ovlivňují náklady a rozhodování společnosti po značně dlouhou dobu. Nejedná se o skutečnosti, které by ovlivnily původní šetření, v němž bylo dané společnosti přiznáno tržní zacházení.

(36)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že současný přezkum antidumpingových opatření by měl vést ke změně úrovně stávajících platných opatření na dovoz kyseliny vinné z ČLR.

(37)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit, aby byla stávající opatření změněna. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky.

(38)

Jedna společnost z ČLRreagovala na poskytnuté informace a znovu zpochybnila zjištění ohledně odepření tržního zacházení na základě zkreslených cen hlavní suroviny. Společnost však nepředložila žádné nové důkazy na podporu svých tvrzení, a její argumenty byly proto odmítnuty. Společnost rovněž požadovala další informace o úpravách uvedených v 27. bodě odůvodnění, což však muselo být odmítnuto z důvodu nemožnosti poskytovat tyto informace, aniž by byly prozrazeny informace o výrobních metodách a nákladech jediného výrobce v Argentině.

(39)

Výrobní odvětví Unie reagovalo na poskytnuté informace zpochybněním postupu upřednostňujícího početně zjištěnou běžnou hodnotu před prodejními cenami na domácím trhu ve srovnatelné zemi a rovněž zpochybněním uvedených úprav početně zjištěné běžné hodnoty, beroucích v úvahu rozdíly mezi Argentinou a Čínou, pokud jde o suroviny a výrobní postupy.

(40)

Použití početně zjištěné běžné hodnoty, a nikoli cen v Argentině, nelze považovat za změnu metodiky podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení. V původním šetření bylo oběma společnostem z ČLR přiznáno tržní zacházení, a proto byla běžná hodnota zjištěna z jejich vlastních domácích cen. Poté, co bylo nyní oběma společnostem tržní zacházení odepřeno, již nebylo možné použít stejnou metodiku.

(41)

Výrobní odvětví Unie dále uvedlo, že Komise měla pro výpočet individuálního rozpětí pro oba vývozce, jichž se týká tento přezkum, použít stejnou metodu, která byla v původním šetření použita pro výpočet zbytkového cla pro Čínu. Toto tvrzení bylo odmítnuto, neboť zbytkové clo bylo vypočítáno pro společnosti, které v rámci původního šetření nespolupracovaly. Nebylo tudíž srovnatelné s výpočtem individuálního cla pro spolupracujího vývozce, kterému bylo odepřeno tržní zacházení.

(42)

Pokud jde o úpravy výše uvedené běžné hodnoty, tyto úpravy byly nezbytné k zajištění spravedlivého srovnání vývozní ceny synteticky vyrobené kyseliny vinné s běžnou hodnotou založenou na přírodním výrobním procesu. Stejný výpočet s využitím domácích prodejních cen v Argentině a následnou úpravou běžné hodnoty nebo vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení by nepřinesl spravedlivé srovnání. Tyto argumenty byly proto zamítnuty.

(43)

Jeden vyvážející výrobce z ČLR nabídl cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Dotčený výrobek není vhodný pro pevný cenový závazek vzhledem k nestálosti vývozní ceny. Pro odstranění této překážky navrhl vyvážející výrobce ustanovení o indexaci, avšak bez upřesnění, jak by tato indexace byla vypočítána. Nabízená indexace navíc vycházela ze zkreslených cen benzenu na domácím trhu v Číně, což nemohlo být přijato.

(44)

Tento vyvážející výrobce kromě toho vyrábí různé typy dalších chemických produktů a je možné, že je prodává stejným zákazníkům v Unii prostřednictvím obchodních společností ve spojení. Tím by vznikalo vážné riziko křížové kompenzace a účinné sledování by bylo mimořádně ztíženo.

(45)

Kromě toho existují různé druhy dotčeného výrobku, které nejsou snadno rozlišitelné a jejich ceny vykazují významné rozdíly. Různé minimální dovozní ceny navržené vyvážejícím výrobcem by z těchto důvodů sledování znemožnily. Na základě výše uvedeného bylo konstatováno, že nabídnuté závazky nelze přijmout,

(1)

Nařízením (ES) č. 1425/2006 (2) Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých plastových pytlů a sáčků pocházejících z Čínské lidové republiky („dále jen ČLR“) a Thajska.

(2)

Uvedené nařízení bylo následně pozměněno nařízeními Rady (ES) č. 1356/2007 (3), (ES) č. 249/2008 (4) a (ES) č. 189/2009 (5) a prováděcími nařízeními Rady (EU) č. 474/2011 (6) a (EU) č. 475/2011 (7).

(3)

Dne 18. května 2010 Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum nařízení (ES) č. 1425/2006 od společnosti Greenwood Houseware (Zhuhai) Ltd., vyvážejícího výrobce některých plastových pytlů a sáčků v ČLR (dále jen „žadatel“).

(4)

V návaznosti na to Komise po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných konečných antidumpingových opatření obdržela podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení žádost o přezkum opatření před pozbytím platnosti podanou dne 30. června 2011.

(5)

Žádost společně podalo 44 výrobců v Unii, kteří představují asi 30 % celkové odhadované výroby některých plastových pytlů a sáčků v Unii.

(6)

Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, mělo by toto pozbytí platnosti opatření pravděpodobně za následek pokračování dumpingu a újmy.

(7)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu a přezkumu před pozbytím platnosti, a oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení a přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení zveřejněním oznámení dne 21. září 2010 a 27. září 2011 v Úředním věstníku Evropské unie.

(8)

Šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti ohledně pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. července 2010 do 30. června 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání tendencí významných pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

Období přezkumného šetření pro částečný prozatímní přezkum omezený na posouzení dumpingu, pokud jde o společnost Greenwood Houseware (Zhuhai) Ltd., se týkalo období od 1. dubna 2009 do 30. června 2010.

(10)

Dotčeným výrobkem v obou šetřeních jsou plastové pytle a sáčky obsahující nejméně 20 % hmotnostních polyethylenu a o tloušťce nejvýše 100 mikrometrů (μm) pocházející z ČLR a Thajska (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 3923 21 00 , ex 3923 29 10 a ex 3923 29 90 .

(11)

Pokud jde o výrobek vyráběný a prodávaný na trhu Unie, nebylo možné kvůli nedostatečné spolupráci výrobního odvětví Unie v rámci přezkumu před pozbytím platnosti dospět k přesvědčivým zjištěním s ohledem na čl. 1 odst. 4 základního nařízení (viz oddíl B).

(12)

Pokud jde o výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu žadatelem o prozatímní přezkum, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný v potenciální srovnatelné zemi v rámci prozatímního přezkumu, je třeba poznamenat, že šetření vzhledem k ukončení obou současných šetření a zrušení stávajících opatření nedospělo k žádnému závěru (viz oddíl B).

(13)

Komise oficiálně vyrozuměla společnost Greenwood Houseware (Zhuhai) Ltd. a zástupce ČLR o zahájení částečného prozatímního přezkumu omezeného na posouzení dumpingu. Oběma stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(14)

Komise oficiálně vyrozuměla výrobce v Unii, kteří podali žádost o přezkum před pozbytím platnosti, ostatní známé výrobce v Unii a sdružení výrobců v Unii, vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, jakož i jejich sdružení. O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti byli rovněž informováni výrobci v možných srovnatelných zemích, tj. v Indii, Indonésii, Malajsii, Turecku a USA, a zástupci ČLR a Thajska. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně předložit svá stanoviska a podat žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(15)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(16)

Vzhledem k vysokému počtu výrobců v Unii zapojených do šetření před pozbytím platnosti se v souladu s článkem 17 základního nařízení v příslušném oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku.

(17)

Odvětví výroby plastových pytlů a sáčků v Unii je vysoce roztříštěné s velmi vysokým počtem výrobců různých velikostí, včetně mnoha malých výrobců působících v několika členských státech.

(18)

Z informací, které byly v zahajovací fázi poskytnuty v žádosti, vyplynulo, že velké a střední podniky představovaly kolem 25 % spolupracujících výrobců a přibližně 70 % spolupracující výroby v Unii. Malé podniky tudíž představovaly přibližně 75 % spolupracujících výrobců a přibližně 30 % jejich produkce.

(19)

Kromě toho z informací vyplynulo, že výrobní odvětví Unie je rozptýleno do několika členských států, avšak do velké míry se soustředí v Německu, Francii, Španělsku a Itálii.

(20)

Ustanovení čl. 3 odst. 2 základního nařízení vyžaduje, aby se zjištění újmy zakládalo na skutečných důkazech a aby zahrnovalo objektivní stanovení mimo jiné účinku dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie. Zjištění újmy a informace shromážděné pro tento účel by tedy musely být reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie.

(21)

Z toho vyplývá, že při výběru vzorku musela být zohledněna vysoká míra roztříštěnosti odvětví plastových pytlů a sáčků. Aby bylo možné vyvodit závěry, které by byly reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie, bylo považováno za nezbytné zajistit, aby byla řádně zohledněna také situace malých podniků.

(22)

Proto byly pro účely výběru reprezentativního vzorku výrobců v Unii spolupracující výrobci v Unii rozděleni do dvou segmentů na základě objemu jejich roční výroby: na jedné straně velké a střední podniky s výrobou více než 15 000 tun a na straně druhé malé podniky s výrobou nižší než 15 000 tun. Záměrem bylo sestavit vzorek z největších společností v rámci každého segmentu.

(23)

Kromě toho bylo zohledněno geografické rozptýlení výrobců mezi členskými státy, jak je popsáno v 19. bodě odůvodnění.

(24)

Postup získání informací potřebných pro výběr vzorku výrobců v Unii vyplynul z informací získaných v zahajovací fázi. Kromě toho byli v příslušném oznámení o zahájení přezkumu vyzváni všichni ostatní výrobci, aby se přihlásili, pokud by chtěli být zařazeni do vzorku. Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu nekontaktovala Komisi žádná společnost, která by žádala o zařazení do vzorku.

(25)

Na základě kritérií uvedených ve 20. až 23. bodě odůvodnění bylo do vzorku vybráno pět výrobců v Unii působících ve čtyřech členských státech. Jedná se o největší výrobce v každém z uvedených dvou segmentů, přičemž byly zohledněny velikost a zeměpisná poloha. Tři společnosti zařazené do vzorku patří do segmentu velkých a středních podniků, dvě do segmentu malých podniků.

(26)

Vybrané společnosti rovněž odrážely geografické rozptýlení mezi členské státy, pokud jde o výrobu, přičemž Německo a Francii zastupovaly společnosti patřící do segmentu velkých a středních podniků a Španělsko a Itálii společnosti patřící do segmentu malých podniků.

(27)

Takto vybraný vzorek představoval 22,5 % celkové výroby plastových pytlů a sáčků uskutečňované spolupracujícími výrobci a 12,3 % celkové odhadované výroby v Unii, a to na základě údajů o celkové výrobě v Unii uvedených v žádosti.

(28)

V zahajovací fázi byli všichni známí výrobci v Unii informováni o složení prozatímního vzorku a byla jim dána možnost se k tomu vyjádřit. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(29)

Je třeba připomenout, že stanovení újmy musí představovat posouzení účinku dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie založené na důkazech.

(30)

Ve vzorku proto musela být zohledněna roztříštěnost daného odvětví a s cílem získat potřebné informace byly navíc všem známým sdružením výrobců v Unii zaslány dotazníky požadující všeobecné údaje týkající se zejména makroekonomických ukazatelů pro každý členský stát.

(31)

Pokud jde o vzorek výrobců v Unii, úroveň reprezentativnosti byla závažně ovlivněna skutečností, že největší výrobce ze segmentu vzorku velkých a středních podniků a jeden výrobce ze segmentu malých podniků oznámili Komisi, že nehodlají odpovědět na dotazník. To znamená, že nadále spolupracovaly pouze tři z pěti společností zařazených do vzorku a že by pro určené segmenty a vyrábějící členské státy nebyly poskytnuty žádné anebo by byly poskytnuty pouze částečné informace.

(32)

Proto byla uskutečněna řada pokusů o výběr nového reprezentativního vzorku, který by zohledňoval metodiku výběru uvedenou v 17. až 28. bodě odůvodnění.

(33)

V tomto ohledu bylo jako případná náhrada za dvě společnosti, které odstoupily od spolupráce v rámci vzorku, určeno celkem šest dalších výrobců v Unii, kteří projevili ochotu být zařazeni do vzorku. Těchto šest dalších společností bylo osloveno a požádáno o spolupráci prostřednictvím vyplnění dotazníku pro výrobce v Unii.

(34)

Z těchto šesti dalších výrobců v Unii, kteří byli osloveni, se spoluprací nakonec souhlasil pouze jeden výrobce, spadající do segmentu velkých a středních podniků. Nepodařilo se nalézt náhradu zastupující výrobu v Německu, které je jedním z největších členských států, pokud jde o výrobu plastových pytlů a sáčků.

(35)

Proto nebylo možné vybrat nový vzorek v souladu s čl. 17 odst. 4 základního nařízení, jelikož nebyl splněn požadavek reprezentativnosti s ohledem na určené segmenty a vyrábějící členské státy.

(36)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce ze strany výrobců v Unii zařazených do vzorku nebylo možné vyvodit odůvodněný závěr, že údaje od spolupracujících společností odráží situaci celého výrobního odvětví Unie, a proto nebylo možné řádně posoudit, zda jsou splněny podmínky uvedené v čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(37)

V návaznosti na pokusy o výběr nového vzorku jedna skupina výrobců znovu potvrdila své odhodlání k aktivní účasti na přezkumu před pozbytím platnosti, přičemž opět vyjádřila, že pro výrobní odvětví Unie je důležité zachovat platná antidumpingová opatření. Tato skupina výrobců vyjádřila politování nad tím, že pouze jeden z nich byl Komisí vyzván k vyplnění dotazníku. V této souvislosti je třeba poznamenat, že ochota těchto společností spolupracovat byla plně zohledněna a všechny byly zahrnuty do skupiny společností, jež byly vzaty v úvahu pro výběr nového vzorku. Je však třeba připomenout, že v zájmu zajištění požadované reprezentativnosti musela být u nového vzorku opět dodržena metoda výběru popsaná v 17. až 28. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že výše uvedená kritéria splnila pouze jedna ze společností této skupiny, mohla být k účasti na vzorku vyzvána pouze tato společnost. Ostatní společnosti se vyznačovaly velikostí nebo umístěním v členských státech, které již byly ve vzorku dostatečně zastoupeny.

(38)

Byly získány určité informace o celostátní výrobě, údaje o prodeji a dalších klíčových makroekonomických ukazatelích od vnitrostátních sdružení Nizozemska, Španělska, Itálie a částečně Francie. Evropské sdružení zpracovatelů plastů (EuPC) však neposkytlo informace požadované ve zvláštním dotazníku, který mu byl zaslán, a proto nemohly být shromážděny žádné přesvědčivé údaje o makroekonomické úrovni v celé Unii.

(39)

S ohledem na výše uvedené a v souladu s čl. 9 odst. 2 základního nařízení by měl být přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu plastových sáčků z ČLR a Thajska ukončen.

(40)

Nízká úroveň spolupráce výrobců v Unii a neexistence reprezentativního vzorku bránila Komisi v posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v čl. 3 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Nelze tudíž vyvodit závěr ohledně toho, zda by pozbytí platnosti zavedených opatření pravděpodobně vedlo k pokračování nebo obnovení újmy, a z tohoto důvodu by mělo být šetření ukončeno.

(41)

Z výše uvedeného vyplývá, že prozatímní přezkum ztrácí svůj účel a rovněž by měl být ukončen.

(42)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit ukončení obou šetření. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(43)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že vzhledem k tomu, že bylo navrženo přezkum ukončit kvůli nedostatečné spolupráci výrobců v Unii, antidumpingová opatření by měla být zrušena se zpětnou působností, tj. od 30. září 2011, kdy měla původně skončit platnost platných opatření.

(44)

V této souvislosti je třeba připomenout, že žádost o přezkum v souladu se základním nařízením podali výrobci v Unii, kteří představují více než 30 % celkové výroby v Unii. V čl. 11 odst. 2 základního nařízení se kromě toho výslovně stanoví, že opatření zůstávají v platnosti až do dokončení přezkumu. Zjištění uvedená ve 40. bodě odůvodnění však neměla vliv na zákonnost zahájení přezkumu jako takovou, což znamená, že ustanovení v čl. 11 odst. 2, která stanoví, že opatření zůstávají v platnosti až do dokončení přezkumu, se použijí i nadále. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(45)

Řada výrobců v Unii rovněž reagovala na poskytnutí informací prohlášením, že svůj podnět jako žalující výrobce stahují. Avšak s ohledem na to, že ostatní výrobci v Unii setrvali na svém stanovisku, a vzhledem ke skutečnosti, že požadavky na reprezentativnost popsané v 5. bodě odůvodnění byly v okamžiku zahájení případu splněny, nemělo by to mít na řízení žádný vliv.

(46)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem nebyla žádná z obdržených připomínek takové povahy, aby to mohlo vést ke změně výše uvedených závěrů. Lze tudíž vyvodit závěr, že antidumpingové řízení týkající se dovozu některých plastových pytlů a sáčků pocházejících z ČLR a Thajska do Unie by mělo být ukončeno a opatření zrušena. Z toho vyplývá, že probíhající prozatímní přezkum uvedený výše ve 3. bodě odůvodnění bude ukončen ve stejnou dobu jako tento přezkum před pozbytím platnosti,