ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2012.166.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 166 |
|
![]() |
||
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 55 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
27.6.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 166/1 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 23. dubna 2012
o podpisu dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé, kterou se mění přílohy k protokolům č. 1 a 2 Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé, jménem Unie
(2012/338/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 20. listopadu 1995 byla podepsána Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé (1) (dále jen „Evropsko-středomořská dohoda“). |
(2) |
Dne 14. listopadu 2005 Rada zmocnila Komisi k jednání s cílem dosáhnout větší liberalizace obchodu se zemědělskými produkty, zpracovanými zemědělskými produkty, rybami a produkty rybolovu s některými středomořskými zeměmi. Jednání s Izraelem byla úspěšně ukončena 18. července 2008. Výsledky těchto jednání jsou obsaženy v dohodě ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Státem Izrael o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty, zpracované zemědělské produkty, ryby a produkty rybolovu, o nahrazení protokolů č. 1 a 2 a jejich příloh a o změnách Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé (2) (dále jen „dohoda z roku 2010“), která vstoupila v platnost 1. ledna 2010. |
(3) |
Poté, co dohoda z roku 2010 vstoupila v platnost, proběhla řada jednání mezi Evropskou Komisí a Izraelem k technickým otázkám provádění dohody. Během těchto jednání se ukázalo, že jsou nutné některé technické úpravy Evropsko-středomořské dohody, aby byly dodrženy závazky vyplývající z předchozích dohod mezi Evropskými společenstvími a Státem Izrael, které vstoupily v platnost v letech 2000 a 2006. Dne 19. září 2011 skončila jednání mezi Komisí a Izraelem k nezbytným technickým úpravám, které jsou zahrnuty do nové dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé, kterou se mění přílohy protokolů č. 1 a 2 Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé (dále jen „dohoda“). |
(4) |
Dohoda by měla být podepsána jménem Unie s výhradou jejího pozdějšího uzavření, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Podpis dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé, kterou se mění přílohy k protokolům č. 1 a 2 Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé se schvaluje jménem Unie s výhradou jejího uzavření (3).
Článek 2
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie s výhradou jejího uzavření.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po přijetí.
V Lucemburku dne 23. dubna 2012.
Za Radu
předsedkyně
C. ASHTON
(1) Úř. věst. L 147, 21.6.2000, s. 3.
(2) Úř. věst. L 313, 28.11.2009, s. 83.
(3) Znění dohody bude zveřejněno spolu s rozhodnutím o jejím uzavření.
NAŘÍZENÍ
27.6.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 166/3 |
NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 551/2012
ze dne 21. června 2012,
kterým se mění nařízení (EU) č. 7/2010 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Aby byly zajištěny dostatečné a nepřerušované dodávky některého zboží, jež se v Unii vyrábí v nedostatečné míře, a aby se zabránilo narušení trhu, pokud jde o některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky, byly nařízením Rady (EU) č. 7/2010 (1) otevřeny autonomní celní kvóty, v jejichž rámci mohou být uvedené produkty a výrobky dováženy se sníženými nebo nulovými celními sazbami. Z téhož důvodu je nutné pro dva výrobky otevřít s účinkem ode dne 1. července 2012 novou celní kvótu s nulovou sazbou pro příslušný objem. |
(2) |
Objemy celních kvót předběžně stanovené pro autonomní kvóty Unie s pořadovými čísly 09.2638, 09.2814 a 09.2889 nedostačují k pokrytí potřeb průmyslu v Unii. Proto je třeba tyto objemy kvót zvýšit s účinkem ode dne 1. ledna 2012. |
(3) |
Dále by měl být upraven popis zboží u autonomní celní kvóty Unie s pořadovým číslem 09.2633. |
(4) |
Kromě toho již pro kvótu s pořadovým číslem 09.2767 není v zájmu Unie pokračovat v poskytování celních kvót pro druhé pololetí roku 2012. Tato celní kvóta by proto měla být uzavřena s účinkem ode dne 1. července 2012 a odpovídající řádek v příloze nařízení (EU) č. 7/2010 by měl být zrušen. |
(5) |
Vzhledem k tomu, že se některá opatření stanovená tímto nařízením mají použít ode dne 1. ledna 2012 a ostatní ode dne 1. července 2012, mělo by se toto nařízení použít od uvedených dní a mělo by vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. |
(6) |
Nařízení (EU) č. 7/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (EU) č. 7/2010 se mění takto:
1) |
vkládají se řádky s pořadovými čísly 09.2644 a 09.2645 uvedenými v příloze I tohoto nařízení; |
2) |
řádky pro celní kvóty s pořadovými čísly 09.2638, 09.2814 a 09.2889 se nahrazují řádky uvedenými v příloze II tohoto nařízení; |
3) |
řádek pro celní kvótu s pořadovým číslem 09.2633 se nahrazuje řádkem uvedeným v příloze I tohoto nařízení; |
4) |
řádek pro celní kvótu s pořadovým číslem 09.2767 se zrušuje. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. července 2012.
Ustanovení čl. 1 odst. 2 se však použije ode dne 1. ledna 2012.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Lucemburku dne 21. června 2012.
Za Radu
předsedkyně
M. FREDERIKSEN
(1) Úř. věst. L 3, 7.1.2010, s.1.
PŘÍLOHA I
Celní kvóty podle čl. 1 odst. 1 a čl. 1 odst. 3
Pořadové číslo |
Kód KN |
TARIC |
Popis zboží |
Kvótové období |
Objem kvóty |
Clo v rámci kvóty (v %) |
||||||
09.2644 |
ex 3824 90 97 |
96 |
Přípravek obsahující:
|
1.7.–31.12. |
7 500 tun |
0 % |
||||||
09.2645 |
ex 3921 14 00 |
20 |
Lehčený blok regenerované celulózy impregnovaný vodou obsahující chlorid hořečnatý a kvartérní amoniovou sloučeninou, o rozměrech 100 cm (± 10 cm) × 100 cm (± 10 cm) × 40 cm (± 5 cm) |
1.7.–31.12. |
650 tun |
0 % |
||||||
09.2633 |
ex 8504 40 82 |
20 |
Elektrický usměrňovač s výkonem nejvýše 1 kVA pro použití při výrobě epilačních přístrojů (1) |
1.1.–31.12. |
4 500 000 jednotek |
0 % |
(1) Na položku pod tímto číslem se vztahují články 291 až 300 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).
PŘÍLOHA II
Celní kvóty uvedené v čl. 1 odst. 2
Pořadové číslo |
Kód KN |
TARIC |
Popis zboží |
Kvótové období |
Objem kvóty |
Clo v rámci kvóty (v %) |
09.2638 |
ex 2915 21 00 |
10 |
Kyselina octová o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší (CAS RN 64-19-7) |
1.1.–31.12. |
1 000 000 tun |
0 % |
09.2889 |
3805 10 90 |
|
Sulfátová terpentýnová silice |
1.1.–31.12. |
25 000 tun |
0 % |
09.2814 |
ex 3815 90 90 |
76 |
Katalyzátor skládající se z oxidu titaničitého a oxidu wolframového |
1.1.–31.12. |
3 000 tun |
0 % |
27.6.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 166/7 |
NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 552/2012
ze dne 21. června 2012,
kterým se mění nařízení (EU) č. 1344/2011 o pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité zemědělské produkty, produkty rybolovu a průmyslové výrobky
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V zájmu Evropské unie je zcela pozastavit všeobecná cla společného celního sazebníku pro určitý počet výrobků, které v současné době nejsou uvedeny v příloze nařízení Rady (EU) č. 1344/2011 (1). |
(2) |
Šest výrobků s kódy TARIC 2914390020, 2918300050, 3206110020, 3815120020, 3815120030 a 8302420080, jež jsou v současné době uvedeny v příloze nařízení (EU) č. 1344/2011, by mělo být vyjmuto ze seznamu, neboť již není v zájmu Evropské unie udržovat pozastavení všeobecných cel celního sazebníku u uvedených výrobků. |
(3) |
Je nezbytné změnit popis výrobků s kódy KN 2819 10 00 a výrobků s kódy TARIC 2914199040, 2914700050, 2922498510, 3815199010, 3919900051, 3920102891, 3920510030, 3920910093, 8529909250 a 9401908010 na seznamu v příloze nařízení (EU) č. 1344/2011 s ohledem na technický vývoj výrobků a hospodářské trendy na trhu. Kromě toho je třeba změnit stávající kódy TARIC 2009419270, 2009897992 a 8505199031. Dále je pro výrobek s kódem TARIC 3904400091 považována za nezbytnou dvojí klasifikace. |
(4) |
Uvedená pozastavení, pro něž jsou nezbytné technické změny, by měla být vyjmuta ze seznamu pozastavení v příloze nařízení (EU) č. 1344/2011 a měla by být znovu zařazena na uvedený seznam s novými popisy výrobků nebo novými kódy KN či TARIC. |
(5) |
Vzhledem ke své dočasné povaze by měla být pozastavení uvedená v příloze I systematicky přezkoumávána, a to nejpozději do pěti let po jejich uplatnění nebo obnovení. Kromě toho by mělo být zaručeno, že určitá pozastavení bude možné kdykoli ukončit na návrh Komise na základě přezkumu prováděného z podnětu Komise nebo na žádost jednoho nebo několika členských států, pokud pokračování těchto pozastavení již není v zájmu Unie, nebo z důvodu technického vývoje výrobků, změněných okolností nebo hospodářských trendů na trhu. |
(6) |
Protože se pozastavení stanovená v tomto nařízení mají použít ode dne 1. července 2012, mělo by se toto nařízení použít od téhož dne a mělo by vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. |
(7) |
Nařízení (EU) č. 1344/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (EU) č. 1344/2011 se mění takto:
1) |
vkládají se řádky pro výrobky uvedené v příloze I tohoto nařízení; |
2) |
zrušují se řádky pro výrobky, jejichž kódy KN a TARIC jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. července 2012.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Lucemburku dne 21. června 2012.
Za Radu
předsedkyně
M. FREDERIKSEN
(1) Úř. věst. L 349, 31.12.2011, s. 1.
PŘÍLOHA I
Výrobky podle čl. 1 bodu 1
Kód KN |
TARIC |
Popis zboží |
Všeobecná celní sazba |
Předpokládané datum povinného přezkumu |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2009 41 92 |
20 |
Ananasová šťáva: |
8 % |
31.12.2015 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2009 41 99 |
70 |
používaná při výrobě produktů v nápojovém průmyslu (1) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2009 89 79 |
20 |
Zmrazená koncentrovaná šťáva z Boysenových ostružin, s hodnotou Brix 61 nebo vyšší, avšak nejvýše 67, v bezprostředním obalu o objemu 50 litrů nebo více |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2811 19 80 |
20 |
Jodovodík (CAS RN 10034-85-2) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
2819 10 00 |
|
Oxid chromový (CAS RN 1333-82-0) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2819 90 90 |
10 |
Oxid chromitý pro použití v metalurgii (CAS RN 1308-38-9) (1) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2826 90 80 |
15 |
Hexafluorfosforečnan lithný (CAS RN 21324-40-3) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2850 00 20 |
40 |
Hydrid germaničitý (CAS RN 7782-65-2) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2903 39 90 |
15 |
Perfluor(4-methyl-2-penten), (CAS RN 84650-68-0) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2903 89 90 |
40 |
Hexabromcyklododekan |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2907 29 00 |
40 |
2,3,5-Trimethylhydrochinon (CAS RN 700-13-0) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2907 29 00 |
45 |
2-Methylhydrochinon (CAS RN 95-71-6) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2909 20 00 |
10 |
Cedryl(methyl)ether (CAS RN 19870-74-7) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2909 30 38 |
20 |
1,1’-(Propan-2,2-diyl)bis[3,5-dibrom-4-(2,3-dibrompropoxy)benzen], (CAS RN 21850-44-2) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2910 90 00 |
80 |
Allyl(glycidyl)ether (CAS RN 106-92-3) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2914 19 90 |
40 |
2-Pentanon (CAS RN 107-87-9) |
0 % |
31.12.2012 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2914 29 00 |
50 |
trans-β-Damaskon (CAS RN 23726-91-2) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2914 50 00 |
40 |
4-(4-Hydroxyfenyl)-2-butanon (CAS RN 5471-51-2) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2914 69 90 |
40 |
p-Benzochinon (CAS RN 106-51-4) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2914 70 00 |
50 |
3’-Chlorpropiofenon (CAS RN 34841-35-5) |
0 % |
31.12.2013 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2916 12 00 |
50 |
2-Hydroxyethyl-akrylát o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší (CAS RN 818-61-1) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2916 31 00 |
10 |
Benzyl-benzoát (CAS RN 120-51-4) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2918 99 90 |
80 |
Natrium-5-[2-chlor-4-(trifluormethyl)fenoxy]-2-nitrobenzoát, (CAS RN 62476-59-9) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2919 90 00 |
50 |
Triethyl-fosfát (CAS RN 78-40-0) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2922 49 85 |
10 |
Ornitin aspartát (INNM), (CAS RN 3230-94-2) |
0 % |
31.12.2013 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2924 29 98 |
63 |
N-Ethyl-2-(isopropyl)-5-methylcyklohexankarboxamid (CAS RN 39711-79-0) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2928 00 90 |
30 |
N-Isopropylhydroxylamin (CAS RN 5080-22-8) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2930 90 99 |
13 |
Merkaptamin-hydrochlorid (CAS RN 156-57-0) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2930 90 99 |
18 |
1-Methyl-5-[3-methyl-4-[4-[(trifluormethyl)thio]fenoxy]fenyl]biuret, (CAS RN 106310-17-2) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2931 90 90 |
18 |
Trioktylfosfin-oxid (CAS RN 78-50-2) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2932 99 00 |
20 |
Ethyl-2-methyl-1,3-dioxolan-2-acetát (CAS RN 6413-10-1) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2933 29 90 |
70 |
Cyazofamid (ISO), (CAS RN 120116-88-3) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2933 39 99 |
70 |
2,3-Dichlor-5-(trifluormethyl)pyridin, (CAS RN 69045-84-7) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2933 39 99 |
72 |
5,6-Dimethoxy-2-[(4-piperidinyl)methyl]indan-1-on, (CAS RN 120014-30-4) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2933 59 95 |
72 |
Triacetyl-ganciklovir (CAS RN 86357-14-4) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2933 69 80 |
72 |
Diethylhexyl-butamidotriazon (INCI), (CAS RN 154702-15-5) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2933 99 80 |
67 |
Ethylester kandesartanu (INNM), (CAS RN 139481-58-6) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2934 99 90 |
43 |
Klopidogrel-hydrochlorid (CAS RN 144750-42-5) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2934 99 90 |
48 |
Propan-2-ol – 2-methyl-4-(4-methylpiperazin-1-yl)-10H-thieno[2,3-b][1,5]benzodiazepin (1:2) dihydrát, (CAS RN 864743-41-9) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 2935 00 90 |
48 |
(3R,5S,6E)-7-[4-(4-Fluorfenyl)-2-[methyl(methylsulfonyl)amino]-6-(propan-2-yl)pyrimidin-5-yl]-3,5-dihydroxyhept-6-enová kyselina – 1-[(R)-(4-chlorfenyl)(fenyl)methyl]piperazin (1:1), (CAS RN 1235588-99-4) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3204 12 00 |
10 |
Barvivo C.I. Acid Blue 9 |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3204 17 00 |
15 |
Barvivo C.I. Pigment Green 7 |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3204 17 00 |
20 |
Barvivo C.I. Pigment Blue 15:3 |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3204 17 00 |
25 |
Barvivo C.I. Pigment Yellow 14 |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3204 17 00 |
35 |
Barvivo C.I. Pigment Red 202 |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3204 17 00 |
45 |
Barvivo C.I. Pigment Violet 27 |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3204 20 00 |
20 |
Barvivo C.I. Fluorescent Brightener 71 |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3204 20 00 |
30 |
Barvivo C.I. Fluorescent Brightener 351 |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3205 00 00 |
20 |
Barvivo C.I. Carbon Black 7 Lake |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3206 19 00 |
10 |
Přípravek obsahující:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3801 90 00 |
10 |
Expandovatelný grafit (CAS RN 90387-90-9 a CAS RN 12777-87-6) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3812 30 80 |
55 |
UV stabilizátor obsahující:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3812 30 80 |
60 |
Světelný stabilizátor sestávající z větvených a lineárních alkylesterů kyseliny 3-(2H-Benzotriazolyl)-5-(1,1-di-methylethyl)-4-hydroxy-benzenpropanové (CAS RN 127519-17-9) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3812 30 80 |
65 |
Stabilizátor pro plastové materiály obsahující:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3812 30 80 |
70 |
Světelný stabilizátor obsahující:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3815 19 90 |
10 |
Katalyzátory sestávající z oxidu chromového, oxidu chromitého nebo organokovových sloučenin chromu vázané na nosiči z oxidu křemičitého o objemu pórů 2 cm3/g nebo více (určeno dusíkovou absorpční metodou) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3815 19 90 |
87 |
Katoda, ve svitcích, pro zinkovzdušné knoflíkové články (baterie do pomůcek pro nedoslýchavé) (1) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8506 90 00 |
10 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3817 00 80 |
30 |
Směsi alkylnaftalenů modifikovaných alifatickými řetězci o délce řetězce od 12 do 56 atomů uhlíku |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3824 90 97 |
26 |
Vodná disperze, obsahující:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3824 90 97 |
31 |
Směs obsahující:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3824 90 97 |
32 |
Směs:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3824 90 97 |
33 |
Přípravek obsahující:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3903 90 90 |
60 |
Kopolymer styrenu s maleinanhydridem buď částečně esterifikovaný nebo úplně chemicky modifikovaný o průměrné molekulové hmotnosti (Mn) nejvýše 4 500 ve formě vloček nebo prášku |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3911 90 99 |
60 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3904 30 00 |
30 |
Kopolymer vinylchloridu s vinylacetátem a vinylalkoholem, obsahující: |
0 % |
31.12.2013 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3904 40 00 |
91 |
v jedné z forem uvedených v poznámce 6 a) nebo b) ke kapitole 39, pro výrobu zboží čísel 3215 nebo 8523 nebo pro použití při výrobě nátěrů pro nádoby a uzávěry druhů používaných pro konzervaci potravin a nápojů (1) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3907 20 11 |
50 |
[3-[3-(2H-benzotriazol-2-yl)-5-(1,1-dimethylethyl)-4-hydroxyfenyl]-1-oxopropyl]-hydroxypoly(oxo-1,2-ethandiyl) (CAS RN 104810-48-2) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3907 20 11 |
60 |
Přípravek obsahující:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3912 20 11 |
10 |
Nitrocelulóza |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3919 10 80 |
80 |
Akrylová páska balená v rolích: |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3919 90 00 |
83 |
pro použití při výrobě výrobků čísel 8521 a 8528 (1) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3919 90 00 |
51 |
Biaxiálně orientovaný film z poly(methylmethakrylátu), o tloušťce 50 μm nebo větší, avšak nepřesahující 90 μm potažený na jedné straně přilnavou vrstvou a krycí fólií |
0 % |
31.12.2013 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3919 90 00 |
85 |
Vícevrstevný film z poly(methylmethakrylátu) a metalizovaných vrstev stříbra a mědi:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3919 90 00 |
87 |
Samolepící průhledný film o transmitanci vyšší než 90 % a rozptylu menším než 3 % (určeno metodou ASTM D1003), sestávající z několika vrstev, včetně:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3920 10 28 |
91 |
Polyethylenový film potištěný grafickým vzorem, který je tvořen použitím čtyř základních barev inkoustu a speciálních barev, aby bylo možné dosáhnout více barev inkoustu na jedné straně filmu a jedné barvy na opačné straně;grafický vzor má dále tyto vlastnosti:
|
0 % |
31.12.2013 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3920 20 21 |
40 |
Listy biaxiálně orientovaného polypropylenového filmu:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3920 20 29 |
50 |
List polypropylenu ve tvaru role: |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8507 90 30 |
95 |
pro použití ve výrobě separátorů pro lithium-iontové baterie do elektromobilů (1) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3920 51 00 |
30 |
Biaxiálně orientovaný film z poly(methylmethakrylátu), o tloušťce 50 μm nebo větší, avšak nejvýše 90 μm |
0 % |
31.12.2013 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3920 91 00 |
93 |
Poly(ethylentereftalátový) film, též metalizovaný na jedné nebo obou stranách, nebo laminovaný poly(ethylentereftalátový) film, metalizovaný pouze na vnějších stranách, s těmito vlastnostmi:
pro použití při výrobě teploodrazných nebo dekorativních laminovaných skel (1) |
0 % |
31.12.2013 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3921 90 90 |
10 |
Role polymer-metalového laminátu, kterou tvoří: |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8507 90 80 |
50 |
pro použití ve výrobě lithium-iontových baterií do elektromobilů (1) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3923 10 00 |
10 |
Pouzdro s fotomaskami:
typu používaného ve fotolitografických výrobách na uskladnění fotomasek |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 3926 90 97 |
80 |
Části předních panelů autorádií
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 7318 14 99 |
20 |
Stavební kotvy do kamene: |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 7318 14 99 |
29 |
typu používaného jako podpěry v dolech |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 7326 90 98 |
40 |
Televizní stojan s horní kovovou částí pro uchycení a stabilizaci televizoru |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8529 90 49 |
10 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8529 90 92 |
60 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 7410 11 00 |
10 |
Role laminátové fólie z grafitu a mědi: |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8507 90 80 |
60 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8545 90 90 |
30 |
pro použití při výrobě lithium-iontových baterií do elektromobilů (1) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 7410 22 00 |
10 |
Plát nařezaný z poniklované měděné fólie: |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8507 90 80 |
70 |
pro použití při výrobě lithium-iontových baterií do elektromobilů (1) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 7607 11 90 |
40 |
Hliníkové fólie ve svitcích:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 7607 19 90 |
10 |
Plát ve tvaru role, který tvoří laminát z lithia a manganu spojený s hliníkem: |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8507 90 80 |
80 |
pro použití při výrobě katod pro lithium-iontové baterie do elektromobilů (1) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 7616 99 90 |
70 |
Spojovací díly pro použití při výrobě hřídelí ocasního rotoru vrtulníku (1) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8482 80 00 |
10 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8803 30 00 |
40 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8108 90 30 |
40 |
Dráty ze slitiny titanu obsahující
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8108 90 50 |
70 |
Pásy ze slitiny titanu, obsahující
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8108 90 50 |
75 |
Desky, plechy, pásy a fólie ze slitiny titanu, obsahující:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8108 90 50 |
80 |
Desky, plechy, pásy a fólie ze slitiny titanu válcované za studena, obsahující nejvýše:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8108 90 90 |
20 |
Části obrub a obrouček pro brýle, včetně šroubů ze slitiny titanu typu používaného u obrub a obrouček pro brýle |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 9003 90 00 |
10 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8113 00 20 |
10 |
Bloky cermetu obsahující 60 % hmotnostních nebo více hliníku a 5 % hmotnostních nebo více karbidu boru |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8409 91 00 |
10 |
Výfukové potrubí v souladu s normou DIN EN 13835 též s krytem turbíny, se čtyřmi vstupními porty pro použití při výrobě výfukového potrubí, které je soustružené, frézované, vrtané a/nebo opracované jinými prostředky (1) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8409 99 00 |
20 |
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8414 59 80 |
40 |
Ventilátor s příčným prouděním: |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8414 90 00 |
60 |
pro využití při výrobě vnitřních jednotek dělených klimatizačních zařízení (1) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8501 31 00 |
60 |
Bezkartáčový stejnosměrný motor, který se může otáčet proti směru hodinových ručiček:
pro použití při výrobě vnitřních nebo venkovních jednotek dělených klimatizačních zařízení (1) |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8504 40 82 |
40 |
Deska s tištěnými obvody vybavená obvodem s můstkovým usměrňovačem a jinými aktivními a pasivními prvky
|
0 % |
31.12.2012 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8505 11 00 |
31 |
Permanentní magnet o zbytkové magnetizaci 455 mT (± 15 mT) |
0 % |
31.12.2013 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8505 11 00 |
40 |
Neodym-ferro kruhy o vnějším průměru nejvýše 13 mm a o vnitřním průměru nejvýše 9 mm |
0 % |
31.12.2013 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8507 60 00 |
65 |
Válcový lithium-iontový článek s těmito parametry:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8507 60 00 |
75 |
Obdélníkový lithium-iontový akumulátor:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8529 90 92 |
50 |
Barevný zobrazovací panel LCD pro monitory LCD čísla 8528
pro použití při výrobě vozidel kapitoly 87 (1) |
0 % |
31.12.2015 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8708 80 99 |
10 |
Pístnice tlumičů používaných v závěsných systémech vozidel:
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 8803 30 00 |
50 |
Předtvarované hřídele rotorů vrtulníků
|
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 9001 10 90 |
30 |
Polymerní optická vlákna s:
typu používaného při výrobě polymerních optických kabelů |
0 % |
31.12.2016 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
ex 9401 90 80 |
10 |
Kotoučové západky typu používaného při výrobě sklápěcích automobilových sedadel |
0 % |
31.12.2015 |
(1) Na pozastavení cel se vztahují články 291 až 300 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).
PŘÍLOHA II
Výrobky podle čl. 1 bodu 2
Kód KN |
TARIC |
2009 41 92 |
70 |
2009 41 99 |
70 |
2009 89 79 |
92 |
2819 10 00 |
|
2914 19 90 |
40 |
2914 39 00 |
20 |
2914 70 00 |
50 |
2918 30 00 |
50 |
2922 49 85 |
10 |
3206 11 00 |
20 |
3815 19 90 |
10 |
3815 12 00 |
20 |
3815 12 00 |
30 |
3904 40 00 |
91 |
3919 90 00 |
51 |
3920 10 28 |
91 |
3920 51 00 |
30 |
3920 91 00 |
93 |
8302 42 00 |
80 |
8505 19 90 |
31 |
8529 90 92 |
50 |
9401 90 80 |
10 |
27.6.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 166/18 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 553/2012
ze dne 19. června 2012
o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení. |
(2) |
Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím. |
(3) |
Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky. |
(4) |
Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2). |
(5) |
Výbor pro celní kodex nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.
Článek 2
Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. června 2012.
Za Komisi, jménem předsedy,
Algirdas ŠEMETA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.
(2) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.
PŘÍLOHA
Popis zboží |
Zařazení (kód KN) |
Odůvodnění |
(1) |
(2) |
(3) |
Výrobek z jiné než nerezavějící oceli, bez závitů, s šestihrannou hlavou, s pevností v tahu 1 040 MPa a rozměry 160 mm (délka), 32 mm (velikost hlavy) a 16 mm (průměr dříku). Výrobek je třeba po předložení dále dopracovat do konečných výrobků čísla 7318. |
7318 15 89 |
Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1, 2 a) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 7318, 7318 15 a 7318 15 89. Vzhledem k tomu, že výrobek není vhodný k přímému použití, přibližně odpovídá tvaru konečného výrobku a může být použit pouze k dopracování na konečný výrobek čísla 7318, je třeba ho považovat za výrobek, jehož zpracování není dokončeno ve smyslu všeobecného pravidla pro výklad 2 a), za polotovar (viz také vysvětlivky HS k všeobecnému pravidlu pro výklad 2 a), část II a k číslu 7318 část A), pátý odstavec). Na základě jeho objektivních vlastností, jako např. tvaru, šestihranné hlavy a pevnosti v tahu, je třeba ho považovat za výrobek kódu KN 7318 15 89, jehož zpracování není dokončeno. Výrobek je proto třeba zařadit do kódu KN 7318 15 89. |
27.6.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 166/20 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 554/2012
ze dne 19. června 2012
o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení. |
(2) |
Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím. |
(3) |
Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky. |
(4) |
Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2). |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.
Článek 2
Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. června 2012.
Za Komisi, jménem předsedy,
Algirdas ŠEMETA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.
(2) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.
PŘÍLOHA
Popis zboží |
Zařazení (kód KN) |
Odůvodnění |
(1) |
(2) |
(3) |
Ozdobná snítka sestávající z umělých květin (poincézií – „vánočních hvězd“), listoví a plodů (větvičky a bobule jehličnanů). Je vyrobena z brokátového textilního materiálu, plastů a kovových drátů. Výrobek se použije jako ozdoba svíčky. Je předkládán bez svíčky a svícnu. (1) Viz obrázek. |
6702 90 00 |
Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 6702 a 6702 90 00. Snítka se nepovažuje za předmět pro slavnosti čísla 9505, neboť není výlučně navrhnuta, vyráběna a uznána jako výrobek pro slavnosti. Neobsahuje žádné otisky, ozdoby, symboly ani nápisy, a proto se nepoužije během konkrétní slavnosti (viz rovněž vysvětlivky ke KN k číslu 9505). Zařazení do čísla 9505 jako výrobek pro slavnosti je tedy vyloučeno. Výrobek je proto třeba zařadit do kódu KN 6702 90 00 jako výrobek zhotovený z umělých květin, listoví a ovoce z ostatních materiálů. |
(1) Obrázek slouží pouze pro informaci.
27.6.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 166/22 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 555/2012
ze dne 22. června 2012,
kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, pokud jde o aktualizaci požadavků na údaje a definic
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic (1), a zejména na článek 10 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (ES) č. 184/2005 stanoví společný rámec pro systematickou tvorbu statistik Unie o platební bilanci, mezinárodním obchodu službami a přímých zahraničních investicích. |
(2) |
S ohledem na hospodářské a technické změny je třeba aktualizovat požadavky na údaje a definice nařízení (ES) č. 184/2005, aby byly uvedeny v soulad s mezinárodními normami, které stanoví obecná pravidla pro sestavování statistik platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic. |
(3) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro platební bilanci, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy nařízení (ES) č. 184/2005 se nahrazují zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od 1. ledna 2014.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. června 2012.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 5, 8.2.2005, s. 23.
PŘÍLOHA
PŘÍLOHA I
Tabulka 1
Měsíční platební bilance
Lhůta pro předání:
44. kalendářní den po skončení sledovaného obdobíPeriodicita:
měsíčníPrvní sledované období:
duben 2014
|
Příjmy |
Výdaje |
Saldo |
1. Běžný účet |
|||
Zboží |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Služby |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Prvotní důchody |
|||
Náhrady zaměstnancům |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Důchody z investic |
|
|
|
Přímé investice |
|
|
|
Akcie a ostatní účasti |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Z toho: Reinvestované zisky podle rezidentských sektorů (sektor 1) |
Geo 2 (1) |
Geo 2 (1) |
|
Dluhové nástroje |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Portfoliové investice |
|
|
|
Účasti a podíly v investičních fondech |
Geo 3 |
Geo 1 |
|
Dluhové cenné papíry |
Geo 3 |
Geo 1 |
|
Ostatní investice |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Z toho: Úroky |
Geo 2 (1) |
Geo 2 (1) |
|
Rezervní aktiva |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Z toho: Úroky |
Geo 2 (1) |
Geo 2 (1) |
|
Ostatní prvotní důchody |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Druhotné důchody |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
2. Kapitálový účet |
|||
Kapitálový účet |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
|
Čisté pořízení finančních aktiv |
Čistá přírůstek závazků |
Bilance |
3. Finanční účet |
|||
Přímé investice |
|||
Akcie a ostatní účasti podle rezidentských sektorů (sektor 1) |
Geo 2 (1) |
Geo 2 (1) |
|
Dluhové nástroje podle rezidentských sektorů (sektor 1) |
Geo 2 (1) |
Geo 2 (1) |
|
Portfoliové investice |
|||
Účasti a podíly v investičních fondech |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 1) |
Geo 2 (1) |
Geo 1 (1) |
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 1) |
Geo 2 (1) |
|
|
Dluhové cenné papíry |
|
|
|
Krátkodobé |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 1) |
Geo 2 (1) |
Geo 1 (1) |
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 1) |
Geo 2 (1) |
|
|
Dlouhodobé |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 1) |
Geo 2 (1) |
Geo 1 (1) |
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 1) |
Geo 2 (1) |
|
|
Finanční deriváty (jiné než rezervy) a zaměstnanecké opce na akcie |
|
|
Geo 2 (1) |
Ostatní investice |
|||
Podle rezidentských sektorů (sektor 1) |
Geo 2 (1) |
Geo 2 (1) |
|
Z toho: Oběživo a vklady |
Geo 2 (1) |
Geo 2 (1) |
|
Rezervní aktiva |
|||
Měnové zlato |
|
|
|
Zlato ve fyzické podobě |
Geo 1 (1) |
|
|
Účty pro nealokované zlato |
Geo 1 (1) |
|
|
Zvláštní práva čerpání (ZPČ) |
Geo 1 (1) |
|
|
Rezervní pozice u Mezinárodního měnového fondu (MMF) |
Geo 1 (1) |
|
|
Ostatní rezervní aktiva |
|
|
|
Oběživo a vklady |
|
|
|
Pohledávky za měnovými orgány, MMF a Bankou pro mezinárodní platby (BIS) |
Geo 1 (1) |
|
|
Pohledávky vůči jiným subjektům (bankám) |
Geo 1 (1) |
|
|
Cenné papíry |
|
|
|
Dluhové cenné papíry |
|
|
|
Krátkodobé |
Geo 1 (1) |
|
|
Dlouhodobé |
Geo 1 (1) |
|
|
Účasti a podíly v investičních fondech |
Geo 1 (1) |
|
|
Finanční deriváty (netto) |
Geo 1 (1) |
|
|
Ostatní pohledávky |
Geo 1 (1) |
|
|
Tabulka 2
Čtvrtletní platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí
Periodicita:
čtvrtletníPrvní sledované období:
první čtvrtletí roku 2014Lhůta pro předání:
T+85 od roku 2014 do roku 2016; T+82 od roku 2017 do roku 2018 (3) ; T+80 od roku 2019 (3)
|
Příjmy |
Výdaje |
Saldo |
A. Běžný účet |
|||
Zboží |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Všeobecné zboží v metodice platební bilance |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Čistý vývoz zboží v rámci merchantingu |
Geo 3 |
|
|
Pořízení zboží v rámci merchantingu (zachycené jako záporný příjem) |
Geo 3 |
|
|
Prodej zboží v rámci merchantingu |
Geo 3 |
|
|
Neměnové zlato |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Očištění o branding – kvazitranzitní obchod |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Služby |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Výrobní služby u cizích fyzických vstupů |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Opravy a údržba jinde neuvedené (j.n.) |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Doprava |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Cestovní ruch |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Stavební práce |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Pojišťovací služby a penzijní financování |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Finanční služby |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Finanční služby přímo účtované a jiné finanční služby |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené (FISIM) |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Ostatní podnikatelské služby |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Výzkum a vývoj |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Odborné služby a poradenské služby v oblasti řízení |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Technické služby, služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Osobní, kulturní a rekreační služby |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Výrobky a služby vládních institucí jinde neuvedené |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Prvotní důchody |
|||
Náhrady zaměstnancům |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Důchody z investic |
|||
Důchody z přímých investice |
|||
Akcie a ostatní účasti |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Dividendy a čerpání z důchodu kvazikorporací |
|
|
|
V podnicích přímé investice |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
V přímém investorovi (zpětná investice) |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Mezi sesterskými podniky |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Reinvestované zisky |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Dluhové nástroje |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
V podnicích přímé investice |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
V přímém investorovi (zpětná investice) |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Mezi sesterskými podniky |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Z toho: Úroky |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Důchody z portfoliových investic |
|||
Účasti a podíly v investičních fondech |
Geo 4 |
Geo 1 |
|
Majetkové cenné papíry |
|
|
|
Dividendy |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 |
Geo 1 (5) |
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
|
|
Akcie a podíly v investičních fondech |
|
|
|
Dividendy |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 |
Geo 1 (5) |
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
|
|
Reinvestované zisky |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 |
Geo 1 (5) |
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
|
|
Dluhové cenné papíry |
|
|
|
Krátkodobé |
Geo 4 |
Geo 1 |
|
Úroky |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 |
Geo 1 (5) |
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
|
|
Dlouhodobé |
Geo 4 |
Geo 1 |
|
Úroky |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 |
Geo 1 (5) |
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
|
|
Ostatní důchody z investic |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Čerpání z důchodu kvazikorporací |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Úroky |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Z toho: Úroky ze zvláštních práv čerpání (ZPČ) |
|
Geo 1 |
|
Z toho: Úroky před odlišením FISIM |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Důchody z investic přisuzované pojištěncům a účastníkům v penzijních programech a standardizovaných záručních programech |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Důchody z rezervních aktiv |
Geo 3 |
|
|
Z toho: Úroky |
Geo 3 |
|
|
Ostatní prvotní důchody |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Vládní instituce |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Daně z výroby a z dovozu |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Daně z produktů |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Ostatní daně z výroby |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Dotace |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Dotace na produkty |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Ostatní dotace na výrobu |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Renta |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Ostatní sektory |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Daně z výroby a z dovozu |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Daně z produktů |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Ostatní daně z výroby |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Dotace |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Dotace na produkty |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Ostatní dotace na výrobu |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Renta |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Druhotné důchody |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Vládní instituce |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Běžné daně z důchodů, jmění a jiné |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Sociální příspěvky |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Sociální dávky |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Běžná mezinárodní spolupráce (D74) |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Z toho: ve vztahu k orgánům Unie (kromě ECB) |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Jiné běžné transfery (D75) |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Vlastní zdroje Unie odvozené z daně z přidané hodnoty a hrubého národního důchodu (D76) |
Orgány Unie |
Orgány Unie |
|
Ostatní sektory |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Běžné daně z důchodů, jmění a jiné |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Sociální příspěvky |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Sociální dávky |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Čisté pojistné na neživotní pojištění |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Náhrady z neživotního pojištění |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Jiné běžné transfery (D75) |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Z toho: Osobní transfery mezi rezidentskými a nerezidentskými domácnostmi |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Z toho: Remitence pracovníků |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Úpravy o změny penzijních nároků |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
B. Kapitálový účet |
|||
Kapitálový účet |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Hrubé pořízení či úbytky nevyráběných nefinančních aktiv |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Kapitálové transfery |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Vládní instituce |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Kapitálové daně |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Investiční dotace |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Ostatní kapitálové transfery |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Z toho: Prominutí dluhu |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Ostatní sektory |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Kapitálové daně |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Investiční dotace |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Ostatní kapitálové transfery |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Z toho: Prominutí dluhu |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
|
Čistá změna aktiv |
Čistá změna závazků |
Bilance |
C. Finanční účet |
|||
Finanční účet |
Geo 1 |
Geo 1 |
|
Přímé investice |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Akcie a ostatní účasti |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Účasti jiné než reinvestice zisků |
|
|
|
V podnicích přímé investice |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
V přímém investorovi (zpětná investice) |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Mezi sesterskými podniky |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Kotované |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Nekotované |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Ostatní (např. nemovitosti) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Reinvestice zisků |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Dluhové nástroje |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
V podnicích přímé investice |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
V přímém investorovi (zpětná investice) |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Mezi sesterskými podniky |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Portfoliové investice |
Geo 4 |
Geo 1 |
|
Účasti a podíly v investičních fondech |
Geo 4 |
Geo 1 |
|
Majetkové cenné papíry |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 |
Geo 1 (5) |
|
Kotované |
Geo 2 (2) |
Geo 1 (2) |
|
Nekotované |
Geo 2 (2) |
Geo 1 (2) |
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
|
|
|
Kotované |
Geo 2 (2) |
|
|
Nekotované |
Geo 2 (2) |
|
|
Akcie a podíly v investičních fondech |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 |
Geo 1 (5) |
|
Z toho: Reinvestice zisků |
Geo 3 |
Geo 1 (5) |
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
|
|
Z toho: Reinvestice zisků |
Geo 2 (2) |
|
|
Dluhové cenné papíry |
|
|
|
Krátkodobé |
Geo 4 |
Geo 1 |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 |
Geo 1 (5) |
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
|
|
Dlouhodobé |
Geo 4 |
Geo 1 |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 |
Geo 1 (5) |
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
|
|
Finanční deriváty (jiné než rezervy) a zaměstnanecké opce na akcie |
|||
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
|
|
Geo 3 |
Ostatní investice |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 1) |
Geo 4 |
Geo 4 |
|
Ostatní účasti |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Oběživo a vklady |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
|
|
|
Krátkodobé |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Dlouhodobé |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Půjčky |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
|
|
|
Krátkodobé |
Geo 3, MMF |
Geo 3, MMF |
|
Dlouhodobé |
Geo 3, MMF |
Geo 3, MMF |
|
Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Obchodní úvěry a zálohy |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
|
|
|
Krátkodobé |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Dlouhodobé |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Jiné pohledávky/závazky |
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
|
|
|
Krátkodobé |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Dlouhodobé |
Geo 3 |
Geo 3 |
|
Zvláštní práva čerpání |
|
Geo 1 |
|
Rezervní aktiva |
Geo 3 |
|
|
D. Vyrovnávací položky |
|||
Saldo zboží a služeb |
|
|
Geo 4 |
Saldo běžného účtu |
|
|
Geo 1 |
Čisté půjčky (+) / čisté výpůjčky (–) (saldo běžného a kapitálového účtu) |
|
|
Geo 1 |
Čisté půjčky (+) / čisté výpůjčky (–) (z finančního účtu) |
|
|
Geo 1 |
Čisté chyby a opomenutí |
|
|
Geo 1 |
|
Aktiva |
Závazky |
||||
|
Pozice |
Přecenění v důsledku změn směnných kurzů |
Přecenění v důsledku jiných cenových změn |
Pozice |
Přecenění v důsledku změn směnných kurzů |
Přecenění v důsledku jiných cenových změn |
E. Investiční pozice vůči zahraničí |
||||||
Finanční účet |
Geo 1 |
|
|
Geo 1 |
|
|
Přímé investice |
Geo 4 (4) |
|
|
Geo 4 (4) |
|
|
Akcie a ostatní účasti |
Geo 4 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 4 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
V podnicích přímé investice |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 2 (2) |
|
|
V přímém investorovi (zpětná investice) |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 2 (2) |
|
|
Mezi sesterskými podniky |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 2 (2) |
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 2 (2) |
|
|
Kotované |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 2 (2) |
|
|
Nekotované |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 2 (2) |
|
|
Ostatní (např. nemovitosti) |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 2 (2) |
|
|
Dluhové nástroje |
Geo 4 (4) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 4 (4) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
V podnicích přímé investice |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 2 (2) |
|
|
V přímém investorovi (zpětná investice) |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 2 (2) |
|
|
Mezi sesterskými podniky |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 2 (2) |
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 2 (2) |
|
|
Portfoliové investice |
Geo 4 (4) |
|
|
Geo 1 |
|
|
Účasti a podíly v investičních fondech |
Geo 4 (4) |
|
|
Geo 1 |
|
|
Majetkové cenné papíry |
|
|
|
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 (4) |
|
|
Geo 1 (5) |
|
|
Kotované |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 1 (2) |
Geo 1 (2) |
Geo 1 (2) |
Nekotované |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 1 (2) |
Geo 1 (2) |
Geo 1 (2) |
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
|
|
|
|
|
|
Kotované |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
|
|
Nekotované |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
|
|
Akcie investičních fondů |
|
|
|
|
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 1 (2) |
Geo 1 (2) |
Geo 1 (2) |
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
|
|
Dluhové cenné papíry |
|
|
|
|
|
|
Krátkodobé |
Geo 4 (4) |
|
|
Geo 1 |
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 (4) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 1 (5) |
Geo 1 (2) |
Geo 1 (2) |
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
|
|
Podle měny: |
|
|
|
|
|
|
Euro |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 1 (2) |
|
|
Americký dolar |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 1 (2) |
|
|
Ostatní měny |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 1 (2) |
|
|
Dlouhodobé |
Geo 4 (4) |
|
|
Geo 1 |
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 (4) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 1 (5) |
Geo 1 (2) |
Geo 1 (2) |
Se splatností 1 rok nebo méně |
|
|
|
Geo 1 (2) |
|
|
Se splatností delší než 1 rok |
|
|
|
Geo 1 (2) |
|
|
Podle sektorů partnerských emitentů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
|
|
Se splatností 1 rok nebo méně |
Geo 2 (2) |
|
|
|
|
|
Se splatností delší než 1 rok |
Geo 2 (2) |
|
|
|
|
|
Podle měny |
|
|
|
|
|
|
Euro |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 1 (2) |
|
|
Americký dolar |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 1 (2) |
|
|
Ostatní měny |
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 1 (2) |
|
|
Finanční deriváty (jiné než rezervy) a zaměstnanecké opce na akcie |
Geo 4 (4) |
|
|
Geo 4 (4) |
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 2 (2) |
|
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Geo 2 (2) |
Ostatní investice |
Geo 4 (4) |
|
|
Geo 4 (4) |
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 1) |
Geo 4 (4) |
|
|
Geo 4 (4) |
|
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
|
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Ostatní účasti |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Oběživo a vklady |
Geo 4 (4) |
Geo 2 (2) |
|
Geo 4 (4) |
Geo 2 (2) |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
|
|
|
|
|
|
Krátkodobé |
Geo 3 (4) |
|
|
Geo 3 (4) |
|
|
Dlouhodobé |
Geo 3 (4) |
|
|
Geo 3 (4) |
|
|
Půjčky |
Geo 4 (4) |
Geo 2 (2) |
|
Geo 4 (4) |
Geo 2 (2) |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
|
|
|
|
|
|
Krátkodobé |
Geo 3 (4), MMF |
|
|
Geo 3 (4), MMF |
|
|
Dlouhodobé |
Geo 3 (4), MMF |
|
|
Geo 3 (4), MMF |
|
|
Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy |
|
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
|
Geo 2 (2) |
Geo 2 (2) |
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
Geo 3 (4) |
|
|
Geo 3 (4) |
|
|
Obchodní úvěry a zálohy |
Geo 4 (4) |
Geo 2 (2) |
|
Geo 4 (4) |
Geo 2 (2) |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
|
|
|
|
|
|
Krátkodobé |
Geo 3 (4) |
|
|
Geo 3 (4) |
|
|
Dlouhodobé |
Geo 3 (4) |
|
|
Geo 3 (4) |
|
|
Jiné pohledávky/závazky |
|
Geo 2 (2) |
|
|
Geo 2 (2) |
|
Podle rezidentských sektorů (sektor 2) |
|
|
|
|
|
|
Krátkodobé |
Geo 3 (4) |
|
|
Geo 3 (4) |
|
|
Dlouhodobé |
Geo 3 (4) |
|
|
Geo 3 (4) |
|
|
Zvláštní práva čerpání |
|
|
|
Geo 1 |
Geo 1 (2) |
|
Tabulka 3
Mezinárodní obchod službami
Lhůta pro předání:
T + 9 měsícůPeriodicita:
ročníPrvní sledované období:
2013
|
Příjmy |
Výdaje |
Saldo |
Náhrady zaměstnancům |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Osobní transfery |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Remitence pracovníků |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
SLUŽBY |
Geo 6 |
Geo 6 |
Geo 6 |
Výrobní služby u cizích fyzických vstupů |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Opravy a údržba jinde neuvedené |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Námořní doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Námořní osobní doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Námořní nákladní doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Letecká doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Letecká osobní doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Letecká nákladní doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Jiné druhy dopravy |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Osobní |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Nákladní |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Rozšířená klasifikace „jiných druhů dopravy" |
|||
Kosmická doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Železniční doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Osobní železniční doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Nákladní železniční doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Silniční doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Osobní silniční doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Nákladní silniční doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Vnitrozemská vodní doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Osobní vnitrozemská vodní doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Nákladní vnitrozemská vodní doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Potrubní doprava |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přenos elektřiny |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní podpůrné a vedlejší služby v dopravě |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Poštovní a kurýrní služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Cestovní ruch |
|||
Pracovní cesty |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Pořízení zboží a služeb příhraničními, sezónními a ostatními krátkodobými pracovníky |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní pracovní cesty |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Soukromé cesty |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Výdaje na zdravotní pobyty |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Výdaje na vzdělávací pobyty |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní soukromé cesty |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Stavební práce |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Stavební práce v zahraničí |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Stavební práce ve vykazujícím hospodářství |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Pojišťovací služby a penzijní financování |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé pojištění |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Životní pojištění |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Pojištění nákladu |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní přímé pojištění |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Zajištění |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Pomocné služby při pojištění |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Penzijní financování a standardizované záruční služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Penzijní financování |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Standardizované záruční služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Finanční služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Finanční služby přímo účtované a jiné finanční služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené (FISIM) |
Geo 3 |
Geo 3 |
Geo 3 |
Poplatky za využívání duševního vlastnictví j.n. |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Telekomunikační služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Služby v oblasti počítačů |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Informační služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní informační služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní podnikatelské služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Výzkum a vývoj |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Systematicky prováděná práce zaměřená na zvyšování objemu poznatků |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Obstarávání zakázkového a nezakázkového výzkumu a vývoje |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Prodej vlastnických práv k výsledkům výzkumu a vývoje |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Odborné služby a poradenské služby v oblasti řízení |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Právní služby, účetnické služby, poradenské služby v oblasti řízení a v oblasti vztahů s veřejností |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Právní služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Účetnické a auditorské služby a služby daňového poradenství |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Poradenské služby v oblasti podnikání a řízení a v oblasti vztahů s veřejností |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Reklamní služby, průzkum trhu a veřejného mínění |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Technické služby, služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Architektonické, inženýrské, vědecké a ostatní technické služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Architektonické služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Inženýrské služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Vědecké a ostatní technické služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Nakládání s odpady a sanační služby, služby v oblasti zemědělství a těžby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Z toho: Nakládání s odpady a sanační služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Služby operativního leasingu |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Služby související s obchodem |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní podnikatelské služby jinde neuvedené |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Osobní, kulturní a rekreační služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Audiovizuální a související služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní osobní, kulturní a rekreační služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Zdravotní péče |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Služby v oblasti vzdělávání |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ochrana památek a rekreační služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní osobní služby |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Výrobky a služby vládních institucí j.n. |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Velvyslanectví a konzuláty |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Vojenské útvary a agentury |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Ostatní výrobky a služby vládních institucí |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Tabulka 4
Transakce přímých zahraničních investic (včetně důchodů)
Tabulka 4.1 Finanční transakce přímých investic
Lhůta pro předání
T + 9 měsícůPeriodicita
ročníPrvní sledované období
2013
|
Saldo |
Čisté pořízení finančních aktiv |
Čistý přírůstek závazků |
VŠECHNY REZIDENTSKÉ JEDNOTKY |
|||
Přímé investice v zahraničí – Transakce |
Geo 6 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Akcie a ostatní účasti jiné než reinvestované zisky |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Akcie a ostatní účasti jiné než reinvestované zisky (kromě účastí mezi sesterskými podniky) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Akcie a ostatní účasti jiné než reinvestované zisky mezi sesterskými podniky (vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem ve vykazující zemi) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Reinvestované zisky |
Geo 5 |
Geo 5 |
|
Přímé investice v zahraničí – Dluhové nástroje |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Dluhové nástroje (kromě dluhových nástrojů mezi sesterskými podniky) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Dluhové nástroje mezi sesterskými podniky (vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem ve vykazující zemi) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Transakce |
Geo 6 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Akcie a ostatní účasti jiné než reinvestované zisky |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Akcie a ostatní účasti jiné než reinvestované zisky (kromě účastí mezi sesterskými podniky) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Akcie a ostatní účasti jiné než reinvestované zisky mezi sesterskými podniky (vrcholná kontrolní mateřská společnost není rezidentem ve vykazující zemi) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Z toho: Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem v jiné zemi eurozóny |
Geo 5 |
|
|
Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem v EU, ale mimo eurozónu |
Geo 5 |
|
|
Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem mimo EU |
Geo 5 |
|
|
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Reinvestice zisku |
Geo 5 |
|
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Dluhové nástroje |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Dluhové nástroje (kromě dluhových nástrojů mezi sesterskými podniky) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Dluhové nástroje mezi sesterskými podniky (vrcholná kontrolní mateřská společnost není rezidentem ve vykazující zemi) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Z toho: Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem v jiné zemi eurozóny |
Geo 5 |
|
|
Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem v EU, ale mimo eurozónu |
Geo 5 |
|
|
Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem mimo EU |
Geo 5 |
|
|
REZIDENTSKÉ JEDNOTKY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ |
|||
Přímé investice v zahraničí – Transakce (6) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Transakce (6) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Tabulka 4.2 Důchody z přímých investic
Lhůta pro předání:
T + 9 měsícůPeriodicita:
ročníPrvní sledované období:
2013
|
Saldo |
Příjmy |
Výdaje |
VŠECHNY REZIDENTSKÉ JEDNOTKY |
|||
Přímé investice v zahraničí – Důchody |
Geo 6 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Dividendy |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Dividendy (kromě dividend mezi sesterskými podniky) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Dividendy mezi sesterskými podniky (vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem ve vykazující zemi) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Reinvestované zisky |
Geo 5 |
Geo 5 |
|
Přímé investice v zahraničí – Důchody z dluhových nástrojů |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Důchody z dluhových nástrojů (kromě důchodů z dluhových nástrojů mezi sesterskými podniky) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Důchody z dluhových nástrojů mezi sesterskými podniky (vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem ve vykazující zemi) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Důchody |
Geo 6 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Dividendy |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Dividendy (kromě dividend mezi sesterskými podniky) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Dividendy mezi sesterskými podniky (vrcholná kontrolní mateřská společnost není rezidentem ve vykazující zemi) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Z toho: Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem v jiné zemi eurozóny |
Geo 5 |
|
|
Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem v EU, ale mimo eurozónu |
Geo 5 |
|
|
Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem mimo EU |
Geo 5 |
|
|
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Reinvestované zisky |
Geo 5 |
|
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Důchody z dluhových nástrojů |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Důchody z dluhových nástrojů (kromě důchodů z dluhových nástrojů mezi sesterskými podniky) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Důchody z dluhových nástrojů mezi sesterskými podniky (vrcholná kontrolní mateřská společnost není rezidentem ve vykazující zemi) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Z toho: Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem v jiné zemi eurozóny |
Geo 5 |
|
|
Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem v EU, ale mimo eurozónu |
Geo 5 |
|
|
Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem mimo EU |
Geo 5 |
|
|
REZIDENTSKÉ JEDNOTKY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ |
|||
Přímé investice v zahraničí – Důchody (7) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Důchody (7) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Tabulka 4.3 – Členění podle činností a zeměpisné členění
Lhůta pro předání:
T + 21 měsícůPeriodicita:
ročníPrvní sledované období:
2013
|
Druh údajů |
Zeměpisné členění |
Členění podle činností NACE REV. 2 |
VŠECHNY REZIDENTSKÉ JEDNOTKY |
|||
Přímé investice v zahraničí |
Saldo |
Geo 5 |
Úroveň 1 |
Geo 4 |
Úroveň 2 |
||
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství |
Saldo |
Geo 5 |
Úroveň 1 |
Geo 4 |
Úroveň 2 |
||
Důchody z přímých investic |
Příjmy, výdaje, saldo |
Geo 5 |
Úroveň 1 |
Geo 4 |
Úroveň 2 |
||
REZIDENTSKÉ JEDNOTKY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ |
|||
Přímé investice v zahraničí (8) |
Saldo |
Geo 5 |
Úroveň 1 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství (8) |
Saldo |
Geo 5 |
Úroveň 1 |
Důchody z přímých investic (8) |
Příjmy, výdaje, saldo |
Geo 5 |
Úroveň 1 |
Tabulka 5
Pozice přímých zahraničních investic
Tabulka 5.1 – Pozice přímých investic
Lhůta pro předání:
T+9 měsícůPeriodicita:
ročníPrvní sledované období:
2013
|
Saldo |
Aktiva |
Závazky |
VŠECHNY REZIDENTSKÉ JEDNOTKY |
|||
Přímé investice v zahraničí |
Geo 6 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Akcie a ostatní účasti |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Akcie a ostatní účasti (kromě dividend mezi sesterskými podniky) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Akcie a účasti mezi sesterskými podniky (vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem ve vykazující zemi) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Dluhové nástroje |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Dluhové nástroje (kromě dluhových nástrojů mezi sesterskými podniky) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice v zahraničí – Dluhové nástroje mezi sesterskými podniky (vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem ve vykazující zemi) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství |
Geo 6 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Akcie a ostatní účasti |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Akcie a ostatní účasti (kromě akcií a ostatních účastí mezi sesterskými podniky) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Akcie a ostatní účasti mezi sesterskými podniky (vrcholná kontrolní mateřská společnost není rezidentem ve vykazující zemi) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Z toho: Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem v jiné zemi eurozóny |
Geo 5 |
|
|
Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem v EU, ale mimo eurozónu |
Geo 5 |
|
|
Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem mimo EU |
Geo 5 |
|
|
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Dluhové nástroje |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Dluhové nástroje (kromě dluhových nástrojů mezi sesterskými podniky) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství – Dluhové nástroje mezi sesterskými podniky (vrcholná kontrolní mateřská společnost není rezidentem ve vykazující zemi) |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Z toho: Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem v jiné zemi eurozóny |
Geo 5 |
|
|
Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem v EU, ale mimo eurozónu |
Geo 5 |
|
|
Vrcholná kontrolní mateřská společnost je rezidentem mimo EU |
Geo 5 |
|
|
REZIDENTSKÉ JEDNOTKY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ |
|||
Přímé investice v zahraničí |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství |
Geo 5 |
Geo 5 |
Geo 5 |
Tabulka 5.2 Pozice přímých investic: Členění podle činností a zeměpisné členění
Lhůta pro předání:
T + 21 měsícůPeriodicita:
ročníPrvní sledované období:
2013
|
Druh údajů |
Zeměpisné členění |
Členění podle činností NACE REV. 2 |
VŠECHNY REZIDENTSKÉ JEDNOTKY |
|||
Přímé investice v zahraničí |
Čisté pozice |
Geo 5 |
Úroveň 1 |
Geo 4 |
Úroveň 2 |
||
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství |
Čisté pozice |
Geo 5 |
Úroveň 1 |
Geo 4 |
Úroveň 2 |
||
REZIDENTSKÉ JEDNOTKY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ |
|||
Přímé investice v zahraničí |
Čisté pozice |
Geo 5 |
Úroveň 1 |
Přímé investice ve vykazujícím hospodářství |
Čisté pozice |
Geo 5 |
Úroveň 1 |
Tabulka 6
úrovně geografického členění
GEO 1 |
GEO 2 |
GEO 3 |
NEREZIDENTI |
NEREZIDENTI |
NEREZIDENTI |
|
V rámci eurozóny |
V RÁMCI UNIE |
|
Mimo eurozónu |
MIMO UNII |
|
|
V rámci eurozóny |
|
|
Mimo eurozónu |
GEO 4 |
GEO 5 |
GEO 6 |
NEREZIDENTI |
NEREZIDENTI |
NEREZIDENTI |
|
EVROPA |
EVROPA |
Členské státy Unie mimo eurozónu (9) |
Belgie |
Belgie |
|
Bulharsko |
Bulharsko |
|
Česká republika |
Česká republika |
|
Dánsko |
Dánsko |
|
Německo |
Německo |
|
Estonsko |
Estonsko |
|
Irsko |
Irsko |
|
Řecko |
Řecko |
|
Španělsko |
Španělsko |
|
Francie |
Francie |
|
Itálie |
Itálie |
|
Kypr |
Kypr |
|
Lotyšsko |
Lotyšsko |
|
Litva |
Litva |
|
Lucembursko |
Lucembursko |
|
Maďarsko |
Maďarsko |
|
Malta |
Malta |
|
Nizozemsko |
Nizozemsko |
|
Rakousko |
Rakousko |
|
Polsko |
Polsko |
|
Portugalsko |
Portugalsko |
|
Rumunsko |
Rumunsko |
|
Slovinsko |
Slovinsko |
|
Slovensko |
Slovensko |
|
Finsko |
Finsko |
|
Švédsko |
Švédsko |
|
Spojené království |
Spojené království |
|
Island |
Island |
|
Lichtenštejnsko |
Lichtenštejnsko |
|
Norsko |
Norsko |
Švýcarsko |
Švýcarsko |
Švýcarsko |
|
OSTATNÍ EVROPSKÉ ZEMĚ |
OSTATNÍ EVROPSKÉ ZEMĚ |
|
|
Albánie |
|
|
Andorra |
|
|
Bělorusko |
|
|
Bosna a Hercegovina |
|
Chorvatsko |
Chorvatsko |
|
|
Faerské ostrovy |
|
|
Gibraltar |
|
|
Guernsey |
|
|
Svatý stolec (Vatikánský městský stát) |
|
|
Ostrov Man |
|
|
Jersey |
|
|
bývalá Jugoslávská republika Makedonie |
|
|
Moldavsko |
|
|
Černá hora |
Rusko |
Rusko |
Rusko |
|
|
Srbsko |
|
|
San Marino |
|
Turecko |
Turecko |
|
|
Ukrajina |
|
AFRIKA |
AFRIKA |
|
SEVERNÍ AFRIKA |
SEVERNÍ AFRIKA |
|
|
Alžírsko |
|
Egypt |
Egypt |
|
|
Libye |
|
Maroko |
Maroko |
|
|
Tunisko |
|
OSTATNÍ AFRICKÉ ZEMĚ |
OSTATNÍ AFRICKÉ ZEMĚ |
|
|
Angola |
|
|
Benin |
|
|
Botswana |
|
|
Britské indickooceánské území |
|
|
Burkina Faso |
|
|
Burundi |
|
|
Kamerun |
|
|
Kapverdy |
|
|
Středoafrická republika |
|
|
Čad |
|
|
Komory |
|
|
Kongo |
|
|
Pobřeží slonoviny |
|
|
Demokratická republika Kongo |
|
|
Džibutsko |
|
|
Rovníková Guinea |
|
|
Eritrea |
|
|
Etiopie |
|
|
Gabon |
|
|
Gambie |
|
|
Ghana |
|
|
Guinea |
|
|
Guinea-Bissau |
|
|
Keňa |
|
|
Lesotho |
|
|
Libérie |
|
|
Madagaskar |
|
|
Malawi |
|
|
Mali |
|
|
Mauritánie |
|
|
Mauricius |
|
|
Mosambik |
|
|
Namibie |
|
|
Niger |
|
Nigérie |
Nigérie |
|
Jihoafrická republika |
Jihoafrická republika |
|
|
Rwanda |
|
|
Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha |
|
|
Svatý Tomáš a Princův ostrov |
|
|
Senegal |
|
|
Seychely |
|
|
Sierra Leone |
|
|
Somálsko |
|
|
Súdán |
|
|
Jižní Súdán |
|
|
Svazijsko |
|
|
Tanzanie |
|
|
Togo |
|
|
Uganda |
|
|
Zambie |
|
|
Zimbabwe |
|
AMERIKA |
AMERIKA |
|
ZEMĚ SEVERNÍ AMERIKY |
ZEMĚ SEVERNÍ AMERIKY |
Kanada |
Kanada |
Kanada |
|
|
Grónsko |
Spojené státy americké |
Spojené státy americké |
Spojené státy americké |
|
ZEMĚ STŘEDNÍ AMERIKY |
ZEMĚ STŘEDNÍ AMERIKY |
|
|
Anguilla |
|
|
Antigua a Barbuda |
|
|
Aruba |
|
|
Bahamy |
|
|
Barbados |
|
|
Belize |
|
|
Bermudy |
|
|
Bonaire, St. Eustatius a Saba |
|
|
Britské Panenské ostrovy |
|
|
Kajmanské ostrovy |
|
|
Kostarika |
|
|
Kuba |
|
|
Curaçao |
|
|
Dominika |
|
|
Dominikánská republika |
|
|
Salvador |
|
|
Grenada |
|
|
Guatemala |
|
|
Haiti |
|
|
Honduras |
|
|
Jamajka |
|
Mexiko |
Mexiko |
|
|
Montserrat |
|
|
Nikaragua |
|
|
Panama |
|
|
Svatý Kryštof a Nevis |
|
|
Svatá Lucie |
|
|
Sint Maarten |
|
|
Svatý Vincenc a Grenadiny |
|
|
Trinidad a Tobago |
|
|
Ostrovy Turks a Caicos |
|
|
Americké Panenské ostrovy |
|
ZEMĚ JIŽNÍ AMERIKY |
ZEMĚ JIŽNÍ AMERIKY |
|
Argentina |
Argentina |
|
|
Bolívie |
Brazílie |
Brazílie |
Brazílie |
|
Chile |
Chile |
|
|
Kolumbie |
|
|
Ekvádor |
|
|
Falklandské ostrovy |
|
|
Guayana |
|
|
Paraguay |
|
|
Peru |
|
|
Surinam |
|
Uruguay |
Uruguay |
|
Venezuela |
Venezuela |
|
ASIE |
ASIE |
|
ZEMĚ BLÍZKÉHO A STŘEDNÍHO VÝCHODU |
ZEMĚ BLÍZKÉHO A STŘEDNÍHO VÝCHODU |
|
ARABSKÉ ZEMĚ PERSKÉHO ZÁLIVU |
ARABSKÉ ZEMĚ PERSKÉHO ZÁLIVU |
|
|
Bahrajn |
|
|
Irák |
|
|
Kuvajt |
|
|
Omán |
|
|
Katar |
|
|
Saúdská Arábie |
|
|
Spojené arabské emiráty |
|
|
Jemen |
|
OSTATNÍ ZEMĚ BLÍZKÉHO A STŘEDNÍHO VÝCHODU |
OSTATNÍ ZEMĚ BLÍZKÉHO A STŘEDNÍHO VÝCHODU |
|
|
Arménie |
|
|
Ázerbájdžán |
|
|
Gruzie |
|
|
Izrael |
|
|
Jordánsko |
|
|
Libanon |
|
|
Palestinská území |
|
|
Sýrie |
|
OSTATNÍ ASIJSKÉ ZEMĚ |
OSTATNÍ ASIJSKÉ ZEMĚ |
|
|
Afghánistán |
|
|
Bangladéš |
|
|
Bhútán |
|
|
Brunej Darussalam |
|
|
Barma/Myanmar |
|
|
Kambodža |
Čína |
Čína |
Čína |
Hongkong |
Hongkong |
Hongkong |
Indie |
Indie |
Indie |
|
Indonésie |
Indonésie |
|
|
Irák |
Japonsko |
Japonsko |
Japonsko |
|
|
Kazachstán |
|
|
Kyrgyzstán |
|
|
Laos |
|
|
Macao |
|
Malajsie |
Malajsie |
|
|
Maledivy |
|
|
Mongolsko |
|
|
Nepál |
|
|
Severní Korea |
|
|
Pákistán |
|
Filipíny |
Filipíny |
|
Singapur |
Singapur |
|
Jižní Korea |
Jižní Korea |
|
|
Srí Lanka |
|
Tchaj-wan |
Tchaj-wan |
|
|
Tádžikistán |
|
Thajsko |
Thajsko |
|
|
Východní Timor |
|
|
Turkmenistán |
|
|
Uzbekistán |
|
|
Vietnam |
|
OCEÁNIE A POLÁRNÍ OBLASTI |
OCEÁNIE A POLÁRNÍ OBLASTI |
|
|
Americká Samoa |
|
|
Guam |
|
|
Menší odlehlé ostrovy USA |
|
Austrálie |
Austrálie |
|
|
Kokosové (Keelingovy) ostrovy |
|
|
Vánoční ostrov |
|
|
Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy |
|
|
Ostrov Norfolk |
|
|
Fidži |
|
|
Francouzská Polynésie |
|
|
Kiribati |
|
|
Marshallovy ostrovy |
|
|
Mikronésie |
|
|
Nauru |
|
|
Nová Kaledonie |
|
Nový Zéland |
Nový Zéland |
|
|
Cookovy ostrovy |
|
|
Niue |
|
|
Tokelau |
|
|
Ostrovy Severní Mariany |
|
|
Palau |
|
|
Papua-Nová Guinea |
|
|
Pitcairn |
|
|
Antarktida |
|
|
Bouvetův ostrov |
|
|
Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy |
|
|
Francouzská jižní a antarktická území |
|
|
Šalomounovy ostrovy |
|
|
Tonga |
|
|
Tuvalu |
|
|
Vanuatu |
|
|
Samoa |
|
|
Wallis a Futuna |
V RÁMCI UNIE |
V RÁMCI UNIE |
V RÁMCI UNIE |
MIMO UNII |
MIMO UNII |
MIMO UNII |
V rámci eurozóny |
V rámci eurozóny |
V rámci eurozóny |
Mimo eurozónu |
Mimo eurozónu |
Mimo eurozónu |
Orgány Unie (kromě ECB) |
Orgány Unie (kromě ECB) |
Orgány Unie (kromě ECB) |
Evropská investiční banka |
Evropská investiční banka |
Evropská investiční banka |
|
Evropská centrální banka (ECB) |
Evropská centrální banka (ECB) |
|
V RÁMCI UNIE NEZAŘAZENY |
V RÁMCI UNIE NEZAŘAZENY |
|
MIMO UNII NEZAŘAZENY |
MIMO UNII NEZAŘAZENY |
Offshore finanční centra |
Offshore finanční centra |
Offshore finanční centra |
Mezinárodní organizace (kromě orgánů Unie) |
Mezinárodní organizace (kromě orgánů Unie) |
Mezinárodní organizace (kromě orgánů Unie) |
Mezinárodní měnový fond (MMF) |
Mezinárodní měnový fond (MMF) |
Mezinárodní měnový fond (MMF) |
Tabulka 7
Úrovně členění institucionálních sektorů
Sektor 1 |
Sektor 2 |
Centrální banka (S.121) |
Centrální banka (S.121) |
Ostatní měnové finanční instituce |
Ostatní měnové finanční instituce |
Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122) |
Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122) |
Fondy peněžního trhu (S.123) |
Fondy peněžního trhu (S.123) |
Vládní instituce (S.13) |
Vládní instituce (S.13) |
Ostatní sektory |
Ostatní sektory |
|
Finanční instituce jiné než měnové finanční instituce (S.124+S.125+S.126+S.127+S.128+S.129) |
|
Nefinanční podniky, domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.11+S.14+S.15) |
Tabulka 8
Úroveň členění podle ekonomické činnosti
Úroveň 1 |
Úroveň 2 |
NACE Rev. 2 |
|
ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ |
sekce A |
TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ |
TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ |
sekce B |
|
Těžba ropy, zemního plynu a podpůrné činnosti při těžbě |
oddíl 06,09 |
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL |
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL |
sekce C |
|
Potravinářské výrobky, nápoje a tabákové výrobky |
oddíl 10, 11, 12 |
|
CELKEM textilní a dřevařské činnosti |
oddíl 13, 14, 16, 17, 18 |
|
Textilie a oděvy |
oddíl 13, 14 |
|
Dřevo, papír, tisk a rozmnožování |
oddíl 16, 17, 18 |
Ropné, chemické, farmaceutické výrobky, pryžové a plastové výrobky |
CELKEM ropné, chemické, farmaceutické výrobky, pryžové a plastové výrobky |
oddíl 19, 20, 21, 22 |
|
Koks a rafinované ropné produkty |
oddíl 19 |
|
Chemické látky a chemické přípravky |
oddíl 20 |
|
Pryžové a plastové výrobky |
oddíl 22 |
Počítače a elektronické a optické přístroje a zařízení |
CELKEM kovové výrobky a stroje a zařízení |
oddíl 24, 25, 26, 28 |
|
Základní kovy a kovové konstrukce a kovodělné výrobky |
oddíl 24, 25 |
|
Počítače a elektronické a optické přístroje a zařízení |
oddíl 26 |
|
Stroje a zařízení j.n. |
oddíl 28 |
Vozidla, ostatní dopravní prostředky a zařízení |
CELKEM vozidla a ostatní dopravní prostředky a zařízení |
oddíl 29, 30 |
|
Motorová vozidla (kromě motocyklů), přívěsy a návěsy |
oddíl 29 |
|
Ostatní dopravní prostředky a zařízení |
oddíl 30 |
|
CELKEM ostatní zpracovatelský průmysl |
oddíl 15, 23, 27, 31, 32, 33 |
DODÁVÁNÍ ELEKTŘINY, PLYNU, PÁRY A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU |
DODÁVÁNÍ ELEKTŘINY, PLYNU, PÁRY A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU |
sekce D |
ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI |
ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI |
sekce E |
|
Shromažďování, úprava a rozvod vody |
oddíl 36 |
|
Činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi |
oddíl 37, 38, 39 |
STAVEBNICTVÍ |
STAVEBNICTVÍ |
sekce F |
CELKEM SLUŽBY |
CELKEM SLUŽBY |
sekce G, H, I, J, K, L, M, N O, P, Q, R, S, T, U |
VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL |
VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL |
sekce G |
|
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel |
oddíl 45 |
|
Velkoobchod, kromě s motorovými vozidly |
oddíl 46 |
|
Maloobchod, kromě motorových vozidel |
oddíl 47 |
DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ |
DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ |
sekce H |
|
CELKEM doprava a skladování |
oddíl 49, 50, 51, 52 |
|
Pozemní a potrubní doprava |
oddíl 49 |
|
Vodní doprava |
oddíl 50 |
|
Letecká doprava |
oddíl 51 |
|
Skladování a vedlejší činnosti v dopravě |
oddíl 52 |
|
Poštovní a kurýrní činnosti |
oddíl 53 |
UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ |
UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ |
sekce I |
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI |
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI |
sekce J |
|
Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů a jiné zábavní činnosti |
oddíl 59, 60 |
|
Telekomunikační činnosti |
oddíl 61 |
|
Ostatní informační a komunikační činnosti |
oddíl 58, 62, 63 |
PENĚŽNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ |
PENĚŽNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ |
sekce K |
|
Finanční činnosti, kromě pojišťovnictví a penzijního financování |
oddíl 64 |
|
Činnosti holdingových společností |
skupina 64.2 |
|
Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení |
oddíl 65 |
|
Pomocné činnosti související s peněžnictvím a pojišťovnictvím |
oddíl 66 |
|
ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ |
sekce L |
ODBORNÉ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI |
ODBORNÉ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI |
sekce M |
|
Právní a účetnické činnosti |
oddíl 69 |
|
Právní činnosti |
skupina 69.1 |
|
Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství |
skupina 69.2 |
|
Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení |
oddíl 70 |
|
Činnosti vedení podniků |
skupina 70.1 |
|
Poradenství v oblasti řízení |
skupina 70.2 |
|
Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy |
oddíl 71 |
Výzkum a vývoj |
Výzkum a vývoj |
oddíl 72 |
|
Reklama a průzkum trhu |
oddíl 73 |
|
Reklamní činnosti |
skupina 73.1 |
|
Průzkum trhu a veřejného mínění |
skupina 73.2 |
|
Ostatní odborné, vědecké a technické činnosti, veterinární činnosti |
oddíl 74, 75 |
|
ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI |
sekce N |
|
Činnosti v oblasti pronájmu a leasingu |
oddíl 77 |
|
Ostatní administrativní a podpůrné činnosti |
oddíl 78, 79, 80, 81, 82 |
|
VZDĚLÁVÁNÍ |
sekce P |
|
ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE |
sekce Q |
KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ ČINNOSTI |
KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ ČINNOSTI |
sekce R |
|
Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti |
oddíl 90 |
|
Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení |
oddíl 91 |
|
Sportovní a jiné rekreační činnosti; činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří |
oddíl 92, 93 |
|
OSTATNÍ ČINNOSTI |
sekce S |
|
Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů |
oddíl 94 |
|
Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost; poskytování ostatních osobních služeb |
oddíl 95, 96 |
|
Nezařazeno |
|
|
Soukromý nákup a prodej nemovitostí |
|
ČINNOST CELKEM |
ČINNOST CELKEM |
|
PŘÍLOHA II
DEFINICE uvedené v článku 10
Následující definice vycházejí z šestého vydání manuálu MMF o platební bilanci a investiční pozici vůči zahraničí (IMF Balance of Payments and International Investment Positions Manual, Sixth Edition – BPM6), evropského systému účtů, příručky o statistice mezinárodního obchodu službami 2010 (Manual on Statistics on International Trade in Services 2010) a srovnávacích definic přímých zahraničních investic podle OECD (OECD Benchmark Definition of Foreign Direct Investment – BD4).
A. BĚŽNÝ ÚČET
Na běžném účtu se zachycují toky zboží, služeb, prvotních a druhotných důchodů mezi rezidenty a nerezidenty.
1. ZBOŽÍ
Tato složka zahrnuje movité věci, u nichž dochází ke změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.
1.1 Všeobecné zboží v metodice platební bilance
Všeobecné zboží v metodice platební bilance zahrnuje zboží, u něhož dochází ke změně ekonomického vlastnictví mezi rezidentem a nerezidentem a které není zahrnuto do jiné zvláštní kategorie, například zboží v rámci merchantingu (viz 1.2) a neměnové zlato (viz 1.3), nebo není součástí služeb. Všeobecné zboží by se mělo oceňovat tržní hodnotou a cenami FOB (free on board). Dovoz a vývoz zboží v rámci kvazitranzitního obchodu se zahrnuje do podílů zemí na souhrnných ukazatelích Unie, a pokud jde o obchod v rámci Unie, partnerská země by měla být definována podle zásady země odeslání.
1.2 Čistý vývoz zboží v rámci merchantingu
Merchanting je definován jako nákup zboží rezidentem (ve vykazujícím hospodářství) od nerezidenta v kombinaci s následným prodejem téhož zboží jinému nerezidentovi, aniž by se zboží nacházelo ve vykazujícím hospodářství. Čistý vývoz zboží v rámci merchantingu představuje rozdíl mezi hodnotou prodeje a hodnotou nákupu zboží, které je předmětem merchantingu. Tato položka zahrnuje obchodní rozpětí obchodníků, zisky a ztráty z držby a změny stavu zásob zboží v rámci merchantingu.
1.2.1 Pořízení zboží v rámci merchantingu se vykazuje jako záporná hodnota na příjmové straně (vývoz) vykazujícího hospodářství.
1.2.2 Prodej zboží v rámci merchantingu se vykazuje jako kladná hodnota na příjmové straně (vývoz) vykazujícího hospodářství.
1.3 Neměnové zlato
Neměnové zlato zahrnuje veškeré zlato jiné než zlato měnové. Měnové zlato je ve vlastnictví měnových orgánů, které jej drží jako rezervní aktivum (viz 6.5.1). Neměnové zlato může mít podobu zlata ve fyzické podobě (tj. mincí, ingotů či prutů o ryzosti nejméně 995/1 000, včetně zlata drženého na účtech pro alokované zlato), zlatého prachu a zlata v nezpracované či v částečně opracované podobě.
1.4 Očištění o branding – kvazitranzitní obchod
Kvazitranzitní obchod je termín, který se používá pro definování zboží dovezeného do členského státu, celně propuštěného do volného oběhu v rámci Unie (s uhrazením dovozního cla) subjektem, který se nepovažuje za rezidentskou institucionální jednotku, a poté odeslaného do jiného členského státu. Branding je povinen zachycovat členský stát, kterého se „kvazitranzitní obchod“ dotýká, za účelem hlášení rozdílu mezi hodnotou procleného všeobecného zboží při jeho dovozu ze třetí země a jeho hodnotou v okamžik následného odeslání do jiného členského státu. Geografické členění by se mělo provádět na základě země, jejímž rezidentem je mateřský podnik, který ovládá společnost vyřizující celní odbavení spojené s tímto zbožím ve vykazující zemi.
2. SLUŽBY
Služby představují výsledek produkční činnosti, který mění poměry spotřebitelských jednotek anebo napomáhá směně produktů či finančních aktiv. Služby obecně nepředstavují samostatné položky, u nichž by bylo možné určit vlastnictví, a obecně nemohou být odděleny od svého poskytnutí.
2.1 Výrobní služby u cizích fyzických vstupů
Výrobní služby u cizích fyzických vstupů zahrnují zpracování, montáž, označování, balení a tak podobně, prováděné podniky, které nejsou vlastníkem daného zboží. Tyto výrobní služby provádí subjekt, který (za to) od vlastníka zboží obdrží odměnu. Jelikož se nemění vlastnictví zboží, nezachycuje se mezi zpracovatelem a vlastníkem žádná transakce týkající se všeobecného zboží. Hodnota odměny účtovaná za výrobní služby u cizích fyzických vstupů nemusí být nutně stejná jako rozdíl mezi hodnotou zboží zaslaného ke zpracování a jeho hodnotou po zpracování. Vyloučeny jsou montáž prefabrikovaných konstrukcí (zahrnuje se do stavebních prací) a označování a balení v souvislosti s dopravou (zahrnuje se do dopravy).
2.2 Opravy a údržba jinde neuvedené
Opravy a údržba jinde neuvedené zahrnují údržbářskou a opravárenskou práci rezidentů na zboží, které je ve vlastnictví nerezidentů (a naopak). Opravy mohou probíhat v sídle opraváře nebo jinde. Hodnota údržby a oprav zahrnuje veškeré součástky a materiál dodané opravářem a zahrnuté do ceny. Součástky a materiál účtovaný samostatně by se měly zahrnovat do všeobecného zboží. V této položce nejsou zahrnuty opravy a údržba lodí, letadel a jiných dopravních prostředků. Vyloučen je úklid dopravních prostředků, který se zahrnuje do dopravních služeb. Vyloučeny jsou údržba a opravy staveb, které se zahrnují do stavebních prací. Vyloučeny jsou údržba a opravy počítačů, které se zahrnují do služeb v oblasti počítačů.
2.3 Doprava
Doprava představuje proces přemísťování osob a věcí z jednoho místa na druhé, jakož i s ním spojené podpůrné a vedlejší služby. Doprava zahrnuje rovněž poštovní a kurýrní služby. Dopravní služby se v platební bilanci zachycují tehdy, jsou-li poskytovány rezidenty jednoho hospodářství ve prospěch rezidentů jiného hospodářství. Dopravu lze klasifikovat podle:
a) |
druhu dopravy, konkrétně námořní, letecká nebo jiná. Druh „Jiná“ lze dále členit na železniční, silniční, vnitrozemskou vodní, potrubní a kosmickou dopravu a přenos elektřiny; |
b) |
toho, co se přepravuje, konkrétně osoby nebo náklad nebo ostatní (která zahrnuje podpůrné a vedlejší služby, jako je nakládka a vykládka kontejnerů, skladování a skladové hospodářství, balení a přebalování, čištění dopravního zařízení prováděné v přístavech a na letištích). |
2.3.1 Námořní doprava
Zahrnuje všechny námořní dopravní služby. Vyžaduje se členění na osobní námořní dopravu, nákladní námořní dopravu a ostatní námořní dopravu.
2.3.2 Letecká doprava
Zahrnuje všechny letecké dopravní služby. Vyžaduje se členění na osobní leteckou dopravu, nákladní leteckou dopravu a ostatní leteckou dopravu.
2.3.3 Jiné druhy dopravy
Zahrnuje všechny dopravní služby neprováděné na moři či ve vzduchu. Vyžaduje se členění na osobní, nákladní a ostatní. Pro ostatní dopravu se požaduje tato rozšířená klasifikace:
2.3.3.1 |
Kosmická doprava zahrnuje vypouštění satelitů obchodními podniky pro vlastníky satelitů (například telekomunikační podniky) a jiné operace prováděné provozovateli kosmického zařízení, například doprava věcí a osob za účelem vědeckých pokusů. Rovněž je zahrnuta kosmická osobní doprava a platby hospodářství spojené s účastí jeho rezidentů na cestách kosmických dopravních prostředků jiného hospodářství. |
2.3.3.2 |
Železniční doprava zahrnuje vlakovou dopravu. Požaduje se další členění na osobní železniční, nákladní železniční a ostatní dopravu. |
2.3.3.3 |
Silniční doprava zahrnuje dopravu nákladními vozidly, těžkými nákladními automobily, autobusy a autokary. Požaduje se další členění na osobní silniční dopravu, nákladní silniční dopravu a ostatní silniční dopravu. |
2.3.3.4 |
Vnitrozemská vodní doprava se týká mezinárodní přepravy na řekách, kanálech a jezerech. Zahrnuty jsou vodní cesty uvnitř jedné země i ty, o které se dělí dvě či více zemí. Požaduje se další členění na osobní vnitrozemskou vodní dopravu, nákladní vnitrozemskou vodní dopravu a ostatní vnitrozemskou vodní dopravu. |
2.3.3.5 |
Potrubní doprava pokrývá mezinárodní přepravu věcí potrubím, jako je přeprava ropy a souvisejících produktů, vody a zemního plynu. Vyloučeny jsou distribuční služby, obvykle z rozvoden ke spotřebiteli (zahrnuté v položce ostatní podnikatelské služby j.n.) a hodnota přepravovaných věcí (zahrnutá v položce všeobecné zboží). |
2.3.3.6 |
Přenos elektřiny zahrnuje služby přenosu elektrické energie pomocí vysokého napětí prostřednictvím propojené skupiny vedení a souvisejících zařízení mezi body dodávky a body, ve kterých se transformuje na nízké napětí pro dodávku spotřebitelům nebo dodávky do jiných elektrických systémů. Zahrnuty jsou poplatky za přenos elektřiny, pokud je oddělen od procesu výroby a distribuce. Dodávky elektřiny samotné jsou vyloučeny. Vyloučeny jsou rovněž distribuční služby týkající se elektřiny (zahrnuté v položkách ostatní podnikatelské služby, ostatní podnikatelské služby j.n.) |
2.3.3.7 |
Ostatní podpůrné a vedlejší dopravní služby zahrnují všechny ostatní dopravní služby, které nelze zařadit do žádné z výše popsaných složek dopravních služeb. |
2.3.4 Poštovní a kurýrní služby
Poštovní a kurýrní služby zahrnují vyzvednutí, přepravu a doručování listovních zásilek, novin, časopisů, brožur, ostatních tiskovin, balíků a balíčků, včetně služeb poštovních přepážek a pronájmu poštovních schránek.
2.4 Cestovní ruch
Příjmy z cestovního ruchu zahrnují zboží a služby určené k vlastnímu použití nebo dalšímu poskytnutí, které z hospodářství získávají nerezidenti během návštěv tohoto hospodářství. Na straně výdajů cestovní ruch zahrnuje zboží a služby určené k vlastnímu použití či dalšímu poskytnutí, které získávají z jiných hospodářství rezidenti během návštěvy těchto hospodářství. Cestovní ruch zahrnuje místní dopravu (tj. dopravu v rámci návštěvy daného hospodářství poskytovanou rezidentem daného hospodářství), je z něj však vyloučena mezinárodní doprava (která se zahrnuje do osobní dopravy). Vyloučeno je rovněž zboží nakoupené cestující osobou k dalšímu prodeji ve vlastním hospodářství nebo v jakémkoli jiném hospodářství. Cestovní ruch se člení na dvě hlavní složky: pracovní cesty a soukromé cesty.
2.4.1 Pracovní cesty
Pracovní cesty zahrnují pořízení zboží a služeb osobami na služební cestě. Rovněž zahrnují pořízení zboží a služeb pro osobní potřebu sezónními, příhraničními a ostatními pracovníky, kteří nejsou rezidenty v hospodářství, ve kterém jsou zaměstnáni. Pracovní cesty se dále rozdělují na položky pořízení zboží a služeb příhraničními, sezónními a ostatními krátkodobými pracovníky a ostatní pracovní cesty.
2.4.1.1 Pořízení zboží a služeb pro osobní potřebu sezónními, příhraničními a ostatními krátkodobými pracovníky zahrnuje pořízení zboží a služeb pro osobní potřebu sezónními, příhraničními a ostatními pracovníky, kteří nejsou rezidenty v hospodářství, ve kterém jsou zaměstnáni, a jejichž zaměstnavatel rezidentem tohoto hospodářství je.
2.4.1.2 Ostatní pracovní cesty zahrnují veškeré výdaje na pracovní cesty nerealizované příhraničními a sezónními nebo ostatními krátkodobými pracovníky.
2.4.2 Soukromé cesty
Soukromé cesty zahrnují zboží a služby pořízené osobami, které do zahraničí cestují za jiným než služebním účelem, například na dovolenou, za rekreační a kulturní činností, na návštěvu přátel a příbuzných, na poutní cesty a za vzdělávacími a zdravotními účely. Soukromé cesty se rozdělují na tři položky: výdaje na zdravotní pobyty, výdaje na vzdělávací pobyty a ostatní soukromé cesty.
2.4.2.1 Výdaje na zdravotní pobyty jsou vymezeny jako celkové výdaje osob cestujících z léčebných důvodů.
2.4.2.2 Výdaje na vzdělávací pobyty jsou vymezeny jako celkové výdaje studentů.
2.4.2.3 Ostatní soukromé cesty pokrývají všechny soukromé cesty nezahrnuté ve výdajích na zdravotní pobyty či výdajích na vzdělávací pobyty.
2.5 Stavební práce
Stavební práce zahrnují tvorbu, renovace, opravy nebo rozšiřování fixních aktiv v podobě budov, zlepšení půdy technického charakteru a další stavby inženýrského stavitelství (včetně silnic, mostů, přehrad atd.) Zahrnují s tím spojené instalační a montážní práce, přípravu stavenišť a všeobecnou výstavbu, specializované služby, jako jsou malířské a natěračské práce, instalatérské práce a demoliční práce, a řízení stavebních projektů. Smlouvy o výstavbě zahrnuté v mezinárodním obchodě se službami mají obecně krátkodobou povahu. Rozsáhlý stavební projekt smluvně zajišťovaný nerezidentským podnikem, jehož dokončení trvá rok nebo déle, má obvykle za následek vznik rezidentské pobočky.
Stavební práce lze dále rozdělit na stavební práce v zahraničí a stavební práce ve vykazujícím hospodářství.
2.5.1 Stavební práce v zahraničí
Stavební práce v zahraničí zahrnují stavební služby poskytované nerezidentům podniky, které jsou rezidenty ve vykazujícím hospodářství, (příjmy/vývoz) a zboží a služby nakupované těmito podniky v hostitelském hospodářství (výdaje/dovoz).
2.5.2 Stavební práce ve vykazujícím hospodářství
Stavební práce ve vykazujícím hospodářství zahrnují stavební služby poskytované rezidentům vykazujícího hospodářství nerezidentskými stavebními podniky (výdaje) a zboží a služby nakupované ve vykazujícím hospodářství těmito nerezidentskými podniky (příjmy).
2.6 Pojišťovací služby a penzijní financování
Pojišťovací služby a penzijní financování zahrnují: přímé pojištění, zajištění, pomocné služby při pojištění, penzijní financování a standardizované záruční služby. Přímé pojištění se dále člení na životní pojištění, pojištění nákladu a ostatní přímé pojištění. Penzijní financování a standardizované záruční služby se dále člení na penzijní financování a standardizované záruční služby. Tyto služby jsou odhadovány nebo oceňovány podle poplatků zahrnutých v celkovém pojistném, nikoli podle celkové hodnoty pojistného.
2.6.1 Životní pojištění
Pojištěnci životního pojištění provádějí pravidelné platby pojistiteli (může se jednat pouze o jedinou platbu), za což pojistitel zaručuje, že pojištěnci vyplatí k určitému datu nebo v případě úmrtí pojištěnce, pokud k němu dojde dříve, sjednanou minimální částku nebo anuitu. Rizikové životní pojištění, při kterém je plnění poskytnuto pouze v případě úmrtí, nikoli však za žádných jiných okolností, je z této položky vyloučeno a zahrnuto do ostatního přímého pojištění.
2.6.2 Pojištění nákladu
Pojištění nákladu se týká pojištění vyváženého nebo dováženého zboží na základě výpočtu podle FOB hodnoty zboží a nákladní dopravy.
2.6.3 Ostatní přímé pojištění
Ostatní přímé pojištění zahrnuje všechny ostatní formy neživotního pojištění. Zahrnuje rizikové životní pojištění; úrazové a zdravotní pojištění (pokud není poskytováno v rámci státního programu sociálního zabezpečení); námořní, letecké a jiné dopravní pojištění; pojištění proti požáru a jinému poškození majetku; pojištění finanční ztráty, pojištění odpovědnosti a jiné pojištění, jako cestovní pojištění a pojištění související s půjčkami a úvěrovými kartami.
2.6.4 Zajištění
Zajištění je proces dalšího smluvního krytí pojistného rizika, často smlouvou se specializovanými poskytovateli, výměnou za poměrný podíl na příjmu z pojistného. Zajišťovací vztahy se mohou týkat balíčků obsahujících několik druhů rizik.
2.6.5 Pomocné služby při pojištění
Zahrnují transakce, které jsou úzce spojeny s činností pojišťoven a penzijních fondů. Zahrnuty jsou odměny zástupců, služby pojišťovacích makléřů a zástupců, pojišťovací a penzijní poradenské služby, odhadní a likvidační služby, služby pojistných matematiků, služby krizového řízení a regulatorní a monitorovací služby pro odškodnění a náhrady.
2.6.6 Penzijní financování
Penzijní financování zahrnuje služby poskytované fondy zřízenými za účelem zajištění příjmu v důchodu a dávek v případě úmrtí nebo invalidity u specifických skupin zaměstnanců vládními institucemi nebo pojišťovnami jménem zaměstnanců.
2.6.7 Standardizované záruční služby
Standardizované záruční služby jsou služby související se standardizovanými záručními programy. Jedná se o ujednání, ve kterých se jedna strana (ručitel) zaváže, že uhradí ztráty věřiteli v případě selhání dlužníka. K příkladům patří záruky za vývozní úvěry a záruky za studentské půjčky.
2.7 Finanční služby
Finanční služby zahrnují služby finančního zprostředkování a doplňkové služby (kromě služeb pojišťoven a penzijních fondů), které obvykle poskytují banky nebo jiné finanční instituce.
2.7.1 Finanční služby přímo účtované a jiné finanční služby
V případě mnoha finančních služeb se přímo účtují poplatky a nevyžaduje se u nich žádný zvláštní výpočet. Zahrnují se sem poplatky z přijímání vkladů a z poskytování půjček, poplatky za jednorázové záruky, poplatky či pokuty za předčasné či opožděné splacení, poplatky spojené s vedením účtu, poplatky spojené s akreditivy, služby spojené s kreditními kartami, provize a poplatky související s finančním leasingem, faktoringem, poskytováním finančních záruk a zúčtováním plateb. Zahrnuty jsou rovněž služby finančního poradenství, úschova finančních aktiv nebo drahých kovů, řízení finančních aktiv, služby monitoringu, služby poskytování likvidity, služby převzetí rizik jiné než pojištění, služby spojené s fúzemi a akvizicemi, služby hodnocení úvěrového rizika, služby poskytované burzami a služby trustů. Obchodníci s finančními nástroji mohou účtovat poplatky za své služby v plné výši anebo zčásti nastavením rozdílných cen pro nákup a prodej nástrojů. Obchodní rozpětí z nákupních a prodejních transakcí se zahrnuje mezi finanční služby přímo účtované a jiné finanční služby.
2.7.2 Finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené (FISIM)
Skutečně placené či přijaté úroky zahrnují prvek důchodu a poplatek za danou službu. Poskytovatelé úvěrů a příjemci vkladů fungují tak, že nabízejí svým vkladatelům úrokové sazby, které jsou nižší než sazby, které účtují svým dlužníkům. Výsledné úrokové rozpětí využívají finanční instituce k pokrytí svých výdajů a dosažení provozního přebytku. Na základě konvence se tyto nepřímé poplatky spojené s úroky uplatňují jen u půjček a vkladů a jen tehdy, jsou-li tyto půjčky poskytovány finančními institucemi anebo jsou-li tyto vklady ukládány u finančních institucí.
2.8 Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené
Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené zahrnují:
a) |
poplatky za využívání vlastnických práv (například patentů, obchodních známek, autorských práv, průmyslových postupů a vzorů včetně obchodního tajemství a franšíz). Tato práva mohou vznikat z výzkumu a vývoje, jakož i z marketingu; a |
b) |
poplatky za licence k rozmnožování a šíření duševního vlastnictví vtěleného do vyrobených originálů a prototypů (například autorské právo ke knihám a rukopisům, počítačovým programům, kinematografickým dílům a zvukovým záznamům) a za související práva (například práva k živému vystoupení a televiznímu, kabelovému či satelitnímu vysílání). |
2.9 Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby
Služby v oblasti počítačů a telekomunikační služby se vymezují na základě povahy služby a ne na základě způsobu dodání.
2.9.1 Telekomunikační služby
Telekomunikační služby zahrnují přenos zvukových, obrazových či jiných informací telefonem, telexem, telegramem, rádiovým a televizním kabelem a vysíláním, pomocí satelitu, elektronickou poštou, faxem atd. včetně služeb sítí pro podnikatele, telekonferenčních a podpůrných služeb. Nezahrnují hodnotu přenášených informací. Zahrnuty jsou rovněž mobilní telekomunikace, služby internetové páteřní sítě a služby on-line přístupu včetně poskytování přístupu na internet. Vyloučeny jsou služby instalace zařízení telefonní sítě, které jsou zahrnuty ve stavebních pracích a databázové služby (zahrnuté v informačních službách).
2.9.2 Služby v oblasti počítačů
Služby v oblasti počítačů zahrnují služby týkající se hardwaru a/nebo softwaru a služby zpracování údajů. Zahrnuty jsou rovněž hardwarové a softwarové poradenství a zaváděcí služby; údržba a opravy počítačů a periferních zařízení; služby obnovy při haváriích, poskytování poradenství a pomoci ve věcech týkajících se správy počítačových zdrojů; analýza, navrhování a programování systémů připravených k použití (včetně vývoje a navrhování webových stránek), technické poradenství ohledně softwaru; licence pro používání individuálně nepřizpůsobeného softwaru; vývoj, výroba, dodávky a dokumentace individuálně přizpůsobeného softwaru včetně operačních systémů vyrobených na objednávku pro určitého uživatele; údržba systémů a jiné podpůrné služby, například školení poskytované v rámci poradenství; služby zpracování údajů, například zadávání údajů, tabelace a zpracování na principu sdílení času, služby pro umístění webové stránky (tj. poskytování prostoru serveru na internetu pro umístění webových stránek klientů); a správa počítačového vybavení. Vyloučeny jsou poplatky za licence k rozmnožování nebo šíření softwaru, které jsou zahrnuty v poplatcích za využívání duševního vlastnictví. Leasing počítačů bez provozovatele se zahrnuje do operativního leasingu.
2.9.3 Informační služby
Obsahují: služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur a ostatní informační služby.
2.9.3.1 Služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur zahrnují zajišťování zpráv, fotografií a článků pro sdělovací prostředky.
2.9.3.2 Ostatní informační služby zahrnují databázové služby (koncepce databáze, uchování údajů a šíření údajů a databází (včetně adresářů a seznamů adres) prostřednictvím on-line, magnetických, optických nebo tištěných médií; a webové vyhledávací portály (vyhledávací služby, které najdou internetové adresy pro klienty, kteří zadají dotaz v podobě klíčového slova). Zahrnují také přímé, nehromadné předplatné novin a periodik zasílaných poštou, elektronicky či jinak, ostatní služby poskytování obsahu online a služby knihoven a archívů. Hromadné předplatné novin a periodik je zahrnuto do všeobecného zboží. Stahovaný obsah, kromě softwaru (zahrnutého do služeb v oblasti počítačů) nebo audio a video (zahrnuté do audiovizuálních a souvisejících služeb), se zahrnuje do informačních služeb.
2.10 Ostatní podnikatelské služby
Tato kategorie zahrnuje: výzkum a vývoj, odborné a manažerské poradenství, technické služby, služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby.
2.10.1 Výzkum a vývoj
Výzkum a vývoj zahrnuje služby spojené se základním výzkumem, aplikovaným výzkumem a experimentálním vývojem nových výrobků a procesů. V zásadě tato kategorie pokrývá takové činnosti v oblasti přírodních věd, společenských věd a humanitních věd, včetně vývoje operačních systémů, které představují technologický pokrok. Zahrnut je rovněž komerční výzkum v oblasti elektroniky, léčiv a biotechnologií.
Tato kategorie zahrnuje: 1) systematicky prováděnou práci zaměřenou na zvyšování objemu poznatků a 2) ostatní výzkum a vývoj.
2.10.1.1 Systematicky prováděná práce zaměřená na zvyšování objemu poznatků zahrnuje: a) obstarávání zakázkového a nezakázkového výzkumu a vývoje a b) prodej vlastnických práv k výsledkům výzkumu a vývoje.
2.10.1.1.a |
Obstarávání zakázkového a nezakázkového výzkumu a vývoje zahrnuje provádění výzkumu a vývoje na objednávku (na zakázku) a rozvoj nezakázkového výzkumu a vývoje, kromě prodeje vlastnických práv (zahrnutých v 2.10.1.1.b), a prodej souvisejících licencí na reprodukci nebo použití (zahrnutých v poplatcích za využívání duševního vlastnictví). |
2.10.1.1.b |
Prodej vlastnických práv k výsledkům výzkumu a vývoje zahrnuje patenty, autorská práva k výsledkům výzkumu a vývoje, průmyslové postupy a vzory (včetně obchodního tajemství). |
2.10.1.2 Ostatní výzkum a vývoj zahrnuje ostatní činnosti související s vývojem produktů/postupů.
2.10.2 Odborné a manažerské poradenství
Odborné a manažerské poradenství zahrnuje: 1) právní služby, účetnictví, manažerské poradenství, manažerské služby a služby styku s veřejností; a 2) reklamní služby, průzkum trhu a průzkum veřejného mínění.
2.10.2.1 Právní služby, účetnické služby, poradenské služby v oblasti řízení a v oblasti vztahů s veřejností zahrnují:
a) právní služby; b) účetnické a auditorské služby a služby daňového poradenství; c) poradenské služby v oblasti podnikání a řízení a v oblasti vztahů s veřejností.
2.10.2.1.a |
Právní služby zahrnují právní poradenství a zastupování v právních jednáních, při soudních a správních řízeních; služby vypracování právní dokumentace a sepisování listin; poradenství ve věci ověřování a úschovy veřejných listin a služby rozhodce a smírčího soudce. |
2.10.2.1.b |
Účetnické a auditorské služby a služby daňového poradenství zahrnují zaznamenávání obchodních transakcí pro podniky a jiné subjekty; služby přezkoumání účetních záznamů a účetních závěrek; plánování a poradenství v daňové oblasti u podnikatelů; a přípravu daňových dokladů. |
2.10.2.1.c |
Poradenské služby v oblasti podnikání a řízení a v oblasti vztahů s veřejností zahrnují poradenské, pomocné a provozní asistenční služby poskytované podnikům pro podnikatelskou politiku a strategii a celkové plánování, strukturování a řízení organizace. Patří sem manažerské poplatky, manažerské audity; řízení trhu, lidské zdroje, řízení výroby a poradenství pro řízení projektů a poradenské, pomocné a provozní služby týkající se zlepšování postavení klientů a jejich vztahů s veřejností a jinými institucemi. |
2.10.2.2 Reklamní služby, průzkum trhu a průzkum veřejného mínění zahrnují navrhování, tvorbu a prodej reklamy reklamními agenturami; umisťování reklamy v médiích včetně nákupu a prodeje reklamního prostoru; výstavní služby poskytované ze strany obchodních veletrhů; propagaci produktů v zahraničí; průzkum trhu, telemarketing; a průzkum veřejného mínění ohledně různých otázek.
2.10.3 Technické služby, služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby
Tyto služby zahrnují: 1) architektonické, inženýrské, vědecké a ostatní technické služby, 2) zpracování odpadu a odstraňování znečištění, služby v oblasti zemědělství a těžby a dobývání, 3) služby operativního leasingu, 4) služby související s obchodem a 5) ostatní podnikatelské služby jinde neuvedené.
2.10.3.1 Architektonické, inženýrské, vědecké a ostatní technické služby
Zahrnují: a) architektonické služby, b) inženýrské služby, c) vědecké a ostatních technické služby.
2.10.3.1.a |
Architektonické služby zahrnují transakce související s projektováním budov. |
2.10.3.1.b |
Inženýrské služby zahrnují projektování, vývoj a využití strojů, materiálů, nástrojů, konstrukcí, postupů a systémů. Služby tohoto typu zahrnují poskytování návrhů, plánů a studií souvisejících s inženýrskými projekty. Těžební inženýrství je vyloučeno (je zahrnuté ve službách souvisejících s těžbou a dobýváním a těžbou ropy a zemního plynu). |
2.10.3.1.c |
Vědecké a ostatní technické služby zahrnují zeměměřičské služby; kartografické služby; zkoušky a certifikace výrobků; a služby technické kontroly. |
2.10.3.2 Nakládání s odpady a sanační služby, služby v oblasti zemědělství a těžby a dobývání
Zahrnují: a) nakládání s odpady a sanační služby, b) služby související se zemědělstvím, lesnictvím a rybolovem, c) služby související s těžbou a dobýváním a těžbou ropy a zemního plynu
2.10.3.2.a |
Nakládání s odpady a sanační služby zahrnují sběr a likvidaci odpadu, sanace a další služby v oblasti ochrany životního prostředí. Rovněž zahrnují environmentální služby, jako je produkce kompenzací za emise uhlíku nebo ukládání uhlíku, které nejsou klasifikovány v žádné konkrétnější kategorii. |
2.10.3.2.b |
Služby související se zemědělstvím, lesnictvím a rybolovem zahrnují zemědělské služby, které souvisejí se zemědělstvím, jako je poskytování zemědělských strojů s obsluhou, sklizeň, ošetřování plodin, boj proti škůdcům, krmení zvířat, péče o zvířata a chov zvířat. Tato položka rovněž zahrnuje služby týkající se lovu, chytání zvěře, lesnictví a těžby dřeva a rybolovu a také veterinární služby. |
2.10.3.2.c |
Služby související s těžbou a dobýváním a těžbou ropy a zemního plynu zahrnují těžební služby poskytované při těžbě ropy a zemního plynu, včetně vrtání, stavby vrtných věží, oprav a demontáže a cementování pláště ropných a plynových vrtů. Tato položka rovněž zahrnuje služby související s průzkumem a těžbou nerostů, jakož i těžební inženýrství a geologické průzkumy. |
2.10.3.3 Služby operativního leasingu
Operativní leasing je činnost pronájmu vyráběných aktiv za podmínek, na základě kterých nájemce může používat hmotná aktiva, ale nezahrnuje převod převážné většiny rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví na nájemce. Operativní leasing se může nazývat pronájmem v případě položek, jako jsou budovy nebo zařízení. Služby operativního leasingu zahrnují leasing (pronájem) a charterový pronájem lodí, letadel nebo dopravního zařízení bez posádky. Rovněž jsou zahrnuty platby za provozní pronájem týkající se jiných typů zařízení bez obsluhy, včetně počítačů a telekomunikačního zařízení. Platby licenčních poplatků za právo použít nehmotná aktiva, jako je software, duševní vlastnictví atd. jsou zahrnuty do specifických položek (služby v oblasti počítačů, poplatky za využívání duševního vlastnictví j.n. atd.) a ne do operativního leasingu. Ze služeb operativního leasingu jsou vyloučeny služby za pronájem telekomunikačních linek nebo kapacity) zahrnuté v telekomunikačních službách); pronájem lodí a letadel s posádkou (zahrnutý v dopravních službách); a pronájmy související s cestovním ruchem (zahrnuté v cestovním ruchu).
2.10.3.4 Služby související s obchodem
Služby související s obchodem zahrnují provize za transakce se zbožím a službami splatné obchodníkům, komoditním makléřům, zprostředkovatelům, dražitelům a komisionářům. Ze služeb souvisejících s obchodem jsou vyloučeny franšízové poplatky (zahrnuté v poplatcích za využívání duševního vlastnictví j.n.); zprostředkování finančních nástrojů (zahrnuté ve finančních službách); pojišťovací makléřství (zahrnuté v pomocných službách při pojištění) a poplatky související s dopravou, jako jsou zprostředkovatelské provize (zahrnuté v dopravě).
2.10.3.5 Ostatní podnikatelské služby jinde neuvedené
Ostatní podnikatelské služby zahrnují distribuční služby týkající se rozvodu vody, páry, zemního plynu nebo ostatních ropných produktů a dodávání klimatizovaného vzduchu, pokud jsou identifikované odděleně od přenosu; zprostředkování zaměstnání, bezpečnostní a vyšetřovací služby; překlady a tlumočení; fotografické služby; vydavatelské služby; úklid budov; a služby v oblasti nemovitostí.
2.11 Osobní, kulturní a rekreační služby
Obsahují audiovizuální a související služby a ostatní osobní, kulturní a rekreační služby.
2.11.1 Audiovizuální a související služby
Audiovizuální a související služby lze dále členit na audiovizuální služby a umělecké související služby. Představují služby a s nimi související poplatky, které se týkají výroby filmů (na filmovém pásu nebo videokazetách), rozhlasových a televizních programů (živých nebo ze záznamu) a hudebních nahrávek. Zahrnut je pronájem audiovizuálních a souvisejících produktů a přístup ke kódovaným televizním kanálům (například kabelové nebo satelitní služby); hromadně vyráběné audiovizuální produkty kupované či prodávané pro opakované užití, které jsou dodávány elektronickou cestou (stažené); odměny vystupujících umělců (herců, hudebníků, tanečníků), autorů, skladatelů atd. Vyloučeny jsou poplatky nebo licence související s rozmnožováním a/nebo šířením audiovizuálních produktů (ty jsou zahrnuty v poplatcích za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedených).
2.11.2 Ostatní osobní, kulturní a rekreační služby
Zahrnují: a) služby v oblasti vzdělávání, b) služby v oblasti zdravotnictví, c) ochrana památek a rekreační služby a d) ostatní osobní služby.
2.11.2a |
Služby v oblasti vzdělávání obsahují služby poskytované mezi rezidenty a nerezidenty týkající se vzdělávání, například korespondenční kurzy a vzdělávání pomocí televize nebo internetu i výuku pomocí učitelů, poskytujících služby přímo v hostitelských hospodářstvích. |
2.11.2.b |
Služby v oblasti zdravotnictví obsahují služby, které jsou poskytované lékaři, zdravotními sestrami a pomocným zdravotnickým a obdobným personálem, jakož i laboratorní a obdobné služby, dálkově či na místě. Vyloučeny jsou veškeré výdaje cestujících osob na vzdělávání a zdravotní péči (zahrnuté v cestovním ruchu). |
2.11.2.c |
Ochrana památek a rekreační služby zahrnují služby související s provozem muzeí a s jinými kulturními a sportovními činnostmi, hazardními hrami a rekreačními činnostmi, kromě činností, kdy jsou osoby mimo své rezidentské hospodářství, (zahrnutých v cestovním ruchu). |
2.11.2.d |
Ostatní osobní služby zahrnují sociální služby, služby v domácnostech atd. |
2.12 Výrobky a služby vládních institucí jinde neuvedené
Jedná se o zbytkovou kategorii zahrnující transakce vládních institucí (včetně transakcí mezinárodních organizací) s výrobky a službami, které nelze zařadit pod jinou položku. Zahrnuty jsou všechny transakce (s výrobky i službami) enkláv, jako jsou velvyslanectví, konzuláty, vojenské základny a mezinárodní organizace, s rezidenty hospodářství, v nichž jsou tyto enklávy umístěny. Vyloučeny jsou transakce těchto enkláv/jednotek s rezidenty jejich domácích hospodářství. V závislosti na jednotce vládních institucí, která provádí transakci, lze tuto položku dále členit na výrobky a služby, se kterými transakce provádějí velvyslanectví a konzuláty a ostatní výrobky a služby vládních institucí jinde neuvedené.
3. PRVOTNÍ DŮCHODY
Prvotní důchody představují výnosy, které plynou institucionálním jednotkám za jejich příspěvek k výrobnímu procesu anebo za poskytnutí finančních aktiv či z pronájmu přírodních zdrojů jiným institucionálním jednotkám. Zahrnují náhrady zaměstnancům, důchody z investic a ostatní prvotní důchody.
3.1 Náhrady zaměstnancům (D1)
Náhrady zaměstnancům se zachycují, jsou-li zaměstnavatel (výrobní jednotka) a zaměstnanec rezidenty různých hospodářství. Pro hospodářství, ve kterém je zaměstnavatel (výrobní jednotka) rezidentem, představují náhrady zaměstnancům celkovou odměnu (včetně příspěvků placených zaměstnavatelem do programů sociálního zabezpečení nebo do soukromých pojistných či penzijních fondů) v penězích či v naturáliích, kterou hradí rezidentský podnik zaměstnancům nerezidentům za jejich práci vykonanou v průběhu daného účetního období. Pro hospodářství, ve kterém jsou tyto fyzické osoby rezidenty, představují náhrady celkovou odměnu v penězích či v naturáliích, která jim náleží od nerezidentského podniku za jejich práci vykonanou v průběhu daného účetního období. Je důležité zjistit, zda mezi stranami existuje vztah zaměstnavatel-zaměstnanec, v opačném případě představuje platba úhradu za nákup služeb.
3.2 Důchody z investic
Důchody z investic jsou důchody odvozené od rezidentova vlastnictví zahraničního finančního aktiva (příjmy) a symetricky důchody odvozené z nerezidentova vlastnictví domácího finančního aktiva (výdaje). Důchody z investic zahrnují důchody z akcií a ostatních účastí (dividendy, čerpání z důchodu kvazikorporací, reinvestované zisky) a z dluhových nástrojů (úroky) a důchody z investic přisuzované pojištěncům a účastníkům v penzijních programech a standardizovaných záručních programech.
V platební bilanci se důchody z investic rovněž klasifikují podle funkce, kterou plní podkladová investice, například přímé investice, portfoliové investice, ostatní investice či rezervní aktiva, a dále se podrobně dělí podle typů investic. Ohledně definování investic podle funkce viz finanční účet.
Jsou-li zisk a ztráty z držby (kapitálu) samostatně identifikovatelné, neklasifikují se jako důchody z investic, nýbrž jako změny v hodnotě investic způsobené vývojem tržních cen. Čisté toky spojené s úrokovými deriváty se zachycují výlučně pod finančními deriváty na finančním účtu.
3.2.1 Úroky (D41)
Úroky představují formu důchodů z investic, který náleží vlastníkům určitých druhů finančních aktiv, konkrétně vkladů (AF2), dluhových cenných papírů (AF3), půjček (AF4) a ostatních pohledávek (AF8) za to, že dají tato finanční aktiva k dispozici jiné institucionální jednotce. Důchody z držby zvláštních práv čerpání (ZPČ) a z přidělení zvláštních práv čerpání jsou rovněž úrokem. Na účtu prvotních důchodů se zachycují „čisté úroky“ tím, že se eliminuje složka FISIM ze „skutečně placených či přijatých úroků“. Důchody z úroků se zachycují na základě časového rozlišení.
3.2.2 Rozdělované důchody společností (D42)
3.2.2.1 Dividendy (D421)
Dividendy představují rozdělení zisku vlastníkům účastí a akcií (AF5) za to, že své finanční prostředky dali k dispozici společnosti. Dividendy se zachycují v okamžiku, kdy je možné poprvé akcie prodat bez ztráty nároku na výplatu oznámené dividendy (po tzv. dni ex-dividend).
3.2.2.2 Čerpání z důchodu kvazikorporací (D422)
Čerpání z důchodu kvazikorporací (podniky nezapsané v obchodním rejstříku, které se chovají, jako kdyby byly společnostmi, například pobočky, pomyslné rezidentské jednotky zavedené pro držbu půdy a jiných přírodních zdrojů nerezidentů, společné podniky, trusty atd.) představuje částky, které vlastníci kvazikorporací čerpají pro vlastní potřebu ze zisků realizovaných kvazikorporacemi, které jim patří. Čerpání z důchodu kvazikorporací se zachycuje v době, kdy k němu skutečně dochází.
3.2.3 Reinvestované zisky z přímých investic v zahraničí (D43)
Reinvestované zisky představují podíl přímého investora (odpovídající jím drženému podílu na základním kapitálu) na zisku, který zahraniční dceřiné společnosti, přidružené společnosti a pobočky nerozdělují jako dividendy. Definuje se jako rozdíl mezi podílem přímého investora na celkovém konsolidovaném zisku realizovaném podnikem, do něhož investor vložil svou přímou investici, v referenčním období (po odečtu daní, úroků a znehodnocení) a dividend splatných za toto referenční období, a to i tehdy pokud se tyto dividendy vztahují k zisku realizovanému v předchozích obdobích.
Reinvestované zisky se zachycují v těch obdobích, kdy jsou nerozdělené zisky vytvořeny.
3.2.4 Důchody z akcií investičních fondů (D443)
Důchody z investic přisuzované podílníkům fondů kolektivního investování, včetně investičních a podílových fondů, tvoří dvě samostatné položky: dividendy (D4431) a reinvestované zisky (D4432).
Na zisky z investičních fondů lze pohlížet, jako by se dále přenášely na akcionáře (či podílníky), neboť vznikají ve formě důchodu z investic do účastí a akcií. Investiční fondy vytvářejí důchod investováním peněz získaných od svých akcionářů. Důchody akcionářů z investičních fondů se vymezují jako důchody z investic v investičním portfoliu fondu po odečtu provozních nákladů. Čisté zisky z investičních fondů po odečtu provozních nákladů náležejí akcionářům. Je-li akcionářům vyplacena jako dividenda pouze část čistých zisků, s nerozdělenými zisky se nakládá jako by byly rozděleny akcionářům a poté považovány za reinvestované.
3.2.5 Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům a účastníkům v penzijních programech a standardizovaných záručních programech
Tuto položku vymezujeme na základě jejích jednotlivých složek, jež nejsou součástí požadavku na údaje platební bilance.
3.2.5.1 Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům (D441) odpovídá celkovému prvotnímu důchodu získanému z investování technických rezerv pojišťoven. Těmito rezervami se rozumí rezervy, u nichž pojišťovna uznává odpovídající závazek vůči pojištěncům.
3.2.5.2 Důchody z investic na základě penzijních nároků (D442)
Penzijní nároky vznikají buď z definovaných příspěvkových programů anebo z definovaných dávkových programů.
3.3 Ostatní prvotní důchody
Klasifikují se podle institucionálního sektoru vykazujícího hospodářství (vládní instituce nebo ostatní sektory) a zahrnují následující složky: daně z výroby a z dovozu, dotace a renta.
3.3.1 Daně z výroby a z dovozu (D2)
Zahrnují následující složky:
3.3.1.1 |
Daně z produktů (D21) se platí za jednotku určitých výrobků či služby, které jsou vyrobeny anebo prodány přes hranice. Příkladem je daň z přidané hodnoty, dovozní cla a spotřební daně a poplatky. |
3.3.1.2 |
Ostatní daně z výroby (D29) zahrnují veškeré daně, které je podnik povinen hradit v důsledku svého zapojení do výroby, včetně plateb za povolení k podnikání a profesní licence. |
3.3.2 Dotace (D3)
Zahrnují následující složky:
3.3.2.1 |
Dotace na produkty (D31) se poskytují na jednotku vyrobeného výrobku nebo poskytnuté služby. |
3.3.2.2. |
Ostatní dotace na výrobu (D39) tvoří jiné dotace než dotace na produkty, které výrobci-rezidentovi náležejí v důsledku jeho zapojení do výroby. |
3.3.3 Renta (D45)
Renta (pachtovné) představuje pohledávku vzniklou za poskytnutí přírodního zdroje k dispozici nerezidentské institucionální jednotce. Příkladem jsou částky hrazené za využívání podzemních ložisek minerálů a jiných podzemních zdrojů, za rybolov, lesnictví či právo pastvy. Pravidelné platby hrazené nájemcem přírodních zdrojů, jako například za podzemní zdroje, se často označují jako licenční poplatek, klasifikují se však jako renta (pachtovné).
4. DRUHOTNÉ DŮCHODY
Na účtu druhotných důchodů se vykazují běžné transfery mezi rezidenty a nerezidenty. Transferem se rozumí záznam, kterému odpovídá poskytnutí zboží, služby, finančního aktiva nebo jiného nevyráběného aktiva institucionální jednotkou jiné institucionální jednotce tam, kde nedochází k odpovídajícímu protiplnění ekonomické hodnoty. Běžné transfery zahrnují veškeré transfery jiné než kapitálové transfery.
Běžné transfery se klasifikují podle institucionálního sektoru, který je poskytovatelem nebo příjemcem takového transferu ve vykazujícím hospodářství (vládní instituce nebo ostatní sektory).
|
Běžné transfery vládních institucí zahrnují běžné daně z důchodů, jmění a jiné, sociální příspěvky, sociální dávky, běžnou mezinárodní spolupráci, jiné běžné transfery a vlastní zdroje EU odvozené z DPH a HND. |
|
Běžné transfery ostatních sektorů zahrnují běžné daně z důchodů, jmění a jiné, sociální příspěvky, sociální dávky, jiné běžné transfery, čisté pojistné na neživotní pojištění, náhrady z neživotního pojištění a úpravy o změny penzijních nároků. Jiné běžné transfery (D75) zahrnují osobní transfery mezi rezidentskými a nerezidentskými domácnostmi (Z toho: remitence pracovníků). |
4.1 Běžné daně z důchodů, kapitálu a jiné (D5)
Běžné daně z důchodů, jmění a jiné na mezinárodních účtech zahrnují zejména daně vybírané z příjmů nerezidentů plynoucích z poskytnutí jejich pracovní síly či finančních aktiv. Zahrnuty jsou rovněž daně z kapitálových zisků vyplývajících z aktiv nerezidentů. Daně z důchodů a z kapitálových zisků z finančních aktiv jsou obvykle placené ostatními sektory (jednotlivci, korporacemi a neziskovými institucemi) a přijímané vládními institucemi.
4.2 Sociální příspěvky (D61)
Sociální příspěvky představují skutečné či imputované příspěvky domácností do programů sociálního pojištění s cílem zajistit vyplácení sociálních dávek.
4.3 Sociální dávky (D62+D63)
Sociální dávky zahrnují dávky vyplácené z programů sociálního zabezpečení a z penzijních programů. Zahrnují penzijní a nepenzijní dávky, které se vyplácejí v souvislosti s určitou událostí či okolností, například nemocí, nezaměstnaností, bydlením a vzděláváním, a mohou být vypláceny v penězích či v naturáliích.
4.4 Čisté pojistné na neživotní pojištění (D71)
Pojistné na neživotní pojištění zahrnuje jak hrubé pojistné placené pojištěnci na pojištění během účetního období (zasloužené pojistné), tak doplňkové pojistné placené z důchodů z investic přisuzovaných pojištěncům, po odečtení poplatků za služby pojišťoven organizujících pojištění. Poplatky za služby představují nákup služeb pojištěnci a zachycují se jako pojišťovací služby. Čisté pojistné na standardizované záruky se rovněž zahrnuje pod tuto položku.
4.5 Náhrady z neživotního pojištění (D72)
Náhrady z neživotního pojištění jsou částky placené v rámci vypořádání nároků, které se stanou splatnými v průběhu běžného účetního období. Nároky jsou splatné v okamžiku, kdy nastane okolnost, která dává vzniknout platnému nároku. Náhrady placené na základě standardizovaných záruk se zachycují pod touto položkou.
4.6 Běžná mezinárodní spolupráce (D74)
Běžná mezinárodní spolupráce zahrnuje běžné transfery peněžní nebo naturální mezi vládními institucemi různých zemí anebo mezi vládními institucemi a mezinárodními organizacemi. Součástí mezinárodní spolupráce jsou i transfery ve vztahu k orgánům Unie.
4.7 Jiné běžné transfery (D75)
Jiné běžné transfery peněžní nebo naturální zahrnují: běžné transfery pro neziskové instituce sloužící domácnostem (D751), běžné transfery mezi domácnostmi (D752), ostatní různé běžné transfery (D759) včetně pokut a sankcí, část plateb za losy a hazardní hry, výplaty náhrad a jiné.
4.7.1 Osobní transfery mezi rezidentskými a nerezidentskými domácnostmi
Osobní transfery mezi rezidentskými a nerezidentskými domácnostmi se skládají ze všech běžných peněžních nebo naturálních transferů poskytnutých rezidentskými domácnostmi jiným rezidentským nebo nerezidentským domácnostem nebo přijatých rezidentskými domácnostmi od těchto jiných domácností. Osobní transfery zahrnují položku „z toho“remitence pracovníků.
4.7.1.1 Remitence pracovníků
Remitence pracovníků tvoří osobní transfery od migrantů, kteří jsou rezidenti a zaměstnaní v nových ekonomikách, nerezidentským domácnostem. Osoby, které pracují a pobývají v nových ekonomikách po dobu kratší než jeden rok, se považují za nerezidenty a jejich odměňování se zachycuje jako náhrady zaměstnancům.
4.8 Vlastní zdroje EU odvozené z DPH a HND (D76)
Třetí a čtvrtý vlastní zdroj Unie odvozené z DPH a HND představují běžné transfery placené vládními institucemi každého členského státu orgánům Unie.
4.9 Úpravy o změny penzijních nároků (D8)
Úpravy o změny penzijních nároků jsou nezbytné z důvodu sladění přístupu k penzím, které se zachycují jako běžné transfery, s přístupem k penzijním nárokům, které se zachycují jako finanční aktiva. Po úpravách je saldo běžného účtu stejné, jako kdyby sociální příspěvky a penzijní příjmy nebyly zachycovány jako běžné transfery.
B. KAPITÁLOVÝ ÚČET
Kapitálový účet zahrnuje pořízení či úbytky nevyráběných nefinančních aktiv a kapitálové transfery.
5.1 Hrubé pořízení či úbytky nevyráběných nefinančních aktiv
Nevyráběná nefinanční aktiva se skládají z: a) přírodních zdrojů, b) smluv, pronájmů a licencí a c) marketingových aktiv (značek, ochranných známek) a goodwillu. Pořízení a úbytky nevyráběných nefinančních aktiv se zaznamenávají odděleně na hrubém základě a nezapočítávají se. V této položce kapitálového účtu se zaznamenává pouze nákup/prodej těchto aktiv, nikoli však jejich použití.
5.2 Kapitálové transfery (D9)
Kapitálové transfery se skládají z i) převodů vlastnictví fixních aktiv, ii) převodů finančních prostředků, které jsou spojeny s pořízením či úbytkem fixních aktiv nebo které jsou tímto pořízením či úbytkem podmíněny, a iii) zrušení závazků věřiteli bez jakéhokoli protiplnění. Kapitálové transfery mohou být peněžité nebo naturální (jako např. prominutí dluhu). Běžné a kapitálové transfery lze v praxi rozlišit podle způsobu použití transferu v přijímající zemi. Kapitálové transfery se klasifikují podle institucionálního sektoru, který je poskytovatelem nebo příjemcem takového transferu ve vykazujícím hospodářství (vládní instituce nebo ostatní sektory).
Kapitálové transfery zahrnují: kapitálové daně, investiční dotace a ostatní kapitálové transfery.
5.2.1 Kapitálové daně (D91)
Kapitálové daně se skládají z daní vybíraných zřídka a v nepravidelných intervalech z hodnoty aktiv nebo čistého jmění ve vlastnictví institucionálních jednotek nebo z hodnoty aktiv převáděných mezi institucionálními jednotkami. Patří mezi ně dědické daně a darovací daně z darů mezi osobami, které se vybírají z kapitálu příjemce.
5.2.2 Investiční dotace (D92)
Investiční dotace se skládají z peněžních nebo naturálních kapitálových převodů prováděných za účelem plného nebo částečného financování nákladů na pořízení fixních aktiv. Investiční dotace, které jim byly poskytnuty v penězích, jsou příjemci povinni použít pro účely tvorby hrubého fixního kapitálu; dotace jsou často vázány na konkrétní investiční projekty, jako například velké stavební projekty.
5.2.3 Ostatní kapitálové transfery (D99)
Ostatní kapitálové transfery zahrnují vysoké neopakující se platby odškodnění za rozsáhlé škody na majetku nebo za vážné újmy na zdraví, na které se nevztahují pojistné smlouvy, velké dary, dědictví a dary včetně těch pro neziskové instituce. Do této kategorie patří prominutí dluhu.
5.2.3.1 Prominutí dluhu
Prominutí dluhu je dobrovolné zrušení všech závazků dlužníka nebo jejich části na základě smluvního ujednání mezi věřitelem a dlužníkem.
C. FINANČNÍ ÚČET A INVESTIČNÍ POZICE VŮČI ZAHRANIČÍ
V obecné rovině finanční účet zaznamenává transakce týkající se finančních aktiv a závazků, které se uskutečnily mezi rezidenty a nerezidenty. Finanční účet zachycuje transakce v čisté výši: čisté pořízení finančních aktiv odpovídá rozdílu mezi pořízením a úbytkem aktiv.
Investiční pozice vůči zahraničí ukazuje, jakou hodnotu mají ke konci každého čtvrtletí finanční aktiva rezidentů hospodářství, která jsou pohledávkami vůči nerezidentům, a závazky rezidentů hospodářství vůči nerezidentům, jakož i zlato ve fyzické podobě držené jako rezervní aktiva. Rozdíl mezi aktivy a závazky je čistá pozice v investiční pozici vůči zahraničí, která představuje buď čistou pohledávku nebo čistý závazek vůči nerezidentům.
Hodnota investiční pozice vůči zahraničí ke konci období vyplývá z pozic ke konci předcházejícího období, transakcí ve stávajícím období a jiných změn, ke kterým dojde z důvodů jiných než transakcí mezi rezidenty a nerezidenty a které lze připsat ostatním změnám objemu a přecenění (v důsledku změn směnných kurzů či cen).
Podle funkčního dělení se přeshraniční finanční transakce a pozice klasifikují na přímé investice, portfoliové investice, finanční deriváty (jiné než rezervy) a zaměstnanecké opce na akcie, ostatní investice a rezervní aktiva. Přeshraniční finanční transakce a pozice se dále klasifikují podle druhu nástroje a institucionálního sektoru, jak je uvedeno v tabulce 7.
Základem pro ocenění transakcí a pozic jsou tržní ceny. Nominální oceňování se používá v případě pozic u neobchodovatelných nástrojů, zejména půjček, vkladů a ostatních pohledávek/závazků. Veškeré transakce s těmito nástroji se však oceňují v tržních cenách. S cílem zohlednit nesoulad mezi tržním oceněním transakcí a nominálním oceněním pozic zaznamenává prodávající přecenění v důsledku jiných cenových změn v období, kdy došlo k prodeji, které odpovídají rozdílu mezi nominální a transakční hodnotou, zatímco kupující zaznamenává opačnou částku jakožto přecenění v důsledku jiných cenových změn.
Finanční účet platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí obsahuje souvztažné položky pro časově rozlišené důchody z nástrojů klasifikovaných v příslušných funkčních kategoriích.
6.1 Přímé investice
Přímé investice jsou spojeny se situací, kdy rezident v jednom hospodářství (přímý investor) ovládá či má významný vliv na řízení podniku, který je rezidentem v jiném hospodářství (podnik přímé investice). Podle mezinárodních standardů je důkazem existence takového vztahu, pokud investor, který je rezidentem v jednom hospodářství, přímo či nepřímo vlastní nejméně 10 % podíl na hlasovacích právech podniku, který je rezidentem v jiném hospodářství. Podle tohoto kritéria může vztah přímé investice existovat mezi řadou spřízněných podniků bez ohledu na to, zda spojení zahrnuje jeden řetězec či několik řetězců. Může se rozšířit na dceřiné společnosti podniků přímé investice, dceřiné společnosti těchto společností a přidružené společnosti. Jakmile k přímé investici dojde, zaznamenávají se všechny následné finanční toky či pozice mezi spřízněnými podniky či vůči nim jako transakce či pozice přímých investic.
Vlastní kapitál zahrnuje účasti v pobočkách, jakož i všechny podíly v dceřiných a přidružených společnostech. Reinvestované zisky představují souvztažnou položku pro podíl přímého investora na zisku, který nebyl dceřinými nebo přidruženými společnostmi rozdělen ve formě dividend, a pro zisk poboček, který nebyl přímému investorovi vyplacen a který se vykazuje v položce důchody z investic (viz 3.2.3).
Účasti přímých investic a dluhové nástroje se dále dělí podle druhu vztahu mezi subjekty a podle směru investice. Lze rozlišit tři druhy vztahů z přímých investic:
a) |
investice přímých investorů do podniků přímé investice. Tato kategorie zahrnuje investiční toky (a stavy) od přímého investora do podniků přímé investice (bez ohledu na to, zda podléhají přímé či nepřímé kontrole či vlivu); |
b) |
zpětná investice. Tento druh vztahu pokrývá investiční toky (a stavy) od podniků přímé investice k přímému investorovi; |
c) |
mezi sesterskými podniky. Tento druh vztahu pokrývá toky (a stavy) mezi podniky, které se vzájemně neovládají ani neovlivňují, ale které oba ovládá či ovlivňuje tentýž přímý investor. |
6.2 Portfoliové investice
Portfoliové investice zahrnují transakce a pozice týkající se dluhových nebo majetkových cenných papírů, které nejsou obsaženy v přímé investici nebo rezervních aktivech. Portfoliové investice zahrnují akcie a ostatní účasti, akcie investičních fondů a dluhové cenné papíry, pokud nespadají pod přímé investice, nebo rezervní aktiva. Transakce ve formě dohod o zpětném odkupu a půjček cenných papírů se za portfoliové investice nepovažují.
6.2.1 Akcie a ostatní účasti (F51/AF51)
Akcie a ostatní účasti zahrnují všechny nástroje, které představují nárok na zbytkovou hodnotu korporace nebo kvazikorporace po uspokojení pohledávek všech věřitelů. Oproti dluhovým cenným papírům nezakládají obvykle akcie a ostatní účasti právo vlastníka na výplatu předem určené částky či částky určené podle pevně stanoveného vzorce. Akcie a ostatní účasti se skládají z kotovaných akcií a nekotovaných akcií.
Kotované akcie (F511/AF511) jsou kótované jsou akcie kotované na uznávané burze cenných papírů nebo jiné formě sekundárního trhu. Nekotované akcie (F512/AF512) jsou akcie, které nejsou kotovány na burze.
6.2.2 Akcie investičních fondů (F52/AF52)
Akcie investičních fondů vydávají investiční fondy. Jsou označovány jako „podílové listy“, má-li fond formu svěřeneckého fondu (trustu). Investiční fondy jsou subjekty kolektivního investování, jejichž prostřednictvím investoři shromažďují finanční prostředky pro investování do finančních nebo nefinančních aktiv. Jako určitý druh kolektivní investice do jiných aktiv hrají akcie investičních fondů zvláštní roli ve finančním zprostředkování; jsou tedy ve vztahu k jiným majetkovým cenným papírům identifikovány samostatně. Jinak se zachází i s jejich důchody, neboť je třeba připsat reinvestované zisky.
6.2.3 Dluhové cenné papíry (F3/AF3)
Dluhové cenné papíry jsou převoditelné nástroje sloužící jako důkaz dluhu. Zahrnují pokladniční poukázky, obligace, směnky, dluhopisy, převoditelné vkladové certifikáty, komerční papíry, cenné papíry zajištěné aktivy, nástroje peněžního trhu a obdobné nástroje běžně obchodované na finančních trzích. Transakce a pozice dluhových cenných papírů se podle původní doby splatnosti dělí na krátkodobé a dlouhodobé.
6.2.3.1 Krátkodobé dluhové cenné papíry (F31/AF31)
Krátkodobé dluhové cenné papíry jsou splatné na požádání nebo jsou vydávány s původní dobou splatnosti 1 rok či méně. Obvykle zakládají svému držiteli bezpodmínečné právo na výplatu pevně stanovené částky peněžních prostředků v určitý den. Tyto nástroje jsou obvykle obchodovány s diskontem na organizovaných trzích; výše diskontu závisí na úrokové sazbě a době zbývající do splatnosti.
6.2.3.2 Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F32/AF32)
Dlouhodobé dluhové cenné papíry jsou vydávány s původní dobou splatnosti přesahující jeden rok nebo bez uvedení splatnosti (s výjimkou splatnosti na požádání, která náleží do krátkodobých dluhových cenných papírů). Obvykle zakládají svému držiteli a) bezpodmínečné právo na pevný nebo smluvně stanovený proměnlivý peněžní výnos (platba úroku je nezávislá na příjmech dlužníka) a b) bezpodmínečné právo na výplatu pevně stanovené částky za účelem splacení jistiny v určitý den či dny.
Transakce se v platební bilanci zaznamenávají, jakmile věřitelé či dlužníci uvedou svou pohledávku či závazek ve svém účetnictví. Transakce se zaznamenávají v ceně skutečně přijaté nebo skutečně zaplacené, snížené o provize a náklady. Proto se u cenných papírů s kupony zahrnuje úrok naběhlý od poslední výplaty úroku a u cenných papírů vydaných s emisním disážiem se zahrnuje úrok naběhlý od emise. Zahrnutí časově rozlišeného úroku se vyžaduje jak u finančního účtu platební bilance, tak u investiční pozice vůči zahraničí; tyto záznamy musí mít souvztažný zápis na příslušném účtu důchodů.
6.3 Finanční deriváty (jiné než rezervy) a zaměstnanecké opce na akcie (F7/AF7)
Finanční derivát je finanční nástroj vázané na jiný specifickým finanční nástroj nebo ukazatel nebo komoditu, přičemž jejich prostřednictvím je na finančních trzích možné samostatně obchodovat se specifická finančními riziky (jako např. úrokové riziko, kurzové riziko, riziko spojené s cenou akcií a komodit, úvěrové riziko atd.). Tato kategorie je uvedena odděleně od jiných kategorií, neboť se týká převodu rizika, a nikoli poskytování finančních prostředků či jiných zdrojů. Oproti jiným funkčním kategoriím nevzniká u finančních derivátů žádný prvotní důchod. Čisté toky spojené s úrokovými deriváty se zaznamenávají jako finanční deriváty, a nikoli jako důchod z investic. S transakcemi a pozicemi se u finančních derivátů nakládá nezávisle na hodnotách podkladových položek, s nimiž jsou spojeny. U opcí se zaznamenává plná prémie (tj. nákupní/prodejní cena opcí a související poplatek za služby). Platby vratné zálohy sestávají z hotovosti nebo jiného zajištění uloženého k zajištění protistrany vůči riziku selhání. Klasifikují se jako vklady v rámci ostatních investic (jsou-li závazky dlužníka zahrnuty v širokých penězích) nebo v rámci ostatních pohledávek/závazků. Platby nevratné zálohy (rovněž známé jako variační marže) snižují finanční závazek vytvořený na základě derivátu; klasifikují se tedy jako transakce s finančními deriváty.
Zaměstnanecké opce na akcie jsou opce na nákup akcií společnosti, které jsou zaměstnancům společnosti nabízeny jako forma odměny za práci. Pokud opce na akcie poskytovaná zaměstnancům může být obchodována bez omezení na finančních trzích, klasifikuje je jako finanční derivát.
6.4 Ostatní investice
Ostatní investice jsou zbytková kategorie, v níž jsou obsaženy pozice a transakce, které nejsou zahrnuty v přímých investicích, portfoliových investicích, finančních derivátech, zaměstnaneckých opcích na akcie ani rezervních aktivech. V rozsahu, v němž následující třídy finančních aktiv a závazků nepatří do přímých investic ani rezervních aktiv, ostatní investice zahrnují: a) ostatní účasti; b) oběživo a vklady; c) půjčky (včetně použití úvěrů a půjček od MMF); d) pojistné, penzijní a standardizované záruční programy; e) obchodní úvěry a zálohy; f) jiné pohledávky/závazky; a g) přidělení zvláštních práv čerpání (držba zvláštních práv čerpání je zahrnuta do rezervních aktiv).
Jsou-li půjčky, vklady a ostatní pohledávky/závazky prodávány s emisním disážiem, mohou se transakční hodnoty zaznamenané na finančním účtu odlišovat od nominálních hodnot zaznamenaných v investiční pozici vůči zahraničí. Tyto rozdíly se zaznamenávají jako přecenění v důsledku jiných cenových změn.
6.4.1 Ostatní účasti (F519/AF519)
Ostatní účasti zahrnují účasti, které nemají formu cenných papírů, a nejsou tedy zahrnuty do portfoliových investic. Účast na kapitálu některých mezinárodních organizací není ve formě cenných papírů, a klasifikuje se proto jako ostatní účasti.
6.4.2 Oběživo a vklady (F2/AF2)
Oběživo a vklady zahrnují hotovost v oběhu a vklady. Vklady jsou standardizované nepřevoditelné smlouvy obvykle nabízené institucemi přijímajícími vklady, které umožňují ukládání a pozdější výběr proměnné peněžní částky věřitelem. Vklady jsou obvykle spojeny se zárukou vrácení jistiny investorovi.
Rozlišení mezi položkou půjčky a položkou oběživo a vklady se zakládá na povaze dlužníka. To znamená, že na straně aktiv se poskytnutí peněžních prostředků rezidentským sektorem držby peněz nerezidentským bankám klasifikuje jako vklady a poskytnutí peněžních prostředků rezidentským sektorem držby peněz nerezidentským nebankovním subjektům (tj. institucionálním jednotkám jiným než banky) se klasifikuje jako půjčky. Na straně závazků se finanční prostředky přijaté rezidentskými nebankovními subjekty, tj. institucemi jinými než měnové finanční instituce, vždy klasifikují jako půjčky. Toto rozlišení znamená, že se všechny transakce, kterých se účastní rezidentské měnové finanční instituce a nerezidentské banky, klasifikují jako vklady.
6.4.3 Půjčky (F4/AF4)
Půjčky jsou finanční aktiva, která a) vznikají, když věřitel půjčí finanční prostředky přímo dlužníkovi, a b) jsou doloženy dokumenty, které nejsou převoditelné. Do této kategorie patří všechny půjčky včetně hypoték, finanční pronájem (finanční leasing) a operace typu repo. Všechny operace typu repo, tj. dohody o zpětném odkupu, operace typu „sell/buy-back“ a půjčky cenných papírů (kdy dochází k výměně hotovosti jako zajištění) se považují za zajištěné půjčky, nikoli za přímé nákupy/prodeje cenných papírů a zaznamenávají se do položky ostatní investice v sektoru rezidenta, který operaci provádí. Tento postup, který je rovněž v souladu s účetními postupy bank a jiných finančních institucí, má přesněji odrážet ekonomické důvody pro existenci těchto finančních nástrojů.
6.4.4 Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy(F6/AF6)
Do této kategorie patří následující: a) technické rezervy neživotního pojištění (F61); b) životní pojištění a nároky na anuitu (F62); c) penzijní nároky, nároky penzijních fondů na penzijní správce a nároky na dávky jiné než penzijní (F63+F64+F65); a d) rezervy na uplatnění standardizovaných záruk (F66).
6.4.5 Obchodní úvěry a zálohy (F81/AF81)
Obchodní úvěry a zálohy jsou finanční pohledávky vznikající z přímého poskytnutí úvěru ze strany dodavatelů zboží a služeb zákazníkům a ze zálohových plateb za práci, která je rozpracovaná nebo má být teprve provedena, ve formě záloh zaplacených zákazníky za zboží a služby, které ještě nebyly dodány. Obchodní úvěr a zálohy vznikají, není-li platba za zboží nebo služby provedena v okamžiku, kdy dochází ke změně vlastnictví zboží nebo kdy je poskytnuta služba.
6.4.6 Jiné pohledávky/závazky (F89/AF89)
Tato kategorie zahrnuje pohledávky či závazky, které nepatří do obchodních úvěrů a záloh ani do jiných nástrojů. Patří sem finanční aktiva a závazky vytvořené jako protějšky k transakcím, existuje-li časový nesoulad mezi těmito transakcemi a odpovídajícími platbami. Do této kategorie patří daňové závazky, závazky z nákupu a prodeje cenných papírů, závazky z poplatků za půjčky cenných papírů a z poplatků za půjčky zlata, mzdové a platové závazky, závazky z dividend a sociálních příspěvků, které vznikly, ale nebyly dosud zaplaceny.
6.4.7 Přidělení zvláštních práv čerpání (ZPČ) (F12/AF12)
Přidělení zvláštních práv čerpání členům MMF se zachycuje jako závazek vzniklý příjemci v položce zvláštních práv čerpání v kategorii ostatních investic s odpovídajícím záznamem v položce zvláštních práv čerpání v kategorii rezervních aktiv.
6.5 Rezervní aktiva
Rezervní aktiva jsou vnější aktiva, která jsou za účelem splnění finanční potřeby platební bilance, intervence na devizových trzích v zájmu řízení devizového kurzu a za jinými souvisejícími účely (jako například udržování důvěry v měnu a ekonomiku nebo když slouží jako základ pro cizí výpůjčky) okamžitě k dispozici měnovým orgánům a která jsou těmito orgány kontrolována. Rezervními aktivy musí být devizová aktiva, pohledávky vůči nerezidentům a aktiva, která skutečně existují. Potenciální aktiva jsou vyloučena. Pro pojem rezervních aktiv jsou zásadní pojmy „kontrola“ a „k dispozici k užití“ ze strany měnových orgánů.
6.5.1 Měnové zlato (F11/AF11)
Měnovým zlatem je zlato, ke kterému mají vlastnické právo měnové orgány (nebo jiné subjekty pod účinnou kontrolou měnových orgánů) a které je drženo jako součást rezervních aktiv. Zahrnuje zlato ve fyzické podobě a účty pro nealokované zlato u nerezidentů, které dávají právo nárokovat dodání zlata.
6.5.1.1 Zlato ve fyzické podobě má podobu mincí, ingotů nebo prutů o ryzosti alespoň 995/1 000 včetně zlata drženého na účtech pro alokované zlato.
6.5.1.2 Účty pro nealokované zlato představují nárok na dodání zlata vůči správci účtu. U těchto účtů má poskytovatel účtu vlastnické právo k rezervní základně fyzicky alokovaného zlata a držitelům účtu vydává pohledávky denominované ve zlatě. Účty pro nealokované zlato, které není klasifikováno jako měnové zlato, se řadí do kategorie oběživo a vklady v rámci ostatních investic.
6.5.2 Zvláštní práva čerpání (F12/AF12)
Zvláštní práva čerpání (ZPČ) jsou mezinárodní rezervní aktiva vytvořená MMF a přidělovaná členům pro doplnění stávajících oficiálních rezerv. Zvláštní práva čerpání drží pouze měnové orgány členů MMF a omezený počet mezinárodních finančních institucí, které jsou oprávněnými držiteli.
6.5.3 Rezervní pozice u MMF
Jedná se o součet a) „rezervní tranše“, tedy částek cizích měn (včetně ZPČ), které může členská země čerpat z MMF v krátké lhůtě; a b) jakéhokoliv dluhu MMF (na základě úvěrové smlouvy) v rámci Účtu všeobecných zdrojů, ke který je okamžitě k dispozici členské zemi.
6.5.4 Ostatní rezervní aktiva
Ostatní rezervní aktiva zahrnují: oběživo a vklady, cenné papíry, finanční deriváty a ostatní pohledávky. Vklady se rozumí vklady, které jsou k dispozici na vyžádání. Cenné papíry zahrnují likvidní a obchodovatelné majetkové a dluhové cenné papíry vydané nerezidenty včetně akcií či podílových listů investičních fondů. Finanční deriváty se zaznamenávají v rezervních aktivech, pouze pokud jsou deriváty týkající se správy rezervních aktiv nedílnou součástí ocenění těchto aktiv. Ostatní pohledávky zahrnují úvěry nerezidentským nebankovním subjektům, dlouhodobé úvěry svěřeneckému účtu MMF a ostatní finanční aktiva, která nebyla dříve zahrnuta, ale která splňují definici rezervních aktiv.
(1) Nepovinné pro členské státy, které se neúčastní měnové unie.
(2) Nepovinné pro členské státy, které se neúčastní měnové unie.
(3) Přechod na T+82 a T+80 není povinný pro členské státy, které se neúčastní měnové unie.
(4) Geografické členění je pro členské státy, které se neúčastní měnové unie, povinné od roku 2019.
(5) Členění podle institucionálních sektorů úrovně 1 (sektor 1), a ne sektor 2, je povinné pro členské státy, které se neúčastní měnové unie.
(6) Povinné od sledovaného roku 2015.
(7) Povinné od sledovaného roku 2015.
(8) Povinné od sledovaného roku 2015.
(9) Členské státy Unie mimo eurozónu: individuální členění podle země
27.6.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 166/67 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 556/2012
ze dne 26. června 2012,
kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro spinosad v malinách nebo na jejich povrchu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 18 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Maximální limity reziduí (dále jen „MLR“) pro spinosad jsou stanoveny v části A přílohy III nařízení (ES) č. 396/2005. |
(2) |
V souladu s článkem 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (2) Francie dne 11. května 2012 oznámila Komisi, že dočasně povolila přípravky na ochranu rostlin obsahující aktivní látku spinosad, a to v důsledku neočekávaného výskytu Drosophila suzukii, tj. nebezpečí, které nebylo možné předvídat a zvládnout jinými přijatelnými prostředky. V souladu s čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 396/2005 Francie následně oznámila ostatním členským státům, Komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“), že na svém území povolila uvádět na trh maliny, které obsahují hladiny reziduí pesticidů překračující příslušné MLR. V současné době jsou MLR stanoveny ve výši 0,3. |
(3) |
Francie předložila Komisi náležité hodnocení rizik pro spotřebitele a na tomto základě navrhla dočasné MLR. |
(4) |
Úřad EFSA posoudil poskytnuté údaje a vydal prohlášení (3) o bezpečnosti navržených dočasných MLR. |
(5) |
Úřad dospěl k závěru, že není pravděpodobné, že by používání spinosadu k ošetření malin, jak je povoleno ve Francii, mohlo způsobit překročení toxikologické referenční hodnoty expozice spotřebitelů, a neočekává se proto, že bude představovat riziko z hlediska veřejného zdraví. |
(6) |
Na základě prohlášení EFSA a s přihlédnutím k faktorům významným pro posouzení této záležitosti splňují příslušné změny MLR požadavky čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 396/2005. |
(7) |
Nařízení (ES) č. 396/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(8) |
Vzhledem k tomu, že Francie již povolila nouzová použití přípravků na ochranu rostlin obsahujících spinosad, v důsledku čehož je třeba naléhavě zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele, je namístě stanovit MLR postupem podle čl. 45 odst. 5 nařízení (ES) č. 396/2005. |
(9) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha III nařízení (ES) č. 396/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 26. června 2012.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.
(2) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(3) Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Statement on the modification of the existing MRL for spinosad in raspberries. EFSA Journal 2012; 10(5): 2751 [s. 26] doi: 10.2903./j.efsa.2012.2751, k dispozici online: http://www.efsa.europa.eu/efsajournal.htm
PŘÍLOHA
V části A přílohy III nařízení (ES) č. 396/2005 se sloupec pro spinosad nahrazuje tímto:
„Rezidua pesticidů a maximální limity reziduí (mg/kg)
Číselný kód |
Skupiny a příklady jednotlivých produktů, na něž se vztahují maximální limity reziduí (1) |
Spinosad: suma spinosynu A a spinosynu D, vyjádřeno jako spinosad (F) |
||||
(1) |
(2) |
(3) |
||||
0100000 |
|
|
||||
0110000 |
|
0,3 |
||||
0110010 |
Grapefruity (Šedoky, pomela, sweeties, tangelo (kromě mineoly), ugli a jiné hybridy) |
|
||||
0110020 |
Pomeranče (Bergamot, hořký pomeranč, chinotto a jiné hybridy) |
|
||||
0110030 |
Citrony (Citron, cedrát) |
|
||||
0110040 |
Kyselé lajmy |
|
||||
0110050 |
Mandarinky (Klementinky, tangerinky, mineola a jiné hybridy) |
|
||||
0110990 |
Ostatní |
|
||||
0120000 |
|
|
||||
0120010 |
Mandle |
1 |
||||
0120020 |
Para ořechy |
0,05 |
||||
0120030 |
Kešu ořechy |
0,05 |
||||
0120040 |
Kaštany jedlé |
0,05 |
||||
0120050 |
Kokosové ořechy |
0,05 |
||||
0120060 |
Lískové ořechy (Ořechy lísky největší) |
0,05 |
||||
0120070 |
Makadamie |
0,05 |
||||
0120080 |
Pekanové ořechy |
0,05 |
||||
0120090 |
Piniové oříšky |
0,05 |
||||
0120100 |
Pistácie |
0,05 |
||||
0120110 |
Vlašské ořechy |
0,05 |
||||
0120990 |
Ostatní |
0,05 |
||||
0130000 |
|
|
||||
0130010 |
Jablka (Plody jabloně lesní) |
1 |
||||
0130020 |
Hrušky (Nashi) |
1 |
||||
0130030 |
Kdoule |
0,5 |
||||
0130040 |
Mišpule |
0,5 |
||||
0130050 |
Lokvát (mišpule japonská) |
0,5 |
||||
0130990 |
Ostatní |
0,5 |
||||
0140000 |
|
1 |
||||
0140010 |
Meruňky |
|
||||
0140020 |
Třešně a višně (Třešně, višně) |
|
||||
0140030 |
Broskve (Nektarinky a podobné hybridy) |
|
||||
0140040 |
Švestky (Slívy, ryngle, mirabelky, trnky) |
|
||||
0140990 |
Ostatní |
|
||||
0150000 |
|
|
||||
0151000 |
|
0,5 |
||||
0151010 |
Hrozny stolní |
|
||||
0151020 |
Hrozny moštové |
|
||||
0152000 |
|
0,3 |
||||
0153000 |
|
|
||||
0153010 |
Ostružiny |
0,3 |
||||
0153020 |
Ostružiny ostružiníku ježiníku (Ostružino-maliny, Boysenovy ostružiny, morušky) |
0,02 (2) |
||||
0153030 |
Maliny (Ostružiny ostružiníku japonského, arktické ostružiny/maliny (Rubus arcticus), nektarové maliny (Rubus arcticus x idaeus)) |
0,9 (+) |
||||
0153990 |
Ostatní |
0,02 (2) |
||||
0154000 |
|
|
||||
0154010 |
Borůvky kanadské (Borůvky) |
0,3 |
||||
0154020 |
Klikvy (Brusinky) |
0,02 (2) |
||||
0154030 |
Rybíz (červený, bílý a černý) |
0,3 |
||||
0154040 |
Angrešt (Včetně hybridů s jinými druhy rodu Ribes) |
0,3 |
||||
0154050 |
Šípky |
0,3 |
||||
0154060 |
Moruše (Plody planiky) |
0,02 (2) |
||||
0154070 |
Azarole (neapolská mišpule) (Plody druhu Actinidia arguta) |
0,3 |
||||
0154080 |
Bezinky (Černé jeřabiny, oskeruše, plody řešetláku (rakytníku), hlohu, jeřábu pravého, jeřábu obecného, jiné bobule rostoucí na stromech) |
0,3 |
||||
0154990 |
Ostatní |
0,02 (2) |
||||
0160000 |
|
|
||||
0161000 |
|
|
||||
0161010 |
Datle |
0,02 (2) |
||||
0161020 |
Fíky |
0,02 (2) |
||||
0161030 |
Stolní olivy |
0,02 (2) |
||||
0161040 |
Kumkvaty (Marumi kumkvaty, nagami kumkvaty, limekvaty (Citrus aurantifolia x Fortunella spp.)) |
0,02 (2) |
||||
0161050 |
Karamboly5 (Bilimbi) |
0,02 (2) |
||||
0161060 |
Tomel5 (persimon) |
0,05 |
||||
0161070 |
Jambolan (hřebíčkovec jávský) (Vodní jablko, malajské jablko, pomarosa, grumichama, surinamská třešeň (Eugenia uniflora)) |
0,02 (2) |
||||
0161990 |
Ostatní |
0,02 (2) |
||||
0162000 |
|
|
||||
0162010 |
Kiwi |
0,2 |
||||
0162020 |
Liči (Pulasan, rambutan, mangostan) |
0,02 (2) |
||||
0162030 |
Mučenka (passiflora) |
0,5 |
||||
0162040 |
Opuncie |
0,02 (2) |
||||
0162050 |
Zlatolist |
0,02 (2) |
||||
0162060 |
Tomel viržinský (kaki) (Tomel, kasimiroa jedlá, sapota zelená (Calocarpum viride), sapota žlutá (Pouteria campechiana) a mamej sapota) |
0,02 (2) |
||||
0162990 |
Ostatní |
0,02 (2) |
||||
0163000 |
|
|
||||
0163010 |
Avokádo |
0,02 (2) |
||||
0163020 |
Banány (Banány rajské, banány plantajny, kubánské banány) |
2 |
||||
0163030 |
Mango |
0,02 (2) |
||||
0163040 |
Papája |
0,5 |
||||
0163050 |
Granátová jablka |
0,02 (2) |
||||
0163060 |
Čerimoja (Annona reticulata, skořicové jablko (Annona squamosa), ilama a jiné středně velké Annonnaceae) |
0,02 (2) |
||||
0163070 |
Kvajávy (Červená pitaya neboli dračí ovoce (Hylocereus undatus)) |
0,02 (2) |
||||
0163080 |
Ananas |
0,02 (2) |
||||
0163090 |
Chlebovník (Jackfruit (jeky)) |
0,02 (2) |
||||
0163100 |
Durian |
0,02 (2) |
||||
0163110 |
Anona ostnitá (guanabana) |
0,02 (2) |
||||
0163990 |
Ostatní |
0,02 (2) |
||||
0200000 |
|
|
||||
0210000 |
|
|
||||
0211000 |
|
0,02 (2) |
||||
0212000 |
|
0,02 (2) |
||||
0212010 |
Kasava (Taro (kolokázie jedlá), eddo, Xanthosoma sagittifolium) |
|
||||
0212020 |
Batáty |
|
||||
0212030 |
Jam (Smldinec (jicama), mexický jam) |
|
||||
0212040 |
Maranta |
|
||||
0212990 |
Ostatní |
|
||||
0213000 |
|
|
||||
0213010 |
Řepa salátová |
0,02 (2) |
||||
0213020 |
Mrkev |
0,02 (2) |
||||
0213030 |
Celer bulvový |
0,02 (2) |
||||
0213040 |
Křen (Kořeny děhele anděliky, kořeny libečku, kořeny hořce) |
0,02 (2) |
||||
0213050 |
Topinambury |
0,02 (2) |
||||
0213060 |
Pastinák |
0,02 (2) |
||||
0213070 |
Petržel kořenová |
0,02 (2) |
||||
0213080 |
Ředkve (Ředkev černá, daikon, ředkvička a podobné odrůdy, tygří ořech (Cyperus esculentus)) |
0,3 |
||||
0213090 |
Kozí brada (Hadí mord španělský, Scolymus hispanicus) |
0,02 (2) |
||||
0213100 |
Tuřín |
0,02 (2) |
||||
0213110 |
Vodnice |
0,02 (2) |
||||
0213990 |
Ostatní |
0,02 (2) |
||||
0220000 |
|
|
||||
0220010 |
Česnek |
0,1 |
||||
0220020 |
Cibule kuchyňská (Cibule kuchyňská) |
0,2 |
||||
0220030 |
Šalotka |
0,1 |
||||
0220040 |
Cibule jarní (Cibule zimní a podobné odrůdy) |
0,2 |
||||
0220990 |
Ostatní |
0,1 |
||||
0230000 |
|
|
||||
0231000 |
|
|
||||
0231010 |
Rajčata (Rajčata třešňovitá, rajčenky, physalis, gojiberry, kustovnice (Lycium barbarum a L. chinense)) |
1 |
||||
0231020 |
Paprika zeleninová (Paprika chilli) |
2 |
||||
0231030 |
Lilek (Pepino) |
1 |
||||
0231040 |
Okra, tobolky ibišku jedlého |
1 |
||||
0231990 |
Ostatní |
1 |
||||
0232000 |
|
|
||||
0232010 |
Okurky salátové |
1 |
||||
0232020 |
Okurky nakládačky |
0,2 |
||||
0232030 |
Cukety (Tykev obecná, patizon) |
0,2 |
||||
0232990 |
Ostatní |
0,2 |
||||
0233000 |
|
1 |
||||
0233010 |
Melouny cukrové (Kiwano) |
|
||||
0233020 |
Dýně (Tykev velkoplodá) |
|
||||
0233030 |
Melouny vodní |
|
||||
0233990 |
Ostatní |
|
||||
0234000 |
|
0,02 (2) |
||||
0239000 |
|
0,02 (2) |
||||
0240000 |
|
2 |
||||
0241000 |
|
|
||||
0241010 |
Brokolice (Výhonky brokolice, čínská brokolice, rapini) |
|
||||
0241020 |
Květák |
|
||||
0241990 |
Ostatní |
|
||||
0242000 |
|
|
||||
0242010 |
Kapusta růžičková |
|
||||
0242020 |
Zelí hlávkové (Špičaté zelí, červené zelí, kapusta hlávková, bílé zelí) |
|
||||
0242990 |
Ostatní |
|
||||
0243000 |
|
|
||||
0243010 |
Pekingské zelí (Hořčice indická, čínské zelí (pak-choi, tai-goo-choi), choi sum, pekingské zelí (pe-tsai)) |
|
||||
0243020 |
Kadeřávek (Kadeřavá kapusta, krmná kapusta, portugalský kadeřávek, portugalské zelí, jarmuz) |
|
||||
0243990 |
Ostatní |
|
||||
0244000 |
|
|
||||
0250000 |
|
|
||||
0251000 |
|
10 |
||||
0251010 |
Polníček (Kozlíček polníček) |
|
||||
0251020 |
Salát (Salát hlávkový, lollo rosso, salát ledový, salát římský) |
|
||||
0251030 |
Endivie (Čekanka obecná, čekanka salátová červenolistá, čekanka hlávková, endivie kadeřavá, čekanka obecná listová) |
|
||||
0251040 |
Řeřicha setá |
|
||||
0251050 |
Barborka jarní |
|
||||
0251060 |
Roketa setá (Křez zední) |
|
||||
0251070 |
Červená hořčice |
|
||||
0251080 |
Listy a výhonky druhu Brassica spp. (Mizuna, listy hrachu a ředkve a ostatní mladé listy plodin druhu Brassica (plodiny sklizené v růstové fázi do 8 pravých listů)) |
|
||||
0251990 |
Ostatní |
|
||||
0252000 |
|
10 |
||||
0252010 |
Špenát (Novozélandský špenát (čtyřboč), špenát laskavce (amaranthus)) |
|
||||
0252020 |
Šrucha (Batolka prorostlá, šrucha zelná, šrucha obecná, šťavel, slanorožec, Agretti (Salsola soda)) |
|
||||
0252030 |
Mangold (řapíky) (Listy řepy salátové) |
|
||||
0252990 |
Ostatní |
|
||||
0253000 |
|
10 |
||||
0254000 |
|
10 |
||||
0255000 |
|
10 |
||||
0256000 |
|
|
||||
0256010 |
Kerblík |
10 |
||||
0256020 |
Pažitka |
10 |
||||
0256030 |
Celerová nať (Nať fenyklu, koriandru, kopru, kmínu libeček, děhel andělika, čechřice vonná a jiné listy Apiacea) |
10 |
||||
0256040 |
Petrželová nať |
60 |
||||
0256050 |
Šalvěj (Saturejka zahradní, marulka lesní) |
10 |
||||
0256060 |
Rozmarýn |
10 |
||||
0256070 |
Tymián (Majoránka, dobromysl (oregáno)) |
10 |
||||
0256080 |
Bazalka (Meduňka lékařská, máta, máta peprná) |
10 |
||||
0256090 |
Bobkový list |
10 |
||||
0256100 |
Estragon (Yzop) |
10 |
||||
0256990 |
Ostatní (Jedlé květy) |
10 |
||||
0260000 |
|
|
||||
0260010 |
Fazolové lusky (Zelené (francouzské) fazole, fazol obecný (keříčkový i pnoucí), fazol šarlatový, dlouhatec) |
0,5 |
||||
0260020 |
Vyluštěná fazolová semena (Boby, zelené (francouzské) fazole, dlouhatec, fazol měsíční, fazolka čínská) |
0,3 |
||||
0260030 |
Hrachové lusky (Hrách setý) |
0,5 |
||||
0260040 |
Vyluštěná hrachová zrna (Hrách rolní, hrách setý, cizrna) |
0,3 |
||||
0260050 |
Čočka |
0,3 |
||||
0260990 |
Ostatní |
0,3 |
||||
0270000 |
|
|
||||
0270010 |
Chřest |
0,2 |
||||
0270020 |
Kardy |
0,2 |
||||
0270030 |
Celer řapíkatý |
2 |
||||
0270040 |
Fenykl sladký |
0,2 |
||||
0270050 |
Artyčoky |
0,2 |
||||
0270060 |
Pór |
0,5 |
||||
0270070 |
Reveň |
0,2 |
||||
0270080 |
Bambusové výhonky |
0,2 |
||||
0270090 |
Palmové vegetační vrcholy |
0,2 |
||||
0270990 |
Ostatní |
0,2 |
||||
0280000 |
|
0,02 (2) |
||||
0280010 |
Pěstované (Pečárka polní, hlíva ústřičná, houževnatec jedlý (shitake)) |
|
||||
0280020 |
Volně rostoucí (Liška, lanýž, smrž jedlý, hřib) |
|
||||
0280990 |
Ostatní |
|
||||
0290000 |
|
0,02 (2) |
||||
0300000 |
|
0,02 (2) |
||||
0300010 |
Fazole (Boby, fazol obecný, zelené (francouzské) fazole, dlouhatec, fazol měsíční, fazol polní, fazolka čínská) |
|
||||
0300020 |
Čočka |
|
||||
0300030 |
Hrách (Cizrna, hrách polní, hrachor setý) |
|
||||
0300040 |
Vlčí bob |
|
||||
0300990 |
Ostatní |
|
||||
0400000 |
|
0,02 (2) |
||||
0401000 |
|
|
||||
0401010 |
Lněná semena |
|
||||
0401020 |
Jádra podzemnice olejné |
|
||||
0401030 |
Mák |
|
||||
0401040 |
Sezamová semena |
|
||||
0401050 |
Slunečnicová semena |
|
||||
0401060 |
Semena řepky (Divoký tuřín, řepice) |
|
||||
0401070 |
Sojové boby |
|
||||
0401080 |
Hořčičná semena |
|
||||
0401090 |
Bavlníková semena |
|
||||
0401100 |
Dýňová semena (Ostatní semena čeledi tykvovitých (cucurbitacea)) |
|
||||
0401110 |
Světlice barvířská |
|
||||
0401120 |
Brutnák |
|
||||
0401130 |
Lnička setá |
|
||||
0401140 |
Semena konopí |
|
||||
0401150 |
Skočec obecný |
|
||||
0401990 |
Ostatní |
|
||||
0402000 |
|
|
||||
0402010 |
Olivy na olej |
|
||||
0402020 |
Palmové ořechy (jádra plodů palmy olejové) |
|
||||
0402030 |
Plody palmy olejové |
|
||||
0402040 |
Kapok |
|
||||
0402990 |
Ostatní |
|
||||
0500000 |
|
1 |
||||
0500010 |
Ječmen |
|
||||
0500020 |
Pohanka (Laskavec (amaranthus), merlík (quinoa)) |
|
||||
0500030 |
Kukuřice |
|
||||
0500040 |
Proso (Bér vlašský, milička) |
|
||||
0500050 |
Oves |
|
||||
0500060 |
Rýže |
|
||||
0500070 |
Žito |
|
||||
0500080 |
Čirok |
|
||||
0500090 |
Pšenice (Špalda, žitovec (tritikale)) |
|
||||
0500990 |
Ostatní |
|
||||
0600000 |
|
|
||||
0610000 |
|
0,05 (2) |
||||
0620000 |
|
0,02 (2) |
||||
0630000 |
|
0,05 (2) |
||||
0631000 |
|
|
||||
0631010 |
Květ heřmánku |
|
||||
0631020 |
Květ ibišku |
|
||||
0631030 |
Květní lístky růže |
|
||||
0631040 |
Květ jasmínu (Květy černého bezu (Sambucus nigra)) |
|
||||
0631050 |
Lípa |
|
||||
0631990 |
Ostatní |
|
||||
0632000 |
|
|
||||
0632010 |
List jahodníku |
|
||||
0632020 |
List rostliny rooibos (Listy ginkgo) |
|
||||
0632030 |
Cesmína paraguayská (maté) |
|
||||
0632990 |
Ostatní |
|
||||
0633000 |
|
|
||||
0633010 |
Kořen kozlíku lékařského |
|
||||
0633020 |
Kořen všehoje ženšenového |
|
||||
0633990 |
Ostatní |
|
||||
0639000 |
|
|
||||
0640000 |
|
0,02 (2) |
||||
0650000 |
|
0,02 (2) |
||||
0700000 |
|
22 |
||||
0800000 |
|
|
||||
0810000 |
|
0,02 (2) |
||||
0810010 |
Anýz |
|
||||
0810020 |
Kmín černý |
|
||||
0810030 |
Celerová semena (Semena libečku) |
|
||||
0810040 |
Semena koriandru |
|
||||
0810050 |
Semena kmínu |
|
||||
0810060 |
Semena kopru |
|
||||
0810070 |
Semena fenyklu |
|
||||
0810080 |
Pískavice řecké seno |
|
||||
0810090 |
Muškátové oříšky |
|
||||
0810990 |
Ostatní |
|
||||
0820000 |
|
0,02 (2) |
||||
0820010 |
Nové koření |
|
||||
0820020 |
Anýzový (japonský) pepř |
|
||||
0820030 |
Kmín |
|
||||
0820040 |
Kardamom |
|
||||
0820050 |
Jalovcové bobule |
|
||||
0820060 |
Pepř, černý a bílý (Pepř dlouhý, pepř růžový) |
|
||||
0820070 |
Vanilkové lusky |
|
||||
0820080 |
Tamarindy (indické datle) |
|
||||
0820990 |
Ostatní |
|
||||
0830000 |
|
0,02 (2) |
||||
0830010 |
Skořice (Skořice čínská) |
|
||||
0830990 |
Ostatní |
|
||||
0840000 |
|
0,02 (2) |
||||
0840010 |
Lékořice |
|
||||
0840020 |
Zázvor |
|
||||
0840030 |
Kurkuma |
|
||||
0840040 |
Křen |
|
||||
0840990 |
Ostatní |
|
||||
0850000 |
|
|
||||
0850010 |
Hřebíček |
0,02 (2) |
||||
0850020 |
Kapary |
0,4 |
||||
0850990 |
Ostatní |
0,02 (2) |
||||
0860000 |
|
0,02 (2) |
||||
0860010 |
Šafrán |
|
||||
0860990 |
Ostatní |
|
||||
0870000 |
|
0,02 (2) |
||||
0870010 |
Muškátový květ |
|
||||
0870990 |
Ostatní |
|
||||
0900000 |
|
0,05 |
||||
0900010 |
Cukrová řepa (kořen) |
|
||||
0900020 |
Cukrová třtina |
|
||||
0900030 |
Kořen čekanky |
|
||||
0900990 |
Ostatní |
|
||||
1000000 |
|
|
||||
1010000 |
|
|
||||
1011000 |
|
|
||||
1011010 |
Maso |
0,05 |
||||
1011020 |
Tuk bez libového masa |
1 |
||||
1011030 |
Játra |
0,5 |
||||
1011040 |
Ledviny |
0,3 |
||||
1011050 |
Poživatelné droby |
0,5 |
||||
1011990 |
Ostatní |
|
||||
1012000 |
|
|
||||
1012010 |
Maso |
0,3 |
||||
1012020 |
Tuk |
3 |
||||
1012030 |
Játra |
2 |
||||
1012040 |
Ledviny |
1 |
||||
1012050 |
Poživatelné droby |
0,5 |
||||
1012990 |
Ostatní |
|
||||
1013000 |
|
|
||||
1013010 |
Maso |
0,05 |
||||
1013020 |
Tuk |
2 |
||||
1013030 |
Játra |
0,5 |
||||
1013040 |
Ledviny |
0,5 |
||||
1013050 |
Poživatelné droby |
0,5 |
||||
1013990 |
Ostatní |
|
||||
1014000 |
|
|
||||
1014010 |
Maso |
0,05 |
||||
1014020 |
Tuk |
2 |
||||
1014030 |
Játra |
0,5 |
||||
1014040 |
Ledviny |
0,5 |
||||
1014050 |
Poživatelné droby |
0,5 |
||||
1014990 |
Ostatní |
|
||||
1015000 |
|
|
||||
1015010 |
Maso |
0,05 |
||||
1015020 |
Tuk |
2 |
||||
1015030 |
Játra |
0,5 |
||||
1015040 |
Ledviny |
0,5 |
||||
1015050 |
Poživatelné droby |
0,5 |
||||
1015990 |
Ostatní |
|
||||
1016000 |
|
|
||||
1016010 |
Maso |
0,2 |
||||
1016020 |
Tuk |
1 |
||||
1016030 |
Játra |
0,2 |
||||
1016040 |
Ledviny |
0,2 |
||||
1016050 |
Poživatelné droby |
0,2 |
||||
1016990 |
Ostatní |
|
||||
1017000 |
|
0,02 (2) |
||||
1017010 |
Maso |
|
||||
1017020 |
Tuk |
|
||||
1017030 |
Játra |
|
||||
1017040 |
Ledviny |
|
||||
1017050 |
Poživatelné droby |
|
||||
1017990 |
Ostatní |
|
||||
1020000 |
|
0,5 |
||||
1020010 |
Kravské |
|
||||
1020020 |
Ovčí |
|
||||
1020030 |
Kozí |
|
||||
1020040 |
Kobylí |
|
||||
1020990 |
Ostatní |
|
||||
1030000 |
|
0,2 |
||||
1030010 |
Slepičí |
|
||||
1030020 |
Kachní |
|
||||
1030030 |
Husí |
|
||||
1030040 |
Křepelčí |
|
||||
1030990 |
Ostatní |
|
||||
1040000 |
|
0,01 (2) |
||||
1050000 |
|
0,01 (2) |
||||
1060000 |
|
0,01 (2) |
||||
1070000 |
|
0,01 (2) |
||||
(F)= rozpustné v tuku Spinosad: suma spinosynu A a spinosynu D, vyjádřeno jako spinosad (F)
|
(1) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
(2) Označuje mez stanovitelnosti.
(F)= rozpustné v tuku
Spinosad: suma spinosynu A a spinosynu D, vyjádřeno jako spinosad (F)
(+) |
MLR se uplatní do 31. prosince 2014, po tomto datu se uplatní limit 0,3, pokud nebude změněn nařízením.
|
27.6.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 166/81 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 557/2012
ze dne 26. června 2012
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 26. června 2012.
Za Komisi, jménem předsedy,
José Manuel SILVA RODRÍGUEZ
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
TR |
62,0 |
ZZ |
62,0 |
|
0707 00 05 |
MK |
18,0 |
TR |
95,4 |
|
ZZ |
56,7 |
|
0709 93 10 |
TR |
103,0 |
ZZ |
103,0 |
|
0805 50 10 |
AR |
74,0 |
UY |
81,1 |
|
ZA |
95,6 |
|
ZZ |
83,6 |
|
0808 10 80 |
AR |
138,3 |
BR |
90,1 |
|
CH |
68,9 |
|
CL |
103,3 |
|
NZ |
128,9 |
|
US |
121,2 |
|
UY |
57,1 |
|
ZA |
108,4 |
|
ZZ |
102,0 |
|
0809 10 00 |
TR |
199,1 |
ZZ |
199,1 |
|
0809 29 00 |
TR |
375,9 |
ZZ |
375,9 |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
ROZHODNUTÍ
27.6.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 166/83 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 13. července 2011
o státní podpoře SA.26117 – C 2/2010 (ex NN 62/09), kterou Řecko poskytlo společnosti Aluminium of Greece SA
(oznámeno pod číslem K(2011) 4916)
(Pouze řecké znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
(2012/339/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,
s ohledem na rozhodnutí Komise zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU (1),
poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními, a s ohledem na tyto připomínky,
vzhledem k těmto důvodům:
I POSTUP
(1) |
V červenci roku 2008 obdržela Komise dvě stížnosti týkající se údajné podpory ve prospěch společnosti Aluminium of Greece a jejího právního nástupce, společnosti Aluminium SA, která je 100 % právním nástupcem společnosti Aluminium of Greece v oblasti výroby hliníku od července 2007 (společně dále jen „AoG“). Stížnosti se týkaly dvou údajných opatření státní podpory: preferenční sazby za elektřinu a výstavby plynovodu připojujícího společnost AoG na hlavní distribuční soustavu. |
(2) |
Dopisem ze dne 27. ledna 2010 Komise informovala Řecko o svém rozhodnutí zahájit ve věci těchto opatření řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). |
(3) |
Dne 31. března 2010 zaslalo Řecko své připomínky k rozhodnutí Komise o zahájení řízení. |
(4) |
Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek ve věci daných opatření. |
(5) |
Komise obdržela připomínky od dvou zúčastněných stran: dne 12. května 2010 a dne 4. května 2011 od společnosti AoG a dne 17. května 2010 od společnosti Public Power Corporation (dále jen „PPC“), státem vlastněné společnosti, která uplatňovala jedno z údajných opatření (preferenční sazbu za elektřinu). Připomínky byly sděleny Řecku, aby se k nim mohlo vyjádřit. Jeho připomínky obdržela Komise dne 16. července 2010, dne 6. srpna 2010 a dne 16. května 2011. |
(6) |
Dne 1. prosince 2010 si Komise od řeckých orgánů vyžádala další informace, které Řecko poskytlo dopisem ze dne 11. února 2011. |
II PODROBNÝ POPIS PODPORY
II.a. PŘÍJEMCE PODPORY
(7) |
AoG je velká společnost se sídlem v oblasti Viotia v Řecku. Působí v oblasti výroby hliníku jako suroviny. V červenci 2007 vznikly po rozdělení činnosti společnosti AoG dvě nové společnosti: a) Aluminium SA a b) Endessa Hellas SA. Společnost Aluminium převzala výrobu hliníku a společnost Endessa Hellas převzala výrobu elektrické energie (společnost AoG získala povolení k výrobě elektrické energie o několik let dříve). Společnost Aluminium je tedy ve výrobě hliníku 100 % nástupcem společnosti AoG. Společnost AoG vlastní také tři jednotky pro výrobu elektřiny, které se nacházejí v blízkosti jejího závodu na výrobu hliníku. V roce 2009 dosáhla obratu ve výši 427,3 milionu EUR (se ziskem před zdaněním ve výši 34,4 milionu EUR) a měla 960 zaměstnanců. V roce 2006 (rok před posuzovanými opatřeními podpory) dosáhla obratu ve výši 470,9 milionu (23 % nárůst od roku 2005) se ziskem před zdaněním ve výši 102,5 milionu EUR (39 % nárůst od roku 2005) a měla 1 047 zaměstnanců. Od roku 2005 je součástí skupiny soukromých podniků „Mitilineos SA“. |
II.b. OPATŘENÍ 1: PREFERENČNÍ SAZBY ZA ELEKTŘINU
(8) |
Společnost AoG byla založena v roce 1960 a řeckým státem jí byly uděleny určité výsady, včetně dodávek elektřiny za nižší sazbu. V souladu s podmínkami stanov, které tyto výsady stanoví, měla být dodávka elektřiny za sníženou sazbu ukončena v březnu 2006 za předpokladu, že společnost PPC o této skutečnosti společnost AoG řádně vyrozumí s dvouletým předstihem. Dne 26. února 2004 (tj. více než dva roky před ukončením výsady) společnost PPC tuto skutečnost společnosti AoG řádně oznámila a společnost PPC poté přestala na konci března 2006 preferenční sazbu uplatňovat. |
(9) |
V důsledku toho platila společnost AoG v období od března 2006 do ledna 2007 standardní sazbu za elektřinu uplatňovanou pro velké průmyslové spotřebitele. |
(10) |
Společnost AoG však ukončení preferenční sazby napadla u soudu a v lednu 2007 soud prvního stupně uložil předběžné opatření, podle kterého měla být preferenční sazba i nadále uplatňována až do vydání rozsudku ve věci samé. Společnost PPC podala proti tomuto předběžnému rozhodnutí odvolání a v březnu 2008 bylo toto rozhodnutí zrušeno (rozsudek ve věci samé nebyl dosud vydán). |
(11) |
Praktickým dopadem soudních rozhodnutí bylo, že vůči společnosti AoG byla v období od ledna 2007 do března 2008 opět uplatňována preferenční sazba. Podle údajů poskytnutých řeckými orgány zaplatila společnost AoG v tomto období o 17,4 milionu EUR méně, než by zaplatila v rámci „standardní“ sazby pro velké průmyslové spotřebitele. |
II.c. OPATŘENÍ 2: ROZŠÍŘENÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY PLYNU NA SPOLEČNOST AoG
(12) |
Vnitrostátní přepravní soustava zemního plynu v Řecku může být na žádost (potenciálního) spotřebitele rozšířena za předpokladu, že budou splněny tyto podmínky:
|
(13) |
V případě společnosti AoG byla vnitrostátní distribuční soustava rozšířena vybudováním potrubí o délce 29,5 km, kterým byla společnost AoG po udělení kladného stanoviska řeckého energetického regulačního orgánu (dne 15. dubna 2005) a po schválení provozovatelem přepravní soustavy (dne 13. června 2005) (3) připojena na distribuční soustavu. Provoz plynovodu byl zahájen dne 16. května 2008. |
(14) |
Celkové náklady na rozšíření soustavy činily 12,64 milionu EUR. Z této částky bylo 9,04 milionu EUR zaplaceno společností National Gas System Operator (dále jen „NGSO“), 3,3 milionu EUR společností AoG a 3,6 milionu EUR prostřednictvím rámce podpory Společenství na období 2000–2006 (4). |
III DŮVODY ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ
(15) |
Komise měla v rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 27. ledna 2010 pochybnosti o tom, zda preferenční sazba za elektřinu účtovaná společnosti AoG společností PPC v období následujícím po březnu 2006 byla na stejné úrovni jako sazba pro všechny velké průmyslové spotřebitele. Důvodem pochybností Komise byla skutečnost, že preferenční sazba měla být podle podmínek zakládajících stanov společnosti AoG, které tyto výsady stanoví, ukončena v březnu 2006. Bylo poukázáno na skutečnost, že společnost PPC řádně usilovala o ukončení této výsady, která však byla rozhodnutím soudu prodloužena. |
(16) |
Pokud jde o opatření, kterým se rozšiřuje vnitrostátní přepravní soustava zemního plynu na společnost AoG, Komise vyjádřila v rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 27. ledna 2010 pochybnosti o tom, proč náklady na výstavbu potrubí nesl především stát a ne společnost AoG. Tyto pochybnosti byly způsobeny tím, že ani přes opakované žádosti Komise neposkytlo Řecko žádné informace. To bylo také důvodem, proč rozhodnutí o zahájení řízení obsahovalo příkaz, aby Řecko informace poskytlo. |
IV PŘIPOMÍNKY OD ŘECKA A TŘETÍCH STRAN
IV.a. PŘIPOMÍNKY ŘECKA A PŘÍJEMCE PODPORY
Opatření 1: Preferenční sazba za elektřinu
(17) |
Řecko uznává, že v období mezi oběma soudními rozhodnutími (leden 2007 – březen 2008) zaplatila společnost AoG v rámci preferenční sazby 131,4 milionu EUR namísto 148,8 milionu EUR, které by jí byly účtovány v rámci „standardní“ sazby pro velké průmyslové spotřebitele. |
(18) |
Řecko však tvrdí, že i kdyby preferenční cena pro společnost AoG byla považována za podporu, představovala by stávající podporu. |
(19) |
V této souvislosti společnost AoG tvrdí, že rozhodnutí vnitrostátního soudu z ledna 2007 neznamenalo žádnou zásadní změnu původní dohody a že soud rozhodl pouze o „dočasném pozastavení“ oznámení o ukončení preferenční sazby a o odložení soudního rozhodnutí ve věci sporu mezi společnostmi AoG a PPC. |
Opatření 2: Rozšíření distribuční soustavy zemního plynu na společnost AoG
(20) |
Řecko odmítá, že společnost AoG obdržela prostřednictvím dotací nákladů na výstavbu plynovodu selektivní zvýhodnění. Řecko zejména tvrdí, že vnitrostátní pravidla, na jejichž základě bylo rozhodnuto o rozšíření distribuční soustavy, se použijí za stejných podmínek pro všechny koncové uživatele plynu, a proto nebylo společnosti AoG poskytnuto selektivní zvýhodnění. |
(21) |
Řecko dále tvrdí, že uvedené potrubí není vyhrazeno společnosti AoG, ale je otevřené i pro další koncové uživatele z řad průmyslových spotřebitelů a domácností v této oblasti. Je součástí kapacity vnitrostátní přepravní soustavy zemního plynu a vlastnictvím společnosti NGSO. Jeho kapacita navíc přesahuje roční spotřebu společnosti AoG (1,7 miliardy Nm3 za rok oproti 0,7 miliardy Nm3 za rok). |
(22) |
Společnost AoG tvrdila, že její roční smluvní spotřeba plynu činí 13,5 % celkové vnitrostátní spotřeby a že její roční skutečná spotřeba plynu činí 10,5 % celkové vnitrostátní spotřeby. Společnost AoG také uvádí, že investice přináší provozovateli distribuční soustavy roční příjem ze sazeb ve výši 11,6 milionu EUR, což činí investici pro provozovatele distribuční soustavy velmi atraktivní a ziskovou. Řecké orgány tyto údaje potvrdily. |
IV.b. PŘIPOMÍNKY SPOLEČNOSTI PPC
(23) |
Společnost PPC podporuje šetření Komise týkající se opatření v oblasti sazeb za elektřinu. PPC potvrzuje, že zvýhodnění společnosti AoG by činilo 17,4 milionu EUR. |
V POSOUZENÍ PODPORY
(24) |
Na základě výše uvedených skutečností a argumentů Řecka a ostatních třetích stran Komise dotyčná opatření posoudí v tomto oddíle. Komise nejdříve posoudí existenci podpory v přezkoumávaných opatřeních, aby zjistila, zda jde o podporu či nikoliv (pododdíl V.a). Pokud opatření skutečně obsahuje podporu, posoudí Komise její slučitelnost s vnitřním trhem (pododdíl V.b). |
V.a. EXISTENCE PODPORY VE SMYSLU ČL. 107 ODST. 1 SFEU
(25) |
Ustanovení čl. 107 odst. 1 SFEU stanoví, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“. |
(26) |
S ohledem na toto ustanovení Komise níže posoudí, zda napadená opatření ve prospěch společnosti AoG představují státní podporu. |
Opatření 1: Preferenční sazba za elektřinu
a. Zvýhodnění
(27) |
Komise konstatuje, že sazba placená společností AoG je nižší než standardní sazba placená ostatními velkými průmyslovými spotřebiteli. Komise se domnívá, že prodejce v tržním prostředí by bez zvláštního odůvodnění na účtování snížené měsíční sazby nepřistoupil. V této souvislosti Řecko neposkytlo žádné přesvědčivé argumenty, na jejichž základě by bylo možné dospět k závěru, že tato preferenční sazba byla sazbou tržní, ačkoliv Komise na tuto věc ve své korespondenci upozornila. Dva významné faktory naopak svědčí o tom, že sazba placená společností AoG nemůže být považována za cenu stanovenou tržním způsobem:
|
b. Státní prostředky
(28) |
V důsledku nižších cen měla společnost PPC nižší příjmy. PPC SA je státem ovládanou společností. Řecký stát má v této společnosti podíl ve výši 51 % a na společnost dohlíží řecké ministerstvo pro životní prostředí, energii a změnu klimatu (do roku 2009 Ministerstvo financí). Řecký stát může jmenovat většinu členů představenstva a na valné hromadě je přímo zastoupen řeckým ministrem pro životní prostředí, energetiku a změnu klimatu (do roku 2009 ministrem financí). Byly tedy použity státní prostředky. Komise navíc upozorňuje, že rozhodnutí o rozšíření lze přičíst řeckému státu, protože bylo přijato řeckým soudem, který je státní institucí. |
(29) |
Kritérium státních prostředků je tedy splněno. |
c. Selektivita
(30) |
Preferenční sazba byla použita pouze pro společnost AoG, která proto měla z tohoto opatření selektivní prospěch. Komise se tedy domnívá, že dané opatření je selektivní. |
d. Narušení hospodářské soutěže a vliv na obchod mezi členskými státy
(31) |
Společnost AoG působí v odvětvích, s jejichž produkty se mezi členskými státy hodně obchoduje. Kromě Řecka je hliník vyráběn v devíti členských státech, a to konkrétně ve Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Španělsku, Švédsku a Spojeném království (6). Výroba elektrické energie je ve všech členských státech provozována jako liberalizovaná hospodářská činnost. Pokud státní podpora posílí postavení určitého podniku ve srovnání s ostatními podniky zapojenými do hospodářské soutěže v obchodu mezi členskými státy, je nutno tyto podniky považovat za dotčené touto podporou. Došlo tedy ke splnění kritéria narušení hospodářské soutěže a vlivu na obchod mezi členskými státy. |
(32) |
Řecko ani příjemce nevznesli proti tomuto bodu žádné námitky. |
e. Závěr o existenci podpory v opatření 1
(33) |
Na základě výše uvedeného dochází Komise k závěru, že preferenční sazba za elektřinu pro společnost AoG představuje státní podporu ve prospěch této společnosti ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Výše podpory odpovídá částce 17,4 milionu EUR, což je rozdíl mezi a) příjmy společnosti PPC ze standardní sazby, kterou měla uplatňovat v období od ledna 2007 do března 2008, tj. 148,8 milionu EUR, a b) příjmy společnosti PPC ze sazby, kterou ve skutečnosti ve stejném období uplatňovala, tj. 131,4 milionu EUR. |
f. Opatření 1 představuje protiprávní podporu
(34) |
Společnost AoG tvrdí, že první rozhodnutí soudu z ledna 2007 nezahrnovalo podstatnou změnu původní preferenční dohody (viz 16. bod odůvodnění). Podle společnosti AoG tedy nebyla rozhodnutím udělena nová podpora ve prospěch společnosti AoG a opatření preferenční ceny za elektřinu zůstalo stávající podporou. |
(35) |
Komise nemůže námitku společnosti AoG přijmout. V původních podmínkách preferenční sazby, která představovala stávající podporu, bylo uvedeno, že podpora bude ukončena v březnu 2006 pod podmínkou, že společnost PPC to řádně oznámí. Jakmile k tomu došlo, stávající podpora byla ukončena tak, jak vyžadovaly podmínky pro původní poskytnutí preferenční sazby. Poskytnutí jakékoli snížené sazby za elektřinu, které splňuje definici státní podpory (jako v tomto případě), je tedy novou podporou, a to bez ohledu na skutečnost, že její podmínky mohou být podobné dřívějšímu opatření podpory. Judikatura Soudního dvora jasně uvádí, že prodloužení stávající podpory představuje novou podporu a musí být oznámeno (7). Tím spíše to platí, pokud je ukončená stávající podpora po několika měsících obnovena. |
(36) |
Jelikož tato nová podpora nebyla Komisi oznámena podle článku 108 SFEU, je protiprávní. |
Opatření 2: Rozšíření distribuční soustavy zemního plynu na společnost AoG
a. Zvýhodnění
(37) |
Z šetření vyplynulo, že rozhodnutí o rozšíření distribuční soustavy vedlo ke značnému nárůstu příjmů z uživatelských poplatků ve prospěch společnosti NGSO. Zákazníci jako např. společnost AoG musí společnosti NGSO za používání sítě platit. Komise zjistila, že opatření, tj. výstavba potrubí, bylo pro provozovatele distribuční soustavy z ekonomického hlediska rozumné, a nepřineslo tedy společnosti AoG žádné zvýhodnění. Soukromý provozovatel distribuční soustavy by provedl stejnou investici. |
(38) |
Na základě informací řeckých orgánů Komise konstatuje, že daná investice přináší společnosti NGSO roční příjem z uživatelských poplatků ve výši 11,6 milionu EUR. Komise porovnala tuto částku s investičními náklady (jednorázová investice) a provozními náklady plynovodu (za rok), aby ověřila, zda je investice v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství, tj. zda investorovi přináší odpovídající návratnost. |
(39) |
Podle informací řeckých orgánů činily investiční náklady společnosti AoG na plynovod celkem 12,64 milionu EUR (9,04 milionu EUR zaplatila společnost NGSO a 3,6 milionu EUR bylo financováno z podpory Společenství, jak je uvedeno výše ve 14. bodě odůvodnění). Kromě jednorázových investičních nákladů se roční provozní náklady odhadují na 0,933 milionu EUR. Je tedy zřejmé, že roční příjem ve výši 11,6 milionu EUR poskytuje společnosti NGSO velmi vysokou návratnost investice. Doba splacení investice (včetně části financované z podpory Společenství) je kratší než patnáct měsíců. Budeme-li hypoteticky předpokládat, že doba použitelnosti této plynové přípojky bude 20 let, činí návratnost investic (IRR – vnitřní výnosové procento) 84 %. Vzhledem k této vysoké úrovni je Komise přesvědčena, že tato návratnost by byla pro soukromého investora dostatečnou motivací k tomu, aby provedl stejnou investici (8). Komise se proto domnívá, že rozhodnutím státu rozšířit distribuční soustavu zemního plynu nebylo společnosti AoG uděleno zvýhodnění, které by nemohla získat v tržních podmínkách. |
(40) |
Kritérium zvýhodnění tedy není naplněno. Není proto nutné dále posuzovat ostatní kritéria, která musí být splněna, aby opatření představovalo státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU. |
b. Závěr o existenci podpory v opatření 2
(41) |
Na základě výše uvedeného dochází Komise k závěru, že rozšíření distribuční soustavy nepředstavuje státní podporu ve prospěch společnosti AoG ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. |
V.b SLUČITELNOST PODPORY S VNITŘNÍM TRHEM
(42) |
Jelikož opatření 1 představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, je nutno posoudit jeho slučitelnost na základě výjimek stanovených v odstavcích 2 a 3 uvedeného článku. |
(43) |
Ustanovení čl. 107 odst. 2 a 3 SFEU stanoví výjimky ze všeobecného pravidla uvedeného v čl. 107 odst. 1, podle kterého jsou státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem. |
(44) |
Výjimky uvedené v čl. 107 odst. 2 SFEU nejsou v tomto konkrétním případě použitelné, protože toto opatření nemá sociální povahu, nebylo poskytnuto individuálním spotřebitelům, není určeno k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi a nebylo poskytnuto hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením této země. |
(45) |
Další výjimky jsou uvedeny v čl. 107 odst. 3 SFEU. Výjimky uvedené v čl. 107 odst. 3 písm. b), d) a e) zcela zřejmě nejsou použitelné a řecké orgány se jich nedovolávaly. Komise dále posoudí případnou slučitelnost opatření podle čl. 107 odst. 3 písm. a) a c). |
(46) |
Čl. 107 odst. 3 písm. a) uvádí, že za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány „podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností“. Společnost AoG leží v oblasti způsobilé pro pomoc podle čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU, a mohla by tak být případně způsobilá pro regionální podporu. |
(47) |
Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře platné v době uplatňování preferenční sazby, tj. v lednu 2007 („pokyny k regionální podpoře z roku 2006“ (9)), stanoví podmínky pro schválení regionální investiční podpory. |
(48) |
Pokyny k regionální podpoře z roku 2006 definují provozní podporu jako podporu, jejímž cílem je snížení běžných výdajů podniku. V souladu s pokyny lze provozní podporu poskytnout v regionech způsobilých k podpoře podle čl. 107 odst. 3 písm. a) za předpokladu, že i) je oprávněná z hlediska jejího příspěvku k regionálnímu rozvoji a z hlediska jejího charakteru a ii) její výše je úměrná znevýhodněním, která se snaží zmírnit, a je na členském státě, aby prokázal existenci znevýhodnění a stupeň jejich závažnosti (bod 76). |
(49) |
Komise upozorňuje, že v případě stávajících nákladů se jedná o nekapitálové, avšak obvykle se opakující náklady, které jsou nezbytné pro provozování podnikatelské činnosti. V tomto smyslu preferenční sazba za elektřinu uplatňovaná vůči společnosti AoG snížila její běžné náklady. Představuje tedy provozní podporu, která nebyla podle pokynů k regionální podpoře z roku 2006 povolena. Řecké orgány nepředložily žádný důkaz prokazující, že snížení sazby za elektřinu bylo oprávněné z hlediska jeho příspěvku k regionálnímu rozvoji nebo z hlediska jeho charakteru, ani neprokázaly, že jeho výše byla úměrná znevýhodněním, která by se snažilo zmírnit. Řecké orgány rovněž nepředložily žádné měření nebo výpočet znevýhodnění regionu a úrovně podpory prokazující, že je podpora úměrná znevýhodnění. |
(50) |
Na základě výše uvedeného dochází Komise k závěru, že podporu nelze prohlásit za slučitelnou podle pokynů k regionální podpoře z roku 2006. |
(51) |
Pokud jde o slučitelnost podpory podle obecného nařízení o blokových výjimkách, kterým se v souladu s články 107 a 108 SFEU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (10), Komise se domnívá, že na základě finančních údajů předložených řeckými orgány se v případě společnosti AoG jedná o velký podnik, jak je prokázáno výše v 7. bodě odůvodnění. Podle čl. 1 odst. 5 obecného nařízení o blokových výjimkách je podpora ad hoc velkým podnikům z oblasti působnosti nařízení vyloučena. |
(52) |
Podle čl. 8 odst. 3 obecného nařízení o blokových výjimkách by v případě, že je podpora, na kterou se nařízení vztahuje, poskytnuta velkému podniku, měl členský stát potvrdit značný motivační účinek podpory na základě dokumentu, který analyzuje realizovatelnost projektu nebo činnosti příjemce s podporou a bez ní. Komise žádný podobný důkaz neobdržela. |
(53) |
Podpora poskytnutá společnosti AoG tedy není podle obecného nařízení o blokových výjimkách slučitelná. |
(54) |
Čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU uvádí, že „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“, mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem. |
(55) |
Komise se domnívá, že výjimka uvedená v čl. 107 odst. 3 písm. c) není v tomto konkrétním případě použitelná. Pokud jde o rozvoj určitých hospodářských oblastí, společnost AoG se nachází v oblasti způsobilé pro podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a), a nikoliv podle čl. 107 odst. 3 písm. c) (11). Pokud jde o rozvoj určitých hospodářských činností, Komise podotýká, že odvětví výroby hliníku nepodléhá specifickým pravidlům o státní podpoře, která by mohla být použita na příjemce podpory. Ostatní pravidla v oblasti státní podpory přijatá na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) nejsou zjevně použitelná. Společnost AoG není zejména způsobilá pro podporu na záchranu a/nebo restrukturalizaci. Společnost AoG nebyla v době podpory podnikem v obtížích a nesplňovala žádné z kritérií bodů 9–11 pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích z roku 1999, které se uplatňovaly v době použití preferenční sazby (12). Podpora na restrukturalizaci je navíc podmíněna existencí řádného restrukturalizačního plánu a Řecko žádný podobný plán nepředložilo. Podpora poskytnutá společnosti AoG tedy není podle pravidel podpory na záchranu a/nebo restrukturalizaci slučitelná. |
(56) |
S ohledem na výše uvedené skutečnosti dochází Komise k závěru, že dotčené opatření podpory je neslučitelné se SFEU. Komise se zejména domnívá, že rozdíl mezi a) příjmem společnosti PPC ze standardní sazby, kterou měla uplatňovat vůči společnosti AoG v období od ledna 2007 do března 2008, a b) příjmem společnosti PPC ze sazby, kterou ve skutečnosti vůči společnosti AoG ve stejném období uplatňovala, představuje neslučitelnou podporu ve prospěch společnosti AoG. |
VI ZÁVĚR
(57) |
Na základě výše uvedeného dochází Komise k závěru, že opatření 1 představuje státní podporu a je neslučitelné s vnitřním trhem. Komise také dospěla k závěru, že rozšíření vnitrostátní distribuční soustavy zemního plynu nepředstavuje státní podporu. |
(58) |
Ustanovení článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (13) stanoví, že „je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil“. |
(59) |
Jelikož dotčené opatření je považováno za protiprávní a neslučitelnou podporu, musí být tato podpora navrácena za účelem obnovení stavu, který na trhu existoval před jejím udělením. Výchozím okamžikem pro navrácení by měl být okamžik, kdy bylo příjemci poskytnuto zvýhodnění, tj. odkdy byla podpora příjemci k dispozici, a příjemce musí uhradit úroky z vymáhané podpory až do jejího úplného navrácení. |
(60) |
Neslučitelným prvkem podpory příslušného opatření je rozdíl mezi a) příjmem společnosti PPC ze standardní sazby, kterou měla uplatňovat vůči společnosti AoG v období od ledna 2007 do března 2008, a b) příjmem společnosti PPC ze sazby, kterou ve skutečnosti vůči společnosti AoG ve stejném období uplatňovala. Částka takto poskytnuté podpory ve prospěch společnosti AoG činila v tomto období 17,4 milionu EUR, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Státní podpora ve výši 17,4 milionu EUR, kterou Řecko v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie protiprávně poskytlo společnosti Aluminium of Greece SA a jejímu nástupci, společnosti Aluminium SA, prostřednictvím preferenční sazby za elektřinu, je neslučitelná s vnitřním trhem.
2. Rozšíření vnitrostátní distribuční soustavy zemního plynu nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Článek 2
1. Řecko zajistí, aby příjemce navrátil podporu uvedenou v čl. 1 odst. 1.
2. Částky, které mají být navráceny, jsou úročeny ode dne, kdy byly dány příjemci k dispozici, do dne jejich skutečného navrácení.
3. Výše úroků se vypočte jako složený úrok podle kapitoly V nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (14) a nařízení Komise (ES) č. 271/2008 (15), kterým se mění nařízení (ES) č. 794/2004.
4. S účinkem ode dne přijetí tohoto rozhodnutí Řecko zruší všechny neprovedené platby podpory uvedené v čl. 1 odst. 1.
Článek 3
1. Navrácení podpory uvedené v čl. 1 odst. 1 se provede s okamžitým účinkem.
2. Řecko zajistí, aby toto rozhodnutí bylo provedeno ve lhůtě čtyř měsíců ode dne jeho oznámení.
Článek 4
1. Do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí poskytne Řecko Komisi tyto informace:
a) |
celkovou částku (jistina a úroky z vymáhané částky), kterou má příjemce navrátit; |
b) |
podrobný popis již přijatých a plánovaných opatření pro splnění tohoto rozhodnutí; |
c) |
doklady prokazující, že příjemci již bylo nařízeno podporu navrátit. |
2. Řecko bude Komisi informovat o dosaženém pokroku vnitrostátních opatření přijatých k provedení tohoto rozhodnutí až do úplného navrácení podpory uvedené v čl. 1 odst. 1. Na žádost Komise Řecko neprodleně předloží informace o již přijatých a plánovaných opatřeních k dosažení souladu s tímto rozhodnutím. Poskytne rovněž podrobné informace o výši podpory a úroků z vymáhané částky, které již příjemce navrátil.
Článek 5
Toto rozhodnutí je určeno Řecké republice.
V Bruselu dne 13. července 2011.
Za Komisi
Joaquín ALMUNIA
místopředseda
(1) Úř. věst. C 96, 16.4.2010, s. 7.
(2) Viz poznámka pod čarou č. 1.
(3) Provozovatelem přepravní soustavy byla v té době společnost „Public Gas Corporation“ (dále jen „PGC“), kterou z 65 % vlastní stát. Vnitrostátní přepravní soustava zemního plynu (včetně přípojky společnosti AoG) byla později převedena na společnost „National Gas System Operator“ (dále jen „NGSO“), která byla založena dne 30. března 2007 jako 100 % dceřiná společnost společnosti PGC.
(4) Zejména operační program „Konkurenceschopnost“, osa 7 „Energie a udržitelný rozvoj“, opatření 7.1 „Rozšiřování zemního plynu v odvětví domácností a služeb, u průmyslovým spotřebitelům a v odvětví dopravy“.
(5) Úř. věst. C 9, 15.1.2003, s. 6.
(6) Zdroj: European Aluminium Association, „Aluminium use in Europe, country profiles, 2005–2008“, http://www.eaa.net.
(7) Věc 70/72, Komise v. Německo, Recueil 1973, s. 813, bod 14, a rozsudek ve věci C-197/99 P, Belgie v. Komise, Recueil 2003, s. I-8461, bod 109.
(8) Pokud jde o stanovení návratnosti v odvětví přepravy plynu, viz rozhodnutí Komise N 594/09 – Podpora udělená společnosti Gaz-System SA na přepravní soustavu plynu v Polsku, zejména bod 17: „Návratnost kapitálu Gaz-System ke dni 1. června 2009 činí 10,8 %“.
(9) Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.
(10) Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3.
(11) Regionální provozní podpora není navíc povolena podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.
(12) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.
(13) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.
(14) Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.
(15) Úř. věst. L 82, 25.3.2008, s. 1.
27.6.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 166/90 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 25. června 2012
o organizaci časově omezeného testu podle směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o přehlídku porostu základního osiva a šlechtitelského osiva generací předcházejících základnímu osivu pod úředním dohledem
(oznámeno pod číslem C(2012) 4169)
(Text s významem pro EHP)
(2012/340/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh (1), a zejména na článek 13a uvedené směrnice,
s ohledem na směrnici Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh (2), a zejména na článek 13a uvedené směrnice,
s ohledem na směrnici Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh (3), a zejména na článek 19 uvedené směrnice,
s ohledem na směrnici Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (4), a zejména na článek 33 uvedené směrnice,
s ohledem na směrnici Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh (5), a zejména na článek 16 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Úřední přehlídky množitelského porostu jsou podmínkou uznávání základního osiva a šlechtitelského osiva generací předcházejících základnímu osivu. Pokud jde o certifikované osivo, byla však v nedávné době zavedena možnost volby mezi úředními přehlídkami porostu a přehlídkami porostu pod úředním dohledem. |
(2) |
Stanovení možnosti volby mezi úředními přehlídkami porostu a přehlídkami porostu pod úředním dohledem může rovněž představovat lepší alternativu k vyžadované úřední přehlídce porostu, pokud se týká základního osiva a šlechtitelského osiva generací předcházejících základnímu osivu. K posouzení této alternativy by proto měl být zorganizován časově omezený test. |
(3) |
S ohledem na získané zkušenosti týkající se certifikovaného osiva a přehlídek porostu pod úředním dohledem je vhodné časově omezený test provést při uplatnění shodných ustanovení, jaká platí pro certifikované osivo, za účelem posouzení, zda jsou uvedená ustanovení vhodná pro základní osivo a šlechtitelské osivo generací předcházejících základnímu osivu. |
(4) |
Je nezbytné, aby členské státy, které se zúčastní testu, byly osvobozeny od povinností uložených s ohledem na úřední přehlídky porostu stanovené ve směrnicích 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES. |
(5) |
Členské státy, které se zúčastní testu, by měly každoročně podávat zprávu. |
(6) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Předmět
Časově omezený test se zorganizuje na úrovni Unie pro posouzení, zda v případě uznávání základního osiva a šlechtitelského osiva generací předcházejících základnímu osivu může možnost volby mezi úředními přehlídkami porostu a přehlídkami porostu pod úředním dohledem, prováděnými v souladu s články 2 a 3 představovat lepší alternativu úředních přehlídek porostu a zda shodná ustanovení, jaká platí pro uznávání certifikovaného osiva, mají být použita pro základní osivo a šlechtitelské osivo generací předcházejících základnímu osivu.
Účelem uvedeného testu je rozhodnout, zda v případě základního osiva a šlechtitelského osiva generací předcházejících základnímu osivu může být požadavek na úřední přehlídky porostu nahrazen požadavkem na úřední přehlídky porostu nebo přehlídky porostu pod úředním dohledem, pokud jde o následující ustanovení:
a) |
čl. 2 odst. 1 část B bod 1 písm. d) směrnice 66/401/EHS, čl. 14a písm. a) uvedené směrnice a příloha I bod 6 uvedené směrnice; |
b) |
čl. 2 odst. 1 část C písm. d) směrnice 66/402/EHS, čl. 2 odst. 1 část Ca písm. c) uvedené směrnice, čl. 2 odst. 1 část D bod 1 písm. d) uvedené směrnice, čl. 2 odst. 1 část D bod 2 písm. b) uvedené směrnice, čl. 2 odst. 1 část D bod 3 písm. c) uvedené směrnice, čl. 14a písm. a) uvedené směrnice a příloha I bod 7 uvedené směrnice; |
c) |
čl. 2 odst. 1 písm. c) bod iv) směrnice 2002/54/ES, čl. 21 písm. a) uvedené směrnice a příloha I část A bod 4 uvedené směrnice; |
d) |
čl. 2 odst. 1 písm. c) bod iv) směrnice 2002/55/ES, čl. 35 písm. a) uvedené směrnice a příloha I bod 2 uvedené směrnice; |
e) |
čl. 2 odst. 1 písm. c) bod iv) směrnice 2002/57/ES, čl. 2 odst. 1 písm. d) bod 1 podbod ii) uvedené směrnice, čl. 2 odst. 1 písm. d) bod 2 podbod iii) uvedené směrnice, čl. 18 písm. a) a příloha I bod 5 uvedené směrnice. |
Article 2
Inspektoři provádějící přehlídky pod úředním dohledem
Zúčastněné členské státy zajistí, aby inspektoři provádějící přehlídky pod úředním dohledem splňovali tyto podmínky:
a) |
mají nezbytnou odbornou způsobilost; |
b) |
nemají osobní zájem související s danými přehlídkami; |
c) |
byli úředně schváleni orgánem příslušným k uznávání osiva dotyčného členského státu k provádění přehlídek pod úředním dohledem; schválení je podmíněno buď složením přísahy, nebo podepsáním písemného prohlášení, v němž se inspektoři zavazují dodržovat pravidla platná pro úřední přehlídky; |
d) |
provádějí přehlídky pod dohledem orgánu příslušného k uznávání osiva. |
Článek 3
Přehlídky množitelských porostů a sklizeného osiva
1. Zúčastněné členské státy zajistí, že přehlídky množitelských porostů a sklizeného osiva splňují požadavky stanovené v odstavcích 2 až 5.
2. Množitelský porost, který je předmětem přehlídky, musí pocházet z osiva, které bylo podrobeno úřední následné kontrole, jejíž výsledky splňují požadavky stanovené v příloze I směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES.
3. Příslušným orgánem musí být zkontrolováno alespoň 20 % množitelských porostů, pokud jde o rostlinné množitelské porosty, na které se vztahuje směrnice 2002/55/ES. Pro všechny ostatní množitelské porosty podíl činí nejméně 5 %. Aby bylo umožněno stanovit odpovídající úroveň kontroly testování pro kategorie základního osiva a šlechtitelského osiva generací předcházejících základnímu osivu, použijí se tyto podíly: 5, 10, 15 a 20 %.
4. Část vzorků partií sklizených z množitelských porostů osiva se odebere pro úřední následné kontroly a případně pro laboratorní zkoušky osiva týkající se odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. Členské státy zajistí identifikaci partií osiva, u nichž jsou přehlídky porostu prováděny pod úředním dohledem.
5. Členské státy, které se testu zúčastní, porovnají úřední přehlídky porostu s přehlídkami porostu stejného pole provedenými pod úředním dohledem.
Článek 4
Účast členských států
Testu se může zúčastnit každý členský stát.
Členské státy, které se rozhodnou testu zúčastnit (dále jen „zúčastněné členské státy“), o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy s uvedením druhů, kategorií a regionů, prostřednictvím kterých se zúčastní, a jakýchkoli omezení.
Členské státy mohou svou účast kdykoliv ukončit tím, že o této skutečnosti uvědomí Komisi.
Článek 5
Osvobození od povinností
Pro účely testu jsou zúčastněné členské státy osvobozeny, pokud jde o úřední přehlídky porostu základního osiva a šlechtitelského osiva generací předcházejících základnímu osivu, od povinností stanovených v čl. 2 odst. 1 části B bodě 1 písm. d) směrnice 66/401/EHS, čl. 14a písm. a) uvedené směrnice a příloze I bodě 6 uvedené směrnice, v čl. 2 odst. 1 části C písm. d) směrnice 66/402/EHS, čl. 2 odst. 1 části Ca písm. c) uvedené směrnice, čl. 2 odst. 1 části D bodě 1 písm. d) uvedené směrnice, čl. 2 odst. 1 části D bodě 2 písm. b) uvedené směrnice, čl. 2 odst. 1 části D bodě 3 písm. c) uvedené směrnice, čl. 14a písm. a) uvedené směrnice a příloze I bodě 7 uvedené směrnice, v čl. 2 odst. 1 písm. c) bodě iv) směrnice 2002/54/ES, čl. 21 písm. a) uvedené směrnice a příloze I části A bodě 4 uvedené směrnice, v čl. 2 odst. 1 písm. c) bodě iv) směrnice 2002/55/ES, čl. 35 písm. a) uvedené směrnice a příloze I bodě 2 uvedené směrnice a v čl. 2 odst. 1 písm. c) bodě iv) směrnice 2002/57/ES, čl. 2 odst. 1 písm. d) bodě 1 podbodě ii) uvedené směrnice, čl. 2 odst. 1 písm. d) bodě 2 podbodě iii) uvedené směrnice, čl. 18 písm. a) uvedené směrnice a příloze I bodě 5 uvedené směrnice.
Článek 6
Oznamovací povinnosti
1. Zúčastněné členské státy předloží za každý rok do 31. března následujícího roku Komisi a ostatním členským státům zprávu o výsledcích testu provedeného v souladu s články 2 a 3.
2. Na konci testu a v jakémkoli případě ukončení své účasti zúčastněné členské státy do 31. března následujícího roku předloží Komisi a ostatním členským státům zprávu o výsledcích testu provedeného v souladu s články 2 a 3.
Tato zpráva může zahrnovat jakékoli další informace, které státy pokládají za podstatné z hlediska účelu testu.
Článek 7
Trvání testu
Začátek testu se stanovuje na 1. ledna 2013 a jeho ukončení na 31. prosince 2017.
Článek 8
Určení
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 25. června 2012.
Za Komisi
John DALLI
člen Komise
(1) Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2298/66.
(2) Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2309/66.
(3) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 12.
(4) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33.
(5) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74.